SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ A MÉDIA

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

PEDAGOGICKÁ FAKULTA ÚSTAV SPECIÁLNĚPEDAGOGICKÝCH STUDIÍ

MARTINA KOPKOVÁ

SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ A MÉDIA Bakalářská práce

Olomouc 2012

Vedoucí práce: Mgr. Jiří Langer, Ph.D.

Prohlašuji, že bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně a všechny použité prameny jsem uvedla v seznamu použité literatury.

………………………………………………..

V Olomouci dne 5. 4. 2012 2

Ráda bych poděkovala panu Mgr. Jiřímu Langerovi, Ph.D. za ochotnou a odbornou pomoc při psaní mé bakalářské práce a za cenné rady. Také bych chtěla velice poděkovat panu RNDr. J. Brožíkovi za příjemnou spolupráci a informace, které mi poskytl. Nesmím opomenout pracovnice v archivu České televizi v Ostravě a to zejména paní Zoje Pröllové, vedoucí archivu za její vstřícnost při spolupráci. 3

Obsah  Teoretická část Úvod

5

1. Sluch a sluchové postižení 6 1.1. Ucho 6 1.1.1. Anatomie sluchového ústrojí 6 1.1.1.1. Vnější ucho 7 1.1.1.2. Střední ucho 7 1.1.1.3. Vnitřní ucho 7 1.2. Fyziologie 7 1.2.1. Zvuk – vlastnosti, přenos a příjem zvuku 7 1.3. Druhy sluchového postižení 8 1.3.1. Definice a klasifikace sluchových vad 8 1.3.2. Diagnostické metody 10 1.3.3. Tónová audiometrie 10 1.3.4. Slovní audiometrie 11 1.3.5. objektivní zkoušky sluchu 11 2. Sluchové postižení jako sociokulturní fenomén 13 2.1. Komunikace 13 2.1.1. Verbální komunikace 13 2.1.2. Nonverbální komunikace 15 2.2. Komunikační formy jedinců se sluchovým postižením 16 2.2.1.1. Mluvený jazyk 16 2.2.1.2. Odezírání 16 2.2.1.3. Daktylotika (prstová abeceda) 17 2.2.1.4. Český znakový jazyk, znakovaná čeština 18 3. Média 19 3.1. Historie vzniku médií 19 3.2. Členění médií 20 3.3. Časopisy, televizní pořady a internetové stránky zabývající se sluchově postiženými 4. Televizní klub neslyšících 21

 Praktická část  

24

Výpis dílů TKN (televizní klub neslyšících) a jejich obsahu od roku 1987 do současnosti díly, které najdete na iVysilání 50 Závěr

66

Seznam použité literatury

67

Anotace

69

4

Úvod Sluchové postižení je v dnešní době velice rozšířené. Člověk se s ním čím dál častěji setkává v běžném životě a už i intaktní společnost zná některé pomůcky, komunikační techniky, apod. Nejen pro to jsem se ve své bakalářské práci zaměřila právě na sluchové postižení a média. Toto téma jsem si zvolila i z osobních důvodů, jelikož mě velice zajímá problematika osob se sluchovým postižením. Pořad Televizní klub neslyšících neboli TKN pro mě byl vždy zajímavých zpestřením volného času. Mým hlavním cílem bylo zmapovat všechny dostupné díly Televizního klubu neslyšících neboli TKN, které již od roku 1987 vysílá Česká televize. Jednotlivé díly tohoto pořadu se věnují různým problematikám a úskalím v životech osob se sluchovým postižením, některé díly pořadu líčí osudy známých i neznámých osobností a další zase navštěvují zákulisí republikových i světových akcí, zajímavých událostí nebo výročních oslav. Všechny díly Televizního klubu neslyšících jsou opatřeny jak titulky, tak i tlumočníkem v českém znakovém jazyce. Televizní klub neslyšících je vysílán nejen v České televizi, ale můžeme ho také online sledovat na internetových stránkách České televize. V teoretické části jsem se zaměřila na několik hlavních bodů, o kterých si myslím, že je důležité znát, aby člověk alespoň trochu pronikl do světa osob se sluchovým postižením. Anatomie sluchového ústrojí a hlavně druhy sluchového postižení jsou nedílnou součástí pochopení světa neslyšících, a jelikož má bakalářská práce se věnuje sluchovému postižení a médiím, je jedna kapitola věnovaná i vývoji médií a jejich členění. Hlavním cílem, praktické části, mé bakalářské práce je upotřebení obsahů jednotlivých dílů Televizního klubu neslyšících pro usnadnění výuky surdopedie a problematiky sluchového postižení jako takové. Doufám, že mnou zpracované obsahy dobře poslouží daným účelům. Profesorům usnadní jejich práci a studentům dodají nový pohled do života neslyšících, tak jak jsem ho získala já.

5

1. Sluch a sluchové postižení 1.1. UCHO Anatomie sluchového ústrojí

4

5

6

7 8

1

9

10 2 11

12 3 13 kovadlinka kladívko třmínek

1. Okraj ušního boltce; 2. Ušní boltec; 3. Lalůček; 4. Zvukovod; 5. Bubínek - ; 6. Tři polokruhovité kanálky (rovnovážné ústrojí); 7. předsíň; 8. Předsíňový nerv; 9. Hlemýžďový nerv; 10. Hlemýžď (Corttiho orgán) s vláskovými buňkami; 11. Kulaté okénko; 12. Spánková kost; 13. Eustachova trubice;

Vnější ucho (auris externa) Jeho úkolem je zachytit zvukové vlny a přivést je k bubínku. Součástí vnějšího ucha je boltec (má mnoho chrupavčitých a kožních záhybů, díky nimž lépe zachytává a vede zvukové vlny), lalůček (nemá žádný význam pro „slyšení“), vnější zvukovod (trubice dlouho asi 2,5 cm, která je potažená mazivovou vrstvou a jemnými chloupky sloužícími k zachycení

6

nečistot a prachu) a bubínek (vazivová blanka o tloušťce asi 0,1 milimetru a průměru cca 1 centimetru). (Bytešníková, Horáková, Klenková, 2007) Střední ucho (auris medium)

Je dutina ve spánkové kosti propojena Eustachovou trubicí (která umožňuje vyrovnání tlaku na obou stranách bubínku). Jeho součástí jsou tři sluchové kůstky (kladívko, kovadlinka a třmínek – nejmenší kosti z celého těla), které jsou pomocí kladívka propojeny s bubínkem. Kladívko je dále pomocí kloubu spojeno s kovadlinkou a ta propojena s třmínkem, který je zasazen do kulatého okénka kosti skalní. (Bytešníková, Horáková, Klenková, 2007)

Vnitřní ucho (auris interna) Je uloženo v kostěném labyrintu kosti spánkové. Je složeno z tří polokruhovitých kanálků, předsíně a hlemýždě. Hlemýžď, neboli kostěný labyrint je naplněn tekutinou zvanou perilymfa a jej částečně kopíruje blanitý labyrint a ten je naplněn endolymfou. Pomocí vlnění endolymfy se rozechvívá Corttiho orgán jehož vlasové buňkou jsou receptory sluchu. Přes chvění vlasových buněk se dostávají signály do mozku po sluchovém nervu a tomuto procesu se říká – „slyšení.“ (Bytešníková, Horáková, Klenková, 2007)

1.2. Fyziologie Zvuk Zvuk je mechanické vlnění pružného prostředí, které v našem uchu vyvolává sluchový vjem. Zabývá se jím akustika. Frekvenční rozsah zvuku je 16 – 20 000 Hz. Infrazvuk zvuk nižší jak 16 Hz, my je neslyšíme, dokážou se šířit stovky kilometrů oceánem. Používají je např. sloni, velryby, apod. Ultrazvuk je zvuk vyšší než 20000 Hz lidé ho také neslyší, tento zvuk vnímají např. psi, netopýři, aj. Nejvyšší rozsah má mol šatní až 150000 Hz. (Lepil, 2008) Přenos zvuku: 1) zdroj – chvění mechanické soustavy (struny, tyče, desky, membrány) 2) prostředí – pružné (plyn, kapaliny, pevné látky, vakuum ne) 3) přijímač – biologický (ucho) / technický (mikrofon) srovnávací = referenční frekvence – hudební (f=440 Hz > komorní áčko) – technická (f=1000 Hz) (Mrázková, Mrázek, Lindovská, 2006)

7

Věda, která se zabývá zkoumáním zvuku se nazývá akustika. Využívá jednotky hlasitosti decibelu (dB). Výšku zvuku určujeme pomocí frekvence (ta má jednotku hertz - Hz). Zdravý člověk má určenou sluchovou hranici, která začíná na 0 dB. Každý člověk má jiný sluchový práh, to je hlasitost, při které začínáme zvuk vnímat jako sluchový vjem. Nad 10dB až 20dB se už jedná o poruchu sluchu. Se sluchových prahem souvisí i hmatový práh to znamená, že jedinec začíná zvuk cítit jako vibraci (např. když jede kolem nákladní auto, na koncertě, apod.). Nejvíce to jde cítit na hrudní kosti (sterin). Začíná nad 120dB. Nejčastěji zmiňovaným je ovšem práh bolesti. Uváděny jsou u něj hodnoty v rozmezí od 130 až 140 dB. Při takto vysokém zvuku začínají uši bolet a může dojít k trvalému a nezvratnému poškození sluchu (např. startující letadlo, jedinec na koncertě v těsné blízkosti reprobeden, apod.). (Lepil, 2008) Sluchová adaptace je nepodmíněný reflex, který neovlivníme vůlí. Např. Po velice hlučném koncertě, když vyjdeme do ticha, slyšíme hůř, ale postupně se nám sluch začne navracen a to je sluchová adaptace. Ucho se přizpůsobí hluku, aby nebylo tak zatěžováno. Ovšem pokud je ucho vystavováno zátěži dlouhodobě, postupně se „návrat do normálu“ přestane vracet, tomu se říká sluchová únava a to je nevratné poškození. (Kvítek, 2006) Proces slyšení Vedení zvuku můžeme dělit na Kostní vedení zvuku – pomocí rozkmitání lebky. Jedinec slyší o 40dB méně než zdravý člověk a zvuk, který má méně než 40 dB neslyší vůbec. Není tak kvalitní. Druhým typem vedení zvuku je vzduchové vedení zvuku – pomocí bubínku. Zvuk mechanicky rozvlní pružné prostřední, projde zvukovodem a dopadne na bubínek, který se rozkmitá (tímto se změní energie akustická na energii mechanickou). Kmity se z bubínku přenesou pomocí sluchových kůstek na ploténku třmínku a přes oválné okénko na perilymfu, ta se tím rozkmitá – tzv. převodní funkce ucha. Rozkmitaná perilymfa rozkmitá blanitý labyrint a v něm uloženou tekutinu (endolymfu), ta podráždí vychýlením vlásků buňky v Cortiho orgánu a vlasové buňky převedou mechanické, kmitavé podráždění na bioelektrický signál. Tento signál postupuje sluchovým nervem a dalšími nervovými drahami až do kůry mozkové, kde je vnímán jako zvukový vjem = percepční funkce ucha. (Kvítek, 2006)

1.3. Druhy sluchového postižení Definice a klasifikace sluchových vad „Sluchové postižení znamená komunikační bariéru, která může mít pro jedince závažné důsledky v oblasti psychické i sociální.“ (Kvítek, 2006, str. 2) „V odborné literatuře je klasifikace sluchových poruch nejčastěji uváděna podle velikosti sluchové ztráty, podle místa vzniku vady a podle doby kdy k sluchové vadě došlo.“ (Souralová, Langer, 2005, s. 11) „Podle velikosti sluchové ztráty, tedy z hlediska kvantity, se může sluchová vada manifestovat od latentní (jedinec si jí nemusí všimnout) až po nejtěžší formu, kterou představuje praktická (případně totální) hluchota. Kvantita jednotlivých stupňů sluchové vady je vyjadřována v 8

decibelech (dB), hlasitost zvuků, které se vyskytují v prostředí člověka, je vyjádřena stupnicí od 0 do 140 dB“. (Souralová, Langer, 2005, s. 11)

Klasifikace ztráty sluchu podle WHO (světová zdravotnická organizace) 0 až 25 dB – normální sluch 26 až 40 dB – lehká nedoslýchavost 41 až 55 dB – střední nedoslýchavost 56 až 70 dB – středně těžké poškození sluchu 71 až 90 dB – těžké postižení sluchu Nad 90 dB – úplná ztráta sluchu – hluchota (Kvítek, 2006) „Podle místa vzniku sluchové vady, shodně s částí sluchového analyzátoru postiženého patologickým procesem, medicínská literatura zmiňuje poruchy převodní, percepční, smíšené a centrální“. (Souralová, Langer, 2005, s. 12) Klasifikace podle lokalizace Převodní vady – „slyší méně, ale nerozumí.“ Převod mechanické energie ve vnějším a středním uchu je narušen (např. ucpání zvukovodu ušním mazem, nádorem, cizím tělesem, proděravěním blanky bubínku, zánětem, apod.). Sluchové buňky jsou v pořádku. Percepční vady – „slyší hodně, ale nerozumí.“ Postižená funkce vláskových buněk ve vnitřním uchu a nervové části sluchové dráhy. U Centrální vady je poškozen korový a podkorový systém sluchových drah. Abnormální zpracování zvukového signálu v mozku. Smíšené vady, již podle názvu vyplývá, že jde o kombinace výše uvedených vad. (Souralová, Langer, 2005) „Sluchová vada se může vyskytovat jako vrozená (hereditární) dědičné mnohdy v řadě generací, Jendy se dítě narodí hluché, protože jeho matka prodělala v časných měsících těhotenství nějakou nemoc (např. zarděnky, poruchy výměny látkové). Příčinou vrozených sluchových vad může být ozáření rentgenem a v některých případech rozdílný Rh faktor krve matky a dítěte. Někdy jsou příčiny vad sluchu nezjištěné. Získané (postnatální) poruchy sluchu se vyskytují u dětí, které těžko přicházejí na svět – tzv. protrahovaný (dlouhotrvající) porod s následným krvácením do mozku a labyrintu. V pozdějším věku bývá sluch poškozován po infekčních chorobách, úrazech hlavy, po užívání některých léků, (př. streptomycin), po zánětu mozkových blan. Také není dobré podceňovat opakované a chronické záněty středního ucha.“ (Pipeková a kol., 1998, Alena Bulová s. 85) „Z hlediska doby vzniku rozlišujeme sluchové vady na prelingvální a postlingvální. Prelingvální sluchová vada je vrozená nebo získaná v době, kdy ještě není ukončen základní vývoj řeči. Nedostatečně fixované řečové projevy zanikají a řeč se spontánně nerozvíjí. Jako postlingvální sluchovou vadu označujeme stav, kdy k ztrátě sluchových funkcí došlo až po 9

ukončení základního vývoje řeči. Mluvená řeč je dostatečně fixovaná, řečové projevy nezanikají. V důsledku absence zpětné sluchové vazby dochází jen k artikulačním a prozodickým změnám zvukového projevu.“ (Souralová, Langer, 2005, s. 12)

Klasifikace sluchových vad a poruch (Vrcholní mezinárodní společnost audiologů BIAP) Normální (lehce podprůměrný sluch)

ztráta: 0 – 20 dB

Lehká porucha sluchu


Střední porucha sluchu 

1. stupně




2. stupně


Těžká porucha sluchu 

1. stupně




2. stupně


Velmi těžká porucha sluchu 

1. stupně




2. stupně




3. stupně


Úplná ztráta sluchu (Cophosis) ztráta: 120 dB a více (http://www.biap.org/biapanglais/rec021eng.htm)

Diagnostické metody Klasické sluchové zkoušky 1. 2. 3.

vyšetření hlasitou řečí (Vox magna) vyšetření šepotem (Vox sibilans) vyšetření ladičkami a. Weberova zkouška (zjišťuje, jde-li o převodní nebo percepční poruchu) b. Rinneho zkouška (zjišťuje stupeň. Lze určit sluch horší než 40 dB) c. Schwabachova zkouška (srovnávání sluchu zkoušejícího se sluchem) (Langer, 2007)

Tónová audiometrie Jedná se o přesnější vyšetřovací metodu pomocí audiometru („generátor čistých tónů“), který je schopen vyprodukovat tón předem nastavených vlastností s přesností na 1 dB a 1 Hz. Výsledky se zanášejí do tabulky, které se říká audiogram. Zápisem vyšetření vznikne graf. Celé vyšetření probíhá v „tiché komoře“ na kvalitních klinikách ve sklepě (nejtišším místem na světě je mladý les, kde je napadán prachový sníh). Místnost svým vybavením připomíná nahrávací studio, aby se tam nedostával zvuk, a aby se případný zvuk neodrážel od stěn. S 10

okolní budovou je spojena zvukotěsným oknem a zvukotěsnými zdmi. V této místnosti je specifické to, že když k řečníkovi stojíme levým bokem slyšíme ho pouze levým uchem a naopak. (Mrázková, Mrázek, Lindovská, 2006) Samotné vyšetření se provádí přes zvukotěsné okénko, kterým se pacient dívá na lékaře. Provádí se ve dvou fázích: •

•

pacient má sluchátka, lékař do těchto sluchátek pouští předem nastavené tóny, a když pacient tón zaslechne, zmáčkne tlačítko a lékař pozná, že ho pacient slyší. Vyšetření trvá cca 5 minut. vyšetřuje se kostní slyšení. Sluchátka jsou speciálně upravena, nedoléhají na zvukovod. Tóny se pouští do kosti. Postup je stejný jako u první fáze.

Výsledky zapisujeme pomocí daných značek. Nikdy nemůže být kostní vedení lepší než vzdušné, u percepční poruchy jdou vedení spolu a u převodní poruchy je kostní vedení v normě. Značky pravé ucho

O, < , [

levé ucho

X, > , ]

vzdušné vedení O__O kostní vedení

X___X

<----< [-----[

>-----> ]-----]

(Mrázková, Mrázek, Lindovská, 2006)

Slovní audiometrie Používá se tabulka, která má 100 slov, a ty jsou rozdělena do 10 dekád (1. dekáda při 10 dB). V tabulce jsou uvedena jednoslabičná a dvojslabičná slova. Základní sada byla vytvořena na Olomoucké klinice a pro celou republiku jsou univerzální. (Mrázková, Mrázek, Lindovská, 2006) Metody mají velkou nevýhodu, a to v tom, že s námi nemusí pacient spolupracovat. Objektivní zkoušky sluchu U malých dětí Impedanční audiometrie tympanometrie zjišťuje pohyblivost bubínku a kůstek za ním (do zvukovodu se zavede gumový špunt se třemi hadičkami, které jsou napojeny na počítač) a vyšetření stapediálních reflexů je zkřížený reflex (do obou uší se zavedou sondičky a do jednoho ucha pouští hlasitý

11

zvuk a sledují, jak se stahuje bubínek v druhém uchu, pokud se stáhne svaleček, tak znehybní i bubínek). U zdravého sluchu je reflex od 60 dB. (Mrázková, Mrázek, Lindovská, 2006) Otoakustické emise (OAE) Využívá se zde elektrických vln (něco jako mikrofon). Jsme schopni vydávat zvuk, jelikož ucho je jako mikrofon i reproduktor. Každý zvuk, který doputuje do našich uší, tak s malým zpožděním vyjde opět ven. (Mrázková, Mrázek, Lindovská, 2006) Vyšetřující zavede do ucha sondičku (se zabudovaným mikrofonem) a pouští různé zvuky. Podle toho, co pacient vydá zpět se pozná postižení. Vyšetření trvá pár minut. Během této doby lze určit sluchový práh, ale nedá se zjistit percepční nebo převodní vada. (Mrázková, Mrázek, Lindovská, 2006) Tato metoda se dá využít již 3 dny po porodu. Touto metodou jsou vyšetřovány rizikové děti (v olomouckém kraji je pouze jeden přístroj ve Fakultní nemocnici v Olomouci), existují i orientační přístroje, ale jejich úspěšnost se pohybuje v oblasti 50%. (Mrázková, Mrázek, Lindovská, 2006) Vyšetření evokovaných sluchových potenciálů Výzkumné metody ERA, BERA a CERA. Vyvolávají elektronickou aktivitu mozku přes EEG. Pacient je napojen na EEG, do uší mu jsou pouštěny zvuky a podle prodlev se zkoumá sluchová dráha. Nevýhoda je v tom, že musí být zajištěna soustředěnost mozku (pacient nesmí být ničím rozptylován, proto se provádí ve spánku). Může se vyšetřit i malé dítě, ale musí být již několik týdnů staré. (Langer, 2007)

12

2. Sluchové postižení jako sociokulturní fenomén

2.1. Komunikace „Komunikace představuje moc. Kdo se naučí ji efektivně využívat, může změnit svůj pohled na svět i pohled, kterým svět pohlíží na něj.“ Anthony Robbins „Výraz „komunikace“ pochází z latinského slova communis, což znamená společný. Můžeme tedy říci, že komunikace mezi dvěma partnery je tím efektivnější, čím více myšlenek spolu sdílejí příjemce sdělení a jeho vysílatel. Společné sdílení někdy narazí na bariéru, která vzniká na základě nezvládnutých odlišností mezi partnery (národnostní, jazykové, zájmové, charakterové).“ (Khelerová, 1993, s. 21) Verbální komunikace Komunikaci můžeme dělit na intrapersonální, díky které poznáváme sami sebe, hovoříme sami se sebou. Další důležitou formou komunikace je komunikace interpersonální, která hraje důležitou roli ve vašem životě. Je důležitá při pracovních pohovorech, když žádáte o zaměstnání, díky ní shromažďujete informace. Touto komunikací na sebe vzájemně působíte s druhou osobou, ať už se jedná o osobu známou či ne. Může se jednat o vašeho přítele, známého, příbuzného, ale také o úplně cizího člověka – tohle vše je interpersonální komunikace. (DeVito, 2001) Díky komunikaci na sebe můžeme působit i v malých skupinách, anebo veřejnou komunikací (masová komunikace). V rámci malé skupiny na sebe působí jednotliví členové. Řeší spolu problémy, dělí se o poznatky, zkušenosti, nachází nové nápady. Do malé skupiny můžeme počít například komunikace v rámci nejbližšího příbuzenstva nebo v pracovním kolektivu, studijní třída, apod. Vedle toho veřejná (masová) komunikace vás informuje, přesvědčuje. Masovou komunikaci využíváte i vy když někoho informujete nebo přesvědčujete, aby uvažovali určitým způsobem, změnili svůj postoj, názor nebo hodnotu, aby něco udělali. (DeVito, 2001) „Italský sociolingvista G. Braga shrnul v 60. letech komunikační typologii společností do podoby následujícího modelu. Primitivní systém kapilární komunikace zcela dominuje v preliterárních společnostech, kde veškerá komunikace se odehrává tváří v tvář. Jediným zásobníkem informací je lidská paměť. Přirozenými centry komunikace jsou ti jedinci, kteří zastávají klíčové pozice v hospodářském a politickém životě. Existuje sice několik povolání založených přímo na zprostředkování komunikace (poslové, básníci), ve společenské dělbě práce však hrají pouze okrajovou úlohu. Tradiční systém organické komunikace. Vznik systému je spjat s vynálezem psaní, které vzniká pro potřeby státního dozoru. Psané texty výrazně umocňují možnost skladovat informace Schopnost čtení se stává strategickou dovedností selektivně předávanou v systému školní výuky. Centry komunikace jsou mudrci, umělci, později vědci. Ti všichni získávají zvláštní status, který se do značné míry překrývá se statusem společenské elity. Moderní systém masové komunikace. Vzniká v důsledku 13

technologické revoluce v oblasti předávání informací. Je založen na centralizovaných médiích, jejichž ovládnutí se stává výraznou součástí kontroly sociálního prostoru. V dělbě práce se formuje celá vrstva vlivných odborníků, jejichž profesí je zprostředkovávat komunikaci a jejím prostřednictvím ovlivňovat masy obyvatelstva. Při vzájemném pronikání popsaných systémů dochází ke vzniku přechodných systémů. Nejčastěji vznikají tak, že nová sdělovací technika je naroubována na tradiční systém, což vede k rozštěpení jeho organizované kultury. Dochází k rozdvojení systému komunikace: jeden přetrvává v kapilární rovině, a to zejména u lidových vrstev na venkově, druhý spočívá na masové komunikaci a týká se zejména kulturně nejpokročilejších vrstev ve městech. Styčné body mezi oběma systémy bývají ostře ohraničeny, a to zejména tehdy, je-li k dispozici pouze nízký počet profesionálních komunikátorů. Předností Bragovy koncepce je nejen to, že dokáže popsat deformovanou strukturu komunikačního systému v méně vyvinutých zemích třetího světa, ale též to, že počítá s přetrváváním tradičních interpersonálních kontaktů ve společnosti masové.“ (Keller, 1995, s. 37, 38) V komunikaci se mohou vyskytnout i tzv. bariéry naslouchání, ty způsobují, že naše vnímání komunikace není efektivní. Do bariér naslouchání patří především stereotypní vnímání, to znamená, že již ze začátku rozhovoru si vyvodíme obsah sdělení, které nám chce druhá strana poskytnout. „Haló efekt“ neboli předsudek. Každý člověk, i když si danou věc nechce připustit, dělá závěry o lidech, které nezná, jen z toho jak vypadají a proto i když partner ještě ani nezačal mluvit, tak já přece vím, že to, co mi tento člověk chce sdělit, nemůže být vůbec zajímavé. Člověk se potom na rozhovor nesoustředí, poslouchá neochotně, netrpělivě a vnímá jen něco, co ten druhý řekne. „Labelling“ nebo také nálepkování – po prvních náznacích, že by druhý mluvčí mohl být například „falešný člověk“ nebo naopak „výborný přítel“, vnímám jen to, co naplňuje mou prvotní představu o tomto člověku. Vše, co jde mimo mou určenou „škatulku, nálepku“ vůbec nevnímám. „Asociování“ tendence člověka porovnávat vše, co komunikátor řekne se svojí osobou, podle svých vlastních zkušeností. Reagujeme potom způsoby jako například: „Tak tohle ještě nic není…, No z toho si nic nedělejte, to kdybyste mě viděl minulý rok…., apod. „Mind Reading“ v překladu čtení myšlenek. Myslím si, že přesně vím, jak to druhá osoba myslí a proto vlastně nevnímám obsah jeho sdělení. Často člověk dojde k závěrům, které on považuje za správné, ale které nemají nic společného s tím, co nám druhá osoba sdělila a jaké jsou fakta. Sbírání „třešniček“ z dortu je když posluchač se chytá pouze klíčových slov nebo jen pro něj zajímavých bodů sdělení. Posluchač je velice netrpělivý a nesnaží se vnímat detaily, které mohou být dokonce důležitějšího obsahu než jeho vytyčené „třešničky“. „Day Dreaming“ neboli zasnění. Vzniká ve chvílích, kdy je naslouchající schopen až šestkrát rychleji myslet, než je druhá strana schopna mluvit. „Ušetřený“ čas, proto posluchač věnuje rozjímáním o svých záležitostech, zamýšlí se. Kvalita rozhovoru, pozornosti a celkového naslouchání pak velice klesá. Předbíhání nastává, když si člověk připravuje argument nebo třeba další otázku zatímco druhá strana ještě odpovídá na to, na co se zeptal před chvílí. Přerušování a doporučování. Naslouchající strana není schopna se vyvarovat neustálého přerušování a doporučování, jak by to udělal on a jak měl ten druhý udělat něco jinak. Pořád přemýšlíme jak by to šlo udělat jinak, než jak to ve skutečnosti udělala druhá strana. To nás potom odvádí od pozorného naslouchání. A v neposlední řadě

