Slovo starosty Jaro přichází

roèník XXXII

hlumecké listy

èasopis chlumeckého regionu

3

2003

Vyhodnocení zkušebního provozu Chlumecký autor Pejskaøi 127. základní na svìtelnì øízené køižovatce o Chlumci kynologické organizace žijí Chlumec nad Cidlinou dne 27.3.2003

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

Slovo starosty Jaro přichází Je sobota 15. března, přesně 9.39 hodin. Dívám se z okna na nevlídně zataženou oblohu, venku se krčí tak s bídou tři stupně nad nulou. Prostě a přesně podle starého lidového přísloví „Březen, za kamna vlezem“. Doufám, že v době, kdy budete nahlížet do těchto Chlumeckých listů, bude již stará a odporná paní zima opravdu předávat své dočasné žezlo mladému a svěžímu jaru. Snad nebude platit to další přísloví „Duben, ještě tam budem“ To pak bude mít snad každý veselejší myšlenky, ošlapané zimní boty, čepice, svetry a teplé mantly budou napěchovány do skříní a jejich místo zaujmou pokud možno lehká trička a botasky, nové od Ježíška nebo loni dobře osvědčené. Taky milé lyžičky, které nám věrně sloužily na tratích běžeckých i sjezdových, hezky pohlaRte, že Vám neulomily nožičky, zbavte je upatlaného vosku, promazejte vázání a hezky uložte do jejich letního zimoviště. Však ony dobře vědí, že zase přijde jejich čas. Nyní také především ženské pokolení s hrůzou zjišUuje, že s figurou se musí nutně něco stát, „ó hrůzo, ty špeky nemůžou do plavek, tak hybaj k Dobrovi do Fit centra nebo do tělocvičny“. Nebo podvečerní projížRky na kole, panečku, to je něco! Tak to by byl optimistický návod na dobrý start do jara 2003. My jsme ale na úřadě mimo jiné bedlivě sledovali stavy vodních toků na Bystříci a Cidlině a jsme rádi, že po lednové povodni postupně voda nad Chlumcem odtekla nebo se vsákla a nadměrné srážky nám nepřidělaly další vrásky. Hráze z 1 200 pytlů s pískem na pravé straně Cidliny náš technický odbor postupně odveze. Podél tréninkového fotbalového hřiště budujeme na náklady města protipovodňovou hráz, aby lidé v ulici Na Hatích mohli klidněji spát. VaK Hradec Králové, jehož jsme akcionáři, vybuduje v jarním období za 300 000 korun uzavíratelné klapky na přelivných hranách kanalizačních výpustí v Komenského ulici a u Majorátu, aby v budoucnu nedocházelo při stavu ohrožení velkou 2

vodou k tlakování kanalizace. Povodí Labe dopracovává studii odtokových poměrů, ze kterých vyplynou další protipovodňová opatření na pravém břehu Cidliny, nejpravděpodobněji zvýšený val na břehové hraně. Veřejně chci tímto poděkovat panu Michalovi Bereščákovi a partě mně nadmíru milých a obětavých hasičů za to, že v neuvěřitelně krátké době položili do zaplaveného Domu dětí a mládeže 500 čtverečných metrů keramické dlažby namísto zničeného linolea. Snížili jsme takto nebezpečí dalších povodňových škod v tomto objektu. Škody na koupališti a na fotbalovém stadionu se zatím také přes pojišUovnu Generalli ještě vyčíslují. Především před letní sezónou musí být opraveny ubytovací chaty na koupališti a zkontrolována velká čerpadla, nabírající vodu z Bystřice. Velké obavy jsme měli také o fotbalový trávník, který zamrzl pod ledem. Naštěstí se rostlinkám nic nestalo, kořínky neuhnily. To by pak byla velká škoda. Přejme si, aby nás velká voda zase dlouho nepostihla. Přesto modernizujeme povodňové plány, prosím obyvatele, kteří obdrželi dotazníky od Města, protože bydlí ve vodou ohrožených oblastech, aby do nich vyplnili pravdivé údaje a odevzdali je. Je to především pro jejich dobro a bezpečí. Také se chci zmínit o jedné problematice, týkající se plateb občanů za likvidaci domovního odpadu. Především někteří důchodci nejsou spokojeni se systémem, který drží Město Chlumec nad Cidlinou, protože se jim zdá nespravedlivý. Město vyžaduje totiž platbu za popelnici, buR 14 denní, sezónní (v létě jednou za čtrnáct dní, v zimě jednou za týden) nebo celoroční týdenní svoz. Některá jiná města mají stanoven poplatek na hlavu. Avšak ani jeden systém není absolutně spravedlivý. Osamocený důchodce namítá, že má málo odpadu, proč by měl platit 900 korun za rok, když ve městech s poplatkem na hlavu by zaplatil asi 400 korun. Ve městech se stanoveným poplatkem na hlavu početnější, většinou mladé rodiny zase argumentují, že takto oni doplácejí na ty osamocené. I oni mají pravdu, protože nejvíce

financí jasně zabere režie při likvidaci odpadu: plat posádky vozu a náklady firmy, amortizace vozu, pohonné hmoty, životnost popelnice, která je v ceně atd. VždyU ke každé popelnici se musí dojet a vyklopit obsah, aU je v něm víc nebo méně odpadu. Vlastní poplatek za tunu odpadu při likvidaci na skládce je proti nákladové režii velmi nízký. Prosím některé důchodce, aby si také uvědomili, že většina mladých rodin při průměrném platu a podstatně větších nákladech na provoz rodiny (nové a nové boty a ošacení pro děti, protože pochopitelně rostou, školné, dopravné do zaměstnání a do školy, stravné atd.) mají výdělek na hlavu často nižší, než je průměrný důchod. Uvedu typový příklad čtyřčlenné rodiny: rodiče vydělají (když mají štěstí a oba pracují) třeba 22 000 korun čistého. Na hlavu je to 5 500 korun s tím, že každý z nich má vyšší finanční měsíční spotřebu z důvodů uvedených výše. Průměrný důchod je ale o několik ticícovek vyšší. Při poplatku za likvidaci odpadu na hlavu pak nesou vyšší náklady tyto mladé rodiny. Chci ale upozornit, že Město souhlasí s tím, když se osamocení lidé v sousedních domech domluví na tom, že budou mít jednu společnou popelnici a přinesou o tom souhlasné prohlášení. Naše město navíc umožňuje odkládání jiného odpadu (rozměrnější předměty, rostlinný odpad, suU) ve sběrných dvorech a dále separovaného odpadu (PET láhve, sklo) ve speciálních kontejnerech zdarma. Přesto z rozpočtu města doplácíme na likvidaci komunálního odpadu ještě 300 000 korun. Často nám některé podnikatelské subjekty (pohostinská zařízení) neoprávněně cpou láhve do kontejnerů ke své výhodě, ačkoliv jsou povinni likvidovat odpad na své náklady, pokud s Městem neuzavřou vzájemnou smlouvu. A názor, že by se měly zavést známky na svoz popelnic a kontejnerů jednou za měsíc, v žádném případě nezastávám. Především v letním období by se zbytky komunálního odpadu v odpadových nádobách kazily, z popelnic by se šířil morový zápach a hmyz by mohl přenášet různé nákazy na lidi i na domácí zvířata. Prostě toto již odporuje hygienickým předpisům. Chlumecké listy

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

Jak vidíte, snažil jsem se analyzovat složitý problém spravedlivého rozdělení poplatků za likvidaci odpadu na naše obyvatele. Určitě se v příštím roce pokusíme sestavit poněkud spravedlivější platbu, i když to nebude vůbec jednoduché Zpátky k jaru. AU se Vám volněji dýchá jarní vzduch, je to nádhera! Když jsem byl malý, utkvěl mi v paměti s trochou nostalgie krásný závěrečný článek O čtyřech ročních obdobích z prvňáckého slabikáře, který měl, tuším, červenou barvu. Šlo asi o toto: přišlo jaro. MíUa běhal za motýly, trhal pampelišky a sedmikrásky. Večer řekl

tatínkovi: „Táto, chci, aby bylo pořád jaro“. Otec přání zapsal. Přišlo léto. MíUa se koupal v potoce a hřál se na sluníčku. Večer řekl nadšeně: „Táto, chci, aby bylo pořád léto“. Otec přání zapsal a otevřel si lahvové pivénko, chlazené ze sedmého schodu, slaRoulinké jako med (druhá část věty je navíc). Přišel podzim. MíUa trhal jablka, hrušky a švestky a večer řekl: „Táto, chci, aby byl pořád podzim“. Otec se napil trochu tekutých švestek (to tam taky určitě nebylo) a přání zapsal. Přišla zima. MíUa sáňkoval, lyžoval, bruslil a večer, celý utahaný, řekl: „Táto, chci, aby byla pořád zima“ Otec i to-

to přání zapsal, zase polkl kvůli zdraví proti chřipce něco tekutých švestek (opět nepravdivá vsuvka navíc) a rozvážně řekl: „Vidíš, chlapče, všechna roční období jsou krásná. Musí se ale střídat“. A MíUa pochopil, jak dobře je to vše zařízeno. I ve slabikáři jsou již pro malé děti důležité poučky. Promiňte mi, že jsem to trochu pro zasmání poupravil. Asi bych vyrobil hrozný slabikář. Ale teR již si všichni dohromady přejme, aby bylo dlouho pořád hezké jaro. Ing. Miroslav Uchytil starosta města

Zasedání zastupitelstva a rady města VZHLED MĚSTA

FINANCE

! Zastupitelé se seznámili s dopisy p. Kotrbáčka a obyvatel lokality Na Spravedlnosti a vzali je na vědomí. Schválili zařazení opravy komunikace v této lokalitě do plánu TSBH na jaro letošního roku a zároveň schválili zařazení generální opravy téže komunikace do plánu investic na nejbližší možné období. Uložili radě zabezpečit regulaci provozu na této komunikaci a zahájit jednání s podnikatelskými subjekty, které komunikaci spoluužívají (včetně odcházející armády), o případném finančním příspěvku na její opravu. ! Na základě informací starosty, místostarosty a Ing. arch. Kummera byla zastupitelstvem schválena stavební úprava komunikace v Zapči v rozsahu od mostu přes Cidlinu po komunikaci E 11 a rada byla pověřena technickým zabezpečením díla. Zastupitelstvo v této souvislosti odsouhlasilo úhradu rekonstrukce kanalizace v Zapči v poměru Město Chlumec n. Cidl.: VaK a.s., Hradec Králové 1:1. ! Zastupitelstvo se vzdává nároku na vrácení zpevněné plochy parkoviště u zámku Karlova Koruna a toto vzdání se nároku podmiňuje bezplatným předáním pozemku číslo 1469/4 v Zapči do majetku Města Chlumec n. C. Ukládá OSMI nabídnout bezúplatně Kinským dal Borgo buňku WC.

! Zastupitelstvo projednalo a schválilo zařazení následujících částek do připravovaného rozpočtu na rok 2003: 180.000,- Kč (položení dlažby v budově DDM Na Hatích), 250.000,- Kč (úprava suterénních prostor ZŠ) a 150.000,- Kč (náklady spojené s péčí o majetek Města včetně investice 40.000,- Kč na kanalizační přípojku - Fotbalový klub Chlumec nad Cidlinou). ! Rada rozhodla použít výtěžek z výherních hracích automatů pro rok 2003 na financování vnitřního zařízení nově budované sportovní haly.

3 / 2003

!

!

!

VYHLÁŠKY Na 3. zasedání zastupitelstva byly schváleny následující vyhlášky: " Vyhláška č. 1/2003 o stanovení druhů místních poplatků a jejich sazeb pro území města Chlumec n. Cidl. " Vyhláška č. 2/2003 o příspěvku na částečnou úhradu neinvestičních nákladů mateřských škol v Chlumci nad Cidlinou " Vyhláška č. 3/2003 o změně Vyhlášky č. 6/2002 o nakládání s komunálním a stavebním odpadem včetně Přílohy č. 3 - ceník poplatků za komunální odpad a pronájem sběrných nádob pro kalendářní období od 1. 3. 2003 do 29. 2. 2004.

RŮZNÉ ! Radě bylo uloženo podniknout kro-

! !

ky vedoucí ke zjištění vlastníka pozemků tvořících slepé rameno Cidliny vedle zahrádkářské kolonie a jednat s ním o tom, zda na tomto pozemku může MO Českého rybářského svazu Chlumec n. C. provést vyčištění říčního koryta. Zastupitelstvo schválilo prodej bytové jednotky č. 5 (Zapečská ulice čp. 50/II) včetně podílu na společných prostorách a stavební parcele. Zastupitelé zvolili následující složení osadního výboru Lučice: Vladimír Mrňák - předseda, Jiří Louda a Václav Šanda - členové. Zastupitelstvo jmenovalo kandidáta MVDr. Vladislavu Konášovou a náhradníka Ing. arch. Jiřího Bučinu pro volbu členů správní rady OP VZP Hradec Králové. Rada odsouhlasila pořádání srazu motorkářů ve dnech 1. - 3. 8. 2003. Rada rozhodla (vzhledem k finanční náročnosti a velmi malé návštěvnosti) s účinností od 1. 6. 2003 omezit provoz kina na jeden den - sobotu. V této souvislosti rada rozhodla zrušit od 1. 5. 2003 tisk malých programů kina a Říhova domu a rozhodla i o změně formátu velkých plakátů s programem obou zařízení od 1. 6. 2003. Plakát bude poloviční, bude tisknut v počtu 50 ks, které budou vylepeny na plakátovacích plochách ve městě a dále budou poskytnuty škole, školní jídelně, školkám, a dalším institucím. 3

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

Vyhodnocení zkušebního provozu na světelně řízené křižovatce K1 v Chlumci n. C. Dne 9. 1. 2003 byl zahájen zkušební provoz na světelně řízené křižovatce ulic Pražská - Kozelkova - Klicperova - Palackého v Chlumci nad Cidlinou. Během této doby bylo cílem vyladit ty skutečnosti, které ve vlastním návrhu dopravního řešení nemohly být zachyceny a které se projevily až se skutečným provozem křižovatky. Jde tedy především o optimalizaci čekacích dob a dob volna jak pro vozidla tak i pro chodce. Jednou z mnoha užitečných funkcí řadiče ovládajícího chod křižovatky je sběr dopravních zátěží z vozidlových indukčních smyček (i v době blikavé žluté). Následně byl tedy stažen uživatelský protokol z paměti řadiče a zjištěny intenzity dopravních vozidel z období 16. 1. 2003 - 4. 2. 2003. Tyto zátěže byly podrobeny analýze, vyhodnoceny a přehledně zpracovány formou tabulek pro jednotlivé dny. Dále pak byly zpracovány grafy zobrazující průběh intenzit během sledovaného období, během všedního dne a během víkendů. V průběhu zkušebního provozu byla křižovatka doplněna o návěstidla zobrazující žlutého blikajícího chod-

ce (označení BZA, BZD), z důvodu zvýšení bezpečnosti přecházejících chodců přes hlavní komunikaci. Tato návěstidla byla nainstalována na vedlejších ramenech křižovatky pro vpravo odbočující vozidla, které mají volno současně s chodci přecházejícími přes hlavní silnici. Doplnění křižovatky o tato návěstidla nebylo nutností! Podle zákona 361/2000 (Zákon o provozu na pozemních komunikacích) je při zeleném plném kruhovém světle signalizující „Volno“ řidič povinen dát přednost chodcům přecházejícím ve volném směru po přechodu pro chodce. Dále byla zkrácena délka fáze pro vozidla jedoucí po hlavní silnici o 10 s a prodloužena délka fáze pro vozidla jedoucí z vedlejších směrů o 4 s. Nepříjemnou zkušeností bylo zjištění přecházení chodců na červenou, hlavně na přechodu pro chodce v ulici Palackého, a to i přes varování orgánů Policie ČR a upozornění ze strany Městského úřadu Chlumec nad Cidlinou. Na základě toho byl vznesen zastupiteli města a Policie ČR požadavek na úpravu dopravního řešení a programu řadiče tak, aby čekací do-

ba pro zde přecházející chodce byla kratší. Těmto požadavkům lze vyhovět. Představuje to však takový zásah do projektu, který si vyžaduje delší dobu na zpracování. Je nutné především zohlednit bezpečnost nového návrhu, konzultovat tyto skutečnosti s Policií ČR a provést vyhodnocení nového návrhu po vlastním provozu na křižovatce. V současné době je čekací doba pro chodce na vedlejších ramenech křižovatky 100 s s délkou doby volna 8 s a pro chodce přecházející hlavní komunikaci 90 s s délkou doby volna 13 s. Tyto hodnoty jsou maximální! Čekací doba pro vozidla z vedlejších směrů je 95 s s délkou doby volna 13 s (opět maximální hodnoty). Provozní režim na křižovatce byl ponechán. Po - Čt: 7:00 - 11:00 P1 11:00 - 14:00 P2 14:00 - 18:00 P1 Pá:

7:00 - 20:00

P1

So:

7:00 - 12:00 12:00 - 13:00

P1 P2

Ne:

15:00 - 20:00

P1

Ing. Robert Janko

Co se skrývá za pálením odpadu??? Vážení čtenáři, končící zima a blížící se jaro nabízí zamyšlení nad jedním českým fenoménem, se kterým se již řada z Vás jistě setkala, a řadě z Vás nebylo toto setkání nikterak příjemné. Zmíněným fenoménem, při jehož spatření se nejednomu z nás otevírá v kapse pověstná kudla, není nic jiného než pálení odpadu v kamnech nebo otevřených ohništích na zahradách či jiných volných prostranstvích. Problematikou pálení odpadu a vším, co k tomu patří, se budeme na tomto místě zabývat v několika následujících číslech. Na úvod probereme pálení odpadu z hlediska legislativy. Zákon číslo 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, řeší problematiku pálení odpadu tak, že zakazuje spalování odpadu, který je 4

odpadem podle zákona o odpadech. Tím je vše jasně dáno, protože odpadem je dle zákona o odpadech (číslo 185/2001 Sb.) každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Osoba má povinnost zbavit se movité věci, jestliže ji nepoužívá k původnímu účelu a věc ohrožuje životní prostředí. Ke zbavování se odpadu dochází vždy, když osoba předá movitou věc k využití nebo odstranění ve smyslu zákona o odpadech. K tomu dochází právě a jen tehdy, využívají-li občané odpadového systému zavedeného obcí, tedy odkládají-li odpad vznikající v domácnosti do popelnice a nádob na separovaný odpad. Fyzické osoby mají podle zákona o odpadech povinnost

odkládat komunální odpad na místech k tomu určených, tedy používat popelnice a nádoby na separovaný odpad, případně sběrný dvůr. Podle vyhlášky města jsou občané povinni odkládat separovaný odpad do určených nádob. Pro konkrétní příklad nemusíme chodit daleko. Koupíme si svůj oblíbený nápoj v PET láhvi. Po zkonzumování nápoje nám bohužel zůstane v ruce prázdná PET láhev. Nebudeme se chovat jako hulváti a neodhodíme ji kde nás to zrovna napadne. To by se nám totiž jednoho krásného dne mohlo stát, že pro ledabyle odhozené odpadky nebudeme mít kam šlápnout. Dle zákona o odpadech máme povinnost se této láhve zbavit v souladu se zákonem o odpadech, protože ji neChlumecké listy

INFORMACE MĚSTSKÉHO ÚŘADU

používáme k původnímu účelu. Láhve se zbavíme v souladu s tímto zákonem pouze a jen tehdy, předáme-li ji k využití nebo odstranění ve smyslu zákona. PET láhev nebudeme odevzdávat k odstranění (skládkování, spalování ve spalovně odpadu), ale odevzdáme ji k dalšímu využití, to znamená, že ji odložíme do nádoby na plasty. PET láhev je totiž z materiálu, který lze po zpracování dále materiálově využít a nemusí nutně končit na skládkách odpadu. Ptáte se, co všechno lze odložit do nádoby na plasty? Do těchto nádob je možno odkládat jakékoli plasty běžně se vyskytující v domácnostech. Tyto musí být ovšem zbaveny nečistoty a mastnoty. Lahve od saponátů a čistících prostředků je tedy nutno řádně vypláchnout, rovněž tak lahve od rost-

linných tuků. Totéž platí i o kelímcích od jogurtů, rostlinných tuků aj. Do nádob na plasty je možno odkládat i pěnový polystyren. Ten je nutno před odložením nalámat na menší kusy tak, aby se tyto vešly do nádoby a nezabíraly zbytečně moc místa. Lámání polystyrenu provádějte prosím zásadně doma, kde si vzniklý nepořádek můžete snadno uklidit. Rovněž pro ostatní plasty platí pravidlo, že před jejich odložením do nádoby zminimalizujeme jejich objem. Jde o to, aby obsah sběrné nádoby byl co nejefektivněji využit, tedy aby se do nádoby vešlo co nejvíce plastového odpadu. U PET lahví uplatníme staré dobré sešlapávání, kelímky stejného tvaru je nejlépe skládat do „komínku“. Při použití nádoby na separovaný odpad bychom měli zkrátka přemýšlet.

