Červen 2015, ročník 10, vydání 3
SLOVO STAROSTY Vážení spoluobčané, polovina letošního roku ulítla snad rychleji než jiné roky a máme tu léto, čas prázdnin a dovolených. Teď už jenom aby nám přálo počasí na práci i odpočinek. Dnešní můj příspěvek bude krátký. Důvodem není nedostatek témat, ale právě letní čas - dlouhé dny, krátké noci a málo času na čtení. Kolaudace Protipovodňových opatření proběhla bez ztráty kytičky, také kontrola dokončené akce ze strany poskytovatele dotace SFŽP České republiky byla dokonce i s pochvalou. V kombinaci s obecní kanalizací se podařilo vytvořit prostředí, ve kterém se vyskytují druhy živočichů, které mohou žít jedině v čistém životním prostředí. Budeme i příkladem pro další žadatele: "velmi komplikovaný průběh stavby se zdárným koncem bude určitě použit ve školicích materiálech fondu - co všechno může žadatele o dotace v české kotlině potkat".
Výdejna léků (lékárna) je dokončena, zkolaudována. Provoz bude zahájen v průběhu měsíce července. Léky bude možné objednat i přes internet, v čekárně u ordinace praktických lékařů bude umístěn počítač, který umožní dodávku léků do druhého dne. K dispozici bude ještě jeden počítač, o jehož umístění zatím není rozhodnuto. Nejspíš bude na Obecním úřadě v Rosicích, ale pokud víte o příhodnějším umístění, prosím, spojte se se mnou. O prázdninách začne oprava místních komunikací v Synčanech u Hesových a U Křížku. Práce budou provádět pracovníci SÚS Pardubického kraje, cestmistrovství Luže. Smlouva o dílo je již podepsána, termín dokončení je do 30.9.2015. Akce je podpořena dotací z Programu obnovy venkova Pardubického kraje částkou 100 000 Kč. Další stavební akcí bude oprava fasády na tělocvičně. Veřejnou zakázku "vysoutěžila" nejnižší nabídnutou cenou firma Stavební sdružení Vorel Josef z Hrochova Týnce. Termín dokončení je 31.8.2015. V areálu základní školy budou dále provedeny dlaždičské práce při opravě chodníku pod schody a plata vedle nich. Dílo bude hrazeno z prostředků mikroregionu Košumbersko v rámci akce "Úprava veřejného prostranství u Základní školy v Rosicích". Dnes poslední informací je zahájení výběru dodavatele na opravu fasády na budově bývalého zámku čp. 1 v Rosicích. Byly osloveny tři stavební firmy z našeho okolí, z jejich nabídek bude vybrán dodavatel stavebních prací. Práce jsou plánovány na srpen až září letošního roku. Přeji Vám všem pěkné prázdniny, krásné počasí a dostatek odpočinku,
1
Luboš Netolický, starosta obce
Kohoutová. Dále nás také čeká již připravovaná změna občanské společnosti na zapsaný spolek a prázdninové přípravy na další školní rok. Pokud máte nápady na aktivity, které byste pro sebe nebo pro vaše děti uvítali v nabídce KOŠ, můžete své nápady zasílat na email:
[email protected]. Uvítáme také nabídky zájemců, kteří by chtěli nějaký kurz vést. A pokud by se nám podařilo do aktivit zapojit více chlapců, budeme jen rádi. Děkuji všem, kteří mi pomohli tento školní rok v pokračování aktivit Komunitní školy - především paní Romaně Chmelíkové a Lídě Kociánové, všem lektorům i za podporu základní škole. Přeji všem krásné prožití prázdninového období a budeme se na Vás těšit v příštím jubilejním desátém školním roce.
RADA OBCE Výpis usnesení ze zasedání Rady obce Rosice ze dne 3. 6. 2015 RO schvaluje: - zveřejnění záměru prodeje pozemku p.č. 832/1 k.ú. Bor u Chroustovic paní T.L., - zveřejnění záměru prodeje pozemku p.č.166/2 a 244/11 k.ú. Rosice u Chrasti panu M. U., - dodatek č. 5 ke smlouvě na zajištění svozu, třídění a odstranění komunálního odpadu č. O-0044/2009 s Technickými službami Hlinsko, s.r.o., IČ: 25951611, - zveřejnění záměru pronájmu výdejny léků v č.p. 1 v Rosicích.
Lenka Kohoutová, koordinátorka KOŠ
RO doporučuje: - nákup pozemku p.č. 193/1 k.ú. Rosice u Chrasti od pana P. S. bytem Rosice, - nákup pozemků od Úřadu pro zastupování státu. Jedná se o pozemky p.č. 1637, 1639, 1575 k.ú. Rosice u Chrasti. RO doporučuje cenu 20 000 Kč za všechny nabízené pozemky.
