SLOVO STAROSTY SLOVO STAROSTY. Podzim: čas vinařských žní, čas barev, čas mutěnských hodů

podzimní 2010 35

SLOVO STAROSTY Vážení spoluobčané,

svým zájmům, ale také zvelebování obce nebo pomoci ostatním. Za všechny uvedu alespoň naše hasiče. Letošní volby do obecního zastupitelstva se konají 15. a 16. října. Doufám, že také letos přijde velký počet Vás voličů, abyste rozhodli o směřování obce v následujících čtyřech letech. Na závěr bych chtěl poděkovat své rodině za trpělivost a podporu, bez čehož bych práci starosty nemohl v klidu vykonávat.

opět tady máme závěr jednoho volebního období. Jistě jste si už všimli, že nejsem přítelem vzletných slov a dlouhých projevů, a proto ani teď nehodlám hodnotit, co všechno se za ty uplynulé čtyři roky ve vesnici vybudovalo. Jen bych chtěl poděkovat všem lidem, kteří se o to, jak naše vesnice vypadá a co všechno se v ní děje, zasloužili. V první řadě děkuji obecnímu zastupitelstvu za konstruktivní práci. Dále děkuji členům všech komisí pracujících při obecním úřadě, zvláště komisi kulturní a stavební, které byly nejvíce vytížené. A v neposlední řadě děkuji členům všech dobrovolných organizací, kteří věnují svůj volný čas nejen



Podzim: čas vinařských žní, čas barev, čas mutěnských hodů. 36

S nadcházejícím podzimem přeji nám všem co nejdéle pěkné počasí a vinařům výbornou úrodu. MVDr. Dušan Horák starosta obce

Ani jsme se nenadáli a prázdniny jsou minulostí a podzimní čas zaklepal na dveře. Snad jste během letních měsíců načerpali dostatek energie na nastávající období a v čase vinobraní tyto zásoby využijete. V letním období jsme dokončili práce na vozovce a chodníku v ulici Tržní včetně opravy havarijního stavu části kanalizace. Věřím, že už jsou zapomenuty problémy a peripetie, které si obyvatelé v této ulici užili, a teď si budou užívat nové cesty i chodníku. Musím podotknout, že s většími či menšími problémy se setkává každý z nás tam, kde se něco

opravuje, rekonstruuje nebo buduje. To prostě k tomu patří a na konci si většina z Vás řekne, že to stálo za to. To určitě mohou potvrdit i obyvatelé na ulicích Ořechová, Letní a Květná, kde při budování nových cest těch problémů bylo hodně díky jednak rozmanitosti terénu, osazení jednotlivých domů, úzkých uliček a hlavně špatnému deštivému počasí. Přesto Vám všem patří dík za trpělivost a ochotu na určitou dobu omezit provoz kolem svého domu. Z plánovaných akcí na rok 2010 probíhala v letních měsících rekonstrukce mateřské 1

školy, o níž po dědině šlo spousty fám. Myslím, že nejlepší způsob, jak se dozvědět pravdu, je zeptat se lidí, kteří kolem toho chodí a mají největší přehled. I tady věřím, že ten výsledný efekt poznají hlavně Vaše děti a vnuci, kteří tuto školku budou navštěvovat. Končí čtyřleté volební období stávajícího zastupitelstva. Já musím z mého pohledu říct, že bylo velmi produktivní a aktivní, což je vidět na tom, co se za ty čtyři roky vybudovalo. Vyjádřeno v penězích to vypadá asi takto: oprava a budování komunikací a chodníků 53.800.000,- opravy polních cest 13.900.000,- rekultivace skládky za nádražím 36.523.000,- Kč,

vybudování kompostárny a sběrného dvora 17.140.000,- Kč. Také se podařilo vybudovat v obci tři nové oddychové kouty a parky. Drobnější věci a různé opravy to patří k běžnému provozu obce, ty ani vyčíslovat nebudu. Jenom věřím, že nově zvolené zastupitelstvo bude v rámci možností pokračovat ve zlepšování života všech občanů žijících v naší obci, a také pro turisty, kterých k nám jezdí stále víc. Přeji Vám všem příjemné podzimní dny, vinařům i přes celoroční nepřízeň počasí dobrou úrodu a hody ať jsou příjemným ukončením celoroční práce nás všech. Petr Bíza místostarosta

Usnesení z XXII. veřejného jednání Zastupitelstva obce Mutěnice ze dne 6. září 2010 2. MPZ č.18/2010 prodej pozemku – p.č. 1947/48 v k.ú. Mutěnice – o výměře 2 m2 za cenu 110,- Kč/m2 panu Josefu Prčíkovi, Krnov za účelem dotvoření parcely u lisovny 3. MPZ č.19/2010 výkup pozemků nebo jejich částí dle GP p.č. PK 6419, PK 320, PK 316, PK 6694, KN 6630, KN 6632, KN 6631 v k.ú. Mutěnice – předběžný souhlas za účelem zrealizování akce „Protipovodňová opatření s retencí v k.ú. Mutěnice“ 4. Stažení z bodu jednání MPZ č.20/2010 prodej části pozemku –p.č. 6545/44 v k.ú. Mutěnice o celkové výměře 1908 m2 fa . Vinařství Mutěnice– za účelem stavby předčistírny odpadních vod 5. MPZ č.21/2010 prodej části pozemku p.č. 69/1 v k.ú. Mutěnice – předběž-

A. ZO vzalo na vědomí: 1. Kontrolu úkolů z minulého jednání ZO 2. Žádost ing. Marka o pořízení změny územního plánu pro oblast W5 3. Připomínky ing. Plchuta k zápisu z 21. jednání ZO a tyto připomínky budou součástí dodatku zápisu 4. Návrh pana Svatoslava Rozehnala na směnu pozemku B. ZO schválilo: 1. MPZ č.14/2010 prodej části pozemku –p.č. 1678/15, p.č. 1678/16 v k.ú. Mutěnice – výměře dle GP za cenu 110,Kč/m2 paní Ireně Pavelkové, Dubňanská 346, Mutěnice za účelem dotvoření pozemku u RD 2

ný souhlas dle GP cca 11 m2 za cenu 110,- m2 manželům Buchtovým Mutěnice 1029 za účelem dotvoření parcely u RD 6. Rozpočtové opatření č. 3 na straně příjmů ve výši 19 425 000,- a na straně výdajů ve výši 19 251 700,- Kč Po provedení RO č. 3/2010 tvoří celkové příjmy 78 491 800,- a celkové výdaje 81 880 000,- Kč 7. Vypuštění bodu 2/16 ze změny UP č.2a 8. Vydání změny č. 2a územního plánu sídelního útvaru Mutěnice formou opatření obecné povahy dle správního řádu v předloženém znění bez bodu 2/16 C. ZO neschválilo:

ŠKOLST VÍ Ozdravný pobyt žáků osmé třídy v Itálii Když se na začátku školního roku zeptáte kteréhokoliv žáka osmé třídy, na co se v nadcházejícím roce nejvíce těší, určitě vám neodpoví, že na učení, ale na ozdravný pobyt v zahraničí. Ani v letošním školním roce tomu nebylo jinak a volba padla na Palmovou riviéru v Itálii. Dlouho očekávaná chvíle přišla 10.června, kdy se 23 žáků 8.A třídy společně se svými pedagogy a zdravotnickým doprovodem v osobě paní Hany Mrázikové vydali na třináctihodinovou cestu do Itálie Zde strávili za slunečného počasí se svými vrstevníky z Rožnova pod Radhoštěm osm dní u moře. Následující den po odjezdu je hned v brzkých ranních hodinách uchvátil pohled na východ slunce a azurová modř nedohledného moře. Kolem sedmé hodiny ranní nás v cíli přivítal správce kempu Tam Tam a již dopředu připravené skupinky žáků ubytoval v nových mobilhomech, které skýtaly pohodlné bydlení po celou dobu pobytu. Dvě ložnice, společná místnost s pohovkou, televizí, ledničkou, prostornou a dobře vybavenou

1. Žádost ing. Marka o pořízení změny územního plánu pro oblast W5 dle připravované studie

3

kuchyňkou, vlastním sociálním zařízením, sprchovým koutem i klimatizací. Také celý kemp nabídl veškerý komfort pro rekreaci žáků. Přispěl k tomu především bazén, restaurace, sportoviště, dětské hřiště i třicetimetrová vzdálenost na pláž. Bezplatné zapůjčení slunečníků a opalovacích křesel jen podtrhla spokojenost účastníků. Taktéž tým kuchařů, který zabezpečoval plnou penzi, se snažil ze všech sil a jejich výsledky byly opravdu nad očekávání. Ráno budíček, snídaně, krátká porada a pak už hurá na pláž. Tak utíkal jeden den za druhým. Jen úterý 15.6. bylo pro žáky zcela nevšední. Celodenní výlet do Říma s jeho ojedinělou historickou a kulturní nabídkou bral některým až dech. Cestování z provincie Abruzzo do Latia – napříč celou Itálií - stálo určitě za to. Italský autobus zastavil na okraji tohoto velkoměsta a římským metrem se celá skupina vydala k první zastávce celodenního výletu, kterou se stalo historické Koloseum. Dále následovalo Forum Romanum, Pantheon, Fontána di Trevi, Kapitol, most přes řeku Tiberu, Andělský hrad a na konci tolik očekávaná návštěva Vatikánu. Zde na Svatopetrském náměstí žáci vystáli dlouho řadu, aby po nezbytné bezpečnostní kontrole mohli zhlédnout samotnou katedrálu i hroby významných církevních osobností, mezi nimiž byla i hrobka papeže Jana Pavla II. Ten den šli všichni spát příjemně unaveni a s plnou hlavou nezapomenutelných zážitků. Pobyt se přehoupl do druhé půle a moře po noční bouři ukázalo svoji sílu v podobě neklidné hladiny. Lehátka, nafukovací kruhy i hlavy žáků se kmitaly v bělostných vlnách a příjemné unášení na jejich vrcholech

přineslo žákům další prožitek. Čas na pláži trávil každý po svém. Koupání, stavby z písku i s nezbytným zahrabáváním spolužáků, čtení, sportování, smlouvání s prodejci, sběr mušlí, kamínků i nesmělé rybaření. Přátelství mezi žáky naší školy a rožnovské školy nabíralo na obrátkách, a tak se po večerech začali společně připravovat na Talentmánii, ve které mohl každý předvést cokoliv ze svého umu. Večerní pláž má své kouzlo, a proto se stala otevřeným amfiteátrem pro všechny, kdo se chtěl něčím pochlubit, podpořit své kamarády či se jen tak pobavit. A to už se pomalu blížil konec pobytu. Ještě nezbytné nákupy na ranním trhu v městečku Giullianova, aby dárky pro nejbližší skutečně potěšily. Někteří ještě ten den navštívili starou část tohoto přímořského letoviska, kde si za ostrých slunečních paprsků prošli Křížovou cestu, kterou v kopci lemovaly bronzové sochy, ztvárňující utrpení Ježíše Krista. A ráno? Ráno už poslední probuzení v kempu Tam Tam, úklid a čekání na odjezd domů. Mnozí využili tento čas ještě na rozloučení s mořem, s bazénem, jiní si nenechali ujít ještě chuť pravé italské zmrzliny či jen tak polehávali mezi barevnými průlezkami dětského hřiště. Cestu zpět provázely vzpomínky na čas strávený v přímoří a nově navázaná přátelství s kamarády z Rožnova. Během brzkých ranních hodin přijel autobus do České republiky a od Mikulova už směřovaly myšlenky našich žáků na domov, na setkání se svými nejbližšími. A v Mutěnicích? První pohled, první objetí s rodiči i smutné poohlédnutí za odjíždějícím autobusem… Třídní učitelka Bc. Marcela Stupavská 4

