Slovo starosty Rozmluva o sociálním zázemí pro staré občany

roèník XXXII

hlumecké listy

èasopis chlumeckého regionu

5

2003

Rozmluva o sociálním zázemí pro staré obèany

Antonín Lauterbach vyznamenán

Z èinnosti leteckých modeláøù Chlumec nad Cidlinou dne 29.5.2003

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

Slovo starosty Rozmluva o sociálním zázemí pro staré občany Vážení čtenáři, tuto kapitolu jako součást zájmů města není jednoduché rozvinout. Vyjdeme-li z faktu, že již žijeme v jednadvacátém století, měl bych lehce a svižně psát o snaze rozvíjení sociálních služeb. Vše je ale podmíněno penězi, tedy příjmy města do jeho bezedné pokladny. V současné době jsme poučováni vedoucími pracovníky krajského úřadu z referátu sociálních věcí a lektory Ministerstva práce a sociálních věcí o tom, že stát nadále nebude mít dost finančních prostředků na dokrývání finanční ztráty na provoz domovů důchodců. Přibližně lze tvrdit, že jedno lůžko v domově důchodců měsíčně přijde na 13 000 korun. Klient, který má to štěstí, že bydlí v takovém zařízení, kde je o něho postaráno „od A do Z“, si hradí asi 6 500 korun, stát však doplácí stejně velkou částku. Stát převedl tato sociální zařízení na nového zřizovatele, na krajskou samosprávu. Krajům však také katastrofálně schází peníze na provoz těchto zařízení. Víte z tisku, že krajům chybí obrovské peníze na údržbu silniční sítě, na provoz školství i na zdravotnictví. Proto má kraj velké pokušení předat domovy důchodců na města. Ta jsou však v podobné nezáviděníhodné situaci a tomuto manévru se brání, protože by to mnohým menším městům, Chlumec nad Cidlinou nevyjímaje, obrazně zlomilo vaz. Je divné, že ve státní pokladně chybí již peníze na všechno. Jako bychom projedli budoucnost. Za mnohým ale stojí i oprávněné tvrzení o schvalování velmi špatných zákonů, ve kterých jsou snad i záměrně velké díry, kterých využívají čeští tuneláři, postrádající jakýkoliv náznak morálky a svědomí. Jak jinak si vysvětlit například to, že nyní všichni daňoví poplatníci zaplatí deset a půl miliardy odškodného zahraničnímu investorovi a přitom majitelé NOVY jsou sami miliardáři, kteří se na špatné práci Parlamentem najmenované Rady pro televizní a rozhlasové vysílání pravděpodobně lobisticky podíleli, a nyní se škodolibě vysmívají. 2

Dobře vědí, že po vzoru jiných tunelářů v bankách a jinde, nebudou nikdy po zásluze potrestáni. Začínám nabývat jistoty, že od určité výše finanční oligarchie a politických špiček, je tato kasta NEDOTKNUTELNÁ. Na ně se zákony asi nevztahují. Asi na sebe „tam nahoře“ všichni něco vědí, a nemohou se navzájem potápět, nevyplatilo by se to. Ale zpět k meritu věci. Naše populace rychle stárne. Dnes je v mladých rodinách moderní mít jedno dítě nebo žádné. Jestli se tento trend výrazně nezmění, za dvacet let bude poměr důchodců a práce schopného obyvatelstva u nás v poměru jedna k jedné. Kde vyrobíme na důchody? Platím si důchodové připojištění, ale začínám se bát, že mi ho stát neochrání a přijdu o něj díky dalšímu vynalézavému tuneláři. Žijeme v divné době, kdy Evropou začínají otřásat bouře o státním důchodovém systému. Z krajského úřadu k nám přichází nyní novinka. Spočívá v tom, že je nám suše oznámeno ukončování činnosti Pečovatelské služby, která byla zřízena zrušeným Okresním úřadem. Kraj požaduje, aby se zřizovatelem Pečovatelské služby stalo Město. A to již od konce září letošního roku. Kraj nám slibuje, že bude od nového roku vyhlašovat dotační granty na tyto sociální služby. My budeme doufat, že alespoň částečnou úhradu obdržíme a budeme se zase s dalšími městy o tyto granty rvát jako psi o hozenou kost. Kdo nám zaručí, že si krajský zastupitel nebude přihrávat více pro své město? My v krajském zastupitelstvu bohužel nikoho nemáme. Ale pro všechna města, která převezmou Pečovatelskou službu, to bude další zátěž do rozpočtu. Věřím, že naši zastupitelé Pečovatelskou službu, která dnes sídlí v Domově důchodců V Podzámčí, převezmou pod Město. Další náš plán je ten, že pokud se podaří získat letos dotace na výstavbu druhého Domu s pečovatelskou službou, kde by mělo být deset nových bytů pro potřebné občany, bude v jeho přízemí vybudo-

váno celé zázemí pro naši Pečovatelskou službu. Proto tento dům bude stát o dalších čtyři miliony korun více, než jsme předpokládali. Někomu by se toto zdát nehospodárné. Ale není to tak, následně vysvětlím. Jak jsem již výše napsal, přibývá starých a bezmocných občanů. V Evropě je význam Pečovatelských služeb velmi ceněn. Říká se jim terénní služby. Jdou totiž finančně minimálně o polovinu levnější než umístění starých občanů v domovech důchodců. Spočívají vlastně v tom, že pečovatelka dojede za člověkem, který co nejdéle dožívá v domácím prostředí, na které je také zvyklý, a zabezpečí mu například donášku oběda, úklid domácnosti, donášku léků, ale provádí se i občasné svážení starých lidí k pedikérským a holičským službám, nebo k celkové hygieně. Dle zákona si na toto starý člověk jistou částkou přispívá. Tato částka však opět také nepokrývá veškeré náklady a nastupuje dofinancování ze strany zřizovatele Pečovatelské služby. Kontaktovali jsme starosty okolních obcí, spádových do Chlumce, aby se připravili na příspěvek asi deset tisíc korun ročně na ošetřovanou osobu, pokud budou ve své obci chtít tyto služby také poskytovat. Rozhodnutí zastupitelstva pak bude velmi choulostivé, komu takový příspěvek dát a komu ne. Snad se ale nějak domluvíme a snad na tyto služby i v malých obcích zbude ve stále ztenčujících se obecních rozpočtech. Jak jsem psal shora, žijeme již v jednadvacátém století a staří lidé si tuto péči jistě zaslouží. Stát ale také musí přehodnotit své jisté priority v sociální oblasti. Například není možné stále vysoce dotovat nepřizpůsobivé občany, kteří nikdy pořádně nepracovali, pracovat a rekvalifikovat se ani nechtějí a stávají se doslova a do písmene parazity společnosti, kteří jsou nezaslouženě dotováni z daní slušně žijících a pracujících lidí. I tudy vede cesta, velmi tvrdá, ale spravedlivá. Jen se o tom „tam nahoře“ bojí na rovinu mluvit a to jistě není dobře. Ve státech Evropské Unie jsou sociální zákony lépe propracovány a proto i já budu volit ANO při hlasování o vstupu našeho státu do EU. Ing. Miroslav Uchytil starosta města Chlumecké listy

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

Zasedání zastupitelstva a rady města RŮZNÉ ! Zastupitelstvo na svém 6. zasedání schválilo zadání zpracování projektu „Lepší využitelnosti území“ (vojenská posádka) Královéhradecké rozvojové agentuře s tím, že v případě včasného předání podkladů od VUS Pardubice bude do 30. 6. 2003 zpracována analýza případných rizik. ! Starosta byl na tomtéž zasedání zastupitelstvem pověřen jednáním s ředitelem Czechinvestu o podmínkách získání dotace v rámci „Programu na podporu rozvoje průmyslových zón“ v případě, že Město Chlumec n. C. nebude využívat svého pracovníka (jako manažera průmyslových zón), ale bude v této věci spolupracovat s Královéhradeckou rozvojovou agenturou, která má k dispozici již takto vyškoleného pracovníka. ! Zastupitelstvo vzalo na vědomí nejnovější informace ve věci převodu

zřizovatelské funkce pečovatelské služby na Město Chlumec nad Cidlinou a pověřilo radu vedením veškerých přípravných kroků nutných k převzetí pečovatelské služby. ! Zastupitelé uložili radě připomínkovat zpracovanou studii protipovodňových opatření v tom smyslu, že studie neřeší jižní stranu ulice Na Lukách. Následně ukládá zastupitelstvo radě zadat zpracování projektové dokumentace, na jejímž základě lze žádat o dotační tituly na zpracování protipovodňových opatření. ! Starosta, místostarosta a odbor správy majetku a investic byli pověřeni účastí na veřejné schůzi v Lučicích a Pamětníku, kde budou obyvatelé seznámeni s výsledky průzkumu týkajícího se případné plynofikace obou městských částí i s možnými alternativními řešeními. ! Starostovi bylo uloženo neprodleně požádat VUS Pardubice o vydání

!

!

!

!

stavební dokumentace k vojenským bytům tak, aby Město Chlumec nad Cidlinou mohlo začít připravovat jejich prodej. V závěru 6. zasedání zastupitelstva bylo radě uloženo trvat, po skončení prací na rekonstrukci kanalizace v Zapči, na uvedení poškozených míst do původního stavu a jednat s dodavatelskou firmou o zamezení dalších devastací. Rada města schválila prodej knih z rušeného knižního fondu v Pamětníku Domovu důchodců Chlumec n. C. za symbolickou cenu 1,- Kč/ks. Zbylé knihy budou vyřazeny. S účinností od 1. 8. 2003 rada jmenovala do funkce ředitele Základní umělecké školy, Chlumec nad Cidlinou, Mgr. Jana Molingera. Rada schválila návrh Smlouvy o dílo, který se týkal dodání a instalace solárního systému pro ohřev teplé vody v Základní škole Chlumec n. C. pod názvem „Slunce do škol“.

Inzerce

5 / 2003

3

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

Pozvánka na informační setkání zájemců o účast na veletrhu „Lov, rybaření, rajtování“ v DrážKanech Společnost Tele-Marketing-Service GmbH (TMS) Drážnany je pořadatelem tradičního odborného a prodejního veletrhu „Lov, rybaření, rajtování“ v Drážnanech. Pro příští veletrh, který se bude konat v březnu 2004, jsme nabídli městu Chlumec nad Cidlinou oficiální partnerství s tím, že na veletrhu bude instalován centrální stánek Města Chlumce nad Cidlinou se všemi účastníky z tohoto regionu. Chceme dát příležitost firmám z Chlumce nad Cidlinou a okolí, jejichž zaměření přímo nebo zprostředkovaně souvisí s výše uvedenými oblastmi či turismem a aktivitami ve volném čase, aby se na tomto veletrhu představily širokému okruhu návštěvníků. Konkrétně se jedná o podniky s výrobním programem směřujícím do těchto oblastí, dále hotely, pensiony, hřebčíny a jezdecká zařízení, folklórové skupiny, specializované obchody, dřevařské podniky, lovecké společnosti a podobně. Těžiště nabídek respektive prezentací by mělo být v následujících bodech: rajtování s možností ubytování, nabídky hotelů a penzionů v kombinaci s lovem, rybařením, kulturou či exkurzemi, rybaření a potřeby pro rybaření, vybavení pro konírny a podobná zařízení, předvádění zpracování dřeva a výrobků ze dřeva, preparace loveckých trofejí, chov psů, výrobky a zařízení pro rekreační objekty a volný čas, výrobky potravinářského průmyslu a další. Zvláštním těžištěm by byl prodej specialit regionální kuchyně, hlavně jídel se zvěřinou a rybami, a případně i českých cukrárenských výrobků přímo na veletrhu. Pro zájemce o účast na veletrhu organizujeme ve spolupráci s Městem Chlumec nad Cidlinou informační setkání 12. června 2003 v budově radnice na Klicperově nám. Začátek je v 17.00 hodin.

Zájemce o účast na setkání prosíme, aby se telefonicky přihlásili do 5. června 2003 na Městském úřadě v Chlumci nad Cidlinou u paní sekretářky Jany Tučkové, telefon číslo 495 484 515 nebo 605 819 915. TMS-Messen Brigitte Fronert

Začátkem března letošního roku jsem navštívil na pozvaní drážnanské veletržní agentury TMS společně s radními panem Eduardem Hasprou a panem Ing. Pavlem Školníkem veletrh „Lov, rybaření, rajtování“ v Drážnanech. Účelem naší návštěvy bylo projednat možnost oficiální účasti Chlumce nad Cidlinou na tomto veletrhu v roce 2004. Výsledek je pro nás velmi příznivý. Chlumec nad Cidlinou má příležitost stát se oficiálním partnerem veletrhu v roce 2004. V praxi to znamená, že naše město by bylo v tisku, rozhlase, televizi a v reklamách, jako jediné město z České republiky uváděno jako oficiální partner. Chlumec nad Cidlinou by měl na veletrhu svůj centrální stánek, kde by podniky, organizace a spolky měly příležitost prezentovat a prodávat svoje výrobky a služby. Místní gastronomie by mohla nabízet regionální speciality, zejména zvěřinu a ryby. Podrobnosti jsou obsaženy v informaci TMS viz výše. Tento záměr, první svého druhu v historii našeho města, se nám podaří uskutečnit jenom za předpokladu, že se u nás najde dostatek firem, které rozpoznají tuto mimořádnou šanci. Apeluji na firmy v Chlumci nad Cidlinou a okolí, aby se zúčastnily informačního setkání s pořadatelem veletrhu. Miroslav Uchytil - starosta

Červnové pranostiky ! O svatém Norbertu /6.6./ chladna jdou ke čmertu. ! Často-li v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá. ! Svatý Vít /15.6./ dává trávě pít. ! Po Božím těle skoč do vody směle. ! Na sv. Aloise /21.6./ poseč louku, neboj se! ! Svatý Ivan / 25.6./ bývá plačtivý pán. ! Červen stálý - prosinec dokonalý. LV

4

V Nádražní ulici se staví se státní dotací dalších 26 bytů nazvaných sekce E a F, které budou dokončeny ke konci příštího roku. I když jsou tyto byty již opět obsazené, evidujeme další zájemce o bydlení. Chlumecké listy

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

Pálení odpadu a naše zdraví Vážení čtenáři, je to tu zase. S boží pomocí se zrodil další článek o problematice spalování odpadu v kamnech a otevřených ohništích. V minulém čísle jsme nakousli skrytá nebezpečí související se spalováním odpadu v domácích podmínkách. Nyní bychom se mohli podívat na další škodlivé aspekty tohoto oblíbeného „sportovního“ odvětví. Jak již bylo minule řečeno, při spalování odpadu v domácích kamnech na uhlí či dřevo dochází k nedokonalému spalování vlivem nízké spalovací teploty a krátkého času zdržení spalovaných látek. Emise vznikající při takovém spalování jsou toxičtější než při spalování hnědého uhlí. Na vině je právě ono krátké zadržení spalovaných látek (vznikající plynné látky ihned opouští spalovací proces) a nízká spalovací teplota. Spalovaný materiál nemůže dokonale shořet, nespálí se veškeré palivo ani plyny uvolněné tepelným rozkladem. Při nedokonalém spalování dojde pouze k tepelnému rozkladu paliva, přičemž se uvolní množství níže uvedených toxických látek, které se při nízké teplotě nemohou dále rozkládat na méně nebezpečné látky. Vlivem dodání tepelné energie mohou uvolňující se látky dále reagovat za vzniku daleko toxičtějších látek. Podívejme se například na spalování plastů. Hoření plastu na vzduchu je vždy doprovázeno tvorbou oxidů dusíku (NOX). To platí ovšem pro každé hoření na vzduchu. Polymery neobsahující chlor (PE, PP, PET, PS) je možno průmyslově za vhodných podmínek účinně spálit podobně jako fosilní paliva. Studie prokázaly, že akutně nejtoxičtější spaliny z jmenovaných polymerů poskytuje PE (polyethylen), nejvíce sazí pak PS (polystyren), což je vzhledem k PAH obsažených v sazích významnější než akutní toxicita. Spalováním polystyrenu dochází k uvolňování vysoce karcinogenních látek. Zvláštním případem je spalování PVC (polyvinylchlorid), který má na rozdíl od ostatních plastů ve své molekule chlor. Při jeho spalování proto nutně vznikají toxické zplodiny. Hlavními produkty spalování PVC jsou oxid uhličitý, voda a chlorovodík. Jako vedlejší produkty vznikají vysoce toxické dio5 / 2003

xiny (polychlorované dibenzofurany a dibenzodioxiny). V kouři ze spalování PVC jsou také obsaženy jedovatý čpavek a ještě agresivnější fosgen. Tyto látky jsou biologicky prakticky neodbouratelné, šíří se s koloběhem vody (těkají s vodní parou) a stopová množství se ukládají v živých organismech, zejména v tucích. Z organismu se prakticky nevylučují, takže se postupně kumulují a po delším čase mohou dosáhnout toxické hladiny. Jako další zastávka našeho povídání bude stručná charakteristika účinků nejčastějších látek vznikajících spalováním odpadu za nedokonalých podmínek. Oxid uhelnatý (CO) je zákeřným jedem, protože není detekován smyslovými orgány. Obsah CO v kouřových plynech činí 1 až 16 %, ve výfukových plynech automobilů 4 až 8 %. Hlavním účinkem CO je přeměna hemoglobinu (Hb) na karboxyhemoglobin (HbCO), takže nedochází k přenosu kyslíku a dochází k udušení. Působení velkého množství CO může způsobit smrt během několika vteřin. Menší expozice se projevují bolestmi hlavy, bušením krve v hlavě a tlakem na prsou. Oxid uhličitý (CO2) není toxický v pravém slova smyslu, ale je nedýchatelný. Dráždivý účinek je při inhalaci zanedbatelný, hlavní účinek je stimulace dýchání (prohloubení a zrychlení dechu) vedoucí až k ochrnutí dýchání při vysoké expozici. Fosgen (COCl2) je jednou z nejtoxičtějších látek. Hlavní nebezpečí je ve vážném poškození plic. Akutní otravy mohou vést ke smrti (edem plic). Při menších expozicích se objevuje kašel, bolesti v žaludeční krajině, pocit žízně. Dlouhodobá inhalace i malých koncentrací nemusí být neškodná. Záludnost fosgenu je dána existencí doby latence od expozice do objevení příznaků. Čpavek (NH3) má dráždivé účinky (při koncentraci 3,5 mg/m3 je cítit). Vysoké koncentrace způsobují zástavu dechu. Oxidy dusíku, oxid dusnatý (NO) a oxid dusičitý (NO2), ve směsi označované jako NOX. Oxid dusnatý (NO) při styku se vzduchem oxiduje na NO2, jehož hlavním účinkem je dráž-

dění sliznic (10,2 mg/m3 rozeznáme čichem). Při vyšších koncentracích je zdraví nebezpečný. Při otravách NOx je nebezpečná dlouhodobá latentní perioda (5 až 70 hodin), kdy se projeví první příznaky otravy bolestmi hlavy, poklesem krevního tlaku. Chronické otravy mají za následek zvětšení počtu červených krvinek a zvýšenou kazivost zubů. Chlorovodík (HCl) má intenzivní dráždivé účinky, způsobuje podráždění sliznic, záněty spojivek a zakalení rohovky. Kyanovodík (HCN) má silně dusivý účinek, nepříznivě ovlivňuje vnitřní dýchání tkání. Akutní otrava má průběh silně závislý na množství vstřebané látky a často končí smrtí. Při méně prudkém průběhu otravy jsou bolesti hlavy, závratě, nevolnost, přičemž kritická je doba 60 minut po expozici. Radek Česák, odbor výstavby a životního prostředí MěÚ

