roèník XXX
hlumecké listy
èasopis chlumeckého regionu
12
2000
Z OBSAHU ÈÍSLA: MISS FOTO Dalajlámovo NOVÉHO TISÍCILETÍ poselství
Z èinnosti 100 otázek a odpovìdí chlumecké VCS o Evropské unii Chlumec nad Cidlinou dne 21.12.2000
Slovo starosty Zažít milénium Vážení čtenáři Chlumeckých listů! Dle církevního kalendáře končí za pár dní druhé tisíciletí a každý si jistě položí otázku, jak duševně sám vstřebá pocit tohoto magického přelomu v dějinách lidstva. Otrlejší povahy si asi v tichosti pro sebe řeknou: je to jen další rok mého života a nic jiného, někdo se narodí teK a ten zase tehdy! Ale člověk přemýšlivější se jistě pozastaví nad nastávajícím datem, bude hodnotit minulé století i tisíciletí a pokusí se jistě představit si budoucnost svoji i celé naší matičky Země. V dnešní strašně uspěchané době by bylo jen dobře, aby každý člověk přeci jen na chvíli zapřemýšlel, co bylo a co bude. Jisté je i to, že kolotoč dění světa nabírá exponenciální rychlostí na obrátkách, vše kolem nás se neuvěřitelně rychle mění. Někdy člověka i zamrazí při pomyšlení, že především díky vědeckému a průmyslovému pokroku, umocněnému nárůstem obyvatel na naší planetě, musí nastat brzy nějaký „třesk“, že se něco brzy stane. Malé porovnání: celé první tisíciletí našeho letopočtu bylo vývojem tisíciletí druhého s výjimkou posledního století, co se týče základního vzhledu naší planety, nevýrazně odlišné. Avšak vlivem obrovského rozmachu světových vynálezů a expanze průmyslu a informatiky dvacáté století naši Zemi neuvěřitelným způsobem přetvořilo. Mnohdy je na místě citovat, že i zmrzačilo. Příroda již dávno nestačí ve své reprodukci pokrývat chamtivé požadavky lidstva. Člověk je dnes hodnocen jako nejnáročnější tvor, který se přemnožil, a který ve svých potřebách spotřebovává zásoby energie a nerostných surovin, které se po mnoho miliard let postupně tvořily. Takové tempo lidského pokroku znamená, že ani zdatný vědec si netroufne dnes předpovědět způsob stylu života již v roce 2010! Tedy při přelomu tisíciletí druhého a třetího se musíme všichni spolehnout, že světové dějiny budou řídit ti nejuvědomělejší lidé. Na jejich bedrech leží strašně odpovědné břemeno, kam se lidstvo vlastně bude ubírat: jestli k neodvratné a rychlé sebezáhubě anebo k pokroku, který si neumí-
2
me ani představit. Každý si bude jistě o silvestrovské noci i při štědrovečerní nadílce týden předtím jistě přát to druhé a to je dobře. Naše město se pro závěr tisíciletí na Klicperově náměstí obléklo do svátečního hávu, který jsme společně poprvé spatřili v podvečer zahájení adventní doby. Výzdoba je tak efektní, že můžeme směle soutěžit s většími městy (to je názor projíždějících motoristů). Na náměstí přišlo více než půl druhé tisícovky lidí, především rodiče s dětmi. Touto cestou děkuji našemu občanskému sdružení „Město v zahradách“ za zorganizování této akce, ale i všech kulturních akcí během tohoto roku. Jistě mi dáte za pravdu, že kultura v našem městě nabírá tempo, že znatelně ožila. I to je signál, že lidi baví něco prospěšného dělat a je důležité potěšit svoji zkornatělou duši. Chlumecké obchody na náměstí září vánoční výzdobou, všechny jsou krásně aranžovány, lákají k nákupům, ale já subjektivně hodnotím jako nejhezčí z nich cukrárnu pana Daška. Každý v závěru roku bilancuje svoji práci. Já chci poděkovat za kus dobře odvedené práce našemu zastupitelstvu, městské radě a všem odborným členům poradních komisí. Stejně tak zaměstnancům městského úřadu. Myslím, že společná chua něco udělat pro rozvoj města Chlumce nad Cidlinou začíná nést své ovoce. Mnohé se po úporných jednáních daří realizovat a jsou snad i zpětně registrovány kladné signály od chlumeckých občanů a veřejnosti. To je pro nás samozřejmě velkou duševní podporou a děkuji za ně jménem celého zastupitelstva. V dnešním rozjímání se s Vámi chci ještě podělit o dva vtipné zážitky během Mikulášského večera: Sotva jsem přišel z práce domů, někdo zvoní. Otevřu dveře od domu a tu slyším: blllllbllll ! Koukám přes vrátka, ale nikoho nevidím. A v tom znovu. Popojdu, kouknu přes vrata a spatřím Mikuláše, anděla a čtyři čerty. Pravím, že moje děti nejsou doma, honí někde čerty. Ale ten nejstrašnější a největší čert (měřil cca 120 cm a byl později identifikován jako jistý M.M.) povídá, že si jdou pro starostu. Svá slova dotvrdil bouchnutím koštětem na velký pytel. Bázlivě jsem se zeptal, co že jsem provedl. A tu pekelník zalomcoval vraty a za-
se na mě strašným hlasem: „starosto, pudeš s náma do pekla, mám to od Satana příkazem, protožes´ nezařídil, aby byla kanalizace a chodník v ulici Pražskáááá!!!“ A já na to rozklepaně, že to my doděláme přeci na jaře. Čerti zakouleli očima, ale Mikuláš nařídil, že mám tedy s tím peklem odklad, že se uvidí. Měl jsem z pekla štěstí! Druhý zážitek se dá asi nazvat, kterak se čert čerta bál: jde maminka s maličkým čertíčkem Rooseveltovou ulicí (asi postrašit babičku), ale vtom proti Mikuláš a dva statní pekelníci. Sotva je ten malý zblikl, skočil mámě do náruče a „bú, búú“. Čerti přijdou blíž, kdože to tu bulí a chechtají se: „hele kolega!“ Ale jak se ho dotknou, čertík spustí takový jek a křik a sotva mámu neudusí. Čerti zrozpačitěli, zanechali družení a šli rychle dál za svými povinnostmi. A ještě jedna snad velmi příjemná zpráva: dohodli jsme s našimi podnikateli, že se pokusíme, sdružíme opět finanční prostředky a na zámecké zahradě tak jako loni uspořádáme slavnostní ohňostroj, kterým přivítáme nový a magický nový rok 2001. Toto je v současné době v jednání. V případě oboustranných dohod jste na tuto slavnostní akci všichni zváni.
V závěru mi dovolte popřát Vám všem krásné prožití vánočních svátků, vyplněných maximální pohodou, především dětem přeji, aby pod kouzelným stromečkem nalezli právě ten dárek, po kterém dlouho touží, a do nového roku 2001 jako do nového století a jako do nového tisíciletí všem především přemíru štěstí, zdraví a rodinné spokojenosti. Aby nikdo nebyl dlouho sám, aby každý nalezl lásku a opravdové přátelství. Všechny lidi dobré vůle zdraví starosta Chlumce nad Cidlinou Ing. Miroslav Uchytil
Informace z radnice Vzhledem k velmi krátkému intervalu mezi minulou a dnešní uzávěrkou Chlumeckých listů budou následující stručné informace pouze ze dvou zasedání rady města.
Různé ! Rada města schválila nový ceník poplatků za sběr, svoz a likvidaci komunálního odpadu a pronájem sběrných nádob pro kalendářní období od 1. 3. 2001 do 28. 2. 2002.Ceník otištěn na jiném místě tohoto čísla Chlumeckých listů.
Vzhled města ! Rada města byla starostou informována o podpisu smlouvy s firmou Moraviafilm na zpracování ideové studie rekonstrukce městského kina. Předpokládaný náklad na tuto akci je 6 až 7 mil. Kč. V příštím roce by byl maximálně zadán ke zpracování projekt. ! Další z projednávaných bodů 51. zasedání rady města se týkal rekonstrukce budovy radnice, se kterou by mělo být započato v roce
2001. Rada proto rozhodla a zadala Ing. arch. Bučinovi a Herbsovi zpracovat vybranou variantu. ! Rada města vybírala dodavatele na významné investiční akce. Jako dodavatel akce „Přístavba šatnového pavilonu ZŠ“ byla vybrána a schválena fa SOLAR Chlumec n. C., dodavatelem „Rekonstrukce Lorety“ se stala fa STAVOSLUŽA s.r.o. Chlumec n. C. a konečně „Rekonstrukci prádelny na dům s pečovatelskou službou“ provede fa GEOSAN GROUP a.s. Velim.
Svoz popelových nádob v období vánočních svátků Během vánočních svátků bude svoz popelových nádob probíhat dle stávajícího režimu beze změn. První týden v novém roce 2001 bude svoz posunut o jeden den. Popelové
nádoby s červenou známkou (svoz 1x za 14 dnů) budou v roce 2001 vyváženy každý lichý týden.
Přehled účasti na zasedání Městského zastupitelstva č.
jméno
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
1.
Bernartová Jana Mgr.
/
/
/
/
/
/
2.
Černý Petr Ing.
/
/
/
/
/
/
3.
Dašek Josef
/
/
/
/
/
4.
Haspra Eduard
/
/
/
/
5.
Havlíček Milan Ing.
/
/
/
6.
Holan Jaroslav
/
/
/
7.
Horák Zdeněk PaedDr.
/
/
8.
Konášová Vladislava MVDr.
/
9.
Krenčík Jaroslav MUDr.
10. 11.
/
/
/
/
/
o
/
/
/
o
/
/
/
/
/
/
/
-
-
/
/
o
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
o
/
o
/
/
/
/
/
/
/
/
o
o
/
/
/
o
/
/
/
/
/
o
/
o
/
o
/
/
/
/
o
/
/
/
/
/
o
/
/
/
o
/
/
/
/
/
o
o
/
/
/
/
/
Kučera Ivo
/
/
/
/
/
o
/
/
/
/
/
/
/
/
Kycelt Josef
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
12.
Mareš Václav
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
o
/
/
13.
Nývlt Gerfred
/
/
/
-
o
/
o
/
o
-
/
/
o
-
14.
Rožec Rudolf Ing.
/
o
/
/
/
/
o
/
/
/
/
/
/
/
15.
Sameš Pavel
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
16.
Solar Zdeněk
/
/
/
/
o
/
o
/
/
/
/
o
/
/
17.
Špičák Jaroslav Ing.
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
o
/
/
18.
Uchytil Miroslav Ing.
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
19.
Vítek Arnošt PaedDr.
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
o
/
/
20.
Vopálka Jiří Ing.
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
21.
Zima Jan Ing. arch.
/
/
/
/
/
/
/
/
o
/
/
/
/
/
o - omluven
/ - účast
13
14
- - neomluven
3
Ceník poplatků za sběr, svoz a likvidaci komunálního odpadu a pronájem sběrných nádob pro kalendářní období od 1. 3. 2001 do 28. 2. 2002 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 2/98 se mění takto: 1a) Poplatky za svoz komunálního odpadu pro fyzické osoby (občany):
základě písemné dohody využívají systém sběru a třídění komunálního odpadu stanovený obcí, jsou cenami sjednanými v dohodě s obcí dle § 10 odst. 6 zák. č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozd. předpisů:
svoz 110 l nádoby - 52 svozů ročně - zelená známka
1 130 Kč
svoz 110 l nádoby - 52 svozů ročně - zelená známka
1 950 Kč
svoz 110 l nádoby - 42 svozů ročně - žlutá známka
960 Kč
svoz 110 l nádoby - 42 svozů ročně - žlutá známka
1 630 Kč
svoz 110 l nádoby - 26 svozů ročně - červená známka
700 Kč
svoz 110 l nádoby - 26 svozů ročně - červená známka
1 100 Kč
svoz 1100 l nádoby (kontejner) - 52 svozů ročně
9 000 Kč
svoz 1100 l nádoby (kontejner) - 52 svozů ročně
12 300 Kč
svoz 1100 l nádoby (kontejner) - 26 svozů ročně
5 800 Kč
svoz 1100 l nádoby (kontejner) - 26 svozů ročně
7 900 Kč
poplatek za zakoupení 1 ks PE pytle (likvidace v rámci pravidelných svozů)
50 Kč
Pozn.: v uvedených poplatcích je zahrnuta cena za roční pronájem sběrné nádoby.
1b) Poplatky za svoz komunálního dopadu pro právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které na
U nově přihlašovaných odběratelů se tyto ceny účtují již od 1. 1. 2001
Z policejních záznamů ! Z trestného činu nedovolené výroby
a držení omamných látek obvinil vyšetřovatel Policie ČR 20ti letého mladíka, kterému je kladeno za vinu, že pěstoval na odlehlém místě rostliny konopí setého. Tuto rostlinu hodlal upravit na drogu marihuanu, sám již drogu užíval a nabízel dalšímu 20ti letému mladíkovi. Obviněný je vyšetřován na svobodě. ! Za bezdůvodné napadání 19ti letého mladíka byl předán policisty PČR vyšetřovateli další 19ti letý mladík, který byl obviněn z trestného činu výtržnictví. Za spáchání tohoto trestného činu mu hrozí trest odnětí svobody až na dva roky. Výtržník není v tomto jednání žádným nováčkem, již byl soudně trestán. ! Z malicherné příčiny a přemíry požitého alkoholu se pohádali po půlnoci 12. 9. 2000 tři mladí muži ve věku 20, 24 a 30 let. Hádka přerostla do fyzického napadání a vyvrcholila tím, že dva muži napadli toho třetího, kterého zbili, kopali ho do různých částí těla a nakonec ho svlékli do naha a zaházeli jeho šaty. Poško-
4
zený prchal před nimi ulicemi města po silnici směrem na Prahu. Oba výtržníci byli obviněni z trestných činů výtržnictví a omezování osobní svobody. ! Pachatelé krádeže hliníkových vodičů z objektu písníku v Písku byli dopadeni a obviněni z trestného činu krádeže dne 16. 9. 2000. Na svědomí mají nejen tuto krádež se škodou přes 100 000,- Kč, ale i další krádeže barevných kovů v celém okrese Hradec Králové. ! Dne 18. 9. 2000 převzal od vyšetřovatele PČR obvinění z trestného činu výtržnictví 26 letý muž, který ve dnech 19. a 21. 7. 2000 napadl fyzicky dva poškozené, z nichž jednomu způsobil zranění pohmoždění obličeje a zlomeninu prstu levé ruky. Léčení zranění poškozeného trvalo jeden měsíc. ! O částku na hotovosti ve výši přes 72 000,- Kč přišly dvě pracovnice Pošty, když zapomněly tašku s penězi na střeše služebního auta, se kterým odjely. Po návratu na místo nalezly tašku prázdnou.
Po nepoctivém „nálezci“ pátrá Policie ČR. ! Zloděj jízdního kola byl dopaden a obviněn vyšetřovatelem PČR z trestného činu krádeže. Jízdní kolo odcizil na Klicperově náměstí v Chlumci nad Cidlinou a nutno dodat, že tato krádež není zdaleka jeho prvním hříchem. ! Pachatel krádeže 10 m měděných okapových svodů, ke které došlo počátkem listopadu t.r. na budově Základní školy v Chlumci nad Cidlinou byl policisty PČR dopaden a předán ke stíhání vyšetřovateli. ! Vánoční výzdobu na Klicperově náměstí v Chlumci nad Cidlinou nenechali na pokoji ani den tři mladí pobertové. Policisté PČR OOP je dopadli a odcizené okrasné žárovky byly vráceny zpět poškozenému městu. Jeden z pachatelů, kterému již bylo 15 let, bude oznámen pro přestupek, zbylí dva dosud nemohou být potrestáni pro jejich nezletilost. kpt. Podnecký
Naši milí čtenáři! Jsou Vánoce. Tradiční svátky všeobecného míru, klidu, dobrotivého srdce, soucitu s lidmi i zvířaty, nekonečné laskavosti, vzájemného pochopení všech, ale úplně všech všemi, vlídného, cituplného souznění duší, svátky dobrých skutků a ještě lepších předsevzetí před vykročením do nového roku. Je to nedlouhá doba, kdy je člověk naměkko, naplněn dobrem od chodidel až po lebeční kost a ochotný litovat všeho, čím kohokoli zarmoutil. To se týká i nás, členů redakční rady Chlumeckých listů. I my se kajeme za vše, co se nám v završujícím se roce nezdařilo tak, jak jsme si přáli. Pokud jsme se nějakým nešetrným, ne dosti uváženým slovem někoho dotkli, byli bychom rádi, kdyby nám to na účet své vánoční dobrotivosti prominul. BuKte ujištěni, že ani tiskařského šot-
ka, který s potěšením zaměňuje v textech písmenka tak, aby vznikaly nesmysly nebo nežádoucí jinosmysly, jsme na stránky Chlumeckých listů nepouštěli nikdy schválně. (Zrovna když jsme psali tuto větu podstrčil nám zlovolný šibal nemístně, nejspíš ze msty slovo „zmaměňuje“ a „sránky“. Ještě že jsme si toho na poslední chvíli všimli, což se někdy nezdaří.) Nicméně doufáme navzdory všemu, že jsme Vám přece jen naproti tomu umožnili si prostřednictvím našeho listu nikoli nepříjemně ukrátit dlouhou chvíli, dozvědět se leccos zajímavého, potěšitelného, užitečného a snad i zábavného. A jestli máte pocit, že bychom příští rok měli usilovat, aby obsah jednotlivých čísel byl ještě o něco zajímavější, potěšitelnější, užitečnější a zábavnější, pak s Vámi naprosto souhlasíme. Právě jsme si umínili, že se o to budeme s vynaložením všech sil a schopností snažit. Dobrá předsevze-
Dalajlámovo poselství Toto je poselství Dalajlámy k miléniu, stačí pár sekund na jeho přečtení a zamyšlení se nad ním. Mantra by měla odejít z vašich rukou do 96 hodin, takže nezadržujte si toto poselství a obdržíte velmi příjemné překvapení. Toto je pravda, i když nejste pověrčiví.
NÁVOD PRO ŽIVOT 1. Vezměte v úvahu, že velká láska a velké skutky zahrnují velké riskování. 2. Když prohrajete, nenechejte si ujít ponaučení proč. 3. Držte se tří R: Respektu vůči sobě, Respektu vůči ostatním, Responsibility - zodpovědnosti za všechny svoje činy. 4. Pamatujte si, že když nedostanete to, co chcete, je to někdy skvělý zásah štěstí.
5. Naučte se pravidla, abyste věděli, jak je správně porušit. 6. Nedovolte, aby malé neshody zranily velké přátelství. 7. Když si uvědomíte, že jste udělali chybu, udělejte okamžitě kroky k její nápravě. 8. Každý den buKte nějaký čas o samotě. 9. Otevřete svoji náruč změně, ale nevzdávejte se při tom svých hodnot. 10. Pamatujte si, že mlčení je někdy ta nejlepší odpověK.
tí se samozřejmě snáze vysloví než uskuteční, ale my svá slova bereme vážně a pevně za nimi stojíme. Děkujeme Vám za celoroční čtenářskou přízeň a věříme, že nám ji v příštím roce zachováte. Děkujeme zároveň všem, kdo s námi jakýmkoli způsobem spolupracovali. Dík patří i vedení města za podporu a pochopení. Všem vespolek do příštího roku, který je prvním rokem třetího tisíciletí, přejeme hodně zdraví a štěstí, pro něž je především zdraví živnou půdou, hodně úspěchů ve všem, co děláte a hodláte dělat. Aa se Vám splní všechna Vaše přání včetně těch nejtajnějších. A aa se v příštím roce i kormidelníkům naší státní lodi podaří rozbouřeným mořem celosvětových poměrů doplout k pobřeží kýžené hospodářské prosperity a všeobecného ozdravění politiky i mezilidských vztahů ve shodě s masarykovskými ideály pravdy a spravedlivosti. Vaše redakční rada
11. Žijte dobrý, čestný život. Až zestárnete a budete se dívat zpět, budete se moci těšit z něho podruhé. 12. Milující atmosféra ve vaší domácnosti je základem vašeho života. 13. Při neshodě s vašimi milovanými, řešte pouze přítomnou situaci. Nevynášejte na světlo minulost. 14. Sdílejte svoje poznatky. Je to způsob, jak dosáhnout nesmrtelnosti. 15. BuKte jemní k Zemi. 16. Jednou do roka se vypravte někam, kde jste nikdy před tím nebyli. 17. Pamatujte si, že nejlepší vztah je ten, ve kterém vaše vzájemná láska je větší, než vaše vzájemné potřeby. 18. Posuzujte svůj úspěch tím, čeho jste se museli vzdát, aby jste ho dosáhli. 19. Přistupujte k lásce a vaření s hravou bezstarostnou odevzdaností.
Soňa Chloupková
Vanilka Svítání zahalilo kraj do pohádky ze sněhu v noci zdál se mi sen o saních s rolničkami dlaněmi dotýkat se a ucítit vánoční něhu vanilkou jsou provoněny tvé vlasy Stmívá se, já zaslechla jsem šepot hvězd město pod tíhou sněhu netouží jít spát světlo měsíce rozlévá se podél zasypaných cest vánoční kouzlo pomalu usíná...