EX KURZE DO DUBŇAN Exkurze neodmyslitelně patří do „osnov“ mutěnické školy a žáci se na ně vesměs moc těší. Kantoři se zase snaží své studenty nezklamat, proto vybírají jen interesantní akce, které připravují co nejpečlivěji. Přes sebelepší organizaci je výsledek takových aktivit nejistý, protože většina exkurzí musí být naplánována s časovým předstihem. Přitom jsou faktory jako např. počasí, které dovede přes všechny předpovědi meteorologů překvapit a všechny snahy pokazit. Na II. stupni je situace taková, že žáci sedmých, osmých a devátých tříd jezdí na několikadenní exkurze, šesťáci absolvují exkurze jednodenní. Když jsem tedy uvažoval, jaký výlet podniknout s třídou VI.A, bral jsem v úvahu řadu hledisek, mimo jiné i skutečnost, že je hospodářská krize. Vytýčený úkol byl tedy jasný – naplánovat akci pod heslem „za málo peněz hodně muziky“. Při tom jsem vycházel z premise, že sice nejsem schopen ovlivnit výši vstupného, ale zato můžem ušetřit na dopravě, pokud naším cílem bude blízká destinace. Jako nejlepší varianta se mi jevilo Sportcentrum Želva v Dubňanech, které nabízí bowling, kuželky či stolní tenis. V tomto sportovním středisku totiž relaxují firemní kolektivy, zájmové organizace, děti základních a mateřských škol, rodiny či členové Senior klubu z Dubňan. Čtyřdráhová kuželna má schválené parametry pro uznávání mezinárodních rekordů. O kvalitě herny svědčí skutečnost, že zde trénovali reprezentanti České republiky před mistrovstvím světa (odkud si pak přivezli zlatou medaili). Po celou sezónu se zde

odehrávají utkání od nejnižších po nejvyšší třídy soutěží, včetně mezinárodních zápasů. Velmi dobrá a dlouhodobě výkonná je dubňanská základna stolního tenisu. Také proto bylo Město Dubňany vybráno na uspořádání kvalifikačního utkání mistrovství Evropy ve stolním tenise. Sportcentrum Želva tedy splňovalo všechny požadované atributy a navíc se mi osvědčilo i v letech minulých. Exkurze žáků VI.A do Sportcentra Želva v Dubňanech se uskutečnila v pondělí 28. června 2010. Někteří naši elévové hráli bowling či kuželky poprvé. Přesto se zapojili všichni. Bylo krásné pozorovat jejich soustředění, zaujetí pro hru a radost z vítězství. Žáci však nesoutěžili jen o to, kdo získá nejvíce bodů. Díky digitálním tabulím, které znázorňovaly potřebná data, mimo jiné i rychlost vržené koule, bylo možné uspořádat soutěž, kdo vrhne kouli nejrychleji. V tomto klání nejlépe uspěli: Jakub Pavelka 39,4 km/h Dan Fuksa 31,9 km/h Robin Kramář 28,7 km/h Zuzana Kratochvílová Barbora Kubíčková Hana Koutná

28,0 km/h 26,7 km/h 26,6 km/h

Ve stolním tenisu dobrou hrou zaujal Kevin Skuhravý, Dominik Valda, Kevin Bezůšek a Tomáš Běloch. Radost ze sportu a skvělá nálada byla patrna na každém z přítomných. Příjemnou atmosféru nezmenšila ani skutečnost, že jsme se okolo dvanácté hodiny vydali na zpáteční cestu. Saturovaní žáci si v autobuse zpívali a atmosféra byla výborná. 5

Co o exkurzi napsali samotní studenti? Posuďte sami. Lucie Svobodová: „Výlet se mi moc líbil. Hrála jsem stolní tenis, bowling a kuželky. Mým největším soupeřem byl Aleš Hodes, který mnohdy shodil všechny kuželky. Bylo to krásné zakončení školního roku.“ Dan Fuksa: „Mezi mé největší zážitky v letošním školním roce patří oslava naro-zenin pana učitele Frydrycha a výlet do Dubňan, kde jsem dvakrát zahrál strike... Chtěl bych poděkovat za pěkné zážitky.“ Nela Trávníková: „Výlet byl suprovní. Cestou jsme zpívali písničky. Nejvíce se mi líbil bowling, kde byla mojí největší soupeřkou Klára Přibylová. Vždy měla o pár bodů víc. Pak jsem hrála kuželky a také se pokusila hodit koulí co nejrychleji. S Barborou Kubíčkovou a Hankou Koutnou jsme byly od sebe o jednu desetinu km/h. Výlet se opravdu moc vydařil a budem na něj v dobrém vzpomínat.“ Exkurze do Sportcentra Želva splnila očekávání moje i žáků, kteří se zde patřičně vydováděli, nasmáli a sportovně vyžili.

REKONSTRUKCE, NÁSTAVBA A VESTAVBA MATEŘSKÉ ŠKOLY. O celkové rekonstrukci a rozšíření kapacit y mateřské školy se hovoří již několik let. Vše vázlo na finančních prostředcích a čekalo se na dotaci ze státní pokladny. Marně. Budovu bylo nutné opravit a rozšířit její kapacitu, protože stále roste počet žádostí o umístění dětí do školky. Nakonec Obec Mutěnice, zřizovatel Základní školy a Mateřské školy Mutěnice, rozhodl prostřednictvím zastupitelstva obce o financování tohoto projektu z vlastních

zdrojů. Za tento počin jim patří veliké poděkování. Stavební práce započaly v měsíci červnu, a proto se děti i zaměstnanci museli přesunout do náhradních prostorů - na školní klub. Pochopitelně, že nebylo možno přesunout všechny děti ze školky, a tak dle možností rodičů některé děti zůstaly dočasně doma. Touto cestou jim ještě jednou děkujeme za pochopení a vstřícnost. Přenesení provozu školky se dotklo i provozu školní družiny, která si přechodné

útočiště našla v budově základní školy. Kdo tuto situaci ke konci školního roku osobně prožil, ví, jak byl běžný chod školního zařízení pro všechny zainteresované organizačně náročný. Na konci června jsme si trochu oddechli, protože jedna etapa související s rekonstrukcí byla zvládnuta. Celé prázdniny byly pracovní jak pro vedení školy, tak pro zástupce investora. Na stavbě bylo nutné řešit zásadní změny v projektu a stávající problémy. Naším společným cílem bylo, aby školka po rekonstrukci splňovala všechny požadavky na bezproblémový provoz. Vzhledem k rozsáhlosti stavebních prací se nepodařil dodržet termín předání dvou podlaží k začátku školního roku. Opět díky pochopení

rodičů se provizorně od 1.září otevřely pouze dvě třídy na školním klubu. Další nástup dětí, tentokrát již do nově zrekonstruované budovy mateřské školy, byl stanoven na pondělí 13. září. Zprovoznění čtvrté třídy ve třetím podlaží je v plánu koncem měsíce září. Při psaní těchto řádků doufáme, že vše proběhne podle harmonogramu a všichni se v současnosti těšíme z částečně odevzdaného díla. Budova byla také vybavena novým nábytkem, novými pomůckami a hračkami. Nedílnou součástí mateřské školy je školní zahrada. Bohužel se i na našem zařízení zahrady podepsal zub času. V současné době vyhovují pouze pískoviště. Bylo by třeba koupit nové herní prvky a parkový mobi-

liář, a zajistit tak pro děti radost z pohybu, a hlavně jejich bezpečnost. Obec věnovala nemalé prostředky na rekonstrukci školky, a na zahradu bohužel nezbylo. Proto se obracíme na místní podnikatele s prosbou o příspěvek na zakoupení tolik potřebného vybavení zahrady pro naše děti. Pevně doufáme, že díky úsilí všech zainteresovaných při rekonstrukci školky, budou naše děti v novém prostředí šťastné a spokojené. Rodičům a zaměstnancům mateřské školy přeji plodnou spolupráci, založenou na vzájemném pochopení a vstřícnosti. Vždyť nám všem jde o blaho našich dětí. Zdeňka Puškelová zástupce ředitelky pro MŠ a ŠK

S K AU T S K Ý TÁ B O R 2 010 TROJKA + JIŽNÍ KŘÍŽ = INDIÁNI I tento rok se skauti z oddílů Trojka Ratíškovice a Jižní kříž Mutěnice zúčastnili společného tábora v Nové Vsi u Oslavan. Letos bylo naším cílem získat posvátný totem, který by ochránil naše území i s řekou plnou

Ing. Mgr. Karol Frydrych 6

zlata. Toto území se nám pokoušeli ukrást zlatokopové, a tak jsme museli dokázat, že jsme pravými Indiány a máme tak plné právo vlastnit toto území. Zlatokopové nám ale nastražili spoustu překážek a obtížných úkolů, 7

které bylo nutné úspěšně splnit k získání dalších částí totemu. Každý den jsme dokazovali náčelníkovi, že ovládáme některou z důležitých schopností pro indiány. Mezi vlastnosti, které musí pravý indián mít patří

například schopnost stopování, kterou jsme dokazovali při hledání a odlévání stop. Při dalších schopnostech jsme zkoušeli plně splynout s přírodou nebo se najíst všichni na stromě, upéct na ohni rybu, zkrotit všechny živly a ještě plno dalšího. Asi největší úspěch měla schopnost radovat se, kterou jsme dokazovali v zábavním parku Bongo a lanovém centru Jungle park v Brně, kde si

někteří z nás sáhli na fyzické dno. Jako každý rok i tentokrát jsme si zahráli spoustu kolektivních her – baseball, člověče nezlob se, krvinky a nescházela ani tradiční indiánská hra lakros. Navštěvovali jsme také bazén v Nové Vsi a nechybělo ani koupání v řece, které bylo příjemným zpestřením při extrémních teplotách. Podnikli jsme také výpravu