Životní moudra " Když po něm žádali, aby se zřekl svých názorů, zpyšněl. Do té doby neměl totiž vůbec tušení, že nějaké názory má. " Když ti děkují za to, že díky tobě ... a ty víš, že to díky tobě vůbec nebylo - přesto poci|uješ něco jako potěšení z vlastní velkorysosti. " Také zájem o své tělo člověk přesouvá v závislosti na věku - zatímco v mládí mu záleží především na tvaru nosu, ve stáří pak spíše na funkci jater a ledvin. " Zveřejňovat fakt životního výročí bez udání roků má své riziko: mohou se domýšlet, že je ti víc než ti je. " Bohatým nemáme za zlé, že žijí rozmařile. Zazlíváme jim, že mají na to, aby žili rozmařile. " Oddaný bývá ceněn víc než nadaný. LV

5

POLICIE ČR

Z POLICEJNÍCH ZÁZNAMŮ # Dne 15. 3. 2003 byl policejním radou obviněn ze spáchání trestných činů vydírání § 235/1 tr.z. a krádeže § 247/1d tr.z. 41letý muž z Kříčova, který dne 15. 3. 2003 v dopoledních hodinách fyzicky napadl 26letého muže z Chlumce n. Cidl. v jeho bydlišti. Od muže požadoval vrácení půjčené finanční hotovosti, a když byl odmítnut, tak poškozenému vytrhl z ruky mobilní telefon v hodnotě 3500,- Kč, který potom ukryl ve svém vozidle. # Dne 17. 3. 2003 byl obviněn ze spáchání trestného činu krádeže § 247/1a,b tr.z. a porušování domovní svobody § 238/1 tr.z., 66letý muž z Prahy, který se vloupal do sklepní koje v Chlumci n. C. domě čp. 696 Tylově ulici a odcizil zde jízdní kolo zn. AUTHOR HORIZONT v hodnotě 8000,- Kč. K zadržení pachatele přispěl svou informací občan V.H. z Chlumce n. C., kterému touto cestou PČR děkuje. # Pachatelé trestných činů krádeže a porušování domovní svobody ve věku 37 a 30 let se dlouho nerado-

vali ze svého lupu, dvou selských postelí z masivního dubu a dubové židle s koženým čalouněním. Nábytek odcizili dne 20. 3. 2003 kolem 10.00 hod. v obci Mlékosrby z domu čp. 64, kam se vloupali po rozbití okna. Potom oba muži z Pardubic odváželi odcizené věci ve služebním nákladním automobilu. Krátce po činu byli kontrolování a zadrženi hlídkou PČR OOP Chlumec n. C. Oba pachatelé byli obviněni policejním radou. # Dne 3. 4. 2003 ve 14.00 hod. ujížděl se svým vozidlem před hlídkou PČR OOP Chlumec n. C. 32letý muž ve směru od Chlumce n. C. na Nepolisy. Řidič nezvládl řízení a havaroval do vrat ZD. Při zadržení bylo zjištěno, že řidič před jízdou požil alkohol a jelikož se odmítl podrobit dechové zkoušce a lékařskému vyšetření, hrozí mu od Správního orgánu pokuta ve výši 15000,- Kč. # PČR Obvodní oddělení Chlumec n. Cidl. pátrá po pachateli krádeže motorového vozidla zn. VW Transportér bílé barvy, které bylo odci-

zeno z parkoviště pod zámkem v Chlumci n. C. dne 12. 4. 2003 kolem 10.00 hod. # O nevídané drzosti pachatelů tr. činu krádeže se přesvědčil 22letý muž z Chlumce n. Cidl., kterého dne 11. 4. 2003 kolem 23.00 hod. poblíž restaurace Stará brána, kde ho požádal jemu neznámý muž o zapůjčení mobilního telefonu, aby si mohl zatelefonovat. Místo toho však nastoupil do poblíž stojícího vozidla a poškozenému chtěl se svými společníky ujet. Poškozený se vozidla držel, ale pustil se poté, co jej jeden z pachatelů řízl do ruky nožem. Na základě informací, které poškozený předal policii byli jako pachatelé zjištění 25letý a 22letý muži z Pardubic, kterým policejní rada sdělil obvinění ze spách. tr. činu krádeže § 247/1c tr. zákona ve spolupachatelství. 25letý muž je stíhán vazebně. # Policie ČR Obvodní oddělení Chlumec n. Cidl. děkuje občanům obce Chudeřice, zejména pak Petru K., který nemalou měrou přispěl k zadržení pachatelů krádeže benzinu ze zaparkovaného vozidla. npor. Zima

Obèanské sdružení „Mìsto v zahradách“ poøádá u pøíležitosti 1. výroèí znovuotevøení Lorety

KVÌTY V LORETÌ

sobota 7. èervna 2003 od 13.30 hod. Umìní vázání kvìtin doplnìné módní pøehlídkou pøedvedou Jitka Remarová - mistrynì floristiky ÈR 2001 Petr Kopáè - mistr floristiky ÈS 2002 a držitel zápisu do Guinnessovy knihy rekordù za rok 2002 v uvázání nejvìtší svatební kytice a studenti SOŠ a SOU se zahradnickým a floristickým zamìøením Sobotní odpoledne zahájí OLEŠNICKÉ MAŽORETKY Souèástí programu je i prohlídka Lorety Tìšíme se na Vaši návštìvu!

6

Chlumecké listy

KVĚTNOVÉ UDÁLOSTI

58. výročí osvobození Československa 30. dubna, jak si pamětníci jistě vzpomenou, spáchal Adolf Hitler v bunkru Říšského kancléřství sebevraždu, prezentovanou veřejnosti jako hrdinná smrt v boji, a za dva dny kapitulovali poslední obránci Berlína. Nová vláda velkoadmirála Dönitze spoléhala mimo jiné, že se podaří zadržet postup Rudé armády úpornou obranou „pevnosti Čechy a Morava“, kde bylo soustředěno několik set tisíc vojáků skupiny armád Mitte maršála Schörnera. Rychlý postup sovětských, rumunských i československých vojsk však podnítil živelné výšlehy povstání již na samém počátku května. V Přerově je nacisté 1. května ještě stačili utopit v krvi, avšak jiskra osvobozeneckého boje se rozhořela ve Vizovicích, Vsetíně, Valašských Kloboukách a na dalších místech. 2. května vypuklo povstání v Nymburce, Poděbradech, přeneslo se i do Chlumce nad Cidlinou, Nového Bydžova. Následující den už povstalci spolu s partyzány odzbrojovali německé vojáky v Semilech, Železném Brodě, Jilemnici. Povstání se přeneslo do Staré i Nové Paky. Ozbrojené oddíly začaly ohrožovat i prostor rozmístění štábu maršála Schörnera v Lázních Velichovkách. Zbraní se chopili i dělníci v Kladně. Přepadli sídlo gestapa i va-

zební věznici. Na Mělnicku přikročili k bojovým akcím partyzáni z oddílu Národní mstitel, Příbramsko osvobodila brigáda kapitána Olesinského. K. H. Frank, který se 3. května zúčastnil ve Flensburgu zasedání Dönitzovy vlády, dostal zplnomocnění k vyjednávání s vrchním velitelem spojeneckých vojsk generálem Eisenhowerem s využitím českých představitelů odboje. Tato akce skončila nezdarem. Společně s předsedou protektorátní vlády Bienertem vydal pak Frank prohlášení o zániku protektorátu. Ve smyslu svého zplnomocnění jednal Frank o předání správy a výkonné moci nové vládě Česko-moravské republiky. Jeho snahy však přerušilo propuknutí povstání v Praze 5. května, které bylo signálem k ozbrojené vzpouře proti nacistické moci v celé zemi. Toho dne vypuklo povstání i v našem městě Chlumci nad Cidlinou. Na radnici zasedal Revoluční národní výbor, ozbrojení železničáři i civilisté s trikolorami na čepicích obsadili nádraží, záseky na přístupech k městu a nově budované barikády v ulicích. V Olešnici esesáci prchající z Chlumce povraždili skupinu dělníků, kteří šli pěšky z Kolína domů... Jedním z nich byl pan Tomášek z Chlumce. V celém Česku tehdy padlo na 10 000 lidí.

Toho 5. května ráno zahájily jednotky americké 3. armády útok od Ašského výběžku po Železnou Rudu a jižně odtud až k ohybu Vltavy. Také na východní frontě byly sovětské, polské, československé i rumunské jednotky na postupu. Vojska Schörnerovy skupiny armád v beznadějné situaci zahájila odpoutávání od nepřítele. 6. května vstoupila americká vojska do Plzně, avšak dohoda o demarkační čáře jim znemožňovala postupovat dál na pomoc bojující Praze. Osvobození Prahy si vyhradila sovětská armáda, jejíž čelní tankové jednotky maršála Koněva vjely do pražských ulic 9. května ráno, když předtím po složitých jednáních generál Toussaint za wehrmacht podepsal kapitulační dohodu s Českou národní radou. Toho dne podepsali němečtí představitelé také úplnou a bezpodmínečnou kapitulaci Německa. Kapitulační akt se pak musel na Stalinovu žádost o den později zopakovat v Berlíně. Celý svět se radoval, že je konec války a všichni věřili, že byla poslední. Bude vůbec někdy nějaká válka poslední? Jen aby to proboha nebyla ta, co nakonec zničí celý svět. K. Richter

Inzerce

5 / 2003

7

KULTURA V CHLUMCI

ANTONÍN LAUTERBACH VYZNAMENÁN V pátek 25. dubna 2003 sehráli klicperáci komedii Ťululum, které však předcházelo slavnostní předání vyznamenání panu Antonínu Lauterbachovi. Před oponu předstoupili členové Rady Volného sdružení východočeských divadelníků s následujícím projevem. Váženi přátelé! Využíváme této příležitosti, abychom tu před vámi předali vyznamenání panu Antonínu Lauterbachovi za

pera. Chlumci zůstal věrný dodnes. Byl hercem, který zde v Chlumci sehrál desítky rolí, režisérem mnoha inscenací, dramatikem a spisovatelem s význačnou publikační činností. Je i dnes stálým přispěvatelem Chlumeckých listů. Napsal několik divadelních her. Hrál na chlumeckých prknech po boku Karla Högra, Vlasty Fabiánové, Růženy Šlemrové i Edvarda Kohouta. Je spoluzakladatelem a organizátorem jedné z nejstarších přehlídek amatérského divadla,

foto Ant. Fibigr jeho celoživotní dílo v oblasti amatérského divadla, Zlatý odznak J. K. Tyla, který je udělován za významnou činnost a vytrvalé úsilí pro rozvoj amatérského divadla. Uděluje jej komise složená ze zástupců všech významných amatérských organizací v republice, na návrh jednotlivých organizací. V našem případě na návrh Rady Volného sdružení východočeských divadelníků. Jsme rádi, že jsme to právě my, kteří můžeme panu Antonínu Lauterbachovi tento zlatý odznak předat do užívání. Pan Antonín Lauterbach, zasvětil celý svůj život amatérskému divadlu. S divadlem se setkával od samého mládí a vytvořil si tak k němu hluboký vztah. Také jako student byl světem divadla uchvácen. Začínal ve Spolku chlumeckých studujících, kde poprvé vystoupil ve hře V. K. Klicpery Rohovín Čtverrohý. Účastnil se divadla v chlumeckém Sokole a od roku 1936 působil jako člen pěvecko-ochotnické jednoty Klic8

Klicperova Chlumce, která se v minulém roce konala již po 55. Antonín Lauterbach se zúčastnil již prvního představení této přehlídky, v roce 1937. Jeho aktivity vždy zahrnovaly a zahrnují široký okruh činností propojených s divadlem. Je význačnou osobností amatérského činoherního divadla a kulturního života v Chlumci. Vyznamenání, reprezentované Zlatým odznakem J. K. Tyla se dostává do jeho rukou krátce poté, co oslavil své význačné kulaté jubileum, 90 let svého života. Zlatým Tylem je oceňována jeho oddanost amatérskému divadlu i to, co pro jeho rozvoj a zviditelnění vykonal. Děkujeme panu Lauterbachovi za vše, jménem členů Volného sdružení východočeských divadelníků i všech ostatních amatérů, a přejeme mu do dalších let pevné zdraví, životní pohodu, krásné divadelní vzpomínky a ještě mnoho prožitých divadelních představení.

Zlatý odznak J. K. TyIa panu Lauterbachovi předávali členové Rady sdružení: Jana Neugebauerová, pracovnice krajského zařízení pro amatérskou kulturu v Hradci Králové, Mgr. Břetislav Lelek, dlouholetý amatérský divadelník a člen krajských porot, a Jan Merta činný v oblasti loutkového i činoherního divadla. Pan Antonín Lauterbach za vyznamenání poděkoval. Milí klicperáci! Vážení divadelní přátelé z Hradce Králové! Vážení diváci! Je pravdou, a já se k ní dnes veřejně přiznávám, že jsem ve svém životě vřele miloval dvě ženy. Především svou milou ženu Jiřinku a druhou, krásnou a spanilou, přímo bohyni, onu vznešenou božskou Thálii, jíž jsem se zaslíbil už jako sedmiletý kluk, když jsem poprvé v divadle v Liverpoolu sehrál v pohádce trpaslíka s vousy až na zem a jíž jsem zůstal věren až do dnešní doby, vždyf ještě ve svých osmdesátinách jsem zde naposled hrál a zpíval jako principál ve hře „Drak je drak“. A snad právě proto stojím zde tei na těchto prknech, která pro mě znamenala svět, v kruhu svých divadelních přátel, kteří mně vyslovili vděk a uznání za mou dlouholetou divadelní činnost a udělili nádhernou cenu „Zlatý Tyl“, vyznamenání, kterého si nesmírně vážím, které mi způsobilo radost a za něž Vám upřímně a srdečně děkuji. Děkuji všem, kteří jste zrežírovali toto pro mě nečekané překvapení, a vězte, dopřeje-li mi můj šfastný životní osud ještě nějakou dobu života, nechci stát stranou, nechci složit ruce v klín, chci aspoň nějak trochu být prospěšný, nebof jedině tak je život krásný, když má člověk vědomí, že nežije nadarmo. A Vám, milí klicperáci, k tomu Vašemu dnešnímu představení to naše „zlomte vaz!“ Redakční rada Chlumeckých listů blahopřeje panu Antonínu Lauterbachovi, svému aktivnímu členovi, k získání tak významného ocenění - zlatého odznaku J. K. Tyla - a přeje mu, aby mu jeho zdraví dovolilo ještě dlouhá léta pracovat ve prospěch chlumecké kultury. Chlumecké listy

KULTURA V CHLUMCI

Odhalení sochy Svatého otce Dne 26. dubna 2003 se v Hradci Králové - Novém Adalbertinu - konalo slavnostní odhalení sochy Svatého otce Jana Pavla II. Veřejnosti tak konečně bylo představeno velkolepé dílo, na němž téměř tři roky ve svém štítském atelieru pracoval akademický sochař Vojtěch Adamec. Je to nádherná skulptura výstižně zpodobňující papeže v jeho charakteristickém sklonu hlavy i žehnajícím gestu, jak ho zná celý svět jako věrozvěsta míru a pokoje na této planetě. Vrcholné uznání zajisté zaslouží hradecký episkopát za rozhodnutí vybudovat tento pomník duchovního velikána naší doby. Uznání náleží i tvůrci sochy, jemuž se podařilo vystihnout všechno veliké a mimořádně záslužné, co je obsaženo v osobnosti tohoto nejvyššího církevního hodnostáře. Není nám známo, kolik pomníků Jana Pavla II. v současné době existuje. Dost možná, že hradecký je prozatím jediný. V každém případě jeho odhalení podle našeho názoru vyznělo skromněji, než by si tak významná událost zasloužila. Tímto pomníkem se vzdá-

vá pocta velikému muži ve Vatikánu, bratrskému polskému národu, z něhož vzešel, církví usilující jeho prostřednictvím a jeho zásluhou o ekumenickou spolupráci veškerého křes|anstva na

tvorbě a upevňování míru. Vzhledem k řečenému významu věcí byla jistým zklamáním neúčast některých církevních i státních celebrit. Nechce se věřit, že by si nebyly vědomy, jak velice by svou přítomností zvýraznily závažnost a smysl tohoto tvůrčího činu.

Pro zájemce o literaturu faktu Ve druhém čísle revue Přísně tajné si můžete přečíst: Nobelova sekretářka /Jiří S. Kupka/, Bráškové z křižníku Kaiserin Elisabeth /Jindřich Marek/, Interpol a Československo /Michal Dlouhý/, Mon Genéral /Milan Hulík/, Ústup /Karel Richter/, Nacistická elita v šeru biografů /Miroslav Čvančara/, Historie jedné zprávy /Jiří Janeček/, Devatenáct cigaretových papírků /Roman Cílek/, Letecká operace Flax /Karel Šimek/, Banderovci na Moravě /Jan Kux/, Vaše doklady, prosím! /Heda Bartíková/, 1968: Naděje i hrozby /Antonín Benčík/, Malá povídka o dávání /Arnošt Lustig/. K dostání ve stáncích PNS a v prodejně knih. 5 / 2003

Takto zůstala působivost aktu odhalení monumentálního sochařského díla i jeho ideový dosah odkázány do mezí pouhé regionální záležitosti. Škoda. -Redakce-

Vážená redakční rado, ráda bych prostřednictvím Vašich Chlumeckých listů vyjádřila gratulaci a poděkování manželům Marii a Vojtěchovi Adamcovým za zdařilou sochu papeže Jana Pavla II. Socha je instalována v novém Adalbertinu, na druhém nádvoří. Manželé Adamcovi patří do okruhu mých známých řadu let. Já sama jsem však nikdy nevnímala krásu a hodnoty kolem sebe tak jako právě nyní. Proto vy všichni, kteří navštívíte Hradec Králové, zajděte na druhé nádvoří, je opravdu co vidět. Marie a Vojto, vím, že toto Vaše dílo trvalo necelé dva roky a je to ojedinělý památník v České republice, umístěný právě v našem krajském městě. Potěší nejen naši generaci, ale určitě hodně napoví i generacím budoucím. Ještě jednou gratuluji a přeji mnoho elánu do další tvůrčí práce. Dlouholetá čtenářka Chlumeckých listů Vlasta Černohorská, Klamoš 114

Informační středisko Významné dny roku 2003 Červen 1. 6. 4. 6. 5. 21. 26. 27.

6. 6. 6. 6.

Mezinárodní den dětí Mezinárodní den nevinných dětských obětí agrese Světový den životního prostředí Evropský svátek hudby Mezinárodní den boje proti narkomanii Světový den rybářství Světový den diabetu 9

KULTURA V CHLUMCI

KINO Panorama Chlumec nad Cidlinou http://kina.365dni.cz

tel. č. 495 485 129

ČERVEN 2003 7. červen sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

70 minut

Česká filmová balada. Příběh lásky, hříchu a naděje, zrozený v nábelském tempu jediné noci. Režie: F. A. Brabec Hrají: P. Jákl, E. Geislerová, R. Krajčo, K. Dobrý ad.

