do každé rodiny
IV. číslo r. 2014
Kolečské noviny, čtvrtletník obce Koleč, vydává Obec Koleč, se sídlem Koleč 103, 273 29 Koleč, www.kolec.cz. Autorská práva vyhrazena. Za obsahovou správnost příspěvků ručí autor. Příspěvky nemusí vyjadřovat názor redakce. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit. Nevyžádané příspěvky a fotografie se nevracejí. Náklad: 250 ks. Své náměty a připomínky můžete zasílat na e-mail redakce:
[email protected]. Evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 19385
Slovo paní Starostky Váţení spoluobčané, rok nám utekl jako voda, a tak mi dovolte pozdravit Vás v krásném předvánočním čase nad čtením našeho čtvrtletníku Kolečských novin. Ráda bych se vrátila ještě k uskutečněným akcím, zejména pak k POSVÍCENI a 300 LET KOSTELA, pořádaným ve spolupráci s Nadačním fondem Koleč. Dovolte mi jménem obecního úřadu i jménem svým poděkovat všem, kteří se na přípravách a průběhu akcí podíleli. A také těm, kteří nám zapůjčili předměty na výstavu k výročí kostela. Jistě téměř kaţdý z vás zaznamenal, ţe v měsíci říjnu proběhly v celé naší republice a rovněţ i naší obci volby do zastupitelstev měst a obcí. V naší obci byla řádně zaregistrovaná a podaná jedna kandidátka pro volby do Zastupitelstva obce Koleč o celkovém počtu 9 osob. Záhy po volbách se nově zvolení zastupitelé sešli na pracovním setkání, kde bylo stanoveno datum ustavujícího zasedání zastupitelstva na 3.11.2014. To se sešlo ve stanoveném termínu. Nově zvolení zastupitelé sloţili slib a došlo k volbě starosty a místostarosty obce a také k volbě předsedů výborů a komisí. Na další čtyřleté období byli zvolení tito zastupitelé: starostka obce : p. Lenka Skolilová, místostarosta obce Ing. Erik Dvořák, zastupitel - předseda finančního výboru Ing. Vladimír Kabát, zastupitel předseda kontrolního výboru p. Milan Kouba, zastupitel - předseda stavební komise p. Jindřich Linhart, zastupitelka – předsedkyně kulturní komise p. Marcela Drapáková. Dále pak zastupitelé pan Jiří Procházka, pan Karel Vaníček, pan Jiří Javůrek. Děkuji všem občanům, kteří přišli volit. Některým se asi zdálo zbytečné chodit při jedné kandidátce a jiní si moţná představovali, ţe si budou moci více vybírat a jedna kandidátka pro ně byla zklamáním. 35% účast v komunálních volbách není velká. O to víc si váţím, alespoň já, vyjádření podpory. Pokud se většina z těchto voličů zapojí také aktivně do práce v
obci, jsem přesvědčena, ţe jsme schopni toho v dalším období hodně zlepšit. Předchozí zastupitelstvo má za sebou náročné čtyřleté období, proto mi dovolte poděkovat na tomto místě všem bývalým zastupitelům za jejich práci. Řada věcí se podařila, něco jsme chtěli udělat lépe a něco jsme nestihli. Je to podobné jako v kaţdé domácnosti. Co říci o plánech do budoucna? Rádi bychom realizovali některé přislíbené akce, které jsme v minulém období, ať jiţ z časových nebo finančních důvodů, byli nuceni odloţit. Jedná se o vybudování sběrného dvora, opravu zdi na hřbitově, vybudování odstavné parkovací plochy u hřbitova, zvýšení oplocení hřiště u školy. V minulém roce jsme neuspěli se ţádostí o dotaci na rekonstrukci vnitřních prostor kulturního domu a bývalého kinosálu. V lednu 2015 podáme ţádost znovu. Pokud se nezadaří ani tentokrát, uvaţujeme o postupné rekonstrukci vlastními silami. Jsme si vědomi toho, ţe z důvodu čekání na získání dotace pro zbudování kanalizace byl v minulosti zanedbán stav místních komunikací a chodníků. Dnes jsou některé v takovém stavu, ţe se nedá jejich oprava odkládat a rádi bychom alespoň část (těch nejhorších) opravili do konce volebního období. Výstavbu kanalizace tím neodkládáme. Pokud bude moţné získat dotaci ve výši alespoň 80% nákladů, jsme připraveni ji zahájit. Část prostředků bychom rádi věnovali i na opravu tzv. Agitačního střediska, bývalé fary. Bezpodmínečně je nutné provést alespoň odizolování a postupně rekonstruovat interiér budovy včetně elektroinstalace a vyřešení vytápění. Úkolů je mnoho a je nutné pečlivě zvaţovat priority a řešit to, co občany nejvíce trápí. Neţ nás pohltí další úkoly, zkusme v období Vánoc trochu zvolnit, urovnat si myšlenky a načerpat nové síly. Věnujme se svým rodinám, blízkým a přátelům. Vzpomeňme i na ty méně šťastné, chudé a potřebné. Vytvořme pro sebe i své blízké neuspěchané a láskou naplněné Vánoce a konec roku. Váţení spoluobčané, závěrem mi dovolte upřímně Vám všem ze srdce popřát hodně zdraví, štěstí a osobní pohody v roce 2015. Lenka Skolilová
U sv. Anny Většina z obyvatel Kolče ví, ţe „U sv. Anny“ je místní název pro část obce a polí kolem silnice směrem k Blevicům. Jak tento název vznikl? Ve farní kronice je uvedeno, ţe u cesty na Zvoleněves stála socha sv. Anny. Přesné místo neznám, ale ze silnice do Blevic v pravoúhlé zatáčce odbočuje polní cesta, která směřuje ke Zvoleněvsi. Podle popisu v kronice, stála pravděpodobně zde. Ve farní kronice, na str. 165, se dochoval následující zápis: „ Roku 1822, na den sv. Anny, veliké krupobití zkazilo větší díl úrody polní na osadě Kolečské. Na upomínku nešťastného tohoto dne konána jest toho času pobožnost, taktéž průvod k soše sv. Anny u cesty do Zvoleněvsi; socha tato však, která prý někdy rovněž se sochou pany Marie blíž panských stodol stávala v panské zahradě, byla velmi sešlá. Počal tedy již předchůdce p. Dom. Špachta v ten den po konané pobožnosti, konati sbírky na sochu novou, které roku 1864 za faráře Jos. Motla byly dokonány a nová socha u Vil. Platzera, sochaře v Praze objednána, který bera ohled na pobožný úmysl, a maje jinak prospěch z prací na hřbitově pro rodinu rytíře Bohuše konaných, postavil sochu ženy nevšední a práce umělé za 108 zlatých. Socha tato byla 23. července 1865 v neděli před sv. Annou v poledne důst. panem Josefem Procházkou vikářským tajemníkem a farářem v Lidicích při účastenství valného zástupu osadníků a okolních pánů duchovních: děkana v Kovárech p. Karla Hausmanna a někdy faráře v Kolči, p. Václava Číšky faráře ve Vrapicích, p. Josefa Sirůčka faráře ve Dřetovicích a pisatele této zprávy důstojně posvěcena. Důstojný světitel konal sice kvůli v tom: že neštěstí vedou k dobrému ukázav výmluvnými slovy jak nehoda r. 1822 zavdala příčinu k pěkné pobožnosti a postavení památné této sochy.