Letní dětský tábor OS Zálesáci – pobyt v přírodě, Hodonín 19.7.2015 – 1.8.2015 Penzion Jana, Mlýnky u Strážnice 369 http://tabor-mlynky.dobrodruh.net
SMĚRNICE č.15 – TRAUMATOLOGICKÝ PLÁN Účinnost
neděle 19.červenec – sobota 1. srpen 2015
Platnost
od 1. ledna 2015
Rozdělovník
účastníci letního tábora OS Zálesáci Mlýnky II/2015
Vydal:
Mgr. Jiří Janda – hlavní vedoucí tábora OS Zálesáci – pobyt v přírodě
Článek I. Hlavní vedoucí tábora vydává k zajištění zdravotní péče i na základě Zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví i dle jeho novelizací Zákony 320/2002 Sb., a 274/2003 Sb., a zejména v souladu s ustanoveními Vyhlášky 106/2001 Sb.,o hygienických požadavcích na zotavovacích akcích pro děti a Vyhlášce 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravování tuto Směrnici pro zajištění ochrany zdraví osob, Zákon 37/1989 Sb., na ochranu před alkoholismem a jinými návykovými látkami, Zákon 101/2000 Sb. a 177/2001 Sb., o ochraně osobních údajů, Vyhlášky 108/2005 Sb., o školských a výchovných a ubytovacích zařízeních, Vyhlášky 135/2004 Sb., o koupalištích a saunách, Vyhlášky 252/2004 Sb., o teplé a pitné vodě, Zákon 361/2001 Sb. o provozu na pozemních komunikacích Zákon 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění a Zákonu 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele letního tábora OS Zálesáci Hodonín, Mlýnky II/2015 ( dále jen směrnice). Článek II. Rozsah platnosti 1) Směrnice se vztahuje na všechny pracovníky tábora, pokud s ní byli prokazatelně seznámeni. 2) Pracovníci tábora jsou povinni se touto směrnicí řídit i v případě, kdy plní pracovní úkoly mimo objekty tábora. 3) Touto směrnicí jsou povinni se řídit i návštěvníci tábora OS Zálesáci Mlýnky II/2015, pohybují-li se v objektech tábora, a to v rozsahu, v jakém byli se směrnicí prokazatelně seznámeni. 4) Tato směrnice se vztahuje i na děti, ubytované v táboře. Článek III. Povinnosti: Organizátor je v rozsahu své působnosti povinen soustavně vytvářet podmínky pro zajištění správné zdravotní péče v souladu s platnou legislativou ČR, touto směrnicí a táborovým řádem. Článek IV. V případě zdravotního následujících postupů:
problému
postupuje
osoba,
zajišťující
zdravotní
péči
podle
V oblasti hygieny: Osobní hygiena je souhrn zásad, kterými se člověk řídí, aby uchránil a utužoval své zdraví. Koupel v teplé vodě – minimálně 1x za týden! Dívky starší 10 let 1x denně! Základní hygiena – provádí děti 2x denně zásadně pitnou vodou! Kontrola, případně úprava nehtů 1x za tábor! Mytí vlasů 1x za týden! Pozor na vši! Česání minimálně 2x denně! Každý svůj kartáček na zuby, vlastní hřeben! Kontrola (nenápadné hlídání) pravidelného vyprazdňování! Oblečení na akcích – prádlo měníme dle potřeby, počasí a situace na táboře (déšť, program …). Kontrolujeme oblečení vzhledem k povětrnostním podmínkám (horko, zima, déšť, vítr…).Z hygienického hlediska musí mít oblečení minimálně 2 vrstvy. Spodní (tělo izoluje a slouží jako filtr mezi kůží svrchním oděvem) a svrchní ( zajišťuje ochranu těla). Obuv má být prodyšná, nesmí dřít (ale ne velká!). Boty nosit jen suché. Gumáky minimálně! Výměnu kontrolují výchovní pracovníci tábora. Zdravotník má dohled!
Koupání – ve volné přírodě přizpůsobit počasí, fyzické zdatnosti dětí a jejich plaveckým dovednostem! Místo musí být prokonzultováno s hygienikem! Děti se mohou koupat jen za dozoru dospělé osoby a zdravotníka tábora! Koupat se děti mohou nejdříve 1 hodinu po hlavním jídle nebo po intenzivní fyzické činnosti! Pozor na opalování (krém, doba opalování). Nezapomenout na pokrývku hlavy a pitný režim!!! Hygiena prostředí – pečují všichni účastníci táborového pobytu!!! Ubytování – odděleně podle pohlaví i věku! Pozor na bezpečnost při patrových postelích (děti starší 10 let!, bezpečný přístup a zábrana proti pádu!). Nepropustná podložka pod matrací! Prostorové vybavení podle Vyhlášky 106/2001 Sb..Minimální plocha 2,5 m2. Společné prostory (společenská a sportovní činnost) minimálně 1m2 na osobu. Jídelna musí být zastřešená a každý musí mít své pevné místo u stolu! Pozor na hygienické podmínky při stravování! Na umývárně 1 umývadlo se samostatným odtokem na maximálně 5 osob. Na 30 dětí jedna sprchová růžice! (stanové tábory viz Zákon…). Ošetřovna s izolací musí být zřízena samostatně a odděleně od ostatních dětí. Na 30 dětí jedno lůžko! V místnosti nesmí být patrová lůžka, musí být samostatné WC. Izolace a ošetřovna se nesmí používat k jiným účelům. Zdravotník je ubytovaný v bezprostřední blízkosti ošetřovny. Na stanovém táboře – samostatný stan. Záchody – splachovací nebo suché. Oddělené vždy podle pohlaví. Záchody jeden na 20 dětí. V blízkosti WC možnost umytí rukou! Úklid obydlí – pravidelně a průběžně! Denně vytíráme a desinfikujeme záchody a umývárny! Ubytovací prostory vytřít 1x za 3 dny! Generální úklid před akcí a po akci! Pořádek musí být denně kontrolován a hodnocen! Všichni účastníci se seznámí s táborovým řádem! Na sušení mokrých věcí speciální prostor! Úklid prostor, kde jsou ubytování dospělí je řešen dohodou! Dětí záchody uklízet nesmějí, ostatní prostory ano!!! Úklid umývárny