Vstupné: 50,- a 53,- Kč

14. červen sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

83 minut

21. červen sobota

KRYSAŘ

Mládeži přístupný od 12-ti let

ZLOČIN JE EXTRÉMNÍ SPORT Film Francie, Velké Británie, Kanady. Když máš na to, udělat banku po svém, máš prachy na cokoliv. Režie: Gérard Pirés Hrají: Stephen Dorff, Natasha Henstridge, Bruce Payne ad.

Vstupné: 50,- a 53,- Kč

Mládeži přístupný

V měsíci červenci kino nehraje!

17.30 hod. 20.00 hod.

KLUCI TO TAKY CHTĚJ ... A POŘÁD

Německá komedie, česky mluvená. Komedie o tom, jak to vidí ten v kalhotách. Režie: Granz Henman Hrají: Tobias Scherke, Axel Stein, 87 minut Diana Amft, Rebecca Mosselmar ad. Vstupné: 50,- a 53,- Kč Mládeži přístupný od 12-ti let 28. červen sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

CHYŤ MĚ, KDYŽ TO DOKÁŽEŠ

Americký film, pravdivý příběh skutečného podvodníka. Režie: Steven Spielberg Hrají: Leonardo di Caprio, TomHanks, 135 minut Nathalie Bayerová ad. Vstupné: 50,- a 53,- Kč Mládeži přístupno od 12-ti let

Změna programu vyhrazena!

KONCERT DECHOVÉHO ORCHESTRU A 5-TI SKUPIN MAŽORETEK První dubnová sobota byla opravdu aprílová. Studená, upršená a jednu chvíli i padal sníh. Ale v sále sokolovny se chystala velká sláva - koncert dechového orchestru naší ZUŠ a 5-ti skupin mažoretek. Pro některé dívky to bylo vůbec první vystoupení před chlumeckým publikem. Mezi mažoretkami v zákulisí před samotným vystoupením panovalo napětí a velká tréma. Jak to všechno dopadne? Nespleteme kroky? Nezapomněly jsme na nic? Tyto a podobné otázky se honily hlavou nejedné dívce. Jejich umělecká vedoucí Jana Gogová měla co dělat, aby je upokojila. Po úvodní skladbě dech. orchestru ZUŠ se ujala slova moderátorka Jitka Surová, která úvodním slovem přivíta10

la publikum a pozvala první skupinu mažoretek - 14 dívek ve věku 9-10 let. Po nich následovala druhá skupina 10 dívek 10-12ti letých. Obě vystoupení nejmladších žaček bylo nejen velmi působivé, ale i překvapivé, nebo| jejich hlavní náplní je tanec lidový, klasický a moderní. Dvě pódiové skladby předvedla třetí skupina mažoretek. Jsou to žačky 5. a 6. ročníku tanečního oboru. Před přestávkou se ještě představilo 26 děvčat, z toho část z nich patří k mažoretkové přípravce. Vrcholné vystoupení večera předvedla nejstarší skupina mažoretek, která sklízí ovoce nejen na domácí scéně, ale i v zahraničí. Vskutku nevšedním zážitkem byla skladba „Abba gold“, kde

se mažoretky představily i jako půvabné tanečnice. Hezkou tečkou večera plného mládí a pohybu byl zpěv Michaely Suchánkové v doprovodu dechového orchestru pod taktovkou dirigentů Jana Molingera a Petra Raška. Spokojenost aplaudujícího plného sálu se přenesla i na všechny účinkující. Srdečný dík s přáním dalších úspěchů patří nejen umělecké vedoucí mažoretek Janě Gogové a dirigentům dech. orchestru Petru Raškovi a Janu Molingerovi, ale také všem mladým účinkujícím. Dík všem za krásný večer! S fotografiemi Ant. Fibigra máte možnost nahlédnout do programu. Viera Chrtková, zástupce ředitele ZUŠ Chlumecké listy

KULTURA V CHLUMCI

foto Ant. Fibigr 5 / 2003

11

KULTURA V CHLUMCI

CENTRUM KULTURY - ŘÍHŮV DŮM tel. č. 495 485 853

1. 6.

6. 6.

ČERVEN 2003

DEN DĚTÍ zábavné dopoledne s velkou diskotékou, soutěžemi a dárkem v letním areálu Říhova domu od 9.30 hodin, děti vstup zdarma, dospělí 20,- Kč Melodie pro pamětníky hudební pořad pro seniory od 14.00 hodin, vstupné 40,- Kč.

mobil č. 604 915 583

18. 6.

SKŘÍTEK SE VRACÍ - pohádka pro děti od 9.15 hodin. Divadlo Matěje Kopeckého Praha, vstupné 20,- Kč.

30. 6.

ETCIMEX - prodej levného textilu

Připravujeme: 56. KLICPERŮV CHLUMEC 4. CHLUMECKÝ HUDEBNÍ PODZIM

S NÁMI SE NESTANETE MILIONÁŘI (SOUTĚŽ PRO CELOU RODINU - OVĚŘTE SI SVÉ ZNALOSTI) B

C

D

Bohdaneč

Janské Lázně

Velichovky

Lázně Bělohrad

1

Do Královéhradeckého kraje nepatří lázně:

2

V Krkonoších nepramení řeka:

Labe

Úpa

Jizera

Metuje

3

Největší vodní nádrž ve východních Čechách Rozkoš má rozlohu:

3 km2

7 km2

11 km2

15 km2

4

Sochařsko-kamenická škola je v:

Hradci Králové

Jičíně

Nové Pace

Hořicích v. P.

5

Obří skokanský můstek je v:

Špindlerově Mlýně

Harrachově

Peci p. Sn.

na Černé hoře

6

Božena Němcová nenapsala knihu:

Na dvoře vévodském

Divá Bára

V zámku a podzámčí

Babička

7

Náchodem protéká řeka:

Orlice

Labe

Metuje

Úpa

8

Spisovatel Karel Čapek se narodil v:

Úpici

Malých Svatoňovicích

Červeném Kostelci

České Skalici

9

Z východních Čech nepocházel spisovatel:

Jan Neruda

K. J. Erben

K. V. Rais

Alois Jirásek

10

Pančavský vodopád v Krkonoších je na řece:

Jizeře

Úpě

Metuji

Labi

Správné odpovědi na str. 33

12

A

Jiří Drábek Chlumecké listy

Inzerce

5 / 2003

13

HISTORIE CHLUMECKÉHO DIVADLA

HISTORIE CHLUMECKÉHO DIVADLA K naší velké lítosti se před námi pojednou opět rozevřela hluboká propast čtyř dlouhých let, kdy se nepodařilo získat sebenepatrnou zmínku o divadelní činnosti chlumeckých ochotníků, takže léta 1893-1896 zůstala prázdná. Chceme věřit, že ne na věky, že se najde přece jenom někdo, komu se podaří tato temná místa, jichž je poměrně dost v naší divadelní historii, osvětlit. Z toho vzešla naše domněnka, že je pravděpodobné, že tuto mezeru v činnosti spolku měl mimo jiné do jisté míry na svědomí i onen neš|astný požár divadelní kostry, o němž jsme se v dalších zápisech vůbec nic bližšího nedozvěděli. Každá dějinná událost, každý politický zvrat v rakousko-uherské monarchii vždy nějakým způsobem odezněl v činnosti našich ochotníků. Zřídkakdy kladným, zato však daleko víc negativním. Bouřlivý revoluční rok 48. vyhrotil národnostní otázku v malých městech, a tím také i u nás v Chlumci, kdy si lidé začali uvědomovat své češství a zároveň se k němu hrdě hlásit, kdy naši předchůdci začali zejména pomocí divadla svůj jazyk šlechtit, tříbit a hlavně milovat, vedeni jsouce zářným příkladem našich buditelů. To jsme už měli svou vlastní českou dramaturgii, nasycenou původními hrami J. N. Štěpánka, V. K. Klicpery a J. K. Tyla, k nímž se pak v létech 60. a 70. přidali další. Sledujeme-li dramaturgii chlumeckých ochotníků zjistíme, že se v té době u nich velké obliby těšily hry Šamberkovy, Štolbovy, Stroupežnického. Zvláště pak jejich výborné aktovky. A proč? Byly krátké, děj v nich začal a také skončil, měly obyčejné malé obsazení, bez davových scén,

14

vyžadovaly poměrně kratší dobu k nastudování a byly vhodné jako doplněk k programu jiných spolků, které si na svou činnost vydělávaly divadlem, jichž bylo v Chlumci už početně dost. Desetiletý ostrý Bachův absolutismus sice všemožně brzdil rozmach českého divadelnictví přísnými nařízeními, ale oheň, jednou vznícený, se mu přece jenom nepodařilo zcela udusit. Po čtyřletém bezvládí v ochotnickém spolku bylo konečně na schůzi dne 17. ledna 1897 zvoleno nové vedení. Nastaly v něm některé změny. V čele jako ředitel zůstal nadále Eduard Tasler, nově zvoleným režisérem se stal přistěhovalý doktor Jan Říha, dekoratérem zůstal Richard Oliva, funkci pokladníka převzal Václav Kubánek, jednatelem byl nově zvolen Václav Mikula a správcem domu Hynek Babička. Premiéra doktora Jana Říhy „Jan Výrava“ od Františka Adolfa Šuberta, (plakát přiložen) sehraná dne 14. března 1897, s čistým výnosem 18,36 zlatých, měla obrovský ohlas u diváků, že musela být reprizována za týden dne 21. března. Čistý výnos činil tentokráte dokonce 33,69 zl., které byly věnovány na opravu jeviště. V sobotu dne 24. dubna 1897 se na scéně v Liverpoolu objevily dvě aktovky. Od Edvarda Součka „Bludička“ a od Ladislava Stroupežnického „Paní mincmistrová“ (plakát přiložen) a v květnu potom Šamberkovo „Jedenácté přikázání“. V sobotu dne 28. srpna 1897, v předvečer národní slavnosti, ve prospěch „Ústřední matice školské“, uvedeno bylo slavnostní představení s proslovem, za laskavého spo-

Chlumecké listy

HISTORIE CHLUMECKÉHO DIVADLA

luúčinkování sl. Mařenky Vaníčkové z Prahy. Hrála se od Jaroslava Hilberta „Vina“ v tomto obsazení. „Paní Mařákovou“ představila sl. Procházková, „Marii Mařákovou“ sl. Mař. Vaníčková j.h., „Jiřího Mařáka“ p. Dycko, „Stanislava Hoška“ p. Fink a „Uhlíře“ p. Mikula. Ve prospěch zbudování Sokolovny v Chlumci n. C. tělocvičná jednota Sokol a Spolek divadelních ochotníků uspořádaly v neděli 6. března 1898 společné vystoupení, při němž účinkovali i členové zpěv. spolku „Lubor-Ludiše“ z Nového Bydžova a hudební kroužek. Nejprve ochotníci sehráli obrázek ze staročeské domácnosti v jednom dějství od Lad. Stroupežnického „V panském čeledníku“ a pak následovala komická opera ve dvou jednáních „Pylades bez Oresta čili Ifigenie v Lanškrouně“. Hudbu vypůjčil a propůjčil Frant. Vlast. Klenka, slova napsal K. Šípek. Čistý výnos 23 zl. byl věnován svému účelu. Při této příležitosti se stručně zmíním o tělocvičné jednotě Sokol, protože svým divadelním odborem rovněž v Chlumci provozovala divadlo. Na valné hromadě v Liverpoolu, dne 28. října 1883, sešlo se 35 nadšenců, prodchnutých ideami Tyrše a Fügnera, aby založili jednotu Sokol. Starostou byl zvolen J. Rádl, místostarostou A. Filípek, náčelníkem J. Beneš, cvičitelem R. Josek, jednatelem J. Hejcman a pokladníkem J. Steklý. Někteří z nich byli i členy Spolku divadelních ochotníků. Pilní členové Sokola střádali korunku ke korunce, aby mohli 5. a 6. května 1928 slavnostně položit základní kameny k Sokolovně, kterou postavili kosmickou rychlostí, takže už 28. října 1928 ji s velkou slávou otevřeli. Mnohem více se o tom můžete dočíst v mé stati „Kde se hrálo divadlo“ v Chlumeckých listech č. 10 z r. 2000. Ježto v r. 1897 byl do čela města jako starosta zvolen Zikmund Kozelka, budoucí zasloužilý jeho budovatel, přes odpor mnohých prosadil, že se začala stavět nádherná budova škol obecných a měš|anských. V roce 1899 už stála v plném lesku. Svěcení nové školy bylo oslaveno ve středu dne 28. září 1899 v divadle v Liverpoolu „Akademií“, za laskavého účinkování paní Eleonory Mráčkové, zpěv, slečny Marie Hilbertové, úvodní proslov, pana Frant. Jeřábka, virtuosa na housle, sil domácích, které předvedly několik čísel orchestru, a Spolku divadelních ochotníků, který sehrál aktovku Fa Presta „Konec mládí“. Z roku 1900 se nezachoval žádný písemný materiál a rovněž ani jeden plakát. I následující rok 1901 byl velmi chudý. Je zde zaznamenáno bohužel jen jedno představení. Dne 1. září 1901 se na prknech objevila od Matěje Anastazia Šimáčka „Pomluva“. Jak možno pozorovat, kulturní činnost u některých chlumeckých spolků očividně chřadla, u některých dokonce zvadla úplně, proto není divu, že se začaly ozývat varovné hlasy, volající po nápravě. Dokladem toho jsou některé zápisy, obsahující názory odpovědných činitelů na tuto vzniklou ožehavou situaci. Velká většina žádala sjednocení. Přečtěme si, co říká zápis ze schůze zpěv. spolku „Klicpera“. Dovídáme se, že už na valné hromadě zpěv. spolku Klicpera, dne 26. března 1898, jednatel p. Leopold Novák mluví o stagnaci v životě spolkovém, která se nejeví toliko v jed5 / 2003

notě Klicpera, nýbrž i v ostatních spolcích a sdruženích. A tu se právě ozývají hlasové, kteří nezdar spolkové činnosti vidí v přílišném tříštění sil a touží po sloučení některých místních jednot v jeden celek. Sám vyslovuje upřímné přání, by zdar korunoval jejich úsilí. Pan předseda Šafránek potom celý případ objasnil a mluví o návrhu, který vyšel ze středu divadelních ochotníků a tak zvaného hudebního kroužku, který se má teprve utvořiti. Pan předseda nevidí ve sdružení vzpružení činnosti a vykládá, že spolkové dosud trvající snad mohou i dále trvati. Praví, že po předchůdcích přijali jisté jmění (dnes již 200 zlatých kromě inventáře), a že jest svatou povinností je neztenčené zachovati. Nato pan Richard Oliva vyvrací námitky p. předsedy a poukazuje zvláš| na aktivitu div. ochotníků a slibuje si od sdružení velmi mnoho. Jmění Klicpery by bylo nedotknutelné. Pan Bohumil Klenka učinil návrh, aby zvoleni byli důvěrníci z jednot, které by se sloučily, (Klicpera, Cidlina a spolek ochotníků), a ti aby v poradu celou záležitost vzali a pak mimořádně svolané hromadě vše oznámili. Návrh byl přijat a zvoleni byli pp. Bohumil Klenka a Leopold Novák. V záznamech Dívčího pěveckého spolku Cidlina čteme toto: V r. 1901 uvažováno bylo o tom, zdaž by nebylo možné, aby se pěvecké spolky sloučily a připojily k sobě i zdejší ochotnický spolek, k němuž se též ani jeho funkcionáři již nehlásí, čímž by snad i činnost nového tohoto sdružení se vzpružila, nebof povětšině tytéž osoby v nich působí. Jako zástupkyně a důvěrnice pro další jednání byly jmenovány pí Marie Kubátová a sl. Františka Midlochová. Po mnohém rozvažování a rokování došlo konečně k tomu, že dne 20. dubna 1902 byla svolána valná hromada, na níž bylo usneseno zažádat o rozpuštění jmenovaných tří spolků na základě platných stanov a sloučit je ve spolek jeden, nový, pod jménem Pěvecko-ochotnická jednota „Klicpera“ v Chlumci n. C., s třemi odbory - dámský pěvecký, mužský pěvecký a divadelní - vypracovat nové stanovy a zadat je ke schválení, což se také skutečně stalo. Nové stanovy byly sestaveny dle stanov „Besedy“ z Lysé n. L., kde už podobné sdružení vzniklo. Pokládejme tudíž den 20. dubna 1902 za rok založení tohoto nového spolku, jak to vysvítá z těchto dokladů. Uvědomme si, že funkce v těchto dosavadních třech spolcích zastávali a činnost vykonávali jedni a titíž lidé, bylo tedy jedině správné, že ke sloučení došlo. Během r. 1902 žádný kulturní podnik z tohoto sdružení prozatím nevzešel, neb bylo dost a dost práce spojené slučováním všech tří spolků. Vždy| uvést všechno do pořádku, zajistit předání majetku a inventářů, také potřebovalo určitý čas. Přesto naše město nezůstalo bez divadla. Z dochovaného plakátu Tělocvičné jednoty Sokol se dovídáme, že divadelní odbor této jednoty sehrál v neděli dne 20. září 1902 v sále hotelu Liverpoolu veselohru o 3 jednáních od Václava Štecha „Ohnivá země“, jejíž děj se odehrával v okresním městě Zátvoru v době od 11. hod. dopolední do 5. hod. odpolední. A vstupné? Prví místo 40 kr., druhé místo 30 kr., k stání 20 kr., galerie 10 kr. Předprodej obstaral „Dámský odbor Sokola“ a br. Ant. Liška, knihař. Antonín Lauterbach 15

LIDÉ KOLEM NÁS

Člověk nemusí být vynikajícím umělcem nebo proslaveným vědcem, aby ve městě nebo v obci, kde žije, vynikl nad jiné a získal si všeobecnou úctu a popularitu. I zdánlivě obyčejní lidé se mohou stát neobyčejnými, když ve svém celoživotním působení projeví mimořádnou pracovitost a píli, nezištnou obětavost, poctivé plnění povinností vůči rodině, obci, státu, snášenlivost a dobrotu srdce. K takovým lidem patří člověk, kterého se dnes chystáme představit našim čtenářům.

