4 / 2003
DUBEN
Slovo do duše ze Stodu u Plzně • Co je to iZIP Pragomedica • Moje levé prso
SLOVO DO DUŠE
Milé přítelkyně, V dnešním slovu do duše bychom chtěly dát prostor dopisu, který k nám do Mamma HELP CENTRA přišel ze Stodu u Plzně. Vážené a milé Mammahelpky, konečně jsem se i já odhodlala (spíše dokopala) přispět svou „troškou do mlýna“. Již několikrát jsem měla připravený papír a tužku a pak je opět odložila. Jsem po operaci 6 let. Od té doby, co mi byla sdělena tato diagnóza se mnohé změnilo a informovanost díky dobrovolným pracovníkům v několika centrech se pomalu vylepšuje. Škoda jen, že malá města a vesnice jsou jaksi stranou a pokud není někdo zvídavý a nesežene si sám informace a nemá štěstí na to, že se čirou náhodou seznámí s někým, kdo ho nasměruje na to či ono místo, kde získá další informace a podporu lékařskou i psychickou, má to velmi těžké… …Po dlouhé těžké době jsem se dověděla, že v Plzeňské FN funguje oddělení ARK – Centrum léčby bolesti a zejména, že tam pracují lékaři s velkým L. Již při první návštěvě mne překvapilo velmi laskavé a vstřícné chování a opravdový zájem MUDr. Skalkové, která mne nejprve vyslechla a hlavně nechala vylít moji „zahořklou dušičku“ a pak mne ujistila, že se bude snažit mi pomoci, ale že to bude dlouho trvat a pak bude záležet i na mém přístupu a ochotě spolupracovat. Po prohlídce a zhodnocení mého stavu mi předepsala léky, ale nabídla ještě další užitečnou pomoc. Tou pomocnou berličkou pro mne byla a stále ještě je paní psycholožka Šestáková. Pokud nemá člověk alespoň trochu klidu v duši, nemůže mít v pořádku ani tělo. Paní psycholožka je pro mě „světlo v tmavém tunelu“, do kterého se velmi často dostáváme v době, kdy by člověk nejraději rezignoval. Pak ale zdánlivě neřešitelné probereme s paní psycholožkou, která mi vždy na několik dnů dopředu tzv. dobije baterky… …Ráda bych už dnes pomáhala třeba v Centru, mám teď už trochu zkušeností a už jsem se dostala za hranici, že o své nemoci mohu bez zábran hovořit. Bohužel je vše omezováno vzdáleností Centra od místa mého bydliště. Kontaktovala jsem jednu paní z místa svého bydliště, ale řekla mi, že je vyléčená a má takovou rodinnou podporu a zázemí, že se s nikým onkologicky nemocným nechce přátelit ani stýkat. Dělám distributora brožůrek LPR, ale mohla bych dát dalším nemocným mnohem více… Musíme se svou nemocí bojovat a hlavně záleží na každém z nás. S pozdravem členka Mamma HELPU Helena Vachovcová ze Stodu. Co k tak krásnému dopisu plného touhy pomáhat ostatním ještě dodat. Snad by bylo dobré se z něho poučit. I když je člověk někdy v těžké situaci, vždy se najde cesta jak z ní ven. Jen je třeba chtít přijmout pomoc druhého, pokud si nevíme sami rady jak na to. Vzpomeňte si na dobu, kdy i vy jste potřebovali pomoc 2
a rozhlédněte se stejně jako paní Vachovcová po svém okolí. Jestli není někde blízko vás člověk, který na vaši pomocnou ruku čeká. Jak na to? V čekárnách (zejména praktických a ženských lékařů a na onkologii) můžete nechat pár brožůrek nebo vizitek s kontaktem na nejbližší občanské sdružení žen s rakovinou prsu, na naše sdružení Mamma HELP nebo na Alianci českých organizací a žen s rakovinou prsu. Když nám napíšete nebo zatelefonujete, rádi vám poradíme a pomůžeme. Ty odvážnější mohou nechat kontakt na sebe. A pokud vás někdo odmítne, neberte to osobně. Buď vás opravdu nepotřebuje, má vše potřebné a pak můžeme být jen rádi, že už je ze všeho „venku“ nebo ještě jeho rozhodnutí nedozrálo, aby ztratil ostych o své nemoci hovořit. Ta doba určitě přijde a on už bude vědět, kam se má obrátit o radu a pomoc. Uvidíte, že taková pomoc druhému vám