SLOVO STAROSTY NABÍDKA PRODEJE BYTOVÉ JEDNOTKY VČETNĚ DVOUGARÁŽE ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA A RADY MĚSTA

roèník XXXIV

hlumecké listy

èasopis chlumeckého regionu

3

2004 Z OBSAHU ÈÍSLA:

JARNÍ PRÁZDNINY S DOMEM DÌTÍ A MLÁDEŽE

MÌNICKÝ KOSTEL - ÈESKÝ UNIKÁT

U KOLÉBKY MERCEDESU STÁLY DVÌ ŽENY Chlumec nad Cidlinou dne 25.3.2004

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

SLOVO STAROSTY Dne 15. března proběhne mezi zástupci Města a odbornými pracovníky Ředitelství silnic a dálnic ČR zásadní jednání o možnosti opravy mezinárodní silnice v centru našeho města. Občané Chlumce nad Cidlinou jsou si vědomi nebývale velkých výdajů na zimní údržbu státních a krajských komunikací první, druhé a třetí třídy a následků škod na dopravní infrastruktuře, způsobených extrémními podmínkami s velkými výkyvy počasí. Přesto budou nekompromisně prosazovat okamžité a dlouhodobé řešení stále odkládané opravy silnice E 67 v Chlumci nad Cidlinou. Věříme, že jednání budou úspěšná v intencích požadavků, obsažených v následujícím dopise.

VĚC:

ŽÁDOST O GENERÁLNÍ OPRAVU KOMUNIKACE

Vážený pane řediteli, navazuji na naše telefonické hovory ohledně havarijního úseku silnice E 67 na Klicperově náměstí v Chlumci nad Cidlinou. Tato dopravně přetížená mezinárodní silnice, po níž projede podle posledních měření 24 000 automobilů, z toho 6 500 těžkých nákladních kamionů, je silně rozpraskaná v úseku cca 300 metrů od městského úřadu po křižovatku se silnicí II. třídy II/327 na Kolín. Pravidelné praskliny vznikají podle odborníků tím, že původní betonové panely pod živičným finálním povrchem leží v měkkém hliněném podloží. Tyto se pod tíhou

přetížených kamionů, jejichž skutečnou hmotnost nikdo důsledně nekontroluje, kývou a několikacentimetrový živičný povrch silně praská. Následně vznikají vlivem klimatických podmínek stále větší praskliny a povrch vozovky je přes opakované vysprávky stále nerovnější. Projíždějící automobily poté způsobují neúměrné zvýšení hluku, které výrazně překračuje všechny povolené hygienické normy, přestože je naše město zcela nepochopitelně zařazeno do tzv. „staré hlukové zátěže“. Výsledek je ten, že v denní dobu je hluk překračován nad nespravedlivou normu v průměru dvojnásobně, v noci až desetinásobně! (odborné měření prováděl v loňském roce Zdravotní ústav Hradec Králové - viz příloha). Obyvatelstvo v blízkosti této komunikace je vystaveno nadměrnému nebezpečí chronických onemocnění z dopravního ruchu, když úplně opomineme silné znečištění ovzduší, což je nadále neakceptovatelné! Nespočet prasklin na krátkém úseku komunikace dále způsobil v minulosti prokazatelné poruchy stability přilehlých obytných domů, které se projevily nebezpečným popraskáním zdiva. Otřesy způsobené kamionovou dopravou na silně nerovném povrchu silnice lze odborně změřit a tím také dokázat neblahý vliv dopravy na statiku domů. Bez problémů lze zdokumentovat narušené zdivo fotodokumentací. Otřesy domů u přetížené

komunikace jsou extrémně silné a majitelé nemovitostí již zvažují žalobu na stát za způsobenou škodu. Vlivem brždění a následného rozjíždění těžkých nákladních automobilů u světelných dopravních zařízení došlo také k tvorbě kolejí a „nahrnutí“ živičného materiálu k okrajům komunikace do výše více než 50 mm. Proto zde je velké nebezpečí pro cyklisty, kteří jedou po vrcholu „vlny“, která může být v zimním období namrzlá, ale i v letním období mastná, a proto kluzká. Vyskytuje se tedy reálné nebezpečí pádu cyklistů vlivem smyku přímo pod kola předjíždějících kamionů! Proto prosím a žádám naléhavě vedení ŘSD ČR, aby byly neodkladně vyčleněny potřebné finanční prostředky, zpracován projekt generální opravy silnice v tomto krátkém úseku a v jarním nebo letním období 2004 zahájeny stavební práce. A to i za cenu, že bude muset být doprava dvousměrně odkloněna po objezdných trasách během rekonstrukce. Věřím v pečlivé projednání naší urgentní žádosti, protože ji považujeme oprávněně za situaci havarijní. Všichni si přejeme úlevu v podobě funkční dálnice D 11 a doufáme v její rychlou realizaci, ale nelze naše argumenty odložit k řešení až po zprovoznění dálnice u Chlumce nad Cidlinou! Nešrastnému obyvatelstvu musí stát vyjít vstříc neodkladně. S pozdravem Ing. Miroslav Uchytil starosta města

NABÍDKA PRODEJE BYTOVÉ JEDNOTKY VČETNĚ DVOUGARÁŽE Město Chlumec nad Cidlinou nabízí k prodeji v souladu se schváleným záměrem 12. zastupitelstva města ze dne 25. 2. 2004 byt č. 5 v ul. B. Němcové, čp. 511/IV. Jedná se o byt 4+1 v podkroví (odpovídající 3. NP) o ploše 124,91 m2. K bytu náleží podíl 1/5 na společných částech budovy, podíl 1/5 na příslušenství domu (venkovní úpravy) a podíl 1/5 na stavebních parcelách 1165, 2056/1 a 2057/1 v k. ú. Chlumec nad Cidlinou. K bytu přísluší dvougaráž včetně stavebních parcel 2056/2 a 2057/2 v k. ú. Chlumec nad Cidlinou. Uvolněný byt včetně dvougaráže je nabízen k odprodeji do osobního vlastnictví formou obálkové metody s minimální nabídkovou cenou 1.000.000,- Kč.

2

Nabídky na koupi přijímá podatelna MěÚ Chlumec nad Cidlinou, Klicperovo nám. 64/I, 503 51 Chlumec n. C. do 20. 4. 2004 do 12.00 hodin. Nabídka musí obsahovat tyto údaje: 1. Výši nabídnuté kupní ceny v Kč za byt. Nabídnutá cena nesmí být nižší než 1.000.000,- Kč. 2. Prohlášení, že jste schopen uhradit celou kupní cenu do 3 měsíců po podpisu kupní smlouvy, nejdéle však do konce srpna 2004. 3. Obálka musí být zalepená a označená „Byt č. 5 v čp. 511/IV“. Bližší informace Vám poskytne odbor správy majetku Ing. Uchytilová, tel. 495 703 889.

Chlumecké listy

ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA A RADY MĚSTA USNESENÍ Z 12. ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA, konaného dne 25. 2. 2004 Zastupitelstvo města: ! Bere na vědomí zprávu starosty z 29. až 31. zasedání rady města. ! Bere na vědomí petici proti výstavbě 2 x 12 b.j. a trvá na předchozím souhlasu s výstavbou 2 x 12 b.j. na rozhraní ulic Zimova a Sadová. ! Bere na vědomí žádost manželů Pavlíčkových o směnu jejich parcely p.p.č. 731/17 v k. ú. Chlumec n. C. za parcelu v jiné lokalitě, která bude určena pro zástavbu rodinnými domy. ! Souhlasí se zřízením předkupního práva pro Ř.k. farnost - děkanství Chlumec n. C. v případě převodu na třetí osobu, a to jednak na pozemek hřbitova p.p.č. 229 v k. ú. Lučice, tak i na 6 m pruh na jeho rozšíření (p.p.č. 225/2 v k. ú. Lučice) na dobu neurčitou, počínaje dnem zápisu do katastru nemovitostí. Revokuje bod 15. usnesení 23. ZM ze dne 12. 12. 2001, a to pouze v uvedení výměry u p.p.č. 229 - místo 1.187 m2 je po zaměření dřevěné zvonice výměra snížena na 1.143 m2. Potvrzuje, že o předkupním právu bude rozhodovat zastupitelstvo. ! Schvaluje prodej pozemkové parcely 1658/4 v k. ú. Chlumec n. C. za cenu 70,- Kč/m2 manželům Konášovým a Bergerovým s tím, že si nabyvatelé uhradí oddělovací geometrický plán a kolek za vklad do katastru. ! Schvaluje v návaznosti na bod 4 usnesení 11. MZ ze dne 21. 6. 2000 a na bod 9. usnesení 29. ZM ze dne 19. 6. 2002 prodej: - pozemkových parcel 1357/3, zahrada o výměře 895 m2 a 1357/8, zahrada o výměře 734 m2 (okolní pozemky kolem domu čp. 700/IV) - stavební parcely st. 1582, zastavěná plocha o výměře 528 m2 pozemkové parcely 178/2, ostatní plocha, jiná plocha o výměře 949 m2 (stavební parcela a okolní pozemek domu čp. 271/III) - stavební parcely st. 1586, zastavěná plocha o výměře 591 m2 a pozemkových parcel 1337/2, ostatní plocha, ji-

3 / 2004

ná plocha o výměře 832 m2 a 1337/4, ostatní plocha, jiná plocha o výměře 1.087 m2 (stavební parcela a okolní pozemek domu čp. 650/IV) - pozemkové parcely 178/3, ostatní plocha, jiná plocha o výměře 1.237 m 2 (okolní pozemek domu čp. 44/III) ! Vrací radě města k dořešení výběr realitní kanceláře pro prodej bytů a nebytových prostor v městských bytových domech. ! Schvaluje prodej bytu v ul. B. Němcové 511/IV nejvyšší nabídce s tím, že odhadní cena v čase a místě obvyklá bude cenou minimální pro nabídky při prodeji obálkovou metodou. ! Schvaluje záměr vypsání poptávkového řízení pro vstup strategického zahraničního partnera do akciové společnosti VaK Hradec Králové. ! Ukládá projednat možnosti pořízení informačního letáku pro mikroregion Cidlina v orgánech mikroregionu za účasti vedoucí knihovny pí Holanové. ! Bere na vědomí další informace o průběhu jednání ohledně záměru převodu vojenské posádky na Město. ! Nereflektuje na investiční záměr fy SFEREA s.r.o., Hradec Králové - stavba domu v Zapečské ulici. ! Schvaluje zastavovací studii - varianta č. 2 s úpravou v prostoru za garážemi Vrchlického dle změny ve variantě č. 3, které jsou předloženy na ZM 25. 2. 2004 jako závazný podklad pro povolování staveb v lokalitě Vrchlického. Podmínkou souhlasu Města jako účastníka v územním řízení na umístění tří RD Ing. Kubíka, p. Petrovického a manželů Kyceltových je mimo jiné to, že přeložka sdělovacího kabelu nenaruší budoucí stavební parcely Města a bude provedena bez finanční účasti Města. Dimenze sítí budou vyprojektovány v kapacitě a profilech i pro navazující zástavbu. Schvaluje záměr směny s manžely Bereščákovými a pověřuje radu města přípravou podkladů pro další zastupitelstvo. Souhlasí se záměrem směny pozemků s p. Kyceltem st. „metr za metr“ dle zastavovací studie - varianta č. 2. Pověřuje místostarostu jednáním o odkoupení zadních částí pozemků Ing. Ku-

bíka, manželů Kyceltových a p. Petrovického za cenu 150,- Kč/m2. ! Schvaluje notářský zápis a statut „Nadačního fondu pro výstavbu víceúčelového kulturního zařízení v Chlumci nad Cidlinou“ s připomínkami uvedenými v zápise. ! Ukládá starostovi odpovědět RMSK Cidlina v tom smyslu, že jejich žádost o finanční příspěvek přišla až po termínu, tudíž jí i vzhledem k velmi napjatému rozpočtu nelze vyhovět. ! Schvaluje předložený výsledek hospodaření „Fondu rozvoje bydlení“ za rok 2003. ! Schvaluje poskytnutí následujících finančních příspěvků: 120.000,- Kč na rozvoj a zabezpečení činnosti oddílů TJ Sokol Chlumec n. C., 23.000,- Kč SDH na práci s mládeží, 33.000,- Kč na činnost s mládeží a 100.000,- Kč na péči o majetek města Fotbalovému klubu Chlumec nad Cidlinou. ! Schvaluje podle § 84 odst. 2 písm. c) zákona č. 128//2000 Sb., o obcích, v platném znění, rozpočet města na rok 2004 včetně změn uvedených v doplňku materiálů finančního odboru. Bere na vědomí připomínku p. Kotrbáčka k rozpočtu s tím, že do tohoto rozpočtu nebude zohledněna. ! Schvaluje rozpočtový výhled na rok 2005 a 2006 v předloženém znění. ! Doplňuje usnesení č. 25/11/2003 takto: Popelnice objemu 70 l v jednotlivých režimech svozu si může objednat osaměle žijící občan, který tuto skutečnost prokáže. ! Schvaluje předložený návrh Veřejnoprávní smlouvy - výplata jednorázových sociálních dávek, která bude uzavřena s obcí Písek. ! Bere na vědomí informace týkající se proinvestování dotace ze státního rozpočtu ve výši 10 mil. Kč ve prospěch Města na interiér základní školy. ! Bere na vědomí informace o připravované rekonstrukci budovy pošty včetně žádosti vedení pošty o pomoc Města při zajištění bytu manželům - zaměstnancům pošty, kteří v budově nyní bydlí.

3

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

! Schvaluje záměr prodeje části pozemku p.č. 950/3 (vedle parcely manželů Divíškových).

pátek 2. 4. (velikonoční výstava). Ukládá TSBH dopravu pódia a laviček do Lorety včas zajistit.

! Požaduje zachování Novobydžovské nemocnice, a. s. Nový Bydžov ve stávajícím rozsahu.

! Schválila použití výtěžku z výherních hracích automatů pro rok 2004 na financování výstavby domu s pečovatelskou službou.

! Potvrzuje své stanovisko ze 7. zasedání ZM (bod 7.) ve věci plynofikace objektů v Lučicích, které jsou v majetku Města. V rámci plynofikace bude přivedena plynovodní přípojka včetně HUP do poloviny domu čp. 20, kterou vlastní Město, a do budovy školy. Oba objekty však budou zplynofikovány pouze v případě, že jejich plynofikace bude rozhodující pro získání dotace. Při stávající situaci nebude vnitřní plynofikace těchto objektů zahájena.

! Schvaluje poskytnutí speciálnímu domovu mládeže Chotěšice ve výši 2.000,- Kč. ! Deleguje za Město na jednání 11. 3. ve věci náhradní výsadby zeleně k D 11 vedoucí OSMI Ing. Uchytilovou s tím, že jednání se zúčastní i oba předsedové osadních výborů.

! Ukládá místostarostovi projednat se zástupcem fy BEST označení přístupových komunikací k závodu v Lučicích tak, aby dopravci firmu bez problému našli.

! Deleguje za Město na jednání 18. 3. ve věci pozemkových úprav v Lučicích a Pamětníku v souvislosti s výstavbou dálnice opět Ing. Uchytilovou a jednání se zúčastní i oba předsedové osadních výborů.

USNESENÍ ZE 32. ZASEDÁNÍ RADY MĚSTA

! Ukládá OVŽP po poradě se zpracovatelem územního plánu dopracovat regulační zásady pro zástavbu lokality Spravedlnost a předložit je radě 5. 4. 2004.

konaného dne 1. března 2004 Rada města: ! Ukládá OSMI ihned jednat s a.s. VaK ve věci kanalizace Zapeč a následně odepsat Společenství vlastníků byt. jednotek Zapečská 50. ! Bere na vědomí vrácení faktur (zprovoznění plyn. topení v hale po výpadku el. proudu, úprava teplovzdušného topení v hale) Ing. arch. Zimou. Ukládá OSMI částky 2.850,- Kč a 5.273,- Kč za výše uvedené faktury ihned reklamovat prostřednictvím generálního dodavatele díla - fy SOLAR. Dále ukládá OSMI ihned požádat Ing. arch. Zimu o písemné vyjádření o tom, jak projektant předpokládal, že budou prováděny revize a případné opravy teplovzdušného topení, jehož obslužné zařízení visí vysoko ve vzduchu, jestliže víme, že plošina do haly neprojede a ze žebříku opravu nelze zajistit (dle vyjádření revizního technika). ! Bere na vědomí dopis p. Koudelky ve věci veřejného osvětlení v ulici Na Vinici a ukládá TSBH zajistit respektování jeho připomínky nájemcem veřejného osvětlení - firmou CITELUM. ! Souhlasí s bezplatným zapůjčením areálu Lorety včetně pódia a laviček na

4

! Souhlasí s převodem hospodářského výsledku ZŠ za rok 2003 v částce 27.287,33 Kč do rezervního fondu a schvaluje použití rezervního fondu na vybudování odborné počítačové učebny. Zároveň nominuje Ing. Školníka do výběrové komise, která bude hodnotit nabídky vybavení počítačové učebny. ! Zamítla žádost První soukromé ZŠ v Hradci Králové, s.r.o. na úhradu neinvestičních výdajů na povinnou školní docházku s odkazem na ustanovení § 14 zákona č. 564/1990, protože v ZŠ Chlumec n. C. má žák zajištěny podmínky pro bezplatné plnění povinné školní docházky. ! Bere na vědomí Zprávu o činnosti městské policie včetně doplňujících informací. ! Podklady OSMI pro 32. zasedání rady RM souhlasí s ukončením nájemní smlouvy s VčE, a.s. dohodou k 31. 3. 2004 na pronájem části objektu čp. 74/I a ukládá OSMI vyvěsit nabídku pronájmu, popř. kontaktovat předchozí zájemce o pronájem nebytových prostor. RM souhlasí s pronájmem pozemků p.p.č. 564/1 a p.p.č. 564/6 a pozemku dle PK 564/7 v k.ú. Lohenice u Přelouče o celkové výměře 6.924 m2 JUNÁKU,

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

svazu skautů a skautek ČR, středisko Chlumec n. C., na dobu 20 let za cenu ročního nájmu ve výši 60,- Kč. V nájemní smlouvě ošetřit údržbu pozemku na náklady nájemce a možnost zvyšování nájmu v průběhu nájemního vztahu. RM souhlasí s pronájmem části parcely 650/3 v k.ú. Pamětník o výměře 100 m2 MO ČRS Chlumec n.C., která má pronajatou zbývající část výměry této parcely, formou dodatku ke smlouvě. Nájemné nebude upravováno. Součástí dodatku bude ošetřena možnost zvyšování nájemného. RM žádá stavební úřad o zahájení řízení o odstranění nepovolené stavby (pozemek u bytového domu 276/IV Na Spravedlnosti) s tím, že za Město připraví návrh OSMI, dále RM ukládá OSMI vyzvat manžele Šimákovy k vyklizení zahrádky z důvodu užívání bez právního důvodu a následně nabídnout pronájem této části pozemku jiným zájemcům. RM ukládá místostarostovi neprodleně projednat předložený doplňující návrh řešení ochranné hrázky pravého břehu Cidliny s Ing. Sedlákem (Agroprojekce Litomyšl) a výsledek jednání předložit do příští rady. a) Pronájem pozemku pro automat na svíčky na hřbitově - RM schvaluje jako nájemce p. Borise Schrogela z Pardubic a ukládá OSMI uzavřít nájemní smlouvu. b) RM ukládá OSMI vyvěsit nabídku pronájmu restaurace na koupališti poté, co podmínky pronájmu projedná komise obchodu a CR ve spolupráci s p. Tučkem. c) RM souhlasí s prodejem skleníku u nemovitosti Karpíškových p. Hasprovi za cenu 3.111,- Kč s tím, že demontáž a odvoz provede p. Haspra na vlastní náklady do 21. března. d) RM souhlasí se zdravotním prořezem dvou lip na parcele 178/1 v k.ú. Chlumec n. C. (za bytovým domem čp. 271/III). e) RM ukládá OSMI ihned objednat u p. Havlíka zpracování ceny bytu v ul. B. Němcové 511/IV v čase a místě obvyklé. f) RM doporučuje zastupitelstvu ke schválení příjem daru pozemku p.p.č. 1365/19 v k.ú. Chlumec n.C. (část Tylovy ulice) od p. Zítky a Ing. Weisserové. g) RM vybrala IDEAL Reality, spol. s r.o. jako firmu, která provede privatizaci bytových domů a nebytových pro-

Chlumecké listy

stor v majetku Města. Ukládá OSMI sdělit obě účastníkům výběrového řízení rozhodnutí rady a od vítězné firmy ihned vyžádat návrh smlouvy. ! Schvaluje Dohodu o spolupráci na řešení problematiky brownfields v lokalitě „Vojenský sklad PHM“ s tím, že bod 2) a 3) v návrhu bude vypuštěn a nahrazen novým bodem v tomto znění: celkové maximální náklady za studii nepřekročí 10.000,- Kč. ! Schvaluje převod členství v domě E - byt č. 10 z pí Věry Nové na dceru Ivanu Dostálovou. ! Schvaluje převod členství v domě F - byt č. 9 z pí Miloslavy Volejníkové na dceru Šárku Volejníkovou. ! Souhlasí se zakoupením mobilního telefonu do muzea v Loretě. ! Schvaluje předložený návrh Dodat-

ku č. 1 k Dohodě o zvýšení kvalifikace a setrvání v pracovním poměru (pí Holanová). ! Bere na vědomí dopis p. Kufy, který se týká obsahové části Chlumeckých listů s tím, že v budoucnu budou redakční radě k dispozici usnesení rady i zastupitelstva a je na zvážení redakční rady, která usnesení zveřejní v měsíčníku. Zároveň se radní zúčastní nejbližšího zasedání redakční rady, aby mohli se členy redakční rady pohovořit na téma obsahu Chlumeckých listů. ! Zprávy z komisí a výborů RM ukládá OSMI projednat se současnými uživateli parcely 84/2 v Komenského ul. koupi této parcely za cenu 70,- Kč/m2. V případě nesouhlasu uzavřít s nimi nájemní smlouvu. RM ukládá OSMI jednat s RD Králíky ve věci rekultivace a převzetí sadů u drážního domku v Lišické ulici do nájmu s tím,

MĚSTO CHLUMEC NAD CIDLINOU vyhlašuje

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ na

pronájem nebytových prostor restaurace na městském koupališti v Chlumci nad Cidlinou Podmínky pronájmu:

že by se po určitou dobu jednalo o symbolické nájemné. RM ukládá OSMI ihned vyvěsit nabídku pronájmu parcely 827/31 naproti drážnímu domku v Lišické ulici. RM ukládá OSMI ihned nabízet louky pod Podkatovnou k pronájmu i za sníženou cenu či za údržbu. RM ukládá OSMI ihned nabídnout parcelu 1405/2 k pronájmu pí Kolářové, parcelu 761/3 nabídnout do nájmu RD Králíky a parcelu 919/2 bude udržovat TSBH. Jedná se o pozemky v Rooseveltově ulici směrem k lesu podél komunikace E 67. ! Různé RM nereflektuje na nabídku p. Radima Kubíka - výroba sklenic ze znakem obce. RM bere na vědomí další dopis Společenství vlastníků jednotek 559 a 560/IV ve věci zahájení stavebního řízení ke stavebnímu povolení - výstavba 2 x 12 b.j.