František BLUDSKÝ Narodil se 7. ledna 1923 ve Štítě u Chlumce nad Cidlinou v rodině drobného zemědělce. Na rozdíl od bratra, který byl energický a výbojný, rád se s kluky pral a hrál si na če|áky, na raubáky, František měl ze všeho nejraději, když se hrálo na krám a na prodávání. Bavilo ho vžívat se do úlohy obchodníka, který ochotně prodává, co si kdo přeje, písek byl v dětské fantazii moukou nebo cukrem, voda v plecháčku mlékem, velké kameny chlebem a malými se platilo... Chlapec František obdivoval v Chlumci i jinde ty usměvavé pány za pultem, kteří v pláštích, tužku za uchem, radostně vítali každého, kdo vstoupil s cinknutím dveřního zvonce do krámu, a laskavě se tázali: Čím mohu sloužit? (Tenkrát byl ještě „náš zákazník náš pán“, což potom na dlouhý čas pominulo a dnes už zase pozvolna začíná platit). Jaká radost mít regály plné zboží a přinášet každému, co si žádá. To se Františkovi Bludských líbilo tak moc, že nikdy netoužil být ani námořníkem, ani pilotem, ani nádražákem, ale vždycky jen a jen prodavačem. Byla to v jeho povaze zvláštní umanutost a rozhodně nevšední, vpravdě osudová vyhraněnost náklonnosti k povolání, které se mu mělo stát (a také stalo) jeho životním údělem. Nebylo tedy divu, že po vychození chlumecké měš|anky hledal uplatnění v oboru, který mu vrostl do srdce. Byl přijat za učně do chlumecké filiálky pražské obchodní společnosti Družka. Nastalo pro něj údobí usilovného snažení. Praxe v prodejně se střídala s hodinami výuky v učňovské škole pod dohledem váženého pana řídícího Emila Mičky. František Bludský byl učenlivý a pilný, přičinlivý žák. Úspěšně vystoupal po všech příčkách učňovského žebříčku vzhůru až ke kýžené metě vyučení. To se psal rok 1941. Češi a Moravané žili už tři roky v tíživých a silně omezených poměrech německé okupace. Válka byla navíc příčinou horšící se hospodářské situace. Novopečenému vyučenci bylo 18 let. Ještě neměl vyhráno. Čekala ho přísná zkouška před komisí chlumeckého obchodního grémia, v níž zasedali přední místní obchodníci, pánové Veverka, Žabka a Ko16

houtek. Zkouška dopadla výborně. Obdržel výuční list, základ odborné kvalifikace prodavače, jímž si vždycky přál být. Firma ho přeložila do filiálky v Habřině u Jaroměře. S mladými adepty se vždycky vytloukají štace, kam se nikdo nehrne. Malý krámek ve vesničce jako dlaň, kde lišky dávaly dobrou noc, se stal jeho působištěm na dva roky. Ale nebyla to marná zkušenost. Odkázán sám na sebe, musel zvládnout všechno, co patří k vedení prodejny. Objednávky zboží, prodej, rentabilní tržba, účetnictví... Osvědčil se. Nadřízení s ním byli spokojeni. Svěřili mu proto větší prodejnu ve větší obci Jasenná, rovněž poblíž Jaroměře. Tady se musel otáčet již ve vyšších obrátkách. Ale zvládl to k naprosté spokojenosti krajského vedení firmy. Navíc byl jako samostatný vedoucí prodejny uchráněn před nuceným zařazením na práci do Německa, tak zvaným a všeobecně obávaným totálním nasazením. V Jasenné vydržel až do revoluce v pětačtyřicátém roce. Tehdy se mu podařilo dostat se do Chlumce, blíž domů. Ocitl se za pultem firmy Družka, která se za okupace jmenovala Gesela. Její prodejna byla umístěna na náměstí vedle radnice, kde dnes sídlí drogerie. Prodávalo se tu všechno, co patřilo tehdy k tak zvanému koloniálu. Potraviny, samozřejmě v tehdejším omezeném výběru, na lístky, příjemně rozšířeném balíčky z přebytkových zásob UNRy, ale i petrolej, koš|ata, domácí nářadí... Osvobozená republika si vydechla úlevou po germanizačním útlaku a začínala nový život. Začínal ho i František Bludský. V nově zřízené továrně Malva nastoupila zaměstnání nová úřednice, mladá hezká dívka z Telče. Seznámil se s ní na pravidelném nedělním dopoledním korzu, které se tehdy ještě v Chlumci tradičně udržovalo na chodníku od Sokolovny až k mostu. Začal se o ni ucházet a ani slečně Martě nebylo proti mysli scházet se s mladým, pohledným tmavovlasým mladíkem, vždy pečlivě oblečeným, oholeným a rozhodně slušným a zdvořilým, navíc s dobrou pověstí a solidním povoláním prodavače. A také zábavným. Však byl náruživým divadelním ochotníkem. Divadlu se věnoval s velkým zaujetím. Dodnes si vzpomínám na první kus, ve kterém hrál pod vedením pana učitele Raima. Jmenovalo se to V poddanství direktora, příběh z doby roboty. Hrál tu selského synka. Zkoušelo se na malém jeviš|átku v Záloženském domě a hrálo se na jevišti Dělnického domu. Tenkrát ještě nebyla televize, lidé rádi chodili do divadla. Hrálo se několikrát po sobě a vždycky bylo v sále plno. Jako člen souboru pěvecko-ochotnické jednoty Klicpera, v níž dominoval dodnes činorodý vynikající divadelník Antonín Lauterbach, sehrál celou řadu zdařilých rolí. Obvykle ztělesňoval postavy knížat, hrabat, písařů, zkrátka nóbl pánů. Byl k tomu disponován svým elegantním zjevem. Těch představení za padesát let působení v souboru bylo jistě hodně přes padesát včetně pohádek pro děti. Nezapomenutelný je pro Františka Bludského obrovský úspěch ve zpěvohře „Nejlíp je u nás“ s písničkami Karla Waldaufa. Čtyřikrát nebo pětkrát se hrálo před nabitým sálem Sokolovny. Představení zhlédlo nějakých šest set diváků. Pan Bludský úchvatně sehrál poš|áka Albína Balbína. Zahrál ho s úžasnou vervou a humorným temperamentem, o němž se ještě dlouho vyprávělo. Divadlo, jeho velká životní záliba, kultivovalo jeho citlivou duši. Chlumecké listy

LIDÉ KOLEM NÁS

Ale vra|me se do doby jeho seznámení se slečnou Martou. Stalo se to nejlepší, co se dvěma mladým lidem, kteří si padli do oka, může stát. Zamilovali se do sebe a byla svatba. V situaci, kdy v Chlumci panovala nouze o byty, která vlastně dodnes nepominula, museli mladí manželé vzít zavděk nouzovým bydlením, upraveným ze skladiště v objektu za krámem. Po sedmi měsících se přestěhovali do uličky za Ba|ou, kde se uvolnily dvě místnosti s příslušenstvím. Žádný přepych. Klozet bez vody, místo koupelny plechová vana, do níž se lila ohřátá voda z hrnce. Ale byli š|astni. Prožili tu sedm krásných, pohodových let. Tady se dočkali i narození obou dcer. Celou tu dobu pan Bludský, již tehdy nejzdvořilejší, nejochotnější a tím i nejoblíbenější prodavač v Chlumci, prodával v obchodě, který v proměnách doby dostal jméno Pramen. Jeho obětavá a neméně zdvořilá a lidumilná manželka stávala za pultem po jeho boku a tvořila s ním sehraný životní i pracovní tandem k pohledání. Den co den, bez ohledu na své vlastní starosti a smutky, vždy stejně radostně vítali manželé každého vstupujícího zákazníka. S každým pan Bludský prohodil pár úsměvných vět, vyptal se na jeho přání, přinesl zboží, poradil, zvážil, zabalil, s úsměvem oznámil cenu, zažertoval, popřál příjemný den, hezkou neděli nebo svátky... Člověk odcházel z prodejny příjemně naladěn slušným zacházením, nakloněn sám jednat s jinými právě tak vstřícně a laskavě, jak se právě jednalo s ním. Žádná kontrola shora nemohla zjistit nikdy nic jiného, než že v prodejně na náměstí je vše v naprostém pořádku a pan Bludský že rozhodně patří k nejlepším prodavačům, které podnik má.

Jako vynikajícího odborníka ho povolali do Jičína na podnik, kde mu svěřili funkci inspektora. I tady plnil své úkoly vzorně, jak to měl v krvi. A tak si ho vzali na hlavní správu do Hradce Králové. Byla to pocta, navíc lépe placená, ale práce za pultem, mezi lidmi a pro lidi, ho těšila více. Proto také v čase svého životního podzimu, kdy už léta spokojeně žil v domku v Krkonošské ulici, na který si s manželkou našetřili, jako důchodce se ještě na nějaký čas k tomu, co má rád, navrátil. Zdraví mu naštěstí slouží, ale nárok na zasloužený odpočinek, mu nikdo neupře, i když lidí jako on, kteří mají rádi svou práci a berou ji jako službu lidem, která se nemůže dělat jinak než dobře, je stále ještě citelný nedostatek. Karel Richter

foto Ant. Fibigr

Inzerce

5 / 2003

17

CHLUMECKÁ ŠKOLA SE HLÁSÍ

Jak nás děti vidí... Má malinká osobnost si v tomto drsném světě váží mnoha lidí, ale nejvíce si asi váží pana Vladimíra Prášila, tedy mého otce. Přišel na svět 13 let po skončení druhé světové války. Již 45. rokem žije v Novém Městě. Je to zelenooký, černovlasý chlapík s nádherným kulatým náměstíčkem na temeni hlavy. Měří 168 cm, tudíž není moc velký, ale není také tlustý. Zkrátka je tak „akorát“. Otce už poznám podle vůně značky cigaret a podle modré čepice z riflové látky. Nejraději nosí pracovní oděv: košile, starý svetr, montérky, pracovní boty a již zmiňovanou čepici. Pracuje na rodinném statku v Chýšti a obdělává okolo 50 ha půdy. Ta|ka je velmi pracovitý, šikovný, většinou hodný a je s ním spousta legrace. Má rád sousedy, kteří si k němu chodí pro pomoc. Můj člověk má, jako skoro

každý chlap, rád pivo, a tak si občas zajde do místní hospůdky na pár piv. Má i nějaké špatné vlastnosti, jako každý jiný, ale ty dobré převládají. Svého otce si moc vážím a mám ho rád. Nevím, co bych si bez něho počal, protože vše, co umím, umím díky němu, a proto mu patří můj velký dík. Jakub Prášil, 9.B Člověk, kterého jsem se rozhodl charakterizovat, už bohužel nežije, ale na jeho rady si často vzpomenu. Můj dědeček byl upřímný, veselý, pracovitý a velmi skromný. Odmalička mě zahrnoval svojí láskou a pozorností. Snažil se mi splnit každé přání. A nejen proto jsem ho měl velmi rád. Svým příkladem v různých situacích mi nenápadně ukazoval řešení problémů, které mě možná v budoucnu potkají. Učil mě, jak je důležité každou začatou práci dokončit. Některá jeho vysvětlení byla pro mě v raném dětství

KERAMIKA VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ Již několik let pracuje při školní družině v Chlumci n. C. keramický kroužek. Za tu dobu jím prošla řada šikovných chlapců a děvčat. Nejinak tomu bylo i v letošním školním roce. Každé úterý v odpoledních hodinách se ve školní dílně scházelo téměř třicet dětí. A co všechno se naučily? Především se seznámily se základy práce s keramickou hlínou. Vyzkoušely si svoji šikovnost i fantazii. Z jejich rukou vyšla řada pěkných kachlí, váziček, mističek, zvířátek... Před Vánocemi jsme vyráběli svícny a betlémy. O Velikonocích zase ježečky na řeřichu či opichy v podobě beránků. Většinu výrobků si děti odnesly domů, další jsme použili na výzdobu. Ukázky prací jsme vystavovali na tradičních

18

nepochopitelná, ale postupem času v nich nalézám moudrost a dlouholeté zkušenosti. Tatínkův otec byl střední postavy. Měl prošedivělé řídnoucí vlasy a na kulatém obličeji nechyběl nikdy úsměv. Všechnu svoji energii věnoval spokojenosti a radosti svých blízkých. Na vlastní pohodlí nehleděl. Byl velmi obětavý, za žádných okolností by ani cizímu člověku neodepřel pomoc. Proto měl mnoho dobrých přátel a známých. Miloval přírodu, zvířata a hlavně zednické povolání. I když jej provozoval až po svém zaměstnání, daly by se domy, na kterých se podílel, počítat na desítky. S jeho prací se setkávám nejen doma, ale i ve svém okolí. I když je tomu právě pět let, co odešel, neustále lituji, že k němu musel být osud tak krutý a nedopřál mu dožít se více než pětapadesáti let. Děda byl a pořád je mým vzorem. Tomáš Hašek, 9.B

výstavách školy. Děvčata při práci jste mohli spatřit na akci „Velikonoce na zámku“. Na příští školní rok připravujeme několik novinek. Především se kroužek rozdělí na dva - pro mladší a starší děti. Do těchto kroužků budeme přijímat přihlášky na začátku září. Poplatek zůstane stejný - tj. 300,- Kč na rok. Dále chystáme spolupráci s MŠ Beruška, aby si práci s hlínou mohli ozkoušet i předškoláci. Novinkou je nabídka tvoření pro veřejnost. Vždy ve čtvrtek od 18.00 do 20.00 hod. si svoji zručnost může přijít vyzkoušet kdokoli z vás. Docházka nemusí být pravidelná, záleží na vašich časových možnostech a chuti. Poplatek za jeden večer bude 50,- Kč, začátečníkům rádi poradíme. Hotové vypálené výrobky si pak odnesete domů. Bližší informace získáte ve školní družině (tel.: 495 486 835). L. Strnadová

Chlumecké listy

CHLUMECKÁ ŠKOLA SE HLÁSÍ

Chlumecký zámek ožil jarem a dětmi Ve středu 16. dubna se v prostorách zámku Karlova Koruna konala netradiční oslava Velikonoc. Ve sloupovém sále zámku se konal jarmark, na kterém žáci a žákyně naší školy předváděli ve staročeských krojích ukázky řemesel - košíkářství, drátkování, výrobu keramiky, různé druhy technik barvení vajec, zdobení perníčků apod. Výrobky si mohli návštěvníci za symbolické ceny zakoupit. Výtěžek z prodeje bude věnován na další akce pořádané školou. V mramorovém sále se snažili další žáci. V programu, který se svými učiteli připravili, bylo k vidění mnoho zajímavého. Žáci se představili jako herci, zpěváci a recitátoři, vy-

stoupily i naše nejmladší sportovní gymnastky, bylo možno zhlédnout i ukázky aerobiku a moderního tance. Celý kulturní program skvěle uváděli rovněž sami žáci - Petra Hlubučková a Martin Kulich. Všechny děti podaly velmi dobré výkony, za které byly odměněny dlouhým potleskem. V několika vstupech se představili s velmi zajímavým programem i žáci loutkohereckého souboru ZUŠ. Prostory zámku Karlova Koruna doslova praskaly ve švech. Tolik lidí jsem tu ještě nikdy neviděla. Snad byli všichni spokojeni a já doufám, že nás přijdou podpořit i při dalších akcích, které bude naše škola pořádat. Tereza Matějů, 8.A

foto Ant. Fibigr Školní družina při ZŠ Chlumec nad Cidlinou

pořádá ve dnech 29. 6. - 4. 7. 2003

LETNÍ TÁBOR V DOLNÍM DVOŘE V KRKONOŠÍCH 5 / 2003

Cena pobytu je 1 300,- Kč. Ubytování je zajištěno na Janově boudě ve 2 - 4 lůžkových pokojích. Program tábora je zaměřen na hry a pobyt v přírodě. Přihlášky si můžete vyzvednout v kanceláři ŠD. Bližší informace získáte na tel. 495 486 835.

19

CHLUMECKÁ ŠKOLA SE HLÁSÍ

ZŠ Skřivany - ZŠ Chlumec n. C. 1 : 5 V úterý 8. 4. jsme ve druhém kole Coca-Cola cupu narazili na Sřivany. Nastoupili jsme v sestavě Fölkl-Steklý, Berousek, Čáslavský, Suchochleb-Erban (Popelka, Koubek), Kafka Mich., Filip, Bendák (Myška)-Kafka Mar. (Havránek), Jelínek J. (Jelínek D.). Po prvním poločase, který jsme sice vyhráli 1 : 2 brankami Erbana a Marka Kafky, ale hrou nijak neuspokojili, jsme ve druhé půli domácí jasně přehráli a brankami kapitána Steklého, Davida Jelínkla a Filipa upravili skóre na 1 : 5. Dopouštěli jsme se, ale velkých chyb v obraně a jen neschopnost domácích dát gól nás zachránila, protože i polovička proměněných sólových nájezdů by stačila domácím k vítězství. Historie se neptá na šance, ale na výsledek, a tak hurá do dalšího kola.

Jak jsme dobyli Hradec II 11. 4. jsme se zúčastnili v HK okresního finále florbalu. Musím se zmínit, že jsme se tam probojovali jako jediná mimohradecká škola. Už to je pro nás úspěch! První soupeř byla opět ZŠ Sever, náš známý ze základního kola. Výběrová sportovní škola, která celý turnaj vyhrála, byla vysoko nad naše síly - 1 : 5. ZŠ Úprkova, jako pořádající škola, sice nepostoupila do finále, ale byla nasazena do turnaje. Sehráli jsme s ní klidné utkání, ve kterém nešlo o body 2 : 2. Základní škole TGM jsme bojovým výkonem srazili hřebínek - 4 : 3. Bohužel, někteří kluci se začali zajímat, více než o hru, jestli dostanou za umístění sušenky a jestli si mohou v Tescu koupit pizzu. Snad proto jsme v utkání o druhé místo podlehli v závěru ZŠ M. Horákové - 4 : 5. Přesto je naše třetí místo úspěchem a doufám, že ten se o nás bude v Hradci Králové mluvit. Sestava: © Havlíček M. 3 branky, Horák Š. 4 branky, Bečvarov M., Marek A., Tůma V., Nedvěd J., Havránek P., Špás D., Lochman J., Janouch M. 2 branky, Midloch V. 1 branka, Kadava M. 1 branka.