a záchodů – pravidelně a denně i několikrát (minimálně 1x za den!). Pozor na klouzavé materiály! Dbáme na čistotu a bezpečnost, pravidelně doplňujeme mýdla (kontrola zdravotník tábora a hlavní vedoucí!). Denně desinfikujeme umývadla, WC mísy a sprchové kouty! Pozor na dostatek WC papíru. Dámské WC pozor na použité vložky! Speciální nádoba, denně vyprázdnit a desinfikovat! Úklid WC mohou provádět jen osoby starší 15 let! Úklid kuchyně – zabezpečuje personál! Nádobí na pitný režim minimálně 2x denně v teplé a pitné vodě umýt! V kuchyni se nesmí zdržovat osoby bez zdravotního průkazu. Stanové tábory zvláštní předpisy pro provoz!!! Odpadky – zacházet s nimi jen za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy. Pevné odpady musí být vždy ukládány do uzavíratelných nádob nebo do jednorázových plastových obalů! Děti MUSÍ stále po sobě uklízet! Odpadní jámy vyhláška ZAKAZUJE!!! Koše se vynášejí dle potřeby! S odpadními vodami a s látkami škodlivými vodám je možno nakládat a zacházet jen za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy! Zbytky potravin – neustále likvidujeme do zvlášť určených nádob. Zásadně neskladujeme! Pozor na hmyz, hlodavce a mouchy! Denně nutno odstranit z dosahu dětí!!! Ložní prádlo – mění se vždy při výměně osazenstva objektů tábora! Minimálně 1x za 14 dní u všech!!! Manipulaci s ložním prádlem při výskytu infekčního onemocnění provádí pouze zdravotník! Čisté a použité ložní prádlo skladujeme vždy odděleně! Epidemiologie – nákaza neboli infekce vzniká po proniknutí nákazy do těla hostitele. Je skrytá, ale lze ji laboratorně prokázat. Původci jsou živé mikroorganismy. Mohou být přenášeny hmyzem (komáři, klíšťata, mouchy, vši…), z nakaženého na nakaženého. Míra odolnosti nakaženého záleží na jeho okamžitém zdravotním stavu, věku a mnoha dalších faktorech. Rozeznáváme inkubační dobu do propuknutí nemoci. (Únavy, nevolnost, zvýšená teplota, bolesti hlavy, svalů, nohou…) a dobu rekonvalescenční – ústup obtíží. Zdrojem nákazy je vždy živý organismus. Přenos nákazy může probíhat přímo (polibek, pokousání, pohlavní styk, krev) nebo nepřímo (zubní kartáček, holení, stříhání, oděv, příbor, nádobí) nebo vzduchem (prachem, kapénkovou nákazou, mluvením, kašlem, zpěvem, kýcháním…). Choroboplodné zárodky mohou vnikat i do vodních zdrojů a přežívat i několik měsíců! Cílem proti epidemiologické činnosti je vyřazení alespoň jednoho článku z řetězce šíření nákazy ZDROJ – CESTA – ČLOVĚK. Ochrana spočívá především v prevenci. Represívní opatření (karanténa) je na táboře už řešením ze zoufalství a musí být informována HYGIENICKÁ STANICE! Izolace – je včasné oddělení zdravých osob od nemocných. Je nutné i při obyčejných podezřeních! Izolace musí mít klidné místo, vlastní tekoucí vodu a WC. Nemocný musí mít své oddělené místo, nádobí, hygienické prostředky, vše pravidelně desinfikované! O infikovaný materiál (nádobí, povlečení …) se striktně stará jen zdravotník tábora. Desinfekce – zničení všech choroboplodných zárodků. Stará se pouze zdravotník tábora pod dohledem hlavního vedoucího! Desinfekce je preventivní (umývány, WC …) a v případě nákazy. DUŠEVNÍ HYGIENA
Usiluje o dodržování zásad zdravého způsobu života. Důležitý je i odpočinek, relaxace – uvolnění programu. Duševní činnost – ovlivňujeme prostřednictvím citů! Pozor na negativní city – úzkost, strach, napětí – mají za následek zrychlenou srdeční činnost, zrychlený dech, třes, ochabnutí svalů, zažívací obtíže, vysychání sliznice a zrychlený krevní oběh a látkovou výměnu. Pozitivní city – štěstí, klid, jistota, smích, lehkost… Negativní vlivy – rychlé životní tempo, pracovní zátěž, mnoho informací, krátká doba spánku, přírodní katastrofy, zklamání, stresy, neuróza, únava, nesoustředěnost, bolesti hlavy, kouření, alkohol, drogy, nemoc, námaha, zranění, bolest, úzkost, strach, smutek atd. I pedagogičtí pracovníci jsou jenom lidé! Pozor na negativní vlivy i u nich! Rozlišení nároků a zátěže na jednotlivé věkové kategorie je zásadní a nejdůležitější faktor! Denní režim – slouží k prostřídání jednotlivých denních činností a nepřetěžování účastníků tábora! V režimu musí být pevně vymezena doba pro spánek, osobní hygienu a stravování! Jednotlivé činnosti nesmí být delší než 2 hodiny!!! Doba spánku musí být minimálně 9 hodin (s výjimkou noci, kde se pořádá noční hra)!!! Noční hlídka nesmí být delší než 120 minut a musí být organizována minimálně ve dvojicích! Noční hlídka se nesmí opakovat po menší pauze než 3 dny! Noční hra je povolena maximálně 1x týdně! Noční poplach maximálně 1 hodinu po večerce! Třetí den musí být den klidový a odpočinkový (výlet, bez sportu!). Kritický je 9 a 10 den pobytu. Teprve pak je organismus adaptován. Do té doby zvýšená možnost úrazů – přednost má spontánní program! V rámci programu je důležitý PITNÝ REŽIM! Osobní volno je čas, kdy není organizována žádná činnost – zpravidla polední klid!!! Přetížení organismu – informuje nás únava. Nutno pečlivě sledovat! Únavy psychická a fyzická vzniká náhle nebo vlekle a je místní (jednotlivci) nebo celková!!! Vždy je nutno přizpůsobit program! Únava netrénovaného dítěte vede