ČESNEKOVÁ SOBOTA
ZASTUPITELSTVO OBCE Výpis usnesení z 5. zasedání Zastupitelstva obce Rosice ze dne 22. 6. 2015 ZO schvaluje: - Obecně závaznou vyhlášku č. 1/2015 o místních poplatcích, - provedení geometrického zaměření jednotlivých parcel v lokalitě bývalého nádraží, - znění darovací smlouvy pro zájmové organizace, které si požádají o příspěvek na činnost a působí na území obce Rosice, - seznam firem, které budou osloveny v souvislosti s výběrem dodavatele na opravu fasády domu č.p. 1, k.ú. Rosice u Chrasti, - úplatný převod pozemků p.p.č. 1637, 1639 a 1575 k.ú. Rosice u Chrasti z majetku Úřadu pro zastupování státu do majetku obce Rosice za cenu 20 000 Kč za všechny převedené pozemky, - odložení jednání o nákupu pozemku p.p.č. 193/1 k.ú. Rosice u Chrasti na rok 2016 z důvodu zatížení pozemku zástavním právem, - prodej pozemku p.p.č. 166/2 a 244/11 k.ú. Rosice u Chrasti panu M. U., Rosice 258 za 35 Kč/m2, - úpravu prostranství u ZŠ Rosice za finančního přispění z programu mikroregionu Košumberska, - vypracování znaleckého posudku na zdravotní stav 3 kusů borovic Douglaska v areálu školy.
SDH ROSICE Výjezdová jednotka Dne 6. června okolo 19. hodiny byl operačním střediskem Pardubického kraje vyhlášen poplach pro naši výjezdovou jednotku s žádostí o pomoc při dohašování požáru v Jenišovicích s Tatrou 815Cas 32, kde již hasičské jednotky likvidovaly následky požáru seníku. Seník začal hořet už v pátek před 14. hodinou. Poprvé jsme měli možnost vyzkoušet si, jak funguje kyvadlová doprava vody cisternami. Spolu s HZS Chrudim, SDH Dolní Roveň, SDH Skuteč, SDH Luže a SDH Chrast jsme vozili vodu z nedalekého potoka na požářiště, kde se hasilo hořící a stále doutnající seno z vyhořeného seníku. K hašení jsme vyzkoušeli všechny možnosti hašení, které Tatra poskytuje, včetně vysokotlakého hašení. Pro všechny z nás to byla prvotní zkušenost při zásahu s cisternou. Nové zkušenosti, řešení nových a nepoznaných událostí, koordinace a řízení zásahu, to vše při prvním zásahu. Jednotka zasahovala celkem 23 hodin. Při zásahu jsme vystříkali zhruba 344 tisíc litrů vody. Děkuji všem zúčastněným za nasazení a obětování volného času. Škoda byla předběžně vyčíslena na 5 milionů korun.
ZO neschvaluje prodej pozemku p.p.č. 832/1 k.ú. Bor u Chroustovic paní T. L., Bor u Chroustovic 40.
KOMUNITNÍ ŠKOLA Devátý školní rok fungování Komunitní školy Rosice, o.s. se chýlí ke konci. I letos se nám podařilo oslovit všechny generace, jen je nám líto, že většinu tvoří ženy a dívky. Nejinak tomu bylo i na Kurzu kresby pravou hemisférou s paní Olgou Lazárkovou. Zúčastněné ženy se věnovaly portrétu tužkou a v sobotu si dívky přišly zkusil kresbu pastelem. Kresbě předcházely uvolňovací techniky ruky a různé způsoby práce s velmi měkkou tužkou. Každá si odnášela portrét podle fotografie a nadšení z práce dívek s pastelem. Na podzim proto chystáme další pokračování kresby. V plném proudu jsou i přípravy na letní příměstský tábor v základní škole. Nyní se vybírá platba za tábor a obědy, a pak už jen dostat vysvědčení a hurá na tábor. Aktuální informace najdete na stránkách komunitní školy – www.kos-rosice.wz.cz a ve škole u paní zástupkyně Marcely Kohoutové. Na konci tohoto školního roku se také udály změny v řadách komunitní školy. Rozloučili jsme se s předsedkyní paní Ludmilou Kociánovou, která bude dále pokračovat v Komunitní škole Chroustovice. Novou předsedkyní byla zvolena paní Mgr. Lenka
2
Bouřky Silná bouřka se v sobotu 13. června v odpoledních hodinách přehnala přes Pardubický kraj. Jen během prvních třiceti minut hasiči v kraji vyjížděli k 20 událostem v souvislosti s bouřkou. Nejvíce postiženo bylo Pardubicko, Přeloučsko a Chrudimsko. V Chrudimi byly zatopeny některé ulice a dvě auta se ocitla i pod vodou. Dále hasiči odčerpávali zatopené sklepy i garáže a odstraňovali spadlé stromy. Mnohé silnice se staly řekou a tekoucí voda ohrožovala jak domy a sklepy, tak zaparkovaná auta před domy. Proto bych chtěl upozornit na možná rizika, která při prudkých přívalových dešťích vznikají nejen v okolí řek. Odborná příprava V rámci odborné přípravy členů výjezdové jednotky se někteří členové zúčastnili cvičení na Horeckém rybníku. Tématem bylo sání z volných zdrojů a použití proudnic při zásahu. Děkuji sboru dobrovolných hasičů z Chrasti za pozvání. Prázdniny Nezadržitelně se blíží tolik očekávané dva měsíce prázdnin. Jistě již máme dané termíny zasloužených dovolených a volných víkendů. Připomenutí tedy nesmí chybět. Opouštíte-li na delší dobu byt či dům, zkontrolujte, zda jsou vypnuty všechny tepelné spotřebiče, zda nezůstal zapnutý sporák nebo žehlička. Vypněte všechny elektrické spotřebiče od zdroje elektrické energie (varná konvice je nejčastější příčinou vzniku požáru). Při odchodu zhasněte všechna světla. Doporučuje se také odpojit televizor od antény. Zavřete všechna okna. Pro případ havárie je vždy dobré domluvit se s někým ze sousedů a nechat u nich rezervní klíče. Hasiči se tak v případě potřeby dostanou všude. Nechejte na sebe telefonické spojení, buď u sousedů, nebo v bytě, například na ledničce. Statisticky se nejčastěji na vzniku požárů podílí lidská nedbalost, zanedbání bezpečnostních pravidel, kouření a zakládání ohňů v přírodě. V domech nebo bytech jde nejčastěji o technické závady, často právě na topidlech nebo elektrospotřebičích. Přeji Vám příjemnou dovolenou i návrat domů.