8

k nedaleké rozhledně Babylon, na vodní nádrž Mohelno a Hadcovou step. Tábora se zúčastnilo 35 dětí a 12 vedoucích. Za všechno účastníkům, vedoucím, organizátorům, sponzorům i všem ostatním, kteří se na zdárném průběhu tábora podíleli, moc děkujeme. A už teď se těšíme na příští rok. Laťka a Sýkor

HISTORIE OBCE VZPOMÍNKY NA 20. LISTOPAD ROKU 1944 Přežili jsme bombardování Hodonína Jako bednářský učeň třetího ročníku jsem pravidelně navštěvoval s ostatními učni různých oborů Odbornou učňovskou školu v Hodoníně, kde jsme získávali odborné znalosti nejen teoretické, ale i praktické v dílnách. Teoretické byly jednou týdně, praktické v dílnách jednou měsíčně. Jelikož jsme měli celodenní vyučování, chodívali jsme na oběd do malé hospůdky „U Žůrků“ na křižovatce. Tam jsme dostali koupit bramborový guláš, který byl v době války bez lístků. Masité pokrmy byly v době války na zvláštní lístky – příděl, na který jsme my neměli nárok. Zmínil jsem se, že byla válka. Toho dne 20. listopadu, ještě než jsme poobědvali, objevila se nad městem spojenecká americká bombardovací letadla, aniž by předem městské sirény houkaly a upozorňovaly tak na nebezpečí leteckého útoku. Ten byl ohlášen teprve o několik minut později. Ale nutili nás ihned opustit hospůdku, což jsme učinili. Spojenecká letadla byla dislokována na leteckých základnách v Tunisu, v Libyi, ale i na jihoitalských základnách v Bari, Foggia, Forreso. Hlavní stan byl na Forti. K dálkovým letům bylo používáno těžkých čtyřmotorových bombardérů typu B 24 Liberátor a B 17 Flying Fortre 55 (tzv. létající pevnosti). Spojenecké strategické letectvo disponovalo tehdy 7162 těžkými bombardéry. Přitom anglické letectvo RAF operovalo

pouze v nočních hodinách, zatímco denní nálety byly doménou amerických leteckých armád USAF. Tato situace však již zaznamenala bezprostřední ohrožení českých a moravských zemí – blížila se totiž fronta. Zvláště potom, kdy k doprovodu bombardovacích letadel bylo použito rychlých, velmi výkonných stíhaček typu North American P 11 Mustang, později P 38 Lightning. Byly používány i na území Protektorátu k rozvrácení železniční sítě. Útočily hlavně na parní lokomotivy, které palbou leteckých kulometů vyřazovaly z dalšího provozu. Říkali jsme jim hloubkaři nebo kotlaři. Avšak v ten den 20. listopadu 1944 došlo k nečekané události. Na poslední skupinu asi 25 letadel bylo zaútočeno z protiletadlového děla umístěného na posledním vagónu německého vojenského transportu, který právě projížděl hodonínským nádražím. Zpráva byla uvedena v úřední zprávě o náletu na město. (Zaznamenal vládní komisař JUDr. Herman Böss). Mluvilo se také o tom, že v blízkosti Okresního úřadu v Hodoníně byly protiletadlové Flaky (kulomety- čtyřčata), které na letadla zahájily palbu. Lze se proto s největší pravděpodobností domnívat, že právě na základě těchto událostí se spojenecké vzdušné stroje vrátily a začaly protiakci – bombardování města. (To byla verze první, ale flaky, to je kulometnou palbu na letadla, jsme tehdy neslyšeli) 9

Druhá verze zaznamenaná byla tato: V ten den 20. listopadu 1944 bylo proměnlivé počasí, sluníčko se střídalo s mraky. Toho dne bylo vysláno americkou armádou ze základen v Itálii 496 bombardérů a 150 stíhacích letounů. Toto seskupení mělo zaútočit na rafinérie – komplex tří závodů na výrobu syntetického benzinu. Jednalo se o dva závody v Blechhammer- Süd a Blechhammer-Nord a třetí závod v Odertalu. Jenže nad Horním Slezskem se utvořila silná oblačnost, a tak pouze první svaz čítající asi 194 strojů s velkými ztrátami bombardoval. Při tomto náletu bylo sestřeleno německými stíhačkami několik spojeneckých bombardérů. Proto druhé svazy bombardovacích letadel dostaly rozkaz otevřít zaplombované obálky s určením náhradních cílů bombardování. Těmito cíly byla nádraží v Opavě, Brně, Zlíně, Hodoníně, Břeclavi, Kroměříži a Přerově. Cílem náletů bylo zničit uzlová železniční střediska – nádraží – a narušit koleje, a tím i zásobování Wehrmachtu po železnici. V Přerově však ještě byl i důležitý závod, kde byla na vysokém stupni organizována válečná výroba různých optickomechanických přístrojů a součástí pro Wehrmacht. Ten měl být také bombardován. Protože však bylo velmi zamračeno nízkou oblačností, závod při bombardování zasažen nebyl, letadla minula cíle. Byly zasaženy obytné čtvrti Přerova a zahynulo mnoho civilních občanů. Zprávy byly získány z materiálů z USA „Missing Air Crew Report“dne 17.12.1944 a dle údajů vojenského historika AČR wp. J. Rajlicha. V ten den 20. listopadu v intervalech 20-30 minut přelétalo několik svazů letadel doprovázených stíhačkami nad Hodonínem.

Život ve městě však pokračoval jakoby nerušeně dál. Všichni skálopevně věřili, že Hodonín bombardován nebude, poněvadž nebyl považován za důležité středisko těžkého zbrojařského průmyslu Protektorátu. My učni jsme se brouzdali ulicí města směrem k cukrovaru. Najednou jsme uslyšeli v blízkosti silné dunění – bombardování. Kde to bylo, jsme netušili. (Později jsme se dověděli, že to byla Břeclav). V tu dobu, jsme přidali do kroku a za viaduktem směrem na Lužice, jsme se posadili na příkopu u silnice. Krátce nato přijel od Lužic osobní vlak. Strojvůdce zpozoroval, že se snesly do výšky asi 50-100 metrů dvě americké stíhačky. Zastavil lokomotivu přímo na via10

poškozeno lehce. Tři tisíce osob zůstalo bez přístřeší. Usmrceno bylo 176 osob, v troskách zřícených domů byly zasypány ještě 3 oběti, celkem tedy zahynulo při náletu 179 osob. Nebyli to jen hodonínští občané, ale i lidé pocházející z Ratíškovic, Mutěnic, Rohatce, Nového Poddvorova, Násedlovic, Prušánek, Dolních Bojanovic, Těšic, Klobouků u Brna, Černovic, Boleradic a Vrbice.(Slovácko 22. listopadu 1994). Z Mutěnic zahynuli při náletu manželé Jarmila a Ludvík Zedníčkovi. Jarmila byla dcera p. učitele Diviše. Byli ukryti v domě na hlavní třídě v cukrárně Paukrt. Dům dostal přímý zásah, takže všichni včetně majitelů domu, kteří byli ukryti ve sklepě, v troskách domu zahynuli. Zůstali po nich tři chlapci:

duktu a vyskočil z ní. V ten moment stíhačky zaútočily na lokomotivu kulometnou palbou a vyřadily ji tak z činnosti. Strojvůdce si skokem z lokomotivy zachránil život. Vzpomínám si, jak jsem ležel v příkopu u viaduktu a nevím proč, snad v panice, jsem na sebe trhal trávu a chtěl jsem se ukrýt před palbou z leteckých kulometů. V tom se přiblížil ve výšce asi 3000 m od Lužic svaz letadel a někdo zakřičel: „bomby“!! A viděli jsme je, jak se v slunci blýskaly pod letadly a následně skutečně dopadaly z druhé strany železničního náspu od města. V tom nastal hrozný děs a vřava, svištění bomb, výbuchy, země se třásla, my také. Byla to hrůza, když kolem vás ve vzdálenosti snad 30, 60, nebo 100 m vybuchují bomby. Vběhli jsme do blízkého lesa a jenom vím, že Ladislav Marada na nás křičel: „Otevřete ústa a lehněte si za stromy“. Strojvůdce toho vlaku pak utíkal s námi až na silnici Mutěnice – Hodonín, na místo zvané „Horky“. Kdyby však všechna letadla uvolnila bomby o 10 či 20 vteřin dříve, možná byste tyto řádky nečetli. Do té doby, když přelétávaly svazy letadel, jsem se nebál, ale po náletu, když jsem slyšel letadla, jsem se chvěl, nebyl to příjemný pocit. Přesto, že nálet trval pouze sedm minut, od 12,25 do 12, 32 hod., bylo shozeno velké množství bomb. Uvádí se 451, z nichž bylo asi 130 časovaných. Bomby byly o váze 125 až 250 kg. V době bombardování klesla letadla do výšky asi 3 tisíc metrů. V den náletu vybuchlo i 38 časovaných bomb. Následující dny 22. a 23. listopadu dalších 10 bomb a 4 bomby ještě 24. listopadu. Kromě toho bylo pyrotechniky zneškodněno ještě 40 časovaných bomb. Zničeny byly 103 domy úplně, 101 poškozeno těžce, 252 středně a 579 domů

Sirotci - synové manželů Zedníčkových Evžen, Ludvík a Tomáš v sokolském kroji. 11

pení se třáslo, všichni ve sklepě byli černí od sazí a prachu z koksu, který detonace rozvířily, ale žádnému se nic nestalo. Teprve když po bombardování vyšli ze sklepení Grand hotelu ven a viděli ty krátery kolem nádraží a hotelu, teprve potom hodnotili jednání německého vojáka, že jim vlastně zachránil život. Mnoho lidí nepoužilo krytů, proto jich zastihla smrt ve volném prostoru. Smutným faktem však zůstává, že zahynulo velké množství nevinných, nic netušících lidí, od tříletého chlapečka až po čtyřiaosmdesátiletého starce. Poznámka: Při vyhlášení poplachu po náletu v dalších dnech, týdnech a měsících utíkali poučení obyvatelé města, maminky s kočárky, s kufry a ranci ven z města na louky a do lesa a vraceli se až po ukončení poplachu. Tolik vzpomínky na dvacátý listopad roku 1944. V ten den bylo mnoho našich občanů v Hodoníně, kteří přežili bombardování. Zdroj: Slovácko a Bomby na Přerov – Jaroslav Schön. Vydala společnost OLIMEX s.r.o. v roce 1999.