DŮM S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU V letošním roce, respektive v druhé polovině letošního roku, bude v Chlumci nad Cidlinou dokončen druhý dům s pečovatelskou službou o deseti bytech. Tyto byty jsou určeny pro občany zdravotně postižené, osoby se sníženou soběstačností, zejména občany v důchodovém věku, výjimečně pro osamělého rodiče s dětmi, který se ocitne v tíživé situaci a sociální tísni. Další potřebné informace sdělí pracovnice sociálního oddělení Městského úřadu v Chlumci nad Cidlinou. Zájemci o byt v domě s pečovatelskou službou si mohou podat žádost nejpozději do konce měsíce června tohoto roku.

1. stanovené nájemné činí 500,- Kč/m2/rok Žádosti o pronájem zašlete na Město Chlumec nad Cidlinou, Klicperovo náměstí 64/I, 503 51 Chlumec nad Cidlinou do 2. 4. 2004 do 14.00 hodin.

Dana Dědková za sociální oddělení MěÚ

Zalepenou obálku označte heslem:

„PRONÁJEM RESTAURACE“ O výsledku výběrového řízení budou všichni uchazeči písemně informováni. S vybraným uchazečem bude sepsána smlouva o pronájmu nebytových prostor.

INZERCE

Bližší informace na odboru správy majetku - pí Hudcová

3 / 2004

5

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

SOCIÁLNÍ SLUŽBY MINULOSTI A SOUČASNOSTI Pohlédneme-li zpět do doby druhé poloviny 19. století, zjistíme, že v mnohých městech českých a moravských byly dobré základy pro sociální péči, která zahrnovala nejen péči chudinskou, ale také péči sociálně zdravotní a bytovou. V té době spočívala z velké části chudinská péče na obci, projevovala se však i soukromou péčí spolkovou a jednotlivců. Na podpory chudých byly obcemi vynakládány slušné částky. V tzv. pastouškách nebo zádušních špitálcích bývalo útočiště pro nejpotřebnější v obci, další možností k přebývání byly chudobince a sirotčince financované obcemi. Městům pomáhaly v chudinské péči partikulární pokladny, což byly souhrny společného jmění měšranů, a jimi byla také samostatně spravována. V programech pokladny bylo podporování zchudlých členů a jejich vdov a podporování dětí potřebných členů na školách. Významně se na péči o chudé podílely nejrůznější spolky i Červený kříž. Péči o raněné vojáky přebíraly lazarety. V roce 1914 zahájila svou činnost okresní péče o mládež, byla zavedena prázdninová péče o české děti z pohraničí. Města financovala „polévkové ústavy“, které vyvářely polévky pro chudé děti a později se zavádělo i podělování dětí houskami. Ve dvacátých letech minulého století byly zakládány nemocenské pokladny, které prováděly nemocenské pojištění veřejných zaměstnanců. Veřejné finance pro chudé byly děleny na podpory pro sirotky a opuštěné dítky, na léčebné prostředky a na pohřebné. Místní školní rady vynakládaly značné částky na učební pomůcky, knihy, vycházky pro chudou školní mládež, na vánoční nadílky. V té době se stala součástí sociální péče i péče o nezaměstnané. Stát sice poskytoval podpory v nezaměstnanosti, ale na ně mělo nárok jenom dělnictvo zaměstnané v továrnách s celoročním provozem, které se ocitlo zastavením práce bez zaměstnání. Solidarita lidí se těšila vysoké úrovni, ve velké oblibě byly sbírky, slavnosti, vánoční nadílky ve prospěch sociálně slabších. V tomto období budují mnohá města mateřské školy, zřizují poradny pro matky s dětmi, stát přispíval na obuv, prádlo a ošacení. Současná sociální politika státu je stavěna na třech pilířích. Jsou to dávky sociální péče, dávky sociální podpory a sociální služby. Jen namátkově: Dávky sociální péče: dávky zdravotně postiženým a starým občanům, příspěvek na úpravu bytu,příspěvek na provoz motorového vozidla,příspěvek na výživu dítěte, opakující se, jednorázové nebo věcné dávky rodinám, které nedosahují životního minima apod. Dávky sociální podpory: přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, odměna pěstouna, porodné, pohřebné apod. Sociální služby: azylové domy, kluby důchodců a jídelny pro důchodce, linky důvěry, noclehárny, domovinky, pečovatelské služby, raná péče, respitní péče, terapeutické komunity, domovy důchodců apod.

INZERCE

I město Chlumec n. C. se snaží o své občany starat po všech směrech, tedy i ve směru sociálním. V současné době probíhá stavba dalšího Domu s pečovatelskou službou nákladem 8 milionů korun, kde budou mít pečovatelky a klienti

6

Chlumecké listy

3 / 2004

nové zázemí. Podařilo se získat dotaci od Ministerstva práce a sociálních věcí na provoz Střediska sociálních služeb a nyní byl vypracován další projekt, který by měl alespoň z části zabezpečit financování vybavení pečovatelské služby. K tomuto článku byly čerpány informace ze seminární práce Jany Sabolové. Daniela Lusková

Středisko sociálních služeb Chlumec n. C. nabízí občanům města své služby V případě Vašeho zájmu kontaktujte vedoucí Střediska paní Jiřinu Linhartovou na telefonním čísle 777 646 507 CENA DOVÁŽENÉHO OBĚDA JE 33,- Kč

Ceník úkonů Střediska sociálních služeb Chlumec n. C. o.p.s. Úkon Celková koupel ve støedisku osobní hygieny Celková koupel v domácnosti klienta Pomoc pøi oblékání Pomoc pøi pøesunu na vozík Pomoc na WC Jednoduché ošetøovatelksé úkony (podání lékù, aplikace masti, obkladù, apod.) Dovoz nebo donáška obìda Chlumec - mìsto okolní obce Donáška obìda, ohøev, podání Nákupy do 100,- Kè 100 - 300,- Kè nad 300,- Kè Nutné pochùzky (pošta, lékárna, lékaø, úøady, atd.) Pøíprava snídanì, svaèiny Svoz klientù do domovinky chlumeètí dennì mimochlumeètí dennì jednorázový Pobyt na domovince (dohled, práce s klientem) Dohled nad dítìtem 7-26 let Bìžný úklid domácnosti (1 obytná místnost, kuchyò, vynesení odpadu, mytí nádobí, pøevleèení lùžka, setøení prachu, vytøení podlahy, vysávání, zalévání kvìtin) Donáška uhlí, døeva Praní prádla vèetnì žehlení a prac. prášku drobné prádlo velké, silnì zneèištìné prádlo Mimoøádné úkony mytí oken velký úklid bytu (po malování) úklid spoleèných prostor Obìd na domovince Pedikúra Poradenství

Cena 10,- Kè/úkon 5,- Kè/úkon 8,- Kè/úkon 8,- Kè/úkon 8,- Kè/úkon 10,- Kè/úkon 12,- Kè/úkon 15,- Kè/úkon 17,- Kè/úkon 7,- Kè/úkon 10,- Kè/úkon 20,- Kè/úkon 8,- Kè/úkon 5,- Kè/úkon 20,- Kè/dennì 30,- Kè/dennì 40,- Kè/úkon 30,- Kè/dennì 45,- Kè/úkon 60,- Kè/hod

20,- Kè/15 kg 40,- Kè/1 kg 50,- Kè/1 kg 50,- Kè/okno 60,- Kè/hod 60,- Kè/hod 5,- Kè/úkon 80,- Kè/úkon 0,- Kè

Daniela Lusková, předseda správní rady a Jiřina Linhartová, vedoucí Střediska

7

POLICIE ČR

Z POLICEJNÍCH ZÁZNAMŮ " Dne 2. 1. 2004 byla hlídkou policie ČR zadržena 15ti letá dívka, po které bylo vyhlášeno celostátní pátrání vzhledem k tomu, že uprchla z DVÚ Vrchlabí, a proto byla policisty předána do DVÚ Hradec Králové. " Policejní komisař dne 7. 1. 2004 zahájil trestní stíhání 44ti letého muže z Běrunic, který dne 13. 11. 2003 v Chlumci n. C. v baru Panter za použití sekery vyhrožoval 29ti letému muži ze Žiželic, že mu usekne hlavu a rozseká ho, a tím u něho vzbudil oprávněnou obavu, že své výhružky uskuteční. Proti násilníkovi zakročila hlídka policie Chlumec n. C. " Dobrou prací policie byl dne 12. 1. 2004 zjištěn pachatel trestného činu

krádeže, kterého se dopustil tím, že se vloupal do sklepů v Chlumci n. C. Sadové ulici a odcizil horská jízdní kola v hodnotě 25.500,- Kč. Jednalo se o 33ti letého muže z Hradce Králové, který je stíhán vazebně. " Výtržnosti a násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci se dopustil 49ti letý muž z Městce Králové tím, že dne 14. 1. 2004 ve 4.00 hod. v baru Expres v Chlumci n. C. hrubě urážel barmanku a poté fyzicky napadl hosta, kterého držel pod krkem a vyhrožoval mu zabitím. Výtržník je v současné době stíhán policejním komisařem pro tr. činy dle § 202 a 197a tr. zákona. " Z trestného činu maření výkonu úřed-

ního rozhodnutí bylo sděleno podezření ve zkráceném přípravném řízení 23ti letému muži ze Žacléře, který byl dne 22. 1. 2004 ve 14.30 h. kontrolován hlídkou policie Chlumec n. C. Při kontrole bylo zjištěno, že v době řízení osobního automobilu mu byl vysloven zákaz řízení motorových vozidel Správním orgánem v Trutnově na dobu 2 let. " 17ti letý muž z Lysé nad Labem byl dne 29. 1. 2004 v nočních hodinách zadržen hlídkou policie Chlumec n. C. při krádeži vloupáním do prodejny Konzum v obci Převýšov. Při útěku před policisty odcizené věci odhodil do odpadkových košů. V současné době je stíhán pro trestný čin krádeže ve spolupachatelství. npor. Zima

ZE STARÉHO SOUDKU ANEB DUBEN V PRANOSTIKÁCH DUBEN v básni Od lesa přijde do dědiny jaro. Pod paží ponese skřipky, prastarý nástroj z trojitého dřeva. Některý večer pak se ozve v sadech píseň. (Jan Skácel) Při staročeském dělení roku na dvě přirozená období: léto a zima, byl právě duben pokládán za dobu, ve které zima definitivně pozbývá své vlády. Právě proto platí pro duben příznačná vlastnost - veliká povětrnostní nestálost a proměnlivost - ono příslovečné aprílové počasí. A te| ze starých záznamů: „V týdnu velikonočním - okolo 1. dubna L.P. 1092 - napadlo množství sněhu a uhodily takové mrazy, jako málokdy bývá uprostřed zimy.“ (Kosmas - Kronika česká) Ale: „4. dne dubna Léta Páně 1420 začaly kvésti vinice.“ (Daniel Adam z Veleslavína - Kalendář) „Meruňky kvetly toho roku (1521) v dubnu.“ „Po Velikonocích roku 1518 (4. 4.) byly kolem Prahy ještě mrazy a veliké sucho, ačkoli jinde dosti pršelo.“ (Ze starých letopisů)

8

INZERCE

A dále: „V měsíci martii a též v aprilis roku 1713 teplo následovalo, lidé bosi jako o svatém Janě tepla užívali. Však 19. a 20. aprilis sníh velký napad.“ (Kronika města Bystřice pod Pernštejnem)

- jiřské jaro (oteplení) „O svatém Jiří prodej boty a kup si noty, jaro je zde!“ „Na svatého Marka (25. 4.) leze žába z jarka (= stružka).“

Vedle mnoha záznamů z kronik existuje nepřeberné množství pranostik dokazujících proměnlivost dubnového počasí: - Aprílové počasí jsou časy a nečasy. - Aprílové počasí má daleko do krásy. - Duben - ze zimy a léta pleten. - Panská láska a dubnový sníh dlouho nevydrží. - Aprílové počasí je nad ženu vrtkavější. - Apríl si stejně troubí jak chce. Podle ledové meteorologie, která těžila z dlouholetých záznamů o počasí, do prvních dnů dubna zasahuje z předchozího měsíce (března) povětrnostně příznivé období Mariánského jara (4. - 5. 4.). Dalšími obdobími jsou tzv.: - aprílová zima (= chladno) - po 6. 4. až do poloviny měsíce „11. dubna zmrzl u Poličky kočí s koněm“, (L.P. 1785) - rudolfské jaro (= výrazné oteplení) „Svatá Helena okna rozdělá“ (dřív 15. 4.) - vojtěšská chladna (v pol. 3. dekády) „O svatém Vojtěchu chladno dobytčeti i člověku“

V posledních dnech v dubnu se dostavují floriánská chladna, která přetrvávají až do května. Vpády studeného vzduchu ve floriánském období mohou mít nepříznivé důsledky v zahradnictví, ovocnářství i v rostlinné výrobě. Právem se hovoří o tzv. prvých ledových mužích (Jiří a Marek = 24. a 25. 4.; Vital a Robert = 28. a 29. 4.). Nápadnou skupinou pranostik jsou rolnická přísloví, která se týkají výsadby brambor např.: „Brambor vysázených na svatého Marka bude plná jamka.“ Pozornost si zasluhují krajová pojmenování brambor. Platilo totiž: „Brambory - chléb chudých.“ Tedy: branbory, brambola, babče, bandor, banibor, bandur, švábky, erteple, zemská jablka, jablouška (ta asi víc chutnala), zemáky, zemčata, zemňáky, zemně, zemníky, žampaky, krumpáky, krumple, kobzole, kartofle, santaburáky, santáky apod. Vá

Chlumecké listy

3 / 2004

9

JSTE V OBRAZE?

JSTE V OBRAZE?

VZPOMNĚLI JSME... V březnu uctili přední čeští politikové - jménem národa - 154. výročí narození

1. československého prezidenta Tomáše Garigua Masaryka.

Byl to český politik a státník, profesor filozofie na Karlově univerzitě, redaktor časopisu Athenaeum, revue Naše doba a Času. V prosinci r. 1914 emigroval a stal se hlavou odboje usilujícího o vytvoření samostatného Československa. Roku 1918 (14. 11.) a opětovně r. 1920, 1927 a 1934 byl zvolen prvním prezidentem naší republiky. Roku 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů. Zasloužil se o vybudování Československa jako demokratického a vyspělého státu. I dnes nejdeme v jeho slovech poučení a pravdu: „Opravdová láska k národu je věc velmi krásná, u slušného a čestného člověka rozumí se sama sebou. Pravá láska chrání, přináší oběti - a hlavně pracuje.“ A dále: „Potřebujeme padesáti let nerušeného vývoje a budeme tam, kde bychom chtěli být už dnes.“

TŘINÁCTÁ KOMNATA ANEB O ČEM SE NEMLUVÍ JAK ZVLÁDNOUT VÝCHOVU POTOMKA Matčiny oči vidí i za roh. Všimli jste si blíže matek? Jejich očí, když vychovávají potomka? Existují rozličné pohledy. Záleží na tom, zda mamka může nebo nemůže pohled doprovodit slovy. Například BIJÍCÍ POHLED užívá matka tehdy, když nechce vzbudit ještě větší pozornost okolí. Pohled užívá na dítě, které se soustředěně šrourá v nose při obědě v restauraci či na jiné oslavě. (Panebože, co s tím hnusem na ukazováčku Kája udělá? Ví, že jsem mu ráno dala čistý kapesník?) Mírnější je MRAZIVÝ POHLED. Tento je nehybný, neúprosný, soustředěný a vytrvalý. Při mrazivém pohledu spolupracuje i matčino tělo. Je také soustředěně strnulé, jako připravené ke skoku. Pohyb je vtlačen do rukou. Bu| jedna ruka drží druhou, nebo neúprosně a nervozně odírá kůžičku u nehtů. I matčin obličej dostává mrazivý výraz. Celý jako by zbělel, na čele vyskočí vráska, bez ohledu na kosmetická šidítka, ústa se zúžila téměř do křeče. Stačí jen vyslovit: „Přestaň se předvádět!“ Další pohled je PROSEBNÝ. Tento pohled všichni užíváme, když je dítě hubaté a ptá se bez ostychu tety, kdy odejde, abychom my konečně mohli zajít na slíbené koupaliště. Často se prosebný (odpustkový) pohled změní v ZOUFALÝ s výrazem - kde to to dítě slyšelo? Například: „Je pravda, teto, že máš každé dítě s jiným strejdou?“ Pak se i zoufalý pohled změní v PANTOMIMICKÝ. Čelisti jsou zaraté, zuby stisknuté, rty se chvějí vztekem, oči se zúží, pohled utíká stranou a hledá únikový objekt. V tom okamžiku může čirou náhodou spadnout cenná čínská vázička na zem. To je smůla! To máme zase den. A je důvod k hromování. Pozornost od prostořekých úst je přímo odvlečena.

10

Další závažná myšlenka: „Nadaní jsme, jen co je pravda, ale trochu nestálí, nedosti rozvážní a politicky, řeknu zelení, a politická nezkušenost je živnou půdou demagogie, a té máme víc než dost...“ „Pokud běží o náš národní program, musíme totiž dělat politiku světovou, tedy být v živém a přátelském styku a ostatními národy.“ A ještě: „Žádám-li od politiky, aby sloužila člověčenstvu, neříkám tím, aby nebyla národní, ale aby byla spravedlivá a slušná. To je všecko.“ (Použito výňatků z knihy K. Čapka: Hovory s T. G. Masarykem) Jaroslav Seifert: „Za sto let možná děti našich dětí, svým dětem budou teskně vyprávěti o šedém ránu 14. září, na věky označeném v kalendáři. To kalné ráno, to si pamatuj, mé dítě...“ Vá

A následuje závěrečná etapa, NÁPRAVNÝ POHLED. Při něm se oči zahledí z okna a člověk se na chvíli dostane mimo trapnou situaci. Nastal čas hledání slov. Vnuknutí přišlo: „Víš co, dáme si kafe nebo chceš raději dvojku?“ A co dítě? Je překvapeno barvitostí pohledů. Ale nejlepší je, že tyhle pohledy užívá mamka, když nejsme doma sami. A když jsme doma sami mezi svými, následuje serie otázek: „Máš napsaný úkol? Učil ses? A co večeře? Že je studená v kuchyni na stole?“ A pak dítě čeká na ortel: „Tak střihej do koupelny, ar jsi ve svém pokoji! A můžeš si číst.“ Znáte, milí čtenáři, ale spíše čtenářky, ještě jiné druhy pohledů, úsměvů? Napište nám o nich do TŘINÁCTÉ KOMNATY. Vá

ŽIVOTNÍ MOUDRA # Hlava se tím snadněji uklání, čím méně ji tíží mozek. # Hodnotu toho, co máš, rozpoznáš spolehlivě, když to ztratíš. # Vzestup lépe vychutná, kdo už poznal, co je to spadnout. # Poloviční hlupák je nebezpečnější než hlupák. Ačkoli rozhoduje stejně hloupě, je dvakrát nesnadněji rozpoznatelný. # Na svoje si člověk může přijít taky na cizím. # Blbost je také projev vyšší nervové činnosti. Dokonce takové, která je vlastní pouze lidem. # Velikost koryta není podstatná, není-li co do něj. LV

Chlumecké listy

OSUD BYDŽOVSKÉ NEMOCNICE JE PRAVDĚPODOBNĚ ZPEČETĚN Obyvatelé Novobydžovska a Chlumecka jsou velmi pobouřeni a znepokojeni informacemi o připravovaných změnách struktury a o samotném ohrožení existence nemocnice v Novém Bydžově, kde došlo již v minulém roce k uzavření oddělení gynekologie a porodnictví a kde byl značně omezen provoz chirurgie. Z dostupných zdrojů se objevují znepokojivé informace o uzavření dětského oddělení již k 30. 3. 2004, ohrožena je i existence lůžkové části chirurgie a interny. Svoje stanovisko k tomuto palčivému problému vyjádřil i starosta Chlumce nad Cidlinou Ing. Miroslav Uchytil, který je zároveň členem představenstva novobydžovské nemocnice a. s. „Je zcela nemožné, aby představitelé kraje vystupovali v médiích tzv. o krok napřed, aby sdělovali občanům názory o pravděpodobnosti uzavření dětského oddělení či dalších oddělení, aniž to ví nemocniční personál nebo zvolené představenstvo. Mezi lidmi pak panuje zmatek a dezorientace a „blbá nálada“. Pravdou je, že nemocnice v Novém Bydžově byla značně okleštěna již dříve díky uzavření gynekologicko-porodnického oddělení, i když právě na toto oddělení byly vynaloženy ohromné investiční prostředky. Nyní je v ohrožení dětské oddělení a s odchodem MUDr. Charváta se sníží i četnost výkonů na chirurgickém oddělení. I to se následně dostane stálým zeštíhlováním operačních úkonů do pozice před uzavřením, podle známého dominového efektu.“ Faktem zůstává problém odchodu kvalifikovaných lékařů, kteří, podle hesla „bližší košile než kabát“, opouštějí nemocnici v Novém Bydžově a hledají únik do privátní praxe, což jim může za této situace málokdo vyčítat. Zajímavá je reakce krajského zdravotního rady MUDr. Zdeňka Hajžmana na tuto problematiku, když argumentuje tím, že plně kvalifikovaní lékaři budou po našem vstupu do Evropské unie odcházet za prací do ciziny. Nebylo by vhodnější těmto lékařům vytvořit vhodné pracovní podmínky v našich zdravotnických zařízeních? Jak může kraj dopustit to, že nechá odejít kvalifikované odborníky, třeba i primáře, do soukromé praxe bez ohledu na to, že se zbavuje pracovníků nemocnice, které je sám zřizovatelem? Následně stejná instituce - Královéhradecký kraj argumentuje tím, že v novobydžovské nemocnici chybí primář, jeho zástupce či kvalifikovaní lékaři, že některým pediatrům chybí požadovaná druhá atestace! Starosta Uchytil se právem obává dalšího zvýšení nezaměstnanosti v regionu, protože v této nemocnici pracuje 238 lidí převážně z Nového Bydžova a Chlumce nad Cidlinou. „Podsouvaná varianta fúze s jičínskou nemocnicí znamená ve skutečnosti postupný zánik nemocnice v Novém Bydžově, nebor její vedení s veškerou ekonomikou s tím spojenou i účelovým rozhodováním o investičních potřebách sloučeného zdravotnického zařízení by bylo převedeno do Jičína. Při plánovaném částečném přemístění LDN a rehabilitace z Nové Paky do Nového Bydžova stávající střední zdravotnický personál i zbylí lékaři budou nuceni vykonávat práci méně kvalifikovanou a veškeré body z rehabilitace a LDN by šly ve prospěch jičínské nemocnice“, obává se starosta, a proto případnou fúzi s Jičínem nevítá. Také proto, že vzdálenost chlumeckého

3 / 2004

regionu od Jičína je téměř padesát kilometrů s nulovou dopravní obslužností. I obyvatelé regionu Nového Bydžova se budou následně v požadovaných zdravotních úkonech z obdobného důvodu orientovat spíše do Hradce Králové. Všichni víme, že v celé republice panuje nekoncepce zdravotnictví jako takového. Musí dojít k přehodnocení bodového systému za lékařské úkony a to by nemělo trvat déle než rok. Není možné nesouhlasit s názorem, že Fakultní nemocnice v Hradci Králové je plně specializované pracoviště, které je schopno poskytnout pacientům odbornou péči. Není ale možné zeštíhlení dalších nemocničních zařízení natolik, aby někde budovy zely prázdnotou a někde se tvořily obrovské fronty na drobné úkony. Může se tak lehce stát, že hradecká nemocnice jimi bude zahlcena a odborní lékaři se nebudou moci věnovat vážným případům. Podle Uchytilových slov představenstvo nemocnice v Novém Bydžově žádá po Královéhradeckém kraji zásadní informace, s jakou finanční částkou může v tomto přechodném roce 2004 pro zdejší nemocnici počítat. „Bez těchto klíčových odpovědí si členstvím v představenstvu bydžovské nemocnice připadám tak trochu jako páté kolo u vozu. Jestliže se dovídáme, že zastupitelstvo kraje preferuje neuvěřitelně drahou rekonstrukci hradeckého pivovaru, kterou bude muset po desítkách miliónů ročně splácet, před udržením funkcí regionálních nemocnic, do kterých nechce investovat a ze kterých zřídil akciové společnosti, které ze zákona o akciových společnostech nesmí hospodařit se ztrátou, jinak by na ně musel být vyhlášen konkurz, rád bych věděl, jaké jsou skutečné priority rozvoje kraje“, dodává Ing. Uchytil. V Novém Bydžově, v Chlumci nad Cidlinou a v okolních obcích se objevila petice za zachování rozsahu zdravotních služeb pro Nový Bydžov a okolí, kterou podepsaly již tisíce občanů. Odvěká rivalita Bydžováků a Chlumečáků šla tentokrát stranou. Solidaritu s obyvateli Nového Bydžova projevili svými podpisy i občané Chlumce. Tuto petici podpořili jednomyslně i starostové svazků obcí Novobydžovska i Chlumecka na svém zasedání v úterý 24. 2. 2004 v Novém Bydžově. Všichni jsme doufali, že představitelé Královéhradeckého kraje vyslyší hlas lidu a uvědomí si, pro koho tu vlastně jsou. Na zasedání krajského zastupitelstva ve čtvrtek 26. 2. 2004 bylo většinou hlasů rozhodnuto o fúzi bydžovské nemocnice s nemocnicí jičínskou od 1. 7. 2004. Dětské oddělení v Novém Bydžově by mělo být k tomuto datu zrušeno a převedeno do Jičína. To jistě není pro obyvatele Novobydžovského a Chlumeckého regionu příznivá zpráva. Do bydžovské nemocnice by měla být z Nové Paky přeložena rehabilitační místa pro starší občany. Tím by někteří současní zaměstnanci nemocnice nepřišli o práci a po příslušné rekvalifikaci by zde část personálu našla svoje uplatnění. K rozhodnutí krajského zastupitelstva se vyjádřil i starosta našeho města, který jím byl velmi zklamán: „Podle mého názoru není možné likvidovat dětské oddělení nemocnice v Bydžově bez jakékoli náhrady. Přimlouvám se za to, aby zde zůstala alespoň dětská ambulance s pohotovostí 24 hodin denně.“ Mgr. Milena Komárková

11

JSTE V OBRAZE?