ZŠ Libčany - ZŠ Chlumec n. C. 2 : 3 (5 : 6 p) V pátek 25. 4. jsme v Libčanech odehráli pohárové utkání III. kola Coca-cola cupu. Nastoupili jsme v zavedené sestavě Fölkl-Steklý, Koubek, Čáslavský, Suchochleb-Erban

(Popelka), Kafka Mich., Filip, Bendák (Myška) - Berousek (Kafka Mar., Havránek), Jelínek J. (Jelínek D.). Poločas vyšel nám 2 : 0 (branky Berousek). Do druhé půle jsme vystřídali a i domácí nastoupili jako vyměnění a vyrovnali na 2 : 2 a začal penaltový rozstřel. Za nás postupně všech pět penalt v první sérii bez problémů proměnili: Steklý, Berousek, Jelínek J., Filip a Kafka Michal, ale protože i domácí všechny kopy proměnili, rozhodnout tedy musely další série, kdy už nastupovali hráči pouze k jedné penaltě. Z našich nebojácných jsme už nemohli nikoho použít, a tak musel nastoupit Suchochleb, kterému se třásla kolena tak, že brankař hostí nedostal žádnou šanci odhadnout směr střely. Suchochleb dal. Hráč hostí branku v šesté sérii překopl. Jedna velká hromada radujících se hráčů jen dovršila zklamání Libčan. Sláva nám. Těšíme se na dalšího soupeře ZŠ Mandysova, který nás čeká na umělé trávě všesportovního stadionu v HK 7.5.2003. Za učitele TV Mgr. Vladan Kárník

RCI - ZŠ Chlumec n. C. (Regionální Centrum Internetu) 6. 5. 2004 13. 5. 2004 20. 5. 2004 3. 6. 2004 10. 6. 2004 17. 6. 2004

-

Poprvé u počítače Úvod do internetu Internet pro pokročilé Poprvé u počítače Úvod do internetu Internet pro pokročilé

Některé vyhlášené kurzy jsou bohužel rušeny, protože minimální počet účastníků (5) není naplňován a z ekonomického hlediska je jejich konání nerentabilní. Proto nabízím následující řešení. Dohodněte se jako parta spolupracovníků, kamarádů nebo sousedů (5-10 lidí), zkontaktujte mě a vyhlásím termín kurzu, který Vám bude vyhovovat. Volejte na tel. č. 495 484 570 - do školy, nebo 495 485 677 - domů (bude-li zájem, jsem ochoten uskutečnit kurzy i v období prázdnin a víkendů). Je ale nutné se v dostatečném předstihu dohodnout a zaregistrovat kurz na internetu. Je třeba nahlásit jméno, příjmení a telefonní číslo. Mgr. Vladimír Pacák

Inzerce

20

Chlumecké listy

CHLUMECKÁ ŠKOLA SE HLÁSÍ

NAŠE DVA VÍKENDY S DIVADLEM Ve dnech 4. - 6. dubna 2003 a 11. - 13. dubna 2003 se v Hradci Králové v divadle Jesličky konaly dvě přehlídky:

Z přehlídky dětských souborů porota nominovala na přímý postup do Národní přehlídky Dětská scéna do Trut-

Soubor „TAK CO?!“ - představení „Cirkus“

Soubor „ČTYŘLÍSTEK“ - představení „Malé pohádky“

Krajská loutkářská přehlídka a Krajská přehlídka dětských divadelních, recitačních a loutkářských souborů. Obou soutěží jsme se my, loutkáři ze ZUŠ v Chlumci n.C., účastnili. Sehráli jsme pokaždé naše 4 letošní představení.

nova náš soubor Tak co?! s představením: Dokud nás čápi nerozdělí. Do užšího výběru postoupil také náš soubor nejmenších s představením: Malé pohádky. Je to pro nás veliký úspěch! Viděli jsme spoustu hezkých a zajímavých představení, oba víkendy byly moc prima a těšíme se... Zase za rok... Veronika Jechová a Petra Zubrová Soubor Uzel - Literárně dramatický obor ZUŠ

Soubor „UZEL“ - představení „Dům u pětiset básníků“ My, prostřední, máme svůj soubor „UZEL“ a zahráli jsme příběh podle knížky Aloise Mikulky: „Dům u pětiset básníků“. Velký úspěch u diváků i poroty měl náš nápad vyrobit si celé divadlo z papíru, hlavně z novin. Nejstarší soubor „TAK CO?!“ hráli 2 svá autorská představení. Nejprve „Cirkus“ - to je představení pro malé děti - a pak „Dokud nás čápi nerozdělí“. To je určené starším divákům. A naši nejmladší už mají také svůj soubor. Dali si jméno „ČTYŘLÍSTEK“ a zvládli své první soutěžní vystoupení velice dobře. A jak to dopadlo? Všechna naše představení se nám povedla. U diváků jsme měli úspěch a také porota nás, všechny 3 soubory, hodnotila velice dobře: Z loutkářské soutěže náš soubor Tak co?! postoupil do Národní loutkářské přehlídky v Chrudimi s představením: Dokud nás čápi nerozdělí. Za toto představení dostal také zvláštní ocenění za autorskou tvorbu. V Chrudimi sehraje tento soubor ještě na doporučení další představení: O lakomé Barce. 5 / 2003

Inzerce

21

AKCE PRO DĚTI

DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE, Chlumec n. C. $ 495 485 357

ul. 9. května

NABÍDKA AKCÍ NA MĚSÍC ČERVEN 2003 1. 6. (neděle)

Den dětí ve spolupráci se školní družinou, chlumeckými junáky, táborníky a s občanským sdružením Podzámčí Začátek: ve 14.00 hodin Místo: areál u koupaliště (hokejbalové hřiště) Program: - vystoupení mažoretek + orchestr Melody Brass & Company (hudební doprovod po celý den) - ukázky z činnosti kroužků DDM (judo, aerobik, hasiči) - vystoupení junáků - loutkové pohádky pro malé i starší děti (literárně-dramat. obor ZUŠ) - ukázka výcviku 127. Základní kynologické organizace z Chlumce n. C.) - zábavné sportovní atrakce pro děti a rodiče V klubovnách DDM bude výstava výrobků leteckých a železničních modelářů, výtvarného kroužku se zaměřením na textilní tvorbu a keramického kr. školní družiny. Dále bude možné povozit děti na lonkách. Pro děti jsou připraveny drobné odměny. Občerstvení a hudba zajištěna. Akce se koná i za nepříznivého počasí!!!

7. 6. (sobota)

127. ZKO Chlumec nad Cidlinou ve spolupráci s DDM pořádají závody „O Pohár Chlumce n. C.“ Místo:

kynologické cvičiště 127. ZKO (směrem na Lišice) Čas: od 9.00 hodin Přijnte se podívat a fandit!!! 18. 6. (středa)

Počítačové hry + sportovní vyžití dle zájmu Čas: 13.00 - 17.00 hodin Místo: areál DDM u zahradnictví Děti si mohou zapůjčit bezplatně sportovní vybavení (míče, šipky, kriket, metanou, pálky, atd.)

Diskotéka pro 1. stupeň ZŠ 26. 6. (čtvrtek) Místo: hřiště v areálu ZŠ (v případě nepříznivého počasí ve staré tělocvičně ZŠ) Začátek: ve 13.00 hodin (předpokládaný konec v 15.00 hodin) V posledním červnovém týdnu připravujeme pro 1., 2. a 3. třídy ZŠ zábavný sportovní program v areálu DDM.

Další informace přímo v DDM ($ 495 485 357) nebo každou středu od 9.35 do 10.00 hodin v jazykové učebně v přízemí budovy ZŠ.

Víte, že... již 3. rok mohou děvčata 2.-9. tříd navštěvovat kroužek aerobiku při DDM. Schůzky jsou 1 - 2x týdně v tělocvičně ZŠ. Kroužek je rozdělen podle věku a schopností děvčat na začátečníky a pokročilé a navštěvovat je může každý, kdo má rád pohyb spojený s hudbou. S většími děvčaty jsme již několikrát vystupovali na veřejnosti a v letošním roce si děvčata dodala odvahu a přihlásila se na taneční soutěž „Raz, dva, tři“ do Nového Města nad Metují. Soutěž je sice nepostupová, ale kroužky a kluby, které zde soutěží, mají velmi pěkná vystoupení. Poslední týden před odjezdem se trénovalo a trénovalo. „Generálku“ si děvčata odtančila na akci ZŠ v prostorách zámku Karlova Koruna. V pátek 25. 4. jsme odjeli obklopeni houfem „plačících“ rodičů směrem do Nového Města nad Metují, kde se druhý den soutěž konala. Ubytování jsme měli zajištěné v DDM, kam jsme do22

razili s hodinovým zpožděním (ach ty vlaky, ach ty vlaky). Holky se doslova vrhly na poslední zásoby jídla a poté se ještě chvíli zkoušelo. Druhý den byla důležitá pouze příprava na vystoupení, která je samozřejmě minimálně 20x časově náročnější něž samotný výstup. Laky, třpytky a líčidla létaly vzduchem. Stejné oblečení nám ušila p. Tučková, které touto cestou ještě jednou děkuji. Porota hodnotí nejen vystoupení, ale i celkový vzhled a dojem vystupujících. Dívky byly zařazeny do kategorie 10 - 16 let a se svým vystoupením se umístily na ......... 3. místě. HURÁ! Možná není důležité vyhrát, ale dívky nějakou tu pomyslnou medailovou příčku určitě potřebovaly, aby příště nejely jen doplňovat soutěžící kategorii. Kdo ještě vystoupení neviděl, má možnost přijít 1. června v neděli na dětský den do areálu DDM u koupaliště, kde shlédne od 14.00 hodin vystoupení dalších kroužků DDM i přizvaných hostů. Chlumecké listy

AKCE PRO DĚTI

Ve své kategorii obsadily 3. místo Holky před vystoupením Dole: Zuzka Kucharovicová Nahoře zleva: Nikola Herčíková, Pavla Charvátová, Nela Stefanová, Leona Machačová, Zuzka Rybová, Jana Tučková

Děkuji: Z. Kucharovicové, M. Pánkové, N. Stefanové, N. Herčíkové, J. Tučkové, P. Charvátové, Z. Rybové a L. Machačové za trpělivost při nacvičování vystoupení. Mirka Khorelová vedoucí kroužku

II. ročník přátelského turnaje v malém florbalu V pátek 18. dubna o velikonočních prázdninách se sešli příznivci tohoto sportu v hale nové tělocvičny ZŠ Chlumec n. C. Letošního, již II.ročníku, se zúčastnili pouze chlapci, přestože i děvčata mají šanci v tomto sportu vyniknout. Celkem 27 kluků se rozdělilo do 5ti družstev. Tentokrát měly týmy i svého brankáře v plné výzbroji. Pozvánky na turnaj byly rozeslány do okolních měst a vesnic, ale kromě 6ti kluků z Kosiček se turnaje zúčastnili jen „chlumečáci“. Kluci měli za úkol nějak pojmenovat svůj tým, proto promiňte ty slangové výrazy. Družstva byla vcelku vyrovnaná, jen mladší kluci neměli soupeře, a tak si zahráli v kategorii se staršími. Hodnotilo se podle počtu vyhraných utkání a po té vzájemná utkání. Každý tým odehrál 4 zápasy a zde jsou výsledky: POŘ.

DRUŽSTVO

SLOŽENÍ

1.

TJ SPARTAK KOSIČKY Jiří Zima, Jan Zima, V. Zich, P. Dvořák, M. Hanzl, J. Kružík

2.

BERUŠKY P. Havránek, T. Ovesný, A. Marek, F. Marek, L. Kosina, Š. Horák

3.

HUSŤÁCI T. Hudec, M. Kadava, J. Nedvěd, P. Panchartek, V. Tůma

4.

BÍLÁ SMRT M. Havlíček, J. Lochman, V. Midloch, D. Špás, M. Bečvarov

5.

PRCKOVÉ M. Fišer, H. Myška, O. Kuchař, T. Fišer, V. Myška

Během turnaje byl vyhodnocen i nejlepší střelec a brankář. S počtem 13 vstřelených branek se stal nejlepším střelcem Michal Havlíček. Vojta Tůma byl vyhodnocen jako nejlepší brankář turnaje. 5 / 2003

Poděkování patří vedoucím florbalového kroužku při DDM, Pavlu Šimkovi a Miloši Bernartovi, kteří po celou dobu konání turnaje plnili funkci rozhodčích a po technické stránce zajiš|ovali hladký proběh turnaje. Vítězové obdrželi diplomy a všichni účastníci drobné odměny. Tímto děkujeme za drobné sponzorské dary těmto prodejnám: Marek - Nářadí, Textil - Doskočil, Kříž - Elektronik, Faldo, Azalka, lékárna U Anděla, Pražská lékárna. Příští rok turnaj v malém florbalu plánujeme opět o velikonočních prázdninách a uvítáme i děti, které sice nemají sportovní vybavení (zapůjčíme), ale chtějí si změřit své síly se svými vrstevníky a strávit dopoledne sportem a zábavou. Mirka Khorelová prac. DDM

Florbalový turnaj - 3. místo - obsadili členové kroužku florbalu, bohužel vítězové turnaje mi utekli před objektivem fotoaparátu 23

AKCE PRO DĚTI

Z činnosti leteckých modelářů DDM Letošní rok nezačal pro chlumecké žáky, kteří navštěvují modelářský kroužek DDM, nijak příznivě. Postaraly se o to řeky Cidlina a Bystřice, které v sobotu 4. ledna 2003 daly o sobě vědět v podobě povodně. A tak už v závěru 1. týdne nového roku nám nastaly velké starosti, neb do objektu DDM vnikla voda. Díky včasnému vyrozumění o blížícím se nebezpečí se nám podařilo zachránit převážnou část skladovaného materiálu, a tak vzniklé škody se snížily na minimum. Bohužel však došlo k poškození podla-

veno z důvodu přijímacích zkoušek na vyšší stupně škol (14. 4. 2003) a dále pro nemoc. Na základě výsledků dosažených při soutěži a dále s ohledem na některé omluvené, nominační komise složená ze zástupců DDM Chlumec nad Cidlinou, DDM Hradec Králové a ZŠ M. Horákové stanovila 12 postupujících na oblastní přebor žáků. V této postupové soutěži Chlumečtí uspěli pouze v kat. P30 1.- 3. místo obsadili M. Kadlečík, V. Bereščák, J. Koníček, v kat. H byl 3. T. Šmída, 4. J. Koníček,

Vítězové postupové soutěže - 3. 5. 2003 - Hořice (Martin Kadlečík - 2. místo kat. A3 a 1. místo kat. P30, Vojtěch Bereščák - 2. místo kat. P30)

Vítězka postupové soutěže - 3. 5. 2003 - Hořice (Pavlína Špičáková - 3. místo kat. P30 a 3. místo kat. A3)

hy, kterou bylo nutno odstranit a nahradit novou. DDM brzy našel náhradní prostory v budově místní ZŠ. Místní hasiči provedli nové podlahy v celém objektu DDM, a tak se modeláři mohli v druhé polovině března vrátit zpět. I když v současné době to je už „dějepis“, i tak ještě jednou patří poděkování od modelářů DDM a místního modelářského klubu za poskytnutou pomoc vedení MÚ, DDM, pí ředitelce ZŠ Mgr. J. Bernartové, hasičům v čele s rodinami Zborníkových, Bereščákovým, p. Kadlečíkovi a všem dalším, o kterých dosud ani nevíme (např. v dílně zbyla el. kamínka, jejichž majitele dosud neznáme). Při tom všem výše uvedeném dění DDM spolu s modelářským klubem připravoval postupovou soutěž leteckých modelářů-žáků za správní obvod Hradec Králové a Nový Bydžov (býv. okr. HK) na letišti v Hořicích. Na tuto postupovou modelářskou soutěž, která se konala 12. dubna 2003, jsme pozvali všechny základní školy z obou správních obvodů, které navštěvují žáci ve věku do 15 let. Vzhledem k tomu, že tyto soutěže jsme v minulých letech často pořádali, po organizační stránce jsme ji opět zvládli k plné spokojenosti vedoucích jednotlivých skupin modelářů, soutěžících žáků a i jejich rodičů, kteří tvořili doprovod. Mrazivého rána 12. dubna 2003 (bylo - 4 °C) se sešli letečtí modeláři-žáci z Hradce Králové (DDM a ZŠ M. Horákové) a Chlumce n. Cidl., kteří si to mezi sebou „rozdali“ ve 3 kategoriích kluzáků (H, A3, F1H). Tyto se od sebe liší velikostí a způsobem startu a dále v kat. modelů s pohonem gumovým svazkem P30. V kategorii H soutěžilo 8 žáků, v kat. A3 4 žáci, v kat. F1H 3 žáci a v kat. P30 8 žáků. Několik žáků bylo omlu24

5. V. Bereščák, 7. M. Kadlečík a 8. T. Bereščák. V kat. A3 byl 2. M Kadlečík, 3. J. Koníček, 4. T. Bereščák. Kategorii F1H jsme neobsazovali. Nominační komise určila 12 postupujících a to: 5 žáků z Chlumce n. Cidl.: T. Bereščák v kat. A3, V. Bereščák v kat. P30, M. Kadlečík v kat. A3 a P30, J. Koníček v kat. A3 a P30, P. Špičáková v kat. A3 a P30. 7 žáků z Hradce Králové: 6 DDM HK a 1 ZŠ M. Horákové. Výše uvedení nominovaní modeláři - žáci z Chlumce nad Cidl. - se 3. května 2003 zúčastnili oblastní soutěže a to opět na letišti Hořice. Tam už šlo o postup na mistrovství ČR žáků, které bude 6. září 2003 v Žamberku a to pouze pro 8 nejlepších modelářů z oblasti. Na této soutěži, i přes krajně nepříznivé povětrnostní podmínky (déš|, silný nárazový vítr), se chlumečtí neztratili. Obsadili jsme pouze 2 kategorie ze 4 přihlášených a to kluzáky kat. A3 a kat. P30, v nichž byla tato umístění: Kat. A3: 2. místo - M. Kadlečík 3. místo - P. Špičáková dále - T. Bereščák a J. Koníček

Kat. P 30: 1. místo - M. Kadlečík 2. místo - V. Bereščák 3. místo - P. Špičáková dále - J. Koníček

Po skončení oblastní model. soutěže nominační komise jmenovala 8 modelářů, kteří budou zastupovat oblast Hradec Králové na mistrovství republiky. Jsou to žáci ZŠ Chlumec: Martin Kadlečík v kat. P30 (A 3), Vojtěch Bereščák v kat. P30, Pavlína Špičáková v kat. A3 (P30). Při těchto modelářských soutěžích významně pomáhali: pí J. Koulová a pí L. Panchartková z DDM, pí H. Řeháčková, ing. V. Holoubek, M. Kvaček, V. Horyna, M. Toman a rodiče soutěžících. Chlumecké listy

AKCE PRO DĚTI

Dá se konstatovat, že modelářský kroužek DDM si nadále udržel svoji dosud tradiční „sportovní úroveň“. Současní „reprezentanti“ jsou 13ti letí a je u nich předpoklad dalšího vývoje. DDM a modelářský klub vytváří pro zájemce ty nejlepší podmínky. O tom svědčí i častá setkání s nynějšími 30

dely těžko létají a hned při prvních startech se zcela zbytečně rozbijí, a tak čas strávený stavbou modelu (většinou opět bez základních znalostí) přijde nazmar. DDM a Modelklub tímto zve všechny žáky chlumecké a okolní ZŠ (příp. i starší „odrostlejší“) mající zájem o stavbu modelů letadel(lodí), aby se přišli podívat do modelář-

12. 4. 2003 - Hořice zleva: J. Koníček, V. Bereščák, T. Šmída, M. Toman, M. Kadlečík, T. Bereščák, P. Špičáková

zleva: T. Šmída, V. Bereščák, T. Bereščák, M. Kadlečík, Ing. Šimerda

- 40 letými pány, kteří kroužek navštěvovali před 20 - 30 lety a to se pracovalo v nesrovnatelně horších podmínkách. I po sportovně technické stránce jsme schopni v kat. volně létajících modelů (kluzáky, modely s gum. pohonem) umožnit každému proniknout mezi modeláře republiky. Občas vidíme v ulicích města neúspěšné pokusy dětí o let modelu, který byl postaven ze zakoupené stavebnice, příp. byl získán darem. Bez základních znalostí však mo-

ské dílny (areál DDM u koupaliště), kde jim budou každou středu a pátek v 16.00 - 18.00 hodin poskytnuty základní informace o činnosti modelářského kroužku. Také jsme pro veřejnost připravili na 1. 6. 2003, kdy bude „Den dětí“, malou výstavu modelů našich žáků a to přímo v modelářské dílně DDM u koupaliště. Určitě nebudete litovat a my se těšíme na Vaší účast!!! Ing. Antonín Šimerda vedoucí leteckých modelářů

Dětské rybářské závody Pamětník Dne 26. 4. 2003 se na písníku Pamětník konaly rybářské závody. Již od časného rána o sobě dávalo sluníčko vědět a předznamenalo počasí pro celý průběh závodů. Všichni účastníci byli seznámeni s pravidly, která dovolovala lov pouze na jeden prut nejvýše s dvěma návazci. Závody pořadatelé rozdělili na dvě poloviny. O přestávce bylo zajištěno občerstvení formou párečků, čaje a sušenek. Již od 6.00 hodin se zapisovali první závodníci, kteří si losovali číslo stanoviště, na kterém se později pokoušeli ulovit nějakou tu rybičku. Soutěžilo se ve dvou kategoriích mladší a starší. Rodiče mohli dětem sice dělat doprovod, ale s nahazováním prutů, taháním a měřením ryb a rybiček už pomáhat nesměli. Od toho zde byl na každém úseku rozhodčí. Začátek závodů, stejně jako přestávky a konec, byl ohlášen výstřelem. Někteří rybáři ihned po výstřelu nahazovali, jiní teprve pospíchali od kamarádů k prutům. Rybářského klání se zúčastnili nejen mladí rybáři z Chlumce n. C. a okolí, ale i z Trutnova a Přelouče. Na závodech se sešlo 51 dětí, kterým se podařilo ulovit celkem 5319 cm (203 ks) ryb. Z toho bylo 2149 cm (47 ks) kaprů, 1737 cm (83 ks) cejnů, 803 cm (46 ks) plotic, 473 cm (17 ks) bolenů a další ryby (perlíni, okoun, ouklej). 5 / 2003

