Slovo starosty. Kam kráèí reforma územní veøejné správy - názor

Slovo starosty Kam kráèí reforma územní veøejné správy - názor Vážení ètenáøi Chlumeckých listù, ve svém dnešním Slovì Vám chci poskytnout informace, které v dobì, kdy èlánek tvoøím, nejsou oficielnì urèeny pro pøedstavitele obcí, nýbrž pouze pro naši stávající vládu ÈR a Okresní úøady ÈR. Chci se totiž s Vámi podìlit o poznatky ze „Zprávy o pøípravì II. fáze reformy územní veøejné správy“, která je uvedena pod èíslem jednacím R-1312/2000. Tyto materiály pøedkládá Mgr. Stanislav Gros, ministr vnitra k posouzení vládì. Když jsem si zmínìnou zprávu pøeèetl, nechtìl jsem vìøit vlastním oèím, jaký to ubohý koncept a administrativní zmetek jeho paní námìstkynì Yvonne Strecková ke schválení naší vládì podsouvá. Všichni víte, že budou zrušeny k 31. 12. 2002 stávající okresní úøady. Ještì døíve budou opìt zøízena krajská uskupení, která by mìla pøevzít èásti pravomocí ministerstev a èásti pravomocí okresních úøadù. Pøestože by zavedení tohoto modelu pøedcházela øada porodních bolestí, vcelku jsme si byli vìdomi, že se skuteènì jedná o nutnou decentralizaci obrovských pravomocí úøedníkù na ministerstvech i na okresních úøadech, a tak zasvìcenìjší èlovìk reformu ani neodsuzoval. Od poèátku tohoto roku však zaèaly z ministerstva vnitra prosakovat zprávy o zavedení dalšího mezièlánku ve výkonu územní veøejné správy - o zavedení modelu jakýchsi miniokresù. Byl jsem svìdkem, a máme o tom i písemné dùkazy, že na dotazy v tomto smìru paní Strecková reagovala naprostým popøením tohoto zámìru. V tichosti však tým paní Streckové zpracovával podklady k realizaci II. fáze reformy a 10. èervna 2000 byl materiál kompletní. Jaké bylo moje pøekvapení, když jsem si v nìm nalistoval seznam obcí, na které budou pøeneseny kompetence okresních úøadù po ukonèení jejich èinnosti! V návrhu je v kapitole „Královéhradecký kraj“ na území našeho okresu vybrán za tzv. „miniokres“ Hradec Králové a Nový Bydžov! Znamená to pøi

2

realizaci pøedloženého projektu, že Chlumec nad Cidlinou bude podøízen novému centru ve výkonu státní správy se sídlem v Novém Bydžovì. V koneèném dùsledku to znamená dlouhodobý rozvoj Nového Bydžova na úkor našeho mìsta. V Novém Bydžovì se opìt postaví drahá administrativní budova pro množství úøedníkù, z Nového Bydžova bude centralisticky rozhodováno o území pojímajícím 32 510 obèanù! A to ani nemluvím o potížích, jaké by mìli obèané Chlumecka pøi zajíždìní na úøad do Nového Bydžova, který leží mimo hlavní železnièní i silnièní spoje. Paní Strecková a její tým asi preferuje ve svém návrhu možnost uplatnìní všech stávajících úøedníkù okresù vèetnì dalšího navýšení administrativních pracovních sil pøed reálnou možností zachovat stávající povìøené úøady, které by rozumnou mìrou pøijaly nìkolik odborných sil na posílení odborù. Tým paní námìstkynì asi neumí spoèítat, kolik obrovských financí zhltne vybudování asi 180 miniokresních úøadù vèetnì kompletního vybavení budov nábytkem, poèítaèovými sítìmi a tak dále. Støízlivì odhaduji tento náklad na poèáteèní investici okolo 6 miliard korun! Strašnou zátìží pro státní pokladnu je i vybudování 13 krajských center - náklady jdou opìt do miliard korun. Toto je navrhováno v dobì, když má stát jednu kapsu prázdnou a druhou dìravou! Nejhorší na tom všem je ale skuteènost, že arogantní a tvrdošíjná paní námìstkynì je obklopena týmem, o nìmž je známo, že jeho èlenové nikdy nepracovali v samosprávì a státní správì. Materiál, který pøedkládají vládì, je dle mého názoru naprostý administrativní nesmysl, ze kterého vyplývá, že novì zøízené kraje budou mít práci pouze na zaèátku se sebou samými, pak ustálený poklid a úøedníci na ministerstvech si uchovají teplá místeèka s vìdomím, že práce bude ještì ménì než dosud. Zkrátka a dobøe, systém je nastaven tak, aby práci, kterou dnes zvládnou tøi administrativní síly, bude zítra vykonávat asi pìt úøedníkù. O ekonomickém nesmyslu takové reformy ani nemluvì, protože vzniklý

moloch bude konstantnì užírat podstatnou mìrou krajské rozpoèty. Pøitom v dùvodové zprávì je zdùraznìna nerivalitnost pøibližnì stejnì velkých obcí, aby jedna nepodléhala druhé. Pøesto by tomu tak v mnoha pøípadech bylo, viz pøíklad Chlumec a Nový Bydžov. Podotýkám, že vyslovuji svùj názor na tuto problematiku, ale jako starosta povìøené obce pøedložený materiál paní Streckové prostì nechápu. Zkrátka mi nejde na rozum, proè se zrušením nìkolika desítek okresních úøadù zároveò vyrábí nìkolikanásobek miniokresních úøadù. Je to jako ve zlém snu, když marnì nièíte hydru, která se každou odseklou èástí ještì rozmnožuje... Èasu ke zpochybnìní navrhované reformy veøejné správy ale moc nezbývá. Proto se domnívám, že je nutné a nezbytné vyburcovat poslance Parlamentu ÈR k tomu, aby shlédli ze svých pozic na formu výkonu státní správy a samosprávy, porozhlédli se po vyspìlých demokratických státech, jak tam jde výkon tìchto nezbytných pravomocí obèanùm k duhu a tento nᚠzákonodárný sbor aby shodil model paní Streckové ze stolu... Nic rozumného pøece nebrání tomu, aby stávající povìøené úøady, jako je i Chlumec nad Cidlinou, pøijaly po zrušení okresního úøadu nìkolik odborných referentù a zbytek pravomocí okresních úøedníkù nech pøejde do pravomocných rozhodnutí krajských úøedníkù, kteøí naberou i jistá dùležitá práva k pøerozdìlování finanèních tokù pro své oblasti z ministerstev a to je dobøe. Dovoluji si tvrdit, že mnohem lepším, funkènìjším a pøitom ekonomicky výhodnìjším øešením by podle našeho pøesvìdèení bylo namísto nákladného zøizování miniokresù jako zcela nových úøedních mezièlánkù zajistit výkon nìkterých pro regiony nezbytnì potøebných funkcí tím, že by se k tomu úèelu ponechala, respektive nesrovnatelnì snáze a úspornìji zøídila v objektech dosavadních okresních úøadù po jejich zrušení detašovaná pracovištì pod øídící správou krajských center. Ing. Miroslav Uchytil starosta mìsta

Informace z radnice Od pøedchozí uzávìrky Chlumeckých listù probìhlo jedno zasedání mìstského zastupitelstva a dvì zasedání mìstské rady.

Vzhled mìsta Ø Mìstská rada (na základì pøipomínky z øad obèanù mìsta) uložila odboru výstavby a životního prostøedí prošetøit stav lipové aleje vedoucí ke høbitovu a ve spolupráci s komisí životního prostøedí navrhnout pøípadná opatøení. Ø Mìstská rada (rovnìž na základì množících se pøipomínek) uložila zástupci starosty a tajemníkovi zpracovat žádost a.s. Povodí Labe o vyøešení stavu vzniklého snížením hladiny Cidliny nad jezem. Ø Vzhledem k nárùstu automobilù parkujících ve mìstì uložila mìstská rada investièní komisi posoudit možnost rozšíøení parkovacích ploch v okolí prodejny na sídlišti. Ø Mìstské zastupitelstvo souhlasilo se zajištìním vánoèní výzdoby mìsta, která bude provedena ve dvou èástech. 1. èást v letošním roce a 2. èást v roce pøíštím, vždy v cenì cca 100 000,- Kè. Ø Mìstské zastupitelstvo vzalo na vìdomí informaci ohlednì odkladu opravy fasády radnice na rok 2001. V té dobì již bude zpracována studie úprav v objektu radnice, která bude øešit opravu fasády, pøebudování sociálních zaøízení, vybudování výtahu a pøípadné rozšíøení kanceláøských prostor.

Ø Mìstské zastupitelstvo vzalo na vìdomí informaci o tom, že Okresní úøad Hradec Králové pøislíbil pro letošní rok dotaci na opravu Lorety ve výši 600 000,- Kè. Tyto peníze musí být ale proinvestovány ještì v tomto roce. Ø Mìstské zastupitelstvo vzalo na vìdomí informaci starosty o tom, že do konce letošního roku by mìla být kompletnì zplynofikována ulice Pražská, èást ulice Zámostecké, èást ulice U Starého hradu a èást Kozelkovy ulice od køižovatky se silnicí E 67.

Finanèní pøíspìvky Ø Mìstská rada schválila poskytnutí pøíspìvku ve výši 5 000,- Kè TJ Chlumec nad Cidlinou - oddíl stolního tenisu. Ø Mìstská rada rovnìž schválila poskytnutí finanèního pøíspìvku JUNÁKU Chlumec nad Cidlinou ve stejné výši.

Nakládání s financemi Mìsta Ø Mìstské zastupitelstvo schválilo na svém 13. zasedání rozbor hospodaøení ZŠ a rozbor plnìní rozpoètu Mìsta za 1. pololetí letošního roku. Ø Mìstské zastupitelstvo schválilo návrh 2. úpravy rozpoètu na rok 2000. Ø Mìstské zastupitelstvo nesouhlasilo s tím, aby Mìsto prostøednictvím povìøených osob zaèalo s investováním èásti svých volných finanèních prostøedkù do operací s cennými papíry poø. do operací buy-sell.

Upozornìní na nový zákon è. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu Dne 9. srpna 2000 nabyl úèinnosti zákon è. 245/2000 Sb., dle nìhož jsou za státní svátky považovány stávající státní svátky, a to dny: 8. kvìten Den osvobození 5. èervenec Den slovanských vìrozvìstù 6. èervenec Den upálení mistra Jana Husa 28. øíjen Den vzniku samostatného èeskoslovenského státu novì pak jsou uznány státními svátky dny: 1. leden Den obnovy samostatného èeského státu

28. záøí Den èeské státnosti 17. listopad Den boje za svobodu demokracii Ostatní svátky jsou dny: 1. leden Nový rok ...... Velikonoèní pondìlí 1. kvìten Svátek práce 24. prosinec Štìdrý den 25. prosinec 1. svátek vánoèní 26. prosinec 2. svátek vánoèní

Zároveò neschválilo uzavøení smlouvy o ekonomickém a organizaèním poradenství.

Rùzné Ø Mìstské zastupitelstvo uložilo mìstské radì pøedložit do prosincového zasedání zastupitelstva ke schválení zøizovací listiny ZUŠ a DDM Chlumec n.C. Schválením zøizovacích listin se Mìsto stane místo Školského úøadu Hradec Králové zøizovatelem tìchto dvou organizací. Ø Vzhledem k souhlasu mìstského zastupitelstva dojde v nejbližších týdnech k novému vybavení kanceláøe starosty mìsta. Tuto akci bude provádìt fa EZT Design zakázková kanceláø z Pardubic. Ø Mìstské zastupitelstvo schválilo pojmenování dvou novì vzniklých ulic takto: prodloužení stávající ulice na druhou stranu západnì od ul. 9. kvìtna - „Na Lukách“ a smìr od ulice U Starého hradu k Podkatovnì (novostavba paní Maòákové) „Na Bejkovce“. Ø Na základì jednání ustanovené „Komise pro bezpeènost silnice E 67“ byla navržena nová možnost øešení obtížné dopravní situace v Chlumce nad Cidlinou. Jednalo by se o vybudování èásti dálnice D 11 v úseku Levín - Chýš s pøíslušnými dálnièními pøivadìèi. Na tento úsek by byla povinnì svedena nákladní doprava (mimo dopravní obsluhu v Chlumci n. C.), takže by se snížilo dopravní zatížení mìsta.

Soòa Chloupková

Ve svìtle iluzí Neskuteèná lásko pramenící z duše koneèky prstù dotýkat se tvého tìla chtìla bych pod pùlnoèní hladinou nebes žijící, bez dechu, bez spánku, neprobdìlá.

Státní svátky a ostatní svátky jsou dny pracovního klidu.

Platonická láska splétá prázdná slova

Za významné dny jsou považovány 12. bøezen a 5. kvìten, které jsou pracovními dny.

bez úèasti mizíš z mých skuteèností

rty semknuté jak andìlská víra a lámeš má dìtská nevinná køídla.

3

Ze služební knihy Mìstské policie l Hlídkou MP byl opakovanì pøistižen

mladý muž, èichající toluen. Byl hlídkou vyzván, aby této èinnosti zanechal, což dobrovolnì uèinil. Zbylé nádoby s øedidlem vrátil do prodejny. Hlídka upozornila prodavaèe, že tento mladík používá toluen jako omamnou látku, takže není žádoucí mu jej prodávat. Jelikož provinilec svým poèínáním budil veøejné pohoršení, byl potrestán pokutou.

l Bylo zjištìno, že nìkteøí trhovci využí-

vající plochy mìstské tržnice u zámku prodávají své zboží zámìrnì v dobì, kdy tu nedrží službu pøíslušníci MP. Snaží se tak vyhnout zaplacení pøíslušného poplatku. Mìstská policie je z toho dùvodu nucena v zájmu øádného plnìní poplatkové povinnosti pøikroèit kromì pravidelné hlídkové služby na tržnici i k namátkovým kontrolám.

Rozšíøení výpùjèní doby v mìstské knihovnì

Mìstská knihovna od 1. 10. 2000 rozšiøuje výpùjèní dobu v oddìlení pro dospìlé, a to v pátek odpoledne. Od øíjna je tedy oddìlení pro dospìlé otevøeno: Út 8 - 11 13 - 18 Èt 8 - 11 13 - 18 Pá 13 - 17 Helena Holanová

Informaèní støedisko

Významné dny roku 2000 ØÍJEN 1. 10. Mezinárodní den seniorù Mezinárodní den hudby 3. 10. Mezinár. den lidských sídel 4. 10. Svìtový den zvíøat 9. 10. Den poštovní unie 10. 10. Svìtový den duševního zdraví 15. 10. Den bílé hole 16. 10. Svìtový den výživy 17. 10. Mezinárodní den za vymýcení bídy 24. 10. Den Organizace spojených národù 28. 10. Státní svátek ÈR - Den vzniku samostatného Èeskoslovenska (1918) 31. 10. Svìtový den spoøení Jana Tichá

4

l S poèátkem nového školního roku

Mìstská policie opìt poèala provádìt pravidelné ranní kontroly pøechodù pro chodce, a to pøedevším z dùvodu silného provozu na silnici Hradec Králové - Praha a nezodpovìdnosti nìkterých øidièù, kteøí pøejíždìjí pøechod pro chodce bez nejmenšího ohledu na bezpeènost dìtí.

l Opìt se rozmáhá v našem mìstì jíz-

da cyklistù po chodnících. V nìkterých pøípadech již došlo i ke zranìní chodce od projíždìjícího cyklisty v podobì tržné rány, která si vyžádala chirurgický zákrok. Jízda po chodníku je nejen pøestupkem proti vyhlášce o pravidlech provozu na pozemních komunikacích, ale i pøestupkem proti vyhlášce mìsta. Na tyto pøestupky Mìstská policie neustále pøípadné pachatele upozor-

òuje, ale i pøesto již v nìkolika pøípadech byla udìlena bloková pokuta, která, v pøípadì opakování pøestupku, mùže dosáhnout až èástky 1 000,- Kè. l S koncem letních prázdnin, tak jako

to bývá každoroènì, nalézají hlídky MP odložená štìòata, která byla dána dìtem rodièi za vysvìdèení a která po prázdninách bývají na obtíž, nebo dìti o nì ztratí zájem a rodièe na pøípadnou péèi o nového èlena rodiny nemají, anebo nechtìjí mít èas. Zvíøe odloží na nejbližším parkovišti u silnice, kde je nechají napospas osudu, aniž by si uvìdomili, že tak naplòují skutkovou podstatu trestného èinu týrání zvíøat.

Za Mìstskou policii Chlumec n. C. Miloslava Venclová

Co nového na knižních pultech Wilbur Smith - TVRDŠÍ NEŽ DIAMANT - osudy rodu Ballantyneù pokraèují v tomto druhém díle na poèátku sedmdesátých let devatenáctého století obdobím diamantové horeèky na jihu Afriky. Do tìchto míst pøicházejí noví obyvatelé za vysnìným bohatstvím. Starousedlíci se však pøistìhovalcùm nechtìjí vzdát a neváhají jít s bìlochy do nelítostných støetù. Jilly Cooperová - HOUSLISTKA tento román je v poøadí ètvrtým volnì navazujícím dílem známé britské spisovatelky, (pøedchozí tøi: JEZDCI, RIVALOVÉ a PÓLO). Odehrává se v prostøedí koncertních síní. Svìtovì proslulá houslistka se po tragickém úrazu zhroutí a najednou neví, co si poèít. Do jejího života zasahují rùzní muži. A už pøátelé, nebo ti, co jí neustále „házejí klacky pod nohy“. Bertrice Smallová - PODVEDENÝ VÉVODA - hrdinkou nového románu je zlatovlasá krasavice, která má pouze jednu jedinou vášeò - vést prostý život v tropickém ostrovním ráji. Osud ji však pronásleduje. Svatební smlouvou je pøiøknuta nafoukanému vévodovi, kterého ona zásadnì odmítá. Prohodí si se sestrou, která proti pøepychovému životu nic nenamítá, své role.

Halina Pawlowská - BANÁNOVÉ RYBIÈKY: pocit, že nemá cenu žít, má asi obèas každý, proto se spisovatelka a scenáristka pokusila o „návod“, jak tyto dny pøežít. Dny, kdy nás èekají deprese, zmatek, láska, zoufalství, puberta, rodièe i manželství. Petr Novotný - HAM A MÒAM: kuchaøku nejlepších receptù z poøadu Dobrý kafe Frekvence 1 pøináší nakladatelství Cesty a najdeme zde spoustu zajímavých receptù doplnìnou spoustou fotografií. A ještì nìkolik dlouho oèekávaných dìtských titulù: Josef Koláø - Z DENÍKU KOCOURA MODROOÈKA s ilustracemi Heleny Zmatlíkové, Václav Ètvrtek - CESTY FORMANA ŠEJTROÈKA s ilustracemi Zdeòka Milera a O HAJNÉM ROBÁTKOVI A JELENU VÌTRNÍKOVI, POHÁDKY O STRAŠIDLECH a MOJE VELKÁ KNIHA POHÁDEK. Pøíštì se vám pokusíme již trochu usnadnit orientaci v nabídce pøedvánoèních titulù, protože nabídka bude jistì jako každoroènì velmi pestrá. K. Soukupová

Klicperùv Chlumec klepe na dveøe Nìkdo si možná øekne: Je ochotnické divadlo ještì schopno oslovit lidi dneška? V èeských zemích má od èasù národního obrození hluboce zakoøenìnou tradici. Nejenže lidem rozšiøovalo obzory poznání, ale uèilo je uvìdomìlému vztahu k èeskému národu i jazyku. Však známe zábavnou historku o tom, jak chlumecké sleèinky na poslední chvíli odøekli místním ochotníkùm úèast v nacvièovaném èeském pøedstavení s odùvodnìním, že se nemíní na jevišti veøejnì zahazovat tím, že by hovoøily øeèí obyèejných služek a podomkù. Václav Kliment Klicpera tehdy na naléhání rozhoøèených kamarádù studentù sedl ke stolu a nepsal narychlo Rohovína Ètverrohého, hru, kde nebyla ani jediná ženská role. Chlumeètí ochotníci s ní sklízeli obrovské úspìchy, dokonce i pøed zámeckým panstvem. A místní sleèny, které ostrouhaly mrkvièku, mohly jen trpce litovat své nìmèící povýšenosti; studenti jim ji splatili tím, že je pøi nejbližší taneèní zábavì nechávali sedìt. Ani poté, když èeský národ zdárnì pøekonal nebezpeèí zániku utonutím v nìmeckém moøi, ochotnické divadlo neztrácelo svùj význam pro duševní rozvoj národa. Namátkou si vybavuji úryvek ze vzpomínek Ludvíka Svobody, který dokládá, s jakým zápalem se pìstovalo divadlo i v zapadlé horácké vísce: „...Od knih byl jen krùèek k ochotnickému divadlu, jemuž jsem zaèal holdovat v jinošských letech. Divadlo mìlo tenkrát pro venkovský lid neocenitelný význam. Tìm, co ho hráli, dávalo pøíležitost k rozvinutí tvoøivých schopností a pro ty, co sedìli v hledišti udìlaném z nejvìtší jizby v Hroznatínì, bylo jednak významnou událostí v nepøíliš pestrém bìhu venkovských dnù, ale hlavnì pokraèovací školou citu, vkusu, názorù i vìdomostí. Divadlo otvíralo dìtem i dospìlým brány fantazie, pøibližovalo neznámé lidské osudy i svìty, obšastòovalo smíchem.“ A Ludvík Svoboda pøipojuje zážitek, který obráží svérázný pùvab ochotnického divadelnièení: „Bylo mi sedmnáct, když jsem zaèal hrát s našimi hroznatínskými ochotníky. Nikam daleko do svìta bychom se se svým kumštem asi nedostali, ale co nám chybìlo na talentu, dohánìli jsme nadšením a opravdovostí podání. Vzpomínám si, jak jsme hráli tragédii o De-

víti køížích v lese u Domášova. Svìøili mi v ní hlavní roli øeznického tovaryše, který na scénì dramaticky umírá, a já jsem na jevišti s nožem zaraženým do podpaždí, zbrocen èervenou barvou z lahvièky ukryté v dlani, pojal konec své pozemské pouti tak sugestivnì, že nìkdo køikl: Jéžiši, oni ho zabili! a moje miminka, která sedìla v první øadì, z toho chudák omdlela...“ Sám se dobøe pamatuju, jak jsem chodil jako malý kluk na pohádky,

® které se hrály v Dìlnickém domì v nedìli odpoledne pro dìti. Prožívali jsme dìj v naprostém a dokonalém vytržení. V upøímném strachu o svého hrdinu v temném lese jsme na nìj volali: „Kašpárku, Kašpárku, za smrèkem na tebe èíhá loupežník!“ A pak, když jsem jako student zaèal hrát s klicperáky, pocítil jsem sám na sobì, jak je to úchvatné vciovat se do dramatického dìje jako jeho pøímý úèastník a pøinutit svou vlastní pøedstavivost k prožitku pøedepsanému textem hry, ztotožnit se s tvùrèí fantazií autora a svým hlasem, pohyby i mimikou jej sdìlit publiku, skrytému v té èerné proláklinì hledištì a vyèkávavì ztichlému. A jaké blaho èlovìka herce zaplaví, když na scénì nezakopne, nezakoktá se, nevypadne mu z hlavy text, když se mu zkrátka bez nehody povede zahrát, co mu role ukládá, a z hledištì zabouøí spokojený potlesk. V Chlumci se hrály nádherné kusy z repertoáru pøedních pražských divadel. Napøíklad Tylùv Jan Hus s hostujícím Karlem Högrem v titulní roli, kde jsem dostal pøíležitost zahrát si po jeho boku Husova žáka Havlíka, Kruté štìstí s Karlem Högrem a Vlastou Fabiánovou v titulních rolích... anebo „Šestnáctiletí“. V této høe rovnìž pohostinsky vystoupila Vlasta Fabiánová, s níž jsem mìl také to štìstí sehrát na jevištních prknech Dìlnického domu nìkolik pro mne nezapomenutel-

ných výjevù v roli jednoho z mladíka na prahu dospìlosti. Tenkrát, v dobì, kdy ještì nebyla televize, dávalo ochotnické divadlo lidem na vesnicích i v malých mìstech, jako byl a vlastnì je doposud Chlumec nad Cidlinou, pøíležitost osvìžit stereotyp jejich všední každodennosti, procitnout z jisté ospalosti provinèních pomìrù zcela mimoøádným zážitkem. Zapomenout aspoò na dvì hodiny na své pevnì urèené existenèní zaèlenìní do sociálního organismu dané lokality s její nìkdy až únavnì pulzující všedností, nevzrušivostí vžitých životních stereotypù, omezených rozhledù a nenaplnìných, žluknoucích tužeb a prožít veselé, smutné i dramaticky napínavé pøíbìhy jiných lidí, z jiných míst èi jiných dob. Ochotníci jim zprostøedkovávali seznámení s dramatickými díly, za kterými by se jinak museli vypravit do Hradce, Pardubic, èi dokonce až do Prahy. A zdejší ochotniètí režiséøi a herci, jako Sláva Cón, Oldøich Eda Lesk, Antonín Lauterbach, pozdìji herec z povolání Míla (Martin) Liška, Václav Starý a další podávali vyzrálé výkony, hodné profesionální scény. Však se chlumeètí ochotníci s úspìchem prosazovali v soutìži s jinými soubory na Jiráskovì Hronovì. Mám v živé pamìti recenzi z pera našeho pøedního divadelního kritika prof. A. M. Brousila, který nešetøil chválou pro chlumecké herce, když se v rámci hronovského festivalu pøedstavili hrou O. E. Leska Peldramové. S tímto pøedstavením jsme mimochodem jezdili po celých východních Èechách a nìkolikrát jsme je sehráli i v rámci Zemìdìlské výstavy v Praze. Pro Chlumec bylo každé nové pøedstavení - a bývalo jich nejménì šest do roka - velkou kulturní a spoleèenskou událostí. O návštìvy tenkrát nebyl strach. Chodit do Dìlòáku na divadlo patøilo k bontonu. Bezmála celé mìsto, hlavnì ti, co patøili nebo aspoò chtìli patøit k „lepším lidem“, se ve sváteèním obleèení sešli v hledišti. Zájemcù bylo pochopitelné víc než židlí, takže se hrálo i nìkolikrát po sobì a nikdy nebylo poloprázdno. Poèet hercù v žádném pøípadì nepøevýšil poèet divákù. A když se dávaly velké divadelní výjevy, jako Rok na vsi, na pøírodním jevišti pod Sokolovnou, byly ochozy amfiteátru obsypané lidmi a ještì se sedìlo dole na ploše sta-

5

dionu. Navíc se podnikaly s øadou her zájezdy do blízkého i vzdáleného okolí. Leckdy docházelo k nepøedvídaným pøíhodám, které i vážnì pojaté dìje prosvìtlovaly dùvodem k upøímnému zasmání. Vzpomínám na Toníèka Lauterbacha ve høe Karel Havlíèek Borovský. O pøestávce si z naléhavých dùvodù odskoèil na toaletu. Proti své vùli se tam musel zdržet déle, než pøedpokládal. Mezitím už zaèalo další dìjství a blížil se okamžik jeho vstupu na scénu. Lauterbach nikde! Za kulisami nastalo zdìšení. Kdosi nervóznì zabušil na dveøe s dvìma nulami: „Jéžiši, dìlej! Mᚠjít na scénu!“ Vylétl z kabiny a vøítil se pøed rampu, jako by v zákulisí hoøelo, vmžiku se však vžil do role. Pøecházel rozvážnì po jevišti a pronášel hlubokomyslné výroky, jak pøedpisoval text hry. Pøišlo mu divné, že sálem probìhla vlna smíchu. Nehrála se pøece veselohra. Až koneènì nìkdo ze spoluhercù se k nìmu nenápadnì pøitoèil a zašeptal: „Tahᚠza sebou kšandy!“ Prostøihem mezi šosy kaiserrocku si pak, skrývaje se za spoluhercovými zády, hbitì odepjal šle, které ve spìchu zapomnìl uvést do náležitého stavu, a nacpal je halabala do kapsy. Po zbytek výstupu byl ovšem nucen se vystøíhat rozmáchlých gest, nebo obì paže zamìstnával pøidržováním kalhot z pùjèovny kostýmù, šitých pro rozmìrnìjší postavu. A hned se mi vybavuje další pøíhoda. Hráli jsme, tuším v Klamoši, Sofoklovu antickou tragedii Král Oidipus. V sále hostince, na malièkém jevišti, zbudovaném z prken položených na sudech. Dùležitou roli v této høe hraje poèetný chór, který pøedstavuje lid, k nìmuž protagonisté promlouvají a který jim sborovì odpovídá a komentuje události jakožto veøejné mínìní o nich. Nᚠchór, sestavený pøevážnì z pùvabných chlumeckých dívek v antických øízách pastelových barev, se jen stìží vmìstnal na skrovné jevišátko. Já jsem v té høe hrál vladaøe Kreonta. Odìn do anticky malebnì naøaseného prostìradla, jsem se z pozadí propasíroval chórem, a rozkroèen majestátnì v jeho pøední øadì, jsem pateticky recitoval Kreontùv dlouhý monolog. Chór jej vyslechl v uctivém pokleku se sklonìnými hlavami. A já jsem pak na závìr máchl rukou vzhùru a zvolal: „Povstaòte!“ Chór se poslušnì stavìl na nohy, aniž jsem si všiml, že stojím jedné z dívek, Evì Drahokoupilové, na její dlouhé øíze

