do každé rodiny
IV. číslo r. 2015
Kolečské noviny, čtvrtletník obce Koleč, vydává Obec Koleč, se sídlem Koleč 103, 273 29 Koleč, www.kolec.cz. Autorská práva vyhrazena. Za obsahovou správnost příspěvků ručí autor. Příspěvky nemusí vyjadřovat názor redakce. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit. Nevyžádané příspěvky a fotografie se nevracejí. Náklad: 250 ks. Své náměty a připomínky můžete zasílat na e-mail redakce:
[email protected]. Evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 19385
Slovo starostky Vážení spoluobčané,
dovolte mi přivítat Vás všechny v krásném čase vánočním při čtení Kolečských novin. Přímo mílovými kroky se blíţíme ke konci roku 2015. Je to čas bilancování, sčítání všech úspěchu i neúspěchů a myslím, ţe tak je to správné. Z neúspěchu se poučme a všechny úspěchy ať nám činí radost. Po několika letech, kdy jsme obecní rozpočet dotovali z finančních rezerv nebo jsme vyuţili financování pomocí úvěru, je předpoklad, ţe rok 2015 ukončíme s přebytkem finančních prostředků. Na posledním zasedání zastupitelstva počátkem prosince byl schválen rozpočet pro rok 2016 a závazné ukazatele pro příspěvkové organizace, tj. mateřskou a základní školu. Přestoţe očekáváme přebytek prostředků v roce 2015, byl rozpočet na příští rok sestaven jako vyrovnaný, kdy očekávané příjmy se rovnají výdajům. Případný přebytek roku 2015 se zastupitelstvo rozhodlo ponechat jako rezervu pro financování spoluúčasti na případně získaných dotacích. Na prosincovém zasedání jich nebylo schváleno málo, a pokud by nám byly všechny přiděleny, jednalo by se o investice v hodnotě několika milionů korun. Nyní stručně k podaným ţádostem. Bohuţel nám byla letos jiţ podruhé zamítnuta ţádost o dotaci na vnitřní rekonstrukci kulturního domu a bývalého kinosálu. Proto jsme vyuţili moţností pro příští rok a ţádost rozdělili na dvě. První je ţádost o dotaci z prostředků operačního programu ţivotního prostředí na výstavbu centrální plynové kotelny v kulturním domě, jejíţ součástí je i rekonstrukce elektroinstalace v celém objektu. Pokud dotaci nezískáme, jsme dohodnuti zahájit rekonstrukci vytápění z vlastních zdrojů po částech. Druhá ţádost o dotaci je zaměřena na vnitřní rekonstrukci, stavební část, kulturního domu a bývalého kinosálu a jejich vybavení v souladu s dříve schváleným záměrem vybudování tělocvičny, víceúčelového sálu v bývalém kině a ordinace praktického lékaře. Doufejme, ţe
budeme mít do třetice štěstí. Třetí oblastí, kde jsme podali ţádosti o dotace, je dotace na opravy místních komunikací, kde Ministerstvo pro místní rozvoj na leden vyhlásilo výzvu s tímto zaměřením. Ţádost o dotaci byla podána na opravu ulice „Na vinici“, komunikace z návsi k nádraţí, panelové cesty od mateřské školy k základní škole a panelové komunikace k Ústavu molekulární genetiky. Snad alespoň některá ţádost vyjde. Z menších investičních akcí je v rozpočtu zahrnuta úprava prostranství před místním hřbitovem na parkovací plochu, dokončení opravy můstku na návsi před nemovitostí Kozáků, či opravu betonových schodů u jatek ze silnice směrem k výzkumnému ústavu. Rozhodnutí zastupitelstva věnovat prostředky na opravy komunikací, které byly odkládány z důvodu předpokládaného získání dotace na výstavbu kanalizace, podpořila skutečnost, ţe v současné době nelze nejen předpokládat přidělení dotace, ale nelze o ni ani poţádat. Důvodem je rozhodnutí zastupitelů obce Zákolany, v rozporu s dosud společným projektem obcí Koleč, Blevice a Zákolany, odstoupit od společného projektu a jít cestou příspěvků – dotací pro jednotlivé bytové jednotky na budování samostatných čističek. Tím je zpracovaná dokumentace a přidělené stavební povolení nepouţitelné a podle všeho budeme muset v budoucnu nechat připravit dokumentaci novou jen pro naši obec. Problémem je i umístění čističky. Ta měla stát na pozemku Zákolan, jehoţ jsou obce Blevice a Koleč spoluvlastníky. Jak dál v této oblasti a kde získat pozemek pro případnou vlastní čističku bude předmětem rozhodování hned na počátku roku 2016. Budeme sice ještě s oběma obcemi jednat, ale návrat k společnému projektu v současné době vypadá jako nereálný. V roce 2016 před námi stojí ještě jeden problém a to vyřešení nedostatečné kapacity školní druţiny. S potěšením sledujeme kaţdý rok narůstající počet ţáků základní školy. Bohuţel současná druţina nevyhovuje poţadavkům. Její rozšíření je moţné jen přemístěním knihovny ze školy na jiné místo. Vzhledem k tomu, ţe obec nemá ţádné prostory v přízemí vhodné pro umístění knihovny, bylo provedeno statické vyhodnocení některých budov, avšak bez
provedení dodatečného zpevnění stropů a dalších úprav jejich vyuţití není moţné. V současné době jednáme s Nadačním fondem o moţnosti umístit knihovnu v přízemních prostorách právě rekonstruovaného západního křídla zámku, který by se v budoucnu měl stát jakýmsi kulturním centrem obce, a tudíţ umístění knihovny se jeví jako vhodné. Jednání nejsou zatím ukončena, ale doufáme, ţe najdeme společné řešení. Muzeum včelařství by mělo být dokončeno v květnu 2016. K rozšíření druţiny by tak mohlo být realizováno od září 2016. Milí spoluobčané, závěrem Vám chci poděkovat za všechny Vaše připomínky, názory i kritiku, která nám pomáhá při naší práci. Dále mi dovolte poděkovat všem spoluobčanům i organizacím, za jejich pomoc a podíl na zkvalitnění ţivota v obci. Věřím, ţe nový rok pro nás pro všechny bude rovněţ úspěšný a v některých oblastech ještě lepší. Dovolte mi, abych Vám upřímně a z celého srdce do nového roku popřála víc hezčích dní neţ těch horších, více lásky neţ nenávisti, víc hojnosti a radosti, neţ smutku a trápení. Pevné zdraví a hodně úspěchů v pracovním i osobním ţivotě. Lenka Skolilová starostka
13. 1. 2016 Zápis ţáků do prvního ročníku pro školní rok 2016/2017 14. - 21. 3. 2016 Výstava k soutěţi ,,O nejkrásnější kraslici“ 23. 3. 2016 Vyhlášení soutěţe "O nejkrásnější kraslici" Mgr. Michaela Kalkušová
Koláčové posvícení 3. 10. - děti z dramatického kroužku zatancovaly country tance
ZáKLadNí šKOLa KOLeČ Váţení a milí čtenáři, Vánoce mají být svátky klidu a rodinné pohody. Přejeme proto Všem krásné proţití Vánoc a mnoho neopakovatelných záţitků, na které budete rádi vzpomínat. Těmi nejkrásnějšími dárky, které si můţeme dát, jsou úsměv, něha a pohlazení. Do nového roku přejeme všem především zdraví, spokojenost, pokoru a lásku. Krásné Vánoce a šťastný nový rok 2016. Uskutečněné akce od 1. 9. 2015: 1. 9. 2015 Oficiální zahájení nového školního roku 2015/2016 4. 9. 2015 "Rozloučení s prázdninami" – Výročí 265 let od zaloţení školy akce pro děti a rodiče z MŠ a ZŠ 25. 9. 2015 Pěší výlet na Budeč - svátek sv. Václava 3. 10. 2015 Posvícení Koleč 14. 10. 2015 Slavnosti dýní 22. 10. 2015 Drakiáda - odpolední program šk. druţiny 11.11. 2015 Cestování, poznávání,vzdělávání - Velká Británie, Brighton - projektové odpoledne 12. 11. 2015 "Bramboriáda" - odpolední program školní druţiny 26. 11. 2015 Zdobení adventních věnců 29. 11. 2015 Slavnostní rozsvícení Vánočního stromu 4. 12. 2015 "Mikulášská nadílka" 11. 12. 2015 Vánoce na statku - tématický výlet 17. 12. 2015 "Vánoční besídka" zahájení v 16.30 hodin 18. 12. 2015 Krmení zvířátek, Jeţíšek ve škole Plánované akce: 7. 1. 2016 Den otevřených dveří