MUDr. JAROMÍR KÁNSKÝ, sestra: Bc. Lenka Durdilová www.doktor-kansky.cz tel. 775 117 853 – sestra, 603 515 932 - lékař e-mail:
[email protected] Dovolená 2015 3. - 7. 8. 2015 - zástup zajištěn v ordinaci Hrochův Týnec, více informací a ordinační doba na www.doktor-kansky.cz MUDr. PETR MICHAL , Všeobecný praktický lékař, internista, diabetolog, sestra : Vladislava Michalová - edukace diabetiků, hojení ran, www.praktikmichal.cz Telefon : 604 938 049 - lékař, 732 254 739 - sestra e-mail:
[email protected],
[email protected] Dovolená 2015 13. - 17. 7. 2015 3. - 7. 8. 2015 , 24. 8. - 31. 8. 2015 Zástup zajištěn v ordinaci v Chroustovicích, více informací a ordinační doba na www.praktikmichal.cz , event. akutní případy ošetří MUDr. Kánský v ordinaci v Rosicích (ÚT+ČT)
Z HISTORIE OBCE Mandát hraběnky Berkové Pro toto vydání Rosických listů jsem připravil k nahlédnutí jeden ze starých dokumentů z doby, kdy Rosice vlastnili Berkové z Dubé. „Mandát, neboli řád pro své poddané na českých panstvích“ vydala hraběnka Františka Berková z Fyrštemberka. Nová majitelka panství se Rosic ujala v roce 1625 a ihned začala místní obyvatele obracet na katolickou víru a přitahovat zdejšímu obyvatelstvu „opratě“. Poddaným se nakazovalo aby: „život pobožný, ctný, šlechetný a pánu Bohu líbezný vedli, živobytí svého napravili a lépe, než se posud dálo, hospodařili, napomínání za hřbet nekladli.“ Bylo jim hrozeno přísným trestem, pokud by nechtěli dbát vyměřeného řádu. V některých článcích se nachází skutečná mateřská péče, ale paní Berková zároveň dbala katolické reformace s přísností, jak to žádala tehdejší zlovolná nesnášenlivost. Tak bylo podddaným i s manželkami, dětmi a čeládkou nařízeno „aby v neděli a ve dni sváteční ke službám božím (tj. katolickým) chodili a kteří by ještě katolíky nebyli, ti všichni aby beze vší výmluvy a odkladu pod skutečným trestáním i neprominutelným s manželkami i dítkami jejich k svaté zpovědi a přijímání velebné svátosti k faráři šli.“ Nicméně v tomto řádu nenajdeme tak přísné pohrůžky, lání a proklínání, jako u podobných řádů ze stejné doby. Nakonec např. to, aby „lidé po čas služeb božích do krčem nechodili a představení jich horlivým obcováním službám božím dobrý příklad dávali“, bylo již dříve přikazováno jak u katolíků, tak ale i u kališníků. Co se týká správy důchodů panství, „přísně se poddaným zakazovalo, aby neprospěchu paní v čem činili.“ Úředník s důchodním písařem měli pečlivě spravovat nejen panství, ale měli se starat i o prospěch poddaných. Byly zřízeny jakési „úřední hodiny“, kdy „tito (roz. poddaní) o potřeby své jen ve středu a v sobotu na zámek přicházeti směli a nikdy jindy, leč by něco nevyhnutelného připadlo, že by odkladu trpěti nemohlo, neb úředník mimo ty dni jiné práce dosti pod rukama měl.“ Co potom rozkázal nebo rozhodnul úředník či písař, mělo být vykonáno ihned a bez odporu slušně vykonáno. Úředník také dohlížel na to, aby „každý k robotám osoby hodné a ne děti posílal.“ Jestliže se tak někdo nezachoval, trestal jej pokutou 10 grošů míšeňských. Nejednalo se tehdy ani tak o snahu zamezit dětské práci, jako spíš o dodržování zachování odpovídající pracovní síly. Bohatí sedláci mohli totiž na robotu místo sebe poslat své čeledíny, nebo se z roboty v některých případech vyplatit penězi. Co se týká vydávání piva ze zámeckého pivovaru, bylo ustanoveno pravidlo, že „krčmářům na vruby poznamenáno, kolik jim vystaveno bylo, avšak sud žádný z nich rozřezati, aniž jinak zmrhati nesměl. Učinil-li tak, je povinen 15 sudův nových za jeden dáti udělati.“ V panských lesích nesměl nikdo lámat dříví na obruče, hole ani z jakéhokoliv jiného důvodu. Dokonce se v lesích nesměla sekat ani tráva. V případě, že byl někdo při takové činnosti přistižen hajným, „s tím vším co u něho nalezeno bylo, vzat a na zámek přiveden jest. Tu nejen úředníku pokutu libovolnou, nýbrž i hajnému 5 grošův
Petr Hejduk, SDH Rosice
PRAKTIČTÍ LÉKAŘI ORDINACE ROSICE PROVOZNÍ DOBA Pondělí
7.30-11.00*
13.00-14.00**
MUDr. Michal
Úterý
7.30-12.00
13.30-15.30**
MUDr. Kánský
13.00-15.30
MUDr. Michal
Středa Čtvrtek
7.30-11,00
MUDr. Kánský
Pátek
* v pondělí (8.00 - 11.00) ordinuje MUDr. Jitka Prokšová všeobecný praktický lékař ** pouze pro předem objednané pacienty provádíme odběry krve a jiného biologického materiálu pro jiné lékaře i pro specialisty (kardiologie, diabetologie, . . .) - NUTNÁ ŽÁDANKA!!! odběry krve provedeme i pacientům, kteří jsou registrovaní u jiného praktického lékaře - NUTNÁ ŽÁDANKA!!! odběry: PO - 7.30 - 8.30 sestra Vladislava Michalová , ÚT, ČT - 7.00 - 8.30 sestra Bc. Lenka Durdilová MUDr. Jaromír Kánský i MUDr. Petr Michal provozují návštěvní službu u svých pacientů
PŘIJÍMÁME DO PÉČE NOVÉ PACIENTY! k registraci potřebujete pouze kartičku Vaší zdravotní pojišťovny veškerou Vaši zdravotní dokumentaci od předchozího praktického lékaře si vyžádáme sami změnu praktického lékaře je možné provést ve zdraví, ale také v době nemoci i pracovní neschopnosti Těšíme se na Vás!