6

z rùžového tylu, po staroøeckém zpùsobu sepnuté na rameni, podkasané a ozdobnou šòùrou podvázané pod òadry. V okamžiku, kdy vstávala, øíza ji nemohla následovat. S drásavým zvukem trhající se textilie se kdesi u oblého dívèího ramene uvolnila a sklouzla ke kotníkùm. Mladì ztepilá, dohøe rostlá chóristka se zjevila hledišti jen v úsporných, tìsnì pøiléhavých a lehce prùhledných kalhotkách. Mìla obrovský úspìch. Možná vìtší než hra sama. Potlesk div nezboøil sál. Nìkdy si ochotníci na zájezdech zámìrnì aranžovali veselé historky pro vlastní potìšení. Tuhle znám z vyprávìní úèastníkù. Klicperáci se vraceli, ještì za války, noèním vlakem z divadelního hostování s Shakespearovou hrou Julius Caesar, myslím, že z Lomnice nad Popelkou. Rozložili se v prázdném kupé k døímotnému spánku. A protože podzimní noc byla chladná, navlékli si na sebe pøes šaty ještì pro zahøátí antické tógy. Osobní vlak pojednou, asi po hodinì kodrcání od stanice ke stanici, zastavil na nádraží, které v protektorátním zatemnìní na první pohled vypadalo jako Chlumec. Vašek Starý, skvìlý herec, bájeèný kamarád, hýøící za všech okolností humorem, hlasitì napodobil zvolání prùvodèího: „Chlumec an der Zidlina - Chlumec nad Cidlinou!“ Nìkolik rozespalých ochotníkù popadlo kuføíky a aktovky a tak, jak byli, v øímských tógách, vybìhli horempádem z vagónu na nástupištì. Než se ve tmì øedìné jen modøe clonìnými svìtly rozkoukali, vlak se rozjel a z okna jim mával rozesmátý Vašek Starý. Chlumec byl ještì daleko, ale protože za hodinu jel další vlak, pøeèkal filuta Václav svùj kanadský žertík bez újmy na zdraví. Abych dlouho nevyprávìl. Ochotnické divadlo, to byl a je doposud zvláštní, pestrobarevný, jiskøivý svìt, zrozený z nadšení pro divadelní umìní a obohacující ty, kdo je z vášnivé záliby provozují, i ty, jimž bylo a je urèeno pro zábavu, pouèení, silný prožitek a výsledný pocit jakési pobožnosti v duši. Mohlo by se zdát, že televize, která dnes dodává divadelní hry a pøíbìhy v profesionálnì dokonalém balení lidem až do bytu, takže se mohou usadit pohodlnì v teplákách a trepkách do køesla, upíjet z láhve gambrinus a zírat nebo tlouct špaèky, bere vítr z plachet i filmu, natož pak divadlu, a dokonce ochotnickému. Lidem se už nechce oblékat se do sváteèního a vážit ces-

tu za kulturou, když doma u obrazovky mají vìtší pohodlí. Nìkterým tato zápecnická domácí kultura nepozorovanì, avšak dokonale pokazila vkus, takže stopìtadvacáté pokraèování umìle protahovaných a zauzlovaných milostných rébusù krásné Esmeraldy jim poskytne potìšení, jaké by v jejich duších nebylo schopno vykouzlit ani Národní divadlo v nejlepší herecké sestavì. Nicménì se naproti tomu ukazuje, že komerènì ladìná skladba televizních programù, hýøících vraždami, brutalitou, horory a naturalistickým sexem nakonec pøece jenom citlivìji vnímající lidi nutí, aby alespoò obèas dali pøed kterýmkoli z televizních kanálù pøednost jinému kulturnímu zážitku. Vyprodaná hledištì pøi promítání soutìžních pøedstavení karlovarského filmového festivalu svìdèila o tom, že film si v souboji s televizí uchovává svou pùsobivost. Ani divadelní pøedstavení a koncertní vystoupení se, alespoò ve vìtších mìstech, již nepotýkají s nezájmem divákù. Lidé si uvìdomují, že bezprostøední, živý kontakt s umìlcem a spoleèný prožitek v rámci živì reagujícího hledištì jim dává nìco navíc, èeho televize nikdy nemùže dosáhnout. Letošní Jiráskùv Hronov znovu, velmi prùkaznì potvrdil, že ani ochotnické divadlo z výše uvedeného dùvodu nezaniká a podržuje si nadále svou osobitou a v podstatì nezastupitelnou funkci v široké paletì kulturního dìní. Všechna pøedstavení ochotnických souborù v Hronovì byla vyprodána. Doufejme, že i v Chlumci se díky pøemíøe hrùz, krvavých thrillerù a sladkobolných seriálových kýèù projeví i zdravý zájem o ochotnický divadelní festival Klicperùv Chlumec, který jako obvykle pøinese hodnotné divadelní zážitky. Pøitom dovolí úèastníkùm zakusit pocit hrdosti, že jsme mìstem velkého èeského dramatika Václava Klimenta Klicpery a že i svou diváckou úèastí odmìòujeme po zásluze ty, kteøí se rok co rok pøièiòují, aby kulturní tradice Klicperova mìsta, zahrnující svým dosahem celou oblast èeské divadelní kultury, stále žila. Mimoøádnì úspìšný první veèer Chlumeckého hudebního podzimu, na nìmž se zásluhou pana Zmítka pøedstavil koncertní mistr Václav Hudeèek, ukázal jasnì, že v Chlumci je navzdory baèkorové televizní kultuøe dostatek kulturnì vnímavých divákù, kteøí nelitují èasu ani penìz, když jde o hodnotný kulturní zážitek. Karel Richter

53. KLICPERÙV CHLUMEC Již pøes pùl století se tradiènì v našem mìstì setkávají ochotnické divadelní soubory, aby vzdaly hold „otci èeské veselohry“ V. K. Klicperovi. Amatérský divadelní festival Klicperùv Chlumec je proto svátkem nás všech, ale hlavnì tìch nadšencù, kteøí propadli vùni šminek a prken, která znamenají svìt. Na chlumeckém festivalu se mohou nejen pochlubit nìèím novým ze své èinnosti, ale i získat inspiraci, zkušenost a elán do nové práce od svých kolegù. Prvnì se opona divadelního festivalu v Chlumci rozhrnula v nedìli 30. kvìtna 1937 a na prknech sokolovny se hrála Klicperova hra „Každý nìco pro vlast“ v podání domácího souboru. Nikdo tehdy ani nemohl tušit, že se chlumecký festival stane jednou z nejstarších amatérských divadelních pøehlídek u nás. I pøes mnohá pøíkoøí, zavinìná okupací a pozdìjším komunistickým zákazem èinnosti spolkù, má na svém kontì celou øadu vynikajících pøedstavení. Na prknech chlumecké sokolovny hráli po boku s ochotníky i takové osobnosti èeského divadla, jako Höger, Marvan, Neumann, Bek, Medøická, Bezouška a mnozí další. Klicperùv Chlumec byl èasto i soutìžní pøehlídkou a tato tradice zùstala zachována dodnes v podobì ceny divákù. Festival pamatoval jak období velké návštìvnosti, tak velkého nezájmu publika. Pøedevším to ale bylo vždy místo srdeèného setkávání lidí, kteøí divadlo milují. Nejèastìji se v Chlumci z Klicperových her hrál Hadrián z Øímsù (s loòským uvedením 29x), Každý nìco pro vlast, Divotvorný klobouk, Rohovín Ètverrohý, Zlý jelen a Lháø. Letošní 53. roèník je opìt ve znamení komedií a muzikálù, tedy ve znamení dobré nálady. Ale aby bylo možné této atmosféry docílit, je zapotøebí skloubit do sebe nìkolik dùležitých faktorù, bez nichž by Klicperùv Chlumec nebyl tím, èím je. Bez desítek hodin, které divadelníci vìnují zkoušení nové hry, bez sponzorù a podpory mìsta, kteøí svým pøispìním pomáhají velkou mìrou udržet tak krásnou tradici, jakou festival bezesporu je.

NOC NA KARLŠTEJNÌ Autoøi: Hudební aranžmá: Režie: Divadelní soubor:

Zdenìk Podskalský - Karel Svoboda Josef Kovaøíèek Václav Èáp „Èáp“ z Dobrušky

Osoby a obsazení: Karel IV. císaø øímský a král èeský Alžbìta, jeho manželka Štìpán, vévoda bavorský Petr, král cyperský a jeruzalémský Arnošt z Pardubic, arcibiskup pražský Ješek z Wartenberka, pùrkrabí Alena, jeho neteø Pešek Hlavnì, èíšník císaøùv Paní Ovka

Jiøí Honìk Jarmila Hronová Václav Hlavsa Jan Macháèek Aleš Fidranský, Zdenìk Svìdík Jiøí Holý, Josef Veverka Petra Bónová František Veverka Vìra Štìpánová

Chtìl bych tedy z tohoto místa podìkovat všem firmám, podnikatelùm a živnostníkùm za jejich podporu letošního roèníku Klicperova Chlumce. Díky lidem, jako jste vy, bylo v minulosti možné pøivést na svìt mnoho umìleckých skvostù, které dodnes obdivují nové generace. Je dobré vìdìt, že i Chlumec má v kultuøe své mecenáše. M. Zmítko

53. KLICPERÙV CHLUMEC 2000 13. 10. K. Svoboda - Z. Podskalský 19.00 h. NOC NA KARLŠTEJNÌ - muzikál Divadelní soubor „Èáp“ z Dobrušky 20. 10. K. Horký 19.00 h. BEJVÁVALO aneb LOUPEŽNÍCI NA CHLUMU - komedie Divadelní soubor Lyra M-klub Vysoké Mýto 27. 10. Artur Longen 19.00 h. DEZERTÉR z VOLŠAN - komedie Divadelní soubor „Erben“ Miletín 3. 11. Oldøich Danìk 19.00 h. KULHAVÝ MEZEK Divadelní spolek „Svatopluk“ z Benešova 10. 11. J. Voskovec - J. Werich 19.00 h. TETA Z BRUSELU aneb si poøádnì zaøádit - komedie Divadelní soubor „Klicpera“ z Chlumce n. C. 10. 11. SLAVNOSTNÍ ZAKONÈENÍ 53. ROÈNÍKU 21.00 h. KLICPEROVA CHLUMCE a pøátelské setkání ochotníkù s pøáteli divadla v Centru kultury - Øíhùv dùm K tanci a poslechu hraje skupina RESONANCE

Dvorní dámy - manželky zbrojnošù Dana Friedová, Olina Macková, Iva Macháèková, Vladimíra Klobásová Pážata na Karlštejnì Hana Rašková, Sylva Sedláèková, Markéta Burkertová, Zdeòka Štìpánová, Petra Kopejtková, Vìra Effenberková, Tereza Macháèková Zbrojnoši Aleš Sedláèek, Radek Èejpa, Oleg Franc, Martin Tesaø, Marcel Vrátný, Milan Mádr, Vojtìch Korotvièka Hudbu nahrál: Josef Kovaøíèek Kostýmy: Marie Melicharová, Danuše Tláskalová, Iva Klobásová Masky: Iva Klobásová Svìtla: Josef Lukášek Návrh scény: Vladislav Balcar Scéna: Pavel Ulrych, Jaroslav Ždárek Text sleduje: Jana Hladíková Zvukaø: Zdenìk Šíma

7

BEJVÁVALO aneb

LOUPEŽNÍCI NA CHLUMU Autor: Režie: Divadelní soubor:

Karel Horký Jaroslava Nohejlová Lyra M-klub Vysoké Mýto

Osoby a obsazení: Josef Profeld, høebenáø Emanuel Šlambora, pernikáø Václav Ferkl, holiè Jan Lipan, hrnèíø František Ninger, malíø pokojù Karel Dámec, student z Prahy Vdova Mrázová, øeèená himlbába Márinka Mašková, mladá vdova Josef Swoboda, pan vrchní Emilka, jeho ne Sehnoutek, vulgo Vùbec, baráèník Vonásek, mušketýr

František Schejbal Antonín Nechala Petr Klofanda Karel Fenik Vladislav Steifeld Richard Matoušek Petra Vtípilová Jana Navrátilová Zdenìk Culka Tereza Králová Vratislav Èáslavka Vladimír Martínek

Scéna: Zdenìk Culka Technická spolupráce: Karel Šimek a Pavel Ivan Text sleduje: Ludmila Culková

TETA Z BRUSELU

aneb si poøádnì zaøádit Autoøi: Jiøí Voskovec - Jan Werich Divadelní soubor: „Klicpera „ Chlumec nad Cidlinou Osoby a obsazení: Aleš Hlava Marie, jeho neteø Leopold - obchodní pøíruèí Maxmilián - obchodní pøíruèí Ludvík Slípka Julie Wenigová Paní Datimová, vdova Bedøich Zoufalý Paní Votrubová, hospodynì Doubek, sluha Sleèna Rousková Bìtka, pokojská Øeditelka hotelu Strážník Hudba a zpìv:

Karel Podolský Radka Pokorná Petr Pokorný Jaroslav Hlídek Petr Zubr Zdena Jeníèková Eva Budská Stanislav Houška Lenka Loudová Josef Vosáhlo Soòa Firbacherová Lenka Myšková Soòa Chloupková František Bludský Pavlína Neprášková, Vladìna Marešová, Martina Hodaèová

Sponzoøi 53. Klicperova Chlumce

DEZERTÉR Z VOLŠAN Autor: Režie: Divadelní soubor:

E. A. LONGEN Miloslav Hybner „Erben“ Miletín

Osoby a obsazení: Balabis Balabisová Manèa Matka Sluha Toussig Komisaø Zøízenec Zøízenec Zøízenec

Vladimír Knìžourek Iveta Zavadilová Lucie Lhotová Rùžena Knìžourková Milan Lánský Aleš Hak Martin Hlavatý Jiøí Knìžourek David Lánský Jan Knìžourek

KULHAVÝ MEZEK Autor: Režie: Divadelní spolek:

Oldøich Danìk P. Nìmec „Svatopluk“ z Benešova

Osoby a obsazení: Markéta Vambera Jakub

Stanislava Nìmcová Josef Pšenièka Pavel Nìmec

Svìtla: Zvuk:

Radim Kulhan Petr Konvalinka

8

Mìsto Chlumec nad Cidlinou Komerèní banka, a.s. MICHAEL, s.r.o. - elektro Kovoplast, a.s. Jiry, spol. s r.o. J. Petrovický - autodoprava, zemní práce SOLAR - stavební firma Správa hospodáøství dr. Pio Kinský dal Borgo Vladimír Beer - vodoinstalaterství SELGEN, a.s. MAREK - náøadí Rybáøství Chlumec n. C., a.s. Jerie&syn Výškomont, J.Midloch - sdružení Lesní spoleènost Hradec Králové, a.s. Ing.Václav Bareš - inženýrské sítì Kosice Resonanèní pila, a.s. Desta-CZ, a.s. Nirosta, spol. s r.o. TEROM, Ing. A. Mrkvièka P. Pokorný - topení, voda, plyn Kadeønictví Lucie - Vl. Marešová Moravec a spol. v.o.s. OSEVA UNI, a.s. Èeská osiva, spol. s r.o. Cukrárna Dašek Miroslav Malý - závodní stravování JaB Josef Blažek Kvìtiny Svobodová Azalka-kvìtiny - Ing. Jan Uhlíø Luna, s.r.o. - velkoobchod pekaøství Radka Marešová - malování skla Grafit - výroba propagaèních materiálù Print Studio Panejo Studio RESI - reklamní agentura Déèko - sportovní klub body fitness centrum Antonín Pajgrt - øeznictví a uzenáøství

PODROBNÌJŠÍ INFORMACE K PROBLEMATICE HROZÍCÍHO DOPRAVNÍHO KOLAPSU V CHLUMCI NAD CIDLINOU Protože Mìsto Chlumec nad Cidlinou ve spolupráci s Okresním úøadem soustøedilo podrobné výsledky mìøení exhalací (koncentrace složek emisí a imisí) a výsledky mìøení hladiny hluku na Klicperovì námìstí, chci s nimi obèany našeho mìsta seznámit v uveøejnìných pøílohách. Po prostudování uvedených tabulek a pøiložených odborných textù je tøeba si uvìdomit, že napøíklad prùmìrná hladina hluku v decibelech, zpùsobená hustým dopravním provozem, je ještì vyšší než exponované úseky u Plznì. Také je alarmující velmi vysoké pøekroèení stanovené normy koncentrace oxidù dusíku, který je v porovnání škodlivosti úèinkù na lidský organismus podstatnì horší než napøíklad oxidy síry. Bohužel nemùžeme za deštivé poèasí v èervenci, kdy mìøení 14 dnù probíhala, a také neexistuje stanovený pøepoètový koeficient, který by podstatnou mìrou zvýšil koncentrace plynných škodlivin a prachu v ovzduší, které jsou bìžné pøi sluneèném poèasí. Takto bylo vysoké procento všech škodlivin splachováno doslova a do písmene do kanálu. Dále chci ètenáøe seznámit s novou možností zkrácení strašné asi šestileté èekací doby na dálnici u Chlumce nad Cidlinou. Dne 4.záøí jsem byl pozván primátorem Hradce Králové

Ing. Vlasákem na jednání ohlednì výstavby dálnice D 11. Jednání se úèastnilo 12 poslancù za Východoèeský kraj napøíè politickým spektrem, námìstek ministra dopravy a generální øeditel Silnic a dálnic ÈR Ing. Èipera. Bylo konstatováno, že nové územní rozhodnutí k výstavbì na úseku dálnice 1104 (Libice - Chýš) by mohlo spatøit svìtlo svìta poèátkem roku 2001. Zároveò bìží odvolací lhùty k úseku dálnice 1105 (Chýš-Hradec Králové). Již dnes je mi známo, že naši úhlavní „pøátelé“ ekologiètí aktivisté mají pøipravených asi pìt námitek ke stavbì s cílem neumožnit èi zpomalit výstavbu i zde. Položil jsem tedy do fóra zásadní otázku s možností øešení, které dosud nikde nezaznìlo: je možné po vydání územního rozhodnutí zahájit výstavbu dálnice pøednostnì „od støedu“, tedy u Chlumce nad Cidlinou? Odpovìï Ing. Èipery znìla, že ano. Grémium velmi ochotnì odsouhlasilo tuto myšlenku s tím, že bude požadováno na Ministerstvu dopravy pøednostní financování tohoto úseku. V souèasné dobì probíhá dojednání schùzky v této vìci s ministrem samým. Èili teoreticky by stavba úseku dálnice u nás mohla být zahájena již v pøíštím roce, po výkupu pozemkù státem. Naše pøedstava je taková, že by byl vybudován dálnièní pøivadìè od benzínové stanice

Vážená paní poslankynì, poslanèe, vážená paní senátorko, senátore, na základì trpkých desetiletých zkušeností s pøehuštìnou dopravou v našem mìstì a ještì horších zkušeností s opakovanými sliby našich vlád o bezproblémovém postupu dostavby dálnice D 11 si Vás dovoluji oslovit v následující vìci: Souèasná legislativa v naší zemi má obrovskou nevýhodu vùèi ekologickým aktivistùm, kteøí všelijakým zpùsobem úspìšnì maøí snahy o výstavbu dálnièních sítí v naší republice. Jsem pøesvìdèen, že v koneèném dùsledku jim nejde o ekologický pøínos pro životní prostøedí (10 let jsem profesnì pracoval jako ekolog), ale o anarchii jako takovou. Problém spoèívá také v tom, že pozemky, pøes nìž mají vést dálnièní sítì, nemohou být státem vykupovány døíve, než je schváleno územní rozhodnutí ke stavbì, èili se jedná o inverzní postup, než je obvyklé v normálním režimu, který uplatòujeme bìžnì v jakékoli jiné výstavbì. Pøesnìji øeèeno, pokud chci nìjakou stavbu postavit, vykoupím dle pøedložené studie území pøíslušné pozemky, nechám zpracovat projektovou dokumentaci, zadám žádost o územní rozhodnutí a stavební povolení.

okolo Pøevýšova k Levínu, zde by pokraèovala šestikilometrovým úsekem dálnice a u Chýštì by bylo dobudováno prozatímní napojení opìt na silnici E 67. Domnívám se, že toto je naprosto reálné øešení hrozícího dopravního kolapsu našeho mìsta. Po dobudování tohoto úseku na nìj budou totiž nekompromisnì nasmìrována všechna nákladní vozidla dopravním znaèením s výjimkou dopravního zásobování a tìch, kteøí odboèují na Nový Bydžov. Tak si držme palce, a nadcházející jednání dovedeme do zdárného konce. Dále otiskujeme výzvu všem poslancùm ÈR k prostudování podrobných pøekladù nìmeckých zákonù, které vedly k urychlení dostavby infrastruktur v bývalém východním Nìmecku. I toto je dle mého mínìní záslužná práce Komise pro bezpeènost na silnici E 67, jejímiž èleny je øada kompetentních osob od pøednosty OkÚ až po Okresního hygienika, protože bez rychlého pøijetí obdobných zákonù pro Èeskou republiku se nepostaví díky ekologickým aktivistùm zhola nic nejen na díle D 11, ale i na dalších plánovaných dálnicích v republice. Ing. Miroslav Uchytil starosta a pøedseda Komise pro bezpeènost na silnici E 67

Ekologiètí aktivisté vìdomi si inverzního postupu, se podrobnì seznámí s plánovanou trasou a pøed nosem státu úspìšnì vykupují pøíslušné pozemky, které navíc nechají dìlit geometrickými plány na co nejmenší díly, které jsou zanesené pod rùznými jmény. Tímto okamžitì ztíží státu možnost vykoupení a vyvlastnìní pozemku. S posuzováním vlivu výstavby infrastruktur na životní prostøedí je toto obdobné, nebo zájmy nìkolika jednotlivcù (aktivistù) jsou postaveny, bohužel, na stejnou úroveò jako argumenty státu (Ministerstvo životního prostøedí ÈR a Ministerstvo dopravy ÈR). Dovoluji si Vám proto nabídnout 2 doslovné odborné pøeklady zákonù ze SRN, které se týkají urychlení výstavby infrastrukturních sítí (i dálnic). Jeden z nich byl pøijat v roce 1991 a druhý v roce 1993. Oba zákony elegantnì øeší celou problematiku a jasnì z nich vyplývá povýšení státního zájmu nad zájmy jednotlivcù. Díky nim byla vybudována bìhem 7 let dálnièní sít' ve východní èásti SRN v hodnotì 100 miliard DM. Protože dle reálných odhadù bude dobudována dálnice okolo našeho mìsta nejdøíve za 6 let, obáváme se, že bez Vašeho pøispìní tj. iniciace obdobných zákonù v naší republice, nastane v ohrožených oblastech, napø. Podì-

9

brady - Hradec Králové, úsek u Plznì, Ostravsko, Èeské støedohoøí (situace v tìchto oblastech je obdobná), totální dopravní kolaps. Jako argument k vykreslení neúnosné situace v našem mìstì pøikládám informaci o mìøení exhalací, hluku a prùjezdu vozidel pøes Chlumec nad Cidlinou (mìøeno Krajskou hygienickou stanicí). Prùmìrné hodnoty: Oxidy dusíku (NOX) pøekroèeny o 80 % / 24 hodin Hluk 78,3 dB Prùjezd vozidel ve špièce na E 67 1 200 vozidel/ 1 hod. 17 000 vozidel/24 hod. z toho 27 % tìžká nákladní doprava

Prosím Vás, abyste tento materiál s doslovnými pøeklady peèlivì prostudovali, distribuovali svým kolegùm a pokusili se ve snìmovnì o pøijetí obdobných zákonù. Dìkuji za pochopení naší situace. Vìøím, že se pøes svou zaneprázdnìnost tímto celorepublikovým plošným problémem zaènete v nejbližší dobì ve svých poslaneckých klubech zabývat. S pozdravem

Ing. Miroslav Uchytil Starosta Mìsta Chlumec nad Cidlinou a pøedseda okresní komise Komise pro bezpeènost na silnici E 67

V Chlumci n. C. 13. záøí 2000

Výsledky mìøení kvality ovzduší a hluku ze silnièní dopravy v Chlumci nad Cidlinou V období od 10. 7. do 21. 7. 2000 provedli pracovníci Okresní hygienické stanice Hradec Králové mìøení kvality ovzduší v našem mìstì v závislosti na stále narùstající dopravì. Pøi mìøení kvality venkovního ovzduší nebylo prokázáno zneèištìní SO2 (oxid siøièitý), PP (polétavý prach), O3 (ozón), CO (oxid uhelnatý) a benzenem. Namìøené koncentrace NOx (oxidy dusíku) pøekraèují povolené hodnoty jak 24 hodinové, tak pùlhodinové. V dobì mìøení kvality ovzduší byla podle meteorologických záznamù vysoká vlhkost vzduchu. Lze tedy pøedpokládat, že pøi suchém, teplém poèasí s vysokou intenzitou sluneèního záøení by byly namìøené koncentrace podstatnì vyšší u všech sledovaných škodlivin.

Mìøení hluku bylo provádìno hygieniky ve dnech 11. 7. - 12. 7. 2000. Hodnocení výsledkù mìøení bylo provedeno v souladu se Smìrnicí èíslo 43, jíž se stanoví zpùsob mìøení a hodnocení hluku ve stavbách pro bydlení, na stavbách obèanského vybavení a venkovním prostoru, svazek 37/1977 sbírky hygienických pøedpisù a vyhlášky èíslo 13/1977 Sb., o ochranì zdraví pøed nepøíznivými úèinky hluku. Nejvyšší pøípustná hodnota hluku ve venkovním prostoru v denní dobì je 50 dB (decibelù), v noèní dobì 40 dB. Monitoringem bylo namìøeno až 77 dB ve dne, a až 73 dB v noci. Z výše uvedeného je zøejmé, že hodnoty hluku v denní i noèní dobì jsou

vysoce pøekroèeny. Hluk lze považovat za škodlivinu, která mùže mít nezanedbatelný vliv na zdraví obyvatel (napø. se stoupající hluèností nastává neadekvátnì velká únava po práci, poruchy spánku, nárùst neurologických pøíznakù, hypertensní choroby, èasté katary horních cest dýchacích, opakované zánìty prùdušek, nárùst kožních onemocnìní, vøedová nemoc trávícího traktu). Pro zajímavost uvádíme tabulku „vyhodnocení stavu zneèištìní ovzduší“ a tabulku „24 hodinové mìøení - analýza po hodinách“ s výsledky mìøení hluku na poèet projetých motorových vozidel. Dana Vidieèanová vedoucí odboru výstavby a ŽP

Vyhodnocení stavu zneèištìní ovzduší za období od 10. 7. 2000 do 21. 7. 2000 Typ hodnocení: prùmìry

Interval vyhodnocení: 24-hodin od zaèátku mìøení tj. od 10.00 do 10.00 hod. následujícího dne

Èas (hh.mm.)

Den v mìsíci (èervenec 2000)

Datum

od 10.00 do 10.00

pondìlí

10.7.2000

12,2

139,8

46,1

93,6

od 10.00 do 10.00

úterý

11.7.2000

11,3

173,6

48,2

125,4

13,5

40,9

616,6

od 10.00 do 10.00

støeda

12.7.2000

10,5

112,3

39,9

72,4

26,7

38,5

441,7

od 10.00 do 10.00

ètvrtek

13.7.2000

9,3

141,1

53,1

88,0

40,7

42,5

484,9

od 10.00 do 10.00

pátek

14.7.2000

8,1

116,2

37,5

78,7

24,5

31,5

649,6

od 10.00 do 10.00

sobota

15.7.2000

4,6

44,6

19,6

25,0

28,6

27,6

505,4

od 10.00 do 10.00

nedìle

16.7.2000

5,8

62,1

26,0

36,1

35,8

20,3

425,7

od 10.00 do 10.00

pondìlí

17.7.2000

6,8

112,3

40,1

72,2

23,4

30,9

454,5

od 10.00 do 10.00

úterý

18.7.2000

9,7

136,7

46,5

90,2

21,4

48,0

521,9

od 10.00 do 10.00

støeda

19.7.2000

6,9

104,7

39,7

65,0

31,8

33,2

383,6

od 10.00 do 10.00

ètvrtek

20.7.2000

7,4

127,3

42,9

84,4

18,0

39,6

490,1

od 10.00 do 10.00

pátek

21.7.2000

6,0

125,5

37,9

87,6

22,2

39,0

416,8

SO2 NOx

10

oxid siøièitý oxidy dusíku

NO2 NO

SO2 NOX NO2 NO O3 Prach, PP CO (µg/m3) (µg/m3) (µg/m3) (µg/m3) (µg/m3) (µg/m3) (µg/m3)

oxid dusièitý oxid dusnatý

O3 PP

ozón polétavý prach

30,4

CO

33,1

444,1

oxid uhelnatý

Èas (hh.mm.)