Evžen, Ludvík a Tomáš Zedníčkovi. Nejstaršímu bylo 8 let. Vychovávala je pak rodina Divišova a Sýkorova. Dalším mutěnickým občanem, který zahynul při náletu, byl obchodník pan Kotland, který byl nalezen u cukrovaru. Raněn střepinou nebyl, ale tlaková vlna bomby vybuchlé v jeho blízkosti mu roztrhla plíce. A ještě jednu myšlenku: Čtyři dny před náletem na Hodonín, jsem dělal závěrečné učňovské zkoušky v Brně u bednářské firmy Gross, která měla sídlo hned vedle brněnských plynojemů. V ten samý den 20.11. byl nálet i na Brno. Po náletu v těchto místech zůstaly jen trosky, vše bylo do základů zničeno. O těchto událostech by mohl vyprávět i p. Josef Buchta, ročník 1928, z Nové ulice č. 823. Ten se učil v Hodoníně v blízkosti kasáren krejčím. Při náletu před domem, kde se učil, dopadla jedna bomba, za domem další a také v blízkém okolí: na celý nádražní řádek, kasárna, na kolejiště i na nádraží dopadly desítky bomb. Nálet přežil, ale na tu hrůzu vzpomíná s respektem podnes. Uvedu ještě jeden skutečný příběh při bombardování. Vyprávěl mně ho p. Josef Dudek z Mutěnic. Ten byl v té době v Hodoníně na nádraží a chtěl jet vlakem do Mutěnic. Tu najednou vtrhli do čekárny němečtí vojáci a všechny z nádražní restaurace vyhnali ven a nahnali je do sklepa hotelu Grand stojícího naproti nádraží. Jak začalo bombardování, mnozí se snažili ze sklepa vyjít ven, ale u vchodu do sklepa se postavil německý voják s pistolí v ruce a žádného nechtěl pustit ven. Mnozí reptali a násilím se chtěli dostat ven, ale voják byl neoblomný, nikoho nepustil. Před hotelem i za hotelem a v celém okolí nádraží padaly bomby, skle-

KULTURA Mutěňá c i v Mutěni c í c h Před dvěma lety se zničehonic na našich Mutěnických vinařských dnech objevil zájezd mutěňáků z Mutěnic u Strakonic, v čele se starostkou paní Janou Uhrikovou a místostarostou panem Romanem Šípem. Po skončení programu je vzal náš mužák Jožka Konečný do svého sklepa, kde je řádně po „mutěnsku“ pohostil. A družba byla na světě. Na jaře př išel Jožka Konečný na zkoušku s tím, že nás jihočeští mutěňáci zvou na prodloužený víkend k nim do Mutěnic. Tak začaly přípravy a domlouvání termínu. Na jejich návrh jsme přijali termín 27.-29.8.2010,

kdy zrovna ve Strakonicích probíhal Mezinárodní dudácký festival. Ráno 27.srpna jsme vyrazili autobusem společně s naším místostarostou a jeho paní na dalekou cestu do Jižních Čech. Hned po příjezdu se nás ujala paní starostka Jana s místostarostou Romanem, ubytovali nás v Radomyšli na ubytovně, která je mimochodem zřízena na místě bývalé rušičky Radia Svobodná Evropa. Ubytování sice spartánské, ale čisté a příjemné. Hlavně tam nebyl ubytovaný nikdo jiný než my, a tak jsme měli klid na spaní a odpočinek :-)

Zaznamenal Ladislav Prčík

12

13

Jana s Romanem pro nás připravili velice zajímavý program. Hned večer po příjezdu jsme se jeli podívat do Strakonic na koncert zahraničních hostů dudáckého festivalu a v sobotu jsme absolvovali kompletní prohlídku Mutěnic s odpoledním vystoupením našich Mužáků a maďarské dudácké kapely, se kterou jsme hned navázali „kulturní“ přátelství. Naše děvčata se snažila naučit hrát na dudy a volí roh, což jste nakonec mohli vidět i na kabelovce. Večer proběhla na mutěnském náměstí v restauraci U Vokouna tancovačka, kde jsme se zdrželi až do pozdních nočních hodin. Bylo tam opravdu veselo, což dokládá i to, že jeden z maďarských dudáků tam po skončení zábavy zapomněl svoje dudy. V neděli jsme potom měli po ranní mši v radomyšlském kostele sv. Martina prohlídku městyse Radomyšl za doprovodu místního starosty. Navštívili jsme mimo jiné i poutní kostel sv. Jana Křtitele, kde se natáčela

svatba z pohádky Princezna ze Mlejna. Cesta ke kostelu vede po hrázi rybníka Vražda a je lemována alejí a křížovou cestou. Všech 14 zastavení nechal současný starosta opravit a každé zastavení za železnými dvířky schovává obrázek, který malovaly děti základní školy. Odpoledne jsme jeli znovu do Strakonic, kde jsme přihlíželi slavnostnímu defilé dudáckých souborů městem a závěrečnému galakoncertu zahraničních hostí dudáckého festivalu. Ze Strakonic jsme zajeli ještě do obce Hoštice, kde se natáčely slavné komedie Slunce, seno a ... Tam jsme na místním hřbitově navštívili hrob Michala Tučného, prohlédli si vesnici a potom už zpátky do Radomyšle sbalit si věci a po rozloučení s našimi novými přáteli jsme vyrazili na cestu do našich Mutěnic. Nedá se ani vypovědět, jak mile a vlídně nás mutěňáci přijali a jak se o nás vzorně postarali. Patří jim všem za to veliký dík. Doufám, že jim budeme moci oplatit jejich pohostinnost a starost o své „druhé“ mutěňáky, při jejich další návštěvě našich Mutěnic, kterou plánujeme někdy v příštím roce. Za Mužáky z Mutěnic Milan Mráz

MUTĚNICKÉ VINAŘSKÉ DNY Obec Mutěnice, kulturní komise, Mužský sbor z Mutěnic, Mutěnická krojovaná chasa a mutěniční vinaři ti všichni mají zásluhu na asi nejdůležitější kulturní akci u nás v obci. Už tradiční akce vinařů proběhla za neustálého strachu organizátorů, co všechno jim počasí dovolí. Výsledek této obavy byl vynikající nejenom, že nepršelo, ale dokonce v sobotu chvílemi vycházelo sluníčko a základní předpoklad, aby akce vyšla, byl výborný. Pátek Oproti minulému roku, kdy se kvůli dešti nemohlo divadelní představení uskutečnit, mělo tentokrát divadelní představení téměř ideální podmínky. Postřižiny z pera Bohumila Hrabala v provedení ochotnického divadelního souboru z Louky, přilákaly téměř dvě stovky diváků. Ti byli, myslím si, hodně spokojeni, protože ochotníci z Louky předvedli velice dobré představení, ať co se týče výkonu herců nebo výpravy, a v neposlední řadě také dobrého hudebního doprovodu. 14

Hru, kterou mnozí z nás znají z filmového zpracování v režii Jiřího Menzela, nám divadelníci předvedli s takovým kumštem, aniž by zklamali ty diváky, kteří viděli špičkově natočený film. Výkony Francina v podání Břetislava Hudečka, Pepina v podání Jarka Šraději, ale především postava Maryšky prezentovaná Barborou Hrbáčkovou, byly velice vitální, plné života, hodné jemného humoru Bohumila Hrabala. Myslím, že představení se divákům hodně líbilo, což dokázali závěrečným aplausem. Výběr takového souboru byl velmi dobrý a jenom dokázal, že naše obec by si zasloužila uvedení více divadelních souborů i během roku. Je jenom otázka zda máme na tyto akce vhodné prostory. Sobota O hlavním předpokladu dobrého průběhu – počasí - jsem již mluvil a další požitky měly následovat. Průvod účinkujících vedli vlajkonosiči s praporem obce a „turečákem“ následovaní mužáky z Rohatce a Mutěnic, herci z pásma Slovácká

svatba, členy dětského folklorního souboru Holúbek z Uherského Brodu, souborem Dunajec z Olomouce a dalšími krojovanými, za nimi tři kočáry tažené koňmi vezly herce ze Zarážání hory a další účinkující - prostě přehlídka krásných krojů, kočárů a všech dalších účinkujících doprovázená dechovkou Kamarádi byla opravdu velice působivá. Něco takového není k vidění v naší obci každý týden. A to byl jenom začátek. Jsme v areálu Pod Bůdama, kde zahájil program už tradičně hotař Matěj, pan pudmistr, pan pr vní radní, hotařova žena a také vesnický policajt za účasti

krojované chasy a mužáků ve scénce Zarážání hory. Scénka je na vinařských dnech nezbytná a vždy dobře předvedená. Dalším bodem programu bylo pásmo Slovácká svatba, která byla nově objevena po velmi dlouhé době. Režie tohoto pásma se ujali Milan Mráz a Marcela Pavlíčková, na cimbál doprovázel Antonín Patočka. Jednalo se o pásmo písní zachycující život mladého člověka od narození až po svatbu dvou mladých lidí. Byla to velká přehlídka mutěnických krojů, přehlídka obyčejů a starých zvyků a možná také inspirace pro opravdovou slováckou svatbu. Jediným 15

stínem tohoto pásma snad byla přílišná délka tohoto programu, která neudržela ve střehu část diváků, kterou čekal další maratón programů. Snad by si taková akce zasloužila samostatný program. Ale za hodiny nácviku, trpělivost a odvahu pustit se do tak náročného díla patří všem velký dík.Ke konci této části programu se nad hlavami diváků proletěli na rogalu opravdoví svatebčané. To si dva mladí lidé řekli své doopravdické ano v mutěnickém vzdušném prostoru. Po svatbě zazpívali mužáci z Rohatce, a pak už na jeviště „vletěla“ děcka z Holúbku z Uherského Brodu. Svým nadšením, svou

živelností a hravostí oživila program dospělých a změnila trošku žánr, a to bylo nezbytně nutné na udržení pozornosti diváků. Děcka se toho zhostila v mezích svých možností velmi dobře na to, že na své vystoupení čekala od průvodu přes tři hodiny, což je pro udržení pozornosti dětí hodně těžké. Následovalo vystoupení domácích mužáků, a ti už připravili půdu pro vrchol programu. Folklorní soubor Dunajec z Olomouce a Lidová muzika Frgál měla být a skutečně byla profesionálním vyvrcholením celé akce. Znovu říkám profesionální výkon plný tance, krojů ale hlavně plný výborných tanečníků, tanečnic a perfektních hudebníků. Dynamický program, kde se střídaly divoké, pomalé i veselé tance, s divokými, pomalými, lechtivými i vážnými písničkami, udržel všechny přítomné diváky v hledišti, i když hlediště nebylo už tak plné jako na začátku programu ke škodě všech, diváků i účinkujících. Ale ještě stále není konec. Trochu zdramatizovaná dražba obřího hroznu a archivních vín způsobená pozdním příchodem dražitele, která

nakonec dobře dopadla s výtěžkem skoro patnáct a půl tisíce korun. Pak už volný program při cimbálu muziky Grajcar z Dolních Bojanovic pro ty nejvytrvalejší. Ještě některé doplňující informace, aby byl popis slavnosti vyčerpávající. Průvodcem celého odpoledne byl Milan Mráz, jemuž den připravil některé horké chvilky, které bravurně zvládl, ale také byl asi rád, když po dlouhém slovním maratónu

mohl předat slovo licitátorovi panu Strnadovi. Věříme, že bylo spokojeno také 780 platících diváků a užili si slavnostního dne. Občanské sdružení Búdy – Mutěnice, které uspořádalo ochutnávku mutěnických vín bylo určitě také dobrou presentací naší obce. Vinařský spolek Mutěnice přichystal výstavu hroznů a tak návštěvníkům předvedl přehlídku hroznů révy vinné ať už známých, ale i méně známých odrůd. Hodně návštěvníků je i ochutnalo.