Víte, že... se Chlumec nad Cidlinou v porovnání s rokem 2001 rozrostl o 31 obyvatel?

Zákon o ochraně ovzduší dále uvádí, že v otevřených ohništích, zahradních krbech nebo v otevřených grilovacích zařízeních lze spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí, suché rostlinné materiály a plynná paliva určená výrobcem, přičemž uvedená paliva nesmějí být kontaminována chemickými látkami. Za porušení vyjmenovaných zákazů lze ukládat poměrně vysoké pokuty. Z výše uvedeného vyplývá, že není důvod pálit odpad z domácnosti v kamnech nebo na otevřeném ohni ve volné přírodě. Příště si posvítíme na škodliviny, které se při spalování odpadu uvolňují, a povíme si něco o jejich účinku na lidský organismus. Radek Česák, odbor výstavby a životního prostředí MěÚ

Stav obyvatel k 31. 12. 2002 byl celkem za Chlumec nad Cidlinou, Kladruby, Lučice a Pamětník 5 271 obyvatel. Za rok 2002 se přihlásilo k trvalému pobytu 166 lidí, odhlášených z trvalého pobytu v Chlumci n. C. bylo 102 lidí, narozených dětí 30, zemřelých obyvatel 63.

MĚSTO CHLUMEC NAD CIDLINOU vyhlašuje výběrové řízení na

pronájem nebytových prostor RESTAURACE na Městském koupališti v Chlumci nad Cidlinou

Inzerce

Podmínky pronájmu: 1. stanovené nájemné činí 500,- Kč/m2/rok Žádosti o pronájem zašlete na Město Chlumec n. C., Klicperovo náměstí 64/I do 23. 4. 2003 do 12.00 hodin. Obálku označte heslem „PRONÁJEM RESTAURACE“ O výsledku výběrového řízení budou všichni uchazeči písemně informováni. S vybraným uchazečem bude sepsána smlouva o pronájmu nebytových prostor.

Bližší informace na odboru správy majetku - pí Hudcová

3 / 2003

5

POLICIE ČR

Z POLICEJNÍCH ZÁZNAMŮ # Dne 5. 1. 2003 byl 29ti letý muž obviněn ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví dle § 223 tr. zákona, kterého se dopustil v 6.00 hod. týž den v lesním prostoru poblíž obce Převýšov tím, že při lovu černé zvěře si spletl siluetu 61 letého muže s divokým prasetem a výstřelem z kulové zbraně ho zasáhl do stehna levé nohy. Poté, když lovec zjistil, co se stalo, sám zraněného muže odvezl do nemocnice v Městci Králové, kde byl zraněný hospitalizován. # Dne 23. 1. 2003 v 16.30 hod. došlo na silnici č. 11 v katastru obce Nové Město k dopravní nehodě osobního auta zn. Škoda Fábia a nákladního auta zn. LIAZ s návěsem. Při

této dopravní nehodě utrpěla řidička osobního vozidla těžká zranění se smrtelným následkem. Příčina a zavinění nehody jsou předmětem dalšího vyšetřování. # Poté, co 55ti letý řidič požil větší množství alkoholu, usedl za volant pracovního stroje a při jízdě směrem na Lučice byl kontrolován hlídkou PČR Chlnmec n. C. Provedenou dechovou zkouškou bylo zjištěno, že před jízdou požil alkohol, a proto se řidič podrobil lékařskému vyšetření a odběru krve. Vyšetřením krve bylo zjištěno, že obsahovala 2,3 promile alkoholu. # Při krádeži benzínu ze zaparkovaného vozidla v obci Chudeřice byl

hlídkou OOP Chlumec n. C. zadržen 28 letý muž z Prahy. Ten uvedl, že potřeboval benzín do vozidla zn. Škoda Favorit, které měl zaparkováno opodál. Později bylo policisty zjištěno, že toto vozidlo odcizil v Praze. # Trojici mladistvých zadržela hlídka PČR Chlumec n. C. dne 2. 2. 2003 ve 22.30 hod. v Chlumci n. C. poté, co se pokusili odcizit celkem 6 osobních aut, ale to se jim ani v jednom případě nepodařilo. Auto chtěli použít k cestě do Poděbrad, kde všichni tři trvale bydlí. V osobních autech také hledali peníze. Policejním radou jim bylo sděleno obvinění z trestných činů krádeže a neoprávněné užívání cizí věci dle § 247 a 249 tr. zákona ve stádiu pokusu a ve spolupachatelství. npor. Zima

Dubnové pranostiky ! Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto. ! Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou.

! Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj. ! Jaký duben, takový říjen.

LV

Inzerce

6

Chlumecké listy

Z VAŠICH DOPISŮ

Vážená redakce. Musím Vám napsat, protože jsem v Chlumci zažila šok. Šla jsem ulicí od domova důchodců V Podzámčí ke škole, šla mladá paní se psem, ten vykonal potřebu, ta paní sáhla do kabelky, vyndala papír a po pejskovi to sebrala a dala do sáčku a vzala k nejbližšímu koši. Povzdechla jsem si a pomyslela, proč není více takových lidí. Po ulicích je toho dosti naděláno i u nás na venkově. Když jsem v naší vsi na takovýto případ upozornila jednoho majitele pejska, „uznávaného inteligenta“, dostala jsem od něho urážlivou, ba dokonce sprostou odpověR. Jsou to tedy dva různé pohledy na stejný problém. S pozdravem Růžena Hašková Klamoš 49

TAK MÁLO LIDÍ V KINĚ Vážená paní Vacková, Váš článek, který jste uveřejnila v druhém čísle 2003 Chlumeckých listů, nás mnoho nepotěšil. Toho dne, kdy jste navštívila kino v Chlumci n. C., došlo k poruše patentní vložky v zámku u dveří vedoucích do technické části kina. Po zajištění odborníka zámečníka p. Mareše, se podařilo dveře otevřít. Zpoždění začátku představení bylo asi 15 minut. Žádné jiné klíče se nehledaly, protože sál se nezamyká. Klíče od hlavního vchodu mají své určené místo a nebylo je třeba hledat. V kině je stále v provozu zastaralé parní topení, které vykazuje značnou poruchovost, hlavně ve vracení horké kondenzované vody. Kondenzační potrubí je z větší části zkorodované. Kotel se musí při topení napájet novou studenou vodou, pára zkondenzuje,

Nové losy na poštách Koncem roku 2002 se na poštách objevily dvě nové loterie stíracích losů. Loterie S.O.S je organizována s cílem shromáždit finance, které budou věnovány obětem povodní. POŠTOVNÍ JUBILEJNÍ loterie byla uspořádána u příležitosti 10. výročí založení samostatného státního podniku Česká pošta. V loterii S.O.S je hlavní výhra 10 000 000 Kč, pod „stíracími políčky“ se ukrývají i další výhry (100, 150, 200, 300, 400 a 500 Kč). Pravděpodobnost výhry je jedna ku pěti, cena losu je 100 Kč. Výtěžek loterie bude převeden na vlád-

klesne tlak páry a topení přestává hřát jak by mělo. Od roku 1994 se nepodařilo provozovateli zajistit finance na opravu. Díky našemu kvalifikovanému topiči! S velikým úsilím se mu daří udržet topení v provozu. My mu jsme za to vděčni. Chtěl bych podotknout, že kino bylo vybudováno většinou brigádnicky v roce 1957 přestavbou Dělnického domu v době, kdy ještě přetrvával poválečný přídělový systém na některý materiál, avšak na vysoké technické úrovni té doby, včetně WC. Myslím, že Vámi uváděné důvody nejsou příčinou malé návštěvnosti kina, ale příčina tkví v ekonomické situaci obyvatel (nezaměstnanost atd.) Malá návštěvnost není jenom problém kina v Chlumci n. C., ale v celé republice. vedoucí kina: Dus Bohumil

ní povodňové konto a použit na podporu obětí loňských srpnových záplav a na obnovu zničených lokalit. Stírací losy POŠTOVNÍ JUBILEJNÍ loterie stojí 20 korun a „hlavní cenou“ je finanční částka ve výši 2 000 000 korun. Kromě ní však na hráče čekají i menší výhry 20, 40, 50, 100, 200 a 500 Kč. Vyhrává zhruba každý třetí los. Pošta si chce touto loterií připomenout jubileum svého vzniku. Jejím cílem není proto profitovat na hráčích, ale výtěžek z loterie bude věnován Červenému kříži a humanitárním a obecně prospěšným organizacím. Každý z nás může tímto jednoduchým a elegantním způsobem přispět všem těm, kteří se ne vlastní vinou dostali do nelehké životní situace, jejíž řešení je pro mnohé nad rámec vlastních sil. Česká pošta, s.p.

Inzerce

3 / 2003

7

KULTURA V CHLUMCI

KINO Panorama Chlumec nad Cidlinou http://kina.365dni.cz

tel. č. 495 485 129

DUBEN 2003 2. dubna středa 17.30 hod. 20.00 hod.

KNIHA DŽUNGLÍ 2

Americký rodinný, animovaný česky mluvený film. Další pokračování příběhu Mauglího a jeho přátel. 69 minut Režie: Steve Trenbirth Vstupné: 50,- a 53,- Kč Mládeži přístupný 5. dubna sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

HOLKY TO CHTĚJ TAKY

... ale pořádně! Německý komediální film, česky mluvený. Režie: Dennis Gansel Hrají: Diana Amft, Karoline Herfurt, 90 minut Felicitas Woll ad. Vstupné: 50,- a 53,- Kč Mládeži od 12-ti let přístupný 9. dubna středa 17.30 hod. 20.00 hod.

NA POKRAJI SMRTI

Americký akční thriller. „Steven Seagal a banda hrdlořezů musí bránit. Nový Alcatraz před teroristy, kteří ho chtějí dobýt!“ Režie: Don Michael Paul 99 minut Hrají: Steven Seagal, Morris Chespnup, Nia Teeples ad. Vstupné: 55,- a 58,- Kč Mládeži od 12-ti let přístupný 12. dubna sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

OPILÍ LÁSKOU

Americká romantická komedie, širokoúhlý film. Když jsi láskou bez sebe - dostaneš se do průšvihu nebo do nebe! Režie: Paul Thomas Anderson 97 minut Hrají: Adam Sandler, Emily Watson, Jason Andrews ad. Vstupné: 55,- a 58,- Kč Mládeži přístupný 16. dubna středa 17.00 hod. 20.00 hod.

KAMEŇÁK

Česká filmová komedie Zdeňka Trošky. Režie: Z. Troška Hrají: V. Vydra, J. Paulová, V. Kuchtová, 100 minut T. Lipský, J. Skopeček ad. Vstupné: 55,- a 58,- Kč Mládeži od 12-ti let přístupný 23. dubna středa 17.30 hod. 20.00 hod.

MĚSTEČKO

aneb Sláva vítězům, čest poraženým. Česká hořká tragikomedie. Režie: Jan Kraus 99 minut Hrají: Otmar Bracuzský, Rostislav Novák, Martin Učík, Petr Křiváček ad. Vstupné: 55,- a 58,- Kč Mládeži od 12-ti let přístupný 26. dubna sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

HLADINA ADRENALINU

Americký širokoúhlý akční thriller. Parta mladých snowboardistů musí uprostřed velehor bojovat o přežití… Režie: Christian Dugvay 100 minut Hrají: Rufus Sewell, Bridgete Wilson, H. Ferch ad. Vstupné: 55,- a 58,- Kč Mládeži přístupný 30. dubna středa 17.30 hod. 20.00 hod.

KRUTÉ RADOSTI

Slovenská poetická hořká komedie. Vzrušující příběh o pokušení, tajemství a bezradnosti v hledání lásky. Režie: Juraj Nvota 104 minut Hrají: Táňa Pauhofová, Ondřej Vetchý, Milan Mikulčík, Julius Satinský, Ady Majdů ad. Vstupné: 55,- a 58,- Kč Mládeži přístupný

QUO VADIS

Historický velkofilm Polska a USA podle románu Henryka Sienkiewicze. Režie: Jerzy Kawalerowicz 140 minut Hrají: Pawel Delag, Magdalena Mielcarz, Bohuslaw Linda ad. Vstupné: 56,- a 59,- Kč Mládeži od 12-ti let přístupný POZOR NA ZAČÁTEK ODPOLEDNÍHO PŘEDSTAVENÍ !!! 8

19. dubna sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

Změna programu vyhrazena! Chlumecké listy

KULTURA V CHLUMCI

CENTRUM KULTURY - ŘÍHŮV DŮM tel. č. 495 485 853

4. 4.

DUBEN 2003

Cvičení se Zuzkou - od 17.30 hodin

10. 4.

DISKOTÉKA

11. 4.

Cvičení se Zuzkou - od 17.30 hodin

15. 4.

JOSEF KLÍMA

16. 4.

QH BRNO - prodej textilu a spotřebního zboží

18. 4.

Cvičení se Zuzkou - od 17.30 hodin

24. 4.

DISKOTÉKA

25. 4.

Cvičení se Zuzkou - od 17.30 hodin

- od 18.00 hodin

- spisovatel, hudebník a publicista TV Nova - od 10 hodin. Vstupné 20,- Kč.

PEDAGOGOVÉ CHLUMECKÉ ZUŠ - DÍKY !!! V lednovém čísle Chlumeckých listů jsme měli možnost přijmout pozvání na koncert učitelů místní ZUŠ. Protože jsem sama pedagog, vím, jak je toto povolání náročné, vím, že ho asi většina z nás nedělá pro peníze a že ani uznání z řad veřejnosti není vždy takové, jaké bychom očekávali a jaké bychom si přáli. Koncert, který se konal 20. února v koncertním sále - spíše sálku ZUŠ (škoda, že tak krásně a moderně přestavěná budova Majorátu nemá koncertní sál odpovídajících kvalit), předčil moje očekávání. Neměla jsem ani tušení, jací odborníci uznávaní nejen u nás, ale i v cizině, učí místní děti. Svůj podíl a zásluhu na tom má jistě ředitel ZUŠ pan František Neuman, který je nejen trpělivým pedagogem (a to i mým - 7 let hry na housle - „vzpomínáte, pane řediteli?!“), ale i schopným manažerem a již řadu let se stará o chod školy skvěle. Měli jsme možnost zaposlouchat se do lahodných tónů hudby různých období a žánrů a vychutnat si alespoň chvilku tu pohodu, když někdo umí bravurně ovládat svůj hudební nástroj. Bylo velmi milé vidět učitele v roli vystupujících. Každý chtěl předvést publiku nejen svoji virtuozitu, ale i přednosti hudebního nástroje, který se mu stal celoživotním partnerem a přítelem. Byla jsem velmi šUastná, že se mezi vystupujícími pedagogy představily i dvě mé žákyně ze ZŠ - Slávka Pěchočová a Jana Šimáková. Druhá jmenovaná se věnuje již řadu let zpěvu a pro mě je velkou ctí a potěšením zazpívat si s ní příležitostně (zatím bohužel jen o Vánocích při půlnoční mši) v pěveckém sboru. Děkuji za příjemně strávený večer a přeji všem učitelům chlumecké „lidušky“ hodně osobních i pracovních úspěchů. Už teR se těším, že tento koncert nebyl poslední a že se hudební večery ZUŠ stanou v našem městě tradicí. Mgr. Milena Komárková 3 / 2003

mobil č. 604 915 583

- od 18.00 hodin

VÝROČÍ 28. března vzpomeneme 411. výročí narození velkého českého myslitele a pedagoga Jana Amose Komenského. Tento den je u nás slaven jako Den učitelů.

Inzerce

9

KULTURA V CHLUMCI

Pozvánka

Informační středisko

Spoluobčané vážení a milí, 25. dubna si udělejte chvíli, zve Vás „Klicpera“, soubor divadelní, na hru „Ťululum“, která sice není kouskem novým, ale potěší Vás zas, přijRte, prosím, v níže uvedený čas. Rozesměje Vás Vatelin, Pontagnac a Rédilon, zanechte doma starosti a shon. Těšíme se na vás

Významné dny roku 2003

25. dubna 2003 v 19.00 hodin v sokolovně v Chlumci nad Cidlinou. Při této příležitosti bude náš chlumecký rodák pan Antonín Lauterbach oceněn za celoživotní dílo a přínos do literatury vůbec a za vysokou angažovanost v chlumeckém divadle cenou „Zlatý Tyl“.

