ORANŽOVÁ STUHA roku 2014
2-3
Obsah O soutěži Vesnice roku . . . . . . . . . 6 - 7 Bozkov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 - 11 Brandov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 - 15 Bystřice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 - 19 Cetkovice . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 - 23 Hošťálková . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 - 27 Krásná . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 - 31 Lípa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 - 35 Mořice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 - 39 Osík. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 - 43 Příchovice . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 - 47 Skalice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 - 51 Uhlířov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 - 55 Vraný. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 - 59
4-5
Slovo ministra Vážení přátelé venkova, publikace, která se Vám dostává do rukou, představuje ohlédnutí za 20. ročníkem soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova. Letošního jubilejního ročníku soutěže se účastnilo 306 obcí. Toto nemalé číslo přihlášených svědčí o tom, že vznikla tradice, která motivuje obyvatele v regionech aktivně zvelebovat své obce.
V této publikaci si můžete prohlédnout obce oceněné v krajském kole a vítěze celostátního kola Oranžové stuhy, kteří získají od Ministerstva zemědělství finanční odměnu pro svůj další rozvoj. Věřím, že nejen finanční částka, ale i získaný prestižní titul bude pro obce do budoucna další motivací ke zlepšování života na venkově.
Pro Ministerstvo zemědělství je rozvoj venkova jednou z priorit, a proto se soutěže Vesnice roku účastní jako jeden ze čtyř vyhlašovatelů již poosmé. Ve své gesci má udílení ocenění Oranžová stuha. Jsme rádi, že se můžeme podílet na vyhledávání a zveřejňování příkladů dobré praxe v rozvoji venkova. V rámci ocenění Oranžová stuha se snažíme ohodnotit obec, která nejlépe spolupracuje se zemědělskými a lesnickými subjekty. V rámci ocenění se posuzuje například spolupráce s místními zemědělskými podniky v oblasti péče o veřejná prostranství a kulturní krajinu, spolupráce při výrobě místních produktů a jejich marketingu, spolupráce při využití netradičních zdrojů energie, ale také třeba celkové zapojení zemědělců do kulturního dění v obci. Záběr celé soutěže Vesnice roku je však daleko širší.
Srdečně blahopřeji všem obcím, které získaly ocenění, a přeji jim mnoho úspěchů, síly a nadšení do dalšího zvelebování venkova.
Marian Jurečka ministr zemědělství
6-7
O soutěži Vesnice roku v Programu obnovy venkova Do letošního jubilejního 20. ročníku soutěže Vesnice roku se přihlásilo celkem 306 obcí. Cílem soutěže je snaha povzbudit obyvatele venkova k aktivní účasti na rozvoji svého domova, zveřejnit rozmanitost a pestrost uskutečňování programů obnovy vesnic a upozornit širokou veřejnost na význam venkova. Soutěže se mohou zúčastnit obce, i se statutem města a městyse, vesnického charakteru, které mají maximálně 7 500 obyvatel, a které mají zpracovaný Program obnovy vesnice (více o podmínkách soutěže na www.vesniceroku.cz).
Vyhlašovatelé soutěže: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Spolek pro obnovu venkova ČR Ministerstvo zemědělství Svaz měst a obcí ČR Spoluvyhlašovatelé soutěže: Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR, Kancelář prezidenta republiky, Folklorní sdružení ČR, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Sdružení místních samospráv, Svaz knihovníků a informačních pracovníků a jednotlivé kraje. Soutěž je organizována ve dvou kolech – krajském a celostátním. V rámci krajských kol jsou udělována následující hlavní ocenění: Zlatá stuha – vítěz krajského kola Vítězná obec zpravidla nejvíce a jednoznačně osloví komisi a vyváženě obstojí ve všech posuzovaných oblastech, jako jsou prezentace společenského života, aktivit občanů a podnikatelů, celkový obraz vesnice, úsilí o kvalitní občanskou vybavenost a infrastrukturu, spolupráce obyvatel, péče o zeleň, přírodní prvky a veřejná prostranství, práce s mládeží, zájem o historii, tradice a okolí, úroveň zpracování koncepčních dokumentů, ale také využívání informačních technologií. Modrá stuha – za společenský život Znakem společenského života vesnice je mj. to, že jej vytvářejí lidé nejen pro ostatní, ale i pro sebe. Hodnotí se také péče o duchovní hodnoty obce, utužování venkovské komunity a návaznost na tradice. Bílá stuha – za činnost mládeže Oceňovány jsou aktivity místních spolků v oblasti výchovy mladé generace, práce s dětmi v knihovně či vytváření podmínek pro trávení volného času.
Zelená stuha – za péči o zeleň a životní prostředí Oceňovány jsou také snahy o revitalizaci navazující otevřené krajiny, např. výsadby tradičních stromořadí a obnova druhové skladby. Oranžová stuha – za spolupráci obce se zemědělským subjektem Cílem ocenění je povzbudit představitele obcí, zemědělce hospodařící v obci a občany ke vzájemné spolupráci, která povede ke zvelebování obce a ke zlepšení života na venkově. Jsou vyhledávány, zveřejňovány a oceňovány příklady dobré spolupráce obce a zemědělského subjektu (zemědělského nebo lesnického podniku) či obce a místní dobrovolné organizace z resortu zemědělství (např. myslivců, rybářů, včelařů). Partnerství ze strany obce může být naplňováno také v rámci dobrovolného svazku obcí nebo Místní akční skupiny. Ocenění je udělováno od roku 2007 a od tohoto roku se Ministerstvo zemědělství účastní soutěže jako jeden z jejích vyhlašovatelů. Letos proběhl již 8. ročník Oranžové stuhy. Krajská kola soutěže Vesnice roku se uskutečnila v květnu a červnu. Celostátní hodnotitelská komise poté navštívila obce oceněné Oranžovou stuhou v krajských kolech v týdnu 8. 9. – 12. 9. 2014. Posuzovala obce podle hodnotících kritérií a vybrala jednu obec, která se stala nositelem titulu Oranžová stuha České republiky roku 2014. S oceněním Oranžová stuha je spjata finanční odměna ve formě dotace rozpočtu Ministerstva zemědělství z Programu obnovy venkova administrovaném Ministerstvem pro místní rozvoj. Obec, které bylo uděleno ocenění v rámci krajského kola soutěže, bude mít možnost získat dotaci (dle pravidel programu) až do maximální výše 600 tis. Kč. Obec oceněná v rámci celostátního kola bude mít možnost získat dotaci do maximální finanční výše 800 tis. Kč. Více o soutěži naleznete na subportálu Venkov na webu www.eagri.cz.
Hodnotící kritéria: U hodnocených obcí se posuzuje: Podíl místních zemědělských subjektů na zaměstnanosti obyvatel obce, spolupráce při péči o veřejná prostranství a kulturní krajinu, koncepční dokumenty a společné projekty, místní produkty a jejich marketing, využití netradičních zdrojů energie, nezemědělské aktivity a také prezentace obce během hodnocení, připravenost obce, organizace návštěvy, celkový dojem obce, zpracování Jednotné informace o obci. Členové celostátní hodnotitelské komise: Ing. Jitka Žaloudková, Ministerstvo zemědělství, odbor Řídící orgán Programu rozvoje venkova Ing. Kateřina Mračková, Ministerstvo zemědělství, KAZV Olomouckého kraje Ing. Karel Šilpoch, Ministerstvo zemědělství, KAZV Středních Čech a Prahy Ing. František Winter, Národní síť Místních akčních skupin ČR Ing. Josef Souček, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu Ing. Stanislav Rampas, Spolek pro obnovu venkova ČR
8-9
Bozkov Oranžová stuha Libereckého kraje roku 2014 okres kraj NUTS II adresa obecního úřadu
počet obyvatel rozloha obce členství obce
Semily Liberecký Severovýchod Bozkov 270, 512 13 Bozkov www.obecbozkov.cz 547 680 ha Mikroregion Pojizeří MAS Brána do Českého ráje, o.s.
Liberecký kraj Bozkov
Praha
Brno
První písemná zpráva o podkrkonošské obci Bozkov pochází z roku 1356. Koncem 14. století patřila do panství rodu Valdštejnů a za její historii se zde vystřídala celá řada rodů. Roku 1923 byl Bozkov povýšen na městys. Obec se se svou polohou na úpatí Krkonoš a těsně za branami Českého ráje těší čilému turistickému ruchu. Rovněž zpřístupněné Bozkovské dolomitové jeskyně jsou pro turisty velkým lákadlem.