Hvězdám se dívej do tváře a doufej že vyplní tvá věčná přání až sněhem se zaplní nebeské polštáře až v kostele varhany se rozezní. Sněhové vločky ulpí ti na řasách a pečetí budou pro ta přání věků až andělé zamávají křídly z pavučin až nastanou svátky pokoje a vděku.
5
Chlumecké pamětihodnosti ZÁMEK KARLOVA KORUNA Až do dvacátých let 18. století příslušníci rodu Kinských za pobytu v Chlumci byli odkázáni na bydlení v starobylém, před více než třemi stoletími zbudovaném hradě, ohrazeném vodním příkopem. Třebaže byl několikrát po požárech a válečných újmách opravován, přestavován a rozšiřován tak, aby nabyl podoby zámku, pokulhával nenapravitelně za nároky životního standardu bohaté šlechty v době paruk, krajek a krinolín a bujarých
nému pražskému staviteli Maxmiliánu Kaňkovi, který se v Chlumci osvědčil již při stavbě kláštera Lorety. Finanční náklady činily 7 000 zlatých za projekt a 100 000 za stavbu, nepočítaje bezplatnou práci selských robotníků. Zámek byl vyprojektován v barokním slohu. Spočívá na třímetrové kamenné terase, k níž v severním průčelí vystupuje z obou stran povlovná rampa. Budova je koncipována tak, že k centrálnímu válcovému tělesu
kratochvílí v přepychových rokokových salonech. Mračna komárů nad stojatou, zahnívající hladinou příkopu neskýtala nikterak příjemné zážitky a přebývání v bahnité nížině bylo venkoncem nezdravé. A tak se hrabě František Ferdinand Kinský rozhodl postavit nové panské sídlo, které by plně odpovídalo požadavkům doby i bohatství a vznešenosti rodu Kinských. Pro stavbu zvolil vrchol dominantního kopce nad městem, kde zřejmě původně stávala dřevěná tvrz, základ budoucího osídlení. Hospodářský rada panství na příkaz hraběte vykupoval od chlumeckých obyvatel pole, zahrady a vinice pokrývající v té době kopec, anebo je vyměňoval za přiměřeně velké hraběcí pozemky na jiném místě. Plány na hraběcí objednávku nakreslil italský architekt, znamenitě zavedený v Čechách, Giovanni Santini. Provedení stavby bylo svěřeno zkuše-
o dvou patrech přiléhají na koso tři jednopatrová křídla čtvercového půdorysu se zvýšeným přízemím a suterénem. V přízemí je pamatováno na půvabný sál, podepřený šesti sloupy, zatímco v prvním patře je další, velkolepý reprezentativní válcový sál, 14 metrů vysoký, zabírající výškou dvě patra, opatřený galerií a osvětlený devíti okny. Stěny jsou rozčleněny na 18 malbou mramorových polí. Projekt počítal s rozsáhlým parkem zabírajícím svahy kopce, svou jižní částí přiléhajícím k císařské silnici spojující Hradec Králové s Prahou. V těsné blízkosti zámku byly poté ještě zbudovány stáje, jízdárna a doplňkové obytné objekty. Na jižní straně byla pod zámkem postavena později empirová oranžerie. Krásný barokní zámek zdaleka vítající pocestné přibližující se k městu z kterékoli strany a úhledně dokreslu-
6
jící panorama Chlumce byl postavu v průběhu tří let. Podle historických zpráv byly při kopání základů nalezeny v zemi spousty dřevěných odštěpků, což si tehdy dělníci neuměli vysvětlit jinak než jako pozůstatek po potopě světa. Ve skutečnosti objevovali pozůstatky původní dřevěné chlumecké tvrze, patrně z předhistorických časů. Byla odkryta i stará hluboká vydřevená studna. Musela být učiněným pokladem archeologických nálezů, které byly neodborným zacházením znehodnoceny nebo přímo zničeny, když se studna po odkrytí zbortila. Pod nánosem zeminy je tedy dodnes kdesi poblíž zámku pohřbeno leccos, co ze studny zbylo, neboa zasypanou studnu, podle historické zprávy „tak zarumírovanou nechati museli, neboa ten mistr od ní utekl“, a tak „zase jinší na jiném místě vystavili, která dosavad stojí“. Když byl zámek v roce 1723 dostavěn, pozval v měsíci září hrabě František Ferdinand jako nejvyšší kancléř českého království k jeho návštěvě císaře Karla VI., který byl tehdy v Praze slavnostně korunován na českého krále. Císař přijel s početným doprovodem vznešeného panstva, v němž nechyběl ani tehdy již světově proslavený vojevůdce princ Evžen Savojský. Zámek tehdy ještě voněl čerstvou omítkou. Císařova návštěva vzrušila celý kraj. Do Chlumce se z blízkého i dalekého okolí sjížděla šlechta, duchovenstvo i zástupci poddaných měst, aby se poklonili svému panovníkovi. Město tehdy praskalo ve švech. Každá volná světnička byla pronajata k ubytování. Z Kuksu přijeli na koních zvláštní poslové hraběte Šporka, aby mu předem zajistili místo k přenocování aspoň v nějaké stodole, nepůjde-li to jinak. Hrabě Kinský je však vlídně přijal a zajistil sám pro hraběte pokojík na chlumecké poště. Špork pak 16. srpna vyjel z Kuksu, přenocoval v Bydžově a nazítří kolem poledního dorazil do Chlumce. V pokojíku se trochu zotavil po cestě a hned spěchal do kostela sv. Voršily na mši. Tam se pozdravil s panen nejvyšším kancléřem Františkem Ferdinandem Kinským a z jeho kočáře odjel potom na zámek, kde bylo prostřeno k velké hostině. Císař a král Karel VI. se svým početným průvodem přijel do Chlumce po silnici od Poděbrad za silného deště kolem sedmé hodiny večer. Před zámkem jej čekali v černých pláštích jistě notně promrzlí zástupci měst, hradecký biskup s celou kapitulou a diecézním kněžstvem. V zámeckém vestibulu utvořila špalír šlechta. Císař ke
všem promlouval a nastavoval ruku k políbení. Vlivem počasí nebyl zpočátku zřejmě v dobré náladě, protože přítomným zemským úředníkům vyslovil svou nelibost nad bídným stavem silnice. Ti se bránili, že je to chyba zem-
v kterém p. biskup královéhradecký první býti ráčil a nesčíslném počtu městského, odjinud i domácího lidu“. Navštívila i starý zámek a večer po desáté hodině byl na její počest uspořádán veliký ohňostroj, neboli jak pra-
ských hejtmanů. Jeden z obviněných si císařovu výtku vzal tak k srdci, že z toho dostal na místě záchvat srdeční slabosti. V císařově suitě byl i mladý František Štěpán Lotrinský, vyhlédnutý v budoucnu za ženicha pro císařovu prvorozenou dceru a příští vládkyni říše Marii Terezii. Přítomny byly kromě prince Evžena Savojského i jiné důležité osobnosti, jako portugalský následník trůnu Emanuel a také mladší bratr zámeckého pána hrabě Štěpán Kinský, toho času vyslanec v Petrohradě. Na paměa císařovy korunovace na českého krále a návštěvy v Chlumci nazval hrabě Kinský svůj zámek Karlovou korunou. Císařovi se patrně v Chlumci líbilo, protože o devět let později navštívil Kinského zámek znovu. Po jeho náhlé smrti v roce 1740, kdy se vlády musela ujmout mladičká Marie Terezie, rozhořela se tak zvaná válka o rakouské dědictví s Pruskem, Francií, Bavorskem a Saskem. V jejím průběhu byla v roce 1743 v Praze korunována na českou královnu Marie Terezie. Při té příležitosti ji tehdejší chlumecký pán hrabě Leopold Kinský pozval na svůj zámek Karlovu korunu. Přicestovala 10. června kolem čtvrté hodiny odpoledne v doprovodu svého manžela Františka Štěpána Lotrinského a se svými dvorními úředníky a dámami. Historická zpráva praví: „... přijela šaastně s mnohou a velikou střelbou a přivítáním velkého počtu duchovenstva,
ví dobový zápisy kunstovný fajerverk. Do sytosti a s potěšením si užila bohatých hostin, procházek i lovu v hraběcích lesích a 12. června opět se všemi dvořany odcestovala. Následující rok přijel na chlumecký zámek bratr císaře Františka Štěpána vévoda Karel Lotrinský.
Sedláci se dožadovali jednání se zámeckým správcem Kammelem. Lomcovali železnými vraty, házeli kameny a chtěli, aby je vojáci pustili dovnitř. Hlavní slovo držel obědovický rychtář Matěj Chara. Sedláci se oháněli příkazem, že musí zámek vypálit a zničit. Poručík Ertl usmlouval s Charou, že se v jeho doprovodu odebere do města k jednání, ale z města mezitím přikvačila četa vojáků, Chara byl zadržen. Rebelové rozrazili vrata, vnikli do parku a při střetu s vojskem jeden z nich zabil úderem kyje vojáka. (Příběh jsme vylíčili v pojednání o Loretě, v jejíž blízkosti byl vrah dostižen a proboden šavlí). V zámecké jízdárně, která stojí dodnes, byli po potlačení rebelie soustředěni zajatí vzbouřenci. Mezi nimi bylo mnoho raněných. Prožívali tam krušné chvíle. Trápil je hlad a zima. O třech víme, že zemřeli: Václav Havel ze Sedlic, Matěj Fikar z Dobřenic a Jan Hladík z Velkého Barchova. Pohřbeni byli na chlumeckém hřbitově. Nakonec se nad trpícími slitovala hraběnka Kristina Kinská, rozená kněžna z Lichtensteina. Navštěvovala raněné a postarala se o jejich ošetřování. Chlumecký zámek je spjat i s historií českého obrozeneckého divadla. Hrabě Leopold Kinský totiž projevoval vzácné porozumění pro česká divadelní představení. Často je pro
Pohnuté události se na zámku a v jeho blízkosti odehrávaly v době selské rebelie v březnu 1775. Na čtyři stovky vzbouřenců se shlukly u dolní zámecké brány. Na zámku v tu dobu v nepřítomnosti hraběte pobývala jen hraběnka s dětmi. Plot a brány střežilo asi třicet vojáků Arenbergova regimentu, jimž velel poručík Wanheim.
své hosty pořádal v mramorovém sále zámku, kam zval studentský ochotnický soubor z Chlumce, k němuž patřil i Václav Kliment Klicpera. Úsměvnou příhodu, která ilustruje tento fakt, zaznamenal spisovatel Ivan Klicpera podle otcova vyprávění: „Skličován sedmi bolestnými nežity, ležel studios Klicpera, když k němu přišel vrchní
7
panství chlumeckého a vybídl ho, aby hrál na zámku Honzu Kolohnáta z Přelouče. Když tento se na nemoc vymlouval, odvětil vrchní: Nemožné se musí státi možným, když pan hrabě káže a tentokráte běží o splnění zvláštního přání jeho urozenosti. Pozejtří totiž víme? - slaví její Milost, naše paní hraběnka, své narozeniny (29. srpna 1818). Ráno bude velká mše, pak gratulace všech úřadův i městských honorací, na zámku valný sjezd vůkolního panstva, odpoledne tabule, večer iluminace a ohňostroj v parku a potom - víme? - tyátr ve velikém zámeckém sále. Studenti mají hráti česky Hans Klachl von Przelautsch a pan hrabě pravil: Klicpera musí hráti Hans Klach-
la - hraje ho magnifique i rozesměje hraběnku i všechny hosty. S hraběcí urozeností - víme? - nejsou žádné špásy, vždya ho znají, jak je popudlivý - nepopouzejí ho k hněvu, nebylo by s ním obstáti! Za to až pojedou studenti zase na studie, dostanou panské povozy zdarma až do Prahy!“ A tak se Klicpera přemohl a skřípaje zuby bolestí sehrál Kolohnáta z Přelouče k naprosté spokojenosti a upřímnému potěšení zámeckého panstva. Třebaže prosil spoluherce, aby na něj měli ohled, při divadelní pranici vředy dostaly co proto a Klicpera si užil bolesti až až. Druhý den přinesl zámecký sluha do domku Klicperových hojivou mast a čtyři zlaaáky přilepené na flastru.
Na zámku se odehrálo i plno jiných příhod, důležitých i nedůležitých, veselých i vážných, dokonce tragických, jako byla smrt jednoho z hrabat, který vjel na koni do stáje a narazil hlavou zprudka do trámu. Nejsmutnějším dnem chlumeckého zámku byl onen ponurý 15. listopad, kdy kolem poledního vypukl v podstřeší požár, který postupně zachvátil celou budovu. Chlumecké panorama bylo na nějakých dvacet let zmrzačeno. Važme si toho, že je tato pamětihodnost obnovena a město se opět má čím pochlubit. Co se zpívá ve staré vojenské písni o chlumeckém zámku, že je za lesem, je tak dodnes pravda pravdoucí. PhDr. Karel Richter
Naše fotoreportáž ZAHÁJENÍ ADVENTU V NAŠEM MĚSTĚ
foto Ant. Fibigr
8
Názory občanů Vážená redakce! Trávili jsme letos na podzim dovolenou u rodičů mé manželky v Chlumci. Město je úhledné. Pečuje o svůj vzhled, má krásné okolí. Pobývat v něm je příjemné. Zastihli jsme zčásti ochotnický festival Klicperův Chlumec. To je velká vymoženost Chlumce, že má tak slavného rodáka a že udržuje prostřednictvím těchto festivalů povědomí toho, že Klicpera a Chlumec patří k sobě. Vedle Jiráskova Hronova je to druhá celostátně významná akce toho druhu. Faktem ovšem je, že propagačně kulturní důležitost této akce by si zasloužila také náležité podmínky. Mám na mysli divadelní budovu nebo alespoň vhodné jeviště a akusticky vyhovující sál. Sokolovna je krásná budova, ale pro divadelní představení se příliš nehodí. Mluvené slovo tu není dobře slyšet. Chlumec by si ovšem podle mého názoru mohl snadno pomoci. Zdejší kino, které prý kdysi bývalo divadlem, by se snadno dalo stavebně upravit i pro divadelní využití. A nebylo by to drahé. To říkám jako stavař. Dalo by se to realizovat i po etapách tak, aby vznikl útulný, vzhledný a hlavně akusticky plně vyhovující kulturní dům, kde by se mohlo nadále provozovat kino, ale v případě potřeby i divadlo, koncerty a přednášky. Sokolovna se hodí nejlépe jako tělocvična a taneční sál. Velmi se za to přimlouvám. Jistě máte architekty, kteří by si s přestavbou úspěšně poradili a o stavbaře taky asi nebude nouze. Škoda, že v minulosti chlumečtí představitelé nepomysleli na to, že Chlumec divad-
Kniha knih = Bible Odkazuji Tobě, ó lide Český, za dědictví knihu Boží, BIBLI svatou. Přijmiž to za svůj vlastní klenot, vlasti milá, a užívej toho k slávě Boží a svému dobrému a užitečnému vzdělání. (J. A. Komenský: Kšaft umírající J.B.) Písmo svaté je branou, kterou se vchází k víře. Víra je branou, kterou se vchází ke Kristu. Kristus je branou, kterou se vchází do nebe. (Husův výklad k Žalmům)
lo potřebuje, protože na významných památkách a divadelní klicperovské tradici může postavit značnou část své proslulosti, a tím i prosperity a zajímavosti, která vyvolává návštěvnický ruch a přináší městu propagační i finanční užitek. Přeji Vám i městu hodně úspěchů. (Chlumecké listy jsem četl se zájmem, je dobré, že uveřejňujete nejenom strohé informace, ale i poučné články a zajímavosti. Řekl bych, že se Vám daří dělat vzorný regionální časopis velmi slušné úrovně. Byl jsem překvapen články o doslova oslňujících úspěších Chlumečáků v různých oblastech sportu i kultury.) Ing. arch. Michal Havelka Praha 5, Karenova 24
Vážený pane starosto, již jsem Vám jednou psala a děkovala za Vaši starost a obětavost při zvelebování mého rodného města. Prosím, zastavte se na chvilečku při Vašem denním shonu. Včera jsem telefonicky mluvila se svojí sestrou, Marií Kincnerovou a barvitě mi vylíčila krásu, kterou teK Chlumec, v předvánoční době, oplývá. Umím si vše perfektně představit a mám hroznou radost z té krásy, která mě dojímá až k slzám. Jsem velice pyšná na svoje rodné město. Patří Vám a celému zastupitelstvu, můj nejvřelejší dík. Nevím, jak jinak jej vyjádřit. Srdečně Vás zdraví „brňačka“, ale správně „chlumečačka“ Helena Vaníčková Brno, Absolónova 81
V Písmu je třeba hledat pravdu a ne výmluvnost, spíše užitečnost, než o zdobnost mluvy. Ke čtení necha Vás přitahuje láska k ryzí pravdě. Neptej se, kdo to praví, ale dbej na to, co se praví! Chceš-li načerpat užitek, čti pokorně, prostě a s vírou. Lidé pomíjejí, ale pravda Páně zůstává na věky! („Zlatá knížka“: Tomáš Hemerken z Kempu v Porýní)
Vážení čtenáři Chlumeckých listů, vážení přátelé V našem Husově sboru CČSH jsou vedeny biblické hodiny každý čtvrtek
Náměstí se krásně rozzářilo Advent začal v našem městě sice o týden dřív než měl, ale to vůbec nic nemění na tom, že občanské sdružení „Město v zahradách“ a Město Chlumec nad Cidlinou připravilo pro občany našeho města příjemný nedělní podvečer. Alespoň chvilku jsme si oddechli od běžných denních starostí, zastavili jsme se v ustavičném spěchu a vdechovali předvánoční atmosféru. Za zvuku dechových nástrojů i zvučných hlásků malých zpěvaček jsme si připomněli známé i méně známé vánoční koledy a melodie. A pak to přišlo! Nádherně nasvícené Klicperovo náměstí! To se snad muselo líbit každému z nás. Děti určitě měly radost z čokoládových balíčků a papírových betlémů, nám dospělým by v tom sychravém počasí přišel vhod doušek svařeného vína - třeba příště. Kdo měl zájem, mohl ještě navštívit Husův sbor, kde byl připraven další program. Děti ze školní družiny předvedli velmi pěkně živý betlém, ale snad největším pohlazením na duši byl vánoční koncert skupiny Kantoři. Nádhernou atmosféru doplnily krásné melodie připomínající nejkrásnější svátky v roce - Vánoce. Při závěrečném společném zpívání nejznámějších českých koled Honza Filip (kapelník skupiny) sice zářil, ale mnohým z nás se oči zalily slzami a dech na zpívání skoro nestačil. Věříme, že se tato milá akce stane v dnešní uspěchané době v našem městě tradicí a že se můžeme už nyní těšit na příští rok. Mgr. Milena Komárková
a to od 18.00 hodin, kde čteme Písmo a meditujeme nad jeho slovy, abychom z nich čerpali sílu pro život. Rádi srdečně přivítáme mezi sebou všechny zájemce ze všech církví i nevěřící, kteří mají zájem o Bibli. Biblické hodiny jsou vedeny v ekumenickém duchu, proto přijKte s námi hledat poklady skryté v Písmu. Vám VŠEM ze srdce přeji do roku 2001 Boží požehnání a Boží ochranu a to jménem svým i jménem Rady starších CČSH v Husově sboru na Klicperově náměstí v Chlumci n. C. Jaroslav Tesař duchovní CČSH
9
KDO JE KDO v Chlumci n. C.?
