Bankovní institut vysoká škola Praha
Smlouva o postoupení pohledávky Bakalářská práce
Zdena Brandová
Duben 2015
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Smlouva o postoupení pohledávky Bakalářská práce
Autor:
Zdena Brandová Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Radek Spurný
Duben, 2015
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu jsem uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Ústí nad Labem dne 8. 4. 2015
Zdena Brandová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce JUDr. Radkovi Spurnému za projevenou pomoc a podporu při přípravě této práce a za možnost konzultace.
Anotace Tématem této bakalářské práce je seznámení s institutem Smlouva o postoupení pohledávky. Zprvu se věnuji obecně pojmu změna závazkových právních vztahů a podstatě postoupení pohledávky. První část práce obecně podává právní vymezení a náležitosti smlouvy, která umožňuje postoupení pohledávky dle občanského zákoníku, zákon č.89/2012 Sb. Následující část práce sleduje využívání smlouvy o postupování pohledávek v praxi a to v bankovní i nebankovní sféře.
Klíčová slova: smlouva, pohledávka, postoupení pohledávky, dlužník, postupitel, postupník, závazek, změna závazku, závazkový právní vztah.
Summary The subject of this bachelor's dissertation is to introduce the institute to a Contract for the Assignment of Receivables. First, I focus generally on the concept of changes in obligatory legal relations and on the essence of the assignment of receivables. The first part of the paper presents a general legal definition and general requirements of the contract which allow the assignment of receivables under the Civil Code, Act No. 89/2012 Coll. The subsequent part of the dissertation monitors the use of the Contract for the Assignment of Receivables in practice in both the banking and non-banking sectors.
Keywords: contract, receivable, assignment of receivables, debtor, assignor, assignee, liability, change in liabilities, obligatory legal relations.
Obsah ÚVOD .......................................................................................................................................................... 7 1. OBECNÉ VYMEZENÍ POJMŮ ........................................................................................................... 9 1.1 SMLOUVA .......................................................................................................................................... 9 1.1.1 SMLOUVA, JAKO OBCHODNĚ ZÁVAZKOVÝ VZTAH .......................................................... 10 1.1.2 NABÍDKA ....................................................................................................................................... 11 1.1.3 PŘIJETÍ NABÍDKY ....................................................................................................................... 12 1.2 ZÁVAZEK-ZÁVAZKOVÝ PRÁVNÍ VZTAH VS. ZÁVAZEK ...................................................... 12 1.3 POHLEDÁVKA ................................................................................................................................ 13 1.3.1 VZNIK POHLEDÁVKY ................................................................................................................ 14 1.3.2 PŘÍSLUŠENSTVÍ POHLEDÁVKY ............................................................................................... 15 1.3.3 SOUBOR POHLEDÁVEK ............................................................................................................. 16 1.3.4 POSTOUPENÍ ................................................................................................................................ 16 2. HISTORICKÝ VÝVOJ PRÁVNÍ ÚPRAVY INSTITUTU POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY ........... 18 2.1 PRÁVNÍ ÚPRAVA POSTOUPENÍ V ABGB ................................................................................... 18 2.2 PRÁVNÍ ÚPRAVA V OBČANSKÉM ZÁKONÍKU Z ROKU 1950 ................................................ 20 2.3 VÝVOJ ÚPRAVY V ZÁKONĚ Č. 40/1964 SB. ................................................................................ 21 2.4 ZÁKLADNÍ ZMĚNY V NOVÉM OBČANSKÉM ZÁKONÍKU ..................................................... 22 2.5 ÚPRAVA V ZÁKONÍKU MEZINÁRODNÍHO OBCHODU .......................................................... 23 3. PRÁVNÍ VYMEZENÍ A NÁLEŽITOSTI SMLOUVY O POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY ............ 24 3.1 PRAMENY PRÁVA .......................................................................................................................... 24 3.2 SUBJEKTY SMLOUVY ................................................................................................................... 25 3.3 PŘEDMĚT SMLOUVY .................................................................................................................... 25 3.4 FORMA SMLOUVY ......................................................................................................................... 26 3.5 POHLEDÁVKY Z POHLEDU ZPŮSOBILOSTI K POSTOUPENÍ ............................................... 27 3.5.1 POHLEDÁVKY ZPŮSOBILÉ K POSTOUPENÍ.......................................................................... 27 3.5.2 POHLEDÁVKY VYLOUČENÉ Z POSTOUPENÍ ....................................................................... 29 3.6 VYROZUMĚNÍ O POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY ....................................................................... 30
5
3.6.1 VYROZUMĚNÍ POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY DLUŽNÍKOVI ............................................... 30 3.6.2 VYROZUMĚNÍ POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY OSOBÁM ZAJIŠŤUJÍCÍM POHLEDÁVKU ................................................................................................................................................................. 32 3.7 NÁMITKY DLUŽNÍKA.................................................................................................................... 32 3. 8 ODPOVĚDNOST POSTUPITELE ZA POSTOUPENOU POHLEDÁVKU .................................. 34 3.9 POSTOUPENÍ SOUBORU POHLEDÁVEK ................................................................................... 35 3.10 VÍCENÁSOBNÁ CESE ................................................................................................................... 35 4.1 TRH S POHLEDÁVKAMI ............................................................................................................... 36 4.2 FAKTORING .................................................................................................................................... 37 4.2.1 PRŮBĚH FAKTORINGOVÉ OPERACE ..................................................................................... 40 4.2.2 ZÁKLADNÍ DRUHY FAKTORINGU .......................................................................................... 42 4.2.2.1 REGRESIVNÍ FAKTORING ...................................................................................................... 42 4.2.2.2 BEZREGRESIVNÍ FAKTORING .............................................................................................. 43 4.2.2.3 VÝVOZNÍ FAKTORING ............................................................................................................ 43 4.2.2.4 TUZEMSKÝ FAKTORING ........................................................................................................ 44 4. 3 FORFAITING .................................................................................................................................. 45 4.4 ESKONT SMĚNEK .......................................................................................................................... 46 4.5 DALŠÍ VYUŽITÍ INSTITUTU POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY ................................................... 47 4.5.1 VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK ....................................................................................................... 48 4.5.2 ODKUP POHLEDÁVEK ............................................................................................................... 49 4.5.3 SPRÁVA POHLEDÁVEK.............................................................................................................. 50 ZÁVĚR .................................................................................................................................................... 51 LITERATURA: ....................................................................................................................................... 53 PŘÍLOHA Č. 1 ............................................................................................................................................... 1 PŘÍLOHA Č. 2 ............................................................................................................................................... 1
6
Úvod Tématem této bakalářské práce je institut postoupení pohledávky. Institut působící změnu v osobě věřitele, kdy na jeho místo nastupuje věřitel nový. Tato změna v subjektu nezpůsobí zánik původního a vznik zcela nového závazku, ale původní závazek dále trvá s novým subjektem na straně věřitele. Z hlediska obsahu se závazek postoupením pohledávky nemění a závazkový vztah zůstává nedotčen. Přesněji se budu zabývat postoupením pohledávky na základě smlouvy mezi původním věřitelem a věřitelem, který pohledávku přebírá. Tedy jedním z typů změn závazků výslovně regulovaným občanskoprávními předpisy. Při zadání výrazu postoupení pohledávky do internetového vyhledávače se objeví celá řada komerčních odkazů. Media nás prakticky denně upozorňují na nabídku této služby. Předmětem podnikatelských aktivit již dávno nejsou jen služby a běžné zboží, ale také pohledávky, které představují nepochybně zajímavý obchodní artikl. Obchodování s pohledávkami je pro některé podnikatele dokonce základním předmětem činnosti. Cílem mé práce je provést analýzu platné právní úpravy, která tento institut upravuje. Tato práce by měla poskytnout komplexní pohled na institut postoupení pohledávky, zhodnotit jeho právní úpravu. Podrobně vysvětlit pojmy, s kterými se můžeme při využití nabídky postoupení pohledávky setkat jako právnická ale i fyzická osoba. Využití institutu smlouvy o postoupení pohledávky může v dnešní době pomoci podnikatelům, kteří řeší akutní nedostatek kapitálů. Z důvodu velké konkurence pak firmy nabízí dlouhé, až 90 denní doby splatnosti pohledávky V horším případě jsou nuceni řešit dokonce nedobytnost svých pohledávek již po splatnosti. Situace, kdy podnikatel dodá objednané zboží, avšak objednatel za toto zboží nezaplatí, mu může způsobit i existenční potíže. Může to znamenat nedostatek prostředků například na nákup materiálu pro další výrobu, tedy zastavení toku peněz a dlouhodobou platební neschopnost. Alespoň základní znalosti institutu postoupení pohledávky by měl mít i běžný občan. Řada z nás se již mohla dostat do situace, kdy si půjčí peníze od bankovních či nebankovních institucí, nebo od soukromé osoby. Nebo je v prodlení se splátkou pohledávky za své
7
běžné služby. Každý občan by mě vědět, jakým způsobem může on sám pohledávku řešit, či jaké instrumenty může na něho, jako na dlužníka, věřitel uplatnit. Cílem této práce je formou analýzy především zpracovat problematiku postoupení pohledávky z právního hlediska co nejuceleněji a pokusit se nastínit a zodpovědět stěžejní právní otázky, které jsou s touto problematikou spojené.
8
1. Obecné vymezení pojmů 1.1 Smlouva Smlouva je právní úkon založený právním jednáním. Je to úkon, kterým se člověk zavazuje a zároveň nabývá práva a také povinnosti. Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Smlouva je právní úkon vícestranný a vzniká až souhlasným projevem skutečné vůle dvou a více účastníků právního úkonu. Dle občanského zákoníku (dále jen OZ) právní jednání vychází ze zásady neformálnosti a zásady autonomie smluvní vůle. Zásadou neformálnosti je umožněno, aby většina právních jednání byla učiněna ústní formou - to znamená, že většina smluv je platných bez písemné formy. Písemná forma je předepsána například u dispozic s nemovitostí, což jsou zvlášť významné případy, nebo pokud si ji strany dobrovolně ujednají. Anatomie smluvní vůle umožňuje stranám, aby si ve smlouvě sjednaly vše, co potřebují a na čem se shodují. Tato zásada je omezena výslovnými příkazy a zákazy zákona a jejich jednání nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Tedy co není zakázáno, je dovoleno. Nově právní úprava vychází z neplatnosti relativní oproti původní neplatnosti absolutní. „To znamená, že neplatné jednání bude všemi, tedy i soudem, považováno za platné a závazné, pokud se jeho platnosti nedovolá ta strana, která je v daném vztahu chráněna.“1 Posílení neformálnosti a autonomie smluvní vůle přispěje k posílením zásady ochrany poctivého jednání a jednání v dobré víře. Nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Předpokládá se, že strany uzavírají smlouvu proto, aby ji plnily. „Daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny.“ 2 To je jedna ze základních zásad soukromého práva.
1 2
Novotný, P., Nový občanský zákoník. Smluvní právo. Str. 13 § 3 odst. 2 d) OZ
9
1.1.1 Smlouva, jako obchodně závazkový vztah Podle občanského zákoníku smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.3 Smlouva je nejméně dvoustranným právním aktem, tedy dohodou nejméně dvou účastníků o jejich závazku. Jedná se o souhrn vzájemně dohodnutých pravidel, podle kterých se strany budou chovat. Smyslem smlouvy je, že smluvní strany ji uzavřely právě proto, aby ji plnily.
Ze smlouvy vzniká obchodně
závazkový vztah. Podmínkou uzavření smlouvy je shoda obou smluvních stran na jejím obsahu. Strany při tom mají svobodnou vůli, aby si ve smlouvě sjednaly, co uznají za vhodné, pokud je jejich dohoda v mezích právního řádu. Tedy občanského zákoníku. 4 Není v rozporu se zákonem ani dobrými mravy. Striktně se již nevyžaduje, aby si strany sjednaly veškeré náležitosti smlouvy. „Náležitostmi smlouvy se rozumí ty části smlouvy, na nichž se strany musí dohodnout, aby smlouva vznikla.“
5
Pokud strana dají najevo svým následným chováním, že smlouvu
považují za uzavřenou, je jejich jednání respektováno zákonem. 6 Je třeba, aby, některá ze stran učinila návrh na uzavření smlouvy a druhá strana tuto nabídku přijala. Proces uzavírání se skládá tedy ze dvou kroků: ● návrh na uzavření smlouvy-nabídka ● přijetí nabídky-akceptace.
V procesu uzavírání smluv tak vystupují: ● osoba, která dává nabídku-nabízející (oferent) ●
osoba, která nabídku přijímá-adresát nabídky (akceptant)
§ 1724 odst. 1 OZ § 1725 OZ 5 Žák Milan a kol., Velká ekonomická encyklopedie. Str. 488. 6 § 1726 OZ 3 4
10
1.1.2 Nabídka K tomu, aby se jednalo o relevantní nabídku, musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti. Musí být patrné, kdo ji činí i jeho úmysl uzavřít určitou smlouvu s adresátem nabídky.7 Součástí obsahu nabídky musí být i specifikace osoby, které je nabídka určena. V nabídce musí být uvedeno, kdo se má stát stranou smlouvy. Výjimkou je podnikatel nabízející dle zboží či služby dle § 1732 odstavec 2. I když zde není přímo uveden adresát, pouhé vystavení zboží s cenovkou, je nabídka. Zde je na místě upozornit, že dle občanském zákoníku je termín “nabídka” závazným návrhem na uzavření smlouvy, jejímž prostým přijetím dochází k uzavření smlouvy a vzniku smluvního závazku. Nabídka musí obsahovat všechny podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena prostým nepodmíněným přijetím 8 všechno ostatní je pouze přípravným jednáním k formulaci nabídky-k návrhu smlouvy. Rozumím tomu tak, že to co lze jednoduše a bez dalších podmínek přijmout je nabídka, pokud nesplňuje náležitosti nabídky, právně závaznou nabídkou prostě není. Nabídku lze zrušit tehdy, pokud nabídka nebyla na druhé straně ještě doručena
9
, oproti
tomu nabídku lze odvolat, až když nabídku druhá strana již obdržela, a to v případě, že nebyla výslovně označena za neodvolatelnou. 10
7
§ 1731 OZ § 1732 OZ 9 § 1737 OZ 10 § 1738 OZ 8
11
1.1.3 Přijetí nabídky Nabídku musí přijmout osoba, které je nabídka určena svým výslovným souhlasem. Nabídku je nutné přijmout v přiměřené lhůtě. 11 „Nabídka je přijatá jen tehdy, pokud je přijata právním jednáním a bezvýhradně.“
12
Pokud chce tedy přijímající ještě upřesnit další podmínky budoucí smlouvy, pak nejde o přijetí nabídky, ale o odmítnutí nabídky a o nabídku novou. Je-li jednáno o uzavření smlouvy ústně, musí být návrh, není-li ujednáno jinak, přijat ihned.
1.2 Závazek-závazkový právní vztah vs. závazek Předtím, než se budu zabývat výkladem pojmu pohledávka, je nezbytné vymezit pojem „závazek“. V právní řeči se jím rozumí dvojí. Předně:
jako závazkový právní vztah a dále
povinnost z tohoto právního vztahu vycházející, neboli závazková povinnost.