“ Můţeme se domnívat, ţe socha byla do těchto míst umístěna po onom krupobití. Je to však jen dohad. Z vytrvalosti našich předků si můţeme vzít příklad. Pokud uvedený text chápu správně, tak sbírka na novou sochu trvala přes 40 let. Doufejme, ţe stejnou vytrvalost prokáţe i naše generace při opravě kulturní památky – kolečského zámku. O dalším osudu sochy je psáno na str. 191 uvedené kroniky v zápise z roku 1882 takto: „Toho samého roku byla též velmi sešlá socha sv. Anny na silnici ke Zvoleněvsi, pražským kameníkem Štichem opravena. Oprava byla za 40 zlatých smluvena, ale poněvadž nebylo možno více než 30 zlatých sbírkami uhraditi, zaplatil jsem dodavateli na 9 zlatých 40 kr. sám ze
svého.“ Je vidět, ţe jiţ tenkrát prosazovat změny nebylo jednoduché a péče o kulturní dědictví nebyla snadná. Co se dělo se sochou dál, nevím. Patrně na ní zapracoval zub času tak, ţe byla nenápadně odstraněna, jako mnoho podobných památek. Jen na doplněn - proč po krupobití roku 1822 procesí zrovna k soše sv. Anny? Svatá Anna a svatý Jáchym byli údajní rodiče Pany Marie a tedy prarodiče Jeţíše Krista. Anna a Jáchym měli problém s početím dětí. Po mnoha letech motliteb k bohu se jim konečně ve vysokém věku podařilo počít dceru Marii. Svatá Anna se stala ochránkyní matek a manţelství, šťastného porodu, patronkou horníků, mlynářů, truhlářů, tkalců, krejčích, provazníků, také čeledínů. Zboţní křesťané se k ní přicházeli modlit za déšť, proti bouřce, ale například i za nalezení ztracených předmětů. No a to je důvod, proč právě po krupobití roku 1822 procesí k soše svaté Anny stojící na cestě ke Zvoleněvsi. Tím končí nahlédnutí do historie jednoho z místních názvů. Moţná, i s vaší pomocí, si něco povíme příště o nějakém dalším. Jako podklad byla použita farní kronika obce Koleč a dále stránky Wikipedie.
V. Kabát
Adventní Čas plný zvykŮ a obyČejŮ Stejně jako kaţdý rok nastal adventní čas, který doprovázejí různé zvyky a obyčeje. Je to čas, kdy v našich domovech zavoní cukroví a vánoční stromeček. Oţívají různé příhody a vzpomínky doprovázené pohádkami. Kaţdá rodina má své zvyky, které o Vánocích dodrţuje. Například jedním z našich zvyků je, ţe na Štědrý den dopoledne s přáteli jdeme a nazdobíme zvířátkům nějaký strom a keř dobrotami jako jsou jablka, kukuřice, slunečnice, mrkvička a jiné laskominy. Ale asi mezi nejznámější tradice a kouzlení na Vánoce patří rozkrajování jablíček, pouštění skořápek se svíčkou po vodě, házení pantoflem či ťukání na kurník. Ozve-li se slepice, dívka zůstane doma, pokud kohout, dívka se vdá. Mezi méně známé zvyky patřívalo i namazání si tvářiček medem, aby namazaného měli lidé po celý rok rádi. Součástí Vánoc jsou také různé druhy pokrmů. Na Štědrý den se na našich stolech zabydlel řízek a salát
či ryba. Nesmíme zapomenout na vánočku či vánoční cukroví, to bylo součástí štědrovečerního stolu dříve i dnes. Mezi tradiční štědrovečerní jídla našich předků ovšem patřila rybí polévka, kuba z krup a česneku, čočka či hrách, na rohu stolu stával chléb. Pokud při večeři byl počet stolujících lichý, musela hospodyně prostřít pro jednoho navíc. A pokud nevíte, proč se tradovalo, ţe nesmí být u stolu lichý počet, bylo to kvůli tomu, ţe těsně před večeří chodila smrtka a tam, kde našla lichý počet, tam se příští rok vrátila. Zajímavostí je také to, ţe před večeří si lidé stoupali bosou nohou na sekeru, aby je v dalším roce nebolely nohy. Mezi další tradice našich předků patřilo dát po večeři zbytky od jídla dobytku, stromům či do studny. Z kapra se schovávaly šupiny, aby se v domovech drţely peníze. Součástí kaţdých Vánoc jsou i pranostiky, tak připomeňme alespoň některé: Na sv.Martina kouřívá se z komína a na sv. Kateřinu schováme se pod peřinu. Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí O sv. Barboře ležívá sníh na dvoře Má-li sv. Barbora bílou zástěru, bude v příštím roce hodně trávy Na Tři krále mnoho hvězd – urodí se hodně bramborů (6.ledna) Sv. Dorota stromy sněhem vometá (6.února) Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více (2.února) Na Hromnice jasná noc – bude ještě mrazů moc Kromě různých tradic a pranostik je hlavním smyslem Vánoc přátelství, láska, setkávání s rodinou, přáteli a sousedy a přání všeho dobrého do nového roku. Tak tedy všem krásné Vánoce a pěkný rok 2015. V. Tůmová
jsem jen u koní pomáhala a učila se o ně starat. Postupně jsem začala jezdit pod dohledem maminčiny trenérky ve stáji v Kovárech. Svého prvního vlastního koně jsme pořídili, kdyţ mi bylo devět.
POVÍDALI JSME SI …..
6. Věnujete se jízdě na koni. Jak se jmenuje správně vaše specializace a co to obnáší? Disciplína, ve které soutěţím, se jmenuje drezúra. Je to základní jezdecká disciplína. Je to takový jakýsi tanec s koněm. Klasická drezúra je o co nejlepším souţití jezdce s koněm. Hodnotí se, jak koně závodník vede, aniţ by to bylo vidět, a dále provedení předepsaných cviků. Je předepsaná sestava a ta se jezdí v obdélníku 20 krát 60 metrů. Kolem závodiště sedí rozhodčí, kteří při cvicích zapisují známky od 0 do 10. Vítězí ten, kdo má nejvíce bodů.