Václav Zborník Všichni jsme to zažili již nesčetněkrát. Krásná letní neděle. Rodina se po dobrém obědě chystá vyrazit k vodě. Vtom začne kvílet siréna. A hned se k ní přidává druhá a v dálce třetí... Někde hoří. Pokaždé uplyne jen pár minut, a už je slyšet kolísavý zvukový signál hasičského auta, které z široce otevřených vrat protipožární zbrojnice vyráží do boje s ohněm s osádkou odhodlaných mužů, kteří si již za jízdy dopínají knoflíky svých modrých overalů a nasazují přilby. Zaslouží nejvyšší obdiv a uznání. Již za tu obětavost a rychlost, s níž bez váhání vždycky přispěchají, ať jsou kdekoliv. Za připravenost v každém okamžiku, ve dne i v noci obětovat své pohodlí a s rozhodností i odvahou a s vědomě podstupovaným rizikem vlastního ohrožení zasáhnout ve prospěch lidí proti ničivým živlům i jakékoli nepřízni zlých náhod. Hasičský sbor ovšem netvoří jen muži, ale i ženy a s chvályhodnou prozíravostí se pečuje o dorost. Nejde přitom pouze o ochotu vstoupit dobrovolně do řad hasičstva jako ochránců majetku a životů lidí, oblékat modrý hasičský stejnokroj a blýsknout se v něm při slavnostech v průvodu. Hasiči se plně věnují náročnému výcviku. Musí neustále pěstovat a udržovat tělesnou zdatnost, sílu, mrštnost, rychlost pohybů a získávat odborné znalosti a speciální dovednosti a návyky k úspěšným zásahům za nejsložitějších okolností. Musí umět bleskurychle rozvinout, sešroubovat a uvést do funkčního pro-
10
vozu hadice, musí ovládat i techniku a taktiku samotného hašení, musí ovládat používání protipožárních žebříků, háků, seker, hasicích přístrojů, vědět, jak se chránit před popálením, před dusivým, jedovatým dýmem, jak zdolávat různé překážky, lézt po střechách a krovech... Musí umět šplhat po laně, tyči i trámech. K jeho výcviku patří i činnost při povodních a nejrůznějších nehodách a haváriích, takže musí umět plavat i veslovat a také poskytovat první pomoc, lézt po střechách, stožárech i spouštět se do hlubokých studní. Náročný hasičský výcvik sloužící k dosažení a udržování vysoce profesionální akceschopnosti se stal zároveň vysoce účelovým sportem, v němž hasičská družstva pilně soutěží a dosahují pozoruhodných výsledků. Činnost hasičského sboru a výsledky, kterých dosahuje, jak při zásazích v případě požárů a různých nehod a havárií, tak i ve výcviku a sportovním soutěžení s jinými sbory i v péči o doplňování sboru cílevědomým náborem a výchovou dorostu, to vše patří k faktům, na něž je a plným právem může být naše město hrdé, neboť se jimi vyrovnává mnohem větším městům, a dokonce je předčí. Dnes se nám naskýtá příležitost seznámit čtenáře chlumeckých listů blíže s mužem, který je čelným představitelem chlumeckého hasičského sboru, jehož dlouhodobé výrazné úspěchy jsou do značné míry výsledkem jeho záslužné činorodosti, nadšeneckého zápalu a neúnavné aktivity. Narodil se 27. září 1941 v Chlumci. Má ještě tři mladší bratry. Základní vzdělání mu dala zdejší škola, odborné získal na střední průmyslové škole strojní v sousedním Novém Bydžově. Až do odchodu na vojnu pracoval v Toposu Šluknov, kam nastoupil na umístěnku. Po vojně byl nějakou dobu zaměstnán v Brně, odkud přešel v roce 1962 do VPS (Strojobal) Chlumec n. C. Začínal tu jako pracovník technické kontroly, později se stal vedoucím výroby a nakonec v roce 1996 vedoucím provozu.Operace srdce, kterou prodělal následující rok, jej donutila odejít do invalidního důchodu. Má dvě děti a zatím pět vnoučat. Záliby? V žákovském věku hrál kopanou a košíkovou za chlumecké žáky a dorostence. V roce 1955 u něho převážila kulturní činnost. Stal se členem tanečního
orchestru Bohouše Semeráda, kde působil jako zpěvák i hráč na kontrabas až do roku 1964, kdy se šťastně oženil a jeho volný čas se počal vyplňovat novými povinnostmi. Pro činnost v hasičském sboru jej získal v roce 1957 jeho otec, který byl dlouholetým velitelem chlumeckých hasičů. V nové zálibě jej utvrzoval i strýc Josef Dlouhý, který byl jednatelem sboru. „Do hasičských tajů nás zasvěcoval Jaroslav Liška, který v té době vedl mladé hasiče. Jezdili jsme také na soutěže a dvakrát jsme se probojovali do krajského kola. V 70. letech došlo ve sboru ke generačnímu přeskupení členstva. Docházelo přirozeně k problémům mezi starými a mladými. A tak jsme nakonec v roce 1975 založili oddíl Mladých hasičů. Tenkrát se říkalo požárníků. Mezi prvními členy byly i moje děti a později i děti mých sourozenců. V hasičské tradici našeho rodu pokračují v současnosti i naše vnoučata.“ Kde jste se scházeli a jaké jste měli podmínky pro svou činnost? „Začínali, jsme v bývalé židovské synagoze, kde byla v té době hasičská zbrojnice. Cvičit, jsme chodili na hasičskou louku, nynější koňské závodiště. Nářadí jsme si vozili na káře, někdy jsme jezdili cvičit i hasičským autem. Na podzim 1980 jsme začali upravovat na klubovnu dřevěnou stavbu, která patřila pionýrům a byla přímo v dezolátním stavu. Tehdejší předseda MNV pan Vavřínek nám tehdy nabídl část této stavby a přislíbil i materiální výpomoc. Při úpravách objektu nám pomáhali členové sboru, ale i rodiče dětí, a hlavně děti samy. Klubovnu jsme slavnostně otevřeli, již v dubnu 1981. Vyklidili jsme i prostor před klubovnou. Celkem se odvezlo 12 nákladních aut materiálu, který zbyl po bývalé sběrně železného šrotu. Vybudovali, jsme i 100 metrovou škvárovou běžeckou dráhu.“ Mladí chlumečtí hasiči dosahovali a dosahují dodnes velkých úspěchů v soutěžích hasičského sportu. O tom nám pan Zborník, který většinu svého dosavadního života věnuje činnosti hasičského sboru a veškeré dění v něm představuje hlavní náplň jeho zájmů, může podat nejzasvěcenější informaci. „Dětských soutěží se začínáme zúčastňovat od roku 1976. První větší úspěch v požárním sportu se dostavil v roce 1979, kdy se naše děti probojovaly do krajského kola a získaly 3. místo. Od té doby naše družstva postoupila do krajské soutěže již čtrnáctkrát. Poprvé jsme krajské kolo vy-
hráli v roce 1981. Ve Světlé nad Sázavou jsme poprvé startovali v celostátním kole. A hned tento první start nám vyšel. Získali jsme bronzové medaile. O třetí místo jsme se dělili společně s Bratislavou. Protože pořadatelé měli k dispozici jen jednu medaili a jeden pohár, souhlasili jsme, aby si obojí odvezli vzdálenější Bratislavané. Nám pak medaili i pohár přijeli pořadatelé odevzdat na naši výroční schůzi. Pro děti to samozřejmě byla veliká událost, když jim v Grandu před zraky představitelů vedení města i všech členů sboru nejvyšší hodnostáři ÚV hasičů z Prahy odevzdávali medaile i pohár.“ To ovšem nebyl jediný váš úspěch v celostátním soutěžení. „Ne, nebyl. Do nejvyšší soutěže jsme zatím postoupili osmkrát a v letech 1987, 1992 a 1993 jsme se dokonce stali mistry republiky. V roce 1984 jsme skončili ve Svitu na 2. místě a jako nejlepší české družstvo jsme byli pověřeni reprezentovat Československo na Světové hasičské olympiádě v roce 1985 v rakouském Vöcklabrucku. Družstvo chlapců tehdy získalo 3. místo v disciplinách mezinárodní organizace CTIF.“ To už je úspěch, s kterým je možno se pochlubit tím spíše, že není osamocený. Ve stejné soutěži startovalo v roce 1995 ještě chlumecké družstvo děvčat v Itálii ve městě Arco a skončilo na krásném 4. místě. Kromě těchto
nejvyšších světových soutěží reprezentovaly chlumecké děti republiku i své město ještě sedmkrát na mezinárodních soutěžích v Rakousku, Německu a Polsku a přivezly domů poháry za přední místa... Dejme ještě slovo panu Zborníkovi. „Od roku 1985, kdy byly zavedeny okresní soutěže i pro mladší děti ve věku od 6 do 10 let, mohu říci, že okres Hradec Králové, s výjimkou roku 1995, zatím jiného vítěze než Chlumec n.C. nezná. Ročně, je u nás v dětských kolektivech zapojeno kolem 40 dětí. V roce 1982 dovršila první generace dětí věk mladých hasičů, a tak zakládáme kategorii chlumeckých dorostenců. Chlapci ve věku 14 až 18 let získali již čtrnáctkrát titul okresních přeborníků. Pětkrát vyhráli krajské kolo a v roce 1989 skončili na 2. místě na mistrovství Československé republiky.“ A co dívky? „Jistě, na ty nesmíme zapomenout. V roce 1983 začaly soutěžit i dorostenky. Od té doby i ony čtrnáctkrát vyhrály okres. Jedenkrát, a to v roce 1984 zvítězily v krajském kole a na mistrovství republiky obsadily 4. místo.“ Výčet těchto skvělých úspěchů svědčí o skvělé výchovné a výcvikově práci v chlumeckém hasičském sboru, což je nepochybně vaše zásluha. „Nejenom moje. Při přípravě družstev byl nejprve mým asistentem Lu-
Naše zdraví Tolik očekávaný nový rok 2001 se neúprosně blíží a s ním i třetí tisíciletí našeho letopočtu. Za několik dní si o silvestrovské půlnoci společně se svojí rodinou, známými a přáteli budeme přát jen to nejlepší do dalších dnů a let. Zkusme se však v těchto slavnostních dnech chvíli posadit a zavzpomínat. Představte si, jak asi vypadal život našich předků: večery bez elektřiny, bez radia a hlavně bez televize. Navečer se rodina sesedla a vyprávělo se o tom, co se přes den přihodilo - o lidech, o práci, zvířatech, přírodě. Každý líčil své denní zážitky. Od malička všichni slýchávali příběhy členů rodiny, znali osudy svých blízkých a známých. Dnes své příbuzné často ani neznáme a v klidu posedět se svými dětmi není také běžné.
Lidé se ve volných dnech navštěvovali. Povídalo se, kdo se na koho usmál nebo zamračil, kdo utekl k cirkusu, kdo propil grunt. Lidé si všímali jeden druhého, na náš dnešní vkus až moc (dnes ani neznáme sousedy v jednom patře). Moudrost předků se přenášela z generace na generaci, hodnoty prověřoval čas. Rytmus života se řídil rytmem přírody a příroda jej určovala čtvero ročními obdobími. Naši předkové cítili, že je potřeba se připravit na změnu počasí a podmínek. Věděli, že se mění psychická a fyzická odolnost. Také Vánocům předcházel půst. Od 11. století se poslední čtyři týdny před Štědrým dnem drží advent. Je to doba postní a je potřeba zdržet se nadměrného jídla a pití.
boš Blažek. Později se střídavě zapojili i moji bývalí svěřenci, syn Petr, dále P. Staněk, M. Synek, P. Synek, J. Frank, J. Končický, M. Karasová, M. Nedvědová, P. Hanuš. Nesmím zapomenout ani na svou manželku, která mi nejenom mého náročného koníčka trpí, ale aktivně se sama zapojuje do výchovné práce s mládeží. Od roku 1980 jezdíme s chlumeckými dětmi na letní tábory hasičů. Dříve, dokud byly ještě cenově přístupné horské chaty, jezdili jsme s dětmi i na zimní soustředění. Snad se ta možnost zase naskytne.“ Vy se ale podílíte i na přípravě dospělých. „Ano, pomáhám připravovat družstva mužů a žen na soutěže jak v požárním sportu, tak i na soutěže v rámci CTIF. Muži se mohou pochlubit tím, že získali v roce 1993 zlaté medaile v Hasičské světové olympiádě v Berlíně. Osmkrát startovali na mezinárodních závodech v Rakousku, odkud přivezli dvě druhá a dvě třetí místa. Čtyřikrát v Rakousku úspěšně startovaly i naše ženy.“ Je to krásné, když někdo dělá něco veřejně prospěšného s takovým zaujetím a obětavostí jako pan Zborník. Přejeme mu, jak se o Vánocích sluší a patří hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a mnoho dalších úspěchů ve výchově mladých chlumeckých hasičů. Jsme na ně všichni doopravdy hrdí. Karel Richter
Vánoce jsou spojeny s množstvím tradic a zvyků. Nejčastější zvyky se snažily nahlédnout do budoucnosti, např.: rozkrojení jablíčka napříč: zřetelná hvězdička - zdraví, štěstí úspěch nehezký jádřinec, červ - nemoc, neštěstí, zármutek jádřinec ve tvaru kříže - neštěstí, smrt Na závěr je mou milou povinností všem čtenářům a zákazníkům popřát do dalšího roku jen to nejlepší. Přeji Vám všem mnoho zdraví, štěstí, lásky. „Ad je každý Váš den slavnost.“ Jana Luňáková DIANA - prodejna zdravé výživy Kozelkova 50/IV 0448/595 216
11
MATEŘSKÁ ŠKOLA BERUŠKA Pod Loretou 460, 503 51 Chlumec nad Cidlinou Děkujeme tímto za peněžní dar ve výši 3.000,- Kč hudební skupině Komunální odpad. Tuto částku skupina věnovala z výtěžku koncertu ze soboty 18. 11. 2000, který se uskutečnil v sokolovně. Peníze byly předány dětem MŠ zástupci Komunálního odpadu pod vedením p. Luboše Suchánka dne 23. 11. 2000.
Velmi si vážíme tohoto peněžního daru, který proměníme v magnetofon. A možná, že právě ten bude dětem zprostředkovávat hudbu, která je obohacuje a zpříjemňuje jim život. Někteří ze členů skupiny jsou absolventy naší mateřské školy. Těší nás tedy, že na svou školku nezapomněli a že myslí i na ty nejmenší. Děkujeme. Kolektiv MŠ Beruška
Čokoláda může prospívat srdci V době vánočních svátků pro mnohé zvláště potěšitelná informace. Čokoláda se skládá z řady komponent, mezi nimiž je velmi podstatné kakao (mluvíme tedy o hnědé, mléčné nebo hořké čokoládě; v té bílé se kakao nevyskytuje). Kakao je přitom přírodní produkt, ve kterém jsou obsaženy rostlinné látky flavonoidy. O mnoha látkách z té-
12
To potěší... Nestává se každý den, aby do mateřské školy někdo dobrovolně přinesl peníze. A věřte - nevěřte, nám se to stalo.
23. 11. 2000 přišli zástupci rockové skupiny „Komunální odpad“ a přinesli dětem 3.000,- Kč. Podělili se tak s budoucími „fanoušky“ o zisk z úspěšného koncertu a my tuto částku použijeme rovněž na kulturní akce. Děkujeme. Děti a učitelky z MŠ Poděbradova
to skupiny je známo, že mají pozitivní vliv na kardiovaskulární systém, že chrání před tvořením usazenin v cévách. Rovněž jejich antioxidační účinek chrání cévní stěnu před poškozením. Volné radikály, jak nazýváme nestabilní molekuly, vznikající při normálních buněčných procesech, mohou narušovat stěny cév. Antioxidanty se ale na volné radikály váží a zabraňují tak jejich negativnímu působení. Flavonoidy obsažené v kakau právě takové účinky mají, jak potvrdila malá studie 40 osob. Těm byl denně podáván nápoj, obsahující lžičku koncentrovaného kakaa. Ukázalo se, že
u těchto osob se pomaleji tvořily cévní usazeniny než jiným. Působení kakaa se dá přirovnat k užívání aspirinu. Kakao je sice méně účinné, má ovšem také méně nežádoucích účinků. Laboratorní testy dále mimo jiné prokázaly, že flavonoidy z kakaa potlačily tvoření enzymu, který hraje podstatnou roli při vzniku zánětů. Všechny tyto údaje ukazují, že by kakao (a potažmo i čokoláda) mohly mít blahodárné účinky při onemocněních srdce a cév. (Zpracováno podle materiálů Mezinárodní asociace farmaceutických společností.) Přetištěno z časopisu Elefant
Pozdrav z Francie Otevírám svůj deník, abych Vám představil jednoho Chlumečáka tělem i duší, který žije ve Francii - konkrétně poblíž LYONU v obci Le Cergne. Otec Josef Špalek se narodil v roce 1903 a maminka Františka 1906, syn Jiří, o kterém bude moje vyprávění, poznal svět v roce 1931 Pod Loretou čp. 539 IV. Tatínek Jiřího odjel do Francie v roce 1924 hledat práci. Později za ním odjíždí jeho manželka a bere s sebou mladšího bratra Pepka. Jirku vychovává babička Mikulová a to už se poprvé scházíme na slavné „Sorboně“ - to je mateřské škole Pod Loretou. Později se ještě scházíme ve škole Kozelkově v Chlumci n. C. Propukla válka, Jirka zůstává u babičky, rodiče jsou ve Francii. Babička brzy ztrácí spojení, Francie je poražena, otec odešel k partyzánům. Po válce spojení špatně fungovalo, babička se rozhodla, že pojede hledat Jirkovi rodiče. Neznala cizí řeči, nechala si na hruK přivázat cedulku, kde měla německy a francouzsky napsáno, kam jede a kde má přestupovat. Babička tehdy dojela šaastně, rodiče byli naživu, vrátila se domů do Chlumce. V květnu roku 1946 vypravuje Jiřího, který odjel do Francie. Přece jen jsem trochu předběhl události, abych nepopsal věci předešlé. Během války jsme chodili do školy jen málo, každou chvíli byly nějaké prázdniny. Ještě jedna vzpomínka se mi vybavuje, jak jsme jeli s panem učitelem Žabkou do tzv. Velkoněmecké říše česat chmel. To nám bylo 14 roků. Spali jsme na slámě a převážně jedli aintopf. Česání chmele je pro kluky práce otravná. Pan učitel nás utěšoval, večer nám ukazoval hvězdičky a vzpomínali jsme na domov. Všichni jsme se vrátili domů vychrtlí a špinaví. Válka skončila, dokončili jsme poslední rok chlumecké školy. Pro kluky začíná nový druh zábavy. Všude se válí spousta různého vojenského materiálu, lákají nás však zbraně. Každý kluk chce mít pistoli, ne-li samopal nebo granát. Jirka už tehdy vyniká tím, že se stává v tomto oboru specialistou. Dokázal odpálit rozbušku, aniž by mu ublížila. Musel se postavit za dřevník ze silných trámů a ruku si obalit pytlem. Dále pak dosušoval granáty na kamnech u babičky. Pamatuji se, jak babička klečela na klekátku pod svatým obrázkem a usilovně se modlila. Jirka dokázal babičku vždy ujistit, že se nemůže nic stát. Byl to
snad tehdy opravdový zázrak, že se nám, nerozumným klukům, nic nestalo. Asi byl nejvyšší čas, aby Jirka odcestoval. Odjíždí v květnu roku 1946, opouští ulici Pod Loretou. Po šaastném setkání se svou rodinou pracuje v dílně u otce. Opravují motocykly a kola. V roce 1954 odjíždí do Maroka, kde tráví 18 měsíců jako příslušník francouzského letectva. Když se vrátil z vojny, odešel pracovat do blízkého lomu na kámen. Zde mu svěřili do opravy různé těžké mechanizmy. Jiří, nyní už Georg, utrpěl těžký úraz, který ho vyřadil na delší dobu z práce. Po dobu své rekonvalescence si vzpomíná na svou starou lásku, kterou jsou zbraně. Od roku 1967 jsou tu začátky jeho nové profese. Později otevírá svoji dílnu, opravuje zbraně a začíná vyrábět různé druhy převážně atipických patron. Tato profese ho živí až do odchodu do penze. Jiří mezitím několikrát navštívil svoji vlast, občas jsme si vyměnili pár řádků. (Tolik velmi stručně z historie.) Je léto roku 2000; dostáváme s mojí ženou pozvání do Francie. Sonduji možnosti mezi vlakem a autobusem. Nakonec se rozhodujeme pro autobus, kde nám seniorům poskytují ještě 10-procentní slevu. Jedná se o trasu Praha - Lyon. Jízdenka pro jednu osobu je za 3 300 Kč. Nikde se nemusí přestupovat, cesta trvá 16 hodin. 16. 8. 2000 nastupujeme na rychlík do Prahy, přestupujeme na metro, do stanice Jana Želivského. Tady je mezinárodní autobusové nádraží, odkud odjíždí mnoho linek po celé Evropě. 16.00 přijíždí autobus zn. „Volno“ společnosti Evrolainsu. 16.30 startujeme, jedeme po dálnici na Plzeň, Rozvadov, kontrola pasů dále na Waidhaus, Mulhouse zool. 3.15 jen pomyslná hranice mezi Německem a Francií. Pokračujeme na Besancon, Dion, Lyon. 8.30 - je ráno, cestou jsme asi 5x zastavili na malé přestávky. Lyon - projíždíme městem, které má přes 1 mil. obyvatel. Vjíždíme do ohromné haly z betonu, poznáváme autobusové nádraží Perache. Malou chvíli čekáme, je ve mně malá dušička, poslal jsem Jirkovi pohled s dobou našeho příjezdu na poslední chvíli. Tady bychom byli asi úplně ztraceni. Odvážnému štěstí přeje, přichází Jirka. Nasedáme do auta, pomalu se promotáváme městem a směřujeme do Le Cargne.