10 - 11
Obec dnes V obci najdete jeden dominantní zemědělský podnik – akciovou společnost s názvem Agrocentrum Jizeran a.s. Agrocentrum velmi ochotně spolupracuje s obcí Bozkov na široké škále společných projektů. Asi nejdůležitější jsou ty, které se týkají pořádku a zvelebování obce. Obec Bozkov díky tomu nemusí investovat své prostředky do nákupu a provozu komunální techniky a raději objednává služby u Agrocentra za výhodných podmínek. Nezanedbatelnou roli hraje tato spolupráce na projektech týkajících se územního plánování a protierozních opatření. Okolní pozemky v katastru jsou obsety protierozními pásy, v případě znečištění obecního majetku se Agrocentrum spolupodílí na odklizení a nápravě škod. Rovněž výborná je spolupráce při zimní údržbě komunikací a úklidu sněhu.
Agrocentrum je spolupořadatelem bohaté sportovní a kulturní činnost místních spolků, vychází jim vstříc zapůjčováním obhospodařovaných pozemků a budov a mnohdy bez nároku na odměnu zabezpečí po akci úklid tak, aby nedošlo k poškozování životního prostředí.
Další důležitou firmou z pohledu zemědělské činnosti je ROKA, spol. s r.o. Ta se zabývá obchodní činností v oboru hnojiv a zemědělských komodit. Spolupráce obce s touto firmou je rovněž na velmi dobré úrovni. Obě zemědělské firmy se z velké části podílejí na úpravě veřejné zeleně a podílí se na opravách a budování liniových staveb, vodovodu, kanalizace ve vlastnictví obce Bozkova. Mají prakticky největší podíl na zaměstnávání obyvatel v obci a to i přespolních. S obcí pravidelně konzultují nabídku volných pracovních míst. Většina ostatních fyzických osob podnikajících v zemědělské nebo lesnické výrobě s obcí svoji činnost projednává a společně vytvářejí dobré podmínky pro zaměstnávání občanů.
V Bozkově rovněž velmi dobře pracuje Myslivecké sdružení, kde vedle činnosti vycházející ze zákona pořádá kulturní akce jako je ples, přednášky pro žáky místních a přespolních školských zařízení a ve spolupráci s místní církví organizuje Svatohubertskou mši. V obci působí osm majitelů včelstev, kteří se snaží čerpat prostředky z programů na osvětu a doškolování stávajících a nových členů.
Zajímavostí je jistě fungování základní organizace České speleologické společnosti, která svojí činností přispívá k poznávání podzemí, krasu a geologie. Obec se podílí na vydávání propagačních materiálů, cykloturistických map a dalších tiskovin tak, aby prezentovala bohatou spolkovou, sportovní a kulturní činnost a prezentovala venkov v celé své kráse.
Obec Bozkov se v posledních letech soustředí na využívání prostředků z Operačního programu Životní prostředí a realizuje projekty týkající se snižování energetické náročnosti veřejných budov. Projekty i vlastní práce jsou projednávány s místními občany tak, aby byli občané spokojeni i po stránce estetické. Na střeše mateřské školy byla v roce 2010 vybudována fotovoltaická elektrárna a neefektivní topný systém v budově byl v roce 2011 nahrazen zdrojem z tepelného čerpadla. Dále byla tepelná čerpadla instalována na budově kabin sportovního zařízení. V budově základní školy byl v roce 2013 instalován nízkoemisní kotel. Obec se v současné době podílí na podobných úsporných opatřeních a úpravách místní sokolovny. Realizovaná opatření kromě finančních úspor přináší také snížení zatížení životního prostředí v obci. Dalším společným projektem je naučná stezka ,,Údolí Vošmendy“, jejíž realizace právě probíhá. Tato naučná stezka by měla posloužit nejen jako rozšíření nabídky aktivit pro turisty, ale i jako prezentace ochrany přírody, krajinotvorby a zemědělské činnosti na české vesnici.
Největším společným projektem zemědělských podnikatelů, obce a místních spolků je ,,Závod traktorů“. Zde je prezentována nejen technika a zemědělské vybavení z let minulých společně se supernovými modely, ale i produkty regionálních výrobců a zpracovatelů zemědělského zaměření.
12 - 13
Brandov Oranžová stuha Ústeckého kraje roku 2014 okres kraj NUTS II
Most Ústecký Severozápad
adresa obecního úřadu
Rudé armády 251, 435 47 Brandov www.brandov.cz
počet obyvatel rozloha obce členství obce
229 1 230 ha MAS Sdružení Západní Krušnohoří Svazek obcí v regionu Krušných hor Severočeské sdružení obcí Svaz měst a obcí ČR
Ústecký kraj Brandov
Praha
Brno
První dochovaná písemná zmínka o Brandově pochází z roku 1549, svůj název původní ves nejspíše přejala od svého pravděpodobného zakladatele Němce Branda. Obec Brandov se nachází v severozápadním výběžku Krušných hor, při státní hranici se SRN. Svou polohou má obec významný potencionál rekreačního sídla s vyšším počtem slunečních dní jak v podkrušnohorské oblasti. Velmi často je navštěvována turisty a cyklisty, kteří využívají udržovaných cyklotras s možností průjezdu přes hraniční stezku do SRN.
14 - 15
Obec dnes
V obci hospodaří dva zemědělské subjekty: Jaroslav Sýkora a Jiří Sejval, kteří obhospodařují cca 315 ha pozemků. Vzhledem k náročným horským podmínkám využívají své pozemky převážně pro sečení a spásání skotem. Oba zemědělci dlouhodobě úzce
spolupracují s obcí a to zejména údržbou zeleně a místních komunikací v zimním období. Obec prodala v roce 2009 panu Sýkorovi areál objektu bývalé zbrojovky, který jej postupně rekonstruuje a využívá jako zázemí pro své podnikání. Vznikla zde farma s chovem koní, ovcí a skotu. Pan Sýkora například chová masné plemeno skotu Salers z Francie, které vyhovuje nadmořské výšce 1000 m n. m. Oba zemědělské subjekty hospodaří bez použití chemických přípravků. Subjekty poskytují obci pomoc svojí technikou při různých stavebních pracích, např. rekonstrukce hasičské zbrojnice, autobusových čekáren, výkopové práce a další. Zemědělci podporují zaměstnanost v obci zaměstnáváním sezónních pracovníků.
Pan Sýkora získal od obce v roce 2008 lyžařský vlek, kde postupně vybudoval zázemí (bufet), dětské hřiště a příjezdovou komunikaci vč. osvětlení. Občerstvení mohou využít i cykloturisté a další návštěvníci. Pan Sejval prodal obci v roce 2014 část pozemku, na kterém bude postupně realizována výstavba 9 rodinných domů. V dalším období bude spolupráce pokračovat odkoupením další části a celkem bude vystavěno 18 domů. V zahrádkách, ale i na veřejných prostranstvích, obec podporuje pěstování typických rostlin Krušných hor – lupiny a náprstníku.
16 - 17
Bystřice Oranžová stuha Královéhradeckého kraje roku 2014 okres kraj NUTS II adresa obecního úřadu
počet obyvatel rozloha obce členství obce
Jičín Královéhradecký Severovýchod Bystřice 111, 507 23 Libáň www.obecbystrice.cz 350 701,8 ha MAS Otevřené zahrady Jičínska Svazek obcí Mariánská zahrada
Bystřice
Praha
Královéhradecký kraj
Brno
První písemná zmínka o dnešní obci je z roku 1396. Nálezy keramiky z obce a jejího bezprostředního okolí posouvají však její existenci do konce předchozího století, kdy byl kraj záměrně plošně kolonizován. Střepy nalezené na území Bystřice potvrzují v tomto místě osídlení z doby hradištní (10. století).
18 - 19
Obec dnes V Bystřici působí akciová společnost AGRO BYSTŘICE a.s. (dále také „Agro“), Zemědělské družstvo Bystřice a soukromí zemědělci. Agro obhospodařuje 2400 ha zemědělské půdy, z toho 2200 ha orné půdy a 200 ha luk. Na těchto pozemcích pěstuje obiloviny, pícniny, olejniny, cukrovku, mák, kukuřici a brambory. Neméně důležitý je i chov dojných krav a jatečných býků.