3
zvláštní pokuty dáti musil. Úředník polesný, kterýž ke všem lesům dohlížel, ukazoval, které dříví se stínati mělo, a pak sťaté cejchoval. Bylo-li na kom shledáno, že měl dřevo nové necejchované (kteréhož nekoupil), dal pokuty vrchnosti kopu míšeňských, polesnému 30 grošů, hajnému tolikéž a trestán byl vězením na věži Rychmburské.“ Hraběnka Berková totiž držela i panství Rychmburské a hradní věže se užívalo také jako vězení. Mandát byl vydaný pro obě panství a v Rosicích žádná šatlava snad nebyla, nikde o ní není zmínka. Myslivost, hony a lovy byly vyhrazeny pouze pro vrchnost, jak bylo zvykem i na jiných panstvích. Kdykoliv vrchnost vzkázala robotníkům, že se půjde na hon, museli všeho nechat a přijít na určené místo. Platilo zde podobné pravidlo jako u samotné roboty – nesměly se posílat děti místo hospodáře. Ten mohl místo sebe poslat jedině pacholka, který uměl zacházet s tenatem. „Byl-li kdo z poddaných na myslivosti postižen, přiveden jest na zámek a tu trestán.“ Každý, kdo spatřil pytláka, byl povinen jej ihned ohlásit. Když viděli poddaní nebo úředníci na pozemcích panství při myslivosti někoho cizího ze stavu šlechtického, museli k sobě zavolat někoho dalšího a jít se zeptat mezi lovící společnost na jejich jména. Pokud by se nechtěli „představit“, „tedy byl povinen (poddaný) jim chrty, koně aneb cožkoliv jiného postiženo pobrati, na zámek přivésti a o tom úředníku oznámiti, aby to dále opatřil.“ Škodit v sadech, zahradách a chmelnicích se přísně zapovídalo, a to nejen v panských, ale i v poddanských. Stejně tak mandát zakazoval, aby pohůnci, pacholci a skotáci pásli nebo vyžínali v obilí, mezi obilím, na cestách, paloucích a mezích. Pokud byl provinivší se přistižen na místě s kravami nebo koňmi, musel zaplatit pokutu a dát hajnému 4 kopy míšeňských od kusu. Taková pokuta ovšem platila pouze pro provinění na poddanské půdě. Jestliže byla škoda na panském pozemku, museli hajní dobytek odvést do nejbližšího dvora. Zvláštní nařízení platilo pro chov koz, který byl doknce zakázán pro „uhájení škod“. Poddaným bylo také ukládáno, aby mravně a ctnostně žili, aby své děti k pobožnosti vedli a posílali do školy „aby se jednou jak vrchnosti, tak i rodičům hoditi mohly“. Zapovídalo se také lání, zlořečení, hromování, všelijaké hry a tance (roz. nezbedné, nepovolené), bitvy, rvačky, rušení nočního klidu. Nad tímto byl povinen dohlížet konšelský úřad. Našel-li rychtář někoho, kdo se proti tomuto provinil, vzal jej do vězení a nepropustil dříve, dokud nezaplatil pokutu dvě kopy. Ještě tvrdší tresty se ukládaly za cizoložství. „Smilstvo a cizoložstvo trestáno u nesvobodných na hrdle a u svobodných půl léta vězením a metlami mrskáním kromě té pokuty, kterouž vrchnost nad to vyměřila.“ Nesměl se pít ani tvrdý alkohol, kořalka, protože to vedlo k „nemravnostem“. Trestem za prodávání a pálení kořalky, a to i z cizích gruntů, bylo zabrání nalezené kořalky a pokuta 2 kopy míšeňských grošů. V krčmách se nesmělo hrát o peníze, „nesměli se tropit rozpustilosti neb cokoliv jiného nepořádného neb nosit do krčmy zbraň“. Mandát byl vůbec přísný při posuzování fyzického násilí. Hovoří se o něm v článku 47: „Mocí jeden na druhého nesahej, nýbrž svou stížnost, měl-li by jeden do druhého, rychtáři a konšelům oznamuj a dříve vznášení na úředníka k nim utíkej. Jestli by pak komu od rychtáře napraveno nebylo, teprva při úředníku ochrany vyhledávej, kdyby i tu ochráněn nebyl, ke mně, vrchnosti své, utéci se moci budeš.“ Nikdo nebyl bez práva na svoji ochranu a lidé tehdy spravedlnost brali daleko vážněji než dnes a kupodivu předpisy také lépe znali. Na naši obhajobu je nutno říci, že máme zákonů a předpisů mnohokráte více. Kromě násilí na úřední osobě a smilstva mandát neznal jako trest trestání na těle. Ženy, které se „rády vadívaly neb jiné hanily, kolikrát koliv se toho dopustily“ byly trestány vězením a „v koši řezány byly“ (tj. byly k potupě a na posměch vsazeny do koše a musely si z něj pomoci rozřezáváním proutí – odtud pořekadlo „hodí se do koše“ = je lehká, klevetná). Snad také proto, aby se ženy nehádaly, nepomlouvaly a „nedrbalo se“, zakázala hraběnka veřejné schůzky pod pokutou. Zvláštní odstavec se věnoval krádežím. Strhl-li se povyk, že se někde kradlo, všichni sousedé museli zloděje honit a pronásledovat. Kdyby se někdo takto nezachoval, byl by sám chápán jako zloděj a stejně tak potrestán vězením. Se zloději souviselo i další nařízení, že nikdo nesměl ubytovat a podporovat povaleče, kteří jinak mohli pracovat, protože „mezi takovými velicí škůdcové lidští a mordéři se nacházejí.“ V mandátu má své místo i prevence před požáry. Jakmile u někoho vypukl požár, měl první, kdo ho zpozoroval, učinit pokřik.