Pojem „závazek“ (též závazek v užším smyslu) je obecně chápán pouze ve smyslu závazkové povinnosti a rozumí se jí povinnost (dluh) jedné strany závazkového vztahu (dlužníka) poskytnou druhé straně (věřiteli) nějaké plnění, tj. požadovat od něho, aby něco dal (předal, zaplatil) či něco konal nebo nekonal. Této závazkové povinnosti pak odpovídá právo věřitele (pohledávka) dané plnění po dlužníkovi procesně vynutit. 13 Pojem „závazkový právní vztah“ (lze se setkat též jako závazek v širším slova smyslu) je právní vztah, druh občanskoprávního vztahu, jehož subjekty jsou navzájem vázány právy a povinnostmi. „Určitá osoba (věřitel) má právo na určité plnění od jiné určité osoby 11
§ 1740 OZ Pražák, Z., Občanský zákoník II. s komentářem. Str. 15. 13 Knapp, V., Knappová, M., Švestka, J., Občanské právo hmotné, svazek 2. Str. 31-32. 12
12
(dlužníka) a právo v době splatnosti toto plnění požadovat a dlužník má povinnost (závazek) toto plnění věřiteli poskytnout.“ 14 Z toho vyplývá, že závazek je nedílnou součástí závazkových právních vztahů. Pokud budeme chtít hovořit o změně závazku, bude to změna určité závazkové povinnosti nebo celého právního vztahu. Podstata institutu postoupení pohledávky spočívá ve změně v subjektu závazku nikoliv samotného závazkového právního vztahu.
1.3 Pohledávka V
současné době dochází v obchodních vztazích k velmi častému jevu, kdy věřitel
poskytne službu nebo zboží a dlužník je v prodlení se zaplacením. Často se dokonce stává, že dlužník neuhradí pohledávku vůbec. Dostáváme se v tomto případě do režimu pohledávek po splatnosti, což velmi významným způsobem zatěžuje prakticky všechny subjekty a způsobuje jim nemalé ekonomické problémy. Pojem
pohledávka a závazek vyplývá z občanského zákoníku, podle kterého je
závazkovým vztahem právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek. 15 Pohledávka nemusí mít pouze finanční podobu plnění. Obsahem pohledávky můžou být i jiná plnění, a to plnění naturální, plnění službami a plnění činností nebo zdržením se činnosti. Můžeme tedy zjednodušeně říct, že „pohledávka je právo věřitele na určité plnění od dlužníka.“ 16 Právo věřitele požadovat po dlužníkovi určitou majetkovou hodnotu, určité plnění. Tomuto právu odpovídá povinnost dlužníka splnit svůj závazek vůči věřiteli. Pohledávky vznikají z právních úkonů, zejména ze smluv jakož i ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností uvedených v občanském zákoníku. Pohledávky ze smluv označujeme jako smluvní pohledávky. Typickým příkladem jsou Žák Milan a kol., Velká ekonomická encyklopedie. Str. 868. § 1721 OZ 16 Žák Milan a kol., Velká ekonomická encyklopedie. Str. 582. 14
15
13
kupní smlouvy, strany jsou zde v tzv. vzájemném - synallagmatickém vztahu. Tento vztah se též nazývá reciproční. „Na jedné straně je finanční pohledávka prodávajícího za kupujícím k úhradě kupní ceny, na straně druhé pohledávka kupujícího za prodávajícím k předání předmětu koupě.“
17
Vedle těchto smluvních pohledávek existují pohledávky,
které jsou dány např. veřejnoprávním předpisem. Každý občan je zná, jsou to pohledávky státu z titulu daní či poplatků.
1.3.1 Vznik pohledávky Podstatou vzniku obchodních pohledávek a závazků je časový nesoulad mezi okamžikem provedení dodávky výrobků nebo poskytnutí služeb odběrateli – dlužníkovi a okamžikem úhrady těchto výkonů. Pohledávka vzniká k určitému datu, momentu realizace s dohodnutou lhůtou splatnosti. Podle vzniku lze pohledávky rozdělit do základních skupin:
Pohledávky z obchodního styku, ty jsou nejběžnější a nejčastější a vznikají od vystavení platebního dokladu dodavatelem vůči odběrateli a zanikají úhradou částky, která je na platebním dokladu uvedena. K předmětu plnění většinou existují i dodací listy, dokladující dodávku zboží, materiálu či služby. Písemná forma smluvního vztahu ale nemusí vždy existovat, může se jednat i o ústně dohodnuté kontrakty.
U této skupiny bývají zajišťující instrumenty vytvořeny jen
ojediněle.
Pohledávky z peněžních půjček a bankovních úvěrů, z finančních mezipodnikových půjček a výpomocí, z půjček mezi fyzickými osobami. Patří sem i pohledávky z dluhopisů (obligace, směnky). Zpravidla mají písemnou podobu, kde je domluven a stanoven termín a způsob úhrady pohledávky a případného příslušenství, tedy vzniklých úroků a sankcí při prodlení úhrady. Také je zde stanovena forma dokladu o převzetí finanční hotovosti. Tyto pohledávky jsou často zajištěny některým ze zákonných zajišťovacích instrumentů.
17
Vaigert,D., Philippi, T., Riško, P., Navrátilová, H., Pohledávky- Právní příručka věřitele. Str. 7.
14
Do ostatních pohledávek řadíme pohledávky z pracovně právních vztahů, sociálního a zdravotního pojištění, pohledávky státu z daňových povinností. Tyto pohledávky
za fyzickými osobami mají drobnější jmenovitou hodnotu a nebývají jištěny zajišťovacími instrumenty. 18
1.3.2 Příslušenství pohledávky Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
19
„ Zákon hovoří o tom, že postoupením pohledávky nabývá
postupník také práva s ní spojená, je pak takovým právem i nárok na smluvní pokutu.“
20
Pokutu, která v souvislosti s neuhrazenou pohledávkou vznikla. Toto ovšem platí, jen tehdy pokud se účastníci nedohodnou jinak. Institut smluvní pokuty bývá příčinou sporů, zda pohledávka, která je zajištěna smluvní pokutou, přechází na postupníka včetně práv na smluvní pokutu. Nejvyšší soud v této věci došel k závěru, že „Pohledávka, která je zajištěna smluvní pokutou, přechází na postupníka včetně práva na smluvní pokutu bez ohledu na to, zda toto právo spojené s pohledávkou bylo v době postoupení pohledávky již splatné, či dosud nesplatné, popřípadě se jednalo teprve o budoucí nárok. Není přitom rozhodné, zda právo spojené s postupovanou pohledávkou je či není samostatně uplatitelné. Zajištění pohledávky trvá i nadále a svědčí postupníkovi. 21 Nehovoříme zde ale o příslušenství pohledávky ale o nároku, který před postoupením existoval a nebyl před postoupením uspokojen. Základní ustanovení o smluvní pokutě nalezneme v občanském zákoníku v ustanoveních § 2048 a § 2052. „Smluvní pokuta je peněžitá částka, kterou je dlužník povinen zaplatit, pokud poruší povinnost, k jejímž Šantrůček, J., Štěrba, D., Pohledávky, jejich cese a hodnota. Str. 11. § 513 NOZ 20 Pražák, Z., Občanský zákoník II. s komentářem. Str. 76. 21 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 08. 2006 sp. zn. 32 Odo469/2005 18 19
15
zajištění byla pokuta sjednán.“
22
V dohodě smluvních stran o smluvní pokutě musí být
zejména stanovena výše smluvní pokuty nebo způsob, jak se její výše určí. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Pro sjednání smluvní pokuty není v občanském zákoníku stanovena žádná zvláštní forma. Je tedy možné si smluvní pokutu sjednat i ve formě elektronické komunikace či ústně.
1.3.3 Soubor pohledávek Postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. 23 „Typickým příkladem je hromadné postoupení pohledávek vznikajících z provozu určitého obchodního závodu“. 24 Právní úprava zákona připouští i postoupení budoucích pohledávek a to navíc bez nutnosti jejich individuální určitelnosti v době uzavření postupní smlouvy. Je ovšem nezbytné, aby kritéria uvedená ve smlouvě o postoupení pohledávky byla určitá a umožňovala identifikovat budoucí pohledávky jako předmět postoupení v době jejich vzniku.
1.3.4 Postoupení Římské právo v Ottově naučném slovníku říká: „Cesse (lat. cessio), postup, jest postoupení pohledávky jinému věřiteli (cesionáři), který nabývá práva svého předchůdce (cedenta).“
25
Postoupením pohledávky postupuje původní věřitel - postupitel, svou
pohledávku třetí osobě na základě dohody, tedy novému věřiteli-postupníkovi.
Žák Milan a kol., Velká ekonomická encyklopedie. Str. 713. § 1887 občanského zákoníku 24 Eliáš Karel a kol., Nový občanský zákoník, s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Str. 760. 25 Ottův naučný slovník: Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Achchive.org. [online]. 22 23
16
Postoupením pohledávky tak dochází ke změně v osobě věřitele na základě právě této dohody a to tak, že přechází spolu s postoupenou pohledávkou i jí příslušenství a všechna práva s ní spojená. 26
Postupitel – cedent - je ten, kdo pohledávku postupuje.
Postupník – cesionář - je ten, komu je pohledávka postupována.
Cese - tak je označováno postoupení pohledávky. Latinsky cesse.
Platný občanský zákoník hned v prvním ustanovení označuje smluvní strany jako postupitele a postupníka. Postoupení lze podle hlediska důvodu změny věřitele rozlišit na postoupení dohodou stran, jedná se o postoupení dobrovolné a postoupení nezávislé na vůli stran, postoupení nedobrovolné. K nedobrovolnému postoupení může dojít na základě zákonného postoupení, kdy dojde ke změně věřitele ze zákona v zákonech stanovených případech nebo soudním rozhodnutím. V této mé práci se budeme zabývat postoupením dobrovolným, ke kterému dochází na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Postoupení se děje smlouvou uzavřenou mezi postupitelem a postupníkem. V zákoně je zdůrazněno, že dlužníkův souhlas není k postupu zapotřebí, toto právní pravidlo je však dispozitivní, dlužník si může s věřitelem případné postoupení pohledávky vymezit.
26
§ 1880 občanského zákoníku
17
2. Historický vývoj právní úpravy institutu postoupení pohledávky Kořeny institutu postoupení pohledávky sahají daleko do římského práva. Zde byl závazek chápán jako osobní svazek věřitele a dlužníka vylučující personální změnu na jedné i druhé straně závazkového vztahu. Vzhledem k tomu, že toto chápání závazkových právních vztahů přestalo brzy vyhovovat praktické potřebě, zavedl se institut postoupení pohledávky i do soukromého práva. A to až v poklasickém římském právu císařské doby. Byla připuštěna možnost změny v osobě věřitele při zachování závazkového právního vztahu.
2.1 Právní úprava postoupení v ABGB
Cese je institutem, který se v právních normách platných na území dnešní České republiky objevuje již od dob Rakouska-Uherska. Základním občanskoprávním kodexem na našem území byl až do roku 1950 Všeobecný zákoník občanský (Allgemeines Bürgerliches Gesetzbuch, dále jen „ABGB“). Zákon, který nabyl účinnosti roku 1812 a dodnes, pochopitelně s určitými změnami platí v Rakousku, obsahoval také poměrně podrobnou úpravu postoupení pohledávky. Postupitel je zde nazývám jako převodce a postupník jako přejímatel. Právní úprava postoupení pohledávky byla obsažena v díle třetím s názvem „O ustanoveních společných pro práva osobní a práva věcná“, pod který spadala hlava druhá nazvaná „O změně práv a závazků“ obsahující kromě dalšího i ustanovení o cessi pohledávky. Postoupení pohledávky bylo upraveno konkrétně v § 1392 až § 1399 ABGB. Samotná cesse byla vymezena v § 1392 ABGB následovně: „Je-li pohledávka jednou osobou převedena na druhou a touto přijata, vzniká změna práva přistoupením nového věřitele. Takové jednání se jmenuje postup (cesse) a může býti sjednáno za plat nebo bezplatně.“
27
27
V této době nebyla požadována písemná smlouva o postoupení pohledávky,
Obecný zákoník občanský.Wikizdroje.cs.wikisource.org.[online] 2012
18
stejně jako je tomu v dnešní právní úpravě. Stejně jako dnes, ani podle úpravy v ABGB nemohla být cedována práva absolutní povahy. V ustanovení § 1393 zakotven jediný výslovný zákaz cese v ABGB, vyjádřený přímo v ustanoveních o postoupení pohledávky, a sice zákaz postupu práv vázaných na osobu, „práva, která lpí na osobě, tedy s ní zanikají, nemohou býti postoupena.“
28
Ustanovení § 1394 ABGB potvrzovalo obecný
princip cese, podle nějž postupník vstupuje do práv věřitele, když stanovilo, „že práva přejímatelova jsou co do postoupené pohledávky tatáž, jako práva převodcova.“
29
Obdobně i ustanovení § 1395, podle nějž „smlouvou o postup vzniká nový závazek jen mezi převodcem (cedentem) a příjemcem pohledávky (cesionářem); nikoli však mezi posléze řečeným a převzatým dlužníkem (cesem),“
30
odpovídá obecnému pojetí postoupení
pohledávky. V §1396 je ustanoveno, že po oznámení změny příjemce jeho pohledávky není již oprávněn zaplatit prvnímu věřiteli. Právo uplatnit své námitky se mu však „zůstavuje.“ Stejně jako dnes, i zde se ustanovení o odpovědnosti cedenta vztahovala na případy úplatných cesí. Oproti dnešní úpravě bylo v § 1397 ABGB výslovně stanoveno, že kdo postoupí pohledávku bezplatně, tedy daruje, neručí za ni dále. Výše cedentova ručení byla v citovaném ustanovení také limitována, a to tak, že dlužník nikdy neručí za více, než obdržel od přejímatele. Tuto formulaci lze vyložit tak, že ručí do výše přijaté úplaty s případným příslušenstvím. Stejně jako dnešní občanský zákoník, dával i ABGB dlužníkovi možnost uplatnit proti postupníkovi jak námitky, které má vůči němu jakožto novému věřiteli, tak námitky které má vůči věřiteli původnímu. Zároveň má dlužník právo se námitek proti pohledávce vzdát, což ABGB v § 1396 vyjadřuje formulací „uznal-li dlužník pohledávku vůči poctivému příjemci za pravou je zavázán uspokojiti ho jako svého věřitele“. Odpovědnost cedenta za pravost a dobytnost pohledávky byla upravena v § 1397 a násl. ABGB. Odpovědnost cedenta při úplatných cesích byla v ABGB vymezena také negativně. Ustanovení § 1398 vymezovalo situace, kdy cedent neručí za dobytnost pohledávky. Jednak šlo o situaci, kdy se mohl cesionář o dobytnosti pohledávky přesvědčit z veřejných knih, a dále o situaci, kdy se pohledávka byla v době postoupení dobytná, ale později se Tamtéž Tamtéž 30 Tamtéž 28 29
19
stala nedobytnou „pouhou náhodou“ či postupitelovým nedopatřením. Posledně zmíněnou situaci konkretizoval § 1399 ABGB stanovující, že takového nedopatření dopouští se příjemce, když pohledávku v době, kdy může býti vypovězena, nevypoví, nebo po projití platební lhůty nevymáhá; když dlužníkovi shovívá ; když zamešká v pravý čas opatřiti si možné ještě zajištění nebo opomene na soudní exekuci naléhati. 31
2.2 Právní úprava v občanském zákoníku z roku 1950 V roce 1950, tedy více než třiceti letech od vzniku Československé republiky, byl ABGB nahrazen značně ideově zabarveným Občanským zákoníkem. Zákon č.141/1950 Sb. nabyl účinnosti v roce 1951 a nahradil tak stávající právní úpravu obsaženou v ABGB. Ve své části čtvrté, hlavě třinácté nazvané „Změna v osobě věřitele nebo dlužníka“ obsahoval v ustanoveních § 262 až § 267 úpravu postoupení pohledávky. Stejně jako v ABGB se neobjevoval požadavek písemné smlouvy. Platnost postupu byla podmíněna pouze existencí platného právního důvodu. V § 262 je uvedeno „Je-li postupitelem nebo postupníkem socialistická právnická osoba, má se za to, že tu takový důvod je.“ 32 Stačilo tedy být socialistickou právnickou osobou a právní důvod byl dán. Úprava zákazů cese v § 263 odpovídala současné úpravě. Zakázány byly cese pohledávek, jejichž obsah by se změnou věřitele změnil, zanikajících nejpozději smrtí věřitele, dále pokud jde o pohledávky, jež nemohou být zabaveny a také odporovala-li by cese dohodě s dlužníkem. Přechod práv spojených s pohledávkou byl upraven podobně jako dnes. Na rozdíl od ABGB, byla již v zákoně č. 141/1950 Sb. zakotvena možnost vymáhání pohledávky postupitelem. Zákon totiž v § 265 odst. 2 stanovil, že „postupitel může pohledávku vymáhat sám ve prospěch postupníka, souhlasí-li s tím postupník a sám ji
31 32
Tamtéž Střední zákoník občanský.Wikizdroje.cs.wikisource.org.[online] 2012
20
nevymáhá.“
33
Úprava v § 265 odst. 1 stanovila, „že dokud dlužník neví o postupu, může
pohledávku vyrovnat s původním věřitelem.“34 Odpovědnost za dobytnost postoupené pohledávky v době postupu byla upravena § 267, cedent odpovídal nejen do výše přijaté úplaty i s úroky, ale výslovně se jeho odpovědnost zvyšovala ještě o „náklady spojené s bezvýsledným vymáháním pohledávky.“ 35 Obdobně jako v dnešním občanským zákoníku i v zákoně č. 141/1950 Sb., konkrétně v § 266, bylo stanoveno, že námitky proti pohledávce, které měl dlužník v době postupu, „mu zůstávají zachovány i po postupu.“
36
Stejně tak mohl namítat své vzájemné
pohledávky, i když v době postupu ještě nebyly splatné. V občanském zákoníku z roku 1950 je nepřehlédnutelná jistá návaznost na ABGB i pokus o rozšíření a detailnější vymezení některých paragrafů vztahujícím se k postoupení pohledávky.