JSTE V OBRAZE?

NÁVŠTĚVY JAROSLAVA JEŽKA V CHLUMCI Hudebního skladatele Jaroslava Ježka, spolupracovníka a přítele Jiřího Voskovce a Jana Wericha, na jehož tvorbu programově navazoval Jiří Šlitr, snad není třeba našim čtenářům představovat. Jeho písně se dodnes hrají a zpívají. Všeobecně se ví, že byl od narození poloslepý a v dospělosti trpěl záchvaty melancholie a pesimismu vyvěrající z jeho zdravotních obtíží, jichž se ho lékaři nepodařenou oční operací marně pokoušeli zbavit. Zemřel v pouhých 35 letech za války v americké emigraci. Narodil se v Praze na Žižkově 25. září 1906 jako prvorozené dítě krejčího Adolfa Ježka a Františky Ježkové, rozené Sejkorové ze Staré Vody. (Letos v lednu by mu bylo 98 let). Měl ještě mladší sestru Jarmilu, jíž se podomácku říkalo Jarma.

želé Drtinovi z Chlumce. Že Jaroslav Ježek měl příbuzenstvím daný vztah k našemu městu a že sem nezřídka zajížděl k své tetě. Sedím u Drtinů v obývacím pokoji v ulici Na Hatích a naslouchám vyprávění Vladimíra a Elišky, s kterými se dobře

ZÁMEK KARLOVA KORUNA (UDÁLOST Z R. 1943) V letošním prvním čísle našeho časopisu odezněl příspěvek o zrádném požáru vzácné chlumecké dominanty - zámku. Po této události vzniklo mnoho dohadů a verzí, jak k této nehodě došlo. Chtěl bych Vám připomenouti jednu nejpravděpodobnější verzi, tak jak mi ji po letech vyprávěl můj pozdější tchán, v době požáru velitel četnické stanice v Chlumci n. C., vrchní strážmistr Ludvík Krejsa.

Z vyšetřování vyplynulo. Popis: z malé budovy tzv. vodárny (budova s věžičkou), byla tehdy voda čerpána do vodojemu, který se nacházel na nejvyšším bodě, to je na půdě samotného zámku. Odtud byla voda rozváděna do všech přilehlých budov. Tak se v této době běžně montáže prováděly. Hlavní příčinou požáru byl plovák, který dával impulz, kdy má dálkově čerpadlo

zapnout a vypnout. Pak už stačilo několik pracovitých pavouků, kteří vypínač opředli pavučinami, a jedno sepnutí s jiskrou. Pod vypínačem byl hoblovačkami silně zateplený vodojem a zkáza byla v mžiku. V okolí jen samé vyschlé dřevo. V pozdějších letech, když jsem řídil elektrotechnické práce na obnově zámku, jsem měl možnost některá zařízení poznat a v praxi ověřit. Proto doporučuji: nenechte pracovat pavouky u odkrytých elektrických zařízení, stačí jen málo a požár je tady. J.C.

MĚNÍK - KOSTEL SV. VÁCLAVA A SV. STANISLAVA - ČESKÝ UNIKÁT Julie Kačerová, Josef Kačer - teta a strýc Jaroslava Ježka

Jára Ježek - skladatel V letech 1914 - 21 pobýval v hradčanském slepeckém ústavu, kde se mu pokoušeli léčit jeho vrozenou oční vadu. Jakoby náhradou za zdravotní postižení byl obdařen vynikajícím hudebním nadáním. V roce 1924 úspěšně složil zkoušku na konzervatoři v klavírním oboru a dále studoval kompozici u profesora Jiráka. Hned následující rok navázal spolupráci s dvojicí V+W v Osvobozeném divadle. V té době Ježkovi bydleli v Kaprově ulici č. 10. V roce 1930 Ježek úspěšně zakončil svá hudební studia a naplno se věnoval práci pro Osvobozené divadlo. Zvláště mladé obecenstvo tohoto divadla bylo jeho písněmi nadšeno. Za tak zvané druhé republiky, kdy už viditelně nastupovala vláda fašismu, bylo Osvobozené divadlo policejním nařízením uzavřeno. Ježek spolu s Voskovcem a Werichem v očekávání příchodu nacistů opouštějí v lednu 1939 republiku, které už zbývaly necelé dva měsíce života. Přes Švýcarsko odletěli do Anglie a odtud lodí odcestovali do USA. Protloukali se, zejména zpočátku se značnými obtížemi, i když se mohli opřít o pomoc přátel a krajanů. Ježek se snažil uplatnit jako skladatel, avšak brzy se přihlásila stará nemoc ledvin, ocitl se v nemocnici, kde 1. ledna 1942 zemřel. S podrobnostmi o jeho životě a díle i s památkami na něj se zájemci mohou seznámit v Ježkově muzeu s tak zvaným modrým pokojem. Leccos se mohou čtenáři, tak jako já dozvědět v chlumecké knihovně, avšak to nejdůležitější, o čem málokdo ví, mi prozradili man-

12

znám. S jistými obtížemi se orientuji v složitých příbuzenských a sousedských vztazích. Vladimír říká: „Byly to vlastně dva domy, které jsme spojili. Původními majiteli jednoho z nich byli Eliščini rodiče, Duškovi, druhý domek, 65/II, patřil Josefovi a Julii Kačerovým. Po jejich smrti se stala majitelkou domku maminka Jaroslava Ježka a její dcera Jarmila.“ Te| už je mi to jasné. Po Duškových se stali majiteli jejich domku moji známí Drtinovi, kteří koupili druhou půlku dvojdomku od paní Ježkové, obě půle spojili a bydlí tu dodnes.

V Pocidliní, severovýchodně od Chlumce nad Cidlinou se nachází obec Měník, oblast s dávným osídlením (nález žárových hrobů lužické kultury lidu popelnicových polí). Nejstarší známou osobou je Martin de Menina, jak je uvedeno v zápisu z roku 1323. Tento zápis svědčí o dávné historii obce. V Měníku se vyplatí zastavit a prohlédnout si pozo-

stavených touto technikou (v celých Čechách). Kostel byl později z bezpečnostních důvodů nahozen silnou omítkou, takže se nám dnes jeví jako zděná stavba. Jen u malého okénka sakristie je vidět dřevo kostelní stavby. Kostel byl zasvěcen sv. Václavu a sv. Stanislavu (ten je hlavní polský světec). Výjevy ze života svatých zachycují malby na 12 výplních přední strany trojramenné kruchty. Malé okénko sakristie, U západního průčelí koskde je vidět pod omítkou tela stojí od r. 1689 rozložidřevo kostelní stavby tá zvonice. Má stupňovitou stavbu - dole je osmiboká, zvonové patro je čtyřboké.

Pravá polovina domu patřící Kačerovým Je vidět vchod do domu 65/II v ulici Na Hatích Příbuzenské vztahy se mi ujasnily v tom smyslu, že Julie Kačerová a Františka Ježková byly sestry Sejkorovy ze Staré Vody. Takže mladý Jaroslav Ježek, jak je pamětnicky prokázáno, jezdíval z Prahy do Chlumce ke své tetě Julince, kde prožíval školní prázdniny. Teta neměla děti a synovce Jaroslava velice milovala. Je potvrzeno, že i on měl svou tetu tuze rád a v Chlumci se mu líbilo. J. Celler - K. Richter

Chlumecké listy

ruhodný kostel a sousední dřevěnou zvonici. Kostel je totiž dřevěný, stavěný unikátní technikou jinde neužívanou. Je totiž z dubových trhanic získaných podélným štípáním kmenů. Desky jsou kladeny na výšku nad sebe. Měnický kostel byl zbudován v r. 1686 a je jednou z nejstarších budov po-

3 / 2004

foto Ant. Fibigr Obě stavby dominují obci a dokládají gotickou tradici na venkově. (Z historie Královéhradecka)

Vá

13

JSTE V OBRAZE?

JSTE V OBRAZE?

U KOLÉBKY MERCEDESU STÁLY DVĚ ŽENY Bertha Benzová vrhla nelibý pohled na hodinky. Do přelomu roku 1885/1886 zbývalo ještě 15 minut, ale v dílně jejího muže se stále svítilo. Nebylo to nic nového, totéž se opakovalo den co den, měsíc co měsíc. Karl Benz pracoval často do

dala o 2 litry ligroinu, jak se tehdy benzin nazýval. Za normálních okolností se totiž prodával v malých lahvičkách, jako ostatně všechno v lékárnách. Ani po úspěšném natankování nebylo trampotám konce. Přetrhl se řetěz náhonu - to byla práce pro vesnického kováře. S ucpaným přívodem paliva si řidička poradila sama. Jehlicí z klobouku ho prošrouchla a jelo se dál. Zanedlouho se prodřel kabel, který opravil jeden ze synů. Během cesty bylo ještě třeba potáhnout brzdové bloky kůží, což obstarali ševci. Jednou musela pomoci i lidská sílá v podobě dělníků pracujících na poli. Jednoválcový motor o výkonu 2,5 ko-

Berta Benzová, rozená Ringerová rána. Ale muselo tomu tak být právě dnes, na Silvestra? Paní Bertha si přes ramena přehodila pléd a vydala se do mrazivé noci. Manžel se pokoušel uklidnit ji ujištěním, že do půlnoci bude určitě doma. Mezitím by paní Bertha mohla připravit novoroční přípitek, třešňovici. Už už se chystala odejít, když její cvičené ucho zaslechlo slabé tak-tak-tak. V tom ale její muž vykřikl: „Už funguje. Můj motor funguje!“ Zvony kostela právě odbíjely půlnoc. „Tyto zvony oznamují začátek nové doby, doby automobilu“, dodal pohnutě Karl Benz. Dějiny mu daly za pravdu. První auto na světě bylo sestrojeno doslova na koleně. Automobil se oficiálně narodil 29. ledna 1886; tehdy dostal Karl Benz patent číslo DRP 37435 na tříkolový dopravní prostředek poháněný motorem. Motorový vůz vážil pouhých 360 kg, měl dvě rychlosti a dřevěnou brzdu na jednom ze dvou zadních kol opatřených vidlicemi, rovněž dřevěnými. Přední kolo se ovládalo pákou, jednoválcový motor umožňoval nejvyšší rychlost 20 km/hod. Bez Berthy Benzové, dívčím jménem Ringerové, narozené 1849 v Pforzheimu, by v dílně jejího muže vytoužené taktak-tak asi nikdy nezaznělo. Tato rezolutní žena se ve svých 23 letech vdala za pět let staršího Karla Benze, který 1871 založil svoji první firmu. Jeho společník byl nespolehlivý a firmě hrozil zánik. Snoubenka Bertha, přesvědčená o schopnostech svého budoucího manžela, si nechala již před svatbou vyplatit věno a firmu zachránila. Veřejnost přijala nový vynález se zájmem, hospodářský úspěch však stále na sebe nechával čekat. Pořád chyběl důkaz, že tento tajemný stroj - pro mnohé poháněný |ábelskými silami - skutečně funguje jako dopravní prostředek. Popojíždění po dílenském dvoře pochybující nepřesvědčovalo. Podruhé do života vynálezce Karla Benze zasáhla rozhodujícím způsobem jeho žena Bertha jednoho srpnového dne roku 1888. Doma našel stručnou zprávu psanou manželčinou rukou: „Jeli jsme k babičce do Pforzheimu.“ Tříkolový dopravní prostředek ze dvora zmizel a Karl Benz pochopil, kolik uhodilo. Benzova rodina bydlela v Mannheimu, cesta k babičce znamenala překonat vzdálenost 80 kilometrů. Plurál „jeli jsme“ znamenal, že paní Benzová nejela sama. Doprovázeli ji oba synové, patnáctiletý Eugen a čtrnáctiletý Richard. V městečku Wiesloch jim došel benzin. Benzovi zastavili před lékárnou, aby natankovali. Lékárník se podivil, když paní Benzová požá-

14

Bertha Benzová na cestě do Pforzheimu ní si neporadil s kopcem. Nakonec vše dobře dopadlo, společnost dorazila do Pforzheimu, svého cíle. Paní Bertha, první automobilistka na světě, spěchala na poštu, aby telegramem oznámila svému muži, že šrastně dojeli. V uších Karla Benze znovu zazněly zvony ze silvestrovské noci 1985/1866 provázené nesmírným vděkem k ženě Berthě. Veřejnost byla nadšená, z patentu se stal fungující automobil. A druhá žena u kolébky Mercedesu? Ta dala potomkům vozidel, která následovala po legendární jízdě Berthy Benzové, jméno, jež se stalo symbolem. Předeslat je nutno něco z historie dnes světoznámého automobilového koncernu. Karl Benz a Gottlieb Daimler se téměř neznali, ačkoliv byli od sebe vzdušnou linii vzdáleni pouhých 92 km. Oba vynalézali a konstruovali totéž - automobil. Karl Benz ve své firmě Benz & Cie. založené 1883 v Mannheimu a Gottlieb Daimler v Daimler-Motoren-Gesellschaft (DMG) vzniklé v roce 1890 v Cannstattu u Stuttgartu. Obě firmy se sloučily v roce 1926 pod jménem Daimler-Benz AG. To již ale automobil se jménem Mercedes dávno existoval. Zásluhu na tom měl Emil Jellinek. Narodil se 1853 v Lipsku jako syn vídeňského rabína Dr. Adolfa Jellinka. Nejdříve byl činný ve státních službách rakousko-uherské monarchie, později se z něho stal úspěšný podnikatel. V prvním Jellinkově manželství přibyla do rodiny v roce 1889 ke dvěma synům, Adolphovi a Fernandovi, dcera, jež dostala jméno Mercedes. Emil Jellinek, moderní, sportovně založený muž s výbornými kontakty ve finančních kruzích působil v devadesátých letech v Nice na francouzské Riviéře. Pro exkluzivní klientelu začal dodávat automobily již zmíněné firmy DMG. Jellinek sám se zúčastňoval proslulých nizzských automobilových závodů s automobily DMG, a sice pod pseudonymem „Mercédes“, jménem své zbožňované dcery. Mercedes - psáno s francouzskými akcenty - bylo označení pro tým respektive jezdce, nikoliv pro automobil. Jellinkova popularita rostla, v roce 1900 došlo k dohodě mezi DMG a Jellinkem o zastoupení a odbytu automobilů s motorem jménem Daimler-Mercedes. Z Jellinkova

Chlumecké listy

pseudonymu a jména jeho dcery se tak stalo označení produktu. První mercedes s výkonem 35 koní, vyvinutý proslulým konstruktérem Wilhelmem Maybachem, dorazil k Jellinkovi 22. prosince 1900. O necelé dva roky později bylo jméno „Mer-

Mercedes Jellinková cedes“ již chráněno zákonem. Na holčičku Mercedes se žádná ochrana nevztahovala; ve čtyřech letech ztratila matku. Jméno automobilové značce dala snědá dívka Mercedes, symbolem značky je ale stříbrná barva. Proč právě stříbrná? Vše začalo na automobilových závodech v roce 1939. Tehdy poprvé byla váha aut omezena. Mercedes W 25 vážil téměř o jeden kilogram víc, čímž nesplňoval podmínky. Hlavní mechanik rozdal týmu smirkový papír a všichni začali odstraňovat vrchní vrstvu bílého laku. Auto šlo znovu na váhu a hle - bylo o víc než kilogram lehčí. Účast na závodech byla zachráněna, Merce-

des dojel jako první. Pod bílým lakem se objevila barva stříbrná, jméno Silberpfeil, stříbrný šíp, bylo na světě. Bertha Benzová se dožila 95 roků, Mercedes Jellinková, provdaná Weiglová, zemřela ve svých 40 letech. Hana Tomsová

Jméno Mercedes je část španělského křestního jména María de las Mercedes, což znamená Marie (matka) milostí. Zkracování mariánských jmen není ve španělštině zvláštností. Např. z María del Carmen, María Dolores, María del Pilar či María Asunta se ve většině případů užívá jen druhé části, to je Carmen, Dolores, Pilar, Asunta, a to z pochopitelných důvodů. Jednak je to kratší, jednak se první část u všech jmen opakuje, takže je prakticky zbytečná. Jiná než mariánská jména jako Laura, Jasmín nebo Leticia se ve Španělsku rozšířila teprve v posledních desetiletích. Mercedes má svátek 24. 9. a v místech, ve kterých se nachází kostel zasvěcený Maríi de las Mercedes, je to důvod k lidové slavnosti.

MUŽI JSOU DISKRIMINOVÁNI Obyvatelstvo r. 2002 v Chlumci n. C. celkem

muži

ženy

5298

2600

2698

0– 5

201

112

89

5 – 10

252

121

131

10 – 15

324

160

164

15 – 20

310

176

134

20 – 25

369

174

195

25 – 30

470

228

242

30 – 35

390

204

186

35 – 40

362

193

169

40 – 45

312

155

157

45 – 50

392

207

185

50 – 55

420

223

197

55 – 60

400

192

208

60 – 65

258

127

131

65 – 70

222

111

111

70 – 75

211

79

132

75 – 80

194

68

126

80 – 85

132

45

87

85 – 90

47

15

32

90 – 95

30

9

21

95 a více

2

1

1

Poèet obyvatel Obyvatelstvo dle vìku

3 / 2004

Tento statistický ukazatel představuje podrobné rozložení obyvatel našeho města odstupňovaného po 5 letech věku celkem a zvlášr mužů a žen v roce 2002. Pozornému čtenáři určitě neuniklo, že počínaje řádkem 55 - 60 let začíná vzrůstat podíl žen na celkovém počtu občanů. Na dalších řádcích je tento rozdíl stále vzrůstající a dosahuje až dvojnásobku. Pánové, s tím musíme něco dělat. Zřejmě jsme od žen utiskovaní a z těchto důvodů nastává úprk do místních palíren, kde jsme nuceni konzumovat alkoholické nápoje a dýchat zakouřený vzduch, což nám na létech nepřidává. Je tady další nespravedlnost a to ekonomická. Když to spočítáme, o kolik korun celkově přicházíme na důchodech oproti ženám, které tu jsou (nevím proč) na světě o mnoho déle, tak by bylo vhodné požádat ministra Škromacha, aby nám patřičně navýšil důchody, abychom nebyli oproti ženám diskriminováni. Doufáme, že si těchto poznatků všimnou nadřízené úřady a učiní náležitá opatření. V opačném případě přejdeme do stávkové pohotovosti a v nezbytnosti hrozíme i stávkou! -sátiletí muži Chlumecka LV

TROCHA HUMORU Poučuje matka svou patnáctiletou dceru: „Víš, Helenko, že hřešit se dá i myšlenkami?“ „To vím, mami. Ale není to ono.“ LV

15

Z VAŠICH DOPISŮ

Z VAŠICH DOPISŮ

TANEČNÍ HODINY PRO (NEJEN) POKROČILÉ Nikdy by mě nenapadlo, že bych absolvoval ještě jednou taneční. Ne že bych měl na ty první nějaké zvlášr deprimující vzpomínky, ale jednoduše tato zvláštní a jen k jistému věku příslušející aktivita už jaksi vypadla z okruhu možností, o kterých člověk uvažuje jako o reálných, takže se časem takřka vytratí z mysli. Tento stav zapomnění se ovšem výrazně změnil ve chvíli, kdy se naše děti zúčastnily kurzů tance, které jsou každoročně v Chlumci pořádány. Při této příležitosti jsem jako doprovod při prodloužených zjistil, jak mylná byla představa, že jsem schopen některé tance, alespoň v jejich základní podobě a v nouzi nejvyšší, rozumně zvládnout. Zároveň jsme si se ženou uvědomili, že je pro nás větším potěšením, když si můžeme na plesech zatančit klasickou polku, valčík nebo walz, spíše než nekonečně opakované a tanečně prakticky stále stejné rockové rytmy. Proto nás velmi zaujalo, když byly v předloňském roce otevřeny, v Chlumci poprvé, kurzy tance pro pokročilé. Možná nás odradil přívlastek „pro pokročilé“, možná to byla vlastní nerozhodnost, ale nakonec jsme se těchto prvních kurzů nezúčastnili. Byli jsme se však podívat na jednu z hodin a zjistili jsme, že spíše než o lekce pro vyloženě pokročilé jde o to zopakovat si od základu všechny známé běžné tance, zdokonalit se v nich a získat jistotu. Zároveň jsme si nemohli nevšimnout, jaká na parketu panuje přátelská a milá nálada. Když pak bylo ohlášeno na podzim loňského roku další konání kurzů, přihlásili jsme se. Taneční mistři Květa a Josef Prouzovi, pod jejichž laskavým a neformálním vedením se kurzy konaly, dokázali v klidu a pohodě učinit hodiny přitažlivé jak pro ty, kteří už trochu tančit pozapomněli, tak pro ty, kteří byli už na počátku více pokročilí. Do úrovně tanečních mistrů nám sice ještě několik let tréninku chybí, ale dnes už si můžeme troufnout nejen na polku a valčík, ale i walz, jive, chachu, foxtrot, blues a další tance.