Duben 1. 4. 2. 4. 7. 4. 11. 4. 12. 4. 18. 4. 20. 22. 23. 24.

4. 4. 4. 4.

27. 4. 29. 4.

P.S. Účast není nutná, není nám však putna, Vaše náklonnost a přízeň, po nichž máme žízeň.

Mezinárodní den ptactva Mezinárodní den dětské knihy Světový den zdraví Mezinárodní den solidarity osvobozených politických vězňů Mezinárodní den letectví a kosmonautiky Mezinárodní den boje proti hluku Mezinárodní den ochrany památek a historických sídel Mezinárodní den svobody tisku Den Země Světový den knihy a autorského práva Mezinárodní den boje proti pokusům na zvířatech Světový den grafiky Světový den tance

Skupina Traken ve spolupráci s městem Chlumec n. C. a zámkem Karlova Koruna uvádí

VELKÝ STŘEDOVĚKÝ RYTÍŘSKÝ TURNAJ NA KONÍCH V rytířském turnaji budete sledovat napínavé klání, jezdeckou dovednost, spoustu nezvyklé podívané a kaskadérských kousků. Dřevcové souboje, při nichž je úkolem rytířů zasáhnout štít nebo přilbici protivníka a tak jej vyrazit ze sedla. V přestávce turnaje zábavná lukostřelba, fotografování na koních a mnoho další legrace.

Vstupenky zakoupíte v místě konání jednu hodinu před turnajem. Po turnaji možnost jízdy na rytířských koních pro návštěvníky. Občerstvení zajištěno. (Informace na tel. 602 273 495, 608 268 174)

26. 4. sobota ve 14.00 turnaj 27. 4. neděle ve 14.00 turnaj Chlumec nad Cidlinou zámek Karlova Koruna RYTÍŘI VÁS SRDEČNĚ ZVOU NA KOLBIŠTĚ. 10

Rytíři se představí při průvodu Chlumcem n. C. a při uvítacím ceremoniálu s představiteli města v pátek 25. 4. ve 14.00 na náměstí před MÚ. Chlumecké listy

KULTURA V CHLUMCI

Národní galerie v Praze - Veletržní palác a já... Letos již sedmým rokem pracuji v Národní galerii v Praze - ve Veletržním paláci a vždy mne potěší, když se tam setkám s návštěvníky z východních Čech, odkud z okolí Chlumce nad Cidlinou pocházím. Je mi jen líto, že se to nestává často, a tak mé povídání berte jako pozvání do našich expozic, kde vedle převažujícího českého umění jsou vystaveny i menší oddíly evropského umění. Je zde i samostatný úsek věnovaný proslulé francouzské sbírce, která obsahuje díla francouzského malířství a sochařství. Ve třetím patře Veletržního paláce, kde pracuji, se setkávám s exponáty umělců pocházejících z východních Čech. Jsou to díla umělců, kteří se narodili: František Kupka v Opočně, Bohumil Kubišta ve Vlčkovicích u Hradce Králové, Václav Špála ve Žlunicích u Nového Bydžova, Josef Čapek v Hronově, Otto Guttfreund ve Dvoře Králové nad Labem a je zde vystaven i třetinový model pomníku BABIČKY BOŽENY NĚMCOVÉ v Ratibořicích. Jistě Vás bude zajímat i něco z historie Veletržního paláce. Budova byla postavena podle projektu Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse v letech 1925 - 1929 a do roku 1951 se zde konaly veletrhy. Zahájení provozu ve Veletržním paláci bylo velkou událostí nejen pro výstavní život v Praze, ale i pro českou architekturu. Kromě výstavních prostor zde byla řada restaurací a kaváren, každé patro mělo svůj bufet a v podzemí bylo kino pro 400 diváků. Na počátku 50. let byl palác proměněn na administrativní budovu a stal se sídlem pod-

niku zahraničního obchodu. Bohužel, v roce 1974 byla tato stavba zničena požárem a o čtyři roky později bylo rozhodnuto, že se stane Sídlem sbírek moderního umění Národní galerie v Praze. Pro tento účel byl palác rekonstruován podle projektu Miroslava Masáka a otevřen v roce 1995. Nyní zde můžete obdivovat umění 19. a 20. století, ale i proměnné výstavy. Velké oblibě návštěvníků se těší volné vstupy a já pro Vás zbývající termíny na rok 2003 uvádím: 8. duben, 18. květen, 17. červen, 10. červenec, 15. srpen, 24. září, 7. říjen, 27. listopad, 5. prosinec s provozní dobou od 10.00 - 18.00 hodin. Najdete nás na třídě Dukelských hrdinů 47 v Praze 7 - Holešovicích a já, která Vás zvu, se na Vaši návštěvu těším. Jarka Čermáková

Životní moudra $ Rozdělit peníze je snadné - mnohem snadnější než zdůvodnit, proč se dělilo, jak se dělilo. $ Snadno se ti přejí, co máš denně na talíři. $ Obvykle člověku zatápějí, když je mu i tak dost horko. $ Případ člověka topícího se v penězích je poměrně vzácný. Případ člověka v penězích utonulého není znám vůbec. $ Povýšení o+dmítá obvykle ten, koho povýšit odmítají. $ Host má právo přijít a povinnost odejít. $ Při vícedenním pobytu je host povinu vynášet odpadkový koš a podílet se na výchově dětí v rodině. $ Mohl na ní oči i ruce nechat. LV

Inzerce

3 / 2003

11

KULTURA V CHLUMCI

PŘES KRVAVÉ ŘEKY To je název nové knihy chlumeckého rodáka a člena redakce Chlumeckých listů Karla Richtera, která vyšla koncem února v pražském nakladatelství Ostrov. Nakladatel ji uvádí těmito slovy: „Tato kniha přináší objevná, často až překvapivě neznámá fakta o československém východním odboji za druhé světové války. Díky názorové svobodě, zpřístupnění nejutajovanějších archivních dokumentů a možnosti většího časového nadhledu se autorovi podařilo vrátit této významné kapitole dějin Čechů a Slováků historickou pravdivost. Ukazuje nejen obětavost a neokázalé hrdinství bojovníků, ale odhaluje i zákulisí diplomacie, intrik, zbabělosti i zrad... To, co komunistický režim desítky let účelově měnil a cenzuroval, nyní vidíme ve světle seriózního průsečíku mnoha svědectví. Autor do sugestivního obrazu formou literatury faktu také zapojil výpovědi desítek pamětníků včetně jejich poválečných, mnohdy velmi pohnutých osudů. Kniha se čte doslova jedním dechem. Navazuje na ni další dílo, které se chystáme vydat v nejbližší době, Apokalypsa v Karpatech.“ Přečtěme si, co napsal autor sám v předmluvě: „Nezadržitelně plynoucí čas nás čím dál tím více vzdaluje od kruté zkušenosti, jakou byla pro svět druhá světová válka. Nejhroznější ze všech válek, které kdy postihly Evropu a svět. Zabila 50 milionů lidí a 35 milionům způsobila zranění, na něž mnozí předčasně zemřeli, anebo zmrzačeni uboze dožívali zbývající léta svého života. Nikdo nezměří neštěstí, jímž zdrtila bezpočet rodin. Prožitou úzkost, strach, hrůzy, strádání. Slzy prolité nad nenávratnou ztrátou nejbližších. Udávají se škody na majetku států a občanů, ale nikdo nedokáže vyčíslit škody, které utrpělo lidstvo zničením nenahraditelných kulturních památek, historických staveb, obrazů, soch, celých měst, muzeí, knihoven... I u nás, v českých zemích, se vzpomíná na válku s hořkostí. Dosud mezi námi žijí lidé, kteří její vinou ztratili své drahé. VždyU český a slovenský národ v ní společně zaplatily daň 360 000 mrtvých. Z každého tisíce 12

obyvatel bylo zabito 25 lidí. To přece není málo. Ještě dnes potkáváme bývalé vojáky a partyzány, přímé účastníky války. Mnohé z nich s následky zranění... Leckdo už nechce o válce slyšet ani slovo. Tím spíš, že toto prokletí lidstva je ve světě přítomno neustále a v nejrůznějších podobách, se všemi svými ukrutnostmi. Ale i ta druhá světová válka, která je pro mladé generace čím dál tím vzdálenější historií, žije natrvalo v každém z nás, aU už si to uvědomujeme nebo ne. VždyU byla i se všemi obětmi a strázněmi pro český národ jedinou cestou k osvobození z nacistické poroby a záchranou před úplnou germanizací a zničením. Jestliže se k ní vracíme, činíme tak proto, abychom se pokusili vypovědět o ní pravdu - v minulých desetiletích zčásti zamlčovanou, zčásti účelově měněnou a zčásti nezjištěnou - a vzdali zaslouženou poctu hrdinům, kteří na sebe dobrovolně vzali to nadlidsky těžké válečné břemeno s rizikem smrti či újmy na zdraví. A to proto, aby své vlasti zajistili rovnoprávné místo mezi svobodnými národy Evropy. Není vinou významné části bojovníků za svobodu naší republiky, kterým bylo okolnostmi přisouzeno bojovat na východní frontě, že mnohé, čemu věřili, se ukázalo planou iluzí. Nejsou vinni tím, že poválečný vývoj dospěl opět k nesvobodě, i když jiného druhu. Stejně jako nelze klást za vinu rudoarmějcům, že osvobození Československa, které stálo tolik životů, nebylo nezištné. Rád bych přitom dodatečně ulevil svému svědomí a napravil vlastní podíl viny na tom, že pravda o našem východním odboji byla za vlády komunismu účelově zkreslována podle politických potřeb ÚV KSČ. Jako vědecký pracovník Vojenského historického ústavu jsem se ve svých statích a knihách, byU někdy nerad, podřizoval směrnicím a požadavkům nadřízených vojenskopolitických a ideologických instancí. Přes bolestnou ztrátu ideálů, které se po vpádu vojsk Varšavské smlouvy ukázaly být zklamanými iluzemi a životním omylem, jsem neměl

odvahu vyslovit mimo okruh spolehlivých přátel nahlas svůj zásadní nesouhlas s normalizační politikou a dobrovolně tak podstoupit riziko existenční likvidace. Snad bych si mohl jako polehčující okolnost připsat účast na donkichotském pokusu o pravdivý, politickými tendencemi nezdeformovaný výklad novodobých československých dějin v duchu idejí Pražského jara, podniknutý spolu s kolegy a přáteli dr. O. Janečkem a M. Moulisem při spolupráci s tehdejším prezidentem Ludvíkem Svobodou na jeho pamětech Cestami života. Vysloužili jsme si všichni, včetně prezidenta, popuzený zákrok politbyra ÚV KSČ, které nás tři, jak uvedl Gustáv Husák v osobním dopise L. Svobodovi z 5. 4. 1972, obvinilo z interpretce jeho vzpomínkového materiálu „v rozporu s marxistickou historiografií i významnými stranickými dokumenty posledního období“ a zneužití Svobodovy osoby „k propagování historických koncepcí a názorů, které narůstaly mezi našimi historiky v letech 1965 - 1969 a byly v rozporu s marxistickou historiografií jak u nás, tak i v socialistickém táboře“. Pouze obavy ze skandálu využitelného západní propagandou nás tehdy uchránily od nejtěžších postihů, i když charakteristiky v našich osobních spisech z nás učinily osoby vyžadující zesílený politický dohled. Tato kniha - i její druhý svazek Apokalypsa v Karpatech - je tedy dílčí splátkou celoživotního dluhu v mé osobní vojenskohistorické bilanci. V tomto díle jsem se snažil s plným využitím názorové svobody, již jsem se naštěstí dožil, zobrazit trnitou cestu českých a slovenských vojáků úskalími východní fronty k hranicím vlasti. Chtěl jsem s využitím možností hlubšího poznání, které nám umožňuje časový odstup a zpřístupnění archivů, s neskonalou úctou a obdivem připomenout zásluhy vojáků v boji za svobodu naší vlasti na východní frontě. Poté, co se v přiuralském Buzuluku zformoval první dobrovolnický prapor, který se proslavil u Sokolova, zrodila se brigáda, jež se zúčastnila těžkých bojů v rozsáhlých útočných operacích sovětské armády - kyjevské, žitomirsko-berdičevské, korsuň-ševčenkovské. V nich naši vojáci pomáhali osvoChlumecké listy

KULTURA V CHLUMCI

bozovat rozsáhlé oblasti Ukrajiny. Kilometr za kilometrem si přitom razili cestu k československým hranicím. V jejich těsné blízkosti, na území tzv.

české Volyně, se brigáda přílivem tamějších krajanů rozrostla v mohutný l. čs. armádní sbor připravující se k osvobozování Československa.“

Knihu Karla Richtera Přes krvavé řeky vydalo nakladatelství Ostrov (P.O. Box 32, 160 41 Praha 6) k 60. výročí boje u Sokolova. redakce

Chlumecký autor o Chlumci

konatelnému nutkání svou paměUovou registraturu převádět na papír. Tak vznikaly a dosud vznikají v jeho tvůrčí dílně básně i prozaické výtvory tvořící podstatnou složku jeho intelektuální aktivity. Z těchto podnětů se zrodily kromě jiného i úsměvné povídky, jejichž soubor vám autor předkládá s ilustracemi jiného, dnes už bohužel zemřelého chlumeckého rodáka, herce, režiséra a výtvarníka Martina Lišky, a doplňuje dobovými pohlednicemi a fotografiemi, které vášnivě rád sbírá. Jsou to kreativní záznamy skutečných příběhů, které se udály v Chlumci a jejichž protagonisty jsou rázovité osobnosti i unikátní figurky patřící k městu stejně jako zámek, kostel, náměstí a ulice. Zdeněk Vaníček, pod pseudonymem Alois Boček, s poláčkovským humorem a shovívavou laskavostí k lidem a lidičkám svého rodného města, je na stránkách této knihy křísí z hrobů a vdechuje jim život, k jehož plnokrevnosti vydatně přispěl svými obrázky zmíněný Martin Liška. Snad i vás, laskaví čtenáři, naplní hřejivou pohodou tep života Klicperova města před nedávnými časy, které se dnes zdají až neskutečně dávné.“

Zdeněk Vaníček, chlumecký rodák a spolupracovník Chlumeckých listů, vydal pod pseudonymem Alois Boček v Praze knížku humorných příběhů, které se udály u nás v Chlumci. Některé z nich byly otištěny v našem časopise. Místo recenze knížky nazvané Což když se stalo, byl zatčen... otiskujeme předmluvu, kterou knížku přiblížil čtenářům Karel Richter: „Autor těchto roztomilých povídek, vlastním jménem Zdeněk Vaníček, se narodil v malém východočeském městě Chlumci nad Cidlinou, kde také prožil svá klukovská léta. Jeho domovem byl dřívější hostinec U města Prahy při hlavní silnici pod tím slavným zámkem Kinských, o němž se zpívá už skoro tři sta let, že je za lesem. V době autorova mládí se tu žilo o mnoho klidněji. Rozhodně se zde nepohybovalo více aut než lidí, jako je tomu dnes. Domy se netřásly duněním kamionů a lidi nemuseli křičet, aby se slyšeli, když i na potkání chtěli něco říct. A měli taky podle všeho víc času dívat se kolem sebe a vnímat květiny, stromy, zvířata i ptáky a hlavně se zastavit se známými, prohodit pár slov, anebo si zajít na kus řeči u piva s přáteli a kama-

3 / 2003

rády do některé z památečných hospod. Ještě tu tenkrát byli pamětníci předválečných, protektorátních i porevolučních časů. Zdeňovi Vaníčkovi sudičky v štědrém rozmaru určily, že bude právníkem, publicistou, novinářem, diplomatem, univerzitním profesorem, malířem a taky básníkem a spisovatelem, který upoutá pozornost v zahraničí a sklidí pod různými pseudonymy popularitu i pocty prostřednictvím cizojazyčných vydání svých básnických a prozaických děl a publikace Who's Who (vydané Mezinárodním biografickým ústavem v Cambridgi). Jak vyrůstal z klukovských kalhot a nabíral síly k rozletu ve smyslu svého životního předurčení, rozhlížel se všímavýma očima po věcech a lidech v blízkém i vzdáleném okolí a zároveň bedlivě naslouchal příběhům, které se vyprávěly mezi lidmi, a vrýval si do paměti všechno, co viděl, slyšel, ba dokonce sám zažil. A sotva se pak u něho v průběhu naplňující se dospělosti - to už s rodiči bydlel v bývalém a slavném hotelu Liverpool - začaly skořápkou mizícího dětství proklubávat literární tvůrčí vlohy, podléhal nepře-

redakce

13

HISTORIE CHLUMECKÉHO DIVADLA

HISTORIE CHLUMECKÉHO DIVADLA Přiblížili jsme se době, kdy se feudální systém pozvolna začínal měnit v systém buržoazní, tedy době, v které uzrál revoluční výbuch let 1848 - 1849, kdy ochotnické divadlo se hrálo česky už v mnoha městech a městečkách a počalo se zároveň vymaňovat z vlivu církve. Zatímco v minulosti se hrálo výhradně o církevních svátcích, nyní se začalo hrát kdykoli, kdy proto byly nezbytné předpoklady. Nastala i změna v repertoáru. Ten uvolněný vztah divadla k církvi vedl samozřejmě k této změně. Biblické náměty dožívaly, neboU ochotníci už mohli pracovat s poměrně velkým výběrem nových textů, které získávali buR opisem nebo v knižním vydání, v edicích, jejichž počet po nesmělém počátku značně vzrostl. Podívejme se na ukázku kaligrafického opisu divadelní hry „Černoborka aneb Jiří Poděbradský, král český“, jež je uvedena jako místní drama ve čtyřech jednáních od Jana Šantla. Scéna představuje bor u Poděbrad, jak se můžeme v textu dočíst, vzadu se skálami a s jeskyní kouzelnice Černoborky. Na druhé straně stojí dub se sedátky. V prvém výstupu vejde otec Bohutín se synem Zděnkem, k němuž hovoří naivní rýmovačkou: Jaká strast tě, synu, souží. Mohu-li snad ulehčiti že jsi stále zamyšlen? srdci tvému chorému, Pověz, po čem duše touží, svěř žal otci starému. samotu proč hledáš jen? ZnamenámT již mnohý den, že jsi jako okouzlen.