14

zjednodušování neboli snižování významu věci, o které hovoří druhá strana. („když nejde o život jde o …, neboj, to ti do zítřka nikam neuteče…, apod.). (Ftorek, 2009)

Nonverbální komunikace (neverbální komunikace) „V posledních 30 letech se vytvořila nová skupina vědců, kteří se zabývají pozorováním nonverbálních signálů v lidském chování. Aspekty nonverbální komunikace byly poprvé systematicky zkoumány až počátkem 60. let a veřejnost s nimi byla seznámena v roce 1970, kdy Julius Fast (USA) vydal první publikaci o nonverbální komunikaci. Od té doby výzkumy dále pokročily a odborníci v oblasti lidského chování zatím zaznamenali téměř milion nonverbálních signálů. Význam těchto studií potvrzuje například práce Alberta Mehrabiana, který zjistil, že sdělení je vyjádřeno z 7% verbálně (pouze slovy), z 38% vokálně (tón hlasu, jeho síla, intonace, ostatní zvuky) a z 55% nonverbálně.“ (Khelerová, 1993, s. 22, 23) „Velmi komplikovaná je odpověď na otázku, co ovlivňuje naše gesta, mimiku a celkovou nonverbální komunikaci. Výzkumy, které byly provedeny u osob se zrakovým postižením, ukazují, že i oni používají tatáž gesta jako ve stejných situacích intaktní jedinci. V tomto případě jde o vrozená gesta. Mnoho gest a pohybů je ale ovlivněno kulturou a prostředím, ve kterém žijeme. Mezi univerzální gesta a projevy patří pokyvování nebo kroucení hlavou, úsměv, pokrčení ramen, krčení nebo povytažení obočí. U většiny gest, ale musíme mít na paměti, že zrovna tak, jako se od sebe liší jednotlivé cizí jazyky, i nonverbální projevy jsou poznamenány kulturou prostředí. Některá gesta se mohou v jedné zemi používat v naprosto odlišném kontextu než ve druhé.“ (Khelerová, 1993, s. 23, 24) Neverbální komunikace ovšem není jen body language (řeč těla) jsou to například i naše činy. Zda opravdu plníme to, co jsme řekli, že jsme schopni udělat. S takovouto neverbální komunikací se každý z nás denně potýká v běžném životě. Pan Oldřich Tegze ve své knize uvádí pěkný příklad z dětství, kdy vám nejlepší přítel slíbí, že se na toho sprostého kluka nebo na tu užalovanou holku ani nepodívá, protože vy si s ní třeba nerozumíte, ale vy je potom přistihnete, jak se spolu baví nebo si spolu dokonce hrají. Následuje rychlé odsouzení podlé „zrady“. Máte pak tendence pokaždé, když vám zmíněný přítel něco slíbí zjišťovat, zda to opravdu myslí vážně, jestli to znovu neporuší. Dalším důležitým článkem v neverbální komunikaci je oblast tzv. vlastních produktů. Vše, co člověk svépomocí vyrobí, postaví, namaluje, vymodeluje, apod. o něm nechává svou neverbální zprávu. Je to něco z jeho vnitřního světa, co o něm dokáže hodně vypovědět. Tato oblast je ovšem mnohem náročnější na pozorování. Jen zkušenější lidé dokážou rozeznat hloubku vnitřního světa. Proto se tato náročná metoda využívá např. v arteterapii. Třetí oblastí je oblast konzumace cizích produktů. Tento poněkud složitý nic nenapovídající název ovšem skrývá jednoduchý obsah. Jedná se o věci, které si sami kupujeme. Od oblečení, brýle, šperky, přes jídlo, které máme rádi až po knihy, které čteme. Je to vše, co nás obklopuje a co máme rádi. To vše o nás něco vypovídá a proto se i to řadí do nonverbální neboli neverbální komunikace. Do poslední oblasti neverbální komunikace řadíme individuální a společenský pohled na život. Jedná se o soulad těchto dvou oblastí v jejich širším měřítku neboli o tzn. „Nadčasové spojnice“. Tudíž 15

se jedná o vývoj lidstva během věků, jeho objevy, vynálezy, vzdělání, duchovní kulturu, architekturu, malířství, atd. (Tegze, 2003)

2.2. Komunikační formy jedinců se sluchovým postižením Mezi základní formy komunikace jedinců se sluchovým postižením řadíme Mluvený jazyk, odezírání, daktyl neboli prstovou abecedu a jednou z nejdůležitějších komunikačních metod je český znakový jazyk a znakovaná čeština. (Renotiérová, Ludíková a kol., 2006) Mluvený jazyk „Mluvený jazyk, ať již v podobě zvukové či grafické, je základním prostředkem získávání informací. Dostatečná jazyková kompetence získaná aktivní intrakcí jedince s prostředím spolu s mentálními předpoklady užívání jazyka jsou nezbytným předpokladem pro porozumění obsahu mluveného. Pro psychické procesy, které probíhají při recepci textu je nezbytný určitý soubor dosavadních znalostí a zkušeností účastníků dorozumívání, označovaný jako kompetence. (Renotiérová, Ludíková a kol., 2006, s. 183, 184) „Obsahem tohoto souboru jsou především: znalosti jazykové (tzn. gramatika a lexikum příslušného jazyka), znalost prostředků parajazykových a neverbálních. Znalosti věcné (encyklopedické). Znalosti interakční, které zahrnují schopnost prostřednictvím adekvátních jazykových prostředků identifikovat záměr autora. Znalost komunikačních norem, metakomunikační schopnosti a znalost globálních textových struktur. Znalosti strategické, spojené se schopností postupně vybírat z jazykového, věcného a interakčního souboru znalostí vhodné prostředky. Speciální znalosti, využívané při propojování poznatků z textu s vlastními znalostmi a zkušenostmi, které pomáhají odhalit autorův záměr (co svými slovy myslel).“ (Renotiérová, Ludíková a kol., 2006, s. 184) Odezírání Odezírání je specifická forma vizuální percepce řeči. Je to dovednost jedince vnímat mluvenou řeč zrakem a pochopit tak obsah sdělení nejen podle pohybu úst, ale i podle mimiky obličeje, výrazu očí, gestikulace rukou, celkových postojů těla, situačních faktorů a kontextu obsahu mluveného. (Krahulcová, 2002). Nikdy nemůže zcela nahradit sluch. Při odezírání je třeba dodržovat celou řadu pravidel. (Renotiérová, Ludíková a kol., 2006) K tomu, aby se odezírání zdařilo, je třeba dodržovat podmínky odezírání. Tyto podmínky můžou být buď vnitřní, nebo vnější. Jednou z nejdůležitějších podmínek vnějšího odezírání je dodržování dokonalého a nepřerušovaného očního kontaktu (odvrácením pohledu od druhé osoby během jeho promluvy může působit jako nezájem o sdělované informace). Dalším důležitým faktorem je dobré osvětlení nejlépe by měl být zdroj světla natočen proti mluvící osobě. Třetím pravidlem je vzdálenost mluvící osoby. Mluvčí by měl být v takové vzdálenosti, aby sluchově postižený mohl bez jakýchkoliv problémů odezírat to, co říká. Pokud ovšem mluvící osoba používá i znakový jazyk může být ve větší vzdálenosti. V neposlední řadě je důležitá řeč, její tempo, rytmus a způsob výslovnosti mluvčího. 16

Mluvčí by určitě neměl při artikulaci jíst, žvýkat žvýkačku, kouřit nebo mít cokoliv v ústech, každá taková maličkost ztěžuje odezírání. Mluvčí by si také měl dávat pozor na to, jak rychle mluví, jestli artikuluje správně (určitě by to neměl s artikulací přehánět, ani artikulovat nesrozumitelně například po slabikách). Měl by dbát na to, aby správně frázoval. Posledními podmínkami je momentální situace (konflikt, psychické rozpoložení, apod.), znalost tématu hovoru a zdroje hluku (rozhlas, televize,…). Vnitřní předpoklady pro odezírání jsou u každého člověka jiné. Velký vliv na ně má momentální zdravotní stav jedince, stav zraku, únava, pozornost, emoční a motivační stránka, paměť, postřeh a pohotovost, vrozené předpoklady pro rozvoj dorozumívacích dovedností, aj. (Renotiérová, Ludíková, 2006) „Nácvik odezírání podle Janotové (1991) probíhá ve třech fázích: Primární, při níž je vytvořen vztah mezi konkrétním objektem a jeho faciálním obrazem zřetelným na artikulačních orgánech. Lexikální, při níž dochází k asociacím mezi faciálním zobrazováním slova, proprioreceptivním vnímáním artikulovaných hlásek a konkrétním objektem. Integrální, představuje výslednou formu, při níž dochází ke komplexnímu vnímání mluveného projevu a chápání obsahu mluveného.“ (Renotiérová, Ludíková a kol., 2006, s. 183) Daktylotika (prstová abeceda, daktyl, daktylní řeč či daktylní abeceda)

„Daktylotika (řec. daktylos = prst) je prstová abeceda. Je to systém znaků tvořených různou polohou prstů jedné nebo dvou rukou v prostoru. Prsty označují písmena, ne zvuky. Počet znaků je stejný jako počet písmen abecedy. Daktylotika se užívala již v minulosti (antika). Daktylní znaky se přizpůsobují potřebám specifiky abecedy země, ve které jsou užívány. Daktylotika podporuje verbální složku řeči a uplatňuje se již u dětí předškolního věku. Umožňuje zapamatování skladby slov a funkční dorozumění tam, kde pouze artikulace nestačí.“ (Pipeková, 1998)

obr. česká prstová abeceda pro jednu ruku

Fonémické posunkové kódy Cued Speech (kódovaná mluva) byl vytvořen v USA O. Cornettem. Tvoří ho osm různých pozic ruky pro souhlásky a šest různých umístění ruky u obličeje pro samohlásky. Chirografie je systém manuálně – fonologických znaků. Byl rozpracován polským 17

neslyšícím učitelem B. Szepankowskim na základě zkušeností O. Cornetta. Obsahuje osm + jedna prstových poloh, které jsou nazvány chirémy a odpovídají osmi skupinám souhlásek a devátá poloha je neutrální a je využívána ve slabikách a výrazech začínajících samohláskou. Fonetická prstová abeceda má celkový počet hlásek 120. Vypracoval jí E. Lyon, který se snažil použít symboly ke všem hláskám. Hand – Mund systém je manuálně – orální systém, který vytvořil dánský ředitel ústavu pro neslyšící G. Forchhammer. Tento systém obsahuje řadu poloh pohybů ruky, které doplňují nepostřehnutelné pohyby mluvidel a doprovázejí tak mluvenou řeč. (Langer, 2007) Český znakový jazyk, znakovaná čeština „Znakový jazyk je vizuálně motorickým prostředkem komunikace a výzkumy prokázaly, že jej lze považovat za dorozumívací systém umožňující plnohodnotnou komunikaci. Znakový jazyk má složku neverbálně nevokální – gesta, mimiku (překvapení, strach, odpor, hněv…) a složku neverbálně vokální – mluvené komponenty, které doprovází znakování (hlasitý dech, smích útržky slov…)“ (Renotiérová, Ludíková a kol, 2006, s. 185) Znakový jazyk a znakovaná čeština se někdy souhrnně nazývají znakovaná řeč. (Langer, 2007) „Znaková řeč je tradičně spjata se vznikem škol pro neslyšící. Je založena na vizuálně – pohybovém kódu s kodifikovanou soustavou znaků daných základními polohami, sdělovacími pohyby rukou s doprovodem obličejové mimiky. Vedle poloh a pohybů celé ruky se uplatňují zejména rozmanité změny poloh prstů. Osvojování znakové řeči je velmi náročné přesto je pro komunikaci s neslyšící osobou nezbytné. Proto se pořádají instruktáže a kurzy pro rodiny. Existují i videokazety se znakovým jazykem. Ukazuje se, že schopnost osvojit si znakovou řeč je nižší u slyšících (Řeháková, 1995), protože u neslyšících se více rozvíjejí pozorovací a pohybové znaky.“ (Kremličková, Novotná, 1997)

18

3. Média a žurnalistika 3.1. Historie vzniku médií „Žurnalistika se začala rozvíjet na počátku novověku, v době nových zámořských objevů a rozvoje obchodu, kdy rychle stoupal význam informací a zprávy se stále více stávaly prodějným zbožím. V uplynulých prvopočátcích žurnalistiky se jednalo o ručně psané dopisy, které placení dopisovatelé posílali svým předplatitelům. Rozvoj žurnalistiky by byl jen stěží myslitelný bez vynálezu knihtisku.“ (Ftorek, 2009, str. 161) „Vynález tisku z pohyblivých typů otevřel stavidla informační a komunikační záplavě, která neměla v předchozím historickém vývoji obdoby. Od vydání Gutenbergovy bible v roce 1455 do konce 15. století vyšlo v Evropě na 30 tisíc knižních titulů s celkovým nákladem téměř 30 milionů výtisků a tištěné knihy tak během necelých padesáti let předstihly souhrnnou knižní produkci řady předcházejících staletí dohromady. Nový způsob reprodukce textu zprostředkoval nesrovnatelně širšímu okruhu lidí znalost významné části kulturního dědectví minulosti i možnost aktivního přístupu k myšlenkovému a duchovnímu dění.“ (Köpplová, Köppl, 1989, str. 9) „První pravidelně vycházející noviny spatřily světlo světa v roce 1609 v Německu (tituly Aviso a Relation). V Holandsku se pravidelné noviny objevily v roce 1618 a ve Francii o dva roky později. Prvním deníkem se staly v roce 1650 Einkommende Zeitung v Lipsku. Tehdejší dobový náklad „tisku“ se pohyboval v řádu několika stovek kusů. Koncem 17. století už počet výtisků dosahoval i více než tisícovky. Noviny se v té době staly důležitým nositelem inzerce, reklamy na různé zboží a služby. Noviny v přibližně dnešním formátu se objevily během 19. století. Tehdy se také novinářská práce, žurnalistika, stala profesí a možností, jak se skromně uživit. Jako novináři se tehdy živili i vystudovaný právník Karel Marx, populární český spisovatel Jan Neruda, Jakub Arbes nebo Karel Havlíček Borovský(ten si ovšem jako vydavatel přišel na docela slušný příjem). Na přelomu 19. a 20. století došlo k diferenciaci žurnalistiky podle odvětví, kterým se zabývala: ekonomie, politika, společnost, zábava, kultura, sport. S nástupem nových technologií (fotografie, rozhlas, televize, elektronická média) se vyvíjely a vyvíjejí stále nové profese.“(Ftorek, 2009, str. 161, 162) První papír byl vyráběn v Číně již před našim letopočtem. Jako pprvní se začaly vydávat náboženské spisy, hlavně bible, ale i odpustky. Světské knihy přišly na řadu záhy. (Verner, 2007) První noviny začali vydávat kvůli obchodu. Když se v novinách objevila inzerce na nějaké zboží jeho cena rostla. Postupem času začali obchodníci sami platit za to, aby se zrovna jejich zboží, obchod, apod. vydalo v novinách a tak noviny začaly své náklady hradit z placené inzerce. Noviny a tisk knih se začal rychle rozvíjet do ostatních zemí světa. Mezi první země patřilo Německo (1609, Relation), Nizozemí, Anglie, (1643 Mercuries Civicus, The Tatler Klevetník), Francie (Nouvelles Ordinaires de Divers Endroits, La Gazette de France), do Ameriky se ovšem tisk podíval opožděně, což bylo způsobeno datem objevení a kolonizace (1690, Public Occurrentces Both Forreign and Domestick). V Rusku se začaly pravidelně vydávat roku 1703 listy Vědomosti. Nejvýznamnější úlohu ovšem měl tisk při ozbrojených konfliktech, zde se začaly rozvíjet masmédia. Tiskla se politická témata, která měla ovlivňovat masy lidí ve velkém měřítku a tím postupně vznikla masmédia. Verner, 2007)

19

3.2. Členění médií Média dělíme podle toho jaké mají účinky na jednotlivce. Média můžou být horká, taková to média se snaží působit na emoce jednotlivce a to velice intenzivně a dlouhodobě. Na rozdíl od horkých médií jsou tu ještě chladná, ty mají pouze informativní funkci. Poté máme ještě vedlejší dělelni a to na média elektronická a klasická. Jak již vyplývá z názvů jedná se o média šířená elektronickou podobou (televize, video, internet, apod.) a média klasická (noviny, časopisy, aj.). (Ftorek, 2009)

3.3. Časopisy, televizní pořady a internetové stránky zabývající se sluchově postiženými Časopisy pro sluchově postižené Gong, tento čtvrtletník vznikl již v roce 1972. „Zabývá se specifickými problémy sluchového postižení, informuje o společenských, kulturních a sportovních akcích organizací sluchově postižených, informuje o speciálních školách pro sluchově postižené děti, poskytuje řadu cenných kontaktů a rad rodičům sluchově postižených dětí, sleduje nabídku výukových kurzů znakového jazyka, přináší rozhovory se zajímavými sluchově postiženými lidmi, sleduje vývoj sluchadel a jiných kompenzačních pomůcek pro sluchově postižené, informuje o životním stylu a problémech sluchově postižených v zahraničí, oslovuje a spojuje občany různých sluchových vad – neslyšící, nedoslýchavé, ohluchlé i šelestáře.“ (http://www.gong.cz/neco-ome) UNIE je časopis, který vydává Česká unie neslyšících. Časopis vychází od roku 2002 a spolupracuje i se zahraničními časopisy. (http://www.cun.cz/index.php?clanek=23) Televizní pořady pro sluchově postižené Televizní klub neslyšících (TKN) – viz kapitola TKN a praktická část Klíč je magazín České televize, ale nezabývá se zdravotně postiženými v celkovém měřítku. (Archiv České televize - Ostrava) Zprávy ve znakové řeči – lze shlédnout na iVysílání České televize Pohádky pro neslyšící - http://www.ceskatelevize.cz/porady/pohadky-pro-neslysici/ internetové stránky zabývající se sluchově postiženými http://ruce.cz http://www.helpnet.cz/sluchove-postizeni Neslyšící.cz Ticho.cz. http://www.frpsp.cz/cs-CZ/uvod.html - federace rodičů a přátel sluchově postižených, o.s. http://weblik.cktzj.com/ - dětská internetová televize Internetových stránek a odkazů existuje celá řada. Výše uvedené jsou ty nejznámější a nejrozšířenější.

20

4. TELEVIZNÍ KLUB NESLYŠÍCÍCH Tato kapitola vznikla za spolupráce pana RNDr. Josefa Brožíka, který písemně odpovídal na mé dotazy. A tímto bych mu chtěla ještě jednou velice poděkovat za velice příjemnou spolupráci.