Pakliže by toto nařízení zanedbal, bylo na něj nahlíženo jako by sám oheň úmyslně založil. Mohlo se stát stejně jako dnes, že začalo hořet i v jiné, sousední, vesnici. Lidé se pak měli seběhnout k rychtáři a ten určil, kdo poběží do vsi na pomoc. Museli se ale „vystříhat“ krádeží při panice a hašení stavení. Každá obec měla mít své obecní žebříky a háky uložené na přístupném místě. Stejně tak byl povinen každý hospodář mít dlouhý žebřík přistavený ke střeše. Kromě toho bylo nařízeno, aby před každým domem byl „košík neb soudek vody plný vždycky, pokudž by nemrzlo, aby nejen sobě, nýbrž i sousedům pomáhati mohl. Kdož v tom neposlušným bude, ztrestán pokutou.“ V soukromém hospodářství měli sedláci velké omezení. Žádný z poddaných nesměl držet najednou dva statky. Jestliže se našel někdo, kdo při vyhlášení tohoto mandátu statky dva měl, byl povinen jeden do šesti týdnů prodat. Nikdo také nesměl zastavovat nebo prodávat části svých gruntů bez vědomí a povolení úředníka. Pokud chtěl majitel prodat celý grunt, musel svůj záměr nejprve ohlásit, zapsat do gruntovních knih a na zámku odevzdat zbroj a zbraň, které ke statku patřili. Zbroj a zbraně tak vždy náležely k hospodářství, nikoliv osobě samotné. Chtěl-li hospodář prodat dobytek na cizí grunt, musel to také oznámit na zámku a čekat na náležité povolení. Rodiče nesměli své děti vdávat nebo ženit na cizí panství ani domlouvat takovéto sňatky bez povolení vrchnosti pod pokutou 10 kop míšeňských. Obyvatelé vsí měli dbát na cesty vedoucí skrz ves „tak aby přespolní lidé příčiny neměli na ně naříkati, ano i jinými cestami jeti a clu se vyhýbati, nicméně aneb vyhýbajíc se zlým cestám do luk neb polí, škody jiným nedělali.“ Již stávající „starobylé a svobodné“ cesty nesměly být přehrazovány nebo zaorávány. Zakazovalo se ovšem dělat cesty nové. Byl-li někdo přistižen při ničení cest uvedeným způsobem nebo budováním cest nových, byl pokutován 2 kopami a 30 groši míšeňskými. Každým rokem po Velikonocích a svatodušních svátcích byl zvyk vycházet na meze. Staří zde mladým ukazovali cesty, jak daleko vedou, a kterými sousedními vesnicemi procházejí, tak, aby po jejich smrti zůstávaly tyto cesty v paměti jejich potomků. Úřadům ve Skutči, Hlinsku a po vesnicích bylo nařízeno, „aby v lásce a svornosti zůstávali a mladší starším poddáni a poslušni byli.“ Kdykoliv k sobě purkmistr (v případě Rosic to byl úředník) někoho povolal, byl dotčený povinen ihned se dostavit, bez jakékoliv prodlevy. Nepřišel-li, byl za to přísně trestán. Na úřední osobu přitom nemohl nikdo vztáhnout ruku pod trestem na zdraví nebo dokonce na hrdle. Dokonce i jen slovní urážky byly zakázány pod pokutou 15 kop míšeňských. A jestliže neměl provinivší se poddaný na zaplacení, byl uvězněn. „Spravedlnost konati je svatou povinností úřadu obecního“, a proto bylo v době konání soudů zakázáno konšelům odcházet z obce bez vědomí a povolení purkmistra nebo úředníka, „aby od lidí přespolních naříkáno nebylo, že se někomu v jeho spravedlnosti pro neshromáždění úřadu jaké zkrácení děje.“ Obeslání osob žalovaných a pohnaných před soud se dělalo zvláštním způsobem. Konšelský „servus“ (služebník) došel pro dotčeného do jeho domu. V případě, že nebyl doma, bylo pohnání oznámeno jeho manželce, synu, nebo čeledínovi. Jestliže se ani po vyřízení tohoto vzkazu nedostavil, šel pro něj rychtář sám. Když ho ani rychtář doma nezastihl, napsal mu křídou vzkaz buď na stůl, nebo na dveře. Samozřejmě se to psalo tak, aby i ostatní viděli, co je onen obyvatel zač. Pokud byl nakonec takový neposlušný poddaný dopaden, musel horko těžko a hlavně popravdě vysvětlit důvod své nepřítomnosti. Rychtář jeho důvody buď uznal jako opodstatněné a soud mohl započít, nebo je neuznal a milého „obžalovaného“ uvrhl nejprve do klády (v sedě na zemi s nohama mezi dvěma dřevy). K tomu musel ještě nadělat 30 sáhů dřeva v panských lesích a pro obec nalámat 10 sáhů kamení a pro pivovar přivézt dřevo. Aby mohl trest vykonat, byl odsouzený každé ráno z klády puštěn a po vykonání práce zase do klády zamčen až do vykonání celého trestu. Nad výkonem trestu měl povinnost dohlížet úředník a to „bez ušetření osoby.“ Je zcela jasné, že taková nařízení v dnešní době považujeme možná za úsměvná až nepředstavitelná, jiná by možná stálo za úvahu obnovit. Chtěl jsem ukázat na to, jakými pravidly se museli naši předkové řídit. Některá z nich jsem už uváděl v předchozích článcích. A jako vždy, ani dnes nechybí jedna ze starých rosických pohlednic. Tehdy ještě nestály tři velké bytovky. Druhý snímek zachycuje téměř stejné místo z jiného pohledu a o něco dříve, rok neznám. Pozná některý ze čtenářů přesnější dobu pořízení snímků?