Zděnek otci odporuje, že „v kouzlech hledá jeho žal“, ale že je to něco jiného, a když ho otec nutí - „Svěř se, vše 14

ti slibuju!“ syn mu odpoví, zajíkavě: „Otče, já - já miluju!“ Celá hra je psána v řeči vázané. Propagaci představení se patrně nevěnovávala větší pozornost, už také proto, že se v menších městech a na vesnici všichni lidé dobře znali a spolu se běžně stýkali. Pokud byly pořizovány plakáty, bývaly zprvu ponejvíce psané, později i tištěné. V místním tisku nikdo o představeních nemohl referovat, protože mimo Prahu české noviny a časopisy ještě nevycházely. Například u nás v Chlumci první číslo týdeníku „Chlumecké listy“ se objevilo až 1. listopadu r. 1918. Proto se nedivme, že je tolik mezer i hluchých míst i v naší historii chlumeckého divadla. Ale nemusíme být proto smutní, protože světlo jednou rozžaté naším Klicperou, byU i načas zhaslo, znovu a znovu se rozzařovalo, vyšlehovalo, tu jasněji, tu jen blikavě, ale trvale již nikdy nezapadlo do úplné tmy. Když jsem se začal zajímat o historii chlumeckého divadla, našel jsem ve skříni v jednom ze školních kabinetů důležitou a velmi zajímavou listinu. Byla to bezpochyby pokladní zpráva činovníka divadelního spolku, protože vedle datumů a názvů her (bohužel bez jmen jejich autorů) obsahovala ve zlatých a krejcarech příjem a vydání všech uvedených her, sehraných od roku 1874 - 1880. A spolu s ní i několik plakátů. A tak se z ní dovídáme, že v r. 1874 bylo v Chlumci sehráno celkem 14 inscenací. Byly to vesměs aktovky, čili hry o jednom zátahu, jak se tehdy říkalo, takže hned 16. března uvedeny byly tři. „Dvě vdovy“, „Řemeslnická beseda“ a „Doktor Žvanil“. Příjem činil 48,32 zl., vydání 39,92 zl., zisk 8,40 zl. Dne 6. dubna následovala „Pokuta ženy“ a „Nemalujte čerta na stěnu“ (48,75-17,2731,48) a hned nato, tedy 19. dubna „Spanilá Savojanka“ (47,72-28,5619,06) a 3. května „Herkules“, dále „Nepravý a přece pravý“ a konečně „Tak je to na tom světě“ (38,30-33,57-4,73). Po přestávce tří měsíců, tudíž 15. srpna „Veselohra na mostě“ a „Rohovín Čtverrohý“. Toho dne se v Chlumci konala velká slavnost. Vděční rodáci a ctitelé odhalovali na náměstí pomník svému rodáku V. K. Klicperovi, (který byl dílem bratří Jiříčků z Hořic) a při večerní akademii ochotníci sehráli ony jeho dvě aktovky. Finanční otázku tentokrát převzal komitét pro postavení pomníku. K této významné události byly vyraženy stříbrné medaile s portrétem Klicperovým, obě jeho hry byly anoncovány tiskem a vydána byla tenká brožurka o životě V. K. Klicpery. A představte si, že jsem tyto vzácné dokumenty měl v ruce a několik dní doma. Jak k tomu došlo? Chlumecké listy

HISTORIE CHLUMECKÉHO DIVADLA

Datum si přesně nepamatuji, bylo to však v létě, na radnici tehdy vládl jako předseda MěstNV Emanuel Kalous (1957 - 1964), když se jedné noci přehnala nad Chlumcem silná bouře s vichrem a mimo jiné shodila věžičku na jižní straně kostela sv. Voršily, z níž vypadla plechová krabička, kterou naštěstí poctivý nálezce odevzdal na radnici. Povolaný klempíř Václav Zura ji odborně otevřel. A ejhle! Byly v ní tyto vzácné dokumenty z odhalení pomníku. Předseda je předal mně jako činovníku dramatického spolku k uložení v archivu Klicpery. Jenomže se o tom dozvěděli památkáři, dotyčné předměty jsem musel odevzdat, aby je mohli památkáři zároveň s přiloženými soudobými materiály v nové zaletované plechovce vrátit na původní místo, kam právem patřily. Do konce roku 1874 ochotníci vystoupili ještě v září s třemi inscenacemi. Dne 13. září sehráli „Dívku z Podskalí“ a „Můj syn“. Za sedm dní 20. září „Každý něco pro vlast“. Výnos z obou představení byl věnován na nově založenou „Nadaci Klicperovu“. Léta další však přinesla produkci divadelních her značně sníženou, Uvedení čtyř, tří nebo dokonce dvou představení za rok je toho neklamným dokladem. Bylo by hříchem opomenout je nezaznamenat pro věky příští. Zde tedy jejich stručný seznam. Dne 2. května 1875 byla sehrána hra „Dejte mi čamáru“ (30,14-17,21-12,93) 15. srpna „Jen žádný sněm“ (51,37 -17,11-37,26), 19. září „Muž národa“ (48,33-19,57-28,76). Dne 4. ledna 1876 byly na pořadu „Slavnost založení“ (51,18 -18,95-32,23). 27. března „Ďáblova dcera“ (42,68-23,43 -9,25), 9. dubna „Blázinec v prvním poschodí“ a „Vražda na Uhelném trhu“ (30,72-18,65-12,07). 17. dubna „Krupařovic Pepička“ (52,98-29,46-23,52). Tady nastala delší přestávka a teprve až 18. listopadu 1877 se opět hrálo. Diváci uviděli „Svéhlavost“, „Věno“, „Bratranec“ (68,68-22,93-45,75). Čistý zisk byl věnován na ošacení školních dítek. Tento rok byl uzavřen hrou „Služebník svého pána“ (69,03-42,32- 26,71). Další léta 1878 - 1879 nejsou v listině zanesena, což znamená, že se po dva tyto roky divadlo skutečně nehrálo, když naopak následující rok 1880 je v listině uveden. Teprve téměř za třičtvrtě roku dne 27. srpna 1880 se konečně na scéně objevily hry „Cylindr“ a „Vlastenci bohumilí“ (78,45-23,60-64,85/, jejichž čistý výtěžek byl věnován na obědy pro chudé. A den nato 18. srpna 1880 v krásné zahradě v Liverpoolu byla sehrána „Prodaná láska“. Za celé to období let 1874 - 1880, ovšem bez dvouleté přestávky, bylo uvedeno celkem 24 her a je zajímavé, že ani jedno nebylo deficitní. Spolek mohl tedy zlatými přispívat na různé dobročinné účely. Jistě velmi radostné a uspokojující bylo pro ochotníky vědomí, že měli nejméně obav a nejmenší starosti o návštěvu. Každé představení bylo pro ně vlasteneckým svátkem, slavností, významnou událostí, jež přivedla do divadla přehojné obecenstvo. Ochotnická Thálie té doby nalézala přístřeší všude, kde se dalo, v radnicích, ve zrušených klášteřích a kostelech, v soukromých bytech, na příhodných místech v zahradách, u nás v Chlumci v Ressoursu, v hostinských místnostech u Jelena, Radnice, u Doležalů, ba i ve stodole na mlatě. Ovšem v druhé polovině 19. století se už divadlo hrálo v měšUanské škole v čísle popisném 60 na náměstí. 3 / 2003

Největší místnost, školní tělocvična této školy, sloužila hercům jako divadelní sál. Muselo se ovšem na každé představení stavět jeviště a rovnat židle. Po divadle zase všechno vyklidit. Tudíž neměli to naši dávní předchůdci nikterak lehké. Starostí s tím bylo habaděj. Bohužel s tímto jejich smutným odkazem se potýkáme v Chlumci podnes, téměř víc jak 150 let. V r. 1881 bylo zjištěno bohužel jen jedno představení. Dochovaný plakát měl toto znění: „Ochotnické divadlo v Chlumci n. C. sehrálo v neděli dne 11. září 1881 v sále měšUanské školy ve prospěch znovuzřízení Národního divadla (pozn. Národní divadlo bylo provizorně otevřeno roku 1881, ale téhož roku 12. srpna vyhořelo) za laskavého spoluúčinkování sl. zpěváckého spolku a pánů studujících, hru od F. F. Šamberka „Svůj k svému aneb Svatební večer bez nevěsty“. Dále na plakátu byly uvedeny ceny míst. Pro zajímavost je uvedu. První místo prvé dvě řady sedadel 60 kr., druhé dvě řady 50 kr., třetí dvě řady 40 kr., třetí místo 30 kr., k stání 20 kr. Začátek určitě v půl osmé hod. večer. Lístky lze dostat v sobotu a v neděli dopoledne u městského důchodu a večer v den představení u kasy. V následujícím roce 1882 má snaha, získat nějaký záznam, setkala se s naprostým nezdarem. Ze staré dochované knihy zápisů můžeme divadelní činnost sledovat od r. 1883. V neděli dne 1. července 1883 sehrálo ochotnické divadlo v sále měšUanské školy ve prospěch výletu školních dítek komickou operetu v jednom jednání, kterou zpracoval J. Böhm s hudbou Suppého s názvem „Žádný muž a tolik děvčat“. Dále veselohru o jednom jednání od Gustava Mosera v překladu Gustava Eima „Přezdívky“. Po uplynutí čtyř měsíců, ve čtvrtek 1. listopadu 1883, opět v sále měšUanské školy byla uvedena hra o 4 jednáních od Felixe Pyata. Hru přeložil J. K. Tyl pod titulem „Muka chudé ženy“. A zde poprvé chlumečtí ochotníci uvedli na plakátech jména účinkujících. Ve hře tedy vystoupili: slč. Farská jako „Žofie, hraběnka z Buissieru“, p. Bergman st. jako „Theobald z Buissieru“, p. Fuxa - „Doktor Appiani“, p. Tasler „Doktor Pigault“, p. Hejcman - „Bertrand, tesař. tovaryš“, pí Hejcmanová - „Marie, jeho žena“, p. Bergman ml. „Romy, tesař. tovaryš“, slč. Vamberská - „Markéta, sousedka“, p. Řehák - „Petr, lokaj“. Třemi křížky byla označena „komorná“. V neděli dne 6. ledna 1884 diváci opět uviděli dvě aktovky, a to opět s uvedením osob a jejich obsazením. Jako první přišla na řadu aktovka od Karla Pippicha „Z české domácnosti“, v níž vystoupil p. Hejcman jako „Jan Žemlička“, slč. Vamberská jako „Růžena, jeho choU“. Jejich dcery Boženu a Ludmilu představily slč. Sachrová a Farská. Pan Milde byl „Dr. Otakar Horlivý“, p. Filípek - „Dočkal z Dočkalova“, p. Bergman Jos. - „Sochor, hasič. lezec“, p. Doležal - „Vrána, strážník“, slč. Žabková jako „Baruška, služka“. Jako druhá byla uvedena aktovka od Gustava Mosera „Pozvu si majora“. Osoby a obsazení: „Jenčický, bohatý soukromník“ - p. Bergman Karel, „Eliška, jeho manželka“ - slč. Farská, „Major Bělický“ - p. Milde, „Julius, přítel Jenčického“ - p. Bergman Jos., „Josef, sluha“ - p. Filípek. Antonín Lauterbach 15

LIDÉ KOLEM NÁS

V naší rubrice bychom Vám dnes chtěli představit nenápadnou sympatickou ženu, kterou znají především ti z nás, kteří mají ještě „děti školou povinné“. Její dosavadní život je totiž spojen s prací právě pro mladou generaci. V současné době pracuje jako ředitelka Domu dětí a mládeže v Chlumci nad Cidlinou. Je to paní

Jitka KOULOVÁ. Daly jsme si spolu schůzku a ona mi vyprávěla nejen o sobě, své rodině, zájmech a zálibách, ale také o své práci, kterou má nesmírně ráda. A tak Vás zvu - poj_te se s paní Koulovou blíže seznámit prostřednictvím jejího zajímavého vyprávění. „Ačkoliv jsem se narodila v Hradci Králové, vždy jsem měla k Chlumci velmi blízký vztah. Moje maminka totiž z Chlumce pochází a bydleli zde i Janatovi, můj dědeček s babičkou a jejich syn, můj strýc Zdeněk, ke kterým jsme velmi často po celé dětství jezdili. Do dneška vzpomínám, jak jsme společně s mojí o rok mladší sestrou Ivou vyváděly dědu z míry některými našimi hrami - dopláceli na ně především králíci, které děda choval a které jsme oblékaly jako panenky do kočárků nebo vodily na obojku po zahradě. Jediné naše štěstí bylo v tom, že nás děda i babička velmi milovali a naše rošUárny nám vždy dokázali odpustit. Podstatnou roli v tom, že jsem se i já sama přestěhovala s rodinou do Chlumce, hrál dům babičky a dědy, ve kterém nyní bydlíme. Podobně jako každá mladá rodina, řešili jsme kolem roku 1984 s mužem otázku vlastního bydlení a využili jsme možnosti nastěhovat se do bytu, který původně obývala babička. A protože jsem měla Chlumec od dětství ráda, dovedla jsem si představit, že tu budu natrvalo žít. Samotný dům má pro naši rodinu pohnutou historii. Babička s dědou jej koupili v roce 1935 rozestavěný, vypůjčili si nemalé peníze, aby jej mohli dostavět. Děda poté jako vyučený drogista v domě otevřel drogerii a společně s babičkou vedli velmi pěkně prosperující obchod. Úspěšně se jim dařilo, bohužel pouze do roku 1948, kdy přišel komunistický převrat. Tímto datem se pro rodinu, tehdy již se dvěma dětmi, situace od základu změnila. V roce 1949 byl děda jako člověk nebezpečný socialistickému zřízení odsouzen k jednomu roku pobytu v táboře nucených prací. Důvody byly, jak bývalo běžné, smyšlené a jediným cílem bylo odsunout nepohodlného člověka a zastrašit ostatní. Tuto smutnou skutečnost dokládá i fakt, že byl v roce 1969 plně rehabilitován. Babička zůstala sama s dětmi, děda byl vězněn v uhelných a uranových dolech v Radvanicích, kde musel v nelidských podmínkách těžce pracovat. Když se v roce 1950 s podlomeným zdravím vrátil, čekala rodinu další rána - nad obchodem byla ustanovena tzv. státní sprá16

va, obchod byl znárodněn. Babička se stala prodavačkou v obchodě, jehož byla dosud spolumajitelkou, děda zde nesměl ani pracovat a musel si najít podřadnou práci, aby si nevydělal více peněz, než komunisté určili. Ani to ale nestačilo, a tak byl v roce 1959 rodině odebrán a zestátněn i dům, který si poctivě koupili, dostavěli, pracovali v něm a také bydleli. Ke konci babiččina života, kdy už obývala byt sama (děda zemřel na následky pobytu v uranových dolech), se ji pak tehdejší bytový podnik několikrát snažil z bytu vystěhovat. Je velmi smutné procházet neblahou korespondenci z těchto let. Velmi nás také mrzí, že se nikdo z prarodičů nedožil roku 1989 a navrácení domu do rodinného vlastnictví v roce následujícím. Bylo by to pro ně velké, i když pozdní, zadostiučinění. Přes všechny prožité křivdy a nespravedlnosti nepřestali věřit, že se jednou navrátí doba svobodnější. Se svým mužem se znám poměrně dost dlouho. Je to můj spolužák z gymnázia. Koncem loňského roku jsme slavili již 20. výročí našeho sňatku. Začátky našeho společného života byly trochu složitější, neboU jsme oba studovali a neměli jsme vlastní byt. Bydleli jsme u mých rodičů v Hradci Králové. S mužem jsme se někdy vídali jen o víkendech, protože on studoval v Praze a já v Hradci. Později se nám narodil syn a v té době nám velice pomohli oboje rodiče. Bez jejich podpory by bylo vše ještě mnohem složitější. Máme dvě děti, Petra a Janu, oba jsou nyní shodou okolností v 1. ročníku škol, které navštěvují. Petr studuje Technickou univerzitu v Liberci a Jana Gymnázium v Novém Bydžově. Jsem ráda, že mají celou řadu dalších zájmů, které naplňují jejich volný čas. Oba se věnují hudbě a nyní v zimě hlavě snowboardingu. Jana se již několik let zabývá sportovní střelbou, hrou na klavír a Petr v poslední době rád fotografuje. Můj tatínek byl a stále je náruživý sportovec, zejména lyžař, a tak mě i moji sestru Ivu vedl k této krásné zimní zálibě. Dodnes pro mě pobyt na horách a jízda na lyžích znamená jeden z největších požitků. Z podnětu našich dětí, které obě propadly snowboardingu, jsem si i já vyzkoušela tento moderní zimní sport a musím říci, že se mi to docela líbilo. Ráda se také věnuji ručním pracím, dnes nejčastěji šití. Tuto zálibu jsem zdědila po své babičce a mamince. Dnes ji asi nejvíce oceňuje moje šestnáctiletá dcera Jana. Již od dětství jsem si představovala, že budu jednou pracovat s dětmi. Po absolvování Gymnázia v Novém Bydžově jsem začala pracovat v Domě pionýrů a mládeže v Hradci Králové a zároveň jsem při zaměstnání zahájila studium oboru český jazyk - občanská nauka na Pedagogické fakultě v Hradci Králové. Během studia jsem se vdala, v roce 1983 se nám narodil syn a mně se již nepodařilo skloubit všechny povinnosti - pracovní, studijní i mateřské - a po třech letech jsem vysokoškolská studia předčasně ukončila. S rodinou jsme přesídlili do Chlumce, přestoupila jsem do chlumeckého Domu dětí a mládeže a během následujících dvou let jsem si doplnila odborné vzdělání na Střední pedagogické škole v Litomyšli. I když jsem se tedy nestala přímo učitelkou ve škole, moje dnešní práce v Domě dětí a mládeže je s dětmi plně spojena, tato práce mě baví a uspokojuje. Chlumecké listy