Jak vznikla myšlenka natočit pořad TKN? Co vedlo ke vzniku pořadu? „V druhé polovině sedmdesátých let jednal tehdejší Svaz invalidů v České socialistické republice s Československou televizí o zpřístupnění části vysílání neslyšícím a těžce sluchově postiženým divákům, kteří nemohli poslouchat zvuk. Svaz invalidů měl tento úkol uložený od svého sjezdu. V roce 1978/79 se začaly vysílat čtvrthodinové Ozvěny, připravovala je ústřední redakce zpravodajství a publicistiky. Zpočátku to bylo komentované politické zpravodajství (tzv. úlitba komunistickým bohům), později doplněné aktualitami ze života sluchově postižených (činnost organizace neslyšících Svazu invalidů, brigády, sběr druhotných surovin, splněné závazky, ale také zajímavosti, kultura, úspěšní lidé). Každý pořad Ozvěny byl doprovázen titulky a tlumočením do znakové řeči. Ozvěny zanikly s pádem komunismu, kdy tento úkol dostal Televizní klub neslyšících (v této souvislosti se TKN z měsíčníku stal čtrnáctideník a dostal půl hodiny vysílacího času).“ RNDr. Josef Brožík

Ve kterém roce TKN vzniklo? „Redakce vzdělávacích pořadů současně se vznikem Ozvěn dostala jako politický úkol připravovat speciální pořady pro sluchově postižené diváky a nejen pro ně. Tímto úkolem pověřila Zitu Drdovou. Zita v roce 1979 natočila dva dokumentární filmy (myslím 30minutové, možná 40minutové) „Mezi svými“ a „Na počátku bylo slovo“. První dokument vyprávěl o kolektivu neslyšících pracovníků v gottwaldovském Svitu, což bylo téma, které tehdejší establishment povoloval. V dokumentu zazněla řada palčivých problémů, které trápily neslyšící. Zároveň ukázal, jak neslyšící lidé dokáží smysluplně využívat volný čas – kulturou a sportem. Druhý dokument líčil vývoj a vzdělávání neslyšících dětí od narození až po školní docházku. Rovněž poukazoval na problémy, o kterých se nevědělo (nebo se nechtělo vědět). V době tuhé normalizace to byl čin nevídaný. Zita Drdová tenkrát spolupracovala s tehdejším tajemníkem Svazu invalidů Jaroslavem Paurem a Stanislavem Petlachem, vedoucím redaktorem Gongu, časopisu pro sluchově postižené. RNDr. Josef Brožík Oba jmenované dokumenty vzbudily velký ohlas; také proto bylo možné od roku 1980 prosadit vznik nového cyklu pořadů – Televizního klubu neslyšících. ČST byla druhou televizí v Evropě (po BBC), která zařadila do programu speciální pořad pro sluchově postižené diváky. Zpočátku se vysílal jednou za půl roku, poté jako čtvrtletník a měsíčník; v roce 1993 se stal čtrnáctideníkem a začal se vysílat ve dvou podobách: TKN a TKN PLUS. Televizní klub neslyšících je vzdělávací a publicistický magazín nejen pro sluchově postižené, ale také pro jejich přátele a pro většinovou (tj. slyšící) veřejnost. Používá oba komunikační prostředky pro sluchově postižené, tedy znakovou řeč i titulky. TKN PLUS byl již v době svého vzniku v roce 1993 koncipován jako vzdělávací pořad „navíc“. Přebíral vzdělávací, popřípadě dokumentární pořady natočené běžným způsobem a doplnil je pro vysílání určené neslyšícím 21

znakovou řečí a titulky. Později TKN PLUS zanikl s rozšířením skrytého titulkování.“ RNDr. Josef Brožík

Co chcete, aby si lidé odnesli po zhlédnutí pořadu? Jaké byly zpočátku cíle pořadu? Dosahujete těchto cílů? „Zpočátku se v TKN kladl důraz na vzdělávací a osvětové cíle (ostatní vzdělávací pořady v důsledku neexistence skrytých titulků byly sluchově postiženým divákům nedostupné), později se uplatnil i dokumentární a publicistický formát. Nyní je TKN uváděn jako pořad nejen pro sluchově postižené. Snahou autorů je připravit pořad, který by zaujal všechny diváky se sluchovým postižením (tj. neslyšící, Neslyšící, ohluchlé, nedoslýchavé), jejich slyšící rodinné příslušníky i slyšící diváky. I reakce diváků tomu napovídají. Osobně se domnívám, že by TKN měl ukázat (a snad to úspěšně činí), že i život lidí se sluchovým postižením může být plnohodnotný.“ RNDr. Josef Brožík

Kdo všechno se podílel od začátku na vzniku pořadu TKN? „Časopis pro sluchově postižené Gong psal pravidelně články, informace a oznámení od samého počátku vysílání Televizního klubu neslyšících – pokud byste chtěla najít další podrobnosti, podívejte se do archívu Gongu. Sám jsem s TKN začal spolupracovat až v roce 1991, kdy jsem převzal dramaturgii pořadu po paní Zitě Drdové. Současnou dramaturgyní je paní Michaela Fialová. Možná se budete ptát, proč nejsem dramaturgem. S nástupem nového ředitele J. Bavlína vznikl nápad, že dělat dramaturgii a zároveň psát scénáře a točit představuje střet zájmů (dodneška mi není jasné, v čem onen střet spočívá). Byly dvě možnosti: buď zůstat dramaturgem, ale přitom nepsat scénáře a nedělat moderátora; anebo to druhé (scenárista a moderátor nesměl být zaměstnancem ČT). Zvolil jsem „volnou nohu“. Na volné noze jsou scenárista, moderátor, kameraman, zvukař, asistent produkce a režie, režisér – ti všichni jedou na plac natáčet. Pak se celý hrubý materiál přepíše na DVD, s ním pracuje režisér a překladatel znakového jazyka do češtiny. Režisér dostane překlady a jde do střižny. V ní spolu se střihači „nastříhá“ 26minutový pořad. Následuje tzv. míchačky, což jsou nadabování znakového jazyka do mluvené češtiny a přimíchání hudby. Nakonec se do studia pozve tlumočník znakového jazyka, aby přetlumočil mluvené slovo do znakového jazyka. Posléze dostane DVD s hotovým pořadem titulkář – přepíše všechno, co uslyší, do titulků. Takto je pořad připraven ke schválení a do vysílání. Na pořadu TKN se tak podílí více lidí, všechna jména můžete přečíst na závěrečných titulcích.“ RNDr. Josef Brožík

Kolik je třeba lidí na natočení jednoho dílu pořadu TKN? „Úplně na začátku jsou dramaturg a autor. Oba projednají námět a obsah jednotlivých TKN. Námět pochází většinou od autora, s návrhy také přichází dramaturg, který dostává dopisy a ohlas od diváků.“ RNDr. Josef Brožík

22

Kde sháníte nápady na jednotlivé díly TKN? „Nápady jsou odevšad – autor, který se pohybuje v komunitě sluchově postižených a nejen tam, se dozvídá řadu zajímavých věcí (ovšem ne všechny jsou vhodné pro televizní zpracování), sami sluchově postižení lidé upozorní na nějakou zajímavost, problém či akci. Často nápady vznikají o přestávkách (během natáčení) bezděčně při rozhovorech s lidmi. Samozřejmě se tyto nápady zrealizují později, protože během natáčení se dodržuje scénář. Scénář se odevzdává zhruba tři týdny před natáčením, aby se na něj mohl připravit režisér a výroba (je třeba zajistit vůz, kameru a další techniku). V scénáři je přímo explikace, kde je popsáno, co se od pořadu očekává. Scénář mívá kolem patnácti i více stran. Na levé straně je obraz (všechno, co uvidíte na obrazovce) a na pravé straně text (co by mělo být vyřčeno). Žádný scénář nemůže být dogmatem, že se musí dodržovat každé písmenko – host může zvolit jiná slova a moderátor může přidat další otázky. Dost často bývá moderátor tzv. mimo obraz – on stojí za kamerou, není vidět a hostu dává otázky, zatímco host odpovídá jakoby do kamery.“ RNDr. Josef Brožík

Cítili se lidé, se kterými jste dělali rozhovory a natáčeli jejich příběhy před kamerou většinou dobře nebo jste měli i potíže s některými příběhy? „Celý štáb se během natáčení chová přátelsky, kromě moderátorů se s neslyšícími domluví i režisérka paní Alena Derzsiová a asistentka produkce a režie paní Saša Vebrová (která také občas píše scénáře), obě ovládají základy znakování a správné artikulace. To všechno přispívá k uvolnění atmosféry, a tak se host ani necítí stísněně. Za více než dvacet let natáčení jsem se setkal s jediným člověkem, který měl tak obrovskou trému, až nebyl schopen vykládat do kamery.“ RNDr. Josef Brožík

Zažili jste i nějaké příhody při natáčení, na které rád s úsměvem vzpomínáte? A nebo nějaké horší zážitky s natáčením? „Na svoje každé natáčení vzpomínám s úsměvem. Milých příhod je celá řada. Tak nedávno jeden malý klučina při pohledu na kameru sdělil své mamince, že ten pán má ale moc velký foťák. RNDr. Josef Brožík Ptala jste se na horší zážitky – nemohu posloužit.“

23

PRAKTICKÁ ČÁST Televizní klub neslyšících První díl pořadu televizní klub neslyšících byl odvysílán již v roce 1981, ale bohužel se některé díly nedochovaly. (archiv České televize – Ostrava) První dochovaný díl byl vysílán 14. 2. 1987. Na pořadu pracovali – Ptáček Ladislav (režie), Filip Václav, Drdová Zita, Mrzílková Emilie (tlumočení do znakové řeči), Řeřicha J. (znaková řeč), MUDr. Fleming Alexandr a MUDr. Adolf Kocna (účinkující v pořadu), Dušková Danielle (dramaturgie), Rebcová Milada. První díl tohoto pořadu můžete bohužel sledovat pouze v archivu České televize. Tento díl byl věnovaný životu v zimě. (archiv České televize – Ostrava) Obsahy pořadu TKN od roku 1987, které jsou k dispozici jen v archivu České televize všechny uvedené informace získané sledováním jednotlivých dílů TKN a ve spolupráci s archivem České televize v Ostravě

9. 5. 1987 – zavzpomínání na vznik Svazu invalidů, a protože je máj, bude se hovořit o lásce a výběru životního partnera. – natočeno ve spolupráci s manželskou poradnou. 12. 3. 1988 – zimní období – Filmová reportáž: Zimní branný den pro neslyšící děti ZŠ a učňů. Branná výchova soustředěná ve Svazarmu. Hovoří mistr sportu ve střelbě Jaroslav Dědič, znakovou řečí tlumočí E. Mrzílková. Host ve studiu Dr. Ján Jesenský hovoří o mezinárodních sympoziích, o integraci zdravotně postižených. Boj za nekuřáctví. Se svými zkušenostmi odvykání se svěřuje Iva Janžurová. Písnička v interpretaci Petra Kotvalda Tabák s bílými podtitulky textu (záznam z vystoupení na zimním stadionu) 15. 3. 1989 - Z. Kurcová, vítězka pantomimické skupiny neslyšících ve scénce „Jak jsem se odnaučila kouřit v rámci celostátní akce Šance pro tři milióny“. O podpoře TKN hovoří šéfredaktor HRVP A. Ryska a předseda odborné poroty festivalu Křišťálové srdce I.Tesár. Zlata Kurcová získala první cenu za představení Kouzelný cylindr. Rozhovor se Zlatou Kurcovou o jejích životních těžkostech sluchově postižené (znemožněné studium, nerespektování její nemoci lékaři na středisku, nesnáze s nakupováním). Šéfredaktor Ryska hovoří o soutěži v Poděbradech, I.Tesár o festivalu. Ukázka malé části oceněného pořadu. Rozhovor o potížích neslyšících. Nedostatek tlumočníků znakové řeči. 23. 12. 1990 - Host pořadu Miroslav Horníček vypravuje o vánočních zvycích. Znaková řeč E. Mrzílková. Každá doba má své obyčeje. Pod stromeček dostal dárek od Milana Sládka knihu o divadle. Představuje se Milan Sládek, slovenský mim žijící v emigraci od roku 1970, přijel z Kolína nad Rýnem. Pantomimické vystoupení M. Sládka Ikarus. Životopis M. Sládka, charakteristika rolí, které hrál i v Praze. Zmínka o paní Věře Waldhausové (neslyšící mimka). Plány pantomimy, vystoupení pro neslyšící. 24

28. 6. 1991 - Rozhovor o bariérách vůči SP, oznámení o knize VIA LUCIS (ukázka dramatizace z TKN 4.), informace o agentuře ASYL, akci ZVUKY TICHA, možnosti zřízení školy pro SP dívky, průzkum, týkající se hluchoslepých občanů, ukázka biopotravin z PRO BIO Šumperk, rozhovor o podstatě alternativního zemědělství a nádvorním prodeji, ukázka pletení ze slámy a výzva k divákům nejhezčí výrobek, reportáž o návštěvě princezny Diany, patronky britských neslyšících ve škole v Radlicích, rozhovor ze žáky školy, projev prvního neslyšícího prezidenta Gallaudetovy univerzity v USA Kinga Jordana na oslavách v Brightonu 1990, a na závěr výzva "sledovat v noci z 11. na 12. srpna oblohu a vymyslet si nějaké hezké přání při sledování padající "hvězdy"- přání pro všechny! 12. 10. 1991 – Tento díl se zabývá zahájením Všeobecné československé výstavy. 26. 10. 1991 - SOU, scénka - průkazka ZTP, anketa o ZŘ, beseda o AIDS 23. 11. 1991 - Oslava 110. let ústavu pro hluchoněmé v Hradci Králové a otevření nové školy pro sluchově postižené děti. Projev biskupa. Nabídky místa, rekvalifikace pro neslyšící, služby firmy Audit a nová kompenzační pomůcka Telefax. 7. 12. 1991 - Ke Dni lidských práv. Výchova k lidským právům - projekt čs. helsin. výboru. Lidská práva neslyšících. Názory SP a členky kurzu ZŘ, pořádaného Unií neslyšících a časopisu MS. Pořad hovoří o všeobecné deklaraci lidských práv. Konkrétní výchova a informace. 21. 12. 1991 - Práce se SP dítětem, vánoční posezení s našimi moderátory a tlumočníky, vánoční obyčeje a tradice 25. 1. 1992 - Pořad pro SP diváky o nezaměstnanosti a možnostech rekvalifikace. (Připravily Z. Drdová, A. Derzsiová, M. Fulková.) 8. 2. 1992 - Hornické muzeum-Příbram, skanzen-Příbram 7. 3. 1992 - Zlatá ulička - amer. studenti, Karlův most - amer. studenti, Kampa zeď Lennona amer. studenti 4. 4. 1992 - sluchově postižené děti-výuka, základní škola sluchově postižených, muzeum Jana Ámose Komenského 18. 4. 1992 - O životě neslyšícího anglického chlapce, žijícího na ostrově Sky v severní Británii, o lidské solidaritě a pomoci. Výměnou za české pořady pro neslyšící diváky jej poslala televize BBC. Připravila TV skupina vzdělávacích pořadů ve spolupráci s BBC 16. 5. 1992 - Vzpomínka na zesnulou sluchově postiženou básnířku Hanzálkovou, vysvětlení původu Svátku matek, verše J. Seiferta O mamince, rozhovor na univerzitě USA, příprava Teletextu 30. 5. 1992 - Předvolební beseda s poslanci FS a ČNR. Reportáž z Berouna o budoucím národním institutu pro vzdělání SP. Reportáž o firmě COPIA - předání kopírky v klubu sluchově postižených. Volby 1992 25

19. 9. 1992 - Sportovní hry SP mládeže na Strahově 17. 10. 1992 – Rozhovor s paní Gunillou ze Švédska při příležitosti její návštěvy v České televizi, kde projedná další spolupráci (mezinárodní) v TV vysílání pro neslyšící. Ing. Lauermann byl delegátem Světového kongresu neslyšících v Japonsku. Vypráví o rezolucích kongresu, problémech našich neslyšících a jejich možnostech řešení, zajímavosti ze života v Japonsku v Tokiu. 16. 1. 1992 - Mezinárodní mistrovství v lehké atletice neslyšících s rozhovory s představiteli Federálního svazu neslyšících sportovců, ředitelkou závodu, našimi úspěšnými závodníky a zahraničním hostem. Ukázky z jednotlivých disciplín, výsledková listina. Fotbalový zápas ČSFR - Dánsko o postup na olympiádu neslyšících, rozhovory s trenéry a hráči obou mužstev. 13. 12. 1992 – Ukázky z představení Běloruští hrnčíři, Revizor, Biorytmus, Prehistorický sen, SóloV. Horvátha, Přišli jsme na svět, Moucha, Hlasy, Odložené dítě, No počkej, huso. 10. 1. 1993 - Úvodní slovo Josefa Brožíka. Následuje záznam pohádky od BBC, Všichni účinkující herci jsou neslyšící, taktéž pohádkové postavy jsou neslyšící. Pohádka o Aladinově kouzelné lampě 24. 1. 1993 - Návštěva SPŠO pro SPM - rozhovor s ředitelem Pártlem, učitelkou a vychovatelkou o vzniku školy, učebních osnovách, přijímání studentů a plánech do budoucna. Žákyně se vyjadřují o svých problémech a nadějích. Druhá část se věnuje Sdružení kultury a umění neslyšících. Ukázky z umělecké činnosti neslyšících a rozhovoru s předsedou K. Kostelníkem 7. 2. 1993 – Divadelní fakulta Janáčkovy akademie muzických umění. Divadelní fakulta JAMU v Brně otevřela v září 1992 1. ročník studia pro neslyšící. Pedagogové fakulty se zmiňují o projektu, přípravách a realizaci, studenti - proč se ke studiu přihlásili. Reportáže jsou z přednášky, z cvičení a z kolejí. (Připravili J. Brožík a Z. Drdová) 21. 2. 1993 – Divadelní představení rakouského souboru ze života neslyšících. (Scénář a režie A. Derzsiová) 7. 3. 1993 – Dialog s lidským tělem rozebírá tělo z fyziologického hlediska a odpovídá, zda je možné dovést tělo k anatomické dokonalosti. Fotovýstava život ukazuje několik snímků. Moderní pomůcka je z předání zařízení pro výslovnost škole pro neslyšící děti. Zlaté ruce jsou reportáží o dvou neslyšících, kteří vyrábějí hudební nástroje. Rozhovor s dvěma Irkami. 21. 3. 1993 – Dokument "Potkal potkan potkana" opatřený titulky a znakovou řečí. 28. 3. 1993 – uvedení dokumentárního pořadu Doping ve sportu, návštěva v kuželně, po záběrech sportujících pak rozhovory s Chrpou, Lapšákem a Hrubanem. Další záběry ukazují získané poháry a ceny kuželkářů. Rozhovor s Macháčkovou je doprovázen fotografiemi, novinovými články a medailemi 11. 4. 1993 – Další díl z cyklu pro sluchově postižené diváky věnovaný velikonočním svátkům. 26

25. 4. 1993 – Rozhovor s O. Panským se týká sluchově postižených v současné době jednání ASNEP se státními orgány. Jaroslav Dědič hovoří o svém reprezentačním sportování ve střelbě. Paní Olga Havlová o svém vztahu a vztahu Výboru dobré vůle k neslyšícím. 3. 5. 1993 – Dokument "Ze života mouchy" opatřený titulky a znakovou řečí. 23. 5.1993 – Na foniatrickém oddělení jsou ukázány metody zjišťování léčení a rehabilitace osob s vadami sluchu a poruchami hlasu a řeči. Kanadský vicekonzul předává dar své vlády 2 počítače s tiskárnou - pro Národní institut neslyšících v Berouně. Jak se dělá taneční kurz pro neslyšící mládež. 6. 6. 1993 – Dokument "O klíšťatech" opatřený titulky a znakovou řečí. 20. 6. 1993 – Seznámení s životem a problematikou hluchoslepých, možnosti domluvy s nimi, jejich výchova, vzdělávání a seberealizace 27. 6. 1993 – Pořad navazuje na TKN 6/93, který vypráví o problematice hluchoslepých, věnuje se tentokrát hluchoslepým dětem. Od historie péče o ně ve světě přes situaci u nás za posledních 100let až po současnost. Rozhovory s pedagogy, odborníky a rodiči hluchoslepých dětí. 5. 9. 1993 – Dokument "Hotel" opatřený titulky a znakovou řečí. 19. 9. 1993 – Národní přehlídka pantomimy neslyšících ve Svitavách. Ukázky vystoupení jednotlivých souborů a rozhovory. 26. 9. 1993 – Dokument "Postižení ohněm" opatřený titulky a znakovou řečí. 10. 10. 1993 – Historie života neslyšících v souvislosti se 125. výročím založení prvního Spolku neslyšících u nás. Dnešní život neslyšících se zaměřením na kulturu a volný čas. V rámci oslav výročí a Mezinárodního dne neslyšících se uskutečnil ples a volba Miss neslyšících. 24. 10. 1993 – Dokument "Ze světa sociálního hmyzu - o společenském životě" opatřený titulky a znakovou řečí. 7. 11. 1993 – problematika neslyšících v Německu, služby a typy sluchadel. Problematika neslyšícího dítěte, kochleární neuroprotéza poprvé v ČR 21. 11. 1993 – Dokument " Ze světa sociálního hmyzu - o dorozumívání " opatřený titulky a znakovou řečí. 1. 12. 1993 – rozhovory L. Bartoňovou o jejím životě, zájmech, beseda se sportovci - velký úspěch na Olympiádě v Sofii. 19. 12. 1993 – Dokument "Feromony-chemická řeč hmyzu" opatřený titulky a znakovou řečí. 22. 12. 1993 – Ve studiu Jezerka sedí účastníci besedy s tlumočníky a moderátoři. Vyprávění je doplněno fotografiemi, obrázky, věcmi s vánočními a jinými motivy. Vyprávění o 27

vánočních svátcích v letech 30. - 40. v ústavu pro hluchoněmé na vzpomínají učitelé, řádové sestry a jejich žákyně. Ukázky z pořadu BBC. Jak se připravují ang. děti na vánoce, vyprávění o vzniku vánoční hvězdy. Ukončeno ang. vánoční koledou. 23. 12. 1993 – Vánoční posezení s J. Zímou a neslyšícími dětmi. Historický vývoj sluchadel. Vyprávění o jejich vývoji od mušle po současnou špičku s ukázkami jednotlivých modelů. 8. 1. 1994 – Dokument "Prolomené ticho" opatřený titulky a znakovou řečí. 17. 1. 1994 – Dokument "Váhy a míry" opatřený titulky a znakovou řečí. 16. 2. 1994 – Dokument "Člověk a nebeská mechanika" opatřený titulky a znakovou řečí. 5. 3. 1994 – Populárně vědecký film se zabývá historií a vývojem měr a vah a významem a souvislostmi v životě člověka od dob nejstarších po současnost. 19. 3. 1994 – Apel na diváky, aby jezdili na silnicích bezpečně, odpovědi ředitele VZP na dotazy neslyšících diváků, vzpomínka na 55. výročí obsazení Čech a Moravy hitlerovskými vojsky 30. 3. 1994 – Dokument "Šumavské proměny" opatřený titulky a znakovou řečí 18. 4. 1994 – Novinky ve foniatrii, o kterých hovoří naši lékaři i světoví špičkoví odborníci, kteří přijeli na pražskou konferenci v únoru 1994. Novinky i pomůcky nejen teoreticky, ale i s ukázkami pacientů, kteří je používají. 30. 4. 1994 – Seznámení s uměním akademického malíře Jiřího Altmana, zahájení nové klubovny pro neslyšící děti a mládež. Akce motýl na kapotě Besipu, vystoupení zástupkyně VZP o kompenzačních pomůckách, uvedení Mezinárodního roku rodiny s animovaným filmem, oznámení o divadelním představení neslyšících studentů JAMU. 14. 5. 1994 – dokument „ Šumava, stav vzkříšení“ opatřený titulky a znakovou řečí 28. 5. 1994 – návštěva rodin sluchově postižených v rámci Mezinárodního roku rodiny, návštěva rodinné školy, o problematice rodin a rodinné školy hovoří odborníci, kteří pracují se sluchově postiženými 11. 6. 1994 – ukázka divadelního vystoupení neslyšících studentů JAMU. Druhá část je věnována parympiádě dětí v plavání. Na to navazuje animovaný film Práva od srdce 25. 6. 1994 – anotace – Dokument „být jako Arnold“ opatřený titulky a znakovou řečí 9. 7. 1994 – Informace o tom, jak se poznává pravost bankovek podle průsvitek. Všeobecná zdravotní pojišťovna informuje o pojištění při cestách do zahraničí. Neslyšící autorka vykládá o své knize "Potom ti to povím". Reportáž z festivalu zahrnuje soutěžní vystoupení a ukázky prací i dění okolo festivalu. 23. 7. 1994 – Dokument "Přírodopis jednoho města - 1" opatřený titulky a znakovou řečí

28

30. 7. 1994 – Rozhovor o dovolené s poznámkou o pozvání na dětský letní tábor sluchově postižených dětí. Tábor navazuje na život starých Slovanů, děti během 2 týdnů žijí v 5. - 10. století. Vyrábějí předměty denní potřeby a ozdoby, připravují jídla podle starých receptů, reevokují dívčí válku a náboženství Slovanů. 6. 8. 1994 – Dokument "Přírodopis jednoho města - 2" opatřený titulky a znakovou řečí. 20. 8. 1994 – anotace - Dokument "Přírodopis jednoho města - 3" opatřený titulky a znakovou řečí. 3. 9. 1994 – anotace - Dokument "Přírodopis jednoho města - 4" opatřený titulky a znakovou řečí. 1. 10. 1994 – reportáž z Mistrovství světa v šachu družstev neslyšících a vyprávění o původu, historii, současnosti a zajímavostech šachové hry. 15. 10. 1994 – Dokument „Němý výkřik“ opatřený titulky a znakovou řečí. 29. 10. 1994 – reportáž k mezinárodnímu dni neslyšících z brněnské přehrady, setkání s neslyšícími ze Severního Irska ze zahájení stacionáře pro neslyšící. Ke komunálním volbám, návštěva úřadů v Ostravě, Hlučíně, Opavě. Informace o rozšiřování skrytého titulkování. 12. 11. 1994 – Dokument „Nepolapitelný čas“ opatřený titulky a znakovou řečí. 26. 11. 1994 – Akce evropské federace rodičů sluchově postižených dětí v Anglii 1994 a příprava na r. 1995 v Praze. Beseda s prof. Oppltem o jeho životě, patentu na vyšetřování atherosklerózy. Neslyšící dívka vítězí v soutěži o MISS USA 1994. 10. 12. 1994 – Dokument "Karlův most, paprsek staletími" opatřený titulky a znakovou řečí.; 21. 12. 1994 – V divadle pod Palmovkou uspořádali představení opery Čert a Káča pro neslyšící diváky. V Liberci návštěva v rodině neslyšících volyňských Čechů, kteří se přestěhovali z Ukrajiny k nám. Doc. Matějček hovoří o mezinárodním roku rodiny. Vánoční pozdrav neslyšících studentů a žáků z Brna je určen nejen pro TKN, ale také pro švédskou televizi. 7. 1. 1995 – Reportáž ze 17. mezinárodního festivalu pantomimy neslyšících v Brně ve dnech 15. a 18. listopadu 1994 21. 1. 1995 – Život a dílo Vojtěcha Náprstka. Jedná se o převzetí již vyrobeného programu, který byl pro TKN PLUS doplněn titulky s tlumočníkem znakového jazyka 3. 2. 1995 – Reportáže z Izraele o životě a vzdělávání neslyšících a rozhovor o židovském městě historické Prahy 18. 2. 1995 – Cyklus pořadů upravených pro sluchově postižené." Bezpečně se připoutat" a "Záludnost smyku"