Cesta dlouhá asi 80 km rychle ubíhá, na jedné budově vidíme nápis SPALEK - ARM. A už jsme tady. U Spalků jsme strávili hezkým 10 dní. Viděli, jsme krajinu Lyonské pahorkatiny s průměrnou nadmořskou výškou 620 m n. m. Navštívili jsme krásná čistá městečka a vesničky, kde není téměř žádný rozdíl. Všechny silnice jsou velmi dobré bez záplat. Jezdí se rychle, téměř bez výhrad je uplatněn systém kruhových objezdů. Téměř v každém městečku je nějaké muzeum, které má vztah k lidem, kteří zde pracují a žijí. Projeli jsme známou vinohradnickou krajinou Božole, kde právě dozrávaly hrozny. Píši si obsažný deník a fotografuji. Mrzí mne, že se nemohu se všemi Chlumečáky, které by to zajímalo, podělit o všechny moje zážitky. Francouzi projevují nesmírnou úctu ke svým padlým. Všude, kudy jsme projížděli, nebo procházeli, nás zajímali obelisky se jmény padlých. Dlouhé seznamy vojínů z I. a II. svět. války. Následují vojíni z bývalé Francouzské Indočíny, Maroka a seznamy končí posledním padlým vojínem v Jugoslávii. Abych nekončil smutně, Francouzi z tohoto kouta země jsou lidé pracovití, upřímní a veselí. Naše návštěva končí. Jiří všem známým vzkazuje: „Posílám pozdrav do Chlumce, kluci rád na Vás vzpomínám.“ Jindřich Celler
TJ Chlumec nad Cidlinou - oddíl tenisu a volejbalu poøádají tradièní
OPEN PLES 2001 V pátek, dne 12. ledna 2001 od 20.00 hodin Sokolovna Chlumec n. C. Pøedtanèení Mažoretky ZUŠ Chlumec n. C. s doprovodným orchestrem Hraje COLOR CLUB Josefa Šráma Praha Pøedprodej: Papírnictví B. Netíkové Chlumec n. C. Vstupné: 100,- Kč
13
Chlumecká škola se hlásí Od dětství máme své vzory a ideály. Bereme si z nich příklad, pomáhají nám v těžkých chvílích. Proto jsme se k tomuto tématu vrátili i při hodinách slohu v 8. ročníku. Žáci měli za úkol napsat o člověku, kterého si váží. A napsali to velmi pěkně. No, posumte sami.
Člověk, kterého si vážím K popisu člověka, kterého si vážím, jsem si vybral svého dědu. Jmenuje se Vladimír Veselý. Už z jeho jména plyne, že musí být veselý a vtipný člověk. A také je! Narodil se před šedesáti čtyřmi lety ve znamení lva. Děda působí dojmem štíhlého a vysokého člověka. Jeho postavu bychom mohli přirovnat k topolu. Děda již dosáhl důchodového věku, ale stále pracuje jako stavař. Na velkém prkně rýsuje plánky na vodu, plyn a topení. Můj děda má už dlouhou dobu problém s vlasy. Rostou mu v malém množství a velmi řídce. Má tolik vlasů, jako kapr lysec šupin. Pod vysokým čelem mu narostlo husté obočí, pod kterým se usmívají hnědozelené oči. Na rukou a hrudi je hustě porostlý tmavými chlupy. Děda se velmi rád obléká, i když teK už k tomu nemá mnoho příležitostí. Jeho oblíbeným oděvem se stala lněná košile a plátěné kalhoty. Můj člověk oplývá veselou hlavou s chytrou myslí, rád bývá středem pozornosti. K jeho oblíbeným koníčkům kromě práce patří také rybaření a houbaření. Když děda zjistí, že rostou houby, v nejbližší době se na ně s babičkou vypraví. Je to čestný s spravedlivý člověk. Jako každý jiný člověk nemá pouze dobré vlastnosti. Někdy je až líný, stále by spal. K věku mého dědy patří i zapomnětlivost. Často si vyjedná pracovní schůzky, ačkoli již má v plánu něco jiného. I když má děda i špatné vlastnosti, ty dobré převažují. Mám dědu velmi rád a jsem rád v jeho společnosti. Je to můj dobrý kamarád. Lubomír Martínek, 8.C
Když jsme dostali za úkol napsat sloh na téma: „Člověk, kterého si vážím“, přelétly mi hlavou myšlenky velmi chmurné. Vždya vlastně nevím, koho si doopravdy vážím, a o kom tedy budu psát? Až když mě začal tlačit termín odevzdání, začal jsem přemýšlet. Jestliže si někoho vážím a je mi blíz-
14
ký, tak bez něj nemůžu žít, říkal jsem si vduchu, a okamžitě mě napadl člověk, který všechna tato kritéria splňuje, moje maminka. Narodila se 22. listopadu jako Iva Scháňková, tedy ve znamení střelce. Její silnější postava měří 165 cm. Oválný obličej lemují kaštanové kudrnaté, krátce střižené vlasy. Za skly brylí se zlatou obroučkou nás pozorují hnědé oči. Husté vějířky řas rámují její oči. Nad nimi se klene tmavé výrazné obočí. Pod hezkým nosem se usmívají krásné plné rty s řádkou zubů. V uších visí zlaté náušnice. Maminčina plea je po celý rok světlejší. Obléká se elegantně a preferuje především tóny tmavších barev. Jejím obvyklým oblečením jsou halenky, šaty a boty na nižších podpatcích. Jinak se obléká prakticky. Je hodná, pracovitá, cílevědomá. Je milá, má smysl pro humor a je neustále ochotná mi pomoci. Ale i přes mnoho krásných vlastností dokáže být nervózní a prostě „střelec“. V takových případech je lepší buK poslechnout, nebo zmizet z očí. Ráda pracuje na zahrádce, poslouchá hudbu a čte. Miluje spánek, léto, slunce a studenou kávu. Mezi její záliby také patří mimo jiné vaření a pečení sladkých dobrot. To je člověk, kterého si nejvíce vážím za to, co pro mě a i pro celou rodinu dělá. To je moje mamka, je to ten nejlepší člověk na světě. Martin Leš, 8.C
Nejvíc si vážím svého bývalého učitele ze Základní umělecké školy v Chlumci nad Cidlinou, pana Karla Vrzáně. Pan Karel Vrzáň je starý, velmi milý člověk středně velké postavy, s šedivými vlasy, vždy milým úsměvem a přívětivýma očima. Celý život zasvětil hudbě a své zkušenosti s láskou předává dalším generacím. Svým milým a trpělivým chováním si získal nejen malé žáčky, kteří se teprve svět hudby učí poznávat, ale i starší žáky. Právě on se zasloužil o to, že se hudba stala součástí mého života. Při soutěžích, když mi nikdo moc nevěřil, byl to právě on, co mne držel „nad vodou“. Několik let byl kapelníkem dechové hudby Lesanka. Někdy o víkendu se v hospodě sejde pár starších pánů - muzikantů, včetně pana Vrzáně,
a hrají lidové písničky, na které většina lidí úplně zapomněla. Vždy se sejde dost lidí, většinou starších, kteří si rádi přijdou jejich písničky poslechnout. Vážím si ho proto, že je to jeden z mála lidí, který nezapomněl na naši krásnou českou hudbu. Díky jemu jsem i já objevila svět hudby. Pavla Sedlatá, 8.C
Je mnoho lidí kterých si vážím, ale na prvním místě byl, je a bude můj dědeček. Můj člověk vlastní střední postavu. Laskavé a moudré oči vyzařují jako pomněnky. Nos má jako bambulku, malé uši a krátké vousy. To jsou první znaky, kterých si při prvním pohledu na něj všimnete. Dědečka většinou najdete v kovárně, kde se věnuje svému nejmilejšímu řemeslu a zálibě. Každý k němu jezdí, aby mu okoval koně, nebo vykoval mříž, držák, prostě něco ze železa. Pak odjíždí od něho lidé spokojeni, s úsměvem ve tváři, jak jim dědeček dobře pomohl. Rád se stará o své jabloně a pole, na kterých pěstuje řepu, brambory a obilí. O slepice, prasata a kachny se stará spolu s babičkou velmi dobře, ještě dodnes chovají krávu. Vždy je rád, když k němu přijede jeho celá početná rodina, nejen když se vybírají brambory, ale také na Vánoce a rodinné oslavy. Na dědečkovi si vážím jeho vytrvalosti a pracovitosti. I přes nemoc a svůj věk pracuje, jako by mu bylo třicet let. Když měl chřipku a věděl, že má hodně práce, neohlížel se na léta, vstal a přes babiččiny námitky šel pracoval. V nějakých věcech bych chtěl být jako dědeček, ale zatím to nedokážu. Jan Kopřiva, 8.C
Ze všech lidí, co znám a jsou mi blízcí, si nejvíce vážím svého dědečka Josefa Havlína. V roce 1935, v měsíci červnu se dědovým rodičům přihodila v hájence u Klamoše šaastná chvíle, jelikož se jim můj děda tehdy narodil. A snad proto, že jeho otec pracoval jako hajný, i on se stal ochráncem všeho živého. Kdybyste mého dědu potkali, bude to pravděpodobně na kole. Je středně velké postavy s úzkým usměvavým obličejem a přívětivýma zelenýma očima. Nad jeho menšími ústy ční ušlechtilý nos. Jeho pokryv hlavy je řidší, ale
to mu neubírá na kráse. Dědova práce mu předurčila zelené ošacení završené zeleným kloboukem. Sice by tento šat nosit nemusel, ale je hrdý na svoji práci ochránce a „údržbáře“ přírody. Děda je už sice v důchodovém věku, ale to mu neubírá na síle. Nejraději pracuje na zahrádce, kde pěstuje všelijaké druhy zeleniny a ovoce. Má zde postaven skleník i pařeniště a o tohle všechno se s tou největší pečlivostí stará. Rád se svými výpěstky pochlubí všem návštěvám. Též s oblibou renovuje staré věci, aby si poté jimi mohl vyzdobit svůj dům. Babičce se občas tyto opravené věci nelíbí. Děda nikdy nezapomíná na les. Zrovna letos jsme po dědově instruktáži sázeli v našem lese malé stromky borovic a smrčků. Mimo to se děda každý den vydává do města, aby zde nakoupil potřebné věci. Když se přibližuje čas honů, děda nezůstane ani chvilku pozadu a vyráží na lov, kde vždy skolí nějaké zvíře. Po každém honu jde s ostatními lovci do příjemné hospůdky oslavovat úlovky. Takovéto oslavy se svými bývalými spolupracovníky vždy jistě zlepší jeho i tak stále dobrou náladu. I jemu není občas do zpěvu, hodně trpí bolestmi páteře. Díky jeho životním zkušenostem si k němu pro radu chodí nejen známí, ale i já spolu s ostatními vnoučaty. Má s námi totiž svatou trpělivost a vše nám do nejmenších podrobností dokáže vysvětlit. Dědeček si získal můj obdiv díky jeho úžasné pracovitosti, pečlivosti, nebojácnosti, a hlavně schopnosti přiznat svou chybu. Byl bych rád, kdybych měl alespoň polovinu jeho vlastností. Michal Klouček, 8.C
Návštěva v chlumecké knihovně Při jedné listopadové hodině literární výchovy pro nás měla paní učitelka Komárková malé překvapení. Šli jsme se podívat do městské knihovny, kde to již ve dveřích krásně vonělo papírem a knížkami. Protože rádi čteme, chtěli jsme se o práci knihovny i o knížkách dozvědět co nejvíce. To nám umožnily pracovnice knihovny paní Holanová a Jelínková. Dozvěděli jsme se nejen zajímavosti o nákupu, třídění a půjčováni knih, ale také jsme si povídali o dalších zdrojích informací. Nejvíce nás zajímala práce s internetem. Měli jsme také možnost naučit se vyhledávat knížky pomocí počítače,
což se nám asi líbilo nejvíce. Mohli jsme si prohlédnout knihovnu a podívat se do knih i časopisů. Děvčata si raději prohlížela dívčí romány, chlapci raději listovali v knihách o rybách, sportu a vesmíru. Někteří z nás se do knihovny přihlásili (i když většina z nás jsme již pravidelnými vypůjčovateli). Příjemně nás překvapil nízký poplatek na jeden rok, který pro děti činí 20,- Kč. Pracovnice knihovny byly velice příjemné a měly s námi trpělivost. Touto cestou bychom jim chtěli poděkovat. Zároveň bychom chtěli všechny občany našeho města pozvat do městské knihovny. PřijKte, určitě budete spokojeni stejně jako my. Žáci třídy 6.A Zpracoval kabinet českého jazyka (Vá, Km)
Kvalifikace naší Základní školy Chlumec nad Cidl. na okresní turnaj v halové kopané V úterý 14. listopadu se naše škola utkala se ZŠ Úprkova o postup na okresní turnaj v halové kopané, který se uskuteční cca 1. prosince 2000 na TJ Slavia HK. Na tento turnaj přímo postupuje ZŠ Sever a dále pak vítězové kvalifikace. Kvalifikace byla sehrána ve dvou kategoriích, kategorie žáci 8. - 9. tříd a žáci 6. - 7. tříd. Kategorie starších: Vedení se sice ujali hosté, ale bojovným srdcem a góly v pravou chvíli (Škrha, Havlín) jsme si zajistili postup z kvalifikace. Hodně štěstí na Slavii. Chlumec n. C. - Úprkova 9 : 5 Naše mužstvo nastoupilo v této sestavě: Skoumal, Havlín (3 branky), Volejník, Škrha (2), Herčík Tuček (1), Vopátek (2), Urban (1), Hladík Kategorie mladších: Úvod vyzněl lépe pro nás, ale v průběhu utkání hosté dotahovali a v samém závěru rozhodli utkání ve svůj prospěch. Chlumec n.C. - Úprkova 4 : 6 Sestava: Bendák, Steklý (2), Filip, Kavka, Kürthy, Erban (1), Jelínek (1), Šaastný, Suchochleb Děkujeme všem hráčům za reprezentaci a bojovný výkon a přejeme hodně úspěchů v dalších bojích. Mgr. Vladan Kárník učitel TV
Okresní kolo halové kopané Družstvo žáků 8. - 9. tříd naší základní školy se v pátek 1. 12. 2000 účastnilo okresního kola halové kopané, konané v hale TJ Slavia HK. Po vybojované kvalifikaci se ZŠ Úprkova jsme se plni nadějí nalosovali do skupiny A: ZŠ Sever, ZŠ SNP, ZŠ Plotiště. Do tří skupin, podle výsledků z minulého roku, byla nasazena družstva ZŠ Sever, ZŠ Kukleny, ZŠ Horákové. Do prvního utkání jsme nastupovali ještě plni optimismu, ale vlastními chybami a odevzdaností jsme si udělali fotbalovou ostudu, když jsme všechna tři utkání prohráli celkovým skóre 1:16. ZŠ Chlumec n. C. - ZŠ SNP 0:3 ZŠ Chlumec n. C. - ZŠ Sever 0:8 ZŠ Chlumec n. C. - ZŠ Plotiště 1:5 Nastoupili jsme v této sestavě: Skoumal, Rychnovský, Škrha (autor jediné branky), Havlín, Tuček, Volejník, Vopátek, Herčík, Hladík, Urban Mgr. Vladan Kárník učitel TV
Okresní soutěž v přespolním běhu Žáci naší školy se zúčastnili 3. října okresní soutěže v přespolním běhu v Hradci Králové. Reprezentovalo nás celkem 15 žáků a žákyň ve třech kategoriích. Mladší žáci Celkem soutěžilo 35 závodníků z 8 ZŠ v okrese. Umístění: 7. Milan Kafka 15. Vojtěch Martínek 21. Tomáš Filip 25. Matouš Suchochleb 26. Jan Macháček Pořadí škol: 1. ZŠ Štefcova HK 2. ZŠ Milady Horákové HK 3. ZŠ Libčany 4. ZŠ Mandysova HK 5. ZŠ Chlumec nad Cidlinou 6. ZŠ Jiráskovo náměstí HK 7. ZŠ Nový HK 8. ZŠ Černilov Starší žákyně Celkem soutěžilo 42 závodnic z 9 ZŠ v okrese. Umístění: 16. Kateřina Vančurová 22. Jana Pospíšilová 24. Kristýna Fejfarová
15
27. Petra Simonová 31. Jana Černá Pořadí škol: 1. Biskupské gymnázium HK 2. ZŠ Milady Horákové HK 3. ZŠ Pouchov HK 4. Gymnázium Boženy Němcové HK 5. ZŠ Štefcova HK 6. ZŠ Mandysova HK 7. ZŠ Chlumec nad Cidlinou 8. ZŠ Černilov 9. ZŠ Nový HK Starší žáci Celkem soutěžilo 47 závodníků z 10 ZŠ v okrese.
Umístění: 3. Petr Urban 10. Marcel Škrha 11. Lukáš Havlín 15. Tomáš Volejník 27. Jakub Věříš Pořadí škol: 1. ZŠ Milady Horákové HK 2. ZŠ Mandysova HK 3. ZŠ Chlumec nad Cidlinou 4. ZŠ Štefcova HK 5. ZŠ Pouchov HK 6. ZŠ Jiráskovo náměstí HK 7. ZŠ Úprkova HK 8. ZŠ Nový HK 9. Biskupské gymnázium HK
10. ZŠ Černilov Všem děkuji za dobrou reprezentaci školy. H. Dostálová
Žáci a učitelé chlumecké školy přejí všem čtenářům Chlumeckých listů krásné a spokojené Vánoce a úspěšný vstup do nového století a tisíciletí.
NOVOBYDŽOVSKÉ GYMNÁZIUM AKTUÁLNĚ V minulém čísle Chlumeckých listů zazněla výzva, aby bylo více příspěvků věnováno škole. Snad nebude vadit, že tento článek se týká školy z města tradičně tak trochu „konkurenčního“ - vždya během její 127leté historie ji navštěvovaly a absolvovaly také stovky obyvatel našeho města i dalších čtenářů Chlumeckých listů. Touto školou je novobydžovské gymnázium. Před dvěma lety byla pozornost upřena na jeho dlouholetou minulost a mnozí z vás si jistě vybaví příjemnou atmosféru oslav 125. výročí jeho založení, které byly spojeny s obnovením tradice studentských merend. Dnes, ale, jak praví sám název, chceme představit gymnázium především v jeho podobě přítomné. Vzdělávat, vychovávat, podněcovat aktivitu a rozvíjet talent žáků, a to vše na základě co nejmodernějšího vybavení školy - to je úkol dneška. Troufáme si říci, že naše gymnázium tyto požadavky se ctí plní. Z celkového počtu 22 vyučujících je 20 plně aprobovaných ve svých předmětech. V tomto roce byla učebna výpočetní techniky vybavena dvanácti novými počítači, takže při výuce poloviny třídy má prakticky každý žák možnost pracovat samostatně. Škola je napojena na internetovou sía a pro žáky je během týdne vyhrazen určitý počet hodin, kdy mohou v učebně samostatně pracovat i mimo vyučování. Práce s počítači je využívána i v některých dalších předmětech, mimo jiné i v cizích jazycích. Při zmínce o výuce cizích jazyků je třeba dále podotknout, že škola umožňuje žákům,
16
aby pokračovali v jejich studiu počínaje úrovní, které dosáhli v základní škole, t.j. výuka anglického a německého jazyka v jedné třídě probíhá ve 2 - 4 skupinách podle pokročilosti žáků. Další jazyky, a to ruština, francouzština a latina, jsou nabízeny v rámci povinně volitelných předmětů ve dvou nejvyšších ročnících. Díky volitelným předmětům (dva dvouhodinové v předposledním a dva dvouhodinové v maturitním ročníku) mají žáci možnost zaměřit se na obory svého zájmu a dalšího studia. Prohlubují své znalosti za vedení učitelů i samostatně a účastní se i mnoha soutěží různých úrovní. Připomenu významný úspěch Jiřího Kysilky - 1.- 2. místo v celostátním kole chemické olympiády a stříbrná medaile z mezinárodní olympiády v Kodani (o tom viz i jeho příspěvek v 6. čísle Chlumeckých listů). Tomuto žákovi (mimochodem absolventovi chlumecké ZŠ) patří i mimořádná ocenění Učené společnosti České republiky za mimořádné aktivity v chemii a přírodovědných oborech, které 15. května převzal na Pražském hradě. V okresním kole biologické soutěže (poznávání rostlin a živočichů) jsme loni získali jedno první a tři druhá místa, v okresním kole Olympiády v českém jazyce jsme zvítězili a získali i 2. místo, v Soutěži mladých historiků se naše žákyně umístila jako třetí. V okresním kole matematické olympiády žáků do 15 let jsme obsadili 2. místo a v téže kategorii olympiády fyzikální skončila naše žákyně na místě pátém. Patří nám i 1., 2. a 6. místo mezi 85 účastníky soutěže Novobydžovský slavík.