Mikulášská nadílka 4. 12. 2015 - i ve škole navštívil děti Mikuláš s andělem a čertem
Slavnosti dýní 14. 10. - tak jako každý rok si i letos děti se svými rodiči vydlabali svou nejkrásnější dýni
Zdobení adventních věnců 26. 11. 2015 - jsme rády, že se opět tato akce velmi vydařila
ředitelka Základní školy Koleč
POvídaLI JSMe SI…………….. Dnešní článek završuje jiţ druhý rok, kdy se na stránkách Kolečských novin snaţíme přiblíţit naše spoluobčany z trochu jiného pohledu a to, čím se zabývají ve volném čase. Ukazuje se, ţe mezi námi ţije spousta nenápadných lidí, kteří v oblasti svých zájmů dosáhli nemalých úspěchů. Moţná, ţe se skutečnost, ţe jsme o nich napsali, stala inspirací pro někoho dalšího. Pokud mluvíme o tom, ţe ti, o nichţ píšeme, jsou spíše nenápadní, pak o těch dnešních to platí dvojnásob. Dnes jsme si povídali s paní Helenou Březákovou a panem Jakubem Klenou. Oba mají společný koníček nebo spíše koně. Věnují se společně folklornímu tanci a jsou členy souboru „Čtyřlístek“ z Nového Strašecí. Na úvod několik slov o uvedeném souboru. Soubor lidových písní a tanců Čtyřlístek vznikl v roce 1976 z podnětu členů Lidové muziky, která na Gymnáziu J.A. Komenského v Novém Strašecí působí nepřetrţitě od roku 1956, tedy v příštím roce oslaví 60 let, a taneční část souboru oslaví příští rok 40 let. Soubor se zabývá především folklorem středních Čech (Rakovnicko, Berounsko, Slánko), ale jeho cimbálová muzika hraje i písně Moravy (zejména Moravského Slováckého a Valašska) a dudácká kapela zase písně jiţních i západních Čech. Čtyřlístek patří jiţ řadu let mezi přední české folklorní soubory a pravidelně se zúčastňuje celé řady folklorních festivalů a přehlídek. Za dobu své existence uskutečnil soubor více neţ 2000 vystoupení v celé naší vlasti i daleko za hranicemi. Jeho vystoupení měla úspěch ve Francii, Itálii, Belgii, Holandsku, Německu,
Dánsku, Polsku, Slovinsku, Maďarsku, Izraeli, Rumunsku, Uzbekistánu, Tádţikistánu, Srbsku a samozřejmě na Slovensku. Soubor se objevil několikrát na televizní obrazovce a jeho muzika natáčela s Čs. rozhlasem. Vedoucí a umělecký vedoucí souboru: Bohumil Chochola. Soubor kaţdým rokem pořádá folklorní festival „Tuchlovická pouť“, který trvá vţdy od pátku do neděle a účastní se ho soubory z celé republiky. Pokud vám lidový tanec a hudba nejsou cizí, můţete se přijít podívat na tento festival v příštím roce, kdy proběhne od 6. do 8. května 2016. Vraťme se však k našim dnešním „hostům“ a našim otázkám. 1. Věnujete se folklornímu tanci z rodiny sami, nebo je to ve vašich rodinách určitá tradice? Jakub: Ani v jedné z našich rodin se folklornímu tanci nikdo nevěnuje. K této zálibě jsme se dostali více méně náhodou. 2. A jak to tedy bylo? Jakub: Já pocházím původně z Kladna. Kdyţ jsem studoval Střední průmyslovou školu v Kladně, tak kamarád - spoluţák byl členem souboru Čtyřlístek. Zmínil se, ţe shánějí nové tanečníky a tak slovo dalo slovo a já řekl, ţe to zkusím. To bylo v roce 2005 a od té doby se lidovému tanci věnuji. Takţe uţ 10 let. Helena: Mne pro lidový tanec získal Jakub. Setkali jsme se v tanečních, a jelikoţ mne tanec hodně bavil, tak jsem se šla podívat a v souboru jsem od roku 2010. 3. Soubor pravidelně účinkuje i v zahraničí, kam jste se souborem jiţ podívali? Oba: Často vystupujeme na Slovensku, kde má lidový tanec bohaté tradice a široké zázemí souborů. Byli jsme v Polsku, Maďarsku. Do některých zemí jsme nejeli, jako třeba do Izraele. Bylo to pro nás finančně náročné, protoţe většinu nákladů si členové souboru hradí sami. 4. Bydlet v Kolči a mít koníčka v Novém Strašecí, to je asi hodně časově náročné. Jak často trénujete, co rodina? Helena: Trénujeme 1x týdně a před vystoupením častěji, dvakrát ročně máme navíc víkendové soustředění. Je to opravdu časově náročné a je nutné čas dobře naplánovat, a pokud je to moţné, ostatní záliby i povinnosti tomu přizpůsobit. Ne vţdy je to moţné, a tak se všech vystoupení neúčastníme. No a rodina musí vypomoci, velký dík patří babičce, která
často hlídá sedmiletou dceru. Naopak výhodou je, ţe jako partneři můţeme trávit společný čas a zároveň se věnovat svému koníčku.
9. Kolik členů má soubor? Jakub: Počet členů se pohybuje kolem 40. Jako všude občas někdo přijde a odejde. Taneční část souboru čítá v současné době 28 členů. Zbytek tvoří členové kapel – Cimbálové muziky, České muziky, Dívčí cimbálovky, Dudácké kapely a pochopitelně zpěvačky. Vystoupení se běţně účastní kolem 8 párů a jednotlivé tance předvádí většinou 4 – 6 párů. 10. Zaţili jste se souborem nějakou zvláštní situaci, o kterou by jste se s námi mohli podělit?
5. Kdyţ jsme u těch lokalit, co vás do Kolče přivedlo? Pan Jakub je z Kladna, paní Helena z Prahy, koníčka máte v Novém Strašecí? Hledali jsme společné bydlení v okolí Prahy, tímto směrem. No, a kdyţ jsme procházeli jednotlivé moţnosti, tak se nám tento dům zalíbil. Je tu školka, škola, pošta, obchody. Nic nám zde nechybělo, tak tu jiţ více neţ 6 let bydlíme. 6. Vraťme se k souboru. Tančíte v krojích, ty máte vlastní, nebo patří souboru? Jakub: Kroje jsou majetkem souboru. Ten je uzpůsobuje a upravuje dle potřeb jednotlivých tanečníků. My je máme zapůjčené, ale po dobu uţívání se o ně musíme na svůj náklad starat a udrţovat je v dobrém stavu.
Oba: Se souborem máme záţitků opravdu mnoho. Nejvíce vzpomínáme na situace, kdy se po vystoupení sejde celý soubor a společně vydařené vystoupení oslaví, jak jinak neţ zpíváním a tancem. U vícedenních festivalů pak navštěvujeme zajímavosti v okolí a máme příleţitost se seznámit se členy jiných souborů. Letos se nám nejvíce líbil Spišský hrad na Slovensku. 11. Předvádíte při vystoupení jen daný tanec, nebo je vystoupení choreograficky upraveno i jako scénka nebo ukázka nějakých lidových zvyků? Oba: Máme velký počet tematicky zaměřených pásem a několik jen čistě tanečních bez souvisejícího děje. Velmi úspěšné je například pásmo o pěstování a zpracování chmele. Pouţíváme také celou řadu rekvizit pro dokreslení děje. Při letošním vánočním vystoupení předvedeme tzv. Rakovnickou vánoční hru, která obsahuje pouze jeden tanec, jedná se spíše o divadlo propojené vánočními písněmi.
Helena: Především košile a spodní části sukně (cudnice a spodnice), čepce a šátky se musí před kaţdým vystoupením naškrobit a vyţehlit. Příprava dámského a pánského kroje na jedno vystoupení zabere někdy i více neţ 2 hodiny, podle toho, kolik krojů za vystoupení vystřídáme. Máme kroje slavnostní a tzv. pracovní. 7. Kaţdý kroj je specifický pro určitou lokalitu. Ten, v kterém tančíte, patří kam? Oba: kroje, které máme v souboru, jsou typické pro Slánsko, Rakovnicko a Berounsko. Jsou méně zdobné neţ lépe známé kroje moravské. 8. Které tance tančíte, který je váš nejoblíbenější?
12. Na poslední posvícenské zábavě vystupoval soubor „Kamýčan“ a dětský soubor „Kamýček“. Byli jste se na ně podívat?
Jakub: Tančíme polku, ale hlavně lidovější tance jako sousedskou, poskočnou, obkročák. Ten je můj nejoblíbenější. Mám raději rychlejší tance.
Helena: Ano, byli jsme na zábavě a viděli vystoupení.
Helena: Já mám také raději sviţnější tance. Myslím, ţe i diváci více oceňují energická vystoupení.