Jako vţdy jsme pro naše čtenáře připravili povídání o zajímavém koníčku někoho, kdo ţije mezi námi. Na rozdíl od předchozích účastníků našich rozhovorů koníčkem je mu skutečně kůň. A dokonce několik. Tentokrát jsme poţádali o rozhovor slečnu Karlu Mothejlovou, jejímţ koníčkem jsou skutečně koně. Z dosud dosaţených výsledků je zřejmé, ţe to s nimi opravdu umí. A o tom, jak to přišlo, ţe se ji zaujali zrovna koně, a co pro ni koně znamenají, jsme se pokusili zjistit něco více. 1. Vaším koníčkem je skutečně kůň. Jak jste se k němu vlastně dostala? Ke koním mě přivedla moje maminka asi v 6 letech, kdy ona sama jezdila rekreačně na koni. Ze začátku
2. Pamatujete se ještě na toho prvního? První kůň, na kterém jsem jezdila, se jmenoval Akut. Byl bílý a velmi temperamentní. Často zlobil a učil nás, začátečníky, jak se správně ke koním chovat. První vlastní kůň byl Loden. Máme ho dodnes, ale uţ si uţívá zaslouţeného odpočinku. Je mu 21 let, tak mu přejeme pevné zdraví, aby si zaslouţeného odpočinku dosyta uţil. Koně se doţívají aţ 30 let. 3. Já mám z koní respekt. Jsou to na mne moc velká zvířata. Nebála jste se někdy taky? Ve 13 letech se mi přihodil úraz. Kopl mě kůň a zlomil mi ruku. Musela jsem na operaci. Chvíli jsem měla pak ke koním respekt, ale překonala jsem ho. Poučilo mě to a dávám si větší pozor. Dnes se dá říci, ţe koním i trochu víc rozumím a umím odhadnout, jak se zachovají, a hlavně vím, co nemám dělat. 4. Kolikrát jste už spadla z koně? Mělo to nějaké následky? To uţ se spočítat nedá. Stalo se mi, ţe jsem spadla i třikrát za hodinu. Musím zaklepat, naposledy jsem spadla před třemi lety. Naštěstí jsem z pádů neměla ţádné zranění. Občas to padání ke koním patří. 5. Kůň prý pozná náladu svého jezdce, je to tak? Je to pravda. Koně jsou hodně citliví a jsou schopni toho i vyuţít. Záleţí na tom, jakou má kůň povahu. Některý toho vyuţije a jiný jezdce naopak podpoří a snaţí se mu pomoci.
7. Co považujete za největší úspěch? A co je takovou tou vaší vysněnou metou? Za největší úspěch na závodech povaţuji vítězství v českém drezurním poháru juniorů a potom první místo na mistrovství republiky v druţstvech. Vysněná meta? To je sloţité. Nedělám to proto, abych něco vyhrála, ale abych to dělala dobře. Cílem je pro mne to, abych byla schopná připravit na závody koně tak, aby to dělal z radosti a nikoli proto, ţe musí. Vítězství v soutěţi je pak potvrzení toho, ţe to dělám dobře a určitě potěší. 8. Co bylo zatím nejtěžší ve vaší současné kariéře? Co se vyloţeně soutěţí týče, nejsem schopna úplně vyhodnotit. Vţdy vím, co pojedu, a jsem na tu danou sestavu připravena. Někdy je větší konkurence, ale to mě naštěstí tolik neznervózňuje. Co se týká cviků, tak pro mne i pro koně je nejtěţší tzv. „cvalová pirueta“. Cvik se provádí tak, ţe kůň pomalu cválá a za stálého pohybu se otočí o 180 stupňů okolo svých zadních nohou. Při otočce musí dodrţet počet kroků. Provedení je přesně dáno, něco jako cviky při krasobruslení. Neměla jsem příleţitost si to vyzkoušet na koni, který to umí, a učím se to za chodu jak já, tak můj kůň. 9. Jak vypadá taková příprava na závod a vůbec takový jeden den v sedle? Příprava na závody je dlouhodobý proces. Nejde se připravit za týden. Je to záleţitost měsíců. Denně strávím na jízdárně celé dopoledne nebo odpoledne. Mám na jeţdění totiţ koně tři. Jmenují se Allitair, Anima Dio a Nispuck. Kůň se musí vyčistit, nasedlat a pak začne trénink. Ten trvá přibliţně hodinu. Potom je třeba koně osušit a vyčistit. Kdyţ jsou koně tři, tak je to časově docela náročné. Tuto práci s koňmi dělám sama. Je to moţnost, jak s koněm strávit více času, a rovněţ se tak s ním navazuje lepší vztah. Mám tu zkušenost, ţe mi to potom zpravidla vynahradí přístupem k tréninku. Nejlepší odměna za péči je, kdyţ cviky dělá, ne proto ţe musí, ale proto ţe chce. 10. Jak se takový kůň pro drezúru vybírá? Pro drezúru se vyuţívají hlavně teplokrevná plemena. Plnokrevníci jsou na dostihy. Chladnokrevníci, ti se pouţívají spíš jako pracovní koně. Existují speciální chovy, u kterých se předpoklady pro určitou disciplínu v podstatě dědí. Pro drezúru je hodně důleţité, jaký má kůň pohyb. K získaní ideálního koně se provádí kříţením těch nejlepších. 11. Pokud sleduji závody na koních, závodníci se musí před závodem vážit, aby měli vyrovnané šance. Jak je to u vaší disciplíny?
Při drezůře se neváţí. Zde je to o dvojici – kůň a jezdec - a sledují se úplně jiná kritéria. 12. Máte nějaký zajímavý zážitek s koněm, o který byste se chtěla podělit s našimi čtenáři? Kdyţ jsem byla malá, jezdila jsem na poníkovi jménem Pedro. Jednou jsme spolu trochu skákali přes překáţky. Rád mě při tom shazoval. Jednou se před překáţkou tzv. zasekl, prudce zastavil a začal se drbat na noze. Prudkým zastavením mne katapultoval na překáţku, takţe jsem byla v sedle, ale rukama jsem visela na překáţce. Jiné řešení nebylo neţ dobrovolně spadnout. Viditelně z toho měl ten kůň radost. Naštěstí se nic nestalo. 13. Vaše budoucí povolání je spojeno s vaším koníčkem, nebo se připravujete na profesní kariéru v jiném oboru? Momentálně studuji na fakultě biomedicínského inţenýrství Českého vysokého učení technického v Kladně. Mojí specializací je fyzioterapie. V české republice je málo fyzioterapeutů se zaměřením na problematiku jezdectví. Chtěla bych se vydat tímto směrem a pomáhat lidem, kteří mají specifické problémy spojené s jízdou na koni. Tyto problémy totiţ posléze mohou ovlivnit i koně. Stačí, aby člověk špatně zatěţoval sedací kosti (jednu méně, neţ druhou), a po nějaké době začne mít se zády problémy jezdec i kůň. 14. Máte čas ještě na něco jiného než na koně? Moc ne. V minulém školním roce jsem ještě hrála na trubku. Uţ to ale nestíhám. 15. Můžete prozradit i něco o sobě? Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo? Jakou máte ráda hudbu, zpěváka? Nejoblíbenější jídlo je řepový salát (salát z červené řepy). Jinak ráda čtu, a to vše. Ze zpěváků se mi líbí třeba Jarek Nohavica, Zuzana Navarová nebo kladenská kapela Zrní. 16. Jak nejraději relaxujete? Kde se vám na dovolené nejvíce líbilo? Na poslední dovolené jsem byla v Thajsku. Bylo to moc fajn, ale úplně stejně jsem si odpočinula i u babičky na chatě v Bělé pod Bezdězem. U nás v Čechách se mi zkrátka líbí (hlavně kdyţ nevidím koně). „Smích“.