V minulých třech letech absolvovali žáci nejvyšších ročníků celostátní zkušební testy hodnocení a srovnávání úrovně podle různých kritérií. Úspěchem bylo dobré umístění v celostátním průzkumu SET-99, kdy naše gymnázium zaujalo 4. místo mezi všemi středními školami v úspěšnosti přijímání absolventů na filozofické, sociální a teologické fakulty a 24. místo co se týká úspěšnosti přijímání na fakulty přírodovědecké. V loňském školním roce maturovalo pouze 28 žáků šestiletého studia (čtyřleté studium nemělo absolventy vzhledem k zavedení devítileté ZŠ před čtyřmi lety). Jejich úspěšnost u přijímacího řízení na vysoké školy byla opět značná: ze 28 maturantů nastoupilo 22 na vysoké školy (+ jedna žákyně dálkové studium), 3 na tříleté vyšší odborné školy a 2 do praxe. Červen nám tedy každoročně přináší bilanci naší vzdělávací i výchovné práce, ale i během roku se konají některé tradiční akce různého druhu. Mezi nejpopulárnější patří v posledních letech naše styky se zahraničními družebními školami a další, jednotlivé zájezdy do ciziny. Již řadu let probíhají výměnné pobyty studentů naší školy a Gymnázia ve slovenském Tvrdošíně na Oravě i vzájemné návštěvy našich žáků a studentů střední školy z německého Hofheimu. Každoročně pořádají vyučující německého jazyka pro zájemce i zájezd do Vídně, dvakrát jsme cestovali i přes moře do anglických měst Londýn a Hastings a na jaro příštího roku chystáme pobyt třetí. Během školního roku pro-
bíhají i různá sportovní klání a soutěže, z nichž nejvýznamnější je zřejmě sportovní soutěž „O pohár starosty Nového Bydžova“ mezi novobydžovskými středními školami. V současné době jsou v kategorii dívek jeho držitelkami naše studentky. Začátkem února vždy vrcholí přípravy maturitního plesu, jehož hlavními aktéry jsou studenti 4. a 6. ročníku. Přijdou dny jarních prázdnin, ale vzápětí i písemných maturitních zkoušek a maturit ústních. I na naše žáky čeká v roce 2004 nová podoba maturity skládající se z části státní (t.j. písemných testů z českého a jednoho cizího jazyka, matematiky nebo společenských věd) a tradiční (zde bude novinkou pouze další písemná práce, a to z cizího jazyka). Naše úsilí směřuje nyní k tomu, abychom naše žáky na tuto změnu připravili, a to jak po stránce jejich vědomostí, tak schopností samostatně uvažovat a řešit úkoly. Každoročně se na novobydžovské radnici slavnostně loučíme s abiturienty, ale každoročně přicházejí i tváře nové - ti, kteří úspěšně složili přijímací zkoušky. V letošním roce je budou opět konat všichni uchazeči ze 7. i 9. tříd, a to bez ohledu na prospěch v ZŠ. Ten jim samozřejmě může přinést až
30 bodů do celkového hodnocení; dalších 10 bodů mohou získat ti, kteří na ZŠ navštěvovali specializované třídy nebo dosáhli významných umístění v různých soutěžích. Další body (vždy maximálně 20) si připíší na základě výsledků písemných přijímacích testů z českého jazyka a matematiky. (Pozn.: termín přij. zkoušek je 23. 4. pro čtyř - i šestileté studium a 10. 5. se koná druhé kolo pro žáky 9. tříd). Nepatříme mezi velká a tzv. „prestižní“ gymnázia, ale výsledky naší práce jsou velmi dobré (tak zní i oficiální výrok letošní zářijové hloubkové inspekce) a budeme i nadále dělat vše pro to, abychom nebyli jen školou s dlouhou tradicí, ale i gymnáziem, které má dobré jméno a perspektivu. Mgr. Hana Solfronková, výchovná poradkyně gymnázia P. S. A o tom, že v době počítačů a dalších technických vymožeností najdou naši žáci i chvíli na lyrické zamyšlení nad krásou přírody, vás snad přesvědčí následující krátké ukázky z jejich líčení podzimu. Stařeček Podzim se hádá s babičkou Zimou o vládu. On chce dokázat,
že se ještě nějakou chvíli udrží na nohou, a tak prohání slunce, aby nám barvilo tváře. Často bývá rozpustilý, proto rukama větru tahá dívkám šály a šálky, ctnostným pánům bere klobouky a ze všeho nejraději svými jemnými prsty cuchá dlouhá vlasy. Náhle však cítí, jak mu ubývá sil, schová se proto do peřin z černých mraků a pláče. Jeho slzy dopadají na padlé vojáky - listy. Bitvu opět prohrál a jeho poslední slzy mění babička Zima v tanečnice - vločky. Pokryjí vojáky svými bílými těly a v kraji je opět klid a mír. Zima se ujala vlády. Ilona Šimková, III.A Mám ráda podzim hýřící barvami, kdy list za listem opadává ze stromu a každý je v jiném šatu. Líbí se mi, když dešaové kapky tančí na střechách svůj odpolední menuet. Zůstanu doma a nemám kvůli tomu špatné svědomí. Budu si hezky lenošit v pelíšku a dívat se na ten rej barev chladného odpoledne z tepla svého pokoje... Déša šumí, to se kapky - tanečnice zadávají k tanci listům - tanečníkům. Ten šum zní jako ukolébavka, a tak položím hlavu na polštář a usínám... Přichází sen, krásný barevný sen. Takový podzim mám ráda. Zuzana Kramářová, III. A
MISS FOTO NOVÉHO TISÍCILETÍ Hezké dívky a jejich příznivci, POZOR !!! Občanské sdružení „Město v zahradách“ a redakční rada Chlumeckých listů připravují na jaro příštího roku soutěž MISS FOTO. Do 19. ledna 2001 čekáme na vaše fotografie (portrét formátu 9 x 13) a vyplněnou přihlášku do soutěže. Fotografie může být profesionální nebo amatérská. Na její rubové straně uveKte čitelně celé jméno soutěžící. Soutěžit se bude ve dvou kategoriích: 6 - 10 let a 10 - 14 let. Rozhodující datum je vždy 31. 3. Přihlásit se tedy
mohou děvčata, která dosáhnou k 31. 3. 2001 6 let a není jim k tomuto datu víc než 14 let. V únorovém čísle Chlumeckých listů naleznete fotografie finalistek, ze kterých se bude v březnu 2001 vybírat nejsympatičtější krásná dívka. Fotografii a přihlášku zasílejte nebo osobně zaneste nejpozději do 19. 1. 2001 na adresu: Městský úřad správní odbor paní Uchytilová 503 51 Chlumec nad Cidlinou
zde odstřihněte
✂
Přihláška - MISS FOTO Jméno a příjmení: Adresa:
.........................................................................................................................................................................................
...............................................................................................................................................................................................................
Datum narození:
.............................................................................................................................................................................................
Podpis rodičů (zákonného zástupce):
..............................................................................................................................................
17
Kapitolky z českých dějin s výhledem na Chlumecko Bořivojovy Čechy byly pevnou součástí Velkomoravské říše. Roku 889 však kníže Bořivoj I. nečekaně zemřel. Bylo mu teprve 36 let, takže sotva běželo o přirozenou smrt. Nejspíš padl v boji při podmaňování některého kmenového knížectví uvnitř země. Vládu místo jeho čtrnáctiletého syna Spytihněva převzal bezprostředně sám král Svatopluk. Kněžně Ludmile jistě ponechal knížecí postavení, možná jí dokonce svěřil i nějaká regentská práva. Otázka moci v Čechách tím byla na příštích pět let vyřešena. Velkomoravská říše v té době dosáhla nejvyššího bodu svého rozkvětu. Patřila k největším v Evropě a těžko ji někdo mohl ohrozit. Avšak svíce Svatoplukova bohatého a plodného života bohužel dohořívala. Roku 894 zemřel. Na jeho opuštěný trůn usedl nejstarší syn Mojmír II. S nadcházejícím úpadkem Velkomoravské říše ztráceli oporu i čeští Slované, stojící nyní tváří v tvář rostoucí síle Arnulfovy Východofranské říše. Z toho důvodu dva hlavní vládci z Čech, Bořivojův nyní již devatenáctiletý syn Spytihněv, který usedl konečně na knížecí stolec opuštěný Svatoplukem, a Vitislav, což byl pravděpodobně kníže Charvátů ovládajících i Chlumecko, se vydali do Řezna. Sklánějí šíji před německým králem a ujišaují ho, že je Svatopluk před lety jenom mocí vytrhl z poplatnosti Východofranské říši a že se nyní od Velké Moravy odtrhávají a uznávají jeho svrchovanost. Mojmír II. to pokládá za zradu, kterou nemíní ponechat bez odezvy. Roku 897 vyšle do Čech vojsko, aby ztrestalo odpadlíky a obnovilo příslušnost Čech k Velkomoravské říši. Tažení se omezilo na kořistnické vpády. Jiných výsledků zřejmě nedosáhlo, neboa Arnulf, od loňského roku císař Franské říše, na žádost českého knížete o pomoc proti Moravanům stál s vojskem na fransko-českém pomezí, připraven zasáhnout, kdyby Moravané zaútočili. V Bořivojových rotundách dosud zní staroslověnština, ale do Čech už putují němečtí mniši a kněží. Budou sloužit latinské mše a kázat jazykem, jemuž nikdo nerozumí. Co tomu asi říká kněžna Ludmila, pokřtěná svého času arcibiskupem Metodějem blahé paměti a vedená k víře v Boha knězem moravské církve Kaichem, které-
18
ho Metoděj vyslal do Čech, aby tu založil slovanskou církev? Nemůže jí být lhostejné, že syn svým prudkým obratem k západu boří, co vybudoval jeho otec. Spytihněv své přilnutí k Východofranské říši myslí vážně. Neváhá se postavit na odpor Mojmírovým vojskům, která přicházejí obnovit svrchovanost Velké Moravy nad Čechami. Dokonce žádá východofranského krále o pomoc proti slovanským bratřím. Roku 900 vedl české vojsko, které se zúčastnilo bavorského tažení na Moravu. Mír, který následujícího roku uzavřel císař Arnulf s Mojmírem II. v zájmu společného bojte proti maKarským nájezdníkům, potvrdil, že Čechy patří již do okruhu bavorské mocenské působnosti. Spytihněv doufá, že mu císař odměnou za příchylnost ponechá volnou ruku, aby si ve svém knížectví vládl podle svého. Doufá v to tím spíše, že Franská říše se v té době podobala starému lvu, kterému valem ubývá sil. Ostatně král Arnulf, který se roku 896 prohlásil císařem, za tři roky nato zemřel. Spytihněv úspěšně odráží i útoky MaKarů. Dbá o šíření křesaanství. Slovanské kněze nevyhání, ale nadržuje latinským. Na Budči dá postavit rotundu Petra a Pavla pro latinské bohoslužby a na pražském hradě od základu přebudovat Bořivojův kostelík Panny Marie. Spytihněv byl ženatý, ale zřejmě bezdětný. Donedávna se tvrdilo, že zemřel roku 905, tedy ve svých 30 letech, po desetileté vládě. Průzkum kosterních pozůstatků knížete i jeho ženy neznámého jména, která odešla na věčnost asi o tři roky později a byla pohřbena do téže hrobky v někdejším Bořivojově kostele P. Marie na pražském hradě, se shoduje s nejnovějšími výpočty historiků, založenými na bedlivém studiu údajů starých legend. Podle nich Spytihněv vládl téměř dvacet let a zemřel až roku 915, tedy ve věku čtyřiceti let. Zřejmě se mu podařilo upevnit stabilitu přemyslovské vlády na většině českého území (s výjimkou východočeského území Charvátů). Příčina jeho smrti není zjištěna. Knížectví po něm převzal jeho o třináct let mladší bratr Vratislav I. Ten, který si vzal za ženu Drahomíru z kmene Stodoranů a měl s ní tři syny a čtyři dcery, z nichž prvorozený byl Vác-
lav. O Drahomíře se mimochodem traduje, že byla pohanka. To je však výmysl pozdějších legendistů, kteří chtěli, aby se lépe vyjímala mučednická svatost její tchyně Ludmily jako bojovnice proti pohanství. První staroslověnská legenda o svaté Ludmile ani legenda montecassinského mnicha Vavřince ji za pohanku neoznačují. Vavřinec o ní dokonce mluví jako o bohumilé manželce Vratislava, tedy jistě křesaance. Kníže Vratislav upevňoval zdatně svou vládu nad knížectvím, které sice zabíralo jenom polovinu české kotliny, ale rozprostíralo se dosti daleko na východ. Pod vládu Přemyslovců se v Čechách již dříve dostali Chebané v západním Krušnohoří, Sedlčané na dnešním Karlovarsku, Lemuzi na Bílinsku, Děčané, Litoměřici, a dokonce i silný kmen Lučanů, jejichž vládce Vlastislav podlehl v bitvě na Turském poli mytologickému, historií neprověřenému knížeti Neklanovi, respektive rekovi, který ho ve vedení vojska zastoupil. Druhou polovinu dnešních Čech i s Chlumeckem však stále ještě zabíralo panství Charvátů, jimž - jak víme - vládl knížecí rod Slavníkovců. Vratislav své knížectví, zejména jeho východní část, musel neustále bránit proti rozpínavosti MaKarů. Dne 13. února 921 v plné síle mužného věku nejspíš v jedné z četných bitek s maKarskými nájezdníky nalezl smrt. (Na základě zkoumání Vratislavových kosterních pozůstatků se někteří historikové přiklánějí k názoru, že mu v době smrti bylo zhruba 40 let. To by znamenalo, že zemřel o 7 let později, tedy v roce 928, což ovšem odporuje historickým faktům, takže nezbývá, než předpokládat, že se narodil o 7 let dříve. Historii státních převratů, jimiž se po Vratislavově smrti dostala k moci Drahomíra, Václav a nakonec Boleslav, jsme si už pověděli minule, při objasňování historického pozadí Dne české státnosti. O Drahomíře víme z nejstarší staroslověnské legendy, která je nejblíže skutečným událostem, že v době pronásledování a vraždění Václavových stoupenců hrozilo nebezpečí i jí, a proto uprchla do Charvát, tedy k nám do východních Čech. Všechny legendy shodně vyprávějí o Boleslavově krutém zúčtování s Václavovými stoupenci i kněžími.
Jejich povražděním byl mocenský převrat dokonán. Zabit byl, jak víme i Václavův syn Zbraslav. Mnozí se, stejně jako Drahomíra zachránili útěkem. Za hranice uprchli i Václavovi družiníci. Moci se chopil kníže Boleslav, odpůrce podřízenosti Sasům. Kosmas mu přiřkl přídomek Ukrutný. Nedejme se tím mýlit. Nedívejme se na něj očima katolických legend, které ho malují jako odporného bratrovraha, morální zrůdu, Kábla v lidské podobě. Vraždy a ukrutnosti tehdy patřily k dosti častým metodám řešení mocenských sporů nejenom v českých zemích. Boleslav byl sebejistý, silný vládce, který cílevědomě a s obdivuhodnou rozhodností usiloval o vybudování pevného a mocného českého státu. Odhaduje se, že vládl 37 let a jeho zásluhy jsou nemalé. Využil potíží, které nastaly v sousední říši, když Jindřich I. byl na podzim roku 935 ochromen záchvatem mrtvice a v červenci následujícího roku zemřel. Odmítl převzít Václavův závazek poplatnosti a ihned obnovil spojenecké vztahy s lužickosrbskými kmeny Milčanů a Stodoranů. Byl ovšem prvním z Přemyslovců, který si vzal za ženu urozenou dívku německého rodu Biagotu (zvanou česky Blahota, údajně vzdálenou příbuznou německého císaře). Dala mu čtyři děti, dceru Doubravku a Mladu a syny, z nichž jednoho kronikář Kosmas, zřejmě nepravdivě nazval Strachkvasem a druhý se jmenoval po otci Boleslav. Hned na počátku své vlády, kdy přesídlil ze Staré Boleslavi na pražský hrad, vytáhl s vojskem proti neznámému kmenovému knížeti, který se vzpíral podřídit jeho autoritě. Možná že šlo o zpupného knížete Lučanů Vlastislava, který podle Kosmovy kroniky vystavěl „hrad, jejž podle svého jména nazval Vlastislav, mezi dvěma vrchy, Medvězím a Připkem, na pomezí dvou krajů, bílinského a litoměřického, a vsa-
dil do něho zlé lidi, aby činili úklady lidu obou těchto krajů proto, že stáli na straně Čechů.“ (Archeologický průzkum vskutku prokázal v hradišti známky jeho dobytí a spálení v 10. století.) Odbojný kníže hledal samozřejmě zastání. Kde jinde než u sousedů, u Jindřichova nástupce, jímž se stal jeho, tehdy čtyřiadvacetiletý syn Ota I. Byl to mladík chtivý moci. Vraždou odstranil svého staršího bratra Thankmara a mladšího Jindřicha pro jistotu uvěznil. Při svém nástupu na trůn se okázale přihlásil k tradicím Karla Velikého, když za místo své korunovace zvolil Karlovo sídelní město Cáchy a po předepsaných korunovačních obřadech v srpnu 936 usedl na jeho kamenný trůn. Přijal za svou i Karlovu ideu nikoli jen německé, ale univerzální křesaanské říše, jejíž obnovu si předsevzal i s císařskou korunovací v Římě. Ihned také vojensky zakročil proti lužickým Ratarům, kteří před pěti lety povstali proti jeho otci, ale byli poraženi a donuceni k poplatkům i k přijetí křesaanství. Nyní znovu povstali, neboa jako všichni Slované, podle slov kronikáře Widukinga, dávali přednost válce před mírem, poněvadž pro ně měla větší cenu volnost než pohodlí, takže bojovali za svobodu proti porobě, zatímco Němci usilovali pouze o slávu a rozšíření své říše. V téže době zahájil i kníže Boleslav svou vzpouru napadením sousedního knížectví, které bylo poplatné Sasům a hned prvním útokem vyvrátil jeho hradisko. (Podle archeologických výzkumů pravděpodobně v severovýchodní části našeho Charvátska, asi na Chlumu nad Mladou Boleslaví.) Král Ota I., který měl zájem podrobit české knížectví v zájmu posílení říše své moci, vyslal napadenému knížeti z Čech pomoc ze dvou směrů, z Durynska a z merseburského hrabství. Boleslavovi bojovníci prudkým útokem durynské šiky rozdrtili a do-
nutili k překotnému ústupu za hranice. Merseburští v té době na jiném místě porazili strážní oddíly Čechů a opojeni vítězstvím poklidně na bojišti odebírali padlým českým bojovníkům oděv i zbraně. V té chvíli je zastihl Boleslavův hlavní voj a způsobil jim rychlou a naprostou zkázu. Tak tedy začala Boleslavova válka s Otou I., později zvaným Veliký. Trvala čtrnáct let. Boleslav byl neústupný a houževnatý. Saský císař však vystupňoval své válečné úsilí a roku 950 se přihrnul s obrovským vojskem až k Novému hradu, což bylo asi hradiště Mladá Boleslav, a uzavřel tu v obklíčení Boleslavova syna. Otec mu samozřejmě vytáhl z Prahy na pomoc. Patrně již došlo k střetům předsunutých oddílů, neboa jak praví kronikář Widuking, „král moudrým rozhodnutím přerušil boj, aby bojovníci při obírání padlých nepřátel o zbroj neupadli do nějakého nebezpečí“. Když se pak obě vojska na pláni v podhradí seřadila k bitvě, kníže Boleslav „uváživ královu statečnost i veliké množství vojska, chtěl se raději podrobit takovému majestátu, než utrpět nejkrajnější záhubu“. Jinými slovy řečeno, rozhodl se nepokořen se poddati, než poražen doprošovat se milosti. Odebral se proto do králova tábora a nabídl Otovi mír a spojenectví. Před seřazenými šiky svých vojsk oba panovníci spolu jednali a Boleslav „stoje pod korouhvemi a krále poslouchaje a odpovědi mu dávaje zasloužil si konečně odpuštění“. Tak to říká německý kronikář, který se samozřejmě snaží událost vylíčit jako konečné vítězství svého krále. Faktem zůstává, že oba panovníci se přátelsky dohodli a před zraky svých vojsk si podali ruce na potvrzení míru a spojenectví. Král se moudře vystříhal toho, aby Boleslava pokořil. Síla českého knížectví zůstala nezlomena. (Příště si povíme o masakru v Libici.) PhDr. Karel Richter
Trocha humoru Muž přijde do hostince a dá si dva malé rumy. Druhý den opět, a tak to šlo celý měsíc. Hostinskému se to nějak nezdá a ptá se ho: „Promiňte pane, ale proč si nedáte jeden velký rum?“ „Víte, já piju za bratra.“ Pak asi 14 dní nepřišel. A když poprvé přišel, byl takový divný a dal si jeden malý rum.
Hostinský se diví a ptá se: „Snad se panu bratrovi něco nestalo?“ „Ale kdepak, bratr je zdráv, ale já už nepiju!“
V domově důchodců. „Já si dávám důchod pod polštář.“ „Já si ho dávám na sporožiro, já to nerad tak moc vysoko pod hlavou.“
Soudce: „Musíte odvolat svůj výrok, že polovina správní rady jsou blbci.“ Obžalovaný: „Prohlašuji tedy, že polovina správní rady nejsou blbci.“
Baví se dva muži. „Co bys dělal, kdyby po tobě ženská hodila granát?“ „No co, odjistil bych ho a hodil po ní zpátky!“ LV
19
EVROPSKÁ UNIE (dokončení)
Česká republika a Evropská unie
91
Jaké kroky podnikla Česká republika ke svému začlenění do Evropské unie?