k závažným poruchám organismu i zvýšená četnosti úrazů! Pohybová aktivita – řídí se věkem dítěte. Na táboře z dětí olympioniky neuděláme!!! Dítě sportuje pro přirození rozvoj organismu! Každá pohybová aktivita musí probíhat ve třech fázích. Zahřívací, , průvodní a odpočinková! Píchavá bolest v boku je průvodem natřásání organismu a nedostatku kyslíku. Pomáhá hluboké dýchání nebo hluboký předklon a stočení do klubíčka! Při problémech blízkých kolabování z únavy je nutný 1-2 dny sportovní klid!!! Pochody mohou být jen denní s rychlostí max 5km za hodinu. Děti 13-14 let 12 km, ostatní děti do 10 km za den!!! HYGIENA STRAVOVÁNÍ A STRAVA NA TÁBOŘE Pití a pitný režim – nutno dodržovat!!! Děti musí mít přístup k pití po celých 24 hodin. Měly by vypít 23 litry tekutin denně! Nutná je neustálá kontrola nezávadnosti pití. Teplý nápoj je součástí snídaně! Druhy nápojů je nutno střídat a za nezávadnost vody zodpovídá provozovatel tábora! I v případě, že vodu odebíráme z „veřejného“ zdroje není možno se spolehnout na ústní ujištění, že voda je nezávadná a pitná. VŽDY JE NUTNO VYŽADOVAT DOKLAD!!! Vše důležité o pitné vodě Zákon 258/2000 Sb. a Vyhláška 376/2000 Sb. o pitné vodě!!! Složení stravy – musí obsahovat tři základní živiny – bílkoviny, tuky a cukry v poměru 1:1:4! Potřeba bílkoviny je 1,5 gramu na kg tělesné váhy dítěte na den! Pozor na skrytý tuk v potravinách. Potřeba 1 gram na 1 kg váhy. Cukry 7 gramů na kg tělesné váhy a den. Minerály (vápník, železo, nerosty, sůl) přijímají děti s potravou. Vitamíny – dostatek ovoce! Voda nejen z nápojů, ale i polévek a pokrmů! 2-3 litry denně! Mléko není voda, ale potravina! Složení stravy má na zodpovědnost zdravotník a hlavní vedoucí! Poživatiny a pochutiny sledujeme velice pečlivě zvláště u malých dětí! Důležitá je výživová a biologická hodnota potravin! Strava musí být pestrá, biologicky i kaloricky vyvážená. Pokrmy pokud možno neopakujeme! Jídlo podáváme s časovým odstupem max 3 hodiny! Pozor na dostatek stravy – děti nesmí trpět hladem! Je nepřípustné, aby děti při nepřízni počasí jedly ve stanech, chatkách či pokojích! Při jídle neprovádíme žádnou jinou činnost, dbáme na čistotu nejenom rukou a estetiku stolování! Stravitelnost stravy – závisí na velikosti, tvaru a materiálu sousta. Rozpustnost stravy ve vodě je podstatnou podmínkou. Důležitá je chuť a využitelnost stravy z energetického hlediska! Nejlepší je při stravě smíšené!!! Stravovací režim – musí být zajištěn 5x denně! Součástí snídaně musí být teplý nápoj! Jedenkrát denně musí být teplé jídlo! Jídelníček není jen soupis jídel. Musí mít svou logiku! Je nutno jej připravit a dohodnout s provozovatelem dostatečně dlouho před táborem, aby požadavky zdravotníka mohly být akceptovány! Mezi jídly nutno dodržovat 3 hodinové přestávky! Nutná je pestrost a barevnost stravy!!! Střídání masových, moučných a sladkých pokrmů, střídání příloh, druhů masa, luštěnin, ovoce a zeleniny! Snídaně (30-35% denního příjmu stravy) musí obsahovat teplý nápoj! Přesnídávka (pokud ji máme, činí snídaně 30% příjmu) je 5% denního příjmu dětí. Nejvhodnější je ovoce a zelenina. Oběd (35% denního příjmu stravy) je hlavní dodavatel všech biologicky významných výživových látek. Představuje největší objem přijaté stravy. Svačina (5-10% denního příjmu stravy) musí obsahovat jednoduché a lehce stravitelné pokrmy. Večeře (25% denního příjmu stravy)
podáváme maximálně do 18:30 hodin!!! Pokrmy nenadýmatelné, nedráždivé s nízkým obsahem tuku! V některých případech lze podávat druhou večeři maximálně však do 21:00 hodin!!! Není nutná a vyžadovatelná!!! Jídlo musí být vydáváno bezprostředně po jeho výrobě! Doba podávání nesmá překročit 3 hodiny po jeho dovaření! Za stravování odpovídá zdravotník, podřízený hlavnímu vedoucímu tábora! Vybavení táborové kuchyně – u stálých budov zodpovídá provozovatel. U stanových základen je třeba se řídit speciálním předpisem! Stejné platí pro uchovávání a skladování potravin. Vzorky stravy – Vyhláška 106/2001 Sb. povinnost jejich sběru je zrušena! Zdravotník tábora vydá pokyny pro vhodné potraviny, potraviny, které lze podávat jen za určitých podmínek, epidemiologicky rizikové potraviny, jak nakládat se zbytky stravy, pokyny pro úklid a hygienu v kuchyni, provoz utěrek, pokyny pro osoby pracující v kuchyni, pokyny pro nezávadnost stravovacího provozu pouze v případě, že kuchyně není součástí stálého zařízení střediska. S pokyny musí souhlasit a spolupodepsat hlavní vedoucí tábora! Nutno předložit při kontrole!!! Drogy a návykové látky – nejstarší drogou na světě je alkohol a tabákové výrobky. Pokud zjistíme jejich užití u osob mladších 18 let – ihned zakročíme!!! Alkohol a cigarety ihned odstraníme z dosahu dětí! Pokud dítě požívá větší množství léků, popřípadě drogy – nutno okamžitě vyhledat odborníka a konzultovat další postup! Se situací je nutno seznámit zákonného zástupce! Jak poznáme, že dítě má problém s drogou? Nezjistíme to hned. Zjišťování je postupné a nenápadné. Co dělat? Hlavně NEPANIKAŘIT! Nic tady nejde vyřešit za den, hodinu, ihned!!! Nutné je vyhledat profesionální pomoc a informovat rodiče!!!