Mezi soukromé zemědělce v obci patří: Dovol J., hospodaří na 60 ha (pšenice ozimá a řepka). Havel P., jenž hospodaří na ploše 70 ha (pšenice, ječmen, oves, řepka, brambory, vojtěška, kukuřice a hrách - krmivo pro dobytek), chová hovězí dobytek (výkrm býků a krav bez tržní produkce mléka), prasata (prasnice a odchov selat, výkrm prasat), koně (poníci), kozy, propaguje prodej přímo ze dvora (hovězí, vepřové maso), dodává brambory do školních jídelen a k tomu má 140 trvalých odběratelů. Komárek J. hospodaří na 25 ha (pšenice, ječmen, brambory, cukrovka) a soustředí se na živočišnou produkci. Košťák L. se orientuje převážně na živočišnou výrobu. Pažout M. obhospodařuje 20 ha orné půdy (řepka, pšenice, ječmen, cukrovka) a soustředí se
jen s obcí, ale i s myslivci. Zajišťuje jim např. včasné informování o přípravě sklizně, aby vyhnali srnčí z porostů.
na výkrm býků. Ing. Alice Bartoňová pěstuje zeleninovou sadbu, bylinky, jarní květiny a trvalky. Straka J. se věnuje lesnictví - hospodaří na 2 ha lesa. AGRO BYSTŘICE a.s. a všichni soukromí zemědělci obci pomáhají svojí technikou (např. spolupráce v rámci úklidu a jiných prací v obci), podílí se na společenských akcích jak finančně, tak i vlastními výpěstky do tombol. Na veřejných prostranstvích obce se udržují zejména lípy a zemědělské subjekty se podílejí na vysazování lip nových.
Kromě zmíněných zemědělských subjektů zde působí myslivci, rybáři, včelaři, hasiči, holubáři a chovatel koňů. Sbor dobrovolných hasičů a hasiček se aktivně zapojuje do práce pro obec - pomáhá s odvozem kovového šrotu, hasiči se aktivně podílejí na brigádách (stavba hasičské nádrže, úklid obce), pravidelně uklízí a udržují zbrojnici. Rybáři se starají o místní rybník Repšák, osekávají okolí rybníka, spolupracují se soukromníky – dostávají od nich zadinu. V bystřickém potoce, který se vlévá do Repšáku, se objevily vydry, což dokazuje
čistotu prostředí. Myslivci každoročně pořádají poslední leč, ceny do tomboly obstarávají sami (daněk, kanec, srna, zajíc, kachna, bažant). Hospodářské objekty Agra sídlí na okraji obce. Zemědělci se snaží zmírnit ježdění velkými stroji po obci, proto využívají „zadní“ vjezd do svého areálu. Je tak minimalizováno znečistění obecních komunikací a hluk v obci. Vypěstované produkty, zejména brambory, nabízí k prodeji nejen svým zaměstnancům, ale i dalším občanům a široké veřejnosti. Brambory vypěstované Agrem jsou dodávány formou sponzorského daru do kuchyně místní mateřské školy. AGRO BYSTŘICE a.s. se zapojuje i do udržování zelených ploch, trávníků, vzrostlé i nově vysazené zeleně, odváží posekanou trávu. Pomáhá především při náplavě bahna, kdy je potřeba vyčistit koryto potoka. Podstatné je především ochotné poskytnutí techniky pro práci (jeřáb, JCB). Aktivní zapojení v udržování čistoty a pořádku na veřejných prostranstvích v obci je další významnou aktivitou, patří sem zejména zametení silnic po sezoně, vyhrnování sněhu, poskytování zemědělské techniky. Agro pomáhalo při údržbě budoucích stavebních parcel v obci, poskytlo autodopravu na navezení podloží na hřiště a odstranění náletového porostu podél potoka u hřiště. Udržuje a opravuje veřejné osvětlení a rozhlas. Spolupracuje ne-
Spolupráce Agra s obcí probíhá i na výchovné a vzdělávací rovině. Děti z bystřické mateřské školy se v rámci vzdělávacího programu seznamují s místní zemědělskou výrobou. Konají se různé tematické prohlídky nejen pro děti, ale i pro občany při společenských akcích. Agro se účastní ukázek zemědělské techniky pro veřejnost, například na Den dětí.
20 - 21
Cetkovice Oranžová stuha Jihomoravského kraje roku 2014 okres kraj NUTS II adresa obecního úřadu
počet obyvatel rozloha obce členství obce
Blansko Jihomoravský Jihovýchod Náves 168, 679 38 Cetkovice www.cetkovice.cz 754 853 ha Mikroregion Malá Haná MAS Partnerství venkova
Praha
Cetkovice
Brno Jihomoravský kraj
Cetkovice jsou stará zemědělská osada, malebně rozložená ve východní části Malé Hané v nadmořské výšce 395 m. Půvabná krajina je na západě vroubena malebnými kopci a kopečky Českomoravské vysočiny, na jihovýchodě smaragdovými lesy Drahanské vrchoviny. Jméno obce je původu slovanského a prozrazuje, že vesnice kdysi patřila rodu, který vedl Cetek, a jehož čeleď, tj. příslušníci rodiny, se nazývali Cetkovici. První písemné zmínky o kraji kolem Cetkovic pocházejí z konce 11. století, avšak dle četných archeologických nálezů lze usuzovat, že nejstarší obyvatelstvo sídlilo na katastru obce již v předhistorickém období.
22 - 23
Obec dnes Obec má historicky ryze zemědělský charakter. Tomu odpovídá i architektura a zemědělské statky. Původní zemědělské družstvo bylo transformováno na akciovou společnost, která hospodaří na většině pozemků v katastru. V obci dále hospodaří soukromí zemědělci, kteří prodávají vlastní produkci „ze dvora“. Jedná se především o prasata, hovězí maso, drůbež, brambory, cibuli, česnek a obiloviny. Místní producenti se podílí na organizaci „Obecních zabíjačkových hodů“.
Zemědělská akciová společnost (VOS zemědělců a.s.) důsledně hospodaří v pásmech hygienické ochrany u místních zdrojů pitné vody. Akciová společnost nedávno otevřela v sousední obci bioplynovou stanici. Obec tak v rámci vzájemné spolupráce naváží zbytky biologicky rozložitelných odpadů do tohoto zařízení. Tím ekologicky likviduje své odpady a zároveň podporuje obnovitelné zdroje energie. Ohrožené pozemky byly osety travním porostem. Příkladem spolupráce bylo i uvolnění potřebných pozemků pro stavbu vysokotlaké přípojky plynu, včetně zajištění jejich rekultivace či pomoc s opravou a zimní údržbou místních komunikací.
Na území obce podniká lesnická firma LESCUS. V její činnosti převládá příprava sazenic lesních dřevin. Technologie použitá pro pěstování je ojedinělá nejen v celé republice, ale i v Evropě. Používá speciální švédskou technologii pěstování krytokořených semenáčků – technologie BCC na vzduchovém polštáři. Tato firma se na základě smluvních vztahů příkladně stará o obecní lesy, kterých má obec Cetkovice 125 ha. Organizuje zde i ukázky svých aktivit pro děti z okolních škol i pro své zákazníky. Firma se také zabývá lesním „školkařstvím“. Obec prodala společnosti LESCUS roklinky, kde byly vytvořeny záchytné nádrže na vodu pro zalévání v lesních školkách. Zároveň slouží k přírodnímu koupání a dotvářejí nový ráz této části obce.
Dále obec spolupracuje s místními rybáři. Jednak se v obci nachází 3 lovné rybníky a také obec umožňuje ve svých prostorách konání rybářského kroužku při Domu dětí a mládeže Boskovice. Rybáři se také podílejí na úklidu a údržbě rybníku (sečení, prořezávka stromů, úklid odpadů).
Se zemědělci je příkladná spolupráce a fungující komunikace v oblasti informovanosti např. o rozvozu kejdy, polních hnojištích či rozvozu chlévské mrvy. Obec potom informuje dále občany a tím se předchází případným nepříznivým vlivům této činnosti. Technika zemědělců je využívána i při úklidu a údržbě obce.
Místní myslivci, sdružení v Honebním společenství Cetkovice – Světlá, pomáhají organizovat společenský život v obci, hospodaří na obecních pozemcích, kde pěstují obiloviny pro zimní krmení zvěře. Dále spolupracují se zemědělci při odstřelu přemnožené zvěře. Pomáhají také při senoseči s vyháněním mladé zvěře z travních porostů před jejich kosením.
Cetkovice mají vybudován protipovodňový a protierozní systém. Jedná se o realizaci komplexní revitalizace toků a nádrží včetně protierozního opatření a vybudování „průlehů“ a suché nádrže na následný pozvolný odtok zadržené vody. Úpravy přinesly částečné zlepšení celého systému vodního režimu, byla provedena výsadba kolem toků, včetně zbudování tůněk a mokřadů v úseku nad obcí za rybníkem „Vrbovec“. Celý systém je doplněn novým digitálním povodňovým plánem, varovným a vyrozumívacím systémem vč. srážkoměru s hladinoměrem na tomto rybníce.