17. Co byste doporučila úplným začátečníkům, kteří si chtějí pořídit koně? Aby si ho nepořizovali. Nejdříve se musí naučit jezdit na jiném koni a aţ zjistí, co to obnáší, a neodradí je to, tak mohou uvaţovat o vlastním. Jinak je nebezpečí, ţe na to doplatí hlavně ten kůň. 18. Je před Vánocemi a koncem roku. Těšíte se na Ježíška? Co očekáváte od roku 2015? Na Vánoce se těším moc, a to hlavně proto, ţe si pořádně odpočinu. Příští rok pro mě bude plný novinek. Nejen ţe si přivedu dalšího koně (tříletou kobylku Queridu), ale také mi přinese spoustu nového vzhledem k mému studiu. Pokud se mi povede zkouškové, tak bych měla být celé léto na praxích ve zdravotnických zařízeních po celé České republice, tak jsem zvědavá, jak bych to zvládla s koňmi. Ale věřím tomu, ţe se dá zvládnout vše. Děkuji za rozhovor a přejeme Vám i koním hodně vzájemného porozumění a hodně štěstí při naplňování cílů. V. Kabát
Malé pŘedvánoČní zaMyšLENí, aNEb konec roku je tady a hurá do daLšíhO. Tak uţ zase, stejně jako loni a předloni, je tady čas na zúčtování minulého a příprava na budoucí. Kaţdý člověk podle svého naturelu více či méně pravidelně provádí bilance končícího roku. Hodnotí co, jak a kdy udělal dobře, co méně dobře, ale většinou uţ si málokdo přizná neúspěchy zaviněné sebou samým. Vţdyť svádět vinu na okolnosti (a nejen na ně) je daleko jednodušší a pohodlnější, neţ sebekriticky uznat fakt, ţe jsem to tak nějak nezvládl vlastním přičiněním. Ale nebudeme na konci roku jenom moralizovat. Všichni se většinou těšíme na kaţdoroční smršť dobrého jídla, pití a pohádek – moţná ještě více my dospělí neţ naše děti. A nebudu stavět stranou dietáře, vegany a další zapřisáhlé nepřátele „svátečního obţerství“. Kaţdá kategorie konzumentů různých potravních druhů má své zaručené recepty na jimi uznávané lahůdky. Konečně jak praví klasik – proti gustu ţádný dišputát.
Ergo kladívko, stručně řečeno, bilanci jsme provedli úspěšně a můţeme se vrhnout do nového roku plni přesvědčení a předsevzetí, jak vše budeme dělat perfektně , jak budeme se všemi dobře vycházet (tedy vyjma těch, se kterými vyběhneme), jak přestaneme kouřit, jak začneme hubnout, no prostě se spoustou úkolů sobě uloţených v dobré víře v sebe sama. A jako vţdy s postupujícím kalendářem začneme na vše pomalu zapomínat nebo to odkládat na dobu pozdější – coţ si zajisté důsledně zdůvodníme. Konečně jako vţdy. Ale na co nelze zapomínat a co by bylo více neţ vhodné si předsevzít a uloţit do paměti je připravovaná zákonná povinnost pro chodce s platností od ledna 2015 – uţívání – nošení reflexních prvků za sníţené viditelnosti. Pro osvětlení problému si dovolím ocitovat znění zdůvodnění tohoto zákonného opatření. Novou povinností pro chodce je užití reflexního prvku při nedostatečné viditelnosti. Jde o opatření, které výrazně přispěje k zamezení střetů osob s vozidly na místech, která jsou nedostatečně osvětlena a zároveň na nich chybí chodníky. Užitím oděvního prvku dojde k významnému zviditelnění chodce, přičemž tím automaticky dochází k větší bezpečnosti pro všechny účastníky silničního provozu. Pro chodce to znamená pořízení jakéhokoliv reflexního oděvního doplňku (nejde tedy o povinnost nosit reflexní vestu jako takovou). Cenové náklady pořízení těchto prvků se pohybují v řádu několika málo desítek korun. Výrobci oblečení (zejména pak sportovního či pracovního) již dnes užívají reflexní prvky automaticky. Pokud již takové oblečení prvek má, bude tím splněna nová povinnost. Tak to je jedna z připravených změn, která se týká v podstatě nás všech, kteří se pohybujeme po komunikacích. A řidičům přináší zlepšení podmínek při řízení za sníţené viditelnosti. Druhá, a řekl bych citelnější změna se týká motoristů ještě výrazněji. Jedná se v podstatě o věc, kterou dříve narození pamatují a která opět přispěje ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. I zde si pro lepší srozumitelnost dovolím odcitovat zdůvodnění. ZADRŢENÍ OSVĚDČENÍ O REGISTRACI VOZIDLA Jde o další oblast, která má přispět k vyšší bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Pokud policista při silniční kontrole zjistí, že vozidlo má špatný technický stav, může zadržet osvědčení o registraci vozidla, které musí mít řidič ze zákona u sebe. Díky zadržení tohoto dokumentu může dojít k zabránění dopravní nehody způsobené vozidlem, které má špatný technický stav. Řidič požádá o vrácení dokumentu
na místně a věcně příslušném úřadu. Ten mu jej bez odkladu vydá, jakmile řidič prokáže odstranění závad protokolem o provedení technické kontroly. Tedy nic nového pod sluncem, jen se konečně vracíme k věcem, které fungovaly a byly ku prospěchu v rámci bezpečnosti všech účastníků silničního provozu. Zajisté si opět někteří najdou cestičky, jak se z toho vyvléknout, obejít nutnou opravu a vyzvednout si osvědčení o registraci, ale ţijeme v Česku, kde je bohuţel neustále hluboce zakořeněné prostředí korupce, klientelismu, o kamarádíčcích nemluvě. Ale dosti úvah a poučení. Chtěl bych na závěr touto cestou připojit souhlas se zhodnocením minulého období provedené paní starostkou a rovněţ poděkovat všem příznivcům zastupitelstva za projevenou podporu i na období, které nás čeká. Přeji všem hezké proţití svátků klidu a míru, hladký start do nového roku, zdraví a trochu štěstí, a ať se nám všem splní naše tajná přání. Erik Dvořák
