Smíšený pěvecký sbor Gaudemus ze Světlé nad Sázavou

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra dechových nástrojů Studijní obor Hra na flétnu

Smíšený pěvecký sbor Gaudemus ze Světlé nad Sázavou Bakalářská práce

Autor práce: Tomáš Stýblo Vedoucí práce: prof. MgA. Václav Kunt Oponent práce: doc. MgA. František Kantor

Brno 2014

Bibliografický záznam STÝBLO, Tomáš. Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus ze Světlé nad Sázavou [Mixed choir Gaudeamus from Světlá nad Sázavou]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra dechových nástrojů, 2014. 39s. Vedoucí bakalářské práce prof. MgA. Václav Kunt.

Anotace Bakalářská práce „Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus ze Světlé nad Sázavou“ pojednává o amatérském sboru, který působí jiţ třicet pět let ve městě Světlé nad Sázavou. Tato práce je zaměřena především na sbor a jeho nejvýznamnější koncerty, zájezdy a události a spolupráci s jinými sbory, soubory a se Symfonickým orchestrem Region Světlá nad Sázavou. Na závěr této bakalářské práce je autorovo zamyšlení nad současnou situací amatérských sborů, orchestrů a souborů v České republice.

Annotation This thesis deals with an amateur choir called „Mixed choir Gaudeamus from Světlá nad Sázavou“ that has been operating in the town of Světlá nad Sázavou for thirtyfive years. This thesis is focused on the most interesting concerts, tours and events of the choir and also on the cooperation with other choirs and the Symphony Orchestra of Světlá nad Sázavou - Region. At the end of this thesis there is a reflection of the author about the current situation of amateur choirs and orchestras in the Czech Republic.

Klíčová slova Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus Světlá nad Sázavou, Symfonický orchestr Region Světlá nad Sázavou, amatérská činnost

Keywords Mixed choir Gaudeamus of Světlá nad Sázavou, Symphony orchestra Region of Světlá nad Sázavou, amateur activities

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a pouţil jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 1. května 2014

Tomáš Stýblo

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval prof. Václavu Kuntovi za podnětné rady a připomínky během vedení mé bakalářské práce. Dále potom děkuji členům Smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus za zapůjčení jejich pečlivě vedené kroniky. Mé poděkování také patří členům sboru: Františku Stýblovi, Marii Malimánkové, Stanislavě Šimánkové a Františku Aubrechtovi, za jejich poskytnuté rozhovory.

Obsah:

Předmluva ................................................................................................................... 6 Úvod............................................................................................................................. 7 1. Vznik sboru ............................................................................................................. 8 2. Sbormistři sboru .................................................................................................... 9 3. Jevištní činnost sboru ........................................................................................... 11 3.1. Vilém Blodek: V studni .................................................................................. 11 3.1.1. Divadelní festival Jiráskův Hronov 1994................................................. 13 3.2. Oskar Nedbal: Polská krev .............................................................................. 13 3.2.1. Divadelní festival Jiráskův Hronov 1999................................................. 15 3.3. Johann Strauss: Cikánský Baron ..................................................................... 16 3.5. Pavel Vančura ................................................................................................. 18 3.6. Symfonický orchestr REGION Světlá nad Sázavou ....................................... 20 4. Spolupráce se zahraničními sbory a soubory .................................................... 22 4.1. Koncerty v České republice ............................................................................ 22 4.2. Zájezdy do zahraničí ....................................................................................... 23 4.2.1. Holandsko ................................................................................................ 23 4.2.2. Švýcarsko ................................................................................................. 24 4.2.3. Rakousko .................................................................................................. 25 5. Další významná vystoupení a události sboru ..................................................... 26 5.1. Praţské dny sborového zpěvu ......................................................................... 26 5.2. Musica Sacra Praga ......................................................................................... 26 5.3. CD „Gaudeamus 2004“ ................................................................................... 27 6. Rozhovory s dlouholetými členy sboru .............................................................. 28 7. Současnost ............................................................................................................. 31 Závěr.......................................................................................................................... 32 Použité informační zdroje ....................................................................................... 33 Seznam ilustrací ....................................................................................................... 35 Seznam příloh ........................................................................................................... 36 Přílohy ....................................................................................................................... 37

Předmluva Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus ze Světlé nad Sázavou v tomto roce (2014) oslaví přesně 35 let své existence. Jedná se o amatérský sbor, který svými projekty přispěl k obohacení kulturního ţivota nejen ve Světlé nad Sázavou. Měl jsem moţnost osobně se účastnit některých vystoupeních a velice mě zaujalo jejich nadšení a láska k hudbě. Proto jsem se rozhodl o Smíšeném pěveckém sboru Gaudeamus Světlá nad Sázavou napsat svou bakalářskou práci.

6

Úvod Ve své bakalářské práci, na téma Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus ze Světlé nad Sázavou, bych chtěl nejprve přiblíţit samotný vznik sboru, jeho nejvýznamnější vystoupení a poukázat na další činnosti, které jsou podle mého názoru velmi hodnotné. Jelikoţ sbor ve své kronice má zaznamenáno vše o svém působení, chci vybrat a poukázat jen na ty nejdůleţitější události. Účinkování sboru v opeře a operetách, spolupráci se zahraničními sbory a soubory, s tím spojené zájezdy do zahraničí, a další. Cílem této bakalářské práce je, zamyslet se nad současnou situací Smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus. Nejdůleţitějším pramenem pro vznik této práce je kronika Smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus Světlá nad Sázavou, kterou si členové od zaloţení sboru pečlivě vedou sami a zaznamenávají si do ní své veškeré události a zajímavosti svého působení, samozřejmě nechybějí zde fotografie, programy koncertů na kterých vystupovali a různé články z novin, které byly o nich napsány. Sbor Gaudeamus nahrál také své CD, které je pro mě a pro moji práci velmi zajímavým pramenem z hlediska interpretačního a historického.

7

1. Vznik sboru Vše začalo roku 1979, kdy se mladí nadšenci hudby ze Světlé nad Sázavou rozhodli zaloţit čistě amatérský smíšený pěvecký sbor. Nejdříve se čtrnáctičlenná skupina lidí scházela jednou týdně za účelem nacvičování písní, ať uţ artificiálního nebo nonartificiálního rázu. Zaloţení sboru a jeho uměleckého vedení se ujala tehdy pětadvacetiletá Květa Rajdlová. Stalo se tak 4. ledna 1979, zapsáním Smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus do Unie českých pěveckých sborů.1 V tento den se zároveň konala první zkouška nově vzniklého sboru s názvem, „Smíšený pěvecký sbor při Lidové škole umění a Společném klubu pracujících ve Světlé nad Sázavou“, které se zúčastnilo celkem třicet sedm členů (23 ţen a 14 muţů).

Obrázek č. 1 – Květa Rajdlová2

1

Unie českých pěveckých sborů – zaloţena roku 1969. Je střešní organizace pro sborový zpěv v České republice. Sdruţuje amatérské i profesionální pěvecké sbory po celém území České republiky a zastupuje české sborové hnutí u nás i v zahraničí. 2 Kronika smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus – 1. díl (1979 - 2000), Světlá nad Sázavou str. 6