29

4. 3. 1995 – Diagnostika aterosklerózy je doplněna částí o zdravé výživě a praktickou ukázkou z kuchyně. Dokument zachycující život a práci mladé neslyšící perkusistky. 18. 3. 1995 - Cyklus vzdělávacích pořadů upravených pro sluchově postižené. Hitparáda průšvihů 1. 1. 4. 1995 – Na otázky neslyšících diváků týkající se osteoporózy odpovídají odborníci. Návštěva hodiny výtvarné výchovy ve škole. Tapiserie-historický průřez a návštěva u přední autorky tapisérie. 14. 4. 1995 – Dokument "Setkání s Jiřím Altmanem" opatřený titulky a znakovou řečí.; Vyprávění sluchově postiženého výtvarníka o grafice, dřevořezbě a životě 29. 4. 1995 – Dr. Svoboda hovoří o syndromu chronické únavy a dr. Nešpor o hráčské vášni. Dr. Rozová pak o ochraně spotřebitelů při přímém prodeji. 13. 5. 1995 – Hitparáda průšvihů 2. Pořad upravený pro sluchově postiženou mládež. 27. 5. 1995 – 30. dubna se konalo v Českém Brodu setkání rodin neslyšících, po sportovním odpoledni bylo večer srocování a pálení čarodějnic, byly použity ukázky z archivních filmů ČT o čarodějnicích. 10. 6. 1995 – Dr. Rozová hovoří o ochraně spotřebitelů, MUDr. Sedlář o péči o psa a Pavel Bezouška nás uvede do ekologických problémů, vč. ukázky ekologického programu GLOBE. 24. 6. 1995 – Jedná se doplnění již natočeného pořadu Hitparáda průšvihů č. 5 tlumočníkem znakového jazyka a titulky. 11. 8. 1995 – Pořad upravený pro sluchově postižené - Hitparáda průšvihů č. 6 19. 8. 1995 – Pořad upravený pro sluchově postižené - Hitparáda průšvihů č. 7. 2. 9. 1995 – Setkání se slovenskou moderátorkou TKN STV a vyprávění o životě neslyšících na Slovensku, reportáž z 5. evropského setkání rodin se sluchově postiženými dětmi v Praze a upozornění na britský film o první mučiteli neslyšících - abbé de l Epee. 16. 9. 1995 – Nosným tématem je reportáž z 5. evropského setkání rodin se sluchově postiženými dětmi, které se koná od 18. do 24. července v Praze. Upozorníme na závažný britský film "Hrabě de Solar", který přiblíží život Abbého de l Epée, který v r. 1770 založil první ústav pro hluchoněmé v Paříži. 30. 9. 1995 – Rozhovor s prezidentkou Světové federace neslyšících paní L. Kauppinnovou. Nová brožura pro neslyšící ženy a dívky. Nový zákon o státní sociální podpoře. Dokument Mistři benátské malby. 25. 11. 1995 – Historie automobilismu, návštěva hluchoslepých dětí, historický dokument o židovském ghettu v Praze - Josefově. 9. 12. 1995 – Psychologická a psychiatrická poradna Dr. Cimického a Mgr. Bendové 30

22. 12. 1995 – Vánoční speciální TKN začíná na vánočním trhu na Staroměstském náměstí v Praze. Tyto motivy se v průběhu pořadu několikrát objevují. Ve studiu rozhovory o sportu neslyšících, o zdravé výživě o vánocích a představení pantomimy neslyšících dětí pod vedením St. Kleisnera. 29. 12. 1995 – Dokument "Krkonoše, stav ohrožení" opatřený titulky a znakovou řečí 6. 1. 1996 - V Lichtenštejnském paláci se udělovaly Ceny Vládního výboru pro zdravotně postižené občany, rozhovory s oceněnými za díla v oblasti sluchově postižených. Návštěva školy - gymnázia pro sluchově postižené v době oslav 50. výročí jejího založení spojena s prohlídkou školy, odborným seminářem a maturitním a absolventským plesem. 20. 1. 1996 – Pořad "Řekni své jméno" upravený pro sluchově postižené 3. 2. 1996 – Informace o lidech později ohluchlých. 17. 2. 1996 – Televizní taneční 1. díl - úvodní část a 2. díl - foxtrot. 2. 3. 1996 – Rozhovor s režisérskou dvojicí Š. Skalským a L. Vackovou o novém kursu odezírání. Návštěva Petřínské rozhledny a bludiště. Dokument o Lapidáriu Národního musea. Vyprávění o vodních ptácích na Vltavě Praze. 16. 3. 1996 – Televizní taneční 3. díl - waltz a 4. díl - blues. 30. 3. 1996 – Při příležitosti Dne učitelů navštívíme speciální školu pro děti s kombinovanými vadami, zaměříme se na ty, které mají také sluchovou vadu. Je zdůrazněný význam znakového jazyka u těchto dětí. Na závěr holandský dokument o znakové řeči na školách v Holandsku. 13. 4. 1996 – Televizní taneční č. 5, 6 doplněné tlumočníkem znakové řeči a titulky 27. 4. 1996 – Správná péče o chrup doplněná historickými exponáty a s prof. Knížákem nejen o umění. 11. 5. 1996 – Osudy čsl. letců - účastníků legendární bitvy o Anglii za 2. světové války. Zpracováno pro Televizní klub neslyšících Plus 25. 5. 1996 – Návštěva Thunovského paláce, sídla Poslanecké sněmovny PČR, v souvislosti s blížícími se volbami a informace o volbách. Diskuse na téma, zda se mohou neslyšící naučit tancovat nejen na parketě, ale i na jevišti. 8. 6. 1996 – Původně vyrobený pořad doplněný titulky a tlumočníkem znakového jazyka. O neslyšících dětech, kterým byly do uší implantovány kochleární neuroprotézy. 22. 6. 1996 – Rozhovor s V. Volejníkem, nositelem Ceny Olgy Havlové, o problémech neslyšících. Na to navazuje návštěva dvou výjimečných zařízení věnujících se výchově a vzdělávání nejmenších neslyšících moderními metodami

31

31. 8. 1996 – Pořad věnován rostlinám, které mohou jak škodit, tak být k užitku, a vzpomínce na fotografa Josefa Sudka. 14. 9. 1996 – Téma volného času sluchově postižených dětí začíná rozhovorem s odbornicí z MŠMT ČR, pokračuje ukázkou z Her bez hranic neslyšící mládeže a z dětského integračního tábora neslyšících a slyšících 28. 9. 1996 – Pořad ke 200. výročí Národní galerie. Původně vyrobený pořad doplněný titulky a tlumočníkem znakového jazyka. 12. 10. 1996 – Povídání o květinách, které můžeme pěstovat doma, a o skautingu u nás, vč. o jednom neslyšícím skautském vědoucím. 26. 10. 1996 – Televizní taneční č. 7 a 8, doplněné tlumoč. znakové řeči. Kursy tanců polka a valčík. 9. 11. 1996 – K nadcházejícím volbám do senátu ČR přinášíme informace o volbách a sídle senátu. K uplynulému Mezinárodnímu dni neslyšících pak tiskovou konferenci a zahájení činnosti stacionáře pro neslyšící a nedoslýchavé v Praze. 23. 11. 1996 – Dva díly Televizních tanečních RUMBA a SAMBA doplněné znakovým jazykem a titulky. 7. 12. 1996 – Festival pantomimy a divadla neslyšících v Brně (ukázky z představení a rozhovory). 21. 12. 1996 – Speciální vánoční vydání Televizního klubu neslyšících s návštěvou betlémů, hudebníků, jejichž rodiče jsou neslyšící, a posezení s panem Lukavským. 6. 1. 1997 - Dva díly Televizních tanečních TANGO a ROKENROL doplněný znakovým jazykem a titulky. 20. 1. 1997 – Povídání o japonské kultuře, záběry z divadelního festivalu, na kterém mezi slyšícími vystupovali neslyšící a reportáž z návštěvy pana kardinála Vlka mezi sluchově postiženými. 3. 2. 1997 – Dva díly Dnešní Japonsko 1. díl (úvodní) a Dnešní Japonsko 11. díl (Volný čas) doplněné znakovým jazykem a titulky. 17. 2. 1997 – Šéfredaktor časopisu Gong obdržel Cenu ministra zdravotnictví k reportáži ze slavnostního aktu na Ministerstvu zdravotnictví. Uvidíme, jak se dělá Gong. Amaranth je rostlina, která může zajistit zdravou výživu obyvatelstva. I naše příroda je schopna poskytovat cenné služby, o tom hovoří paní Skořepová. 3. 3. 1997 – Dva díly Dnešní Japonsko 4. - Byty a bydlení a 5. zařízení a vybavení bytu, doplněné znakovým jazykem a titulky.

32

18. 3. 1997 – Vyprávění o zimní přírodě s instruktáží jak připravit ovocný sad na jaro. Pracovníci ČHÚ vysvětlí, jak se předpovídá počasí. Reportáž z divadla je věnována představení se znakovým jazykem. 29. 3. 1997 – Dnešní Japonsko - díl 3. - Doprava a díl 6. - Energie, vytápění doplněné znakovým jazykem a titulky. 14. 4. 1997 – Výzkum a výuka znakového jazyka na vysoké škole. Co obnáší sluchové postižení? Pomůcky pro sluchově postižené. 28. 4. 1997 – Dnešní Japonsko díl 7. - Zdravotnictví a díl 8. - Školství doplněné znakovým jazykem a titulky. 12. 5. 1997 – V návaznosti na Evropskou konferenci uživatelů kochleárních implantátů jsou uvedeny naše i zahraniční zkušenosti se zavedením implantátů a následné rehabilitace. 26. 5. 1997 – Dva díly "Dnešní Japonsko, 12. Elektronika a 9. díl Ekologie, odpad doplněné znakovým jazykem a titulky. 9. 6. 1997 – Pro sluchově postižené existuje bariéra - zvuková. Podíváme se na možnosti jejího odstranění. Byly přijaty zákony, které se bezprostředně týkají sluchově postižených. Představitelé ministerstev předkládají své stanovisko. O prevenci sluchových vad u dětí hovoří MUDr. Hubsche. 7. 7. 1997 – Dnešní Japonsko, díl 10. - Zemědělství a Teleskop díl 14/96-V kolébce rýže doplněné znakovým jazykem a titulky 1. 9. 1997 – Setkání s neslyšící šachistkou a vysokoškolačkou Ing. A. Rývovou a první díl seriálu o Ikebaně. 15. 9. 1997 – Vyprávění o tom, co všechno Česká televize připravuje pro sluchově postižené. Úvaha o užitečnosti členství České republiky v NATO. 12. 10. 1997 – Revue ze světa kultury a umění s pravidelnými rubrikami. Výročí. Jan Koblasa představuje ve svém ateliéru v Hamburku cyklus plastik, nazvaný Exodus, který měl být vystaven k 65. narozeninám umělce. Rozhovor dr. Tomáše Vlčka s prof. Daliborem Veselým z Cambridge Univ. o tom, co to je filosofie architektury. Koncert a výstava členů Grafičanky ve smíchovské Portheimce při příležitosti 25. výročí trvání souboru. Dveře dokořán. Ředitel galerie v Bochumi dr. Petr Spielmann provází výstavou přírůstku, které se mu podařilo shromáždit za 25 let, tj. v době, kdy zastával funkci ředitele této instituce. Nahlédnutí do netradičního divadelního představení mezinárodního souboru Bouda při jeho zastávce v Praze. 13. 10. 1997 - I. pražský sportovní klub neslyšících oslavil 75 let své existence, nahlédneme do minulosti a přítomnosti sportu neslyšících. 10. 11. 1997 – Vyprávění o škodlivosti hluku nejen pro slyšící ale také pro neslyšící. Další díl budou ikebany. 33

24. 11. 1997 – O škodlivosti alkoholu a drog po zhlédnutí filmu "Stáňa" diskutují mladí sluchově postižení s novinářem. 8. 12. 1997 – Neslyšící sportovci nás výborně reprezentovali na letní olympiádě v Kodani, ale u jedné sportovkyně objevili v moči efedrin. Tedy jasný dopink. Proč a jak se to stalo? 20. 12. 1997 – Vánoční TKN s několika hosty - neslyšícími ženami z Plzně, akademickým malířem Jindřichem Hegrem a herečkou Táňou Fischerovou. 5. 1. 1998 – Průvodní pořad Obyčejný život (K. Čapek) tlumočen do znakového jazyka a uveden s titulky. 19. 1. 1998 – Automotoklub neslyšících v listopadu oslavil 50. výročí své existence, ale neslyšící motoristé byli už ve 20. letech! 2. 2. 1998 – Diskuse o nejpalčivějších problémech současných mladých neslyšících a názory odborníků na možnosti jejich řešení. 2. 3. 1998 – Na pořad "Kruh" z cyklu "Ekologie anebo slova o domě" navazuje diskuse ve studiu. 16. 3. 1998 – Jak neslyšící akceptují vysílání skrytých a otevřených titulků v ČT. 30. 3. 1998 – Reportáže ze dvou středních škol pro sluchově postiženou mládež. 11. 4. 1998 - Navštívili jsme bilingvální mateřskou školku pro sluchově postižené děti PIPAN, kde vyučují ve znakovém i českém jazyce. Druhá část přináší reportáž z udělování Vládního výboru pro zdravotně postižené občany. V kategorii televizních děl všechny ceny získala ČT. Jednu z nich TKN. 27. 4. 1998 – Mohou se neslyšící věnovat uměleckému tanci? Odpovědi dají neslyšící i slyšící profesionálové, zabývající se uměleckým tancem. 11. 5. 1998 – Beseda nad návrhem zákona o znakové řeči. 22. 6. 1998 – anotace - Původní pořad Michelup a motocykl z cyklu Literární čítanka doplněný titulky a tlumočníkem znakového jazyka. 20. 7. 1998 – Pořad Zázračná Madona (Jakub Arbes) upravený pro sluchově postižené titulky a znakováním. 3. 8. 1998 – Pořad Ernes Hemingway upravený pro sluchově postižené - titulky a znakováním. 17. 8. 1998 – Pořad Žhář (Egon Hostovský) upravený pro sluchově postižené - titulky a znakováním. 31. 8. 1998 – Reportáž ze zajímavého jazykového kursu. Povídání s profesorem Matějčkem, jak připravit dítě do školy. Setkání se sochařem Martinem Patřičným.

34

14. 9. 1998 – Deset náhodně vybraných dětských pacientů s voperovanými kochleárními implantáty je sledováno v rodinách i ve školách. 3. 10. 1998 – Válka v éteru má u nás velkou tradici: nacisté riskovali mezinárodní konflikt, aby ještě před válkou zlikvidovali Ing. Formise a jeho vysílačku, nehledě na množství ilegálních vysílaček za Protektorátu. Pak přišla válka studená a ideologická diverze skrze mnichovskou vysílačku Svobodné Evropy. Důmyslný systém rušiček dnes paradoxně šíří signál právě této stanice. 12. 10. 1998 – Povídání o filmech o neslyšících, které byly vyrobeny v České televizi. 26. 10. 1998 – Beseda se zástupci státních orgánů o Národním plánu vyrovnávání příležitostí pro zdravotně postižené občany. 9. 11. 1998 – Reportáž z oslav 130 let založení Pražského spolku neslyšících. Výstava neslyšícího umělce. Povídání s prof. Matějčkem o posledních věcech člověka. 23. 11. 1998 – S trojicí cestovatelů J. Bálkem, L. Kuntem a P. Hoškem, kteří navštívili Madagastak a natočili dokument, ve studiu besedují neslyšící studenti Filozofické fakulty Univerzity Karlovy K. Berková, A. Píšová a P. Vysuček 7. 12. 1998 – Reportáž z přípravy a soutěže Miss Evropy neslyšících, která se konala v Praze v říjnu 1998. 21. 12. 1998 – Rozhovor s prof. Matějčkem o významu darování a ukázka výroby vánočních ozdob neslyšící ženy-probíhá ve studiu. Navazuje reportáž o Romech a jejich vztazích ke škole pro neslyšící v Českých Budějovicích. 18. 1. 1999 – Reportáž z Evropského festivalu zdravotně postižených umělců "Umění bez bariér" 1. 2. 1999 – Reportáž z XV. Mezinárodního festivalu pantomimy neslyšících v Brně od 9. do14.listopadu 1998 15. 2. 1999 – Beseda s Mgr. Věrou Strnadovou o jejích knížkách a o světě neslyšících ve světě nepostižených lidí. 15. 3. 1999 – Problémy neslyšících lidí z pohledu našeho a světové federace neslyšících. 29. 3. 1999 – Využití telekomunikačních prostředků pro neslyšící. 12. 4. 1999 – Pohled na lidi žebrající na kartičky "Jsem neslyšící" s výzvou o darování 50 Kč. Beseda s neslyšícími a odborníky ve studiu. 26. 4. 1999 – V úvodu se setkáme s Karlem Černým, neslyšícím, který dubluje amerického zpěváka Michaela Jacksona. Monika Ťuláková, studentka Gymnázia pro sluchově postiženou mládež v Praze, vypráví o svém ročním pobytu v USA. Další setkání je s česko-americkým manželským párem, který žije v Libčicích u Prahy. Slyšící Čech se při studijním pobytu v USA seznámil s neslyšící Američankou. Před 5 měsíci se jim u nás narodila dvojčata Kateřina 35

a Veronika. Poslední návštěva je u rodiny Starksových, neslyšící baptističtí misionáři z USA chtějí plnit své poslání v České republice. 10. 5. 1999 – Sestřih představení běloruského profesionálního divadelního souboru neslyšících "Renesance" na Mezinárodním festivalu pantomimy neslyšících v Brně v listopadu 1998. 24. 5. 1999 – Speciální školy pro sluchově postižené v Ivančicích na Moravě letos oslavují 105 let od svého založení. Sledujeme metodu výuky od mateřské školy až po 9. třídu s komentářem ředitele školy Josefem Svobodou. Reportáž ze školy se prolíná s osudem jednoho jejího žáka - Lukáše Hanáka, který je umělecky talentovaný a který svůj talent pro svoje nemoci nemohl rozvinout. 8. 7. 1999 – Sestřih představení Genesis v podání studentů a absolventů JAMU na Mezinárodní festivalu pantomimy neslyšících v Brně v listopadu 1998. 19. 7. 1999 – Českobudějovická škola pro sluchově postižené má hodně romských dětí. Pořad vypráví o tom, jak se škole podařilo nedopustit narůstání tzv. romského problému. 2. 8. 1999 – Ochrana vydry říční a ochrana přírody u nás jsou zdokumentovány ve filmu "Znamení čisté vody" a aktuální besedou ve studiu. 16. 8. 1999 – Původní pořady "Curling" a "Rafting" jsou pro potřeby sluchově postižených diváků doplněny titulky a znakovou řečí. 13. 9. 1999 – Diskuse nad metodami a způsobem výuky sluchově postižených dětí na našich školách. 27. 9. 1999 – Úvodní slovo o americkém filmu "Klíč" předchází vlastnímu filmu o touze jednoho neslyšícího manželského páru. 25. 10. 1999 – Návštěva vyučování ve škole pro sluchově postižené děti a následující diskuse ve studiu dává podnět k zamýšlení, zda těžce sluchově postižené děti vychovávat a vzdělávat pouze v mluvené řeči nebo se znakovou řečí. 22. 11. 1999 – Druhý díl dokumentu o neslyšících homosexuálech vysílaný v rámci Televizního klubu neslyšících přináší pohled do historie homosexuality, do mezinárodního semináře neslyšících homosexuálů, který se konal 9. července v Praze i do soukromí některých neslyšících gayů v ČR. 6. 12. 1999 – Tři dvojice neslyšících lidí v seniorském věku - Josef Solar a Vlasta Lukášková, Vladimír a Hedvika Kozákovi, Josef a Emílie Žákovských - vypráví o svých životech, o radostech a strastech života i o tom, co jim nejvíce pomohlo. Pořad byl vyroben k Mezinárodnímu roku seniorů. 20. 12. 1999 – Pamětníci vzpomínají na 20letou historii Televizních klubů neslyšících, rozjímají nad změnami v životě komunity neslyšících. Vzpomínky jsou doplňovány archivními ukázkami vánočních Televizních klubů neslyšících za posledních 10 let. 36

10. 1. 2000 – Beseda s M. Smutnou a J. Macháčkem o Světovém kongresu neslyšících v australském Brisbane, doplněná o filmovou reportáž z místa kongresu. 24. 1. 2000 – Seminář o bilingvismu, který v Praze vedli odborníci z Hamburku (SRN), dokazuje, jak je možné všechno vyjádřit znakovou řečí. Důkazem těchto odborných tezí je festival poezie ve znakové řeči "Mluvící ruce", který proběhl v říjnu loňského roku v Praze. 7. 2. 2000 – Vyprávění Hany Zagorové, zpěvačky, a Heleny Houdové, Miss ČR 1999, o jejich vztazích k neslyšícím, začátcích učení znakové řeči, o používání znakové řeči na veřejnosti a budoucích plánech. 6. 3. 2000 – V rámci akce Březen - měsíc Internetu budou diváci seznámeni se základy funkce Internetu, připojení k Internetu a s nepřebernými možnostmi používání Internetu. Pro cílovou skupinu, sluchově postižené diváky, jsou podány informace o využití Internetu speciálně pro ně. 18. 3. 2000 – Neslyšící lidé - zaměstnaní i nezaměstnaní - vypovídají o svých zkušenostech se zaměstnáním i s hledáním práce. Tyto výpovědi doplňují svými sděleními pracovníci úřadů práce v několika městech, podnikatelé, kteří zaměstnávají neslyšící, a zástupkyně ředitele středního odborného učiliště pro sluchově postižené. 17. 4. 2000 – Představují se čtyři úspěšní mladí sluchově postižení lidé: Petr Valášek, učitel, Eva Boudová, knihovnice, Josef Svatoš, počítačový grafik, a Silvie Balcarová, absolventka Sorbonny. 1. 5. 2000 – Tři reportáže Jiřího Bálka "Příroda Kostariky", "Naděje pro prales" a "Za želvími obry" jsou spojeny s besedou ve studiu, kterou vedou sluchově postižené studentky Monika a Veronika Chladovy. 15. 5. 2000 – V letošním roce se vyskytly škrty ve státních dotacích organizacím sluchově postižených. Proto se několik sluchově postižených sešlo v sobotu 5. února na Staroměstském náměstí v Praze a demonstrovalo. V televizní besedě poukáží zástupci organizací sluchově postižených, státních a zákonodárných institucí na možnosti řešení problematiky financování organizací sluchově postižených i na pohled na další budoucnost a životaschopnost těchto organizací. 29. 5. 2000 – Jak funguje zákon o znakové řeči dva roky po jeho přijetí? 10. 6. 2000 – Dr. Silvie Balcarová, sluchově postižená žena, vypráví o svých studentských zkušenostech na francouzské vysoké škole - pařížské Sorbonně. Paní Milada Smutná vypráví o osudu další sluchově postižené ženy ze Slovenska, která studuje v USA. Tato vyprávění doplní paní Jaroslava Selicharová z Vládního výboru pro zdravotně postižené, která vypracovala průzkum po našich vysokých školách, jak umožňují studium zdravotně postiženým lidem z hlediska odstraňování bariér vyplývajících z jejich handicapu. V další části bude předána informace o nových projektech České televize pro sluchově postižené diváky. Paní Markéta Vaněčková a pan Jaroslav Švagr hovoří o pohádkách se znakovou řečí pro nejmenší neslyšící diváky. Pan Jiří Vondráček z Redakce zpravodajství a neslyšící 37

moderátorky tentokrát o zprávách ve znakové řeči, které ČT vysílá od 1. května letošního roku. 26. 6. 2000 – Reportáž 5. ročníku přehlídky pantomimy a pohybového divadla "Otevřeno" v Kolíně ukazuje srovnávání divadelního umění sluchově postižených mimů i mimů bez handicapu, rozhovory s neslyšícími i slyšícími protagonisty. V závěru se nad rolí neslyšících herců rozjímá Bolek Polívka. 22. 7. 2000 – Návštěva výstavy Františka Drtikola. Beseda neslyšících fotografů s profesionálním fotografem. Reportáž z 5. celostátního festivalu fotografické a taneční tvorby neslyšících dětí a mládeže v Plzni. 5. 8. 2000 – Medailonek neslyšících amatérských kursů pantomimy manželů Kleisnerových. 17. 8. 2000 – Pořad se zaměřil na neslyšící, kteří se postavili na vlastní nohy a samostatně podnikají. 1. 9. 2000 - Ačkoliv by se zdálo, že by se ve školách pro sluchově postižené žáky ideálně uplatnili neslyšící učitelé, teprve nyní začíná docházet k naplnění snu mnoha generací neslyšících. I když už několik neslyšících učitelů učilo na přelomu 19. a 20. století, 70 let učili pouze slyšící pedagogové. V současné době několik sluchově postižených lidí vystudovalo speciální pedagogiku a na pedagogických fakultách studuje již větší počet neslyšících nebo nedoslýchavých studentů. Sluchově postižení učitelé jsou schopni odbourat komunikační bariéru mezi sebou a neslyšícími žáky nejen při vyučování, ale také mimo ně. 14. 9. 2000 – Polemika, co je to hluchoslepota. Sluchově postižená studentka vysvětluje slyšícím žákům, co znamená žít se sluchovým postižením. Nová služba Městské policie hlavního města Prahy sluchově postiženým občanům. 15. 10. 2000 – Setkáme se s neslyšícím kuchařem Jakubem Musilem, jeho kolegyní Jaroslavou Jírovskou, neslyšící kadeřnicí Monikou Čechovskou a nakonec Jaromírem Hurdou, neslyšícím restaurátorem a puškařem. Všichni vyprávějí o své práci, o svých začátcích a o tom, co museli udělat všechno pro to, aby dosáhli nynější špičkové specializace. 29. 10. 2000 – Pořad o osobnosti T. G. Masaryka z jiného pohledu - jako manžela a otce. Je věnována také osobnosti paní Charlotty Masarykové, kterou doba odsunula do věčného stínu jejího manžela. Na pozadí výstavy o rodině Masarykových v zámku Hluboš (okres Příbram), který byl prvním letním sídlem prezidenta ČSR, se odvíjí příběh rodiny Masarykových započatý zasnoubením Charlotty Garriguové a Dr. Tomáše Masaryka. 12. 11. 2000 – Městská police hlavního města Prahy radí, jak zabezpečit dopravní prostředky proti krádežím. V další části volného cyklu Česká televize představí APA - oddělení analýzy programu a auditoria a dozvíme se, jak se zjišťuje sledovanost a hodnocení televizních pořadů.