Jakub: Zatím jsme se s nimi na ţádném festivalu nesetkali. Tancují trochu jinak neţ my. Mají skupinový
13. Jak se vám líbili? Znáte je?
tanec, kdeţto mi tančíme hlavně v páru. Dělají to více amatérsky neţ náš soubor. Nemají vlastní muziku a v některých skladbách jsme poznali nahrávky naší Cimbálové muziky nebo České muziky. Podle nás je důleţité, ţe bylo vidět, ţe to dělají s chutí a ţe je to baví. 14. V našem kraji není mnoho souborů lidových tanců. Jak by měl takový případný zájemce začít? Helena: Je to jednoduché. Pokud ho lidový tanec oslovuje, tak stačí, kdyţ se přijde podívat na zkoušku a tam se domluví. Kontakt je na internetových stránkách souboru. Pokud má zájem, můţe začít. V rámci Tuchlovického festivalu kaţdoročně probíhá také škola tanců, kde si mohou nové kroky vyzkoušet tanečníci i diváci. Je to skvělý způsob, jak se s folklorem seznámit. 15. Pokud by se našli nějací zájemci v obci, byli byste ochotni vést školu lidového tance? Jakub: Pokud řeknu po pravdě, tak ne. Je to časově náročné a při účinkování v souboru moc času nezbývá. 16. Jiţ tu nějaký čas bydlíte. Jak se vám zde ţije, co vidíte jako dobré a co vám zde chybí? Helena: Uţ jsme se tu docela zabydleli. Máme tu známé, okolí se nám líbí. Nic nám nechybí. Jakub: Moţná více kultury a společenských akcí. Pokud bude třeba, rád s něčím pomůţu. Nějakou zkušenost s organizováním akcí máme z pořádání Tuchlovické pouti, kde musíme všichni pomáhat. Jinak to nejde. 17. Blíţí se konec roku, máte nějaké předsevzetí pro příští rok, co od něj čekáte? Oba: Rok 2015 se nám líbil, vše se nám dařilo, bylo to fajn. Tak by nám stačilo, kdyby to tak bylo i nadále v příštím roce. No, co k tomu dodat. Jen popřát, aby jim to v roce 2016 skutečně vycházelo tak, jak si přejí. Bylo by fajn, kdyby takto spokojeně mohl končit rok 2015 kaţdému z nás. V článku byly použity fotografie poskytnuté H. Březákovou. V. Kabát
seznamujeme se s vánočními zvyky, nejen s těmi, které všichni známe, ale i s těmi, které se jiţ zapomínají. Od začátku školního roku jsme stihli uzamknout týneckou studánku, navštívit Budeč, kolečskou konírnu, divadlo na Brandýsku. Připravili jsme soutěţ o nejhezčí jablko a bramborového dědečka. Bylo u nás dýňování, vystupovali jsme na koláčovém posvícení a u rozsvěcení vánočního stromečku. Společně se základní školou jsme prošili jedno předvánoční dopoledne na statku v Třebízi, kde si děti vyrobily vánoční ozdobu, ozdobily stromeček a seznámily se s vánočními zvyky, které i pro paní učitelky byly neznámé. A jak oslavíme Vánoce ve školce? No přece tradičně. Vánoční besídkou, na které děti zahrají pohádku O jedličce. Nelitujeme hodin, ani svého volného času, který věnujeme našim dětem. Věříme, ţe se naše práce vyplatí a děti, které vyjdou z naší školky, budou dobře připraveny na vstup do základní školy. Chápeme, ţe i na rodiče klademe velké nároky. Není jednoduché celý den pracovat a pak ještě dítě připravit a učit se s ním říkanky, básničky, či písničky nebo vyrábět kostým či bramborového dědečka. Jsme rádi, ţe si rodiče našich dětí uvědomují, jak je tato práce důleţitá a také to, ţe jejich, ale i naše péče se dětem bude v ţivotě hodit. Pro další období máme naplánováno spoustu dalších aktivit. Uţ se těšíme na výlety, divadla a především na školu v přírodě, která se uskuteční v měsíci březnu na Čabárně. Přejeme všem dětem, rodičům i čtenářům Kolečských novin krásné prožití vánočních svátků a do nového roku hlavně hodně zdraví. Kolektiv mateřské školy
MateŘSKá šKOLKa KOLeČ Jak ten čas letí! Není to tak dlouho, co jsme přivítali nové děti do školky a teď uţ zapalujeme 3. svíčku na adventním věnci. Pro většinu dětí se jiţ pobyt ve školce stal denní rutinou. Poté, co se přizpůsobily reţimu ve školce, seznámily s novými kamarády, naučily se tolerovat a navzájem si pomáhat, v rámci projektu „Poznáváme okolí“, poznávat a chránit nejen okolí školky, ale také pozoruhodnosti a významné objekty v okolí své obce, začali jsme se připravovat na, pro děti, nejkrásnější a nejočekávanější dny v roce. V současné době se věnujeme vzdělávacímu integrovanému bloku „Vánoce, Vánoce přicházejí…“Kaţdý den s dětmi zpíváme, učíme se říkanky a básničky o Vánocích,
Lampionový průvod
Návštěva Mikuláše
V. Šupová – ředitelka mateřské školky Koleč
NašI JubILaNtI Jako vţdy i dnes přicházíme s přáním všeho nejlepšího těm, kdo oslaví v dalším čtvrtletí, tedy prvním čtvrtletí roku 2016 sedmdesáté a vyšší kulaté narozeniny. Dnes v našem přehledu je pouze jedna jubilantka a to
svoje číslo mobilního telefonu, jméno a číslo popisné bydliště. Toť vše. Obsluha zadá údaje do systému a příští hlášení dostanete do telefonu. Jak jednoduché. Tak neváhejte, přijďte se zapsat a uţ nebudete muset nadávat, ţe zase nic neslyšíte. Erik Dvořák
FC KoleČ – podzim 2015 se
paní Blažena Váňová, která 4. února 2016 oslaví již 85 narozeniny. „Blahopřejeme!“
vydaŘIL!
Váţení sportovní přátelé!
a přejeme hodně zdraví, stále veselou mysl a ještě hodně krásných chvil proţitých s těmi nejbliţšími.
redakce
POZOr, hLášeNí MíStNíhO rozhlasu Na takový úvod hlášení místních rozhlasů jsme (dříve narození) zbystřovali pozornost a chytali slova a věty z chrchlajících amplionů na sloupech veřejného osvětlení, kterými tajemník nebo předseda MNV oznamoval obyvatelům důleţité informace typu – výkup kůţí bude ve středu , případně se vyhlašovalo rozdílení prací druţstevníků na konkrétní den , příjezd mobilní prodejny potravin a podobně. I v dnešní přetechnizované době se pouţívá místní rozhlas na oznamování důleţitých zpráv a v mnoha případech se úroveň srozumitelnosti blíţí dobám dávno minulým. Je pravdou, ţe kabelové propojení vystřídala bezdrátová sdělovací technika a mnozí si od této vymoţenosti slibovali zlepšení co do srozumitelnosti a slyšitelnosti. Tak i u nás došlo v letech minulých k výměně starého systému za nový. Leč zlepšení se nekonalo, naopak pomalu po několika letech provozu dochází k odmlčování jednotlivých ampliónů. A oprava či výměna je docela nákladná záleţitost. Proto jsme v loňském roce zahájili zkušební provoz předávání zpráv formou SMS. V první fázi se sešlo do databáze zájemců o tuto sluţbu 26 telefonních čísel a první hlášení šlo do těchto mobilů pomocí aplikace SMS Sender v září 2014. K dnešnímu dni vyuţívá zasílání důleţitých informací 61 zájemců a je reálný předpoklad, ţe se jejich počet bude zvyšovat. Jen pro názornost uvedu skutečnost, ţe lze toto číslo vyjádřit skoro statisticky - jako přibliţná jedna třetina domácností v obci – při průměru tří osob na domácnost. V podstatě stačí, aby informace přijímal jeden člen domácnosti. Doma se snad mezi sebou domluví , nebo ne? Jak se tedy mohu dostat do databáze odběratelů této sluţby? Velice jednoduše. Stačí zajít na OÚ a nahlásit
V sobotu 14. 11. 2015 skončila podzimní část mistrovských soutěţí. V soutěţi jsme skončili na velmi pěkném 2. místě. Prohráli jsme pouze 3 zápasy a 1 jsme hráli nerozhodně (prohráli na pokutové kopy). Z celého podzimu nás nejvíce mrzí prohra v Knovízi, protoţe je to jedno z nejslabších muţstev soutěţe. Naopak nás potěšila výhra nad vedoucím muţstvem Viktorií Černuc na jejím hřišti 3 : 0. Muţstvo v tomto zápase hrálo na 100% a také se sešlo v sestavě, ve které jsme doufali, ţe odehrajeme podstatnou část soutěţe. Bohuţel tato sestava se ani jednou v průběhu podzimu nesešla kompletní (pracovní povinnost, nemoc, jiné aktivity). Všechny zápasy odehráli pouze 2 hráči, Michal Pinc a Leoš Denk odehráli 13 zápasů, dále Šulda a Halík 12, Melcr 11, Kašpar 10, atd. Nejlepším střelcem je Míra Halík s 9 brankami, Jiří Vaněk vstřelil 7 gólů, Václav Dobeš 5, Dočekal F. 3, Kašpar 2. Po 1 brance Šulda, Melcr, Dočekal J., Zaňák L, Zaňák M, Zatloukal J. ml. a Groman. Pokutový kop dal Pinc Michal. Ţlutých karet jsme nasbírali 18 a červené 2. Kádr muţstva se asi nezmění, pokud se nám povede domluvit na hostování bratrů Zaňákových s vedením Otvovic. Závěrem bych chtěl poděkovat všem hráčům, vedoucím muţstva (Vlasák, Horsica), fanouškům a v neposlední řadě zastupitelům obecního úřadu za podporu naší činnosti. Všem občanům obce Koleč, přeji všechno nejlepší, hodně štěstí, zdraví a bohatého Ježíška. Veselý a šťastný nový rok 2016. Zatloukal a kolektiv Děkujeme za vaši přízeň.