8

2. Sbormistři sboru Jako první, kdo se ujal vedení sboru Gaudeamus, byla sama zakladatelka Květa Rajdlová, učitelka v LŠU Světlá nad Sázavou. Sbor vedla od 4. ledna 1979 do konce srpna roku 1979. Za tuto krátkou dobu, sbor dvakrát veřejně vystoupil. Jednalo se o koncerty v Havlíčkově Brodě a ve Světlé nad Sázavou. Po prvním svém vystoupení v Havlíčkově Brodě si členové sboru zapsali do své kroniky: „Společně jsme odjeli autobusem do Havlíčkova Brodu. V sále LŠU jsme se rozezpívali. To nás už rozechvívala tréma, které jsme se nezbavili ani cestou na Ostrov. Pochopitelně vrcholila při nástupu na jeviště. Všechno z nás však spadlo, jakmile náš sbormistr soudružka Květa Rajdlová pozvedla ruce k zahajovacímu gestu. Zpívali jsme stále s větší chutí a radostí, protože jsme cítili, že se nám práce daří. Během vystoupení zcela ztichlý sál se po závěrečném tónu rozbouřil potleskem. To bylo spolu s gratulacemi veřejných i kulturních činitelů okresu nejlepší ocenění našeho výkonu.“3 Po vystoupení ve Světlé nad Sázavou vyšel článek s nadpisem „Nečekaný úspěch“, kde se mimo jiné píše: „Vyprodaný sál byl nadšen ztvárněním skladeb našich a světových autorů. Největší zásluhu na úspěchu má sbormistr Květa Rajdlová, učitelka LŠU, která do přípravy vložila celé své hudební cítění.“4 Nástupcem Květy Rajdlové, v září roku 1979, se stává MUDr. Milan Bohanes, spoluzakladatel a nejdéle působící sbormistr Smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus. Pod jeho vedením, sbor zaznamenal své největší úspěchy, a také velkou pozornost veřejnosti, jak doma ve Světlé nad Sázavou, v České republice, ale i v zahraničí. Ačkoliv MUDr. Milan Bohanes byl jako zubní lékař dosti časově vytíţen, přesto jezdil na kurzy pro sbormistry, navštěvoval vystoupení jiných sborů, sháněl notový materiál a další pro sbor důleţité věci. Se sborem dokázal odvést velký kus práce. Za vše mluví desítky veřejných vystoupení, účast na soutěţích a soutěţních přehlídkách, zájezdech do zahraničí (Rakousko, Holandsko, Švýcarsko), spolupráce se sbory z České republiky, ale i zahraničními sbory. V době sbormistra MUDr. Milana Bohanese sbor také spolupracoval se Symfonickým orchestrem REGION5, jako doprovodný sbor při operetách a operách. Za jeho působení se sbor v lednu 1990 přejmenoval z původního názvu „Smíšený pěvecký sbor při Lidové škole umění a Společném klubu pracujících ve Světlé nad Sázavou“ na „Smíšený 3

Kronika smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus – 1. díl (1979 - 2000), Světlá nad Sázavou str. 2 ČÍŢEK, K.. Nečekaný úspěch. Cesta VYSOČINY, 27.7.1979, č. 29. 5 Symfonický orchestr REGION – viz. kapitola 3.6. Symfonický orchestr REGION Světlá nad Sázavou 4

9

pěvecký sbor Gaudeamus Světlá nad Sázavou.“ V roce 1996 poskytl rozhovor do týdeníku Cesta Vysočiny, kde se o zpěvu vyjádřil těmito slovy: „Zpěv je duchovní strava v tom nejčistším smyslu slova. Tuto schopnost, tento dar je potřeba rozvíjet. Vypadá to, že je to náš úkol, a tedy i výhled do budoucích dnů.“6 Téměř přesně po 30 letech vedení sboru, v červnu roku 2009, MUDr. Milan Bohanes oznámil, ţe z osobních důvodů končí jako sbormistr Smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus.

Obrázek č. 2 - MUDr. Milan Bohanes7

Hledání nového sbormistra netrvalo dlouho, v září roku 2009 se jím stala Andrea Hora Krausová, absolventka Praţské konzervatoře v oboru hra na violoncello a v době převzetí sboru posluchačka oboru dirigování na Akademii múzických umění v Praze. Současně se sborem vedla i symfonický orchestr REGION. Bohuţel její působení netrvalo dlouho. Uţ po dvou měsících v listopadu 2009 odchází. Nahrazuje ji absolvent Konzervatoře v Ţilině obor trubka Lukáš Pohůnek a v té době posluchač Akademie múzických umění v Praze obor dirigování. Opět působil jako sbormistr Smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus a dirigent Symfonického orchestru Region. Spolupráci se sborem i orchestrem ukončil v červnu 2012. Jeho nástupcem a současným sbormistrem sboru Gaudeamus se stal Jiří Trtík, rodák ze Světlé nad Sázavou. V době vzniku této bakalářské práce, je ještě posluchačem Praţské konzervatoře oboru dirigování.

6

MAREK, Ladislav. Sborový zpěv je potřeba: Rozhovor se sbormistrem MUDr. M. Bohanesem. Cesta VYSOČINY, leden 1996. 7 Kronika smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus – 1. díl (1979 - 2000), Světlá nad Sázavou str. 8

10

3. Jevištní činnost sboru Smíšený sbor Gaudeamus ve spolupráci se Symfonickým orchestrem REGION, vedený Ing. Jaroslavem Průšou8, dokázal postupně nacvičit operu Viléma Blodka „V studni“. Poté následovaly operety „Polská krev“ Oskara Nedbala a „Cikánský baron“ Johanna Strausse. Tuto činnost sboru osobně vnímám jako nejdůleţitější přínos do kulturního ţivota ve Světlé nad Sázavou a z pohledu do historie působení sboru, se mi jeví jako nejvíce hodnotná. Při nahlíţení do „Kroniky smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus“, je příjemné zjišťovat s jakou vůlí, zodpovědností a precizností sbor, symfonický orchestr REGION a sólisté nacvičovali tato celkem náročná díla. A s jakou radostí je při vystoupeních prezentovali.

3.1. Vilém Blodek: V studni V roce 1994 se sbor Gaudeamus začal věnovat velkému projektu. I přes to, ţe sbor ani orchestr Region nepatřily mezi profesionální soubory, a také byly finančně limitovány, se společně pustily do nacvičování opery V studni od Viléma Blodka. Nápad zrealizovat tuto jednoaktovou operu se zrodil při vzájemných rozhovorech mezi sbormistrem sboru Gaudeamus MUDr. Milanem Bohanesem a dirigentem symfonického orchestru Region Ing. Jaroslavem Průšou. Nejdříve, neţ bylo vůbec moţné začít se zkouškami a nácvikem opery, bylo potřeba zajistit finanční a materiální prostředky. Toho se ujaly Městský úřad Světlá nad Sázavou, který byl zároveň pořadatelem představení a sponzor akciová společnost Sklo Bohemia Světlá nad Sázavou. Díky této podpoře se amatérští muzikanti a zpěváci, celkem tvořili asi osmdesátičlenný ansámbl, mohli ponořit do nacvičování opery V studni. Pro nácvik opery se Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus zprvu scházel dvakrát týdně. První zkouška byla věnována choreografii opery, coţ pro sbor bylo úplně něco nového. Nácviku se ujali taneční mistři Holanovi. Na druhé zkoušce se nacvičovaly sborové party za klavírního doprovodu Ing. Jaroslava Průši. Zhruba tři měsíce před premiérou, se sbor začal scházet na společných zkouškách se symfonickým orchestrem Region a se sólisty, aby společnými silami nacvičili operu do finální podoby. Protoţe bylo potřeba stále více času na nácvik,

8

Ing. Jaroslav Průša – viz. kapitola 3.6. Symfonický orchestr REGION Světlá nad Sázavou

11

počet zkoušek se zdvojnásobil a v posledních týdnech před premiérou opery V studni, byly zkouškám věnovány i celé víkendy. Slavnostní premiéra opery byla provedena 1. května 1994 ve Společenském domě ve Světlé nad Sázavou. Stalo se tak přesně 120 let od úmrtí Viléma Blodka. Hlavní role obsadili profesionálové: Romana Pátková (Verunka), Šárka Seifertová (Lidunka), Vojtěch Kocián (Vojtěch) a Pavel Vančura (Janek) – ten jediný byl amatér, člen sboru Gaudeamus. Celou operu dirigoval Ing. Jaroslav Průša. Reţie se ujala Ludmila Honzová.

Obrázek č. 3 - Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus (V studni)9

S touto inscenací Gaudeamus vystupoval v těchto městech a sálech:10 1.5.1994 - Společenský dům - Světlá nad Sázavou - premiéra 2.5.1994 - Společenský dům - Světlá nad Sázavou - repríza 5.5.1994 - KD Ostrov - Havlíčkův Brod 9.6.1994 - Městské divadlo Pelhřimov - Pelhřimov 13.8.1994 - Jiráskův Hronov 20.10.1994 - Tylovo divadlo - Praha 8.11.1994 - Tylovo divadlo - Rakovník - derniéra

9

Kronika smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus – 1. díl (1979 - 2000), Světlá nad Sázavou, str. 100 Kronika smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus – 1. díl (1979 - 2000), Světlá nad Sázavou, str. 100 10