A jak dopadlo umístění? Kategorie 1. místo - Lukáš Langr mladší: 2. místo - Kamil Urban 3. místo - Milan Suchochleb Kategorie 1. místo - Petr Budský starší: 2. místo - Vladimír Kopřiva 3. místo - Tomáš Friedrich

693 cm 441 cm (Přelouč) 262 cm 392 cm 300 cm 277 cm (Trutnov)

Každý závodník si podle umístění mohl z připravených cen (pruty, podběráky, navijáky, vezírek a další) vybrat tu, která ho nejvíce potěší. Domnívám se, že i ti závodníci, kterým se nepodařilo ulovit ani šupinku, nemuseli být zklamaní, protože si mohli z cen také vybrat . Věřím, že i drobnosti jako splávky nebo návnady pro ryby dokázaly udělat radost. Na závěr je nutno poděkovat vedoucím rybářského kroužku pánům Jiřímu a Františkovi Langrovým a Petru Markovi, sponzorům závodů - MO ČRS Chlumec nad Cidlinou, DDM Chlumec n. C. a fy SOLAR, všem rozhodčím a dalším lidičkám, kteří si v sobotu dopoledne dokázali najít čas a tyto závody uspořádat. Loučím se s Vámi pozdravem „Petrův zdar“ a za rok nashledanou. M. Čáslavská 25

SKAUTING

Prof. A. B. SVOJSÍK v CHLUMCI n. C. SKAUTSKOU STEZKOU

Koncem letošního března upořádal Klub oldskautů besedu s nejstarším chlumeckým skautem bratrem Františkem Koutem - Sokolem o předválečné historii chlumeckého skautingu. Z obsáhlého vyprávění jsme se dověděli od dvaadevadesátiletého pamětníka spoustu nových skutečností a z nich přepisujeme jednu epizodu... V roce 1933 chlumecký skautský vůdce Černý havran (civilním jménem Karel Felgr) navštívil v Kolíně přednášku se světelnými obrazy, v té době již věhlasného pedagoga

župní zpravodaj br. Neuman z Dobrušky a další činovníci. Uvítal je skautský pokřik. Za chlumecké středisko přivítali hosty bratři K. Felgr a Fr. Kout. Následovalo pozvání od hoteliera Veselého ze Záloženského domu (dnešní Finanční úřad). Pan Veselý měl totiž ve skautském oddílu dva syny, a tak připravil skvělé pohoštění pro hosty, které nazval na počest A. B. Svojsíka „japonský mejdan“. Do Dělnického domu se mělo jít zadem podle školy přes park (dnes je cesta již zrušena), ale davy lidí si vynutily průvod hlavní ulicí podle Sokolovny, kde i sokolové stáli v hloučku a mávali. Další občané čekali na A. B. Svojsíka před Dělnickým domem, přítomni byli všichni učitelé, sál byl zcela naplněn. Ze zámku, kde byl zahradníkem Jos. Felgr (rovněž skaut a bratr K.Felgra), poslali obrovskou kytici. Na jevišti Dělnického domu bylo další vítání. Br. Svojsík pozdravil přítomné česky a za velkého nadšení diváků i japonsky. Během přednášky byl mnohokrát přerušován potleskem a po přednášce ho posluchači zahrnuli spoustou dotazů obecných i odborných. Dle článku p. Klemense v Chlumeckých listech odcházeli všichni spokojeni a pisatel dával chlumecké skauty za vzor, jak organizovat akce pro veřejnost. VK

SKAUTI DĚKUJÍ... Bratr Fr. Kohout - Sokol a bratr Jos. Gruss - Bizon na besedě ve skautské klubovně a zakladatele českého skautingu A. B. Svojsíka. Byla o jeho cestě do Japonska a jmenovala se „Japonsko - příroda a mládí“. Chlumečtí skauti se rozhodli pokusit se požádat skautské ústředí v Praze o uspořádání této přednášky i v našem městě. Byli velice překvapeni, když přišla kladná odpověn s požadavkem na sál s „elektrikou“ a to již za tři týdny. Zajištění sálu se stalo neočekávaně velkým problémem, protože v Sokolovně nekompromisně požadovali 500,- Kčs, což pro skauty byla nepředstavitelná suma. Další sál byl v Dělnickém domě (dnes kino), kde byl i hotel Lev a v sále se promítalo sokolské kino. Promítačem byl Jarda Líbal, který měl děti ve skautském oddílu. Doprovodil delegaci do kanceláře k panu Haltufovi, který překvapeným skautům sdělil, že na tak pro Chlumec n. C. významnou akci propůjčuje sál v Dělnickém domě zdarma (včetně „elektriky“). Ještě po letech se br. Sokol neubránil při této vzpomínce dojetí. Bratr Černý havran vypůjčil od kolínských skautů kroje, maminky vyšily domovenky, pan Klemens udělal ve svých novinách přednášce A. B. Svojsíka velkou reklamu a vytiskl pozvánky. Skautíci pyšnící se ve vypůjčených krojích pak tyto pozvánky roznášeli... V den přednášky žil Chlumec n. C. ve slavnostním očekávání. Skauti měli mimořádně povoleno od ředitele školy jít na vyučování v krojích. Ve stanovenou hodinu přijeli od Kolína ve třech autech spolu s A. B. Svojsíkem i zemský náčelník z Kolína br. Dr. Civín, zemská náčelní Jarka Synková, 26

Letošní čarodějnice nám sv. Petr poněkud pokazil. O to větší dík patří obětavcům, kteří bez ohledu na počasí pomáhali tuto tradiční zábavu uskutečnit. Skauti proto děkují všem, kteří věnovali svůj volný čas a jejichž jedinou odměnou byl potlesk a vděk přihlížejících... Jsou to zejména: % Základní umělecká škola z Chlumce n. C. se svými roztomilými mažoretkami i skvělou dechovou hudbou; zvláštní poděkování patří hudbě a skupině mažoretek, které absolvovaly celou trasu v zimě a dešti! % Organizátorky soutěže „Čarodějnice roku 2003“ - Dům dětí a mládeže, školní družina. % Česká policie Chlumec n. C., Městská policie Chlumec n. C. - za uzavření ulic a umožnění bezpečného průvodu přes město. % Dobrovolný hasičský záchranný sbor z Chlumce n. C. - za bezpečnost u ohně. % Sokol Chlumec nad Cidlinou - za propůjčení stadionu Pod sokolovnou. Stavební firma Solar vyklidila prostor pro vystoupení mažoretek a přerušila práce na zastřešení sportovní haly. Děkujeme. Chlumecké listy

SKAUTING

% Technický odbor města Chlumce n. C. - za přípravu obrovské hranice. % Středisková rada děkuje i všem skautkám a skautům za pořadatelskou činnost. JUNÁK Svaz skautů a skautek ČR Chlumec n. C.

JAK POZNÁŠ SKAUTA? Skauti mají svůj tradiční kroj, ale pravého skauta tvoří jeho vlastnosti. I v dobách perzekuce, kdy se tvrdě postihovala jakákoliv zmínka o naši organizaci, jsme na svých cestách nacházeli stále nové a nové skautské přátele. Ten, kdo dobrovolně složil slib a přijal za své deset bodů našeho zákona, se poznal po několika skutcích a slovech... Je tomu již dávno, tehdy mi bylo osm let, a v zimě roku 1946 jsme jeli do Prahy na pohřeb mého kmotra a strýce Vlad. Poupy - Bobana, jednoho z prvních chlumeckých skautů. V nevytopeném vagonu jsem se krčil na dřevěné lavici v šedivém zimníčku ušitém maminkou z deky. Na jedné stanici přistoupila do našeho vozu starší paní a neměla si kam sednout, protože všechny lavice byly obsazeny. Nabídl jsem jí svoje místo a zůstal s otevřenou pusou, když mi odvětila: „DĚKUJI TI, TY JSI URČITĚ SKAUT!“ Ještě dnes, po více jak půl století, s dojetím vzpomínám na tuto paní,

která mne svým míněním o skautech tolik potěšila. Skautem jsem tedy proto, že ctím svůj slib a skautské zákony po celý svůj život. Skautský kroj vznikl v zásadních rysech na začátku minulého století. Jeho jednotlivé prvky se osvědčily při pobytu v přírodě, vojenských taženích i v běžném životě. Přísná pravidla platí zejména pro košili, šátek a opasek. Skautský šátek Praktičnost šátku se ocení v mimořádných podmínkách, jako to vidíme u kovbojů ve filmech. Skauti umí šátek použít i pro obvazy, signalizaci - ale o tom až jindy. Šátek jako součást kroje se nosí: u chlapců na límci košile, děvčata si mohou vybrat nad nebo pod límcem; zásadně se neváže na uzel, používá se „turbánek“; Barva šátku označuje zařazení: žlutá - vlčata, světlušky a činovníci těchto oddílů; hnědá - skauti, skautky, roveři, rangers a činovníci těchto oddílů; modrá - vodní skauti; modrá s červenobílým lemem - oldskauti (kmen dospělých); šedá - vyhražena pro absolventy lesních škol; Jednotlivé národní skautské organizace mají různé barvy i provedení šátků, rovněž některé oddíly Junáka mají své historické (barevně upravené) šátky. Šátek je však součástí kroje všech skautů na celém světě. Vlad. Köhler - Mika

Inzerce

5 / 2003

27

Z MATEŘSKÉ ŠKOLY

MATEŘSKÁ ŠKOLA BERUŠKA, ul. Pod Loretou Chcete vědět, co je u nás nového? Víte, že naše mateřská škola má svoje internetové stránky? Pokud se chcete něco dozvědět o historii MŠ, aktivitách, podívat se na díla našich malých umělců, nahlédnout do našeho fotoalba, můžete zalistovat našimi stránkami na adrese: www.msberuska.web.wo.cz. Víte, že 24. 4. proběhl v Jiráskově divadle v Novém Bydžově I. ročník NOVOBYDŽOVSKÉ MATEŘINKY, kterého jsme se s našimi dětmi zúčastnili? Mateřinka není soutěž, ale krásná a veselá hra, setkání dětí z mateřských škol, které chtějí předvést svým rodičům a jiným dětem jak dovedou tančit, zpívat, cvičit nebo hrát divadlo. Také my jsme přijali pozvání a nacvičili pohádku O Sněhurce a sedmi trpaslících. Děti by-

ly nedočkavé a zvědavé, jak obstojí v tak velkém divadle. Vždy| budou jako opravdoví herci! Ve středu 23. 4. dopoledne mělo 8 přihlášených mateřských škol možnost, aby svá vystoupení přizpůsobily podmínkám bydžovského jeviště, vyzkoušely si akustiku prostoru, případně se zbavily té špetky trémy, kterou si každá školička přivezla s sebou. A ve čtvrtek odpoledne se už hrálo naostro před mnoha diváky, rodiči. Osm mateřských škol se střídalo za sebou podle harmonogramu, který připravili pořadatelé. Naši „vousatí“ trpaslíci se Sněhurkou nastoupili na jeviště jako pátí. Kamarádi nám „drželi palečky“ a tak se vše povedlo. Keramická kytička na krk, upomínkový list a sladká odměna byly pro děti příjemnou tečkou za premiérou v divadle. Doufejme, že Novobydžovská mateřinka bude mít i další ročníky, protože „kdo si hraje nezlobí a spoustu se toho naučí“.

zrodila spousta kytiček, motýlků, šnečků i krásných váziček. O pár dnů později děti samy křehkou keramiku naglazurovaly a hotové výrobky ten zdobí naši školičku. Do konce školního roku zbývá několik týdnů a my se těšíme do školy v přírodě, na výlety, pohádky, do MDD a na mnoho dalších zajímavých akcí. Kolektiv MŠ Beruška

Inzerce

Víte, že v měsíci dubnu děti z naší MŠ navštívily keramickou dílnu ve školní družině v Chlumci n. Cidl. Pod laskavým vedením paní učitelky Strnadové se děti s chutí pustily do modelování. Během chvíle se z keramické hlíny 28

Chlumecké listy

Inzerce

5 / 2003

29

ŽIVOT V DOMOVĚ DŮCHODCŮ

OBČANSKÉ SDRUŽENÍ PODZÁMČÍ DOBRO není samozřejmé! Je vzácné, možná nejvzácnější. Ale Vy ho v sobě máte a někteří z Vás ho navíc chtějí rozdávat. My víme o těch, kteří by ho kousek potřebovali. VÁM, kteří DOBROVOLNĚ nabízíte svou energii a svůj čas, je Vám více než 15 let, jste odpovědní a dodržíte dané slovo, Vám, kteří se nebojíte seniorů a práce s nimi a pro ně, umíte naslouchat, jste zruční nebo umíte další zajímavé věci, ale hlavně CHCETE pomáhat, nabízíme možnost smysluplné činnosti v našem zařízení sociální péče, v Domově důchodců V Podzámčí. MY očekáváme SNAHU a chu| pomáhat, SPOLEHLIVOST, komunikaci a účast na pravidelných setkáních a nabízíme spoustu možností jak pomáhat, šanci získat nové přátele. Nabízíme práci zadarmo, která Vás přesto obohatí i zážitky, které jinde neprožijete. A Vaší práce si budeme vážit. VY, kteří chcete hodně dávat, věřte, že můžete i hodně získat. Zavolejte, my Vás rádi přijmeme, proškolíme Vás a seznámíme s prostředím. DOMOV DŮCHODCŮ PŘIJÍMÁ ZBYTKY PŘÍZÍ A LÁTEK, MOLITANU apod. PRO PRACOVNÍ TERAPII KLIENTŮ.

Nyní potřebujeme dobrovolníky pro tyto činnosti: ! doprovod k lékaři ! vedoucí Klubu pečení ! vedoucí Klubu Biograf Nabízíme:

PROGRAM PÉČE O DOBROVOLNÍKY 1. MOŽNOST VYUŽÍT SLUŽEB DOMOVA - pedikúra, kadeřnictví - rehabilitace - stravování v den práce za cenu 31,- Kč/oběd 2. PRAVIDELNÉ PORADY 3. MOŽNOST VÝLETŮ SPOLEČNĚ S KLIENTY - jako doprovod nebo host 4. VÝLET PRO DOBROVOLNÍKY - 1x ročně 5. ÚČAST NA AKCÍCH POŘÁDANÝCH PRO KLIENTY 6. ÚČAST NA AKCÍCH POŘÁDANÝCH PRO PERSONÁL - např. Dětský den, Mikulášská besídka 7. SPOLEČENSKÉ SETKÁNÍ DOBROVOLNÍKŮ - 2x ročně - s občerstvením

8. PODĚKOVÁNÍ ZA PRÁCI DOBROVOLNÍKA - formou drobného dárku - u příležitosti narozenin dobro- volníka kytičkou 9. MOŽNOST ZÍSKÁNÍ CERTIFIKÁTU DOBROVOLNÍKA A CENY „DOBROMAN ROKU“ 10. MOŽNOST ZÍSKÁNÍ PRAXE V PSYCHOSOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH 11. POJIŠTĚNÍ - Hasičská vzájemná pojiš|ovna

NAŠE DOBROVOLNICKÉ PROGRAMY: 1. SENIOR - jednotliví dobrovolníci, kteří pracují pravidelně 2. BABY STUDIO - předškolní ročník MŠ Poděbradova pod vedením učitelek Evy Herčíkové a Venduly Literové - společné cvičení a malování seniorů a dětí 3. RYCHLÁ ROTA - nárazové akce většího charakteru Děkuji všem dobrovolníkům za práci, úsměv, dobré srdce. Kontakt: Daniela Lusková Koordinátor dobrovolníků Palackého 165/I 503 51 Chlumec n. C. Tel.: 495 484 521 604 240 344

I MALÉ RADOSTI JSOU RADOSTI Jistě mi každý z Vás - čtenářů, i z Vás - seniorů žijících v domově důchodců, dá za pravdu, že každá malá radost, ze které se lze radovat, stojí za to. Myslím, že se celý personál domova i dobrovolníci snaží vytvářet malé radosti našim babičkám a dědečkům každý den, a| už je to v rámci nebo nad rámec pracovních povinností. Jsou to třeba sazenice rajčat v květináči pro dědu, kterému chybí jeho zahrádka, nebo muškáty za oknem, zakoupení pohodlných laviček, kytky ve váze, úsměv, dobré slovo. A nebo také vyhřívání na jarním sluníčku na terase, by| s celou postelí. Radostí bylo posedět v Kavárničce dříve narozených a poslechnout si vyprávění pana Vosáhla o časech dávno i nedávno minulých, nebo navštívit pečlivě připravenou Velikonoční výstavu zdejší základní školy. Ačkoli mnozí jen ztě30

Chlumecké listy

ŽIVOT V DOMOVĚ DŮCHODCŮ

ží vyšli zámecké schody, bylo překrásným zážitkem shlédnout nejen výstavu, ale též vystoupení tříd a kroužků v Mramorovém sále chlumeckého zámku. Dostala jsem milý úkol touto cestou všem zúčastněným dětem i jejich učitelkám, vedení školy a kastelánce zámku pí Boháčkové poděkovat nejen za vystoupení, ale i za ohleduplný a laskavý přístup ke starším lidem. Radostí bylo oslavovat Svátky jara. Šikovné ruce seniorů a terapeutek vyráběly velikonoční výzdobu, údržbáři sháněli proutky na pomlázky, aby jimi vyšlehali „všechno, co mělo sukně“, a toho je u nás opravdu značná většina. Radostí bylo shlédnout hru chlumeckého ochotnického souboru Klicpera „Ťululum“. Naši obyvatelé si ji nemohli nechat ujít!