Den v mìsíci (èervenec 2000)

Datum

Rychlost Smìr Vlhkost Teplota vìtru (m/s) vìtru (deg) (%) (st. Celsia)

od 10.00 do 10.00

pondìlí

10.7.2000

1,5

244,0

73,0

15,6

od 10.00 do 10.00

úterý

11.7.2000

0,8

228,8

91,0

12,1

od 10.00 do 10.00

støeda

12.7.2000

1,6

236,0

75,5

11,7

od 10.00 do 10.00

ètvrtek

13.7.2000

1,4

206,3

61,8

13,4

od 10.00 do 10.00

pátek

14.7.2000

1,2

233,5

88,5

12,2

od 10.00 do 10.00

sobota

15.7.2000

1,3

246,5

82,6

12,1

od 10.00 do 10.00

nedìle

16.7.2000

2,0

229,0

88,6

11,9

od 10.00 do 10.00

pondìlí

17.7.2000

1,5

244,0

92,9

12,1

od 10.00 do 10.00

úterý

18.7.2000

1,2

268,8

76,3

13,7

od 10.00 do 10.00

støeda

19.7.2000

1,9

246,5

74,0

13,4

od 10.00 do 10.00

ètvrtek

20.7.2000

1,2

241,5

73,5

13,7

od 10.00 do 10.00

pátek

21.7.2000

1,7

220,0

81,0

13,0

24 hodinové mìøení - statistická analýza po hodinách: LN = distribuèní (procentní) hladina zvuku A pøi kvantilu (100 - N) %, tj. hladina pøekroèená v N procentech z celkové doby mìøení

výsledky mìøení hluku

prùjezdy motorových vozidel

èas

L1 [dB]

L10 [dB]

L50 [dB]

L90 [dB]

L99 [dB]

LAmax [dB]

LAeq [dB]

auto

nákl. lehký

nákl. tìžký

bus

6-7

84,0

78,2

70,3

59,6

< 50

89,1

74,0

4

384

71

159

13

7-8

84,5

79,1

71,3

62,2

55,5

95,0

8-9

84,2

78,5

71,5

65,1

58,7

96,0

75,1

2

607

113

174

14

912

74,7

4

739

162

162

17

1085

9 - 10

84,3

79,3

72,2

65,1

60,2

92,0

75,3

3

793

141

231

19

1187

10 - 11

85,4

80,1

74,3

67,8

62,5

91,8

76,5

4

758

110

143

10

1025

11 - 12

84,7

80,3

74,2

66,8

61,8

95,7

76,4

5

739

101

147

8

1001

12 - 13

85,5

80,7

75,1

66,7

60,9

96,4

77,0

2

685

135

123

6

951

13 - 14

85,4

80,9

75,0

67,3

61,8

96,9

77,1

4

666

134

121

8

934

14 - 15

85,5

80,8

75,1

67,9

62,9

93,3

77,0

7

755

136

190

16

1104

15 - 16

84,7

79,8

73,4

65,3

59,0

96,7

76,0

3

697

129

194

14

1038

16 - 17

84,3

78,8

71,8

64,1

58,2

91,4

74,9

11

886

141

198

13

1250

17 - 18

83,5

78,2

71,0

62,7

56,3

93,3

74,2

14

794

143

129

26

1107

18 - 19

83,7

78,2

70,5

59,4

51,2

91,0

73,9

16

647

78

130

17

911

19 - 20

83,8

77,4

69,6

57,7

50,6

94,6

73,4

16

456

58

79

50

702

20 - 21

82,6

76,5

67,2

55,0

< 50

91,5

72,3

17

452

76

103

5

653

21 - 22

82,9

76,9

65,6

52,7

< 50

90,1

72,2

11

251

52

114

6

434

22 - 23

83,0

75,9

63,1

51,0

< 50

97,8

71,8

7

140

41

83

9

280

23 - 24

82,6

75,3

60,2

< 50

< 50

87,3

70,8

3

107

26

78

3

217

24 - 1

82,4

74,7

59,4

< 50

< 50

89,8

70,6

0

65

23

88

0

176

1-2

81,8

73,1

52,6

< 50

< 50

93,2

69,4

0

38

17

61

0

116

2-3

82,2

74,0

57,2

< 50

< 50

88,0

69,9

0

36

25

64

0

125

3-4

81,5

74,0

58,7

< 50

< 50

88,4

69,7

0

42

21

80

3

146

4-5

83,7

76,7

61,9

< 50

< 50

90,8

72,1

1

59

32

122

6

220

5-6

83,2

77,5

67,9

54,1

< 50

91,0

73,0

6

206

92

153

15

472

moto

celkem [ks/hod.] 633

LAmax [dB] - maximální hodnota namìøeného hluku v decibelech LAeq [dB] - zprùmìrovaná hodnota namìøeného hluku v decibelech

11

Výsledky mìøení: Výsledky mìøení jsou uvedeny jednak pøehlednì jednoèíselnou hodnotou ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro denní dobu (z 16-ti hodinových mìøení od 6.00 do 22.00 hod.) a pro noèní dobu (z 8-mi hodinových mìøení od 22.00 do 6.00 hod.), podrobnì pak v další tabulce po hodinách vèetnì statistických údajù (procentních hladin) a souhrnných údajù ze sèítání dopravy.

24 hodinové mìøení - výsledné ekvivalentní hladiny hluku: LAeq (denní) 2. poschodí 2 m pøed fasádou hotelu ASTRA doprava v denní a noèní dobì

71,1

doprava za 24 hodin celkovì [ks]

16679

okna. Po pondìlní vichøici mìli sklenáøi spousty práce, pøesto vše zvládli perfektnì. Patøí jim dík a uznání. Rodina Teplých, Liberec

0604 915 583, 0448/595 833

12

75,3

14927 1752

CENTRUM KULTURY - ØÍHÙV DÙM, Chlumec nad Cidlinou Pùvodnì jsem nemìl ani chu reagovat na pøíspìvek otištìný v minulém èísle Chlumeckých listù na stranì 13, kde se za „názory obèanù“ skrýval pøíspìvek snažící se hodnotit èervencovou nabídku Centra kultury. Autorka totiž svùj èlánek, bùhvíproè, nepodepsala plným jménem, ale pouze iniciálami. U kritických pøipomínek však podpis plným jménem dodává kritice žádoucí váhu stanoviska, za kterým si autor stojí. V tomto pøípadì tomu asi tak není. Jistì každý má na kritiku svaté právo, ale mìla by být podložena znalostmi a pádnými argumenty, které v tomto pøípadì zjevnì scházejí. Pominu-li název pøíspìvku, který musí dobrého uèitele èeského jazyka zasáhnout pøímo do srdce, staèilo zvednout telefon a zeptat se, rád bych poskytl odpovìï, což platí i o redakci Chlumeckých listù, která by mìla v podobných pøípadech dát ve stejném èísle prostor druhé stranì, aby ètenáø dostal do rukou vyvážený pøíspìvek. Pokud autorka pøíspìvku posledních jedenáct mìsícù nežila mimo tuto planetu, musela si povšimnout, že se v Øíhovì domì nìco dìje. Minimálnì to, že se zmìnila informovanost obèanù o probíhajících akcích, došlo k navázání plodné spolupráce se škol-

LAeq (noèní) [dB]

[ks/16 hod. ve dne, ks/8 hod. v noci]

Z redakèní pošty Vážená redakce, chtìli bychom prostøednictvím Chlumeckých listù podìkovat firmì Sklenáøství Netík, která nám ve velmi krátké dobì opravila rozbitá

[dB]

kami, školou, ZUŠ a ostatními organizacemi, že každý mìsíc najde program v Chlumeckých listech, plakátech kina apod. Je s podivem, že východoèeská média to zaznamenala... Je opravdu snadné kritizovat a lacinými hesly srovnávat kulturu se „sekáèem“. Ale abych neodbíhal od zmínìné èervencové nabídky programù. V tomto mìsíci byl Øíhùv dùm zadán pro školící a prezentaèní akce firem, ale na letním parketu se pøece jen konala jedna zajímavá akce, kterou již druhým rokem spolupoøádám s klubem Mekka v Novém Bydžovì, Veteránrallye. Škoda, že jsme se tam v tom èervencovém chladném a deštivém dni nesetkali... A k tomu „nadšení a nìkdy i riskování prodìlku“, každý kdo dnes poøádá jakoukoliv akci, a je to kulturní nebo sportovní, riskuje. Riskuje svùj èas, energii, finanèní prostøedky, jaké bude poèasí atd. Kdyby tím nadšením poøadatelé netrpìli, sedìli v pohodlí doma u televize, nic by se v Chlumci nedìlo. Jak dlouho by pisatelka riskovala vlastní prostøedky? Jednou, dvakrát, desetkrát? Risk je napø. uspoøádat nový festival, tøeba klasické hudby, jehož rozpoèet je dost vysoký a nikdo vám nezaruèí, že pøijde tolik lidí, aby se alespoò vrátily vynaložené ná-

klady. Mimochodem, koupila jste si lístek na koncert Václava Hudeèka, když vám tak chybìjí hudební festivaly a divadelní pøehlídky? Na loòském Klicperovì Chlumci jsme se také nepotkali. Na závìr bych chtìl krátce shrnout zhruba roèní èinnost Centra kultury, což jsem chtìl udìlat na jiném místì, ale budiž. Do konce záøí se zde uskuteènilo 52 kulturních a vzdìlávacích akcí, témìø stejný poèet prodejních a prezentaèních, tøicet soukromých a spoleèenských veèírkù a probìhl velmi zajímavý kurz znakové øeèi. Kolik kulturních akcí jste zaznamenala za pøedešlé dva roky v Øíhovì domì? M. Zmítko

Názor redakce Redakce uznává, že plánovat, organizovat a plynule zajišovat hodnotný a zároveò i pøimìøenì bohatý kulturní program není tak snadné, jak by se mohlo zdát. Zvláštì když zdejší lidé nemají dosud dostateènì vžitý návyk ochotnì opouštìt domácí pohodlí u televizoru a podpoøit svou úèastí veøejné kulturní akce tak, aby na nì kulturní centrum nemuselo doplácet. Shodujeme se nakonec v názoru, že pokud by mohl nìkdy vzniknout dojem, že tu, lidovì a s nadsázkou øeèeno, „chcípl pes“, není to rozhodnì vina kulturního centra, jehož vedoucí pan Zmítko navzdory nemalým objektivním potížím a nezøídka i nezájmu veøejnosti dìlá pro místní kulturu nìkdy i malé zázraky, jakým byl zdaøilý koncert Václava Hudeèka. Redakce je odhodlána užiteènou spoluprací mu záslužné a souèasnì nelehké úsilí co možná nejvíce usnadòovat. Jaroslav Vosáhlo

Škola se (zatím ještì) moc nehlásí Dostali jsme dopis, jehož pisatel si v pøípadì jeho otištìní vyhradil, že (z osobních dùvodù) zùstane v anonymitì. Jelikož nejde o jméno, ale o vìc, není nám nikterak zatìžko jeho pøání respektovat. Pochvaluje si úroveò Chlumeckých listù, což nás samozøejmì tìší... Má pouze jedinou drobnou pøipomínku k rubrice o chlumecké škole: „Uveøejòování výòatkù ze školních kompozic je zajímavé pouze pro rodièe tìch žákù, z jejichž úloh pocházejí. Rubrika by byla pro širší okruh ètenáøù zajímavìjší, kdyby byla nìjakým zpùsobem redakènì scelována a dotváøena informacemi o škole vùbec a o vyuèování i v jiných pøedmìtech, než je èeština, a doplnìna komentáøi k ukázkám žákovských prací. Když už chcete otiskovat vzorky ze školních slohù, doporuèoval bych, aby nebyly dlouhé, a hlavnì je nìjak vyhodnocovat a vybírat nebo zadávat témata, která vypovídají více, než jen o slohové dovednosti nìkolika vybraných žákù, ale o celkové úrovni znalostí a schopností žactva, o jejich názorech na závažné spoleèenské nebo životní otázky a o tom, jaký se u nich vlivem školního výchovného a vzdìlávacího pùsobení projevuje vývoj. Jsem pøesvìdèen, že ètenáøe zajímá, jaká je naše školní mládež a jak na ni pùsobí škola, jak se projevuje sociální situace i vlivy výchovy v rodinì, jaké mají dìvèata a chlapci názory na rùzné vìci, tøeba na svou vlastní budoucnost, jaký mají vztah k rodièùm, uèitelùm, k svému mìstu i k národní minulosti, k památkám, ale i ke státu, k veøejnému majetku atd. Jak se stavìjí ke školním povinnostem, jak tráví volný èas, jestli je škola baví nebo otravuje a jak jsou odolní vùèi škodlivým návykùm, jako je kouøení, nebo dokonce užívání drog. Rubrika by mohla být velice zajímavá a všestrannì užiteèná, kdyby obrážela celou širokou škálu problémù školy a výchovy dìtí a mládeže, jak se jeví z hlediska konkrétní praxe školy chlumecké, vèetnì stanovisek a názorù uèitelù a tøeba i rùzných pøipomínek, upozornìní a námìtù rodièù. Já vím, bylo by to pracnìjší, ale zase byste o nìco výše pozvedli obsahovou úroveò èasopisu, který - jak to tak sleduji - je vcelku velmi ètivý, informativnì obsažný, literárnì kultivovaný a hraje v životì mìsta jistì nezanedbatelnou roli. Snad se na mì nebudete hnìvat, že se snažím svým názorem pøispìt, i když jsem letitý penzista, jehož názory už nemusíte brát vážnì...“ Pisatel citovaného dopisu má ke škole i k mìstu nepochybnì vøelý vztah,

jak nás o tom ujistil nejenom jeho dopis, ale i dodateèný rozhovor u sklenky domácího rybízového vína. Že je letitým penzistou, neubírá nic na závažnosti jeho pøipomínky. Sami jsme u pøíležitosti zakonèení minulého školního roku, jak naši ètenáøi vìdí, vyslovili nadìji, že v novém školním roce se naše spolupráce s chlumeckou školou za laskavého pøispìní jejího øeditelství a s rozšíøenou úèastí uèitelského sboru výraznì prohloubí, abychom se o ní dozvídali více než jenom to, že se tam píší slohové úlohy, které se nìkterým žákùm nezøídka povedou velmi pìknì. Jsme si vìdomi, že celé mìsto støádalo dobroèinnì penízky, aby naše krásná školní budova dostala nový kabát. Teï ho má a všichni si pochvalujeme, jak jí to sluší. Jenže škola není jen budova. Mnohem dùležitìjší pøi všech pøednostech jejího renovovaného vzhledu je to, co se odehrává uvnitø. Vyuèovací proces, k nìmuž se tu po pìt dnù v týdnu pod dohledem pana øeditele scházejí uèitelé a žáci obojího pohlaví a nejrùznìjšího vìku. Jedni aby rozdávali vìdomosti, dovednosti a návyky, druzí aby si je osvojovali pro život, což jim dost èasto dojde teprve o øadu let pozdìji, až je budou potøebovat a zjistí, že si je zapomnìli osvojit. V každém pøípadì ale my, chlumecká veøejnost, která pøispìla škole na fasádu, máme živý zájem o to, co se dìje za jejími zdmi. Jak probíhá zmínìný vyuèovací proces, za jakých podmínek a s jakými výsledky. Nevíme totiž o tom skoro nic. V každém èísle Chlumeckých listù je sice pamatováno na rubriku Chlumecká škola se hlásí, ale kromì hrstky vzorkù ze slohových cvièení, které pro každé èíslo obìtavì a jistì pracnì pøipravuje dvojice uèitelek z kabinetu èeského jazyka, a to tak, že je možná celé hodiny vybírají z hory sešitù a pøitom je jistì ještì opravují a nìkdy možná i upravují pro lepší dojem, tu škola jako taková o sobì takøka, vlastnì vùbec nedává vìdìt. Nebýt zmínìných dvou uèitelek museli bychom rubriku zrušit ve prospìch nìjaké jiné instituce, která by projevila chu se hlásit. Jedinì loòské oslavy stého výroèí školy inspirovaly jisté oživení rubriky, ale hned poté byla reprezentace školy v našem èasopise opìt zcela ponechána v osvìdèených rukou uèitelské dvojice z kabinetu èeského jazyka. Stále marnì èekáme na pøíspìvky, které potvrdí oprávnìnost názvu rubriky Chlumecká škola se hlásí. Pøitom se nabízí tolik otázek, o nichž by se dalo, nebo dokonce mìlo psát. Na pøíklad: Jak je škola pøipravena na nový školní rok? Co èeká žáky nového? Jaké potíže bylo nutno pøeko-

nat a jaké dosud pøetrvávají? Co páni uèitelé a paní uèitelky? Jestlipak si náležitì odpoèali po námaze loòského roku? Je jich dost pro všechny potøebné obory? Jaká pøekvapení uchystalo ministerstvo uèitelùm, žákùm i rodièùm? Jak to vypadá s uèebnicemi a pomùckami? Jaký je v uèitelském sboru pomìr mužù a žen, a pokud je více žen, má to nìjaký vliv na efektivitu vyuèovacího procesu? Kolik je uèitelù zdejších a kolik dennì dojíždí? Má uèitel podmínky pro mimoškolní práci a zapojení do veøejné èinnosti? Do jaké míry škola a jednotliví uèitelé pomáhají mìstu zapojením do administrativní, kulturní nebo sportovní èinnosti? A co žáci? Jaký je inteligenèní i fyzický stav dnešní mládeže? Kázeò, zdvoøilost, snaha uèit se? Jaké mají podmínky pro školní práci? Jaký je vztah školní výchovy k výchovì v rodinì? Jak je postaráno o stravování uèitelù i žákù? Jaké je vùbec materiální zabezpeèení výuky? Jaká je nároènost osnov? Jaké zmìny jsou na obzoru v náplni i metodice výuky, v organizaci školy? Jaké sice na obzoru nejsou, ale mìly by být? Jaké jsou zkušenosti v jednotlivých pøedmìtech? Jak jde žákyním a žákùm matyka, fyzika, chemie, pøírodopis, dìjepis, zemìpis? Proè se øadí èeština k nejt잚ím a nejménì oblíbeným pøedmìtùm, anebo tomu tak již není? Jak se na škole praktikuje tìlovýchova a sport? Úèastní se škola nìjakých sportovních soutìží a s jakými výsledky? Objevuje se mezi žactvem deformace vztahù, napøíklad šikanování ze strany starších a silnìjších vùèi mladším a slabším a co proti tomu škola podniká? Jak spolupracuje škola a jednotliví uèitelé s rodièi, do jaké míry rodinná výchova usnadòuje nebo naopak ztìžuje výchovu a vyuèování ve škole? Jaká je praxe školy pøi volbì povolání? Naráží chlumecká škola na problém záškoláctví? Co sexuální výchova? Je toho spousta, o èem by se mohlo psát v rubrice Chlumecká škola se hlásí. Jsme si vìdomi toho, že uèitelé nejsou doposud náležitì zaplaceni ani za práci, kterou jsou povinni konat v rámci svých pracovních úvazkù, takže chápeme jejich nechu vìnovat se dobrovolnì èinnosti, která se neplatí. Nicménì nezištná práce pro obecné dobro patøila vždycky k tradicím uèitelského pùsobení bez ohledu na plat, který konec koncù ještì nikdy nebyl v souladu se záslužností práce uèitelù. Doufejme, že bude. Pøesto se již dnes osmìlujeme vìøit, že název naší rubriky nebude nutno mìnit tak, že slovo „hlásí“ nahradí jeho záporný protìjšek. Karel Richter

13

KDO JE KDO v Chlumci n. C.?

Karel FELGR

Nadšený skautský èinovník, který se velice zasloužil o existenci chlumeckého skautingu, a tím i o výchovu nìkolika roèníkù chlumecké chlapecké i dívèí mládeže a o vytvoøení tradic, na nichž mùže dnes stavìt obnovené skautské hnutí v našem mìstì. V dnešním svìtì ovládaném technickými vynálezy nedozírných možností zaèíná být èím dál prospìšnìjší a naléhavìjší udržovat v lidech lásku k pøírodì, smysl pro její krásu a neporušenost a potøebu co nejtìsnìjšího soužití s ní. To je poslání skautingu jako celosvìtového hnutí mládeže. Základy k nìmu již na zaèátku století, jak známo, položil americký spisovatel, malíø, pedagog a velký obdivovatel a znalec pøírody Ernest Thompson Seton, který pochopil, jak velkou výchovnou hodnotu má probouzet v mládeži zájem o táboøení a romantický pobyt v pøírodì. Stejnou ideu, jen s vyhranìnìjším vojenským zamìøením uskuteèòoval od roku 1908 britský generál Robert Baden-Powel zorganizováním oddílu mladých zvìdù (Boys-scouts) cvièících se v sobìstaèném splynutí s pøírodou vèetnì neslyšného kroku v lese, plížení, odhadu vzdáleností, pøedvídání poèasí, rozpoznávání svìtových stran, ètení map a orientace v terénu, roznìcování ohnì bez zápalek, ukojení hladu a žíznì v pøírodì, signalizace, vázání uzlù, sebeovládání a spousty dalších znalostí a návykù. Z tìchto podnìtù se vyvinula náplò skautské výchovy, která se kromì toho od samého zaèátku orientovala i na rozvoj duševních a morálních kvalit, èestnosti, pravdomluvnosti, nezištnosti,

14

citlivého vztahu k lidem, zvíøatùm, rostlinám i vìcem. Setonùv a Baden-Powelùv výchovný program zaujal i èeského pedagoga Antonína B. Svojsíka, který se s ním seznámil v roce 1910 za pobytu v cizinì a po návratu domù v roce 1912 založil u nás spolek Junák - èeský Skaut, s náplní pøizpùsobenou èeským pomìrùm. Rozvoj organizace pøibrzdila 1. svìtová válka, ale ihned po jejím skonèení v podmínkách novì vzniklé Èeskoslovenské republiky se poèalo u nás skautské hnutí rozmáhat. V roce 1922 se sešel první, ustavující sjezd èeskoslovenských Junákù-Skautù, který zvolil A. B. Svojsíka náèelníkem. V té dobì již mìl Chlumec nad Cidlinou se skautingem první zkušenosti. Pøed tøemi lety totiž poblíž mìsta o prázdninách táboøili skauti z PrahyVysoèan a Kutné Hory. Jejich tábor vzbudil zvìdavost Chlumeèanù a mezi mladými vyvolal zájem o skauting. Již následující rok, jak se doèteme

pokraji rozpadu, pøišel do Chlumce relativnì zkušený skaut Karel Felgr. Bylo mu tehdy 17 let, ale již pøedtím v Plzni, kde prožil dva roky jako student prùmyslovky, vstoupil do Junáka a stal se vedoucím oddílu Stopa. V Chlumci se s nezdolným elánem spolu s nìkolika studenty pustil do obnovy oddílu. Pod skautským jménem Èerný havran, v neustálém kontaktu s vyspìlým skautským oddílem v Kolínì, založil smeèku Vlèat, jejichž èinnost byla inspirována Kiplingovou Knihou džunglí. Jejím vùdcem se stal budoucí uèitel Václav Hájek, zvaný Akela. Bylo tak zdravì postaráno o dorost. Èinnosti oddílu vtiskl Karel Felgr pevnou organizaci. V místní škole se dík chápavé vstøícnosti øeditele konaly schùzky s bohatou a zajímavou skautskou náplní. Do oddílu se houfnì hlásili zájemci o èlenství. V roce 1933, po necelých dvou letech usilovné práce se již Vlèata i oddíl skautù pøedstavili veøejnosti v rámci velké výstavy chlumeckého okresu vzorovým táborem pod chlumeckou sokolovnou. Jinak pro schùzky oddílu bratr Felgr obìtavì zaøídil klubovnu v kùlnì na dvoøe svého otce. Jeho dí-

v Struèné historii chlumeckého skautingu zpracované J. Grussem, vznikl dvaadvacetièlenný oddíl Svazu Junákù - Skautù ÈSR. V následujícím roce uspoøádali svùj první 14denní tábor. O rok pozdìji pod novým vedoucím J. Cibulkou vzrostl poèet èlenù na 35. Odchodem vedoucího nastal útlum v èinnosti. Teprve koncem roku 1926 oddíl ožil zásluhou Rudolfa Prchlíka, ale po letním táboøe se jeho odchodem znovu ocitl v krizi. Na podzim 1931, v dobì nejvyšší nouze, kdy se oddíl èítající 2 nebo 3 èleny zmítal na

lem byl i skuteèný velký skautský tábor podle všech ideálních pøedstav u rybníka Flejšar v lese u vesnice Štít v roce 1934. Rok nato se jako vedoucí znovu postaral o neménì úspìšný tábor Vlèat a Junákù na témže místì. Krize byla zdárnì pøekonána. Chlumecký skauting Felgrovou zásluhou vstupoval do svých nejúspìšnìjších let. 30. kvìtna 1936 se konal slavnostní slib Vlèat a Junákù. Souèasnì vznikl dívèí roj, pozdìji zvaný Svìtlušky, a oddíl skautek, takže bylo nutno pøikroèit k reorganizaci èlenstva. Byl utvoøen

sbor (pozdìji støedisko), složený z vedoucích jednotlivých chlapeckých i dívèích oddílù. Jako sborový vedoucí byl do èela chlumeckého skautingu zvolen uèitel Josef Veselý a holiè Oldøich Veselý ve funkci jeho zástupce. K podpoøe skautských oddílù se ustavilo Sdružení rodièù a pøátel Junáka za pøedsednictví øeditele školy Františka Prágra. Junáci, kteøí pøekroèili hranici 18 let, založili samostatný oddíl Oldskautù. Celkem už poèet èlenù dosáhl stovky. „Ano,“ vzpomíná 86letý dùchodce Karel Felgr dnes, „to byly nejhezèí roky. Mìli jsme už u Cidliny klubovnu, tu známou Smetanovu chaloupku. Dìlali jsme pod mým vedením velké tábory u rybníka Babydolák u Pøepych, kde se vystøídaly všechny oddíly. Kromì Vlèat, která táboøila na Hrázce. Podnikali jsme celodenní výlety se zajímavým programem a s pøespáním pod stany v lese. Dìlali jsme taky velké táboráky s programem i pro veøejnost na Mraèòovce, závody hlídek... Úèastnili jsme závodù v Hradci i jinde a vždycky se naši umístili na pøedních místech. V rámci celého okrsku, který tvoøily skautské oddíly z Hradce, Kuklen, Tøebechovic a Nového Bydžova, jsme si vybojovali èelné postavení a nakonec jsme byli mezi nejlepšími v celé Jiráskovì župì, kam patøily okrsky celých východních Èech. Jednou, teï už pøesnì nevím, kdy to bylo, nás pøijel navštívit sám A.B. Svojsík. V Dìlnickém domì mìl pøednášku. Pamatuji se na to jako dnes. Nazval ji Pøíroda, radost a mládí. Taky jsme nacvièili divadlo. Jmenovalo se to Do tábora. Hrálo se v Záloženském domì v bøeznu 1936. Hra mìla velký úspìch. Bylo nabito.“ Nadešel osmatøicátý rok. Nikdo ještì netušil, že první republice v jejích pùvodních hranicích zvoní hrana. 5. února navštívil chlumecké støedisko náèelník Junáka Rudolf Plajner v doprovodu župního zpravodaje Alfonse Neumana. Neskrblil chválou. Støedisko shledali oba funkcionáøi v nejlepším, naprosto vzorném poøádku po stránce organizaèní, materiální i pokud jde o èinnost a dosahované výsledky. Pochvalná zmínka o chlumeckých skautech zaznìla i ve zprávì o èinnosti na župním sjezdu v Hradci Králové, jehož se zúèastnila i chlumecká delegace. Léto toho roku bylo dusné. Republika žila horeènými pøípravami k obranì pøed hrozícím útokem nìmecké armády. Prázdninový tábor, který se konal na bøehu rybníka u obce Sopøeè, obrážel napìtí a nervozitu té doby.