Česká republika zatím (tj. v listopadu 1999) členem EU není. O sbližování s Unií (respektive s tehdejším ES) se začalo uvažovat záhy po listopadu 1989. Již v prosinci 1991 podepsala tehdejší ČSFR s Evropským společenstvím Asociační dohodu neboli dohodu o přidružení (oficiální název zní Evropská dohoda o přidružení mezi Českou republikou, na straně jedné, a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé). Ta jasně stanovila, že cílem přidružení je členství ve sjednocené Evropě. Nestihla ovšem projít ratifikačním procesem v zemích Společenství do doby zániku Československa. Znovu - již jako samostatný stát - podepsala ČR Evropskou dohodu 4. října 1993. Evropský parlament dohodu schválil již 27. října 1993 a 8. prosince 1993 tak učinil i parlament český. Poté ji schválily parlamenty zemí EU a dne 1. února 1995 vešla Evropská dohoda v platnost. O vstup do Unie ČR oficiálně požádala 23. ledna 1996.
92
Co pro Českou republiku plyne z Evropské dohody?
Dohoda vytváří rámec pro postupnou integraci ČR do Unie. Nejdůležitější a nejobsáhlejší částí Evropské dohody jsou ustanovení týkající se obchodních a hospodářských vztahů mezi Unií a ČR. Ta upravují volný pohyb zboží, pohyb pracovních sil či podnikání a poskytování služeb. Pojednávají rovněž o hospodářské soutěži, vzájemných platbách, o sbližování práva a hospodářské či finanční spolupráci. Cílem obchodní části Dohody je vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a ČR. V Dohodě se upravuje i režim obchodování s tzv. citlivými komoditami, jako jsou ocel, textil a zemědělské výrobky. EU vymezuje, jaké množství těchto výrobků může být do Unie dovezeno. Česku Dohoda přináší zvýhodňující charakter vzájemné výměny zboží: v první etapě otevírá Unie své trhy pro české zboží více, než činí ČR vůči dovozům z členských států EU. Obě strany se také zavázaly, že nebudou zavádět nová dovozní či vývozní cla ani zvyšovat již uplatňovaná cla. (S ohledem na ekonomickou transformaci je však umožněno, aby ČR přijala výjimečná krátkodobá opatření, která se od tohoto pravidla odchylují.) Dohoda předepisuje oběma partnerům zdržet se jakýchkoliv daňových opatření, která by vedla k diskri-
20
minaci výrobků druhé strany. Pokud jde o pohyb pracovních sil, Dohoda garantuje, že čeští pracovníci legálně zaměstnaní v členském státu Unie a pracovníci Unie legálně zaměstnaní v ČR nebudou diskriminováni a budou mít stejné postavení jako občané přijímacího státu. Dohoda také směřuje k postupné liberalizaci v oblasti poskytování služeb. Nestanovuje však žádné termíny, kdy má být liberalizace dosaženo. Zvláštní pozornost Dohoda věnuje také sbližování legislativy: ČR se zde zavázala učinit kroky k zajištění souladu svých zákonů s legislativou EU.
93
Jak reagovala Evropská unie na zájem České republiky vstoupit do Evropské unie?
Z hlediska začleňování ČR (ale i dalších států) sehrálo významnou úlohu zasedání Evropské rady v Kodani v červnu roku 1993. Představitelé Unie tady potvrdili, že se ČR v budoucnu může stát členem EU. V závěrech kodaňského zasedání se konstatovalo: „Přidružené země střední a východní Evropy, které si přejí být členy Unie, se jimi mohou stát.“ Přistoupení však bylo vázáno na schopnost těchto zemí převzít závazky vyplývající z členství a na splnění politických a hospodářských podmínek. Dalším mezníkem byl březen 1998, kdy začala jednání o přistoupení ČR k Unií. Stejná jednání byla zahájena i s MaKarskem, Polskem, Slovinskem, Estonskem a také s Kyprem. Na Evropském summitu v Helsinkách v prosinci roku 1999 šéfové států a vlád EU rozhodli, že podobná jednání Unie zahájí i s Bulharskem, Litvou, Lotyšskem, Maltou, Rumunskem a Slovenskem. Unie tak zvolila strategii jednat se všemi dvanácti kandidáty o členství. K pozitivnímu přístupu k žádostem o vstup vedla orgány Unie řada důvodů. Z politického a bezpečnostního hlediska je pro EU důležité předejít destabilizaci regionu, která by mohla vést k oslabení nových demokratických poměrů a nastolení autoritativních režimů, případně k zesílení nacionalismu a k růstu napětí mezi jednotlivými státy. Svoji roli při úmyslu rozšiřovat Unii směrem na východ hrají i ekonomické důvody. Rozšíření o deset východoevropských zemí by pro vnitřní trh Unie znamenalo dalších více než 100 milionů spotřebitelů. To by přineslo novou dynamiku a růst obchodu by stávajícím členům přinesl i významné ekonomické zisky.
94
Jaké podmínky pro vstup do Evropské unie musí Česká republika splňovat?
Podmínky pro přijímání nových členů Unie (a tedy i Česka) vzešly z již zmíněného kodaňského zasedání Evropské rady. Kandidáti musí dosáhnout stability institucí, které jsou zárukou demokracie, právního státu, dodržování lidských práv a práv menšin. Další podmínkou je fungující tržní hospodářství a schopnost vyrovnat se s konkurenčním prostředím trhů EU. Nové státy Unie musí být schopny převzít závazky plynoucí z členství, včetně plnění cílů politické, hospodářské a měnové unie, tzn. předpokládá se schopnost převzít institucionální a legislativní rámec Spo-
lečenství, známý pod označením acquis communautaire (závazky vyplývající ze členství v EU). Plnění kritérií je posuzováno podle dalších konkrétních podmínek. Například pokud jde o existenci tržního hospodářství, jde o to, aby rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou bylo dosaženo volnou soutěží tržních sil a aby ceny i obchod byly liberalizovány. Vnějšími překážkami nesmí být omezen vstup na trh (zakládání firem) ani odchod z trhu (bankroty). Musí být možné se domoci uplatňování zákonů a smluv cestou práva, žadatelská země musí dosáhnout makroekonomické stability, včetně odpovídající stability cen, atd.
95
Kontrolují orgány Evropské unie, jak Česká republika plní podmínky vstupu?
Ano, orgány Unie velmi pečlivě dohlížejí na to, jak ČR a další žadatelé postupují v úsilí o začlenění. Nástroje takové kontroly jsou různé. V červenci 1997 Komise vypracovala posudek, ve kterém podrobně analyzuje situaci v České republice a její připravenost zahájit jednání o členství. Od roku 1998 Unie zkoumá stupeň připravenosti uchazečů o členství také formou hodnotících zpráv vypracovávaných Komisí. Tyto zprávy „rentgenují“ ekonomiku, právní systém, pokroky či nedostatky při přejímání legislativy EU a další kritéria stanovená pro vstup do EU. Velký význam mají rovněž společné orgány České republiky a Evropské unie - Rada přidružení a Výbor přidružení, které projednávají nejrůznější otázky vzájemných vztahů.
96
Kdy bude Česká republika přijata za plnoprávného člena Evropské unie?
To v tuto chvíli ještě není známo. Žádné oficiální datum začlenění České republiky do Unie zatím (tj. v listopadu 1999) nebylo určeno. Česká republika si ovšem sama jako pracovní termín přijetí stanovila datum 1. ledna 2003. To ovšem neznamená, že k tomuto datu bude ČR do Unie přijata. Smyslem stanovení pracovního termínu bylo oznámit, že v tento den chce být Česká republika na vstup do Unie připravena.
97
Jak probíhá spolupráce Evropské unie s Českou republikou jako uchazečem o členství?
Spontánním vývojem se Unie stala nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR. Z asociační dohody vyplývá postupné zavádění volného pohybu zboží mezi Unií a ČR. Prohlubování spolupráce a podpory se ovšem vztahuje i na ekonomiku, kulturu, finančnictví apod. Unie prostřednictvím řady programů seznamuje kandidáty s politikou a procedurami EU. Příprava na členství se také odehrává na bázi „Přístupového partnerství“, jež Komise upravuje podle specifických podmínek každé kandidátské země. „Partnerství“ vytyčuje prioritní směry pro prácí uchazečů a určuje časový plán pro splnění těchto úkolů. Mezi stěžejní směry pro ČR patří privatizace polostátních bank, zlepšení ochrany hranic či přijetí norem EU v oblasti životního prostředí. Vliv budoucího členství působí v ČR aktivně už dnes. Unie v řa-
dě oblastí financuje zavádění svého práva do právního řádu ČR, nároky EU se projevují při přípravě státního rozpočtu, dle požadavků EU vznikají nové kontrolní a regulační orgány, ČR již začíná zohledňovat pravidla Unie v oblasti pravidel hospodářské soutěže atd.
98
Jaké výhody získá Česká republika vstupem do Evropské unie?
Členství v Unii přinese vyšší standardy v životním prostředí, zdravotnictví, sociálním zabezpečení a dalších oblastech. Občané získají právo volně cestovat, pracovat, studovat či se trvale usazovat v kterémkoliv členském státu. Česko se zapojí do fungování největšího jednotného trhu na světě, což skýtá možnost rychlejšího ekonomického růstu, lepších pracovních příležitostí, vyšších mezd a levnějšího zboží. To vše znamená i vyšší životní úroveň a modernizaci země ve všech směrech. Po vstupu do EU se méně prosperující regiony mohou těšit na dotace ze strukturálních fondů EU a z Fondu soudržnosti. Vstup do EU by pro ČR současně znamenal skok směrem vzhůru v oblastech, jako je etika podnikání, vláda zákona či nazírání na ochranu soukromého vlastnictví. Být součástí tak významného celku, jakým je EU, znamená patřit do společnosti nejvyspělejších světových demokracií - a to je zárukou bezpečnosti a mírového vývoje. Přínosem bude hlubší začlenění ČR do vědeckých a technologických programů Unie. Členství v EU současně vytvoří lepší podmínky pro řešení problémů, které jsou z ohledem na omezené vnitřní zdroje nad vlastní síly ČR. Jde např. o zlepšování životního prostředí, zapojení do celoevropských sítí v dopravě, energetice či telekomunikacích. Dalším „ziskem“ je možnost přímo se podílet na rozhodování Unie. Orgány Unie už nyní často rozhodují o záležitostech týkajících se České republiky, aniž by do rozhodovacího procesu mohla ČR přímo zasáhnout.
99
Mohou ze členství v Evropské unii plynout i nějaké nevýhody?
Někdy se hovoří např. o obavách ze ztráty suverenity či národní identity. Tady je nutno si uvědomit, že obyvatelé ČR se sice stanou občany Unie, avšak o své „národní občanství“ nepřijdou. Občanstvím EU se státní občanství nenahrazuje, nýbrž jen doplňuje. Zkušenost ze současné Unie neprokazuje, že by národní, regionální či místní identita utrpěla. Značnou volnost bude mít ČR v důchodové či rozpočtové politice, ve školství či v kultuře. Negativně je občas vykreslován možný dopad vstupu na jednotný trh Unie pro české podniky. Integrace do EU jejich situaci určitě automaticky nezlepší. Naopak, čelný střet na společném ekonomickém hřišti zvýrazní mnohé bolesti. Přechodně může vzrůst nezaměstnanost a řada podniků zkrachuje. Podniky však podobné nesnáze stejně zažívají už dnes, kdy ČR není členem Unie. Zahraniční konkurence existuje, nabývá na významu a stále se přitvrzuje. Z dlouhodobějšího pohledu by izolace či jiná ochrana podnikům přinesla horší dopady, než když se konkurenci postaví uvnitř Unie. Jedinou obranou je zvyšování produktivity a celkové efektivity hospodářství, ke kterým by ale muselo dojít i bez našeho členství v Evropské unii.
21
100
Nepřeváží finanční náklady na připojení České republiky do Evropské unie případné zisky plynoucí z členství?
Statistiky hovoří jasnou řečí: na vstupu do EU ještě žádná země neprodělala. Vezměme pro příklad hospodářský vývoj v zemích, které před vstupem do Evropského společenství byly řazeny k tzv. chudším. Hospodářské výsledky Portugalska po přijetí v roce 1986 díky pomoci Společenství zaznamenaly v následujících pěti letech nárůst o 5 % ročně, Španělska o 4,5 % ročně, Řecka zhruba o 3 %. Příprava na vstup do EU stojí nemalé prostředky (např. v roce 2000 počítá ČR s výdaji ze státního rozpočtu přibližně 23,5 miliardy Kč). Po přistoupení k EU bude muset Čes-
ko přispívat do společného rozpočtu Unie. Konkrétní výše příspěvku však zatím není určena. Naopak se předpokládá, že příspěvky z fondů EU směřované do ČR dosáhnou výše až 4 % HDP a výrazně převýší naše výdaje do rozpočtu. Bude však velmi záležet na schopnosti je využít. Příjmy z členství tak značně převáží nad výdaji s tím souvisejícími. Vedle toho už dnes poskytuje Unie předvstupní finanční pomoc prostřednictvím programu Phare. V letech 1990-1999 bylo Česku přiděleno zhruba 550 milionů ECU, tedy více než 19 miliard Kč. Tyto prostředky přišly na rozvoj vzdělávání, reformu veřejné správy, ale především na rozvoj infrastruktury a na ochranu životního prostředí. V období let 2000-2006 se má finanční pomoc Unie zemím střední a východní Evropy zdvojnásobit. Z programu Phare bude vyplaceno zhruba 10,5 miliardy EUR, v rámci Fondu ISPA více než 7 miliard EUR a na strukturální pomoc zemědělství přes 3,5 miliardy EUR.
Lékárna informuje
Přetištěno z časopisu ZDRAVÝ ŽIVOT
Nemoci způsobené domácími miláčky
Mazlení povoleno? Pes, kočka či andulka s námi sdílejí byt. Jsou velkým potěšením obzvláště pro děti. Ty se s nimi samozřejmě mazlí. Musíme mít strach z přenosných nemocí, i když všechna zvířata byla prohlédnuta veterinářem a očkována? Dohromady známe přes 200 nemocí, které mohou být přenášeny mezi člověkem a zvířetem. S jednoduchými zásadami chování jsme před většinou z nich v bezpečí.
Opatrnost se vyplácí Na pozoru byste měli být obzvláště před vzteklinou. Poškozuje nervy a mozek a bez očkování je životu nebezpečná. Naštěstí se u nás tento virus vyskytuje jen velmi zřídka. Infikované lišky ho kousnutím přenášejí na psy, kočky a lidi. Domácí zvířata plně ochrání každoroční očkování. Dojdeli k podezřelému zranění způsobenému kousnutím (nemocná zvířata jsou nápadně agresivní), měli byste bez váhání nechat zvíře očkovat. Zabráníte tím ještě v prvních dnech infekce vypuknutí nemoci. Preventivní očkování majitele zvířete není nutné. Toxoplasmóza je nebezpečná pro těhotné ženy a lidi s oslabeným imunitním systémem. Jednobuněčný parazit žije ve střevě domácí kočky a pře-
22
náší se výkaly. Můžete se také nakazit syrovým masem infikovaného skotu, ovcí a prasat. Pokud se nakazíte během těhotenství, vzniká nebezpečí, že dojde k trvalému poškození plodu. Jinak není tato infekce pro zdravé lidi problémem. Probíhá bez symptomů nebo jen s lehkými potížemi, jako je únava, nepatrná horečka a zduření lymfatických uzlin. Poté získáte imunitu. Účinně se ochráníte, když toaletu kočky denně vyměníte, vymyjete horkou vodou nebo dezinfikujete. Těhotná žena by měla tuto práci přenechat někomu jinému. Syrové, nedostatečně tepelně upravené maso bychom měli z jídelníčku vyškrtnout. Teplé pískové rybníky jsou v létě pravidelně znečištěny výkaly hlodavců. Zde číhají bakterie leptospirozy. Vedle divokých hlodavců, kteří jsou nejčastějšími přenašeči, může ojediněle tyto bakterie přenést i domácí pes. Onemocnění podobné chřipce horečka, bolesti hlavy a končetin může být nebezpečné především pro starší lidi. Zvláště malé děti jsou ohroženy psí a kočičí škrkavkou. Vajíčka se zachy-
tí například při hraní na pískovišti, kde jsou zbytky psích nebo kočičích výkalů. Larvy mohou napadat mnoho orgánů, obzvláště oči a mozek, a zanechat těžké poškození. Tato infekce je ojedinělá a můžete se jí vyvarovat pravidelným odčervováním zvířat a čištěním jejich toalet. A snažte se nepouštět zvířata do blízkosti dětských koutků a pískoviša.
Hygiena nás chrání Domácí zvířata přenášejí nebezpečné nemoci jen ojediněle. Přesto musí zvířata s nejistou minulostí v prvé řadě na řádnou prohlídku k veterináři. Udržujte klece a toalety v čistotě, dávejte zvířata pravidelně očkovat a odčervovat. Mytí rukou po mazlení a po hlazení zvířat je povinností, ústní kontakt, stůl a postel jsou tabu. Zvýšená opatrnost je na místě u těhotných žen a u lidí s oslabeným imunitním systémem. Jinak žádný strach - mazlení je povoleno.
Která zvířata mohou přenášet které nemoci? Zvíře Pes
Kočka
Křeček
nemoc/ zárodky
příznaky u zvířat
příznaky u lidí
cesta přenosu
prevence
leptospiroza
únava, ojediněle chřipkové symptomy, krvavý průjem horečka, bolesti hlavy a končetin
teplé pískové rybníky, výkaly
očkování zvířat, nekoupat se v rybníku s poraněním kůže
psí tasemnice
váhový úbytek, po několika letech kožich bez lesku poškození orgánů, obzvláště jater a plic
výkaly, olízání
pravidelné odčervování psů
vzteklina
změna chování, agresivita
změna chování
sliny, kousnutí
každoroční očkování, nouzové očkování po kousnutí
helicobacter pylori
žaludeční vředy
žaludeční vředy
přenos ještě sporný, žádný kontakt ústy eventuálně sliny
liščí tasemnice
váhový úbytek, únava
život ohrožující poškození orgánů
výkaly
pravidelné odčervování, nejíst neumyté lesní plody
škrkavka
váhový úbytek, únava
ojediněle poškození orgánů, obzvlášD očí a mozku
výkaly
zvířecí toalety a hrací koutky pro děti udržovat v čistotě
kočičí nemoc
žádné
zduřelé lymfatické uzli- škrábnutí ny, horečka, zimnice
toxoplasmóza
žádné
poškození plodu u těhotných
výkaly, syrové maso
kočičí toalety pravidelně čistit horkou vodou a dezinfikovat, žádné nedostatečně tepelně upravené maso
vzteklina
změna chování (agresivita)
změna chování
sliny, kousnutí
každoroční očkování, nouzové očkování po kousnutí
helicobacter pylori
žaludeční vředy
žaludeční vředy
přenos ještě sporný, žádný kontakt ústy eventuálně sliny
liščí tasemnice
váhový úbytek, únava
život ohrožující poškození orgánů
výkaly
pravidelné odčervování, nejíst neumyté lesní plody
škrkavka
váhový úbytek, únava
ojediněle poškození orgánů, obzvlášD očí a mozku
výkaly
zvířecí toalety a hrací koutky pro děti udržovat v čistotě
virová lymfocytární choriomeningitida
ojediněle náznak ochrnutí, zpravidla žádné symtomy
chřipkové symptomy, ojediněle zánět mozkových plen
sliny, kousnutí, výkaly
kupovat zvířata z kontrolovaného chovu
chřipkové symptomy, zápal plic
prach z peří, výkaly
kupovat zvířata z kontrolovaného chovu
Papoušek, nemoci papou- výtok z očí andulka a nosu, průjem šků, ornitóza nebo psittakóza
pravidelná prevence proti blechám
Životní moudra Jednou tě zamrzí, že jsi nepromluvil, stokrát, že jsi nemlčel Tolstoj
Starosti jsou jako naše děti - za pečlivého ošetřování zdárně rostou Anglické přísloví
Sto mužů dokáže vytvořit tábor, ale jenom žena dokáže vytvořit domov Konfucius
Nenávist k ostatním ničí tvou vlastní duši Talmud
Rána od přítele se nehojí Arabské přísloví Diktátoři nebývají nikdy veselí E. M. Remarque LV
23
Z činnosti chlumecké VCS I čtenáři Chlumeckých listů by měli vědět, že v Chlumci n. C. je činná skupina lidí, kteří se sdružují pod názvem VCS - vodácko cyklistická společnost.
Vysokých Tater se nedala vynechat. Z Tatranské Lomnice lanovkou na Skalnaté pleso, někteří až na Lomnický štít, jiní šli procházkou na Hrebie-
Chtěli bychom čtenáře informovat o naší činnosti. Ještě při zamrzlém písníku Pamětník jsme se společně se členy MO ČRS Chlumec n. C. zapojili do ozdravného programu této lokality. Při brigádách se prořezávaly hlavně náletové olše a jívy, které zapříčiňují při spadu listí kyselost vody. Mimo nich jsme zasadili na 50 ks borovic a smrků jako nespadovou zeleň. Dále VCS organizovala otevírání Cidliny 23. 4. 2000. Ten den nás velice překvapil třetí splávek pod Lučicemi. Za nízké vody jednoduchý, ale velká jarní voda tam polykala každou třetí loK. Zájezd v týdnu 21. 7. - 27. 7. na Slovensko byl také nezapomenutelný. Sešlo se 36 lidí, kteří chtěli strávit dovolenou při sjezdu řek Dunajec a Váh. Jeden den prošli stezku po Slovenském ráji - Suchou Belou až na Kláštorisko a z něho po krkolomných cestičkách po „stupačkách“ nad Hronem do vrbovských termálních lázní, kde se výborně léčily unavené svaly. Návštěva
nok. Podle našeho velkého „turisty“: „To nebyla procházka. Rasovina to byla!!!“ Ostatní však všichni spokojeni. Cestou k domovu jsme se zastavili na prohlídku Demänovských ledo-
24
shánějí, kdy že to propukne. Tuto akci doprovázejí v hojném počtu i kolaři, kteří u každého jezu škodolibě čekají, kdo že se asi bude koupat? A ten, kdo projede suchý, sklízí potlesk. Opojení ovacemi se častokráte vymstí a ztrestá nafoukance koupelí.