38

26. 11. 2000 – Jak se žije lidem, kteří mají voperovaný kochleární implantát, neuroprotézu, která umožňuje neslyšícím lidem slyšet? Pomáhá vždy kochleární implantát? (Vyprávění uživatelů kochleárního implantátu, sluchové neuroprotézy) 10. 12. 2000 – Vysvětlování Městské policie o prevenci bytových krádeží. Reportáž z olympijského závodu v plavání, na kterém neslyšící plavec Terence Parkin získal stříbrnou medaili. Rozhovor s PhDr. Zojou Šedivou o psychologii sluchově postižených dětí. Rozhovor s PhDr. Ivankou Baxovou o koneziologii s praktickými ukázkami. 24. 12. 2000 – Vánoční rozhovor s rodinou Leškových o tom, jak prožívají Vánoce Neslyšící děti z královéhradecké školy pro sluchově postižené vypravují o vánočních křesťanských tradicích. Neslyšící děti z pražské bilingvální mateřské školy PIPAN předvádějí koledy. Povídání s česko-americkou rodinou Novákových o Vánocích v ČR a v USA. Poezie Vánoc ve znakové řeči. 8. 1. 2001 - Reportáž z Mezinárodního festivalu pantomimy neslyšících, který se konal v listopadu loňského roku v Brně. 22. 1. 2001 – Záznam z představení "Maxův sen" a "Sen o létání" v podání sluchově postižených herců i studentů dramatiky na JAMU v Brně. 5. 2. 2001 – Rodiče sluchově postižených dětí líčí svoje zkušenosti s péčí o tyto děti. Koncem loňského roku se vytvořila pracovní skupina, která usiluje o legislativní zajištění rané péče (tj. hned po narození) o sluchově postižené děti. 19. 2. 2001 – O skautingu neslyšících před více než 50 lety. 5. 3. 2001 – Magazín o muzikoterapii sluchově postižených dětí, o sčítání lidí, bytů a domů, o dětské výtvarné soutěži "Řidiči, zvolni!". 28. 5. 2001 – Problémy s proplácením sluchadel ze strany zdravotních pojišťoven s otázkou, jaké sluchadlo je nejvhodnější. Návštěva internetové kavárny, která je určena především pro sluchově postižené klienti a kterou sami provozují sluchově postižení mladí lidé. V poslední části seznámí Dr. Baxová s dalšími kineziologickými cvičeními. 11. 6. 2001 - Magazín o problematice chovu psů ve městech, o tom, jak rodiče přijímají a měli by přijmout skutečnost, že mají sluchově postižené dítě, a o jednom domě s pečovatelskou službou, kde myslí i na sluchově postižené lidi. 25. 6. 2001 – Dokument o učebnicích pro sluchově postižené. 9. 7. 2001 – Vztah lidí, zejména sluchově postižených, ke zvířatům - Návštěva v soukromém teráriu, hadi, Chovatelé fretek, Chovatelé sklípkanů, Pes - nejrozšířenější přítel člověka, i neslyšícího 6. 8. 2001 – Život neslyšících gayů. Proslovy odborníků MUDr. H. Fifkové, sexuoložky, a Mgr. J. Hromady, prezidentka SOHO. Pohled do historie homosexuality - historické osobnosti s homosexuální orientací, transvestit-show, mezinárodní seminář neslyšících gayů a 39

lesbiček, byty neslyšících gayů, MUDr. Hana Fifková, neslyšící a slyšící gay jako partneři, Mgr. Jiří Hromada, schůze neslyšících gayů a lesbiček 20. 8. 2001 – Českou televizí na Dni otevřených dveří 1. 5. 1999 shlédlo více než 50 sluchově postižených diváků. Reportáž z této akce se prolíná se záběry do televizního zákulisí. Výsledkem je úsměvná parafráze Čapkových děl Jak vzniká divadlo a Jak se dělá film na téma, Jak se dělá televize. 3. 9. 2001 – Spolupráce škol pro sluchově postižené v Praze - Ječné ulici a v německém Heidelberku na projektu Franze Kafky přinesla výsledky v podobě natočení videopořadu o Franzi Kafkovi v Praze i dalších setkání českých a německých dětí. 1. 10. 2001 – Studiová beseda za účasti 21 hostů nad tématem komunikace sluchově postižených. - beseda ve studiu, účast hostů: Kotvová Miroslava, Krahulcová Beáta, Lauermann Luděk, Macurová Alena, Macháčková Věra, Málková Marie, Mirovská Martina, Mrzílková Emilie, Novotná Věra, Paur Jaroslav Pražák Pavel, Ptáček Alan, Ptáček Václav, Rindová Iva, Servusová Jana, Strnadová Věra, Tetauerová Ivana, Zvonek Alexandr 15. 10. 2001 – Historie samaritánské pomoci, vznik červeného kříže, význam červeného kříže v mezinárodním a v českém měřítku. Základní kurz první pomoci. Rozhovory TKN s hosty: Švejnoha Josef, Procházka Jiří, Srnský Pavel. 30. 10. 2001 – Návštěva liběchovického zámku s vyprávěním o vlivu asijských kultur na Mauritius a dvě cestopisné reportáže z Mauritia. 12. 11. 2001 – Celostátní sportovní hry sluchově postiženého žactva v Olomouci nejsou jediným ústředním tématem, TKN nahlíží do bohatého života sluchově postižených lidí v Olomouci a ptá se představitelů Statutárního města Olomouc i Olomouckého kraje, co všechno dělají pro své handicapované občany. 26. 11. 2001 – O nebezpečí infikování HIV a onemocnění AIDS hovoří čeští špičkoví odborníci a škola pro sluchově postižené v Hradci Králové ve spolupráci s KHS nabízí ukázku výchovy proti AIDS. 10. 12. 2001 – 20 let Pantomimy neslyšících, Neslyšící děti vítězí v celostátní soutěži Řidiči, zvolni, Naši neslyšící sportovci úspěšní na deaflympiádě v Římě, Cenu Olgy Havlové získala sluchově postižená Anica Dvořáková 15. 12. 2001 – Seznámíme se se životy tří hluchoslepých lidí - paní Marie Doležalové, slečnou Martou Karáskovou a paní Karlou Jandlovou. Všechny vyjadřují odvahu žít se svým těžkým postižením normálním životem. (I v příštím roce bude pokračovat mediální kampaň, kterou připravila Společnost pro hluchoslepé LORM. Jejím cílem je upozornit veřejnost na nový typ slepecké hole pro lidi s kombinovaným postižením. Bílá hůl s červenými pruhy znamená, že její majitel je nevidomý a zároveň špatně nebo vůbec neslyší. Následujícím dokumentem O životě hluchoslepých lidí se Česká televize k této kampani připojuje. V této souvislosti bych chtěl/a/ poprosit, abychom se více všímali lidí kolem sebe a byli připraveni

40

nabídnout pomoc těm, kteří ji možná potřebují. Protože kulturnost společnosti se dá měřit i mírou pomoci, kterou nabízí svým handicapovaným občanům.) 22. 12. 2001 – Vánoce a mezilidské vztahy. Praktické zkušenosti s odborným výkladem. 8. 1. 2002 – Klaun v podání Zlaty přijíždí do Kolína a při prohlídce historických pamětihodností jsou vkládány ukázky z jednotlivých představení Národní divadelní přehlídky "Otevřeno". 22. 1. 2002 – Dokument o neslyšící tanečnici, manekýnce a herečce Věře Waldhansové; Retrospektiva životem Věry Waldhansové, neslyšící tanečnice, manekýnky a herečky. 5. 2. 2002 – Druhá část besedy se sluchově postiženými i dalšími odborníky nad problematikou komunikace sluchově postižených lidí nejen se slyšící společnosti, ale i uvnitř komunity neslyšících. 16. 4. 2002 – O tom, jak se přidělují finanční příspěvky na zakoupení kompenzačních pomůcek, hovoříme na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, Úřadu pro ochranu osobních údajů, několika obvodních úřadech i s neslyšícími lidmi. 30. 4. 2002 – Vysvětlení platnosti občanských průkazů, cestovních pasů, řidičských průkazů i SPZ či registračních značek. Nové doklady budou v souladu s EU. Otázka, kdy u nás budeme platit eurem, je spojena s pohledem na historii i současnost bankovnictví 28. 5. 2002 – Dárcovství krve, první pomoc při krvácení, anketa, zda se má slovo "neslyšící" psát s velkým či malým n/N na začátku. 25. 6. 2002 – Pohled na národní přehlídku pantomimy a pohybového divadla "Otevřeno", který proběhl v Kolíně v dubnu 2002. 17. 9. 2002 – Osudy tří neslyšících dětí z Teplic po jednom a půl roce. Novou rubrika, v níž sluchově postižený člověk vyjádří svůj názor na spoustu věcí kolem sebe, s názvem "Jak to vidím já". Prvním hostem je neslyšící studentka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Radka Nováková. 1. 10. 2002 – První dva díly seriálu "Šikovné ruce" v podání neslyšící absolventky uměleckoprůmyslové školy a slyšící učitelky ze školy pro neslyšící jsou věnovány drátkování a malování na hedvábí. Takto divák může vyrobit originální a nenapodobitelné dárky. 15. 10. 2002 – Reportáž z Mezinárodního festivalu kultury neslyšících v Nitře, další díl okénka "Jak to vidím já" - pohledu neslyšícího člověka na dění kolem sebe, ukázka malování na kámen. 30. 10. 2002 – Soutěže Miss neslyšících, které se letos v České republice odehrály.; obsah Miss neslyšících ČR v květnu, Miss neslyšících Evropy v červnu, která se málem neuskutečnila a změnila se na módní přehlídku, Miss neslyšících světa v červenci bylo vyvrcholením letošní sezóny.

41

12. 11. 2002 – Dokument o jedné neslyšící vysokoškolské pedagožce a spisovatelce; Líčení tlumočníka znakového jazyka o problémech neslyšících lidí v komunikaci se společností, zejména ve zdravotnictví, je spojeno s vydáním nové publikace Komunikace s neslyšícími pacienty, kterou napsala neslyšící vysokoškolská učitelka Věra Strnadová. V další části je život a dílo Věry Strnadové. 26. 11. 2002 – Práce souboru neslyšících profesionálů v brněnském Divadle Neslyším, sekci Divadlo v 7 a půl. Vyprávění jednotlivých členů i ředitele divadla je doplněno ukázkami z jednoho představení. 10. 12. 2002 – O dvou umělecky nadaných neslyšících ženách, první je na začátku kariéry a druhá začala svou kariéru před více než 50 lety.; Umění neslyšící tkadlenky Jarmily Bonnetové a literární činnost Evy Houdkové - Tesárkové. 24. 12. 2002 – Vánoční magazín evokuje události v komunitě neslyšících v roce 2002.; obsah - Vyprávění neslyšících o problémech s povodní. Reportáž a vyprávění o festivalu kultury neslyšících v USA. Setkání se zpěvákem Martinem Francem a jeho písničkami ve znakové řeči. 27. 12. 2002 – Pořad o dětech, kteří potřebují pomoc, i o těch, které jim pomáhají 7. 1. 2003 – Neslyšící vysokoškoláci, neslyšící lingvisté a neslyšící cestovatelé.; obsah Rozhovor s neslyšícím ing. L. Lauermannem. Reportáž z lingvistického semináře Neslyšící svět nejen neslyšícíma očima. Cestopis Jižní Ameriky v podání neslyšící Věry Macháčkové. 4. 2. 2003 – Neslyšící lidé jsou při vyučování českému jazyku v ještě obtížnější situaci než ti, kteří se učí jakýkoliv cizí jazyk. Situace, kdy se má člověk učit jazyku, který nemůže slyšet, je pro mnohé nepředstavitelná. Televizní klub neslyšících tentokrát přináší reportáž z hodiny českého jazyka ve speciální Škole pro neslyšící v Praze-Radlicích. Zvládnutí češtiny je pro ty, kteří neslyší od narození, velmi obtížné. Dr. Romana Petráňová zde učí český jazyk už čtvrtým rokem a společně se svými asistenty připravuje hodiny velmi efektivním způsobem. Na každé hodině je přítomen neslyšící asistent Petr Vysuček, který nejlépe může posoudit, které momenty při výuce neslyšícího jsou obtížné. Pokroky dětí, které jsou vyučovány tímto způsobem, jsou zjevné. 18. 2. 2003 – Obsahem Televizního klubu neslyšících je návštěva stacionáře Pražského spolku neslyšících a rozhovor s předsedou Pavlem Šturmem. V další části pořadu se budou zabývat přístupností televizního vysílání neslyšícím divákům. Neustále se totiž diskutuje o tom, do jaké míry je znakování pořadů (znakovým jazykem či znakovanou češtinou) pro sluchově postižené diváky srozumitelné. V závěru pořadu je připraven další díl seriálu Pro šikovné ruce, tentokrát o tzv. kašírování. 4. 3. 2003 – I svět neslyšících má své výjimečné osobnosti, které v mnoha ohledech dokáží víc než lidé bez sluchového postižení. Dokument o neslyšící vysokoškolačce Ivaně Tetauerové je toho dokladem. Ivana prožila nejtěžší období, když přišla o sluch, a když si musela zvyknout na to, že se na ni lidé začali dívat jako na postiženou. Navzdory všemu dnes

42

Ivana studuje speciální pedagogiku, věnuje se umění a měla možnost studovat také v zahraničí. 18. 3. 2003 – Co znamená pro neslyšící maminku těhotenství a porod? V čem má taková nastávající maminka složitější situaci? Už jen například v tom, že u narození dítěte musí být také znakový tlumočník. Tři neslyšící ženy, kterým se nedávno narodily děti, budou hovořit o svých zkušenostech s komunikací s lékaři a sestrami v ordinacích ženských lékařů a o překážkách, které maminky bez sluchového postižení neznají. 1. 4. 2003 - Když vychovávají neslyšící rodiče děti, je to spojeno s řadou problémů. Tím prvním a možná největším, je nedůvěra okolí, zda jsou lidé s takovým postižením schopni své potomky řádně vychovat. Neslyšící rodiče to však obvykle jako problém nevnímají. Komunikují s dítětem tak, jak jsou zvyklí domlouvat se po celý život. Rozdíly přicházejí v momentě, kdy se takto postiženým lidem narodí dítě slyšící. Překážek, které musí překonávat taková rodina, není málo. V tomto dílu Televizního klubu neslyšících se podíváme do rodin, kde vyrůstají děti neslyšících maminek a tatínků. 15. 4. 2003 – Neslyšící herec Lukáš Baborský ztvárnil jednu z hlavních rolí v novém českém filmu Jana Hřebejka "Pupendo". V tomto vydání Televizního klubu neslyšících přinášíme reportáž z přípravy filmu o způsobu práce filmového štábu s neslyšícím hercem. Jaké je to neslyšet? Na tuto otázku si může odpovědět každý, kdo si na delší dobu ucpe uši a pokusí se vnímat okolní svět tak, jako lidé se sluchovým postižením. Tento "pokus" se odehraje před kamerou a "jaké je to neslyšet" si vyzkouší Táňa Fischerová. Jak se mohou neslyšící dovolat první pomoci? Ukázky, praktické informace pro sluchově postižené. 29. 4. 2003 – S partnerkou, jako je Ivana, člověk nemá šanci se hádat. Stačí, aby se obrátila zády a přestala odezírat. A i kdyby si její manžel "plíce vymluvil", ona je v klidu a v pohodě. I oba synové manželů Zoulíkových vědí, že se musí k mámě obracet tváří, aby jim rozuměla. Kluci se naučili zřetelně artikulovat, aby zvýraznili svoji řeč. Neznamená to však, že by byl život sluchově postiženého člověka bez překážek. Tlumočníků do znakové řeči je málo a s neslyšícími se často jedná jako s nesvéprávnými. Mgr. Ivana Zoulíková v navíc chodila do školy v době, kdy se znaková řeč nedoporučovala, občas dokonce zakazovala. Neslyšící se museli snažit učit mluvit, přestože zvukovou podobu řeči sami nikdy neslyšeli. Setkání s Ivanou Zoulíkovou bude podstatnou částí Televizního klubu neslyšících. Jeho závěr bude patřit cyklu "Jaké je to neslyšet" s další známou osobností. Jaké je to neslyšet si tentokrát vyzkouší moderátor Anděl 13. 5. 2003 – Zapomínají úředníci na neslyšící při přípravě zákonů? Novely některých vyhlášek a zákonů totiž mohou vytvářet pro sluchově postižené další bariéry. Mají možnost neslyšící získat řidičský průkaz? Proč by se měl snižovat počet skrytých titulků v českých televizích? To jsou jen některé z otázek, které si klademe v tomto vydání Televizního klubu neslyšících. Vedle toho vznikla nadace, která chce podporovat vznik českých filmů s titulky. V tomto pořadu představíme dále neslyšícího chlapce, který doma chová zajímavá zvířata. Jak to vidím já - rozhovor o tom co trápí neslyšící v této republice s prezidentem České unie neslyšících - Ing. Jiřím Dachovským. 43

11. 6. 2003 – Dnešní TKN nejdříve blíže představí projekt Leonardo, který si vzal za cíl pomocí kursů seznámit neslyšící s novými možnostmi informačních a komunikačních technologií a především pak internetu pro neslyšící. Tvůrci tohoto projektu zároveň doufají ve větší uplatnění absolventů na trhu práce. Zeptáme se i některých neslyšících na jejich zkušenosti a dojmy z projektu Leonardo. Ve druhé části TKN nahlédneme do světa hluchoslepých. Našim průvodcem bude pan Jakeš, který nejprve přiblíží divákům zkušenosti a pocity hluchoslepého a představí i knihu Nevídáno, do které sám napsal část o svém handicapu. Zajdeme se podívat i do školy, kde má pan Jakeš kurs o hluchoslepotě a zeptáme se několika studentů na zkušenosti s tímto postižením. 24. 6. 2003 – Sluchově postižení a dopravní provoz - to je společný jmenovatel tohoto vydání Televizního klubu neslyšících. Reportážní zastavení na dopravní soutěži sluchově postižených dětí v Brně nás uvede do problému, protože právě sluch je pro většinu lidí ochranným varováním před projíždějícím autem. Sluchově postižení lidé nemohou reagovat na zvuky, a proto musí být mnohem opatrnější než lidé, kteří slyší. Některé připravované změny v pravidlech silničního provozu jsou proto pro neslyšící důležité a tento pořad takové informace přinese. Portrét předsedy automotoklubů neslyšících -Ivana Macalíka je pak současně pohledem do světa neslyšících řidičů. 23. 7. 2003 – z Květinového plesu; Položili jste si někdy otázku, jak se baví neslyšící? V tomto vydání TKN to budete moci částečně poznat. Zavítáme na Květinový ples neslyšících do Slovanského domu. Představíme sluchově postižené osobnosti, které mají zajímavé zájmy a koníčky - například neslyšící básnířka Lucie Půlpánová, Karel Černý - tanečník. Seznámíme se s neslyšícími, kteří se zábavou či uměním zabývají tak, že mohou bavit ostatní. Jsou mezi nimi mladí umělci ze skupiny Tichá hudba a dnes už profesionálního divadla Neslyším. Umění interpretované neslyšícími má zvláštní kouzlo. Viděli jste někdy znakovanou hudbu nebo poezii? V tomto pořadu máte šanci. 19. 8. 2003 – Návod, jak zhotovit s pomocí nejrůznějších technik ručních prací věci, které potěší, přivítají nejen neslyšící. To je část pořadu, určená především sluchově postiženým ženám. A co pro muže? Společně s neslyšícím rybářem Viktorem Hannibalem se vydáme k vodě a pokusíme se nejen o nějaký pěkný úlovek, ale také definovat, co je to rybářská filosofie. 23. 9. 2003 – Štáb pořadu pro neslyšící tentokrát zavítal do letního tábora pro sluchově postižené děti ve Vyšším Brodě. Pokusíme se hledat odpověď na otázku, v čem je takový tábor specifický a zda se odlišují hry dětí se sluchovým postižením a bez něj. Otázek, na které budou odpovídat děti i jejich vedoucí je celá řada: čím tyto děti nahrazují písničky u táborového ohně? Co je to radost, co znamená být v něčem nejlepší a jak je důležité umět i prohrávat, ale také máte kamarády mezi dětmi, které slyší? 14. 10. 2003 – obsah - Televizní klub neslyšících přinese portrét a příběh dnes už legendárního "bratra v triku" - neslyšícího animátora a tvůrce kreslených filmů Borise Masníka. Portrét a životní příběh tohoto muže svědčí o tom, že i neslyšící člověk může dosáhnout špičkových výkonů a mezinárodního věhlasu 44