Mutěnická krojovaná chasa srdečně zve na

HODOVÉ ZAHRÁVKY sobota

23.10.2010

v 15.30 20.00

KATEŘINSKÉ HODY sobota

20.11.2010

ve 20.00

neděle

21.11.2010

v 10.00 14.30 20.30

Také díky všem sponzorům, kteří podpořili tuto kulturní akci: obří hrozen p. Miroslav Jagoš, Ing. Břetislav Palička vína do aukce: Vinný Sklep Sovín Mutěnice, Vinařství Spielberg Archlebov, Templářské sklepy Čejkovice, Zámecké Sklepy Strážnice, Vinotéka U Kočky Mutěnice, Vinařství Štěpánek Mutěnice

pondělí

22.11.2010

Co ještě dodat, snad Vinařské dny jsou mrtvy, ať žijí nové! Pavel Trávník 16

v 15.30 20.00

úterý

23.11.2010

ve 20.00

- taneční zábava, hraje skupina Combet z Holíče - slavnostní mše svatá - krojový průvod z křižovatky pro stárků a stárky, povolení hodů - hodová taneční zábava, hraje DH Túfaranka a CM Mládí z Čejče - krojový průvod z dolního konce do KD a taneční zábava - večerní taneční zábava, hraje DH Mistříňanka - taneční zábava s recesí domácí i přespolní chasy, hraje DH Lácaranka

Srdečně zvou stárci

Milan Mráz Vít Kůrečka Zuzana Zimolková Barbora Holešínská

a stárky

koláče: Pekařství Jarmila Balusová, Mutěnice koně a kočár do průvodu: p. Miroslav Jagoš

- krojový průvod od kostela sv. Kateřiny do KD a odpolední taneční zábava - taneční zábava – hraje DH Ištvánci

ZVANÍ NA HODY neděle neděle

7.11.2010 14.11.2010

- dolní konec - horní konec, hraje DH Barborka

Chasa provede v sobotu dne 16. října 2010 sběr železného šrotu. Prosí občany o vynesení železa před své domy. Těžké kusy budou na požádání vyneseny.

17

Historie varhan v kostele sv. Kateřiny v Mutěnicích Varhany jsou bez pochyb největší, nejsmělejší a nejnádhernější ze všech nástrojů vynalezených lidským duchem. Honoré de Balzac Pokračování I. Manuál: rozsah klávesnice C – g3, 56 tónů Principál 8‘ Salicionál 8‘ Kryt 8‘ Oktáva 4‘ Kvinta 2⅔‘ Mixtur 3x

Podívá-li se návštěvník mutěnického kostela od oltáře na kruchtu, uvidí, a to zcela zřetelně, že varhanní prospekt není homogenní. Jaroslav Juřík totiž při stavbě organa použil část staré skříně mistra varhanáře Františka Svítila staršího (1805-1873). Rozdíl mezi původním a nynějším prospektem je značný. Barokní část prospektu byla rozdělena do tří hlavních píšťalových polí. V největším, prostředním poli, měl František Svítil devět píšťal, stejně tak i v krajních polích. Naopak Jaroslav Juřík má v prostředním poli pět píšťal, v krajních polích jsou píšťaly tři. Další píšťaly prospektu jsou umístěny ve dvou malých, etážových polích, nacházejících se po obou stranách pole hlavního. V roce 1939 byl stávající prospekt Jaroslavem Juříkem z obou stran, tedy symetricky, rozšířen řadou šestnácti píšťal. Tyto píšťaly jsou retné a vyrobené z kovu. Jejich význam však není jen dekorativní, ale naopak jsou plnohodnotnou součástí nástroje, protože skutečně hrají. Varhanní skříň stojí uprostřed kůru u zadní stěny kostela a je ozdobena ornamenty s rostlinnými motivy. Původní dispozice Juříkových varhan z roku 1939 byla opublikována v minulém čísle. Později, nezjištěno kdy, byly tyto varhany dispozičně změněny a v současnosti mají níže uvedenou podobu. Rejstříková dispozice: Dvoumanuálové varhany s pedálem – 16 znějících rejstříků, pneumatická traktura, kuželkové vzdušnice.

II. Manuál: rozsah klávesnice C – g3, 56 tónů Principál 8‘ Aeolina 8‘ Vox celestis 8‘ Flétna 8‘ Noční roh 4‘ Lesní flétna 2‘ Kvinta 1 1/3 Pedál: rozsah klávesnice C – f1, 30 tónů Subbas 16‘ Echobas 16‘ Oktávbas 8‘ Pomocná zařízení: a) Spojky: II-I 8‘, II-I 4, II-I 16‘, I 4‘, II 4‘, I-P 8‘, II-P 8‘ b) Pevné kombinace: PP, P, MF, F, TT c) Vypínač kombinací: Vyp. d) Volná kombinace: Fr. Komb. e) Vypínač ručních rejstříků: Handr. ab f) Vypínač crescenda: Cresc. ab g) Crescendová šlapka: Cresc. – Decresc. 18

h) Žaluzie II. manuálu: Jalousle - schweller i) Tremolo

varhanáře, soudního znalce, spec. mistra ladění a oprav klavírů, Opava, Kotlářská 8. První varhany Jaroslav Juřík postavil v kostele sv. Štěpána krále uherského ve Francově Lhotě v roce 1933 za cca 40 000,- Kč. Toto organum však bylo v roce 2003 nahrazeno zcela novým dvoumanuálovým nástrojem s jednadvaceti registry, elektropneumatickou trakturou, kuželkovými vzdušnicemi a 1247 píšťalami mistra varhanáře Vladimíra Grygara z Prostějova za cca 3 500 000,- Kč. Podobných nástrojů, jako byly varhany ve Francově Lhotě, postavil Vladimír Juřík spolu s bratrem Vladimírem asi deset. Juříkova firma na výrobu varhan byla založena v roce 1932 a fungovala jen do roku 1948, protože s nástupem komunismu v únoru téhož roku byla jeho živnost zakázána. Poté Jaroslav Juřík dostal pracovní nabídku od krnovské varhanářské firmy Rieger-Kloss, což odmítl a raději pracoval jako šofér v komunálních službách Uherského Brodu. Po politickém uvolnění v roce 1968 dostal povolení opravovat varhany. Zakázky měl především na Slovensku. Jednoho dne roku 1972 k němu přistoupil před jeho vlastním domem příslušník STB, zatkl ho a uvěznil. Následně byl obviněn z nedobrovolného podnikání, držení hudebních nástrojů, z klerikářství a jako nebezpečný živel socialistické společnosti byl odsouzen na tři roky odnětí svobody nepodmíněně a propadnutí veškerého majetku ve prospěch státu. Po několika měsících odnětí svobody v nelidských podmínkách bohumilické věznice těžce onemocněl – začal vykašlávat krev. Poté příslušné orgány naznaly, že má velmi nemocné plíce, žel 28. července 1974 zemřel. V roce 1991 byl Jaroslav Juřík posmrtně rehabilitován. Poslední dvoje varhany, které Jaroslav a Vladimír Juříkovi spolu postavili, byly nástroje v Mutěnicích a Čejkovicích. Pokračování příště

Šlapka pro kalkování měchů, rejstříky I. manuálu a pedálu se nacházejí v pravé části varhanní skříně, registry II. manuálu v části levé. Na boku pravé části skříně, kde kalkanti šlapali varhanní měchy, je zaryt poměrně velký kovový střep s vysvětlujícím zápisem: „Památka na druhou světovou válku. 15.4. 1945.“ Stůl organa je úmístěn uprostřed kruchty tak, že interpret vidí na oltář a za svými zády má prospekt. Posadí-li se varhaník za hrací stůl, má po své pravé ruce ukazatel crescenda v podobě budíku s rozsahem 0-30 a elektronický číselník, kterým se udává numero písně z jednotného kancionálu, jež se bude při bohoslužbě zpívat. V levém rohu hracího stolu se nachází bílý štítek s nápisem ve třech řádcích: JAROSLAV JUŘÍK VÝROBA VARHAN V UH. BRODĚ Nad druhým manuálem je umístěno čtyřiadvacet ovladačů, které jsou rozděleny do čtyř skupin. Budeme-li postupovat od levé části hracího stolu, pak první skupinu tvoří šest registrů prvního manuálu (Principál 8‘, Salicionál 8‘, Kryt 8‘, Oktáva 4‘, Kvinta 2⅔‘, Mixtur 3x), poté následuje seskupení sedmi regisrů II. manuálu (Principál 8‘, Aeolina 8‘, Vox celestis 8‘, Flétna 8‘, Noční roh 4‘, Lesní flétna 2‘, Kvinta 1 1/3), dále tři pedálové rejstříky (Subbas 16‘, Echobas 16‘, Oktávbas 8‘) a skupina osmi ovladačů, která je tvořena sedmi spojkami (II-I 8‘, II-I 4, II-I 16‘, I 4‘, II 4‘, I-P 8‘, II-P 8‘) a tremolem. Nad pedálnicí se nachází ovládání crescenda a žaluzií II. manuálu. Obojí se děje pomocí nožních šlapek. Jak již bylo zmíněno, nynější varhany v Mutěnicích postavil Jaroslav Juřík, který se vyučil u svého bratra Vladimíra Juříka (* 1919),