4
ročníků sportovců na mladší ročníky. Odpadly tak problémy s vybíráním dovolených, uvolňováním z práce atd. Josef Ždánský mi při našem společném setkání vyprávěl o tom, jak byl Fr. Slavíkem spolu s ostatními kluky vybrán a požádán, zdali by nemohl přijít v noci dělat led. Vzpomíná, že když tuto žádost přednesl doma rodičům, cítil se velmi důležitým. Tato práce byla mezi místními lidmi velmi ceněna. Nejen on, ale i my, kteří jsme se na této činnosti podíleli, rádi na tuto dobu vzpomínáme. Co na tom všem bylo zvláště důležité, že se v těch vyhřátých kabinách sešli kluci už i z osmých a devátých tříd základní školy spolu se staršími študáky, učni a kluky před a krátce po vojně. Mohli jsme spolu pohovořit a od těch starších se něco přiučit. Občas se na hřišti zastavili večer se vracející štamgasti z dvou místních hostinců. Pokývali hlavami, pohovořili a odkráčeli spokojeně ke svým domovům. Pro každého se práce kolem ledu našla. Ti nejsilnější tahali po ledu silnou hadici a ti nejšikovnější drželi hubici, protože udělat rovnou plochu a pořádnou „ mydlinu“, to už ale chtělo trochu zkušenosti. Čerpadlo valilo 250 litrů vody za minutu, proto udržet se s hadicí na ledě chtělo hodně kumštu. Bylo též nutné kontrolovat hladinu vody ve studni. Po každé nastříkané vrstvě se musela hadice vylít a schovat do vytopené kabiny. Dospělí borci se pak vrátili k úpravě ledu až v době, kdy bylo prováděno lajnování hokejového hřiště. Byl však prostor i pro zábavu. Mezi kladením vrstev si starší hoši nerušeně bafali z tabáku zn. Amphora. Na rozpálených kamnech se občas také ohřívaly ovocné produkty (ovocná vína) z Fruty Chrast. Jeden litr za 6 Kč. Za celou dobu stříkání ledu na stadionu se nikomu nic zlého nestalo! Největší odměnou všem zúčastněným borcům na úpravě ledu bylo, a platilo vždy jako nepsané právo a čest, rozsvítit si stadion, zahrát si hokej a zabruslit si v noční nebo brzkou ranní dobu!!! Technická poznámka: Naposledy byl nastříkán led v roce 1972. To jsem měl z vojny „opušťák“ a musel jsem si prostě na tenkém ledě zabruslit. Udělal jsem na některých místech nechtěně rýhy až do antuky. Večer jsem se přiznal a bylo mi kamarády odpuštěno. Po návratu z vojny na podzim 1973 a ještě potom dva roky jsme pod vedením Ludvíka Novotného postavili mantinely a začali dělat led. Jako zlý sen přišla po oba roky hned obleva. Již nikdy jsme si na přírodním ledě na stadionu „Na Lukách“ v Rosicích u Chrasti hokej nezahráli. Nevíme, co bude za pět nebo deset let, dnes máme levnější a modernější technologie mrazení, prostor máme, a tak se třeba někdy v budoucnu umělé ledové plochy v Rosicích dočkáme… Nelze též nevzpomenout na „ průkopnická“ léta dopravy borců na hokejová utkání do blízkého i vzdálenějšího okolí. Hokej byl u nás v obci v dřívějších dobách sportem č.1. (Podrobněji bylo již popsáno v Rosických listech). Doprava družstva žáků, dorostu a dospělých týmů „A“ i „B“ byla vždy problémem nejen časovým, ale mnohdy i finančním. Cožpak „A“ tým, ten se nějak přes tehdejší ČSAD vyřešil, ale co s ostatními družstvy? Občas byl objednán čerstvě vyrobený a zajíždějící se autobus z Karosy Vysoké Mýto. Někdy ovšem přijel ještě bez sedaček. To však nikomu ze sportovců nevadilo. Vlakem se pravidelně jezdilo na Silvestrovský dorostenecký turnaj v ledním hokeji, který se tradičně konal v Poličce. Tento turnaj jsme si neuměli představit bez vždy přátelského a veselého Fandy Vaňáska, vedoucího, kouče a hospodáře v jedné osobě. Na scénu vstoupila i populární Praga V3S (vejtřaska), jež byla majetkem místního JZD. Dopravit se „vejtřaskou“ na hokejový zápas žáků, dorostu a někdy i béček byla až poslední zbývající možnost. Když se hrálo v neděli dopoledne a bylo nutno