2.3 Vývoj úpravy v zákoně č. 40/1964 Sb. V roce 1964 pak byl přijat občanský zákoník č. 40/1964 Sb., který ve znění početných novelizací platil do roku 2014. Postoupení pohledávky původně upraveno v první části, hlavě šesté s názvem „Změna práv a povinností“, konkrétně v ustanovení § 63 až § 67. Dne 1. 1. 1992 nabyl účinnosti zákon č. 509/1991 Sb., který občanský zákoník novelizoval a změnil mimo jiné i jeho systematiku a uspořádání. Od této novelizace je úprava postoupení pohledávky obsažena v části osmé, hlavě první, oddílu čtvrtém § 524 až § 530, pod názvem „Změna v osobě věřitele nebo dlužníka“. V § 524 bylo stanoveno, že „věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému (v odst. 1)“ a dále, „že s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (v odst. 2).“ Oproti dnešnímu občanskému zákoníku (§1727) zde byla nutnost písemné smlouvy. Tamtéž Tamtéž 35 Tamtéž 36 Tamtéž 33 34
21
Na rozdíl od úpravy v zákoně č. 141/1950 sb. je zde už konstruována odpovědnost za dobytnost pohledávky „pouze tehdy, bylo-li to smluveno, a jen do výše přijaté úhrady s příslušenstvím.“ Stejně jako dnes § 529 odst. 1 stanovil, „že i po postoupení pohledávky zůstávají dlužníkovi zachovány námitky, které měl proti pohledávce v době postoupení.“ 37
2.4 Základní změny v novém občanském zákoníku Základním hmotněprávním současným platným předpisem, obsahující úpravu institutu postoupení pohledávky je nový občanský zákoník. Zákon č. 89/2012 Sb. platný od 1. 1. 2014. Jak uvádí důvodová zpráva k § 1879 až 1887, které se vztahují k postupu pohledávek: „Úpravy postoupení pohledávek vychází z dosavadní úpravy se zohledněním vývoje tohoto institutu v dalších právních řádech. Nová úprava sleduje zúžení dosavadních zákazů postoupení pohledávky, upřesňuje podmínky a rozsah ručení postupitele za postoupenou pohledávku a výslovně upravuje možnost globálních cessí.“ 38 Postoupení pohledávky přešlo do současné právní úpravy a až na některé výjimky bez obsahových změn. Jednou z těchto výjimek je upuštění od písemné formy, která byla doposud pro smlouvu o postoupení pohledávky vyžadována. V této souvislosti je však nutné pamatovat na skutečnost, že postoupení pohledávky je změnou závazku, pokud tedy mezi smluvními stranami bylo dohodnuto, že je možno měnit smlouvu pouze písemně, musí mít i smlouva o postoupení pohledávky písemnou formu. Další novinkou, kterou nový občanský zákoník přináší, je výslovné zakotvení možnosti postoupení souboru pohledávek, tzv. globální cesse. Takto mohou být postoupeny i pohledávky, které budou vznikat teprve v budoucnu, za předpokladu, že jsou ve smlouvě o postoupení pohledávek vymezeny dostatečně určitě.
37 38
Občanský zákoník. Zákon č.40/1964 Sb. Občanský zákoník.Businesscenter.cz[online] © 1998 - 2015 Eliáš Karel a kol., Nový občanský zákoník, s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Str. 760.
22
V rámci nového občanského zákoníku se již nesetkáme s povinností postupitele oznámit dlužníkovi bez zbytečného odkladu postoupení pohledávky. Vypuštěním této povinnosti ale nedojde k žádné změně ve smyslu potřeby oznámit dlužníkovi postoupení. Podle nové právní úpravy nastává ručení postupitele za dobytnost pohledávky přímo ze zákona. Pro uplatnění ručení ovšem nadále zůstává nezbytné, aby bylo postoupení pohledávky úplatné. Podstata změny tak spočívá v tom, že ručení nastupuje až na dvě výjimky na základě zákona.
2.5 Úprava v zákoníku mezinárodního obchodu Vedle občanského zákoníku obsahoval ustanovení o postoupení pohledávky také zákoník mezinárodního obchodu (dále jen ZMO), který nabyl účinnosti v roce 1963. Tento zákon upravoval majetkové vztahy v mezinárodním obchodním styku. Případy, kdy se jedná o mezinárodní obchodní styk, vymezoval § 2 ZMO. Pokud se na základě norem mezinárodního práva soukromého či na základě volby práva mělo v těchto případech použít československého právního řádu, použilo se výhradně tohoto zákona. Tato úprava přestala platit s účinností zákona č.513/1991 Sb.
23
3. Právní vymezení a o postoupení pohledávky
náležitosti
smlouvy
3.1 Prameny práva Základním hmotněprávním předpisem, obsahující úpravu institutu postoupení pohledávky je nový občanský zákoník. Zákon č. 89/2012 Sb. Ten ve svém čtvrté části nazvané Relativní majetková práva, první hlavy, díl šest, obsahuje ustanovení upravující změnu závazků v osobě věřitele a dlužníka, konkrétně potom ustanovení § 1879 až 1900 upravující právě institut postoupení pohledávky. Tato ustanovení obsahují pouze úpravu cese dobrovolné, ke které dochází na základě smlouvy o postoupení pohledávky. O cessi se zmiňuje rovněž zákon směnečný a šekový
39
ve svém ustanovení § 11 odst. 2,
podle kterého „pojal-li výstavce do směnky slova „nikoli na řad“ nebo jinou doložku stejného významu, lze převést směnku jen ve formě a s účinky obyčejného postupu (cesse)“. Dalším předpisem, ve kterém najdeme odkaz na cessi je zákon o veřejných dražbách
40
zákon č. 26/2000 Sb. kde se v ustanovení § 17 odst. 3. říká, že předmětem dražby může být nejen věc, podnik nebo jeho část nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, byt nebo nebytový prostor, ale také převoditelné majetkové právo, což nepochybně zahrnuje také pohledávky. Ustanovení dotýkající se problematiky postoupení pohledávky obsahuje také § 41g odst. 5 písm. b) bankovního zákona
41
, upravující ve spojení s § 1 odst. 2 písm. a) postoupení
pohledávky z vkladu. Dalším předpisem je zákon o pojistné smlouvě
42
, který upravuje
zákonnou cessi, spočívající v přechodu práva na náhradu škody z pojištěného na pojistitele v ustanovení § 33.
Předpis č. 191/1950 Sb. Zákon směnečný a šekový Předpis č. 26/2000 Sb. Zákon o veřejných dražbách 41 Předpis č. 21/1992 Sb. Zákon o bankách 42 Zákon č.37/2004 Sb. Zákon o pojistné smlouvě 39 40
24
3.2 Subjekty smlouvy Subjekty cese jsou postupitel (cedent), postupník (cesionář) a dlužník. Aktivními účastníky cese jsou však pouze dva prvně jmenovaní, dlužník je zde odstaven do pozice jakési třetí nezúčastněné osoby, bez možnosti postoupení pohledávky ovlivnit, a to i přes to, že se jej změna věřitele zásadním způsobem týká. Postupník je osobou, která vstupuje vůči dlužníkovi do pozice věřitele na místo postupitele na základě smlouvy mezi nimi. Vedle práva na plnění na postupníka při postoupení pohledávky přecházejí také určité povinnosti, například poskytnout dlužníkovi součinnost při splnění dluhu.
3.3 Předmět smlouvy Předmětem postoupení je pohledávka ve smyslu §1721 OZ. Je chápána jako právo věřitele na plnění od dlužníka. Při cesi nejde jen prostý převod pohledávky, ale právě o změnu závazku záměnou v osobě oprávněné strany. Při této změně postupník jako nový věřitel nenabývá jen tuto pohledávku ale i oprávnění k jejímu uplatnění v době splatnosti popřípadě splatnost vymáhat před soudem.
43
„Předmětem cese může být tedy jen
pohledávka, jejíž povaha nevylučuje soudní a exekuční vydobytí, byť není v době účinnosti postoupení ještě splatná.“
44
Je na místě upozornit, že předmětem cese je opravdu pouze
pohledávka nikoliv povinnost dodat např. předmět koupě (jestliže by pohledávka vznikla při neplnění kupní smlouvy). Stejně tak je možno převést své právo na podíl ze zisku, nikoliv však členství (u smluv o sdružení). Předmětem postoupení tak není celý závazkový vztah ale pouze pohledávka. Předmětem postoupení může být i pohledávku, která v okamžiku uzavření smlouvy sice existuje, ale není ještě splatná.
43 44
Eliáš, K., Občanský zákoník, Velký akademický komentář, 2. svazek. Str. 1496. Tamtéž
25
Pohledávka přechází na postupníka ve stavu, v jakém je v době postoupení a to též včetně svého příslušenství a práv s ní spojených 45. Mění se jen osoba věřitele, kdežto pohledávka sama zůstává nezměněna. Na postupníka přechází jak sama vlastní pohledávka, tak její příslušenství, tím se rozumí úroky a úrok z prodlení i případné náklady spojené s uplatněním pohledávky, pokud v předchozí době cese cedentovi nějaké vznikly. S právy přechází na postupitele i povinnost strpět případné uplatnění námitek, na které má dlužník dle §1884 OZ zákonný nárok. Součástí postoupení je povinnost postupitele vydat postupiteli potřebné doklady o postoupené pohledávce
46
. To je zákonná právní povinnost.
Uzavřením postupní smlouvy vzniká postupiteli povinnost sdělit postupníkovi vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí a předat mu doklady o pohledávce. Splnění této povinnosti je důležité, takto lze zajistit, aby se nový věřitel ujal postoupené pohledávky ve stejné kvalitě jako věřitel dosavadní. Je nutné připomenout, že dle ustanovení občanského zákoníku § 1879 je možné postoupit pohledávku nebo její část. Pohledávka je v zásadě věc, která je dělitelná i když u nepeněžního plnění pohledávky si lze představit výjimky. Je nutné dbát, aby postoupením části dělitelné pohledávky nemělo za následek změnu k tíži dlužníka.
3.4 Forma smlouvy Forma smlouvy zákonem nařízena není. Uplatní se tedy pravidlo o svobodné vůli stran zvolit si libovolnou formu. Písemnou nebo ústní. Dle § 1758 projeví-li však třeba i jen jedna ze stran vůli, aby smlouva v písemné formě, musí být tato forma dodržena. Obsah smlouvy určují její strany. Je právem obou stran smlouvu měnit či rušit, pokud není domluveno jinak.
45 46
§ 1880 odst. 1 OZ § 1880 odst. 2 OZ
26
3.5 Pohledávky z pohledu způsobilosti k postoupení 3.5.1 Pohledávky způsobilé k postoupení Předmětem cese je pouze pohledávka, tedy věřitelovo právo na plnění ze závazkového vztahu, nikoliv právo absolutní např. vlastnické právo. Nelze převést pohledávku, jejíž převod je určen jinými právními instituty. Týká se to například převodu užívacího práva nájemce, ten je určen institutem podnájmu. Pohledávka musí náležet věřiteli, musí spadat do jeho majetku a věřitel musí mít oprávnění s ní disponovat. Musí se jednat o pohledávku převoditelnou. Pohledávka může být jakéhokoliv druhu, tedy nejen v peněžní podobě ale i nepeněžní. Postoupit je možné pohledávky splatné i nesplatné. Při postupu nezáleží, při jakém právním jednání pohledávka vznikla, lze tudíž postoupit i pohledávku založenou smlouvou, zákonem, úředním rozhodnutím či vyplývající např. z deliktu. Postoupení není vyloučen ani v případě, že by se jednalo o pohledávku promlčenou nebo relativně neplatnou, pokud samozřejmě taková pohledávka již dříve nezanikla. Podle dostupného rozhodnutí soudu jsou k postoupení způsobilé i pohledávky, jejichž existence je sporná a pohledávky, jejichž vznik je vázán na splnění podmínky.47 Postoupit lze i pohledávku v budoucnu vzniklou. V těchto případech se jedná o postoupení s odkládací podmínkou vázanou na vznik budoucí pohledávky. K postoupení pohledávky z postupitele na postupníka dochází k okamžiku, kdy budoucí pohledávka postupiteli vznikne.
48
„Jinak řečeno, postupní smlouva ,kterou se převádí pohledávka, jež má
vzniknou teprve v budoucnu, má za následek, že pohledávka, která by v okamžiku svého vzniku náležela cedentovi, přísluší cesionáři, jako osobě oprávněné, tedy jako věřiteli.“ 49
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 02. 2012, sp. zn. 33 Cdo 4658/2009 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 01. 2012, sp. zn. 33 Cdo 681/2010. 49 Eliáš, K., Občanský zákoník, Velký akademický komentář, 2. svazek. Str. 1497. 47 48
27
Základním předpokladem převoditelnosti pohledávky je skutečnost, že jde o pohledávku existující nebo i o pohledávku v budoucnu vzniklou nebo teprve platně vznikne. Z toho plyne, že nelze smluvně postoupit pohledávku mezitím již zaniklou např. pohledávku na peněžní plnění, byla-li uzavřená v době, kdy dlužník již dluh poukázal s využitím služeb peněžního nebo poštovního ústavu.