Myslím, že mohu mluvit za všechny účastníky, když řeknu, že i když jsme přistupovali původně ke kurzům především jako k možnosti naučit se tancovat nebo si „jen“ zatancovat, brzy jsme zjistili, že se netěšíme jen na samotné tance, ale také na

společnost přátel a známých, kterými jsme se vlastně všichni navzájem během kurzu stali. Hodina nekončila posledním tancem, ale společným posezením. Na těch několik zimních nedělních podvečerů naplněných společenstvím příjemných lidí, milou atmosférou a snahou v něčem se zlepšit, budeme určitě dlouho vzpomínat. Na závěr ještě jeden dojem, kterého jsme, nezávisle na sobě, nabyli s přáteli během letošní plesové sezóny: na rozdíl od stavu z před několika let už není zvláštností, když uvidíte na plese některé páry tančit, často velmi dobře, standardní tance, a nejde, posuzováno podle jejich věku, zdaleka jen o čerstvé absolventy tanečních. Zdá se, jako by se umění tance, po letech odmlčení, opět nenápadně navracelo na pozice, které mu v minulosti patřily. Václav Koula

JEŠTĚ JEDNOU K CHLUMECKÝM HOSPŮDKÁM Jako autor kolosálního soupisu chlumeckých hospod, na který laskavě v listopadu a prosinci minulého roku zde v Chlumeckých listech upozornil pan Jindřich Celler, všem - které to nad může zajímat - ohlašuji: Richterova (či Rychtrova) vinárna se nalézala v Komenského ulici - snad v samém sousedství domu, v němž kdysi

bydlíval Míla Liška se svými rodiči, možná o jeden dům dále. Až se někdy do Chlumce vypravím, přesně místo určím, musím je ale, a domek, nejdříve vidět.

Kysilkovu vinárnu mohu již zeměpisně určit naprosto přesně - byla na náměstí v domě, který jistě lehce na tomto obrázku každý Chlumečan rozpozná: Já si pamatuji, že se tam později prodávaly boty (a říkalo se tu tedy „U Bati“) a že ochotnými prodavačkami byly paní Hrušková a paní Vaníčková (shoda příjmení s mým). Kysilkova vinárna v Chlumci existovala minimálně v letech první světové války. Pan Jindřich Celler v Chlumeckých listech laskavě citoval z mé povídky Chyba lávky, která patří do knížky o starém Chlumci Co když se stalo, byl zatčen... (vyšla loni). Povídku jsem také ale již dříve publikoval v Chlumeckých listech (v prosinci 2001). Určitě by se ještě našli pamětníci, či přesněji pamětníci bájného vyprávění starců, kteří by mohli vědět o leckterých dalších pohostinských zařízeních. Těm bych byl velmi povděčen, kdyby se mi ozvali - rád bych totiž dopsal další povídky a přenesl tak své vzpomínání na rodiště poněkud blíže k současnosti. Zdeněk Vaníček (Alois Boček)

NEZNÁMÉ FOTOGRAFIE JOSEFA RANDÁČKA V povídkové knížce Co když se stalo, byl zatčen (vyšla česky v roce 2003 a v anglickém překladu v roce 2004) se co autor Alois Boček zmiňuji o svérázné chlumecké postavě předválečného období Josefu Randáčkovi (1886 - 1935).

Kromě toho jsem právě v těchto dnech nalezl v pozůstalosti rodičů jinou fotografii z divadelního představení na přírodní scéně pod sokolovnou; podle opakovaného ujištění pamětníků tohoto velkolepého holdu umění byl Josef Randáček jednou z pohádkových postav v bílém hávu, snad vpředu.

CESTA BRAMBOR DO ČECH NEBYLA VŮBEC RYCHLÁ A JEDNODUCHÁ Do Evropy (do Španělska) byly dovezeny již koncem 15. století. Rozhodující okamžik pro začátek hospodářského využívání brambor na našem kontinentu je přikládán až výpravě sira Francise Drakea, který je r. 1586 přivezl do Anglie. Do této doby se v Evropě pěstovaly jako botanická zvláštnost. Na našem území je pěstování brambor doloženo na poč. 17 stol. a to na klášterních a panských zahradách. Z účtů na zámku v Jindřichově Hradci vyplývá, že Vilém Slavata měl 28. května r. 1632 k obědu ertepl, které mu poslali k svátku místní františkáni. Za tento dar obdrželi františkáni od Viléma srnu! Potom se staly brambory na hradeckém zámku slavnostním jídlem. Např. 27. 12. 1648 byly podávány na hostině „dvou hrabat z Martinic“. Rolníci však brambory dlouhou dobu přijímali s velkou nedůvěrou, nebor je provázela pověst, že jsou jedovaté. K tomuto nedorozumění docházelo z neznalosti v pěstování. Příčinou byla konzumace bobulí místo jedlých hlíz. Zásadní obrat v pěs-

16

tování brambor nastal, když přišla hladová léta 1770 - 1772 (hladomor). Poté chléb chudých, jak se bramborům říkalo, pevně zakotvil v hospodaření. Koncem 18. stol. se plodina u nás všeobecně rozšířila. O tom svědčí i název pro ozbrojený konflikt Ruska a Rakouska (1778 - 1779) - BRAMBOROVÁ VÁLKA. Pruská vojska v obsazených částech Čech zkonzumovala téměř veškerou úrodu brambor. Také i F. J. Vavák ve svých Pamětech r. 1801 napsal: „Erteple neb zemská jablka již nyní v každé vesnici, každý soused, ano i podruzi bu| napolovic, anebo záhony zaplativše sázejí, od čehož množství veliké jich sklidí, že mnohý soused 20, 30, 40 i více pytlů má.“ Bez zajímavosti není ani dobový popis způsobu pěstování: „... s klíčem kus bramborové hlízy rozkrojit a na pole řídce jako zelí rozsazovat a jako zelí okopávat.“ Platí stále: „Brambory ve sklepě - nouze na uzdě.“ (Z Pranostikonu) Vá

Chlumecké listy

Protože se na mne obrátila řada čtenářů s dotazem, zda se zachovaly fotografie tohoto stálého hosta chlumeckých náleven a lokálů, rád odpovídám kladně - tu je:

Rád se o tyto vzácné obrázky se čtenáři Chlumeckých listů dělím a odkazuji též na svou knížku, kde je řada dalších dobových fotografií a pohlednic ze starého Chlumce. Zdeněk Vaníček

TROCHA HUMORU

Pes se na něj s opovržením podívá a povídá: „Troubo! Víš, co zejtra vyhrajeme peněz?“

Pan Novotný má mluvícího psa. Jde s ním do hospody a tam uzavírá sázky, že jeho pes promluví. Pes však mlčí. Pan Novotný mu nadává, vyhrožuje, ale pes nic. Pan Novotný musí zaplatit prohry, vezme psa a odejde. Venku naříká: „Tys mě úplně zničil! Proč jsi mi to udělal?“

Policista zastavuje na dálnici mercedes s bernardýnem za volantem. „Vy jste se zbláznil!“ volá na spolucestujícího, „vy necháte psa řídit auto?“ „Ale ten pes není můj, já jsem stopař!“ LV

3 / 2004

17

KULTURA V CHLUMCI

KINO Panorama Chlumec nad Cidlinou http://kina.365dni.cz

tel. č. 495 485 129

DUBEN 2004 3. dubna sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

ZELENÉ PEKLO Americký širokoúhlý thriller. Podvod je jejich největší zbraň. Režie: John Tiernan. Hrají: John Travolta, Connie Nielsen, Samuel L. Jackson ad.

94 minut

Vstupné: 55,- a 58,- Kč.

10. dubna sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

98 minut

INZERCE

BRATŘI, JAK SE PATŘÍ Americká širokoúhlá nová komedie. Patří k sobě a drží spolu sourozenci. Režie: Bobby Farrelly Hrají: Matt Damon, Eva Mendes ad.

113 minut

Vstupné: 55,- a 58,- Kč.

Mládeži přístupný od 12-ti let

Mládeži přístupný od 12-ti let 24. dubna sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

NESNESITELNÁ KRUTOST Americká romantická komedie, která Vás má na háku. Režie: Joel Coen Hrají: George Clooney, Catherine Zeta-Jones, Geoffrey Rush ad.

Vstupné: 55,- a 58,- Kč.

17. dubna sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

KAŠLU NA LÁSKU Americká širokoúhlá komedie. Vtipné hříčky a slovní smeče pronásledují Casanovu Catche. Režie: Peyton Reed Hrají: Renée Zellweger, David HydePierce, Sarah Paulson ad.

97 minut

Vstupné: 55,- a 58,- Kč.

Mládeži přístupný od 12-ti let

Mládeži přístupný

ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA!

CENTRUM KULTURY - ŘÍHŮV DŮM mob. č. 604 915 583

3. 4.

DISKOTÉKA

26. 4.

Začátek ve 20.00 hodin 9. 4. 11. 4.

PRODEJ OBUVI DISKOTÉKA

Připravujeme na květen: divadelní program „V šachu“ s Ivanem Vyskočilem a Anife Ismet Hassan Předprodej vstupenek v prodejně Textil na Klicperově náměstí.

DISKOTÉKA Začátek ve 20.00 hodin

VÝZNAMNÉ DNY Duben 2004 1. 4. Mezinárodní den ptactva 2. 4. Mezinárodní den dětské knihy 7. 4. Světový den zdraví 11. 4. Mezinárodní den solidarity osvobozených politických vězňů 12. 4. Mezinárodní den letectví a kosmonautiky Mezinárodní den boje proti hluku 18. 4. Mezinárodní den ochrany památek a histor. sídel Informační středisko

18

Chlumecké listy

3 / 2004

DISKOTÉKA Začátek ve 20.00 hodin

Začátek v 19.00 hodin 20. 4.

tel. č. 495 485 853

DUBEN 2004

DOPLŇOVAČKA 1 2 3 4 5 6 7 8

T T T T T T T T

1. Napadat rohy 2. Jídelní miska 3. Zvířecí ústa 4. Nechápavý (expresivně) 5. Osman 6. Seknutí 7. Kuřivo 8. Rychlý běh

LV

19

HISTORIE CHLUMECKÉHO DIVADLA

HISTORIE CHLUMECKÉHO DIVADLA

HISTORIE CHLUMECKÉHO DIVADLA Na valné hromadě, konané 16. února 1926, bylo zvoleno nové vedení jednoty „Klicpera“. Do čela jako předseda byl zvolen Václav Klemens, místopředsedou MUDr. Ant. Kryže, jednatelem Fr. Prášil a pokladníkem El. Bénová. Členy výboru se stali tito členové: Joza Klemensová, Sl. Žáková, V. Stříbrný, A. Janků, J. Macura. V obou odborech působili: R. Procházková, A. Trojanová, M. Bayerová, M. Macháčková, M. Kubátová, Vl. Klemens, M. Klemens, J. Radina. Divadelní činnost zahájila Pěvecko-ochotnická jednota „Klicpera“ v sobotu dne 27. května, kdy uspořádala za součinnosti Okresního osv. sboru, u příležitosti Tylových oslav, v sále „U Lva“ divadelní představení „Tylova cesta“, hru o životě J. K. Tyla v 6 obrazech, kterou napsal J. Karas. Po představení bylo v Chlumeckých listech ze dne 3. dubna uveřejněno politování, že tohoto představení se nezúčastnil ani jeden z čelných funkcionářů Okr. osv. sboru, neb do sálu se dostavilo kolem 50 osob. A potom, v Chlumci právě meškající div. společnost, která byla již při svém příjezdu informována o tom podniku, ne aby se k oslavě připojila, zvolila právě na tento den lákavou hru, aby od účasti ochotnického představení diváky odvrátila. Ochotníci, přestože účast byla malá, hráli s plnou vervou a zhostili se svých úloh velice čestně, což potvrdil zvučný potlesk přítomného obecenstva. Ochotníci na Tylově oslavě vybrali asi 140 Kč a utrpěli ztrátu 400 Kč, herci za slátaninu a taháka „C.k. kotrmelec“ vybrali 1 500 Kč a jen malá místnost zavinila, že obecenstvo se vracelo, jinak byl finanční efekt mnohem větší. Za takovýchto okolností kulturně pracovat je ovšem velmi těžké. Dram. odbor „Klicpera“ v pondělí dne 24. května v divadle „U Lva“ uvedl v režii Vlad. Klemense lyrickou frašku „Mez“ od Jana Žuka. V ní vystoupili již známí tito interpreti: „Student“ Vl. Klemens, „Agnes“ - B. Sobotková, „Matka - M. Kubátová, „Sestřenice“ - J. Poloprutská, „Teta“ - J. Klemensová, „Ženich“ - K. Zahrádka, „Bratranec“ - Sl. Cón, „Farář“ - M. Klemens, „Baba s nůší“ - E. Bénová. Ježto divadlo toho času prožívalo všeobecnou krizi, která byla způsobena konkurencí biografů, zejména ve válce a po ní, rozhodlo se vedení jednoty „Klicpera“ této konkurenci čelit zařazováním líbivější formy divadelní produkce a uvádět operety, tehdejšími odborníky odsuzované, nebor jen v operetě je obsaženo čtvero umění - próza, hudba, zpěv a tanec. A tak v sobotu 24. a v neděli 25. července se zaplnilo divadlo „U Lva“ při Fallově operetě „Madame Pompadour“, líčící příběh ze života této kurtizány. (Plakát je k dispozici.) Až za půl roku, v den 13. listopadu na zahájení, ale tím i současně na ukončení div. sezony, dostala se na scénu „U Lva“ výborná pohádka, repertoární hra Měst. divadla na Král. Vinohradech, „Princezna Pampeliška“ od Jar. Kvapila. V osmi obrazech této hry hráli tito chlumečtí herci: Dámy: S. Žáková, M. Steklá, J. Klemensová, M. Dařbujanová, pánové, J. Moravec, Vl. Klemens, F. Prchlík, V. Líbal, S. Cón, K. Lorenc, J. Líbal, J. Hájek, Z. Klemens, V. Macháček, E. Zeizinger, J. Jadrný. Týž den odpoledne toto představení uviděly děti. Z ostatních spolků a sdružení v r. 1926 se bohužel jen na jednu inscenaci zmohl Nár. vzděl. a podp. spolek „Svornost“,

20

který v neděli 29. srpna sehrál v zahradě Liverpoolu hru se zpěvy a tanci „Dražba na nevěstu“. Během roku přijely tyto společnosti. V dubnu operetní společnost řed. V. Havlíčka, v červnu p. Romana Olšovského a v říjnu řed. Drobného. Závěr roku byl tradičně ukončen Silvestrem, při němž byl uveden dramatický skeč J. Mahena „Náměsíčný“. Největší část ochotnických spolků se i v meziválečném období stále sdružovala v Ústřední matici divadelních ochotníků československých /ÚMDOČ/, která se prohlašovala za organizaci zásadně nepolitickou a odmítala, aby bylo divadlo dáváno do služeb stranicky vyhraněných ideologických programů. Ve svém programu měla působit na zvýšení vzdělání a mravní zušlechtění lidových vrstev. V roce 1924 měla tato organizace ve svých řadách 1421 spolků, které byly rozčleněny do 44 okrsků. Náš okrsek, se sídlem v N. Bydžově, nesl název „Bozděchův“. V roce 1926 vedení našeho spolku „Klicpera“ podalo žádost o přijetí do této organizace, která byla kladně vyřízena, takže od roku tohoto je Pěvecko-ochotnická jednota „Klicpera“ řádným členem ÚMDOČ, jak můžeme nyní číst v záhlaví na jejích plakátech.

Vzhledem k trvající divad. krizi v roce 1927, která mimo operet zasahovala všechna činoherní vystoupení, kdy se návštěvnost pohybovala mezi 40 - 50 diváky, scvrkla se činnost dram. odboru „Klicpera“ na pouhé tři inscenace. K tomu přistoupila i ta okolnost, že řada hlavních hereckých činitelů byla na několik neděl nepřítomna, čímž se proje-

Chlumecké listy

vil nedostatek hereckých sil, takže i při nejlepší vůli a snaze nebylo možno dát něco dohromady. Teprve až ve čtvrtek dne 5. května se opona konečně rozhrnula nad představením George Beera „Z pekla štěstí“, v níž hráli: Sl. Cón, Fr. Koliš, A. Niedermetr, Fr. Horák, G. Bek, A. Benešová, Darja Voříšková j.h., Š. Dědková a Vl. Klemens. Za 16 dní, tudíž v sobotu 21. května, jednota „Klicpera“ nastudovala repertoární hru Národního divadla „Klouček netykavka“, kterou sepsal Jaques Natanson. Mezi herce rozdělil režisér tyto role: J. Benešová - „Simonu“, K. Schrollová - „Kláru“, Fr. Koliš - „Michala“, Vl. Klemens - „Henriho“, Sl. Cón - „Emila, gigola“, Fr. Horák - „Čalovníka“. A konečně až 12. října uzavřela roční sezonu hrou Jerome K. Jerome „Miss Hobbs“. Rekapitulace její divad. činnosti jasně ukazuje, že rok 1927 byl v její dosavadní produkci rokem jedním z nejchudších. Únava a ochablost se projevila i v odboru pěveckém, který se během roku neprokázal ani jedním vystoupením. Zdá se, že zpěv v jednotě upadá. V úterý 8. listopadu přijeli na jedinou pohostinskou hru členové pražských divadel, vedeni populárním režisérem a spisovatelem R. Branaldem. S ním přijeli Ferry Kraus, tenor, ve hře jako „Bohoušek“, Zdeňka Dowská, sólová tanečnice - „Představená pensionu“, Vláša Lánská, subreta - „Vanda“. V hlavní úloze „Žanynky“ vystoupila nejmladší česká herečka Lola Inemanová. Na plakátu uvedený V. Falo jako major Dimitrescu pro nemoc nepřijel, na jeho místo obětavě zaskočil Sl. Cón. R. Branald hrál v této své hře „Děti našeho pluku“ plukovníka Domanského. Při volbách na valné hromadě, svolané na den 18. února 1928, nenastaly ve vedení jednoty „Klicpera“ žádné velké změny. Dosavadní činovníci se ve svých sedlech udrželi, jen jednatelem místo Fr. Prášila se stal Sl. Cón. Činnost v této jednotě se vyvíjela jen v dram. odboru, nebor, jak jsme již poznamenali, o zpěv je opravdu velmi malý zájem. Během roku byly nacvičeny tři operety s reprízami, jedna vlastní revue a jenom jedna činohra, Divadelní činnost byla zahájena 24. března v divadle „U Lva“ Leharovou operetou „Carevič“, která se opakovala i 25. března. Se všemi podrobnostmi, hlavně s herci, se můžete seznámit na přiloženém plakátu. Dne 12. a 13. května se na scéně „U Lva“ objevila další opereta, tentokráte Leo Fallova „Hraběnka Marica“ v režii a tancích Vlad. Klemense, em. člena a stálého hosta divadla v Olomouci, scéně Sl. Cóna a pod taktovkou Vít. Klemense. Jako herci se divákům představili: M. Preislerová, Sl. Cón, M. Klemens, Vl. Klemens, S1. Barvínková, A. Turek, M. Šormová, M. Kubátová, A. Dařbujan, K. Necházel, Sl. Starý, A. Lauterbachová. Taneční vložku tančili M. Vyskočilová a A. Zura. Ve středu dne 16. května byla sehrána opereta „Madame Pompadoure“ od Schanzera a Welisha, která před dvěma léty sklidila velký úspěch. Některé postavy byly nově obsazeny. Při repríze v sobotu dne 19. května v úloze Maurepas, policejního prefekta, vystoupil přední člen Vinohradské zpěvohry pan Ruda Nižkovský. Pak nastala dlouhá přestávka, vyplněná přípravami na původní revue od chlumeckých autorů Zd. Richtera, Sl. Cóna a Vít. Klemense. Jmenovala se „A little country revue“ aneb

3 / 2004

„Raketou světem a vesmírem“ ve 3 odděleních s 25 obrazy, která byla 11. listopadu odpoledne a večer uvedena na scénu v Dělnickém domě. (Majitelem hotelu „U Lva“ se stala Dělnická jednota a tím nastala změna v názvu této budovy.) Po velkém úspěchu ji jednota opakovala potřetí dne 18. listopadu. Byla o ní vydána brožura. Jelikož domácími i zahraničními jevišti šla vlna těchto revue, a i v sousedním městě N. Bydžově nalezla půdu - „Za filmem celým světem“ nebo „Kde asi je“ nezůstala ani chlumecká jednota „Klicpera“ pozadu. Divad. sezona tohoto roku byla ukončena 1. prosince hrou Fr. Šrámka „Léto“ v režii Zd. Richtra. Jednotlivé postavy obsadil takto: „Tomáš Perout“ - Vít. Klemens, „Valča Peroutová“ - M. Steklá, „Jan Skalník“ - Sl. Cón, „Farář Hora“ - Vl. Klemens, „Jiří Chvojka“ - Zd. Richter, „Slečna Růžena“ - M. Kubátová, „Stáza“ - D. Voříšková, „Troníčková“ - J. Klemensová, „Josef“ - K. Myška, „Nanda“ - M. Dařbujanová, „Soused“ - E. Beránek.

A jako vždy zábavy cecilská a silvestrovská přišly na pořad na konec roku. Pěvecko-ochotnická jednota „Klicpera“ darovala 200 Kč na stavbu sokolovny, která byla 28. října Sokolem předána chlumecké veřejnosti. Při této příležitosti spolek „Klicpera“ podal žádost jednotě Sokol, aby mohla přenést svoji působnost do této nové budovy. Žádost byla kladně vyřízena. Ve středu 11. listopadu 1928 se konala poslední schůze naší okresní správní komise. Nad chlumeckým okresem zazněly pohřební hrany. Ve čtvrtek dne 6. prosince dostavil se do Chlumce n. C. předseda příští politické správy p. okresní hejtman Fr. Tamchyna, aby přejal úřad. Veškerá akta budou tedy převedena do N. Bydžova. To ovšem znamená, že všechny naše žádosti o povolení her a samozřejmě i poplatky poputují do tohoto města. A. Lauterbach

21

LIDÉ KOLEM NÁS

Narodila se v Chlumci nad Cidlinou. Nebudeme prozrazovat kdy, i když v jejím věku k utajování data narození není sebemenší důvod a ona sama je nepovažuje za nezbytné. Je totiž stále i jako matka dvou dospělých synů ve věku 19 a 23 let, nádherně mladá fyzicky i duševně, nabitá obdivuhodnou energií a záslužnou činorodostí. Její úctyhodné povolání a ušlechtilá zájmová a veřejně prospěšná činnost jí při její milé, srdečné povaze, dobrodušnosti a vstřícném, nezištném jednání s lidmi už dávno získaly v našem městě popularitu a všeobecné sympatie, k nimž se přidružuje úcta a vážnost, jaké jí náleží jako příkladné manželce a matce. Její rodina, ale i město na ni mohou být právem hrdé. Naši milí, vnímaví čtenáři už možná tuší, o kom bude dnes řeč.