Tábor vedl tentokrát Josef Slavíèek, nebo Karel Felgr se jako vedoucí støediska úèastnil ètrnáctidenní lesní školy v Štìnkovì u Tøebechovic. 17. záøí 1938 zemøel zakladatel èeského a èeskoslovenského skautingu prof. A.B. Svejsík. Jeho pohøbu, který jako by byl pøedzvìstí blížících se pohrom pro republiku i skautské hnu-

žova. Tøebaže jídlo bylo již k dostání jen v omezeném množství na potravinové lístky, táborníci si na nedostatek jídla nemohli stìžovat dík mlynáøi Stulíkovi, který je zásoboval moukou, chlebem, a dokonce buchtami. Stalo se však nìco zcela nepøedvídaného. Vedení tábora dostalo na základì okupaèních úøadù pøíkaz tábor pøedèasnì

tí, se zúèastnila i skautská delegace z Chlumce s Karlem Felgrem jako støediskovým vedoucím v èele. Èinnost støediska neochabla ani po rozbití republiky a nìmecké okupaci èeských zemí. Naopak skauti (stejnì jako sokolové) se tím houževnatìji zamìøili na upevòování vlastenecké soudržnosti a odhodlání pøi vhodné pøíležitosti povstat k obnovì republiky. O èinorodosti skautù svìdèí zmínìná již Grussova struèná historie chlumeckého skautingu: Duben 1939 - celostøedisková soutìžní akce - Hledání pokladu. Vydávání støediskového èasopisu Vpøed. Nacvièeno vzpomínkové pásmo o básníku skautovi Jiøím Wolkrovi - pøedvedeno veøejnosti v sále Záloženského domu. Nacvièena hra J. Foglara Tábor ve Sluneèní zátoce, jejíž pøedstavení sklidilo obrovský úspìch. Uspoøádán letní tábor v Bažantnici u Nechanic, zamìøený na skládání nároèných zkoušek k získání odznaku Tøí orlích per. Vydávání støediskového èasopisu Winoga. Výstavka rukodìlných prací skautù s ukázkou táboøení... A byl tu neblahý rok 1940. Støedisko pod Felgrovým vedením žilo usilovnou pøípravou letního tábora na Šibenièáku u obce Hradištko. Zaèátek byl slibný. Tábor byl ukázkovì vybudován v nádherném prostøedí borových lesù na bøehu rybníka Proudnice, který nabízel všemožné vodní radovánky. Pozvání k úèasti pøijala i družina junákù z Nového Byd-

ukonèit a zrušit. Nìmecké úøední instance, jimž byl vlastenecký duch Junáka trnem v oku, vyhlásily zákaz této organizace a zabavily veškerý její majetek. Støediskový vedoucí Karel Felgr byl vyslýchán gestapem. Vyšetøovalo se, jaký byl obsah ideové výchovy ve skautských oddílech. Podaøilo se utajit skuteènost, že probíhala v èeskoslovenském republikánském duchu. Písemná agenda, kterou mìl uloženu v domku svého otce, neobsahovala naštìstí nic kompromitujícího a všichni vyslýchaní umìli držet jazyk za zuby. Hned první den Kvìtnového povstání v roce 1945, které v Chlumci vypuklo 5. kvìtna pod dojmem rozhlasových zpráv o bojích v Praze, se Karel Felgr, stejnì jako další junáètí èinovníci i èlenové dali k dispozici vojenskému velitelství v èele s mjr. Šafránkem, který organizoval pøípravy k vojenskému odporu. Zároveò inicioval aktivizaci junáckého èlenstva v zájmu obnovy støediska. V atmosféøe kvìtnové osvobozenecké euforie se hlásily do Junáka desítky chlapcù a dìvèat. Èinnost støediska pod Felgrovým vedením za agilní úèasti Josefa Slavíèka, Václava Hájka, Josefa Strnada, Josefa Grusse a dalších zaèala plnìním naléhavých veøejnì prospìšných úkolù. Skauti pøevzali službu spojek vojenského velitelství, pomáhali pøi soustøeïování a hlídání trofejního materiálu, úèastnili se pra-

15

covních smìn pøi úklidu mìsta. Již v èervenci 1945 se konal v bývalém barákovém zajateckém táboøe na Èerné hoøe v Krkonoších první letní tábor, jehož náplní byly dopoledne døevaøské práce v lese a ve zbytku dne junácký program. Postupnì bylo v Chlumci vybudováno dobøe vybavené støedisko, zahrnující pìt chlapeckých oddílù i s novì založeným vodáckým a ètyøi oddíly dívèí pod ústøedním vedením Karla Felgra a O. Veselého jako jeho zástupce. Støedisko vykazovalo neobyèejnì bohatou èinnost, poèínaje pravidelnými týdenními schùzkami oddílù s pøitažlivým skautským programem pøes skvìle zbudované a vzornì vedené tábory, závody hlídek, víkendové výlety s táboøením a noèními bojovými hrami, veøejné táboráky s komickými výstupy a písnìmi pøi kytaøe, nacvièo-

vání divadla, pálení èarodìjnic s programem, vydávání èasopisù, rukodìlné práce, úèast na celomìstských slavnostech pochodem èlenstva s vlajkami a s vytrubováním sboru fanfárových trubaèù. Mimoøádným dojmem zapùsobila na celé mìsto Benátská noc na Cidlinì s pestrým, veselým programem, zakonèená ohòostrojem. Pøi jednom z veøejných táborákù místonáèelník Junáka Preininger v rámci vysokého ocenìní chlumeckého støediska vyznamenal jeho vedoucího Karla Felgra za úèast v odboji a za zásluhy o rozvoj junáckého hnutí Junáckým køížem III. stupnì. Spolu s ním byli vyznamenáni i další ètyøi zasloužilí èlenové: V. Hájek, J. Felgr, P. Hochman a J. Gruss. Poúnorová promìna politických pomìrù dospìla v létì 1949 k zaèlenìní Junáka do jednotné organizace Èes-

koslovenského svazu mládeže, kde ztratil svou osobitost... Jen nakrátko ožil v dobì „pražského jara“ v roce 1968, ale to již Karel Felgr, umožòoval nové generaci, aby pøebírala štafetu jeho zkušeností a jeho nadšení. Normalizace rozmach hnutí zmaøila. Teprve rok 1989 uvolnil prostor nové mladé vlnì skautských nadšencù vedené MUDr. Krenèíkem, aby touto úctyhodnou štafetou dosáhla cíle, jímž je plné uplatnìní skautských ideálù ve výchovì tìlesnì i duševnì zdatných a morálnì vyspìlých, vlastenecky smýšlejících dìvèat a chlapcù. Pøejeme jim zajisté plný zdar v této záslužné èinnosti, který bude nejvìtší odmìnou Karlu Felgrovi, nezapomenutelnému prùkopníku skautského hnutí v Chlumci nad Cidlinou.

Jak dojíždìt

dosažitelnými spoji dopravních prostøedkù, stresem z oèekávání újezdu autobusu èi vlaku (vzducholodì, vrtulníku, povozu), hledáním zpùsobù, jak získat rùzné slevy a prùkazky výhod, a výbìrem vhodného ošacení, které by sneslo nároky hromadné pøepravy cestujících, aniž by zpochybnilo jejich dùstojnost lidské bytosti. Tím nechci tvrdit, že by dojíždìní neposkytovalo také urèité možnosti kulturního vyžití, nabízí se napø. možnost luštìní køížovek, studia odborné literatury, èi (lépe) pokleslých literárních žánrù, uèení se cizím jazykùm, ale shodli jsme se na tom, že to není ono. Z vlastní zkušenosti vím, že není lehké udržet si kulturní úroveò ve vlaku, autobuse, metru, tramvaji, èi na kole (znal jsem zoufalce dojíždìjícího na kole do práce 60 km!). Osobnì jsem prošel všemi možnostmi a nakonec jsem vždy skonèil u dudáka (byla-li vhodná parta). Ale vrame se ke skupinì zoufale dojíždìjících do Litomyšle. Žehrali jsme na svùj osud a podivovali jsme se nad tím, že žádná spoleèenská vìda nezkoumá øádnì fenomén dojíždìní, neuchopila jej do kleští teoretických paradigmat a neosvìtlila a nepopsala jej. Vždy co lidí neustále odnìkud nìkam dojíždí a je zdrojem nevyužitých zkušeností, zážitkù a poznatkù! Usoudili jsme, že alespoò èásteènì vìdní deficit napravíme a založili jsme klub tìžce dojíždìjících. Èleny se mohli ovšem stát pouze jedinci dojíždìjící ze vzdálenosti nad 50 km a déle než 90 minut. Ostatní podnormoví dojíždìjící pak spadali do kategorie støednì dojíždìjících s problémy v podstatì smìšný-

mi. Mezi další parametry dojíždìní spadaly také kombinace dopravních spojù, starobylost dopravního prostøedku a výrazový slovník pøepravcù. Ukázalo se ale, že nìkteøí jedinci se všem normám zcela vymykají. Takovou problémovou osobou byl místní výtvarník Míra V., který se nám nevešel do žádné kategorie. Tento hodný muž a zanícený ufolog (všichni výtvarníci jsou nìjak zvláštnì trhlí) totiž bydlel na samotì 10 km od Králík a jedna cesta do Litomyšle mu zabrala prùmìrnì 4,5 hodiny. Také jeho zpùsob pøepravy byl jedineèný. Nejprve na kole (v zimì na bìžkách) dorazil do Králík, odtud se vlakem è. 1 pøesunul do Èeské Tøebové, pokraèoval vlakem è. 2 do Ústí nad Orlicí (nebo do Chocnì) a odtud odjel autobusem (èi podle okolností vlakem z Chocnì) do Litomyšle. A totéž dennì zpátky! Pøespávat v Litomyšli na internátì odmítal s poukazem na zneèištìné ovzduší tohoto èistého mìsta. Nicménì, po dohodì s železnièáøi, obèas pøespal v nádražní ubytovnì pro prùvodèí, strojvùdce a vlakvedoucí v Èeské Tøebové. Ostatnì železnièáøi jej považovali za svého èlovìka a zamìstnance drah, ovšem režijní výhody mu neposkytli. Tento pozoruhodný muž mìl díky svým cestovním zkušenostem vypìstován jakýsi záhadný orientaèní smysl a anticipaci k jízdním spojùm, které šly nad lidské chápání. Tak jednou vyrazil celý sbor školy na povinný vlastivìdný zájezd do Krnova. Odjezd byl brzo ráno najatým autobusem z Litomyšle a nikdo nepøedpokládal, že by se Míra mohl dostavit vèas k odjezdu. Míra opravdu nepøišel i od-

Spousta Chlumeèákù, jak jsem si povšiml, dojíždí dennì nìkam do práce, do Hradce, do Bydžova, do Nymburka, nebo dokonce do Prahy. Vím, co to je dojíždìt. Kdysi jsem pùsobil na škole v Litomyšli a do místa svého pùsobištì jsem dojíždìl z Hradce Králové. Celá procedura putování obnášela chùzi na autobusové nádraží (30 min.), jízdu autobusem (1 hodina) a chùzi do školy (20 min.), takže dennì jsem urazil zhruba 130 km a utratil 4 hodiny èasu. Jak každý uzná, na náladì mnì tento rituál nepøidal a i fyzicky jsem znatelnì strádal. Ostatnì èeština stav dojíždìní vyjadøuje zcela jasnì: pøedpona do- vždy znaèí ukonèení nìjaké èinnosti napø. dojedl jsem, dozpíval, dokoukal, dopracoval jsem (to) a pøedponou naznaèuje zhoubný dùsledek èinnosti pro nositele dìje. Což zajisté platí i o dojíždìní, by šlo o èinnost opakovanou. Brzy jsem zjistil, že vìtšina uèitelského sboru oné školy odkudsi dojíždí. Nebylo divu, že jsme se my dojíždìjící sešli ráno pøed výukou ve sborovnì, shltli kávu a vymìòovali si zkušenosti z èerstvì nabytých jízdních dojmù. Diskuse se pøevážnì toèila kolem dopravních prostøedkù, jejich úrovnì, možných i nemožných spojù a nerudných promluv pøepravcù. Témata rozhovorù byla pochopitelná, protože je všeobecnì známo, že životní styl dojíždìjících se neøídí ideály, tužbami, láskou, osobní kariérou èi jinými vyššími hodnotami, ale jízdním øádem,

16

Karel Richter

jeli jsme bez nìho. Kodrcali jsme se zamlženou podzimní krajinou a mrzutí pozorovali ubíhající silnici. Ke všemu nás pøed Moravskou Tøebovou vyhnali na dlouhou objížïku po okresních cestách. Tu se v zákrutu cesty v šedém oparu objevila známá mírnì kulhající postava výtvarníka Míry nepochybnì neochvìjnì kráèející smìrem k 200 km vzdálenému Krnovu. Naložili jsme ho a podrobili výslechu. Marnì. Nebyl nám schopen vysvìtlit, jak se ocitl na objíždìné trase, jak odhadl èas, kdy budeme projíždìt, ani jak vùbec mohl vìdìt, že tudy budeme projíždìt. Já si myslím, že Míra už byl geneticky pøizpùsoben dojíždìní a do vínku dostal speciální mozkové a smyslové vybavení, které mu umožòovalo chytit a použít kdykoliv jakýkoliv dopravní spoj. Pro tento vzácný dar jsme zøídili pro Míru zvláštní kategorii extrémnì tìžce dojíždìjící a udìlali mu výsady, které ale jeho stoickou a otrlou povahu nijak nevzrušily. Tomuto ideálu dojíždìní jsem se pozdìji pokusil pøiblížit. Když jsem byl po nìjaké dobì definitivnì vyhoštìn ze školství, nastoupil jsem do jakési záhadné funkce jednoho zemìdìlského družstva. To sídlilo ve vzdálené vesnici, jak to ostatnì mívají zemìdìlská družstva ve zvyku. Moje denní cesta do družstva obnášela tehdá chùzi na autobus, cestu autobusem (30 km), pìší pøesun na železnièní nádraží, cestu vlakem (15 km) na menší zastávku a odtud závìreèný pochod (3 km) do družstevní vísky. Celkem bratru nìco pøes tøi hodiny kombinované pøepravy. Ale pøipouštím, že jsem Míru nepøekonal, také proto, že obèas mne do

vesnice ze zastávky odvezl nìjaký dobrosrdeèný øidiè. A také èasovì jsem byl pod normu extrémnì dojíždìjícího výtvarníka. Ostatnì není si na co stìžovat. Tisíce lidí dojíždìjí do zamìstnání, trpnì snášejí jeho útrapy a neskuhrají. Podle statistik takoví Pražáci dojíždìjí do práce prùmìrnì 1 hodinu a pøitom zpravidla kombinují rùzné varianty cesty. Pražáci vùbec tvoøí zvláštní kategorii dojíždìjících. Jsou totiž úèastníky mìstské hromadné dopravy - MHD a pøežití jedince v hromadì dopravovaných je vysoce nároèné. Také jsem prožil toto ponižující postavení nìkolik let a dodnes na nì s pohnutím vzpomínám. Z nabytých zkušeností usuzuji, že Pražáci jsou pro pøežití v dopravních prostøedcích vybaveni následujícími specifickými znaky: ploché nohy (pro udržení stability), vytahané ruce a odulé svalstvo (jako obranná dispozice pro úpolová cvièení - pro strkání, tahání a pøetlaèování jiné lidské síly a pro úchop madel èi èástí spolucestujících) a koneènì strnulý a skelný pohled, umožòující pøehlížet omdlévající babièky, starce, invalidy a revizory. Pražák je také silný dopravní individualista a nemá tendenci se sdružovat, pakliže k tomu není donucen zvláštní situací. Pøi výluce spoje, pøeložce tramvají, snìhové kalamitì (od 5 cm výše) se sjednocuje ke spoleènému lání a proklínání pøepravcù. Zkrátka, my dojíždìjící a pøepravovaní tvoøíme zcela urèitì zvláštní a velmi poèetnou skupinu obyvatel, unikající zøejmì pozornosti sociologù, psychologù a politikù. A pøi tom je jasné, že

se jedná o lidi zvláštì dobøe vybavené k boji o pøežití v civilizované spoleènosti. Dokonce se domnívám, že pøi dlouhodobém dojíždìní se nìkteré znaky pravdìpodobnì stávají dìdiènými dispozicemi. Ne jistì vždy, ale napø. u tìžce dojíždìjících pravdìpodobnost zmìny genetického kódu hranièí témìø s jistotou. Potomci takových osob se zøejmì vyznaèují zvláštním zakøivením páteøe vhodným pro autobusové a tramvajové spoje, pøíènì plochou lebkou uzpùsobenou pro využití opìrek hlavy ve vlaku, širokou ploskou chodidla pro udržení rovnováhy v jízdì ve stoje, agresivnì strukturovanou psychikou pro boj v tlaèenici, pøípadnì dalšími znaky. Bylo by vhodné upozornit snoubence hodlající uzavøít sòatek za úèelem plození dìtí, aby spíše než po RH faktoru pátrali, zda v pøíbuzenstvu nastávajícího se nevyskytoval tìžce dojíždìjící. Miláèku, mìla by znít otázka pøi pohledu na skelný pohled a zbytnìlé spodní svalstvo protìjšku, a co dìdeèek, opravdu tìžce nedojíždìl? Genetický kód dojíždìní se mùže totiž pøenášet i pøes generaci a opatrnosti není nikdy dost. Ale nezoufejme. Situace se mìní s rozšiøující se spoleèenskou nabídkou zpùsobù pøepravy. Tøeba smìøujeme k individualizaci pøepravy pøes internet èi jinak. Dokonce jsem nedávno vidìl Pražáka øítícího se do práce na Babetì. Jednou rukou øídil své vozidlo, druhou volal komusi z eurotelu. Je vidno, že dojíždìt se bude rùznì. Jen jedno je jisté. Pìšky do práce nebude chodit nikdo. Jan Solfronk

Naše zdraví

(v rùzných krémech) uvádí úspìšná léèba paradentózy, snížení únavy, zlepšení výkonnosti nejen osob vyššího vìku, ale i mladých jedincù pøi trvale vysokých nárocích na výkonnost. Za významnou je tøeba považovat ochranu cév pøed usazováním cholesterolu a vzniku ateriosklerózy. Q10 zvyšuje úèinnost prevence a léèby ischemické choroby srdeèní a vysokého krevního tlaku. Zdálo by se, že na jednu látku je toho hodnì. Vše ale tkví ve dvou základních vlastnostech Q10: pùsobí jako výkonný antioxidant a je základní látkou, která zajišuje pøemìnu energie získané z potravy na jediný druh energie, kterou jsou buòky schopné využít. Koenzym Q10 je neustále vìdecky zkoumán. V Japonsku se užívá pøedevším pøi léèbì srdeèních chorob, ale také k posílení imunitního systému. Vý-

sledky nìkterých amerických výzkumù svìdèí o tom, že Q10 chrání i žaludek a dvanácterník - mùže urychlit i zhojení vøedu dvanácterníku. Koenzym Q10 je látka tìlu vlastní. Její velkou pøedností je, že ji nelze pøedávkovat a dosud nebyly zjištìny žádné závažné nežádoucí úèinky. Mùžeme-li vìøit výsledkùm laboratorních pokusù, jeho pravidelné užívání prodlužuje vìk. Co však již v praxi bylo potvrzeno, preventivní podávání Q10 pøed operacemi, hlavnì srdce, významnì snižuje riziko nepøíjemných komplikací. Pøíznivé úèinky Q10 se projevují velmi pomalu až po nìkolika týdnech podávání. Jestliže se nìkdo cítí mnohem lépe už po nìkolikadenním podávání, poukazuje to na to, že v jeho tìle byl velký nedostatek koenzymu Q10. Jana Luòáková

Zásoba energie v našich buòkách, a tím i v celém organismu, je zajišována koenzynem Q10. Tato látka je obsažena ve všech buòkách a její pøítomnost je nezbytná ke všem biologickým procesùm a k udržení našeho zdraví. Zhruba do tøiceti let vìku si organismus vyrábí tento koenzym sám v množství, které je potøebné pro normální funkci bunìk. Po tomto vìku množství koenzymu Q 10 v organismu klesá, proto je nezbytné koenzym Q10 dodat prostøednictvím stravy nebo doplòkové výživy. Pøirozenými potravinovými zdroji jsou makrely, losos, sardinky, hovìzí srdce a játra. Tyto potraviny jej obsahují v nejvìtším množství. Ze známých úèinkù koenzymu Q10 se kromì pøíznivého pùsobení na ple

17

Sázavské linky

V polovinì srpna vyjel kroužek Modelové a skuteèné železnice k øece Sázavì na svùj první „minitábor“. Konal se od 12. do 15. srpna v chatovém táboøe pøi chatì Sázava v Malovidech u Èeského Šternberka. Jeho název Sázavské linky byl odvozen z víkendových akcí ÈD, které sem každý druhý víkend vypravovaly historické parní vlaky „Posázavské linky“, a to z Prahy do Kácova a zpìt. Vše zaèalo v sobotu 12. srpna na chlumeckém nádraží. Vlakem jsme se vydali pøes Velký Osek, Kolín a Ledeèko do Malovid. Chatový tábor je umístìn pøímo v sousedství této zastávky, a tak jsme již za nìkolik minut po výstupu z vlaku byli na místì. Ubytovali jsme se v chatkách a následovalo seznámení s chatou a jejím okolím. Pøi procházce jsme zhlédli prùjezd parního vlaku, který okolo tábora právì projíždìl smìrem na Èeský Šternberk (foto è. 1). Poté následoval obìd. Celé stravování bylo zajištìno formou plné penze v jídelnì chaty Sázava. Po chutném obìdì jsme pøes Sázavu pøebrodili na její druhý bøeh a vydali jsme se do Èeského Šternberka na prohlídku hradu (foto è. 2). Na místním hradì se mimo jiné také natáèel seriál Arabela. Pouèeni historií Šternberkù, sestupujeme zpìt do mìsteèka a vydáváme se na místní nádraží, kam již pøijel parní vlak Posázavských linek. Nastupujeme do nìj a jedeme podél Sázavy, kterou v Ratajích pøejíždíme po mostì a po prùjezdu tunelem zastavujeme v Ledeèku. Zde prozatím naše cesta párou konèí. Zatím co se pára vydává na cestu do Prahy, my jdeme procházkou po znaèené turistické cestì pøes vrch Žákov a osadu Poøíèko zpìt do chatového tábora. Po pøíchodu zkoušíme vodu v Sázavì a je èas veèeøe. Závìr dne patøí soutìží s otázkami o hradu, který jsme odpoledne navštívili. Druhý den je ve znamení páry. Nejprve ráno po snídani jdeme procházkou do Ratají nad Sázavou, kde na odboèce tratì do Kolína oèekáváme výjezd parního vlaku z tunelu a jeho pøejezd pøes most pøes Sázavu (foto è. 3). Tímto vlakem jedeme do Èeského Šternberka a zpìt se vracíme motorovým vlakem. Tím se ale ještì s párou nelouèíme. Po obìdì se koupeme v Sázavì a poté již jedeme vstøíc páøe opìt do Šternberka. Tentokrát jedeme až do Èerèan, kde v místním depu sledujeme zbrojení lokomotivy vodou a její otáèení na toènì, a to po-

18

mocí ruèního pohonu! Šest pracovníkù otáèí toènu. Zbývá ještì èas na fotografování pøed lokomotivou (foto è. 4). Je to vršovický ètyøkolák 434.2186, lokomotiva, která na této trati ještì za

parního provozu jezdila a po letech byla znovuzprovoznìna v depu Praha - Vršovice. Cesta zpìt vede motorovým vozem øady 810, které již na místní trati zdomácnìly a pouze o víken-

foto è. 1

foto è. 2

foto è. 3

foto è. 5

dech je u pøímých vlakù z Prahy nahrazují lokomotivy øady 742. Po pøíjezdu do Malovid na nás již èeká veèeøe. Pak jsme si zahráli „ruské kuželky“ a další soutìž, tentokrát o parním vlaku, kterým jsme najeli celkem 47 kilometrù. Tøetí den minitábora jedeme na dopolední výlet do blízkého Kácova a po obìdì se stává hlavním bodem programu Sázava. Je krásné sluneèné poèasí, takže nic nebrání koupání a také si vyjíždíme na kánojích (foto è. 5 a 6). Èas u vody utíká a již je èas na pøípravu táborového ohnì. Vyrážíme do lesa na døíví a spoleènými silami z lesa stahujeme velkou kupu suchých vìtví. Po veèeøi je na programu ještì

foto è. 4

foto è. 6

vyjížïka vlakem do Kácova spojená s prohlídkou motorového vozu. Po návratu se již zešeøilo a to je pravý èas k zapálení ohnì. Oheò je zapálen a opékají se vuøty. Všem chutnají a pak dále sedíme u ohnì a vyprávíme si o železnici a nejen o ní, o všem, co chlapce zajímá. Prostor dostávají i rùzné veselé historky. Oheò pomalu dohoøívá, mìsíc již vystoupal na oblohu a krásnì se odráží na hladinì Sázavy. Ještì sledujeme pøíjezd posledního vlaku dne a je èas veèerky. Závìreèný den dopoledne jdeme ještì jednou do Šternberka a navštìvujeme bývalou strážní vìž, která patøí k hradu a slouží jako rozhledna. Po vý-

stupu po toèitých schodech se nám naskýtá pøekrásný výhled po okolí (foto è. 7). Do tábora se vracíme vlakem a po obìdì se pomalu chystáme na zpáteèní cestu. Dìtem se moc domù nechce, tolik se jim minitábor na Sázavì líbil. Za rok bychom chtìli s naším kroužkem jet opìt. Závìrem chci pochválit všechny dìti za perfektní chování. Stejnì tak se jim dostalo pochvaly i od paní Seifertové - vedoucí chaty Sázava. V záøí se se všemi tìším na další práci v kroužku a rádi zde mezi sebou pøivítáme i další zájemce o modelovou i skuteènou železnici! Bohumil Špecinger

foto è. 7

19

Dùm dìtí a mládeže v Chlumci nad Cidlinou Nabídka akcí na mìsíc øíjen 2000 14. 10. Drakiáda (sobota) Zveme dìti i rodièe na soutìž v létání drakù. Hodnotit budeme draky vyrobené i zakoupené. Kdo má zájem získat stavebnici draka i odbornou ra du - má tuto možnost v klubovnì leteckých mo deláøù vždy ve støedu nebo v pátek od 16.00 do 19.00 hodin (cena: 10,- Kè). Zaèátek: ve 13.00 hodin Místo: závodištì V lipkách Startovné: 10,- Kè Vítìzové všech kategorií obdrží diplom i odmìnu!! 18. 10. Podzimní bìh zámkem (støeda) Soutìžit se bude jednotlivì. Hodnotí se èas i body získané na stanovištích. Sraz: ve 14.30 hodin u zámecké kašny Startovné: 10,- Kè Pøedpokládaný konec: v 17.00 hodin

21. 10. Výstava železnièních modelù - 22. 10. Prohlédnout si budete moci modelová kolejištì (So - Ne) velikostí TT, HO a O a modely lokomotiv, vozù a modely vyrobené èleny kroužku. Na výstavì bude probíhat prodej modelových potøeb firmy DELTAX c.z. ze Všestar. Kde: klubovna kroužku modelové a skuteèné železnice Kdy: oba dny od 13.00 do 17.00 hodin Vstupné: 10,- Kè (dìti 5,- Kè) Podzimní prázdniny 26. 10. Tajný cyklistický výlet (ètvrtek) Sraz: v 8.30 hodin v areálu DDM u zahradnictví S sebou: kromì kola dobrou náladu + jídlo a pití, peníze, pláštìnku a sportovní obleèení Návrat: v 16.00 hodin opìt k areálu Poplatek: 20,- Kè Pøihlásit se mùžete nejpozdìji do 25. 10. 2000!!! Pøihlášky i další informace obdržíte v DDM (( 595 357) nebo ve škole v dobì úøadních hodin - støeda 9.35 - 9.55 hod.

Domov dùchodcù V Podzámèí zakládá Výbor dobrovolníkù V Podzámèí jsme rádi, když si obyvatelé udržují své kontakty s širší komunitou. Návštìvy pøíbuzných i pøátel jsou vždy vítány a bereme je jakou souèást života domova. Myslíme si však, že by nemuselo zùstat pouze u návštìv. Chtìli bychom více spoléhat na obèany, že nám pomohou pøi zajišování péèe o lidi z Chlumce n. C. a okolí. Možná si to ani neuvìdomujeme, ale právì dobrovolníci, kteøí pomáhají s péèí, posouvají již dnes kvalitu života obyvatel v seniorských zaøízeních o stupínek výš. DD V Podzámèí již øadu dobrovolníkù má, jsou jimi muzikanti, rùzní pøednášející, sponzoøi atd., atd., kterým velmi dìkujeme. Chtìli bychom však víc, nabídnout možnost dobrým lidem, kteøí mají potøebu pøedat druhému èlovìku trochu lásky, možnost realizovat se ve vznikajícím Výboru dobrovolníkù našeho domova. Možná si kladete otázku, co tedy mohu dìlat? Funkcí ve Výboru dobrovolníkù se mùžete úèastnit organizování živého a pestrého sociálního programu, vèetnì návštìv umìlcù v domovì, výletù minibusem. Vynalézavé aktivity výboru by mohly mít vyústìní v zábavných programech,

které jsou pro obyvatele DD bezplatné, a oslavách narozenin, které by nikdy nemìly probìhnout bez povšimnutí. Dobrovolníci také mohou nabídnout „dìlání spoleènosti“ anebo „naslouchající ucho“ jako doplnìk péèe personálu. Výbor mùže také pomoci s nápady k získávání finanèních prostøedkù na kulturnì-spoleèenské aktivity. Vy, které jsme oslovili, jste možná senior, možná pøíbuzný, možná ještì sleèna nebo mladý muž, máte vùli a lásku, pøijïte k nám, urèitì najdete možnost jak využít svoje schopnosti.Vždy Vás uvítáme.

POZVÁNKA na VÝSTAVU FOTOGRAFIÍ BABIÈKA, DÌDEÈEK 9. - 13. øíjna 2000 od 8.00 do 17.00 hodin

SENIORSKÉ DNY PRO CHLUMECKOU VEØEJNOST V DD V PODZÁMÈÍ

Výstava se koná v rámci Seniorských dnù ku pøíležitosti Mezinárodního dne seniorù v pøízemí Domova dùchodcù V Podzámèí

20

Kontakt pro dobré lidi: DD V Podzámèí, Øíhova 365, Chlumec n. C. Tel.: 0448/595 104 Mgr. Libor Košál øeditel DD Do 5. øíjna pøijímáme snímky do výstavy fotografií na téma Babièka, dìdeèek. Tyto snímky mohou být jakékoli, nové i staré, barevné i èernobílé, rùzných rozmìrù.