První polovina roku v základní šKOLE V letošním školním roce má Základní škola Koleč dvacet ţáků, z toho devět ţáků v první třídě. Stejně jako v předchozích letech prokládáme učivo zábavně vzdělávacími programy. Některé akce probíhají v rámci dopolední výuky, jiné jako například drakiáda nebo bramboriáda jsou součástí odpolední druţiny. V letošním roce bylo nahrazeno podzimní Dýňování pořádané ve spolupráci s místní MŠ“ Dýňovými slavnostmi“, v rámci kterých jsme nabídli dětem rukodělnou dílničku a pro maminky jsme přichystali workshop v podobě výroby lýkových květinek. Se všemi účastníky jsme se rozloučili
vypuštěním lampionů štěstí. Jiţ po čtvrté proběhlo v naší škole Věncování. Akce je kaţdoročně nabídnuta všem občanům Kolče, ale pravidelně zaznamenáváme účast obyvatel okolních obcí (Zákolan, Blevic nebo Cvrčovic). Letos byla účast velmi hojná a atmosféra opravdu vánočně provoněná. Společně s obcí pravidelně participujeme na rozsvěcení Vánočního stromu. Letos jsme byli perfektně připraveni – na adventní trh ţáci vyrobili krásné svícínky, novoročenky a vánoční perníčky. U stromku předvedli skvěle secvičené vánoční pásmo. Škoda jen, ţe selhala zvuková aparatura. Tak jako v loňském roce chystáme ve spolupráci s mateřskou školou besídku, která se bude konat opět v tělocvičně základní školy. Prezentovat se zde budou mimo jiné i jednotlivé zájmové útvary, které škola nabízí. Za pedagogický sbor Martina Smolková Pro příští pololetí připravujeme: 6. 1. 2015 Den otevřených dveří v ZŠ Koleč 22. 1. 2015 Zápis dětí do první třídy pro školní rok 2015/2016 Akce, které pořádala základní škola nebo se podílela svým vystoupením na akcích pořádaných obecním úřadem: 1. 9. 2014 Oficiální zahájení nového školního roku 2014/2015 16. 9. – 19. 9. 2014 Škola v přírodě – Máchovo jezero (Staré Splavy) 26. 9. 2014 Pěší výlet na Budeč - svátek sv. Václava 4. 10. 2014 Posvícení Koleč 8. 10. 2014 Drakiáda - odpolední program školní druţiny 23. 10. 2014 Slavnosti dýní 4. 11. 2014 Focení portrétů ţáků 12. 11. 2014 "Bramboriáda" - odpolední program školní druţiny 13. 11. 2014 Hravé hudební setkání s muzikanty a hudebními nástroji 27.11. 2014 Zdobení adventních věnců (zahájení v 16.30 hodin) 30. 11. 2014 Slavnostní rozsvícení Vánočního stromu 4. 12. 2014 "Mikulášská nadílka" 10. 12. 2014 Návštěva muzea betlémů v Karlštejně 17. 12. 2014 "Vánoční besídka"
MateŘSKá šKOLKa Ani jsme se nenadáli a jsou tu vánoční svátky. Pro většinu dětí se jiţ pobyt ve školce stal denní rutinou a tak se mohou plně věnovat výukovým tématům. Poté, co se seznámily se svými kamarády, naučily se je tolerovat a navzájem si pomáhat, poznaly okolí školky a obce, ve které vyrůstají, začaly se připravovat na, pro děti, nejkrásnější sváteční dny v roce. V současné době tak naplno probíhá výukové téma „Vánoce, vánoce přicházejí.“ Kaţdý den děti zpívají, učí se říkanky a básničky o vánocích, seznamují se s vánočními zvyky a to těmi, co všichni známe, ale i těmi, co se jiţ zapomínají.
také to, ţe jejich, ale i naše péče se dětem bude v ţivotě hodit. Pro další období máme spousty dalších nápadů. Nechte se překvapit. Určitě naše děti i vás pobaví.
Přejeme všem dětem, rodičům i čtenářům Kolečských novin krásné proţití vánočních svátků a dobrý vstup do nového roku. Kolektiv mateřské školy V.Šupová
FC KoleČ – začátek podzimu se moc nevydařil.
Od začátku školního roku jsme stihli navštívit Budeč, Okoř, Týnec, kolečskou konírnu, divadlo na Brandýsku, výstavu betlémů na Karlštejně. Připravili soutěţ o nejhezčí jablko a bramborovou babičku. Pobyli jsme celý týden na škole v přírodě v ekologickém centru na Čabárně. Bylo u nás dýňování, vystupovali jsme na koláčovém posvícení a u rozsvěcení vánočního stromečku. Tuto středu bude ve školce vánoční besídka, nejen pro rodiče. Všemi akcemi nastavujeme celému personálu mateřské školky vysokou laťku. Nelitujeme hodin, ani svého volného času, který věnujeme našim dětem. Věříme, ţe se naše práce vyplatí a děti, které vyjdou z naší školky, budou dobře připraveny pro další studium. Chápeme, ţe i na rodiče klademe velké nároky. Není jednoduché celý den pracovat a pak ještě dítě připravit a učit se s ním říkanky, básničky, či písničky nebo vyrábět kostým či bramborovou babičku. Jsme rádi, ţe si rodiče našich dětí uvědomují, jak je tato práce důleţitá a
Zdravím všechny příznivce FC Koleč. V sobotu 15. 11. 2014 skončila podzimní část okresní fotbalové soutěţe ročník 2014 - 2015. FC Koleč se umístil na 8. místě s 17 body. V podzimní části jsme sehráli 15 zápasů, 2 pohárové a 13 mistrovských. Naše umístění na první pohled vypadá celkem dobře, ale kdyţ se podíváme na tabulku, tak nás od sestupu dělí 9 bodů, a to není tak moc. Začátek sezony nebyl slavný, muţstvo jsme doplnili šesti dorostenci a ti se museli sehrát s těmi, co zůstali v kádru. Svoji fotbalovou kariéru ukončil František Dočekal z důvodu pracovního vytíţení. Je to pro nás veliká škoda. Něco málo čísel k uplynulé sezoně: 5x výhra, 2x nerozhodně, 6x prohra. 23 ţlutých karet, 2 červené ţádná velká sláva, ale jedeme dál. V sobotu 22.11. se většina kluků sešla v 10 hod na hřišti, zahráli si hokej a tím začala neoficiální příprava na druhou polovinu sezony. Muţstvo se sejde po novém roce 7. 1. 2015 na umělce ve Slaném a tam to začne na ostro. Změny v kádru zatím nepřipravujeme, pouze se pokusíme obnovit hostování hráčů, kteří zde hráli v uplynulé sezoně. Do přípravy na druhou polovinu sezony jsme začali organizovat soustředění na horách, někdy v únoru, a doufáme, ţe se ho zúčastní co největší počet hráčů. Cílem do jarní části soutěţe je zlepšit umístění v tabulce a tak se vzdálit od místa sestupu. Na závěr bych chtěl poděkovat našim fanouškům za jejich přízeň a podporu. Protoţe se blíţí nezadrţitelně
konec roku, přeji všem hezké proţití vánočních svátků a šťastný a veselý Nový rok. Fotbalu zdar! Jan Zatloukal a kolektiv.