Obec také ve spolupráci s touto firmou obnovila alej ovocných stromků na tzv. „Stojánku“. Zde byly vysázeny za pomoci místních zahrádkářů staré odrůdy ovocných stromků (jabloně, hrušky, švestky – příklady vysázených druhů - matčino, jadernička, durancie, meteor, řechtáč apod.).
Příkladná je spolupráce s Farmou CH, která provozuje agroturistiku (projížďky na koních). Farmu nenavštěvují jen místní, ale i děti a dospělí z celého okolí (pravidelně děti z Domu dětí a mládeže z Letovic). V neposlední řadě Farma CH pořádá například dětské tábory (zázemí u nich mají v místní ZŠ) či dětská odpoledne.
Na území obce pracuje 10 včelařů, kteří jsou organizovaní ve Včelařském sdružení Knínice. Tito produkují a prodávají med a medovinu. Produkty jsou nabízeny na obecní akci „Rozsvěcení vánočního stromu s jarmarkem“.
24 - 25
Hošťálková
1. místo v celostátním kole ocenění
Oranžová stuha Zlínského kraje roku 2014 okres kraj NUTS II adresa obecního úřadu počet obyvatel rozloha obce členství obce
Vsetín Zlínský Střední Morava Hošťálková 3, 756 22 Hošťálková www.hostalkova.cz 2 206 2 689 ha Svaz měst a obcí ČR MAS Podhostýnska, o.s. Spolek pro obnovu venkova ČR Sdružení obcí pro rozvoj mikroregionu střední Vsetínsko Sdružení obcí mikroregionu Vsetínsko Sdružení měst a obcí Východní Moravy
Praha
Hošťálková
Brno
Zlínský kraj
Hošťálková byla založena v období selské a pasekářské kolonizace, pravděpodobně ve 14. století, avšak první písemná zpráva o ní je z roku 1505. Do roku 1678 byla Hošťálková součástí vsetínského panství. V jeho držení se vystřídala řada příslušníků urozených rodů. Od 16. století v souvislosti se vzrůstem obyvatelstva dochází ke snahám o rozšíření orné půdy na úkor lesů, které náležely vrchnosti. Všechna půda v Hošťálkové s výjimkou údolí byla v roce 1834 charakterizována jako neúrodná. Pro obživu obyvatel měla velký význam těžba a doprava dřeva.
26 - 27
Obec dnes Obec spolupracuje se zemědělskými subjekty v řadě oblastí. Spolupráce obce a zemědělského družstva je na dobré úrovni, kdy obec pronajímá své zemědělské pozemky družstvu k užívání a jako protislužbu družstvo obci poskytuje veškerou techniku a použitelné prostředky pro dění v obci, např. v případě povodní nebo jiných problémů. Na orné půdě, která je na svažitějších pozemcích, zakládá zemědělské družstvo protierozní pásy a zatravňovací pásy. Dále vytváří tzv. biopásy, které osévá na orné půdě okolo lesních porostů anebo také napříč jednotlivých honů, které slouží také k zadržení vody, splachů půdy a dále slouží jako koridor pro přecházení zvěře. Družstvo se zabývá zejména chovem hovězího dobytka, především dojnic a s tím související produkcí mléka. Další oblast podnikání představuje produkce masa a chovného materiálu. V obci jsou podporovány místní produkty, což se projevuje například prezentací a možností prodeje na místních společensko-kulturních akcích, na jarmarcích, kde již tradičně prodávají své produkty např. včelaři (medovina, med, přírodní léčivé prostředky) či chovatelé (ovčí nebo kravský sýr, tvaroh a jiné výrobky) apod. Každým druhým rokem se v obci koná Výstava drobného zvířectva, které se účastní se svými zvířaty chovatelé z celého okresu.
v lese. Za zmínku ale stojí pořádání soutěží - vztah ke koním má v obci hluboké kořeny, což se projevuje v mnoha oblastech jejího života. Jedenkrát až dvakrát v roce jsou pořádány „koňácké závody“, např. kvalifikace na Mistrovství v kombinovaných soutěžích pro chladnokrevné koně a Westernová jízda amazonek.
Obec poskytuje pro tyto výstavy celý prostor zámeckého areálu, včetně pomoci při technickém zabezpečení.
Obec také spolupracuje se včelaři, jejichž spolek byl založen již v roce 1920. Sdružuje včelaře ze tří obcí: Hošťálková, Ratiboř a Kateřince. V současné době je v obci 28 včelařů. Aktivně se účastní obecních akcí, které využívají pro prezentaci jak celého spolku, tak i pro prezentaci svých výrobků. Mezi další neopomenutelné spolky patří Myslivecké sdružení Grůň (dále „MS Grůň“). Jeho hlavní aktivity jsou lov a odchyt divokých zvířat včetně souvisejících činností. Honitba MS Grůň se každoročně podílí na pořádání kynologických akcí v působnosti okresního mysliveckého sdružení
Vsetín. Mezi tyto akce patří např. honičské zkoušky loveckých psů, které co do náročnosti zkoušek loveckých psů patří k těm velmi náročným. Mysliveckému sdružení náleží myslivecká chata, která je mimo činnost sdružení také celoročně téměř každý víkend využívána k pořádání různých oslav či svatebních hostin a disponuje i ubytovacími kapacitami. Dále v obci působí spolek chovatelů koní. Koně využívají lesní dělníci při své práci
Všechny tyto spolky včetně obecních spolků nezemědělského charakteru se pravidelně účastní každoročních celoobecních úklidových akcí, v rámci kterých probíhá čištění potoků, lesů, příkopů u cest, veřejných prostranství apod. Drobní farmáři každoročně zapůjčují pár kusů ze svého chovu k pořádání „živého Betlému“.
28 - 29
Krásná Oranžová stuha Karlovarského kraje roku 2014 okres kraj NUTS II adresa obecního úřadu
počet obyvatel rozloha obce členství obce
Karlovarský kraj
Cheb Karlovarský Severozápad Krásná 196, 351 22 Krásná www.obeckrasna.cz 519 2 185 ha Sdružení Ašsko Sdružení Přátelé v srdci Evropy MAS 21 o.p.s
Praha
Krásná
Brno
Obec Krásná je nejzápadnější obec ČR s vlastním obecním úřadem. Nachází se v západní části ašského výběžku v nadmořské výšce 653 m n.m. Krásnou protínají cyklotrasy, které propojují Českou republiku s Německem jak na bavorské, tak na saské straně. V zimním období jsou tyto trasy využívány jako běžecké tratě, jež jsou strojově upravovány. Nejstarší stavbou v obci je dům č.p. 89. Jedná se o hrázděnou stavbu z roku 1793. V historických pramenech se obec připomíná poprvé v první polovině 14. století. Tehdy byla tvořena dvěma částmi s názvy Horní a Dolní Schönbach. První písemná zmínka byla učiněna v listině krále Jana Lucemburského z roku 1331, kterou vydal pánům z Neuberga a osvobodil jimi držená léna od daní, platů a dávek.
30 - 31
Obec dnes V obci Krásná hospodaří několik zemědělských subjektů, z nichž dva hospodaří v režimu ekologického zemědělství. Zemědělci obhospodařují jak své pozemky, tak pozemky obecní. Obec sumarizovala všechny zemědělské pozemky a ty pronajala místním zemědělcům. Ti zajištují pro obec sekání a odvoz trávy, zapůjčují svou techniku pro údržbu veřejných ploch, zajišťují zimní údržbu, a to včetně odvozu sněhu a zpřístupnění v zimních měsících nedostupných oblastí Krásné. Zemědělci, kromě již zmíněného, spolupracují také při pořádání kulturních, sportovních a společenských akcí - pomáhají svou technikou, zapůjčují vlastní produkty, akce sponzorují, poskytují též věcné dary.
Vedení obce Krásná poskytuje místním zemědělcům poradenskou činnost, a to v oblasti získávaní dotačních podpor z různých operačních programů a Programu rozvoje venkova. Dále jim zprostředkovává informace a snaží se je zapojit do spolupráce s místní akční skupinou – MAS 21.
V Krásné již několik let funguje Jezdecký klub, členský průkaz má několik desítek dětí. Na vedení klubu se podílí také člen obecního zastupitelstva. Součástí environmentální výchovy v místní nově vybudované mateřské škole je pravidelná návštěva statku, kde klub funguje. Děti mají možnost seznámit se s tím, jak se chovají krávy, koně, kozy, malá domácí zvířata, mohou zcela bezpečně, v kruhové jízdárně, vyzkoušet jízdu na koních atd.