Mezi další akce patří ještě hraní kapely VCS na country bálech v Nepolisech a v Říhově domě, bylo součástí oslav výročí založení obce Kosice a l. Olešnické Hubertovy jízdy „U Kavků“. Věřím, že všichni, kteří byli přítomni na všech našich aktivitách, se dobře uvolnili a chvíli zapomněli na všední starosti a že se jim s námi líbilo. Závěrem přejeme našim příznivcům a všem lidem dobré vůle hodně zdraví, štěstí, lásky a spokojenosti v roce 2001. Ahoj VCS
TJ Chlumec nad Cidlinou dramatický odbor Klicpera pořádá
vých jeskyní a skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Celý týden ani minuta bez programu. Nuda tu neměla místo. PřijKte příště i Vy. 21. 10. 2000 - zavírání Cidliny. Všichni čekali, že čtvrtý jez pod Lučicemi, vodáky zvaný „Taxis“, bude testovat jejich umění a dovednost. Ten byl jako na Velké pardubické bez kolize, protože nám dal za vyučenou opět ten třetí. Sice při sluníčku, ale při říjnové teplotě vody se z patnácti lodí „udělalo“ pět, celkem 11 lidí plavalo. Otevírání a zavírání Cidliny se stalo velice populární. I vodáci ze Dvora Králové, Liberce, Přelouče a jiných okolních měst se již při prvním jarním tání
DIVADELNÍ PLES v pátek 26. ledna 2001 od 20.00 hodin K tanci a poslechu hraje skupina RESONANCE
Předprodej vstupenek: Papírnictví Netíková Vstupné: 60,- Kč
Táborník a jeho tábory v roce 2000 PS Táborník je jednou z organizací dětí a dospělých pro pobyt v přírodě a její ochranu. Naše činnost je celoroční a jejím cílem je vychovávat u dětí vztah k přírodě. Co Vám Táborník nabízí? Vycházky, schůzky, podle počasí výlety, přenocování v přírodě a o letních prázdninách tábory. Když je špatné počasí, máme ke své činnosti také klubovnu přímo ve městě. Na letní táborové základně v Chocnějovicích se letos uskutečnily 4. běhy táborů. Dva běhy měla PS Táborník, jeden běh měla PS Orient z Kosic, jeden běh mladí hasiči z Chlumce n. C. Mělo by se podle jakýchsi nepsaných pravidel začít asi tak, že ten čas hrozně letí, zase tady máme konec roku a prázdniny v modravých dálkách. Kronika letošního tábora leží přede mnou na stole a prohlížím její stránky. Vidím plující oblaka, šumění říčky, planoucí hvězdy a táboráky. Vybaví se mi spousta veselých i vážných příhod, které jsme prožili. Na jednom z našich táborů jsme hráli celotáborovou hru nazvanou Objevování Ameriky. Co bylo náplní této hry? Vaření v přírodě, přenocování, stavění přístřešků, pochod lesní krajinou, přechod říčky, orientace atd. Při vaře-
ní v přírodě si každý oddíl musel připravit ohniště a uvařit si toho dne oběd na kotlíku. Někdo vařil bramborovou polévku, někdo guláš. Dalším úkolem byl výlet do okolí podle pochodových značek, v jehož cíli si každý oddíl připravil přístřešek na přenocování, a to jen za použití sekerky a provázků. Byly to opravdu dobré příspěvky a děti samotně si odzkoušely jejich praktické využití. V dalších dnech je čekal pochod lesnatou krajinou, přechod říčky, zajištění místa pro oddílové táboření a mnoho dalších praktických úkolů pro přežití ve dne i v noci. Celotáborová hra byla doplněna o soutěž ve střelbě ze vzduchovky, závody s úkoly první pomoci, morseovkou, znalostmi přírody a druhů ohňů. Byl čas i na výlety do muzea aut v Mladé Boleslavi, do plaveckého areálu v Liberci a na zámek v Mnichově Hradišti. V průběhu tábora si děti připravily táboráky, na kte-
Co nového na knižních pultech Letos už naposledy a navíc na poslední chvíli, tak jenom několik typů na knižní dárky a věnovat se budeme především dětem. Pro nejmladší čtenáře je určen OBRÁZKOVÝ SLOVNÍK, který je překladem německého originálu a slouží k prohlížení, čtení a vyhledávání. Dítě se s ním hravě naučí mnoho nového a zvětší si slovní zásobu. Každá barevná dvoustrana vypráví o jiném námětu. Důležité výrazy z obrázku jsou pro lepší zapamatování znovu zobrazeny a pojmenovány v bílém rámečku. Kniha rozhodně rozšíří obzor těch nejmenších. Už jsme se jistě zmiňovali o edici Vidět, poznat, vědět, a tak jen pro připomenutí tituly, které do této chvíle spatřily světlo světa: DINOSAUŘI, PSI, LODĚ, LETADLA, NÁBOŽENSTVÍ, KONĚ,
LIDSKÉ TĚLO, AUTA, KOVBOJOVÉ, SLONI, VLAKY. Další encyklopedickou řadou na pultech je v současné době Time Life Encyklopedie školáka a dosud se objevily tyto náměty: ŽIVOT V OCEÁNECH, STAROVĚKÉ CIVILIZACE, SAVCI, VESMÍR, LIDSKÉ TĚLO. A dosud nejobsáhlejší encyklopedickou řadou jsou encyklopedie Rebo, jejichž jednotná cena je 345,- Kč a dosud zde vyšlo: ENCYKLOPEDIE OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ, SPORTOVNÍCH VOZŮ, PUŠEK A KARABIN, PIVA, STAROŽITNOSTÍ, VOJENSKÝCH ZBRANÍ, VETERÁNŮ, NOŽŮ, PISTOLÍ A REVOLVERŮ, MOTÝLŮ, KONÍ, KOČEK, PTÁKŮ, KRÁLÍKŮ A HLODAVCŮ, HUB, TERARISTIKY, PTÁKŮ V KLECÍCH A VOLIÉRÁCH.
rých se zpívalo a hrálo, nechyběla ani stezka odvahy a na ukončení tábora táborový karneval a soutěž o nejlepší masku. Během tábora měly děti noční noční hlídky, službu v kuchyni, připravovaly dřevo pro kuchyň. Tábor však skončil. Chlapci a děvčata, vleče se to vleče, tábor je pryč. Už není léto, barvy nevyprchaly, ale svítí do šedých dní, kde jsi léto, kdo Tě pustil k vodě, čas plyne, nezapomíná se, sbohem léto, všichni se tam vrátíme. Co v průběhu školního roku? Zveme děti ve věku od 3. - 5. tř. mezi nás. Schůzky máme pravidelně každý týden. Náplní těchto schůzek je zajímavá činnost. Táborníci Tě zvou mezi sebe. Přihlásit se můžeš v naší klubovně v Čelakovského ulici.
ALAN
I na poslední chvíli připomeneme ještě dětské tituly, jako je například ČESKÝ ROK a ČESKÉ VÁNOCE od Josefa Lady, Zdeněk Miller - KRTEK A RAKETA, KRTEK VE MĚSTĚ a KRTEK V ZIMĚ, nebo stále populární VČELKA MÁJA. Velká je i nabídka panoramatických pohádek: CÍNOVÝ VOJÁČEK, PINOCCHIO, ALADIN, TŘI MALÁ PRASÁTKA, PINOCCHIŮV NOS apod. A těm, kdo svůj život řídí předpověKmi, je připravena kniha HOROSKOPY 2001. Protože toto číslo Chlumeckých listů vyjde těsně před Vánocemi, chtěli bychom vám všem popřát mnoho krásných dárků nejen od nás a také hlavně hodně zdraví, štěstí a trpělivosti do příštího roku. Pokud nás budete chtít navštívit, budeme se na vás těšit i 24. 12. 2000 a to od 8.00 do 11.00 hodin. K. Miffková
25
A. Lauterbach
TENTOKRÁT NA DLAŽBĚ Od r. 1951 dramatický odbor Klicpera vystupoval pod hlavičkou ZK ROH Mira n.p. Slavnostní řeči a přísliby, pronesené při slučovací schůzi v Dělnickém domě, navodily dojem, že se teK činnost v novém hávu rozvine naplno. Naopak. Počátky byly velmi slabé, svízelné, ztrnulé, vůle, snaha, chua žádná, horko těžko jsme dali dohromady aspoň jednu premiéru, Jiráskovu Vojnarku. Nastala trvalá stagnace, velkou měrou zaviněná změněným chováním a jednáním předsedy a režiséra dram. odboru, ukončené bohužel osobní tragédií. Nakonec se přece jenom podařilo poměry v odboru zkonsolidovat natolik, že se v Chlumci opět začalo hrát divadlo a přetrženou nit slavné chlumecké divadelní tradice opět navázat. Obnoveny byly též přerušené Klicperovy Chlumce. Za dobu dalších čtyř let jsme uvedli 56 inscenací, z toho 14 premiér a 42 reprízy. Nejvíce hranou byla veselohra V. K. Klicpery „Potopa světa“, uvedenou celkem 17krát. Sehráli jsme ji tehdá i v Divadle Vítězného února (dnes Klicperovo divadlo) v Hradci Králové. Zdálo by se, že už tedy všechno klape. My jsme však přece jenom cítili, že jsme v ZK trpěni. Počáteční výhody, např. možnost zkoušet v jejich závodní klubovně, byly zakázány, za celou dobu šesti let nás nikdy jako členy ZK na schůzi nepozvali, nikdy jsme se nedozvěděli, jaká je naše pokladní hotovost, v Dělnickém domě se ze strany závodu Mira v přestavbě přestalo pokračovat. Až přišel rok 1957, kdy dramatickému odboru Klicpera byla zasazena tvrdá rána, po níž jsme šli do kolen. V Chlumci totiž bude v Dělnickém domě zřízeno širokoúhlé kino. A byla to čistá pravda. A když jsme se dozvěděli, že tam bude jenom kino a my že můžeme jít k vodě, byli jsme nesmírně smutní. O této akci se rozepsal i denní tisk. Dne 2. dubna v Pochodni v článku „Z mravence horu neuhněteš“ J. Rodr mimo jiné napsal: „Chlumecká sokolovna byla děvečkou pro všechno. Jeden den sloužila za plesový bál, druhý den za divadlo, třetí den za kino, čtvrtý den za tělocvičnu. V Riegrově ulici byl sice ještě Dělnický dům, ale tam zavítala kloudná kultura jednou za uherský měsíc.“ Až jednoho krásného dne padlo na místním výboru strany slovo do pranice. „Což takhle udělat v Dělnickém domě kino?“ Víšek, vedoucí kina, začal hned kout železo, dokud bylo žhavé. A když kino, tak se širokým plátnem. Pěkně čtyřikrát osm metrů jako v Hradci v Jasu. A tak se 2. ledna v Dělnickém domě objevila první brigádnická parta Lauterbach, Dlouhý, Hájek, Švec, Víšek, (moje poznámka - až na Víška všichni byli právě z Dělnického domu vypovězení Klicperáci, jaký to paradox). Vykopali parkety, vyhloubili podlahy, musí mít sklon jako v nóbl biografech, vysekali ve zdech žlaby pro elektriku. Druhý den už abys brigádníky počítal na tucty. Elánu je tolik, že paraák Josef Švec má co dělat, aby je udržel na uzdě. „Cožpak teK, to už si výskáme, to už jsme z nejhoršího venku,“ povídá. „Dáme traversy, shodíme podpěry, vybetonujeme tu naši nóbl podlahu, a pak už budem žehlit puky na májovou premiéru.“
26
A v novinách „Za zemědělskou vesnici“ jsme se mohli dočíst, co se všechno v Chlumci dělo. „Úprava kina v akci Z v roce 1957 je dílo, které návštěvníka nadchne a ve svém konečném stádiu bude krásným důkazem socialistické výstavby. Řada obětavých občanů vytvořila dílo, s jakým se málokde setkáme a na něž mohou být budovatelé hrdi. Ti funkcionáři MNV, kteří se obávají akce Z, by měli vyslechnout soudruha Krále, tajemníka MNV v Chlumci, jak je možno při chuti do práce překonat všechny případné i materiálové potíže, které se mohou vyskytnout. Opravdového obdivu zaslouží i výstavba přírodního divadla, kde učitel soudruh Slavíček, v tomto případě mistr pozemních staveb, jak se o něm vyjádřil předseda MNV soudruh Lukeš, dal ochotně vysvětlení o postupu prací a konečné formě přírodního divadla. Kromě akce Z probíhá v Chlumci ještě zvláštní akce, akce dobrovolné práce a vlastních prostředků, totiž úprava jeviště v sokolovně, kde členové divadelního souboru Klicpera při TJ Spartak Chlumec upravují jeviště. Podle výkladu soudruha Koptíka, který je pro tuto věc zapálen právě tak jako ostatní pracovníci, bude jeviště ve své konečné úpravě vyhovovat i náročným požadavkům moderní režie a výpravy kterékoli scény.“ Tolik tisk. Ale jak to bylo ve skutečnosti, co noviny nezachytily? Jelikož kina měla od dubna 1957 přejít pod správu MNV, hledala se i v Chlumci n. C. budova, která by byla majetkem MNV nebo kterou by eventuálně MNV koupil. Bylo jednáno s panem doktorem Papíkem, neboa dům by vyhovoval i polohově, stál na výborném místě uprostřed města na náměstí. Všechna jednání, i přes ochotu pana Papíka domu se zříci, ztroskotala na získání vhodného náhradního objektu pro pana Papíka, protože jím požadovaný dům byl v osobním zájmu městského činovníka, tajemníka MNV. Proto byla hledána jiná možnost a vyhlédnut byl Dělnický dům, v držení závodu Mira, jako nejvhodnější místo pro kino. Nastalo vyjednávání (velmi snadné a rychlé) mezi MNV a závodem Mira. Šlo se prostě cestou nejmenšího odporu. Dům tedy přešel pod město dne 18. ledna 1957. Den před tím ještě ZK vše, co se dalo odvézt, z Dělnického domu, odvezl (pianino, biliár, z přísálí dlouhé rudé plyšové závěsy, klubovky, ušáky, stolky. Kulisy, které byly složeny pod kuželníkem, nikoliv.) Tím nás závod Mira, hlavně její závodní klub klidně hodil přes palubu. A myslím, že byl docela rád, že se nás i Dělnického domu tímto způsobem zbavil a tím i závazku a slibu, že jej přebuduje podle plánů inž. arch. J. Vopršala, které už vlastnil, na Klicperovo divadlo. Ani naše návrhy (Lauterbach, Hájek), aby tedy bylo v Dělnickém domě zřízeno s kinem zároveň divadlo, (vždya jeviště tam přece bylo se vším všudy a to se zasypalo) při jedné práci, nebyly vzaty na zřetel, neboa bylo rozhodnuto, že tu bude jenom kino. Tímto rezolutním rozhodnutím MNV jsme se v pravém smyslu slova ocitli na dlažbě. Bylo k nevíře, jak mohla jedna kultura macešsky vyhnat kulturu druhou, když při dobré vůli mohly jít spolu. Douška.- Kdyby se bylo bývalo přistoupilo na ten náš velmi rozumný a účelný návrh, nemusela dnes bolet hlava
našemu panu starostovi ing. M. Uchytilovi při rozvažování, jak nejlépe uvést ve skutečnost ten svůj příslib, který ochotníkům veřejně dal v roce 1999: „Za dva roky si zahrajete v lepším prostředí.“ Co teK? Všechny sály, kde se hrálo divadlo, už neexistují. V Liverpoolu - sýpka, v Okresním domě - lékárna, v Dělnickém domě - jenom kino, Říhův dům ještě nestál, ale stejně se v něm s divadlem nepočítalo. Zbyla tedy sokolovna. Když se ukázalo, že MNV, závod Mira a jeho ZK, nemají zájem, aby se v Chlumci hrálo divadlo a dramatický odbor Klicpera od nikoho z nich nedostal slib nebo podporu, že se postarají a pomohou při rekonstrukci jeviště v sokolovně, kde nebylo pro divadlo ale zhola nic. V té sokolovně, z které jsme pro naprosto nevyhovující podmínky před časem utekli, zda by nebylo lepší jít od toho, jako např. v N. Bydžově, a bude svatý pokoj. A za tohoto stavu by to mnohde jistě udělali. A jak u nás? To by nebyli divadelníci, kteří mají divadlo v krvi, divadelníky, kdyby nečinně složili ruce v klín. Rozhodli jsme se přejít pod Spartak a tím získat tělocvičnu pro úpravu na jeviště. Tedy opět stěhování. Po kolikáté už? A mohu dosvědčit, že jsme byli přijati s otevřenou náručí, neboa jednota Spartak dobře věděla, že získá do výboru poctivé pracovníky. Nám nastalo jedno z nejtěžších jednání se závodním klubem Miry o převedení dram. odboru Klicpera s pokladnou a inventářem pod TJ Spartak. Bylo nám řečeno, že můžeme klidně jít, ale bez pokladny a inventáře, které jsou jejich majetkem. To se nám nechtělo líbit. Na schůzi 10. ledna na MNV se měla tato záležitost řešit. Zástupce ZK se nedostavil. Dne 30. ledna jako předseda dram. odboru jsem byl předvolán před závodní radu Miry, kde byly oboustranně prohovořeny všechny těžkosti v dosavadní spolupráci. Ale k předání nedošlo. Dne 4. února nová schůze na MNV, kde po dlouhých debatách konečně zástupci Miry přistoupili na to, že jsou ochotni inventář předat až po souhlasu KOR. Peníze však že nevydají. Proto byla na 5. února svolána další schůze, na níž opět po rušné debatě konečně padlo rozhodnutí. Inventář bude vrácen, peníze nikoliv. Na našem běžném účtu ještě zbylo 22.000 Kčs, o něž jsme tímto rozhodnutím přišli. Jak jednoduché, hladké a rychlé bylo převedení Klicpery pod závodní klub, tak těžké, svízelné a zdlouhavé bylo jeho převedení pod Spartak. Všichni členové Klicpery si byli vědomi, že je čeká těžká práce, má-li se tělocvična jakž takž proměnit na jeviště a stáli jsme před problémem, jak na to, když tu se objevil v sokolovně jakýsi pan Koptík, kterého jsme neznali a který v hodinové přednášce vysvětlil, že je ochoten spolu s námi v sokolovně vybudovat jeviště. Rádi jsme se chopili této příležitosti a sepsali s ním smlouvu o díle. Ale záhy jsme shledali, že je větší mluvka než pracant a jeho sliby že je nutno brát s rezervou. Měli jsme s ním opravdu velkou patálii. Po nekonečných jednáních s ním byl od něho slíbený kovový materiál přece jen složen v Karose k dalšímu zpracování. Následovaly tři měsíce pilné práce, mnohdy se pracovalo až do tří hodin v noci, jen aby to šlo dopředu. Rád bych vyzvedl obětavou práci všech těch, kteří se přičinili, aby aspoň v hrubých rysech bylo uděláno to, co jsme pokládali za nejdůležitější, aby se zde mohlo začít hrát (dvě boční lávky na traversách a jednu portálovou zavěšenou na železných prutech, rumpály na stahování a vytahování horizontu a struny k zavěšení nohavic k vykrytí boků, dva kovové portálové sloupy, elektrickou kabinu zvýšenou na traversách, elektriku) a další celkem zbytečné a hlavně drahé nápady pana Koptíka jsme odmítli.