Čokoládové špičky 100 g hořké čokolády 100 g mléčné čokolády 180 g sladké smetany 200 g oříškového nugátu ( můţe být i obyčejný) Něco na ozdobu Smetanu nalijeme do kastrůlku a necháme ji chvíli redukovat na polovinu. Přidáme čokoládu rozlámanou na kousky a necháme převařit. Přidáme změklý nugát, ztlumíme oheň a mícháme tak dlouho, dokud se nerozpustí. Směs necháme vychladnout a přes noc ztuhnout. Elektrickým šlehačem vyšleháme do hladkého krému. Z cukrářského sáčku s větší trubičkou stříkáme do papírových košíčků. Špičku ozdobíme kouskem oříšku nebo něčím jiným, třeba kouskem kandovaného ovoce.
Advent a Vánoce Proţíváme teď dobu adventní. Pro někoho je to doba shonu, úklidu, shánění dárků a pečení cukroví. Pro křesťany je to doba čekání na příchod Jeţíše Krista. Ale všichni se pomalu zamýšlíme, co a jak bylo v tomto roce. Měli bychom si najít chvilku na zamyšlení, třeba při rozsvícení adventního věnce, chvilku, kdy si rodina uţije společného posezení , rozjímání a popovídání si. Nabereme tak další energii na předvánoční shon. Pečení cukroví je náš krásný zvyk, měla jsem moţnost si o tom povídat s několika cizinci, dokonce jsem učila péct pár druhů několik španělsky mluvících kamarádů, kterým se tento zvyk velice líbil. A zajímavé je, ţe i za války, kdy bylo všeho nedostatek, se peklo. Moje babička schovávala recepty, které si vyměňovaly hospodyně, kdy se například místo másla pouţíval margarin a místo oříšků opraţená strouhanka. A protoţe jsme zvídavý národ, tak se kaţdý rok snaţíme vyzkoušet aspoň jeden nový recept na cukroví. Protoţe právě pečení cukroví je taková naše tradice a byly doby, kdy se české domácnosti předháněly v počtu druhů, které se podařilo vytvořit. A tak jsem se rozhodla, ţe i já vám nabídnu dva recepty na cukroví, jeden recept na slané pokušení a jeden recept na oběd na Nový rok. Kdo bude chtít, můţe zase trochu obměnit rodinný receptář.
Ledovky Na těsto: 25 dkg hladké mouky 15 dkg tuku 10 dkg moučkového cukru 2 dkg mletých oříšků ½ lţičky skořice Šťáva ze ¼ citronu, Trocha prdopeče Na nádivku: 10 dkg másla 3 dkg cukru 6 dkg mletých oříšků 2-3 dkg kakaa, trocha rumu Na polevu: Cukr ( moučkový), citronová šťáva, rum Z těsta vykrajujeme kolečka, slepíme je nádivkou a potřeme polevou. Slané pokušení na Silvestra Budeme potřebovat: 20 dkg másla 20 dkg hladké mouky 2 tavené sýry nebo 4-5 trojhránků,vejce na pomazání, sůl, mák, kmín, sezam na posypání. Uděláme těsto, je trochu měkčí, tak ho dáme na chvilku odpočinout do lednice, pak ho vyválíme na tloušťku asi půl cm, pomaţeme rozšlehaným vejcem, posolíme, posypeme semínky podle výběru a chuti a buď můţeme vykrajovat drobné tvary nebo stačí nakrájet rádlem na čtverečky.
Upečeme do zlatova a honem schováme, ať nám to rodina nesní ještě teplé. Na Nový rok je tradiční uvařit si vepřové maso. Klasika je tzv. vepřoknedlozelo, ale já Vám nabízím něco nového.
23. ledna oslaví paní Jaroslava Hojdová 75. narozeniny 1. února oslaví paní Marie Broţová 75. narozeniny 8. února oslaví pan Milan Anděl 75. narozeniny
Krkovice na zelí Do kastrolu dáme vrstvu kysaného zelí ( máme-li kupované, je lepší ho trochu propláchnout vodou, bývá hodně kyselé), na ně dáme anglickou slaninu nakrájenou na kostičky, trochu posolíme a podlijeme trochou vody. Na to poklademe nasolené a naklepané plátky krkovice, opět posypeme trochou kmínu, na kaţdý plátek dáme lupínek másla, přiklopíme poklicí a dáme do trouby péct. Kdyţ je maso téměř měkké, poklademe ho na plátky pokrájenými bramborami, opět mírně posolíme, pokmínujeme, poklademe lupínky másla, přiklopíme poklicí a pečeme. Kdyţ jsou brambory hotové, odklopíme poklici a necháme to vše ještě chvilku zapékat. Mnoţství zelí, masa a brambor závisí na velikosti kastrolu a počtu lidí, maso by se nemělo překrývat. Důleţité je hlavně to, aby se zelí nepřipeklo, aby na dně bylo vţdy trochu tekutiny. Ale pozor, nesmí to takzvaně plavat, musí se to pouze dusit. Naše tradice je Jeţíšek, Vánoce, Boţí Hod a Štěpán, odolali jsme „nájezdu dědy Mráze“ a pevně věřím, ţe odoláme vysloveně komerčnímu „útoku Santa Klause“ . Přeji Vám klidné proţití adventu, Vánoc a do nového roku klid, zdraví, pohodu a hodně Boţího poţehnání. Hana Dvořáková
NašI jubilanti Naši jubilanti V prvním čtvrtletí nového roku 2015 oslaví sedmdesáté a vyšší kulaté výročí hned 9 našich spoluobčanů. Přejeme jim vše nejlepší, hodně zdraví a hodně šťastných chvil v kruhu svých blízkých, a to i těm, kteří z různých důvodů nechtějí být jmenováni. Buď jim vadí vysoký věk (na coţ by měli být spíš pyšní) nebo je to jenom spíš snaha nebýt středem pozornosti. Takţe, ještě jednou, vše nejlepší a hodně zdraví. 3. ledna oslaví paní Marie Kolářová 70. narozeniny 11. ledna oslaví pan Václav Vlasák 75. narozeniny
11. února oslaví pan Jan Konvalina 70. narozeniny 2. března oslaví paní Jiřina Hejná 75. narozeniny 20. března oslaví paní Boţena Charvátová 70. narozeniny Jak jsme napsali, „Blahopřejeme!“, i těm co neuvádíme. redakce