Obec intenzivně spolupracuje s Mysliveckým sdružením Smrčina. Tomuto seskupení bezplatně pronajímá území honitby. Myslivci dvakrát do roka pořádají v místní sokolovně Mysliveckou zábavu, jejíž výtěžek zpět investují do nákupu potravy pro zvěř na tomto území. Pro děti myslivci dělají několikrát ročně interaktivní besedy. Pořádají také tematizované procházky do lesa. Na podzim krásenské děti ve „školkovém“ a „školním“ věku sbírají podzimní plody (kaštany, žaludy, bukvice), jež zčásti předávají zmíněnému mysliveckému sdružení a zčásti zkrmují samy ve vlastním, pro tyto účely nově postaveném, krmelci.
vání v Obci Krásná“, jehož součástí je zakoupení mobilní kompostárny a kompostérů pro občany, zajištění svozu „zeleného“ odpadu. Krásná klade velký důraz na třídění odpadu a jeho následné využití. Pro tyto účely byla z Operačního programu Životní prostředí zakoupena technika pro svoz separovaného odpadu a nádoby na jeho ukládání. Krásná spolupracuje také s rybáři, jimž pronajímá rybníky ve svém katastru. Rybáři se starají nejen o uvedené rybníky, ale i o přilehlá prostranství. Pořádají veřejné výlovy, vánoční prodej ryb, aktivně se účastní akcí pořádaných pro děti.
Obec pravidelně doplňuje výsadbu místních alejí, zakládá i aleje nové. V současnosti má schválený projekt „Regenerace zeleně v Obci Krásná“, jenž řeší novou výsadbu a výstavbu nových úkrytů a útočišť pro malé živočichy a ptactvo. V obci je značně rozšířeno včelařství, věnuje se mu zde mnoho občanů. Krásná jim poskytuje pozemky pro umístění úlů a též prostředky potřebné pro léčení včelstev. Včelaři pořádají pro místní děti a mládež edukativní besedy, své výnosy poskytují obci pro její prezentaci. Důležitým tématem pro obec Krásnou je odpadové hospodářství, a to včetně zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Vedení obce realizuje projekt „Komposto-
32 - 33
Lípa
2. místo v celostátním kole ocenění
Oranžová stuha kraje Vysočina roku 2014 okres kraj NUTS II adresa obecního úřadu
počet obyvatel rozloha obce členství obce
Havlíčkův Brod Vysočina Jihovýchod Lípa 93, 582 57 Lípa www.lipa.hbnet.cz 1 109 1 470 ha MAS Českomoravské pomezí o.p.s
Praha
Lípa
Kraj Vysočina
Brno
První písemná zmínka o vesnici Lípa pochází z roku 1351, kdy se nazývala německy Shönlinden – Krásné Lípy. Při kolonizaci zdejší krajiny sem přicházelo za prací mnoho německých horníků s rodinami. V okolí začala probíhat v té době těžba rudy obsahující stříbro. Husté lesní porosty měly velké množství statných lip. Zřejmě proto vznikl název vesnice po těchto krásných a voňavých stromech. Název obce se několikrát měnil, až se nakonec v roce 1854 ustálil název Lípa, který používá obec dodnes.
34 - 35
Obec dnes Na území obce hospodaří dvě zemědělské právnické osoby a čtyři soukromě hospodařící zemědělci. Obec má převážně zemědělský charakter. Zemědělské subjekty jsou nejen významnými zaměstnavateli místních obyvatel, ale také se aktivně zapojují do dění v obci. Oblast spolupráce zahrnuje především péči o zeleň, údržbu obecních komunikací v zimních, ale i letních měsících, zapůjčování techniky, dopravu, skladování pohonných hmot, opravu techniky a spolupráci při společenských akcích.
Zemědělská akciová společnost jako největší subjekt v obci dodržuje standardy dobrého zemědělského a enviromentálního stavu (GAEC). Obec i zemědělský podnik úzce spolupracují a mají společný zájem také na protierozních opatřeních. Při hospodaření na svažitých a mírně erozně ohrožených pozemcích jsou širokořádkové plodiny sety do mulče a silně erozně ohrožené části pozemků jsou zatravňovány. Pozemky nad obcí jsou obhospodařovány s ohledem na omezení eroze a omezení toku přívalových srážek. Nad rámec
GAEC 2 zemědělská společnost postavila kryté hnojiště, které zamezuje únikům močůvky z polního hnojiště a ruší každodenní odvoz hnoje přes obec na polní hnojiště. Toto kryté hnojiště zemědělský podnik nezištně poskytuje obci k uložení posečené trávy z obecních prostranství. Zemědělská firma rozváží do všech místních částí důchodcům obědy. V souvislosti s výstavbou bioplynové stanice v Zemědělské akciové společnosti Lípa v roce 2008 došlo k dohodě o vybudování teplovodu na vytápění objektů školy a školky odpadním teplem na náklady zemědělského podniku. Odpadním teplem je vytápěna budova školy, školky a tělocvičny a dnes i nová přístavba školky, vybudovaná v roce 2013. V roce 2014 byl vybudován rozvod teplovodu v areálu zemědělského podniku, a to k dílnám, administrativní budově a závodní kuchyni. Dílny byly dříve vytápěny uhlím a tak obec očekává i zlepšení ovzduší. Obec zakoupila od zemědělského podniku starou nevyužívanou budovu bývalých kanceláří a školy a plánuje na tomto místě vystavět víceúčelovou budovu.
Obec vlastní třináct vodních nádrží. Během posledních pěti let bylo sedm rybníků odbahněno. Některé rybníky mají v pronájmu občané nebo spolky a okolí těchto vodních děl včetně břehových porostů je pravidelně udržováno.
Při pravidelných obecních slavnostech, jako je Sraz rodáků nebo každoroční Lipské jaro, má zemědělská společnost vždy dny otevřených dveří a umožňuje zájemcům prohlídku provozů. Rovněž umožňuje žákům Základní školy a Mateřské školy Bohuslava Reynka, Lípa návštěvy v zemědělském podniku, kde se děti seznamují se zemědělským provozem, pěstováním plodin a chovem hospodářských zvířat.
Do zvelebování obce se vedle zemědělců zapojují sami občané a hlavně místní spolky, kterých v obci pracuje celkem osm. Mezi nejaktivnější patří Český svaz žen, TJ Sokol Lípa, Spolek TILIA a sbory hasičů. Spolky také zajišťují společenské akce v obci a celkem pořádají okolo 80 akcí ročně.
36 - 37
Mořice Oranžová stuha Zlínského kraje roku 2014 okres kraj NUTS II adresa obecního úřadu
počet obyvatel rozloha obce členství obce
Prostějov Zlínský Střední Morava Mořice 68, 798 28 Mořice www.morice.cz 513 451 ha MAS Na cestě k prosperitě, o.s. Mikroregion Němčicko Spolek pro obnovu venkova ČR Svaz měst a obcí ČR
Praha
Mořice
Brno
Zlínský kraj
Nejstarší zmínka o Mořicích je z roku 1238. O původu samotného jména Mořic se usuzuje, že pochází pravděpodobně od dávného názvu lučnatých niv, močálů, močidel neboli mořin, které se kdysi rozkládaly podél říčky Hané. Jiná verze pro vysvětlení názvu Mořice zase uvádí, že jde o označení odvozené od latinského nebo německého jména Mauricius, v slovanském jazyce uváděného Mořic. Mezi největší zajímavost Mořic patří věž zámku, která bývá večer osvětlena. Zámek byl vybudován na konci 17. století příslušníky řádu Paulánů, do dnešní podoby byl upraven po požáru v roce 1807. V zámku dnes sídlí obecní knihovna a ordinace praktického lékaře. Další zajímavostí je kaple sv. Martina v čistě italském baroku.