9. 10.

Pedikúra a rehabilitace - zdarma 14.00 - 16.00 hodin

10. 10.

Léèba bylinkami - pøednáška od 14.00 hodin

11. 10.

Relaxaèní posezení a muzikoterapie 14.00 - 16.00 hodin

Zahrada východních Èech

Svátkem všech zahrádkáøù a milovníkù zahrádek bude výstava ovoce a zeleniny v Èastolovicích, která se koná ve dnech 6. až 8. øíjna 2000. Oblastní výstava na ploše 850 m2 ukáže všem návštìvníkùm, co se dá ve východoèeském regionu vypìstovat. Tradièní výstava pod heslem Radost, Krása, Užitek je v letošním roce rozšíøena o samostatné expozice kvìtin, okrasných døevin, bonzají a komplexní ochranu a ošetøování ovocných stromkù. Vystavena budou jablka rezistentní, tolerantní, nejvíce rozšíøené odrùdy, ale i starší a osvìdèené odrùdy. Dále každý návštìvník bude moci zhlédnout rùzné druhy hrušek, švestek, oøechù, stolového vína, ménì známé ovoce a v neposlední øadì i zeleninu všeho druhu. Kvìtinová výzdoba v celém areálu Sokolovny v Èastolovicích doplní bohatou aranžérskou výzdobu. Pro zájem-

ce bude dále pøipravena stálá poradenská služba, prodej ovocných stromkù, prodej ovoce ke konzumaci i k uskladnìní, prodej okrasných døevin a kvìtin. Zahrádkáøské potøeby a pomùcky budou taktéž zastoupeny v bohatém výbìru. Stánkový prodej kvìtin a odborné literatury jistì uvítá každý návštìvník. Kvalitní obèerstvení a kulturní program doplní celý rámec výstavy. Odborná pøednáška Ing. Loudy a Ing. Zímy z ústavu exper. botaniky ze Støížovic o pìstování rezistentních odrùd jistì bude pøínosem pro návštìvníky. Taktéž praktická ukázka aranžování kvìtin bude souèástí výstavy. Slavnostní zahájení výstavy provede pøedseda republikové rady ÈZS pan dr. Klimeš ve spolupráci s delegacemi okresních orgánù ÈZS Východoèeského kraje. Svátek zahrádkáøù bude doplnìn kulturním programem v prùbìhu celé výstavy. Pro hromadné návštìvy i jednotlivce bude zajištìna možnost prohlídky v zámku v Èastolovicích. ZO ÈZS Èastolovice

Územní rada ÈZS v Rychnovì n. Knìž. a ZO ÈZS Èastolovice ve spolupráci s OÚ Èastolovice poøádá

ve dnech 6. - 8. øíjna 2000 výstavu ovoce a zeleniny

ZAHRADA VÝCHODNÍCH ÈECH „RADOST - KRÁSA - UŽITEK - 2000“

AREÁL SOKOLSKÉ ZAHRADY, SOKOLOVNY A JÍDELNA ZŠ V ÈASTOLOVICÍCH Pro návštìvníky je pøipraveno: - vystavené ovoce a zelenina od zahrádkáøù a velkopìstitelù, vèetnì jablka roku a pìstitelských specialit - odborné pøednášky, poradenská služba, ukázky aranžování kvìtin - stánkový prodej keramiky, hrnèíøských výrobkù, zahrádkáøské potøeby - ruèní strojky pro kutily - prodej ovoce, ovocných stromkù, okrasných døevin a keøù - prodej pokojových rostlin z dovozu za výhodné ceny - bohaté obèerstvení po celou dobu výstavy - prodej odborné literatury, zajímavých knih a CD - doprovodný kulturní program - možnost návštìvy renesanèního zámku Èastolovice Bližší informace na telefonu Obecní úøad telefon

0444/323 804 organizaèní záležitosti, sponzoøi a úèast 0444/323 637 úèast zahrádkáøù 0444/323 911 všeobecné informace

PROGRAM JEDNOTLIVÝCH DNÙ PÁTEK 6. 10. 2000 9.00 SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ ZA ÚÈASTI OKRES. ORGÁNÙ VÈK A ÚSTØEDÍ ÈZS 11.00 ZASEDÁNÍ ÚZEMNÍCH RAD VÈK A ÚSTØEDÍ ÈZS PRAHA 14.00 ZAHÁJENÍ VÝSTAVY VÝTVAR. DÌL ŽÁKÙ ZŠ ÈASTOLOVICE 15.30 ARANŽOVÁNÍ KVÌTIN 18.00 UKONÈENÍ PRVÉHO DNE VÝSTAVY SOBOTA 7. 10. 2000 8.00 ZAHÁJENÍ DRUHÉHO DNE 9.00 ZASEDÁNÍ PØEDSEDÙ ZO ÈZS RYCHNOVSKÉHO OKRESU

10.00 13.00 15.00 16.00 18.00

KONCERT HUDBY „ÈASTOLOVAÈKA“ BESEDA - PÌSTOVÁNÍ REZISTENÈNÍCH JÁDROVIN, ING. LOUD, ING. ZIMA, ÚEB STØ͎OVICE KONCERT HUDBY „ÈASTOLOVAÈKA“ ARANŽOVÁNÍ KVÌTIN IKEBANA UKONÈENÍ DRUHÉHO DNE

NEDÌLE 8. 10. 2000 8.00 ZAHÁJENÍ TØETÍHO DNE 9.30 KONCERT COUNTRY SKUPINY „ŠPUNTI“ 11.00 ARANŽOVÁNÍ KVÌTIN 13.30 KONCERT COUNTRY SKUPINY „ŠPUNTI“ 15.00 ARANŽOVÁNÍ KVÌTIN IKEBANA 17.00 UKONÈENÍ VÝSTAVY, VYHODNOCENÍ VÝSTAVY

21

A. Lauterbach

Pùlnoèní host (K výroèím V. K. Klicpery)

Uprostøed chlumeckého námìstí stojí na severní stranì jednopatrový dùm èp. 21 jako rohák, jehož úzké prùèelí je natoèeno k námìstí a v pøízemí má dosti prostorný krám. Svou delší boèní stranou pøiléhá do postranní ulièky smìøující k pile, v níž je zároveò hlavní vchod. V pokoji v prvním patøe tohoto domu s tøemi okny do námìstí se ještì svítilo. Mladík asi dvacetiletý, jen v pumpkách a košili, sedìl za stolem a cosi psal. Zøejmì student. Ale úkol to zaruèenì nebyl. Napsané si právì polohlasnì pøedøíkal. SOSNOMIL Ty chceš mì opustit? Buï proklet Býd i pes mùj Rychlan. To Bùh mì trestá. KRÁSKA Mùj otèe, za Janem mì vede cesta, jdu hledat jej a Moraninu sluj. Zde klidnì žij a Bùh tì opatruj! Když vrátím se, pøijdem s Janem oba. Vtom se otevøely dveøe a do pokoje vešla studentova matka. „Nech už toho,“ promluvila, „a pojï spát. Brzo bude pùlnoc. Zítra je taky den.“ „Já vím, maminko. Ale chci ještì dopsat druhé jednání.“ „Samým psaním jsi zapomnìl i na veèeøi,“ jemnì ho pokárala, když uvidìla na stole netknutou veèeøi. „Zapomnìl, ale nemám hlad.“ „Oèi se mi klíží, nemohu tak dlouho ponocovat. Jdu si lehnout. Pøišla jsem ti jenom popøát dobrou noc.“ „Dobrou noc, maminko, a hezky se vyspi!“ Když za ní zapadly dveøe, opìt oèima pøeletìl svùj rukopis, aby si uvìdomil, kde pøestal. „Ano tady. Když vrátím se, pøijdem s Janem oba.“ Trochu se zamyslil, a vzápìtí se jeho pero rozbìhlo opìt po papíru. SOSNOMIL Ó, zùstaò. Bìda mi! Nebe zloba biè svùj rozplétá. Je má to vina, a tedy dopadá. MAREŠ (vejde) Zlá novina, mùj pane. Je venku tma jak v ranci a vítr s deštìm v jednom tanci krok podráží. Po svìtle ni stopa. Ve tmì spadl pan Býd do pøíkopa a zabil se. SOSNOMIL Je spravedlivý bùh. MAREŠ A pes vᚠRychlan chodil jako duch, když pøivedla jej na hrad Morana. My tušili, že nedožije do rána. A stalo se. Zdechl. SOSN0MIL To soudný den, to za høích odplata.

22

Šastnì dopsal závìr druhého jednání. Odložil pero, narovnal se v køíži, zády se opøel o lenoch židle a zavøel oèi. V této pozici ticha setrval nìjakou chvíli bez hnutí. Pojednou pocítil, že sladká mlha mu zastírá mysl. Hlava ztìžkla a bezdìky klesla na ruce položené na stole. Ještì jako z dálky zaslechl, že hodiny na sv. Voršile odbíjejí pùlnoc. Po tichém zaklepání vstoupil do pokoje muž statné postavy, odìný v tmavohnìdý, pomìrnì dlouhý kabát s vysokým stojacím límcem, ve svìtlešedých kalhotách s úzkými nohavicemi, s kloboukem v ruce. „Dobrý veèer,“ pozdravil pøíchozí. „Já vím, že tato noèní doba není vhodná k návštìvám, ale už jsem to nemohl vydržet. A tak jsem si øekl, že se aspoò na skok k vám podívám, vždy to není daleko. Z toho podstavce na námìstí, na který mì vdìèní chlumeètí rodáci pøed mnoha léty posadili, dobøe vidím do vašeho pokoje.“ „Pak jste tedy pan profesor Klicpera,“ pøekvapenì vyhrkl student. „Jaká to vzácná návštìva.“ „Zvìdavost mì sem dohnala,“ pokraèoval Klicpera. „Dennì vás vídám, jak nad stolem jste naklonìn a jak horeènì cosi píšete takovou prazvláštní psací potøebou, kterou ani v inkoustu nenamáèíte.“ „To je plnicí pero, pane profesore, a až si našetøím nìjaké peníze, koupím si psací stroj.“ „Zajímavé,“ podivil se Klicpera. „Já jsem všechny své hry husím brkem psal, a vy teï na to máte už i stroj. A co píšete? Smím se podívat?“ Student potìšenì souhlasil. „Ale ovšem, s radostí. Prosím.“ Podal mu celou složku dvou doposud napsaných jednání. Klicpera se zadíval na pøední list a zvuèným hlasem èetl. „Morana aneb Kterak Jan za chrta byl dán. A tady v závorce pod tím napsáno je Podle pana Klicpery.“ Klicpera se pousmál. „To je dobré. Podle pana Klicpery. Já tuto hru jsem podle svého vìrného pøítele pana Karla Sudimíra Šnajdra napsal, èerninského aktuára, a vy dnes zase podle mne. Jaký to kolobìh.“ „Když dovolíte, pane profesore, rád bych trochu pozmìnil ve tøetím jednání smrt èarodìjky Morany. Ve vaší høe se Morana propadne s jeskyní a všemi furiemi do nitra zemì. Já chci ji promìnit ve strom.“ „Hezká myšlenka,“ souhlasil Klicpera. „A nemusíte se mi omlouvat. Každý autor má pøec právo uplatnit svùj nápad.“ „Totiž u nás v Luhách takový strom zvaný Morana existoval.“ Klicpera se optal. „Øíkáte existoval. To už není?“ „Bohužel. Pøed léty úplnì vyhoøel, když lesní dìlníci vypalovali v jeho dutinì vosy.“ „Ach, Luhy, naše krásné Luhy. Darmo vzpomínat!“ povzdechl si Klicpera. „Bože mùj,“ zaèal se omlouvat student, „teprve teï si uvìdomuji, jaký jsem nezdvoøák. Prosím, posaïte se, pane profesore.“

„Dìkuji,“ odpovìdìl Klicpera a posadil se do pøistaveného køesla. „Leè, vrame se k té vaší høe.“ Klicpera v ní zalistoval. „Ale, ale, podívejme se. Vy ji v øeèi vázané komponujete. To chvályhodné.“ A zaèal èíst úryvek z Hraboòova výstupu. Smìješ se mi? Pane mùj, jsou svaté vìci na zemi, jež bez mezí jsou, bez hranic a práv, všechen rozdíl padá, vznešenost i mrav, když ve dvou srdcích láska zahoøí. „Myšlenku jen verš dovede zušlechtit,“ pokraèoval Klicpera. „Dobøe jste volil. Já rovnìž Pegasa jsem sedlal, mì rovnìž múzy Erato èi Euterpé obèas na èelo líbaly, ale Thalii, jsem pøec jen prózou vìrný zùstal.“ „A na její poèest jste napsal mnoho divadelních her, že.“ „Nìco pøes padesát. Vždy pro mì celý svìt byl dramatickou básní.“ „Bohové vás milovali.“ „A divadla jen skromnì hrála,“ trpce dodal Klicpera. „Ale, pane profesore. Èí divadla se dosud hraji? Pana Štìpánka, vašeho odvìkého soupeøe, nebo ty vaše? No, vidíte. A zvláštì vaše veselohry jsou stále živé. Když jsme v roce sedmatøicátém u nás v Chlumci uctívali vaše narozeniny, na vaši poèest prvním Klicperovým Chlumcem, hrála se vaše hra Každý nìco pro vlast.“ „Vzpomínám si, vzpomínám. Paní správcová, vinopalník Mláto, mlynáø Pytel, sládek Skoøápka. Co mrzutostí, ba zlostí jsem s ní prožil. Tak tøeba tamhle na protìjší stranì rynku bydlel Ondøej Bubáèek, punèocháø, a ten vám lhal, jen se mu od huby prášilo a toho...“ „A toho jste vtìlil do postavy Tadeáše Pravdomluvy ve své veselohøe Lháø a jeho rod.“ „Bravissimo. Jste dobøe obeznámen. A to mì tìší. I další postavy jsem si takto z chlumeckého prostøedí vybíral a mnoho dalších nesnází jsem musel pøekonávat. Dole u mostu pøes Cidlinu mìl svùj krám cechovní øezník Matìj Bejèek, lakomec a vydøiduch k pohledìní, pro haléø by si koleno vrtat nechal a v hospodì se vždycky dovedl u ostatních zadarmo pøiživit, aniž by taky nìkdy svým mìšcem zaklepal.“ „Tak jako Koliᚠve vaší frašce Divotvorný klobouk, že.“ „Právì tak. Však mi nemohl dlouho na jméno pøijít, když se v nìm poznal, a když mì mìl potkat, radìji se na druhou stranu díval, aby mì nemusel pozdravit.“ „Jistì vás potìším, pane profesore, když vám prozradím, že vaše Veselohra na mostì byla zhudebnìna jako opera.“ Klicpera se blaženì pousmál. „Vida, jakého ocenìní se mi dostalo. Mladý muži, tou zprávou jste mì nadmíru potìšil.“ „A vaši Bìlouši se také stále hrají. O té veselohøe se traduje, že vznikla na základì sázky.“ „Ano, vlastnì máte pravdu,“ pokyvoval souhlasnì hlavou Klicpera. „Stalo se to v Praze na Støeleckém ostrovì. Ve veselé spoleènosti si jedna rozmazlená dáma z vyšších kruhù pøála k svému životnímu štìstí koèár s párem bìloušù. Všichni se rozesmáli a mì pak zaèali škádlit, když dokážu vykouzlit všechno na svìtì, že bych mìl milostpaní i ty bìlouše opatøit. Jako uznávaný dramatik že musím dokázat napsat veselohru i na tenhle koòský námìt. A nato pøišla sázka jednoho z pøítomných, že moje fantasie pøed jen tak vysoko nesahá. Za pár dní však svou sázku prohrál, protože jsem do spoleènosti pøinesl hotovou veselohru s názvem Bìlouši, a dokonce už naèisto pøepsanou.“

„Vychoval jste øadu výteèných lidí, kteøí proslavili naši vlast. Tyl, Škroup, Neruda.“ „Souhlasím s vámi,“ pøitakal Klicpera. „Za svého profesorování v Hradci to byli právì Škroup a Tyl. Jistì znáte všechna ta veselá vypravování o nich. O Tylovi bych rád pøesto ještì toto dodal. Když Tyl, po pøíchodu z Prahy do Hradce, se stal mým žákem, choval se zpoèátku ke mnì jako k svému profesoru velmi zdrženlivì a ani se mi nesvìøil se svými básnickými plody, jichž mìl už pìkný svazeèek. Teprve mùj pøítel, profesor Chmela, mì naò upozornil. A já si Tyla velmi oblíbil. Po skonèení školního roku jsem jej vybídnul co svého premianta, zdali by nechtìl u mì prázdniny strávit, což Tyl s radostí pøijal. S celou rodinou jsem odjel do Chlumce, a Tylovi jsem pøiøkl hodnost vrchního kuchaøe. Pochlubil se mi totiž, že se v Praze nauèil trochu kuchaøit, proto jsem jej pøimìl, aby u mì v umìní kuchaøském pøedepsané zkoušky složil. Tak jsme spolu po nìjaký èas hospodaøili, pøièemž Tyl kuchtil stále jen telecí maso, brzo peèené nebo smažené, brzo zadìlávané nebo dušené, až se nám obìma teletina nadobro zošklivila. I spisovatelstvím jsme se nepøestali obírat. Psal jsem tehdហvámi pøipomínanou Veselohru na mostì a Tyl Statného Benedu. A to, co jsme oba za dne napsali, to jsme si veèer vzájemnì pøedèítali, pøi èemž i moje maminka bývala pøítomna a poslouchávala. Ach, to byly krásné veèery!“ „Pane profesora, vzpomenete si, jak jste psal svou dramatickou prvotinu?“ „Mám ji stále v jasné pamìti.To jsem byl tak ve vašem vìku, taky student, zaèetl jsem se do románu Zdenìk Zásmucký... Sotva jsem jej pøeèetl, tu rytíøi a duchové blaniètí se mi jasnìji pøed oèi stavìli, mluvili, jednali, že jsem musel utéct ze své tiché svìtnièky, abych v hluèných ulicích tyto pøízraky ze své mysli zahnal... Leè poulièní lomoz a ryk dodával blanickým rytíøùm ještì vìtší životnost. S rozpálenou hlavou pøibìhl jsem domù a zaèal jsem psát své první dramatické dílo, èinohru Blaník. Bohužel až po tøech letech se koneènì provozovala ve Stavovském divadle. Ještì pøed premiérou však jeden z pražských profesorù tehdy o mnì napsal: Klicpera, dramatický básník? To je k smíchu. Vždy je z Chlumce, kde by se v tìch bažinatých planinách básnický duch mohl vylíhnout, a pak Cidlina není Peneus a bøehy její nejsou údolí Tempe. - Vidíte, už od poèátku jsem se s nepochopením, pochybnostmi a nepøíznivou kritikou setkával.“ „Rohovína jste napsal dokonce za jedinou noc. Obdivuji se vám, pane profesore. Skláním se pøed geniem vašeho ducha.“ „Ale ono to vždycky tak lehce nešlo, mladý muži,“ odporoval Klicpera. „Byly chvíle, kdy jsem na místì pøešlapoval, jak se øíká, a ne a ne se z místa hnout. Inu chce to být trpìlivý. A potom nesmí se nic uspìchat. Všechno potøebuje dùkladnou pøípravu. Pøijmìte to ode mne jako radu a životní zkušenost. A teï opravdu je už nejvyšší èas jít nazpìt. Já už zase musím na svùj piedestal, døív než se rozední. Dìkuji za hezký veèer. Vám pak pøeji, mladý muži, abyste šastnì tøetí jednání dokonèil a aby se vaše hra líbila.“ „Dìkuji vám, pane profesore.“ Možná, že už to pan profesor Klicpera ani nezaslechl, nebo pøi odchodu za ním dveøe neobyèejnì rychle zapadly. „Bože, hochu,“ podivila se studentova matka, když ráno pøišla do jeho pokoje. „Ty jsi únavou spal celou noc na stole. Tak blaženì se usmíváš. Copak se ti asi hezkého zdálo?“ A po špièkách vyšla z pokoje.

23

EVROPSKÁ UNIE (pokraèování)

BEZPEÈNOST, HRANICE, VÍZA, JUSTICE

Schengenská dohoda stala souèástí Smlouvy o Evropské unii. Velká Británie a Irsko se však k schengenské zónì bez hranièních kontrol nepøipojily, takže pøi vstupu do tìchto dvou èlenských státù se i obèané EU setkají s hranièními kontrolami. Závazky plynoucí ze Schengenské smlouvy zatím nejsou zcela uplatòovány ani v Dánsku, Finsku a Švédsku.

61

64

Jsou státy Evropské unie propojeny i v oblasti vnitøní bezpeènosti a soudnictví?

Spolupráce ve vnitøní bezpeènosti a justici patøí mezi základní pilíøe Unie. Udržování práva, poøádku a vnitøní bezpeènosti bylo však vždy vnímáno jako velmi citlivé z hlediska státní svrchovanosti. Souèástí Unie se tato oblast spolupráce stala až zaèlenìním do Maastrichtské smlouvy. Èlenské státy si ovšem pøály podržet politickou integraci na nižší úrovni, a proto se vnitøní bezpeènost a justice nestaly v celém rozsahu spoleènou politikou Unie. Znamená to, že v oblasti trestních vìcí a policie se zatím jedná pouze o spolupráci èlenských zemí, zatímco udìlování víz, azylù a pøistìhovalectví už spadá mezi spoleènou politiku Unie.

62

Potøebuje obèan Evropské unie k návštìvì jiného èlenského státu pas, anebo nejsou na vnitøních hranicích žádné kontroly?

Ke zdárnému pøekroèení vnitøní hranice mezi èlenskými státy postaèuje obèanovi jeho identifikaèní karta (obdoba obèanského prùkazu). Samozøejmì, že stejnou funkci plní i cestovní pas. Faktem však je, že kontroly na vnitøních hranicích jsou èasto spíše ojedinìlým úkazem. V mnoha pøípadech prùjezd pøes vnitøní hranici Unie cestující vùbec nezaznamená, což se týká i obèanù z neèlenských zemí. Kolony aut èekajících na hranièní kontrolu jsou minulostí. Nìkteré èlenské státy však hranièní kontroly obèanù pøicházejících z jiných zemí Unie stále provádìjí.

63

Které státy Evropské unie umožòují volný prùjezd pøes hranice a které stále ještì kontrolují i obèany Unie?

Pøístup k hranièním kontrolám se odvíjí od Schengenské dohody: v roce 1985 se Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Francie a Nìmecko v lucemburském Schengenu dohodly na zjednodušení policejních hranièních kontrol se zámìrem tyto kontroly úplnì odstranit. Dalším krokem bylo schválení Schengenské provádìcí dohody z roku 1990, která umožnila pøekraèovat vnitøní hranice na všech pøechodech zmínìných státù bez osobních kontrol. Dohodu poté podepsaly Itálie, Španìlsko, Portugalsko, Øecko, Rakousko, Dánsko, Finsko a Švédsko. Od roku 1999 se

24

Znamená to, že do schengenské zóny (tedy do oblasti, kterou tvoøí zemì, jež podepsaly Schengenskou dohodu) mùže kdokoli vstupovat bez jakýchkoliv kontrol?

Nikoliv. Rušení hranièních kontrol uvnitø schengenské zóny je provázeno mnohem pøísnìjšími kontrolami na vnìjších hranicích, tzn. na hranicích Unie s neèlenskými zemìmi schengenské zóny. Obèané Unie tam narazí na bìžnou osobní kontrolu s tím, že vùèi státním pøíslušníkùm Velké Británie a Irska mùže být kontrola pøísnìjší, nebo tyto dvì zemì nejsou signatáøi dohody. Velmi dùkladné kontrole se pøi vjezdu do schengenské zóny nevyhnou obèané tøetích státù. Speciálnì je upraven režim odbavování na letištích státù Schengenu. Zvláštní èást letištì je totiž vymezena pro cestování uvnitø schengenské zóny a cestující v ní neprochází pasovou kontrolou. Pøi cestování mimo schengenskou zónu musí cestující projít buï kontrolou pro obèany EU, nebo kontrolou pro obèany ostatních státù.

65

Uplatòují státy Evropské unie jednotnou vízovou a azylovou politiku vùèi tøetím zemím?

V oblasti udìlování víz obèanùm tøetích státù a harmonizace azylové legislativy se èlenské státy dohodly pøijmout bìhem dalšího období øadu spoleèných postupù. Rada EU má pravomoc stanovit seznam státù, jejichž obèané musí mít pro pøekroèení vnìjších hranic Unie vstupní vízum. Rada má také urèit postupy a pøedpoklady pro udílení víz jednotlivými èlenskými státy, pravidla pro jednotné vízum i podmínky, za nichž pøíslušníci cizích státù mohou svobodnì cestovat na území Unie. Pokud jde o azyl a uprchlíky, Rada má mj. stanovit minimální standardy pro pøijímání uchazeèù o azyl v jednom z èlenských státù i podmínky uznání státních pøíslušníkù tøetích zemí za uprchlíky. Smyslem spolupráce v této oblasti je zajistit, aby se osoby ze tøetích státù prohlášené za nežádoucí v jednom státu Unie nemohly pøesunout do jiného a tam žádat o azyl a aby ilegální uprchlíci byli vráceni do státu, v nìmž poprvé vstoupili do Unie. Pøedevším touto problematikou se zabývala Evropská rada na zasedání ve finském Tampere v øíjnu 1999. Nedospìla však zatím k zásadní dohodì. Jedním z výsledkù bylo, že uložila Komisi vypracovat spoleèný postup pøi posuzování žádostí o azyl a definovat pojem „politický uprchlík“.

66

Existuje nìco jako evropská policie, tedy spoleèná policie Evropské unie zajišující napø. poøádek v ulicích?

To sice ne, ale první evropští policisté na úrovni vyšetøovatelù se už brzy zaènou školit, což je jeden z výsledkù zasedání Evropské rady v Tampere. Ve Smlouvì o EU se èlenské státy dohodly na užší policejní spolupráci jak na úrovni pøíslušných orgánù v jednotlivých zemích, tak prostøednictvím Evropského policejního úøadu (Europol), který slouží k výmìnì informací v rámci Unie a pomáhá pøí prevenci a boji s terorismem, ilegálním obchodem s drogami a závažnou mezinárodní kriminalitou. Spoleèné postupy policie v rámci Unie zahrnují mimo jiné spolupráci pøi pøedcházení, odhalování a vyšetøování trestných èinù. Smlouva také umožòuje provádìt operativní policejní akce spoleèných týmù, v nichž jsou zastoupeni pøíslušníci Europolu. Na již zmiòovaném zasedání Evropské rady v Tampere byl mj. dohodnut pøísnìjší postup proti tzv. praní špinavých penìz.

67

Mají orgány Evropské unie nìjaký vliv na rozhodování národních soudù?

Pøímý vliv na rozhodování národních soudù Unie nemá. Existuje však nadnárodní orgán - Soudní dvùr Evropských spoleèenství, u kterého se lze domáhat práva. Ten se však nezabývá trestními pøípady, jako jsou krádeže nebo násilné trestné èiny, ani bìžnými spory mezi obèany, nýbrž slouží jako nejvyšší soud pro otázky práva Evropských spoleèenství. Øeší napø. spory mezi èlenskými státy nebo žaloby Komise proti èlenskému státu. Rozhoduje také, zda Rada a Komise postupují v souladu s právem ES. Žaloby mohou k Soudnímu dvoru podávat nejenom státy, ale i soukromé osoby, firmy èi jiné organizace, pokud mohou doložit, že se jich urèitá sporná záležitost pøímo dotýká. Pokud jde o spolupráci èlenských státù v soudnictví, dohodly se mimo jiné na postupném pøijímání spoleèných minimálních norem u trestných èinù a trestù z oblasti organizované kriminality, terorismu a obchodu s drogami. Spoleèný postup se také uplatòuje v oblasti extradice (vzájemného pøedávání obžalovaných) a u civilních záležitostí, jako jsou rozvody, mateøská péèe apod.

68

Na kterou instituci Evropské unie se mohou obèané obrátit, mají-li problémy s úøady?

Jedním z práv obèanù Unie je právo stìžovat si Evropskému ombudsmanovi (veøejný ochránce práv). Stížnosti se mohou týkat nesprávných úøedních øízení institucí Unie, jako jsou Komise, Rada, Evropský parlament atd. Evropský ombudsman se tedy nezabývá stížnostmi na místní, regionální èi národní úøady. Mezi „nesprávná úøední øízení“ patøí napø. úøední podvody, nespravedlnosti, diskriminace, zneužití moci, odmítnutí podat informaci nebo prùtahy pøi rozhodování. Ombudsman po obdržení stížnosti nejprve ovìøí, zda je oprávnìn se jí zabývat. Pokud ano, zaène

provádìt šetøení (pokud mu nepøísluší stížnost øešit, musí stìžovateli oznámit z jakého dùvodu). Ombudsman se snaží zajistit nápravu jednáním s nesprávnì jednajícím úøadem. Pokud je to nezbytné, navrhne tomuto úøadu, jak má být pøípad vyøešen. Úøad pak musí do 3 mìsícù informovat ombudsmana o opatøeních, která hodlá uèinit. Pokud nepøijme ombudsmanovo doporuèení, ombudsman mùže o takovém pøípadu podat speciální zprávu Evropskému parlamentu. O výsledku šetøení ombudsman informuje stìžovatele.