Ing. Mgr. Karol Frydrych 19

COŽ

TAKHLE DÁT SI... TROCHU ETIKETY? doby, mocenských poměrů, sociální struktury - jde o souhrn přijatých a dohodnutých zvyklostí, kterými se řídí naše vztahy. Důležité je, že nás chrání také před společenským „úrazem“. Normy společenského chování nevznikaly žádnou vydanou normou, ale utvářely se po staletí na základě společenské nutnosti a potřeby. Jejich vývoj mapuje vývojovou cestu lidské společnosti. A měli bychom před souborem těchto norem cítit něco víc než jen respekt. I dnes platí, že naše možnosti a znalost nejsou vždy v rovnováze. A přitom je právě společenské chování v nemalé míře každodenní ukázkou naší fantazie a flexibility. A kam tedy s etiketou? Bude dobře, pokud se stane běžnou součástí našeho každodenního života. A pokud s ní umíme zacházet, je nám v mnoha ohledech lépe - na duši i na těle. Protože dnes víc než kdykoliv jindy se nosí mít svůj osobní styl! Tak se chová člověk, který se chová vždy způsobem odpovídajícím situaci, dovede se perfektně řídit společenskými pravidly hry. Zatímco ještě Jiří Guth-Jarkovský hovořil o etiketě různých vrstev (měšťanské nebo venkovské podle prostředí), již ve druhé polovině minulého století se takové pojetí mění. I když neexistuje etiketa univerzální a etiketa je souhrnem pravidel a zvyklostí ve společnosti - nemá ráz daných neměnných zákonů. Některá pravidla s dlouhou tradicí trvají, jiná se přizpůsobila moderní době. Uvidíte, jak se vám vyplatí osvojit si současný moderní styl, který zná co nejvíce odpovědí na nabytou škálu životního stylu 21. století.

Slovo etiketa vzniklo ze starofrancouzského „estiguer“ - jeho předchůdcem bylo starogermánské „stehen“ - obě slova mají podobný význam, tedy „připevnit“ nebo „vyvěsit“. Pravidla, dodržovaná u královského dvora a pravděpodobně i v objektech určených pro stráže a vojsko, se vyvěšovala na zeď a stávala se z nich denní pravidla („l´estiquet“ nebo „l´estiquette). Seznámit se s nimi mohli ovšem pouze lidé, kteří uměli číst. Společenský život, především na oficiální úrovni, podléhá na jedné straně pravidlům etikety, na druhé straně se dodržuje tzv. diplomatický protokol (ten vznikl v době Vídeňského kongresu v letech 1813-15 a od té doby se nezměnil). Protokol platí jako všeobecná, velmi praktická pomůcka mezinárodního soužití, dodržuje se při všech státních a politických událostech, platí i při jiných velkých společenských příležitostech. Zdar podniku je v přímé úměře závislý na znalosti diplomatického protokolu, velmi často se ovšem také pravidla etikety (společenská pravidla) mylně zaměňují za protokolární předpisy. Mnozí se domnívají, že se jimi musí řídit i v soukromém a společenském životě - protokolární předpisy ale neměly a nemají žádný vliv na jednání ani na chování v soukromém životě. Již před dvěma stovkami let platila pro chování ve společnosti tato definice: „Etiketa je soubor jistých zvyků a obyčejů ve vnějším styku společenském... Původ etikety je náboženský a vyjadřuje odvislost, úctu, bázeň před tím, jemuž se prokazuje.“ Současné pojetí vypadá takto - jedná se o komplex pravidel a zvyklostí upravující společenské chování a chování v pracovním styku. Etiketa byla a vždy bude výrazem ducha

Příště: Pozdrav Zdroj: Vysoká škola bontonu Marie Formáčková, Michaela Zendelová, 20

Přírodní úkazy nám předpovídají počasí ČERVÁNKY. Už naši předkové si kdysi dávno všimli, že před východem nebo západem slunce měly červánky za následek různé změny počasí. Červánky vznikají nejenom červeným, ale i žlutým rozptylem slunečních paprsků. Sytost těchto barev je tím výraznější, čím se nalézá více v ovzduší vodních par nebo, a to je důležité a rozdílné, prachových částic. Obecně lze říci, čím je více vodních par, přijde další příliv vlhkého vzduchu, naopak více prachu přináší suché a větrné počasí. A co HVĚZDIČKY, milenci? Trochu je zklamu. Mihotání hvězd zas valného významu nemá. Jestliže ale vidíme jasnou oblohu se třpytícími se hvězdami, pak bude určitě jasno a pěkně po několik dní. Jestliže se třpyt hvězd ztrácí, pochopitelně s příchodem oblačnosti, je to jasné, že se počasí bude horšit. A to mihotání hvězd, jejich mžikání či mrkání na nás, je způsobeno labilním zvrstvením vzduchu, v něm vznikají turbulentní víry. Ty zesilují nebo zeslabují světelné paprsky a nám se zdá, že hvězdičky mrkají na nás. Někdy „PADAJÍ HVĚZDY“. Jsou to ale meteority. Padající hvězdy jsou někdy dávány do souvislosti se změnou počasí. Věc se má ale úplně obráceně: Počasí nám může nebo musí (to je při dešti nebo oblačnosti) toho kterého roku umožnit pozorování padajících meteoritů. A podle počtu těchto pozorovacích dnů a objevených komet, můžeme zpětně usoudit, zda byl rok sušší či vlhčí, jako byl předcházející.

Jedním z důležitých činitelů, který nám pomůže určit, zda se v nejbližší době změní počasí, je VÍTR. Obecně lze říci, že severovýchodní, východní a jihovýchodní větry přinášejí spíše suché počasí, zatímco severozápadní, západní a jihozápadní přinášejí většinou vlhké, deštivé počasí. Ale pozor: je nutné si všímat tahu oblaků, které unáší vítr ve vyšších vrstvách atmosféry, nikoliv větru přízemního, který fouká někdy proti mrakům! VICHŘICE, které začaly v noci, nejsou nikdy tak trvalé, jako když začnou ve dne. DUHA má zvláštní postavení v předpovědi počasí. Když se nám ukáže po ránu, předpovídá další déšť, případně bouřku. Duha k večeru znamená jasné počasí, maximálně proměnlivost. Čím více vyniká v duhových barvách zelená, tím více bude pršet. Vyniká-li červená, tím větší budou větry. Z toho vidíme (a budiž nám to nosnou větou tohoto článku), že při předvídání počasí podle přírodních úkazů nelze brát v úvahu jen jednoho činitele, ale stav musíme posuzovat komplexně! Ale pokračujme: ZBARVENÍ OBLOHY. Třeba jasně modré, ale i ta má své odstíny, té si snad všimne každý. Jasná modř směřuje k počasí pěknému. Temná nebo sytá nastupuje po přechodu studené fronty a znamená počasí nestálé. Jasná obloha ráno v jinak ale deštivém počasí, je obvykle jen přechodným obdobím zlepšeného počasí. Jasná obloha večer ohlašuje počasí pěkné. Když po dešti prosvítá modrá obloha a přitom se vyjasňuje, oznamuje to zlepšování počasí. 21

pršet, když dřevo těžko hoří, vůbec, špatně se zatápí, plamen bývá modrý a oheň jako by jen blikal. Z komínů padají saze, dřevěný nábytek a podlaha doma praští, okna a dveře se hůře zavírají… Známe stahování a natahování střívkové struny u „meteorologického domečku“ s panáčkem a panenkou (ta při dešti z domečku nevylézá). No a turisté znají ten zavěšený sisalový provázek a sepsané průpovídky u něho. Když se zkracuje, sesychá, bude pěkně, když se prodlužuje, napitý vodou, prší. Když je v klidu, či jen povívá, je bezvětří, jak létá, je vítr. Může být zasněžený, zmrzlý – když sněží, když mrzne. Když je zamlžený, není vidět „na dva kroky“. Nejhorší je, když provázek zmizí zcela – to ho někdo uzmul…

MĚSÍC. Když „okolo měsíca kola sa dělajů“, to je známé, přichází ke změně počasí. SLUNCE před deštěm, před bouřkou doslova píchá. Jeho červená záře na obloze předpovídá větrno… Činiteli pro určování nejbližšího počasí jsou také teplota vzduchu, tlak vzduchu, vlhkost vzduchu, ale to sledují s různým úspěchem povolanější, než jsme my, laici. Ale ještě k jiným úkazům: Když se staré kamenné zdi osypou jinovatkou při mrazu, nastane obleva anebo déšť. Zrovna tak je tomu když se v teplém počasí opotí. „Potí se kameny, bude pršet“ – říkáme. Bývá-li v létě silná rosa, potrvá pěkné počasí. Přestaneli rosa, přijdou bouřky. Zapáchají-li silně kanály (a co dalšího), bude pršet. Přijde déšť, když se páry zvedají od země, mlhy neklesají, ale stoupají vzhůru, vršky hor a kopců se halí do mraků, když slyším až k nám pískat či troubit u přejezdů (k Čejči nebo k Dubňanům), ba i „dupot“, zvuk vydávající jedoucí vlak. Znáte to také. Bude

ing. Jaroslav Mihola P.S. Příště poslední část bude o lidech, kteří umějí počasí předpovídat: „Zas mě

Slet motýlků na jih Moravy Pod tímto názvem se dne 11.9.2010 konalo setkání chovatelů a majitelů se svými papillonky v Mutěnicích v kynologickém areálu. Před dvěma lety jsem uspořádala první setkání tohoto druhu v Mutěnicích a pro velké přání účastníků ze Slovenska, Rakouska a samozřejmě od nás jsem přislíbila zopakovat toto setkání. Největší obavy byly z počasí, letošní rok je ve znamení deště, nepřeje akcím konaným

pod širým nebem. Námi zvolený víkend byl po dlouhém čase bez deště, to byl plus pro Den Papillonka. Plocha kynologického areálu nebyla po předešlých deštích ideálně suchá, ale nakonec to nikomu nevadilo a zábava proběhla v plném proudu, hry ukázky poslušnosti, agilita, soutěže bez výstavní rivality, zkrátka pohoda. Někteří chovatelé přivezli sebou i svoje nové odchovy, a tak se mohli povahově projevit i v tak ranném věku. 22

Papillonek je kouzelný pejsek, má přátelskou povahu. Dokazuje to i toto setkání, kde se sešlo 147 pejsků, kteří se před tím neznali, volně se vypustili a chovali se k sobě přátelsky, máte pocit, že je to jedna scelená smečka se spoustou barev.