Fotbalu zdar!
POZOR – FOTO-SOUTĚŽ!
A máme tady zase advent
Redakce Kolečských novin vyhlašuje foto-soutěţ na téma „KOLEČ V ZIMĚ“.
Ano, máme tady zase advent, čas příprav na Vánoce. Zase pospícháme, sháníme, nakupujeme. Moţná bychom měli chvilku na spěch zapomenout, v klidu si sednout a jen tak přemýšlet a vzpomínat, co se nám všechno letos povedlo i nepovedlo. Pro křesťany začal nový rok uţ první adventní nedělí a tento rok byl papeţem Františkem vyhlášen jako Rok milosrdenství. Přemýšlíme, co uvaříme a upečeme na Vánoce a někteří přemýšlejí víc, protoţe mají zdravotní problémy a nemohou jíst všechno, co se tak o Vánocích dělá. A pro ně mám pár receptů, jak si pochutnat a nemít problémy třeba se ţlučníkem.
Účastnit se mohou amatérští fotografové všech věkových kategorií. Fotografdie mohou být barevné i černobílé. Přestoţe se jedná o fotografie se zimní tématikou, není podmínkou, aby byl na fotografiích sníh. V dnešní době to je trochu problém. Zaslané fotografie budou vytištěny na fotopapír velikosti A4. Soutěţ je anonymní. Jména autorů jednotlivých fotografií budou doplněny k soutěţním fotkám v den vyhlášení výsledků. Soutěţ proběhne současně s jiţ tradiční „Soutěţí o nejkrásnější kraslici“ v budově základní školy. Soutěţní fotografie je moţné zasílat v el. podobě na adresu :
[email protected] do 8. března 2016. Při zasílání doporučujeme nezmenšovat! Svůj hlas jednotlivým fotografiím můţete dát od 14.3. do 21.3. v budově školy při návštěvě „Soutěţe o nejlepší kraslici“. Vyhlášení vítězů proběhne současně s vyhlášením nejlepších kraslic dne 23.3.2016. Časy otevření školy pro hlasování a čas vyhlášení vítězů bude upřesněn. Podmínky účasti: 1. Amatér bez ohledu na věk 2. Prezentuji vlastní fotografie 3. Doporučujeme zasílat o rozměru minimálně 1831 x 2740 pixelů 4. Do soutěţe lze zaslat maximálně 5 fotografií s pořadovým číslem a názvem 5. Z fotografie musí být zřejmé, ţe se jedná o fotografii pořízenou v katastru obce Koleč 6. Účastí v soutěţi je účastníkem udělován Obci Koleč souhlas se zveřejněním a případným pouţitím , fotografií k propagaci obce nebo na propagačních předmětech 7. Organizátoři si při velkém počtu účastníků vyhrazují právo sníţit počet vystavených fotografií dle pořadí označeného autorem 8. Fotografie umístěné na prvních třech místech budou zveřejněny v březnovém čísle Kolečských novin a na obecních stránkách. K účasti v soutěži srdečně zve redakce novin.
Bramborový salát Je to moje vzpomínka z dětství, dělala ho moje babička. Uvaříme si brambory ve slupce. Loupeme je ještě teplé a krájíme na plátky. V míse máme nakrájené kyselé okurky a trochu olivového oleje a brambory k tomu přidáváme. Promícháme, podle chuti osolíme a můţeme jíst salát ještě teplý, a nebo ho nechat vystydnout a jíst aţ po rozleţení. Kuře jako husa V naší rodině se na druhý svátek Vánoční vţdy peče husa. Někdo husu nemůţe, pro někoho je moc drahá, a tak tento recept je přesně to, co potřebuje. Kuře nasolíme, pokmínujeme, podlijeme trochou vody a dáme do vyhřáté trouby péct asi tak na 10-15 minut. Potom kuře přelijeme půl litrem černého piva, přidáme kousek másla a při častém polévání pečeme kuře, aţ je měkké. Potom sejmeme pokličku, přidáme ještě kousek másla a kuře pečeme, jak se říká, na kůrčičku, a taky aby se vysmahla šťáva. Pokud někdo nechce péci celé kuře, mohou se tak udělat i samotná stehýnka, toto mnoţství se hodí tak na 4-5 stehýnek. Podáváme buď klasicky s knedlíkem a zelím, ale také jsou ke kuřeti dobré brambory. Novoroční bábovka Sami moţná máme dietu, ale na Nový rok nám třeba přijde na kafe návštěva a chtěli bychom jí udělat něco opravdu dobrého. Tato bábovka je opravdu slavnostní. Název jsem si nevymyslela, takto byl recept nazván v jednom odloţeném kalendáři. Bábovka je trochu draţší, ale Nový rok máme jen jednou do roka.
Budeme potřebovat: 10 dkg hořké čokolády, 18 dkg másla, 2 banány, 28 dkg hladké mouky, 1 prdopeč, 15 dkg cukru krupice, 150 ml mléka, 4 vejce, bílou čokoládovou polevu, tuk a mouku na vymazání a vysypání formy.
Od 1.1.2016 se mĚní systém platby za likvidaci komunálního odpadu
Ve vodní lázni rozpustíme čokoládu a máslo. Banány oloupeme a nakrájíme na kolečka. V míse smícháme mouku a prdopeč, přidáme cukr, mléko a vejce a vyšleháme dohladka. Do těsta jemně vmícháme banány a těsto rozdělíme na polovinu. Do jedné poloviny vmícháme čokoládu s máslem, vlijeme do formy, přidáme druhou polovinu těsta a pečeme asi 50 minut v troubě vyhřáté asi na 165-170 stupňů. Vychladlou bábovku polijeme bílou čokoládovou polevou, ale i bez polevy, jen tak pocukrovaná, je moc dobrá.
Zastupitelstvo obce na svém zasedání dne 5. března 2015 změnilo systém platby za svoz komunálního odpadu s platností od 1.1.2016. Dosud platný systém formou poplatku za fyzickou osobou za likvidaci komunálního odpadu – odvoz popelnic – dle § 17a, zákona č. 185/2001Sb. byl zrušen k 31.12.2015. Nový způsob zajištění likvidace komunálního odpadu je obcí zajištěn jako sluţba na základě smlouvy mezi obcí a poplatníkem dle § 17. Zjednodušeně řečeno, kaţdý vlastník nemovitosti nebo podnikatelský subjekt v obci by měl mít uzavřenou smlouvu buď s obcí, která tuto sluţbu nabízí na svém území, nebo s jinou organizací oprávněnou ke sběru a likvidaci komunálního odpadu dle platného zákona. Ve smlouvě uvede rovněţ osoby, které v dané nemovitosti (domácnosti) s ním ţijí. Pokud nemovitost nebo její část pronajímá nájemníkům, měl by je uvést ve smlouvě a zajistit pro ně dostačující nádobu na komunální odpad, který produkují. Cena za tuto sluţbu by měla být součástí nájemného.