Jitka SUROVÁ

První školní vědomosti vstřebávala v starostlivé péči nezapomenutelného pana řídícího Přibyla ve škole v Klamoši. Od druhé třídy chodila již do školy v rodném Chlumci. Při vzpomínání na svá školní léta oceňuje řadu skvělých učitelů, kteří v žácích dokázali probouzet zájem o svůj předmět, ale nejenom o něj, o školu, poznávání, o všecko dobré a ušlechtilé, o život. Čeština, kterou někteří školáci vinou učitelů-mučitelů pokládají za nejtěžší předmět, se pro ni díky paní učitelce Blažkové a dalším vynikajícím češtinářům zařadila mezi nejoblíbenější. Vždycky se na ni těšila, zvlášr když se probíraly dějiny literatury, nebo když se psala slohová cvičení, když se četlo z knih nebo přednášely básničky. Její milí učitelé ji dovedli k pochopení, že všeobecně nenáviděný pravopis je sice únavná

22

LIDÉ KOLEM NÁS

dřina, ale užitečná k tomu, aby se člověk dokázal na papíře vyjadřovat co nejsrozumitelněji. Však jsou i jiné dřiny pro život potřebné, a tudíž nezbytné, i když žádnou zábavu a potěšení neskýtají, jako třeba skládat uhlí, zatápět v kamnech nebo odklízet sníh. To hlavní a nejdůležitější pilnou žákyni Jitku Surovou naučili její oblíbení češtináři vidět v poznávání a osvojování bohatství výrazových možností mateřštiny. Probudili v ní zálibu v dějinách literatury i trvalý návyk četby obohacující slovní zásobu zprostředkující poučení i rozvíjející fantazii, samostatné myšlení i city. Otevřeli jí doslova okno do života ve smyslu základů poznání a smyslu pro aktivní účast na kulturním i společenském dění. V jedenácti letech začala chodit do zdejší Lidové školy umění, proslulé kvalitou a výsledky svého kulturně výchovného působení. Pod vedením paní učitelky Benýškové se jí tu dostalo příležitosti rozvinout v sólovém i sborovém zpěvu vrozené dispozice: příjemný, zvučný hlas, hudební sluch i zálibu ve zpěvu a vůbec v melodiích a hudbě. Zpěvu se pilně věnovala i během studia na Střední pedagogické škole v Litomyšli, kterou ukončila v roce 1980 s odbornou kvalifikací učitelky mateřské školy. Při práci s dětmi předškolního věku bohatě a s úspěchem využívá hudby a zpěvu. Její muzikální vlohy zřejmě zdědil i mladší syn, který hraje v dechovém orchestru školy. Ale vrarme se ještě k Lidové škole umění. Zlákala ji i náplň literárně dramatického oboru, který vedla učitelka Vlasta Semrádová. Tam její záliby probuzené v hodinách češtiny dostaly plný prostor k rozvinutí. Jazykolamy, básničky, scénky, improvizace, to byla nádhera. „Setkání s učitelkou Semrádovou bylo pro mě přímo osudové. Měla na mě ohromný vliv. Objevila pro mě úplně nový svět záliby v slovech, větách, v literárních textech a jejich interpretaci. Zdokonalovala jsem se ve vyjadřování a učila jsem se veřejně vystupovat. Báječný byl i pan ředitel Neuman. Citlivě mě vedl, když jsem se učila konferovat, nebo jak se dnes říká moderovat hudební vystoupení školy. Zpočátku mi diktoval téměř doslovně, co mám ke kterému koncertnímu číslu říkat. Pak jsme hledali slova spolu. Zpočátku jsem se ostýchala, ale pak jsem přišla tomuto kreativnímu postupu, tomu hledání co nejlepšího výrazu na chur. Začalo mě to ohromně bavit. Pan ředitel mi dal podklady a já jsem nad tím doma seděla a tvořila. Přepisovala, škrtala, měnila formulace... Přečetla jsem si to nahlas a zase jsem škrtala a měnila, až mi to sedlo do pusy. A pak jsem se snažila ten obsah dostat i do hlasu. Ale na pódiu to bylo zpočátku velice těžké. Tréma, úcta k publiku, skoro až bázeň mi někdy podvazovaly hlas, nedovolovaly mi ani zvednout oči do publika. Léty se tréma zmírňuje, ale přesto mě vždycky provází. Ale na druhé straně mě chrání před pocitem sebeuspokojení, nutí mě, přímo mě vybičovává k plnému soustředění a snaze podat co nejlepší výkon.“ Tady jsme se dotkly aktivity, kterou se paní učitelka Jitka Surová výrazně zapsala do povědomí veřejnosti. Zajišrování slovního doprovodu při koncertech i akademiích Lidové školy umění. K této činnosti se dostala tak, že nejprve zastupovala Slávku Holasovou v době, kdy jí studijní povinnosti znemožňovaly účast. Jitka Surová nabyla v daném interpretačním žánru takové elegance a kultivovanosti projevu, že je nyní již zcela pravidelně pověřována tímto úkolem při jakýchkoli kulturních

Chlumecké listy

a společenských příležitostech a vždy svým podílem vydatně přispívá k úspěchu akce. Dokonce někdy napravuje slabiny programu a odvrací nepříznivé vyznění. Dnes s vděčností vzpomíná, jak se jí paní učitelka Semrádová trpělivě věnovala. Podtrhávala jí v textu slova, na něž měla dát důraz, vyznačovala jí, kde zrychlit, kde zpomalit, kde ztišit hlas a kde ho naopak nechat plně zazvučet. Nikdy si nemyslela, že odvedla výkon, na němž by se už nedalo nic zlepšit. Dožadovala se, aby jí její učitelé otevřeně řekli, co se jí nepovedlo, na co si má dát příště pozor, jaké chyby se vyvarovat. Dnes úkol jejího kritika převzali synové, zvláště ten mladší, který jako člen dechového orchestru, vždy posbírá dojmy svých kamarádů a přinese je se vší nemilosrdností zatepla domů. Ale toho se paní Jitka neodříká. Kritické připomínky pokládá za prospěšné, i když se chvála poslouchá lépe. Tu ovšem sklízí naprostou většinou a po zásluze. „Věřte, není to tak jednoduché. Nějaká ta chyba se vždycky vloudí. Jednou, jak si vzpomínám, mi pan ředitel, i když velmi ohleduplně, vytkl, že jsem při děkovačce představovala prvního a druhého dirigenta. „Žádný není ani první, ani druhý,“ řekl, „oba jsou stejně důležití.“ Veřejné vystoupení je někdy plné improvizací. Nikdy jsme nic dopředu nezkoušeli. Dostala jsem podklady, pospojovala jsem si je, upravila podle svého a napjatě čekala na vystoupení, leckdy se nepředvídaně něco změnilo, někdo onemocněl, některá programová čísla vypadla nebo se přesunula. Až těsně před rozhrnutím opony jsem musela škrtat nebo přepisovat text, vpisovat nová jména. A šlo se na to. Je přitom nutno neustále spolupracovat, domlouvat se narychlo a pružně s dirigenty, vedoucí mažoretek, oponáři... Často bývá nutno rychle si něco vymyslet, aby to mělo hlavu patu, plně se soustředit a jít před obecenstvo, anebo něco honem proslovit přímo na pódiu. Člověk cítí strašlivou odpovědnost, když mu diváci visí očima na rtech a vidí, jak spěšně hledám slova, sestavuji věty. To publikum je často stejné, babičky, dědové, rodiče dětí, příznivci školy, dechového orchestru, mažoretek... Někdy mívám strach, jestli lidem neříkám, co dávno vědí. Že jim nemám co říct, že mě prostě nic nového nenapadá. S tím se vnitřně potýkám. Když mě někdo vyzve, abych něco uváděla, pokouším se získat co nejvíce faktů, informací. Možná, že tím jdu pořadatelům na nervy, ale chci, aby se lidé ode mne dozvěděli co nejvíc. Sháním proto před vystoupením informace i v knihovně, po časopisech, všude, kde se dá něco sehnat. Plním svůj úkol, jak se sportovně říká, s plným nasazením. Když už nesu kůži na trh, dám ji divákům na pospas v co nejlepší podobě.“ Největším problémem často pro paní Jitku, jak se přiznává, není tréma, ale dojetí, atmosféra slavnostních okamžiků rozechvívá její bezprostředně rezonující citovost. To se jí stalo při oslavách stého výročí školy. „Rozhlédla jsem se, ta nádherná budova školy zalitá sluncem, davy lidí, očekávání, nevýslovná krása neopakovatelných, naprosto jedinečných okamžiků, a už se mi všechno uvnitř sevřelo a oči se mi začaly zalévat slzami a já jsem ty slzy nemohla zastavit. Rychle jsem se snažila soustředit. Kolem mne tolik známých i vážených lidí, mluvili na mě a já jsem si úporně umiňovala: Nesmíš bulit, nesmíš! Klid! Klid! Začala jsem přemýšlet, čím začnu. Chtěla jsem co nejvíc mluvit přímo k lidem, bez papíru. Jak jsem to cítila. A slova se začala rodit sama od sebe a rovnou se drala na jazyk,

3 / 2004

takže jsem to nakonec zvládla. Aspoň myslím a nikdo mě z toho nevyvedl. Když se otvírala Loreta, hleděla jsem se předem trochu zocelit. Šla jsem se předem podívat dovnitř, prošla jsem si a prodýchala celý areál. Pak už to nebyl takový problém.“ Je to jasné. Nadměrné dojetí plyne z hlubokého prožitku. Paní Jitka k moderování pořadů nepřistupuje chladně, s řemeslnou rutinou, ale prožívá všechno spolu s lidmi v hledišti, vciruje se bezděky do jejich duševního naladění a splývá s ním ve snaze umocnit jejich prožitek, čímž zároveň umocňuje i svůj vlastní. Vystupuje v sálech i venku pod širým nebem, nevadí jí přitom ani vedro, ba ani déšr. Poddává se zvuku svých vlastních hlasitě pronášených slov, je to jako hudební produkce. Ostatně nadále se účastní produkcí pěveckého souboru. Zvlášr ji okouzluje účinkování v kostelích s tou jejich vznešenou rozklenutou akustikou, kde každé pronesené slovo nabývá zvláštní síly a znělosti. Velkým zážitkem pro ni byla účast na dvou ročnících mezinárodního festivalu pěveckých souborů Jaro se otvírá, kde jako moderátorka má příležitost spolupracovat se sbormistry zvučných jmen. Má spoustu nezapomenutelných zážitků. Vítala Jiřinu Bohdalovou, Jiřího Sováka, uváděla maturitní ples v chlumecké Sokolovně, vystupovala na festivalu Škroupovy Osice, při oslavách významných výročí v Nepolisech, Kosicích, slovně provázela koncert na kolonádě v Poděbradech i promenádní koncerty v Hradci Králové, s průvodním slovem vystupovala na všech ročnících Fišerova Bydžova, při pravidelných slavnostech autosalonu Louda v Činěvsi. Jejích schopností s prospěchem využívají i pořadatelé Klicperových Chlumců a představitelé města při vítání herců a hostí před představeními i při oficiálních slavnostních aktech. Vítala i virtuosa Pavla Šporcla a řadu významných politiků a státních činitelů při návštěvách našeho města. Jejím nejvlastnějším živlem při všech bohatých a poctivě pěstovaných kulturních zálibách je ovšem práce s malými dětmi. Vždyr kvůli nim vlastně původně nastoupila výuku v literárně dramatickém odboru Lidušky. Jejím prvním výchovným působištěm byly Mlékosrby, kde hned po maturitě nastoupila místo ředitelky mateřské školky. Následovalo působení v mateřské školce Pleas a poté dlouhá léta v její milované Berušce pod Loretou. S dětskou drobotinou prožila přes dvacet let života. „Děti mám velmi ráda. Za ta léta jsem jich vyprovodila do školy nepočítané stovky. Nejvíce jsem prožívala besídky. Děti jsou úžasné, jak se umějí vžívat do her a jak jsou krásně upřímné a bezelstné. Překrásná byla s dětmi školka v přírodě. Dodnes se se svými někdejšími svěřenci, dnes už značně povyrostlými a vyspělými, ráda setkávám a mám si s nimi co říci. Dokonce i oni se mnou. A to je bezvadné, nebo jak dnes říkají mladí, super.“ Nyní paní Jitka Surová již čtvrtým rokem pracuje po boku svého manžela. Není pochyb, že do společné práce vkládá v souladu se svým naturelem poctivou opravdovost, píli a elán. Kromě toho má ještě taky ráda práci na zahrádce, kde se mazlí s keříčky a kytičkami. Starostlivě pečuje o rodinu. Jako každá matka se raduje z čipernosti a úspěchů svých synů. Ráda chodí na koncerty, do divadel. S vervou se účastní zasedání redakční rady, kde s prospěchem uplatňuje svou přemýšlivost a vyjadřovací schopnosti. Karel Richter

23

CHLUMECKÁ ŠKOLA SE HLÁSÍ

CHLUMECKÁ ŠKOLA SE HLÁSÍ

Tento příspěvek jsme zaslali do soutěže, kterou vyhlašuje Mezinárodní úřad Světové poštovní unie pod záštitou UNESCO.

PÍŠI VÁM O TOM, CO MOHOU MLADÍ LIDÉ UDĚLAT PRO ZMÍRNĚNÍ CHUDOBY Jmenuji se Lenka Hámková a chodím do 5. třídy. Toto téma mě velice zaujalo. Vím, že mezi lidmi jsou tací, kteří nejsou bez chyb, myslím, že mezi ně patřím i já! Všichni občané celého světa by si měli být rovni, ale v žádném případě to tak není. Život by byl pěkná nuda, kdyby každý člověk měl na vše stejné názory. Ve druhém případě by však byl stejný nadhled velmi prospěšný. Na celé zemi by vládl mír, neumíralo by zbytečně mnoho nevinných lidí. Vždyr jeden lidský život má pro nás cenu zlata. Když se zamyslím, zjišruji, že se nedočkám nikde spravedlnosti. Jak může být jeden stát zaostalý a ten druhý na vysoké životní úrovni? Kdyby jedna země poskytla té druhé pomoc, ar už jakoukoli, určitě by se přidaly i další a stoupalo by jejich sebevědomí. Místo zbytečných slov a kritiky v tisku a v televizních novinách by se těmito prostředky mohlo docílit mnoho užitečného! Kde jinde se dozvíme, že jedna země strádá a druhá jen nečinně přihlíží? Peníze vynaložené na výrobu zbraní by mohly být prospěš-

né hladovějícím a nemocným dětem z celého kontinentu! Dalším důvodem k zamyšlení je výstavba obydlí pro rodiny bez přístřeší či stavba škol, aby všechny rasy měly možnost dosahovat vzdělání a tím se zařadit do společnosti. Aby to, co já si přeji, nebyl jen pouhý sen, ale skutečnost, musel by se každý jednotlivec zamyslet sám nad sebou. Pochybuji, že v dnešní uspěchané době, kdy se každý honí za penězi a myslí jen sám na sebe, se to vůbec podaří. Je mi teprve 11 let a i když něčemu ještě nerozumím, dost věcí si dokážu dát dohromady a porozumět jim. Proč jsou mezi námi chudí a bohatí? Zdá se vám to spravedlivé? Mně tedy ne! Můj děda celý svůj život obětoval poctivé práci, pomáhal starším a do dnešního dne nemá dostatek finančních prostředků na to, aby si mohl koupit byt. Znám takové, kteří už ve svých třiceti letech mají nejen vlastní bydlení, ale i rodinný dům i pro své děti! Maminka mi vždycky říkala: „Nejdůležitější v životě je zdraví člověka!“ Dnes to pro většinu lidí není to

podstatné. Kdo více má, chce ještě více a zdraví je až na druhém místě. I když patřím mezi výborné žáky a chtěla bych jít jednou studovat, musíme v rodině už nyní začít šetřit, protože mám ještě dva sourozence. Maminka je na mateřské dovolené a večer si chodí přivydělávat úklidem kanceláří, abychom si trochu žili. Stačí, abych se rozhlédla po škole a viděla žáky z bohatších rodin. Nejen, že se povyšují, ale někdy i šikanují. To je tedy úroveň! Přála bych si mít mnoho věcí, o kterých sním, ale neřekla bych o tom mamince, protože vím, že by se trápila. Kdyby každý člověk v naší společnosti začal s kritikou u sebe a nad vším se zamyslel, určitě by se s tím dalo něco dělat. Světem by nesměla vládnout lhostejnost a chamtivost. Kdyby každý jednotlivec z nadstandardních poměrů poskytl podporu jednotlivci z chudších vrstev, a mohlo by se začít už mezi příbuznými, mělo by to velký význam. Vždyr sebemenší pomoc i rada se může rozšířit do všech koutů světa. Když silnější pomůže slabšímu, je to pěkné. Aby se zmírnila chudoba, je k tomu zapotřebí snaha každého z nás. Důležitým bodem jsou rysy charakteru člověka, s těmi už lze něco dělat. Především, bude-li mezi lidmi vládnout láska a naděje, sníží-li se lhostejnost a závist, pak teprve můžeme myslet na lepší zítřek! Lenka Hámková, 5.C

LYŽAŘSKÝ KURZ PODRUHÉ

Základní škola poøádá v pátek 2. dubna 2004 od 17 hodin v Loretì

velikonoèní výstavu spojenou s velikonoèním jarmarkem a kulturním programem, ve kterém vystoupí žáci školy.

Všichni jste srdeènì zváni!

24

Druhý termín LVVZ se uskutečnil opět v Bartošovicích, ve dnech 7. - 14. 2. 2004. Zúčastnilo se ho 36 žáků ze tříd 7.C a 7.D. Kopce po týdenním tání byly holé, ale za hotelem, jako zázrakem, sjezdovku pokrývala vrstva mokrého sněhu, po které se ještě dalo jezdit. Však hned po obědě jsme vyrazili na kopec, kde se žáci rozlyžovali a potom nám předvedli své umění. Podle úrovně lyžování jsme je rozřadili do 3 družstev. Po nešrastném pádu si jedna žákyně pohmoždila koleno a tím pro ni skončilo její lyžování. Druhý den odpoledne si pro ni rodiče přijeli. První večer byli žáci seznámeni s programem LVVZ a denním režimem. Byly stanoveny služby žáků na lyžárnu a jídelnu a uskutečnil se první společenský večer. Následující dny probíhaly podle denních plánů. Základní sjezdový výcvik probíhal na sjezdovce za hotelem. Výcvik na běžeckých lyžích na nedaleké louce. Třetí den napadl konečně sníh a podmínky lyžování se rázem zlepšily. Podle času hlavních jídel jsme uspořádali denní režim. V 7.00 hodin budíček a ranní hygiena. V 7.30 snídaně. Mezi půl devátou a jedenáctou dopolední lyžování. V půl dvanácté byl oběd. Po něm samozřejmě polední klid. Ve 13.30

Chlumecké listy

jsme vyrazili na odpolední lyžování. V 18.00 byla večeře, po které proběhly přednášky z teorie lyžování a denní hlášení. Do večerky probíhaly bu| společenské hry nebo diskotéky. Ve čtvrtek večer uspořádala paní vedoucí pěveckou soutěž Caruso-show, kde naši žáci předvedli své pěvecké umění a zasoutěžili si se ZŠ Proseč. Dny rychle plynuly a můžeme říci, že všichni žáci zvládli jízdu na vleku, základy sjezdového a běžeckého lyžování, což si prověřili v závodech ve slalomu a v běhu na lyžích, kterými v pátek zakončili lyžování. Určitě budou mít všichni pěknou vzpomínku na půldenní výlet na běžkách. Mnozí zjistili, že běh na lyžích má svou kladnou stránku v tom, že se zažije spousta legrace a taky můžeme spatřit část krásné přírody Orlických hor. Mgr. Eva Lochmanová

TURNAJ V HLUŠICÍCH Ve čtvrtek 22. ledna se vydalo 8 žáků a trenér Kárník na fotbalový turnaj do Hlušic. Vítěz tohoto turnaje postupuje do dalšího kola, které se hraje v Hradci Králové. I to byla jedna z motivací kluků. K prvnímu utkání proti nám nastoupila ZŠ Zálabí. Ze začátku utkání jsme „vraždili“ jednu šanci za druhou, a proto není divu, že Zálabí šlo do vedení. Ale naštěstí se zápasy hrály 2 x 10 minut a za tu dobu jsme stihli dát šest branek. Konečné skóre bylo sympatické 6:2 (3x Jelínek, 3x Erban). K dalšímu utkání jsme měli nastoupit proti Nechanicím. Ty ale nepřijely, takže nás čekali domácí z Hlušic. Tento zápas se rozhodl po dvou minutách, kdy jsme vedli 4:0. Konečný výsledek - 8:2 (5x Jelínek, Erban, Mojko, Kafka). V posledním utkání nám proti Karlovce stačil bod na postup. Po exhibičním zápase jsme zvítězili 10:0 (4x Erban, 3x Jelínek, Mojko, Koubek, Kafka). A postup je náš! Chlumeckou školu pod vedením pana učitele Kárníka reprezentovali: Brankář - Tomáš Suchochleb (Sůša) Obránci - Standa Fölkl (Čuták) Pavel Mojko (Švancinegr)

Ondra Koubek (Koubič) Luděk Kosina (Žalud) Útočníci - Jakub Jelínek (James) Petr Erban (Erbi) Marek Kafka (Mára) Jakub Jelínek 9.C

ŠKOLNÍ DRUŽINA PŘIPRAVUJE Na letní prázdniny jsme ve školní družině připravili tyto akce: 1. a 2. 7. - výtvarné tvoření v ŠD Děti si vyzkouší práci s keramickou hlínou, batikování, kašírování a další výtvarné techniky. (cena 150,- Kč) 7. - 9. 7. - hravé prázdniny v ŠD Zaměřeno na sportovní vyžití, soutěže a hry. Jeden den strávíme na výletě. (cena 300,- Kč) Každý den začínáme v 8.00 hod. (příchod dětí možný od 7.00) a končíme v 16.00 hod. Noc tráví děti doma. Program je určený především mladším dětem, zúčastnit se mohou i předškoláci. V cenách je zahrnutý oběd ve školní jídelně a dvě svačiny. Přihlášky na tyto akce si můžete vyzvednout ve školní družině. Informace podáme na tel. číslech 495 486 835 nebo 737 385 197.