50
Pohledávka může zaniknout také platným
odstoupením od smlouvy. Další podmínkou postoupení je přesná specifikace, individualizace a vymezení předmětu převodu přímo ve smlouvě (množství, přesná cena, přesné datum uskutečnění dodávky), což u pohledávky v budoucnu vniklé může způsobit i neplatnost postoupení, neboť některé specifikace nelze dopředu přesně určit takovým způsobem, aby bylo možné individualizovat ji. Soudní praxe připustila sice možnost postoupení souboru pohledávek, které nejsou v postupní smlouvě jednotlivě identifikovány
51
, avšak požaduje nadále
označení dlužníka postupovaných pohledávek jako základní předpoklad určitosti, a tedy i platnosti postupních smluv. Požadavek určitosti smlouvy o postoupení pohledávek je naplněn i v případě, je-li souhrn postupovaných pohledávek označen „co do osoby dlužníka a co do právního důvodu jejich vzniku“ 52 (např. odkazem na příslušnou smlouvu, s tím, že se postupují všechny pohledávky z této smlouvy), aniž by postupované pohledávky musely být v postupní smlouvě výslovně jednotlivě identifikovány. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje.53 Dohodnou-li se dlužník i věřitel, že konkrétní pohledávku postoupit nelze, pak dohoda platí pro obě strany. Rozsah omezení postoupení závisí zcela na vůli smluvních stran. „To ladí s celkovým důrazem na zásadu autonomie vůle OZ.“
54
Dohodu
o vyloučení postoupení pohledávky není nutné uzavřít ihned při jejím vzniku, ale lze ji uzavřít kdykoliv do doby, kdy k postoupení dojde. Pokud by věřitel přesto postoupil pohledávku, porušil by právní povinnost plynoucí z uzavřené smlouvy.
Tamtéž. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 06. 2007, sp. zn. 32 Odo 1433/2006 52 Eliáš, K., Občanský zákoník, Velký akademický komentář, 2. svazek. Str. 1497. 53 § 1881 odst. 1 OZ 54 ELIÁŠ, Karel., Některé otázky související s postoupením pohledávky. In:Občan.cz[online]2014 50 51
28
3.5.2 Pohledávky vyloučené z postoupení Občanský zákoník uvádí na prvním místě v § 1881 odst. 1 zákaz postoupení pohledávky opřený o ujednání stran. Toto opět odráží důraz na zásadu autonomie vůle a na zásadní dispozitivnost zákonných ustanovení. Dle druhého odstavce téhož paragrafu, postoupit nelze pohledávku, která zaniká nejpozději smrtí věřitele.
55
To bývají pohledávky vázané smlouvou nebo zákonem na dobu života
výlučně určité osoby, např. nárok na bolestné, právo na důchod
56
, právo na výživné či
ztížení společenského uplatnění, které smrtí konkrétní osoby bez dalšího zanikají. Rozumí se pohledávka pevně spjatá, vázaná na osobnost věřitele. To ovšem nevylučuje, že si strany smlouvy o postoupení nemůžou ujednat smrt, jako důvod zániku určitého závazku. Dle § 1881 odst. 2 OZ dále nelze postoupit pohledávku, jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil. Jde o opatření k dlužníkově ochraně. Znamená to, že pohledávka je svým obsahem vázána na osobu věřitele. „Účelem je ochrana dlužníka, aby se postoupení nezhoršilo jeho postavení a to v konkrétním závazkovém vztahu.“
57
Podstatou tohoto
zákazu je zásada, že postoupení pohledávky se nedotkne postavení dlužníka a obsah závazku se postoupením pohledávky nezmění. Pohledávku, u které by se změna věřitele promítla i do předmětu plnění závazku postoupit nelze. Je třeba poznamenat, prakticky každá změna v osobě věřitele do jisté míry mění obsah závazku. Například změna bydliště věřitele může zhoršit postavení dlužníka v tom směru, že je nucen vynaložit vyšší náklady na dopravu v případě zájmu splnění pohledávky. Ale „zákazem z postupu jsou vyloučeny jen ty pohledávky, jejichž obsah se záměnou věřitele změní podstatně a v neprospěch postoupeného dlužníka.“ 58 Soudní praxe to vidí například takto: „smlouvy o postoupení pohledávky jsou neplatné, neboť jimi bylo postupováno právo, které postoupit nelze. Šlo totiž o pohledávku směřující k užívání nemovitosti, přičemž spoluvlastníci nemovitosti v ní chtěli podnikat v rozsahu
§ 1881 odst. 2 § 2704 NOZ 57 Vaigert,D., Philippi, T., Riško, P., Navrátilová, H., Pohledávky - Právní příručka věřitele. Str. 149. 58 Eliáš, K. Občanský zákoník, Velký akademický komentář, 2. svazek. Str. 1500. 55 56
29
svého podílu; postoupením takové pohledávky by se jejich postavení jako vlastníků zhoršilo, neboť bez jejich souhlasu by tak mohl v nemovitosti podnikat kdokoliv.“ 59 Podstatné zhoršení dlužníkovo postavení reprezentují i takové případy, postoupí-li se pohledávka proti určité osobě právě určitému cesionáři. Zde se jedná typicky o pohledávky, které vznikají z rodinného poměru a z poměru osob blízkých. Práva jsou zde natolik spjatá s původní osobou věřitele, že výkon těchto práv je buď nemožný, nebo zde dojede tímto ke změně obsahu. „Zákon tak chrání dlužníka před zhoršení jeho pozice právě v konkrétním závazkovém vztahu.“ 60
3.6 Vyrozumění o postoupení pohledávky 3.6.1 Vyrozumění postoupení pohledávky dlužníkovi
K postoupení dochází postupní smlouvou uzavřenou mezi postupitelem a postupníkem, Dlužník se postoupní smlouvy neúčastní. K tomu, aby nastaly účinky postoupení vůči němu je třeba, aby mu postoupení pohledávky bylo notifikováno ( oznámeno, vyrozuměno). Notifikace postoupení je upravena v § 1882 odst. 1 OZ, podle něhož platí, že dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Notifikace postoupení dlužníkovi již není zákonem stanovena jako zákonná povinnost. Notifikací tedy rozumíme vyrozumění. Vyrozumění postoupení se provede tak, že dlužník je o postoupení pohledávky buď vyrozuměn postupitelem, anebo je mu prokázáno postupníkem, že se nabytím pohledávky stal jeho novým věřitelem. Zákoník neobsahuje nic o obsahu vyrozumění. Postupitelovo oznámení dlužníkovi musí být určité a srozumitelné, z oznámení musí být zřejmé, jakou pohledávku a komu dlužníkův věřitel postoupil. V případě, že postupitel dlužníka nevyrozumí je prokazováno 59 60
Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 04. 2008, sp. zn. 6 C 137/98 Viz 58
30
postoupení postupníkem. „Postupník tedy musí dlužníku doložit, že se cesse udála a že dlužník má plnit právě jemu. Literárně se často doporučuje dokázat to dlužníku smlouvou o postoupení pohledávky, nepochybně však postačí předložit dlužníku postupitelovo jednostranné prohlášení nebo jeho potvrzení, že k cessi došlo.“ 61 Právní úprava postoupení pohledávky žádné formální požadavky s vyrozuměním o postoupení pohledávky výslovně nespojuje. Není stanoveno zákonem, zda má být dlužník vyrozuměn přímo písemně. Bereme-li v úvahu, že dlužník se smlouvy o postoupení neúčastní jako strana smlouvy, pak pouze o toto vyrozumění opírá dlužník své právní postavení ve vztahu k postupiteli i postupníkovi. Ochrana dlužníka, jehož postavení by se nemělo postoupením zhoršit, je jednou ze základních zásad, na kterých je celý institut postoupení pohledávky vybudován. Je v zájmu dlužníka, aby vyrozumění o postoupení bylo provedeno v písemné formě, zejména pokud sama smlouva o postoupení je písemná, v opačném případě by se jeho postavení mohlo zhoršit a stát se nejistým.62 Pokud není dlužník o postoupení vyrozuměn, nic se pro něho nemění a má se chovat tak, jak to odpovídá dosavadní podobě obligace. „Platí pro něj ten právní stav, který je mu znám.“
63
Nevyrozuměný dlužník se může závazku zprostit plněním postupiteli. Formulace § 1882 odst. 1 OZ v podstatě dovoluje dlužníkovi slnit dluh původnímu věřiteli i po postoupení pohledávky na jiného věřitele tím, že se dlužník s původním věřitelem vyrovná jinak. Postupník tím může o plnění z pohledávky přijít. Před vyrozuměním není postoupení pohledávky vůči dlužníkovi účinné a postupník se v této době nemůže postoupené pohledávky vůči dlužníkovi úspěšně domáhat. Pokud postupník přijme plnění dlužníka, dlužníkova povinnost plně zaniká a postupitel to co získal, musí vydat postupníkovi bez zbytečného odkladu. Jinak by se jednalo podle §2991 OZ a násl. o bezdůvodné obohacení.64
ELIÁŠ, Karel., Některé otázky související s postoupením pohledávky. In:Občan.cz[online]2014 Právní rozhledy. Praha: C. H. Beck, s. r. o. 2013, č. 22. Str. 782 63 Eliáš, K., Občanský zákoník, Velký akademický komentář, 2. svazek. Str. 1503 64 Pražák, Z., Občanský zákoník II. s komentářem. Str. 77. 61 62
31
3.6.2 Vyrozumění postoupení pohledávky osobám zajišťujícím pohledávku Podle zásady, že pohledávka přechází na postupníka v tom stavu, v jakém byla ke dni účinnosti smlouvy o postoupení, platí, pokud je pohledávka kryta zajištěním, přechází pohledávka včetně tohoto zajištění. Vyrozumění o postoupení pohledávky se tedy týká i osoby, která případně pohledávku zajistila, např. zástavním právem nebo ručením. „Ručitel je tedy osobou, která se zavázala věřiteli uspokojit závazky dlužníka v případě dlužníkovy insolvence.“ 65 Stejně jako u dlužníka se nevyžaduje u této osoby souhlas s postoupením, ale zákon ukládá postupiteli povinnost tyto osoby vyrozumět. Toto výslovně stanoví § 1883 OZ, pokud postupitel tuto osobu, která pohledávku zajistila zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem nevyrozumí o postoupení nebo dokud jí postupník postoupení neprokáže, nemá postoupení pohledávku vůči takové osobě účinky. Prokázat postoupení znamená doložit smlouvu o postoupení pohledávky anebo potvrzení původního věřitele, že k postoupení došlo. Postupitel musí postupníkovi vydat všechny listiny a pomůcky vztahující se k postoupené pohledávce a podat mu potřebné informace. Tím je zajištěno, aby se nový věřitel ujal postoupené pohledávky ve stejné kvalitě, v jaké ji měl věřitel dosavadní.
3.7 Námitky dlužníka Již v době trvaní původního vztahu pří prvotním vzniku pohledávky může dlužník uplatnit námitky vůči věřiteli. Toto právo si zachovává a nese i v momentě postoupení pohledávky, jde již o zmiňovanou zásadu, „že i po postoupení pohledávky musí právní postavení dlužníka zůstat nezhoršeno.“
66
může tedy dlužník proti postoupené pohledávce uplatnit
vše, co by namítnul, kdyby k postoupení nedošlo.
65 66
Žák Milan a kol., Velká ekonomická encyklopedie. Str. 684. Eliáš, K., Občanský zákoník, Velký akademický komentář, 2. svazek. Str. 1507.
32
Dlužník totiž může uplatnit jednak námitky vůči cesionáři, jenž se stal novým věřitelem, také mu však zůstávají zachovány i námitky, které mohl uplatnit v době postoupení vůči postupitelovi. Může se jednat o námitku, která se týká samotné podstaty pohledávky. Může vznášet námitky týkající se existence pohledávky, tedy že pohledávka vůbec neexistovala nebo v momentě postoupení již byla zaniklá. Může vznášet námitky co do výše postoupené pohledávky. Může mít námitky, že pohledávka byla postoupena v rozporu s dobrými mravy. Může namítat neplatnost postoupení, popřípadě účinnost samotného postoupení. Může pohledávku shledávat promlčenou. Podrobněji se zabývá zákon námitkou započtení. Toto zvýhodnění pozice dlužníka představuje ustanovení § 1884 odst. 1. OZ, který upravuje námitky dlužníka. Umožňuje dlužníkovi za splnění zákonných podmínek dlužníkovy pohledávky, které má vůči cedentovi započíst vůči cesionáři. Tato možnost se týká i pohledávek, které v době oznámení nebo prokázání postoupení ještě nebyly splatné. Pokud má dlužník také pohledávku proti svému věřiteli a než dojde k vzájemnému započtení pohledávek, postoupí věřitel pohledávku jinému. Dlužníkovi §1884 zachovává právo započíst svou pohledávku vůči původnímu věřiteli, tedy proti pohledávce, kterou původní věřitel proti němu má. Musí se jednat o pohledávku k započtení způsobilou, dále pohledávku musel dlužník mít již v době vyrozumění o postoupení a také musí být splněna povinnost oznámení cesionáři, bez zbytečných odkladů poté, co se o postoupení dozvěděl, jinak jeho právo zaniká. Tato povinnost je účelná jednak proto, že nelze ponechávat nového věřitele příliš dlouho v nejistotě a jednak i jemu musí být zajištěna možnost postihu odpovědnosti postupitele.67 Nejvyšší soud dospěl k právním závěrům ve své judikatuře při řešení konkrétních sporů a pojem „bez zbytečných odkladů “vymezujme podobně jako Ústavního soudu ve své Sbírce nálezů a usnesení takto: „většinou je tato lhůta určena ke splnění povinnosti nebo k uskutečnění právního úkonu či jiného projevu vůle. Takto vymezená lhůta přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost plnit či jinak konat. Jde tak o neurčitou lhůtu, jejíž podstatu vymezuje již její slovní vyjádření. Z časového určení „bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění
67
Eliáš, K., Občanský zákoník, Velký akademický komentář, 2. svazek. Str. 1507.
33
povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu.“ 68
3. 8 Odpovědnost postupitele za postoupenou pohledávku Postoupit pohledávku lze jak bezúplatně, tak za úplatu. Obvykle se však děje za úplatu. Důležitou náležitostí smlouvy tedy bude ujednání o úplatnosti smlouvy a výši úplaty, pokud není ovšem ze smlouvy patrný úmysl převést pohledávku bezúplatně. Občanský zákoník upravuje ručení postupitele vůči postupníkovi za postoupenou pohledávku. A to za pohledávku, byla-li postoupena za úplatu. Povinnost ručení postupitele za dobytnost pohledávky nastává přímo ze zákona. Postupitel odpovídá postupníkovi až do výše přijaté úplaty s úroky za to, že pohledávka v době postoupení trvala, a ručí za její dobytnost. Postoupením za úplatu se nerozumí jen její převod za peněžní ekvivalent, ale i za jinou penězi ocenitelnou hodnotu.69 Zákonné ručení má však dvě výjimky. Ručení nebude platit, pokud postupník věděl, že pohledávka je budoucí, nejistá nebo nedobytná.