Přeji Vám klidné proţití adventního času, o Vánocích jen samou radost a do nového roku klid, zdraví a pohodu. Hanka Dvořáková
Noviny slaví pĚtileté výroČí Není to tak dlouho, co jsme si společně připomněli 300 let od zaloţení našeho kostela, vzápětí na toto výročí navázala i naše místní škola a nyní jen v krátkosti připomeňme, ţe i naše noviny mají své malé výročí, neboť se do vašich schránek dostávají jiţ pátým rokem. Během této doby se nám ne vţdy vše podařilo tak, jak jsme si přáli, a dopustili jsme se svou nezkušeností řady chyb. Na druhou stranu se nám některé věci podařili a přinášíme Vám nové informace, ohlédnutí za tím, co proběhlo, či co nás čeká, rozhovory a také historii naší obce a jiné. Kdyţ zpětně zavzpomínám, tak noviny vznikly na dětském hřišti před školkou. Tehdy jsme se s L. Bakalářovou shodly, ţe právě něco podobného nám tady schází. L. Bakalářová zašla za tehdejším starostou R. Moulisem, ten naši myšlenku podpořil, vyřídil potřebné formality a noviny se tak poprvé dostaly do vašich poštovních schránek. Za celou dobu se v novinách vystřídalo několik přispěvatelů, kterým patří velké díky za čas a energii, kterou do novin vloţili. Velké díky patří i všem, kteří se na novinách podílejí i v současné době a doufejme, ţe novinám se v následujících letech bude uţ jen dařit V. Tůmová
Zde je nutno připomenout, ţe fyzické osoby a původci odpadů zapojení do systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů zavedeného obcí jsou povinni v souladu s obecně závaznou vyhláškou obce komunální odpad a odpad podobný komunálnímu odpadu třídit a odkládat odděleně na místa k tomu obcí určená. Obec zajišťuje samostatný sběr plastů, papíru, nápojových kartonů, skla, plechovek, elektro-odpadu, bioodpadu, objemného komunálního odpadu a nebezpečných odpadů (barvy, léky, televize, ledničky, zářivky a podobně). To znamená, ţe by tyto odpady neměly končit v popelnicích určených na směsný odpad. Pro jejich sběr jsou v obci umístěny sběrné nádoby nebo je zajištěn jejich sběr minimálně dvakrát ročně (platí pro nebezpečný a velkoobjemový odpad). Pro sběr plastů, papíru a nápojových kartonů je zachován systém jejich sběru do barevně odlišených plastových pytlů zejména pro ty, kteří to mají daleko ke sběrným nádobám. Pytle jsou zdarma k dispozici na obecním úřadě a jejich svoz je vţdy poslední čtvrtek v měsíci. Stačí je v určený den připravit před dům nebo na místo, kde dochází k vyváţení popelnic. Bonusový systém za sběr vytříděných odpadů byl od 1.4.2015 zrušen. Bohuţel se ukázalo, kdo třídí s přihlédnutím k ţivotnímu prostředí a kdo třídil pouze kvůli moţnosti získat bonus. Hromady pytlů s
vytříděným odpadem vymizely. Řada občanů zareagovala – proč mám třídit, kdyţ za to nic nemám a vše házeli do popelnic, kterých mohli mít tolik, kolik potřebovali. Věříme, ţe se situace v třídění odpadů opět zlepší a u řady domů se pytle s vytříděným odpadem opět objeví. V novém systému platí zásada – kolik a jak často popelnici naplním, tolik zaplatím. Pokud budou občané poctivě třídit odpady, potom budou mít více místa pro skutečný směsný odpad a zaplatí méně – zvolí menší popelnici nebo delší období pro vyváţení. Kolik se bude za jakou popelnici a četnost vyváţení platit, dostal kaţdý v září jako informaci do schránky spolu s návrhem smlouvy na poskytování této sluţby ze strany obecního úřadu s ţádostí o vyplnění a odevzdání do konce roku 2015. Zaplatit za sjednanou sluţbu a vyzvednout si objednanou známku na popelnici by měl poplatník nejpozději do konce ledna 2016. Do té doby je totiţ platná známka pro rok 2015. Co se stane, pokud smlouvu s obcí neuzavřu? Ze zákona to není povinnost. Mohu mít jako původce odpadu uzavřenu smlouvu s jinou organizací neţ je obec k zajištění likvidace komunálního odpadu. V tom případě je vhodné toto nahlásit na obecní úřad do konce ledna. Pokud na konci ledna nebude mít poplatník smluvně zajištěnu likvidaci s odbornou firmou k tomu určenou nebo obcí, vystavuje se nebezpečí pokuty za porušení výše uvedeného zákona o odpadech. Kontrolovat dodrţování výše uvedeného zákona a ukládat pokuty je oprávněna obec dle § 80 uvedeného zákona. Toto se týká i podnikatelských subjektů na území obce. Dle informace obecního úřadu k 10. 12. 2015 uzavřelo smlouvu na odvoz odpadu 75 domácností (popisných čísel). Celkem má obec včetně osad Mozolín a Týnec 256 popisných čísel. Takţe doporučení je, neváhejte a pokud dosud nemáte podepsanou smlouvu, učiňte tak do konce roku nebo hned na začátku ledna. Zajištění známky chvíli trvá a mohlo by se stát, ţe v únoru budete mít s vyváţením popelnice problém. Moţná se tak vyhnete i frontám koncem ledna na OU. Co dodat závěrem? Osobně doufám, ţe většina občanů má v sobě zabudovaný kladný vztah k ţivotnímu prostředí a nerada vidí kolem silnic nebo na polních cestách hromady domovních odpadků a obava, ţe změna placení likvidace odpadů přinese divoké skládky v okolí obce, se ukáţe jako lichá. Jak vypadá okolí, ve
kterém ţijeme, záleţí přeci jen na nás. A to se netýká jen hospodaření s odpady. Dvě poznámky: - pokud vám není jasné, zda jste ti, co mají uzavřít smlouvu, nebo máte jiný problém ohledně odpadů, obraťte se na obecní úřad, rádi vám poradí - pokud máte velkou popelnici a tím, ţe začnete třídit odpad, by vám stačila malá, mám jeden tip. Firma TOITOI sídlící na slánském předměstí nabízí malé pouţité popelnice za sníţenou cenu 464,- Kč. Pokud vám nebude vadit, ţe má popelnice drobnou vadu, tak tu zde můţete sehnat za 200,- Kč. Jako všechny akce, i tato platí do vyprodání zásob. Poděkování! V zářijovém čísle jsme otiskli článek „Pomozte i Vy!“ o tom, jak se učí děti ve školce a škole třídit odpady a sbírat papír, víčka a hliník. Dnes bychom chtěli poděkovat těm občanům, kteří reagovali na naši výzvu o pomoc dětem při sběru papíru a začali jej dávat místo do kontejneru svázaný ke škole nebo školce. Věřím, ţe těchto pomocníků bude v budoucnu stále více. Děkujeme! V. Kabát
A zase je to tady , aneb konec roku a hurá do daLšíhO. Tak uţ zase je tady čas na zhodnocení minulého a příprava na budoucí. Kaţdý člověk více či méně pravidelně provádí bilanci končícího roku. O tom ale jiţ bylo mnohé napsáno a nemá smyslu za mák neustále dokola opakovat, jak jsme udělali vše dobře – na rozdíl od druhých – a co všechno budeme realizovat v roce dalším. Všichni se většinou těšíme na kaţdoroční smršť dobrých pochutin , pití a pohádek. Konečně „sváteční obţerství“je v naší zeměpisné šířce a délce silně zakořeněný zvyk. No a po skončení příjmu kalorií s následným přechodem do normálního reţimu se můţeme vrhnout do nového roku plni přesvědčení a předsevzetí, jak a co vše budeme dělat jinak neţ loni. Loni na tomto místě jsem – konečně jako vţdy – uváděl chystané novinky zákonných ustanovení týkajících se provozu na komunikacích, které by měly platit v následujícím roce.
Leč člověk míní a politici mění. I tak lze prezentovat staré přísloví v novém kabátě. Holt neměli čas na projednání potřebných změn v zákonech, protoţe jsou přeci důleţitější věci na rychlé vyřešení. Konečně všichni sami dobře vidíte, čím se naši zákonodárci zabývají. Jak praví jeden můj dobrý známý z dříve společného státu „ škoda mlčať.“ Pro ty, kteří jiţ neumějí slovensky, to přeloţím do češtiny – škoda mlčet. Takţe pojďme se podívat na několik novinek a co nás čeká po Novém roce na silnicích. O povinnosti pro chodce nosit reflexní prvky při nedostatečné viditelnosti jsem jiţ s ročním předstihem informoval loni. Uţitím oděvního prvku dojde k významnému zviditelnění chodce, přičemţ tím automaticky dochází k větší bezpečnosti pro všechny účastníky silničního provozu. Vidět a být viděn , to je oč tu běţí. Sankce za nepouţití reflexního prvku můţe být aţ 2.000,-Kč. Další novinkou, která se týká nejen motoristů, je jiţ schválená novela zákona o provozu na pozemních komunikacích týkající se dopravního značení, s platností od 1.1.2016. Zavádějí se nové značky v rámci sjednocení dopravního značení v EU. Ale nelekejte se.Většina stávajících značek se nemění.Ale i tak bude pro někoho třeba přechod na označování silnic podle kategorií trochu méně srozumitelný. Nově se začnou označovat dálnice , kterých mimochodem budeme mít od ledna daleko více. Tady krásně vidíte, jak je tuţka mocná čarodějka a škrtem pera se dá ledacos postavit bez námahy a s minimálními náklady. Stačí změnit zákon , dopravní značení a je hotovo. Tak jen malou ukázku nového značení - se staršími vozidly bez nároku na vjezd do oblasti za touto značkou
A další nové značky jako například Pohyblivý most (jediný je v Kolíně) , Pozor nábřeţí , nové značení okruhů , Pozor obojţivelníci (v místě přechodů ţab) a spousty dalších piktogramů v dodatkových tabulkách. Osobně bych doporučil všem řidičům prostudovat novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích (vyhl.294/2015), aby třeba při spatření neznámého značení nebyl některý tak překvapen, ţe z toho přestane na chvíli zvládat řešení dopravní situace. Následky by nemusely být zrovna příjemné. Takţe do roku 2016, motoristé, vkročte připraveni nejen na tyto jiţ avizované změny, ale i na další, které budou následovat. Třeba nový způsob zkoušky (včetně výcviku) pro motocyklisty při získávání řidičského průkazu – ale o tom aţ příště. A abych nezapomněl – kolečkáři mají rovněţ nulovou toleranci na alkohol při jízdě na bicyklu. Tak pozor. Chtěl bych na závěr touto cestou popřát všem hezké proţití svátků klidu a míru, hladký start do nového roku, zdraví a trochu štěstí, ať se nám všem splní naše tajná přání a v neposlední řadě ať se k sobě chováme přátelsky, bez závisti, osočování, ţalování a nenecháme se provokovat nevhodným chováním nepolepšitelných jedinců poţívajících alkoholické nápoje na veřejných místech. I na ně dojde. Erik Dvořák
Z historie zámku v KolČi V minulém čísle Kolečských novin se mohli čtenáři stručně seznámit s některými výsledky proběhlého stavebně-historického průzkumu severního křídla zámku. Tyto průzkumné práce přitom navazují na průzkumy, které v hlavním zámeckém křídle uţ několik let postupně provádí se svými studenty pedagog fakulty architektury ČVUT a na slovo vzatý odborník Michael Rykl. Uţ dnes proto naše poznatky o kolečském zámku a o jeho majitelích získávají pevnější obrysy. Středověk plný nezodpovězených otázek Známým faktem je to, ţe nejstarším doloţeným vlastníkem Kolče byla praţská Vyšehradská kapitula, která ovšem o tento majetek, stejně jako o prakticky všechny další, přišla po vypuknutí husitských válek. Roku 1421 Koleč převzala praţská obec a následně jej roku 1436 císař Zikmund, spolu s řadou dalších bývalých církevních majetků, zastavil bývalému husitskému hejtmanovi a zbohatlíkovi Václavovi Cardovi z Petrovic, sídlícímu v té době na hradě Úštěk v severních Čechách. Dědictvím se posléze majetek dostal na více neţ sto let do drţení významné šlechtické rodiny Sezimů z Ústí a poté byl na konci 16. století prodán členům rozvětvené rodiny Pětipeských.