12

3.1.1. Divadelní festival Jiráskův Hronov 1994 V tomto roce dostal světelský soubor s operou V studni pozvání na 64. divadelní festival v Jiráskově Hronově, který se konal mezi 6. – 13. srpnem. Díky představení v Havlíčkově Brodě (5.5. 1994), které shlédli zástupci výboru tohoto festivalu, se naskytla moţnost, představit světelskou inscenaci širšímu publiku a nadšeným zájemcům o amatérské divadlo. Festivalu se zúčastnilo celkem 25 divadelních ansámblů či souborů. Inscenace opery světelského souboru byla zařazena aţ na úplný závěr festivalu. Malé městečko se během trvání tohoto festivalu rozrostlo o stovky diváků, kteří tento druh umění vyhledávají. A účinkujících, kteří publiku po celou dobu festivalu předváděli výsledky své amatérské divadelní činnosti. Festival byl obohacen mezinárodní účastí souborů z Itálie, Slovenska a Monaka. Město Jiráskův Hronov, se na tuto týden trvající událost velmi dobře připravilo. Důkazem byly výkladní skříně obchodů, kde byly prezentovány fotografie, plakáty, komentáře a pozvánky na představení jednotlivých souborů. O festival měly zájem i televizní štáby, novináři a rozhlasoví reportéři. Nechyběl ani místní „Zpravodaj“11, který měl za úkol informovat diváky o dalších představeních, ale nezapomínal ani na zhodnocení těch uplynulých. Světelský soubor nejen, ţe uzavíral celý divadelní festival svou inscenací Blodkovy opery V studni, ale sbor Gaudeamus se významně podílel i na slavnostním ceremoniálu k zakončení festivalu. Pro sbor Gaudeamus, i pro celý Světelský soubor, byl tento festival obrovským záţitkem, ale hlavně velkou zkušeností. Podle všech novinových článků a zápisů v Kronice sboru Gaudeamus, opera „V studni“, sklidila úspěch.

3.2. Oskar Nedbal: Polská krev Po úspěchu s operou V studni Viléma Blodka a jejími třinácti reprízami, se světelský soubor sloţený z amatérských hudebníků a zpěváků pustil do další hudebně-dramatické činnosti. Tak jako tomu bylo u Blodkovy opery V studni, s myšlenkou pokračovat v jevištní činnosti přišli MUDr. Milan Bohanes a Ing. Jaroslav Průša. Otázkou však bylo po jakém titulu sáhnout. Jelikoţ světelský soubor byl finančně a umělecky limitován, volba tentokrát padla na jednodušší a 11

Zpravodaj Jiráskův Hronov – periodikum, které vychází jako měsíčník po celý rok, byl v době divadelního festivalu Jiráskův Hronov věnován pouze tomuto festivalu a vycházel kaţdý den.

13

ekonomicky méně náročný titul, operetu o třech dějstvích Polská krev od českého skladatele, violisty Českého kvarteta a dirigenta České filharmonie Oskara Nedbala. Operetu, která obsahuje svěţí a poutavý děj s velmi známými melodiemi. Přípravy na to, aby se mohlo vůbec začít zkoušet, trvaly téměř dva roky. Celý tento projekt opět zaštiťoval Městský úřad Světlá nad Sázavou. Po zvládnutí všech příprav – obstarat notový a textový materiál, zajistit kostýmy, připravit scény a další, začalo samotné nacvičování operety Polská krev. V tomto případě se sbor Gaudeamus rozdělil na dvě skupiny – taneční a pěveckou. Toto rozdělení sboru bylo nutné z důvodu poţadavku choreografie. Zvaţovalo se pozvat nějaký taneční soubor, který by tuto sloţku operety bez problémů vyřešil, ale kvůli finančnímu limitu se rozhodli pro tuto variantu. Choreografie se opět chopili taneční mistři manţelé Holanovi. Příprava obou sloţek sboru Gaudeamus trvala osm měsíců. Orchestr Region stačil nastudovat celou operetu za čtyři měsíce. Reţie, tak jako tomu bylo u inscenace Blodkovi opery V studni, se opět ujala Ludmila Honzová. V neděli 18. října 1998, se ve Světlé nad Sázavou konala slavnostní premiéra. Bylo to přesně 85 let od premiéry této operety ve Vídni, kterou dirigoval sám Oskar Nedbal. Některých náročných sólových pěveckých partů, tak jako tomu bylo i u opery V studni, se ujali pozvaní sólisté – profesionálové (Michal Vojta - sólista Státní opery v Praze, Pavel Vančura – uţ jako profesionál, sólista Severočeského divadla v Liberci, Romana Pátková - Strnadová - sólistka Jihočeského divadla v Českých Budějovicích), menší role byly obsazeny místními amatérskými zpěváky (MUDr. Milan Bohanes, Zdeněk Štěpánek, Jaroslav Rezek, Miroslav Pejchar, František Aubrecht, Evţen Doleţal, Magda Kovářová, Olga Fialová). Celou inscenaci opět dirigoval Ing. Jaroslav Průša.

14

Obrázek č. 4 - Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus (Polská krev)

S touto inscenací sbor vystupoval v těchto městech a sálech: 12 Divadelní sál Společenského domu - Světlá nad Sázavou: 18.10. 1998 - Premiéra 19.10.1998 - repríza 27.10.1998 - repríza 28.10.1998 - repríza 19.11.1998 - Kulturní dům Ostrov - Havlíčkův Brod 21.1.1999 - Městské divadlo Pelhřimov - Pelhřimov 26.19.1999 - Dům kultury a odborů - Jihlava 28.1.1999 - Kulturní dům Ostrov - Havlíčkův Brod 21.3.1999 - Divadlo Oskara Nedbala - Tábor 4.4.1999 - Divadelní sál Společenského domu Světlá nad Sázavou - Světlá nad Sázavou 29.4.1999 - Tylův dům - Polička 14.8.1999 - Jiráskův Hronov 30.10.1999 - Divadlo J.K. Tyla - Červený Kostelec 5.11.1999 - Městské divadlo Nový Bor - Nový Bor 7.11.1999 - Městské kulturní středisko Dačice - Dačice

3.2.1. Divadelní festival Jiráskův Hronov 1999 Po úspěchu Blodkovy opery V studni v roce 1994, kdy se světelský soubor poprvé představil divákům divadelního festivalu Jiráskův Hronov, byl pozván znovu, 12

Kronika smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus – 1. díl (1979 - 2000), Světlá nad Sázavou, str.159

15

tentokrát na 69. ročník tohoto festivalu. Amatérští hudebníci a zpěváci ze Světlé nad Sázavou dostali pozvánku, aby 14. srpna 1999 operetou Oskara Nedbala Polská krev zakončili slavnostní festival divadelních souborů Jiráskův Hronov (6. – 14. srpna 1999), kterého se zúčastnily soubory z Čech a zahraničí. Jako tomu bylo před pěti lety, město Jiráskův Hronov bylo na festival výborně připraveno. Fotografie, plakáty, programy, pozvánky byly vidět po celém městě. Na představení operety Polská krev v podání světelského souboru bylo beznadějně vyprodáno. Většina diváků, měla ještě v paměti minulý výkon tohoto souboru, a tak s radostí očekávala s čím se světelští představí tentokrát. Soubor nezklamal. Diváci byli nadšení i touto inscenací Polské krve a potěšeni odcházeli z Jiráskova divadla. Při závěrečném ceremoniálu smíšený pěvecký sbor Gaudeamus zazpíval píseň na rozloučenou a tečku za celým festivalem udělal slavnostní ohňostroj.

3.3. Johann Strauss: Cikánský Baron Po úspěchu s operou V studni od Viléma Blodka a operety Polská krev Oskara Nedbala, přišla na řadu opereta Cikánský baron Johanna Strausse. Stalo se tak na jaře roku 2002, kdy Ing. Jaroslav Průša poţádal sbor Gaudeamus o spolupráci na této operetě. Někteří členové sboru ze začátku váhali, tato opereta jim připadala dosti náročná, ale při vzpomínkách na předchozí spolupráci s Ing. Jaroslavem Průšou a celým světelským souborem, nakonec souhlasili. Zkoušky na operetu začali 5. května 2002. Kompletní soubor se začal scházet od 2. září. Ze začátku stačili dvě zkoušky týdně. Postupně se počet zvyšoval aţ na pět zkoušek týdně. Reţie se opět ujala Ludmila Honzová. Taneční sloţku operety realizoval taneční soubor z Havlíčkova Brodu pod vedením Vladimíry Hlaváčkové. Co se však jevilo jako problém, bylo obsazení sólistů. Výpomoc sólistů – profesionálů, tak jak tomu bylo u předešlé opery V studni a operety Polská krev, nebyla moţná a to z důvodu jejich pracovní vytíţenosti. Východiskem byla moţnost obsadit hlavní role vybranými ţáky z třídy Květy Rajdlové – Jevdokimovové (zakladatelky Smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus), ze ZUŠ Havlíčkův Brod, kde Květa Rajdlová – Jevdokimová učila. Na nácviku a realizaci operety se podíleli Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus, taneční soubor z Havlíčkova Brodu, sólisté, orchestr Region a další. Dá se tedy říci, 16