11. 11. 2003 – I neslyšící děti potřebují v mnoha životních situacích tlumočníka do znakové řeči. Prvním jejich tlumočníkem bývají rodiče. Ale pokud máma s tátou slyší, jejich znalost znakové řeči nemusí být perfektní. Neslyšící dítě se brzy setká s dalšími lidmi, kteří jim budou zprostředkovávat tlumočení z češtiny do "znakovky". Nedávný výzkum, nazvaný "Tlumočník očima neslyšícího dítěte" přinesl překvapivé poznatky. Ani starší děti často nevědí, jak služby tlumočníka používat. Hosté Televizního klubu neslyšících se tentokrát zamýšlejí nad tím, jak dětem se ztrátou sluchu praktické poznatky předat. 9. 12. 2003 – Téma problematiky tlumočení do znakové řeči pokračuje i v tomto vydání Televizního klubu neslyšících. Tentokrát se společně s hosty pořadu zamýšlíme nad tím, jakým způsobem může nedostatečné tlumočení na soudech ovlivnit výsledek soudního procesu. Existují totiž příběhy neslyšících, které ovlivnil fakt, že v soudní síni došlo k nedostatečné komunikaci. 7. 2. 2004 – "Je to zážitek, na který se nezapomíná“… sdělili po představení Tracyho tygra neslyšící diváci. Novela Williama Saroyana "Tracyho tygr" měla loni premiéru v provedení herců divadla Nablízko. Příběh o lásce a o tygrovi, který vlastně není tygrem, však měl jednu zvláštnost. Bylo to první divadelní představení, které bylo u nás převedeno do znakové řeči takzvaným "stínovým tlumočením". To znamená, že každý herec na jevišti měl svého znakujícího dvojníka. Neslyšící diváci tak mohli poprvé plnohodnotně sledovat divadelní výkony herců i tlumočníků. Tlumočníci se pak ve svých výkonech museli gesty i pohybem po jevišti co nejvíce podobat hercům. Příběh tak dostává novou a velmi zajímavou podobu i pro slyšící diváky. První Televizní klub neslyšících v tomto roce přiblíží zrod a premiéru tohoto představení. 3. 4. 2004 – V tomto díle Televizního klubu neslyšících bychom chtěli odpovědět na jeden z nejčastějších diváckých dotazů - ptají se, kde by se mohli naučit český znakový jazyk. Předáme tedy divákům informace o několika kurzech největších organizací, které se věnují výuce českého znakového jazyka. V některých z nich učí pedagogové neslyšící děti, v jiných rodiče neslyšících dětí, v dalších budoucí profesionální překladatele a v úplně jiných zase malé slyšící děti, které chtějí takto komunikovat se svými neslyšícími kamarády. Pozveme vás také do porodnice v Podolí, kde v současné době vzniká specializované oddělení pro neslyšící maminky. Samozřejmě i tady sestřičky chodí do kurzu znakového jazyka. Oddělení v Podolí vzniklo poté, co byla odvysílána v jednom z dílů TKN reportáž o neslyšících maminkách, které se potýkají v nejšťastnějších dnech svého života paradoxně s největšími komunikačními problémy. Rádi bychom budoucí neslyšící maminky navedli na cestu, kde zcela jistě nebudou muset tyto problémy řešit. 15. 5. 2004 – Ve dvou portrétech vám představíme zcela odlišný osud zajímavých a svým způsobem výjimečných mužů se sluchovým postižením, kteří se oba dokázali vypořádat s fenoménem zvaným nezaměstnanost. Prvním z nich je Ing. Jan Papáček z Jižních Čech, který přestal slyšet v raném dětství po přechozeném zánětu středního ucha. Naučil se však dobře odezírat, vystudoval gymnázium i vysokou školu zemědělskou. Začal podnikat v ekologickém zemědělství, ale jeho farma zkrachovala. Dnes pracuje jako mechanik u jedné firmy, píše články do novin, fotografuje. Podařilo se mu získat zdevastovaný statek na Třeboňsku, který 45

svépomocí renovuje a jeho snem je zemědělská farma, kde by zdravotně postižení lidé mohli produkovat potraviny pro svou potřebu. Druhý příběh jsme natočili v Liberci. Představíme vám Jiřího Sedláčka, který je ředitelem Mezinárodního centra Universum. Je to obecně prospěšná společnost, která poskytuje sociální služby lidem se zdravotním postižením. Provozují zde také tři chráněné dílny, v nichž pracují handicapovaní občané. Sám pan Sedláček je neslyšící a možná i proto je mu blízká problematika handicapovaných lidí a je schopen jim účinně pomáhat. 12. 6. 2004 –V dnešním vydání našeho klubu vám představíme Lucii Kastnerovou z Brna. Je neslyšící, odmalička chtěla být učitelkou, a proto vystudovala střední pedagogickou školu v Hradci Králové a pedagogickou fakultu v Brně. Dnes vyučuje český jazyk, literaturu a občanskou výchovu ve střední průmyslové škole oděvní a SOU pro sluchově postižené v Brně. Je také šéfredaktorkou časopisu Unie a ještě jí zbývá čas na pantomimu. Je členkou souboru P.S.I., to je soubor, kde působí nejlepší neslyšící herci z celé naší republiky. Dalším příspěvkem, který jsme natočili také v Brně je druhý ročník přehlídky vyprávění neslyšících, který pořádá Česká unie neslyšících. Vyprávění z rukávu je specifická forma kultury neslyšících, kdy vypravěč ztvárňuje zpravidla veselou historku na jevišti a kromě znakového jazyka přidává výraznější mimiku a další nonverbální prvky komunikace. V TKN shlédneme tedy poprvé ukázky tohoto skutečně autonomního umění neslyšících. 10. 7. 2004 – Jak se žije lidem, kterým byl před lety voperován kochleární implantát; Před 15 lety byl v Československu voperován první kochleární implantát ohluchlému pacientovi. Od té doby se uskutečnilo přes 200 podobných operací a Česká republika se v této oblasti zařadila mezi světovou špičku. Nedávno se na pražském Žofíně uskutečnilo setkání uživatelů kochleárního implantátu a pro štáb Televizního klubu neslyšících to byla možnost získat informace, jakým způsobem tato operace ovlivnila jejich následný život. Diváci se v tomto pořadu seznámí s různými typy kochleárních implantátů a o možnostech, které svým uživatelům přinášejí. 24. 7. 2004 – Národní přehlídka neverbálního divadla a pantomimy v Kolíně je jedním z mála kulturních festivalů, které mohou sluchově postižení lidé plnohodnotně vnímat. A nejen to, mnozí z nich nebudou jen na straně diváků, ale i mezi účinkujícími. Reportážní mozaiku z přehlídky v Kolíně připravil a uvádí Josef Brožík. 7. 8. 2004 – O neobyčejném osudu jedné rodiny, který mohl postihnout kohokoliv z nás.; Příběh jedné rodiny neslyšících manželů s jejich slyšícím dítětem, které bylo nečekaně postiženo jinou vadou. 23. 9. 2004 – Dnešní vydání Televizního klubu neslyšících bude celé věnováno sportu přesněji tedy kulturistice, fotbalu, basketbalu a plavání. Chtěli bychom ukázat, že i mezi neslyšícími je mnoho sportovních nadšenců, kteří věnují svému koníčku spoustu času i energie. Seznámíme vás se sportovci, kteří jsou již v současné době uznávanými talenty, oceňovanými i na mezinárodních turnajích. Nahlédneme do sportovního deníku těch, kteří jsou v tomto ohledu teprve někde na začátku, ale jejich nasazení není o nic menší než u jejich

46

starších kolegů. V čem se liší přístup neslyšících k milovanému sportu a liší se vůbec? Na tuto otázku budeme společně hledat odpověď. 7. 10. 2004 – V dnešním Televizním klubu neslyšících vám představíme Věru Macháčkovou a jejího manžela, které mnozí znají jako cestovatelskou dvojici, něco jako neslyšící Hanzelka a Zikmund. Paní Věra se s námi podělí nejen o zážitky ze svých cest, ale bude mluvit i o bariérách, které musí neslyšící cestovatel překonávat. Má možnost srovnávat i to, jakým způsobem se chovají k neslyšícím v různých zemích světa. Dalším koníčkem paní Macháčkové je také umělecká tvorba. Absolvovala uměleckoprůmyslovou školu a v tomto TKN nabízí divákům návod, jak postupovat při malování na porcelán a taflování. Stačí šikovné ruce, trochu trpělivosti a můžete vyrábět dárky pro radost. Do vlastnoručně vyrobených dárků je možné také ukrýt kus srdce, jak sama říká, a tak jimi potěšíte obdarovaného často více, než koupenými věcmi. 21. 10. 2004 – Co budu dělat, až budu velký či velká. Malé děti v tom mají obyčejně jasno. Jejich sny a představy se určitě příliš neliší od snů neslyšících dětí. Ty však mají mnohdy trnitější cestu k jejich naplnění. Největší a téměř nepřekonatelnou překážkou je samozřejmě komunikační bariéra. Proto mnoho neslyšících velmi záhy přichází o své ideály a rezignuje. Jsou ovšem i výjimky, kterým se jejich sen naplnil, a pracují v oboru, který je jim blízký a jejich potřeba seberealizace je uspokojena. Dnes vám představíme čtyři mladé lidi, mají odlišné profese - programátor, zubní technik, módní návrhářka, úřednice - jedno je však spojuje, mají práci, která je baví a mají v ní úspěch. Podíváme se s kamerou za mladými neslyšícími, kteří mají těsně před ukončením základní školy a před sebou novou životní dráhu, která je dovede až do zaměstnání. Budeme si s nimi povídat o tom, jak si představují svoji budoucnost a s jakými problémy se potýkají právě v této chvíli. 11. 11. 2004 – Dnešní Televizní klub neslyšících nahlédne do života několika lidí, kteří jsou postiženi podle názoru odborníků nejtěžším zdravotním postižením - hluchoslepotou. Definice tohoto postižení, která byla přijata na loňské konferenci Evropské unie hluchoslepých v Dánsku, zní: "Hluchoslepota je postižení, které je způsobeno různorodými kombinacemi sluchového a zrakového poškození různého stupně, které výrazně ztěžují komunikaci, přístup k informacím a orientaci v prostoru". Mnozí si neuvědomují, že tento handicap není pouhým součtem sluchového a zrakového postižení, ale jejich násobkem. Podle evropských statistik by u nás mělo žít kolem 4 000 takto postižených lidí. Mnozí z nich žijí v izolaci a nedostává se jim odborné pomoci a kvalitní péče. S kamerou se podíváme za těmi z nich, kteří se snaží svůj velmi vážný handicap úspěšně překonávat. Hluchoslepé poznáte na ulici snadno - jejich symbolem je červenobílá hůl." 20. 11. 2004 – V dnešním TKN vám představíme sportovce, kterým učaroval bowling a zavedeme vás i na český šampionát neslyšících. První bowlingový klub neslyšících byl založen před pěti lety a jeho předseda, Jaromír Vohryzka, nám přiblíží nejen činnost klubu, ale i úspěchy, kterých za tu dobu dosáhli. Další reportáž bude o výměnné akci českých a britských mladých neslyšících, která se letos uskutečnila pod patronátem EU. Hrdina posledního příspěvku v našem magazínu je zlatý retrívr, který se honosí titulem asistenční signální pes pro neslyšící. Není bez zajímavosti, že až donedávna neexistoval speciální výcvik 47

psů pro lidi se sluchovým postižením a je moc dobře, že se tato situace změnila. Paní Zuzana Daušová z organizace Helppes nám ukáže, co všechno musí takový pes umět a současně se podíváme i do jedné rodiny, která už takto vycvičeného psa má a může se tedy s námi podělit o své zkušenosti 9. 12. 2004 – V dnešním vydání Televizního klubu neslyšících vám přiblížíme příběhy tří lidí s různými typy sluchového postižení. Přesto, že společným jmenovatelem jejich potíží je sluch, nejde o problémy totožné. První příběh je o člověku, který je od narození nedoslýchavý. Využívá zbytků sluchu s pomocí sluchadla, odezírání a speciálních technických pomůcek. Druhý příběh se týká sluchových potíží získaných v pozdějším věku. Zde je problém jiný - takto postižený člověk bojuje s nepřízní osudu na několika frontách. Učí se slyšet se sluchadlem, odezírat a řeší i svůj problém psychologický - učí se žít s handicapem. Poslední příběh nám přiblíží osud člověka, který po úraze náhle přišel zcela o sluch. S tím samozřejmě přichází deprese, někdy i ztráta zaměstnání, strach mluvit na veřejnosti a spousta dalších problémů. Tři autentické osudy budou doplňovat svými informacemi foniatr, logoped, psycholog a odborník na sluchadla a jiné technické pomůcky. 23. 12. 2004 – V dnešním vydání TKN budeme hovořit o neslyšících dětech, které byly odkázány na život v dětských domovech a ústavech, protože nebylo možné si je žádným způsobem vzít do rodinné péče. Díky větší všeobecné informovanosti se však dnes již můžeme setkat s rodinami, které se prokousaly hromadou předpisů, vyhlášek a nařízení, absolvovaly úspěšně psychologické testy a pohovory a mohou tak vytvořit domov dětem, které do té doby prostě neměly štěstí. Navštívíme rodinu Červinkových, která si vzala do pěstounské péče dvě děti - devítiletého Mária a čtyřletou Pavlínku. Jak se jim žije, jako rodině budeme moci sami poznat. 1. 1. 2005 – V dnešním Televizním klubu neslyšících tak trochu nahlédneme do minulosti. Před padesáti lety - přesně 29. srpna 1954, dosáhli neslyšící amatérští divadelníci obrovského úspěchu na divadelním festivalu Jiráskův Hronov. Se svým nastudováním hry Ženichové tehdy zvítězili a to i v konkurenci "slyšících" souborů. Objevili jsme i krátký filmový záznam této události a s kamerou se vydáme na místa, která jsou spojena s jejich vystoupeními. Ochotnický soubor čítal tehdy 22 členů a dnes jich žije již jen osm. Představíme vám jednotlivé herce, kteří nám prozradí, proč se tak úspěšný soubor rozpadl a jak se vyvíjely jejich osudy dál. Padesátileté jubileum je určitě dobrou příležitostí k takovému zamyšlení. 16. 1. 2005 – Dnešní Televizní klub neslyšících se bude věnovat přípravě televizních skrytých titulků pro sluchově postižené diváky. Nahlédneme do "televizní kuchyně" a dovíme se, jak se vyrábějí skryté titulky k již předtočeným pořadům a jak k pořadům vysílaným živě. V klubovně České unie neslyšících se budeme ptát sluchově postižených lidí, jak jsou spokojeni se skrytými titulky a co pro ně vůbec znamená možnost sledovat pořady, které by jinak pro ně byly nesrozumitelné. Zamyslíme se i nad tím, proč ve veřejných prostorách, například v restauracích či hotelech, nemá u nás prakticky nikde neslyšící možnost sledovat skryté titulky. Přitom Česká televize ze zákona titulkuje přes sedmdesát procent svých pořadů. Vypadá to, že ve veřejných prostorách jakoby vůbec nevěděli, že jejich televizor má zařízení na vyvolání skrytých titulků. V cizině je dnes běžné, že televizní skryté titulky musí být k dispozici 48

hostům v hotelích, restauracích, nemocnicích a podobně. Možná, že to ještě chvíli potrvá, než si všichni uvědomí, že by tomu tak mělo být i u nás." Je to zážitek, na který se nezapomíná“… sdělili po představení Tracyho tygra neslyšící diváci…. 30. 1. 2005 – V jednom z posledních TKN jsme se zaměřili na mladé neslyšící a jejich představy o budoucím povolání. Setkali jsme se s mnoha žáky, kteří si přáli být kuchaři. Proto jsme se rozhodli přiblížit divákům tuto profesi právě z hlediska neslyšícího člověka. Navštívíme poslední ročník Středního odborného učiliště - obor kuchař a budeme mluvit s učni, kteří za chvíli poprvé vstoupí do samostatného pracovního života. Zavedeme vás i do restaurace, kde pracuje neslyšící kuchař, který se věnuje své profesi již osm let. Bude nám vyprávět, jaké měl problémy ve svých začátcích, jak komunikuje se slyšícími kolegy a také se s námi podělí o svůj nejoblíbenější recept, můžete to podle jeho návodu zkusit a potěšit tak třeba své blízké. 13. 2. 2005 – V posledních letech se povědomí o znakovém jazyce značně rozšířilo. V současné době se čím dál častěji objevují tlumočená divadelní představení či koncerty populární i vážné hudby. Počátkem ledna bude Česká televize vysílat tlumočený celý přenos benefičního koncertu Podepsáno srdcem. V jednom okamžiku se budou moci u obrazovek potkat lidé slyšící s těmi, pro které tyto pořady dříve nebyly vůbec srozumitelné. Bezprostředně po skončení této akce si budeme povídat o zážitcích neslyšících diváků z tohoto koncertu. Současně se zeptáme tlumočníků, jakým způsobem prezentují neslyšícím divákům hudbu, jaký je rozdíl mezi tlumočením vážné hudby a písniček, jaké předpoklady a znalosti musí tlumočník mít a co všechno musí podstoupit před tím, než vyjde na pódium. 6. 3. 2005 – Dnešní televizní klub neslyšících se bude věnovat různým vizuálním systémům, důležitým pro sluchově postižené lidi. V liberecké Technické univerzitě navštívíme špičkové pracoviště v oblasti počítačového zpracování mluvené řeči. Systém, který zde vznikl, umožňuje automatický přepis televizních a rozhlasových pořadů do písemné formy, dále zde vyvinuli model umělé počítačové, česky mluvící tváře, který slouží k výuce řeči neslyšících. V libereckém Naivním divadle probíhá výstava kreseb Richarda Konvičky, který je mezinárodně uznávaným akademickým malířem. Jeho obrazy visí v různých galeriích nejen u nás, ale dokonce až v USA. Seznámíme diváky nejen s tvorbou tohoto malíře, ale zeptáme se ho i na to, jaké bylo jeho dětství a jak ho ovlivnilo prostředí neslyšící rodiny.

Díly pořadu TKN, které lze nalézt na iVysílání české televize a také si je možné je pustit online (14. 4. 2005)

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096066178-televizni-klub-neslysicich/205562221800004/video/

49

Datum vysílání

14. 4. 2005

28. 4. 2005

Název

Sportovní díl Deaflympiáda

Alpský pohár (Alpin Sherpa)

14. 5. 2005 26. 5. 2005

9. 6. 2005

Plzeň

23. 6. 2005

14. 7. 2005

Příběh Jaroslava Paura a Gordona Haye

   

V lednu roku 2005 proběhla v Melbourne deaflympiáda Povídání o prvních sportovních hrách pro neslyšící O založení sportovního klubu neslyšících CISS Rozhovory s českými medailisty – Karla Mervartová, Tereza Wágnerová, Pavlína Maléřová, František Kocourek, Margareta Hanneová - Trnková  Rozhovor s Otou Panským a jeho manželkou  Povídání o přípravách na alpský pohár a o lyžovaní (jak, kdy začít učit děti lyžovat, atp.)  Rozhovory s mladými neslyšícími lyžaři  Povídání o Petře Kurkové  Podpora Univerzity Palackého – fakulty tělesné výchovy – rozhovor: prof. PhDr. Hana Válková, CSc. - děkanka viz 14. 7. 2005 viz 28. 7. 2005  Plzeňská unie neslyšících - rozhovor s předsedkyní unie http://www.pun.cz/ neslyšících  rozhovor s Annou Küffnerovou a Karlem Küffnerem – seznámení s jejich životy  rozhovor s Kateřinou Královou – její zálibou je stříhání psů  neslyšící spisovatelé a básníci  neslyšící básnířka – Eliška Vyorálková – rozhovor  Věra Macháčková – výtvarné workshopy  Doc. Ak. Mal. Rostislav Vaněk – rozhovor – vedoucí ateliéru VŠUP – grafický design a vizuální komunikace a rozhovor s jeho neslyšícím žákem  Rozhovor s uměleckým fotografem Ing. Luďkem Lauermannem  Věnován Dvěma mužům spjatým s komunitou sluchově     

28. 7. 2005

Příběh Magistra Pavla Martínka a Ireny Horvátové

   

Příběh Ladislava Kratochvíla a

25. 8. 2005

Internetové odkazy k tématu http://www.paralympic.cz/

Obsah



postižených lidí Jaroslav Paur – prezident spolku neslyšících v ČR, povídání o prvním klubu neslyšících v 60. Letech Gordon Hay – z Velké Británie – odborník v oboru digitálních médií – Má diplom na fotografii a film, i herec Nakonec reportáž Gordona Haye o putování po Austrálii

Seznámení s dalšími dvěma neslyšícími – tito žijí mimo komunitu sluchově postižených Mgr. Pavel Martínek – po těžkém úrazu na 100% ohluchl, a také mu ochrnula celá pravá část těla. Byl přepaden. Předtím byl olympionikem a měl jet na Olympiádu v Atlantě Irena Horvátová – 26 let. Klientka Ústavu sociální péče pro ženy s mentálním postižením v Pístině Rozhovor s Vladimírem Kovaříkem – ředitelem ústavu sociální péče pro ženy s mentálním postižením v Pístině o Ireně Horvátové i o ústavu Rozhovor s Ladislavou Maderovou – zaměstnavatelkou Ireny Horvátové Rozhovor se Zdeňkem Píšou – arteterapeutem Ústavu soc. péče Ladislav Kratochvíl – problém s rovnováhou, ochrnuté www.srandovnik.wz.cz lícní nervy, problémy s okem a plně neslyšící; rozhovor s jeho manželkou Ivetou Kratochvílovou s jeho dcerou Kordulou a dcerou Terezou

50

8. 9. 2005 22. 9. 2005

6. 10. 2005

20. 10. 2005

17. 11. 2005

1. 12. 2005

15. 12. 2005

12. 1. 2006

26. 1. 2006



Jarmila Vojtěchová – byla u lékaře, ale tam jí řekli, že má jen chřipku, poté jí tvrdili, že má zablokovanou krční páteř, až to přešlo v horší příznaky. Teprve poté její manžel se známými zařídili pobyt přímo v nemocnici. Píše poezii.  Spolupráce s Univerzitou Palackého http://www.zablesk.olom Škola pro hluchoslepé děti  Rozhovory s rodiči žáků školy ouc.com Olomouc  Příběhy některých dětí ze školy viz 24. 8. 2006 http://ohluchli.sweb.cz/  Kolik sluchově postižených žije mezi námi?  Rozhovory s lidmi, kteří ohluchli během života  český klub ohluchlých – kurzy pro ohluchlé (např. http://www.snnodezírání, apod.), rozhovory s lidmi, kterým tento kurz beroun.ic.cz/ pomohl 3 sdružení pro  svaz neslyšících a nedoslýchavých (SNN) – v české http://www.audiohelp.cz/ sluchově postižené republice několik poradenských středisek, v tomto díle v ČR středisko v Berouně.  péče o sluchově postižené a o sluchadla – rozhovor s odborným lékařem, MUDr. Vladimír Hubsch  HELP – sdružení pro nedoslýchavé v Plzni, rozhovor s předsedou Ing. Kašparem  založení spolku Českomoravská jednota http://www.pomuckyprones lysici.cz/dodavatele/cesko hluchoněmých  postavení domu pro neslyšící – Útulna hluchoněmých moravska-jednota(otevřena 1925) – poté přejmenování na Stacionář neslysicich/ Brno 80 let – Útulny neslyšících (přežila druhou světovou válku) – v dnešní hluchoněmých http://www.cmjn.cz/cmjn/c době stacionář pro lidi s různými postiženími  rozhovor s Evou Kantůrkovou (žila ve stacionáři odelame.html s rodinou)  Expedice Damavand (hora v Íránu) – neslyšící http://ruce.cz/clanky/425klub-neslysicich-ahorolezci. Povídání o jejich dobrodružstvích v Íránu nedoslychavych-maminek  Mateřské centrum Praha Expedice  Klub neslyšících a nedoslýchavých maminek – Damavand zakladatelka Petra Stroffová – rozhovor  Poezie ve znakovém jazyce – nový znak pro poezii  prevence sociálně patologických jevů - rozvoj zájmových činností u sluchově postižených dětí;  ukázka z filmu „Duše jako kaviár“  rozhovory s dětmi o jejich zájmových činnostech  ukázky ze sportovních, hudebních a výtvarných aktivit dětí  Michaela Bašová – rozhovor – umělecké vyřezávání do ovoce, zeleniny, apod. Mezinárodní  Návštěva mezinárodního festivalu pantomimy festival pantomimy neslyšících a divadla  ukázky z představení neslyšících v Brně  rozhovory s interprety 2005  Centrum pro zdravotně postižené v Berouně  Dagmar Radilová – ředitelka centra pro zdravotně postižené v Berouně – rozhovor  Petr Cedrych - klient centra – rozhovor  Příběh nedoslýchavé dívky, která se 3× osobně setkala Splněná přání s Michaelem Jacksonem  Mojmír Vítek – příběh neslyšícího chlapce, který se chce stát kombajnistou  Kluby seniorů – Česká unie neslyšících Praha Senioři  František Tichý – rozhovor Jarmily Vojtěchové

51

  

9. 2. 2006

9. 3. 2006

25. 3. 2006 8. 4. 2006

27. 4. 2006

13. 5. 2006 18. 5. 2006

Rozhovory se seniory a jejich dětmi životní příběhy několika seniorů Domy s pečovatelskou službou a domovy důchodců v Praze viz 13. 7. 2006 http://www.suki.cz/  pořad ve studiu http://www.neslysim.cz/cze/o_ Hosté:  Mgr. Simona Šolcová – předsedkyně organizace SUKI; nas/kdo_jsme/mgr_petr_vysuc ek/  PhDr. Eva Vymlátilová - psycholožka;  Doc. MUDr. Zdeněk Kabelka – přednosta ORL kliniky; Neslyšící a kochleární  Mgr. Věra Strnadová – Ohluchlá autorka mnoha implantát publikací o sluchově postižených a jejich komunitě;  Mgr. Petr Vysuček  rodiče i sami neslyšící; o debata o kochleárním implantátu a celkově o problematice neslyšících, viz 27. 7. 2006 viz 12. 8. 2006  Bariéry při hledání práce sluchově neslyšících – hledání http://www.neslysici.cz/ pracovního uplatnění Neslyšící a hledání  rozhovor se zástupcem pracovního úřadu práce  Rady pro komunikaci s neslyšícími  zkušenosti neslyšících s hledáním práce viz 13. 7. 2006  

1. 6. 2006

dějiny neslyšících

       1. 2.

15. 6. 2006

13. 7. 2006

27. 7. 2006

3 životní příběhy nedoslýchavých

Tinnitus

Vzdělávání sluchově postižených

3.    