LIDÉ KOLEM NÁS

V menších městech je - zcela zákonitě - přirozená nabídka možností, jak mohou děti trávit svůj volný čas, omezenější, než ve městech velkých, kde působí celá řada zájmových sdružení, tělovýchovných jednot a spolků, škol a dalších zařízení. Myslím si, že Chlumec, ačkoliv se svou velikostí řadí právě k těm menším městům, nabízí dětem velmi pestrou škálu možností. Věřím, že k nim přispívá značnou měrou i nabídka zájmových kroužků a příležitostných akcí, které pořádá náš Dům dětí a mládeže. Mezi 37 různými kroužky si každé dítě, které má zájem se něčemu užitečnému či zajímavému věnovat, může určitě vybrat. S uspokojením mohu říci, že ačkoliv se počet dětí všeobecně postupně snižuje, naše kroužky navštěvuje v posledních letech vlastně stále vyšší počet dětí. Přestože podmínky k práci nejsou úplně ideální, daly naše kroužky možnost vyniknout mnoha talentovaným dětem i na krajské či republikové úrovni nebo dokonce na mistrovství světa. V prvé řadě nám ale nejde o tyto špičkové výkony, jde o to, že dům dětí a mládeže dává šanci všem dětem, bez rozdílu jejich schopností, aby se zdokonalily, zlepšily nebo si jen prostě spokojeně hrály a vyzkoušely si, že na světě je mnoho zajímavých věcí, kterým stojí zato se věnovat. V dnešním světe se často klade důraz jen na ty nejlepší a nejúspěšnější, ale z hlediska prevence škodlivých společenských jevů je dostupnost této činnosti velmi prospěšná a důležitá. Veškerá naše práce by však nebyla možná, kdyby se nenašli lidé, kteří jsou ochotni věnovat pravidelně část svého volného času dětem. Často se setkáváme s názorem, že se dnes lidé ženou pouze za osobním ziskem, že hledí jen sami na sebe. Jsem ráda, že mohu říci, že v Chlumci je

celá řada lidí, kteří potvrzují pravý opak. Ze svého pohledu bych na prvním místě jmenovala vedoucí našich kroužků, kteří své znalosti a zkušenosti předávají dětem, organizují pro ně akce a soutěže, věnují se jim o víkendech a prázdninách. Jsem také ráda, že od ledna loňského roku jsme zařízením Města Chlumce nad Cidlinou a hlavně, že představitelé města a zejména pan starosta se snaží naši práci podporovat a dle možností nám pomáhat. Důležité je to, že naši činnost podporuje pravidelně i celá řada sponzorů z řad chlumeckých firem a podnikatelů. Maximálně nám vychází vstříc také paní ředitelka chlumecké základní školy, které bych chtěla především poděkovat za její neobyčejnou ochotu pomoci nám při řešení problémů spojených se zaplavením našeho objektu v době lednových záplav. Díky tomu mohly naše kroužky nepřetržitě pracovat. Dům dětí a mládeže vznikl v Chlumci v roce 1982 a od té doby působí vlastně ve velmi nestandardních podmínkách. Kdo nás někdy navštívil, tak ví, že sídlíme v ulici 9. května ve dvou dřevěných chatkách společně s Junáky, kteří obývají chatku třetí. Většina kroužků tedy využívá ke schůzkám nevelkou klubovnu v jedné z chatek a dále pak odloučený areál u hokejbalového hřiště, Na Hatích. Oba objekty nejsou z hlediska hygienického a prostorového již léta zcela vyhovující. Jsem však ráda, že v poslední době se vedení našeho města (zejména pan starosta) tímto problémem zabývá a snaží se najít dlouhodobější řešení. Věřím, že se v budoucnu společně s chlumeckými dětmi dočkáme.“ Děkuji paní Jitce za milé povídání a přeji jí v jejím osobním životě i v náročné práci pro druhé jen vše dobré. Mgr. Milena Komárková

Inzerce

3 / 2003

17

CHLUMECKÁ ŠKOLA SE HLÁSÍ

Beseda s profesorem Zdeňkem Matějčkem Pod jménem Zdeněk Matějček si mnozí lidé vybaví nejen profesora a lékaře, ale také pedagoga a psychologa. S naším městem pojí tohoto váženého pána velmi důležitá věc - před osmdesáti lety se zde narodil. Dne 19. února 2003 měli všichni žáci 8. tříd milou možnost se s touto světově uznávanou kapacitou seznámit osobně na přednášce, která byla velice poučná. Ve dvou vyučovacích hodinách strávených s panem profe-

sorem jsme se dozvěděli spoustu zajímavých věcí. Poučili jsme se o různých druzích inteligence i o tom, jak řešit stres a nervozitu. Neméně důležité pro nás byly i rady, jak zvládat problémy ve škole. Na závěr nám pan Matějček vyprávěl o některých svých zvláštních i velmi obtížných každodenních případech. Pan profesor je velmi chytrý, sympatický, milý a příjemný člověk a právě proto mu jeho pacienti důvěřují. Monika Lochmanová, Jana Synková, Petra Hlubučková a Jana Kučerová, 8. A

RCI - ZŠ Chlumec n. C. (Regionální Centrum Internetu) Termíny kurzů na duben 8. 4. 2003 - Poprvé u počítače (pro úplné začátečníky) 15. 4. 2003 - Úvod - Internet pro začátečníky 22. 4. 2003 - Internet pro pokročilejší

Vítězíme s Ramou! Již podruhé jsme vyhráli s Ramou, napoprvé krásné digitální hodinky a nyní kapesní rádio. Z tohoto úspěchu jsem nadšená nejenom já, ale i naše třída. Nasbírali jsme více než 300 víček od Ramy Clasicc 500 g. Všichni doufáme, že i při třetím kole této soutěže znovu vyhrajeme. Tato soutěž byla velmi náročná a jsme nekonečně rádi, že nám to vyšlo, a snažíme se získat 100 000 korun na počítače pro naši školu. Lucka Jarůšková, žákyně V. A

Cena každého dvouhodinového kurzu je 100,- Kč, platí se před zahájením, začátek vždy od 17.00 hodin. Nebude-li kurz naplněn do počtu 5-ti osob, budete telefonicky upozorněni na jeho zrušení. Na kurzy se hlaste laskavě na „modré lince“ 844 111 130 (cena místního hovoru). Informace podá Vladimír Pacák na tel. 495 484 570.

VELIKONOCE NA ZÁMKU

Základní škola Chlumec nad Cidlinou zve všechny obèany našeho mìsta na netradièní oslavu Velikonoc v prostorách zámku Karlova Koruna, která se koná ve støedu 16. dubna od 16.30 hodin. Naši žáci pøedvedou ve staroèeských krojích ukázky øemesel - košíkáøství, drátkování, keramiku, rùzné druhy technik barvení vajec, zdobení perníèkù apod. Dále se pøedstaví jako herci, loutkoherci, zpìváci a recitátoøi, vystoupí i nejmenší sportovní gymnastky, uvidíte také ukázky aerobiku a moderního tance. Výrobky žákù si budete moct zakoupit - výtìžek z prodeje bude použit na naši další již tradièní akci zde na zámku - slavnostní pøedávání vysvìdèení žákùm 9. roèníkù dne 27. 6. 2003. Vstupenka na velikonoèní odpoledne bude platit i na prohlídku vnitøních prostor zámku Karlova Koruna s prùvodcem.

Tìšíme se na Vás. 18

Chlumecké listy

CHLUMECKÁ ŠKOLA SE HLÁSÍ

KARNEVAL S INKOU K zimním měsícům patří již tradičně dětské karnevaly. Jeden proběhl 18. února i u nás ve školní družině. Děti se připravovaly již několik dní dopředu. Vyráběly si škrabošky, šaškovské čepice, indiánské čelenky... a těšily se. V den D se po obědě rychle nastrojily, namaskovaly a všech sto dětí se sešlo v jednom oddělení družiny. O muziku se nám přijela postarat pražská zpěvačka Inka Rybářová a její kamarád klaun. Necelé dvě hodiny byly vyplněné krásnými písničkami, tancem a soutěžemi. Nechybělo představování masek, děti se naučily tančit v rytmu country. Tři chlapci a tři dívky sehráli pohádku o Šípkových Růženkách.

Při tanci čas utíkal jako voda, ještě podpis zpěvačky do památníků a mů-

Představení masek

LYŽAŘSKÝ KURZ ŽÁKŮ NAŠÍ ZŠ V letošním školním roce proběhl LVVZ v termínu 15. 2. - 22. 2. v Bartošovicích v Orlických horách. Kurzu se zúčastnilo celkem 51 žáků 7. ročníků v doprovodu 5 vedoucích.

3 / 2003

žeme končit. Nezbývá, než na vydařené odpoledne vzpomínat.

Ladislava Strnadová, vychovatelka ŠD

Počasí nám letos přálo, sněhu byl dostatek a občas jsme viděli i sluníčko. Zranění nás potkalo jedno, ale nebylo to nic závažného. Kuchyň byla opět výborná, takže jsme měli dostatek sil jak na sjezdovkách, tak na běžkách. Nezbývá tedy, než se těšit na příští rok a na nové adepty lyžování. Učitelé Tv

19

AKCE PRO DĚTI

DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE, Chlumec n. C. % 495 485 357

ul. 9. května

NABÍDKA AKCÍ NA MĚSÍC DUBEN 2003 2. 4. (středa)

Surfování po internetu + počítačové hry

18. 4. (pátek)

Přátelský turnaj ve florbalu

26. 4.

Všeobecné rybářské závody

27. 4. (sobota neděle)

Začátek: v 7.00 - 8.00 hod. - prezentace účastníků, ukončení ve 13.00 h. Místo: písník Pamětník Startovné: 20,- Kč S sebou: krmení pro ryby, stoličku, svačinu Soutěž je určena pro děti od 8 do 15 let. Pruty zapůjčíme, ryby budou vráceny do vody (1 cm ryby = 1 bod).

Začátek: 14.00 - 16.00 hodin v areálu DDM u zahradnictví Poplatek: 20,- Kč (počítačové hry), 30,- Kč (internet) S sebou: přezůvky

Postupová soutěž leteckých modelářů 12. 4. (sobota) - žáků správ. obvodu Hradec Králové a Nový Bydžov pro rok 2003 Místo:

letiště Aeroklubu Hořice v Podkrkonoší - Domoslavice Zveme rodiče a veřejnost!!!

Velikonoční prázdniny 17. 4. Zájezd na plavání - Všestary (čtvrtek) Odjezd: v 8.15 hodin od lovčické prodejny masa na náměstí Příjezd: okolo 12.00 hodin Poplatek: 100,- Kč S sebou: plavky, ručník, mýdlo, kruhy nebo křidélka, svačinu a pití Uzávěrka je 16. 4. 2003 (středa)!!! 17. 4. (čtvrtek)

Zájezd do nového Legolandu v Německu Odjezd a příjezd bude upřesněn!!! Poplatek: děti do 11-ti let - 1.900,- Kč, starší děti a dospělí - 2.100,- Kč (V ceně je doprava, vstupenka do parku, pojištění CK, průvodce). Každé dítě, pokud jede samostatně, musí mít svůj pas !!! Uzávěrka je 9. 4. 2003 (středa) !!!

nebo

Začátek: 8.00 - 8.30 hodin - presentace Předpokládaný konec: v 15.00 hodin Místo konání: nová tělocvična ZŠ - vchod je z parku Poplatek: 15,- Kč za jednotlivce (bude vybrán na místě) S sebou: sportovní oblečení a obuv vhodnou do haly (nesmí černit), hokejky, svačinu a pití Přihlásit se může kdokoliv přímo na místě!!! První tři z každé kategorie obdrží věcnou odměnu a diplom!

TÁBORY: Všeobecný tábor: 30. 6. - 11. 7. 2003 - Bartošovice v Orlických horách Rybářský tábor: 28. 6. - 12. 7. 2003 - Česká Skalice Počítačový tábor: 27. 7. - 2. 8. 2003 - Křinice u Broumova Judo (soustředění): 16. 8. - 24. 8. 2003 - jen pro členy kroužku juda PLÁNUJEME:

3. 5. 2003 (sobota) - Májová pouy v areálu DDM u zahradnictví.

Přihlášky na akce si můžete vyzvednout v DDM (% 495 485 357) nebo každou středu od 9.35 do 10.00 hodin v jazyk. učebně v přízemí budovy ZŠ.

KLUBÍČKO S dětským klubem KLUBÍČKO, které pracuje při DDM v Chlumci n. C., jsem jako maminka dvojčátek velice spokojena. Děti si nenásilně v doprovodu maminek zvyknou na kolektiv i prostředí školky, do které za čas začnou chodit. 20

Klubíčko trvá 2 hodiny, v kterých si děti mohou kolektivně vymalovat obrázky, zacvičit, zazpívat, zatancovat a samozřejmě zbývá čas i na hraní. V rámci Klubíčka se pořádají i takové akce jako zájezd do divadla, plavání a samozřejmě děti potěší i nadílka Mikuláše a karneval. Do školky se moje děti moc těší a ani nám nevadí dojíždění. Za Klubíčko: Lenka Tesaříková Chlumecké listy

AKCE PRO DĚTI

Proč skauting? Všichni rodiče pečlivě zvažují, co všechno by jejich dítka měla ve svém mládí poznat, co se naučit a většina rodičů touží po tom, aby jejich potomci vynikli. Je pro ně důležité, aby vybrali správně... Které je to správné prostředí, ve kterém by chtěli svá dítka vidět? Jeden můj dobrý známý pronesl pro mne překvapující myšlenku: „Je přeci jedno, jestliže pošlu děcko do turistického nebo do skautského oddílu. VždyU obě organizace provozují pobyt v přírodě, poznávání, cestování...“ Byl jsem zvyklý, že i v prvních desetiletích minulého režimu bylo ve společnosti hluboké povědomí o skautingu, o jeho cílech i prostředcích. O to více bylo nemilé moje zjištění o povědomosti společnosti dnes, dvanáct let po přechodu do svobodné, demokratické společnosti. VždyU opět mezi námi vidíme skautské kroje, tábory, desetitisíce mladých, kteří asi příliš tiše prožívají svoje skautské mládí... Co je tedy skauting? Čím se liší více od ostatních organizací? Učeně řečeno, je to „výchovný systém mladých a životní styl dospělých“, který je v prvé části plně realizován podle učení J. A. Komenského: „škola hrou“. Hra přece je ta nejpřijatelnější forma výuky mladých i dospělých. Skauting je celosvětové hnutí, mající ve svých řadách desítky milionů chlapců i děvčat, mužů i žen, kteří mají společné životní zásady zakotvené ve skautském slibu a skautských zákonech. A že to jsou správné životní zásady, to dosvědčuje nepřeberné množství osobností ve světovém i našem

Inzerce

3 / 2003

domácím prostředí. Řada amerických prezidentů, osobností politického i kulturního života, vědců, lékařů byla odchována skautingem. U nás můžeme vzpomenout nejen Jaroslava Foglara, Eduarda Štorcha, Zdenka Buriana, ale i prezidenty Václava Havla a Eduarda Beneše, Emila Zátopka a další a další... Jestliže naše děti přijmou skautské zákony za své, pak je to ten nejlepší způsob, jak je vybavit ke vstupu do světa dospělých a naplnit tak druhou část hesla: „Skauting je výchova mladých a životní styl dospělých!“ Mika

Novinky na Chlumecké zahradní železnici v sezóně 2003 Máme tady jaro a s ním začínáme na naší zahradní železnici druhou sezónu veřejného provozu. Ani přes zimu ruch na úzkých kolejích neutichl a je připraveno několik novinek. Především jsme vyrobili nový osobní vůz, který je vlastně zmenšeným modelem dymokurského „řepáku“ v měřítku 1:3, upraveným pro naše potřeby na přepravu osob - tj. zájemců o svezení po našich úzkých kolejničkách. Dále jsme dokončili lokomotivu „Bobík“ a položili pražce k budoucímu druhému depu Štiavnička. Název pochází podle předlohy na Čiernohronské železnici. A tím se dostáváme k další novince: zastávky i hlavní depo jsou totiž pojmenovány podle již výše zmíněné železnice, na jejímž muzejním provozu se také podílíme formou brigád. A protože nám tato slovenská úzkorozchodka přirostla k srdci, názvy jsme vybrali právě odtud. Tou novinkou je naučná ministezka, na které se dozvíte formou textu i fotografií něco z historie i současnosti ČHŽ. Například na zastávce CHZŽ Chvatimech popisujeme skutečnou zastávku ČHŽ Chvatimech atd. Tyto novinky budou k vidění již o posledním březnovém víkendu (29. a 30. března), kdy bude na CHZŽ probíhat zahájení sezóny, po oba dva dny od 12 do 18 hodin. Mimo jiné Vás uvítá i zbrusu nová cedule, kterou jsme si nechali vyrobit v místním studiu Resi. Dále v průběhu sezóny vybudujeme druhé (parní) depo Štiavnička a na modelové železnici LGB bude dokončena druhá traU, kterou jsme loni na podzim začali budovat podél již dokončeného jezírka. Opět budete moci zhlédnout ve velkém jezírku rybičky a zkrátka nepřijdou ani milovníci květin: náš areál budou doplňovat tyrolské muškáty. Prostě na zahradní železnici v městě v zahradách se pro každého najde něco zajímavého! Takže Vás srdečně zveme a těšíme se na viděnou! Bohumil a Miloš Špecingerovi, CHZŽ 21

ZE ŽIVOTA SPOLKŮ

OZNÁMENÍ 127. základní kynologické organizace Vedení 127. ZKO v Chlumci nad Cidlinou oznamuje široké veřejnosti, že i nadále probíhá výcvik psů všech plemen na kynologickém cvičišti naší zájmové organizace. Toto cvičiště se nachází na pozemku města u silnice směrem na LIŠICE (cca 500 metrů za autobazarem Žofák).