někam odcestovat, dostal jsem doma následující povel: Sežeň Fandu! Musel jsem ještě kolikrát za tmy jít zasněženým stežníkem ke Kličkovým. František Klička patřil k lidem, kteří nikdy neodmítli. V této zimní době byly u nás a v celém okolí pořádány plesy. Ne vždy bylo brzké ranní probuzení pro Fandu radostné. Ale neprotestoval. Spolu jsme šli do JZD pro auto, které musel řídit. Nejen startování, ale někdy i aktivní paní vrátná stála v cestě. Řešení se však vždy našlo. Dalším, kdo „vejtřasku“ řídil, byl František Marek. Jezdilo se např. do Heřmanova Městce, Hrochova Týnce, Slatiňan, Medlešic a Jenišovic. Někteří dokonce říkají, že se jelo též do Hlinska, a dokonce až do Poličky. V době, kdy jsme takto cestovali, byly zimy daleko tvrdší a delší než dnes. Mnozí si vzpomenou, že teploměr někdy ukazoval i
Z. Volejník ml.
HISTORIE SPORTU Historie sportu obce Rosice – Seslávky Čerpáno ze vzpomínek pamětníků a mých vzpomínek. Kapitola XIV. ZAJÍMAVOSTI Z DŘÍVĚJŠÍHO ŽIVOTA NAŠÍ TJ DYNAMO ROSICE Vážení spoluobčané a příznivci sportu! Jak chodím mezi Vámi a sháním informace o sportovním a pracovním dění na našem stadionu, dospěl jsem k rozhodnutí připomenout si, jak takový sportovní život mladých rosických kluků probíhal. My kluci, kteří jsme se neustále pohybovali na stadionu, jsme to občas neměli vůbec lehké. Pokud se zde vyskytla neodkladná práce, byli jsme mým otcem hned odchyceni a už pro nás nebylo úniku. Jednou z prací, kterou jsme museli vykonat, bylo v létě natírání a přetíraní nových mantinelů na lední hokej. Denní úkol byl vždy pro každého dva mantinely. Na této práci se mimo jiné hodně podílel mladý Jirka Chmelík - může tuto akci potvrdit. Barvy, ředidlo, štětce měl na starosti Olda Pospíšil a jeho bratři. Rukavice jsme si vyprosili od sportovců zaměstnaných v místním plynárenském závodě. Nejtěžší na této práci bylo přenášení a pozdější ukládání a skladování natřených mantinelů podél tenisových kurtů. Někdy jsme se mezi sebou za pěkného počasí domluvili a vyrazili se koupat na „horečák“. Abychom denní úkol splnili, natírali jsme ten den až do úplné tmy. Nemohl jsem přijít domu s tím, že jsme nic neudělali. A že jsme tím natíráním nějakou část prázdnin strávili! Snad nám to ani nevadilo, protože v tehdejší době té zábavy na vesnici moc nebylo. Občas se našla mezi prací chvilka pro ulovení nějaké rybky v Žebru, kterou jsme v roští za tenisovými kurty společně opekli a snědli. Na tomto natírání mantinelů se měli též v rámci pracovního vyučování podílet i někteří žáci Základní devítileté školy v Rosicích u Chrasti. Bohužel žádný z nás si už nevzpomene přesně, o který rok se jednalo. Odhaduji rok 1968. Dalšími akcemi, na které by se nemělo zapomenout, a to hlavně kvůli tomu, že procházely různými generacemi rosických kluků, byly zimní pomocné práce při stavění mantinelů a noční stříkání ledu. Tyto práce pomalu a nenásilně přešly ze starších
5
přes mínus 15 stupňů °C. A to sedět pod plachtou na „ vejtřasce“ nebyl žádný med. I když se sportovci zápasem zahřáli, pod plachtou v autě jím zakrátko byla pořádná zima. Všichni rosičtí sportovci a jejich fanoušci veškerá „průkopnická“ léta dopravy i na balíkách slámy a pod plachtou na nákladním automobilu Praga V3S přežili! Co napsati na závěr této kapitoly s odstupem času: Tak nějak se žilo v 60. – 70. letech minulého století na stadionu. Nazdar v příští kapitole! Vypracoval Martin Slavík, Rosice – Seslávky, dne 19. 6. 2015
v naší obci krásný, dobře udržovaný sportovní areál, který nám mnohé obce závidí. Věříme, že činnost naší tělovýchovné jednoty dotváří soudržnost a život v obci. Naplňuje tak odkaz našich předků. Jsme přesvědčeni, že aktivity a výsledky sportovních oddílů TJ jsou dobrou reprezentací celé naší obce, kterou jistě zvýší i vhodně zvolený znak. V současné době intenzivně na návrhu znaku TJ Dynamo Rosice, spolek, pracujeme. TJ svůj znak nikdy neměla. Vzhledem k očekávání změny v legislativě jsme s návrhem znaku vyčkávali. I z tohoto důvodu jsme omylem umístili logo oddílu kopané na pozvánky na výroční schůzi TJ, za což se omlouváme. Dovolujeme si stručně reagovat na připomínky pana Martina Slavíka týkající se historie TJ, Oslav 80 let kopané