38 - 39
Obec dnes údržbě krajiny, pomáhá s kompostováním, pomáhá obci s údržbou travnatého hřiště Hliník. Dále také vysazuje myslivecká políčka pro drobnou zvěř, jelikož katastrální území Mořice spadá do unikátní koroptví oblasti. V neposlední řadě se stará o zásobení Vesnického dvorku potravou. Na Vesnickém dvorku obec chová pro děti Getingentská prasátka, kozy, slepice, králíky atd. Družstvo zároveň pomáhá při likvidaci povodňových škod, případně spolupracuje v povodňovém výboru a také při tvorbě koncepčních dokumentů, které řeší protipovodňová opatření. V obci působí Zemědělské obchodní družstvo AGRISPOL, Barnet & synové spol. s r. o. a tři soukromí zemědělci. Především spolupráce s družstvem AGRISPOL je na velice dobré úrovni. Družstvo vypomáhá s údržbou a čistěním obslužných komunikaci, stará se o zimní údržbu cest a jejich drobné úpravy. Spolupracuje s obcí na
Velkou chloubou obce je biocentrum Mokroš. Přes toto širokou veřejností vyhledávané jezírko byla vybudována lávka z dubových klád i s pozorovatelnou, která přispívá k velké atraktivnosti celého prostoru. Přírodní areál je součástí naučné poznávací stezky se čtyřmi informačními tabulemi.
a zachování ukázky, jak se dříve ovoce pěstovalo. Současně bude zahrada mít i úlohu krytiny pro polní zvěř a ptactvo a pro hospodaření včelařů působících v obci.
Na území obce působí Spolek dobrovolných hasičů Mořice, který pomáhá pří úklidu krajiny. V rámci námětových cvičení pomáhají s případnými opravami na mokřadu Mokroš (oprava povalového chodníku a čištění mokřadu). Spolek myslivců se pak stará o pořádek v krajině v rámci naučné stezky „Mokroš“, pečuje o myslivecké zařízení, vzorně přikrmuje zvěř a pořádá naučné akce pro děti a širokou veřejnost.
Obec vysázela na ploše 1 ha sad tradičních odrůd ovoce a jiných dřevin. Areál je z části udržován obcí sadařským způsobem s cílem zachování původních a tradičních odrůd
V obci se také nachází biocentrum Obora, jehož plocha původně sloužila jako suchý poldr k retenci vody při povodních z řeky Hané a také jako usazovací nádrž pro dešťové vody z dálnice. V zájmu lepšího využití této plochy se obec rozhodla o osázení této plochy stromy a keři a byly vybudovány tůně pro obojživelníky. V roce 2008 zde byla zbudována bezprašná obslužná komunikace.
40 - 41
Osík Oranžová stuha Pardubického kraje roku 2014 okres kraj NUTS II adresa obecního úřadu
počet obyvatel rozloha obce členství obce
Svitavy Pardubický Severovýchod Osík 240, 569 67 Osík www.osik.cz 1 038 1 261,7 ha Mikroregion Litomyšlsko Mikroregion Litomyšlsko - Desinka MAS Litomyšlsko o.p.s.
Praha Osík
Pardubický kraj
Brno
První písemná zmínka pochází z roku 1347. Obec samotná vznikla na místě zaniklé obce Křekovice a úzce souvisí s příchodem mnichů premonstrátského řádu do Litomyšle v roce 1145, mezi jejichž hlavní cíle patřilo zajistit kolonizaci krajiny. Obec Osík, ke které patří i osada Lazaret, leží 3 km od Litomyšle.
42 - 43
Obec dnes dřevin (kácení stromů, prořez). Údržbu vodního toku a břehových porostů zajišťuje, ve spolupráci s obcí, Povodí Labe, s.p. a Rybářství Litomyšl, s.r.o.
Obec úzce spolupracuje se Zemědělských družstvem Dolní Újezd a zemědělskými subjekty zejména v otázkách technické pomoci (sečení obecních pozemků, úklid veřejných prostranství a místních komunikací, údržba veřejného osvětlení, odvoz odpadu apod.).
V minulosti i současnosti má Osík charakter obce s výraznou orientací na zemědělství, čemuž odpovídá nejen převažující charakter zástavby, ale i nadstandardní počet aktivně hospodařících zemědělských subjektů. Spolupráce zemědělců s obcí, dobré vztahy a vzájemný respekt se tak staly téměř samozřejmostí. Na území obce působí Zemědělské družstvo Dolní Újezd, CRV Czech Republic s odchovnou plemenných býků, společnost Klička s.r.o. se zahradnictvím, ovocnářstvím a zelinářstvím. Dále v obci hospodaří 7 soukromých zemědělců.
Zemědělské družstvo provozuje v obci stravovací služby (kuchyň), vaření obědů pro veřejnost, místní firmy, zaměstnance obce a Farní charitu Dolní Újezd, včetně rozvozu obědů klientům. Služby kuchyně také využívá obec, spolky a veřejnost při kulturních akcích a slavnostních příležitostech (plesy, besedy se seniory, oslavy, svatby apod.). Při sezónních pracích (žně) obec pronajímá družstvu bytové prostory pro ubytování sezónních pracovníků. Obec podporuje záměry zemědělského družstva na výstavbu bioplynové stanice a realizaci instalací solárních panelů ostatních zemědělských subjektů. Zahradnictví Klička pravidelně sponzorsky významně přispívá svými produkty (jahody, jablka) při akcích pořádaných obcí. Myslivecké sdružení a včelaře podporuje obec formou každoročních finančních příspěvků. Myslivecké sdružení pak zajišťuje
odborné vedení mysliveckého kroužku pro mládež a pravidelně pořádá tematické výstavy. Myslivecké sdružení využívá jako honitbu i obecní pozemky, spolupracuje s obcí při zajištění kulturních a společenských akcí. Společnost CRV Czech Republic, odchovna plemenných býků, pravidelně ve svém areálu pořádá prodejní aukce býků za přítomnosti odborné veřejnosti.
Zemědělské subjekty spolupracují s obcí při údržbě obecních pozemků zejména technickou výpomocí (sečením travnatých ploch, postřiky proti plevelům) a údržbě
Obec se může pochlubit kvalitní občanskou vybaveností, urbanisticky hodnotnými stavbami, moderním sportovním areálem, golfovým hřištěm a unikátní galerií-depozitářem (White Gallery) s díly rodačky a malířky Ludmily Jandové. Galerie pořádá celoroční výstavy předních světově uznávaných umělců v oblasti malby a grafiky. Bohatý spolkový a kulturní život reprezentuje Sdružení dobrovolných hasičů, TJ Sokol a Myslivecké sdružení Osík.
44 - 45
Příchovice Oranžová stuha Plzeňského kraje roku 2014 okres kraj NUTS II adresa obecního úřadu
počet obyvatel rozloha obce členství obce
Plzeň - jih Plzeňský Jihozápad Příchovice 37, 334 01 Přeštice www.prichovice.cz 1 072 1 179 ha Mikroregion Přešticko MAS Občanské sdružení Aktivios
Praha
Příchovice
Plzeňský kraj
Brno
První zmínka o Příchovicích je z roku 1328, kdy je uváděn Dluhomil z Příchovic. Na Příchovicích vládli až do roku 1575. Pak nastalo období, kdy se příchovské panství častěji prodávalo. V letech 1718-1719 zde nechal Antonín Jindřich Henigar ze Seeberka vystavět barokní zámek, který je nyní ve vlastnictví restituentů a slouží umění. Pořádají se v něm kulturní a společenské akce.
46 - 47
Obec dnes V obci působí zemědělské družstvo a řada soukromě hospodařících subjektů. Dominantním zemědělským subjektem v obci je Zemědělské družstvo Příchovice (dále jen „ZD“). Jedinečnost spolupráce obce a ZD je dána i historicky, kdy zde bylo v padesátých létech malé ZD, které bylo později začleněno do velkého celku se sídlem v Přešticích, kde pracovala převážná většina obyvatel obce. Po roce 2000 se tento celek rozdělil zpět na původní ZD. V zemědělském družstvu pracuje celá řada místních občanů. Pro udržování životního prostředí se obec dohodla se ZD o uskladnění větví a dřevního odpadu, vyřazených dřevěných věcí z domácností v prostorách ZD, odkud je obec bude dále zpracovávat. Uvažuje se také o kompostování biologického odpadu. Obec zapůjčuje ZD bezplatně kulturní sál pro jejich akce a ZD zase vypomáhá obci při údržbě rozsáhlejších veřejných prostor,
podporuje obec a spolky sponzorskými dary a vypomáhá při opravách vlastní techniky obce. ZD udržuje v okolí obce na svých pozemcích zelené pásy, které slouží k regulaci populace polní a lesní zvěře. Obec se nachází v záplavové oblasti řeky Úhlavy, proto se ZD zde zaměřuje na pěstování trvalých travních porostů. ZD Příchovice za pomoci místních hasičů každoročně pořádá dožínkovou slavnost pro majitele pozemků a místní zemědělce, což se těší velké oblibě všech obyvatel obce. ZD i zemědělci udržují čistotu a pořádek na veřejných prostranstvích, v případě znečištění zemědělskou technikou při práci na polích je ihned zajištěn úklid. Na území obce se nalézají rozlehlé sady s ovocnými stromy. Místní pěstitelé si odnášejí ze soutěží o nejlepší vypěstované ovo-
V obci hospodaří také rodinné Včelařství Sedláček. Produkuje nejen produkty potravinové, ale také léčebnou kosmetiku nebo sirupy s propolisem proti nachlazení.
ce vždy nějaké ocenění. V minulém roce byl oceněn p. Václav Čiviš – nejlepší jablko – rubín. V obci Příchovice je při cestě k lesu Ticholovci alej hrušní. V těsné blízkosti aleje se nacházejí dva sady místních majitelů – jeden sad jabloňový a druhý švestkový a pod lesem sad višňový.