 

rozhovory s neslyšícími, co ví o dějinách kultury http://ruce.cz/clanky/628/5kalendarium-neslysicich neslyšících; Bc. Barbora Komárková – seznámení s její bakalářskou prací ne téma „kultura neslyšících“ – rozhovor příběh francouzského kněze Abeé de l Epée Pražský ústav pro hluchoněmé – jeho historie doc. Jaroslav Hrubý – rozhovor – sepsal dějiny neslyšících rozhovory s neslyšícími, kteří zažili 2. světovou válku Václav Wilczek – zmínka Daniel Pilař – neslyšící taxikář – rozhovor 3 životní příběhy nedoslýchavých Petr Korelus – věnuje se automobilovému závodění Hana Chmelařová – dosáhla vynikajících výsledků v cyklistice Mgr. Ladislav Bystroň – funkcionář Českého svazu neslyšících sportovců a reprezentant České republiky na deaflympiádě v roce 2005 Příčiny vzniku a jak se s nimi vypořádat MUDr. Jitka Vydrová – rozhovor rozhovory s osobami postiženými tinnitem www.isstcop-praha.cz/ Střední škola technická o Mgr. Jiří Bernát – ředitel střední školy, která přijímá http://www.skolaholeckova.cz/ i děti se sluchovým postižením – rozhovor o rozhovory se studentkami o Mgr. Eva Formánková zástupkyně ředitele – rozhovor o rozhovory i s pedagogy Nejstarší škola pro sluchově postižené Střední škola, základní škola a mateřská škola pro sluchově postižené – rozhovory s ředitelem, zástupkyní ředitele i se studenty

52

 12. 8. 2006

   

24. 8. 2006

Divadlo a tlumené  představení

     

7. 9. 2006

Centrum pro zaměstnávání osob se sluchových  postižením 

 

21. 9. 2006

Zlín

   

5. 10. 2006

19. 10. 2006

    Tlumočnické služby pro neslyšící a  tlumočníci znakového jazyka 

  

2. 11. 2006

3 reportáže



16. 11. 2006

  vzdělání neslyšících    

30. 11. 2006 Umění jako další řeč neslyšících – řeč

Rozhovor se studentkami Aplikované biochemie na http://www.atelierPřírodovědecké fakultě MU v Brně – Lenka Richterová, marcela.wbs.cz/ Bc. Lenka Osičková, rozhovor s tlumočnicí na vysoké škole Marcela Cinková – výtvarnice – její cesta za profesí Společenská Etiketa – jak se chovat na kulturní akci (divadelní představení, apod.) tlumočené představení – návštěva tlumočeného představení - stínového (ukázka) rozhovory s návštěvníky rozhovor s ředitelem divadla v Celetné a režisérem představení Jakubem Špalkem rozhovor s herci http://www.klimacentrum.cz/_ založeno 1. 9. 2005 cze/ rozhovor se zakladatelem, zaměstnanci i klienty problémy v komunikaci s úředníky http://www.snncr.cz/ příběhy nedoslýchavých a neslyšících, kteří se snažili najít práci klimacentrum – rozhovor s ředitelem, zaměstnanci Patrik Macenauer – rozhovor Svaz neslyšících a nedoslýchavých Vysočina – rozhovor o společnosti chata Tesák u Zlína pro neslyšící – historie založení – rozhovory s klienty; ukázky práce exkurze ve zlínské továrně na boty – rozhovory s neslyšícími zaměstnanci rozhovor s Vojtěchem Holíkem – vyučený kameník Rozhovor s rodinou s adoptovaným neslyšícím dítětem pobytové akce přes středisko rané péče – rozhovory se zástupcem střediska i s maminkami sluchově postižených dětí Neslyšící potápěči – rozhovor se slyšícím instruktorem rozhovory s neslyšícími potápěči, ukázky z instruktáží rozhovor s doktorkou ASNEP Asociace organizací neslyšících, http://www.asnep.cz/ nedoslýchavých a jejich přátel – rozhovory se zaměstnanci – informace o centru rozhovory s klienty centra porovnání situace neslyšících u nás a v Anglii vzdělávání tlumočníků znakového jazyka – návštěva konference pro vzdělávání tlumočníků znakového jazyka http://www.ceskatelevize.cz/p co trápí neslyšící diváky – návštěva televize Mezinárodní filmový festival – 41. ročník – poprvé orady/10099208637-skola-napromítali České soutěžní filmy s českými titulky, vysluni/ povídání o festivalu Škola na výsluní – seriál České televize, rozhovor s neslyšící herečkou; rozhovor s Veronikou Žilkovou 80. výročí založení školy pro neslyšící Praha - Radlice

historie školy návštěva školy – ukázky představení na počest výročí Rozhovory s pedagogy, s vychovatelkou na internátě Gallaudetova univerzita – informace o škole Zuzana Čížková - slyšící studentka UMPRUM, studuje sochařství v ateliéru profesora Kurta Gebauera. Vypracovala několik studií na téma znakové řeči. Zaujalo ji, že handicapovaní lidé nahrazují možnost komunikace prostorovým vyjádřením mluveného slova a současně pro

53

http://www.sksp.org/#!intro

neslyšících jako další inspirace umění

14. 12. 2006

28. 12. 2006

11. 1. 2007

LORM

25. 1. 2007

Neslyšící dítě ve slyšící rodin

8. 2. 2007

Zlatý oříšek

22. 2. 2007 11. 3. 2007 25. 3. 2007 8. 4. 2007 22. 4. 2007

agentura APPN – problematika zaměstnanosti sluchově postižených

6. 5. 2007

Soutěž kuchařů TKN

17. 5. 2007

12. ročník pantomimy „Otevřeno“

31. 5. 2007

Dětský domov v Ivančicích

17. 6. 2007

Jak se neslyšící děti učí znakovat

ni byly portréty rukou zajímavým uměleckým motivem. Věra Macháčková neslyšící absolventka uměleckoprůmyslové školy, kterou studovala před padesáti lety. Nyní jí je přes sedmdesát let – ohlédnutí po její umělecké kariéře.  Brno, Středisko na pomoc studentům se speciálními nároky  návštěva některých fakult Masarykovy Univerzity  ukázka spolupráce obou institucí, jaké možnosti pro sluchově postižené studenty tato kooperace přináší.  rozhovory s profesory, tlumočníky, pracovníky studijního oddělení a se studenty  návštěva dvou českých škol pro sluchově postižené děti v Ivančicích a v Brně  ukázky vánočních zvyků, návštěva muzea betlémů, mše pro neslyšící  LORM – festivalová akce společnosti pro hluchoslepé  Stanislav Novák alias Liška – známý umělec – rozhovor a životní příběh  Neslyšící dítě ve slyšící rodině  rozhovory s maminkami těchto dětí – řešení pohádkového deficitu pro neslyšící děti  Lenka Sagulová – neslyšící dvanáctiletá soutěžící, rozhovor s ní, s rodiči, prarodiči, ukázka představení Pan Polštáč, ve kterém hrála viz 12. 7. 2007 viz 23. 8. 2007 viz 9. 8. 2007 viz 26. 7. 2007  návštěva agentury APPN – zprostředkovává neslyšícím práci  rozhovory se dvěma klienty agentury APPN, kterým pomohla najít práci 

4 neslyšící kuchaři různého věku a pohlaví – uvaří před kamerami své oblíbené recepty – hodnocení pozvanými odborníky – vyhlášení nejlepšího „kuchaře TKN“  12. ročník pantomimy s názvem „Otevřeno“ – cíl je otevřít se slyšícím i neslyšícím, rozvíjet jejich tvůrčí iniciativu na jevišti i mimo něj, vzájemně se inspirovat a ukázat, čeho lze v těchto oborech dosáhnout.  rozhovory s protagonisty  Návštěva dětského domova v Ivančicích – přiblížení atmosféry tohoto zařízení a příběhy některých klientů 

 28. 6. 2007

hudba je i pro neslyšící

 

12. 7. 2007



seznámení s výtvarnicí Petrou Jelenovou – ilustrátorka dětského slovníčku se znakovým jazykem pro nejmenší děti. Vytvořila „slabikář“ – Medvídek Čumáček ve spolupráci s Markétou Prabišovou vznik videoklipu k písni Vidoucí, ale neviděná, slyšící, ale neslyšená od dvojice autorů Hapka - Horáček. seznámení s neslyšícím DJ, kterému se splnil jeho dětský sen, prošel kurzem pro DJ a nyní hraje na diskotékách pro slyšící lidi Škola pro sluchově postižené v Hradci Králové – rozhovory se studenty učňovských oborů Ing. Jan Šafra - osobnost, která i přes těžké sluchové postižení je plně integrována do slyšící společnosti

54

26. 7. 2007

9. 8. 2007

Bilingvální výchova  – slyšící děti a  neslyšící rodiče

nepochopení až despekt široké veřejnosti 3 životní příběhy dětí, které pochází z takovýchto rodin

 Usnadnění dorozumívání díky  technice

Západočeská univerzita v Plzni – spolupráce s Českou televizí výhody digitálního vysílání tísňová linka pro neslyšící projekt v Hradci Králové, který pomáhá lidem najít práci (spojený s internátním bydlením) rozhovor s neslyšící ženou, které se povedlo najít vysněné zaměstnání Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně – Chrlicích životní příběhy pěti hluchoslepých klientů jízda na horském kole, turistika, raftování, skoky na trampolíně, freestyl, horolezectví příběh manželského páru, v němž každý pochází z jiné země, jiné kultury i jiného náboženství – jejich životní příběh Střední škola v Radlicích – multimediální dílna, ve které neslyšící studenti natáčejí rozhovory ve znakovém jazyce, připravují zprávy ze světa a točí dokonce i grotesky Magda Vojnarová - učí ve škole v Radlicích český a znakový jazyk Michal Štěpánek – věnuje se počítačové grafice a malování obrazů V jejich činnosti jim pomáhá nově vzniklé Občanské sdružení Zavři uši, otevři oči, které se snaží svými akcemi propojovat svět slyšících a neslyšících Návštěva dvou vernisáží, přednášky a také představení, kteří tito neslyšící pořádají pro slyšící veřejnost

 

23. 8. 2007

Bydlíme jako doma a žijeme mezi vámi 

 11. 9. 2007

Hluchoslepí

25. 9. 2007

Sportovní díl

9. 10. 2007

Životní příběh manželského páru

   

23. 10. 2007

7. 11. 2007

Multimediální dílna Zajímavé koníčky dvou mladých neslyšících

  

21. 11. 2007

Neslyšící fotografové

 

4. 12. 2007

Neslyšící Romové v  Česku

19. 12. 2007

Slyšící děti neslyšících rodičů

15. 1. 2008

Proměna dvou neslyšících dam

29. 1. 2008

12. 2. 2008

3. 3. 2008

 



Návštěva pěstounské rodiny, která do své péče přijala tři romská děvčátka. Návštěva romské rodiny Rozhovor s velmi úspěšným chlapcem, jehož největší zálibou je literární tvorba v romském jazyce Jak se mají dnešní slyšící děti neslyšících rodičů? Na jaké bariéry narážejí, s čím děti a jejich rodiče bojují? Slyšící děti, jejichž mateřským jazykem je český znakový jazyk, se od mala nacházejí v bilingvním prostředí. proměna dvou neslyšících modelek - O ně se postarají dva realizační týmy, složené z neslyšících kadeřníků, neslyšících odborných poradců v oblasti módy a vizážistů.

Mezinárodní festival pantomimy a divadla neslyšících v Brně 2007

Reportáže z jednotlivých vystoupení a rozhovory se členy souborů z celé Evropy oživíme záběry z pořadů České televize, které konkrétní zemi přiblíží vždy z hlediska kulturního, poznávacího i kulinářského.

Smíšené rodiny slyšících a neslyšících

příběhy dvou rodin – v první z nich se do slyšící rodiny jako třetí dítě narodila neslyšící Eliška a druhá rodina neslyšících manželů má slyšící Věru.

Free stylový camp Návštěva neslyšící lyžařky – zážitky z deaflympiády v Salt

Lake City, kde získala 5 medailí

55

Znaková řeč

viz 1. 7. 2008

31. 3. 2008

Zprávy v českém znakovém jazyce

V České televizi mají neslyšící od roku 2000 svůj vlastní zpravodajský pořad. To zdaleka není běžné v dalších zemích Evropy. Jedná se sice o pětiminutové vysílání, to se však v dubnu 2008 změní. Prodlouží se čas vysílání, dojde ke změně názvu i struktury předkládaných zpráv, na obrazovce se objeví další moderátoři. Nadešla chvíle, abychom se setkali s těmi, kteří stáli u zrodu zpráv, a kteří byli jejich prvními aktéry. Na jaké novinky se můžeme těšit a kolik práce stojí za přípravou jednoho takového vysílání? Na všechny tyto otázky najdeme odpovědi v následujícím TKN.

14. 4. 2008

Dvě generace sluchově postižených

viz 15. 7. 2008

17. 3. 2008

22. 4. 2008

6. 5. 2008

Neslyšící homosexuální ženy viz 29. 7. 2008 ve společnosti

díl věnovaný jen vzpomínání na první národní festival Vzpomínání na pantomimy První národní festival pantomimy

20. 5. 2008

Ohluchnutí v dospělosti

3. 6. 2008

Vzdělávání neslyšících dětí

17. 6. 2008

1. 7. 2008

15. 7. 2008

29. 7. 2008

8. 9. 2008

příběhy dvou lidí, kteří ohluchli již jako dospělí a museli se s touto ztrátou vyrovnat.

rozhovory s dětmi, mládeží, rodiči, pedagogy i zástupci ministerstva školství o možnostech vzdělávání sluchově postižených dětí. Moderátoři pořadu TKN požádali nejzkušenější paparazzi o výzvědy svých kolegů. Měli zjistit, kde moderátoři pracují, co Noví moderátoři dělají, když zrovna nemoderují Zprávy, čím se baví ve svém Zpráv v českém znakovém jazyce volném čase. Poté se ptali moderátorů, s nimiž udělali rozhovory o jejich pocitech souvisejících s náhlou popularitou.  vývoj znaků v historii lidstva  rozhovory s odborníky, co probíhá v mozku ve spojitosti se znakováním Znaková řeč  význam různých druhů komunikace  rozhovor se slyšícími rodiči, kteří používají ke komunikaci se svými slyšícími nemluvňaty znakovou řeč  Liší se zkušenostmi, které souvisejí s dobou, do které se Dvě generace narodili, ve které chodili do školy, hledali uplatnění. sluchově Spojuje je fakt, že pocházejí ze slyšícího prostředí a postižených jejich potomci jsou slyšící  problémy neslyšících v Jihočeském regionu  Jaké je to být lesbičkou a ještě neslyšící ve společnosti, tedy jaký je život v subkomunitě komunity?  Víme, že většina neslyšících dětí se rodí slyšícím rodičům. Jak se odráží rozdílnost jazyků, kultury a navíc Neslyšící rozdílnost sexuální orientace v takové rodině? homosexuální ženy  Jak přijímá komunita neslyšících jinak sexuálně ve společnosti orientované páry?  Jaké možnosti partnerského života mají neslyšící lesbičky u nás? Sluchově postižení  rozhovor s ušní specialistkou

56

16. 9. 2008

30. 9. 2008

14. 10. 2008

3. 11. 2008

11. 11. 2008

a automobily

 

Autismus u neslyšících

viz 24. 8. 2009

historie automobilového sportu neslyšících Dana Sadílková – sluchově postižená členka Automotoklubu neslyšících  Martin Kalig, Petr Tomášek - rozhovory dvě nedoslýchavé umělkyně – matka Marie Tichá – Těžce nedoslýchavé ilustrátorka dětských knih a školních učebnic pro 1. stupeň základních škol a dcera Gabriela Čapková – vystudovala umělkyně FAMU a stala se uznávanou fotografkou. Jejich životní příběhy a cesta k umělecké profesi Od roku 2007 existuje občanské sdružení Awi film o.s. Jedná se o skupinu neslyšících filmových fandů, kteří se rozhodli zpracovávat témata způsobem, jaký je vlastní právě neslyšícím. Ideou této společnosti je prostřednictvím filmů Filmy od přiblížit většinové veřejnosti způsob života, kulturu a jazyk neslyšících pro komunity neslyšících u nás. První, zrealizovaný, filmový neslyšící projekt se jmenuje Čtyřlístek, film o osudovém setkání dvou neslyšících mladých lidí. V této době připravují druhý hodinový film s akční tématikou, na kterém budou spolupracovat i herci z jiných zemí. Výpravy do světa  45 let starý dokumentární film  Natáčel se na Svatém Kopečku u Olomouce a pojednával ticha o vzdělávání neslyšících dětí.  příběh malého japonského chlapce, kterému učarovalo japonské bojové umění Aikido. Japonsko  další příspěvky – origami, zajímavosti o gejšách, příprava sushi

 1. 12. 2008

15. 12. 2008

Sourozenecké dvojice s neslyšícím 

Počítačové kurzy pro neslyšící seniory

23. 12. 2008

Vánoční zvyky minulosti

12. 1. 2009

"literatura neslyšících"

  

    

27. 1. 2009

Kochleární implantace



nahlédnutí do životů, které se spojily ve smíšených sourozeneckých dvojicích příběhy tří sourozeneckých dvojic – první ve zralém věku, druhé v dospělém produktivním věku a třetí sourozenci v dětském věku kurzy připravuje společnost APPN rozhovor s paní ministryní Džamilou Stehlíkovou

jak vypadala příprava pokrmů, sváteční tabule, jaké zvyky a tradice se dodržovaly, jaké ozdoby se podomácku vyráběly a co všechno patřilo ke Štědrému dni před sto lety. záznamy poezie ve znakovém jazyce od roku 1980 dnešní příběhy na DVD od AWI FILM Zuzana Hájková, Alan Ptáček - rozhovory seznámení diváků s problematikou kochleárních implantací. podání informací - kdy je kochleární implantát doporučován lékaři, jakou roli hraje včasné určení sluchové vady, jaká vyšetření předcházejí, proč se nejprve zkouší sluchadlo, jak probíhá operace, její možná rizika, i jak vypadá následná péče a co vše je důležité pro úspěšnost tohoto zákroku, jak dlouho implantace už probíhají, jaké jsou výsledky, co se dnes změnilo a jakým směrem se tento druh operací ubírá. rozhovory s odborníky, rodiči jejichž děti tuto operaci podstoupily, nebo o ní uvažují

57

10. 2. 2009

24. 2. 2009

16. 3. 2009

Neslyšící homosexuálové

  

Cesta neslyšících za   akademickými tituly Hluchoslepí lidé

beseda ve studiu rozhovory s gayema a lesbičkama na téma adopce dítě svého partnera názory odborníků z oblasti psychologie, sexuologie a pedagogiky mladý vědec RNDr. Michal Jágr, Ph.D. – životní příběh PhDr. Ondřej Bastl – životní příběh

viz 7. 7. 2009

30. 3. 2009

Státní maturity a viz 21. 7. 2009 zkouška z cizího jazyka pro neslyšící

13. 4. 2009

Příběh muže, který viz 4. 8. 2009 doplatil na svou dobrotu

21. 4. 2009

5. 5. 2009

19. 5. 2009

2. 6. 2009

16. 6. 2009

7. 7. 2009

21. 7. 2009

4. 8. 2009

24. 8. 2009

Cesty jak odstranit  komunikační  bariéry

např. u lékaře, na úřadě, nebo jako integrovaný žák ve škole, či klient v domově pro seniory Federace rodičů a přátel sluchově postižených  Unie neslyšících Brno  seznámení s neslyšícím studentem, který už dlouho kreslí komiksy, přitom je - jako většina - nekopíruje, ale Jak tráví neslyšící vytváří si je podle své fantazie, podle svých představ a svůj volný čas? bez dlouhé přípravy  manželé Ptáčkovi – jejich trávení volného času  propojení kultury slyšících a neslyšících Módní přehlídka  atmosféra této události a současně výjimečná příležitost Step by step k setkání s lidmi, kteří vyhlásili boj zavřenosti a izolovanosti komunity neslyšících.  rozhovory s aktéry Pantomima  Brněnský festival pantomimy  festival umění pro děti Toyama 2008  Především se zaměřují na ty rodiče, kteří jsou slyšící a s Federace rodičů a takovýmto handicapem se většinou předtím nesetkali. přátel sluchově Federace jim nabízí např. psychologickou, logopedickou, postižených audiologickou nebo speciálně pedagogickou poradnu.  Středisko rané péče Tamtam  věnují se lyžování, plavání, skoku do dálky nebo závodům v běhu Hluchoslepí lidé  Lormolympiáda – literární soutěže o Cenu Hieronyma Lorma  Metody pro výuku českého jazyka pro neslyšící jako Státní maturity a cizího jazyka, jejich efekt, zkouška z cizího  rozhovory se studenty – vnímání výuky, jestli se cítí být jazyka pro neslyšící připraveni na státní maturity, jak vnímají státní maturity Pavel Burda se nachází ve velmi svízelné situaci, jeho Příběh muže, který bývalá manželka nadělala řadu dluhů, opustila manžela i děti, které přivedla z prvního manželství. Pavel Burda přijal děti za doplatil na svou vlastní a splácí dluhy, je bez práce a neustále mu hrozí dobrotu exekuce. Je to příběh neslyšícího muže, který krutě doplatil na svou dobrotu.  PhDr. Zoja Šedivá ukáže některé testy a zadání, podle Autismus u kterých pak s dětmi pracuje. neslyšících  Seznámení se třemi rodinami, ve kterých je autistické

58



dítě (dvě jsou i sluchově postižená – třetí dítě slyšící, ale komunikuje znakovým jazykem) rozhovory s rodiči



rozhovory s odborníky i s účastníky sympozia

1. 9. 2009

Sympozium Evropské unie neslyšících

15. 9. 2009

Sportovec tělem i sportovním trenérem, šikovným výrobcem medailí, odznaků a duší Vladimír Švec pečetí, ale také člověkem s ohromným smyslem pro humor.