69

Jakou podporu v konzulárních záležitostech mùže obèan Evropské unie oèekávat od orgánù Unie, pokud se ocitne na území tøetího státu?

Všichni obèané EU mají právo na konzulární èi diplomatickou ochranu, navštíví-li zemi, která není èlenem EU. Mohou tedy využívat zastupitelských úøadù ostatních èlenských státù, pokud jejich vlastní zemì v navštíveném státu nemá diplomatické nebo konzulární zastoupení.

70

Mají øidièské prùkazy získané v jednom státu Evropské unie univerzální platnost na území celé Unie?

Ano. Evropský øidièský prùkaz zavedla Unie v roce 1996. Motoristé tedy pøi jízdì do jiného èlenského státu nemusí na tuto záležitost myslet, jelikož jsou vzájemnì uznávána i národní øidièská oprávnìní. Øidièi však musí vést v patrnosti rozdílné maximální rychlosti v rùzných èlenských státech èi odlišné normy na obsah alkoholu v krvi. Pokraèování pøíštì

Pøetištìno z publikace 100 otázek a odpovìdí o Evropské unii

Víte, že...? ü Opìt je otevøena samoobsluha na sídlišti v Zimovì ulici - „KONZUM“. ü Provozovna PNEUSERVIS MORAVEC je pøemístìna z Žiželické ulice do ulice 9. kvìtna - ke Kladrubùm. ü Vietnamská prodejna obuvi a textilu u mostu je zrušena. ü V Klicperovì ulici je vedle restaurace Korso otevøená nová prodejna KRBY. ü Mládežnický dechový orchestr a mažoretky Zڊ Chlumec n. C. se v nedìli 10. 9. 2000 zúèastnily hudebního festivalu v Novém Bydžovì „Fišerùv Bydžov 2000“. ü 30. 9. 2000 navštíví Chlumec n. Cidl. ministr dopravy J. Šlink, který bude od 16.30 hod. besedovat s obèany v Øíhovì domì na téma „Dálnice D11“.

25

Chlumecké pamìtihodnosti Kostelík Nejsvìtìjší trojice Stojí na východním úpatí kopce, který dal mìstu jméno a na nìmž hrabì František Ferdinand Kinský nechal zbudovat nový zámek. Je to zcela jistì nejstarší stavba v Chlumci. Pøesné datum jejího vzniku neznáme. Historický záznam chlumeckého obèana Dárka praví: „R. 1734 vykopán byl na zdi kostela sv. Trojice kámen a dle nápisu na nìm uplynulo od zbudování tohoto kostela 600 let a nìkolik mìsícùv.“ Zpráva není ovìøena historickým ani archeologickým bádáním. Kostel by byl podle ní postaven nìkdy v roce 1134, to znamená v dobì, kdy v èeských zemích vládl kníže Sobìslav I. Není to nemožné, ale vìrohodnost tohoto údaje zpochybòuje zápis v Kosmovì kronice pøi vylíèení váleèného støetu mezi knížetem Vladislavem I. (1110-1125) a jeho bratrem Sobìslavem, který vtáhl do zemì s polskou vojenskou pomocí. Knížecí voje se s jeho váleènou výpravou setkaly, oddìleny od ní øekou Cidlinou „blíže vsi Luèice“. Jelikož se pøi popisu pohybù obou vojsk po protilehlých bøezích Cidliny proti jejímu proudu nikde nezmiòuje místní jméno Chlumec, vnucuje se závìr, že roku 1110, kdy k této události došlo, Chlumec ještì nebyl založen, což nevyluèuje, že nìjaká osada s kostelíkem tu stála v roce 1134. Podnìtem k založení Chlumce, a tím i ke stavbì kostelíka byl asi až poèátek 13. století, kdy pùvodní obchodní cesta do Kladska, smìøující z Prahy pøes Sadskou, Podìbrady, Mìstec Králové, Starý Bydžov, Skøivany, zmìnila na pøíštích 500 let smìr a procházela pøes Radonice, Toušeò, Lysou nad Labem, Nymburk, Budimìøice, Mìstec Králové, Chlumec nad Cidlinou, Hradec Králové, Smiøice, Jaromìø, Èeskou Skalici a Náchod. Písemné zmínky o existenci Chlumce (ve zkomolené podobì Hulmez, Hilmetz èi Hlumech) se objevují od roku 1235, kdy se v pøemyslovských úøedních listinách vyskytuje jméno vladyky Zdeslava z Chlumce, pøedchùdce rodu Šternberkù. V té dobì na vrcholku kopce bùhvíjak dlouho stála již zcela jistì jeho tvrz, obklopená hlubokými lesy, plnými vlkù (jak o tom svìdèí místní názvy Nepolisy, pùvodnì Lepolisy - lepé lesy a Vlkov). Tehdy už dole na svahu pod tvrzí, kudy probíhala zmínìná obchodní cesta, stála øada chalup, z nichž nejménì jedna byla hospodou, kde se zastavovali k odpoèinku a obèerstvení kupci a poutníci putující v obou smìrech.

26

Své obydlí tu mìl nejspíš i kováø, koláø, hodností. Jednou z nemnoha, kterými tesaø, pekaø, øezník, pár zemìdìlcù. se mìsto, dávající tradiènì pøednost Stál tu již i farní kostelík a kolem nìho bourání starých staveb anebo alespoò se rozkládal høbitov. Osada seskupe- odstraòování všelikých dobových výná kolem kostelíka se rozrùstala v mìsteèko spravované rychtáøem a konšely. Kostelík mìl ve srovnání s dnešním stavem jednodušší podobu, zachycenou údajnì na mìstském znaku, udìleném Chlumci Otou z Bergova roku 1400. V prùbìhu staletí byla stavba podrobena zcela urèitì rùzným adaptacím. Valná èást zdiva, jak bylo patrné pøi nedávné obnovì fasády, svou cihlovou strukturou neodpovídá románským stavebním praktikám poèátku 12. století, pro nìž jsou, zejména v našem kraji, charakteristické stavby z opuky, která se tu dala snadno tìžit. Zdá se, že pùvodní zdivo se nachází až ve spodní èásti, která byla minimálnì zasažena pøestavbami. foto R. Krèmáø Bližší údaje by poskytl archeologický a historickoarchitektonic- Kostelík Nejsvìtìjší trojice (bývalý farní kostel) ký prùzkum. Kolem kostelíka, jak jsme uvedli, stupkù a ozdob na omítce, mùže dnes je doložen høbitov, rozšíøený v roce pochlubit. Jsme jistì rádi, že bylo po1556 o odkoupený pozemek pøilehlé staráno (na rozdíl od Lorety) o její dùzahrady mìštìnína Jana Macury. Pl- stojný vzhled. Lze pouze litovat, že kosnil svùj úèel do roku 1904, kdy byl již tel zatím není, alespoò v omezené míøe, jako nevyhovující zrušen a pøebudo- pøístupný veøejnosti. Karel Richter ván v mìstský parèík. V kostelních výklencích je uchováno nìkolik empirových náhrobkù z poèátku 19. století. Na severní stranì kostela je do zdiva vsazeno nìkolik starých renesanèních náhorních desek se zašlými nápisy. Na jednom z nich je zøetelnì vidìt kalich Dobøe zavedená firma nabízí z období zápolení dvojí víry v Èechách. volná pracovní místa V roce 1930 byl kostelík s velkým Informace vyøizuje: Janoušková nákladem dùkladnì opraven a slouPo - Pá 8.00 - 13.00 hodin žil pøi zvláštních pøíležitostech, jako na14.00 - 15.00 hodin pøíklad o Kvìtnové nedìli, k bohoslužMob. tel.: 0603 443 700 bám. Uvnitø je umístìn pozoruhodný oltáøní obraz zachycující poslední poLevnì masivní dubové podlahovky, dobu starého chlumeckého hradu pøed støešní okna. jeho politováníhodným zánikem. Na pùMožno na splátky. dì kostela byla údajnì uložena rakev Tel.: 040 / 692 15 52, s vyklápìcím dnem z doby císaøe Josefa II., kdy se zemøelí kvùli úsporám 0602 653 294 døeva spouštìli po smuteèním obøadu Pronajmu v Chlumci n. Cidl. 2 zastøedo hrobu pøímo, zatímco rakev se odšená parkovací místa v uzamèeném nášela zpìt do kostela k dalšímu poobjektu a 1 samostatnou garáž. Cehøebnímu použití. Jestli se tato historicna dohodou. ká kuriozita dosud uchovala na svém Informace v pondìlí a ètvrtek místì, nám v této chvíli není známo. u JUDr. Pavlíka - advokátní poradna Kostelík sv. Trojice je v každém pøíChlumec n. Cidl. - Tel.: 0448/595 501 padì význaènou chlumeckou pamìti-

Øádková inzerce

Lékárna informuje

Trápí vás nìkdy bolesti žluèníku? To je ale otázka! Skoro každého èlovìka žluèník nìkdy bolel nebo bolet bude. Prostì už nestíhá zábìr, který je na nìj kladen. Jak tomu mùžeme pøedejít? Existuje nìjaký pøírodní pomocník, který je úèinný a uchrání nás tøeba i pøed nepøíjemnou operací? Ano, opravdu existuje. Jmenuje se artyèok. Tato rostlina obsahuje také hoøèin cynarin, který je skvìlý na játra a žluèník. Využijte snadnou dostupnost tohoto pøípravku a užívejte BOTADYN artyèoková dražé. Tento vynikající pøírodní preparát na játra a žluèník užíváme tøikrát dennì. Bereme pøitom tøi dražé a užíváme pokud možno bez pøestávek po dobu tøí mìsícù. Tento pøírodní regulaèní pøípravek užívaný pøi jaterních a žluèníkových problémech má navíc i pozitivní vliv pøi trávení a brání vzniku zácpy. Tím, že zlepšuje trávení tukù a mastných kyselin, pøedchází problémùm s vysokým obsahem cholesterolu a brání vzniku arteriosklerózy. BOTADYN - Artyèoková dražé podporují stravitelnost potravy a ulehèují zažívání. Pokud vás trápí žluèník nebo játra, mohou být vítaným pomocníkem. Víte, jaká témata se probírají pøi rodinných posezeních nejèastìji? Urèitì se nespletete, když odpovíte, že snad nejvíce probíranou oblastí je zdraví nebo spíše naše nemoci. Nejèastìji si pøitom stìžujeme na bolesti zad. Èastým tématem bývá však i žluèník a trápení, která máme pøi bolestech

žluèníku. Zmínìné obtíže pøitom logicky vycházejí ze soudobého životního stylu. Málo se pohybujeme a máme i nevhodné stravovací návyky. K tomu musíte pøipoèítat i každodenní nervové vypìtí a stres. Nebo se pleteme? Má vìtšina z vás každý den èas na obìd, který se neskládá ze smažené-

Pøetištìno z èasopisu ZDRAVÝ ŽIVOT

ho masa a hranolkù? Na obìd, jehož souèástí je èerstvá zelenina a ovoce? V nejrùznìjších rychlých obèerstveních a kantýnách asi taková jídla nepatøí mezi nejèastìji vybíraná. Pak se ale nemùžeme divit, že nás obèas pobolívá bøicho. Bolest bøicha se nejprve objevuje pomalu a náhodnì, pozdìji bývá spíše pravidelná a nìkdy až nesnesitelná. Sám problémy se žluèníkem nemám, ale když jsem vidìl nedávno svou manželku pøi žluèníkovém záchvatu, nebylo mi do smíchu. Všichni pøitom víme, že vyvážená strava a hodnì pohybu na èerstvém vzduchu je pro udržení našeho zdraví tím nejdùležitìjším. Nejèastìji nám ale chybí èas. Èasto pak i chu. Po nároèném dni se ale nelze nìkdy divit. Možná, že právì vy to nemáte tak úplnì lehké a cítíte, že vaše stravovací návyky nejsou ideální. Chcete využít šanci a dopøát trávicímu systému pomoc? Právì vám by pak mohla vyhovovat BOTADYN - Artyèoková dražé.

27

Chlumecká škola se hlásí Zaèíná škola Trochu pošmourné ráno 4. záøí odstartovalo další školní rok. Žáci i studenti v celé republice opìt nastoupili do škol. Nejinak tomu bylo i na chlumecké škole. Vìtšina žákù pøišla již

kùm školy, kteøí pøedvedli krátké hudební pásmo. Jsem rád, že v prùbìhu prázdnin došlo k nìkterým stavebním úpravám, které pøispìly ke zlepšení pracovního a hygienického prostøedí v budovì prv-

nì úspìchù v nelehké práci, kterou uèitelské povolání pøedstavuje. Jistì nemluvím sám za sebe, když vyslovím pøání, aby další školní rok, kterým škola vstoupila do druhého století od svého otevøení, byl úspìšný pro žáky, ale i všechny ty, kteøí mají se školstvím ve mìstì nìco spoleèného. Mgr. Miroslav Jezbera øeditel školy

Nález

do dobøe známého prostøedí. Nìkteøí však nastupovali zcela novì. Šlo zejména o žáky prvních tøíd. Celkem byly otevøeny tøi první tøídy. Mezi nìkterými rodièi se vyskytovaly obavy, že budou tøídy pøíliš pøeplnìny. Skuteènost na zaèátku školního roku však potvrdila pøedpoklady, že poèty žákù

ního stupnì. Vyžádaly si sice nemalé finanèní èástky, ale svìdèí to zároveò o pozornosti zøizovatele k problematice školství ve mìstì. Nový školní rok je rovnìž ve znamení výrazné generaèní výmìny èásti pedagogického sboru. Mnohé tváøe, které èasto nìkolik desetiletí byly

ve tøídách nebudou nakonec nijak extrémnì vysoké. Celkem nastoupilo 80 prvòáèkù. Pøipravené zahájení, které na nì èekalo, bylo slavnostní, ale pøitom znaènì neformální a pohodové. Dík za to patøí pedagogickým pracovníkùm prvního stupnì, ale i starším žá-

souèástí chlumecké školy, z ní odešly a v této souvislosti nezbývá než podìkovat jim za jejich práci. Pøedpokládám, že mnozí z nich v pøípadì potøeby budou ochotni vypomoci pøi zastupování. Jejich nástupcùm, kteøí je nahradili, je tøeba pøi této pøíležitosti popøát hod-

28

Byl èervenec roku 3239. Archeolog profesor Petr Jankovský provádìl se skupinou lidí na dnì Tichého oceánu archeologický výzkum. Byl odborník na moøské živoèichy 20. století. Chtìl dokázat, že již vyhynulí žraloci, nebyli ještì ve 20. století žádnou vzácností. Našel nìkolik èásteènì zachovalých koster, které však neprokazovaly to, co potøeboval. Na dnì moøském strávil se svou skupinou již pøes dva mìsíce. Celá výprava byla zabrána do práce, tiché stroje odstraòovaly vrstvu nánosu za vrstvou. Najednou profesorùv pøítel Pavel vykøikl: „Petøe, pojï se podívat, co to tu leží! Nezdá se Ti, že je to nìjaká babièka bomba?“ „Být Tebou, moc bych se nesmál. Mùže nám ta vìcièka nadìlat starosti. Poèkej -“ a opatrnì otoèil mohutné kovové tìlo. „Brachu, mé tušení se splnilo. Našel jsi nevybuchlou atomovku. Výrobní štítek je bohužel neèitelný.“ Všichni pøítomní se kolem bomby shromáždili a se zaujetím prohlíželi nález. Petrovi se v hlavì honily myšlenky: „Vždy na Zemi nikdy atomová válka nevypukla!“ Pøenesli bombu opatrnì do podvodní laboratoøe. Byla asi jeden metr dlouhá a jen tøicet centimetrù široká. Vyrobena byla z jakéhosi neznámého kovu, který nepodléhá korozi. Ani chemický rozbor nepomohl k pøesnému urèení druhu kovu. Povrch byl našedlý a zøejmì obsahoval mìï a hliník. Veèer profesor pøemýšlel o pùvodu bomby. Vypadala velmi stará a byla nalezena pod tøicetimetrovým nánosem písku. Profesor zaèal uvažovat o tom, jestli bomba nemohla být vyrobena ještì pøed vznikem našeho života na Zemi. Kdo ji však vyrobil? S tìmito myšlenkami neklidnì usnul. Ráno ho probudil elektronický budík. Profesor si uvìdomil, že ještì nepodal zprávu o úžasném objevu Svìtovému archeologickému ústavu

v Sydney. Hned to napravil. Bìhem nìkolika dnù vìdìl o objevu celý svìt. Profesor Jankovský doletìl do Sydney 29. srpna. V ústavu vložil do nejmodernìjšího poèítaèe znaèky SUX 2/A záznam o nálezu spolu s chemickým vzorkem. Po dvou hodinách vybìhla z poèítaèe dlouhá bílá páska, na které byla úžasná zpráva: JESTE PRED VZNIKEM NYNEJSIHO ZIVOTA BYLA NA ZEMI VYSPELA CIVILIZACE. DRIVEJSI OSOBY SE VYVINULY Z DELFINU. BYLA ROZPOUTANA JADERNA VALKA. BYL ZNICEN CELY SVET. TEPRVE PO MILIONU LET SE ZNOVU OBJEVIL ZIVOT... Tato zpráva ohromila celý svìt. Musely se pøedìlat školní poèítaèe, které nahrazovaly uèebnice, musela se zmìnit teorie o vzniku Zemì. Svìtem letìla výzva: „Chraòte Zemi, chraòte moøe, chraòte život!“ (Z archivu - autor neznámý)

Mùj pìkný sen Jednou, než jsem šel spát, jsem pøemýšlel o prožitém odpoledni, kdy jsme s kamarády hráli basketbalový zápas proti starším chlapcùm. Moc mi to nešlo, zápas jsme prohráli, a to hlavnì kvùli mnì, protože jsem nastøílel nejménì košù. Byl jsem mrzutý, a proto jsem se ani nedíval na televizi a hned po veèeøi jsem šel spát. Myslím, že hned co jsem ulehl, v zápìtí jsem usnul. Byl jsem strašnì vyèerpaný a potøeboval jsem získat novou energii a sebedùvìru. Zdálo se mi, že opìt hrajeme s kamarády basket, ale tentokrát nám hra opravdu jde. Vedeme už 26:2 a já dávám vìtšinu košù. Kamarádi hrají také velmi dobøe, ale byl to „mùj“ sen, asi proto jsem byl nejlepší. Po zápase jsme to s hochy chtìli oslavit a já je všechny pozval na zmrzlinu. Zrovna když jsme byli u stánku se zmrzlinou, zaèal zvonit ten protivný budík a já mìl po snu. Za nìkolik dní jsme šli s kamarády na basketbalové høištì trošku si zahrát. Po chvíli pøišli nìjací kluci s dotazem, jestli si nechceme zahrát zápas. My tuto výzvu samozøejmì rádi pøijali. Nejdøív byli ve vedení oni, ale pak jsme se do toho jak se øíká opøeli a otoèili zápas na naši stranu. Já jsem sice nedal nejvíce košù, ale i tak jsem, myslím, pøispìl k zaslouženému vítìzství. Po skonèení zápasu byla již skoro tma, a tak jsme se rozjeli do svých domovù. Doma jsem o tom pøemýšlel a øíkal si: „Kdyby se mi tak každý sen vyplnil!“ Ludìk Celler Zpracoval kabinet èeského jazyka (Vá, Km)

Prázdniny ve školní družinì Hurá! Je první den prázdnin! Všechny tøídy ve škole utichly jenom v budovì ŠD je velmi živo. Sešlo se zde

bílého zná, v noci. Každý kout byl najednou tajemný a temný. Druhý den nás èekal autobusový výlet. Navštívili jsme støedovìkou vesnici v Lysé nad Labem. Zde jsme zhlédli výrobu provazù, drátování hrn-

45 dìtí, protože zaèíná již tradièní „pøímìstský tábor“. V letošním programu pøevládají výlety, soutìže a hry. Cílem prvního dne je Nový Bydžov, kde pro nás byla pøipravena prohlídka Domu dìtí. Potom jsme zamíøili do tiskárny, kde se dìtem velmi líbilo. Zamìstnanci nás seznámili s chodem tiskárny, s výrobou plakátù, letákù apod. Po malém obèerstvení nás

cù, pletení košíkù a mnoho dalších vìcí. Pochutnali jsme si také na keltských pohankových palaèinkách, zkusili jsme si vyrobit ovocné mýdlo nebo uplést housku. Nìkteré výrobky bylo možno zakoupit za groše, kterými se zde platí. Na zpáteèní cestì jsme se zastavili v Lesním atelieru Kuba v Kersku, kde jsme si prohlédli výstavu keramických prací.

již èekala prohlídla zdejšího muzea. Po návratu ze zajímavého výletu jsme zùstali ve školní družinì, kde nás èekala noc se zajímavým programem. Nìkteøí byli velmi nedoèkaví a tìšili se na dobrodružství. Když pak nastal ten správný èas, nìkteøí se i trochu báli. Èekala nás totiž noèní cesta po staré školní budovì. Byl to zvláštní pocity projít si budovu, kterou každý za dne

Znovu jsme se sešli v pátek, který byl ve znamení her, soutìží a olympiád. Nìkteré oddíly se vydaly za živou vodou v okolí Chlumce. A tak závìrem vìøíme, že tímto táborem zaèaly pro všechny jeho úèastníky pøíjemné prázdniny, že si každý odnesl plno dojmù a zážitkù a že se všichni pøíjemnì bavili. Kolektiv vychovatelek ŠD

29

Z èinnosti školní družiny pøi ZŠ èerven: V posledním týdnu pøiblížily vychovatelky prázdninovou atmosféru dìtem v nìkterých oddìleních nocí ve školní družinì. Po odpoledním osvìžení na koupališti je èekala cesta za živou vodou a žabí královnou, písnièky pøi táboráèku pøedcházely tajemnému ces-

tování po setmìlých prostorách staré školní budovy. èervenec: Pøímìstský tábor školní družiny ve dnech 3. -7. èervence 2000. záøí: Zaèal nový školní rok. Na jeho poèátku je do školní družiny a klubu pøihlášeno 254 dìtí. Otevíráme 8 oddìlení školní družiny a 1 oddìlení školního klubu.

Dvanáct týdnù školních prázdnin Ve školním roce 2000 -2001 èeká žáky a studenty zhruba 1 200 vyuèovacích hodin, ale také dvanáct týdnù prázdnin. V každém docházkovém mìsíci bude volno, a už jde o prázdniny, nebo státní svátky. Pokud vyjde volný den na ètvrtek, má navíc øeditel školy možnost vyhlásit na další den takzvané øeditelské volno, a tak se mùže stát z jednoho dne ètyødenní oddech od školy. Volné dny v jednotlivých mìsících: 28. záøí - ètvrtek - Den èeské státnosti 26. a 27. øíjna - ètvrtek a pátek - podzimní prázdniny 17. listopadu - pátek - Den boje za svobodu a demokracii 22. prosince - pátek - zaèínají vánoèní prázdniny. Dvanáct dní volna potrvá do 2. ledna 2001 a do školy se pùjde ve støedu 3. ledna (31. ledna - støeda) dostanou dìti vysvìdèení vez volna 1. února - ètvrtek - pololetní prázdniny Od 5. 2. do 16. 3. jsou plánovány jarní prázdniny v délce jednoho týdne podle následujícího rozpisu (viz níže) 12. až 16. dubna - ètvrtek až pondìlí - velikonoèní volno 1. kvìtna - úterý - Svátek práce 8. kvìtna - úterý - Den osvobození V pátek 29. èervna 2001 konèí školní rok. Volných dnù je již pøibližnì tolik, jako si užívají dìti v jiných zemích západní Evropy. vh

Všem dìtem naší školy nabízíme možnost vybrat si z tìchto zájmových kroužkù: Jazykový - nabízí pomoc dìtem s vadami øeèi Keramický Sportovních her Vaøení Výtvarný Lidmila Vìøíšová zást. øed. ZŠ pro VMV

Termíny jarních prázdnin v pøíštím roce: 5. 2. - 9. 2.

Benešov, Beroun, Rokycany, Èeské Budìjovice, Klatovy, Sokolov, Èeská Lípa, Semily, Trutnov, Ústí nad Orlicí, Jihlava, Blansko, Znojmo, Ostrava

12. 2. - 16. 2. Praha 1 až 5, Domažlice, Tachov, Louny, Havlíèkùv Brod, Svitavy, Hodonín, Vsetín, Zlín, Prostìjov, Karviná 19. 2. - 23. 2. Praha 6 až 10, Nymburk, Jindøichùv Hradec, Cheb, Litomìøice, Dìèín, Uherské Hradištì, Bøeclav, Pøerov, Frýdek - Místek 26. 2. - 2. 3.

Praha - východ, Praha - západ, Mìlník, Rakovník, Plzeò - mìsto, Plzeò - sever, Plzeò - jih, Hradec Králové, Teplice, Kromìøíž, Vyškov, Nový Jièín, Bruntál

5. 3. - 9. 3.

Kladno, Kolín, Kutná Hora, Písek, Prachatice, Karlovy Vary, Liberec, Jablonec nad Nisou, Náchod, Žïár nad Sázavou, Brno - mìsto, Brno - venkov, Tøebíè

12. 3. - 16. 3. Mladá Boleslav, Pøíbram, Tábor, Èeský Krumlov, Strakonice, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Jièín, Rychnov nad Knìžnou, Pardubice, Chrudim, Pelhøimov, Olomouc, Šumperk, Opava, Jeseník

Zlikvidují hypermarkety drobné obchodníky? V polovinì devadesátých let vyrostlo kolem našich mìst šedesát velkoprodejen - hypermarketù. Univerzálních, v nichž dostanete opravdu všechno od potravin po šroubky, až po specializované na elektroniku, stavební materiály èi „vše pro dùm a zahradu“. Zákazníkùm nabízejí obrovský sortiment za ceny, jimž nemohou menší obchodníci a živnostníci konkurovat. Velkoprodejny vyvolaly hlavnì na vesnicích a v menších mìstech likvidaci øady zabìhnutých obchodù a obchùdkù, do nichž byli místní zvyklí chodit nakupovat øadu let. Po jejich uzavøení musejí chtíce nechtíce jezdit do desítky kilometrù vzdáleného hypermarketu. Peníze, které uspoøí u jeho pokladny, utratí za benzin, nebo prùmìrná vzdálenost zákazníkù hypermarketù je podle výzkumù pøibližnì padesát kilometrù.

30

Ještì pøed rokem se zdálo, že vesnickým obchùdkùm zvoní s masivním nástupem velkoprodejen hrana. Teï se však zaèíná pomyslné kyvadlo obracet. Ukazuje se, že malé obchody nejsou proti velkým nadnárodním øetìzcùm tak zcela bez šance. Naopak ekonomové pøedpovídají, že budoucnost patøí právì jim. Èeši podlehli hypermarketové mánii v mnohem vìtší míøe než Maïaøi èi Slováci. Do kolosù u velkých mìst jezdí pravidelnì nakupovat plná ètvrtina domácností. Podle výzkumù agentury Incoma však okouzlení nepøeberným sortimentem a zdánlivì nižšími cenami konèí. Èeský zákazník své malé obchùdky, na nìž byl po desetiletí odkázaný, nezavrhl a postupnì se k nim vrací, což je jistì dobrá zpráva nejen pro jejich majitele, drobné podnikatele, ale tøeba i dùchodce, kteøí ne-

vlastní automobil, nutný pøedpoklad návštìvy hyperprodejny. Každopádnì pøestáváme vnímat hypermarkety jako modlu, nýbrž stejnì jako zákazníci západnì od našich hranic jako alternativu nutící menší obchody „držet ceny na uzdì“. Tradièní malí obchodníci totiž mají ve srovnání s hypemarkety velkou výhodu: znají své zákazníky, s mnohými si dokonce tykají, vìdí, co nakupují, èím jim udìlají radost, a tím si zajistí jejich vìrnost. Mohou nabídnout služby na principu individuálního pøístupu, s nimiž se hypermarket nemùže „zdržovat“. A pøedevším - zaèínají si tuto pøednost uvìdomovat a využívat. Mezi zákazníkem a obchodem se vytvoøí úzká a témìø osobní vazba, která brání pøestupu ke konkurenci. Obchodník ví, co má zákazník rád, proto mu sám iniciativnì nabídne nové zboží, za-

jistí pøedvedení, ochutnávku, jejíž souèástí bude i sousedské poklábosení. Takový prý bude, s výjimkou velkých prùmyslových aglomerací, obchodní model, jemuž patøí budoucnost. Pro pøíklad nemusím chodit daleko - pár desítek metru od místa, kde bydlím, je malý obchùdek s potravinami. Sortiment, který se nedá s velkopro-

dejnou srovnat. Jenže já nakupuji každý den vìtšinou stejné zboží - rohlíky, uzeniny, mléèné výrobky. Majitel obchodu mi nabídl, že mi každé ráno nákup pøiveze až do domu. A jestli chci, zaplatím až na konci týdne. Platím dopøedu, nebo vím, jak to mají malí podnikatelé tìžké. Navíc mu vìøím, nebo se ve vsi všichni známe.