J. Kratochvil odpracoval 352 hodiny, A. Kadečka 345, A. Lauterbach 321, L. Burýšek 112, J. Novák 75, V. Hájek 71, S. Vošoust 68, J. Fuka 26, A. Kotasová 23, J. Rajm 19, M. Krejčová 18, L. Bareš 17, J. Lecjaks, J. Slavíček a Zezulka 14, K. Samek 13, S. Žáková 12, F. Bludský 12, J. Reis 11, A. Zeman 10, J. Cholasta 8, D. Křapka, J. Tvrzký 9, K. Holoubek, J. Smeták 8, M. Spálenka 6, A. Matějka, J. Čuřík, J. Sura, J. Brádle, M. Brett, V. Starý, J. Krupička, M. Pokorná, F. Brettová, J. Zdenko, Cholasta st. 5, J. Stiel, S. Roula, F. Šimerda, A. Šimerdová, J. Štěrba, K. Štěrba 4, K. Výborná, M. Jirušková, J. Lauterbachová, O. Celler 3, J. Staněk, M. Vintrová, F. Sehnal 2. Pro Klicperáky to bylo vysilující, když ještě při tom všem připravovali Klicperův Chlumec, na který zkoušeli dvě hry. Jelikož jsme se pustili do tak rozsáhlé rekonstrukce jeviště a přičiněním ZK jsme v pokladně neměli ani korunu a nikdo nám nic nedal, ani neslíbil, náš nový protektor Spartak nás finančně podpořit nemohl, bylo nutno hledat jinde zdroj příjmů pro vzniklé výdaje. Navázali jsme spojeni s Východočeským divadlem v Pardubicích, které mělo u našich diváku skvělý zvuk a které zaručovalo slušnou návštěvu. Šest vyprodaných představení, provedených v sokolovně zatím na provizoriu, přineslo kýžený finanční základ, který jsme nutně potřebovali pro investice. Úvaha. - Po dokončeni prací na úpravě jeviště se tedy začalo v sokolovně hrát divadlo a hraje se v ní doposud. „Tak co pořád ti ochotníci chtějí, hrajou jedno představení za rok a stejně se rozpadnou...“ bylo slyšet. Ale možná, že se také jednou ozve hlas, „do biografu chodí 5-6 lidí, je šíleně deficitní, nemá cenu promítat, zavřeme ho.“ Jaké by to mělo následky, si umíme představit. S kinem se bude muset stejně něco udělat. Podle toho všeho, co jsem uvedl, se zdá, že byli ochotníci u města špatně zapsáni. V r. 1937 při hledání stavební parcely pro činžovní dům, padl Klicperův rodný domek, v r. 1957 při hledání vhodné budovy pro kino, padlo v Dělnickém domě jeviště s orchestřištěm a šatnami, které byly zasypány. Nebýt elánu a nadšení ochotníků, padlo by v Chlumci divadlo úplně. A co dnes? Nastal obrat? Schůzka v úterý dne 7. listopadu na MÚ by mohla být toho důkazem. Jednalo se totiž za účasti tří divadelních odborníků o rekonstrukci jeviště v stávajícím kinu, ukončenou rekognoskací celého areálu Dělnického domu. Toa zatím jiskřička, která může sice zapálit veliký oheň, ale může také velmi rychle zhasnout. A po vyjádření pana starosty, že se o tom uvažuje až za dva roky, (což je opravdu strašně dlouhá doba a nevíme, co se všechno může stát) a dokonce, že se počítá s prací etapovou, tak si myslím, zdali se už dříve nemělo uvažovat o tom, spojit a začít etapově s oběma akcemi „Loreta - Panorama“. Vždya Loreta už vlastně první etapou prošla. Má nové krovy s novou střešní krytinu, takže do ní neprší a tudíž není obava, že se zítra rozsype. Možná, že se nedá už nic dělat, že je už několika milionová akce „Loreta“ rozjetá. Radost tedy bude mít pan Novák. A my mu přejeme s uspokojením, že se jeho unikátní muzejní sbírka hospodářských strojů dostane do zrenovované Lorety, do pěkného prostředí, že bude trvale sloužit jako výchovný prostředek nejen chlumecké veřejnosti, ale také všem návštěvníkům města a že bude uchráněna smutného osudu, který potkal podobné muzejní památky u nás v Chlumci na zámku Karlova Koruna. A co Klicperáci? Ti se mohou se širokou kulturní veřejností opět-opět a opět jen těšit. Možná, že jednou...
27
Co psaly Chlumecké listy před 60 lety 11. 1. 1941
Pracovní povinnost v Chlumci n. C. Občanstvo v boji se sněhovými závějemi Větrné počasí v minulém týdnu nakupilo i u nás v ulicích a na cestách závěje, které znemožnily spojení jak jízdou, tak pěší. Navátý sníh v některých ulicích nakupil hotové hradby, jimiž se první chodci, zvláště v pátek 3. ledna ráno prodírali jen s námahou.
Staří lidé vzpomínají, že tolik sněhu již mnoho let nebylo. Ve velkoměstech jsou zařízeni, aby mohli každoročně i sebemenší množství sněhu z ulic odkliditi. U nás byla vyhlášena pracovní povinnost a někteří občané byli povoláni na práce s odklizováním sněhu a úpravu cest. Protože většina z povolaných občanů není zvyklá na namáhavou práci, a sotva kdo měl navíc stokorunu, kte-
MISTR RYCHLÝCH VOZŮ Alois Boček Pan kancelista Josef Mládek, jak mu kázala služební povinnost, zajížděl občas do okresního města. Ke svým cestám - a ty opravdu měly tu a tam též ryze služební účel - používal autostopu. V dobách, kdy se náměstím přeřítil nanejvýš tak tucet automobilů za celý den, to nebylo tak jednoduché jako dnes, a proto se vždy před cestou pan kancelista vyklonil z okna, kývl dolů na městskou stráž, pan Vavrys si utáhl opasek a vykročil. Přešel ulici a majestátně vztyčil paži, že se i hodiny na kostelní věži zastavily. I onoho památného červencového dopoledne (v Hradci totiž zasedal župní výbor fotbalové asociace) tak na pokyn „shora“ svědomitě učinil. K radnici se právě velkou rychlostí blížil automobil cizí značky a poslušně zastavil před hotelem U jelena. Strážník Vavrys se přiloudal a nahlédl dovnitř. Tam se na něho zubil snědý cizinec se šmouhami po obličeji i na patrně kdysi dávno zářivě bílém overalu. Strážník se dal se šoférem do vyjednávání a protože to pohříchu česky značně vázlo, použil mezinárodní řeči - posunků rukou; pan Vavrys byl koneckonců hodně sečtělý. Cizokrajný řidič zjevně pochopil, leč bdělému strážníku se cosi nezdálo. Vrátil se k radnici, odkud mu v ústrety čile pílil pan kancelista, a děl: „Tak vám nevím, pane Mládku, ňák se mi to nezdá! Chlap je umouněnej, vod voleje, v autě mu to zavání jak v oficíně, víte co, rači s ním nejezděte! Kdo-
28
ví co je to zač, třeba někde něco votočil, aby Vás eště cestou taky nevoloupil.“
rou se mohl z povinnosti vykoupiti, zbude z celé akce jistě mnoho onemocnění pro nedostatečné oblečení a pod. Někteří „pracanti“, potýkající se nešikovně s jakous takous lopatou, přispěli k náladě v našich ulicích a všelijak se při práci povzbuzovali. Nechyběli ani tak zvaní dosud nepijáci s řádnou láhví alkoholového truňku; to prý aby předešli onemocnění.
ale stačil hlesnout, zašpiněný exot sešlápl plyn, motor zaburácel a auto se už smýklo zatáčkou u Sapče. Překvapením doširoka otevřená ústa stačil pan kancelista zavřít až za Novým Městem, a i tak se kousl do jazyka. Domů se vrátil odpoledním vlakem. Inu žádný div, tak to obvykle dělával, ale začalo být nápadné, že do Hradce pak už autostopu nevyžadoval. Teprve před dušičkami se pan Mládek panu Vavrysovi neochotně svěřil, jak to tehdy pokračovalo... Do Hradce přijeli, aniž si stačil povšimnout jak a cokoli mohl postřehnout z krajiny linoucí se líbezně vůkol. Silně pobledlý a s nepříjemnými pocity v důsledku náhlé a spontánní poruchy zažívání oběma směry se vysmekl z auta a dlouho lapal vsedě po dechu. Tajemný cizinec se opět zazubil, prý se snad i dobře bavil, podal panu Mládkovi vizitku, pokynul mu a už byl zase v trapu. „Nnnež sem sta-sta-stačil ř-říct, a-aaby jel po-po-pomalu,“ i po několika měsících pan kancelista stěží potlačoval velké rozrušení, „byli sme v Kuku-ku-kuklenách!“, svěřoval se a třásl po celém těle.
Co naplat, župní schůze začíná v deset, a na nikoho se nečeká! Už je po půl deváté, další auto může projíždět za hodinu - jedem, rozhodl pan kancelista rázně, jedem, jedem! Chvatně si zapnul sáčko a popošel k autu. Cizinec se usmál, uklonil se a vlídně pokynul na vedlejší sedadlo. Pan kancelista neváhal; svižně se sklonil, zasunul do sportovní limuzíny a pootočil hlavu, aby opětoval pozdrav. Než
Aby také ne, vždya na vizitce stálo zdobeným písmem: RUDOLF CARACCIOLA mistr světa rychlých motorových vozů Proto od té doby cestoval pan kancelista Josef Mládek do Hradce už jen vlakem (a proto se pan strážník Hugo Vavrys smál ještě o Vánocích). Ilustroval: MARTIN LIŠKA
CENTRUM KULTURY - ŘÍHŮV DŮM LEDEN 2001 10. 1.
MUDr. JAN CIMICKÝ - JAK TO VIDÍM - pro II. st. ZŠ Začátek v 8.30 a 10.15 hodin
udržení hmotnosti a zpomalení stárnutí. Od 17.00 hodin, vstupné 20 Kč.
17. 1.
PTAČÍ SVATBA - hudební pořad pro nejmenší děti. Poetický příběh z ptačího světa, příběh o lásce a životě, který nikdy nekončí. Začátek od 9.30 hodin
Připravujeme: Kurz tance pro pokročilé je připraven pro absolventy nedávno skončeného kurzu pro začátečníky. Vedou opět manželé Prouzovi. Přihlášky přijímáme na tel.: 0604 915 583. Termín uskutečnění je od poloviny února do konce března. Počet lekcí sedm, minimální počet pro uskutečnění je 16 párů.
23. 1.
VÝŽIVA A KREVNÍ SKUPINY - beseda s M. Cinkem na téma zdravá strava, způsob života, ochrana zdraví, stravovací doplňky,
Kurz snižování nadváhy s MUDr. I. Kučerou - předpokládaný termín zahájení: březen a září. Příjem přihlášek - 0604 915 583.
Literární lest V. K. Klicpery Právě ve dnech, kdy v našem městě probíhal letošní ochotnický divadelní festival Klicperův Chlumec, byl nejpříhodnější čas připomínat si dávnou minulost českého divadla, které pomáhalo křísit a uvědomovat národ. S radostí jsme brali na vědomí, jek velice se změnily poměry, pokud jde o český jazyk a českou kulturu, od časů, kdy žil a s neochabujícím vlasteneckým zaujetím jako student o vakacích v Chlumci s přáteli hrával divadlo na zámku i v sále Ressoursu v panském domě nás velký rodák Václav Kliment Klicpera. Později jakožto gymnaziální profesor působící v Hradci Králové byl již proslulým autorem divadelních her. Jejich provozování v Praze na přední, reprezentativní scéně Stavovského divadla však naráželo na překážky. České hry v tomto divadle, kde se tehdy hrálo převážně německy, byly jen neochotně trpěným hostem. Směly se hrát pouze v neděli a ve svátečních dnech odpoledne, přičemž „v postním čase a od sv. Jana do sv. Václava“ byla česká představení bůhvíproč zcela vyloučena. Provozování českých her se ujímali pouze ochotníci. Ředitel Jan Nepomuk Štěpánek, který se sám věnoval psaní divadelních her, navíc žárlil na autorské úspěchy Václava Klimenta Klicpery a jeho hrám ve svém divadle hrubě nepřál. Vytýkal Klicperovi, že jsou příliš dlouhé a nevejdou se mu odpoledne mezi čtvrtou a šestou do pořadu.“ Musím své hry zkracovat,“ stěžoval si Klicpera svému příznivci páteru Josefu Černému, „čímž
ztrácejí na hodnotě a kráse. Jen kdyby pan Štěpánek tolik na mé hry nežárlil a neotálel s nimi... Kdybych já je mohl takhle řídit! Ale dnes? Divadlo je v Praze a já v Hradci. Bolest mi svírá srdce, když vidím, jak se ochotníci ve Stavovském divadle svým úlohám ani pořádně nenaučí.“ Klicpera byl jednu chvíli tak znechucen, že chtěl psaní divadelních her zcela zanechat. Přátelé mu radili, aby začal psát historické povídky a stal se českému národu tím, čím je pro Angličany Walter Scott. I když pro Klicperu byl celý svět dramatickou básní a každý příběh si v hlavě hned přetvářel v divadelní představení, přece jen to zkusil. Uznával, že „vlastenecká povídka pobaví i v poslední chaloupce u kamen, nepotřebuje žádnou výpravu a probojuje si cestu do českého světa.“ Napsal povídku Točník. Šlo mu v ní o posílení vážnosti krále Václava IV., lidového panovníka, který se podle jeho názoru ve stínu svého velkého otce Karla IV. ztrácel Čechům z povědomí. Mimo to se chtěl zavděčit rodišti svého přítele doktora Hněvkovského městečku Žebráku. Aby oklamal cenzuru rozhodl se vydávat svou povídku za překlad starého latinského textu. Píše o tom zmíněnému příteli, veledůstojnému administrátoru karmelitek, milému vlastenci páteru Černému 6. května 1827: „A teK důvěrně, vážený pane administrátore, jen pro Vás. Protože povídka Točník oplývá vlasteneckým duchem, obával jsem se, že by u cenzury neprošla. Užil jsem proto nenápadné
lsti a tvrdím, že jde o překlad ze starého originálu. Posílám Vám k posudku svůj nejnovější rukopis a předmluvu, která by měla být k povídce připojena.“ V předmluvě Klicpera vylíčil smyšlené okolnosti, za jakých se mu dostal do rukou údajný původní latinský text vyprávění. Šel prý jednou v Žebráce po náměstí a spatřil, jak kramář otvírá truhlu plnou starých plesnivých knih. Cosi ho pobídlo, aby přikročil blíže a hle! Na vrchu truhlice ležel prastarý rukopis. Chyběl mu sice první list, ale na poslední straně dole bylo napsáno: In monasterio Zebracensi die proxima ante omnes sanctos A.D. 1419 quo Venceslaus IV. Bohemorum rex supremam diem obsil. Nedalo mu prý, aby si lákavou starožitnost nekoupil a už při čtení prvních řádků blaženě zjišaoval, že je to scéna ze života krále Václava IV. Zalíbila se mu prý tolik, že k ní na několik večerů zasedl, nemaje zrovna nic zvláštního na práci, a latinský rukopis přeložil do češtiny, ačkoli ničím se prý nezabývá tak nerad jako překlady... Lest se vydařila. Cenzor, který by se jinak nad povídkou zcela jistě pozastavil a přinejmenším by v ní bohapustě škrtal, schválil údajně historický text bez jediné připomínky. Povídka pak byla bez jakýchkoli vynucených úprav otištěna ve 4. ročníku Hostivítova Almanachu jako překlad starého latinského textu, který se dochoval v žebráckém klášteře, aniž se vědělo, že jeho skutečným a jediným autorem, je dramatik Václav Kliment Klicpera. Važme si toho, že dávno minuly časy, kdy český autor musel vymýšlet různé úskoky aby se vyhnul zásahům cenzury. Karel Richter
29
KINO Panorama Chlumec nad Cidlinou LEDEN 2001 3. ledna středa 17.30 hod. 20.00 hod.
169 min.
LAZEBNÍK SIBIŘSKÝ Širokoúhlý velkofilm Ruska, Francie, Itálie a České republiky. Byl to Rus, což mnohé vysvětluje. Režie: Nikita Michalkov Hrají: Julia Ormondová, Richard Harris, Oleg Menšikov, Alexej Petrenko ad.
Vstupné: 47,- a 50,- Kč
6. ledna sobota 17.00 hod. 20.00 hod.
146 minut
Mládeži od 12-ti let přístupný
CESTA Z MĚSTA Česká filmová komedie www.kompjutrnepodojis.cz. Režie: Tomáš Vorel Hrají: Tomáš Hanák, Barbora Nimcová, Ljuba Skořepová, Boleslav Polívka, Eva Holubová, Milan Štaindler ad.
Vstupné: 53,- a 56,- Kč
Mládeži přístupný
POZOR NA ZAČÁTEK ODPOLEDNÍHO PŘEDSTAVENÍ! 10. ledna středa 17.30 hod. 20.00 hod.
100 minut
„SNATCH“ PODFU(C)K Americká černá, gangsterská komedie. Brad Pitt v ringu se zloději diamantů. Režie: Guy Ritchie Hrají: Brad Pitt, Audy Beckwith, Ewen Bremmer, Nikki a Teena Collins ad.
Vstupné: 50,- a 53,- Kč
13. ledna sobota 17.30 hod. 20.00 hod.
Mládeži od 12-ti let přístupný
PONORKA U-571
Válečný film USA a Francie. Hrdinové jsou obyčejní lidé, kteří dělají neobyčejné věci v neobyčejnou dobu. Režie: Jonathan Mostow Hrají: Bill Paxton, Harvey Keitel, 116 minut Jon Bon Jovi, David Keith ad. Vstupné: 43- a 46,- Kč Mládeži od 12-ti let přístupný
17. ledna středa 17.30 hod. 20.00 hod.
82 min.
DINOSAURUS Americký, animovaný, česky dabovaný film. Neuvěřitelné dobrodružství z dávno zmizelého světa dinosaurů ve fantastickém filmu studia Walta Disneye. Režie: Ralph Zondag
Vstupné: 50,- a 53,- Kč 20. ledna sobota 24. ledna středa 17.30 hod. 20.00 hod.
90 minut
KINO NEHRAJE FLINTSTONEOVI 2 Americká rodinná komedie v české verzi. Jaba daba dů… Režie: Brian Levant Hrají: Mark Addy, Stephen Baldwin, Kristen Johnstonová, Jane Krakowski, Thomas Gibson ad.
Vstupné 40,- a 43,- Kč 27. ledna sobota 17.30 hod. 20.00 hod.
92 minut
100 min.
Mládeži přístupný
CHARLIEHO ANDÍLCI Americká komedie, širokoúhlý film. Drew Barrymoreová, Cameron Diazová a Lucy Lui - tři sexy agentky v akci! Režie: McG Hrají: Drew Barrymoreová, Cameron Diazová, Lucy Lui, Bill Murray ad.
Vstupné: 50,- a 53,- Kč
31. ledna středa 17.30 hod. 20.00 hod.
Mládeži přístupný
Mládeži od 12-ti let přístupný
X - MEN Americká sci-fi, širokoúhlý film. Nejsme to, co si myslíte. Režie: Bryan Singer Hrají: Hugh Jackman, Patrick Stewart, Halle Berry, Anna Paquin ad.
Vstupné: 47,- a 50,- Kč Mládeži přístupný
Víte, že...? " V železniční stanici Chlumec nad Cidlinou byla v průběhu měsíce listopadu 2000 uvedena do provozu
30
nová plynová kotelna, takže obyvatelé okolí už nebudou obtěžováni exhalacemi...
" Provádí se rekonstrukce budovy restaurace na zámku Karlova Koruna.
Z evidence obyvatel Městského úřadu v Chlumci n. C.
Narozené děti s trvalým bydlištěm v Chlumci nad Cidlinou: Jakub Janouch
nar. 15. 11. 2000
Z našich řad odešli: Ilona Zelenková Jan Dvořák Hana Jiroutková
* 1958 * 1943 * 1936
+ 20. 10. 2000 + 25. 10. 2000 + 4. 11. 2000
Emilie Samková
* 1910
+ 4. 12. 2000
Ivona Uchytilová, evidence obyvatel
Výročí narození - leden 2001: 80 let
93 let
Paní Božena Pourová nar. 4. 1. 1921 Švermova 395/IV., Chlumec nad Cidlinou
Paní Jolana Trubačová nar. 3. 1. 1908 Říhova 365/IV., Chlumec nad Cidlinou
Paní Růžena Bradová nar. 4. 1. 1921 Hálkova 193/III., Chlumec nad Cidlinou Všem jubilantům srdečně blahopřejeme! 90 let Paní Anna Rumlová nar. 19. 1. 1911 Říhova 365/IV., Chlumec nad Cidlinou
Mgr. Zdena Valentová, sociální oddělení MěÚ
Poslední èíslo v roce je již tradiènì plné vánoèních a novoroèních pøání. Dìkujeme všem, kteøí prostøednictvím Chlumeckých listù popøáli svým známým, zákazníkùm, spoluobèanùm. Vážíme si jejich pøíznì a tìšíme se na ni i v pøíštím tisíciletí. Redakce - inzerce
KAMNA SILV ESTRA Dr azía milíč ten áři Takuž je zaseta dysilv est ratímiko necro kus tarého Všic hni sedi víme jak ryc hleu tekl a cok až démudo bréhon ebozlé hop ři nesl Zam ocasi tones tálo Do uf ejme žet enpří ští budele pší ajakuž býváz vy kemko necro komu síbý tve selý Apr oto ažp ůjde tena silv est ratře badogr andu nac hár ovn une bodoří hák una paná kadít kanec htes voje domau tele vi zea by stese moh libez ostyc hukli dně nap íta seznám ými sina zdra víp řiť uknout a by stese vese lili a lenena lili ne bose nepo lili Takte dyšťas tnýave selýno výrok a hod něú spěchů R. Ed. Akce
31
Chlumec na začátku a na konci století...
reprodukce Ant. Fibigr
reprodukce Ant. Fibigr
Jak si naši předkové na počátku století představovali Chlumec v roce 2000
32