Výcvik je ve dnech: STŘEDA od 15.00 hod. - kroužek „AGILLITY“ pod záštitou Domu dětí a mládeže hrátky se psem na překážkách závody proběhnou 7. června 2003 na cvičišti 127. ZKO ČTVRTEK od 16.00 hod.- výcvik psů členů 127. ZKO NEDĚLE od 9.00 hodin - výcvik psů členů 127. ZKO K dnešnímu dni má naše organizace 27 stálých členů registrovaných u Českého kynologického svazu České republiky. Obyvatelé Chlumce nad Cidlinou i okolních obcí, máte-li zájem o výcvik svého psa v naší 127. ZKO pod záštitou ČKS, navštivte nás a informujte se o možnostech členství i výcviku. Za výbor 127. ZKO výcvikář Květoslav Skoumal

Pejskaři 127. základní kynologické organizace žijí Pejskaři 127. základní kynologické organizace žijí a plánují budoucnost. Tolik na úvod jako odpověR všem těm, kteří neustále prohlašují, že tato organizace zanikla a cvičiště nefunguje. Opak je pravdou! Když radní města kdysi odhlasovali statut a název Chlumce nad Cidlinou, jistě nikdo z nich neuvažoval o tom, že tento statut a tento název bude těmito radními považován za jejich majetek na věky věků. Jako v každé skupině lidí stejného zájmu jistě počítali s možností, že jednou nemusejí býti zvoleni do svých funkcí a nebudou již rozhodovat o jejím dění. Stejný demokratický princip jako radní tohoto města, zvolili i členové 127. základní kynologické organizace v Chlumci nad Cidlinou, a tak vždy jednou ročně na Výroční členské schůzi volí registrovaní členové výbor této organizace a ten pak zastupuje její zájmy na veřejnosti i ve vztahu ke státním orgánům. A nyní již k vlastní práci naší organizace: v loňském roce byla bohužel veškerá výcviková činnost podřízena výstavbě cvičiště a hlavně klubovny, 22

kterou nám bezplatně zapůjčilo Město k užívání. To víte, peněz je málo a zájemců o jejich přidělení je spousta. Tak se členové rozhodli přistoupit na nabídku Města a místo peněz vystavět klubovnu - z bývalé prodejny potravin v proluce na náměstí. Z počátku se to mnohým z nás zdálo být maličkostí, avšak s postupem doby jsme zjistili, že ne vše je jednoduché a snadné. Například hřebíky se daly počítat ne na stovky, ale přímo na tisíce a dokáže si jistě každý představit jak je důležité ne materiál zničit, ale demontovat ho tak, aby se dal opět použít. To bylo odře-

nin, otlaků, třísek a mnohdy i nadávek. Za přispění firem KRIGL, Technických služeb města a firmy DIVÍŠEK se nám podařilo na jaře zbourat, odvézt a uložit materiál v suchu. Když pak Stavební úřad schválil projektovou dokumentaci a firma ČERNÝ udělala panelový základ, mohlo se začít stavět. Ve větru, v dešti, v horku i v mrazu, vždy se alespoň malá část členů domluvila a šla do toho. Jejich práce je znát, celkově je odpracováno hodně přes 1000 brigádnických hodin. A psovodi jsou již takoví, že ke všem těžkostem si přibrali ještě výcvik dětí se psy v „AGILLITY“. Jedná se o výcvik, při němž nejen děti, ale hlavně pejsci zažijí spoustu legrace. Máme registrováno u Domu dětí a mládeže již sedm těchto mladých členů a doufáme, že i s naší pomocí někoho z nich tato záliba bude provázet po celý život. Mimochodem, na sobotu 7. června připravujeme závody „AGILLITY“ na našem cvičáku! Tímto chceme prezentovat svoji činnost nejen na území našeho regionu, ale i kraje a celé České republiky. Již to zkrátím. Po mnoha a mnoha problémech klubovna konečně stojí a nyní zbývá dodělat jen vnitřní část a můžeme „bydlet“. Je zajisté rozdíl, má-li člověk, unavený nezdolným elánem svého psa, odpočívat pod širým nebem na dřevěné lavici, či zda má možnost posadit se ke kávě a občerstvení uvnitř klubovny. Také je pak mnohem snazší i vysvětlení teorie výcviku psů. Chci věřit tomu, že i přes nepřízeň některých občanů našeho města se toto cvičiště zapíše do povědomí nejen pejskařů, ale i široké veřejnosti našeho města i regionu. Květoslav Skoumal výcvikář 127. ZKO

Chlumecké listy

Inzerce

3 / 2003

23

ŽIVOT V DOMOVĚ DŮCHODCŮ

Domov důchodců v Palackého ulici rok v provozu Vážení čtenáři a obyvatelé Chlumce nad Cidlinou, právě uplynul rok od zahájení provozu našeho nového Domova důchodců v Palackého ulici. V této chvíli cítím potřebu se s Vámi podělit o některé zkušenosti a poznatky z našeho ročního provozu. Začátek není nikdy jednoduchý. I my jsme se zpočátku potýkali ještě se stavebními problémy, během provozu jsme vybavovali naše zařízení pomůckami a věcmi potřebnými k provozu, doplňovali jsme v průběhu roku stav pracovníků, aby byla spokojenost na všech stranách. Domov důchodců v Palackého ulici má ošetřovatelské oddělení a bydlí zde především obyvatelé z okolí Chlumecka a Hradce Králové. Od 1. 1. 2003 máme nového zřizovatele, jsme zařízení Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Práce v tomto domově je náročná a tím i požadavky na personál. I ten má za sebou první rok náročné práce, zaměstnanci prošli různými kurzy a školeními. V současné době se velmi dobře rozvíjí práce na terapii pod vedením

dvou pracovnic. Vyplnění volného času, kterého mají obyvatelé v DD dost, patří mezi prvořadé. Pracují ve skupinách, individuálně, jezdí na výlety, účastní se kulturních a společenských akcí. Spolupracujeme s domovy v našem okolí, ale i z jiných krajů. Nejsme zdravotnické zařízení, jsme domov a našim zájmem je zpříjemnit obyvatelům chvíle stáří, kdy už se mnohdy nemohou o sebe sami postarat. Do budoucna nás čeká ještě spousta práce - dokončení areálu (zahrada, altánek, atd.), dostavujeme garáže, dochází k převodu pozemku, obnovujeme některá zařízení v domově ve městě apod. Věřím, že přes některé problémy v začátku se nám podařila spousta práce a náš domov se rozvíjí ve prospěch našich obyvatel. Děkuji těm, kteří nám pomáhají, a přeji všem lidem hodně zdraví a spokojenosti a obyvatelům pěkné chvíle v našem domově. Mgr. Jana Šimečková ředitelka DD

Dobrovolnické aktivity v roce 2002 To, že je v Chlumci nad Cidlinou domov důchodců, ví snad opravdu každý. Možná ale ještě každý neví, že právě v tomto domově funguje dobrovolnická iniciativa, ojedinělá v celé České republice. Ojedinělá proto, že dobrovolníci nejsou vázáni na dobrovolnické centrum, ale domov si sám své dobrovolníky připravuje a opatruje. Tato iniciativa běží v domově už téměř dva roky, dobrovolníci jsou součástí organizace i života seniorů. A proč dobrovolníci v domově jsou? Protože chlumecký domov je domovem „otevřeným“, tedy otevřeným i pro dobrou vůli dobrých lidí, kteří zcela nezjištně chtějí dávat svůj čas, svoje dovednosti jiným lidem. A naši senioři se necítí opuštění a izolovaní od veřejnosti. Není nad to, když dobrovolník s denním tiskem přinese do domova i nejčerstvější informace o dění města. V loňském roce se počet dobrovolníků, kteří měli s naším domovem uzavřenu smlouvu, pohyboval kolem 30 lidí, většinu tvoří ženy, muži jsou pouze dva. Dobrovolníci vykonávají různé činnosti, na základě toho, co je baví a co chtějí dělat, na co mají čas, avšak v žádném případě nejsou 24

náhradou za personál a nevykonávají práci u lůžka ani ošetřovatelsku činnost. Ale například doprovází seniory na jednoduchá vyšetření k lékaři, jsou společníky u lůžka nebo na procházkách, provádějí terapii se psem, pomáhají při společenských akcích, pomáhají s vedením kroniky a s výzdobou domova, šijí a pletou pomůcky pro klienty, čtou a pomáhají s pracovní terapií, pracují se skupinou mentálně postižených žen, pečují o květiny a zimní zahradu apod. Domov za tuto činnost neposkytuje žádnou finanční odměnu, ovšem neznamená to, že organizace vedení dobrovolníků nestojí žádné peníze. Finanční prostředky poskytují laskaví lidé nejen města chlumeckého. Ze sponzorských darů je pak financován Program péče o dobrovolníky, který je uváděn v téměř každém čísle Chlumeckých listů. Loni dostávali všichní dobrovolníci ke svým narozeninám květinu, vánoční dárek, dostali pohoštění na všech šesti pracovních poradách, jeli do divadla, využili tzv. „proměny“, tedy služeb kadeřnice, kosmetičky a masérky v jednom z předvánočních dnů, děti dobrovolníků se

zúčastnili Dětského dne i Mikulášské nadílky. Závěrem trocha všeříkající statistiky: & věkové rozmezí dobrovolníků 18 - 79 let & nejvíce dobrovolníků je středního věku & v roce 2002 přibylo 13 nových dobrovolníků & počet dobrovolnických hodin celkem je 1 352 hod. & Děkuji všem našim dobrovolníkům za čas strávený s obyvateli domova. Potřebujeme ještě: 1) Laskavou ženu (nebo více žen), které by vedly KLUB PEČENÍ. Materiál i pomůcky zajistíme, požadujeme jen Váš čas, pokud možno pravidelnou docházku 1x za 14 dní a dobré nápady. 2) Dobré lidi jako společníky k procházkám za hezkého počasí. 3) Paní, která by nárazově ušila froté bryndáčky pro naše klienty. Materiál zajistíme, eventuelně i dovezeme domů. Daniela Lusková koordinátor dobrovolníků 604 240 344 Chlumecké listy

ŽIVOT V DOMOVĚ DŮCHODCŮ

CO TO ZNAMENÁ, KDYŽ SE ŘEKNE CANISTERAPIE Stručně řečeno, znamená to „léčba psem“. Léčba ne v pravém slova smyslu, ale v uvozovkách, neboU příznivý vliv zvířete na lidskou psychiku je nesporný. Ve světě i v Čechách již existují odborníci, kteří se canisterapií zabývají profesionálně, cvičí psi a školí terapeuty, kteří potom pomáhají v nemocnicích uzdravovat nemocné a v domovech důchodců rozptýlit a potěšit seniory, kteří byli celý život zvyklí na svého psího miláčka. Doposud hygienické ani provozní podmínky domovů mít vlastního psa na pokoji nedovolují. V našem domově jsme proto umožnili našim seniorům potěšit se s psím chlupáčem alespoň formou návštěv. V „dolním“ domově žije Tibetský Španěl Batul a obyvatelé se s ním mohou být kdykoli. „Horní“ domov chodí navštěvovat pravidelně každý čtvrtek dobrovolnice paní Jitka Staňková se psí slečnou Zhi-tzu Madonkou. Madonka není nejak spe-

ciálně vycvičena pro canisterapii, ale má veterinární vyšetření a potvrzení zvěrolékaře o tom, že je vhodná pro tuto terapii. Paní Staňková s Madonkou navštěvuje asi 2/3 obyvatel domova. Úsměvy, se kterými jsou pokaždé vítány, jsou projevem upřímného potěšení, o schovaných pamlscích ani nemluvě. Děkuji jménem obyvatel domova i jménem svým paní Jitce i Madonce za čas a ochotu.

PŘECHODNÉ POBYTY Domov důchodců V Podzámčí, pobočka v Palackého ulici, umožňuje přijetí seniorů na přechodnou dobu až tří měsíců. Pro přechodné pobyty je k dispozici 5 lůžek, které je třeba pro velký zájem rezervovat včas. Zájemce o přechodný pobyt nemusí mít trvalý pobyt na území Královéhradeckého kraje a ani nemusí mít podanou žádost o umístění do domova. Umístění na přechodný pobyt projednává přímo sociální pracovnice domova. Úhrada za tento pobyt je 8 820,- Kč. Daniela Lusková sociální pracovnice DD 604 240 344, 495 484 521

LÁSKA je dílo Boží VždyU silná jako smrt je láska, neúprosná jako hrob žárlivosti lásky. Žár její - žár ohně, plamen Hospodinův. Lásku neuhasí ani veliké vody a řeky ji nezaplaví. Kdyby za lásku chtěl někdo dávat všechno jmění svého domu, sklidil by jen pohrdání. Píseň Šalamounova. A tak zůstává víra, naděje, láska - ale největší z té trojice je láska. /1K 13,13/ Jedno arabské přísloví praví: „Šíji lze pokořit mečem, ale srdce lze pokořit toliko láskou.“ Láska je neodolatelná. Golgota je odhalení Božího srdce. Bůh tak miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdo věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. Zjevení této lásky působí v našem srdci víru. Víra je stav srdce pokořeného Boží láskou. A poněvadž naše víra z lásky vzniká, projevuje se ve svých dalších účincích zase v lásce. Pouhá niterná zbožnost, třebas velmi pravověrná a asketická, ALE BEZ LÁSKY, je mrtvá víra, která nikoho nespasí. Víra z lásky vznikající nás vede k tomu, abychom lásku cenili jako hodnotu všech hodnot a v lásce žili. Ale pozor! Kořenem všeho zla je láska k penězům (mamonu). Z touhy po nich lidé zbloudili z cesty víry a způso3 / 2003

bili sobě i bližním mnoho trápení. Proto tě prosíme, Bože Otče, nedej abychom propadli mamonu, protože bohatství je jako mořská voda, čím víc se pije, tím větší je žízeň! Dej, aU si uvědomíme, že peníze otvírají svět, ALE - zavírají srdce! Dej, aU se řídíme příkladem tvého Syna: Darovat sebe, aby ti druzí mohli žít. Amen Jaroslav Tesař farář CČSH

POZVÁNKA Vážení čtenáři, srdečně Vás i Vaše rodiny zveme na bohoslužby konané v Husově sboru CČSH na Klicperově náměstí o svátcích velikonočních: Květná neděle 13. dubna 2003 od 9.00 hodin Zelený čtvrtek 17. dubna 2003 od 18.00 hodin Velký pátek 18. dubna 2003 od 18.00 hodin Bílá sobota 19. dubna 2003 od 18.00 hodin Hod Boží velikonoční, vzkříšení Páně 20. dubna 2003 od 9.00 hodin Pondělí velikonoční 21. dubna 2003 od 9.00 hodin Hluboké prožití velikonočních svátků ve zdraví a v plné radosti ze vzkříšení našeho Spasitele Ježíše Krista přejí Rada starších CČSH a farář 25

SOUTĚŽ

S NÁMI SE NESTANETE MILIONÁŘI (SOUTĚŽ PRO CELOU RODINU - OVĚŘTE SI SVÉ ZNALOSTI) A

B

C

D

1

Bývalý klášter Loreta (dnes muzeum) byl vystavěn v letech:

1717 - 1719

1767 - 1769

1817 - 1819

1867 - 1869

2

Budova Majorátu v Chlumci n. C. (dnes ZUŠ) sloužila původně jako:

noclehárna

klášter

kasárna

masné krámy

3

Básník Antonín Sova často pobýval v obci:

Klamoš

Štít

Pamětník

Olešnice

4

Bronzová socha Rebela na Skalce byla postavena roku:

1928

1933

1938

1948

5

Chlumecký učitel a spisovatel Václav Horyna napsal knihu:

6

Řeka Cidlina neprotéká:

7

Z Chlumce n. C. je po silnici nejdále do:

8

Železniční tray Velký Osek - Hradec Králové byla elektrifikována v roce:

9

Chlumecká základní škola má v současné době:

10

Počet obyvatel města Chlumce n. C. s dvěma připojenými obcemi je:

Měsíční střelec

Sluneční střelec Záhadný střelec

Váhavý střelec

Jičínem

Novým Bydžovem

Žehuňským rybníkem

Novou Pakou

Hořic v Podkr.

Poděbrad

Hradce Králové

Kolína

1961

1966

1971

1976

500 žáků

600 žáků

700 žáků

800 žáků

4800

5300

5800

6300

Správné odpovědi na str. 32

Jiří Drábek

Trochu humoru

26

Chlumecké listy

ZDRAVÍ

Zvláštní péče po zimě

VÍKEND PRO KRÁSU Vyžeňte z obličeje chmurný zimní výraz a věnujte několik hodin jen sobě a své kráse. Zimní chlad a suchý vzduch od topení se za čtyři měsíce na vaší kůži důkladně podepsaly. Dopřejte proto svému tělu mimořádnou zkrášlující kúru a vychutnejte si ji. Naplánujte si víkend, který bude jen váš.

Velmi důležitý je výběr šamponu. Šampon pro celou rodinu je zcela nevyhovující. Používejte ten, který přesně odpovídá typu vašich vlasů. Z bylinkových šamponů v lékárně si jistě vyberete.

Voňavá péče prospěje nejen pokožce

Péče o obličej

Koupel - ta znamená více než jen očistu. Ponořte se do teplé vody, vychutnávejte pocit lehkosti, relaxujte. Vaše svaly se pomalu uvolní, napětí zmizí, dech se zklidní. Vyberte si přísadu do koupele, která vám příjemně voní a která pokožku dobře ošetří. Pokud je vaše pokožka suchá, dejte přednost koupelovému oleji (jojobový, mandlový, sójový nebo brutnákový). Koupel se slunečnicovým olejem je bohatá na nenasycené mastné kyseliny a vitamin E, který kůži chrání. Přísady s obsahem mořské soli upravují látkovou výměnu kůže. Studená sprcha na závěr vás osvěží.

Masáž vlasové pokožky a vlasů Na umytí vlasů stačí množství šamponu ve velikosti ořechu. Když šampon v rukou naředíte vodou, můžete ho lépe a pravidelněji vetřít do vlasů a vlasové pokožky. Jemná masáž pak podpoří její prokrvování. Poté šampon důkladně vymyjte. Použití kondicionéru vám usnadní rozčesávání. Jednou týdně byste měla vlasy ošetřit speciálním regeneračním přípravkem. Obemkne každý vlas a vytvoří na něm jemný film, který ho obnovuje. Pod teplým turbanem z ručníku je tato kúra obzvlášU intenzivní. 3 / 2003

Teplá pára z koupele otevřela kožní póry v obličeji. Nyní je pleU připravena k intenzivnímu čištění. K dispozici máte různé gely, mléka nebo krémy na rostlinné bázi, a to pro všechny typy pleti. Jemně odstraňují nečistoty, nadbytečný maz a odumřelé šupinky, které čistou vodou neodstraníte. Čerstvě umytá začněte s „omlazovací kúrou“. Dopřejte si pleUovou masku, která vyhovuje typu vaší pleti. Zbaví váš obličej zimní šedi. Krémové masky jsou ideální pro suchou pleU, protože v ní udržují vodu. Pro mastnou, nečistou pleU jsou vhodné pevné masky. Po nanesení se spodní vrstva zacelí a pevné látky v ní obsažené na sebe váží přebytečné částice mazu. Důležité je, abyste při nanášení vynechala místa kolem očí a úst. Doba působení se liší podle druhu výrobku. Mezitím můžete pokračovat v programu. K obličejové masce připojte ještě zkrášlující zábal krku. Tam má kůže jen málo mazových žláz, mimo to je zde tuková a vazivová tkáň obzvlášU tenká. Vklepejte do kůže na krku několik kapek mandlového nebo jojobového oleje a zabalte ho do zahřátého, vlhkého ručníku. Nechte působit 15 minut.