Chlumeètí skauti hlásí Svou celoroèní práci, kterou vykonáváme každou sobotu od 14.00 do

16.00 hod., jsme ukonèili jako každý rok oèekávaným táborem.

On má peníze dopøedu, jistotu, že zboží prodá, já každé ráno nákup pøede dveømi. Jeho donáška až do domu nic nestojí, protože stejnì jezdí se zbožím nìkolikrát kolem. Mì to tìší. Oba jsme spokojeni. Martin Zajíèek Pøetištìno z z èasopisu Elefant

Tento rok jsme my, chlumeètí skauti, poøádali tábor jako vždy na lesní mýtinì ve Bøehách u Pøelouèe. Zde jsme strávili 14 deštivých dnù v termínu od 17. 7. - 30. 7. 2000. Sešli jsme se v poètu 32 èlenù. Z toho bylo 12 vlèat, 8 svìtlušek a 5 skautù. Zbytek posádky tvoøili vùdci oddílù, hospodáø, kuchaøka s pomocnicemi a nᚠhlavní vùdce tábora i zdravotník v jednom. Na tomto táboøe jsme zažili plno legrace, ale i plno práce, za kterou stály nejen dospìlé osoby, ale pøedevším dìti. Do programu jsme zaøadili mnoho skautských dovedností, ale i èetné hry. Uzlování, ježdìní na kánoi a pramièce, sportování, plnìní bobøíkù nedìlalo dìtem žádný problém. Své rodièe o návštìvním dni všichni bavili svým programem u táboráku. Kytary se rozeznìly a zpìv se nesl širým okolím. Bìhem tábora jsme stihli Velikonoce, navštívil nás Ježíšek, odletìly èarodìjnice a prožili jsme i Silvestr. Kdo nevìøí, a si nechá vyprávìt. Poslední den tábora jsme si všichni oddychli, že vše probìhlo podle našich pøedstav a všichni odjíždìli zdraví a spokojení. To, co nás nejvíce potìšilo, byly ohlasy dìtí: „Dìkujeme vám, že jste nám pøedstavili nový svìt skautù, bylo to tu velice zajímavé.“ Máte volno v sobotu od 14.00 do 16.00 hod.? Rádi si hrajete, chodíte do pøírody a chcete se dozvìdìt nìco nového? Pak pøijïte mezi nás, SKAUTÍKY. Scházíme se pravidelnì v již zmínìném èase v ulici 9. kvìtna v areálu DDM. Roèní poplatek èiní pøibližnì 150 Kè - zdravotní pojištìní. V pøípadì zájmu se obrate na tel. èíslo 0448/595 138 - Vìra Kopecká

Životní moudra V každém muži je skryta ctižádost: pøechytraèit konì, ryby a ženy M. Twain

Žena, která hledá manžela, je nejbezohlednìjší ze všech šelem G. B. Shaw

Hlupák má èasto nezdar, ponìvadž si myslí, že tìžké je snadné, moudrý proto, že myslí, že snadné je tìžké

Pøítel se pozná v nouzi, nepøítel taky I. Doldžev

Nezáleží na tom, že vùl je vùl, chyba je, dìlá-li se z nìho lev Karel Èapek

J. Ch. Collins LV

31

Kapitolky z èeských dìjin s výhledem na Chlumecko Slované na zápraží historie Témìø ve všech obcích na Chlumecku archeologické nálezy potvrzují existenci spoleèných hradiš, chránìných valy, jejichž zbytky jsou leckde, napøíklad v Hradištku, patrné dodnes. Jindy se využívalo k obranì hradištì øíèního toku anebo návrší, jak to pøedpokládáme v samotném Chlumci. Pøi výkopech se našlo skoro všude množství støepù, a dokonce i zcela zachovalých nádob tak zvaného pražského typu, vyrobených jednoduchým zpùsobem v ruce, bez hrnèíøského kruhu a zdobených jednoduchými rovnobìžnými nebo vlnitými rýhami. Tyto nálezy prozrazují pøítomnost Slovanù. Kromì Hradištka a Klamoše se staré osídlení i v slovanských èasech dá dùvodnì pøedpokládat v Choovicích, Korcích, Kosicích, Lhotce u Lužce, Lovèicích, Luhách, Lužci, Mlíkosrbech, Nedabylicích u Chudeøic, Nepolisech, Písku, Pøestavlkách, Staré Vodì, Slibovicích, Teèmínu u Lišic, Tøesicích. V polovinì 6. století (kolem roku 550) se dali do pohybu Avaøi. Divocí koèovníci, pøíbuzní Hunù. Vyøinuli se ze stepí nad Azovským moøem. Zpustošili území slovanských Antù v severozápadním Èernomoøí, zèásti si je podmanili, zèásti je donutili ustoupit a hledat a dobývat nová sídla na Balkánì. Obsadili Sedmihradsko a vytlaèili germánské Langobardy z Panonie (dnešní maïarské nížiny). Zøídili si tu svùj hlavní opevnìný tábor, hrink, centrum, z nìhož vyrážejí k lupièským nájezdùm na západ, na sever i na jih. Stejnì jako jejich pøedchùdci Hunové jsou skvìlými jezdci. Bojují na koních kopími a oštìpy, zakøivenými šavlemi a z kostìných lukù vystøelují dobøe míøené šípy s trojhrannými hroty. Jsou jako vítr. Pøiženou se z neèekaného smìru s køikem, pøi nìmž stydne krev, zasypou protivníka šípy a prudce udeøí, rozvrátí jeho šiky a otøesené, prchající bojovníky srážejí kopími a kosí je šavlemi. Málokdo se jim mùže postavit v otevøeném boji. K slovanským kmenùm se chovají rùznì. S nìkterými se sžili a zaèlenili je do svého kmenového svazu. Ti pøicházejí s nimi jako jejich spojenci. Jiné za svého postupu z východu na západ tlaèili pøed sebou. To je pøípad skupiny volyòských Dulebù, kteøí po utrpìné porážce pøed nimi prchají do

32

jižní a støední Evropy. Slovany, které spolu se zbytky germánského obyvatelstva zastihli v Panonii, si bezohlednì podmanili. Pøitrhli tam v síle asi 50 000 jezdcù a celkem chánu Bajanovi podléhalo na 250 000 lidí. Avaøi byli krutými vládci. Brali podmanìným potraviny i majetek, znásilòovali jejich ženy i dcery. Muže nutili, aby pro nì pracovali, dokonce aby se úèastnili jejich váleèných výprav. Nechávali je bojovat v prvních øadách, nezøídka i místo sebe. Do svého hrinku v Panonii se chánova vojska z nájezdù nejspíš vracela pøes Èechy, nebo ještì spíše pøes

Ukázka slovanské keramiky Moravu, kde všude již sídlili Slované. Jejich družiny a kmeny nebyly dosud natolik zkonsolidované a mocné, aby se mohly Avarùm postavit na odpor. Dá se tedy pøedpokládat, že slovanští vladykové a kmenová knížata byli pøinuceni k odvádìní pravidelných poplatkù, nejspíš v potravinách, cennostech a užitných pøedmìtech. Ani tak se jistì nezdaøilo zabránit Avarùm v loupežích a násilí. Slované usídlení na sever od Dunaje prokazatelnì trpìli avarským násilím. Franský letopisec Fredegar, který Avarùm øíká Hunové, o tom podává svìdectví: „Hunové pøicházeli každý

rok mezi Slovany pøezimovat a brali si na lože manželky Slovanù a jejich dcery; Slované platili Hunùm vedle mnoha pøíkoøí i poplatky...“ Slovany i se zbytky germánského obyvatelstva v èeských zemích si tedy podmanili. Zdá se však, že tato závislost nebyla tak silná a možná ani tak krutá, jak ji líèí Fredegar. Archeologové na našem území totiž kupodivu nenacházejí po Avarech témìø žádné stopy. Zatímco na jižním Slovensku jejich trvalejší pobyt dokládají nálezy tømenù a typického kování, jímž opatøovali své øemení (bronzová nákonèí opaskù s mytologickými zvíøecími motivy), ozdob vylisovaných ze zlatého, støíbrného nebo bronzového plechu, v celých Èechách se dosud našel, jak dosvìdèuje badatel Rudolf Turek, jediný hrob, kde mùže, ale nemusí jít o avarského bojovníka, a to v Královì Dvoøe u Berouna. Jednotlivé kusy bronzového kování z øemenù avarského rázu byly, pravda, objeveny i v Èechách ve zbytcích vyvraždìné slavníkovské Libice, na místì nìkdejšího hradiska poblíž sázavského brodu u pozdìjšího kláštera, na území Prahy a Podboøansku. U tìchto jediných bezpeèných naleziš však jde vesmìs o místa pøi hranicích kmenových území, tedy tam, kde do tìchto území vstupovaly obchodní karavany, což by mohlo svìdèit o obchodním zprostøedkování tìchto pøedmìtù, které jsou v Èechách jinak vzácné. Nákonèí objevené na hradisku v Šárce dokonce bylo provrtáno a nosilo se na krku jako ozdoba, takže vùbec nesloužilo svému pùvodnímu avarskému úèelu. Našlo se ještì nìkolik železných tømenù, avšak není jisté, jestli je používali Avaøi, a pár železných trojhranných hrotù šípù slovensko-avarského pùvodu. Archeologové tedy pøi nejlepší vùli nezjistili nic, co by ukazovalo na silný avarský vliv, nebo dokonce okupaci èeských zemí, zejména v našich východoèeských konèinách. Mnich Fredegar, o jehož pravdomluvnosti není tøeba pochybovat, však nicménì ve svých análech zanechal svìdectví o avarském despotismu, který podnítil ujaømené Slovany v roce 620 k vzpouøe, do níž se zapojili i synové znásilnìných slovanských žen. Støediskem povstání bylo zøejmì Podunají s pøilehlými oblastmi. Slované

si v bojích vedli dobøe. Uštìdøili Avarùm øadu porážek. V dobì, kdy boje dosáhly vrcholu, objevil se pojednou na scénì podivuhodný muž, který mocnì zasáhl do dìjin støedoevropských a východoevropských Slovanù. Fredegar o nìm píše: „Ètyøicátého roku kralování Chlothara (II.) muž jménem Sámo, národností Frank ze župy senonské, vzal s sebou èetné kupce a odebral se mezi Slovany jménem Venedy, aby obchodoval. Slované poèali již bojovati proti Avarùm jménem Hunùm, kupec Sámo ... táhl s nimi ve vojsku a tu uèinil tak dobrou službu, co se týèe Hunù, že to bylo podivuhodné a veliké množství jich bylo pobito meèem Venedù.“ Nìkdy roku 623 nebo 624 pøitáhla tedy do našich zemí poèetná karavana obchodníkù s vzácným zbožím a s otroky, doprovázená silnou ozbrojenou družinou, v jejímž èele jel na koni vznešený Sámo. Podnikavý, energický muž, odkojený galskou kulturou, pocioval sympatie k odbojným Slovanùm, kteøí už nechtìli snášet avarské jho. Ježto se dobøe vyznal ve vojenství, pøidal se se svými ozbrojenci k povstalcùm. Ti se ochotnì podøídili jeho vùli. Sámo sešikoval Slovany, vnutil jim vojenskou kázeò a vede je do nelítostných bojù. Má vojevùdcovský talent a udivuje stateèností. Slovanští bojovníci bez ochranného odìní, ozbrojení oštìpy i døevìnými luky, jimiž dovednì vystøelují na avarské jezdce krátké šípy napuštìné jedem, srážejí je z koní a zuøivì je pobíjejí sekerami a mlaty. Avaøi prohrávají bitvu za bitvou. Zmatenì ustupují do svého hrinku. A sjednocené slovanské kmeny žádají Sáma, aby se stal jejich králem. Sámo pøijímá volbu a chápe se vlády. Sámova øíše zaèíná vzkvétat. Odkud kam sahala, nikdo pøesnì neví. Nìkteøí vidí její støedisko v Èechách, jiní je umisují do Nìmecka èi Rakouska, kde tehdy byli Slované, nìkteøí je hledají na Moravì, na Slovensku i v Maïarsku. Proti Èechám se namítá, že nebyly obsazeny Avary, takže tu nepøichází v úvahu žádná protiavarská vzpoura, což ovšem neznamená, že by Èechy nemohly být souèástí Sámovy velké slovanské øíše. Jak ukazují archeologické nálezy z poslední doby, zdá se, že centrum této øíše se nacházelo na jižní Moravì v oblasti Mikulèic, kde bylo pozdìji centrum Velkomoravské øíše. Rozkvìt velké slovanské øíše v bezprostøedním sousedství východní èásti franské øíše zvané Austrasie mraènì sledoval její vládce král Dagobert I.

Vyvolal se Sámem roztržku a s mohut- zemì Slovanù zvaných Beehaimové ným vojskem vtáhl tøemi proudy na vojsko pod velením svého syna Karla. území jeho øíše. Náhle však jeho bo- Obávaní franští váleèníci vpadli do zejovníci narazili na hradištì, které Fre- mì tøemi proudy. Severní vojsko pøedegar nazývá Wogastisburg, což je nìmecký pøeklad pùvodního slovanského názvu. V kronice je vylíèeno, co se stalo: „Austrasiové však, když pøitrhli k hradu Wogastisburg, kde se opevnilo velmi èetné vojsko Venedù, obklíèili ho a po tøi dny bojovali. Mnozí tam byli z vojska Typická slovanská robustní lebka s dlouhým oblièejem Dagobertova meèem pobiti a mnozí zbabìle prchali kroèilo hory zvané Ferguna (což znaa zanechávajíce tam všechny váleèné mená Krušné hory), další dva proudy stany a vìci, které mìli, vrátili se k vlast- prošly Hyrkánským lesem (což byla ním sídlùm.“ Silnìjší, daleko lépe vy- nejspíš Šumava). Celé vojsko se souzbrojený a vojensky zkušenìjší nepøí- støedilo v údolí øeky Ohøe a postupotel byl na hlavu poražen. „Potom,“ jak valo k Labi. Proniklo až k pevnému praví kronikáø, „vpadli Venedové pus- a silnì osazenému hradisku, které se tošit do Durynska a ostatních krajù v Análech nazývá Canburg. Jeho oblékrálovství Frankù.“ hání zøejmì bylo marné, jinak by kroPevnost Wogastisburg se zatím ješ- nikáø jásal nad jeho dobytím. Naopak tì nepodaøilo identifikovat. Pokud jde ze zlosti nad tím, že hradisko odolalo o Sáma, nìmecká historiografie se zuøivým útokùm, franští bojovníci po svého èasu, v rozporu s fakty, snažila, šest týdnù plenili oba labské bøehy. aby byl do dìjin zaøazen jako Germán, Neustále však museli svádìt boje se aèkoliv v jeho žilách kolovala pøevaha slovanskými bojovníky, kteøí na nì èígalské krve, èemuž nasvìdèuje i kelt- hali v lesním houští a nenadále je naský koøen jeho jména. Nìkteøí nìmeè- padali. Dozajista v tìchto bojích padlo tí historikové se nadto pøidržovali vì- mnoho mužù na obou stranách. Frandecky neopodstatnìné hypotézy, že ská vojska nakonec odtáhla, aniž doSámo je vlastnì oním mythickým Pøe- sáhla vytèeného cíle, jímž bylo pokomyslem Oráèem ze starých èeských øit boemanské èili èeské Slovany. Pro povìstí, takže první èeskou vladaøskou vìdce vyvstává rébus: Kde hledat hradynastii by podle toho založil Germán. disko Canburg? V øeèi Slovanù znìl Jakožto sjednotitel a vládce slovan- název jistì jinak. Jedna z hypotéz uvaských kmenù byl Sámo nepochybnì žuje o hradišti Libice, kde je poblíž vesmužem na svém místì. Zdárnì øídil nice Kanín i labský tok. Jiní badatelé osudy kmenového svazu plných 35 let kladou Canburg na vrch Hradsko nad až do své smrti, která nastala nìkdy kokoøínské údolí do blízkosti vesnice v roce 658, možná o rok pozdìji. Ve Kanina. shodì s životním stylem vladaøù své Ještì téhož roku podnikl Karel Vedoby mìl celkem dvanáct žen, s nimiž liký nové tažení do Èech. Stejnì jako zplodil 22 synù a 15 dcer. Víc o nìm loni jeho vojsko zpustošilo rozsáhlé kronikáø neví. Osudy jeho potomkù ha- území, také asi vyvraždilo velký poèet lí temnota. Nikdo z nich se po otcovì vesnièanù a dopustilo se ohavných násmrti nechopil kormidla øíše. Ta se zøej- silností. Uškodilo tím však samo sobì, mì opìt rozpadla na jednotlivá kme- protože spálená pole a vyrabované nová knížectví a nad celou èeskou kot- a znièené vesnice už franským vojálinou, jako by se zavøela voda. kùm neposkytly žádnou obživu, takže Roku 771 se vlády nad Franskou øí- je zaèal sužovat hlad a také nemoci. ší chopil král Karel, jemuž se brzy za- K dovršení všeho zlého se na hladem èalo øíkat Veliký. Poté, co si podrobil zesláblé vojáky vrhali slovanští bojovSasy, rozdrtil Avary a dal si roku 800 níci ze zálohy jako vosy a pobíjeli je v Øímì od papeže vsadit na hlavu cí- bez lítosti. Frankùm se jen stìží podasaøskou korunu, usmyslel si podmanit øilo vrátit se domù alespoò s jádrem i Slovany v Èechách. Roku 805, podle vojska. Èechy zùstaly nepokoøeny. záznamu Moissacké kroniky vyslal do PhDr. Karel Richter

33

Co psaly Chlumecké listy pøed 60 lety Vážení ètenáøi, v našem putování starými èísly Chlumeckých listù jsme se dostali do jednoho z nejtemnìjších období našich národních dìjin - do období nacistické okupace. Námi zveøejòované texty nemají v žádném pøípadì sloužit k propagaci fašismu a nacismu, ale jsou urèeny k tomu, aby si ètenáø udìlal obrázek o dobì pøed 60 lety a aby si jejich prostøednictvím uvìdomil, k jakému pokøivení charakterù a morálky vedou totalitní režimy. Redakce 5. 10. 1940

Na Chlumecko kulturní Pøednášková èinnost Tøebaže ještì nenastala nejvhodnìjší doba pro poøádání pøednášek, jeví se o tento zpùsob vzdìlávání všeobecný zájem. Se zdarem se potkala pøednáška o pohøbívání žehem a po zdaøilé houbaøské výpravì do chlumeckých lesù bude uskuteènìna slíbená pøednáška našeho pøedního mykologa Dr. Františka Smotlachy. Pøednáška, ohlášená na 5. øíjna, bude doprovázena praktickou výstavkou hub v sokolovnì a dá podnìt k založení odboèky èeské mykologické spoleènosti. Tisíciletá Morana zachránìna V minulých dnech byla dokonèena konservace tisíciletého jilmu v Luhách. Odbornou práci provedl konservátor Friè z Èáslavì. Strom byl zbaven mrtvého døeva, napuštìn desinfekcí, zajištìn proti vìtru a dešti. Podíl na spolupráci má øeditelství panství, jehož je strom majetkem, Státní památkový úøad a místní Okrašlovací spolek. Na jevišti Pìvecko-ochotnická jednota Klicpera pøedvedla Hilbertovo drama „Vina“. Hra svým pojetím, režií, výkony jednotlivých hercù a scénou se øadí mezi nejúspìšnìjší podniky spolku. Jednota studuje pro nejbližší dobu „Maryšu“ bratøí Mrštíkù a Grmelovu hru „Ta pravá“. Sociální odbor církve èeskomoravské po nebývalém úspìchu opakuje 6. øíjna operetu „Když láska v lese zpívá“. - Studuje se pùvodní hra ze selského prostøedí „Krev a pùda“, na jejíž pøedvedení se tìší široká veøejnost. Orchestrální sdružení nemìlo témìø žádných prázdnin. Pilnì cvièí skladby pro pøipravovaný hudební veèer. Vedle klasických vìcí studuje i lehèí repertoár, aby program veèera vyhovìl všem milovníkùm hudby. Sdružení má již vlastní notový archiv získává nové úèinkující a je na nejlepší cestì k trvalému úspìchu.

34

Pìvecký sbor po prázdninách nastoupí v plné svìžesti. Opìt to bude nácvik národních písní, upravených pro vícehlasý zpìv. Uvažuje se o utvoøení dìtského sboru pìveckého, k nìmuž jsou v místì všechny pøedpoklady. Vyuèování národopisu Na lidové škole hospodáøské nacházející se v Chlumci n. Cidl. bude v letošním školním roce zaveden jako samostatný pøedmìt národopis. Obsáhne vedle znalostí místního lidového stavitelského umìní i poznatky ze starého národního života, prùpovìdí, zvykù, obyèejù, zpìvù a vyvrcholí šitím národních krojù a výšivkami. Velká, péèe bude vìnována lidové písni. Výstavka obrazù, uspoøádána minulého týdne v sokolovnì, nemìla takový úspìch, jaký si zasloužila svým umìleckým obsahem. Je u nás stále mnoho lidí, kteøí se domnívají, že vstup na výstavku má obdobu s návštìvou obchodní místnosti, že totiž musejí obraz koupit. Kdyby široké vrstvy obyvatelstva vìdìly, že i pouhá návštìva, uèinìná ze zájmu a spojená s odborným výkladem, má kulturní výsledek, byly by malíøské výstavky u nás úspìšnìjší. Týden èeské osvìty, jak se zdá, bude naplnìn pøedevším divadelní èinností našeho ochotnictva. Mnoho obcí hlásí dobrá pøedstavení, vrací se od prázdných kusù k hodnotným pracem a poznává, že není tøeba pro lid tvoøit ménì cenné hry. Místo všedních tancovaèek uspoøádaly nìkteré obce koncerty. I v tom je pokrok. vh 12. 10. 1940

Co jsme dlužni svému mìstu Úkol nejbližší doby (ej.) Øadu let roste naše mìsto pøirozeným vývojem soukromých staveb a pokud byly uskuteènìny stavby ve-

øejné, vždy se k nim dospìlo jen pod tlakem naléhavé nutnosti. Co však bylo postaveno za takových okolností, nese jich znaky a nemùže proto znamenati vyøešení potøeby na øadu let v stále rostoucím mìstì. Kdo zná nedostatky našich veøejných místností pochopí, že volání po stavbì kulturního domu v Chlumci není jen heslem, opakovaným i u nás jen proto, že bylo loòského roku raženo. Toto volání je oprávnìné a mìlo by být následováno èiny, jež vèas zajistí podmínky a možnosti kulturního a spoleèenského života v Chlumci. Namítne nìkdo, že máme dosti sálù pro podniky všeho druhu? Všimnìme si tedy jaké možnosti nám tyto sály skýtají. Pro veøejné podniky jsou v Chlumci k disposici tøi sály. Nejvìtší z nich, sál v Záloženském (døíve Okresním) domì, dávno dohrál již svou roli dostaèujícího kulturního a spoleèenského støediska. Vyhovuje dnes jen pro menší spoleèenské podniky. Jevištì nedostateèných prostor bylo zbaveno i toho primitivního zaøízení, takže se zde nedá poèítati ani s malou scénou. Velká stavba sokolovny skýtá sice prostorný sál a sál menší - ovšem jen sály. V malém sále lze uvažovati také jen menší spoleèenské podniky a velký sál je trvale využitkován biografem, provozovaným z nutnosti udržeti dùm. Za oponou ve vysokém a vznosném prosceniu bylo ještì donedávna z èásti zaøízené jevištì pro divadelní, koncertní a jiné podniky. Dnes je tam však cvièební sál, zbavený všech zbytkù scény. Sál sokolovny je mimo to stále obsazen biografem, takže lze u nás prakticky poèítati jen s Dìlnickým domem. Tam sál svou rozlohou staèí pojmouti normální návštìvu venkovského divadla, ale možnosti jevištní jsou tak omezeny, že o divadelním prostøedí se nedá vùbec mluvit. Nejde nám však jen o naše ochotnické divadlo, provozované mezi rokem. Jsou zde podniky vìtšího rozsahu, takový „Klicperùv Chlumec“, vystoupení vìtšího tìlesa hudebního a pìveckého a vìtší profesionální podniky, jako zájezd Východoèeského Nár. divadla aj. Toto nevyhovující prostøedí nedovoluje uskuteèniti podobné podniky. Nejedná se ani jen o tyto pøíležitostné podniky. Musíme míti na mysli soustavnou kulturní èinnost. A k jejímu zdárnému vývoji musíme dáti našim spolkùm prostøedí urèené trvale

jejich èinnosti, prostøedí, které tuto èinnost usnadòuje, podporuje, v nìmž lze poskytnouti zkušebny, umístiti archivy, trvale budovati scénu s potøebným, fondem a zaøízení pro soustavnou práci všech kulturních složek. Svou dùle-

žitost má i definitivní úprava prostor pro obecenstvo. Dnes je u nás kulturní èinnost odkázána jen na provisorium, v každém smìru a pøemáhání nedostatkù brzdí zdárnou èinnost.