ţe celý realizační ochotnický tým byl poskládán z celého regionu Vysočina. „Na dnešní dobu je celá tato celoregionální aktivita mimořádnou záležitostí. Za její přípravou stojí především osobnost neobyčejného člověka, šéfdirigenta a autora hudebního nastudování Jaroslava Průši.“13 Slavnostní premiéra této operety se uskutečnila 20. října 2002 v Divadelním sále Společenského domu ve Světlé nad Sázavou. Uţ měsíc před premiérou byly vyprodané lístky. Zájem byl tak velký, ţe vyprodány byly během tří dnů. Inscenaci opět dirigoval Ing. Jaroslav Průša. O tom, ţe se Cikánský baron publiku líbil, svědčí dopis od Marianne a Adriaan de Koeijer14: „...Představení samotné bylo na velmi vysoké - téměř profesionální úrovni. Enormní nadšení mezi herci, zpěváky, hudebníky, v kombinaci s perfektní výpravou tvořili velmi zvláštní kulturní atmosféru. Chceme obzvláště zdůraznit, že režie Lídy Honzové a dirigenta Jaroslava Průši byly ve velmi dobrých rukou...“15

Obrázek č. 5 - Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus (Cikánský baron) 16

13

MUSELOVÁ, Ilona: Opereta spojuje celou Vysočinu. Jihlavské listy, 14 - 2003, č. 4, Marianne a Adriaan de Koeijer – rodačka ze Světlé nad Sázavou, v době inscenací Cikánského barona ţila v Holandsku, čestný občan města Světlá nad Sázavou. 15 Kronika smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus – 2. díl (2001 - 2008), Světlá nad Sázavou, str. 35 16 Kronika smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus – 2. díl (2001 - 2008), Světlá nad Sázavou, str. 37 14

17

S touto inscenací sbor vystupoval v těchto městech a sálech:17 Divadelní sál Společenského domu - Světlá nad Sázavou: 20.10.2002 – premiéra 21.10.2002 – repríza 22.10.2002 – repríza 24.10.2002 – repríza 26.10. 2002 – repríza 4.11.2002 – repríza 15.12.2002 – Červený Kostelec 21.1.2003 – Dům kultury a odborů - Jihlava 5.2.2003 – Městské divadlo Pelhřimov - Pelhřimov 23.2.2003 – Kulturní dům Ostrov - Havlíčkův Brod 24.2.2003 – Zámecké divadlo „ NA KOVÁRNĚ “ - Poděbrady 7.3.2003 – Divadlo Oskara Nedbala - Tábor 8.3.2003 – Městský kulturní dům - Třešť 9.3.2003 – Kulturní dům Ostrov - Havlíčkův Brod 24.3.2003 – Chrudim 20.4.2003 – divadelní sál Společenského domu - Světlá nad Sázavou 23.4.2003 – divadlo Pasáţ – Třebíč Mimo výše vypsané inscenace, které se uskutečnily, světelský soubor měl naplánovaná ještě další představení např. v Chrudimi, Poličce, Novém Boru, Náchodě, Písku, Jaroměřicích nad Rokytnou, Červeném Kostelci aj. 2. července 2003 však přišla zpráva, ţe dirigent orchestru Region, Ing. Jaroslav Průša po těţké nemoci zemřel. Touto smutnou událostí skončila i spolupráce světelských souborů, které společně dokázaly realizovat velká díla o kterých uţ bylo psáno.

3.5. Pavel Vančura Pavel Vančura – rodák z Čáslavi. V dětství se učil hrát na housle a zpíval v tamějším kostele chrámového sboru. Nejdříve jako sborista, později dostával i svá první pěvecká sóla. Vyučil se varhanářem.

17

Kronika smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus – 2. díl (2001 - 2008), Světlá nad Sázavou, str. 60

18

Ve svých 35 letech se přistěhoval do Josefodolu, dnešní městské části města Světlá nad Sázavou. Začal navštěvovat Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus Světlá nad Sázavou, kde začínal jako sborista. Asi po deseti letech účinkování ve sboru ho vedoucí orchestru Region, Ing. Jaroslav Průša, obsadil do role Janka v realizaci Blodkovy opery V studni. Na základě nadšeného ohlasu publika ho napadlo, ţe by operní zpěv mohl zkusit jako profesionál. Hned na první pokus při konkurzu do Divadla Františka Xavera Šaldy v Liberci byl úspěšný. Okamţitě ho obsadili do role Surina v opeře Pikova dáma P. I. Čajkovského. Po této roli přišly další a další. Postupně nechal varhanářské profese v Kutné Hoře a začal se plně věnovat opeře. Jeho dosavadním největším oceněním, bylo prestiţní udělení ceny Thálie v roce 2009 za roli čerta Marbuela v opeře Čert a Káča od Antonína Dvořáka. Po ztvárnění Janka v opeře V studni od Viléma Blodka, vystoupil společně se světelským souborem ještě jako statkář Zaremba v operetě Oskara Nedbala Polská krev a Hrabě Homonay v operetě Cikánský baron od Johanna Strausse. V rozhovoru pro HAVLÍČKOBRODSKÝ deník.cz na otázku, „Působíte teď v libereckém divadle, vracíte se rád do Světlé?“18, odpověděl: „No, ano, samozřejmě! Jsem pyšný na to, že moje operní začátky patří právě sem. Lidé, kteří se mnou začínali, jsou totiž právě tady. A nebýt těchto lidí, žádná Thálie by nikdy nebyla. Jejich podpora je pro mě to nejdůležitější.“19

Obrázek č. 6 - Pavel Vančura20

18

BARTŮŇKOVÁ, Andrea. HAVLÍČKOBRODSKÝ deník.cz: Oceněný: Dostat prestižní Cenu Thálie bylo pro mě obrovskou radostí i zadostiučiněním [online]. 18.4.2010 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z:http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/20100417vancura.html 19 BARTŮŇKOVÁ, Andrea. HAVLÍČKOBRODSKÝ deník.cz: Oceněný: Dostat prestižní Cenu Thálie bylo pro mě obrovskou radostí i zadostiučiněním [online]. 18.4.2010 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z:http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/20100417vancura.html 20 http://www.saldovo-divadlo.cz/soubory/opera/artist_id/52/. Staţeno 25. dubna 2014

19

3.6. Symfonický orchestr REGION Světlá nad Sázavou Sbor Gaudeamus nejblíţe spolupracoval a stále ještě spolupracuje se Symfonickým orchestrem REGION Světlá nad Sázavou, který v říjnu 1991 zaloţil Josef Jaroslav Staněk, tehdejší starosta města Světlá nad Sázavou. Díky své ţivotní lásce, hudbě, začal dirigovat toto hudební těleso, které vedli Vladislav Beran (bývalý sóloflétnista Moravské filharmonie Olomouc a Janáčkovy filharmonie Ostrava, pedagog a nadšený sběratel historických fléten) jako ředitel orchestru, jednatel Karel Číţek a koncertním mistrem se stal Jaroslav Řáda. Orchestr v počtu 34 členů, v obsazení 18 houslí, 13 dechových nástrojů, bicí, klavír a akordeon, začal nacvičovat skladby J. Strausse, L. Boccheriniho, J. Fučíka a jiné. Jelikoţ orchestr byl obsazen převáţně hráči z širokého okolí Světlé nad Sázavou, dostal název Symfonický orchestr Region Světlá nad Sázavou. Po dobrém a rychlém rozjezdu, přišla v květnu 1992 nešťastná zpráva pro všechny. Dirigent a zakladatel orchestru J. J. Staněk havaroval v autě a po půl roce na následky nehody zemřel. Taktovky se ujal jiţ zmíněný Vladislav Beran. V této době orchestr začal vystupovat na koncertech převáţně v městech v okolí. V roce 1993 se vedení REGIONU Světlá nad Sázavou ujal Ing. Jaroslav Průša21. Jeho zásluhou se rozšířil repertoár o symfonickou, operní a operetní hudbu. Začala také spolupráce se smíšeným pěveckým sborem Gaudeamus. Společně realizovali koncerty, ale i hudební jevištní díla. Operu V studni od Viléma Blodka, operety – Polská krev od Oskara Nedbala nebo Cikánský baron J. Strausse. Dalšími, kteří spolupracovali s orchestrem Region byly: Smíšený pěvecký sbor JASOŇ Havlíčkův Brod22 a Smíšený pěvecký sbor ZÁBOJ Pelhřimov23. Od smrti Ing. Jaroslava Průši, 2. července 1993, se nenašel dirigent, který by dlouhodobě pracoval s orchestrem a nacvičoval další repertoár. Orchestr přestal pravidelně zkoušet a začal vystupovat pouze na jednorázových událostech,