70
Druhá výjimka, kdy postupitel nebude
odpovídat za dobytnost postoupené pohledávky, je dána tehdy, pokud se pohledávka stala nedobytnou až po postoupení buď náhodou, anebo nedopatřením postupníka. Postupitel nemůže odpovídat ani za pasivitu nebo liknavost postupníka, když nedopatření může být postupníkovi přičteno, jestliže pohledávku po její splatnosti nevymáhá bez zbytečného odkladu nebo pokud odloží splatnost pohledávky.71 I ručení lze ale smluvně vyloučit, pokud se tak strany dohodnou. Třetí odstavec § 1885 OZ zaručuje postupníkovi přímo ze zákona možnost uplatnit za vadu pohledávky například slevu či jinou náhradu dle § 1914-1925 OZ. Vadu pohledávky však musí postupník u postupitele vytknout bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl a měl
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012 Eliáš, K., Občanský zákoník, Velký akademický komentář, 2. svazek. Str. 1505. 70 §1885 odst. 1 OZ 71 §1885 odst. 2 OZ 68 69
34
zjistit. „Stane-li se tak, může požadovat odstranění vady, slevu z úplaty za postup nebo odstoupit od smlouvy.“ 72
3.9 Postoupení souboru pohledávek Souborem pohledávek se rozumí větší počet pohledávek. Postoupením souboru pohledávek (neboli globální cessí) je situace, při které postupitel postupuje právě větší počet pohledávek, ať již současných nebo v budoucích. Právní úprava říká, že postupitel nemusí postupovat pouze jednotlivé pohledávky, které jsou dostatečně určené, ale lze postoupit i celý soubor pohledávek. Soubor pohledávek musí dle § 1887 OZ být dostatečně určen, celkovou výší postoupené pohledávky, právním důvodem pohledávky, určitou dobou vzniku nebo specifikací dlužníka. V komentáři k tomuto paragrafu se uvádí možnost vzniku problému při uplatnění přechozího § 1880 ods.2, tedy o nutnosti vydat postupníkovi potřebné doklady o pohledávce. Také k souboru pohledávek je nutné připojit i potřebné doklady a informace, které má postupitel sdělit 73. Pokud postupník některé tyto informace nedostane, postupitel tím poruší svoji zákonnou povinnost.
3.10 Vícenásobná cese Možnost tzv. vícenásobné cesse, kdy věřitel postoupí stejnou pohledávku více subjektům, je v rámci zákona nepřípustná. Zákon upravuje vícenásobnou cessi, kdy je jedna pohledávka postoupena postupitelem více postupníkům. Platí zde zákonné ustanovení ochrany dlužníka, vůči kterému je účinné jen to postoupení, o kterém se dozvěděl
72 73
ELIÁŠ, Karel., Některé otázky související s postoupením pohledávky. In:Občan.cz[online]2014 Pražák, Z., Občanský zákoník II. s komentářem. Str. 78 Český Těšín: Poradce, 2012
35
nejdříve
74
. Význam tohoto ustanovení by měl směřovat především k jistotě dlužníka,
kterému z postupníků má plnit.
4. Ekonomické hlediska cese Na pohledávky a jejich postupování nelze nahlížet pouze z pohledu právního, ale též z pohledu ekonomického. S rozvojem trhu a obchodování dochází i k vývoji trhu s pohledávkami. Mezi subjekty pohledávky nejen vznikají a zanikají, ale vzniká potřeba s nimi i obchodovat. Věřitelé přistupují k postoupení svých pohledávek z několika důvodů. Postoupení umožňuje řešit situace vyvolané například platební neschopností dlužníka nebo prostým nedostatkem hotových peněz v oběhu. Pohledávka je určitou majetkovou hodnotou. Není vázána v hotovosti, ale v právu na plnění. Postoupení je tak forma bezhotovostního převodu majetkové hodnoty. Postoupení pohledávky může být i zdrojem peněžních prostředků a to jak pro firmy, které se zabývají přímo nákupem pohledávek za účelem zisku, tak pro podnikatele, kteří využívají pro své podnikání nabídku faktoringu a forfaitingu. V současné době je obchodování s pohledávkami běžnou podnikatelskou činností. A pohledávky se tak na trhu můžou řadit mezi zboží, jsou ve smyslu § 496 odst. 2 věcí.
4.1 Trh s pohledávkami S vývojem trhu a tržního mechanizmu dochází k vývoji trhu s pohledávkami. Pohledávky tedy jen nevznikají a nezanikají, ale vzniká obchod s pohledávkami. Na jedné straně poptávka a na druhé nabídka. Význam pohledávek souvisí s platební morálkou obchodní veřejnosti. Vzniku pohledávek nelze úplně zabránit, většina obchodů probíhá bezhotovostním stykem. Pohledávky se stávají typem majetku, s kterým lze obchodovat. Subjekt, který vytváří a kumuluje pohledávky, zejména proto, že v obchodních vztazích musí počítat s delší dobou splatnosti i 90 dní nebo s tím, že platební morálka obchodních
74
§ 1882 odst. 2 OZ
36
partnerů není nejlepší, má možnost získat financování svého podnikání prostřednictvím pohledávek. Jsou to tyto způsoby:
faktoring
forfaiting
eskont směnek
Všechny tyto způsoby financování jsou založeny na principu postoupení pohledávek třetímu subjektu, který „za různých podmínek, následně za toto dočasné nebo trvalé postoupení poskytuje jistou finanční protihodnotu.“
75
Výše finanční protihodnoty
a podmínky postoupení se dle jednotlivých případů liší a dle těchto rozdílů rozlišujeme typy a podtypy těchto finančních operací s pohledávkami.
4.2 Faktoring Faktoring je forma financování krátkodobých pohledávek se splatností nejčastěji do devadesáti dnů. Jedná se o odkup pohledávek ještě před dobou jejich splatnosti. Oproti postoupení pohledávky faktoringová společnost, např. banka poskytuje finanční plnění, které tak postupitel dostane dříve, než by mohl vzhledem k dlouhé době splatnosti, získat od svého dlužníka, např. odběratele zboží nebo služeb. Faktoringová společnost se stará o inkaso a kroky, které k inkasu předmětné pohledávky vedou. Faktoringové společnosti financují pohledávky vznikající právě z dodávky zboží nebo poskytnutí služeb a to bez dalšího jištění, pouze na základě posouzení jejich kvality a možných rizik vhledem k jednotlivým odběratelům, zde dlužníkům. Faktoring je předně vhodný pro dodavatele sériových výrobků, zejména spotřebního zboží, pokud prodávají relativně stabilnímu okruhu odběratelů. Faktoringová společnost se stává novým výhradním vlastníkem pohledávek klienta a to včetně příslušenství, právě formou postoupení pohledávek.
75
Vaigert,D., Philippi, T., Riško, P., Navrátilová, H., Pohledávky – Právní příručka věřitele. Str. 237.
37
Základem spolupráce je faktoringová smlouva, která je vlastně formou smlouvy o postoupení pohledávky, kde se subjekty smlouvy dohodnou po jakou dobu a za jakých podmínek mezi nimi bude docházet k postupování pohledávek za konkrétními dlužníky. 76 Faktoringová smlouva se většinou uzavírá na určité časové období. Faktoringová společnost (faktor) odkoupí od klienta všechna pohledávky, které splňují podmínky této smlouvy. Česká leasingová a finanční asociace vymezuje faktoringovou smlouvu takto: „Faktoringová smlouva může mít charakter smlouvy rámcové nebo konkrétní smlouvy o postoupení budoucích pohledávek. Pokud má charakter smlouvy rámcové, není smlouvou o postoupení konkrétní pohledávky, pokud není blíže specifikováno jinak, ale smlouvou o tzv. globální cesi pohledávek, jejichž obsah není předem určen a jejichž bližší specifikaci je nezbytné stanovit až v jednotlivých (konkrétních) postupních smlouvách. Za účelem splnění zákonného požadavku dostatečné určitosti převáděné pohledávky proto dodavatel zboží nebo služeb coby postupitel uzavírá s faktorem smlouvou o postoupení konkrétní pohledávky, popřípadě souboru konkrétních pohledávek. Smlouva o převodu určité pohledávky či určitého souboru pohledávek musí obsahovat označení smluvních stran, specifikaci postoupené pohledávky, osobu dlužníka, jakož i další podmínky, zpravidla okamžik nabytí účinnosti smlouvy, úplatu za převod pohledávky, popřípadě též rozhodčí doložku.“
77
a „většina podmínek souvisejících s postoupením pohledávek
upravena je přímo ve faktoringové smlouvě či ve všeobecných obchodních podmínkách upravujících faktoringový vztah. Na samotnou postupní smlouvu pak zbývá většinou již jen specifikace postupovaných pohledávek (zpravidla jde o výčet faktur – daňových dokladů, jimiž byly pohledávky vyúčtovány a v nichž je uveden právní titul vyúčtované pohledávky, obsahující pouze číslo faktury, datum jejího vystavení, datum splatnosti a výši pohledávky), specifikace osoby dlužníka a odkaz na faktoringovou smlouvu.“ 78 Pro klienta faktoringové společnosti je významné poskytnutí zálohy nejčastěji kolem 70-90% z nominální hodnoty postoupené pohledávky, tyto zdroje vázané v pohledávce jsou tak uvolněny pro další vlastní využití ještě před splacením pohledávky odběratelem. Pokud odběratel uspokojí pohledávku ve prospěch faktoringové společnosti, bude klientovi proplacena zbývající část hodnoty pohledávky. Tuto službu nabízí většina velkých bankovních ústavů ČR i soukromé specializované obchodní společnosti. Avšak faktoring Vaigert,D., Philippi, T., Riško, P., Navrátilová, H., Pohledávky – Právní příručka věřitele. Str. 238. Právní základ factoringu. In.clfa.cz.[online] Copyright © 2003-12 ČLFA 78 tamtéž 76 77
38
je služba úplatná. Od doplatku se odečtou náklady na financování, tedy náklady faktoringové společnosti. Cena za faktoringové služby se pohybuje podle bonity odběratelů i dodavatelů, podle objemu pohledávek, podle délky spolupráce a podle používané mezibankovní sazby ve výši 10 – 15 % z hodnoty pohledávky. Dle Vozňákové „většina firem považuje tyto poplatky za velmi vysoké.“
79
Náklady na služby rozděluje většina
faktorů na dvě položky:
úroková sazba – dosahuje podobné úrovně jako běžné sazby, které účtují banky u kontokorentních úvěrů
faktoringový poplatek – procento z nominální hodnoty pohledávky (obvykle do 1,5 %), které si faktor účtuje za zpracování faktoringu.
79
Vozňáková, I., Efektivní řízení pohledávek. Str. 23.
39
4.2.1 Průběh faktoringové operace Na modelovém příkladu lze ukázat průběh faktoringové operace 80: Zadání: Fakturovaná částka Doba splatnosti Faktoringový poplatek (odměna faktorovi) Úrok z financování Výše zálohy
100 000,--Kč 45 dní 0,75 % 1 M PRIBOR81 5,3%+rizikový příplatek 1,5% p.a 82 80%
1. den operace: prodávající vystaví fakturu na kupujícího a postoupí ji faktorovi,
2. den: faktor poskytne zálohu dodavateli ve výši
47. den: kupující uhradí ve prospěch faktora
48. den: faktor provádí vyúčtování operace takto:
objem pohledávky
80 000,--Kč, 100 000,--Kč,
100 000,--Kč
faktoringový poplatek
-750,--Kč
náklady na financování (80 000,--x 45/365 x 6,8%)
-671,--Kč
výše doplatku dodavateli
18 579,-- Kč
náklady
1 421,--Kč
Celkové inkaso prodávajícího
98 579,--Kč
Výsledné inkaso pro prodávajícího při využití faktoringové společnosti je dle uvedeného zadání 98 579,--Kč.
Sato Alexej., Aktuální otázky mezinárodního obchodu. Str. 7. Prague InterBank Offered Rate - je pražská mezibankovní nabídková sazba. Jedná se o úrokovou sazbu, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. 82 neboli per annum, latinsky znamená „roční“ a uvádí se u úrokové sazby jako „roční úroková sazba“. 80 81
40
Průběh faktoringové operace lze znázornit pomocí schématu (obr. č. 1)
Obr. č. 1 Průběh faktoringové operace 83
Obrázek popisuje situaci, kdy do závazkového vztahu mezi dodavatelem a kupujícím vstupuje právě jedna třetí osoba, která zajišťuje jak financování, tak inkaso pohledávky. Mezi dodavatelem zboží nebo služby a faktorem je uzavřena dohoda o faktoringu, faktoringová smlouva (1). Na základě kupní smlouvy mezi dodavatelem a kupujícím proběhne dodávka zboží (2). Dodavatel postoupí pohledávku faktorovi (3). Faktor poskytne zálohu dodavateli (4). Kupující uhradí kupní cenu, pohledávku faktorovi (5). Faktor po odečtení nákladů na financování a faktoringového poplatku vyrovná pohledávku dodavateli (6).
83
Sato Alexej., Aktuální otázky mezinárodního obchodu. Str. 9.
41
4.2.2 Základní druhy faktoringu Druhy faktoringu lze vymezit na základě mnoha hledisek. Mezi ty nejčastější patří rozsah práv a povinností smluvních stran, což dělí faktoring na:
regresivní faktoring
bezregresní faktoring
Z pohledu konečného zaměření faktoringu lze rozlišit dva základní jeho druhy a sice:
exportní faktoring
tuzemský faktoring
4.2.2.1 Regresivní faktoring Regresivní faktoring též nazývaný nepravý faktoring nebo faktoring se zpětným postihem. O regresní faktoring jde tehdy, pokud faktoringová společnost při postoupení pohledávky nepřebírá riziko nezaplacení, a pokud mu odběratelem zaplaceno není z důvodu platební neschopnosti nebo z důvodu nevůle placení, zůstává mu postih vůči dodavateli. Po uplynutí ochranné lhůty trvající většinou 30 - 60 dnů po splatnosti pohledávky, ve které faktoringová společnost vede upomínkové řízení, využívá možnosti postoupit pohledávku zpět na dodavatele a ten si nadále pohledávku vymáhá sám. V tomto případě „faktor nepomáhá klientovi řešit problémy s pohledávkami, ale jen s profinancováním provozního kapitálu.“ 84
84
Vozňáková I., Efektivní řízení pohledávek. Str. 76.
42
4.2.2.2 Bezregresivní faktoring Bezregresivní faktoring je nazývaný též jako pravý faktoring. Riziko platební neschopnosti nebo nevůle odběratele zaplatit nese přímo faktoringová společnost. Ta si postupuje pohledávky jako nevratné, přímo na sebe a sama realizuje kompletní vymáhání. Toto riziko faktoringové společnosti vyvažují cenou za faktoring a vyšší nutností zajištění pohledávek a vysokou mírou spolehlivosti odběratele. Výhodou faktoringu je zejména rychlost umožňující inkaso za zboží nebo službu. Zpřesnění toku peněz, neboť je možné přesně plánovat, kdy od vystavení faktury obdrží klient plnění. Faktoring plní funkci úvěru, lze ho využít jako doplňkový prostředek financování. Není však vhodný pro běžné, dlouho či střednědobé financování vhledem k jeho větší finanční náročnosti oproti standartním bankovním úvěrům.
4.2.2.3 Vývozní faktoring Jedná se o postoupení pohledávek tuzemských výrobců či dodavatelů odběratelům se sídlem v zahraničí. Většinou je používán systém dvou faktorů - export faktora a import faktora. Export faktor získané pohledávky postupuje import faktorovi do zahraničí, ten pak inkasuje pohledávku, zatím co export faktor zajišťuje financování prodávajícího. Tito fakatoři bývají zpravidla kapitálově, administrativně a právně propojeni. 85 Na obr. 1 by byla faktoringová společnost v zemi dovozce umístěna na spojnici č. 5 mezi kupujícím (odběratelem) a faktoringovou společností v zemi vývozce (dodavatele).