Dospělé zájemce o výtvarné techniky si dovolujeme pozvat na akci

MALOVÁNÍ NA HEDVÁBÍ Ta proběhne v prostorách školní družiny v sobotu 8. května od 9.00 do 17.00 hod. Školit bude výtvarnice Jana Gajdošová. Seznámíte se s různými technikami malování na hedvábí, vlastnoručně si nazdobíte šálu, šátek, polštář nebo obrázky. V ceně 400,- Kč je zahrnutý veškerý materiál. Přihlásit se můžete ve školní družině. Ladislava Strnadová vedoucí vychovatelka

INZERCE

3 / 2004

25

AKCE PRO DĚTI

AKCE PRO DĚTI

DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE, Chlumec n. Cidl. $ 495 485 357

ul. 9. května

NABÍDKA AKCÍ NA MĚSÍC DUBEN 2004 3. 4. (sobota)

Lyžařský zájezd do Herlíkovic (Bubákov) Pro děti, které si chtějí zalyžovat, podmínkou je sjezdové vybavení a minimálně 10 účastníků. Kvalifikovaný lyžařský instruktor zajištěn. Odjezd: v 7.10 hod. od sokolovny v Chlumci n.C. Návrat: tamtéž asi v 18.00 hodin Poplatek: 40,- Kč, děti si hradí samostatně vleky (děti do výše 140 cm = 160,- Kč/den, ostatní 280,- Kč S sebou: svačinu, pití, případně kapesné, peníze na vleky, kartičku zdrav. pojišrovny Přihlásit se můžete nejpozději do 29. 3. 2004

9. 4. (pátek)

Zájezd do AQUACENTRA v HK - vlakem

17. 4. (sobota)

Postupová soutěž leteckých modelářů - žáků

24. 4. (sobota)

Všeobecné rybářské závody

Velikonoční prázdniny 8. 4. (čtvrtek)

Přátelský turnaj ve florbalu Nepostupová soutěž pro všechny zájemce o tento sport, hraje se dle pravidel ČFBÚ, hrací doba bude upřesněna na místě, složení družstev 4 + 1. Místo: tělocvična ZŠ (vchod je z parku) Prezentace: 8.30 - 9.00 hodin, předpokládané ukončení ve 14.30 hodin Startovné: 30,- Kč za jednotlivce (bude vybráno na místě) Kategorie: A/ chlapci a děvčata 6. - 7. tříd (i mladší) B/ chlapci a děvčata 8. - 9. tříd (i mladší) Občerstvení a odměny zajištěny, přihlásit se můžete do 31. 3. 2004.

Sraz: v 8.30 h. na vlak. nádraží v Chlumci n.C. Návrat: ve 14.25 hod. tamtéž Poplatek: 150,- Kč (děti do 15ti let), 120,- (děti, které mají režijní průkazku ČD) S sebou: plavky, ručník, mýdlo, svačinu a pití, kapesné, průkazku na slevu jízdného, režijní průkazku ČD Uzávěrka zájezdu je 2. 4. 2004.

správ. obvodu Hradec Králové a Nový Bydžov pro rok 2004 Místo: letiště aeroklubu Hořice v Podkrkonoší - Domoslavice Začátek: 8.00 - 8.30 hodin - prezentace v místě pořádání soutěže Zveme rodiče a veřejnost.

Soutěž je určena dětem od 8 do 15ti let. Ryby budou vráceny zpět do vody (1 cm ryby = 1 bod). Místo: písník Pamětník Začátek: od 6.00 - 7.00 hodin prezentace účastníků, ukončení ve 13.00 hodin Startovné: 20,- Kč (nerybaří 30,- Kč) Vítězové obdrží diplomy a odměny.

Plánujeme: 1. 5. (sobota) - Májová pouy v areálu DDM u zahradnictví od 14.30 hodin

Přihlášky na zájezdy, informace: DDM (směr Kladruby): pondělí, středa 8.00 - 17.00 hod.; ZŠ - jazyk. učebna v přízemí budovy II. stupně: středa 9.35 - 10.00 hod.

JARNÍ PRÁZDNINY S DOMEM DĚTÍ A MLÁDEŽE

zkusit ještě náročnější terén, měl možnost. Ve středu jsme se společně vydali na celodenní lyžování na sjezdovky do Deštné. Je pravda, že celý výlet málem skončil fiaskem, protože linkový autobus nás klidně minul a uháněl do Deštné bez nás.

Již tradičně Dům dětí a mládeže nabídl všem dětem od sedmi let lyžařský pobyt na horách. Letos se přihlásilo 30 dětí, 14 chlapců a 16 děvčat ve věku od osmi do sedmnácti let. Odjeli jsme společně opět do Jedlové v Orlických horách na chatu TJ Start, kde se nám stejně jako loni moc líbilo. Začátek pobytu proběhl pro méně zdatné lyžaře ve znamení seznamování se s terénem a především se základy lyžování. Malé děti uvítaly, že byl blízko chaty kratší vlek na mírném kopečku, kde jsme společně trénovali techniku zatáčení. A úspěchy se dostavily ! Koncem týdne se všichni začátečníci již odvážili na velký vlek, který byl přímo před chatou. Ostatní lyžaři si tam zdokonalovali své lyžařské umění a i ten, kdo chtěl

26

Zachránil nás však ochotný kolega z hradeckého Domu dětí, jehož svěřenci pobývali na sousední chatě. Ochotně nás mikrobusem nadvakrát odvezl až ke sjezdovkám. Abychom si odpočinuli od lyží, vydali jsme se také na kratší procházku do Deštné. Nakonec se ukázalo, že vycházka bude docela náročná. Vraceli jsme se nejen v hustém dešti, ale brodili jsme se i vysokým sněhem. Nezbyla na nás nit suchá a to opravdu doslova. Společně jsme pak vychutnávali teplý čaj a hlavně suché oblečení. Ve čtvrtek pak děti závodily ve slalomu. Snad až na jeden pád dojeli všichni závodníci bezpečně do cíle. Z děvčat měla nejlepší čas Dana Zborníková a z chlapců Martin Antoš. Všichni dostali sladkou odměnu a ti nejlepší z každé kategorie diplom na památku a věcnou cenu. Večer po nutném odpočinku jsme se společně bavili. Děti luštily a hádaly různé tajenky a plnily sportovní úkoly. Čas byl i na video, největší zájem byl o film Pán prstenů. Starší účastníci tábora, středoškoláci, přivítali i večerní lyžování.

ZPRÁVY Z KLUBÍČKA Ani jsme se nenadáli a první půlrok společných schůzek je za námi. Naše dětičky trošku povyrostly, naučily se ledasčemu novému. Společně s maminkami si děti vyrobily mnoho zajímavých výrobků, naučily se nové písničky, tanečky, cvičení a říkadla. Velký úspěch sklidil dětský maškarní karneval. Sešlo se nám několik zajímavých masek - Bořek stavitel, baletka, princezna, šašek, pirát, čertík aj. Zatančili jsme si v maskách, ale také jsme soutěžili. Mezi oblíbené soutěže patřilo prolézání tunelem a stavění komínu z molitanových kostek. Děti sbíraly barevné puntíky na šaškovu kravatu. Na soutěžící čekala sladká odměna. V minulém článku jsme slíbili, že uveřejníme vítězný recept z naší soutěže „Pečeme z jablíček“. Nejvíce nás zaujaly (a chutnaly nám) „jablkové hromádky“, zde je recept.

Závěrem musím děti pochválit. Přesto, že jejich věkový rozdíl byl veliký, společně se shodli a prožili jsme pěkný týden. Děkuji také cukrárně pana Daška. Každoročně nám věnuje sladkosti pro děti, moc děkujeme. Jitka Koulová ředitelka DDM

Vykrojíme jádřince a dužinu nakrájíme namalé kostičky. Zakapeme je citr. šrávou a promícháme s připraveným těstem. Z těsta vykrajujeme velkou lžící kousky. Klademe je na plech vyložený pečící folií a pečeme do růžova. Před podáváním hrudky upravíme na misku a pocukrujeme mouč. cukrem nebo skořicovým cukrem. Zima končí a připravujeme již další soutěž. Tentokrát to budou nápady, jak zpracovat velikonoční nadílku v kuchyni. Recept opět dodáme. Do Klubíčka se mohou přihlásit v tomto druhém pololetí nové maminky s dětmi. Možnost přihlášení je v DDM ($ 495 485 357) nebo osobně každé úterý od 8.30 - 10.30 hodin ve školní družině ZŠ. Za Klubíčko: Š + L

Jablkové hromádky 400 g pol. mouky, 250 g másla nebo rostlinného tuku, 200 g mouč. cukru, špetka soli, 4 vejce, prášek do pečiva, 800 g jablek, 1/2 lžičky mleté skořice, citr. šráva, pečící folie na vyložení plechu, moučkový nebo skořicový cukr na posypání Změklé máslo nebo rostl. tuk ušleháme do pěny s mouč. cukrem, balíčkem van. cukru, špetkou soli. Postupně přidáváme vejce, nakonec přisypeme pečlivě prosátou mouku, v níž jsme promíchaliprášek do pečiva. Jablka omyjeme a tence oloupeme.

Chlumecké listy

3 / 2004

27

AKCE PRO DĚTI

BYLO, NEBYLO... to prima? V letošním roce poprvé si mohli kluci a holky z místních i okolních mateřských školek vyzpívat, vybásnit nebo vytančit titul „PRIMA PŘEDŠKOLÁK 2004“. Tak jsme nazvali soutěž pro pěti a šestileté budoucí školáky, která se konala v Říhově domě dne 24. února od 9.00 hod. Celou soutěží nás provázela Klára Němečková, vedoucí mediálního kroužku Domu dětí a mládeže v Chlumci nad Cidlinou a děti z téhož kroužku pomáhaly malým předškolákům s některými soutěžemi. Z devíti oslovených školek se bohužel přihlásily jen tři, které tak měly možnost vyslat „do boje“ více dětí. Soutěžilo 6 chlapců a 6 děvčat za podpory svých kamarádů z mateřských školek. Děti, které byly vybrány svými učitelkami z MŠ, zde prokázaly schopnost komunikovat a vystupovat před jinými lidmi. Na pódium si mohly děti přinést svoji oblíbenou věc nebo hračku, ve volné disciplíně jsme slyšeli básničky, písničky a děti si připravily i taneček spojený s hudbou. Nejednalo se tedy rozhodně o volbu miss(áka), téma soutěže bylo charakteristické pro tento věk dětí. Pěknou písničku od Nastěnky z pohádky Mrazík si připravila nejmladší soutěžící Anička Janouchová (MŠ Klamoš). Úsměvy na tvářích nám vyvolaly některé odpovědi na otázky týkající se českých pohádek a filmů. Dozvěděli jsme se, že zelený skřítek bydlící v rybníčku Brčálník se jmenuje Rumcajs, chlapec, který pluje jako miminko v košíku po vodě, dostal jméno Špunt a syn loupežníka Rumcajse a Manky je Pacholík. Také názvy pohádek se povedly - PRINCEZNU jsme měli šílenou (PYŠNOU), jiný PRINC miloval beranici místo VEČERNICI a PRINCEZNA, která se v pohádce projíždí na koloběžce, je Automobilka. Porota měla těžké rozhodování, vždyr i ta neznalost je někdy tak roztomilá. Ale vítěz bývá zpravidla jen jeden, a tak se po skončení všech disciplín sečetly bodíky přidělené během soutěže a první tři PRIMA PŘEDŠKOLÁCI jsou zde, rozhovory s nimi připravily děti z mediálního kroužku. 1. místo Jarda Matouš (mateřská školka „Beruška“ - Chlumec n. C.) Šestiletý Jarda se startovním číslem pět se umístil na 1. místě. Má rád pohádky, nejvíce snad šikulu Ferdu mravence, kterého měl i s sebou na jevišti během soutěže. Při volné disciplíně zpíval (představte si malého „Šlaperáka“). Krátký rozhovor s vítězem připravila Karolína Zborníková. Do soutěže tě vybrala paní učitelka nebo ses přihlásil sám? J: Vybrala mě paní učitelka. V hledišti seděla tvoje maminka, byla šsastná, že jsi vyhrál? J: Ano, byla moc spokojená a já taky. Kluci nebývají nikdy výřeční, ale úsměv na tváři malého předškoláka Jardy nás přesvědčil o tom, že se mu soutěž líbila. 2. místo Anička Fuxová (mateřská školka „Beruška“ - Chlumec n. C.) Anička z Berušky s sebou měla plyšového medvídka a v přestrojení za sněhuláka zpívala při volné disciplíně písničku.

28

AKCE PRO DĚTI

Rozhovor připravila Tereza Fišerová. Co se ti ze soutěže nejvíce líbilo? A: Když jsme měli sami vystoupit, baví mě zpívání. Měla jsi před tolika lidmi trému? A: Jo. Potěšilo tě druhé místo? A: Byla jsem ráda. Chceš něco vzkázat dětem, které se soutěže zúčastní příští rok? A: Ar jsou veselí a nestydí se.

Poděkování patří porotě, která o výsledku rozhodla: předsedou poroty byl ředitel ZUŠ v Chlumci n. C. MgA. Jan Molinger, p. Blanka Šimáková (MŠ Beruška), p. La|ka Strnadová (vedoucí ŠD při ZŠ v Chlumci n. C.), p. Lucie Panchartková (DDM) a z řad maminek p. Michaela Volejníková. Kláře Němečkové děkujeme za perfektně odvedenou práci moderátorky, Věrce Kopecké, vedoucí výtvarného kroužku DDM, za pěknou výzdo-

PS TÁBORNÍK

Aničce přejeme, aby tak úspěšná a veselá byla i ve školní lavici. 3. místo Klárka Hodková (mateřská školka „U Zámku - Chlumec n. C.) Při volné disciplíně hrála ve scénce neohroženou Karkulku a ze všeho nejraději skládá puzzle a kreslí. A zná dokonale pohádky, protože v pohádkovém testu získala jako jedna z mála plný počet bodů. I pro ni má pár otázek Alena Popelková. Bála ses hodně, když jsi měla vystoupit na pódium před ostatní kamarády? K: Ani ne, protože jsem už na podobné soutěži byla. Připravovala ses dlouho na dnešního Prima předškoláka? K: Ano! Co se ti na dnešním dopoledni nejvíc líbilo? K: Že se tady hodně zpívalo a že všichni byli veselí. Co by si chtěla vzkázat svým kamarádům, kteří se příští rok budou účastnit? K: Ar si to určitě zkusí, ar se nestydí ani nebojí, protože je to tady perfektní!

bu Říhova domu a všem p. učitelkám z MŠ, které děti na vystoupení připravovaly, vyráběly rekvizity a doprovázely je na klavír. Soutěžícím dětem a dětem z řad diváků přejeme pohodový vstup do školního roku a my se těšíme na „PRIMA PŘEDŠKOLÁKA 2005“. Mirka Khorelová prac. DDM

CHLUMEC NAD CIDLINOU

BUDE LÉTO - TÁBOR VOLÁ Bylo léto, co na tom, že bylo, bude zas, není léto jako léto, naše léto neznáte, nebyli jste tam. Neuvěřitelně modrá obloha, veliká bílá oblaka, vůně prosluněného jehličí, noci s úplňkem, táboráky, noční hlídky a celotáborová hra. Tak vzpomínáme na náš tábor ve „Sluneční zátoce“ u říčky Mohelky v Českém ráji. I letos pořádá PS Táborník Chlumec n. Cidl. letní tábor v Chocnějovicích u Mnichova Hradiště. Tábora se může

zúčastnit každý chlapec a dívka od 3. třídy základní školy. Ubytování je ve dvoulůžkových stanech na dřevěné podsadě. Jakou činnost pro děti na našem táboře připravujeme? Je to celotáborová hra

s plněním úkolů pro jednotlivce, družiny i oddíl. Sportovní, branné soutěže a závody, táborový karneval, táboráky, výlety a ostatní zábava. Vážení rodiče. Máte-li zájem, aby váš syn - dcera prožili pěkných 14 dnů na táboře, který se koná od 18. 7. do 1. 8. 2004, přihlášku můžete získat v klubovně Táborníka každý pátek od 15.00 hod., nebo u p. Holase Čelakovského ulice 41/I. (vedle fary). Další informace pro rodiče budou před táborem v klubovně Táborníka. Holas

Je vidět, že Klárka je již správně ostřílený prima předškolák a nám nezbývá, než jí popřát, aby se jí ve škole líbilo aspoň tak jako ve školce. 4. místo (brambůrkové)

Anička Janouchová (mateřská školka Klamoš) - jako Nastěnka v pohádce Mrazík

Ostatní soutěžící děti: 5. - 12. místo (seřazeno abecedně) David Hřebíček Klamoš Eliška Jechová Beruška, Chlumec n.C. Petr Kloz Beruška, Chlumec n.C. Dominik Krajzl U Zámku, Chlumec n.C. Ondřej Kučera Klamoš Štěpánka Pavlíková U Zámku, Chlumec n.C. Mirek Rys Klamoš Luboš Suchánek U Zámku

Chlumecké listy

INZERCE

3 / 2004

29

SKAUTING

SKAUTSKOU STEZKOU VYBAVENÍ DO PŘÍRODY - SVĚT OUTDOORU DUBEN - „MĚSÍC TRÁVY“

SMUTNÝ ZAČÁTEK ROKU Opět stáli skauti čestnou stráž, opět zněla skautská Večerka kostelem sv. Antonína v Praze. Spolu s dalšími zástupy občanů se loučili s legendou našeho kulturního života, bratrem Miloslavem Šimkem - Kobrou. Vystudoval na učitele češtiny, dějepisu a výtvarné výchovy a stal se na české scéně pokračovatelem inteligentního humoru Voskovce a Wericha, které od mládí obdivoval. Ale především se stal člověkem pevných životních zásad, které si zformoval v mládí ve skautském oddílu a kterým se už nikdy nezpronevěřil. I v době největších persekucí po zákazu Junáka, stejně jako Jar. Foglar a další skautští vůdcové, měl odvahu vychovávat oddíl chlapců v duchu zakázané ideologie - nejdříve pod hlavičkou TJ Praga a později v řadách TOM. V roce 1968 se začlenil se svými chlapci do 22. střediska Junáka „Šipka“ v Praze 6. Později přešel v tomto středisku do klubu oldskautů. A na poslední cestě mu stáli čestnou stráž mladí skauti, jeho následovníci... Petr Vondrášek, zpěvák a pianista skupiny Lokomotiva, která doprovázela pořady Politické harašení a S politiky netančím o něm řekl: „Měl skautskou povahu, miloval Rychlé šípy a v té filozofii se viděl. Říkával, ar nikdy neusneme na vavřínech a pořád pracujeme.“ Vlad. Köhler - Mika

INZERCE

INZERCE

30

Chlumecké listy

3 / 2004

Pardubičtí skauti pořádají tuto zimu již šestý ročník zajímavého skautského vzdělávacího cyklu nazvaného „Skautská univerzita Pardubice“. Příští přednáška Mgr. Petra Ďoubalíka je zaměřena na moderní vybavení do přírody. Přednášející je expertem v tomto oboru - spoluautor pravidelné ročenky „Malý průvodce světem autdooru“, autor článků do outdoorových a skautských časopisů a také ilustrátor a autor kresleného humoru. Součástí zajímavého večera bude obrazová dokumentace a výstavka. Přednáška se koná v pondělí 29. března 2004 v 18.00 hod. v přednáškovém sálu Východočeského muzea pardubického zámku. Je přístupná nejen skautům, ale i ostatním zálesákům, sportovcům, trampům, přátelům přírody. Účastníci obdrží zdarma sylabus přednášky. Mgr. Jiří Veselý - Dan

„JE VELKÝM UMĚNÍM NEMLUVIT O VĚCECH, KTERÝM VŮBEC NEROZUMÍME“ - ADENAUER Na Lesní škole rozebrala družina Kanárů tento citát následovně: Obdobný, moudrý odkaz lze najít na počátku Modlitby ve stáří: „Bože, chraň mě před domněnkou, že musím při každé příležitosti a ke každé věci něco říci.“ Dále platí: „Mluviti stříbro, mlčeti zlato“, „Kdybys byl mlčel, zůstal jsi filozofem.“ Rozumný člověk je velmi opatrný a pokud nerozumí dané problematice, o věci nemluví. Pouze nerozumný tlachal musí za každou cenu něco říci, podotknout. Jestliže neznám skutečnou podstatu věci, je moudřejší naslouchat než mluvit.

KRÁTCE... Registrace členů chlumeckého střediska probíhá stejně jako v celé republice, zároveň se vybírají členské příspěvky. Připravuje se letní tábor chlumeckého střediska na tradičním místě v katastru obce Břehy u Přelouče. Pozemek zakoupilo Město Chlumec n. C. a pronajalo na 20 let chlumeckému středisku Junáka. Připravuje se tábor hradeckých oldskautů v Pařezské Lhotě. Podle zpráv nebudou ani v letošním roce chlumečtí „staří skauti“ chybět. Bratr Jaroslav Vosáhlo nám předal historické tiskoviny z roku 1968 - děkujeme! Expedice - jak vzletně nazývají oldskauti svoje výpravy, se pořádají po celý rok. Většinou jedenkrát měsíčně, ve středu, chodíme v zimě pěšky, v létě na kolách. Sledujte oznámení ve skřínce na „Kovomatu“. Vítáme každého dospělého účastníka. Začíná příprava tradičních chlumeckých „Čarodějnic“. Podrobnosti budou včas uveřejněny ve skautské skřínce na „Kovomatu“.