Den Papillonka se vydařil, při odjezdu účastníci své dojmy napsali do kroniky, kterou jsem pro tento účel pořídila. Blažena Šťastná chovatelská stanice Hroznový květ

NAŠE VINOHRADNICTVÍ - VINAŘSTVÍ VINAŘSKÝ ROK 2010 Na rok 2010 nebudou vinaři vzpomínat s velkým nadšením. Je to ročník, kdy se snad setkaly všechny nepříznivé okolnosti najednou. Když to vezmeme od začátku. Zima dlouhá s poměrně nízkými teplotami okolo -20 st.C, jaro začalo vysokými teplotami, ale později, kdy réva potřebuje teplé, suché počasí a začíná kvést, začalo být chladno a deštivo. Období květu jednotlivých odrůd se z běžných 5 – 7 dnů protáhlo na 14 – 16. Důsledek se projevil v zápětí. Malá násada květenství, špatný a nejednotný průběh kvetení, špatně odkvetené, sprchlé hrozénky. To hlavní však teprve mělo přijít. V měsících květen, červen, červenec, srpen, tedy v době výskytu hlavních chorob peronospory a padlí, byl souhrn srážek zcela abnormální. Za tyto čtyři měsíce spadlo bez mála 550 mm srážek. Je to množství, které v běžném roce nenaprší v našem katastru za celý rok. Kumulace velkého množství vody s vysokými teplotami přinesla samozřejmě své. Právě v tomto období se rozhodovalo o letošní úrodě hroznů jako hlavního produktu vinohradníka, i když už výše uvedenými důvody snížené. Potvrdilo se, že ošetření révy před květem dvěma postřiky je velmi důležité

a zejména letos rozhodující. Peronosporou bylo napadeno vytvořené květenství, úkaz v posledních snad třiceti letech zcela ojedinělý. Vinař, který v této době neošetřil kvalitním přípravkem na bázi mědi /Ridomil gold,Aliette Bordeaux/, byl za čtrnáct dnů nemile překvapen. Hrozny začaly usychat a následně odpadly. Další chybou, které se někteří vinaři dopustili, bylo omezení nebo úplné vypuštění ochrany takto napadených vinic. To je vidět v této době. Některé vinohrady jsou z více jak 50% bez listů. Vzniká zde velké nebezpečí špatného vyzrání oček a dřeva jako základu pro další úrodu. Očka i letorosty mohou být napadeny padlím, plísní a peronosporou. To může mít za následek poškození mrazem i nižším jak – 10 st. C, a tím vznik další škody. Do sklepa se dostávají nejen zdravé hrozny, ale i hrozny napadené plísní, zaschlé po padlí a v některých tratích i po slabém krupobití. Zde je základ úspěchu v okamžitém vylisováním, řádném a důkladném odkalení moštu. O tom bylo psáno už v předešlých číslech zpravodaje. Letos je předpoklad nižších cukernatostí hroznů. U zdravých hroznů není nutné spěchat se sklizní, bude lépe 23

počkat, dovolí-li to počasí. Tím budou částečně eliminovány důsledky nepříznivého průběhu vegetace. Letošní rok je obrovským ponaučením a zkušeností

pro další období, jedná-li se o ochranu vinné révy proti chorobám. Znovu se potvrzuje, že základ zdravé úrody tkví v pravidelnosti a prevenci jednotlivých zása-

hů proti hlavním nepřátelům vinohradníka, a sice peronospoře a padlí. Vladimír Trávník

Výstava vín 2010 Rád bych zhodnotil letošní výstavu vín, kterou Vinařský spolek Mutěnice tradičně pořádá. Bohužel se mi hodnocení nepodařilo uvést v letním zpravodaji. Také rok 2010 bude zapsán jako velmi úspěšný co do počtu přinesených vzorků. Stává se již tradicí, že si na koště v Mutěnicích mohou návštěvníci vybírat z tisíce vzorků vín a nejinak tomu bylo i letos, kdy se počet zastavil na čísle 1070. Z toho bylo 683 bílých, 58 rosé a 329 červených. V tomto roce dávali vinaři vzorek vína opět do tří lahví ( dvou sedmiček a jedné třetinky). Tato praxe se totiž v loňském roce velmi dobře osvědčila, a tak předpokládáme, že se bude praktikovat i nadále. Bohužel jsme měli velké potíže se složením degustačních komisí při bodování vzorků, které se tradičně uskutečnilo v základní škole. V letošním roce přišlo jen 70 degustátorů !! (o třetinu méně

Autor diplomu František Valda

24

než v r. 2009), mezi kterými byli i přespolní. Je velmi smutné, že si mutěničtí vinaři nemohou jedenkrát za rok udělat volné nedělní dopoledne a svými znalostmi přispět k vyšší objektivitě hodnocení dodaného vína. To jsou pak někteří chytří, jak by které víno mělo být bodováno! Je také nepochopitelné, že obec s druhým nejvyšším počtem vinařů v republice, byla v letošním roce při degustaci závislá na přespolních. V tomto směru máme rezervy, které však náš spolek může jen stěží ovlivnit. Snad se podaří přilákat především mladší vinaře na školení degustátorů, které plánujeme po novém roce. Ještě krátce o výstavě. Začátek měsíce dubna se zdá být pro tuto akci ideální a tak bychom chtěli tento termín i nadále zachovat. Také v roce 2011 je výstava plánovaná na sobotu 9. dubna, a to opět v areálu Sklepy Jarošek, kde si příznivci naší výstavy zvykli na příjemné prostředí a zázemí. Po loňských menších nepříjemnostech s teplým počasím jsme se letos nenechali zaskočit a zapůjčili jsme za poplatek několik chladících boxů pro uchování ideální teploty ochutnávaného vína. Takže opět rázný krok ke zvýšení kvality výstavy vín v Mutěnicích. I letos jsme zkusili výstavu protáhnout na dva dny. Jelikož však následující den přišlo opět jenom pár vinařů rozhodli jsme se neděli vypustit a raději plně soustředit naše organizační síly na sobotu. Jménem celého vinařského spolku děkuji všem vinařům za dodané vzorky, sponzorům za podporu, zástupcům obecního úřadu a základní školy za vstřícnost a panu Jaroškovi za poskytnutí prostorů. V sobotu 27. listopadu 2010 pořádá opět vinařský spolek „Žehnání vína“ v kulturním domě. Všichni vinaři a posluchači cimbálové muziky jsou srdečně zváni. František Dubina předseda vinařského spolku

OBLASTNÍ CHARITA HODONÍN

Charitní pečovatelská služba Mutěnice poskytuje své služby všem obyvatelům Mutěnic, kteří o ně projeví zájem. Poskytované služby: • • • • • • • • •

Nákupy Úklid bytů Rozvoz obědů Pomoc při osobní hygieně, pomoc při oblékání, podání stravy Praní a žehlení prádla Vyřizování úředních záležitostí Pomoc při vyřízení soc. příspěvků Dohled u nemocného (doprovod na vycházky, společné modlitby, ....) Hygiena nohou a ošetření nehtů (pedikúra). Objednat se můžete na tel. čísle: 737 234 097, 518 370 388

Případným zájemcům můžeme poskytnout odvoz k lékaři i mimo obec (např. Hodonín, Kyjov, aj.) Snažíme se citlivým a individuálním přístupem pochopit každého uživatele, který se na nás obrátí a dle našich možností mu pomoci. Charitní pečovatelská služba Mutěnice Po – Pá: 7.00 – 15.30 hod. Tel. kontakt: 518 370 388; 737 234 089 E-mail: [email protected] www.hodonin.caritas.cz

25

SPORT MUTĚNICKÝ FOTBAL Po krátké letní přestávce se nám opět naplno rozjely mistrovské fotbalové soutěže. Do uzávěrky zpravodaje stihly celky odehrát pět kol, přípravka díky předehrávkám kol dokonce šest. Pojďme se na start našich celků trochu podívat. Přípravka (trenéři J. Froněk a Fr. Lamáček) v omlazené sestavě bez hráčů r. 2000, kteří už jsou k dispozici mladším žákům, v úvodních zápasech nové sezóny zatím na vítězství čeká, i když podává výkony bojovné, nadšené i nadějné. Hlavně díky věku, kdy hrají proti o rok starším klukům. Navíc si odskočila v úvodu soutěže na turnaj do slovenských Nováků, kde v silné konkurenci obsadila 8. místo. Mutěnice však reprezentovala znamenitě. Celý zájezd, kterého se zúčastnila i většina rodičů, navíc určitě stmelil kolektiv, což by se mělo pozitivně projevit v dalších trénincích i zápasech. K mladší přípravce se nám podařilo získat nového trenéra, Radovana Maňáka z Hodonína, který se rovněž s velkou vervou pustil do trénování. Mladší žáci (trenéři P. Vlček, P Weigl a V. Michna) vstoupili do nové sezóny zatím s jedním vítězstvím ve Veselí, o které se postaralo trio hráčů z přípravky, tedy Roman Weigl, Michal Hajduch a Dominik Janouškovec. Silný r. 97 odešel kompletně do starších žáků, a tak se výrazné výsledky od kluků čekat nedají. Trenérskou posilou je Peter Vlček, ještě na jaře trenér A-mužstva v MSFL.

Starší žáci (trenéři K. Růžička st. a J. Musil) naopak mají kádr stabilizovaný, i když odchody takových opor, jakými byli třeba D. Prčík nebo F. Kratochvíla do dorostu, se musí někde projevit. Zatím jedinou ztrátu bodů přineslo utkání se Bzencem, kdy se našim klukům podařilo vydřít alespoň bod za remízu 2:2, když už 0:2 prohrávali! Ostatní zápasy zatím suverénně vyhráli, a tak se jeví, že budou určitě bojovat o čelné pozice. A někde v koutku duše si určitě věří i na příčku nejvyšší. Výraznou posilou se ukazuje David Koutný, který k nám sice přišel na střídavý start z Hovoran, ale jeho mateřským klubem je Čejč, se kterým se nám daří prohlubovat pro oba kluby prospěšnou spolupráci. Od mladšího dorostu (trenéři M. Foltýn a H. Vaculovič) se opět příliš neočekávalo, ale první tři kola, která přinesla plný bodový zisk, nás všechny mile překvapila. Na klucích vyšlých ze žáků je vidět, že něco fotbalové šikovnosti pochytili a kvalitně se doposud připravovali, což je dobrá vizitka předchozích trenérů. Díky úzkému kádru ve starším dorostu však kluci musí vypomáhat i jim, což se projevilo hlavně v posledním zápase s Bystrcí, kdy po poločasovém vedení 1:0 přišel ve 2. půli útlum, a naše vyčerpané hráče soupeř doslova „roznesl na kopytech“ a vyhrál nakonec 6:1. Nový trenér Mira Foltýn z Dubňan, který vystřídal Peťu Šperu odstoupivšího na vlastní žádost, se však jeví dobrou volbou a měl by přinést do Mutěnic nové impulzy. 26

“Hráči přípravky FK Mutěnice s trenéry Františkem Lamáčkem a Janem Froňkem.”