21

Ing. Jaroslav Průša – narodil se v Havlíčkově Brodě, od šesti let hrál na klavír. Ke klavíru přibyl akordeon, elektrické klávesové nástroje a hoboj. Při studiu ekonomiky vystudoval konzervatoř a postupně se dostal i k aranţování. Souborů, kterými prošel bylo velké mnoţství. Malý taneční orchestr, dechová hudba světelských skláren, světelský swingový big band a symfonický orchestr Region, v němţ začínal jako hobojista. 22 Smíšený pěvecký sbor JASOŇ Havlíčkův Brod – zaloţil roku 1859 učitel Josef Kotyk. Má více neţ 150 let své existence a patří mezi nejstarší české sbory vůbec. 15. května 1892 zpíval samotnému Antonínu Dvořákovi před jeho odjezdem do „Nového světa“. Při této příleţitosti mu byl předán diplom čestného člena Jasoně. 23 Smíšený pěvecký sbor ZÁBOJ Pelhřimov – zaloţen v roce 1962. Sbor vystupuje jako smíšený, ale i jako samostatně muţský sbor.

20

koncertech k různým výročím nebo oslavám. Tím pádem i umělecká úroveň celého orchestru klesla. Po Ing. J. Průšovi se vedení ujímá Michal Hájek, který roku 2009 odchází studovat do zahraničí. V září téhoţ roku se ujímá dirigentské taktovky Andrea Hora Krausová. I ta však po 2 měsících odchází a v její funkci jí střídá Lukáš Pohůnek, který v roce 2011 také ukončil spolupráci s tímto hudebním tělesem. Od této doby aţ doposud orchestr nemá stálého dirigenta a prakticky vystupuje pouze na Vánoce, při provedení České mše vánoční „Hej mistře“ J. J. Ryby.

Obrázek č. 7 - Ing. Jaroslav Průša24

24

ORCHESTR REGION 1991 - 2001. Světlá nad Sázavou, 2001. str. 11.

21

4. Spolupráce se zahraničními sbory a soubory Co se týká spolupráce se zahraničními sbory a soubory, tak ani po této stránce Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus nezahálel. Díky vzájemné spolupráci se zahraničními partnery, sbor Gaudeamus s nimi mohl vystoupit a předvést se publiku nejen v České republice, ale i v Rakousku, Holandsku nebo ve Švýcarsku.

4.1. Koncerty v České republice První, s kým sbor Gaudeamus spolupracoval, byl ukrajinský soubor Desna25. Jednalo se o dva koncerty, 14. a 15.9.1981 v Rytířském sále ve Světlé nad Sázavou. Dalším, kdo navázal spolupráci se sborem Gaudeamus byla Vokální skupina MINIMUSICA z holandského Brille.26 První společný koncert ve Světlé nad Sázavou se konal 22. října 1987 v Rytířském sále. Koncert byl rozdělen do tří částí. V první části vystoupil sbor Gaudeamus, v druhé části Vokální skupina Minimusica a ve třetí části obě seskupení společně zazpívala dvě moravské písně Debe prodávale a Lásko, boţe lásko a Ave verum corpus od W. A. Mozarta. Po dvouleté odmlce, 18. října 1989, se Vokální skupina Minimusica na pozvání sboru Gaudeamus opět vrací do Světlé nad Sázavou. Druhý společný koncert se opět koná v Rytířském sále. „Bylo nám skutečně ctí a potěšením, že jsme vás mohli navštívit. Doufám, že se v budoucnu zase setkáme. Do té doby budeme stále zpívat lásko, bože lásko, vy také?“27 Tyto věty napsal vedoucí vokální skupiny Minimusica Peter de Groote jako poděkování sboru Gaudeamus za pozvání do Světlé nad Sázavou. Další v pořadí, s kým sbor Gaudeamus navázal významnou spolupráci, byl akordeonový orchestr HKAC z holandského města Haarlem.28 Za jeden rok (1989) spolu vystoupili v České republice celkem čtyřikrát. Jako sólisté vystoupili Elly Geenevasen – akordeon, Frits Franken – el. akordeon, Wilma Kleist – soprán, Dick van den Bos – baryton, Wim Visser – basbaryton a Václav Poukar ze sboru 25

Soubor Desna – ukrajinský folklorní soubor Desna, který se skládal ze dvou sloţek (taneční a hudební) 26 Vokální skupina MINIMUSICA z Brielle byla zaloţena v roce 1980, skládá se z deseti členů. Minimusica má velice široký repertoár počínající hudbou anglických dvorů Jindřicha VIII., Alţběty I. a Jakuba II. přes italské, holandské a německé renesance a díla předních světových klasiků aţ po lidovou píseň. Sbormistrem v době společných koncertů se sborem Gaudeamus byl Peter de Groote. 27 Kronika smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus – 1. díl (1979 - 2000), Světlá nad Sázavou, str. 57 28 Akordeonový orchestr HKAC - vznikl v roce 1940 v těţkých letech německé okupace Holandska. Zakládající skupinu tvořilo 15 členů. Po válce se orchestr značně rozrostl. V roce 1975 převzal vedení orchestru rodilý Čech Josef Staněk. Tehdy došlo k výrazným změnám ve sloţení orchestru - přibylo piano, elektrický akordeon, kompletní rytmická skupina, smyčcový i akordeonový kontrabas.

22

Gaudeamus – tenor. Jedno z těchto čtyř vystoupení se konalo ve Světlé nad Sázavou v sále Kulturního domu. Po dvou letech, 6. června 1991, se akordeonový orchestr HKAC zase představil světelskému publiku, opět v sále Kulturního domu. Na tomto společném koncertě spolupracoval se sborem Gaudeamus, Dětským sborem ZŠ Světlá nad Sázavou, Dětským sborem při ZUŠ Světlá nad Sázavou a taneční skupinou (Piet Hein Hermus, Matty van Nieuwland, Rijna van Veen, Alex ter Sluis). Na termíny koncertu 3. – 5. června 1994 přijal pozvání do Světlé nad Sázavou Muţský pěvecký sbor Liederkranz ze švýcarského Hägensdorfu, městečka poblíţ Basileje. Pro informaci, tento sbor v letošním roce (2014) oslaví 115. výročí své existence. V té době sbor Liederkranz vedla sbormistryně Olga Machoňová.29 Na společném koncertě se sborem Gaudeamus vystoupili 4. června 1994 v Rytířském sále ve Světlé nad Sázavou. V první polovině koncertu vystoupil sbor Gaudeamus, v druhé polovině sbor ze Švýcarska. Program koncertu obohatila sama sbormistryně Olga Machoňová, která svým znějícím mezzosopránem zazpívala několik písní. Poslední ze zahraničních sborů a souborů, který se představil v České republice na společném pódiu se sborem Gaudeamus, byl Smíšený pěvecký sbor ENCHIRIADIS TREIS z Irska. Sbor vedla sbormistryně Marion Doherty. Koncert proběhl v říjnu roku 1998 v kostele sv. Ducha v Havlíčkově Brodě.

4.2. Zájezdy do zahraničí 4.2.1. Holandsko 29.3. – 9.4. 1990 smíšený pěvecký sbor Gaudeamus podnikl svůj první umělecký zájezd. Cíl zájezdu bylo Holandsko, města Brielle a Haarlem, kde měl vystoupit celkem na třech koncertech. Bohuţel, během cesty, na německé dálnici (30.3.), při nešťastné nehodě umírá tenor a zakládající člen sboru, Jan Groulík. I přes tuto smutnou událost sbor pokračoval směrem do Holandska. Po třech dnech cesty, přijel do města Brielle, kde ho čekal první ze tří jiţ zmíněných koncertů. Přivítání sboru proběhlo velmi přátelsky a pro sbor byl naplánovaný i mimohudební program.