85
Sato Alexej., Aktuální otázky mezinárodního obchodu. Str. 8.
43
4.2.2.4 Tuzemský faktoring Oproti vývoznímu faktoringu mají osoba prodávajícího, kupujícího i faktora sídlo v jednom státě. Mezi prodávajícím a kupujícím stojí pouze jedna třetí osoba, která zajišťuje financování pohledávek a stejně tak inkaso pohledávek. Obr. 1 je zobrazením tuzemského faktoringu. Výhodu faktoringu vidím v navýšení toku peněz ve firmě, která faktoring využívá. Tím se zvýší její konkurenční schopnost. Správa části pohledávky přechází na faktora, čímž usnadňuje vedení účetní administrativy prodávajícího. Riziko nezaplacení pohledávek přechází na faktora, který má zkušenosti s vymáháním pohledávek a činí analýzy teritoria a klientely odběratelů. V České republice v současné době působí velký počet poskytovatelů faktoringových služeb. Podle údajů České národní banky (k 12/ 2014)
86
se zprostředkováním financování
aktiv (tj. finančním leasingem, forfaitingem, faktoringem aj.) zabývalo celkem 251 subjektů.
Některé faktoringové společnosti působící na českém trhu:
Bibby Financial Services, a.s (nebankovní poskytovatelé faktoringových služeb)
ČSOB Factoring, a.s., (bankovní poskytovatel faktoringových služeb)
Erste Factoring, a.s., (bankovní poskytovatel faktoringových služeb)
Factoring KB, a.s., (bankovní poskytovatel faktoringových služeb)
TRANSFINANCE a.s., (nebankovní poskytovatelé faktoringových služeb)
Seznam zprostředkovatelů financování aktivit. In.Cnb.cz.[online] Copyright © Česká národní banka, 20032015 86
44
4. 3 Forfaiting Forfaiting je oproti faktoringu typický odkupem pohledávek spíše jednotlivých, větších a s delší dobou splatností. Mluvím o době delší než 90 dní. Jedná se o odkup bezpečně zajištěných středně nebo dlouhodobých většinou exportních pohledávek splatných v budoucnosti bankou nebo specializovanou finanční institucí bez postihu na původního věřitele, většinou vývozce. U forfaitingu dochází k uzavření smlouvy mezi dodavatelem a forfaitingovou společností ještě před realizací dodávky. Dojednají si podmínky budoucího financování a určí závazné předpoklady pro realizaci transakce. Principem je postoupení pohledávky z prodávajícího na forfaitingovou společnost, která po uzavření smlouvy provede úhradu ceny za pohledávku. Vztah mezi odběratelem a dodavatelem přebírá forfaitingová společnost. Ta odkupuje pohledávku odprodávajícího, který nenese žádná finanční rizika za uzavřené smlouvy. Výše jsem zmínila, že se jedná o bezpečně zajištěné pohledávky. Toto jištění bývá:
formou směnky s bankovním avalem,
dokumentárním akreditivem
nebo bankovní platební zárukou.
Zde se spoléhá na bonitu banky. V případě zjištění obchodního případu vlastní nebo cizí směnkou podnikatelského subjektu se společnost spoléhá na bonitu odběratele. Bonitou se zde rozumí schopnost řádně plnit své závazky, pokud mluvíme o firmách, vyjadřuje jejich obchodní pověst, která zahrnuje solventnost a úroveň podnikatelských aktivit. 87 V den splatnosti společnost inkasuje pohledávku přímo od odběratele, respektive jeho banky. Pokud k uspokojení nedojde, společnost vystupuje jako věřitel a zajišťuje upomínky a postupy vymáhání. Jestliže odběratel forfaitingové společnosti nezaplatí, může tato společnost vymáhat plnění na těch osobách, které se zaručily za obchod některým z typů zajištění. Výhodou forfaitingu je omezení nebo vyloučení rizik spojených s odběratelem a získání kapitálu, ke kterému by se dodavatel dostal po relativně dlouhé době. Snižuje potřebu klasického úvěru. Nabídku na odkup je možné od forfaitera (banky) 87
Žák Milan a kol., Velká ekonomická encyklopedie. Str. 116.
45
obdržet velmi rychle (cca 2 dny). Vylučuje rizika spojená s nedobytností postoupené pohledávky, toto přebírá forfaitingová společnost. Forfaiting se využívá při dodávkách investičních celků do zahraničí, proto je považován za jednu z forem podpory vývozu. V České republice forfaiting převážně nabízejí velké „tuzemské“ banky (hlavně ČSOB, KB, ČS), jakož i pobočky a dceřiné společnosti velkých zahraničních bank. „Ve většině případů jdou pohledávky za zahraničním subjektem a jsou denominovány ve volně směnitelné měně, například v eurech, dolarech, britské libře nebo švýcarském franku. Jednotlivé transakce mají v přepočtu vyšší hodnotu než 1 milion dolarů. Většinou jde o investiční celky, například výstavbu elektráren, plynovodů, ropovodů, důlních zařízení či součásti dopravních uzlů či mostní konstrukce atd. V tuzemsku forfaiting nejvíce využívají společnosti, které jsou také většinou klienty České exportní banky. Z pohledu komodit jde nejčastěji o firmy ze strojního, důlního nebo těžebního průmyslu.“ 88
4.4 Eskont směnek Jedná se o nástroj financování pro případ, že má podnikatelský subjekt v aktivech směnku s kratší či delší dobou splatnosti a potřebuje rychlou finanční hotovost. Směnka je převoditelným cenným papírem. Směnka cizí je vlastně platební příkaz výstavce směnky vůči dlužníkovi a jde o to, aby zaplatil v určité době dohodnutou sumu k tomu oprávněné osobě. Subjekt se obrátí na společnost zabývající se odkupem (eskontem) směnek, většinou na bankovní instituci a tuto směnku na ni převede. Eskont je v podstatě odkup do té doby nesplacených pohledávek a to s určenou splatností. Majitelům směnek umožňuje přeměnit pohledávku na finanční prostředky a urychlit si tak tok peněz. Směnka bude odkoupena za menší cenu než je její nominální cena, tzv. diskontem. Novému nabyvateli proti původnímu zůstávají i nadále tzv. postižná práva. Pokud 88
Jan Vinter: Forfaiting vstává jako Fénix z popela. In.cfoword.cz.[online] 08. 10. 2012
46
nezaplatí ve splatnosti směnku směnečný dlužník, obrátí se nový držitel směnky na původního věřitele s žádostí o její proplacení. 89 Tyto tři výše popsané formy, které využívají dle zákona 89/2012 Sb. možnost postoupit pohledávku tedy faktoring, forfaiting a eskont směnek nejsou na trhu s pohledávkami jediné, které využívají tuto možnost za účelem získání zisku. Na trhu je velká nabídka zprostředkování prodeje či nákupu pohledávek na základě aktivní spolupráce. Obchodní firma nabízí odkup pohledávek na základě zkušeností v oblasti řešení pohledávek a závazků. Odkup pohledávek se děje na základě Smlouvy o postoupení pohledávky, uzavřené ve smyslu výše uvedeného ustanovení.
4.5 Další využití institutu postoupení pohledávky Zatímco faktoring a forfaiting využívá institut postoupení pohledávky jako podpůrný prostředek pro realizování a fungování obchodní činnosti firmy, kde zisk plyne s jiné obchodní činnosti, pak firmy zprostředkující odkup a nákup pohledávek vyžívají tento institut přímo jako hlavní zdroj k zajištění zisku. Pohledávky zde vystupují jako zboží. Zboží, se kterým se obchoduje za účelem zisku právě pomocí institutu postoupení pohledávky. Samozřejmě u faktoringu i forfaitingu jde o zisk také. Já mám na mysli obchodní společnosti, které mají vymáhání pohledávek jako svoji hlavní obchodní činnost. Společnosti nabízejí služby vymáhání pohledávek pro podniky, které mají problémy se splatností svých pohledávek a s jejím vymáháním. Podniky využívají tuto službu na základě předchozích úspěšných zkušeností. To že převedou správu a vymáhání svých pohledávek společnosti, která má zkušenosti v tomto podnikání, časem shledají jako výhodnější a úspornější co do času i co do ekonomického hlediska. V současné době vnímám i nárůst nabídky na řešení pohledávek i pro občany. Je zde každodenní nabídka této služby ze všech médií. Řada z nás se již mohla dostat do situace, 89
Vaigert,D., Philippi, T., Riško, P., Navrátilová, H., Pohledávky – Právní příručka věřitele. Str. 242.
47
kdy si půjčí peníze od bankovních či nebankovních institucí, nebo od soukromé osoby. Nebo naopak sám půjčí peníze někomu v dobé víře, že mu dle dohody budou splaceny. Nebo je v prodlení se splátkou pohledávky za své běžné služby. Nedopatřením neuhrazená faktura za mobilní služby či dodávky energií a následná hrozba vymáháním pohledávky jinou osobou než původním věřitelem je v poslední době běžná. Využitím těchto služeb je možné i vymáhaní nezaplaceného výživného na dítě. Pokud Vám nezaplatí zaměstnavatel za odpracovanou mzdu, lze také využít nabídku služeb. Vymáhání nezaplaceného nájemného v pronajatých bytech a domech je dnes také žádaná služba. Každý občan by mě vědět, jakým způsobem může on sám toto řešit. V mnohých případech se věřitelům nedostává zkušeností, protože u nich pohledávky nevznikají tak často. V těchto situacích se nově může obrátit na firmy, které nabízejí tyto služby.
Jedná se o firmy, které nabízejí služby: 90 91 92 93
odkup pohledávek
vymáhání pohledávek
správa pohledávek
4.5.1 Vymáhání pohledávek Na základě bezplatného rozboru stavu příslušných pohledávek vypracují individuální plán nejefektivnějšího postupu při vymáhání předmětných pohledávek, který následně realizují. Na základě písemné smlouvy dojde ke zmocnění k mimosoudnímu inkasu pohledávek, kde rozsah oprávnění při řešení pohledávek je v uzavřené smlouvě přesně specifikován.
Služby. In.Dynamicsolvent.cz[online] Copyright © 2013 - 2015 Odkup pohledávek. In.Interivco.cz[online] Nový web © I. I. 2010 92 Odkup pohledávek. In.Dluznikuzaplat.cz[online] Copyright © 2013 93 Naše služby. In.Epohledavky.cz[online] Copyright © 2013 – 2015 90 91
48
Ke každému případu přistupují individuálně, dle charakteru a typu dlužníka, i původu a vlastnostech samotného dluhu. Důležitá je ovšem i bonita dlužníků. Na bázi mandátní smlouvy vymáhá firma pohledávky na účet klienta, působí na základě plné moci a jedná s dlužníkem jménem věřitele. Zde se institut postoupení pohledávky přímo nevyužívá.
4.5.2 Odkup pohledávek Na základě posouzení bonity dlužníků a dokladů prokazujících oprávněnost pohledávky nabízejí některou z následujících variant odkupu pohledávek, popřípadě i jejich kombinaci:
Např.:
odkup pohledávek za hotové
odkup pohledávek s odloženou splatností
zprostředkování prodeje předmětné pohledávky
umístění pohledávky na internetové burzy pohledávek
Na základě bohatých zkušeností v oblasti řešení pohledávek pro odkup pohledávek nabízejí ty nejvýhodnější ceny. Úplata za odprodej nabízených pohledávek se vždy určuje individuálně a konkrétní cenová nabídka závisí vždy na celkovém rozsahu případu a bonitě klienta. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky je přebírající firma ve vztahu k dlužníkovi již novým věřitelem. To ji umožňuje podstatně zlepšit svoji pozici při jednání s dlužníkem a zvýšit efektivnost vymáhání pohledávky. Věřitelům taková forma obvykle více vyhovuje, protože se mohou distancovat od procesu vymáhání pohledávky i od obchodních vztahů s odběratelem.
49
4.5.3 Správa pohledávek V případě správy pohledávek se jedná o dlouhodobý vztah mezi věřitelem a inkasní agenturou, při kterém tato agentura zajišťuje komplexní ošetření pohledávek svých klientů, a to v rozsahu, o jaký má klient zájem. Jedná se o nejúčinnější a v konečném důsledku také o nejlevnější variantu řešení pohledávek. Agentury zajistí:
písemné výzvy k úhradě
opakovaný telefonický kontakt s dlužníkem
opakovaný osobní kontakt s dlužníkem
50
Závěr V úvodu mé bakalářské práce jsem si za cíl stanovila popis celkového právního prostředí kolem pohledávek a jejich postoupení na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Pomocí analýzy jsem mimo jiné snažila přiblížit aktuálně zavedenou právní rekodifikaci v oblasti závazků, závazkových vztahů, pohledávek a jejich postoupení změnou osoby věřitele v České republice. V první části práce jsem se věnovala především osvětlení základních pojmů s odkazem na občanský zákoník, které jsem v práci využila a které se hlavního tématu pohledávek dotýkají. Zde jsem se také zaměřila na smluvní právo a právní jednání, kterým smlouva je a změny, které s sebou nová ustanovení přináší s ohledem na předešlou právní úpravu. Druhá část práce se zaměřuje na popis historického vývoje úprav institutu postoupení pohledávky v České republice. Rozpracovávám právní úpravy platné na našem území od roku 1811. V českém právu nabyl tento institut opět na významu po roce 1989 v souvislosti s rozvojem tržní ekonomiky. Nejčastější změny se týkají např. formy smlouvy, přes ústní k písemné a zpět na ústní. Zaujala mě změna v zákonné povinnosti oznámit dlužníkovi, že došlo k postoupení jeho pohledávky, která se v předchozích úpravách zákona neobjevovala a v současné úpravě také není zákonnou povinností. Tím vnímám v úpravách v některých případech návrat k původním postupům. Třetí oddíl mé práce analyzuje přímo postoupení pohledávky z pohledu subjektů smlouvy, vytýčení předmětu smlouvy s odkazy na jednotlivé paragrafy příslušného zákona. V některých případech jsem pro názornost a pochopení složitosti jednotlivých ustanovení použila odkaz na judikaturu jako podpůrný prostředek pro vysvětlení zákonné úpravy. Četná judikatura k tomuto institutu dle mého názoru znamená, že se jedná o složitý institut plynoucí již z toho důvodu, že se jedná svým způsobem o trojdohodu, neboť subjekty právního vztahu se v průběhu vztahu mění. Pročítání příslušné judikatury mě bavilo a v mé práci bylo pro mě často hlavním zdrojem pochopení určitých pojmů a vztahů. Závěrečná část mé práce se zabývala uplatněním postoupení pohledávek v praxi. Chtěla jsem ukázat, že se tento institut může využívat jak pro podporu činnosti obchodních firem ve formě faktoringu, jehož podstata se mi velmi líbila a doufám, že jeho výhody se stanou 51
více využívané i v České republice. Stejně tak institutu postoupení pohledávky současný trh využívá při nabídce řešení pohledávek pro běžné občany při řešení pohledávek z každodenního života. Tímto jsem se pokusila splnit cíl mé práce, provést analýzu platné právní úpravy, která tento institut upravuje. Poskytnout komplexní pohled na institut postoupení pohledávky. Podrobně vysvětlit pojmy, s kterými se můžeme při využití nabídky postoupení pohledávky setkat jako právnická ale i fyzická osoba.