Chraòme kulturní a umìlecké hodnoty Vìhlasný historik umìní profesor V. V. Štech provázel své pøednášky o velkém kulturním fondu naší zemì vìtièkou: Jen aby vydržel! Byl si vìdom toho, že dìdictví minulosti je chránìno a udržováno kulturním vìdomím celého národa, každého z nás. Musíme vìdìt, co znamená historie ve svém základním významu. V. V. Štech byl velkým znalcem místopisu sochaøských, malíøských, architektonických památek. Mìl obsáhlou pamì. Znal, co je ve všech lokalitách zemì èeské a moravské a vìdìl, co je cenné i v zapadlých koutech. Pøi pøijímacích zkouškách na Akademii výtvarných umìní se ptal každého nastávajícího adepta otázkou: Jaké je u vás umìlecké dílo? Byl zvìdavý na odpovìï, buï vnímavého nebo lhostejného. A jsme u toho. Víme co je vlastnì v našem okolí krásného, jakého je to slohu, ta nebo ona památka, co má za historii a jaké je umìlecké ceny? Když už tyto milníky historie jsou a výraznì dopl-

òují nᚠživotní prostor, musíme uznat, že je nutné se o nì zajímat a starat. Chlumecko nebylo ještì z umìlecko historického pohledu zmapováno. Je zde dost zapomenutých míst. Ve mìstì samém stojí úhelnì dùležité Mariánské sousoší. Má skvìlé umístìní. Tyèí se do výše sloupem, na jehož vrcholu stojí madona a dole na soklech ètyøi svìtci. Je to barokní práce jadrného selského charakteru. Detail soch je vytváøen lomením ploch, ostøe se od sebe oddìlujících. Celé sousoší je srostlé s námìstím. Tìžko by sneslo vedle sebe nìco trapnì, umìle hloupého. To je fakt a ten se musí respektovat. I auta parkující pod sousoším by mìla mít vìtší odstup. Všude, a už v Itálii, Francii, Nìmecku, toto berou v úvahu. Na svých památkách každé mìsto a místo získává. Vejde tak v pamì návštìvníkù. V Chlumci byly pod zámkem další dvì barokní sochy, sice v torsálním stavu, pøece však mají velkou estetic-

Mezinárodní støelecká soutìž Ve dnech 25. - 26. srpna se pøíslušníci základny PHM z Chlumce nad Cidlinou zúèastnili 22. roèníku mezinárodní støelecké soutìže poøádané Ministerstvem obrany SRN ve Spichu u Bonnu. Soutìže se úèastnili pøíslušníci armád SRN, Rakouska, Belgie a AÈR. Patronát nad soutìží mìl generální inspektor Bundeswehru, který soutìž vyhodnocoval. Celkem startovalo 54 ètyøèlenných družstev. Armádu Èeské republiky reprezentovalo pouze družstvo z Chlumce ve složení pplk. Ing. Ivo Peloušek, pplk. Ing. Josef Surovec, mjr. Josef Skláø, Ing. Albert Kováè. Støílelo se z automatické pušky G-3 (3+10 ran) a pistole P-8 (3+10 ran). Jako doplòková disciplína bylo splnìní podmínek výkonnostní tøídy ve støelbì z pistole podle podmínek Bundeswehru. V silné mezinárodní konkurenci naše družstvo obsadilo 7. místo a získalo pohár. V jednotlivcích získal mjr. Skláø 1. místo ve støelbì z pušky, 1. místo v celkovém poøadí a byl vyhlášen jako nejlepší støelec z mezinárodních družstev. Všichni èlenové družstva získali výkon-

Z øad kulturních pracovníkù musí pøijít iniciativa k položení základù trvalého sídla kulturního života. Je žádoucí seskupiti proto zástupce kulturních složek a pøipraviti podklady k nastoupení jisté cesty.

kou hodnotu a výrazovou výmluvnost. Obì tyto vìci mohou výraznì podtrhnout architekturu svého okolí. Ta jedna je myslím svatý Roch. Má v sobì cosi braunovského, živou plnokrevnou modelaci. Ta druhá, Putti s delfínem je zámeckého charakteru, èistì dekorativní. Jsou to sochaøské cennosti. Nepokládejme tyto fragmenty za kámen na skládku. Mají stále svùj vysoký kurs umìlecký a symbolický. Mohl bych se dále rozepsat o sochách, které stojí u kostelíka pod zámkem. Ty jsou ryze klasicistického charakteru. Kdyby mìsto ztratilo své kulturní dìdictví, bylo by tu prázdno jako mezi paneláky. Snažme se uchovat a zachovat všechny tyto výrazné výtvarné svìdky v mìstském areálu. O osudu Lorety by bylo zapotøebí napsat samostatnou úvahu. Dìdictví otcù je vzácné a bude pro pøíští èasy cejchem ještì vìtší vzácnosti - viz snahu sousedù v Nìmecku. Když tyto hodnoty nejsou, tak se musí koupit. My je máme. Slovy V. V. Štecha: Jen aby ten kulturní fond vydržel! Vojtìch Adamec akademický sochaø

nostní tøídu (jedna zlatá, dvì støíbrné a jedna bronzová medaile). Zástupce vojenského a leteckého pøidìlence v SRN pplk. Kubala podìkoval družstvu za vzornou reprezentaci Èeské republiky a AÈR. kal. Na fotografii sedí zleva: pplk. Surovec, pplk. Peloušek, Ing. Kováè, mjr. Skláø

35

Marie Adamcová

Vzpomínky Od rodièù jsem zaèínala slýchat záludné otázky, kam pùjdu dál. Maminka samozøejmì myslela na rodinou školu, otec se pøiklánìl k hospodáøské škole ve Stìžerách. Tak to bylo pro selské dcery obvyklé. Tím mne urazili. Nikdy nechci vaøit, nechci se vdát a nechci mít dìti. Pokud musím být v zemìdìlství, pak chci jen na zemìdìlskou školu. Kuchyni jsem se obloukem vyhýbala a jezdila s koòmi, dìlala práce spíše klukovské. Když jsme jeli jednou na školní výlet do Kutné Hory a já poprvé vidìla obrazy od Brandla, mìla jsem snad i horeèku. Podlézala jsem zástup návštìvníkù a drala se až k plátnu, abych slyšela a vidìla. Byl to mohutný zážitek a pro mne urèující. Byla jsem rozhodnuta. Chci dìlat umìní. Od rozhodnutí k èinu je ale dlouhá cesta. Zvrátit ustálené pøedstavy rodièù o mé budoucnosti, zlomit jejich odpor a pøevést je na moji bláznivou vidinu, bylo témìø nemožné. Pomáhal mi Drahomír a hlavnì tetinka a kupodivu jsem mìla spojence i ve své tøídní, paní uèitelce Netíkové. Její slova platila nejvíc, protože byla nestranná, nezatížená láskou, kterou mùj milovaný brácha a tetinka mìli. Válka mìla také zvláštní paradoxní situace. Ještì za mého houslového období, jsem doprovázela Dáòu na klavírní hodiny. Sedìla jsem venku, silnì vonìly lípy (žádné kanály - lípy!) pana doktora Èerného od jejich exotického barokního domu, Dáòa hrála Halí belí, konì v zelí, a když jsme šly domù, musely jsme uhýbat sevøenému trojstupu Hitlerjugend, mladých stejného vìku, sveøepých a pøehlíživých. Míøili do Grandu, kde bydlili. Mìli krátké kalhoty nebo sukénky, bílé podkolenky, to i v zimì, a na hlavì vojenské lodièky. Kvùli ním nebyl pøístupný vrchol Kozákova. Zabrali pro nì turistické chaty! Teï ale už sílila nadìje, že válka skonèí. Otcovy špendlíky se posouvaly každým dnem i k našim hranicím, dennì pøelétávaly formace letadel a v rádiu hlásili Uber dem Reichsgebiet befindet sich kein feindlicher Kampfoerband. A pak náhle Achtung Achtung a to nás rychle pouštìli ze školy, a pokud jsem byla doma, letìla jsem ke stohu, abych lépe vidìla. A hukot zaplnil celou krajinu. Bylo období okopávání øepy, kdy jsme mìli tøídenní zatmìní slunce. Bombardovali kolínskou rafinerii. Lidé prchali do polí, ale stejnì

36

jich mnoho zemøelo. Radost a bolest, vždy pøítomní blíženci. Otcovy špendlíky se octly u našich hranic a kolísaly, ale pøece se pøehouply pøes hranice na Slovensku a na Ostravsku. Stálo to moc obìtí. Pak už byla bitva u Bøestu. A to jsem nevìdìla, že mùj budoucí muž musí být také u všeho a jako správný kluk, je i tam, kde jde o život. Pak už to bylo rychlé. V Chlumci se kácely staré lípy, aby padly pøes silnici a vytvoøily barikády proti postupující Schörnerovì armádì, ti blázni mìli jen vìtšinou lovecké pušky, ale i tak se jim podaøilo odzbrojit místní posádku. Byly to vzrušující chvíle radosti i strachu. Zprávy dovážel tryskem na koni Václav Macura, pøítel Drahomíra. O nìm jsme už asi dva mìsíce nevìdìli. Po totálním nasazení pøijel s tuberou a jen se trochu vykurýroval, už zase zmizel. Chtìl k partyzánùm. Otec se o nìho strachoval. Byl v jeho letech v první svìtovì válce, vìdìl, co to obnáší. Ke konci týdne pøišla zvìst: Rusové už projíždìjí po hlavní silnici. Maminka s dìvèaty honem napekly koláèù celý koš, nadìlaly kornoutù, a když otec zapøáhl, vzali i nás na bryèku a ujíždìli jsme je vítat. Na tanky i náklaïáky jsme házeli kornouty a uprášení, unaveni vojáci ozdobení kvìty, které jim lidé také házeli, s úsmìvem kynuli. Lidé jásali a mávali a zase plakali. Radostí. To bylo na køižovatce v Novém Mìstì. Osvoboditelé se valili jako proud, byla jich plná silnice a my udivenì hledìli na otrhané Nìmce, které hnaly hlídky pøíkopy, aby nerušili rychlý prùjezd ke Hradci. Rusù jsme si pak ještì užili u babièky ve Štítì, kde byli ubytovaní v lese. Vystavìli si tam malé chatové mìsteèko, pískové chodníèky dokonce olemovali ozdobnì do pùloblouku ohnutými vìtvièkami, mìli tu i brány. U babièky bydlel jejich kapitán, mladý, hezký, ale upjatý blonïák. Chlapi se umývali u pumpy a utírali se do damaškových povlakù, natrhaných na menší díly. Nìkde je otoèili. S obstaráváním vìcí si pøíliš hlavu nelámali. U tìbja èasy? Davaj! Nìkteøí mìli èasù i pìt nad sebou. A dali je dobrosrdeènì tøeba zas nìkomu jinému. Neobstála pøed nimi ani kola. Pokud však hned nezvládali jízdu, rychle je odhazovali, ale to už zase úplnì jinde, takže se s nimi majitel už s tíží setkal. Na louèce za humny cvièili i s malými koníky zapøaženými

do vozíkù. S tìmi kveèeru vyráželi na jetel. Kde zdìs kulak? A stejnì dobrosrdeènì sekali na našem, u Macurù no, budiž jim pøáno. Otec mìl ale pochopitelnou starost. Co dá dobytku, když je pole sklizeno? A u døíve milých sousedù byl cítit náhle jakýsi posmìch. Co je tvoje to je moje, davaj! Byla obvyklá øíkanka Rusù. Byla teï slýchat odevšad. Zatím jako napùl potmìšilá legrace. Pozdìji, když už Rusové byli dávno pryè, dostávala tragickou pøíchu. O jejich pobytu by se dalo psát obsáhleji. Že jich v našem lese bydlilo na dvacet pìt tisíc a pøece se tu nechovali zvíøecky, jak by se dalo po jejich dlouhém váleèném tažení oèekávat. Byly sice i dost ošklivé incidenty, pokud ženy nebyly opatrné a nemìly doprovod. Mnohé to odnesly životem. Sankce pro provinilé vojáky byly kruté. Byli zastøeleni bez prùtahù. Proto asi udrželi dùstojníci ve vojsku kázeò. Jednou nás navštívil kapitán, že by se chtìl vykoupat. Provázeli jej dva pucáci. Samozøejmì jsme kapitána, než se ohøála voda a pøipravila koupelna, hostili. Když osamìl otec se sluhou, který vypadal inteligentnì a zajímal se o naše hospodáøství, provázel jej stájemi. Kníratý Rus se rozpovídal. Obdivoval naše zaøízení, míval kdysi také svá pole - byl kozák. Ach pro vás plócho, bólše plócho. „Ne, u nás ne.“ Och, u vás tákže. Kolchózy, plócho. A naznaèil, že je jeho názor, pokud by jej nìkdo od nìj slyšel, trestný. Po jejich odjezdu pøibìhla dìvèata ze stodoly, že se tam válí uøezané slepièí hlavy. Bylo jich osm. Návštìva u kulaka byla úspìšná. Odpustilo se jim ale všechno. Byli osvoboditelé a èekali jsme na nì dlouho a nedoèkavì. Ostatnì jich ve válce padlo i s civilním obyvatelstvem asi dvacet milionù. Zaplatili krutou daò za nìmeckou pomýlenost. A jeden den, jak když vsáknou do zemì, zmizeli. Pøesnì na dvacet tøi let. Zùstalo však napìtí. Vzpomínám si na strejdu Jaroslava, o kterém bylo všeobecnì známo, že nejradìji sedí u kamen, zády opøený o teplé kachle a klábosí. Rád se napije a rád jí a práci i starosti pøenechá své pracovité ženì. Pøibìhl po zahradách úplnì vydìšený a prosil otce o ochranu a pomoc. „Stojí pøed vraty a vyhrožují, že mne zabijí.“ Otec jej poplácal po zádech, zažertoval, ale strejda byl vydìšen k smrti. A tak si otec pøehodil pušku pøes rameno, jak dìlával pøi obhlídce polí a doprovodil strejdu domù. „Nesmíš jim dát dùvod, aby si myslili, že se bojíš.“ A obešel pole, bylo pøede žnìmi. Ta událost se mi zasekla do pamìti, tak nepochopitelná, tak absurdní. Byla první, za rok jsem si mohla okusit svou vlastni. Otec jistì klidný nebyl. Ve

vládì se stále jednalo o míøe znárodòování dolù, bank, továren a statkù. Jednalo se o velikost podniku v soukromém vlastnictví, o poètu zamìstnancù, po kterých se ještì soukromé vlastnictví bude tolerovat. Náhle bylo tìžké sehnat lidi na práci. Chudší rodiny se stìhovaly do pohranièí. NᚠMartin, pùvodem Slovák, odjel za štìstím také. Po nìm odjeli i Bažantovi, koèí s celou rodinou. Asi za rok se nám pøijel ukázat v mysliveckém, s parádní holí, plné turistických štítkù. A tak nám po Martinovi zbyl jen starý vùl s otiskem jeho zubù, jak ho kdysi vzteky kousl, když ho vùl nechtìl poslouchat. Nedostatek pracovních sil zatím zaplòovali Nìmci, èekající na odsun v Bydžovì. Pokud mìli chu pracovat. A tak jsme obdrželi do rodiny Hátu a France. Háta se nanejvýš snížila k žehlení prádla, jinak nám dávala najevo opovržení a pøesto, že maminka umìla nìmecky, byla jako dívka na handlu v Neudorfu v nìmecké rodinì, se kterou jsme se potom stýkali jako pøátelé, nedostala z Háty ani slovo. Mlèela jak ryba. Kdyby ještì žila, jistì by sedìla na mítinku Neubauera v první øadì. Chtìla se asi jen dostat z bývalého zajateckého tábora, plného svrabu a vší. A také se øádnì najíst. Franc byl jiný. Byl z rodu Nìmcù, hranatých a velkých, s mohutnou bradou v obdélníkovém oblièeji. Døel bez pobízení, byl na práci zvyklý. Odpoèíval na nízké stolièce ve dveøích chléva a krájel si svùj svaèinový chleba. Svaèinový chleba byl krajíc z kulatého pec-

nu, hluboko zakrojený, aby se v nìm mohl vykrojit dùlek, do kterého se dalo buï máslo, nebo škvarkové sádlo, èi tøený tvaroh. Výkrojkem se náplò zaklopila. To jen na vysvìtlenou pro ty, kteøí už døívìjší zvyklosti nepamatují. Byl typ Nìmce, kteøí se na škole karikatury u profesora Pelce kreslili jako pøíslušníci Wehrmachtu. Tìžkopádný a pracovitý. Pozdìji, když jsme s divadlem SEMAFOR natáèeli v západonìmecké televizi poøad Jonᚠa tingl tangl, mezi natáèením jsem osamìla s Nìmcem, jak by Francovi z oka vypadl. Než jsme jeli do Nìmecka, zdály se mi hrùzné sny, jak mne neznámými ulicemi honí esesáci, takže jsem cítila stísnìnost a bázeò. Vytáhl z aktovky chleba, spoøádanì zabalený v ubrousku. Rozkrojil jej na pùl a jednu mi podal. „Na, nim!“ U nás za Hitlera také veliký hlad. Když jsme Hátu a France odváželi, s ním jsme se tìžko louèili. Od Háty jsme si ale oddychli. Byla jak èernoknìžník, který zadusí každou dobrou chvíli a z její blízkosti jsme radìji prchali. Ta úleva! Mimo vzpomínky mi ještì nìco zùstalo. Z tábora jsem si dovezla svrab. Je to jak nejhorší kopøivka. Když však urèí lékaø diagnosu, je to rychle pryè. Ale než se na to pøijde! Když znovu vidím France, sedícího ve dveøích chléva, uzavøeného do sebe, kladu si otázku, jak mu asi bylo. Ztratil svùj domov, svá zvíøata, krajinu, ve které se narodil, ztratil všechno. Dva roky pøed ním u nás nocovali asi po tøi nedìle jiní Nìmci. Ti utíkali pøed Rusy dobrovolnì,

s vozy plnými toho nejnutnìjšího pro život, spíš jen ženy s malými dìtmi. Kupodivu jim naši lidé dávali, co mohli. Byl duben pøed koncem války, plný bahna. Maminka shánìla pro dìti gumovky, byly stále rozmáèené. Bydlili, kde bylo volno, i po stodolách. Stejnì jako tetinka, o pìt let døív, vyhnaná zase jejich lidmi. Vydìšená a hlavnì pøekvapená. Proè? Byla to podivná doba po procitnuti z velké hysterie, která zrála dlouho a rozpoutali ji Nìmci sami. Pøi pohledu zpìt je všechno, co se stalo, nepochopitelné. Ve styku s nìmeckými pøáteli máme pocit, že jsme si silnì podobní. Zvykovì, kulturnì - a pøece v pocitech a reakcích na jisté situace, bychom se zachovali asi každý jinak. Pro Èecha je samozøejmé, pokud pøijede èi se pøistìhuje do Nìmecka, že se snaží o rychlé zvládnutí jejich jazyka. Nìmce lze k nìèemu podobnému jen tìžko nutit. Historickou pravdou je, že se kdysi pøistìhovali do èeského království. Pocit sounáležitosti k jeho celku zøejmì pøíliš nepocítili. Pozdìjší panování Habsburkù po tøi sta let na èeském trùnì na jejich poslušnosti a pocitu pøíslušnosti k jistému celku také pøíliš nepodpoøil. Pøitom, v prùbìhu staletí byla velká vìtšina manželství smíšená. Èeské ženy, které se vdaly do nìmeckých rodin, musely mluvit už jen nìmecky. Nakonec, kdo chtìl uspìt mezi nimi, mluvil nìmecky a ponìmèil si jméno. Na nìmeckých høbitovech je Ruzickù, Nowakù, Dworschakù a jiných dost a dost.

Závist, pomluva, zlo... z pohledu Písma sv. Závist jest choroba srdce, již zakazuje desáté pøikázání: „Nepožádáš.“ Tedy nebudeš dychtit, nebudeš závidìt. Je to nepøejícný postoj vyvolaný pohledem na výhody, z nichž se tìší ostatní. Plyne z nedostatku lásky, že nepøejeme nìkomu nìco a chtìli bychom to sami. Jistì, chyby dìlá každý, nemáme být k nim lhostejní. ALE neodsuzovat! Máme podat ruku a pomoci! Závist v knize PØÍSLOVÍ: - Život tìla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist. - Ukrutná vìc je hnìv a prudká prchlivost, ale kdo obstojí pøed závistí? - Èlovìk závistivý chvátá k statku, nic nevìda, že nouze na nìj pøijde. - Nejez chleba èlovìka závistivého, nepøejícího a nežádej lahùdek jeho. Nebo jak on sobì tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. On dí: „Jez a pij, ale srdce jeho není s tebou.“

Pomluva - jazyk pomlouvaèný v knize ŽALMÙ a PØÍSLOVÍ: - Kdo je spravedlivý? Ten kdo neutrhá jazykem svým (nepomlouvá), bližnímu svému neèiní nic zlého a potupy neuvodí na bližního svého. - Zdržuj jazyk svùj od zlého a rty své od mluvení lsti - záludných øeèí. - Zlovolníci si nabrousili jako meè jazyk svùj, namíøili šípy jedovaté øeèi. Utvrzují se v zlém rozhodnutí a poèítají, jak by nastražili léèky. Avšak ku pádu je pøivede vlastní jazyk jejich, vzdálí se jich každý, kdož by je vidìl! - Hospodin praví: „Kdo pomlouvá bližního, toho umlèím (toho vytnu). Kdo má pyšné oèi a naduté srdce a mysl, toho nebudu moci trpìti!“ - Jazyk moudrých ozdobuje umìní, ale ústa bláznù (hlupákù) vylévají bláznovství. Zdravý jazyk je strom života, pøevrácenost pak z nìho - ztroskotání od vìtru.

Vìtšina veršù je vybrána z BIBLE KRALICKÉ podle pùvodního vydání KRALICKÉHO z let 1579 - 1593. P.S. Joachim Dachsel píše ve své knížce MÙJ BRATR OSEL A JÁ tuto moudrost: ... Jedna indiánská moudrost praví, že èlovìk nemùže posoudit situaci druhého, pokud nechodil nìjaký èas v jeho mokasínech! Ano, je to tak, je tøeba dùkladnì poznat práci toho druhého, vžít se do ní, uvažovat jak bych ji vykonával já. Poté vyzujme mokasíny toho, kterého posuzujeme a mùžeme hodnotit, - NE ukvapenì, a jsou-li nedostatky, podáme pomocnou ruku k jejich odstranìní. Pøejme si lásku, nebo láska je nejvyšším darem. LÁSKA je trpìlivá, laskavá, NEZÁVIDÍ a vždy se raduje z PRAVDY. 1. Kor 13,4n Z Písma vybral

Jaroslav Tesaø duchovní CÈSH

37

CENTRUM KULTURY - ØÍHÙV DÙM ØÍJEN 2000 4. 10.

TØI ZLATÉ VLASY DÌDA VŠEVÌDA - loutková pohádka pro MŠ - zaèátek v 9.00 hod.

7. 10. 9. 10. 11. 10.

13. 10.

20. 10.

Kurz tance a spoleèenské výchovy - sokolovna od 12.30 hod.

Karel Horký BEJVÁVALO aneb LOUPEŽNÍCI NA CHLUMU - komedie Divadelní soubor Lyra M-klub Vysoké Mýto - sokolovna od 19.00 hodin

21. 10.

ETCIMEX - prodej levného textilu

Kurz tance a spoleèenské výchovy - sokolovna od 12.30 hodin

27. 10.

NEBEZPEÈÍ SEKT A NÁBOŽENSKÝCH KULTÙ - MUDr. P. Remeš pro žáky 9. tø. ZŠ - od 9.00 hodin

Artur Longen DEZERTÉR z VOLŠAN komedie Divadelní soubor „Erben“ z Miletína - sokolovna od 19.00 hodin

28. 10.

Kurz tance a spoleèenské výchovy - sokolovna od 12.30 hodin

28. 10.

POSVÍCENSKÁ ZÁBAVA - hraje skupina RESONANCE, Øíhùv dùm - od 20.00 hodin, pøedprodej místenek

53. KLICPERÙV CHLUMEC

®

K. Svoboda - Z. Podskalský NOC NA KARLŠTEJNÌ - muzikál Divadelní soubor „Èáp“ z Dobrušky - sokolovna od 19.00 hodin 14. 10.

PRODLOUŽENÁ KURZU TANCE A SPOLEÈENSKÉ VÝCHOVY sokolovna od 18.00 hodin, vstupné 40 Kè

Pøipravujeme: Mikulášskou nadílku pro dìti s estrádou a diskotékou. Rodièe mohou dodat své balíèky pøedem a Mikulᚠs èertem se postarají o jejich doruèení. Informace na tel: 0604 915 583 do 25. listopadu. ZAHAJUJEME pøedprodej místenek na SILVESTR 2000 v Øíhovì domì.

Václav Hudeèek o Chlumeckém hudebním podzimu... Vašim mìstem velmi èasto projíždím a již mockrát jsem si øíkal, že tady jsem ještì nekoncertoval. O to víc mì potìšila nabídka k vystoupení na „Chlumeckém hudebním podzimu“, který jsem mìl tu èest zahajovat. Chlumec nad Cidlinou je pro mne takovou novou „vlaštovkou“ mezi mìsty, kde jsem již hrál a kam se obèas vracím. Vìøím, že se ještì s tak pøíjemným publikem, jaké bylo tady, nìkdy setkám. Pøeju Vám a se daøí.

Pomoc lidem v nouzi Vážení ètenáøi èasopisu Chlumecké listy, chcete pomoci lidem v krizových situacích a lidem v nouzi? Je tu možnost prokázat lásku èlovìka k èlovìku a to dary lásky. Pomoc organizuje a zprostøedkovává støedisko sociální pomoci - DIAKONIE v Úpici. Své dary lásky k bližním mùžete posílat pøímo do støediska v Úpici, a to poštou nebo po železnici: OS DIAKONIE ÚPICE, V Dùlní è. 913, 542 32 ÚPICE, øeditel PhDr. Vítìzslav Králík, NEBO své dary mùžete donést

38

do sbìrných støedisek, z nichž jedno je v HUSOVÌ SBORU CÈSH, Klicperovo nám. 75/I v CHLUMCI NAD CIDLINOU, è. tel. 595 388. Nejvíce je požadováno: zimní obleèení a letní obleèení, obuv, mikiny, trièka, spodní prádlo, tepláky, lùžkoviny, pøikrývky, polštáøe, školní a sportovní potøeby, spací pytle, stany, hraèky, hygienické a toaletní potøeby, prací a èisticí prostøedky. Darovat mùžete též sbìrový papír - noviny, èasopisy a kartony.

Prosíme Vás, pokud mùžete, tak své dary dávejte do krabic „banánovek“, nebo do pytlù a papír svázaný do balíkù. DÍKY! Úpiètí ještì dodávají: Pøijímáme i vìci použité a poškozené, které dále zpracováváme. Za všechny lidi v tísni Vám upøímnì dìkujeme. Každý a dává podle toho, jak se ve svém srdci pøedem rozhodl, NE s nechutí ani z donucení. Vždy radostného dárce miluje Bùh Otec. Jaroslav Tesaø duchovní CÈSH HUSÙV SBOR 75/I

Chlumec na zaèátku a na konci století...

reprodukce Ant. Fibigr

foto Ant. Fibigr

Dìkujeme všem pøátelùm a známým za projevy soustrasti, kvìtinové dary a úèast na posledním rozlouèení s naším drahým panem

Davidem MATYÁŠEM Zvláštní podìkování patøí p. MUDr. Václavu Zimovi za péèi o naši rodinu a p. Netíkovi za poskytnuté služby. Rodiny Matyášova a Pisaøíkova

39

KINO Panorama Chlumec nad Cidlinou ØÍJEN 2000 4. øíjna støeda 17.30 hod. 20.00 hod. 86 minut

TITAN A.E.

Americká animovaná sci-fi - širokoúhlý film v èeské verzi. Pøipravte se na boj o pøežití lidstva! Režie: Don Bluth and Gary Goldman

Vstupné: 40,- a 43,- Kè 7. øíjna sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

118 minut

17.30 hod. 20.00 hod. 114 minut

60 SECUND

Širokoúhlý americký film - akèní komedie. Nicolas Cage a Angelina Jolie v akèním thrilleru s vùní vysoko oktanového benzinu. Režie: Dominic Sena Hrají: Nicolas Cage, Giovanni Ribisi, Angelina Jolieová ad.

108 minut

Mládeži od 12-ti let pøístupný

RABÍN, KNÌZ A KRÁSNÁ BLONDÝNA

Americký film. Bláznivá romantická komedie o nejpodivnìjším milostném trojúhelníku. Režie: Edward Norton Hrají: Ben Stiller, Miloš Forman ad.

Vstupné: 45,- a 48,- Kè 14. øíjna sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

95 minut

HURÁ NA MEDVÌDA Èesko-nìmecká prázdninová rodinná komedie. Režie: Dana Vávrová Hrají: I. Chýlková, K. Heømánek, R. Hrušínský, N. Konvalinková, J. Carda a zvíøata cirkusu Kopecký

Vstupné: 40,- a 43,- Kè

Vstupné: 50,- a 53,- Kè

11. øíjna støeda

Mládeži pøístupný

18. øíjna støeda 17.30 hod. 20.00 hod.

Mládeži pøístupný

PØ͊TÍ SPRÁVNÁ VÌC

Americké komediální drama ze života mladých manželù. Režie: John Schlesinger Hrají: Madonna, Rupert Everett, Benjamin Bratt, Josef Sommer...

Vstupné: 40,- a 43,- Kè

Mládeži od 12-ti let pøístupný

21. øíjna sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

85 minut

BLBEC K VEÈEØI

Francouzský širokoúhlý komediální film v èeské verzi. Film byl komerènì nejúspìšnìjším v roce 1998. Režie: Francis Veber Hrají: Jacques Villeret, Francis Huster, Daniel Prévost ad.

Vstupné: 44,- a 47,- Kè 25. øíjna støeda 17.30 hod. 20.00 hod. 114 minut

98 minut

Mládeži pøístupný

MUŽ BEZ STÍNU

Americký sci-fi thriller. Stal se neviditelným a s jeho tìlem zmizely i všechny zábrany. Režie: Paul Verhoeven Hrají: Elisabeth Shue, Kevin Bacon, Josh Brolin, Kim Dickensová ad.

Vstupné: 50,- a 53,- Kè

28. øíjna sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

Mládeži pøístupný

Mládeži od 15-ti let pøístupný

AGENT V SUKNI

Americká komedie v èeské verzi. Agent FBI v pøestrojení... ukrývá však víc, než zbraò. Režie: Raja Gosnell Hrají: Martin Lawrence, Nia Longová, Paul Giamatti, Jasoha Washington ad.

Vstupné: 40,- a 43,- Kè

Mládeži od 12-ti let pøístupný

Film „Princezna ze mlejna II“ reprizujeme v sobotu 11. listopadu 2000

40

Z matriky Mìstského úøadu

Narozené dìti s trvalým bydlištìm v Chlumci nad Cidlinou: Andrea Tarhonská LukᚠRosecký

nar. 15. 7. 2000 nar. 29. 7. 2000

Bára Pavlásková Tereza Boháèová

nar. 1. 8. 2000 nar. 27. 8. 2000

Sòatky uzavøené v obøadní síni MìÚ Chlumec n. C.: 31. 8. 2000

2. 9. 2000

Paul Willis Simona Pušová

Velká Británie Hradec Králové

Radek Havelka Petra Váòová

Nový Bydžov Chlumec n. C.

Sòatky uzavøené na zámku Karlova Koruna: 9. 9. 2000

26. 8. 2000 Oldøich Novák Leona Gašparová

Mìstec Králové Mìstec Králové

Stanislav Hlubuèek Markéta Jenèeková

Doubravice Pøevýšov

Miroslav Poche Helena Peèelinová

Praha 3-Žižkov Slovinsko

Jan Karabello Veronika Havránková

Praha 7 - Holešovice Praha 4 - Chodov

Z našich øad odešli: Jindøich Haltuf Václav Hladík Pavel Bláha

* 15. 7. 1947 * 12. 7. 1927 * 1. 10. 1925

+ 17. 7. 2000 + 12. 8. 2000 + 19. 8. 2000

Rudolf Bludský

* 18. 1. 1945

+ 30. 8. 2000

Ivana Fölklová, matrikáøka

Výroèí narození - øíjen 2000: 80 let

90 let

Paní Emilie Šafránková nar. 4. 10. 1920 DD Øíhova 365/IV., Chlumec nad Cidlinou

Pan František Kozák nar. 7. 10. 1910 Klicperova 81/IV., Chlumec nad Cidlinou

Pan Václav Midloch Luèice 18

Paní Marie Adámková nar. 19. 10. 1910 Spravedlnost 276/IV., Chlumec nad Cidlinou

nar. 11. 10. 1920

Paní Marie Pokorná nar. 24. 10. 1920 Riegrova 288/IV., Chlumec nad Cidlinou Všem jubilantùm pøejeme hodnì zdraví a spokojenosti do dalších let. Mgr. Zdena Valentová, sociální oddìlení

41