Dobrý den, milí čtenáři, duben je za námi a to znamená, že nastupuje květen, lásky čas. Aprílové počasí se snad konečně umoudřilo a bude nám přáno užívat si sluníčka a díky tomu i dobré nálady. A| už bylo v dubnu počasí jakékoli, v našem domově „V Podzámčí“ nám nic nebránilo v tom, abychom jako každý jiný měsíc, vzpomněli narozeniny obyvatel, kteří mají v rodném listě „apríl“, a aby nechyběly pravidelné akce jako kavárnička, kuželky, cvičení, čtení a mnoho dalších. Do domova vkročil velikonoční duch. Ještě předtím, než nás úplně ovládl, přišel do Podzámčí pan Josef Vosáhlo a se seniory si hezky poklá-

VZRŮST Jan řekl: „ON musí růst, já však se menšit!“ /J 3,30/ Jeden moudrý muž řekl, že může naprosto bezpečně říci, kdy křes|an roste. Čím více roste v milosti, tím víc vyvyšuje svého Mistra, Jeho osobu i Jeho dílo a zároveň tím méně mluví o svých činech a připadá si stále menší a bezvýznamnější ve vlastních očích, až konečně jako jitřní hvězda úplně zbledne před vycházejícím sluncem. Ušlechtilý syn krále Saula Jonatan byl hotov takto se menšit, aby David mohl růst a Jan Křtitel ukázal téhož ducha pokory. Čím méně přemýšlíme o sobě, o svých přednostech, o tom, že jsme nedoceněni, o tom, že nám bylo ublíženo, že jsme byli uraženi, nebo i o tom, 5 / 2003

Radostí bylo jet na první jarní výlet. Náš „firemní dostavník“ byl plný, na všechny se ani nedostalo, zájem o výlety je značný. Vypravili jsme se za humna, do Libčan, na výstavu bonsají. A pak jsme projížděli kvetoucími alejemi, zelenými poli a kochali se probuzenou přírodou. Ke správnému výletu patří zastavení na dobrém obědě. Zamířili jsme pod Kuňku, do jedné (pro jistou) nejmenované restaurace, která ovšem byla vyhodnocena jako jedna z nejlepších v Čechách. To ocenění bylo zasloužené, jídlo a všechny služby byly více než vynikající. Radostí bylo také zdobit májku a pro štěstí si sáhnout na pobíhající čarodějnice. U nás ovšem byly jen hodné čarodějky - Veronika a Kristýna. Daniela Lusková, sociální pracovnice DD

bosil o časech dávno minulých (dávno či nedávno?) a předvedl zajímavé rodinné kroniky. Měsíc duben se zlomil v půl a to už byl nejvyšší čas na výzdobu složenou z pomlázek, beránků, slípek, kraslic a všeho ostatního, co je alespoň trochu symbolem jara. 30. dubna mohli kolemjdoucí spatřit na zahradě seniory, personál, dobrovolníky a tři čarodějnice. (Později pouze dvě, nebo| nejstarší z nich byla upálena.) Užili jsme si krásné odpoledne, při kterém jsme také postavili májku a zazpívali si „na rozloučení, mý potěšení, postavím pod okny máj...“ Tímto bych chtěla poděkovat všem, kteří se aktivně na akci podíleli, a především těm, kteří běhali od přípravného stolu k obyvatelům domova s plnýma rukama kafíček, párků, pohárů, štamprlíček a mi-

nerálky, následně myli nádobí a při tom všem ještě stihli konverzovat s hosty-seniory. Ačkoli tyto činnosti mohou vypadat nedůležitě, vydařené akce je potřebuje jako sůl. A jak víme, sůl je nad zlato. V květnu čeká nás den matek, na první máj práce svátek, v kavárničce si každý život osladí, při kuželkách zase „sportem ku zdraví“! Venku je krásně, a tak hurá na výlet, za sebou máme čarodějnický slet, poslouchat budeme hrdliččin hlas, a všímat si všech okolních krás. Tak, milí spoluobčané z Chlumce, užívejte si pohody a slunce.

co vše chceme jako pečlivá Marta vykonat pro Krista, a zároveň čím více se jako Maria ztišujeme u Jeho nohou, abychom viděli jen Krista a slyšeli Jeho slovo a čím více mluvíme o Něm samém, o Jeho smrti za nás, o Jeho vzkříšení, o Jeho velekněžské přímluvě za nás, o Jeho pastýřské věrnosti, o Jeho druhém příchodu, - tím více rosteme duchovním růstem. Lidé, kteří se chlubí bezhříšností a kteří říkají, že mají plnost Ducha svatého, jsou ve skutečnosti porušení hříšníci, kteří středem svého myšlení učinili své vlastní samospravedlivé a nábožné JÁ a kteří se v této soběstředné samospravedlnosti cítí povýšeni nad všecky ostatní křes|any. Kde je skutečná plnost Ducha svatého, tam lidé vidí jen Krista a mluví jen o Něm a NIKOLI SAMI O SOBĚ a o svých duchovních darech.

Kriste, Pane náš, prosíme, obdař nás duchem pokory. Vypsal J. Tesař, farář CČSH

Za všechny z domova „V Podzámčí“ Vás zdraví Soňa Chloupková sociální pracovnice

POZVÁNKA Vážení a milí spoluobčané města Chlumce nad Cidlinou a okolí, co nejsrdečněji Vás zveme na KONCERT ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY našeho města. Tento koncert je pořádán ve spolupráci s radou starších CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ náboženské obce v Chlumci. Radostný zpěv bude zaznívat ve středu 4. června 2003 od 17.30 hod. v Husově sboru na Klicperově nám. 75/I. Těšíme se na Vaši účast. Rada starších a farář církve čs. husitské 31

O PRAVIDLECH SLUŠNÉHO CHOVÁNÍ

O PRAVIDLECH SLUŠNÉHO CHOVÁNÍ 9. Korespondence I písemné vyjadřování je stejně jako mluvené slovo obrazem vyspělosti a zdvořilosti každého člověka. Závisí na jeho vychovanosti a na hloubce a důkladnosti ovládání jazyka, v našem případě českého, který je naší mateřštinou. Mnozí lidé si odnesli ze školních lavic do života zkušenost, že čeština je strašně těžký jazyk a děsná otrava a že neudělat chybu ve větách typu „Zavilí šakali vyli, zatímco víly vily rozmilé věnečky z rozličného kvítí a bylin a při té kratochvíli skřítkové bujaře výskali“ je téměř nemožné. Byly doby, kdy i tvůrci školních osnov podléhali dojmu, že znalost češtiny se rovná znalosti pravopisu. To je ovšem omyl. Prvopis je pouhá konvence sloužící jednotnému způsobu zaznamenávání slov a vět písmem. Má samozřejmě svůj význam, nebo| jeho smyslem je usnadnit správné a jednoznačné porozumění psanému nebo tištěnému textu. Uplatněním pravidla o psaní vlastních jmen velkými písmeny lze kupříkladu rozlišit jinak nerozlišitelný a přitom zásadní významový rozdíl mezi sdělením, že „v estrádním pořadu účinkoval černoch“ a „... Černoch“. Chcete-li ještě názornější příklad, je zajisté rozdíl, jestli si v Praze někdo přeje jít na Malou Stranu, nebo na malou stranu. Něco jiného je také poslat někoho do prčic, a do Prčic. Rozdíl je rovněž mezi zhlédnout (uvidět) a shlédnout (podívat se z výše), stopit (nenápadně vzít) a ztopit (spotřebovat při topení) atd. Vštípit si tedy pravidla pravopisu není marné, ale to neznamená, že by diktáty měly být hlavní nebo dokonce jedinou náplní hodin češtiny, a když někdo umístí chybně ve větě čárku nebo napíše zpřátelit místo spřátelit, že by neuměl česky. Jakkoli je pravopis pro písemné dorozumívání důležitý, znalost jeho pravidel přece jenom pro používání jazyka v dorozumívacím styku není tím nejdůležitějším, co je záhodno znát. Mnohem více záleží na tom, jak velkou má kdo zásobu slov (která se získá hlavně četbou), aby mohl vyjádřit nejrůznější myšlenky, a jak umí se znalostí mluvnických pravidel ze slov, která má v pamě|ové registratuře, sestavovat srozumitelné věty. To je výsledný efekt znalosti jazyka. Ta je u různých lidí různá. Pořad „Nikdo není dokonalý“ dokumentuje, jak mnoho je lidí, kteří vůbec neznají některá česká slova anebo jim nesprávně rozumějí. Samozřejmě, lidé, kteří se stýkají jen s menším okruhem známých, knihy zásadně nečtou, do divadel nechodí a v televizi sledují jen thrillery a sportovní přenosy, nemohou do své slovní zásoby načerpat slova, která se v daných dorozumívacích okruzích nevyskytnou, a v běžné každodenní konverzaci jim pak stačí pár vulgarismů a několik desítek nejvšednějších výrazů. Nad nějakým výběrem slov se nemusí zamýšlet. Všechno pozitivní je jednoduše super a všecko negativní „stojí za h...“. Korespondence má na rozdíl od mluveného dorozumívání nevýhodu, že ji nelze doprovázet gesty, intonací, výrazem tváře nebo eventuálně dotazem v případě významové nejasnosti. Při psaní je tedy zvláš| důležité volit přesně slova a skládat z nich věty tak, aby jejich smysl 32

byl jednoznačně srozumitelný, aby nepřipouštěly jiný význam. Jsou případy, že si sami jakožto uživatelé jazyka v každodenním dorozumívacím styku rozličnými jazykovými návyky kazíme jeho dorozumívací určitost. Pod vlivem slovenštiny se například v češtině rozšířilo používání slovesa „střetnout se“ nebo „střetnutí“ ve významu „setkat se“ nebo „setkání“. Zbavujeme se tak možnosti přesně rozlišit, zda „střetnutí představitelů vlády na zámku v Kolodějích“ bylo setkáním nebo konfliktem. V případech, kdy přicházejí v úvahu oba významy, záleží na jednoznačném vyjádření, aby bylo jasné, která z obou možností pro danou situaci platí. Ještě rozšířenějším příkladem otupování významové přesnosti jazyka je paušální užívání slovesa „šetřit“ ve významu „vyšetřovat“. Všimněte si, že v tisku i v rozhlase a televizi se všechno „šetří“ a jen zřídka „vyšetřuje“. Měli bychom si ponechat možnost vyjádřit rozdíl mezi případy, kdy policie pachatele vysloveně šetří, a kdy jeho zločin důkladně vyšetřuje. V korespondenci je zapotřebí alespoň v nejnutnější míře ovládat jazykové vyjadřování a jeho písemnou formu včetně alespoň základní orientace v pravopise, nebo| každým písemným projevem si vystavujeme vysvědčení o stavu svého vzdělání a duševní vyspělosti. I pro tuto formu styku s lidmi platí pravidlo určující, co se pokládá za nutné a přiměřené, zdvořilé a slušné. Přirozeně záleží na míře důvěrnosti našeho písemného projevu. Jinak bude vyhlížet dopis kamarádovi, jinak slečně, o kterou se někdo uchází, jinak řediteli firmy, kterého žádáme o přijetí do zaměstnání, jinak finančnímu úřadu ve věci nedoplatku na dani. Písemný projev má oproti ústnímu své výhody: Každé slovo si v něm můžeme předem důkladně promyslet, škrtnout, co se nám nezdá, nepsat si všechno na nečisto a teprve po náležitém uvážení vypracovat konečnou podobu textu, třeba jej i desetkrát přepsat. Zato pak, jakmile jej odešleme, musíme už vzít na vědomí, že „co je psáno, to je dáno“. Nic z toho, co je uvedeno černé na bílém, se nedá popřít ani zapřít. Adresát si naše sdělení může v klidu, třeba několikrát, přečíst, prostudovat a uvážit, co se mu oznamuje otevřeně a třeba i skrytě, a jak na to má reagovat. Pokud jsme se unáhlili nebo zmýlili, je pozdě litovat. Lze to napravit pouze dodatečným ústním nebo písemným přiznáním svého pochybení a zdvořilou omluvou. I adresát se může samozřejmě zmýlit ve výkladu našeho sdělení, takže dodatečné vysvětlení, pokud je shledáme účelným, může přispět k odstranění možného nedorozumění. V ryze soukromé korespondenci není nutné nijak úzkostlivě dbát na spisovné vyjadřování. Dopis kamarádovi píšeme někdy rovnou tak, jako bychom k němu promlouvali: „Pepíku, včera jsem byl na by|áku kvůli tomu tvýmu přechodnýmu pobytu. Foukli tam štempl a je to v suchu.“ Chlumecké listy

O PRAVIDLECH SLUŠNÉHO CHOVÁNÍ

Čím méně důvěrnosti je ve vztahu mezi pisatelem a adresátem a čím více nám na adresátovi záleží, tím více nutno dbát na formu. Především pečujme o estetický vzhled svého sdělení. Papír a| je čistý a nezmačkaný! Nehodí se psát dopis na cár utržený z pytlíku od mouky nebo vytržený z linkovaného sešitu synka nebo dcerky, žáků devítiletky. Papír by neměl prozrazovat, že jsme při psaní dopisu snídali nebo jedli chleba se sádlem. Pokud píšeme rukou, snažme se psát beze spěchu, jak nejlépe umíme, úhledně a čitelně. Je to známka úcty k adresátovi. Máme-li tu možnost, pišme na psacím stroji, popřípadě na počítači. Vytištěný nebo strojopisný text se ovšem sluší podepsat vlastní rukou. Obsah si předem dobře promysleme, nejlépe je napsat si koncept, který je pro nás zároveň dokladem. Vyvarujeme se tak škrtů a oprav, které hyzdí vzhled textu. Blahopřejné dopisy je lépe psát ručně. Působí to bezprostřednějším dojmem (na stroji nebo počítači může text napsat kdokoli, ale rukou jenom vy). Dopis datujeme na začátku, nikoli na konci. Nezapomeňme na čitelný podpis, nenahrazujme jej nerozluštitelnými hieroglyfy. Oslovení se uvede nad prvním řádkem dopisu, za ním uděláme čárku nebo (vzácněji) vykřičník. V prvním případě začínáme na novém řádku malým písmenem, ve druhém velkým: Milý příteli, (!), Vážený pane (paní, slečno). Podle povahy vztahu k adresátovi lze použít i „Drahý“ nebo při zdůrazněné úctě „Velevážený...“. Vysoce postaveným osobnostem, diplomatům nebo církevním hodnostářům přísluší oslovení „Vaše Excelence“ (arcibiskupovi Eminence). V úředních dopisech se obvykle vpravo nahoře uvede jméno a adresa toho, komu je dopis určen, např.: PhDr. Květa Nováková, ředitelka odboru literatury Ministerstvo kultury Praha Poté následuje oslovení: Vážená paní ředitelko, (!). Dopisy nesoukromé povahy zásadně stylizujeme ve spisovné češtině bez použití expresívních, zejména obhroublých výrazů. V úředních dopisech, když nevíme, na koho se konkrétně obrátit, neuvádíme v záhlaví žádné oslovení, napíšeme pouze: Věc: a po dvojtečce stručně, ale výstižně uvedeme, oč běží, např.: „Odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí státní podpory“. Podle potřeby se připojí číslo jednací a datum přípisu, na nějž odpovídáme. Dopis končíme podle okolností některou z jednoduchých uzavíracích formulí: „S úctou“, „Se srdečným pozdravem“, eventuálně „S nadějí na brzké vyřízení mé žádosti zůstávám ve vší úctě.“ Nemůžeme-li se rozhodnout, jak nejlépe svůj dopis zakončit, postačí i pouhý podpis. Rozhodně se dnes už nehodí zastaralé „...Vám provždy oddaný služebník...“ Přivlastňovací zájmeno „Váš“ nebo „Tvůj“ je známkou jisté důvěrnosti nebo služebnosti. Je třeba jich používat opatrně, aby se nevyvolával dojem vtíravosti. Rychlé sdělení nám umožňuje telegram. Stylizujeme jej co nejúsporněji v pochopitelné snaze ušetřit draze placená slova. Nezapomínejme však uvést všechny podstatné 5 / 2003

údaje, bez nichž zpráva ztrácí svou hodnotu, nestačí „Pohřeb zítra“, musíme dodat „3 hodiny Olsany“. „Prijedte cekame vas“ je už zbytečné. Dnes se velice vžívá korespondence pomocí „esemesek“. Je praktická, má však jednu nevýhodu: odnaučuje obsažnějšímu vyjadřování myšlenek, učí používat jen věty holé, bez výrazové vynalézavosti, košatosti a pestrosti. V korespondenci se všeobecně snažme v slovních obratech uplatňovat požadavek zdvořilosti. K jejím zásadám patří dodržovat blahopřejné a děkovací zvyklosti: odesílat pohledy k vánočním a velikonočním svátkům i k významným životním událostem, jako jsou narozeniny, svátky. Dobrým známým se dávají na vědomí svatby, narození dětí i úmrtí v rodině. Je slušné odpovídat na oznámení blahopřáním v případě radostných událostí a kondolencí v případě úmrtí. Pozor na trapnou chybu, k níž dochází ve formulaci „Dovolte, abych Vám popřál upřímnou soustrast.“ Enormní zdražení poštovného působí zřetelný pokles výměny blahopřejných pohledů, zvláště v případech, kdy vztahy nejsou tak těsné, aby pisatelům, záleželo na jejich udržování. Na úmrtní oznámení se někdy nepíší odpovědi z toho důvodu, aby zbytečně nejitřily bolest pozůstalých. Jinak v korespondenci platí zásada: na obdržený dopis se odpovídá do 14 dnů. K. Richter

S NÁMI SE NESTANETE MILIONÁŘI Správné odpovědi: 1A, 2D, 3C, 4D, 5B, 6A, 7C, 8B, 9A, 10D

Inzerce

33

ČASY MINULÉ

Marie Adamcová

KLAMOŠSKÉ VZPOMÍNKY Les Je 9. dubna 2003 a mrzne. I když je jen jeden stupeň pod nulou, po výjimečně teplých dnech, kdy odkvetly už sněženky i bledule, fialové a žluté krokusky a v trávě jsem se vyhýbala fialkám, je náhle zima vlezlejší než v lednu. Rybník je čerstvě zamrzlý. Asi silně foukalo, protože na jeho čisté hladině jsou jemné vlnky z tříště, kterou hnal vítr před sebou, dříve než ji mráz zafixoval do pevné ledové plochy. Je vyleštěný a úplně břeskný den. Jedeme do města nakoupit, tady obchod už dlouho není. Musíme k Chárovně, kolem lesa, tedy bývalého lesa, dnes tu chybí. Volný prostor je jak prázdná dáseň, za kterou baba Jaga cosi vyvařuje, až stoupají k nebi mraky. Chvaletické kotle sází jeden mrak za druhým do vypiglovaného nebe. Zívá tu rozlehlá pláň, kilometr z déli i z šíře se zbytkem borovic na

okrajích, které jsou jak stébla trav, vystavená na milost a nemilost poryvům větrů. Měli jsme tu krásné lesy! Za Klamoší byl spíše smíšený les a jmenoval se Klamošský. Za Štítem se táhl Štítský, převážně borovicový. Klamošský les se doslova tlačil do vsi. Do zahrad domů u lesa nahlížely jeho větve přes ploty a aby to jejich majitelům nebylo líto, jejich slepice si na oplátku vždycky našly možnost, jak přeletět plot nebo v něm najít díru a prohrábnout pod stromy tu manu nebeskou, až listí létalo. Mojí první učitelkou v poznávání lesa byla hlavně moje kamarádka Máňa. Byla menší než já, ale znala les do neuvěřitelných podrobností. Jako malá myška rejdila pod těmi obry, klacíkem převracela kopečky listí a opravdu, obvykle tam byl když ne hříbeček, tak určitě něco, co se dalo jíst. V niž-

ším lese nadzvedávala sukénky smrčinám, tam bývaly na bílé baňaté nožce s černou nablýskanou hlavičkou podborováčci nebo babky a často kozáci na vysokých nožkách. „Dívej se pořádně a šlapej opatrně, podívej, co máš u nohy.“ Jé, kozák! „No, vidíš a málem bys ho zašlápla.“ Nasbírala jsem také něco, ale tolik, jako měla v košíku Marie, to jsem neměla nikdy. V lese bylo tolik vjemů, že jsem se nedokázala soustředit jen na hledání. Samý šustot - není to zmije? Šumění korun, praskot větviček, zelená tma a oslňující reflektory slunečního světla. Takových proměn, tajemno za každým keřem. Nakonec - mohly by tu být i strašidla. Kolem dokola jen kmeny stromů, za nimi zase stromy, samé stromy. A kudy domů? To věděla jen Marie. Držím se jí a nespouštím ji z očí. To se nějaká ta houba přehlédne. Marie vedla samomluvu jak stará dospělá: „No, požehnej Pámbu, pěkný hříbeček. A když je tu jeden, musí tu mít bratříčka. Hledej. A je tady malej mladší brácha. Podívej se líp, musíš se sehnout.“ Jú, tady je brouk celej zlatej. „Tady je brouků, hledej houby!“ Zřej-