Jedná se o muže, který byl sportovcem, výborným

29. 9. 2009

13. 10. 2009

27. 10. 2009

10. 11. 2009

24. 11. 2009 14. 12. 2009

22. 12. 2009

12. 1. 2010

Poznáme ho i jako bojovníka přímo na bitevním poli.  Návštěva dvou míst:  Bílá v Beskydech – sportovně zaměřený tábor, který Možnosti pro pro neslyšící připravila Oblastní unie neslyšících sluchově postižené v Olomouci děti o prázdninách  Letní integrovaný tábor pro sluchově postižené děti a mládež v Jiřetíně pod Jedlovou.  pořádá jí občanské sdružení Dialog  Záměrem je snaha o integraci dětí se zdravotním postižením do společnosti jejich vrstevníků Hudebně taneční  Jako lektoři - Jana Koubková (jazz), Pavla Forest, dílna Milan Steigerwald (rock), Hugo Tichý (bubny djembe), Julius Coufal (kytara), Eva Krejčířová (klasický tanec) a také folklórní soubor Červánek   rozhovory s organizátory a účastníky těchto sportovních 45. ročník her na Strahově Celostátních  seznámení s nároky, které tato profese klade na zájemce, sportovních her pro uvidíme přípravné testy i praktické zkoušky, a zjistíme, v sluchově postižené čem se liší práce trenéra se sluchovým postižením žáky — Kurz sluchově postižených trenérů fotbalu

je prvním a zatím jediným člověkem s těžkým postižením sluchu, který získal velký doktorát (Ph.D.). Jeho práce byly publikovány nejen u nás, ale také v mezinárodním prestižním RNDr. Michal Jágr, odborném periodiku. V současné době je vědeckým Ph.D. pracovníkem Mikrobiologického ústavu Akademie věd v ČR. TKN sleduje jeho růst už od dob gymnaziálních studií až po současnost, uvádí výsledky jeho práce, které jsou vskutku špičkové  politik, učitel, student, herec, sportovec Jiří Procházka  rozhovory s panem procházkou, jeho rodinou i okolím  rozhovor s odbornicí z Národopisného muzea v Praze, Dušičky vs. PhDr. Jiřinou Langammerovou Halloween  oslava Halloweenu  křest DVD Křest DVD Moravské varianty  ukázky z DVD  společenské hry znaků českého znakového jazyka  anketa  Mezinárodní festival pantomimy   a divadla

existuje téměř 40 let ukázky z festivalu rozhovory s aktéry i diváky

59

neslyšících

1. 2. 2010

Kavárna pro neslyšící

9. 2. 2010

Registrované partnerství

viz 29. 6. 2010    

Lukáš Šic a Marcel Valeš – v ČR historicky první neslyšící pár, který uzavřel registrované partnerství rozhovor s partnery pořad doplněn názory a informacemi našeho předního odborníka – sexuologa MUDr. Jaroslava Zvěřiny Který jazyk pokládají vzhledem ke svému postižení a způsobu komunikace za mateřský návštěva 3 Pražských škol pro sluchově postižené – rozhovory s žáky, pedagogy Jazyková ulitoolympiáda pro žáky 2. stupně těchto pražských ZŠ pro sluchově postižené

15. 3. 2010

Výuka cizích jazyků pro  sluchově postižené děti 

29. 3. 2010

Asistence pro sluchově postižené viz 13. 7. 2010

6. 4. 2010

Časopisy a noviny   neslyšících

20. 4. 2010

Kurzy první pomoci

viz 12. 7. 2011

Výchovná dramatika neslyšících

viz 27. 7. 2010

4. 5. 2010

návštěva redakce časopisu Gong a časopisu Unie rozhovory s redaktory i s odbornými asistenty

24. 5. 2010

Neslyšící sportovci viz 10. 8. 2010

1. 6. 2010

Neslyšící IT odborníci

15. 6. 2010

Rybaření

29. 6. 2010

Kavárna pro neslyšící

13. 7. 2010

27. 7. 2010



příběhy dvou neslyšících IT odborníků – Michaela Trousila a Martina Ťuláka  projekt Troas  pořad volně navazuje na TKN z května tohoto roku viz 26. 7. 2011    

Asistence pro sluchově postižené  Výchovná dramatika neslyšících

   

10. 8. 2010

Neslyšící sportovci 

31. 8. 2010

Kultura neslyšících 



kavárna Pierot – první svého druhu v Evropě všichni zaměstnanci jednatelé a vedoucí jsou neslyšící zajímavý pokus o přibližování kultur PhDr. Ota Pačesová – pořádá seminář „Hluchoslepí mezi námi“ – rozhovor studijní program Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci (Aplikovaná tělesná výchova) Prvním vysokoškolským oborem, který byl vytvořen speciálně pro sluchově postižené studenty, byla výchovná dramatika neslyšících na Divadelní fakultě JAMU v Brně zachycení atmosféry na škole rozhovory s pedagogy i sluchově postiženými studenty klub Skivelo – nejaktivnější sportovní klub neslyšících v České republice den s nejúspěšnějším neslyšícím cyklistou Pavlem Pastrnekem, který sklízí úspěchy i v soutěžích určených slyšícím sportovcům. návštěva dvou velkých událostí pro sluchově postižené sledování komunikace neslyšících, jejich způsoby

60

14. 9. 2010 28. 9. 2010

Sport

navazování kontaktu, jejich rozhovory viz 9. 8. 2011

Výjezdy neslyšících viz 23. 8. 2011 do zahraničí



12. 10. 2010

26. 10. 2010

9. 11. 2010

23. 11. 2010

návštěva ženy, která se zabývá ezoterikou a tajemnými záležitostmi mezi nebem a zemí. Mezi tyto zvláštnosti Ezoterika a patří například i reiki a práce s lidskou energií neslyšící  rozhovory s neslyšícími, kteří se řídí horoskopy  anketa s neslyšícími  rozhovor s kartářkou o budoucnosti neslyšících Dokument o neslyšící ženě, která se před lety provdala do USA za bývalého občana ČR, nyní občana USA. V manželství se narodily dvě děti. Pro různé neshody se žena rozhodla spolu s oběma dětmi vrátit se zpět do republiky. Později došlo ke sporu, u kterého rodiče budou děti žít. Žena souhlasila s tím, že starší dítě, které už chodilo do školy v USA, tam bude žít s otcem, ale žádala, aby mladší dítě měla ve své péči. Došlo k různým jednáním, při kterých byla neslyšící žena handicapována nejen ztrátou sluchu, ale také sníženým stupněm komunikace v českém jazyce a neporozuměním právním postupům. Jejím hlavním komunikačním prostředkem je znakový jazyk. Nakonec byla vyzvána, aby s mladším dítětem odcestovala do USA, kde údajně mělo dojít k soudnímu jednání. Avšak prakticky Osud paní Adély okamžitě po příletu do USA jí bylo policejně odebráno dítě s Vaškové-Svrcek tím, že se vykonává již pravomocné rozhodnutí učiněné v USA. Tato žena se v USA ocitla v neřešitelné situaci? Nemohla zaplatit právní zastoupení (nikde nedostala informaci, že by mohla žádat o zastoupení ?ex offo?) při soudním jednání. I když jí bylo navrženo další soudní jednání byl stanoven vzdálený termín, kterého se nemohla zúčastnit, protože se musela vrátit zpět do ČR. Situace vypadá tak, že neslyšící žena by mohla zažádat o další soud. Její finanční situace jí však nyní nedovoluje, aby hradila další let do USA, natož objednat placené právní služby. Pořad chce nejen ukázat osud paní Adély Vaškové - Svrcek, ale také nabídnout řešení, která zazní z úst pozvaných odborníků. Navíc přidá všeobecné rady, na co má těžce sluchově postižený člověk právo.  zaměření na zdravotní problematiku závratí a jejich Závratě — příčin Nečekané situace  rady sluchově postiženým cestovatelům, jak se zachovat při cestování — v nečekaných situacích Přepisy při  přiblížení názorů na to, proč jsou při soudních jednáních soudních jednáních osob se sluchovým handicapem důležité kromě — Film Deaf tlumočníků i přepisy v reálném čase Festival —  ohlédnutí za prvním Film Deaf Festivalem Odborné  přednášky z oblasti zdravotní prevence a také finanční přednášky gramotnosti. Tento díl sleduje zajímavý životní příběh Lotyšky Mariky Antonovy, která se řízením osudu dostala k práci s Zajímavý životní neslyšícími studenty. Tato práce ji zavedla na Divadelní příběh Lotyšky fakultu JAMU v Brně. Zažila i velmi kritické situace, které Mariky Antonovy pak ztvárnila v divadelní hře Deník cizinky. Marika Antonova v současné době studuje na JAMU, věnuje se pedagogické práci s neslyšícími, pořádá workshopy a tlumočí z angličtiny

61

7. 12. 2010

21. 12. 2010

11. 1. 2011

25. 1. 2011

8. 2. 2011

22. 2. 2011

do znakového jazyka.  Ladislav Bojar – ředitel ČUN – rozhovor  poukázání na největší problém neslyšících – nezaměstnanost  Richard Helcl – klient ČUN - rozhovor  Štědrý večer v Kyrgyzsku a Mongolsku  nadělování dárků v Americe Oslavy Vánoc v  co dávají na stůl o svátcích ve Švýcarsku jiných zemích  historické tradice, které provázejí Vánoce v Itálii, Francii, Švédsku a Norsku – rozhovor s paní Kamilou Skopovou  Česká společnost AIDS pomoc, o. s. – pořádá 9. ročník osvětové a informační kampaně spojené se sbírkou – Světový den boje návštěva této sbírky proti AIDS  rozhovory s osobami nakaženými virem HIV a s odborníky  anketa mezi studenty  občanské sdružení Ulita - získalo grant z Evropské unie na projekt tanečních kurzů a díky nim se podařilo zorganizovat přednášky i lekce s odbornými lektory v Taneční kurzy pro oblasti street dance i současného tance. - velký zájem sluchově postižené mezi neslyšícími  informace o tom jak vnímají hudbu a rytmus neslyšící tanečníci, proč je právě toto láká a jaké pokroky dělají.  Emílie Mrzílková – rozhovor  anketa s mladšími i staršími neslyšícími - úroveň Tlumočníci tlumočníků znakové řeči  rozhovor s ředitelkou České komory tlumočníků znakového jazyka Chráněné dílny a  problematika sluchově postižených lidí znevýhodněných mentálním handicapem pracoviště Česká unie neslyšících na severní Moravě

 8. 3. 2011

Tlumočení pro neslyšící

   

22. 3. 2011

Bolesti zad

    

5. 4. 2011

Neslyšící pamětníci

19. 4. 2011

Velikonoce

3. 5. 2011

Poruchy příjmu potravy

     

rozhovor s neslyšícím zástupcem školy v Praze 5 – Radlicích setkání s Davidem Jordou – rozhovor rozhovor s týmem tlumočníků bezprostředně pro tlumočení u soudu rozhovor se soudcem jakou roli při blokádách páteře hraje správný pohyb a cvičení co je to nadváha a obezita jak mohou souviset problémy s pohybovým aparátem s životosprávou Jiří Císař – neurolog a internista- rozhovor rozhovory s lidmi, kteří se narodili v období druhé světové války nebo těsně po ní jak se žilo neslyšícím daleko před dnešní bláznivou dobou - rodinné zázemí, vzdělávací systém, možnosti volnočasových aktivit, prostředky pro vyjádření nesouhlasu s děním kolem sebe, se státním aparátem Kamila Skopová – rozhovor Marika Antonová – doktorandka na JAMU – rozhovor povídání o velikonocích v Čechách i v Lotyšsku historie – morální poselství Velikonoc vznik a význam lidových tradic rozhovor se dvěma neslyšícími dívkami, které s PPP bojují, s jejich příbuznými, přáteli a lékaři

62

17. 5. 2011

31. 5. 2011

14. 6. 2011

28. 6. 2011

Úspěšné akademičky

Výročí a jubilea organizací, center a služeb v uplynulém měsíci — Doc. MUDr. Zdeněk Kabelka

Demonstrace neslyšících v Praze u Rudolfina

Centrum Pyramida při Ostravské univerzitě — Centrum Slunečnice při Vysoké škole báňské v Ostravě

   

portrét dvou úspěšných žen Mgr. Ivana Zoulíková - rozhovor Ing. Šárka Ryglová, PhD. - rozhovor Česká unie neslyšících – na podzim roku 2009 oslavila 20 let svého trvání  Federace rodičů a přátel sluchově postižených v Praze – 20 let  Bilingvální mateřské školy – 15 let  Středisko rané péče Tamtam Praha – 10 let (5 let od vzniku pobočky v Olomouci)  Setkání rodičů a odborníků u příležitosti 400. kochleární implantace u dětí – jubilejní pacientka se stala dvouletá Agáta Strádalová z Litoměřic  MUDr. Zdeněk Kabelka - rozhovor Rok 2011 je pro mnoho neziskových organizací zdravotně postižených lidí rokem likvidačním. Velké problémy jsou s poskytováním sociálních služeb obecně, ale nově i s poskytováním tlumočnických služeb pro neslyšící. Jeden z největších poskytovatelů tlumočnických služeb Centrum zprostředkování tlumočníků pro neslyšící realizované organizací Asnep dostalo jen minimální dotaci na tlumočnické služby, která už byla vyčerpána a tak v současné chvíli poskytování služeb pozastavilo. To pro mnoho neslyšících znamená, že nemá možnost rozumět svému lékaři, dorozumět se na úřadech, v zaměstnání, v bance, ale také na mnoha dalších místech, kde doposud bylo možné využít tlumočnické služby. Jedná se o vážný problém komunity českých neslyšících. Za to, ale i za mnoho dalších negativních změn, které jsou důsledkem důchodové a sociální reformy, přijedou neslyšící z celé České republiky demonstrovat k Rudolfinu na Náměstí Jana Palacha v Praze.  rozhovory s absolventy - Bc. Martinem Kuldou a Bc. http://slunecniceLenkou Rovňaníkovou ekf.vsb.cz/  informace o centru Pyramida a centru Slunečnice



12. 7. 2011

Kurzy první pomoci

26. 7. 2011

Rybaření

9. 8. 2011

Sport

       

v roce 2010 od září do prosince se 11 neslyšících kurzistů účastnilo víkendových setkání, kde se pod vedením čtyř lektorů učili, jak zvládnout první pomoc společný projekt Jazykového centra Ulita v Praze Radlicích a sdružení Záchranáři Žatec účast na workshopech první pomoci pro žáky v Radlicích účast na programu Čtyři deci stačí – sluchově postižení dobrovolníci se stanou dárci krve v Ústavu hematologie a transfúze v Praze Rybářský klub neslyšících v Pečkách – 10 let od založení rozhovor s předsedou Ernestem Šulcem a některými členy klubu Milan Šťastný – neslyšící „kaprař“ – rozhovor – rybářův den u vody návštěva celostátních sportovních her sluchově postižené mládeže rozhovory s pořadateli, účastníky

63

 

23. 8. 2011

Výjezdy neslyšících  do zahraničí

13. 9. 2011

  Cestování po světě  

27. 9. 2011

Neslyšící řidiči

    

11. 10 2011

Rytmus

  

25. 10. 2011

Mgr. Věra Strnadová získala Cenu Olgy Havlové – Reliéfní plastika symbolizující znakovou řeč



  8. 11. 2011

Mezinárodní den neslyšících

 

22. 11. 2011

Cestování letadlem  – O životě jihoafrických neslyšících

6. 12. 2011

Varieté

20. 12. 2011

Dobrovolnictví – Karolína Hyklová

    

pokus o inspiraci ke sportu rozhovory s neslyšícími, pro které je poznávání cizích kultur jedním z největších hobby. Zážitky z exotických zemí rozhovory s manželskými páry, které v zahraničí žili – přiblížení života, který pocítili na vlastní kůži v některých evropských zemích. rozhovory se studenty letních škol v zahraničí rozhovory s neslyšícími, kteří rádi a často cestují vzpomínky na Borneo, Jihoafrickou republiku, Indii, Brazílii, Sao Paulo, Rio de Janeiro, apod. rozhovory s neslyšícími profesionálními řidiči (řidič náklaďáku, bagru, …) rozhovor s neslyšícím majitelem autoservisu názory zaměstnavatelů neslyšících řidičů, lékařů, kteří zpracovávají potvrzení o zdravotní způsobilosti a policistů. anketa v řadách veřejnosti. jak mohou rytmus cítit lidé nedoslýchaví nebo neslyšící Marika Antonova – absolventka brněnské JAMU obor výchovná dramatika neslyšících – rozhovor Lenka Hricová, členka rytmické skupiny Spálené sušenky – rozhovor týdenní kurz Hledání společného jazyka v rytmu v rámci projektu EU Mládež v akci – informace o projektu Mgr. Věra Strnadová – neslyšící - Je autorkou řady publikací, spolupracuje na řadě projektů ve prospěch sluchově postižených, zejména v rozšiřování titulků televizních pořadů a filmů na DVD a uznání všech komunikačních systémů pro neslyšící. Reportáž ukazuje její cestu, kterou musela v životě projít. I když je Věra Strnadová mezi neslyšícími velmi známou osobností, některé detaily z jejího života mohou být překvapivé i inspirativní. reliéfní plastika vytvořena v pražské škole pro sluchově postižené v Holečkově ulici – plastika byla vytvořena v rámci diplomové práce absolventky Vysoké školy uměleckoprůmyslové – rozhovor s autorkou v den podzimní rovnodennosti snaha o vyvrácení vybraných sedmi mýtů a předsudků o znakovém jazyce. rozhovory s neslyšícími, organizátory akce, tlumočníky a zástupci organizací neslyšících – o znakovém jazyce, kultuře, ale i nárocích a potřebách návštěva Jihoafrické republiky skupinou mladých neslyšících (rozhovory s nimi) Světový kongres neslyšících v Durbanu – seznámení s atmosférou na kongresu, ale i s životem jihoafrických neslyšících rozhovor s kanadským neslyšícím zoologem pořad věnovaný humoru a scénkám kouzelník, balet, hudební vstup – vše spojeno s pantomimou strávila dva měsíce na dobrovolnické službě v Guatemale. rozhovor - Co ji vedlo k rozhodnutí vyjet pomáhat neslyšícím dětem ze sociálně slabších poměrů právě do

64



 

12. 1. 2012

Výročí založení školy pro sluchově postižené v Hradci Králové – Hradecký spolek neslyšících – Setkání neslyšících s premiérem

    

  26. 1. 2012

Mezinárodní festival pantomimy  neslyšících

  

9. 2. 2012

Projekty neslyšících děti

   23. 2. 2012

Stanislav Kleisner, člen Pantomimy S.  I. a Nepanto



této země, jaké úsilí musela vynaložit na zajištění výjezdu, jaká je její zkušenost a jaké doporučení by dala všem, kteří by se rozhodli pro podobné dobrodružství. seberealizace pro české dobrovolníky i v rámci českých organizací neslyšících, které se v současné době nacházejí v nepříznivé situaci a posily by jim velmi výraznou měrou pomohly. 130. výročí založení školy pro sluchově postižené v Hradci Králové informace z historie školy, rozhovory s bývalými žáky a pedagogy Iva Rindová – ředitelka školy – rozhovor 90. výročí Hradeckého spolku neslyšících rozhovory s členy spolku o začátcích i vývoji spolkové činnosti výstava historických fotografií, ručních prací, apod.… připomenutí setkání neslyšících s premiérem Petrem Nečasem. - Návštěva předního politického představitele v Pražském spolku neslyšících byla významná i tím, že se jednalo o druhé setkání od roku 1947 již po jednadvacáté v Brně Josef Tichý – významný host z černého divadla IMAGE THEATRE – rozhovor rozhovory s ostatními soubory a ukázky z jejich představení seznámení se dvěma významnými osobnostmi pantomimy projekt věnovaný hudbě V rámci tohoto mezinárodního projektu jako jediní neslyšící členové realizačního týmu informují zahraniční slyšící vrstevníky o tom, jakým způsobem vnímají hudbu oni a jak ji také sami vytvářejí. Zároveň seznamují s tím, jak vizuálně ztvárňují své zážitky v rámci televizní tvorby realizované v multimediální tvůrčí dílně WEBlik, což je internetové vysílání pro děti a mládež rozhovory s dětmi - jak se jim pracuje s dospěláky, jaký má pro ně tato spolupráce přínos a v čem je naopak náročná a komplikovaná. jeden z nejvýznamnějších členů Pantomimy S. I. a Nepanto obdržel ocenění Ministerstva kultury ČR – cena za přínos k rozvoji české kultury setkání v Nosticově paláci k příležitosti této pocty s několika členy Kleisnerovy rodiny, řadou členů pantomimy neslyšících a s vedoucím souboru P.S.I. Jindřichem Zemánkem životní příběh Stanislava Kleisnera

65

Závěr V úvodní části své bakalářské práce se věnuji sluchu, sluchovému ústrojí, zvuku a věnuji pozornost i sluchovým postižením a jejich léčbě. Tato kapitola by měla laickou veřejnost seznámit s problematikou sluchového postižení a základy Surdopedie. V další kapitole se věnuji komunikaci. Komunikace je velice důležitou součástí v životě každého člověka a u sluchově postižených tomu není jinak. Sluchově postižení mají své vlastní komunikační metody a dokonce vlastní jazyk. To vše se můžete v této kapitole dozvědět. Třetí kapitola provází vývojem médií, jejich členěním a hlavně médii, které se zabývají sluchově postiženými. Závěrečnou kapitolou teoretické části mě provedl pan RNDr. J. Brožík, který poskytl informace o Televizním klubu neslyšících. Odpověďmi na mé otázky, tak uvedl na pravou míru vznik Televizního klubu neslyšících a dalšími odpověďmi mě provedl historií tohoto pořadu, který je pro sluchově postižené velice přínosný a poučný. Praktická část věnovaná výše zmíněnému Televiznímu klubu neslyšících neboli TKN je zpracována díky ochotné pomoci pracovníků archivu České televize v Ostravě a Praze, kteří byli velice ochotní ke spolupráci. Díky těmto návštěvám jsem poznala zákulisí pořadu Televizního klubu neslyšících a nejen to, viděla jsem živé natáčení pořadu „Živě na jedničce“ a poznala jsem další oddělení, bez kterých by žádný pořad nevykoukl na denní světlo. Televizní klub neslyšících je velice zajímavý pořad, na který by si jistě měl najít čas každý člověk. Díky tomuto pořadu jsem poznala spoustu úskalí, které vstupují do života sluchově postižených i to jak takovéto životní zkoušky překonávají. Poznala jsem různé festivaly, olympiády a organizace pro sluchově postižené. Práce na této praktické části byla pro mě velkým přínosem. Myslím si, že cíl, který jsem si dala při psaní své bakalářské práce, jsem splnila a doufám, že informace, které jsem zpracovala ve své praktické části, budou přínosnou školní pomůckou pro výuku dalších pedagogů specializujících se na sluchově postižené, kteří si naši pozornost opravdu zaslouží.

66

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1. DEVITO, J. A. 2001. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 420 s. ISBN 80-716-9988-8 2. KELLER, J. 1995. Úvod do sociologie. Vyd. 3., upr. Praha: Sociologické nakladatelství, 186 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), ISBN 80-858-5006-0 3. FTOREK, J. 2009. Public relations jako ovlivňování mínění. 2., rozš. vyd. Praha: Grada Publishing, 195 s. ISBN 978-80-247-2678-6 (BROž.) 4. TEGZE, O. 2003. Neverbální komunikace: [co vám prozradí lidské chování a jednání, a jak toho využít]. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 482 s. ISBN 80-251-0183-5 5. LANGER, J. 2007. Základy surdopedie (multimediální studijní opora) [CD-ROM]. Olomouc, ISBN 978-80-7409-009-7 6. RENOTIÉROVÁ, M.; LUDÍKOVÁ, L., a kolektiv. 2006. Speciální pedagogika. 4. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 313 s. Učebnice (UP Olomouc). ISBN 80244-1475-9 7. KRAHULCOVÁ, B. 2002. Komunikace sluchově postižených. Vyd. 2. V Praze: Karolinum, 2002. ISBN 978-802-4603-292 8. PIPEKOVÁ, J. a kol. 1998. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido - edice pedagogické literatury, 234 s. ISBN 80-85931-65-6 9. KREMLIČKOVÁ, M.; NOVOTNÁ, M. 1997. Kapitoly ze speciální pedagogiky pro učitele: setkání speciálněpedagogická, sociálněpedagogická a pedagogickodiagnostická. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 115 s. ISBN 80-859-3760-3 10. BYTEŠNÍKOVÁ, I.; HORÁKOVÁ, R.; KLENKOVÁ, R. 2007. Logopedie: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido, ISBN 978-807-3151-362 11. LEPIL, O. 1994. Fyzika pro gymnázia: Mechanické kmitání a vlnění. 2. vyd. Praha: Prometheus, 135 s. ISBN 80-901-6196-0 12. MRÁZKOVÁ, E.; MRÁZEK, J.; LINDOVSKÁ M. 2006. Základy audiologie a objektivní audiometrie: medicínské a sociální aspekty sluchových vad. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, 121 s. ISBN 80-736-8226-5 13. KVÍTEK, V. 2006. Speciální pedagogika: Surdopedie. Univerzita v Českých Budějovicích,

67

14. SOURALOVÁ, E.; LANGER, J. 2005 Surdopedie: studijní opora pro kombinované studium. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 46 s. Texty k distančnímu vzdělávání v rámci kombinovaného studia. ISBN 80-244-1084-2 15. KHELEROVÁ, V. 1993. Trénink obchodního jednání. Praha: Grada, 95 s. ISBN 80-7169039-2 16. KÖPPLOVÁ, B.; KÖPPL, L. 1989. Dějiny světové žurnalistiky. 1. vyd. Brno: Novinář, 95 s. ISBN 8070772166 17. PAULÍK, K. 2007. Psychologické základy lidské komunikace: učební text. TU - Ostrava: Fakultna strojní VŠB, 18. VERNER, P.; BEZCHLEBOVÁ, M. 2007. Mediální výchova: průřezové téma. 1. vyd. Albra: SPL - Práce, 106 s. ISBN 978-80-7361-042-5

Internetové zdroje 1. MACUROVÁ, A. 2006. Komunikace, psaná čeština a čeští neslyšící: Problémy interkulturního porozumění. In: Ruce [online]. 2006-07-04 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.biap.org/biapanglais/rec021eng.htm 2. http://ruce.cz 3. http://www.helpnet.cz/sluchove-postizeni 4. Neslyšící.cz 5. Ticho.cz. 6. http://www.frpsp.cz/cs-CZ/uvod.html 7. http://weblik.cktzj.com/ 8. http://www.ceskatelevize.cz/porady/pohadky-pro-neslysici/ 9. http://www.cun.cz/index.php?clanek=23 10. http://www.gong.cz/neco-o-me

68

ANOTACE Jméno a příjmení:

Martina Kopková

Katedra:

Ústav speciálněpedagogických studií

Vedoucí práce:

Mgr. Jiří Langer PhD.

Rok obhajoby:

2012

Název práce:

Sluchové postižení a média

Název v angličtině:

Hearing impairment and the media

Anotace práce:

Cílem této práce je zmapovat všechny dostupné díly televizního klubu neslyšících pro výukové účely. Jedním z bodů práce je také seznámení se sluchem, sluchovým postižením a jeho léčbou. Média jsou nedílnou součásti života každého člověka, a proto jim bude také věnována kapitola. Seznámení s verbální a neverbální komunikací a komunikačními formami sluchově postižených.

Klíčová slova:

sluch, sluchové postižení, sluchově postižení, média, komunikace, televizní klub neslyšících

Anotace v angličtině:

The aim of this work is to map all available parts for television Deaf Club teaching purposes. One of the items of work i salso familiar with hearing, and hearing impairments its treatment. The media are an integral part of every human life, and therefore they will also be paid to the chapter. Introduction to verbal and nonverbal forms of sommunicationand communication of hearing – impaired.

Klíčová slova v angličtině:

hearing, impairment, hearing impairment, media, communications, TV Deaf Club

Přílohy vázané v práci:

Rozsah práce:

69 stran

Jazyk práce:

český

69

SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ A MÉDIA

Recommend Documents