52
Literatura: 1. PRAŽÁK, Z., Občanský zákoník II. s komentářem. Český Těšín: Poradce, 2012. ISBN 978-80-7365-338-5. 2. NOVOTNÝ, P., Nový občanský zákoník. Smluvní právo. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-5164-1. 3. ŠVARC, Z., a kol., Základy obchodního práva. 3. upravené vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeňek,2011. ISBN 978-80-7380-322-3. 4. VAIGERT, D., PHILIPPI, T., RIŠKO, P., NAVRÁTILOVÁ, H., Pohledávky - Právní příručka věřitele. 1. vydání. Brno: Computer Press, a.s. ISBN 80-251-0881-3. 5. ELIÁŠ, K., Občanský zákoník, Velký akademický komentář, 2. svazek. 1. vydání. Praha: Linde, 2008. ISBN 978-80-7201-687-7 6. VOZŇÁKOVÁ, I., Efektivní řízení pohledávek. Praha: Grada Publishing. 2004. ISBN 80-247-0770-5 7. ŽÁK, M. a kol. Velká ekonomická encyklopedie. 2. rozšířené vydání. Praha: Linde. 2002. ISBN 80-7201-381-5 8. SATO, A., Aktuální otázky mezinárodního obchodu. Faktoring. Praha: VŠE Praha. 2001. ISBN 80-245-0208-9 9. ŠANTRŮČEK, J., ŠTĚRBA, D. Pohledávky, jejich cese a hodnota. 3. aktualizované vydání. Praha: VŠE Praha. 2012. ISBN 978-80-245-1920-3 10. ELIÁŠ, K. a kol., Nový občanský zákoník, s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Praha:Sagit.2012. ISBN 978-80-7208-922-2 11. KNAPP, V., KNAPPOVÁ, M., ŠVESTKA, J. Občanské právo hmotné, svazek 2. Praha: Codex. 1995. ISBN 80-85963-01-9. 12. Právní rozhledy. Praha: C. H. Beck, s. r. o. 2013, č. 22.
53
Elektronické dokumenty:
Ottův naučný slovník: Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí.Achchive.org. [online]. 2008 [cit. 2014-12-26] Dostupné z: http:// www. Archive. org/stream/ottvslovnknauni22ottogoog#page/n343/mode/2up
Obecný zákoník občanský.Wikizdroje.cs.wikisource.org.[online] 14. 3. 2012. [cit. 2015-01-13] Dostupné z: http://cs.wikisource.org/wiki/Obecn%C3%BD_z%C3%A1kon%C3%ADk_ob%C4 %8Dansk%C3%BD#Hlava_druh.C3.A1._O_zm.C4.9Bn.C4.9B_pr.C3.A1v_a_z.C3 .A1vazk.C5.AF
Střední zákoník občanský.Wikizdroje.cs.wikisource.org.[online]. 14. 3. 2012. [cit. 2015-01-13] Dostupné z: http://cs.wikisource.org/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_ob%C4%8Dansk%C3%B D_z%C3%A1kon%C3%ADk#Hlava_t.C5.99in.C3.A1ct.C3.A1._Zm.C4.9Bna_v_o sob.C4.9B_v.C4.9B.C5.99itele_nebo_dlu.C5.BEn.C3.ADka.
Občanský zákoník. Zákon č.40/1964 Sb. Občanský zákoník. In.Businesscenter.cz[online] © 1998 - 2015 HAVIT, s.r.o.[cit. 2015-1-28]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/cast8h1.aspx
ELIÁŠ, Karel. Některé otázky související s postoupením pohledávky. In:Občan.cz[online]. 2014 [cit. 2015-01-20] Dostupné z https://www.obczan.cz/clanky/nektere-otazky-souvisejici-s-postoupenimpohledavky
Právní základ factoringu. In.clfa.cz.[online] Copyright © 2003-12 ČLFA.[cit. 201502-12] Dostupné z: http://clfa.cz/index.php?textID=91
Seznam zprostředkovatelů financování aktivit. In.Cnb.cz.[online] Copyright © Česká národní banka, 2003-2015[cit. 2015-02-23] Dostupné z: 54
http://www.cnb.cz/cs/obecne/rozsirene-vyhledavani.jsp?cnb-search-area=czechversion&cnb-folder=%2Fcs%2Fobecne%2F&cnb-search-actionblock=search&cnb-search-query=factoring+v+%C4%8CR
VINTER, Jan. Forfaiting vstává jako Fénix z popela. In.cfoword.cz.[online] 08. 10. 2012[cit. 2015-02-24] Dostupné z: http://cfoworld.cz/financni-sluzby/jan-vinterforfaiting-vstava-jako-fenix-z-popela-1949
Služby. In.Dynamicsolvent.cz.[online] Copyright © 2013 - 2015 DynamicSolvent [cit 2015-03-22] Dostupné z: http://www.dynamicsolvent.cz/sluzby.html
Odkup pohledávek. In.Interivco.cz[online] Nový web © I. I. 2010[cit. 2015-03-24] Dostupné z: http://www.interivco.cz/odkup-pohledavek.php
Odkup pohledávek. In.Dluznikuzaplat.cz.[online] Copyright © 2013. Artur Collina [cit. 2015-03-24]Dostupné z: http://dluznikuzaplat.cz/index.php/odkup-pohledavek
Naše služby. In.Epohledavky.cz.[online] Copyright © 2013 – 2015 [cit. 2015-0324] Dostupné z: https://epohledavky.cz/Content/27-vymahani-dluhu-a-pohledavek
Judikatura:
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 08. 2006 sp. zn. 32 Odo469/2005
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 02. 2012, sp. zn. 33 Cdo 4658/2009
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 01. 2012, sp. zn. 33 Cdo 681/2010
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 06. 2007, sp. zn. 32 Odo 1433/2006
Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 04. 2008, sp. zn. 6 C 137/98
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012
55
Normativní právní akty:
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Předpis č. 191/1950 Sb. Zákon směnečný a šekový
Předpis č. 26/2000 Sb. Zákon o veřejných dražbách
Předpis č. 21/1992 Sb. Zákon o bankách
Zákon č.37/2004 Sb. Zákon o pojistné smlouvě
Seznam příloh: Vzor č. 1: Smlouva o postoupení pohledávky - úplatné postoupení Vzor č. 2 : Smlouva o postoupení pohledávky
56
Příloha č. 1
Vzor č. 1 : Smlouva o postoupení pohledávky - úplatné postoupení Smlouva o postoupení pohledávky-úplatné postoupení Dle (§1879 NOZ) Smluvní strany: XXXXXXXXX s.r.o., IČ: XXXXXXX, se sídlem XXXXX, 301 00 Plzeň, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Plzni, oddíl C, vložka XXXX, zastoupená jednatelkou XXXXX XXXXX (dále jako „Postupitel“) a XXXX XXXX s.r.o., IČ: XXXXXXXX, se sídlem XX XXXXX, 301 00 Plzeň, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Plzni, oddíl C, vložka XXXX, zastoupená jednatelem XXXX XXXXXXXX (dále jako „Postupník“) Čl. 1 Předmět smlouvy Předmětem této smlouvy je postoupení pohledávky uvedené v čl. 2 této smlouvy z Postupitele na Postupníka, a to za úplatu a za podmínek stanovených blíže v čl. 3 této smlouvy. Čl. 2 Postupovaná pohledávka 1. Postupitel má vůči společnosti XXX XXXX s.r.o., IČ: XXXXXXXX, se sídlem CCCCCCC, 110 00 Praha 1 (dále jen „Dlužník“) pohledávku ve výši 122.000,- Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 10. 6. 2012 do 15. 02. 2013 ve výši 6.456,- Kč, která vznikla z titulu neuhrazené faktury za dodané zboží č. 56712, splatné dne 09. 06. 2012 (dále jen „Pohledávka“). 2. Ke dni uzavření této smlouvy Dlužník Postupiteli neuhradil Pohledávku ani částečně. Čl. 3 Postoupení Pohledávky 1.
2.
3. 4.
Postupitel tímto postupuje Pohledávku na Postupníka za úplatu ve výši 100.000,- Kč (slovy ……. Korun českých). S Pohledávkou přechází na Postupníka její příslušenství, práva s Pohledávkou spojená, včetně jejího případného zajištění. Tato úplata bude Postupníkem uhrazena bankovním převodem na účet Postupitele č. …………. Vedený u …………, pobočka ………, a to platbou identifikovanou specifickým symbolem 56712, a to nejpozději do dne …… Úplata se považuje za uhrazenou, je-li uvedeného data připsána na účet Postupitele. Postupník tímto Pohledávku Postupitele za úplatu výše uvedenou přijímá. Postupitel se zavazuje vydat Postupníkovi nejpozději do 31. 01. 2014 potřebné doklady o Pohledávce a sdělit mu vše, co je zapotřebí k uplatnění Pohledávky. Postupitel je dále povinen bez zbytečného odkladu předat Postupníkovi veškerá případná plnění získaná od Dlužníka po
1
5.
dni účinnosti této smlouvy. Postoupení Pohledávky není vyloučeno ust. § 1881 občanského zákoníku, neboť Pohledávka jest zcizitelná, postoupení nevylučuje ujednání Dlužníka a věřitele (Postupitele), nejedná se o pohledávku, která zaniká smrtí nebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži Dlužníka změnil. Čl. 4 Práva a povinnosti smluvních stran
1.
2.
3.
4.
5.
Postupitel se zavazuje vyrozumět Dlužníka o postoupení Pohledávky nejpozději do 10 dnů od podpisu smlouvy. Dokud Postupitel Dlužníka nevyrozumí nebo dokud Postupník postoupení Pohledávky Dlužníku neprokáže, může se Dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní Postupiteli nebo se s ním nějak vyrovná. Postoupení Pohledávky nemá účinky vůči osobě, která dluh zajistila zástavním právem, ručením nebo jinak, dokud jí Postupitel o postoupení Pohledávky nevyrozumí nebo dokud jí Postupník postoupení Pohledávky neprokáže. Postupník bere na vědomí, že - Dlužníku zůstávají i po postoupení zachovány námitky proti Pohledávce, které měl v době postoupení - své vzájemné pohledávky vůči Postupiteli může Dlužník namítat i vůči Postupníkovi, i když v době postoupení ještě nebyly splatné; musí však své pohledávky Postupníkovi oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o postoupení dozvěděl. Postupitel odpovídá Postupníkovi až do výše přijaté úplaty s úroky za to, že Pohledávka v době postoupení trvala a ručí za její dobytnost. To neplatí, pokud Postupník věděl, že pohledávka je budoucí, nejistá nebo nedobytná. Postupitel neodpovídá za dobytnost postoupené Pohledávky, stala-li se nedobytnou až po postoupení náhodou nebo nedopatřením Postupníka. Za nedopatření Postupníka smluvní strany považují zejména situaci, kdy nebude vymáhat bez zbytečného odkladu pohledávku poté, co se stala splatnou nebo odloží-li splatnost Pohledávky.
Tato smlouva se vyhotovuje ve dvou stejnopisech, a každá ze smluvních stran obdrží jeden z nich. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti okamžikem podpisu oběma smluvními stranami. V Plzni dne ………… 2014
podpis postupníka:
podpis postupitele:
2
Příloha č. 2
Vzor č. 2 Smlouva o postoupení pohledávky
Smluvní strany: Městská část Praha 8 se sídlem orgánů zastoupena IČ DIČ bankovní spojení číslo účtu:
Zenklova 35, 180 48 Praha 8 – Libeň, Ing. XXXXXXXXXX, starostou Městské části Praha 8 000 63 797 CZ00063797 Česká spořitelna, a. s., Oblastní pobočka Praha – východ, Pobočka v Praze 8, Na Hrázi 1, 180 00 Praha 8 – Libeň XXXXXXXXXXX/0800
jako postupitel na straně jedné (dále i jen „postupitel“) a Bytové družstvo ……………………….. se sídlem …………………….. zastoupené ……………………… IČ ……… bankovní spojení: číslo účtu: zapsáno v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, sp. zn. …. jako postupník na straně druhé (dále i jen „postupník“)
uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, tuto
smlouvu o postoupení pohledávek
Čl. 1. Prohlášení postupitele
1
1.1. Hlavní město Praha byla výlučným vlastníkem budovy:
pozemek
parcelní číslo …
číslo popisné s budovou
druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří
způsob využití …
výměra (v m2) …
stojící na pozemku parcelní číslo objekt k bydlení
…
v katastrálním území:……, obec: Praha, zapsané na listu vlastnictví č. … vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha (dále i jen „předmětná nemovitost“).
1.2. Výše specifikovaná nemovitost byla svěřena do správy Městské části Praha 8 na základě ust. § 3 zákona ČNR č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a obecně závazné vyhlášky Hlavního města Prahy č. 55/2000 Sb. HMP, kterou se vydává Statut hl. m. Prahy, ve znění pozdějších předpisů. 1.3. Postupitel vykonává při nakládání se svěřeným majetkem práva a povinnosti vlastníka. Čl. 2. Úvodní ustanovení
2.1. Postupitel a postupník mají v úmyslu uskutečnit smluvní převod vlastnického práva k nemovitosti specifikované v čl. 1. této smlouvy z postupitele na postupníka, a to na základě záměru Městské části Praha 8 o prodeji části bytového fondu a v souladu se Zásadami o prodeji bytového fondu z vlastnictví obce, tj. Hlavního města Prahy. 2.2. Postupitel je ke dni podpisu této smlouvy pronajímatelem jednotlivých bytů a prostor sloužících k podnikání (dále jen „bytu a prostor“) nacházejících se v předmětné nemovitosti a postupník je pro účely této smlouvy ke dni jejího podpisu v právní pozici kupujícího předmětné nemovitosti specifikované v čl. 1. a jejího budoucího vlastníka. 2.3. Postupitel jakožto pronajímatel eviduje ke dni podpisu této smlouvy dosud neuhrazené pohledávky za stávajícími uživateli jednotlivých bytů a prostor (dále též jen „dlužníci“), nacházejících se v předmětné budově.