V oblasti PRVNÍ POMOCI
1. Poruchy životně důležitých funkcí Příčina bezvědomí: - Poranění mozku při poranění hlavy - Poruchy při zásobení mozku – mdloba, mrtvice, šok - Otrava uspávacími nebo uklidňujícími léky, některými plyny, jedy apod. - Dušnost jakéhokoli původu. - Selhání srdeční činnosti. - Metabolické poruchy (hypo nebo hyperglykemie, jaterní, ledvinové koma apod.) - Tepelné vlivy (přehřátí, podchlazení apod.) Bezvědomí může být různě hluboké: - Somnolence – postižený reaguje na oslovení a je snadno probuditelný. - Sopor – postižený nereaguje na oslovení, ale reaguje na bolestivé podněty - Koma – hluboké bezvědomí, postižený nereaguje na oslovení ani na bolestivé podněty V hlubokém bezvědomí chybí obranné reflexy a postižený je akutně ohrožen na životě udušením z blokády dýchacích cest cizím tělesem (umělý chrup, krev, zvratky, hleny, písek, bláto…) nebo zapadeným kořenem jazyku První pomoc: - Okamžitě uvolníme dýchací cesty (vyčistíme ústa, zakloníme hlavu) - Zjistíme, zda poškozený dostatečně dýchá, jinak dýchání z plic do plic. - Vyšetříme poškozeného, zda se nejedná o větší krvácení či o otevřené poranění hrudníku, tyto smrtelné komplikace je třeba urychleně ošetřit. - Posoudíme schopnost reakce. - Pak provedeme podrobnější vyšetření a ošetření – např. znehybnění zlomenin. - Uložíme do stabilizované polohy. - Kontrolujeme dýchání a oběh do příjezdu RZP. Nejčastější příčiny dušení jsou: - V dýchacích cestách a plicích. - Neprůchodnost dýchacích cest, ucpání, tekutina, stlačení průdušnice. - Onemocnění plicní tkáně – poranění plicní tkáně, hrudní stěny. - Stavy ovlivňující mozek a nervy řídící dýchání.
- Poranění nebo onemocnění ústřední dýchací soustavy. - Náhlá zástava krevního oběhu. - Otrava. - Poruchy složení vdechovaného vzduchu (nedostatek kyslíku, zamoření nedýchatelným nebo jedovatým plynem) Příznaky: - Neslyšíme ani necítíme proudění vzduchu. - Vymizely dýchací pohyby hrudníku a nadbřišku. - Cyanóza (promodrávání sliznic a periferií) – nemusí se vždy projevit. První pomoc: - Uvolníme dýchací cesty. Nezačne-li postižený dýchat, zahájíme ihned umělé dýchání z plic do plic. Buď z úst do úst, z úst do nosu, z úst do nosu i úst současně. Umělé dýchání zahajujeme vždy 2 hlubokými vdechy. Zkontrolujeme, zda funguje krevní oběh na krční tepně. V případě, že tep je hmatný, pokračujeme v dýchání rychlostí 12 – 14 vdechů za minutu. U malých dětí a kojenců 40x za minutu jen odtah úst!. Je-li umělé dýchání účinné, vzduch do postiženého vniká lehce, hrudník se mu zvedá a klesá, po 4 nejpozději po 10 vdeších se barva začíná normalizovat. Ne vždy jde o zástavu srdce! Příčinou může být selhání srdeční činnosti (infarkt, poranění srdce, elektrošok) nebo druhotně dušení. Příznaky: - Bezvědomí. - Bezdeší (někdy zpočátku lapavé dýchání) - Nehmatný tep na velkých tepnách. - Většinou rozšířené zornice nereagující na světlo (tento příznak může chybět). První pomoc: Okamžitě musíme zahájit nepřímou masáž srdce vždy s kombinací umělého dýchání. Hrudní kost masírujeme 100 stlačení za minutu, pouze u novorozenců 120/min. Aby masáž byla účinná musí u dospělých a větších dětí hrudní kost poklesnout o 4-5 cm, u kojenců a novorozenců o 2cm. Poměr stlačení a vdechů je 15:2 (při jednom i dvou záchrancích) u dětí do 8 let 5:1 a u kojenců a novorozenců 3:1. Vždy po 4 cyklech je nutno zkontrolovat, zda nedošlo k obnovení krevního oběhu. Je-li kříšení účinné, barva postiženého se obnovuje, při každém stlačení je hmatný tep na velké krční tepně, zornice se zužují, případně reagují na světlo. Kříšení jsme povinni zahájit vždy s výjimkou úrazů na první pohled neslučitelných se životem. Kříšení můžeme ukončit jedině tehdy, když postižený obnovil základní životní funkce, předáme postiženého lékaři, pro úplné vyčerpání záchrance. Účinek el.proudu se projeví jednak místně – popáleninami, ale hlavně bezvědomím, šokem, křeče, zástava dechu a krevního oběhu. Stejné jsou i následky zásahu bleskem! První pomoc: Technická – důležitá i pro vlastní bezpečí - Přerušení elektrickému proudu (vypnutí, vytažení ze zásuvky, přerušení vodiče izolovaným nářadím) - Zajištění postiženého proti pádu. Zdravotnická - Péče o základní životní funkce, při šoku protišoková opatření. - Ošetření popálenin. - Vždy voláme odbornou pomoc, lékařské vyšetření je nutné – hrozí nebezpečí oběhových poruch i po delší době! Většinou je příčinou okamžitého bezvědomí nedokrevnost mozku způsobená zastavení přívodu krve do mozku. První pomoc: Technická:
- Okamžitě uvolníme škrtící předmět. - Zabráníme druhotnému poranění – pád. Zdravotnická - Je-li postižený v bezvědomí, pečujeme o volné dýchací cesty, dýchání a krevní oběh, voláme RZP. - Je-li postižený při vědomí, transport do zdravotnického zařízení. Příznaky: - Bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, závrať. - Zrůžovění sliznic a kůže. - Zrychlení tepu, rozšíření zornic. - Slabost (zejména dolních končetin), spavost, ztráta vědomí. - Zástava dýchání a oběhu (neprojeví se cyanóza!) První pomoc: - Postiženého okamžitě vyneseme na čistý vzduch. - Při bezvědomí, bezdeší, zástavě oběhu – obvyklý postup. - Vždy přivoláme odbornou pomoc. 2. Krvácení Rozdělujeme podle intenzity (malého a velkého rozsahu). Podle druhu (tepenné, žilní, vlásečnicové). Podle směru projevu (zevní, vnitřní, z přirozených otvorů těla). Při ošetření je potřeba se chránit použitím gumových chirurgických rukavic!!! TEPENNÉ – z rány rytmicky stříká jasně červená krev. První pomoc: - Postiženého okamžitě položíme, pouze při menším krvácení na hlavě nebo na ruce jej můžeme posadit. Při masivním krvácení zastavíme krvácení, holými prsty v ráně, tlakem přes kapesník, gázu apod., stisknutím přívodní tepny v tlakovém bodě, následně tlakovým obvazem. - Pokračujeme ve zvoleném způsobu stavění krvácení až do příjezdu RZP. Zaškrcovadla používáme zcela výjimečně a jenom pokud nejde použít předchozí postup (amputace apod.) ŽILNÍ – z rány vytéká tmavě červená krev. Může i vystřikovat, ale ne v rytmu tepu! První pomoc: Zvedneme krvácející části těla, uvolníme tísnící části oděvu a na ránu přiložíme tlakový obvaz. Jde-li o krvácení končetiny, znehybníme ji. Pokud tlakový obvaz začíná prosakovat, nesundáváme jej, ale přiložíme další tlakovou vrstvu a znovu přitáhneme. VLÁSEČNICOVÉ – drobné krvácení drobnými krůpějemi, které pomalu splývají a přetékají přes okraj rány (škrábnutí, oděrky, malá řezná poranění) První pomoc: Sterilní obvaz. Většinou se setkáváme s krvácením smíšeným, což je kombinace předchozích druhů krvácení. První pomoc poskytujeme vždy podle nejzávažnějšího poškození. Postižený krvácí do některé tělní dutiny, do kloubů, nebo tkání. Nastává při zlomeninách velkých dlouhých kostí a pánevního okruhu, tupých nárazech do břicha nebo předchorobí (těhotenství, žaludeční vředy…) Příznaky: - Únava, celková slabost, malátnost, spavost, časté zívání. - Bledost, chladné krajové části těla, studený zvlhlý obličej a ruce. - Zrychluje a slábne tep, až je hmatný jen na velkých tepnách. - Zrychluje se dýchání, stává se povrchním. - V důsledku nedokrevnosti mozku dochází při posazení k mrákotám, později i vleže upadá do bezvědomí provázeného křečemi, případně pomočením či pokálením. - Při rychlé a velké krevní ztrátě dochází brzy k nevratné zástavě krevního oběhu a ke smrti postiženého.