29

Olga Machoňová - od svých šesti let se věnovala kompozici a hře na klavír. Od roku 1992 jí bylo uděleno stipendium na hudební akademii ve švýcarském Basileji, kde se věnovala jak studiu sborového dirigování u Hanse – Martina Lindeho, jehoţ studium ukončila v létě 1993 diplomem s vyznamenáním, tak i dirigováním orchestru a opery u Manfreda Honecka, Ralfa Weikerta a Horsta Steina. V letech 1992 a 1993 se zúčastnila dirigentských kurzů Simona Johnsona v Herefordu (UK), kde byla vyznamenána stipendiem „ Sue Williams Memorial Bursary. “

23

První společný koncert se konal 2.4. ve spolupráci s místní vokální skupinou Minimusica v briellské katedrále. Koncert byl rozdělen na 3 části. V první a třetí části vystoupil sbor Gaudeamus a ve druhé části vokální skupina Minimusica. Jako přídavek zazněla oblíbená píseň Lásko, boţe lásko. Následoval přesun do dvousettisícového města Haarlem. Zde se konaly dva zbylé koncerty, které byly oslavou 50. výročí vzniku akordeonového orchestru HKAC, který vedl český dirigent Josef Staněk, ţijící v Holandsku. Koncerty se konaly 4. a 7. dubna 1990. První ze zmiňovaných vystoupení se uskutečnilo v koncertním sále Concertgebouw, kde sboru Gaudeamus a orchestru HKAC tleskalo více jak tisíc posluchačů.

4.2.2. Švýcarsko Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus ve dnech 25. – 28. května 1995 absolvoval svůj druhý umělecký zájezd do zahraničí. Tentokrát jel sbor do Švýcarska na pozvání Muţského pěveckého sboru Liederkranz ze švýcarského Hägensdorfu. Sbor Gaudeamus se vydal na cestu ze Světlé nad Sázavou 25.5. v podvečer. Během cesty se zastavoval na různých místech, jako například ve švýcarském průsmyku Flüelapass (třetí nejvýše poloţený průsmyk ve Švýcarsku), v městě Davosu a Luzernu, na břehu jezera Walstättersee a na mnoha dalších místech. 27.5. byl sbor Gaudeamus přivítán muţským pěveckým sborem Liederkranz ve městě Melchtal a ubytován asi kilometr od sebe vzdálené horské chatě Stölkalp. Dalšího den oba sbory odjeli směrem do města Hägensdorf blízko Basileje, kde večer společně vystoupili na tradičním Jarním koncertě v místním katolickém chrámu. Koncert byl rozdělen na čtyři části. V první a třetí části vystoupil sbor Gaudeamus, ve druhé části domácí muţský sbor Liederkranz a ve čtvrté části oba sbory zazpívaly společně Sbor ţidovských otroků z opery Nabucco od Giuseppe Verdiho. Se sborem Gaudeamus zpívali jako sólisté Eva Brůţková (soprán), Stanislava Šimánková (alt), Evţen Doleţal (tenor) a Pavel Vančura (bas), na klavír je doprovázel Karel Číţek (v době vzniku této bakalářské práce ředitel ZUŠ Světlá nad Sázavou). Program také obohatila svým zpěvem sbormistryně muţského sboru Liederkranz, Olga Machoňová. Tento společný koncert sklidil u švýcarského publika velký úspěch a pro sbor Gaudeamus byl zájezd povzbudivým impulzem do další práce.

24

4.2.3. Rakousko Po velkých zájezdech do Holandska a Švýcarska, v letech 1990 a 1995, následovaly dva zájezdy do Vídně, a to vţdy pouze na dva dny. První z nich se uskutečnil 4. – 5. června 2005. Po příjezdu do Vídně byl sbor ubytován a následovala krátká prohlídka centra města. Druhý den ráno se sbor Gaudeamus přemístil do kostela sv. Karla Boromejského, druhého největšího kostela ve Vídni. Zde sbor zpíval při mši. Další rok, 8. – 9. prosince 2006, se sbor Gaudeamus opět vydal na zájezd do Vídně. Večer 8.12. zpíval opět při mši v kostele sv. Karla Boromejského. Po mši navštívil v tomto kostele koncert americké černošké hudby „The Chrismas Gospel“. Podle zápisu v kronice sboru Gaudeamus, byl tento koncert nevšedním záţitkem. Druhý den ráno sbor opět zpíval při mši svaté a po ní vystoupil se svým krátkým programem před oltářem. Na zájezdech do Vídně, si můţeme všimnout, ţe po koncertech ve Švýcarsku nebo Holandsku, kdy sbor Gaudeamus zpíval pro více neţ tisíc posluchačů na jednom koncertu, najednou zpíval „jen“ jako doprovod na mších. I přesto se dá z kroniky vyčíst, jak velký záţitek to pro členy sboru byl. Mě osobně se jeví tyto roky jako roky zlomové, kdy sbor Gaudeamus měl řadu úspěchů za sebou. Bohuţel v dalších letech další výrazné či méně výrazné úspěchy nepřišly. Dnešní situace sboru Gaudeamus je taková, jaká je, ale nebudu předbíhat.

25

5. Další významná vystoupení a události sboru 5.1. Pražské dny sborového zpěvu 13. – 16.2. 1992 se konala soutěţní přehlídka Praţské dny sborového zpěvu v Praze, Smetanově síni Obecního domu. Sbory byly rozděleny do čtyř kategorií. Velké smíšené sbory, malé smíšené sbory, muţské sbory a ţenské sbory. Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus spadal do kategorie velkých smíšených sborů. Jejich konkurenty byly sbory z Itálie, Německa, Rakouska a dva sbory z Československa. Gaudeamus obdrţel za svůj výkon stříbrné pásmo, coţ se dá povaţovat za velký úspěch. „I přesto, že se sbor na soutěž velmi pilně připravoval, nikdo z jeho členů nevěřil v dosažení tak výrazného úspěchu. O všem rozhodl velmi soustředěný výkon, při kterém našly uplatnění přesně provedené výrazové, dynamické a rytmické prvky. Ve chvíli, kdy sbormistr MUDr. Milan Bohanes v plném Smetanově sále Obecního domu přebíral cenu za stříbrné pásmo, si přítomní členové sboru uvědomili, že to je dosud nejvýznamnější ocenění uměleckých kvalit tělesa, zadostiučinění za stovky hodin nácviku, které jsme soutěži věnovali.“30

5.2. Musica Sacra Praga 14. – 16.6. 2001 probíhal 8. ročník mezinárodní soutěţní festival duchovní hudby v Praze, v Národním domě na Vinohradech. Přehlídky se zúčastnilo 15 sborů (Nizozemí, Švýcarko, Rusko, SRN, ČR, Bulharsko, Polsko, Island), které byly rozděleny do čtyř kategorií (A1 – smíšené sbory s povinnou skladbou, A2 - smíšené sbory bez povinné skladby, B – ţenské sbory a C – muţské sbory). Gaudeamus byl v kategorii A2, coţ znamenalo, ţe jedna skladba z celého soutěţního programu musela být duchovní. „Za naše vystoupení jsme obdrželi čestné bronzové místo. Především jsme ale byli bohatší o další zkušenosti z možnosti poměřit se i se zahraničními sbory.“31

30 31

Kronika smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus – 1. díl (1979 - 2000), Světlá nad Sázavou, str. 93 Kronika smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus – 2. díl (2001 - 2008), Světlá nad Sázavou, str. 5

26

5.3. CD „Gaudeamus 2004“ Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus nahrál v květnu 2003 své CD, které sice nikdy nebylo v prodeji, tedy veřejně distribuováno, ale sbor ho prodával zájemcům na svých koncertech. Dá se tedy říci, ţe je to spíše dokumentace umělecké úrovně doby, kdy sbor toto CD nahrál. Nahrávání proběhlo v zámeckém Rytířském sále ve Světlé nad Sázavou. Zvuk a střih obstarali Stanislav a Tibor Peluchovi. CD je rozděleno na 3 části (Skladby klasického období, Lidové písně a Z operní tvorby). Sóla zpívali Eva Brůţková (soprán), Stanislava Šimánková (alt), Václav Poukar (tenor) a Pavel Vančura (bas). Sbormistrem byl MUDr. Milan Bohanes a klavírní doprovod obstarala Vladimíra Fišarová. Pokud mohu napsat svůj osobní názor, co se týká umělecké úrovně nahrávky, velmi jsem hodnotil skladby například Když květen rozjasní se od T. Morleye, Villanella O. Lasso, nebo Remeber me od neznámého autora. Hlavně u skladby Remember me musím ocenit vyváţenost všech hlasů, které tvoří kompaktní zvuk sboru. Jak uţ to většinou u amatérských sborů bývá, občas se místy objevila nejistá intonace, nepřesný nástup nebo neúplně přesný rytmus. Nebylo to však u všech písní či skladeb. V porovnání muţské a ţenské části sboru, se mi osobně ta muţská část jeví jako více sladěná. Klavírní doprovod Vladimíry Fišarové je zvládnutý velmi dobře, škoda jen rozladěného klavíru. U nahrávání CD, i kdyţ pro vlastní potřebu, bych předpokládal, ţe klavír bude řádně připraven. Co se týká sólistů, nejvíce výrazný je na nahrávce Pavel Vančura, sólista v divadle F. X. Šaldy v Liberci. Na CD zazpíval árii Vodníka z opery Rusalka od Antonína Dvořáka. Škoda, ţe sbor Gaudeamus nenahrál své CD začátkem devadesátých let 20. stol., kdy podle všech mě známých zdrojů a informací, byla umělecká úroveň sboru asi nejvyšší. Ale i tak hodnotím uměleckou úroveň této nahrávky jako velmi nadprůměrnou.