Čl. 3. Předmět postoupení
3.1. Smluvní strany se dohodly, že předmětem postoupení jsou existující pohledávky, které postupitel jakožto pronajímatel eviduje ke dni ………….. vůči jednotlivým uživatelům bytů a prostor, kteří příslušný byt či prostor v předmětné nemovitosti užívají ke dni uzavření kupní smlouvy a tedy i ke dni uzavření této 2
smlouvy, a které představují dlužné nájemné, nedoplatky za služby poskytované s užíváním předmětného bytu nebo prostoru, a to jak na předepsaných zálohách za tyto služby, tak i nedoplatky na ročním vyúčtování služeb, a dále pohledávky, které postupitel eviduje ke shora uvedenému dni vůči jednotlivým dlužníkům z titulu náhrady škody způsobené postupiteli coby pronajímateli jednotlivými dlužníky v souvislosti s užíváním předmětného bytu či prostoru, bezdůvodného obohacení, které postupitel jakožto pronajímatel eviduje za jednotlivými dlužníky v souvislosti s užíváním předmětného bytu či prostoru, smluvních pokut, které postupitel eviduje za jednotlivými dlužníky v důsledku porušení smluvních povinností ze strany těchto dlužníků vyplývajících pro ně v souvislosti s užíváním předmětného bytu či prostoru. 3.2. Postupitel postupuje veškeré výše uvedené pohledávky včetně příslušenství vzniklého a vyčísleného ke dni nabytí účinnosti této smlouvy, tj. včetně úroků z prodlení, poplatků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním těchto pohledávek. Spolu s příslušenstvím přecházejí na postupníka na základě této smlouvy všechna práva spojená s výše uvedenými pohledávkami. 3.3. Bližší specifikace těchto pohledávek je uvedena v příloze č. 1, této smlouvy, v níž je u každého dlužníka uvedeno číslo popisné domu, číslo bytu nebo prostoru, označení uživatele, titul evidované pohledávky, celková výše jistin pohledávek evidovaných za konkrétním dlužníkem ke dni specifikovanému v odst. 3. 1. této smlouvy, celková výše příslušenství všech pohledávek evidovaných za konkrétním dlužníkem ke dni specifikovanému v odst. 3. 1. této smlouvy, celková výše postupovaných pohledávek evidovaných za všemi dlužníky v předmětné nemovitosti a vyčíslená ke dni specifikovanému v odst. 3. 1. této smlouvy a cena za všechny postupované pohledávky vyčíslená ke dni specifikovanému v odst. 3. 1. této smlouvy. 3.4. Výše dalšího příslušenství pohledávek, které vznikne po datu uvedeném v příloze č. 1 do dne nabytí účinnosti této smlouvy, bude následně vyčíslena postupitelem bez zbytečného odkladu po uzavření této smlouvy v příloze č. 2, která bude v jednom originálním vyhotovení doručena postupníkovi do jednoho měsíce po uzavření této smlouvy, a na základě které bude aktualizována celková cena za postoupené pohledávky uvedená v čl. 4. této smlouvy. V příloze č. 2 budou dále uvedeny pohledávky, které sice postupitel evidoval za dlužníky k datu specifikovanému v odst. 3. 1. této smlouvy, ale u nichž následně nebyla splněna podmínka, že dlužník bude v den uzavření kupní smlouvy příslušný byt či prostor užívat, a proto se tyto pohledávky nestaly předmětem postoupení podle této smlouvy, a v důsledku této skutečnosti bude rovněž aktualizována celková cena postoupených pohledávek, a to odečtení cen těchto nepostoupených pohledávek, které byly zahrnuty do celkové ceny v příloze č. 1. 3.5. Postupitel tímto postupuje postupníkovi veškeré pohledávky uvedené v tomto článku smlouvy, které eviduje ke dni specifikovanému v odst. 3. 1. této smlouvy za 3
jednotlivými dlužníky, kteří příslušný byt či prostor užívají ke dni uzavření kupní smlouvy a tedy zároveň i této smlouvy, a které budou blíže specifikované v přílohách č. 1 ač. 2 této smlouvy (dále jen „pohledávky“), a postupník tyto pohledávky na základě této smlouvy do svého majetku přijímá a zavazuje se zaplatit za ně postupiteli cenu uvedenou v čl. 4. této smlouvy. 3.6. V případě, že dojde ze strany kteréhokoli dlužníka k zaplacení jeho pohledávky, která má být předmětem postoupení na základě této smlouvy (nebo části takové pohledávky) a) před uzavřením této smlouvy o postoupení pohledávek a v důsledku této skutečnosti se postupník nestane místo postupitele věřitelem pohledávky s dohodnutým obsahem b) po uzavření této smlouvy dříve, než byl dlužník povinen plnit postupníkovi nebo c) pokud postoupená pohledávky nebo její část zanikne započtením nároku, který měl dlužník vůči postupiteli, bude tato platba následně mezi postupitelem a postupníkem vypořádána v rámci smlouvy o postoupení druhé části pohledávek, která bude uzavřena na základě budoucí smlouvy o postoupení pohledávek, pokud vzniknou postupiteli pohledávky za dlužníky v období ode dne následujícího po dni specifikovaném odst. 3. 1. této smlouvy do dne právních účinků vkladu vlastnického práva k převáděné nemovitosti do katastru nemovitostí ve prospěch postupníka. V takovém případě se cena, kterou postupník zaplatil za pohledávku, která byla následně uhrazena dlužníkem dle písm. b) nebo došlo k započtení dle písm. c), odečte od ceny, kterou bude postupník povinen zaplatit za pohledávky postupované na základě smlouvy o postoupení druhé části pohledávek vzniklých ode dne následujícího po dni specifikovaném v odst. 3. 1. této smlouvy do dne právních účinků vkladu vlastnického práva ve prospěch postupníka do katastru nemovitostí. Pokud dojde k zaplacení pohledávky dlužníkem dle písm. a) tohoto článku smlouvy, přičemž celková výše pohledávek za tímto dlužníkem přesahovala před uhrazením svojí výší limit 300 000,- Kč, bude postupitel povinen vracet postupníkovi z tohoto důvodu část zaplacené ceny za první část pohledávek pouze v případě, že celková výše pohledávek za příslušným dlužníkem bude v důsledku uhrazení pohledávky dle písm. a) nižší než stanovený limit 300 000,Kč. Postupitel bude tedy v uvedeném případě povinen vracet postupníkovi částku odpovídající rozdílu mezi limitem 300 000,- Kč a celkovou výší pohledávek za příslušným dlužníkem po uhrazení pohledávek dle písm. a) tohoto článku smlouvy. V případě, že původní výše pohledávek za příslušným dlužníkem byla nižší než limit 300 000,- Kč a dojde k úhradě dlužníkem dle písm. a) tohoto článku smlouvy, vrátí postupitel postupníkovi rozdíl mezi cenou pohledávek za tímto dlužníkem před uhrazením dle písm. a) a výši pohledávek za tímto dlužníkem po uhrazení dle písm. a). Pokud částka, kterou má postupitel vrátit postupníkovi z důvodů uvedených pod písm. a), b) nebo c) tohoto bodu smlouvy bude převyšovat cenu za druhou část postoupených pohledávek, bude odpovídající částka uhrazena postupníkovi do 60 dnů od uzavření smlouvy o postoupení druhé části pohledávek. V případě, že v uvedeném obdobím, tj. ode dne následujícího po dni specifikovaném v odst. 3. 1. této smlouvy do dne právních účinků vkladu 4
vlastnického práva ve prospěch postupníka do katastru nemovitostí žádné nové pohledávky nevzniknou a nebudou tak splněny podmínky pro uzavření smlouvy o postoupení druhé části pohledávek, vrátí postupitel postupníkovi odpovídající finanční částku z důvodů uvedených po písm. a), b) nebo c) tohoto bodu smlouvy a vyrozumí o této skutečnosti postupníka písemně do 120 dnů poté co mu bude doručena listina, v níž bude vyznačeno datum právních účinků vkladu vlastnického práva k převáděné nemovitosti do katastru nemovitostí ve prospěch postupníka. Odpovídající částka bude postupníkovi vrácena postupitelem ve lhůtě 150 dnů poté, co bude postupiteli doručena listina, v níž bude vyznačeno datum právních účinků vkladu vlastnického práva k převáděné nemovitosti od katastru nemovitostí ve prospěch postupníka, a to na základě platebního příkazu postupitele na účet postupníka. 3.7. Předmětem postoupení dle této smlouvy nejsou pohledávky vztahující se k prostorům, pokud k těmto prostorům bylo na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene služebnosti uzavřené mezi postupníkem jako povinným a postupitelem jako oprávněným zřízeno ve prospěch postupitele věcné břemeno bezplatného požívání. Čl. 4. Cena postoupených pohledávek 4.1. Za pohledávky postoupené podle čl. 3. této smlouvy se postupník zavazuje uhradit postupiteli odpovídající částku, která představuje cenu veškerých postupovaných pohledávek, které postupitel eviduje ke dni specifikovanému v odst. 3. 1. této smlouvy za jednotlivými dlužníky, kteří příslušný byt či prostor užívají ke dni uzavření kupní smlouvy a tedy zároveň i této smlouvy, a to včetně příslušenství vzniklého do dne nabytí účinnosti této smlouvy a vyčísleného v přílohách č. 1 a č. 2. 4.2. Cena jednotlivých postupovaných pohledávek je určena na základě dohody smluvních stran tak, že cena každé postupované pohledávky bude odpovídat výši nominální hodnoty pohledávky včetně hodnoty jejího příslušenství vzniklého a vyčísleného ke dni nabytí účinnosti této smlouvy, maximálně však do výše 300.000,--Kč za jednoho dlužníka, který příslušný byt či prostor užívá. 4.3. Ceny jednotlivých pohledávek budou uvedeny v příloze č. 1 této smlouvy, přičemž tato příloha bude aktualizovaná přílohou č. 2, v níž bude vyčísleno příslušenství postupovaných pohledávek vzniklé od data uvedeného v příloze č. 1 do dne nabytí účinnosti této smlouvy a v níž budou dále uvedeny pohledávky, které sice postupitel evidoval za dlužníky k datu specifikovanému v odst. 3. 1. této smlouvy, ale u nichž následně nebyla splněna podmínka, že dlužník bude v den uzavření kupní smlouvy příslušný byt či prostor užívat, a proto se tyto pohledávky nestaly předmětem postoupení podle této smlouvy, a v důsledku této skutečnosti bude rovněž aktualizována celková cena postoupených pohledávek, a to odečtením cen těchto nepostoupených pohledávek, které byly zahrnuty do celkové ceny v příloze č. 1. 4.4. Celková cena bude vypočtena součtem cen jednotlivých postoupených pohledávek, jejichž výše bude specifikována v příslušných přílohách. 4.5. Postupitel neručí za dobytnost postoupené pohledávky.
5
Čl. 5. Splatnost ceny 5.1. Cenu za postoupené pohledávky stanovenou podle čl. 4. této smlouvy a aktualizovanou dle přílohy č. 2 této smlouvy zaplatí postupník nejpozději do 3 měsíců ode dne podpisu této smlouvy, a to bezhotovostním převodem ve prospěch bankovního účtu postupitele uvedeného v záhlaví této smlouvy, s použitím variabilního symbolu ………………. 5.2. V případě, že postupitel nesplní svoji povinnost podle čl. 3. bodu 3. 4. a nedoručí ve stanoveném termínu jednoho měsíce od uzavření této smlouvy postupníkovi přílohu č. 2, prodlužuje se o dobu prodlení ze strany postupitele lhůta pro zaplacení ceny postupovaných pohledávek postupníkem. Čl. 6. Pravidla součinnosti 6.1. Postupitel je povinen nejpozději do 60 dnů od uzavření této smlouvy vyrozumět prostřednictvím svého odborného správce jednotlivé dlužníky o postoupení pohledávek a následně doložit postupníkovi splnění této povinnosti. Postoupení pohledávek bude jednotlivým dlužníkům oznámeno doporučeným dopisem adresovaným do vlastních rukou dlužníka. 6.2. Postupitel se zavazuje předat postupníkovi prostřednictvím svého odborného správce všechny doklady a poskytnout všechny potřebné informace, jež se týkají postoupených pohledávek, a to na základě výzvy postupníka. 6.3. Postupitel je povinen předat postupníkovi seznam všech probíhajících soudních řízení, jejichž předmětem je vymáhání pohledávek specifikovaných v čl. 3. této smlouvy. Postupitel je dále povinen podat v rámci těchto probíhajících soudních řízení (včetně řízení exekučních) bez zbytečného odkladu příslušnému soudu návrh na sukcesi dle § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, a po podání tohoto návrhu předat postupníkovi veškerou dokumentaci týkající se příslušného soudního sporu. 6.4. Postupník se zavazuje, že v řízeních uvedených v předchozím odstavci této smlouvy poskytne příslušnému soudu (případně exekutorovi) souhlas se změnou účastníka řízení a vstoupí do všech těchto řízení na místo žalobce (resp. oprávněného). V případě porušení tohoto závazku je postupník povinen nahradit postupiteli veškeré škody, které postupiteli vzniknou v důsledku pokračování řízení bez sukcese postupníka na místo žalobce, spočívající zejména v povinnosti postupníka nahradit postupiteli náklady řízení pravomocně přiznané žalovanému a uhrazené postupitelem. 6.5. Postupitel se zavazuje zdržet se všeho, co by mohlo ohrozit existenci nebo vymahatelnost postoupených pohledávek. 6.6. V případě jakýchkoliv plateb stanovených touto smlouvou se za den úhrady vždy považuje den připsání částky na účet druhé smluvní strany. 6
6.7. Veškeré úkony mezi smluvními stranami podle této smlouvy budou činěny písemnou formou či formou datové zprávy. Příslušné písemnosti budou zasílány druhé smluvní straně a) doporučenou poštovní zásilkou na adresu uvedenou v záhlaví této smlouvy, popř. na novo adresu, jejíž změna byla oznámena druhé smluvní straně, nebo b) prostřednictvím datové schránky. Dokumenty odeslané dle písm. a) tohoto článku smlouvy se považují za doručené dnem. A) převzetí zásilky adresátem B) odepření přijetí zásilky adresátem C) vrácení zásilky odesilateli poštou jako nedoručitelné z důvodu, že adresáta nelze na uvedené adrese nalézt D) následujícím po dni, kdy byla zásilka uložena adresátovi k vyzvednutí na poště. Čl. 7. Sankce a odstoupení od smlouvy 7.1. V případě, že postupník nezaplatí včas v plné výši cenu za postoupené pohledávky, sjednávají smluvní strany pro tento případ smluvní pokutu, kterou je postupník povinen zaplatit postupiteli, a to ve výši 0,05% z odpovídající dlužné částky denně po celou dobu trvání prodlení ze strany postupníka. Postupitel je rovněž oprávněn požadovat vedle sjednané smluvní pokuty náhradu škody v plné výši způsobené mu postupníkem v důsledku porušení jeho smluvních povinností. 7.2. V případě, že postupník nesplní kteroukoli povinnost vyplývající pro něj z této smlouvy, je postupitel oprávněn odstoupit od této smlouvy, jakož i od dalších smluv uzavřených v souvislosti s převodem předmětné nemovitosti, tj. zejména od kupní smlouvy o prodeji předmětné nemovitosti. Odstoupením od smlouvy není dotčena povinnost postupníka podle odstavce 7. 1., tj. uhradit postupiteli smluvní pokutu a případnou náhradu škody způsobenou postupiteli porušením jeho smluvních povinností. Čl. 8. Závěrečná ustanovení
8.1. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami. 8.2. Veškeré změny a dodatky k této smlouvě musí být v písemné formě. 8.3. Přílohy č. 1 a č. 2 této smlouvy jsou považovány za podstatné součásti této smlouvy, přestože příloha č. 2 bude v souladu s touto smlouvou vyhotovena z technických důvodů až po jejím uzavření. 8.4. Pokud by se kterékoli ustanovení této smlouvy stalo podle použitelného práva v jakémkoli ohledu neplatným, neúčinným nebo protiprávním, nebude tím dotčena 7
platnost, účinnost nebo právní bezvadnost zbývajících ustanovení. Jakákoli vada této smlouvy, která by měla původ v takovéto neplatnosti nebo neúčinnosti, bude dodatečně zhojena výkladem této smlouvy, který bude respektovat zájem obou smluvních stran. 8.5. Tato smlouva byla sepsána ve čtyřech vyhotoveních, z nichž každá smluvní strana obdrží po dvou vyhotoveních. Všechna vyhotovení podepsaná oběma smluvními stranami mají právní účinky originálu. 8.6. Smluvní strany shodně prohlašují, že tuto smlouvu uzavřely na základě jejich pravé a svobodné vůle, určitě a vážně, nikoli v tísni a za jednostranně nevýhodných podmínek, což stvrzují svými níže uvedenými podpisy.
V Praze dne …………….. ______________________ Ing. Xxxx xxxxx starosta MČ Praha 8
V Praze dne …………….. ____________________ …………………. ………….
postupitel ___________________ …………………… ……….. postupník
8
_
9