První pomoc: - Protišoková poloha (snížená hlava a zvýšené dolní končetiny). - Pevně ovinuté dolní končetiny, případně vymasírujeme krev a pod třísly je zaškrtíme (jen žilní oběh!) - Protišoková opatření. - Okamžitě RZP. Krvácení z ucha – vyskytuje se při poranění hlavy. - Lehce přiložit krycí obvaz s dostatečnou sací vrstvou a postiženého uložit na stranu krvácejícího zvukovodu. - Zajistit RZP. Krvácení z nosu - Úrazové v bezvědomí: stabilizovaná poloha na straně krvácející dírky, odsávací obvaz - Úrazové při vědomí: poloha vsedě, odsávací obvaz - Neúrazové: postiženého posadíme, předkloníme mu hlavu a stiskneme nosní dírky alespoň na 5 minut. Srážlivost můžeme urychlit přikládáním studených nebo ledových obkladů na čelo, zátylí a krk. Krvácení z úst - Po vytržení zubu nevyplachovat, tampon na cca 30 minut, případně Gelaspon - Po vytržení mandlí – okamžitě do nemocnice, zásadně vsedě, krev nepolykat - Vykašlávání krve: poloha vsedě nebo polosedě, absolutní klid, studené nebo ledové obklady kolem hrudníku, urychlený transport - Zvracení krve – lehce podložit hrudník, dolní končetiny pokrčené v kolenou a kyčlích a podložené tak, aby se paty nedotýkaly podložky, studené nebo ledové obklady nadbřišku, Transport. Krvácení z konečníku - Jemně červená krev těsně po stolici. Prasklé hemeroidy – odsávací obvaz. - Tmavá krev místo stolice nebo melanea. Úlevová poloha, okamžitý transport. Krvácení z močové trubice - Poloha úlevová na zádech, obklady na podbřišek nebo na zadní bederní krajinu. Transport. Při současných bolestech ledvinové koliky RZP! Krvácení z rodidel - Masivní krvácení (například poporodní) – tisknutí břišního tlakového bodu. - Střední a malé krvácení. Úlevová poloha na zádech. Rodidla překrýt sterilním mulem, vysokou vrstvou vaty nebo buničiny, stehna překřížit, ledové nebo studené obklady, RZP. 3. Šok Vážný stav ohrožení života, který se vyvíjí jako odezva na závažný škodlivý, většinou náhle vzniklý podnět. Podstatou je selhání krevního oběhu ve tkáních životně důležitých orgánů. Probíhá ve třech fázích. Jeho průběh urychlují bolest, strach, chlad, nadměrné teplo apod. Příznaky: 1. fáze – postižený je neklidný, naříká na bolest, má zimnici. Je bledý, okrajové části těla má studené. Tep má lehce zvýšený, dobře hmatatelný. Někdy zvláště u malých dětí může chybět. 2. fáze – postižený se začne na celém těle potit studeným lepkavým potem, objevuje se cyanóza. Neklid přechází v prohlubující se apatii. Bolest ustupuje, nastupuje nesnesitelná žízeň. Zrychluje se a slábne tep. Zrychluje se dýchání a stává se povrchním. Prohlubuje se cyanóza a může dojít ke zvracení. 3. fáze – tep je velmi rychlý, často nepravidelný, hmatný jen na velkých tepnách. Dýchání velmi rychlé a povrchní. Postižený je utlumený, reaguje jen na bolestivé podněty, upadá do bezvědomí a rychle následuje zástava krevního oběhu. První pomoc: - Zastavení všech krvácení. - Zajištění dostatečné plicní ventilace. - Uklidnění sebe i postiženého, získání důvěry, zajištění co největšího klidu v okolí.
- Ošetření všech poranění, znehybnění poraněných končetin. - Protišoková poloha (šikmo hlavou dolů pod úhlem 15 stupňů) - Zabránit podchlazení i přehřátí. - Tišení žízně otírání rtů a obličeje vlhkou rouškou, zásadně nepodávat žádné tekutiny. - Postiženým pohybujeme co nejméně a co nejšetrněji. - Voláme RZP.