To od starších dorostenců (trenéři M. Antoš a J. Balaštík) se očekávat výsledky musí, i když po minulé sezóně, kdy jsme se přesvědčili o náročnosti krajského přeboru a zachraňovali se v posledním kole, všichni vidíme, že to nebude jednoduché. Posilování se příliš nepodařilo, hráčů nazbyt není, o čemž nejvíce ví mládežnický gigant v našem regionu RSM Hodonín, který má těch problémů ještě více. Přesto to proti očekávání veřejnosti „Foltýnovci“ nezabalili a pokračují v činnosti i nadále. Navíc se jim díky odstoupení našeho a šardického mužstva podařilo získat mužskou divizi, ve které se jim zatím nadmíru daří, a tak jejich sebevědomí stoupá. To až do té míry, že

nechtějí pouštět žádné hráče i za tu cenu, že fotbalové talenty místo rozvíjení svých dovedností sledují zápasy z tribuny tak jako u nás Petr Grmolec, který by k nám rovněž chtěl přestoupit, ale pan Foltýn ho prostě nepustí. No, taky takovým způsobem se dá fotbal dělat. Bohužel. Ale zpátky k našemu dorostu, který díky kontumační výhře v Břeclavi má zatím vyrovnanou bilanci vítězství a porážek a drží se ve středu tabulky. Bohužel však kromě Radima Holešinského, který je už kmenovým hráčem „áčka“, se trenéři budou muset během podzimu obejít bez zraněných či nemocných opor Pavla Varmuže a Romana Šmída. Tedy už do tak oslabeného kádru další zásah. 27

A mužstvo (trenér P. Zemánek, as. Jara Joch) se v létě muselo po odstoupení z MSFL a přihlášení do I. A třídy dát rychle do kupy, což se hlavně díky práci Peťe Zemánka, který se těší plné důvěře vedení klubu, v podstatě podařilo. Z loňského kádru zbyl jen forvard Koštuřík, brankář Lupač a dorostenci Lukáš Trávník a Radim Holešinský. K nim postupně byli doplněni ostatní hráči vycházející z dorostu (V. Lamáček a St. Brablc) a hráči B-mužstva, kteří měli chuť v Mutěnicích pokračovat. Tento mančaft by však určitě příliš konkurenceschopný nebyl, a tak se postupně přidaly tři velké posily. Vracející se „dobrý holub“ Milan Válek, kterého oslovil trenér Zemánek, si sebou přivedl další dva parťáky. Rovněž ze Šardic dalšího našeho bývalého hráče Davida Kopčila a z prvoligového Slovácka borce z více než 200 prvoligovými starty Pavla Němčického. Tito „plejeři“, vedle kterých by se naši mladí hráči měli učit, jsou zárukou kvality, což se vyjma úvodního zápasu ve Velkých Pavlovicích, kde jsme těsně prohráli, zatím ukazuje. Poslední zápas proti našlapanému Kyjovu to potvrdil, bod z půdy favorita vybojovaný i přes zdravotní problémy řady našich hráčů, může mít v konečném účtování cenu zlata. Potěšitelný je i vzestupný trend návštěvnosti, i když zatím spíše na půdě soupeřů. Návštěva 350 diváků v Ratíškovicích byla nejvyšší od dob 2. ligy a 600 diváků naposledy v Kyjově už je hodně významným počinem. Teď ještě, aby se návštěvy zvedly i u nás.

a tak se zdá být téměř jisté, že filmový „fajnšmekři“ si na své přijdou i příští rok. Pozitivním počinem FK Mutěnice byl určitě i zájezd na kvalifikační utkání o postup na ME 2012 ve fotbale ČR –Litva 7. září do Olomouce. Přes nečekanou porážku našeho celku to byla jistě dobrá příležitost hlavně pro naše mládežníky vidět naživo to nejlepší, co náš fotbal v současnosti nabízí. Zájezd byl malou odměnou pro hráče i trenéry našeho klubu a rádi bychom v budoucnu podobný zájezd, tedy snad i s lepším výsledkem, zopakovali. Jen tak pro zajímavost uvádím srovnání cen na utkání ČR-Litva, kde vyšla jedna vstupenka včetně dopravy pro členy FK na 200 Kč. Na premiérové utkání přemožitele Sparty Prahy slovenské Žiliny v Lize mistrů proti FC Chelsea (mj. v obou zápasech uvidí fanoušci Petra Čecha) byla cena jenom vstupenky 300, ne však korun, ale euro! I náš bývalý hráč a nyní opora Žiliny Mário Pečalka nad cenou vstupenek jenom kroutil hlavou. Závěrem přejeme všem školákům a nejen fotbalistům, úspěšný vstup do nového školního roku a jenom dobré známky. A všem rodičům malých fotbalistů hodně trpělivosti a tolerance s koníčkem jejich ratolestí. Ne vždy je totiž špatná známka ve škole důsledkem absolvování fotbalového tréninku či utkání. Dle mých vlastních zkušeností není zakazování fotbalu, tedy nějakých 6-8 hodin týdně tím nejúčinnějším nástrojem ke zlepšení prospěchu. Apeluji tímto na rodiče, aby za vším špatným neviděli fotbal, ale spíš brali fotbal jako dobrý prostředek k vytváření charakteru a osobnosti dítěte. A hlavně o toto nám v Mutěnicích jde. Fotbalu zdar!

FK Mutěnice jinak Filmovým fanouškům jsme slibovali Letní filmový festival a svůj slib jsme splnili. Závěrečný film Ženy v pokušení přece jen zvýšil celkovou návštěvnost na přijatelnou mez,

Petr Blaha

28

Narození: 26.05.2010 02.07.2010 03.07.2010 04.07.2010 01.08.2010 04.08.2010

Slávka Navrátilová Ema Marie Koněvová Alžběta Hanáčková Vendula Duhajská Ella Zimolková Michal Trávník Tomáš Kratochvíla Bronislav Trávníček

Letní 487 Letní 478 Jižní 952 Farní 81 Luční 152 U Školy 1219 U Kostela 794 Slovácká 259

19.06.2010

Petr Trávníček Jana Konečná

Slovácká 259 Moravská 476

26.06.2010

Jiří Jurčeka Dana Jochová

Uherský Ostroh Veselá 790

03.07.2010

Lubomír Varga Blanka Holešínská

Břeclav Díly 1183

10.07.2010

Zdeněk Šupa Lenka Mráková

Nová 937 Zahradní 920

24.07.2010

Vlastimil Lecián Jitka Blažková

Rohatec Nová 318

24.07.2010

Jaroslav Pospíšil Barbora Pončíková

Brněnská 219 Bavory

03.09.2010

Sňatky:

29

Úmrtí:

Sňatky: 24.07.2010

Petr Macík Eliška Ištvánková

Drnholec Školní 189

14.08.2010

Martin Doležal Ljuba Sehnalová

Hovorany Nádražní 585

21.08.2010

Milan Balga Marta Nováková

Týnec Slovácká 263

21.08.2010

Karel Jurkovič Hana Bačíková

Slovácká 512 Tvarožná Lhota

21.08.2010

Karel Čepil Petra Švecová

Nová 938 Na Ovčírnách 89

28.08.2010

Jan Bartoň Eva Hatašová

Malá strana 417 Rohatec

28.08.2010

Petr Balaštík Jana Hanáčková

Nedělní 1007 Tržní 1095

28.08.2010

Rostislav Švagerka Ludmila Havlíková

Ořechová 364 Nedělní 1014

04.09.2010

Věra Lamačová Radim Macek

Zahradní 829 Náchod

04.09.2010

Jiří Dráb Kamila Svobodová

Kamenice – Všedobrovice Servístky 143

11.09.2010

Jan Forch Miroslava Mrkvová

Na Ovčírnách 89 Dolní Bojanovice

11.9.2010

Zdeněk Sladký Zuzana Křápková

Moravská 1088 Hovorany

29.06.2010 06.07.2010 20.07.2010 20.07.2010 26.07.2010 01.08.2010 09.08.2010 09.08.2010 11.08.2010 05.09.2010

Miroslav Knedlík Zdeněk Lysý Brigita Konečná Růžena Štěpánková Pavel Daniel Jaroslav Jagoš Anna Bukovská Martin Mráka Anna Miklíková Františka Fajtlová

Sklepní 845 Hodonínská 900 Nová 851 Masarykova 39 Letní 319 Hodonín Zahradní 885 Polní 748 Nádražní 521 Nedělní 1013

ve věku 60let ve věku nedožit. 83let ve věku 78 let ve věku 62 let ve věku 44let ve věku nedožit. 61 let ve věku nedožit. 78 let ve věku nedožit. 82 let ve věku 85 let ve věku 82 let

Blahopřání: 75let:

06.07.1935 18.07.1935 17.08.1935 07.09.1935 13.09.1935 20.09.1935 26.09.1935

František Dubina Josef Vagunda-Drgáč Alois Mokrý Štěpánka Brablcová Marie Knedlíková Ludmila Tesaříková Jan Hanáček

80 let:

16.07.1930 17.07.1930 02.09.1930 17.09.1930

Věra Vybíralová Jaroslav Mráka Apolonie Prčíková Anna Švejcarová

85 let:

16.07.1925

Kateřina Šupová

90let:

30.09.1920

Emilie Hanáčková

93 let:

12.08.1917

Marie Slavíková

96 let:

15.08.1914

Marie Forchová Hana Svobodová matrikářka

30

31

His torie na f o togr afiích

Bednář Ladislav Prčík, zaměstnanec Vinařských závodů Mutěnice. Zhotovení nových obručí na ležácký sud 30 hl. Pomocníci František Sečka a Josef Vaculík

Bednářští mistři: pan Václav Vagunda a Ladislav Prčík. Tvůrci ležáckého 50 hl sudu, pro Vinařské závody v Mutěnicích, rok 1960 32

33

Zpravodaj Rady obce NAŠE MUTĚNICE. Povoleno OÚ Hodonín pod č.j. MK ČR E 12437 Vydává Rada obce Mutěnice. Red. rada: šéfredaktor - Pavel Trávník, redaktoři - Dagmar Marková, Marta Balgová, ing. Jaroslav Mihola, Ladislav Prčík, Vladimír Trávník, Anna Prčíková. Sazba a tisk: Tiskárna LELKA, Dolní Bojanovice. Náklad 34 1200 ks. Uzávěrka tohoto čísla 14. 9. 2010.