KOLEČ A OKOLÍ V 19. STOLETÍ Jistě mnoho z Vás jiţ někdy v minulosti napadlo, jakou podobu mohla mít Koleč a její okolí kdysi dávno v historii. Vzhledem k tomu, ţe postupující digitalizace archivních dokumentů dnes umoţňuje nahlédnout i do starých katastrálních map, není těţké si udělat přibliţnou představu o tom, jak naši předci v tomto místě ţili. Podoba katastru vesnic i měst z první poloviny 19. století je totiţ zachycena na mapách stabilního katastru, které jsou nyní veřejně přístupné na internetových stránkách http://archivnimapy.cuzk.cz/. Tyto mapy jsou souborem údajů o veškerém půdním fondu v Rakouském císařství, který byl pořízen za účelem získání dostatečně přesného měřického podkladu pro stanovování pozemkové daně. Vzhledem k tomu, ţe se mělo jednat o trvalý registr, byl proto nazván „stabilní“. Z měřického operátu stabilního katastru byly odvozeny pozdější katastrální mapy na území České republiky. Základy stabilního katastru byly právně zaloţeny patentem císaře Františka I. ze dne 23. prosince 1817, o dani pozemkové a vyměření půdy. Mapování probíhalo tak, ţe se nejdříve přesně vymezily hranice pozemků a ty byly posléze zaměřeny. Základní jednotkou byla katastrální obec. U pozemků se evidovala jejich velikost, poloha a čistý výnos. V Čechách měření proběhlo v letech 1826–1830 a pak 1837–1843, na Moravě pak v letech 1824–1830 a 1833–1836. Vznikaly tak katastrální mapy v měřítku 1:2880, přičemţ tzv. císařský povinný otisk byl archivován v Centrálním archivu pozemkového katastru ve Vídni.
K mapám stabilního katastru existuje legenda (rovněţ dostupná na uvedených internetových stránkách), na základě které je moţné zjistit, jakou barvou byla např. označena pole, lesy, parky a zahrady, louky, pastviny, zděné budovy, kamenné mosty, jezy, silnice a vodní plochy, atd. Před samotným náhledem do příslušných map je ale dobré utvořit si rámcovou představu, jak tedy česká vesnice vypadala na přelomu 18. a 19. století. Vesnický mikrosvět byl většinou velmi pravidelně uspořádán, musel však respektovat topografickou situaci daného místa. V nitru Čech vznikala především sídliště s rozsáhlou návsí, k níţ se orientovala průčelí stavení. Původní parcelace pozemků počítala s velkými rolnickými statky s mnoţstvím hospodářských budov, které postupně obkrouţily ústřední prostor vsi. Na něm se odehrával veškerý společenský ţivot od trhů přes různá večerní setkávání sousedů. Odlišně však vypadalo uspořádání chalup podél potoka. Souběţně s říčním korytem většinou procházela komunikace, podél jejíţ linie začali lidé stavět své domky a chalupy. Za gruntem hospodyně udrţovaly zahradu. Průjezd na pole zpravidla umoţňovala menší brána umístěná v zadní části usedlosti, leckdy mohl hospodář vyjíţdět s povozem přímo skrze stodolu. Na humno (přechod mezi zastavěným územím a volnou krajinou) gruntu navazovaly pásové parcely táhnoucí se v délce i půl druhého kilometru. Pole byla rozdělena podle doby sázení plodin na ozim, jař a úhor. Na těchto ladem odpočívajících loukách pásl obecní skoták své stádo. Hraniční linii pozemků jednotlivých vlastníků tvořily často meze nebo výrazné přírodní dominanty. Přesná hranice jednotlivých pozemků se udrţovala v paměti hospodářů po celé generace. Součástí vesnického katastru byly také obecní louky, pole nebo lesy, které uţívali sousedé společně. Ţivot na vesnici se řídil podle nepsaných pravidel, mezi něţ patřila například vzájemná sousedská výpomoc v době ţní a senoseče. V případě, ţe si obec neplatila ponocného, byli k této povinnosti zavázáni zdejší muţi. Ţivot ve vesnici se odvíjel podle pevně stanoveného řádu. V jejím čele stál rychtář, který byl nejniţší instancí vrchnostenské správy, a hrál tudíţ roli zprostředkovatele mezi poddanými a jejich pánem. Rychtářova rodina obývala rychtu, zpravidla jednu z nejvýraznějších staveb na vsi. Na rychtě se jednou
ročně konaly výroční soudy, u nichţ se mimo jiné vyřizovaly i převody, odkupy a prodeje gruntů. Kromě rychty byly za nejvýznamnější budovy ve vsi povaţovány kostel a později škola (ta se však na mapách stabilního katastru speciálně nevyznačovala). Zatímco před zavedením Všeobecného školního řádu v roce 1774 se učilo kdekoli, třeba i v obecních pastouškách se zcela nevyhovujícími poměry, koncem 18. století se konečně začalo zasazovat o stavbu nových škol. Pomalému vývoji se nelze divit, svou roli v ní sehráli i rodiče, kteří si s šestiletou a později osmiletou nařízenou docházkou svých dětí hlavu nelámali a posílali své děti do školy jen tehdy, pokud je nepotřebovali pro práci na poli. Se zvýšeným počtem vystavěných domků souvisel i nový trend. Aţ do počátku 19. století byly zemědělské usedlosti nedělitelné a grunt podědil jen jediný z potomků. S příchodem nové doby, která konečně rozvolnila dosavadní těsné pouto mezi poddanými a vrchností, se však v rámci spravedlivějšího dědického vypořádání začaly dřívější statky rozdělovat mezi více, a někdy dokonce mezi všechny potomky. V hranicích uzavřeného gruntu proto začala výstavba dalších domků, řada novostaveb se také objevila na hospodářových pozemcích. A nyní tedy k tomu, jaké zajímavosti o Kolči a o osadách Mozolín a Týnec kolem roku 1840 lze z mapy stabilního katastru vyčíst. Koleč kolem roku 1840
* Domy byly zděné, jednotlivé parcely byly obehnány zdí. * Na polní cestě (hrušková alej) směrem od nádraţí k Brodcům stávala boţí muka. * Podél silnice na Třebusice (nalevo) byla chmelnice. * Za zámkem a zámeckou kaplí se rozprostírala okrasná zahrada. * Před vstupem do zámku napravo byla vodní nádrţ. * Od domu č.p. 63 směrem na Zákolany nestály podél silnice ţádné domy (aţ k rozcestí směrem na Blevice a Zákolany, kde byly 4
domy). Napravo i nalevo od komunikace leţely pouze pastviny. * V místech nedaleko dnešní mateřské školky stávala kaplička.