27

6. Rozhovory s dlouholetými členy sboru V rozhovorech s dlouholetými členy sboru Gaudeamus (Františkem Stýblem, Marií Malimánkovou, Stanislavou Šimánkovou a Františkem Aubrechtem) jsem se vţdy jednotlivých respondentů ptal na tyto tři otázky: 1) Jak vzpomínáte na své začátky ve sboru Gaudeamus a kdy to zhruba bylo co jste se stal/a členem sboru? 2)Co Vám působení ve sboru přináší a jaká událost nebo koncert se Vám vryl do paměti a proč? 3) Když by jste měl/a porovnat situaci sboru před 20 lety se současností, co se od té doby změnilo, co je jiné? Odpovědi Františka Stýbla:32 1) „Členem sboru jsem se stal v roce 1979, kdy jako sbormistr začínal Dr. Bohanes. Na své začátky ve sboru vzpomínám rád. Většina členů byla ve věku do čtyřiceti let, tvořili jsme dobrou partu, která byla pro kaţdou legraci a sborový zpěv nás bavil. Měl jsem štěstí, ţe jsem mohl zpívat ve skupině basů, kde se v té době sešlo hodně velmi dobrých zpěváků. Brzy se dostavily i úspěchy na koncertech soutěţích a po roce 1989, i na zahraničních zájezdech. Samostatnou kapitolou v existenci sboru pak byla spolupráce s orchestrem Region na operetních představeních.“ 2) „Dříve to bylo kamarádství a radost z úspěchů sboru. Dnes je to horší, o úspěších sboru se nedá mluvit a motivaci k dalšímu působení ve sboru nacházím stále obtíţněji. Asi největším záţitkem pro mne byl koncert v Obecním domě v Praze, kde nás Smetanův

sbor "Píseň česká" zpívalo 1200 zpěváků z různých sborů za

doprovodu symfonického orchestru pod vedením dirigenta Jiřího Bělohlávka.“ 3) „Jak uţ jsem uvedl, před dvaceti lety měl sbor pevné a dlouhodobé vedení v osobě sbormistra Dr.Bohanese, hodně dobrých zpěváků a systematická práce se 32

STÝBLO, František. Osobní rozhovor. Ledeč nad Sázavou, 25.4.2014

28

projevila i úspěchy sboru. Po jeho odchodu se u sboru vystřídalo jiţ několik mladých sbormistrů, většinou studentů uměleckých škol, kteří po krátké době, celkem logicky odešli na profesionální dráhu. Také časté střídání členů sboru v poslední době nemá na úroveň sboru kladný vliv. Je to neustálé přešlapování na místě. Nedá se pracovat dlouhodobě systematicky, nenacvičuje se aţ na výjimky nový repertoár a ze všeho nejhorší je přeučování starého repertoáru s drobnými změnami, které si většinou nový sbormistr neodpustí. Pokud ke sboru nepřijde sbormistr na delší časové období aby se dalo pracovat systematicky, nevidím budoucnost sboru jako dobrou.“ Odpovědi Marie Malimánkové:33 1) „Ve sboru Gaudeamus jsem začala zpívat před 35 lety, kdy jsem se s kamarádkou Alčou rozhodla, ţe to zkusíme. Bylo to pro nás velké odreagování od pracovních povinností a spousta krásných záţitků, na které moc rádi vzpomínáme.“ 2) „Působení ve sboru je pro mě velkým odpočinkem, zvlášť v této dnešní uspěchané době. Poznala jsem tam kamarády, se kterými si ráda popovídám a za ta léta jich bylo opravdu hodně. No a co se týče záţitků, tak určitě nezapomenutelný pro mě byl deseti denní zájezd do Holandska. Ubytováni jsme byli v rodinách, kde o nás bylo velice dobře postaráno a myslím si, ţe i naše koncerty tam měly velký úspěch.“ 3) „Kdybych měla porovnat situaci ve sboru nyní a před 20 lety, tak určitě sbor lépe fungoval dříve, jelikoţ jsme měli stálého sbormistra, který nás vedl dlouhých 30 let. Bylo více elánu a různá soustředění, která nám hodně dala. Nyní uţ není takové nadšení a hlavně máme během posledních 5 let jiţ třetího sbormistra, coţ sboru moc neprospěje.“ Odpovědi Stanislavy Šimánkové:34 1) „Ve sboru jsem zhruba 32 let. Myslím, ţe to bylo všechno jiné lepší, klidnější. Zajímavé a obohacující bylo uskutečnění kaţdoročního soustředění.“

33 34

MALIMÁNKOVÁ, Marie. Osobní rozhovor. Ledeč nad Sázavou, 26.4.2014 ŠIMÁNKOVÁ, Stanislava. Osobní rozhovor. Světlá nad Sázavou, 27.4.2014

29

2) „Zpívání mi přináší radost a potěšení. Člověk zapomene na všechny starosti. Nevzpomínám si na nějaký koncert, který by se mi vryl do paměti. Zpočátku byly koncerty všechny pěkné, byly bohaté na repertoár. Vánoční koncerty díky „rybovce“ jsou vţdy vynikající. Velké zpestření naší činnosti bylo nacvičování několika operet.“ 3) „Myslím si, ţe jsme byli lepší kolektiv, také byl stálý sbormistr. V poslední době se vystřídalo jiţ několik sbormistrů i členů ve sboru a to si myslím není dobré.“ Odpovědi Františka Aubrechta:35 1) „Pokud si dobře vzpomínám, tak do sboru jsem přišel v říjnu 1995. Sbor uţ nějakou dobu fungoval a měl své stálé jádro, takţe nebylo těţké do tohoto kolektivu zapadnout.“ 2) „Událost, na kterou vzpomínám nejvíce, je můj první koncert se sborem, to bylo v listopadu 1995 v Trutnově. A také velmi rád vzpomínám na zájezdy do Vídně. A co mi působení ve sboru přináší, je atmosféra prostředí a přátelská nálada mezi členy sboru.“ 3) „Vedení sboru. Původní sbormistr byl těsně spojený se sborem i místem působení sboru. Další sbormistři dojíţděli a dojíţdí za sborem, coţ působí větší nároky na vedení zkoušek i akcí. Na druhou stranu je sbor veden k preciznější práci.“

35

AUBRECHT, František. Osobní rozhovor. Světlá nad Sázavou, 27.4.2014

30

7. Současnost V současnosti se pro sbor Gaudeamus situace nevyvíjí tak dobře, jako tomu bylo v minulosti. Po odchodu MUDr. Milana Bohanese, v červnu 2009, jakoţto posledního dlouhodobého sbormistra, sbor nemůţe najít adekvátní náhradu. Někoho, kdo by pracoval dlouhodobě na repertoáru a to hlavně, na novém repertoáru a dal sboru a jeho projevu novou tvář. Od té doby, co se často mění vedení sboru, mění se i jeho členové (zpěváci). Ani jedno a ani druhé nemá dobrý vliv na úroveň, která bohuţel pomalu klesá. Nezbývá, neţ věřit, ţe se pro sbor najde kvalitní sbormistr, který se sborem bude pracovat systematicky a dlouhodobě a přinese do sboru nový ţivot, radost a lásku ke zpěvu, se kterou Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus před 35 lety začínal. Jelikoţ sbor dlouhá léta spolupracoval a stále ještě spolupracuje se symfonickým orchestrem Region, dovoluji si napsat několik vět i o tomto orchestru. Současná situace orchestru Region je podobná. Po smrti dirigenta orchestru, Ing. Jaroslava Průši v roce 2003, se pro orchestr nenašel dirigent, který by s hráči pracoval dlouhodobě a pravidelně. Na rozdíl od sboru, orchestr v současné době nemá ani stálého dirigenta a tudíţ se vůbec neschází na zkouškách. Jedinou jeho celoroční činností je vánoční koncert, na kterém doprovází sbor Gaudeamus.