Inzerce

34

Chlumecké listy

ČASY MINULÉ

mě odmala a často chodila s maminkou do lesa na houby, na borůvky, na jahody, protože měla od ní odkoukané pohyby i slovní doprovod. Les znala podle uskupení stromů, každý dolíček, každá proláklina v terénu nebo srnčí pěšinka jí napověděly, kde jsme. „No, tady je vývrat po dubu. Kdybychom šly tady dopředu, přišly bychom k Záleským. A půjdem radši dolů, tady nic nebude.“ A taky nic nebylo. Aby rozdíl v našich koších nebyl tak ostudný, přidala mi Marie při východu z lesa pár houbiček ze svého koše, byla dobrá kamarádka. Pochopitelně mi vytkla mé nedostatečné sběračské úsilí, ale aby to nevyznělo tak tvrdě, hned mne zároveň ujistila, že to příště už bude lepší. A pokud měla i ona málo, rafinovaně vystlala naše košíky na dně listím, na ně nakladla mistrně to, co jsme nasbíraly, aby lidé o nás neměli špatný úsudek. A tak jsem se seznámila se zlatou houbovou žílou po obou stranách oujezdecké pěšiny v dílech lesa jak vpravo, tak vlevo. Byl tu krásný smíšený les s mohutnými duby, ale i doubky, sem tam smrk a pod jejich korunami lipové roští. Na hřiby jsme chodily za chatu do stráňky vedoucí k památnému dubu, plné mechových polštářů. Dal se tu objevit roháč. „Jé. Ten má rohy - au!“ „To nejsou rohy, to jsou klepeta a on tě stisk.“ Bere roháče opatrně ze stran a dává jej na dlaň. „To je ale krásné zvíře.“ „To není zvíře, to je brouk.“ A ten, aby ji podpořil a dal jí za pravdu, roztáhl své drážkované slupičky, zpod nich mu vylezly zdánlivě zmuchlané průhledné spodánky, ty se vyrovnaly do pevných leteckých křídel a frr. „Tak, vidíš!“ Od dubu směrem dolu ke štítské cestě byl vzrostlý dubový les. Sám památný dub byl tak silný, že jsme jej ve třech neobejmuli. Žebřík do jeho koruny vždycky sváděl k lezení do jeho koruny, kde byla podlážka i se zábradlím a bylo odtud vidět až na Chlumec a jeho zámek. To je zvláštní, že říkáme „náš chlumecký zámek“, vpodstatě nám nepatří. A jen to dořeknu, ozve se ve mně vzápětí odbojná krev sedláků a říkám si: „Kdyby tam naši dědci nedělali zadarmo, neživili a neopečovávali koně, se kterými celou jednu třetinu roku jezdili na po5 / 2003

tažní roboty, tak by ten zámek tam nebyl.“ A když se dnes stále mluví o daňových poplatnících, tak si taky hned připomenu, jak ještě před revolucí pomáhali při pokládání nové měděné střechy i horolezci. Za naše peníze nás zářivá červenozlatá barva mědi vítala při každém vjezdu do Chlumce. Chodili jsme do zámku často. Byla tam nádherná expozice barokního umění a nejen českého. Mistrovská díla Karla Škréty, krajiny Rainera, náboženské výjevy Brandla. Velká kolekce menších obrázků Norberta Grunda, jeden sál krásnější druhého. Byly to sbírky Národní galerie a byla radost tu pobýt. Zámek byl s pietou opraven pod přísným dohledem památkářů do nejmenších detailů. Ale to bylo. Slézt po žebříku dolů byla větší odvaha než vylézt vzhůru. Šprušle byly daleko od sebe a žebřík měl strmý sklon. No, a někdy byly šprušle pěkně ohnilé. Až se dělalo špatně. Les pod dubem byl víc jak stoletý. Soudím tak podle toho, že jsem si na zahradě zasadila dub - bude mít za pět let padesátiny - a je to stále mládeneček, který by se s těmi v lese nedal srovnávat ani za dalších padesát roků. Maminka v té době byla už několik let v JZD a v rámci jejích povinností bylo i sázení stromků v lese. Přinesla jednu sazeničku. A to je náš dub. Vyrostl krásný les. Velebně krásný. Samý silák, s patřičným odstupem jeden od druhého a se sedátkem v kořání. Sem jsme s Marií chodily na podléšky. Bylo jich tu brzy z jara doslova modro. Stačil malý pugétek modrooček, kolem se olemoval jejich listy, které byly jako kožené, vyleštěné do lesku. A byl dárek pro maminku. Bylo tam vždycky dobře. O dva díly lesa dále jsme chodily na jahody, na paseku plnou kráterů, nejspíš po vývratech mohutných dubů. Někde ještě zůstaly pařezy a na nich jsme si mohly sednout. Boky i dna malých strží byla už zarostlá kupodivu ponejvíce jahodníky s poměrně velkými nolíčkovanými jahodami. Strže ze slínu a drobné drti opuky se drolily, a tak jen jahodníky, jak horolezci se slaňovaly a uchytávaly tam, kde to nešlo ani trávě. Vždycky jsme jich nasbíraly aspoň do tří čtvrtek plecháčků, menší míra by byla pod Mariinu

čest. Vzít si nějakou z plecháčku nebylo možné. Marie mne zpražila tak káravým pohledem, že mne hned chu| přešla. Doma jsem dostala pochvalu, maminka jahody přelila smetanou, zasypala cukrem, trochu je rozmačkala a měli jsme nebesky voňavý mls. Maminka, já i Miloš. Část lesa k Oujezdu byla samý smrk. Tady rostly jen podborováci. Ale mraky jich tu rozhodně nerostly. Zato se tu krásně chodilo po mechu nebo jen po jehličí, nikde žádný keřík, takže ti fešáci byli krásně vidět, i když jsou smrkové lesy temné. Ale hlavně, na mnoha místech tu rostly borůvky. Borůvková bublanina, to bylo stoupání do nebe. Ale to sbírání! Kdyby nebyly tak malé! A jako naschvál se navíc v této době probouzejí komáři a dělají krvavé martýrium z jinak tak předobré činnosti. Obvykle jsme měly modrou barvu kolem pusy, modré zuby, modré jsme byly i na těch nejnemožnějších místech. Modrýma rukama plesk po zádech, au, za krkem a všude jinde. Kdyby té malé holce tehdy někdo řekl, že ten les není tak veliký a že se v něm nemusí tolik bát! Co by mi ušetřil strachu a hrůzných představ! „Představ si, že les je něco jako maminčina bublanina v pekáči, rozkrojená dvěma cestami. Zdáli, od silnice vedoucí k Přepychám, úplně jak podle pravítka až k štítské silnici vedoucí k Újezdu. První cesta je romantičtější a procházková, vede od hájenky a ústí k lomu na opuku. Ta druhá začíná u zatáčky k Přepychám. Kdybys šla rovně kolem lesa, došla bys k Babidoláku. Ale pokud půjdeš vpravo lesem, půjdeš druhou cestou, pevnou a přehlednou až k silnici ke Štítu. V pravém úhlu, jako když krájí maminka v pekáči buchtu napříč, na obdélníkové dílky, sypané drobenkou, až jsou krásně modrofialovorůžovobílé, jsou prošlapané i cesty od Klamoše až k polím a lukám k Babidoláku a Újezdu. Jsou samozřejmě kratší a je jich o moc víc. Zabloudit nemůžeš, protože kohouti, když se zaposloucháš, kokrhají tak hlasitě, že cestu domů vždycky hravě najdeš.“ A bylo by mi to jasné. Všechny hrůzné představy o beznadějném bloudění, o nocích strávených v lese, kdy světélkují kořeny a tančí, po lese slídí 35

ČASY MINULÉ

hejkal a víly se zíváním a protahováním vstávají z postýlek z kapradí, jen jak odbije půlnoc, ty všechny starosti bych odložila a nesledovala bych úzkostně každé malé zmizení Marie mezi smrčky nebo husté spleti. ZAMYŠLENÍ Kdyby mi někdo později v životě řekl, neboj se, všechno, čeho se dnes bojíš, z čeho si dnes zoufáš, to všechno přebolí a přejde. Nic není bezvýchodné. Ušetřila bych si úzkostné sny ještě dnes, které tam na dně mé paměti zůstávají a ve snech, jak bubliny ze dna mysli vystupují vzhůru. Dnes vidím, že o nic nešlo. Jen rok jsme neměli kde bydlet. Jen deset let jsme bydlili špatně, jen deset jich bylo bědných. Co to je? Dokonce jsme i tehdy byli š|astni, žili jsme prací, bezvýhradnou láskou, život byl neprobádaný kontinent a každý den čekal na zítřek. Na bolesti jsme měli tolik kostelů kolem. Vždy| jsme bydlili hned u Národní třídy. Dnes už ten pocit málokomu něco říká. V kostele se odpoutáte od běžného života, zapomenete na běžné strasti. Zjitření a bolesti zůstávaly

vždy za jeho silnými zdmi, zatím co si duše bloudila v proudech světla z vysokých oken. V zářivých pruzích se ztrácely květiny na oltářích, ze světla vystupovali andělé před pletence barokních úponků rámů obrazů, utajených do tmy. Bylo slyšet jen tiché kroky starých paní, vyměňujících květiny nebo přípravné preludování na večerní mši. Byli jsme spíše ateistická rodina, a proto vstupovat do kostela pro mne nebyl samozřejmý úkon. Cítila jsem ostych, neměla jsem ještě v Praze „svůj“ kostel. Vzpomínám si, že jsem poprvé vstoupila do chrámu sv. Jiljí a to v dosti bezvýchodném rozpoložení. Nechtěla bych použít patetické označení, ale mládí je emocionální a přináší i velké vzněty. Šla jsem Anenskou ulicí a pak do Jilské, padalo už šero, nebylo nikterak povzbudivě. U vstupu do chrámu sv. Jiljí stoupali po schodišti poslední opozdilci. Měla jsem neodolatelnou chu| jít s nimi a vystoupit také k monumentálnímu vchodu do kostela. Hrály varhany, šeřilo se, byla to snad i zvědavost, snad touha přenést svou tíhu jinam a tím

se oprostit od své strázně, odvážila jsem se projít dveřmi a zůstala stát hned u vchodu. V sešeřelé velké lodi chrámu jsem nevnímala lidi, jen starého kněze, který sloužil mši. Jeho výmluvná gesta rukou s přesvědčivým patosem byla plná odevzdání. Zpíval. Od té doby jsem nic tak přesvědčivého a vroucího neslyšela. Pokud poklekl, musili jej zdvíhat, sám už by nevstal. V nastalém tichu byl slyšet jen šelest listování ve zpěvnících, varhany doznívaly v kopuli lodi. Vystoupil na kazatelnu a mluvil o tom, že zoufalství patří k zavržení, nepatří mezi ctnosti. Dále o nedostatku odvahy a víry, o ztrátě důvěry. Překvapilo mne to a přemýšlela jsem o jeho slovech ještě dlouho. A naučila jsem se chodit pravidelně do „našeho“ kostela pro potěchu očí i duše. Pro hlubší pochopení smyslu života. A při tom mi tam bylo tak krásně, že jsem si až pohansky pomyslila: jako v lese, v našem lese, kde je také jen ticho, jen šumění. Nepohnutost v plynutí času. Tiché promlouvání o tom, co je pro nás živé důležité. Mít odvahu žít. K tomu jsme byli stvořeni. Užitečně žít.

Inzerce

36

Chlumecké listy

POVÍDKA

Myslivecká povídka Budu Vám vyprávět příhodu z krkonošského lesa, kterou jsem odposlouchal od jednoho Chlumečana, jenž tomuto prostředí věnoval celý život. Když se na podzim roztroubí jeleni touhou po útlonohých laních, objeví se v Krkonoších lovci z mnoha cizích zemí. To, co se odehrává, není snad nutné ani komentovat, protože nejde o lov, ale pouhé odbouchnutí. Pak se slaví bujarou pitkou a nanejvýš třetí den následuje odjezd. Najdou se však i takoví, kteří si chtějí svůj lov vychutnat, vybrat si svého jelena a získat trofej. V polesí se rozkřiklo, že má přijet jakýsi Angličan, dokonce diplomat, který sloužil řadu let v Praze a umí obstojně česky. Má však jednu nevýhodu, je už dost starý a ještě nosí velmi silné brýle. Polesný mu vyznačil místo a posed s doporučením, aby pozoroval a ohlásil, až bude mít vyhlédnutý svůj kus. Angličan po několika dnech přišel do lesovny a hlásil: „Mám vyhlédnutého krásného jelena, který mi v noci přišel, silně troubil a byl houl wait, tedy celý bílý.“ Lesník: „Pane, co mi tady vyprávíte není možné, protože bílé jeleny má-

me pouze v Žehušické oboře.“ „Nou, nou, bránil se Angličan, jelen nebyl braun jak ti druzí, byl úplně jako sníh.“ Lesník: „Člověče, co jste měl s sebou k pití, zdá se mi, že jste to s tou slivovicí přebral. Slivovice není whisky se sodou, nesmíte to přehánět.“ Když druhý den Angličan přiběhl se stejnou zprávou, to už polesnému nedalo a večer se tajně vypravil za Angličanem. Když se na říjišti vystřídalo několik tlup jelení zvěře, najednou se na konci paseky cosi zabělalo. Po přiložení dalekohledu lesník zjistil, že tam stojí bílá koza s přivázaným mohutným jelením parožím. Dokonce několikrát mocně zatroubila a pomalu odešla do černé hloubi lesa. Polesnému bylo okamžitě vše jasné. Když se Angličan opět přiřítil do lesovny, že už bude střílet, že je to „ould jelen“, že nechce jiného, polesný musel s pravdou ven. Angličan napřed zamračeně a nedůvěřivě naslouchal, ale postupně se začal usmívat a pak se nakonec pobaveně rozchechtal. „Řekněte mně, pane polesný, kdo je ten člověk, který mne takto podvedl.“ „Ale je to náš nejlepší dřevař a humorista, je samá legrace, asi někde v lese našel jelení shoz a přivázal ho jeho koze na rohy. A s tím jelením troubením nemá v lese konkurenta.“

Trochu humoru „Představ si, táto, že ten náš kluk se musí ženit!“ „No, když musí, tak musí. Se mnou to bylo horší - já se oženil a nemusel jsem.“ Povídají si dvě přítelkyně. „Včera jsem zase vyslechla jedno horoucí vyznání lásky.“ „Že tě to pořád baví poslouchat za dveřmi!“ Ptá se syn matky: „A musím zítra do té školy? Já to tam tak nenávidím. Děti mě šikanují, učitelé mě nemají rádi...“ „Ale to bys měl, když tam jsi ředitelem.“ Přijde ráno sekretářka do práce, otevře bez zaklepání dveře u ředitele a řekne: „Tak si to rozmysli. Bun mi konečně zvýšíš plat, nebo začnu psát paměti!“

5 / 2003

Angličan nakonec správného jelena ulovil, ocenil český humor, ale příště už bude opatrnější. J. Celler

Řeka Cidlina Do Labe se vlévá pod Libicí, ale území našeho kraje opouští již pod Pamětníkem. Její tok je uváděn délkou 95 km. U Smidar se Cidlina spojuje s dobře zarybněnou říčkou Javorkou, která přivádí v průměru 1,1 m3/s a nad Chlumcem Bystřice o průměrném průtoku 1,75 m3/s. Celé povodí o rozloze 1164 km2, z něhož polovina připadá na Javorku a Bystřici, přivádí průměrně pouze 4,4 l/s/km2. Labe a Orlice mají příslušný specifický odtok více než dvojnásobný 10,9 l/s/km2. Překvapující skutečností se stává, že Cidlina má ze všech českých řek nejnepříznivější poměr mezi absolutním maximem a absolutním minimem vodního stavu. Největší zaznamenaný průtok činil 147 m3/s. Kdežto nejnižší pouze 0,02 m3/s, tedy pouhých 20 litrů. Poměr či vlastně nepoměr těchto extrémních hodnot je 1:232. Naši předkové každopádně dobře věděli, proč nechávají v blízkosti řeky rozsáhlé louky! Aby jim nemohla Cidlina ublížit. Jindřich Celler

„Pepíčku, kdo ti pomáhal s domácím úkolem?“ „Nikdo, paní učitelko.“ „Pepíčku, nelži! Určitě ti někdo pomáhal.“ „No jo, tatínek.“ „Tak mu vyřin, že Wolker byl Jiří a ne Johnie.“ V zahradní besídce sedí zamilovaná dvojice. „Mařenko, nepřijde sem tvůj otec zjiš|ovat, co tu tak dlouho děláme?“ „Neboj se, on drží ruku na vodovodním kohoutku a čeká, až přivedeme instalatéra.“ „Oskare, víš jaký je rozdíl mezi stromy a důchodci?“ „To nevím.“ „Důchodci nemají koruny.“ LV

37

SPOLEČENSKÁ KRONIKA

Narozené děti s trvalým bydlištěm v Chlumci n. C. nar. nar. nar. nar.

Jan Martinec Lukáš Haltuf Martin Heger Lucie Rozumová

18. 3. 2003 27. 3. 2003 8. 4. 2003 9. 4. 2003

Klára Doskočilová Eliška Šmídová Natálie Horvathová

nar. 10. 4. 2003 nar. 10. 4. 2003 nar. 15. 4. 2003

Odešli z našich řad * * * *

Emílie Volná Jiří Slavíček Marta Pižlová Zdeněk Diviš

1911 1952 1945 1940

✝ ✝ ✝ ✝

29. 30. 13. 13.

3. 3. 4. 4.

2003 2003 2003 2003

Růžena Staňková Jiřina Voborníková

* 1908 ✝ 28. 4. 2003 * 1926 ✝ 6. 5. 2003

Ivona Uchytilová, evidence obyvatel MěÚ

Sňatky uzavřené na zámku Karlova Koruna 26. 4. 2003 Jiří Dohnal Petra Hartmanová

Babice Nepolisy, č. Zadražany

Jiří Hruška Lenka Lednová

Ostroměř Nový Bydžov

MUDr. Jiří Boháč Martina Hliněná

Poděbrady Poděbrady

Sňatek uzavřený v sále Obecního úřadu v Kosicích 12. 4. 2003 Kosice Kosice

Miroslav Šanda Romana Kovalčíková

Ivona Uchytilová, matrikářka

Výročí narození - červen 2003 80 let Paní Anna Hanzlíková nar. 6. 6. 1923 Žiželická 8/III, Chlumec nad Cidlinou Srdečně blahopřejeme.

Mgr. Zdena Valentová, sociální oddělení

Dne 9. 6. 2003 vzpomeneme 1. výročí úmrtí paní

Jarmily Drahokoupilové z Chlumce nad Cidlinou, ul. Dvořákova. Vzpomínají děti s rodinou.

38

Děkujeme všem přátelům a známým za projevy soustrasti, květinové dary a účast na posledním rozloučení s naší milou maminkou, babičkou a prababičkou, která nás náhle a nečekaně opustila, paní Jiřinou Voborníkovou. Poděkování patří i firmě p. Netíka za organizaci pohřbu a procítěná slova zástupce zdejší církve. Dcera s rodinou

Chlumecké listy