v Rosicích a znaku oddílu kopané: Když jsme začali tvořit webové stránky, bylo jedním z našich cílů nezapomenout na sportovní historii, na úspěchy a práci našich předků. Na webových stránkách byl proto vytvořen odkaz „Historie“, do kterého byla mimo jiné umístěna časová osa sportu v Rosicích. Na této časové ose s námi jako odborník na sport v Rosicích spolupracoval pan Martin Slavík a neměl k ní žádné výhrady. Zjistíte na ní, že kopaná v Rosicích se začala hrát v roce 1933. Z tohoto důvodu se konaly Oslavy 80 let kopané a ne Oslavy 80 let TJ Dynamo, jak se někteří stále mylně domnívají. A ještě ke znaku oddílu kopané: Válec opravdu není ve znaku umístěn z důvodů, které pan Martin Slavík uvádí, ale díky vítěznému pokřiku hráčů, který používají již po několik desetiletí. Tento znak si hráči kopané zvolili z několika návrhů. Ještě jednou děkujeme Vám, členům TJ, obci Rosice, všem sponzorům a příznivcům sportu za podporu. V této, pro sport na venkově poněkud nepříznivé době, nám v naší činnosti velmi pomáháte. Doufáme, že naší TJ zachováte stejnou přízeň jako dosud a naše aktivity budete podobně kladně hodnotit, jako jste je hodnotili v minulosti. Zvláštní poděkování patří i panu Martinu Slavíkovi za články týkající se historie sportu v Rosicích. Uvítáme, bude-li pokračovat ve svém úsilí podat ucelený obraz o sportovním dění v obci Rosice a zmapuje i pokračující éru sportu v naší obci.
TJ DYNAMO ROSICE Stanovisko výkonného výboru TJ Dynamo Rosice, spolek, k článku pana M. Slavíka uvedeného v Rosických listech 2/2015 Nejdříve chceme poděkovat všem členům TJ za odvedenou práci a čas, který v dnešní době plné shonu, počítačů a jiných zájmových aktivit, věnují sportu. I přes dnešní početné a rozmanité zájmy mladých lidí a různá lákadla, která jim současná doba poskytuje, udržujeme sportovní tradice. Letos proběhne již 38. ročník Memoriálu Františka Slavíka, turnaj dětí a mužů v malé kopané spojený s dětským odpolednem, uspořádáme dvě taneční zábavy a ples sportovců. Uskutečnilo se tradiční „pálení čarodějnic“, které se opět setkalo s velikým úspěchem. Mimo takovéto akce vycházíme vstříc nejmladším obyvatelům obce a zapůjčujeme sportovní areál mateřské a základní škole k jejich aktivitám. Snažíme se naším autobusem zajišťovat zdarma dopravu žáků těchto škol a občanů obce na různé akce. Toto vše bychom nebyli schopni zajistit a poskytovat bez dotace a podpory obce Rosice a našich sponzorů. Velice jim děkujeme za přízeň, kterou k nám chovají. Na oplátku je uveřejňujeme na webových stránkách TJ, v prostorách areálu TJ a na pozvánkách a plakátech sponzorovaných akcí. Činnost jednotlivých družstev (např. v kopané družstev žáků, dorostu a mužů) by nebyla možná bez nadšení a obrovské práce našich obětavých dobrovolných činovníků, kteří vytvářejí potřebné zázemí ke sportování. Díky jejich nezištné práci, které podřizují svoje osobní volno, dosahují naši sportovci dobrých umístění v soutěžích. Tito sportovní nadšenci mají rovněž mimořádný podíl na tom, že máme
Výkonný výbor TJ Dynamo Rosice, spolek
________________________________________________________________________________________________________________________
Sbor dobrovolných hasičů Rosice si Vás dovoluje pozvat na
OSLAVY 135. VÝROČÍ ZALOŽENÍ SBORU Uskuteční se 11. července 2015 v areálu Rosických trhů (bývalá cihelna). Můžete se těšit na bohatý program, soutěže pro děti, hasičský trojboj nebo na soutěž v útoku požárním. Program:
12:30 - sraz účastníků u hasičské zbrojnice 13:00 – zahájení, průvod účastníků a techniky obcí 14:00 - slavnostní nástup 14:30 - zahájení programu a soutěží na tržnici
Celým odpolednem Vás bude provádět Sebranecká muzika. Po ukončení a vyhlášení soutěží bude následovat taneční zábava s kapelami Klondike a No-problem. Vstupné dobrovolné, občerstvení zajištěno po celé odpoledne. Přijďte s námi oslavit naše výročí! Těšíme se na Vás! _________________________________________________________________________________________________ Rosické listy vydává Obecní úřad Rosice ve spolupráci s redakční radou. Schváleno Ministerstvem kultury pod evid. č. MK ČR E 16611. Náklad 500 kusů. Uzávěrka příštího čísla 16. srpna 2015. Neprodejné.
6