Uţ z tohoto výčtu vyplývá, ţe v této době velmi pravděpodobně nikdo z majitelů v Kolči nesídlil a v místě nynějšího zámku byl pravděpodobně pouze hospodářský dvůr, poprvé doloţený v uţ zmíněném roce 1421. Přesto se podařilo před několika lety při archeologickém průzkumu okolí kostela identifikovat středověké příkopy, související velmi pravděpodobně s někdejší tvrzí. Další indicií je i zajímavý nález z roku 2012, kdy se při kontrolním dnu podařilo najít fragmenty čelní plochy náročně zdobeného středověkého kamnového kachle z 15. století.
přídomek "z Kolče" prostě jen jako tradiční rodové jméno, v podstatě stejně jako dnes uţíváme příjmení. Ţe tvrz v Kolči asi neměla příliš dlouhého trvání a zanikla snad ještě v 15. století ostatně dokládá i to, ţe se ve zdivu stávajícího zámku nepodařilo identifikovat ţádné její zbytky. Podařilo se identifikovat pouze jeden druhotně pouţitý gotický článek, kamenicky opracovaný překlad drobného okénka, který později poslouţil jako stupeň schodiště ze sklepa. Co skrývalo západní křídlo zámku?
Stav rekonstrukčních prací na počátku prosince 2015 (foto autor)
Jak uţ bylo řečeno, odhalil stavebně-historický průzkum v západním křídle zámku starší obytnou budovu. Podle způsobu provedení omítek šlo zřejmě pozdně renesanční novostavbu, pravděpodobně patrovou, jíţ někdy v průběhu třicetileté války zničil poţár. Budova měla trojdílnou dispozici, přičemţ střední část slouţila jako síň, severní pravděpodobně jako komora a největší jiţní jako obytná místnost. Ve zdivu síně byly mj. identifikovány ohořelé zbytky schodiště do patra, o jehoţ podobě a vyuţití ovšem nic nevíme. Stavba mohla v této době fungovat jako obydlí niţšího šlechtice, který by ovšem jistě bydlel v patře. Obytná místnost v přízemí mohla slouţit jako obydlí šafáře, to jest správce hospodářského dvora. Tomu dobře odpovídají i historické dokumenty, podle nichţ si roku 1606 rozdělili bratři Jan Jiří a Jan Albrecht Pětipesští dědictví po svém otci, Vojtěchu Pětipeském z Chyš, Egberku a na Libochovičkách tak, ţe Jiří obdrţel Libochovičky a Jan Koleč. Zřejmě právě on zde vybudoval současné západní zámecké křídlo a v jeho patře mohl i bydlet.
Pohled na zámek rok 1971
Přes výše uvedená historická fakta se tedy zdá, ţe v Kolči tvrz skutečně existovala. To si lze nejpravděpodobněji vysvětlit tak, ţe kolečský statek byl zastaven, téměř jistě nějakému příslušníkovi niţší šlechty či praţskému erbovnímu měšťanovi a to dost moţná uţ kapitulou. Tomu by odpovídal i fakt, ţe roku 1417 je doloţen jakýsi "panoš Markvart, syn zemřelého Černína z Kolče". Roku 1542 je pak v jednom soudním sporu jako právní zástupce jedené ze stran doloţen "Jan z Kolče". V té době uţ samozřejmě tvrz dávno nemusela existovat a tento muţ mohl pouţívat
Panství přitom v té době obsahovalo hospodářský dvůr a vesnici Koleč s krčmou, mlýnem, vinicí a dalším příslušenstvím, ves Statenice s mlýnem a krčmou, pustá ves Hol, vsi Brodce, Tejneček, Potleštín, Křovice s krčmou, Kváň s krčmou, Bruníkov také s vejsadní krčmou, Tmáň, Straškov, Uhy a platy z krčmy ve vsi Chřimě. Roku 1575 byla cena celého tohoto majetku stanovena na 9500 kop českých grošů. Rozsah hospodářského dvora v Kolči tehdy uţ téměř jistě dosahoval dnešní velikosti. Patrně aţ později byl ale připojen na západní straně druhý menší dvůr, jehoţ trosky se donedávna nacházely v místě stávající jízdárny. Kdy přesně došlo k výše zmíněnému poţáru, který téměř jistě souvisel s nějakým vojenským vpádem v době Třicetileté války, nám písemné prameny nesdělují. Díky dendrochronologii, vědeckému oboru který umoţňuje z odebraných vzorků dřeva na základě unikání letokruhové křivky přesně určit rok kácení stromů, známe ovšem zhruba rok vzniku doposud
dochovaných raně barokních trámových stropů přízemí západního křídla. Obnova po poţáru tudíţ zřejmě proběhla mezi lety 1641-1644. Průzkum přinesl i poznatky o konkrétním vyuţívání přízemí budovy v pozdějším období. Do zadní části síně byla někdy v průběhu baroka vestavěna černá kuchyně, v obytné světnici byl identifikován zazděný osvětlovací krbeček i pozůstatky chlebové pece či kachlových kamen. Součástí přízemí mohla být i kancelář, slouţící ke správě panství a k jednání s poddanými. Po poţáru bylo v síni opět vybudováno dřevěné schodiště, jímţ se vstupovalo do patra slouţícího snad stále pro pobyt majitelů, kteří ovšem jako praţští měšťané v Kolči téměř jistě trvale nebydleli.
postavit. Panství totiţ roku 1698 koupil hrabě Franz Bernard von Paradies de La Saga. Tento šlechtic působil jako císařský komorník a za manţelku si vzal příslušnici významné praţské šlechtické rodiny Michnů z Vacínova, coţ jej patrně také přivedlo do blízkosti Prahy. Před rokem 1711 ovšem hrabě umírá a kolečské panství získal jeho příbuzný, Anton Maria von Paradies de La Saga , který současně prodal své dosavadní panství Častrov na Českomoravské vysočině. Z těchto zatím dosti děravých údajů se zdá, ţe zámek zřejmě nechal vybudovat ještě Franz Bernard, ovšem dokončoval jej aţ Anton Maria.
Přízemí kolečského zámku s pracovní verzí vyhodnocení stavebního vývoje objektu.
Císařský otisk stabilního katastru.png Koleč na indikační skice stabilního katastru (1841): 1) hospodářský dvůr se zámkem 2) jádro vesnické zástavby s návsí 3) druhý menší, zřejmě dodatečně vybudovaný hospodářský dvůr 4) hlavní (jižní) zámecké křídlo 5) zámecká kaple, později fungující jako farní kostel 6) západní křídlo, původně zřejmě pozdně renesanční tvrz 7) dosud existující barokní sýpka 8) zámecká zahrada
Dendrochronologie nám dosti přesně určila i roky výstavby vrcholně barokního zámku. Vlastní jiţní křídlo podle těchto údajů vzniklo zhruba kolem roku 1709-1710, kaple a protilehlé jihozápadní nároţí, které propojilo jiţní a severní křídlo, byly vybudovány záhy po té, patrně někdy v letech 1712-13. Podle všeho přitom šlo o postupnou realizaci jednolitého plánu, jímţ vzniklo reprezentativní barokní hraběcí sídlo. Autora projektu neznáme, ale zdá se, ţe mohlo jít o některého architekta či stavitele, působícího v té době v císařské Vídni. Přes takto přesně stanovené roky výstavby kupodivu nelze přesně stanovit jméno toho, kdo nechal zámek
Patro kolečského zámku s pracovní verzí vyhodnocení stavebního vývoje objektu, přes mladší zásahy je dobře patrná symetrická dispozice s dvojicí barokních apartmánů a třetím, mladším apartmánem v západním křídle. (vyhodnocení autor) Legenda pro obě patra: modrá renesance (počátek 17. stol.), hnědá baroko (kol 1710, mladší fáze světlejší), zelená klasicismus (kol 1815), oranžová historismus (druhá polovina 19. stol.), žlutá novodobé zásahy (20. stol.)