31

ZÁJMOVÁ ČINNOST

BUDE NÁS 50 ? Mohu s radostí oznámit široké veřejnosti, že počet členů v naší 127. základní kynologické organizaci „KYNOLOG“ se vyšplhal již k číslu 49 a v brzké době očekáváme toho jubilejního 50. člena. Kdo jím bude? Tor vskutku adresná otázka, nebor se k nám hlásí jak dorostenci, tak i důchodci, kluci, holky, ženy i muži zralého věku se psy všech ras i stáří. Najdeme mezi nimi jak již klasické německé a belgické ovčáky, československého vlčáka, dobrmana, knírače a boxera, tak i kokršpaněla, howavarta, bosserona či „zabijáckého psa“ pittbulteriéra. Musím však podotknout, že v každém případě je toto označení v rozporu se skutečností. Ostatně dvě pětiny našich pejsků jsou štěňata od dvou měsíců do jednoho ro-

ZÁJMOVÁ ČINNOST

ku věku a ještě kousat neumí. Jo, do páníčkových bot či svršků, to ano. Ale jinak tato psí mrňata musíme především naučit slušnému chování ve světě lidí i ve smečce ostatních psů při hraní na cvičáku. Koncepce vedení výcviku, od mladých psů až po ostřílené matadory ve družstvech podle rozcvičenosti, se nám začíná vyplácet. I nově příchozí psovod na svém psu vidí, že je rád ve společnosti ostatních psů a pohyb s nimi mu svědčí. Mnozí majitelé již po druhé návštěvě cvičáku říkají, že se jejich pes na cvičák těší. A mne tato slova těší dvojnásobně. Jednak proto,že pes se dostane do kolektivu zvířecích přátel a jednak proto, že všichni členové tvoří vcelku dobrou partu lidí se stejným koníčkem. V červnu opět chystáme ve spolupráci s Domem dětí a mládeže další ročník závodu v Agility. Kdo jste se byli podívat

vloni, víte, že se jedná o sportovní hrátky psů na nezvyklých překážkách jako jsou tunel, houpačka, slalom, kruh a jiná zpestření. Doufám,že se počasí i zabezpečení celé akce povede stejně dobře jako vloni a snad i lépe. Máte-li o tuto podívanou zájem, rezervujte si ve svém kalendáři volno na sobotu 5. června 2004. Když už o tom mluvím, tedy píši, opravdu se v celém Chlumci a jeho okolí nenajde milovník psů,který by chtěl sponzorováním naši činnost podpořit? A pro toho jubilejního 50. člena mám vzkaz: cvičák se nachází u silnice směrem na Lišice a když přijde v neděli kolem deváté ranní, jistě se bude mít u koho přihlásit. Jen si nesmí doma zapomenout svého pejska a jeho očkovací průkaz. Květoslav Skoumal výcvikář 127. zko

CHLUMECKÁ ZAHRADNÍ ŽELEZNICE ZAHAJUJE LETOŠNÍ SEZÓNU První aprílový víkend zahajujeme na naší železnici novou sezónu! Po celou zimní přestávku byl na CH.Z.Ž. čilý ruch, zimní spánek se nekonal. Kromě provozních prvních sobot v každém měsíci se pilně pracovalo v celém areálu. U parního depa Štiavnička vyrostla zbrusu nová expozice muzea v přírodě - muzeum těžby a dopravy dřeva. Názorně jsme zde ztvárnili, jak se dopravovalo dřevo v dobách, kdy ještě lesní železnice nebyly a právě zvýšená poptávka po dřevní hmotě si vynutila jejich vznik. Z našeho muzea jmenujme namátkou model suchého smyku na dopravu klád či lanovku. V areálu je dále nově muzeum železničních značek a též pravé posezení v přírodě na stylových dřevěných lavicích. Naše parní U34.901 atmosféru doplňuje voňavým kouřem. Přilehlé depo má nová vrata a pára nový stylový komín. I na trati jsou novinky! Podařilo se nám získat několik kolejnic (původem z Dykokurské cukrovarnické dráhy) a dopravit je na CH.Z.Ž. A stálo to za to! V dolní části hlavní větve jsme vybudovali novou odbočku „Tri vody“ v celkové délce přes 10 metrů. Dále bude zhotoven nový osobní krytý vůz, který bude sloužit po vzoru Čiernohronské železnice jako pojízdná informační kancelář s výdejnou jízdenek a suvenýrů i propagačních předmětů. Na LGB bude postavena další odbočka a celé kolejiště bude rozděleno na dva nezávislé okruhy - t.j. bude možný provoz dvou souprav zároveň. Již nyní je k provozu připraven nový model - vůz z Rhétské dráhy (RhB) ve Švýcarsku. Je jím modrý „Cargo Domizil“ na přepravu spěšnin. Na ministezce přibudou další zastávky a nové cedule. Naše CH.Z.Ž. zahájila spolupráci s Pardubickým spolkem historie železniční dopravy a první společnou akcí bude na 1. máje jízda historického motorového vozu M 131.1133 do našeho města a návštěva účastníků jízdy na naší zahradní železnici. Bližší informace naleznete v dubnovém čísle Chlumeckých listů. Takže Vás všechny srdečně zveme na návštěvu naší železnice a těšíme se s Vámi na viděnou! Otevřeno bude počínaje

32

sobotou 3. dubna od 9.30 do 19 hod., a to vždy o víkendech a svátcích. M. a B. Špecingerovi - CH.Z.Ž.

DŮCHODCI SCHŮZOVALI Ve společenské místnosti Klubu důchodců v Chlumci n. C. se konala 11. 2. 2004 výroční členská schůze KD za přítomnosti 63 členů a milého hosta p. starosty města Ing. Miroslava Uchytila. Všichni přítomní se zájmem vyslechli přednesené zprávy jednotlivých funkcionářů a členů samosprávy KD. Dozvěděli se např., že koncem r. 2003, včetně změn v členské základně v průběhu roku, čítá KD 104 členů. V minulém roce se uskutečnilo 7 autobusových zájezdů, na kterých jsme, podle tachometru ČSAD, ujeli 1 720 km, t.j. na 1 zájezd průměrně 245 km. Dále jsme absolvovali 9 vlakových výletů spojených s pěšími túrami při účasti 125 členů, 6 přednášek či besed navštívených 198 členy, 4 videoprojekce vidělo 139 zájemců, s produkcí živé hudby při dvou vystoupeních se potěšilo 73 členů. Členové KD nechyběli mezi účastníky charitativního koncertu ve prospěch onkologie pořádaného v Loretě i v hledišti při Klicperově Chlumci a též při vánočním koncertě v sokolovně. Diskuzní vystoupení p. starosty města Ing. M. Uchytila se těši-

INZERCE

lo velké pozornosti přítomných, nebor měli možnost seznámit se s akutními problémy našeho města, dále s výstavbou dálnice D 11, jakož i s nástinem některých záměrů. Závěrem výroční členská schůze schválila jednotlivé přednesené zprávy a uložila samosprávě KD - zpřesnit navrhovaný plán zájezdů s přihlédnutím na očekávané zvýšení DPH z dosavadních 5 % na 19 % - zlepšit využití dosavadního techn. vybavení diaprojektoru, videa, magnetofonu, gramofonu - zajistit realizaci kvalitních přednášek či besed, videoprojekce v počtu nejméně 15, včetně dvou produkcí živé hudby. Zima

INZERCE

INZERCE

Chlumecké listy

3 / 2004

33

ŽIVOT V DOMOVĚ DŮCHODCŮ

POVĚSTI CHLUMECKÉHO KRAJE

VELIKONOCE ANEB KDO CHCE BÝT „POMLAZEN“? Březen už pomalu odkládá žezlo a korunu a vlády se za chvilku ujme duben. Čeká nás aprílové počasí, Velikonoce, Čarodějnice... V jakési publikaci jsem se dočetla, že pokud dáte o Velikonocích kus mazance, dostanete mládence. Skvělá zpráva pro nezadané, kteří by si měli včas opatřit několik bochánků této tradiční pochoutky a jakmile se probudí do velikonočního rána, okamžitě oběhnout sousedy a rozdávat. V Podzámčí jen tak pomyslně zapálíme a hodíme do potoka Morenu, přísnou a spravedlivou vládkyni nevlídné zimy, a přivítáme Vesnu, bohyni jara, která kolem sebe šíří veselí. Kdo z našich obyvatel bude chtít být „pomlazen“, bude se muset nechat vyšlehat a zaplatit za to malovaným vajíčkem koledníkům. Koledníky se rozumí skupinka jediných mužů z personálu do-

mova. Skupinka se skládá z jednoho údržbáře a dvou kuchařů. V březnu jsme uspořádali turnaj v Člověče, nezlob se, oslavili jsme všechny Pepíčky a Josefy na Josefovské zábavě (hráli pěkně od podlahy) a samozřejmě jsme nevynechali pravidelné akce. Tělo jsme si protáhli při cvičení s dětmi z MŠ U Zámku, na pracovní terapii jsme s MŠ Beruška vyráběli keramické originální hrnečky. Před několika dny jsem měla možnost si popovídat se známou z Moravy, která pracuje v tamním domově důchodců, a věřte, že jsem z jejího vyprávění byla ráda tomu, že jsem v „našem“ domově. Nachází se tam 3-lůžkové pokoje pro obyvatele, toalety a sprchy jsou pouze na chodbách, aktivity pro seniory téměř žádné. Rozhodně nechci vyvyšovat naše zařízení nad jiné. Jen jsem byla tak trochu pyšná, když jsem to vyprávění posloucha-

la. Ale ani my nesmíme usnout na vavřínech. Pořád je a bude co zdokonalovat. Častokrát dostávám dotazy od dětí, které potřebují pomoci s maminkou či tatínkem, co dělat, když v domově právě není místo. Jen stručně tedy několik možností: lze využít přechodného pobytu v Domově důchodců v Palackého ulici, soukromých domovů důchodců (kde je čekací doba mnohem kratší), léčebny dlouhodobě nemocných, využití střediska sociálních služeb. Samozřejmě, že záleží na každém konkrétním případu. U každého člověka je nutné zvážit celkový zdravotní stav, do jaké míry se o něj mohou děti či blízcí starat atd. Přeji Vám všem krásné prožití jara, spoustu sluníčka, hodně zdraví, tisíce důvodů k zasmání od srdce... Mějte se! Soňa Chloupková sociální pracovnice z „Podzámčí“

ČAS POSTU - POKÁNÍ A DOBA VELIKONOČNÍ V postní době činíme pokání a to s lítostí, že nežijeme dobře, když se odvracíme od Božích záměrů a od Božích plánů s námi. Uvědomujeme si hloubku svých přestoupení - odvrácení se od Boží smlouvy s lidem. Tato smlouva je vytesána do kamenné desky ve tvaru srdce - symbolu LÁSKY, nebor přikázání přece není projevem Boží přísnosti a hněvu, nýbrž projevem nesmírné BOŽÍ LÁSKY. Toto přikázání je - DESATERO BOŽÍ. Zopakujme si je, čiňme pokání a jděme cestou tohoto Zákona. 1. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh. Nebudeš mít jiného boha mimo mne. 2. Nezobrazíš si Boha spodobněním ničeho. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. 3. Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. 4. Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. 5. Cti svého otce i svou matku, abys dlouho byl živ na zemi. 6. Nezabiješ. 7. Nesesmilníš. 8. Nepokradeš. 9. Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví. 10. Nebudeš dychtit po ničem, co patří tvému bližnímu. 2. kniha Mojžíšova 20,1-17

34

VÝZVA K NÁVRATU Bůh přijme kajícníky, kteří se k němu obrátí celým srdcem. Nyní je tedy výrok Hospodinův: navrarte se ke mně celým srdcem, v postu, pláči a nářku. Roztrhněte svá srdce, ne oděv, navrarte se k Hospodinu, svému Bohu, nebor je milostivý a plný slitování, shovívavý a nejvýš milosrdný. Jímá ho lítost nad každým zlem. Joel 2,12-13

SVÁTKY VELIKONOČNÍ Vážení čtenáři, srdečně Vás zveme na sváteční bohoslužby konané v Husově sboru. Květná neděle (Palmarum) 4. dubna Zelený čtvrtek 8. dubna Velký pátek 9. dubna Bílá sobota 10. dubnu Hod Boží velikonoční 11. dubna Pondělí velikonoční 12. dubna

2004 2004 2004 2004 2004 2004

od od od od od od

9.00 18.00 18.00 18.00 9.00 9.00

hodin hodin hodin hodin hodin hodin

Hluboké prožití velikonočních svátků ve zdraví a v plné radosti ze vzkříšení našeho Spasitele Ježíše Krista z celého srdce přejí Rada starších CČSH a farář J. Tesař

Chlumecké listy

POVĚSTI CHLUMECKÉHO KRAJE Snad každé místo našeho kraje je opředeno tajemstvím minulosti, tajemnem mýtů starých pověstí a dávných vyprávění. Mnohé je již zapomenuto a navždy ztraceno. Není již nikdo, kdo by přenesl vyprávění z otce na syna tak, jak to dříve bývalo zvykem. Dnešní doba přinášející denně tisíce komerčních informací z celého světa nepřeje zdánlivě nedůležitému a nezáživnému povědomí minulosti. A to je ško-

da, protože každý z nás by měl znát minulost svého kraje, kde žije. Proto jsme se rozhodli zveřejnit několik dochovaných pověstí, které zaznamenal Václav Horyna ve své sbírce Pověsti kraje Malátova a Klicperova vydané v roce 1941. Každá z pověstí má své místo vyprávění, a proto ji doprovází fotografie připomínající konkrétní místo děje pověsti v dnešní krajině.

ŽEHUŇSKÝ VODNÍK (Z ŽEHUNĚ, CHOŤOVIC A ZBRANĚ) Žehuňský rybník je opředen několika krásnými pověstmi. Není také divu! Je položen v krásné krajině, náleží mezi největší v Čechách, proč by si jej pověstné bytosti nevyhlédly za své sídlo? Mezi lidem se vypráví, že hlubokou brázdu uprostřed rybníka vyoral čert. Ve vrboví na břehu spatřovali staří domorodci velmi často zeleného vodníka s kabátcem, věčně trousícím vodu z šosů. Ale žehuňský vodník nebyl zlý. Nikomu neublížil. Naopak byl patronem vozků a povozníků. Pomáhal jim, když uvízli v bezedném bahně pod Oškobrhem. Zelený mužík míval v ruce čarovný bič, spletený ze svých vlasů. Bič měl tu kouzelnou moc, že po zapráskání všichni koně vytáhli těžký náklad z bahna jako hračku. Rád jej půjčoval a těšil se z toho, že si lidé jeho dobroty váží. Jednou takhle z večera slyší zelenokabátník pod Oškobrhem láteření. Spěchá k silnici a co vidí? Zlostný vozka bije koně, již přerazil o ně násadku biče, ale nemůže s nákladem z bahna vybřednout. „Milý hochu“, zavolal naň vodník, „takto si nepomůžeš! Koně jsou od tvých ran polekáni, spíše postroje zpřetrhají, ale vůz nevytáhnou.“ „Kdyby sis nechal své rozumy!“, odsekl vzteklý kočí. „Rádců mám mnoho, ale všichni jsou lenoši. Poj| mi raději pomoci zatlačit!“ „Zbytečná námaha, chlapče. Tobě pomůže jen můj bič, jako pomohl tisícům jiných!“ „Jdi si se svým bičíkem k čertu! A koukej, odkud jsi přišel! Nemám čas se s tebou zdržovat.“ Nato vodník švihl nad hlavou čarovným bičíkem, koně zabrali, vůz pod tíhou nákladu zaskřípal v nápravách a rázem byli na tvrdé silnici. „To by člověk neřekl, že takový bičík má skutečnou moc“, zadumal se chasník.

3 / 2004

„Bu| tak hodný, zelený panáčku, a půjč mi jej pro dnešní den. Mám ještě kus cesty před sebou a nerad bych u Libice znovu uvázl!“ Vodník svolil a bičík formanovi zapůjčil. Čekal, že druhého dne vozka vypůjčenou věc vrátí. Ale čekal marně i druhý den, třetí a dále. Slíbil vozkovi pomstu. Nedala na sebe dlouho čekat. Po týdnu se vozka vracel s nákladem po téže silnici. Byl opět večer. Koně táhli těžký náklad s vypětím sil, ale vozka si pozpěvoval. Co se mu může v bahnisku pod Oškobrhem stát? Má čarovný bičík přece s sebou! A nevrátí jej! Bůh ví, kde je vodníkovi již konec. A ostatně, ar si z těch svých zelených vlasů uplete jiný bič! Náhle se vozkovi zatmělo před očima. Koně zastavili. Zelený mužík vyskočil ze tmy a rovnou na kozlík. Popadl vozku za límec a než se kočí vzpamatoval, byli rázem u Žehuňského rybníka. „Vícekrát už cizí věc nezpronevěříš“, zamumlal vodník a po nepoctivém vozkovi se začeřila hladina. Tak trestal zelenokabátník lidskou nepoctivost. Žehuňský vodník vysedával nejraději na hrázi u splavu a také občas u mlýna na vantrokách. Mlynář mu nevěřil. Aby se vyhnul vodníkově mstě, dával mu ra-

ději dobrovolně občas jehně nebo podsvinče. Chodíval s ním do dolejší hospody, kde hrávali karty. Vodník pil jako houba. Mnoho tajemství v opilosti na sebe prořekl. Často byl vznětlivý, zvláště když si mládež z něho tropila žerty, ale na suchu pozbýval moci, aby se mohl pomstít. Zato když posměváčka potkal u vody, zle si na něm smočil žáhu. Mlynářská chasa se jednou rozhodla, že na žehuňského vodníka uchystá léčku. Když při jedné hře v karty byl zelený mužík podroušen do opilosti, přiskočil k němu nebojácný mládek s mlynářskou chasou a svázali vodníka lýkovým provazem tak důkladně, že se ani z místa nepohnul. Provazy se mu zařezávaly do těla, sliny mu tekly bolestí. Huhňavým hlasem prosil, vyhrožoval a sliboval pomstu. Konečně na radu starších hostí vypustili ho z pout a vodník nejkratší cestou pelášil k rybníku. Po chvíli se vrátil k hospodě, zabušil na rám okna a vzkřikl: „Pamatuj si, mládku, že má pomsta bude sladká!“ Brzy nato při čištění česlic mládek utonul. Převzato z knihy Václava Horyny Pověsti z kraje Malátova a Klicperova fotografie Antonín Fibigr

35

ČASY MINULÉ

ČASY MINULÉ

CO PSALY CHLUMECKÉ LISTY PŘED 85 LETY Naše zábavy taneční Dopis tento zaslán nám byl z venkova mladíkem, který líčí dojem, jaký naň činí zábavy na venkově. Uvádíme v nezměněném znění. Žijeme v chaosu tanečních zábav a pozorujíce bedlivě tyto, klademe si otázku: Jak se bavíme? Jsou všechny tyto zábavy ušlechtilé? Neseme si domů z té tančírny alespoň jeden pěkný dojem? Nikoliv. Tísníme se v malých zakouřených místnostech prosycených výpary potících se lidských těl, vdechujeme otrávený vzduch, který nesčíslněkrát prošel plícemi mnoha lidí zdravých i nemocných snad i plícemi zachvácenými tuberkulozou. Lijeme do sebe nápoje druhu všelijakého a nehledíme na to, jsou-li našemu tělu prospěšny. Vlivem této míchanice uváděny jsou v nadbytečnou činnost všecky orgány našeho ústrojí a my stáváme se otroky alkoholu. Řeč naše mění se v nesouvislé blábolení, zpěv který byl by snad dobrý, podobá se řevu zvířecímu. Pohyby postrádají ladnosti, krok je nejistý a celkové naše jednání i chování směřuje k tomu, abychom nadělali co možno nejvíce hluku, nejvíce šramotu. Viděl jsem již mnoho zábav, zvláště na venkově, ale dle mého mínění to vlastně zábavy ani nejsou. Lidé namačkáni jako slanečci, že stěží mohou se otočit, hluk takový, že svého vlastního slova nemožno slyšet, pochopení pro ušlechtilou zábavu žádné a k tomu ještě někdy dostaví se rvačka. A takto promarníme celé noci, do rána, kdy unavení a spoceni, s údy jako by přelámanými vracíme se k domovu. Což nešlo by to, abychom bavili se jinak? Což zábavou naší má býti výhradně jen tanec spojený s křikem, hulákáním a přeléváním žaludku těmi různými nápoji, jež do sebe lijeme? Jak veliký rozdíl je v těch různých zábavách, či snad v lidech těchto zábav se zúčastnivších. Dle toho jak se kdo baví, jak tančí, pozná se vyspělost jeho.

Z demobilizačního výboru Obecenstvo si stýská, že někteří zřejmí lenoši, kteří ani před válkou nepracovali, dostávají nyní za to podporu v nezaměstnanosti. Demobilizačnímu výboru

36

jsou ty zjevy známy a bylo vždy uvažováno a odpomoci, ale veřejnost neposkytla žádného východiska. Přes zřejmou povinnost, zákonem uloženou, nehlásí se zaměstnavatelé o dělníky u okresní zprostředkovatelny a opatřují si potřebné síly jinou cestou, ač byli novinami, vyhláškami a přípisy na svoji povinnost upozornění. V zájmu naší republiky, v zájmu veřejné mravnosti a v zájmu všech opravdových poctivých dělníků činí se zaměstnavatelé znovu pozorní na své povinnosti.

Neoprávněný nářek „Nár. listy“ přinesly minulý týden zprávu, kde těžce naříkají na chování a vystupováni úředníků, kteří byli z Vídně do úřadů naší republiky přijati.

ŠKOLSKÁ HLÍDKA

Vyhláška! Za příčinou zjištění vztekliny v Chlumci n. C. u cizího psa, jenž člověka pokousal (popis: většího, tmavožlutého, pod tělem světlého, s černým čumákem, krátkosrstého, s delším chvostnatým ohonem, s koženým, plechem podloženým obojkem, na němž kroužek a karabinka bez známky visela), nařizují se v obcích: Chlumci n. C., Novém Městě, Lučicích, Volešnici, Převýšově, Lovčicích, Lišicích, Nepolisech, Lukové, Mlíkosrbech, Zadražanech, Zachrašranech, Zábědově, Chudonicích a Novém Bydžově na základě §§ 24, 41 a 42 zákona ze dne 6. srpna 1919 ř. z. č. 177 a k němu vydaného prováděcího nařízení ze dne 15. října 1919 ř. z. č. 177 zvěrolékařsko-policejní opatření, která mají trvati po dobu až do odvolání. Psi musejí býti ve dne i v noci na pevný řetěz uvázáni.

Práva a povinnosti učitelek nebyly v Rakousku vyměřeny stejně s učiteli. Dle novinářských zpráv padla již největší omezení učitelek, nebor nebude praktikováno jejich propuštění ze škol, když se vdávají. První velký krok je učiněn. Nutno v něm jen pokračovati a vyrovnati postavení učitelů a učitelek dle hesla „Stejná práva - stejné povinnosti.“

Vládnouti lidem neznamená ovšem, že všichni lidé mohou vládnouti. Ani v nejmenší demokratické společnosti není demokratické, aby člověk hloupý měl takovou moc jako inteligentní, sobec jako altruista, nezkušenec jako člověk zkušený.

autem. Nezbylo, než přivolati auto a rozzuřenou ženu dopraviti četnickou asistencí do vazby okresního soudu v Chlumci nad Cidl., kde po zchladnutí litovati bude nerozvážnosti, která nejen, že jí vynese v Jičíně vysoký trest a přivodí finanční škodu, ale i pro život velice nepříjemnou vzpomínku. Podobný případ v těchže dnech stal se u jednoho rolníka v blízké obci, který ohrožoval exekutora, když týž chtěl zabaviti mu pušku. Nelze upříti, že návštěva exekutora, zejména v nynější době těžké finanční tísně, není příjemnou, leč nutno uvážiti, že zájem vykonávající, pokud se chová slušně, chová jen povinnost a chráněn jest pro všechny případy zákonem. Tím více jest nebezpečné stavěti se proti výkonu četnickému. Četnictvo nesmí připustiti, aby výkonu jeho bylo stavěno překážek, a má právo bez ohledu na osobnosti i stav použíti všech prostředků. Jest proto krajně nerozumné, nezachovati v podobném případě rozvahu a nepodrobiti se klidně úřednímu výkonu, kterých dnešní doba vykazuje na statisíce. Uvědomiti si nutno, že exekutor i četnictvo koná jenom svoji povinnost a jest prosto jakékoliv zaujatosti a nepřá-

telství proti postiženým. V takových případech musí vítěziti rozvaha. Střílel po hajném Dne 30. prosince m. r. konal po poledních hodinách v převýšovském revíru hlídku hajný Zima, s nímž procházkou šel syn lesního téhož revíru. Při klidné procházce spatřil v lese stojícího muže, který proti nim namířil pušku. Oba ihned sklonili se k zemi, vyšly dvě rány, které však šly vedle, a útočník zmizel. Případ

byl oznámen četnictvu, které zavedlo pátrání, a na pomoc přivolána byla pátračka z Jičína s policejním psem, který zvětřil stopu a dovedl ji k domku, kde nebylo vůbec pro zachovalost v něm bydlícího občana B. nějakého podezření. Leč opatrným šetřením vyšlo najevo, že stopa psa byla správnou. B. byl zatčen a druhého dne se přiznal a také, že flintu zanechal v lese. Dodán byl k soudu a odtud po ukončeném výslechu odvezen byl do Jičína.