Tělový peeling Jemný tělový peeling odstraňuje odumřelé buňky a prospívá přede-

vším loktům, kolenům a stehnům. Potom vmasírujte do kůže na celém těle zvláčňující tělové mléko. I to vybírejte podle typu vaší kůže s větším podílem tuku pro suchou pleU, hydratační mléko pro normální až mastnou pleU.

Odstranění chloupků Předtím než odhalíte nohy, byste měla provést depilaci. Pokud používáte holicí strojek, je po koupeli ta správná chvíle. Chloupky jsou z vody jemné a poddajné. Depilační krémy jsou velmi populární, ale před použitím je dobré vyzkoušet na malém místě na kůži, zda je vůbec snesete. Vznik pachu z potu potlačíte odstraněním chloupků z podpaží.

Ošetření chodidel Voda zjemnila zrohovatělou kůži na patách a chodidlech. Nyní ji můžete odstranit pomocí speciálních houbiček. Ošetřená místa potom nakrémujte, buR speciálním krémem na nohy, nebo krémem na ruce.

Pro radost i svěžest ! Stále platí, že vlasy jsou korunou krásy. ! Unavenou pleU osvěží pleUová maska. ! Depilace nohou patří k dokonalému vzhledu. ! Zbavte své nohy hrubé a nehezké kůže na patách. A jak se nyní po tomto programu cítíte? Jako znovuzrozená? Stačí se nalíčit a můžete vyrazit. Přetištěno z časopisu ZDRAVÝ ŽIVOT 27

O PRAVIDLECH SLUŠNÉHO CHOVÁNÍ

O PRAVIDLECH SLUŠNÉHO CHOVÁNÍ 7. Divadlo, kino, koncert, přednáška, taneční zábava V dnešní kapitolce našeho stručného pojednání o tom, co by se dalo žertem nazvat pravidly společenského provozu, přicházejí na řadu příležitosti, při nichž je slušné chování včetně přiměřeného oblečení většinou zcela samozřejmou a někdy přísně sledovanou a vyžadovanou podmínkou účasti, jako by patřilo ke vstupence. Divadlo, stejně jako koncert, to je jakási kulturní pobožnost, na níž se scházejí k společnému estetickému prožitku vyznavači podmanivé síly a krásy mluveného slova, hudby, výtvarných efektů scény a hlavně interpretačního umění herců, zpěváků a hudebníků, ale zájemci třeba i bez vyhraněného zájmu o tento druh kulturního vyžití, kteří si však rádi čas od času dopřejí sváteční pocit účasti na nějaké solidní, úctyhodné společenské události, při níž mohou ztotožnit svůj osobní prožitek s prožitkem desítek a stovek dalších lidí, a tím jej znásobit a prohloubit. Především se svátečně oblékneme. Muži se obvykle ustrojí do tmavšího obleku se světlou košilí a decentní kravatou (nejde-li o odpolední produkci v letním amfiteátru, kam se lze vydat ve světlém, pohodlném oblečení). Dámy volí večerní krátkou toaletu. Pro zvlášU slavnostní příležitosti, jako jsou premiéry, gala představení opery či mimořádně významné koncerty nebo plesy si pánové oblékají smokingy, či dokonce fraky s motýlkem a dámy neváhají provětrat dlouhé večerní róby s rukavičkami a příslušnými šperkovými nebo kožešinovými doplňky a kabelkami. Do moderních extravagantních divadel nebo na koncerty populární hudby, zejména na vystoupení rockerů nebo na diskotéky, se ovšem takové oblečení nehodí. Tam platí zcela jiná pravidla pro chování i oděv, lépe řečeno neplatí žádná. Do normálního divadelního, koncertního nebo společenského sálu se naprosto nehodí přijít v texaskách a ve svetru nebo kostkované košili a v keckách nebo bufách s traktory, i když i v hledišti Národního divadla občas spatříte takovéto zjevy. Působí jako provokace. Rozhodně jde o projev nekulturnosti a také neúcty k dané příležitosti i ke všem jejím účastníkům. Civilizačně vyspělý, kultivovaný člověk musí vědět, jak se kam a pro jaký účel obléci, jinak na čištění kamen, jinak na tramp, jinak do vlaku a jinak pro slavnostní příležitost, o jaké právě hovoříme. Pokud máte malé děcko, které se vám nechce nechat samotné doma, nepodléhejte dojmu, že ho můžete vzít do divadla s sebou. Ani to nejhodnější malé dítě, nevydrží dvě hodiny sedět na židli a sledovat něco, čemu vůbec nerozumí a co ho tudíž vůbec nezaujme a posléze strašlivě nudí, takže se nutně musí zabavit tím, že se vrtí, oslovuje hlasitě maminku, kňourá, že chce domů, a nakonec se třeba i rozbrečí. Malé dítě v hledišti je utrpení pro rodiče i pro veškeré diváctvo. BuR si zajistěme pohlídání své ratolesti, nebo raději nikam nechoRme. Ohleduplnost vyžaduje, abychom přišli do sálu včas, zvláště když máme lístky až doprostřed řady a musíme při procházení k svému místu zvedat z křesel ty, kteří už se28

dí. Když už se z nějakých závažných důvodů stane, že se opozdíme, takže se k svému místu musíme prodírat už po zhasnutí v sále, nebo dokonce v průběhu hry, nedivme se, že lidé, které nutíme vstávat, se zvedají neochotně, neboU je vytrhujeme ze soustředění na děj hry a kazíme jim zážitek. Můžeme se v takovém případě setkat i s nevrlým zavrčením: „Do divadla se chodí včas!“ S tím se musí mlčky souhlasit. Nemá smysl polemizovat. Na vysvětlování není čas. Když už se ta nepříjemnost pozdního příchodu stala, snášejte s odevzdaností mučedníků jakékoli projevy nevole a snažte se co nejrychleji proniknout na své místo a nikomu už nepřekážet. Nezapomínejte však každému, kdo kvůli vám povstal, špitnout pokorně „Promiňte prosím. Děkuji.“ Poděkovat za uvolnění volného průchodu řadou se sluší v každém případě, i když přicházíme včas. Řadou vždy procházíme tak, abychom byli k divákům, kteří nám uvolňují cestu, obráceni tváří, nikoli pozadím. Jdeme-li s dámou, ubíráme se řadou jako první a děkujeme i za ni. Stane-li se vám, že narazíte na někoho, komu je líno vstát, a nechá vás klidně protlačovat se škvírou mezi svými koleny a opěradlem křesla předchozí řady, ušetřete si poděkování. Nevychovanost si je nezaslouží. Je-li to nezbytné, zdvořile lenocha požádejte, aby byl tak laskav a umožnil vám projít. Nedejte se však strhnout k hněvivému výpadu: „To nemůžete uhnout, člověče?“ Vyvolali byste nejspíš hádku, jaká se do slušného prostředí nehodí. Nezdvořilé by naproti tomu bylo od nás, kdybychom se protahovali kolem těch, kdo nám snaživě povstáním uvolňují prostor, a nepoděkovali jim. Jako bychom dávali najevo, že je to jejich povinnost. Omyl. Nikdo tu není ničím povinován. Jde o dvojstrannou zdvořilostní zvyklost, kterou slušní lidé ochotně dodržují. Než se vydáme k svému křeslu či židli, ověřme si pro jistotu, zda se chystáme vstoupit do správné řady. Je trapné přinutit půl řady k vstávání a pak zjistit, že máme lístky jinam, nebo dokonce na jindy. Jestliže jsme se již usadili na svém místě, dbejme, abychom se ohleduplně porovnali se svým sousedem a nepřesahovali kolenem či loktem do jeho vymezeného prostoru, nutíce ho, aby se uskrovňoval. Nosíme-li v kapse mobil, což je dnes velmi rozšířený a skoro módní jev, nezapomeňme ho na dobu představení vypnout. Divadelní správa na tuto povinnost obvykle předem upozorňuje, ale dbejme na to sami. Volací signály a telefonování by během představení nepřípustně rušily herce i diváky. Byl jsem přítomen incidentu, kdy zapomnětlivý (anebo nedbalý) divák svůj mobil nevypnul a jeho zazvonění se neslo celým hledištěm. Herec Petr Štěpánek rozzlobeně přerušil svůj jevištní proslov a zvolal do hlediště: „Tak tohle je bezohlednost, která mě dokáže maximálně vytočit!“ Soustředění herce i diváků bylo v té chvíli narušeno a zážitek pokažen. Někteří lidé mají ve zvyku zásobit se v bufetu sáčky s bonbony a rozličnými pochoutkami a ihned po dosednuChlumecké listy

O PRAVIDLECH SLUŠNÉHO CHOVÁNÍ

tí do křesla začnou své zásoby poživatin čile konzumovat. Na tom by zajisté nebylo nic nepřístojného, pokud své stravování při zhasínání v sále přeruší a vystříhají se šustění papírovými či igelitovými sáčky. Jenom si představme tu situaci: celý sál s napětím a takřka bez dechu naslouchá Romeovu jímavému vyznání lásky krásné Julii a do úchvatných Shakespearových veršů se mísí šustot a chrastění, které vydává ruka nenasyty přehrabujícího se v sáčku se smaženými brambůrkami. Nebylo by takovému divákovi lépe, kdyby se místo do divadla šel živit někam do hospody anebo zůstal doma u televize, kde si může vyluzovat jakékoli zvuky podle libosti? Ohleduplnost je žádoucí projevovat i tím, že se během představení zdržíme hlasitého rozhovoru se svým společníkem nebo společnicí. Musíme-li si něco nezbytně sdělit, učiňme tak velice stručně a šeptem, abychom nikoho nerušili. BuRme si vědomi i toho, že když nakloníme hlavu k svému sousedovi, ztěžujeme výhled na jeviště těm, co sedí za námi. Při veselohře hlediště často na dění na jevišti reaguje spontánně hlasitým smíchem. Smějme se veselým výjevům podle chuti, od toho je veselohra veselohrou, ale i ve smíchu znejme míru. Jsou lidé, kteří se smějí tak hlasitě, že až ruší smích ostatních. Zjistíte-li, že se po vás s údivem otáčejí hlavy v blízkém i vzdálenějším okolí, bude dobré, když své veselí o poznání přitlumíte. Trapné ovšem je, což se také stává, když se někteří diváci smějí výjevům, na nichž není vůbec nic k smíchu, třeba při scénách, kdy se herec s dýkou v hrudi hroutí k zemi. Někdy za to mohou svou mimickou neobratností sami herci, ale často jsou vinni diváci, kteří nechápou smysl hry a nevžívají se náležitě do děje. Ohled na diváky sedící za námi, zvlášU jsou-li menšího vzrůstu, vyžaduje, abychom seděli klidně, nenadzvedali se do výšky a neměnili neustále svou polohu nahýbáním na jednu stranu a hned zase na druhou. Dámy se sice těší výsadě, že si mohou ponechat na hlavě klobouk, ale je-li dáma sama o sobě dost vysoká a její klobouk také není zrovna nízký, je lepší si jej sundat, dříve než o to zoufalý divák, který přes něj nevidí na jeviště, výslovně požádá, přičemž zdvořilé žádosti vyvolávající uzardění nelze nevyhovět. Výkony interpretů je namístě odměnit po zásluze potleskem. Tleská se většinou o přestávce a na konci představení. Pokud potlesk nezazní, znamená to jednoznačně, že hra se divákům nelíbí. Po odehrání celého kusu se interpreti při rozevřené oponě divákům jednotlivě i hromadně představují a úklonami děkují za potlesk. Přijímají i květiny. Jestliže aplaus neutichá ani po zatažení opony, chodí se účinkující ještě děkovat před ni. Někdy diváci v nadšení vstávají ze sedadel a volají „Výborně!“ „Bravo!“ ZvlášU úchvatné výstupy strhávají často diváky k spontánnímu potlesku na otevřené scéně. To je pro umělce vrcholná odměna a uznání kvality výkonu, za něž se ovšem v dané chvíli neděkuje klaněním. Při jednom vcelku úspěšném představení sehraném v rámci Klicperova Chlumce diváci tleskali nejenom na závěr, ale obligátně po každém výstupu. To není nezbytné. Ponechme si takový potlesk v průběhu produkce jen jako výraz zvlášU silného zážitku. Nedělejme z výjimky pravidlo. Snižuje to hodnotu takového potlesku. 3 / 2003

Na rozdíl od divadelního představení se při koncertech vážné hudby netleská mezi jednotlivými větami opusu, nýbrž až po jeho úplném doznění. V kinech se zpravila netleská, neboU tvůrci nejsou přítomni. Něco jiného je, když se promítání účastní, jako je tomu např. na Karlovarském festivalu. Pak se jim na závěr tleská jako na divadle. Některé filmy zanechají v divácích tak mohutný dojem, že po skončení filmového příběhu diváci z čirého nadšení odměňují tvůrce potleskem bez ohledu na jejich nepřítomnost. To se v Praze pravidelně dělo při promítání Formanova filmu Amadeus nebo Svěrákova Kolji. K potlesku strhával diváky, dokonce i v Chlumci, film o československých letcích z Anglie Tmavomodrý svět. Také na taneční zábavu se ubíráme oblečeni do svátečních šatů, i když to nemusí být vždycky smoking a „velká bitevní“ róba. Někdy postačí slušné, čisté a vyžehlené vycházkové šaty. K tanci vyzývá pán dámu zdvořilým dotazem „Smím prosit?“ a úklonou. Není-li sama, nutno se předem uklonit jejímu průvodci s otázkou „Dovolíte?“ Slušně vychovaný doprovod jistě dovolí a slušně vychovaná dáma dá rovněž najevo souhlas. Pán jí poté nabídne rámě a vede ji na parket. Při tanci dámu nesvíráme, jako bychom se ji chystali unést, netiskneme ji silou k sobě ani se nesnažíme, zvláště když nás s ní nespojuje žádný důvěrnější vztah, přiblížit se k ní tváří. Vyvarujeme se jakýchkoli jednostranných důvěrností v tělesném kontaktu i v konverzaci. Necloumáme s ní, nepostrkujeme ji neurvale sem a tam, nelámeme ji v pase a nerozrážíme kolenem její nohy a samozřejmě nešlapeme jí zbytečně na střevíčky. Po skončení tance pán dámě s úklonou poděkuje a opět jí nabídne rámě a doprovodí ji ke stolu, kde seděla. Pokud se dámě nechce tančit s tím, kdo pro ni přišel, nebo s nikým jiným než se svým partnerem, anebo pokud má důvod netančit vůbec, musí uchazeče odmítnout zdvořile, s omluvou „Promiňte, já jsem již zadaná.“ nebo „Nezlobte se, já netančím.“ Chová-li se dáma k pánovi, který ji vybídl k tanci, pohrdavě, dává-li mu výrazem tváře i tónem odmítnutí najevo, že ho nepovažuje za vhodného partnera pro tanec a že vůbec nestojí o kontakt s ním, je to urážka, která se neodpouští. Pokud se tanečník během tance nechová k dámě, jak se sluší a patří, vede-li impertinentní řeči, je-li opilý nebo dotěrný, a dovoluje si, co nemá, má dáma plné právo vymknout se z jeho rukou, nechat ho stát a odejít od něho uprostřed tance. Pokud si dovolil nějakou nehoráznou nepřístojnost, například zkusil dámě zajet rukou za výstřih, je takový odchod omluvitelně doprovázen políčkem. Záleží na temperamentu dámy. Zdvořilý, slušně vychovaný pán ovšem k ničemu takovému nenechá dojít, zvlášU když má dáma s sebou doprovod s postavou kulturisty. Jestliže je vyhlášena dámská volenka, chodí si dámy pro pány. Ti jsou povinni projevit obdobnou vstřícnost a zdvořilostí překrýt eventuální nechuU tančit s tou či onou dámou. Moderní doba do průběhu tanečních zábav vnáší některé nové prvky: nedbalost v oblečení, neformálnost výzev k tanci, oboustrannou volbu partnera, větší uvolněnost, 29

ČASY MINULÉ

někdy až vulgarizaci v konverzaci a nemírné pití alkoholu, které často vyúsUuje v opilost a výtržnosti. Zvláště diskotéky mají tendenci zvrhávat se v nevázané křepčení s extrémními tendencemi k pití, užívání drog a sexuálním požitkům v nejbližším okolí tančírny.