Vybudovaný zámek velmi vynalézavě vyuţil zdánlivě nevýhodnou polohu v dosti prudkém svahu při jiţním konci podlouhlého hospodářského dvora, čímţ dvůr jednak opticky uzavřel a zároveň jej v podstatě proměnil v zámecké předpolí. Na místo tehdy obvyklého uzavřeného čtyřkřídlého zámku zde díky tomu byl vybudován zámek pouze jednokřídlý, ovšem
otevřený do krajiny a navíc o to mohutněji působící. Představme si tehdejšího urozeného návštěvníka, který kočárem přijel do čestného dvora, nacházejícího se před hlavním zámeckým průčelím a kromě něj vytvářeného i ostatními, zhruba symetricky komponovanými budovami dvora, mj. i přímo na hlavní křídlo navazující budovou straší tvrze (tj. stávajícím západním křídlem). Po vystoupení z kočáru náš návštěvník do zámecké budovy vstoupil hlavním vstupem a vešel do mohutné a dosti temné haly, která byla ovšem z jiţní strany (do svahu orientované) rafinovaně přisvětlována prostřednictvím dvou dnes slepých oken, které byly ovšem původně zřejmě zvrchu vynalézavě osvětlovány dvojicí šikmo vedených "světlovodných" šachet. Po obou stranách haly se nacházely mohutné obsluţné prostory, především hlavní zámecká kuchyně na západní straně. Prostor na straně východní pak mohl slouţit jako zámecká kancelář. Náš urozený návštěvník ovšem neprodléval v přízemí, ale naopak vystoupal po mohutném dvouramenném schodišti do patra, prošel prostornou předsíní a vstoupil do hlavního sálu. Přitom stačil uţasnout, neboť po průchodu temnou přízemní halou vystoupal do místností z jihu bohatě zalitých světlem a navíc doprovázených sice nevelikou ale jistě pečlivě pěstěnou, symetricky komponovanou barokní zahradou, ve které nechyběla ani drobná oranţerie (skleník). Do zahrady bylo moţné nejenom okny hledět, ale symetricky umístěným portálem z hlavního sálu také přímo vstoupit. Samotný sál byl zdobený malbou, vytápěný kachlovými kamny a slouţil jako jídelna, taneční sál pro pořádání slavností i jako antecamera (předpokoj) pro dvojici po stranách sálu umístěných apartmánů, obývaných oběma urozenými manţeli. Vzhledem k umístění schodiště byl jeden apartmán výrazně menší neţ druhý, ovšem zatím nedokáţeme říci, zda-li byl větší apartmán obýván pánem či paní. Větší apartmán v měl čtyři místnosti, zatímco menší nejprve pouze dvě. Minimální sestavu takového šlechtického apartmánu ovšem kromě předpokoje tvořila právě dvojice místností (pokoj či v případě pána pracovna a dále loţnice), takţe i menší z obou kolečských apartmánů byl z hlediska dobových představ zcela v pořádku. Na oba šlechtické apartmány mohly navazovat různé obsluţné místnosti, například drobné kabinety, šatny či pokoje komorné a komorníka. Tomu odpovídá fakt, ţe po dostavbě jihozápadního nároţí byl menší z obou apartmánů minimálně o jednu místnost zvětšen. Anton Maria von Paradies de La Saga se ovšem z tohoto pohodlného sídla neradoval dlouho, neboť jej uţ roku 1717 za 28 tisíc zlatých odprodal císařskému radovi Liboriu Václavovi Ubellimu a jeho manţelce Anně Marii Claře rozené Lechnerové. Kupní cena byla dokonce o tři tisíce zlatých niţší neţ cena, za níţ roku 1698 panství kupoval Franz Bernard. Přitom jen nově vybudovaný zámek musel mít cenu nějakých 5-10 tisíc
zlatých. Je tedy pravděpodobné, ţe Anton Maria tímto prodejem umořoval dluh, dost moţná vzniklý právě předchozí výstavbou zámecké budovy.
Fragmenty gotického kamnového kachle s reliéfem klanění tří králů (nález a foto Eva Volfová)
Klasicistní přestavba Poslední velká přestavba kolečského zámku proběhla kolem roku 1815, coţ nám opět potvrzuje jak dendrochronologie tak písemné prameny. Panství tehdy spravovala poslední kolečská nositelka jména Ubelli, Marie Barbara Ubelli von Siegburg, provdaná Bohušová z Otušic. Tato šlechtična zemřela roku 1818 a zanechala dva syny, kteří si panství rozdělili. I v tomto případě se ovšem historie s opakovala a oba synové byli dosti záhy nuceni své poloviny panství odprodat. Na tom se jistě podílela jak náročná klasicistní přestavba, tak fakt, ţe rozdělené panství muselo najednou ţivit hned dvě šlechtické domácnosti. Svou roli navíc mohl sehrát i rakouský státní bankrot roku 1811. Postupně se tudíţ kolečský statek dostal do majetku státního eráru a byl jako součást osobního majetku habsbursko-lotrinského rodu připojen k velkostatku Zvoliněves. Vraťme se však ke klasicistní přestavbě. Ta byla aţ nečekaně důkladná a kromě změn v dispozici hlavního jiţního zámeckého křídla se týkala především křídla západního, kde vzniklo nové, dosti rozlehlé šlechtické apartmá, přístupné ze schodiště hlavního křídla dlouhou klenutou chodbou. V tomto apartmá, sestávajícím z prostorného vstupního pokoje, z jedné strany přiléhající dvojice drobných salonů a rozměrné loţnice doprovázející vstupní pokoj z druhé strany, opět s navazujícími menší místností, slouţící asi jako šatna a pokoj komorníka, se podařilo téměř v úplnosti zmapovat zajímavou klasicistní malířskou výzdobu, prováděnou z části z volné ruky a z části pomocí papírových šablon. Situace kdy jsou dva stávající barokní apartmány nově doplněny apartmánem třetím patrně odráţí plánované
předání majetku dvěma synům, z nichţ starší Václav Bohuš rytíř z Otušic s eventuální manţelkou mohli obývat dva původní apartmány, zatímco mladší a jistě ještě svobodný Antonín, který dosáhl plnoletosti teprve roku 1831, mohl obývat apartmán nově vytvořený. Variantně lze tak počítat s moţností, ţe by třetí apartmán po případném předání majetku staršímu synovi obývala sama Marie Barbara.
Jeden z trámových stropů, dendrochronologicky datovaných po roce 1640 (foto autor)
Pokus o rekonstrukci jihozápadního nároží zámku s bytem zahradníka a oranžerií po klasicistní přestavbě. (kresba autor)
Po připojení mšeckého panství k habsburským majetkům uţ ovšem zámek obývali pouze zaměstnanci hospodářského dvora, coţ se odrazilo i na spíše degradujících úpravách, při nichţ byly původní šlechtické apartmány postupně přepříčkovány na řadu menších bytů. Tento trend pokračoval i v době, kdy o zámek pečoval stát a vyvrcholil totální neúdrţbou a dokonce "řízenou devastací" po roce 1989. Snad se mu teď blýská na lepší časy a to nejen tím ţe budou cenné zámecké budovy zachovány pro budoucnost, ale i tím ţe se je podařilo pečlivě probádat a poznat jejich původní podobu i postupné proměny. Martin Šanda, zpracovatel západního křídla
stavebně-historického průzkumu
Jak pokraČuje vČelaŘství?