Na velmi dobré úrovni je také spolupráce obce s rybářským sdružením, které je registrováno v sousedních Přešticích. Dlouholetá provázanost na půdě obce je i mezi Mysliveckým sdružením pod Ticholovcem (dále jen „MS“) a ZD Příchovice. Tato provázanost spočívá ve výpomoci při jarních zemědělských pracích – např. sběr kamene před setím, pomoc při přípravě a údržbě pastevních areálů. ZD udržuje ve svých polnostech tzv. zelené pásy, aby členové MS mohli zajistit regulaci populace zvěře. Obec podporuje spolupracující spolky bezplatným zapůjčením prostor celého kulturního domu pro akce pořádané spolky – valné hromady, členské schůze, plesy, pro myslivce posezení po honech atp.
48 - 49
Skalice Oranžová stuha Jihočeského kraje roku 2014 okres kraj NUTS II adresa obecního úřadu
počet obyvatel rozloha obce členství obce
Tábor Jihočeský Jihozápad Skalice 48, 392 01 Soběslav www.obecskalice.cz 476 1 508 ha Dobrovolný svazek obcí Soběslavsko MAS Lužnice TDO Lužnice
Praha
Skalice
Jihočeský kraj
Brno
Nejstarší dochované známky o osídlení obce Skalice pochází ze 6. stol. př. n. l. S tímto obdobím jsou spojeny četné nálezy bronzových a hliněných předmětů na mohylových pohřebištích. Nejstarší písemná zmínka o Skalici pochází z roku 1265. Původní tvrz a osada byly vystavěny na příkré skále, vypínající se nad řekou Lužnicí, od níž obec získala i název. Obec Skalice se skládá se ze čtyř obcí – Skalice, Rybovy Lhoty, Třebiště a Radimova. Je obklopena rozlehlými lesy a protkána množstvím vodních toků a rybníků. Obec obklopují četné pastviny pro chov skotu, ovcí a koní.
50 - 51
Obec dnes V obci působí mnoho soukromě hospodařících zemědělců a občanů podnikajících v lesnictví a rybářství. Zemědělský sektor se všeobecně snaží o trvale udržitelný systém hospodaření v krajině. Pro obec je velmi důležitá spolupráce s místními spolky např. Mysliveckým sdružením Háj Skalice, Mysliveckým sdružením Háj Rybova Lhota, Rybářským spolkem Třebiště, místními včelaři, OS Hatatitla, Jezdeckou stájí Delta, Jezdeckým klubem Energo a dalšími.
Všechny zemědělské pozemky v majetku obce obhospodařuje SHR v rámci dlouhodobého pronájmu. Lesní pozemky v majetku obce spravuje soukromá firma. Vzhledem k převažujícímu hlinito-písčitému podloží je převažujícím druhem borovice, v menší míře pak smrk, dub a buk. Porostní pláště jsou podporovány výsadbou dubů a modřínů na okrajích lesních porostů. V katastru obce se uplatňují vícestupňové přechody mezi lesním porostem a loukami.
Obec má vlastní kompost, kde jsou zpracovávány rostlinné zbytky získané při úpravě veřejné zeleně, který slouží při následné péči o zeleň v obci. V současné době je zemědělská půda v katastru obce Skalice obhospodařována z velké části třemi velkými soukromými zemědělci, kteří souhrnně vytváří okolo 15 pracovních míst. Největším zaměstnavatelem je SHR Mgr. Jaroslav Pokuta.
Obec úzce spolupracuje se zemědělci na realizaci oprav a údržbě obecních polních a lesních cest. Zemědělci zajišťují se svou technikou v zimním období odklízení sněhu a údržbu místních komunikací ve všech obcích. Zemědělci se rovněž intenzivně zapojují do údržby obecních rybníků (odbahnění, údržba břehových porostů) a současně jejich pozemky slouží jako úložiště vytěženého bahna. Podílejí se také na odklízení náletových dřevin podél místních komunikací, polních, lesních a vodních cest v majetku obce, a na realizaci obnovy melioračních sítí v k.ú. Třebiště a dalších protierozních opatření v k.ú. Skalice, především v lokalitě Jednoty. Obec spolupracuje se zemědělci v oblasti údržby krajiny a zachování krajinného rázu. Velice úzká je spolupráce
Členové MS Háj Skalice, MS Háj Rybova Lhota, Rybářského spolku Třebiště, SHR Mgr. Jaroslav Pokuta a další se aktivně podílejí na pořádání kulturních akcí, společenských plesů či hudebních vystoupení.
místních zemědělců a včelařů při zakládání porostů medonosných rostlin, jako je např. svazenka vratičolistá. Místní zemědělci spolupracují s Mysliveckými sdruženími při zakládání remízků a zelených pásů a zapůjčují traktory a vozy pro realizaci tradičního skalického masopustu připravovaného ve spolupráci s Maškarním sdružením. Členové mysliveckých sdružení se snaží zastavit úbytek pernaté zvěře a obnovit stavy vlastním odchovem a navracením bažantů zpět do honitby. Zakládají remízky, zelené pásy a zvěřinová políčka. Myslivecká sdružení dbají rovněž na ekologickou výchovu dětí a mládeže. Pořádají prohlídky obory s odborným výkladem a ve svých řadách mají rovněž tři mladé trubače.
Jezdecká stáj Delta a Jezdecký klub Energo reprezentují opakovaně obec na Mistrovství ČR. Koně jsou chovány na pastvinách v okolí obce. OS Hatatitla pořádá během prázdnin pro děti letní tábory v přírodě s koňmi.
52 - 53
Uhlířov Oranžová stuha Moravskoslezského kraje roku 2014 okres kraj NUTS II adresa obecního úřadu
počet obyvatel rozloha obce členství obce
Opava Moravskoslezský Moravskoslezsko
První zachovaná písemná zmínka o obci Uhlířov pochází z roku 1389, kdy byla ves lénem olomouckého biskupství v tzv. keřkovském obvodu. Osudy obce byly po dlouhou dobu úzce spojeny se sousedním Slavkovem. Název vsi je s největší pravděpodobností odvozen od uhlířů, kteří zde vyráběli dřevěné uhlí.
Uhlířov 55, 747 84 Uhlířov www.uhlirov.cz 349 387 ha Mikroregion Hvozdnice MAS Opavsko
Praha Uhlířov
Moravskoslezský kraj
Brno
54 - 55
Obec dnes Na katastru obce podniká v zemědělství Zemědělský podnik Otice, a.s. (dále jen „ZP Otice“). Je zaměřen na rostlinnou a živočišnou výrobu a k jeho hlavním produktům se řadí mléko, obiloviny, cukrová řepa, řepka, mák, kukuřice a zelenina. ZP Otice je znám především jako výrobce „Otického kysaného zelí“. Pro výrobu této lahůdky si pěstuje hlávkové zelí – hlavní surovinu sám – největší plochy jsou v katastrálním území obcí Otice a Uhlířov. Otická zelárna jako jediná v ČR vlastní mezinárodní potravinářský standart IFS. Koncem roku 2012 ZP Otice zprovoznil na živočišné farmě Uhlířov zemědělskou bioplynovou stanici o výkonu 526 kW. Při budování bioplynové stanice bylo nutné vyřešit navazující zvýšenou dopravu materiálu pro provoz tohoto objektu. Jednalo se o vybudování nové příjezdové cesty mimo zastavěnou část obce a opravu povrchu současné přístupové komunikace. Se zemědělským podnikem má obec dohodnutou možnost odevzdávat bioodpad ke zpracování v bioplynové stanici. Spolupráce obce s největším zemědělským subjektem je na velmi dobré úrovni. Zemědělci udržují dostupné plochy zemědělskou
Hvozdnice, kde se nachází poslední zbytek lužního lesa na Opavsku. V přírodní rezervaci jsou místa pro odpočinek, lavičky, naučné a informační tabule s popisem flóry a fauny žijící v těchto místech. O toto území pečuje obec společně s dalšími obcemi, na jejichž území naučná stezka leží.
mechanizací. V zimních měsících pomáhají s úklidem sněhu na místních komunikacích. Umožňují dětem místní mateřské školy exkurze na živočišnou farmu. V katastru obce hospodaří jeden soukromý zemědělec. Pomáhá s udržováním okolí místních komunikací v krajině. Při řešení minimalizování důsledků eroze a splavování půdy v katastru obce se aktivně zapojuje zemědělský podnik i soukromý zemědělec. Myslivecké sdružení vysazuje v jarních měsících lesní stromky a staví oplocenky v obecních lesích. U příležitosti Dne Země se aktivně každoročně zapojuje do úklidu lesů. Spolek se podílí na kulturních a společenských akcích pro děti i dospělé. V obci je šest včelařů. Dva z toho jsou začínající. Starší a zkušení včelaři pomáhají radou a pomocí mladým včelařům.