Vzniká po rozdrcení některých svalových skupin nebo jejich déletrvajícím stlačením. Příznaky: Poraněná část těla je nehybná a oteklá, mohou mít zlomeniny. Kůže je napjatá a bledá, chladná, necitlivá často s drobnými oděrkami. Později se vytvářejí modrofialové skvrny a puchýře, které obsahují čirou tekutinu, barvící se později krví. Otok se zvětšuje, později praská. První pomoc: Při stlačení trvající méně než 1 hodinu - Co nejrychleji vyprostit, zastavit krvácení, ošetřit poranění. - Znehybnit a chladit zhmožděné části těla. - Protišoková opatření, RZP. Při stlačení trvajícím více než 1 hodinu - Nevyprošťovat, volat RZP! 4. Poranění vnitřních orgánů Otřes mozku: Příznaky: Bezvědomí od několika sekund po 30 minut, vratná ztráta paměti. Po návratu vědomí neklid, bolesti hlavy, zvracení, nevolnost, závratě. Často zrychlený tep, mělké dýchání. Případné dušení bývá způsobeno blokádou dýchacích cest. První pomoc: - Při bezvědomí: uvolnění dýchacích cest, stabilizační poloha, kontrola dýchání a krevního oběhu. - Po návratu vědomí: poloha vodorovná s mírně podloženou hlavou a horní polovina trupu, klid. - RZP – do jejího příjezdu stálý dohled! Zhmoždění mozku: Příznaky: Bezvědomí delší než 30 minut, zrychlené, přerušované dýchání až zástavy dýchání, zpomalený nepravidelný tep, možná je i zástava oběhu. Po návratu vědomí neklid, vratná ztráta paměti. Bolesti hlavy, ložiskové příznaky. Mohou být křeče. První pomoc: - V bezvědomí: zajištění základních životních funkcí. - Po návratu vědomí, jako při otřesu mozku. Stlačení mozku: Může k němu dojít třeba krevním výronem nebo vpáčenou zlomeninou. Příznaky i postup stejné jako u otřesu mozku. Pozor – odstup i několik dní! Rána pronikající do mozku – ránu sterilně obložit. Zajišťujeme životní funkce. RZP Zlomenina spodiny lebeční – krvácení z nosu, ucha nebo úst a výtok mozkomíšního moku z těchto otvorů. Zajištění základních funkcí, RZP. Poranění hrudníku Zhmoždění stlačení hrudníku: Příznaky: Povrchní zhmoždění (jen kůže a svaly). Povrchní, zrychlené a bolestivé dýchání.
Hluboké zhmoždění (zlomeniny žeber, poranění plic, srdce, velkých cév, jícnu, bránice apod.) – hluboké bezvědomí, poruchy až zástava dýchání a oběhu, těžký šok. Stlačení velkým násilným stlačením (často bez zlomenin kostí) – dojde k prudkému zvýšení nitrohrudního tlaku. Projeví se modrou maskou, viditelně zvýšeným tepem na velkých tepnách. Bezvědomí s namáhavým dýcháním. Raněný je bledý, krvácí z nosu, tep má zrychlený a špatně hmatný. Po návratu vědomí prudká bolest v hrudi, neklid, úzkost, bolestivý kašel, možné vykašlávání krve. První pomoc: - V bezvědomí zajištění základních životních funkcí, stabilizovaná poloha, protišoková opatření. RZP. - Při vědomí poloha v polosedě až vsedě, aby se raněný mohl rukama opírat o podložku, protišoková opatření, RZP. Příznaky: poruchy dýchání, selhává krevní oběh. Krátká zástava dýchání okamžitě po vniknutí vzduchu do dutiny. Namáhavé dýchání a cyanóza. Rozvíjí se šok. Zrychlený a špatně hmatný tep. Z rány při výdechu vytéká jasně červená krev – zpěněná. Pacient může tuto krev i vykašlávat. První pomoc: - Při bezvědomí ránu přikryjeme poloprodyšným obvazem. Uvolníme dýchací cesty, stabilizovaná poloha na poraněné straně, protišoková opatření RZP. - Při vědomí poloha v polosedě s podloženou a lehce předkloněnou hlavou, poloprodyšný obvaz, protišoková opatření RZP. Poranění břicha Dochází k vnitřnímu krvácení nebo k vytékání obsahu trávicí trubice do organismu. Následky se mohou projevit až po určitém čase. Příznaky: Bolest břicha. Raněný sám se stáčí do klubíčka. Je-li poraněný v bezvědomí, nemusíme poranění břicha zjistit! Poraněný zvrací, rozvíjí se šok. Bledý obličej, propadlé tváře. Projevují se příznaky krevní ztráty. První pomoc: Poloha na zádech, pokrčené nohy. RZP. Každé i povrchní poranění břicha musí vyšetřit lékař. Příznaky jako u krytých poranění, krvácení u větších ran vyhřeznutí orgánů. První pomoc: Zajištění základních životních funkcí. RZP. 5. Tepelná poranění Příznaky: i několik hodin po působení Slunce Povrchní popáleniny. Bolesti hlavy, závratě, zvracení, průjmy. Zrychlené dýchání, zrychlený dech. U dětí vysoká teplota s třesavkou. První pomoc: - Uložit do stínu - Léčit popáleniny – studené obklady. - Dostatek studených nápojů. U dětí lékař. U dospělých Acylpyrin nebo Paralen. – úpal Příznaky: Organismus se potí, ale pot se neodpařuje. Celková malátnost, bolest hlavy, nucení ke zvracení, křeče v nohou. Povrch těla je pokryt potem. Tělesná teplota stoupá, později až ztráta vědomí. Tep zrychlený a mělký, tvář bledá a našedlá. Může dojít k selhání životních funkcí. První pomoc: Přemístit do chladnějšího prostředí, větrání. Uvolnit oděv, hlavu obložit ledovými obklady. Chladit zevně (sprcha, koupel. Tekutiny. Při bezvědomí zajištění základních životních funkcí.