CHLUMECKÉ LISTY 13. 1. 1934 Skauting Činnost Chlumeckých skautů se rok od roku stále zlepšuje. Loňského roku sehráli skauti skautský večer, z jehož čistého výtěžku si zakoupili stan a potřebný nábytek do klubovny. Mezi chlumeckými občany našlo se dost těch, kteří mají pochopení pro skautskou výchovu a přišli zhlédnouti, jak se mají skauti k činu. Tím nejen, že nám bylo

umožněno zakoupiti si potřebné věci, ale podpořeno skautské hnutí. Nyní chystají skauti na 3. února divadelní hru „Noční lov“. Je to dobrodružný příběh ze skautského života a ukázka bratrské lásky v oddíle, kde druh za druha dává v sázku svůj život, aby dokázal svou čest a čest svému oddílu. Za chlumecký oddíl skautů Karel Felgr, vedoucí oddílu

INZERCE

Aleš Fibigr

CHLUMECKÉ LISTY 6. 1. 1934 Lidé nerozvážní Dne 2. t. m. měl vykonati zřízenec berního úřadu z Chlumce n. Cidl. u manželů K. v Novém Městě exekuční zájem. Když dostavil se k výkonu, postavila se mu manželka exekuovaného na odpor a ohrožovala ho tak, že musel požádati na obecním úřadě za poskytnutí asistence, která však neměla rovněž účinku, takže bylo nutno povolati asistenci čet-

nickou. Když tato se dostavila, nechala sice K. dvířka u vchodu do zahrádky otevřeny, ale odvázala psa, kterého poštvala na četníka, a v bytě se zabarikádovala. Pes vrhl se na četníka, zakousl se mu do kamaší a K. bránila se zuřivě výkonu, ohrožovala četníka a exekutora tak, že nezbylo než přikročiti k zatčení, což se také stalo, ale K. zase prohlásila, že pěšky nepůjde a že musí býti dovezena

Chlumecké listy

3 / 2004

37

ČASY MINULÉ

Z KRONIKY MĚSTA - r. 1928 Rozpočet obce na r. 1928 Ze schůzí měst. zastupitelstva a městské rady Předmětem jednání několika schůzí městského zastupitelstva a městské rady byla záležitost zrušení okresu chlumeckého podle zákona o úpravě veřejné správy. V neděli 26. února konalo se v sále Dělnického domu shromáždění občanstva okresu chlumeckého, na kterém bylo protestováno proti zamýšlenému zrušení okresu. Na schůzi městského zastupitelstva 27. února byla zmocněna městská rada, aby podnikla všechny kroky u vlády, by okres nebyl rušen. Nutno poznamenat, že zástupci některých stran tzv. „občanských“ snažili se tyto protestní akce narušovat, nebor to byly právě jejich strany, které tvořily tehdejší vládní koalici (tzv. panskou koalici) a vládní návrh zákona o úpravě veřejné správy v Národním shromáždění odhlasovaly. Přeze všechny protesty a intervence byl chlumecký okres zrušen a Chlumecko připojeno k okresu novobydžovskému. Na schůzi městského zastupitelstva 27. února bylo usneseno protestovat proti připravované novelizaci zákona o sociálním pojištění, která znamenala podstatné zhoršení tohoto zákona. Proti projednávání této záležitosti v městském zastupitelstvu protestoval člen zastup. Karnet, ředitel panství Z. R. Kinského; na znamení protestu opustil schůzi a spo-

lu s ním odešli ze schůze i ostatní členové občanských stran. Okresní správní komise pak vyhověla protestu zástupců občanských stran a usnesení městského zastupitelstva zrušila.

Stavba sokolovny Tělocvičná jednota Sokol, středisko sokolské župy Denisovy, přikročila ke stavbě sokolovny. Ve schůzi 5. dubna byla stanovena konečná částka na stavbu sokolovny ve výši - 1.000.000 Kč. Po rušné rozpravě byla na návrh člena jednoty Josefa Maliny přijata nabídka místního stavitele Josefa Zzáka a schválen po menších změnách jeho plán - proti návrhu, aby byla přijata nabídka stavitele Slejšky z Hradce Králové, který též podal návrh na stavbu sokolovny. Podle jeho plánu měl být v suterénu sál, v němž by byl umístěn stálý biograf a nad ním pak v přízemí sál a tělocvična. Tento návrh, podle něhož by odpadla obtížná a nákladná práce spojená se zavážkou dolíku, kterého chtěl plán stavitele Slejšky využíti k umístění sálu pro biograf, nebyl přijat. - V téže schůzi byla odhlasována pracovní povinnost 30 hodin na 1 člena jednoty. Kdo by tuto povinnost nemohl splnit, měl zaplatit 2,50 Kč za 1 pracovní hodinu. - Slavnost položení základního kamene byla 6. května. V předvečer slavnosti byla v sále Dělnického domu uspořádána tělocvičná akademie. V neděli 6. května v 9 hod. koncertovala na Klicperově ná-

městí Hruškova kapela. O 10. hod. bylo v Okresním domě matinée, při němž byli uvítáni zástupci sokolských jednot, delegáti Československé obce sokolské a sousedních žup, dále zástupci města a okresu a hosté. Byla zapsána poklepová hesla do pamětní knihy. O 11. hod. konal se průvod účastníků od Zapče ke staveništi nové budovy sokolovny. Tam k nepřehlednému davu lidu přednesl slavnostní projev starosta města poslanec Josef Netolický. Na to následovalo odhalení položeného základního kamene s proslovy a poklepy zúčastněných zástupců korporací a delegátů. - Vedle základního kamene byl v blízkosti umístěn ještě druhý základní kámen z krkonošské žuly, dopravený sem menšinovou sokolskou jednotou ze Šumperka, svěřenkou jednoty chlumecké. Její zástupce p. Nesvadba velmi krásným projevem doprovodil předání kamene. Zdravici za Jiráskovu župu podkrkonošskou pronesl její starosta Dr. Čížek, rodák z blízkých Kosic. - Po zapění státních hymen byla slavnost skončena. - Na stavbu sokolovny přispěl okres částkou 180 000 Kč. - Stavba sokolovny zásluhou obětavé práce členů jednoty rychle pokračovala a byla dokončena k 28. říjnu. Slavnostní otevření sokolovny bylo součástí oslav 10. výročí osvobození a samostatnosti republiky československé.

INZERCE

Nová budova městské spořitelny Dne 7. května přesídlila městská spořitelna z místnosti v radnici do vlastní budovy proti škole

INZERCE

38

Chlumecké listy

3 / 2004

39

ČASY MINULÉ

ČASY MINULÉ

KLAMOŠSKÉ VZPOMÍNKY MÍR Byl první den jakž takž. Po příšerném počasí, kdy slota studeného deště byla střídaná sněhovými přeháňkami a kdy vichrný nečas vlézal až k holému tělu. Už od pátého května bylo takhle příšerně. Od chvíle, co v Praze vypukla revoluce. Celé dny a od brzkého rána jsme měli puštěné rádio a jeho hvízdáním, skřípěním a chrapláním se ozývalo zoufalé volání o pomoc. Pomozte, kdo máte zbraň! Pamagítě, pamagítě, opakovali v ruštině. Zabíjejí tu i děti! Pomozte. Byly to drásavé tři dny, kdy se nedalo ani spát. Mladí hoši byli většinou mimo rodin - nikdo nevěděl kde! O Drahomírovi jsme nevěděli už několik měsíců. A tady musel někdo zůstat! Koloběh hospodářských prací nebylo možné přerušit. „Na Zelené Lišce vedou vojáci SS nevinné lidi před tanky! Jsou tu i děti!“ Lidé mohli jen proklínat nezdolný fanatismus německých oddílů, sadistický vztek jejich vojáků - i oni museli přece vědět, že mají válku na všech frontách prohranou, - a oni zabíjí a vraždí jak zdivočelí psi. Silnice byly přeplněny jejich vojsky, jak utíkali před neustálým tlakem Rusů, - hlavně rychle na západ, na Prahu a stříleli po všem, co jim bylo podezřelé. Nebylo radno vycházet za ves. Musely se spíše používat jen polní cesty. Zprávy dovážel Václav Macura na koni - mohl tak nenápadně jezdit do města po polích a zadem, aby vyzvěděl, co se děje. První zpráva: Chlumečtí zajali německou posádku. Strhávají se německé nápisy, vlajky - naši drží Chlumec! A mají na rukávech nebo jen na klopách trikolóry! Z domů vlají naše prapory! Další: Blíží se Schörnerova vojska! Třetí: Dělají se záseky v lipové aleji. Mohutné stromy leží přes silnici - bude trvat dlouho, než je Němci odstraní! - jedna zpráva popírala druhou - prý už se blíží Rusové! Bože, co bude? Jak mohou těm zběsilým esesákům ti chlumečtí blázni s brokovnicemi odolat? Maminka dovářela oběd - byly jsme stále obrácené k rádiu. Velikým oknem hned vedle rádia jsme viděly žlutou plochu rybníka, na kterou hnal vítr vlny dnes už v mírných vlnách, i když ještě zpěněných do bílé pěny při břehu pod cestou. Ještě včera se divoce hnaly s břitkými hřebeny a rozstřikovaly bílou pěnu při každém nárazu na vlnu odraženou od

40

břehu. Hnaly se zběsile a vichr je bičoval střídavě ledovými provazci deště, střídavě ledovými kroupami - chvílemi výhled zavalil clonami mokrého sněhu a na chvíli bylo všude bílo. Pane Bože, ti chudáci na barikádách! V tom nečasu spravovali pochroumané zátarasy poničené nájezdy německých tanků vším, co měli - dlažebními kostkami, nábytkem, vlastníma rukama převraceli tramvaje. Hoří radnice. Staroměstská radnice! A nejsou zbraně! Na cestě se objevil mužský, mával nad hlavou rukama i holí, šel zvesela i vratce, jako by jej vítr strkat hned zprava, hned zleva, snášel se z kopce dolu. „To je přece Čížek! Čížek od hřbitova co má? Co volá?“ Vyběhli jsme ven před vrata! „Hospodyně! Je mír! Je mír!“ A vratký anděl míru, který svou zvěst zapil jistě už u Kvasničků v hospodě, - jak by ne, klamošský parlament starších jej, posla míru, jistě uctil za epochální zvěst, se nesl dál. „Paní! Rusové už proudí po silnici, za chvíli jsou v Praze. Už je dobře. Je konec trápení!“ Volal a taky zpíval, ten nádherný, mírně podroušený anděl svou zvěst. Lidé vybíhali ven. Co říkal? Mír? Bože, mír! „Paní, víte co? Napečeme koláče a dovezeme je k silnici. Vojáci jsou jistě hladoví!“ Bylo první, co řekla Věra, a začal tanec, co tanec - kvapík kolem stolů, kolem kamen - honem honem. Vyhlédlo i slunce a květy bezů, pozdržené slotou, otevíraly pusinky a lokaly zářivý dar slunce. Jak zázrakem se celé keře měnily ve velké kytice, obtížené rosou. Keře lemovaly vjezd i plot až k rybníku. Ještě jsme nechápali zplna, co se děje, ale bylo nám lehce, lehoučce. Mužští k poledni přišli z chlévů a roztopili i kamna na výměnku, aby se mohly péci hned čtyři plechy naráz. Chodba voněla, koláče tu chladly, čekaly na druhou várku. Věra dostala geniální nápad. „Paní, naděláme kornouty a dáme je do nich - jak bychom jim je jinak házeli?“ A tak vznikla manufaktura na kornouty, poslední je plnil, balil a dával do prádelního koše. Miloš zapřáhl do bričky, dámy se hodily do lepšího - ještě taky kytici a - jedéém! V Novém Městě to bylo jak na nádraží. Rachotu a křiku, modravá pára se vznášela jak mlha a zhltla domy za silnicí. A po ní se valil proud nákla|áků, tan-

ků, transportéry - ježily se vzhůru kanóny a všude mužští v usmolených, jílovitě zelených rubaškách a rajtkách, okšírovaní řemeny od samopalů, pistolí, feldflašek a chlebníků - jak koně - a s fešácky na stranu posazenou lodičkou. Bylo to mohutné a neuvěřitelné! A veselé. Ti mladí i staří kluci měli úsměv od ucha k uchu, chytali větvičky rozkvetlých bezů - šrastní jeli do finále. Házeli jsme, co skřípavá, rachotivá obluda - jeli poměrně pomalu, takže to krásně šlo, a chlapi se smáli, také dav u silnice se smál a plakal zároveň. Charašó. Děvušky! ÁÁ charašó. Spasíba a mávali, my taky.

S maminkou na počátku války V mezerách mezi tanky jsme viděli proud zelených vojáků, špinavých, unavených, bez výložek a distinkcí, unaveně, ale ostře jdoucích proti proudu Rusů příkopy vedle silnice, pracně zmáhající mostky vjezdů do jednotlivých hospodářství. Potupení, s hlavami dolů, byli poháněni směrem ku Hradci. Bylo to divadlo, - nezapomenutelné - takové můžete zažít za dlouhou epochu jen jednou. Slzy radosti, unášející nadšení v rachotu, skřípání, vrzání a mracích kouře - obrovská vděčná radost. Zároveň polykané slzy ponížení a jediné touhy - přežít! To se nedá zapomenout! Uplynul asi týden a Štít byl plný Rusů. Po domech byli rozmístněni spíše pohlaváři. V lese jako zázrakem vyrostly chatky - nevím, jestli ty ukázkové stavěli právě u silnice ke Chlumci, ale byly moc pěkně udělané, cestičky vysypané pískem, po okrajích vyzdobené zoubečky ohnutých větévek - jak ve vzorném

Chlumecké listy

Tři kamarádky po válce 1) autorka 2) Marie Říhová 3) Marie Smolíková skautském táboře. Byla to armáda generála Malinovského. Armáda, co se valila na Prahu, byla elitní, té velel Maršál Žukov. Malinovskij měl armádu stlučenou z různých živlů - snad i ze zlodějů, politických vězňů, kulaků, z kmenů hluboké Sibiře - většinou pěšáků s lehkou jízdou a malými lehkými vozíky taženými malými koníky. U babičky bydlil důstojník - kapitán. Mladý hezký mladík s hladkými vlasy, světlými jak sláma. Nejspíš to byl politruk, protože byl téměř bez úsměvu a bu| ležel na divanu v sále nebo stále cosi psal - prostě choval se k vojsku i k nám s odstupem. Za to běžní vojáci byli jako děti. Nesměli vidět kolo. Hned zkoušeli, jak to jezdí. Napoprvé, když viděli jak naši lidé jedou, považovali to za normální a popadli první kolo, které jim přišlo pod ruku, usedli a šlápli do pedálů - ale ouvej! A bác a bum, byli v plotě nebo na zemi. Zkoušeli to znovu a znovu, až z něho udělali osmičku - jednoduše jej zahodili a popadli jiné. Co je tvoje, to je moje a bylo vyřízeno. Davaj, davaj. Mívali na předloktí i šestero hodinek, ale pokud se vám některé líbily, klidně vám je dali. A když hodinky nešly a netikaly - oh čort! Čort eto znájet a praštili s nimi a ještě na ně dupli. Nezapomenutelní byli u pumpy. Cákali, jeden druhému pumpoval vodu přímo na záda a pak popadli třeba nádhernou ložní soupravu, kterou otočili už kdesi cestou - vyšívanou, bělostnou - roztrhali ji a měli ručníky. Babička obracela oči k nebi. Takovou krásu - já to nemohu vidět. A tak jí dali taky kus. Sundali z vozu kobereček „Na, vazmí, bábuška, pažálusta, vazmi.“ A tak dostali zas něco k jídlu - byli opravdu jak kluci na prázdninách. Jednou kapitán požádal o lázeň a babička jej poslala k nám do Klamoše. Než

3 / 2004

Náves kudy se nesl anděl míru Chybí jen hromada klestí paní Zimové a aktéři ze vzpomínky Záběr s novou generací po 15ti letech

se kamna v koupelně rozhořela a ohřála vodu, hostili jej naši v kuchyni. Choval se vybraně, prohlédli si s otcem celé hospodářství, trochu i popili. Když byl v lázni, rozpovídal se jeho pucák. Aj, gospodarž, u vás charašó, joj charašó. U nas plócho - komunízm u vas - ach, patamů tóže plócho. Udělal kolem krku jako provaz a zdvihl ruku - joj. Povídali si s otcem tou prostou řečí a věděli své. Otec už leccos pochopil. Ještě nebyl červen a už nebylo čím krmit. Vozíčkáři jezdili sekat jetel jen na naše a Macurovo. Kdě zděs kulackije polje? Sousedi rádi ukázali. Ta čarovná slůvka, co je moje, to je tvoje - u nás si k tomu přidali - ale na mé nešahej. A pokud se optali: Kdě zděs kulak?, bylo vše k volnému použití. Otec už věděl své. Ale měl je i tak rád. V literatuře o hrůzách v Rusku leccos za první republiky vycházelo - o hrůzách, které se v Rusku děly a dějí. Nakonec ani Masaryk se netajil svými názory. Pobyl v Rusku dost dlouho a věděl o jejich zřízení a hlavně zrodu komunistického režimu velmi mnoho z vlastní zkušenosti. „Ne, k nám to nepřijde. Jsme vyspělá země, u nás víme, co je demokracie ne, u nás se něco takového opravdu nemůže stát!“ tvrdil otec s hlubokým přesvědčením. Kdyby člověk věděl, co se bude dít v budoucím čase, asi by ztratil chur žít. Nevědomost je svým způsobem dobrodiní. Když hosté v lehké košatince odjeli, přiběhla Věra: - paní na mlatě ve stodole se válejí slepičí hlavy! Pucák byl kozák s kníry jak řídítka u kola a jistě z venkova, a tak si věděl rady. A to ještě tlačil ženské do kouta - ty pištěly a bránily se - ještě, že byl mír a přísné tresty pro vojáky za podobné nepřístojnosti, pokud přesáhly meze žertování. Končívaly okamžitým zastřelením. Takhle z toho naše

ženské osazenstvo vyvázlo jen s laškováním. Ale i tak se po válce do roka rodily na venkově i ve městech děti nepodobné tatínkům ani sousedům a ani pošrákům. Naše škola statečně sloužila jako lazaret, jako ubytovna a te| konečně zase jako škola. Za co jsme dostali vysvědčení, ví Bůh - nakonec máme ještě celý příští rok - všechno doženeme. Byl to zvláštní čas. Nabitý mimořádnými událostmi. Ještě jsme i stačili secvičit dorosteneckou část na Všeškolní slet. A pan učitel Lesk nastudoval s celou školou monumentální dramatické pásmo na báseň Viktora Dyka Opustíš-li mne, zahyneš. Některé pasáže umím dodnes. A bylo to prý moc krásné! M.A.

TROCHA HUMORU Pepíček neustále tyká paní učitelce. Když nic jiného nepomáhá, dá učitelka Pepíčkovi za trest napsat padesátkrát Paní učitelce musím vykat. Pepíček přinese druhý den trest napsaný stokrát. „Proč jsi to psal stokrát, Pepíčku?“ diví se paní učitelka. „Já jsem ti chtěl udělat radost,“ říká Pepíček. Mladík říká staršímu pánovi: „Pane, tady máte místo, poj|te si sednout.“ „Děkuji hochu, ale já již příští stanici vystupuji.“ „No jo, pane, tady nejste v autobuse, ale v parku!“ LV

41

SPOLEČENSKÁ KRONIKA

NAROZENÉ DĚTI S TRVALÝM BYDLIŠTĚM V CHLUMCI N. C. Lucie Poskočilová Markéta Bienová

Jakub Šaroun Petra Cholastová

nar. 23. 1. 2004 nar. 30. 1. 2004

nar. 6. 2. 2004 nar. 17. 2. 2004

ODEŠLI Z NAŠICH ŘAD Jaroslav Konvalina Anna Kadlecová Jan Holub Františka Koudelková

* * * *

1939 1930 1924 1909

✝ ✝ ✝ ✝

6. 1. 8. 8.

1. 2. 2. 2.

2004 2004 2004 2004

Anna Hyblerová Ivana Gramišová

* 1919 * 1950

✝ 10. 2. 2004 ✝ 26. 2. 2004

Ivona Uchytilová, evidence obyvatel MěÚ

SŇATEK UZAVŘENÝ V OBŘADNÍ SÍNI MĚSTKÉHO ÚŘADU 6. 3. 2004 David Školník Lenka Čejková

Lovčice Lovčice

za matriku: I. Uchytilová

VÝROČÍ NAROZENÍ - DUBEN 2004 80 let

92 let

Pan Václav Roudný nar. 13. 4. 1924 Chlumec nad Cidlinou, Rooseveltova 132/III

Paní Božena Křepelová nar. 4. 4. 1912 Chlumec nad Cidlinou, Pražská 93/IV

Pan Jaroslav Midloch nar. 19. 4. 1924 Chlumec nad Cidlinou, Riegrova 320/IV

96 let

Paní Emilie Johanidesová nar. 28. 4. 1924 Chlumec nad Cidlinou, DD Říhova 365/IV

INZERCE

Paní Růžena Kohoutová nar. 17. 4. 1908 Chlumec nad Cidlinou, DD Říhova 365/IV Pan František Novák nar. 25. 4. 1908 Chlumec nad Cidlinou, Palackého 42/III

85 let Pan Josef Vízek nar. 4. 4. 1919 Chlumec nad Cidlinou, Rooseveltova 44/III 91 let

Všem jubilantům srdečně blahopřejeme.

Paní Božena Čížková nar. 19. 4. 1913 Chlumec nad Cidlinou, DD Palackého 165/III

Mgr. Zdena Valentová, sociální oddělení

Co jiného Ti můžeme dát, než kytičku na hrob a vzpomínat.

Čas plyne, bolest a žal zůstávají.

Dne 29. března 2004 vzpomeneme 7. výročí úmrtí našeho drahého manžela a tatínka pana

Vladimíra ČERMÁKA.

Vzpomínají manželka, synové a příbuzní. Kdo jste ho znali, vzpomeňte s námi.

Dne 7. března 2004 tomu byl rok, kdy nás navždy opustil pan

Rudolf LANDA z Lučic.

V bolesti a smutku stále vzpomínají manželka, dcera a syn s rodinami.

Chlumecké listy - vydává Město Chlumec nad Cidlinou - řídí redakční rada - vytiskla Tiskárna Nové Město - vychází pravidelně dvanáctkrát ročně - příspěvky nejsou honorovány a nevracejí se - příspěvky zasílejte psané na stroji ob řádek nebo v digitální formě (na disketě) na adresu: Městský úřad - správní odbor, 503 51 Chlumec nad Cidlinou, telefon 495 703 875 nebo elektronickou poštou na adresu: [email protected] - povoleno Okresním úřadem v Hradci Král. reg. zn. MK ČR E 11410. Uzávěrka příštího čísla je 8. 4é. 2004. Cena 14,- Kč. Foto na první straně obálky Ant. Fibigr. Názory vyjádřené v článcích se nemusí shodovat s názorem redakce a vydavatele.

42

Chlumecké listy

3 / 2004

43