Zahrádkáři v rámci přednášek pro občany pomáhají s prosazováním pěstování původních odrůd ovoce a zeleniny vhodných pro naše podmínky. Připravují praktické ukázky ořezu ovocných stromů a pečují o obecní aleje vysazených ovocných stromů. Pořádají výstavky ovoce, zeleniny a květin.
V katastru obce jsou dva chovné rybníky, o které se stará Český rybářský svaz. Na březích předního rybníka byla nově vysazena alej dubů. Zadní rybník obklopuje vzrostlý listnatý lesík, na který navazuje alej starých dubů. Kolem Uhlířovského potoka, který spojuje oba rybníky, byl vysázen lokální biokoridor. Prioritou obce je péče o zeleň v celém svém katastru. V rámci dotačního titulu obec ozelenila části obce, vysadila okrasné stromy, růže na místním hřišti, u pomníku padlých, před hřbitovem, u obecní studny a v zahradě mateřské školy. Podél nových chodníků, středem obce, vede souvislý pás zeleně. Postupně chce obec doplnit okrasné keře – solitéry. Do katastru obce zasahuje přírodní rezervace a naučná stezka
Na vesnici je udržován bohatý společenský život a jsou zde dodržovány staré lidové tradice. K nejvýznamnějším tradicím patří masopust s pochováním basy, Uhlířovský karmáš, advent, ochotnické divadlo, společenské plesy místních spolků, výstavy a sportovní turnaje.
56 - 57
Vraný
3. místo v celostátním kole ocenění
Oranžová stuha Středočeského kraje roku 2014 okres kraj NUTS II
Kladno Středočeský Střední Čechy
adresa obecního úřadu
Vraný 9, 273 73 Vraný www.mestysvrany.cz
počet obyvatel rozloha obce členství obce
759 2 219 ha MAS Přemyslovské střední Čechy o.p.s.
Vraný
Praha
Středočeský kraj
Brno
První písemná zmínka o Vraném pochází z r. 1228, kdy část Vraného patřila klášteru Svatého Jiří na Pražském hradě. Na městečko bylo Vraný povýšeno 4. dubna 1513 králem Vladislavem II. Jagellonským na přímluvu tehdejšího majitele Jana Zajíce III. z Hazmburku. Toto povýšení a privilegia, jako výroční trhy, cech řemeslníků, vybírání cla, získání erbu a pečeti – pomohly městečku ke slávě a majetnosti. V roce 1980 došlo ke sloučení obcí Vraný, Lukov a Horní Kamenice. 10. října 2006 byl obci navrácen status městyse. Městys Vraný se nachází v severozápadní části Středočeského kraje. Lány úrodné půdy a četné prameny podnítily dávný i současný zemědělský charakter obce.
58- 59
Obec dnes údržbě rybníků, cest, zeleně, na výsadbě nových lesních porostů. Obě firmy umožňují exkurze dětí z místní školy a školky, ale i okolních škol, do svých provozů rostlinné a živočišné výroby. Pořádají také pro veřejnost výstavu zemědělské techniky při slavnostech městyse Vraný. Pravidelně se formou sponzorských darů podílejí na pořádání různých kulturních akcí místních zájmových sdružení a spolků.
Ve Vraném, Lukově a Horní Kamenici je zcela mimořádná úroveň zemědělské výroby. Svá sídla zde mají dva velké zemědělské subjekty Agros Vraný a Statek Novák a další dva soukromí zemědělci. Tyto firmy hospodaří v katastru obce a přilehlých katastrech na ploše cca 6700 ha orné půdy. Chovají přes 1100 ks dojnic, 2300 ks hovězího dobytka, 380 ks prasnic, 6000 ks prasat ve výkrmu. Tyto firmy zaměstnávají celkem okolo 170 stálých zaměstnanců a k tomu další brigádníky při sezonních pracích. Všechny zemědělské firmy se podílejí na rozvoji celého území. Uskutečnily několik společných staveb, podílejí se na
Městys Vraný spolupracuje s firmou Agros Vraný a farmou Statek Novák v oblasti využití veškerých rostlinných odpadů a bioodpadů. Rostlinný odpad z celé obce i od jednotlivých občanů je zdarma uložen a zkompostován na kompostech u těchto firem, s následným využitím jako organické hnojivo na pozemcích v katastrálních územích městyse.
Firma Agros zajišťuje ve své nové kuchyni a jídelně, umístěné v historické budově na vranském náměstí, obědy pro své zaměstnance a zároveň pro občany a firmy z Vraného a okolí. Prostory jídelny jsou dále využívány pro různé výstavy, besedy, prezentace firem, zázemí pro akce myslivců a sokolníků.
novou bažantnici o rozloze 2,5 ha, postavenou myslivci z vlastních finančních zdrojů, nákladem 1 mil. Kč. Odchovna slouží k odchovu 1200 bažantů s volným vypouštěním do přírody za účelem zvýšení početních stavů v honitbě. Dále je v této odchovně na zkoušku prováděn odchov daňka skvrnitého s výhledem budoucího vypuštění do místních lesů v počtu deset kusů. V honitbě je vysoká kvalita srnčí zvěře. V roce 2014 zde byl uloven srnec s hodnocením zlatá medaile. Členové LS Vraný zajišťuji pro děti z MŠ a ZŠ Vraný odborné přednášky o myslivosti, péči a ochraně přírody a exkurze do místní honitby. V honitbě LS Vraný jsou pravidelně pořádány zkoušky z výkonu loveckých psů, svody psů, setkání chovatelů dravců i s ukázkou lovu v honitbě.
V roce 2012 a 2013 se městys Vraný, Agros Vraný a Statek Novák podíleli na realizaci projektu v rámci Celostátní sítě pro venkov s názvem: „Možnosti ovlivnění degradace půdy vlivem klimatu na příkladu aridních oblastí“. Výsledky projektu pomáhají v boji proti půdní, vodní a větrné erozi. Dále je při pozemkových úpravách využívají zemědělci i obec. Firma Agros Vraný, farma Statek Novák a několik dalších vlastníků půdy společně založili unikátní myslivecký spolek s názvem Lovecká společnost Vraný (dále „LS Vraný“), hospodařící na ploše 5000 ha s 34 členy. Na této významné ploše je realizována vzorná péče o přírodu a zvěř v ní žijící, výsadba nových lesních porostů, výstavba mysliveckých a krmných zařízení, ochrana a chov zvěře. Členové této společnosti založili v lese Práč
Městys Vraný a firma Agros Vraný spolupracují s včelaři p. Slánským ml. a Slánským st., kteří umísťují svá včelstva na pozemcích Agrosu Vraný v počtu 70-80 včelstev. Ta napomáhají k opylení volně rostoucích, ale i kulturních rostlin. Včelaři vyprodukují ročně asi 2,5 až 3 tuny medu a jsou nositeli mnoha ocenění z oboru včelařství a také degustace medu.
Vítězné obce minulých ročníků Oranžová stuha České republiky roku 2007 obec Těšetice (Olomoucký kraj) Oranžová stuha České republiky roku 2008 obec Partutovice (Olomoucký kraj) Oranžová stuha České republiky roku 2009 obec Telecí (Pardubický kraj) Oranžová stuha České republiky roku 2010 obec Francova Lhota (Zlínský kraj) Oranžová stuha České republiky roku 2011 obec Řepeč (Jihočeský kraj) Oranžová stuha České republiky roku 2012 obec Rudka (Jihomoravský kraj) Oranžová stuha České republiky roku 2013 obec Prlov (Zlínský kraj) Foto – archiv obcí a celostátních hodnotitelů Oranžové stuhy 2014