Příznaky: únava, malátnost až bezvědomí. Zpomalený dech. První pomoc: Ohřívání celého těla. Podpůrné dýchání. Horké nápoje s obsahem cukru, kalorické potraviny (čokoláda…). RZP Rozsah popálenin můžeme odhadnout. Dlaň je asi 1% povrchu těla. Pravidlo 9 = hlava 9%, horní končetina 9%, dolní končetina 18%, trup 18 + 18% (zepředu + zezadu). Popáleniny nad 10% ohrožují postiženého šokem! Hloubka popálenin – 3 stupně. I. Zarudnutí bez tvorby puchýřů II. Puchýře průzračné nebo krvavé, silně palčivá bolest. III. Tkáň je odumřelá, nažloutlá až hnědošedá, kůže je suchá, tvrdá, na dotek necitelná. Popálenina může sahat až do kostí! První pomoc: Maximálně zkrátit působení tepla, na hořící osobě uhasit oheň. Popáleniny chladit studenými obklady (obličej) nebo ponořením do studené vody (zbytek těla). Chlazení musí trvat tak dlouho, dokud postiženému přináší úlevu. U popálenin nad 15% chladíme obklady jen obličej a genitál (jsou-li popáleny). Z poraněné plochy odstranit prstýnky, hodinky, pásky a stahující části oděvu dřív než zaškrtí popálenou část těla. Ulpělou hmotu(asfalt, plast…) neodstraňujeme, rovněž přiškvařené části oděvu. Po ukončení ochlazování udržujeme ránu ve sterilní čistotě, maximálně přiložíme sterilní obvaz NIKDY NE VLÁKNITÝ ČI CHLUPATÝ. U popálenin nad 10% protišoková opatření. Zabráníme úniku tepla. RZP. Podobné jako popáleniny. Místo chlazení – ohřívání. Na táboře snad nehrozí!!! 6. Chemická poranění (popáleniny) Palčivá bolest kůže. Kůže zarudlá a potřísněná. Může se olupovat a tvořit puchýře. První pomoc: - Poleptaný oděv namočíme a odstraníme. Pozor na další poleptání i zachránce. - Poleptaná místa omýváme vodou 15 minut. Potom neutralizačním roztokem opět 15 minut. Popálené oči vymýváme vodou až do příchodu lékaře. Vodu lijeme do vnitřního koutku tak, aby vytékala vnějším. Pokud došlo k vypití, dáme postiženému vypít studenou vodu. Nevyvoláváme zvracení. Voláme RZP. 7. Poranění svalů, šlach, kloubů a kostí Kryté poranění způsobené tupým násilím. První pomoc: Znehybnit poraněné místo. Studené obklady. Při zhmoždění svalů, kdy může dojít k jejich natržení další námahou, znehybníme dlahou případně elastickým obinadlem. Podvrtnutí nebo poranění vazivového aparátu. Lehké podvrtnutí: Vazy se natáhnou a vrátí do původní polohy. Příznaky: - prudká bolest, která poměrně rychle odeznívá. - Po určitou dobu lze s kloubem pohybovat, bolest se postupně zvětšuje. Kloub je pohyblivý. První pomoc: - Klid, studené obklady. Podvrtnutí těžké: Kloub se vrátí do původní polohy, ale došlo k poškození kloubního povrchu. Příznaky:
Prudká bolest, která odezní a brzy nastupuje znovu. Pohyb kloubu je omezen pouze bolestí, otokem a krevním výronem. První pomoc: Znehybnění kloubu. První pomoc (minimálně roentgen) nutná! Vykloubení: Kloubní pouzdro se celé protrhne. Vzniká mohutný krevní výron a otok. Příznaky: - Deformace kloubu, vynucené držení, ztráta pohyblivosti. - Bolest, otok, krevní výron. - Komplikace- poranění cévy nebo nervu. - Nebezpečí šoku hrozí pouze u vykloubení kyčle, což je poměrně vzácné poranění. První pomoc: Znehybnění kloubu ve vynucené poloze (kost nad i pod kloubem). Odborné ošetření. – zlomeniny Otevřená zlomenina: Kůže je poraněna násilím zvenčí nebo kostním úlomkem zevnitř. Kost ční z rány. První pomoc: Kostní úlomek sterilně obložíme a překryjeme sterilním obvazem tak, aby úlomek nebyl stlačován do rány. Kost znehybníme. Krytá zlomenina: Příznaky: - Normální činnost je omezená nebo nemožná. Postižená část těla změnila tvar. - Neobvyklá pohyblivost v místě předpokládané zlomeniny. - Pohmatová i pohybová bolest v místě předpokládané zlomeniny. - Při poranění velkých kostí poměrně rychlý vývoj šoku. První pomoc: Znehybnění (přes dva sousední klouby) poraněné kosti. Nikdy se ji nesnažíme rovnat!!! Zlomeniny žeber: Příznaky: - Bolest při dýchání. Povrchní a zrychlené dýchání. Někdy dušnost. - Bolestivá reakce při lehkém bočním nebo předozadním stisknutí hrudníku. První pomoc: - Znehybnění celého hrudníku elastickým obinadlem od pasu do podpaží. - Transport vsedě. Zlomeniny pánevního okruhu: Příznaky: - Intenzivní bolest při pohybu dolních končetin. - Omezení pohybu hlavně v kyčelních kloubech. - Bolestivá reakce při tlaku na stydkou kost nebo na stlačení lopat kyčelních kostí. První pomoc: - Poloha naznak s pokrčenými končetinami pod bérci dobře podložená. - Protišoková opatření, RZP. Poranění páteře: Mravenčení, necitlivost kůže. Poruchy hybnosti. První pomoc: - S poraněným nehýbat! - Přikryjeme jej a vyčkáme příjezdu RZP. Přílišný spěch může mnohé pokazit!!! 8. Rány Vznikají násilím z vnějšku. Poškození kůže nebo sliznic. Charakteristické znaky: krvácení, ztráta tkáně, bolest.
Rozdělujeme podle hloubky (povrchní, hluboké, pronikající), podle tvaru předmětu, který ránu způsobil (způsobené ostrými předměty – řezné, bodné, sečné a tupými předměty – tržné, zhmožděné, střelné) a podle znečištění (čisté, infikované – prvotně nebo druhotně, otrávené). První pomoc: - Účelem je zastavení krvácení a zabránění druhotné infekci. - NESMÍ SE – přikládat na ránu mast nebo zásyp a strhávat příškvary!!! - Ránu obnažit (nastřižením nebo natržením oděvu), sterilně překryjeme a obvážeme. Rány s cizím tělesem: Cizí těleso, pokud tkví pevně v ráně, nikdy neodstraňujeme. Ránu i cizím tělesem sterilně převážeme. Předmět zajistíme proti pohybu v ráně a zanořování do rány. Volně ležící tělesa můžeme nenásilně odstranit z rány (vypláchnutím, setřením…). Postiženou část těla zajistíme. RZP. Infikované (pokousáním) rány a otrávené (uštknutím) rány: Ránu řádně omýváme vodou. Přiložíme čistý obvaz, Vyhledáme lékařskou pomoc. Při uštknutí hadem se postižený nesmí hýbat, ránu omýváme vodou, přiložíme čistý obvaz, RZP. 9. Náhlá neúrazová poškození zdraví Krvácení do mozku: Způsobené prasknutím tepenné výdutě nebo cévy například při vysokém krevním tlaku. Nedokrevnost části mozku: Při ucpání mozkové cévy. Příznaky: Náhlá ztráta hybnosti většinou jedné poloviny těla, řeč špatně srozumitelná až vymizelá, pokles ústního koutku nebo očního víčka. Postižený může zvracet, může být pomočený, pokálený a neschopen pohybu. Někdy v bezvědomí. První pomoc: Při vědomí postiženého uklidníme, dostatečný přívod vzduchu, RZP. Pokud je v bezvědomí postup stejný jako u bezvědomí. Krátkodobé bezvědomí způsobené nedostatečným prokrvením mozku. Náhlé rozšíření cév vsedě nebo vestoje se krev nahromadí v níže uložených částech těla. Nejčastější podněty: silný emoční zážitek, dlouhé sezení nebo stání v horkém a dusném prostředí, náhlá změna polohy. Pravděpodobnost mdloby zvyšuje ÚNAVA, LÉKY (snižující tlak), VROZENÁ DISPOZICE. Mdlobu mohou předcházet příznaky (zívání, pocit závratí, zatmění před očima, nevolnost, bílá až nazelenalá barva obličeje, krk, ruce a záda pokrytá kapkami potu. První pomoc při objevení varovných příznaků: Uklidnit postiženého, uvolnění tísnících částí oděvu, protišoková poloha, doušek vody. Příznaky mdloby: Bezvědomí, bílá až zelená barva kůže, studená a zpocená kůže, zrychlený tep, zrychlené povrchní dýchání. První pomoc: Protišoková poloha ve stínu, uvolnění dýchacích cest, uvolnění oděvu, dostatečný přísun vzduchu. Nedojde-li k rychlému návratu vědomí RZP. Choroby srdce, plic, průdušek. Může jít o choroby nervové a psychické (zde nejde o skutečné dušení). Astma bronchiální (průduškové) Postižený sedí a opírá se rukama. Je bledý, dýchá hlučně, výdech je prodloužený, provázený pískoty. Namáhavě suše kašle, ale nevykašlává. Záchvat může trvat několik minut ale i hodin. První pomoc: Postiženého uklidníme, pohodlně posadíme, uvolníme tísnící oděv, zajistíme čerstvý vzduch. Podáme naordinované léky. RZP.