Nezbývá než věřit, že slušnost přece jenom udrží své společenské pozice a nakonec si všude vynutí dodržování alespoň základních pravidel společenského chování. Já sám obvykle utěšuji: Po třicetileté válce bylo hůř. Karel Richter

Marie Adamcová pozornost - nebo jsme se s vášní tahaly o chrastítka. A pak už se mnou zdolávala první pokusy o chůzi. Podpírala mne a byly jsme víc na zemi, než na nejistých nožkách - jak kdyby byly z tvarohu. Maminky spolu hodně kamarádily. Moje maminka měla ale málo času, a tak paní učitelová, která jej měla podstatně více, brázdila s námi prašné klamošské cesty. Bydlili v krásné klamošské škole, měli tam vždy uklizeno, nadýchané polštářky, pan učitel měl vždycky černé šaty, tvrdý límec a bělostné manžety. Nejvíc se mi z raného dětství zachytil v paměti okamžik, kdy mi maminky chtěly vyzkoušet Dániny pod-

ubránila jsem si svoji integritu a nezávislost. Maminka by mě nejraději roztrhla, protože něco tak zatvrzelého nemohla pochopit. Myslím, že poprvé užila výrazu „to je beran“ a ten později užívala často. Nakonec - je to moje znamení - měla pravdu. S tím zážitkem, - byl asi velmi silný, - vidím i interiér jejich obývacího pokoje. Měli lesklý, fládrovaný nábytek a z kování úchytek na dvířkách visely na spletených hedvábných šňůrách lesklé ozdobné střapce. V bílém visely i od šňůrek záclon, stažených do ozdobných záhybů. Když nám byly tři roky, v srpnu na svátek Panny Marie, přišla paní učitelová s Dáňou gratulovat mé mamince. Sedly si ke stolu a já a má přítelkyně jsme šly šUourat mravence. Dáňu cestou zaujal květinový kruh s modrými a fialovými astrami a žlutými měsíčky. Rozmluva byla jasná. Měl by se

vazky a já nemohla pochopit, jak mi mohou dávat na tělo něco, co není mé a strašně jsem řvala a bránila se jejich úmyslu, jak kdyby mi šlo o život. Pochopitelně jsem to koupila, ale

natrhat pugét pro oslavenkyni. Stonky byU téměř u hlavičky květu byly ale nepoddajné a odmítavé. Dáňa rozhodla, že by bylo lepší trhat jen hlavičky. Nastavila jsem zástěrku a obíraly jsme

KLAMOŠSKÉ VZPOMÍNKY Kamarádky S první kamarádkou jsem se seznámila ještě v kočárku. Když už jsem si dokázala sednout a rozhlédnout se po světě, uchopily dvě ručičky okraj mé polstrované bedny na kolečkách - byl

to poslední módní výkřik vozu, zřejmě ovlivněný kubismem - který otec, když zjistil, že má dceru, z radosti zakoupil. Ochudil mne tím o lepší rozhled z košatiny na kožených popruzích s velikými koly, ale se značnou nestabilitou, ve které byli odvozeni všichni mí (tři) bratři. Za ručičkami se objevily veliké modré oči a následovalo nadšené slovní uvítání. „Jé, Patěnka PaUáčková.“ Nad námi se tyčily mohutné ochranitelky, naše životní jistota a dárkyně všeho blaha a hlasitě se smály. Maminka zacláněla v prostoru méně, paní učitelová více, byla mohutná, což bylo v té době velice módní. Vždy pečlivě učesaná a oblečená a s nezdolným humorem. Má nová přítelkyně sedávala od té doby v nohách mého kočáru a pokud jsme nevýskaly, usilovaly jsme se strefit prstíky vzájemně do očí. Zajímavý pohyblivý detail upoutávat zvláště naši 30

Chlumecké listy

ČASY MINULÉ

květ za květem, až paní učitelová zavolala: „Danuško, honem, už jdeme.“ Zůstala jsem sama, rozkolísaná v odhodlání, nadšení jako by náhle mírně opadlo. Ale nakonec jsem započaté poslání dokončila, i když spíše proto, že jsem měla už tehdy vyvinutý smysl pro povinnost. Když už nebylo co trhat, rozběhla jsem se za maminkou a rozzářeně jí předávala svůj dárek. Maminka mne neobjala jako tetu před chvílí, ale začala lamentovat, květy se rozsypaly po podlaze a moje překypující city byly zmraženy bouřlivou exekucí. Nechápala jsem nic - vždyU jsem přinesla téměř všechny květy ze zahrady. Bití mi ani tak nevadilo, ale bolest z neopětovaných a nepochopených citů mne drásala a hořký pláč cloumal celou mou bytostí. Má bohyně setrvávala v hněvu a můj žal byl nejtrpčí od mého narození. Měla jsem maminku hodně impulzivní - Miloš vystihl, že je lepší utéci a raději se tak vyhnout návalům jejího hněvu - já to nedokázala, nezdálo se mi to vhodné, a tak jsem při nejlepším byla odměněna větou: „Běž mi z očí! Stojíš tu jako beran.“ Ale obvykle to končívalo jinak. Proměny jejích nálad byly tak rychlé a hojkání na jejich kolenou bylo tak sladké, objetí a muckání neodolatelné - že její hněv byly jen nutné pauzy bouří na modrém nebi její lásky. S našimi maminkami jsme si vůbec užívaly, hlavně na sedátku za řídítky jejich bicyklů. Pokud bylo léto a pokud bylo hezky, jezdily s námi každou neděli přes les k Babidoláku. Romantickou lesní pěšinou. Od Říhova to šlo dobře jenom chvíli, pak pěšina prudce a křivolace stoupala do kopce. Tady se muselo slézt a naše maminky kolo i nás vytlačily vzhůru. Odtud ale jelo kolo téměř samo, hedvábnou travičkou, s pískovou vyježděnou šňůrečkou povlovně klesající až k výjezdu z lesa. Stromy nás zasypávaly zlatavými prasátky, míhaly se v rychlém sledu, běžely tak rychle vedle nás, až se točila hlava, oči nestačily těm proměnám a pak náhle bez výstrahy následoval prudký úder světla. Jak bychom projely zdí. Oslepilo nás slunce a zahltilo horko, vjely jsme, až se celá bytost zalkla, do zlatožlutého jasu vyprahlých trav a obilí - obrovské lodě 3 / 2003

brázdily modř nahoře a před námi náhle vyvstal proteplený stín vrb nad velikým blyskotavým obrazem nebe dole. U stráňky mohutných borovic opřely o vhodný kmen kola, sundaly svůj náklad a ten s výskotem vletěl do ráje pískových jam. Píseček tu byt tak jemný, jak prohozený na mlynářském sítu. „Tak holky, šaty dolů“, a jak nás pán Bůh stvořil, posadily nás do mělkého, písčitého vstupu rybníka. Rybník obklopoval věnec rákosin. Občas se až k nám odvážila připlout stejně ještě hloupá kachňátka, aby je bleskovou polojízdou a pololetem jejich máma kachna odehnala na vzdálenější konec. Zůstala jen stříbřitá brázda s žebrovím drobných vlnek, která se ale rychle roztavila v stříbrném zrcadle. Byly tu i potáplice i roháč a hodně vzadu vytahoval čáp z vody žáby jednu za druhou. Ubohé zpěvačky. Za námi se zaplňovala travnatá pláž a noví návštěvníci co chvíli kolem nás přebíhali jak koně, s křikem a šplícháním a cákáním, samá dlouhá noha, samá dlouhá ruka. Ts! Kolem našich maminek byl vždycky shluk mladých. Paní učitelová byla vtipná a zábavná. I když neuměly plavat a stačilo jim jen se podkoupnout, bylo tu zábavy dost. Mladí hoši napjali mezi stromy síU a hráli volejbal. Nebo jenom karty. Bylo tu výskání a smíchu, když se zapálil oheň, tak se i zpívalo. Pít se chodilo ke studánce. Vyvěrala do potoka, který odváděl vodu z rybníka lukami k Újezdu. To je zvláštní - Babidolák působil jako by byl výš než okolní vesnice a z těch, i když byly blíže malému zdejšímu ráji, sem téměř nikdo nechodil. Tehdy na vsích nebývalo zvykem chodit se koupat - plavat neuměl téměř nikdo. V Klamoši bylo dost studentské mládeže, hrála se ochotnická divadla, vznikly i sportovní kluby - dosti se od jiných vsí lišila. I když se zdál život na vsi pokojný, na obzoru se kupila mračna a děsila vzdáleným duněním a blýskáním na časy. Ke konci srpna v třicátém šestém roce vládlo v naší vsi zvláštní napětí a kdo nemusil, raději nevycházel. Jak přicházela tma, stupňoval se v nás všech až pocit ohrožení. Tmu poklid-

né obce protínaly kužely reflektorů, chvějivě osvětlující hned vrcholy stromů, cesty nebo domy. „PojR, ukážu ti, jak vypadá válka,“ hekl otec, vzal mne do náruče a protáhl se opatrně dveřmi. Proběhl dvorem a otevřel nehlučně vrátka. Tiskl mne k sobě a zaklekl za mohutný sloup vrat. Vystrkovali jsme jen hlavy a dívali se na fantaskní divadlo tápavých a křižujících se světel, ozařujících hned dvorek Petrovických a lip pod Bejvalovými, hned se zableskl rybník v protáhlé elipse s vrženými stíny vrb. Zarývaly se i hluboko do tmy oblohy. Když se ozval praskot výstřelů u Hejtmanových s dusotem okovaných bot vojáků, v předklonu mne přenesl přes dvůr a vnesl do domu. „Vendo, ty nemáš rozum,“ lamentovala maminka v temné kuchyni. Sedli jsme si všichni k pevným zdem, co kdyby sem vlétla světlice nebo slepá patrona! Ten večer se nesmělo svítit ani svíčkou. Na Kozině bylo soustředění vojsk. Úroda se proto musela sklidit co nejdříve. Manévry byly naplánované dlouho dopředu. Všichni už věděli, že je republika ohrožena. V té době jsem podnikala i delší výlety do vsi. Je to zvláštní, ale na našem konci se rodili téměř samí kluci. U všech Havlínů, u Petrovických, u Zimů. I u Těšíků se děvčata už vydala do světa a zůstali jen kluci. U Macháčků. Jen Fialovi měli navíc Lidušku. Když jsem měla dost klouzání ze stohů, žmukaných, důlkových a lezení po stromech se smečkou kluků a zastesklo se mi po holčenčích hrách, zaběhla jsem za ní. Jejich dům byl celou boční frontou otočen k cestě a byl i s předzahrádkou vyvýšen celou délkou na jižní stranu. Prostor při zdi byl před deštěm chráněný okapem a byl proto stále suchý. Liduška tu měla uloženou spoustu střípků, takže se tu dalo vařit, zařídit si obchod, mouky tu bylo dostatek. Nadělaly jsme kornoutů: „Paní, chcete deset kilo nebo dvacet?“ „Dejte mi pět, to mi stačí.“ Slepičí zvědavé oko nahlíží mezerami vrátek do zahrádky. Slepice stojí na jedné noze a přemítá, zda se vyplatí čekat, až ty holky vyběhnou a nechají otevřeno. To blaho! Ta nádherná prachová koupel! Doufala, že ten kýžený okamžik musí přijít. A také přijde. 31

ČASY MINULÉ

Tak a máme po krámě! Slepice vzlétne, honíme ji po záhonech, máchá celá rozčepýřená křídly, rozkacená ko ko dák, ko dák, ko ko ko. My provinilé, máme tu nejlepší snahu ji odtud dostat. „Jak se sem ta potvora dostala?“ žasne paní Fialová. „Asi přelétla. Viděly jsme ji a chceme ji vyhnat.“ „To jste hodné, děvenky.“ Dostaly jsme pochvalu - hanba nám ale je. U studny hned za vraty jim zrají blůmy - určitě nejlepší na světě. ŠUavnaté a sladké. Když se na ně sáhne, světlounce fialový pel zmizí a obnaží se temně modrý základ. Mají tu úplně jiné stromy, než rostou u nás. My máme uprostřed zahrady třeba krásnou hrušku. Ale obrovskou. Vylézt až do vršku je kumšt a taky nesmíte mít strach - je moc vysoká. Václavka. Jak přezraje, rozpleskne se dole na placku. A hned v ní rejdí včely, vosy, sršni. Je zázrak, když tu najdeme celou. Pro mne, pro mrňousa, je nejlepší jabloň vedle. Je tak sehnutá, že se po jejím kmenu dá vejít až do koruny, ale zase to není ta výška. U vrat do polí je mohutná stará jabloň. Otec ji má asi na vzpomínání, protože její jablka, i když krásná a jakoby pokreslená červenými čárkami, jsou tak kyselá a trpká, že se nedají vůbec jíst. Vedle roste malináč. Ten je dobrý a jeho plody po

uzrání chřestí. Všechny další stromy jsou k lezení nezajímavé. Dokud jsem nezačala chodit do školy, byly pro mne ostatní konce vsi tabu. Prostě to byla cizina a vejít tam bylo vždy na vlastní nebezpečí. Až škola z nás udělala přátele a vyvolala v nás pocit sounáležitosti. Je to zvláštní, ale je to tak - teprve pak padla závora - oni tam a my tady. A tak jsem se odvážila i o osm usedlostí dál až k Drahokoupilovým. Máňa mne zavedla i k nim do pokoje, kde trůnil a bydlil nádherný a zlatý heligón. Pan Drahokoupil jej stavěl přímo na vydrhnutou podlahu, byl samá klička, samý zlatý knoflík a veliký téměř jak já. Máňa byla sice starší, ale protože jsme byli dvoutřídka, byli jsme v naší třídě jak prvňáci, tak čtvrUáci. A navázali jsme i sem tam kamarádství. Máňa byla starší a uměla už perfektně číst, byla vůbec šikovná, zatímco já nebyla schopna pochopit, že M A - M A není m a, ale ma. Ma k tomu je máma. Pan řídící Vondruška už šílel a jeho pedagogický um dostal vážné trhliny - ale mně se zdálo, že poničím suverenitu nádherného M, když si přijde přivandrovalec A a já z nich mám vytvořit spřežence. Ma. Nakonec mne oblomili a já četla taky. A náruživě - a vydrželo mi to - tedy vydrží, dokud budu vidět. Dej Bůh.

Trochu humoru Pan Kohn měl firmu, pan Roubíček měl firmu. Aby ušetřili, měli společnou sekretářku. Jednou malér. Pan Kohn přijde velice zasmušilý a povídá: „To je patálie, pane Roubíček, to je patálie. Naše Rózi bude chovat.“ Roubíček se zamyslí a povídá: „Nu což, pane Kohn, spolu jsme začali, spolu se o ni postaráme. Odvezu ji k tetě na venkov, no až se to narodí, tak uvidíme. Nějak bylo, nějak bude.“ Za nějaký čas přijede Roubíček z venkova v černém. Kohn se vyděsí: „Jézus Maria, co se stalo, pane Roubíček?“ Ten povídá takovým smutným, tichým hlasem: „Ale, narodila se dvojčata, a to moje umřelo.“ 32

Lord Thomas se chystá odpálit golfový míček, když tu uvidí, jak kolem hřiště prochází pohřební průvod. Počká tedy s odpálením, dokud průvod nepřejde. Spoluhráč se diví: „Tolik úcty prokazujete neznámému člověku?“ „Neznámému? Čtyřicet let mi byla dobrou ženou.“ „Co jste si koupil, pane Čmehýl?“ „Chléb, vajíčko, rohlík, mléko - jako každý den.“ „Vy důchodci, vy zkrátka pořád něco oslavujete!“ Již 26 let žije v Humpolci fiktivní pan Hliník. Odstěhoval se tam ve filmu Oldřicha Lipského „Marečku, po-

Jednou jsme spolu zaběhly až na Chárů palouk. Byl celý žlutý pampeliškami. Upletly jsme si z nich věnečky. Pochopitelně mi s ním trochu pomohla Máňa. Daly jsme si je na hlavu, šel okolo po Vápenské pán a řekl: „Děvčata, mohu si vás vyfotografovat?“ Souhlasily jsme - jak by ne. Tehdy se ještě

musil kvůli fotografování přizvat pan fotograf až z Chlumce. A ty fotky nám dokonce poslal!

S NÁMI SE NESTANETE MILIONÁŘI Správné odpovědi: 1A, 2D, 3B, 4C, 5B, 6D, 7A, 8B, 9C, 10B

dejte mi pero“ a stal se rázem nejslavnějším obyvatelem. Humpolečtí mu za úspěšnou propagaci města zbudovali pomník. Pamětní desku s textem „Svému nejslavnějšímu přistěhovalci Hliníkovi - vděční spoluobčané“ v parku Stromovka slavnostně v září odhalil jeho filmový spolužák Zdeněk Srstka. „Hliník se vodstěhoval do Humpolce,“ vykřikl Srstka ze čtyřtunového balvanu, na kterém je deska umístěna. Zopakoval tím svou jedinou větu, kterou v oblíbeném filmu měl. Povídá manžel své ženě: „Ženo, jdu do hospody. Běž se ustrojit.“ „Je, Pepo, to seš hodnej, že mě vemeš s sebou.“ „To ne, ale jdu vypnout topení.“ LV Chlumecké listy

Inzerce

3 / 2003

33

SPOLEČENSKÁ KRONIKA

Narozené děti s trvalým bydlištěm v Chlumci n. C. nar. 9. 12. 2002 nar. 17. 12. 2002

Jana Havelková Veronika Havlínová

nar. 20. 1. 2003

Radek Šimák

Odešli z našich řad * * * * * *

Anna Hovorková Marie Bihariová Zdenka Strejciusová Michal Ratočka Eva Kodlová Jindřich Krejčí

1917 1937 1917 1919 1923 1916

✝ ✝ ✝ ✝ ✝ ✝

26. 12. 2002 29. 12. 2002 2. 1. 2003 12. 1. 2003 12. 1. 2003 13. 1. 2003

Zbyněk Vlk Milena Hohenbergerová Jolana Trubačová Josef Hampl

* * * *

1953 1946 1908 1957

✝ ✝ ✝ ✝

30. 22. 22. 1.

1. 2. 2. 3.

2003 2003 2003 2003

Ivona Uchytilová, evidence obyvatel MěÚ

Sňatky uzavřené v obřadní síni MěÚ 15. 2. 2003 Chlumec nad Cidlinou Chlumec nad Cidlinou

Roman Hájek Alena Holubová

Pavel Baloun Miroslava Hradická

Nový Bydžov Nový Bydžov Ivana Fölklová, matrikářka

Výročí narození - duben 2003 80 let Paní Anna Drahotská nar. 9. 4. 1923 Kozelkova 260/IV., Chlumec nad Cidlinou

94 let Paní Marie Fialová nar. 10. 4. 1909 Vrchlického 513/IV., Chlumec nad Cidlinou

90 let Paní Božena Čížková nar. 19. 4. 1913 Palackého 165/III., Chlumec nad Cidlinou

95 let Paní Růžena Kohoutová nar. 17. 4. 1908 Říhova 365/IV., Chlumec nad Cidlinou

91 let Paní Božena Křepelová nar. 4. 4. 1912 Pražská 93/IV., Chlumec nad Cidlinou

Pan František Novák nar. 25. 4. 1908 Palackého 42/III., Chlumec nad Cidlinou Srdečně blahopřejeme. Mgr. Zdena Valentová, sociální oddělení

Dne 2. 3. 2003 vzpomeneme 3. výročí úmrtí naší maminky a babičky paní Emilie VANÍČKOVÉ. Kdo jste ji znali, vzpomeňte s námi. syn Zdeněk s rodinou Dne 16. března 2003 vzpomeneme 5. výročí úmrtí paní Niny SCHERKSOVÉ. Kdo jste ji znali, vzpomeňte s námi. dcera s rodinou Dne 4. dubna 2003 vzpomeneme již 3. výročí, kdy nás opustil náš milovaný manžel, tatínek

Josef TUČEK. S láskou vzpomínají manželka a dcery s rodinami.

a dědeček pan

34

28. března 2003 již uplynulo 10 let, kdy nás náhle navždy opustila milovaná manželka, maminka a babička paní

Květa VOSÁHLOVÁ. Kdo jste ji znali a měli rádi, vzpomeňte s námi. manžel a děti s rodinami Dne 10. března 2003 by oslavil své 30. narozeniny pan Ladislav PRAŽÁK z Klamoše. Rodina Pražákova by touto cestou ráda poděkovala všem, kteří nezapomněli a hlavě jeho kamarádům, kteří každoročně o Vánocích přijíždějí rozsvítit svíčku na jeho památku. Za milou vzpomínku všem děkujeme. Jindra Bastinová Chlumecké listy