Muzeum
Ti, kdo pravidelně chodí na procházku naší obcí směrem k nádraţí, mohou sledovat, jak postupuje budování Muzea včelařství v západním křídle zámku. Toto křídlo před zahájením výstavby bylo nejvíce zdevastované a na první pohled působilo dojmem, ţe jednodušší by bylo jej zbourat a postavit znovu. Jeho rekonstrukce z prostředků Norských fondů začala v červnu letošního roku. Dnes jiţ s téměř hotovou novou střechou to vypadá, ţe se budovu nejen podaří zachránit, ale celkově ji přiblíţit její původní podobě v souladu s celkovým projektem na záchranu této kulturní památky. O tom, jak postupují práce, byla podána veřejnosti a zástupcům tisku informace na druhé tiskové konferenci pořádané Nadačním fondem Koleč v Dělnickém domě na Kladně dne 2. prosince 2015. Zde mimo jiné informovala předsedkyně Nadačního fondu Koleč paní Magdalena Jakubíčková o jiţ provedených pracích na opravě zámku a o dalších etapách budování Muzea včelařství. Současně informovala, ţe jiţ probíhá příprava expozic ve spolupráci s kladenskými včelařskými organizacemi. Nadační fond Koleč připravuje rovněţ vyhlášení soutěţe o nejlepší logo pro muzeum s cílem zapojit do ní školy v celém Středočeském kraji. Vítězná třída získá vstup do muzea zdarma. Můţeme jen dodat, ţe by bylo vhodné, aby se k ocenění připojili i včelaři a věnovali vítězům pár kilo medu. Dále paní Jakubíčková informovala, ţe v příštím roce po ukončení výstavby muzea by měla být dokončena střecha nad kostelem a v dalších letech fasáda a odvodnění. Cílem Nadačního fondu Koleč je získat prostředky na opravu celého zámku, barokní sýpky a obnovu zahrady.
Jak stavba muzea pokračuje, můţete porovnat sami na přiloţených fotografiích.
místo M. Dvořákové. Celkem bylo do osudí odevzdáno 196 hlasů. Všem blahopřejeme. Sobotní zábava spojená s hudbou a tancem, která na posvícení navazovala, končila aţ k ránu. Zpestřila ji modní přehlídka a předtančení tanečního souboru. Nikoho tedy nepřekvapí, ţe mezi účastníky panovala tak dobrá nálada. Kulturní komise navázala na tradici besed a tentokrát pod vedením výţivové poradkyně MUDr. V. Nekvidové pozvala dne 21.10.2015 občany na posezení do základní školy v Kolči. V klidné atmosféře kaţdý mohl najít odpověď na svou otázku. Výlov rybníku 7.11.2015 v Kolči
V. Kabát Kulturní komise připravuje: Březnu - karneval pro děti
Co probĚhlo: Obnovená tradice Kolečského posvícení přilákala 3.října do areálu Kolečského zámku spoustu návštěvníků. Děti si v krásném podzimním dni uţívaly připravený kolotoč a růţe vystřelené na střelnici putovaly k maminkám i děvčatům všech generací. Velkou zábavu a úsměv dětí i dospělých vykouzlil svou energií a nespočtem srandiček přítomný klaun. Jiţ tradičně zde vystoupily děti mateřské a základní školy, které předvedly své dovednosti pod vedením hrdých pedagogů. Nemohlo zde chybět ani vystoupení sportovního krouţku. A co by to bylo za posvícení bez lahodných koláčů? Do letošní soutěţe se přihlásilo hned několik šikovných cukrářů a cukrářek. První místo od odborné poroty vybojoval pan V. Kabát, druhé místo paní H. Dvořáková a na krásném třetím místě skončila A. Brábníková. Hodnocení návštěvníků na prvním místě Z. Zatloukalová, druhé patřilo H. Dvořákové a třetí
Říjen a listopad jsou od nepaměti obdobím ve znamení podzimních výlovů rybníků. A tak netradiční výlov rybníka zaţil i ten náš Kolečský. Akce se konala 7.11. 2015 od deseti hodin a přilákala velké mnoţství místních i diváky z okolních obcí. Někdo se přišel jen podívat, někdo si mohl domů donést koupeného šupináče. Součástí této akce bylo občerstvení zdarma. Přítomný byl sokolník s dravými ptáky. Děti našly zalíbení v chytání ryb do rukou a od kádí s vodou a rybami se nechtěly ani odlepit. Však to také byl pro mnoho dětí úplně nový záţitek. Podle odhadu se zúčatnilo aţ 300 lidí. Po celou dobu zde vládla klidná a příjemná atmosféra, která nám zas připomněla vánoční čas, který se přiblíţil. Je dokonce moţné, ţe u někoho na vánočním stole bude i kolečský kapr. 29.11. 2015 se konalo tradiční setkání při rozsvícení
vánočního stromečku na návsi naší obce. Paní starostka nás přivítala krátkým proslovem a popřála všem občanům jen to nejlepší do nového roku. Pro tento den si děti z mateřské a základní školy připravily
svůj program a tím navodily krásnou vánoční atmosféru. Naopak o trochu napětí a tajemné atmosféry se postaraly nejspíš všechny připojené spotřebiče na horkou medovinu a svařené víno, kvůli kterým vše na malinkou chvíli tajemně zhaslo. Přesto se tento krásný večer velice povedl. Děti si pověsily na náš stromeček ozdobičky, něktré s velkou radostí zapálily prskavky a nikomu se nechtělo domů. Musím se přiznat, ţe je to pro mě vţdy velice milé setkání se všemi sousedy, přáteli a kamarády. Je to moment, kdy si uvědomím, ţe v Kolči ţiji ráda. Nemohu
také
zapomenout,
ţe
před
samotným rozsvícením stromečku se konaly v areálu zámku v kostele malé vánoční trhy. I zde si organizátoři připravili různorodý kulturní program od recitace vlastní tvorby pana Vladimíra Blahuše, aţ po vystoupení smíšeného sboru ze Zákolan s vánočními písněmi. Děti si zde mohly zapálit svíčky a pustit je do misky s vodou, rodiče měli připravený stánek s teplou medovinou a svařeným vínem. Díky těmto připraveným akcím se den nesl v klidné předvánoční atmosféře. 5.12.2015 se v naší obci děly nevídané věci, vše utichlo, kdo mohl se schoval v domě a otvíral jen s velkou opatrností, neboť s večerem naši obec ovládlo naprosto pekelné rachtání řetězů a bouchání kopyt, doprovázené pekelným smíchem. Na řádění těchto čertových rarášků dohlíţel Mikuláš s andělem, kteří s náručí lásky a připravenými dobrotami utišovali dětský pláč a strach, který po sobě čerti zanechali. První prosincovou neděli patřilo odpoledne Mikulášskému veselí. Svůj program zde předvedl taneční krouţek vedený paní L. Honsovou.
Netrvalo dlouho a přišla na řadu nadílka, a tak opět čerti za burácivého pekelného hlasu a křiku vletěli nečekaně do sálu. Po nadílce se děti odebraly domů. Přesto, ţe letošní řádění těchto pekelných stvoření máme zdárně za sebou, buďte raději po celý rok hodní, neboť koho si čerti letos neodnesli, ať má na paměti, ţe na příští rok se celá pekelná druţina vrátí. redakce
Vánoce dveŘe...
zaklepaly
na
Vánoce nám pomalu zaklepaly na dveře a my s velkým nasazením doděláváme poslední nedodělané věci, abychom v kruhu svých blízkých mohli společně na chvilku zpomalit a usednout ke svátečně připravenému stolu. Vánoce jsou pro mnohé časem malých zázraků, kdy čas plyne o něco pomaleji a snad i lidštěji. Vánoce se stávají časem zamyšlení, zpomalení a předsevzetí. V protikladu k realitě, ve které celý rok ţijeme, představují pro nás Vánoce čas klidu a lásky. A snad i právě proto jsou Vánoce spojeny s tolika obřady, tradicemi a zvyklostmi, které dodrţuje většina z nás. Asi jeden z našich nejpopulárnějších zvyků v kaţdé domácnosti je zdobení stromečku. Jako první ozdobil vánoční stromeček roku 1812 ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich. Přesto se do českých rodin tento zvyk dostal teprve o několik desetiletí později. Stromečky byly v té době zdobené papírovými ozdobami, perníčky, ořechy, jablíčky či hruškami. Koncem 19. století lidé přišli na novou technologii a odlévání vánočních ozdob z vosku, nejčastěji včelího. Teprve v první polovině dvacátého století stromečky ovládly českou scénu naplno. A jak čas plynul, z přírodních ozdob se staly skleněné, později umělohmotné a elektrické. Zdobení stromečku podléhá i módním trendům, přesto se v mnoha rodinách opět vracejí k tradičnímu přírodnímu zdobení. A místo umělého stromečku nám opět naše domovy provoní stromeček ţivý. A tak můţeme říci, ţe v našich domácnostech se jiţ vánoční stromek stal zvykem, bez kterého by Vánoce nebyly pravými Vánocemi. Nezdobíme jen stromek v naší domácnosti, ale také ţivé rostoucí stromy. A k tomu se připojila i naše obec a kaţdoročně se tak mají moţnost lidé u tohoto stromu při jeho rozsvícení potkat a popřát svým známým, sousedům a kamarádům jen to nejlepší. Jako malou zajímavost na závěr si ještě můţeme říci, ţe náš nejvyšší ţivě rostoucí vánočně nazdobený smrk roste v Mladkově 30,57 m (k 1. 12. 2013). Naše jedlička na návsi si ještě na podobné rozměry věru dlouho počká... Krásné Vánoce, plné pohody, lásky a klidu i šťastné vykročení do roku 2016 Vám všem přeje redakční rada našich novin.