Astma kardiální (srdeční)
Postižený má pocit dušení, úzkosti. Posadí se nebo se i pokouší chodit. Dýchá chrčivě a namáhavě, je bledý a zpocený, kašle a vykašlává zpěněné sputum. Tep je zrychlený a nápadně dobře hmatný. Záchvat většinou odezní do půlhodiny. První pomoc: Postiženého uklidnit, posadit, zrušit jakoukoli námahu (i mluvení!). Uvolnit oděv, zajistit přívod čerstvého vzduchu. Končetiny spustit přímo dolů k zemi. RZP. Přerušená nebo snížená průchodnost věnčitých tepen způsobená jejich kornatěním. Může jít také o neuralgické nebo neurologické problémy. Angina pectoris: Prudká svíravá bolest na hrudi a u srdce při zvýšené námaze tělesné i duševní. Bolest často vystřeluje do horních končetin a krku. První pomoc: Postiženého posadíme, uklidníme, uvolníme oděv, zajistíme absolutní klid. Pokud je diagnostikován, podáme předepsané léky. RZP. Infarkt myokardu: Ucpání věnčité tepny. Prudká bolest za hrudní kostí, provázená pocitem úzkosti a strachu. Bolest vystřeluje nejčastěji do levého ramene a levé horní končetiny. Postižený je neklidný, dušný a cyanotický. Při silnějším záchvatu upadá rychle do šoku. Dochází k oběhové nedostatečnosti a k bezvědomí, které je provázeno chrčivým a lapavým dýcháním. Může dojít k zástavě dýchání a krevního oběhu. První pomoc: Při vědomí poloha v polosedě, absolutní tělesný klid. V bezvědomí běžný postup. RZP. Onemocnění centrální nervové soustavy, při němž dochází k poruchám vědomí provázené křečemi. Příznaky: Náhlé bezvědomí, provázené křečemi, cyanózou a chrčivým dýcháním. Pěna u úst, při pokousání do jazyka i krev. Postižený je zpocený, pomočený, někdy i pokálený. Po odeznění křečí se vědomí pomalu vrací. Postižený si i několik desítek minut nic nepamatuje. Je spavý. První pomoc: Nebránit křečím, snažit se jen zabránit poraněním. Při opakovaných záchvatech volat odbornou pomoc. FEBRILNÍ KŘEČE – při horečnatých dětských onemocněních První pomoc: šetrné chlazení – obklady celého těla, RZP. Dva druhy akutních stavů: diabetické a hypoglykemické koma. Diabetické koma (vzácné) – malátnost, únava, nucení na zvracení, suchá kůže, bezvědomí někdy provázené křečemi. První pomoc: RZP, při bezvědomí uvolníme dýchací cesty. Hyperglykemické koma – u nemocných cukrovkou dojde k poklesu cukru v krvi. Při předávkování inzulínu, při námaze, při správné dávce léků, ale nedostatečném množství stravy. Neklid, slabost, hlad, neklid přechází v dezorientaci. Postižený se potí, špatně vidí. Může dojít i k bezvědomí a křečím. Rychlý tep, mělký dech, třes v končetinách. První pomoc: Při vědomí podáme několik kostek cukru nebo silně slazený nápoj, při bezvědomí a křečích obvyklý postup. RZP – nutno uvést, že jde o diabetika! Je-li břicho tvrdé, na pohmat bolestivé, je nutno VŽDY zajistit co nejrychleji odbornou pomoc. 10. Akutní otravy Neúmyslné – náhodné, pracovní úraz, hromadná neštěstí (průmyslové havárie) Úmyslné – vražedné, sebevražedné. Způsoby: požití ústy, vdechnutí, kůží nebo sliznicí, injekčně Příznaky: různé podle druhu toxické látky
První pomoc: V případě inhalační otravy je nutná technická první pomoc!!! V bezvědomí – zajištění základních životních funkcí. RZP Při vědomí – uklidnění postiženého, uvolnění oděvu, zředit obsah žaludku vodou, vyvolat zvracení. Klid a tepelná pohoda. Zajistit vždy zbytky požité látky. RZP. Vždy musíme zajistit okamžitě životní funkce, zastavit krvácení, provést protišoková opatření a při hromadných úrazech poraněné život ohrožujícími poraněními ošetřit přednostně. Zásadně udržujeme klid našeho chování a minimálně zdání správného zvládání situace. Nezraněné děti nenecháme podlehnout hysterii. Dbáme na vlastní zajištění svého zdravotního stavu, aby nedošlo i k dalšímu našemu „poškození“. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE VŽDY PREVENCE, CHLADNÉ UVAŽOVÁNÍ A NEPŘECEŇOVÁNÍ SIL SVĚŘENÝCH DĚTÍ, INSTRUKTORA I SAMI SEBE!!! Každou činnost na táboře je třeba důkladně promyslet a vyloučit možnost nepředvídatelných a nebezpečných situací. Je nezbytné počítat vždy s horší variantou a v žádném případě nic neriskovat. Bezpečnost dětí, instruktora i naše vlastní má přednost před jakýmikoli pokyny, radami i nařízeními ostatních účastníků tábora i dalších osob, se kterými přijdeme do kontaktu! Mgr. Jiří Janda – vedoucí tábora