* Okolo Týneckého potoka byly jenom louky a pastviny.
* V Kolči nebyla pošta (na mapě není zaznamenán ani hostinec). * Nejrozlehlejší pole v katastru Kolče patřila, kdyţ pomineme pole v majetku Bohušů z Otěšic, kolečskému rychtářovi a sedlákovi Václavu Šarochovi z č.p. 35 v Kolči. Dalšími sedláky s rozlehlými polnostmi byli Antonín Fiala s č.p. 22 nebo Antonín Šťastný z domu č.p. 31 v Kolči. Mozolín kolem roku 1840
* Jediný les zaznamenaný v katastru Kolče (s názvem „Malej hájek“), byl smíšený les nad Týncem směrem na Brodce. Tento les byl v majetku Bohušů z Otěšic. Zbytek katastru tvořily louky, pastviny a pole. * Svatováclavská studánka, ani boţí muka v té době v Týnci neexistovaly. * Nejvíce polí vlastnili v okolí Týnce a Mozolína Rychtrovi z Týnce č.p. 1 a 2, dále František Šaroch z Týnce č.p. 3 a Josef Votruba z Týnce č.p. 4 Markéta Koštejnová Zdroje: Lenka Peremská – Váš rodokmen krok za krokem,http://archivnimapy.cuzk.cz/, http://cs.wikipedia.org/
* Domy byly zděné, jednotlivé parcely byly obehnány zdí. * Nad mozolínskými domky (po pravé straně směrem na Týnec) byly louky s ovocnými sady a nad nimi malé pastviny, na které navazovala pole. Pastviny patřily majitelům ovocných sadů. * Dvě ramena Týneckého potoka se stékala v místě dnešního zděného mostku na Mozolíně. Zde se však potok znovu rozděloval a jeho ramena se stékala o pár metrů dále v místě dnešního mostku pro pěší. * V místě, kde je dnes na Mozolíně vedena ţelezniční trať, byla zahrada, pole a panské pastviny. * Mlýn č.p. 1 v Mozolíně měl pouze jednu obytnou budovu a tou byla budova podél komunikace směrem na Týnec. * Domy s č.p. 13 a 22 v roce 1840 ještě nebyly vystavěny. * Na místě dnešního Energovodu bylo pouze pole. Týnec kolem roku 1840 * Domy byly zděné, jednotlivé parcely byly obehnány zdí. * Podél cesty ke studánce nalevo nestály ţádné domy.
CO SE CHYSTÁ NA PRVNÍ ČTVRTLETÍ 2015? Kulturní komise připravuje – termíny budou upřesněny Leden – Dětský bazárek Bude moţné nabídnout a odkoupit jakékoli věci a oblečení pro děti. Nebo je prostě vyměnit. Kaţdý si své zboţí bude moci prezentovat sám. Pozváni budou i rodiče z okolních obcí. Jak to bude přesně probíhat, se dozvíte včas. Únor – karneval, pochopitelně pro děti. Nebudou chybět zábavné soutěţe, ani soutěţ o nejlepší kostým. Na své si přijdou určitě i rodiče. Udělejte něco pro děti a vezměte je sebou!
Březen – beseda pro maminky na téma, které je určitě zaujme. Nechte se překvapit! Prostor bude i pro vzájemnou výměnu zkušeností.
PŘipomenutí akcí, které probĚhlY 4. 10. 2014 proběhlo na našem zámku Koláčové posvícení. Jednalo se o jednu z dávných tradic, kterou se snaţily všechny místní společenské organizace obnovit a udělat jí zase součástí našeho ţivota. Kromě soutěţe o nejlepší posvícenský koláč, kde hlavní cenu odborné poroty – posvícenskou husu – vyhrála M. Kalkušová a cenu diváků – 9 litrů piva – P. Paimová, byl součástí i bohatý program. Mohli jsme zde například vidět gotické tance, či ukázku výcviku od K. Pincové, vystoupení dětí z mateřské a základní školy. Děti, ale i dospělé naprosto uchvátila připravená klauniáda. Přesto, ţe se tato akce velice podařila a všem líbila, je škoda, ţe na obecních stránkách naší obce v anketě, zda chceme obnovit posvícení a její tradici hlasuje 77% účastníků NE. Myslíme si, ţe pro to zda opakovat akci či nikoli, je rozhodující účast více jak 350 návštěvníků programu na zámku a téměř 100 na večerní zábavě, neţ něco přes 30 negativních hlasů v anketě. Dne 26.10.2014 proběhla oslava k výročí 300 let kostela Nejsvětější trojice v Kolči. Tuto akci připravil Nadační fond Koleč ve spolupráci s naší obcí. Zapojili se i místní občané, zapůjčením svých osobních věcí vztahující se právě ke kostelu, které byly součástí výstavy, za coţ pořadatelé ještě jednou děkují. Kromě vystavených věcí, kronik kostela a obce, dobových fotografií a pohlednic byl připraven doprovodný program. Koncert písničkářky S.Klímové přímo v kostele a divadelní představení divadelního spolku UCHO, které uvedlo hru W. Shakespeara „ Něco za něco“. První adventní neděli, která letos připadla na 30.11.2014, došlo k rozsvícení vánočního stromečku. Při této příleţitosti, vystoupily se svým programem děti z mateřské a základní školy. Bohuţel, tentokrát děti a dospělé potrápila aparatura a špatné ozvučení, ale i přesto se dětem jejich program velice povedl a navodily všem přítomným krásný předvánoční čas. Rovněţ vystoupení dětského krouţku tance se vydařilo a upoutalo světelnými efekty. Na závěr zazpívala Andrea Jarošová a tím udělala skutečnou tečku za touto oslavou k zahájení adventu.
Poslední akce, která v naší obci proběhla, byla dne 13. 12.2014 Mikulášská nadílka, která se konala v kulturním domě v Kolči. Ani letos nechyběl Mikuláš s andělem a čerty a bohatý program zpestřený tentokrát klaunem Sylva de Loom.
Všechny akce byly svým způsobem připomenutím tradic. Bohatá účast nejen z naší obce, ale i okolí svědčí o zájmu na jejich udrţení. A tak se můţeme těšit, ţe v příštím roce se budou nejen opakovat, ale třeba se jich podaří uspořádat více a oţivit tak nejen tradice, ale i vztahy mezi lidmi kolem nich. Lze se jen domnívat, ţe ti co raději sedí pohodlně doma, hlasují „NE“, ti co připravují akce nebo se jich aktivně účastní, na to nemají čas. redakce Ať je hodně dárečků u Vašeho stromečku, v každém ať je zabalen jeden šťastná každý den. Příjemné prožití vánoční svátků a rok 2015 přeje redakce