31

Závěr Cílem této bakalářské práce bylo přiblíţit nejdůleţitější činnosti sboru od zaloţení aţ po současnost. Nejvíce jsem se zabýval koncerty, vystoupeními a soutěţními přehlídkami, které mě nejvíce oslovily. Zaujala mě také spolupráce sboru Gaudaeamus se zahraničními sbory a soubory. Dále jsem se věnoval i Symfonickému orchestru Region Světlá nad Sázavou, který spolupracoval se sborem Gaudeamus a společně vytvořili několik hodnotných projektů (opera, operety). Nechybí zde ani rozhovory s dlouholetými členy sboru, ve kterých jsem zjišťoval srovnání situace ve sboru před dvaceti lety se současností. Na závěr této bakalářské práce jsem popsal aktuální situaci ve sboru Gaudeamus a orchestru Region. Stále si pokládám otázky, proč se u nás zhoršuje situace kolem amatérské hudební činnosti? Co s tím můţeme udělat nebo co změnit, aby se tato situace dále nezhoršovala, ale spíše zlepšovala? V devadesátých letech minulého století, sbor Gaudeamus a orchestr Region společnými silami vytvořily velké projekty. Operu V studni a operety Polská krev a Cikánský baron. Uváděli je po celé České republice a byla to chlouba světelské kultury. Sbor Gaudeamus měl i několik koncertů v zahraničí. V kontrastu s tím je současná situace sboru, kdy je rád za jakýkoliv koncert či vystoupení. Čím je tato situace způsobena? Myslím si, ţe počet hudebních škol v České republice je dostačující. Otázkou však zůstává, jsou dnešní děti v rodinách vedeni uţ od dětství ke kulturním hodnotám nebo spíše vyrůstají v konzumním prostředí, kde pro hudbu a umění nezbývá místo? A co školy? Je výuka v nich dostačující? Mají sami pedagogové zájem o kulturu? Měl jsem moţnost vyslechnout si některé koncerty sboru Gaudeamus, dokonce si pamatuji na inscenaci světelského souboru operety Cikánský baron ve Světlé nad Sázavou. V té době mi bylo 12 let a byl to pro mě obrovský záţitek. Nezbývá, neţ věřit, ţe se situace v naší republice zlepší, a ţe se pro amatérské sbory a orchestry najdou silné osobnosti, které budou mít zájem o to, aby tento druh naší kultury nevymizel. To samé přeji i Smíšenému pěveckému sboru Gaudeamus Světlá nad Sázavou a Symfonickému orchestru Region Světlá nad Sázavou.

32

Použité informační zdroje GAUDEAMUS 1979 - 1999. Světlá nad Sázavou, 1999. Kronika smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus – 1. díl (1979 - 2000), Světlá nad Sázavou Kronika smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus – 2. díl (2001 - 2008), Světlá nad Sázavou Kronika smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus – 3. díl (2009 -), Světlá nad Sázavou ORCHESTR REGION 1991 - 2001. Světlá nad Sázavou, 2001.

AUBRECHT, František. Osobní rozhovor. Světlá nad Sázavou, 27.4.2014

BARTŮŇKOVÁ,

Andrea. HAVLÍČKOBRODSKÝ

deník.cz:

Oceněný:

Dostat

prestižní Cenu Thálie bylo pro mě obrovskou radostí i zadostiučiněním [online]. 18.4.2010

[cit.

2014-04-09].

Dostupné

z:http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/20100417vancura.html Cikánský baron ve městě sklářů. Noviny Vysočiny. 17.10.2002. ČÍŢEK, K.. Nečekaný úspěch. Cesta VYSOČINY, 27.7.1979, č. 29. Gaudeamus 2004 [CD]. Světlá nad Sázavou, 2003. HORNÍ, Zdena. Návštěva z Holandska. Cesta Vysočiny, 1987, č.46, s. 3. HORNÍ, Zdena. Odchodu Květy Kimové želíme. Světelský zpravodaj, září 2010, s. 10

33

JKt. Cikánský baron. Cesta Vysočiny. 30.10.2002. JV. Skvělý úspěch sboru Gaudeamus ve Švýcarsku. Cesta Vysočiny. 1995, roč. 36, č. 25. MALIMÁNKOVÁ, Marie. Osobní rozhovor. Ledeč nad Sázavou, 26.4.2014 MAREK, Ladislav. Sborový zpěv je potřeba: Rozhovor se sbormistrem MUDr. M. Bohanesem. Cesta VYSOČINY, leden 1996. MUSELOVÁ, Ilona. Opereta spojuje celou Vysočinu. Jihlavské listy, 14 - 2003, č. 4, STÝBLO, František. Osobní rozhovor. Ledeč nad Sázavou, 25.4.2014 ŠIMÁNKOVÁ, Stanislava. Osobní rozhovor. Světlá nad Sázavou, 27.4.2014 VÁLA, Jaroslav. Gaudeamus do Švýcarska. Cesta Vysočiny, 1995, č.20, s.15.

34

Seznam ilustrací Obrázek č. 1: Květa Rajdlová Obrázek č. 2: MUDr. Milan Bohanes Obrázek č. 3: Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus (V studni) Obrázek č. 4: Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus (Polská krev) Obrázek č. 5: Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus (Cikánský baron) Obrázek č.6: Pavel Vančura Obrázek č.7: Ing. Jaroslav Průša

35

Seznam příloh Příloha č. 1: Zakládající členové sboru Gaudeamus Příloha č. 2: Repertoár sboru Gaudeamus na přehlídce Praţské dny sborového zpěvu Příloha č. 3: Repertoár sboru Gaudeamus na festivalu chrámové hudby SACRA MUSICA PRAGA Příloha č. 4: Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus (sbormistr – Květa Rajdlová) Příloha č. 5: Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus (sbormistr – MUDr. Milan Bohanes)

36

Přílohy Příloha č. 1: Zakládající členové sboru Gaudeamus36 Soprán

Alt

Bohanesová Světlana

Forštová Jana

Forštová Martina

Gabrielová Eva

Fričová Blanka ml.

Hronková Jana

Fričová Blanka st.

Krupičková Hana

Groulíková Anastázie

Novotná Zdena

Chladová Věra

Porostovská Václava

Jenčíková Eva

Sedláčková Jaroslava

Kozlíková Jaroslava

Vlčková Libuše

Nováková Jindra Olišarová Štěpánka Poukarová Marie Sedláčková Jaroslava Štukheilová Jana Vlčková Marie Vlčková Blanka

Tenor

Bas

Bohanes Milan

Benák Pavel

Foršt Michal

Boháček

Groulík Jan

Mára Vojtěch

Novák Ladislav

Novák Václav

Novotný Vladimír

Ptáček Petr

Poukar Václav

Šíma Antonín

Slabý Lubomír

Trtík Jan

36

Kronika smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus – 1. díl (1979 - 2000), Světlá nad Sázavou, str. 1

37

Příloha č. 2: Repertoár sboru Gaudeamus na přehlídce Praţské dny sborového zpěvu :37 Orlando Laso

Ecce quam sit

Jacob Arcadelt

Ave Maria

Antonín Dvořák / Leoš Jánáček

Šípek

Leoš Janáček

Pán Bůh Vám zaplať

Piet Ketting

De Scheresliep

anonym 18.stol.

Remember me my dear

Frederick Loewe

Woudn´t it be lovely?

Příloha č. 3: Repertoár sboru Gaudeamus na festivalu chrámové hudby SACRA MUSICA PRAGA:38 Anonym (18.stol.)

Remember me, my dear

Jacob Arcadelt

Ave Maria

Bohuslav Martinů

Aj stúpaj, stúpaj

Leoš Janáček

Ty ukvaldský kostelíčku

lidová (Z. Lukáš)

Za naším huménkem

37 38

Kronika smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus – 1. díl (1979 - 2000), Světlá nad Sázavou, str. 93 Kronika smíšeného pěveckého sboru Gaudeamus – 2. díl (2001 - 2008), Světlá nad Sázavou, str. 8

38

Příloha č. 4: Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus (sbormistr – Květa Rajdlová)39

Příloha č. 5: Smíšený pěvecký sbor Gaudeamus (sbormistr – MUDr. Milan Bohanes)40

39 40

GAUDEAMUS 1979 - 1999. Světlá nad Sázavou, 1999, str. 6 GAUDEAMUS 1979 - 1999. Světlá nad Sázavou, 1999. str. 13

39