vaši „dušičku“ pohladí. V Mamma HELP CENTRU se snažíme o co nejvíce příležitostí, jak promluvit s větším počtem žen, a to nejen o nemoci, ale také o prevenci. Jednou z těchto letošních příležitostí bylo setkání koordinátorů AVONU, našeho velkého spojence v boji s rakovinou prsu. Sešlo se tam mnoho mladých žen a mně se to hezké a voňavé publikum velmi líbilo. Dnes, po mnoha zkušenostech, už to není tak těžké vystoupit před publikem, pokud víte co chcete říct a víte jak to říct. Z vlastní zkušenosti vám radím, pusťte se do osvěty. Není to tak těžké. Lidé ocení vaši snahu a odpustí vám i začátečnickou nervozitu a nedostatek jistoty. Co mě ale na přednášce v AVONU nadchlo, byla odpověď jedné z nejúspěšnějších Avon ladies na otázku, jak dokázala vytvořit tak vynikající pracovní kolektiv. Je to jednoduché odpověděla. Kdo nehoří, nezapálí… A my, bývalé onkologické pacientky, jsme právě v té fázi, kdy už některé začínáme plápolat a některé už i hoříme. A to přeji i těm ostatním, které se o to alespoň pokusí. Ida Všichni se z něčeho radujeme, všechny nás občas něco rmoutí, ale i radost i smutek mají tisíce podob, jako má louka tisíce barev a vůní. To je život. To je řeka, která se nezastaví, a pořád se žene dopředu. Radost přejde, ale také přejde žal. Žijeme dál. Kdyby se řeka zastavila, nebyla by řekou, kdyby se zastavil život, i v té nejkrásnější chvíli, stal by se mrtvou tůní. Buďme všichni básníky! Mějme rádi život, mějme rádi svět. František Hrubín 3
SERIÁL
iZIP – Moje zdravotní knížka, moje volba (díl 2.) Dnes se nejdříve vrátíme trochu zpět, k otázce co je to iZIP, a co nám nového přinese. iZIP je internetová zdravotní knížka, která kromě základních údajů o pacientovi (rodné číslo, jméno, adresa apod.) obsahuje záznamy lékařů o vašem zdravotním stavu, o vykonaných vyšetřeních a jejich výsledcích, užívaných lécích apod. Nebudete muset nosit v hlavě nespočetné informace, odpadnou neustálé žádosti o předání výsledků i jiným lékařům - s tím také určitě ani vy nemáte vždy ty nejlepší zkušenosti. (Často si připadám, že žádám o vyzrazení nějakých přísně utajených skutečností nejméně mezinárodního významu, nebo, že tím lékaře okradu přinejmenším o pauzu na oběd a tak se zasloužím o jeho případné žaludeční vředy.) To, že budete moci nahlédnout sami do všech svých lékařských záznamů, a v případě, že s nimi nesouhlasíte požádat o jejich odstranění, to už přece stojí za to. To je opravdové partnerství, o jakém se ve vztahu lékař – pacient neustále hovoří. Ale teď opravdu znovu od začátku. Chcete-li mít internetovou zdravotní knížku, musíte být pojištěncem VZP (v budoucnu bude iZIP i pro klienty ostatních pojišťoven). Nejdříve potřebujete vyplnit přihlášku klienta. Můžete si ji vytisknout z internetu, dostanete ji také ve všech pobočkách VZP (jen VZP). Já jsem si ji vyplnila u své praktické lékařky. V první polovině listu jsou všeobecné údaje jako jméno, adresa apod. Ve druhé polovině přihlášky vypíšete, koho opravňujete nahlížet do vašeho zdravotního záznamu. U vašeho praktického lékaře je nabídnuta možnost ano-ne. Pokud nic nezaškrtnete, platí ne. Ale doporučuji nenechat žádné kolonky ano-ne prázdné. Jména ostatních lékařů nemusíte vyplnit, pokud nejste ještě rozhodnuti. Tyto údaje můžete kdykoliv doplnit nebo změnit. Pozor: potřebujete znát nejen jméno lékaře a adresu zdravotnického zařízení, ale i jeho odbornost (číslo) a IČO zdravotnického zařízení. Můžete také umožnit nahlédnout do vaší zdravotní knížky všem zdravotnickým pracovníkům, a to ve volbě na posledním řádku. To si ale řádně nejdříve promyslete. Na závěr nezapomeňte formulář podepsat a doplnit datum. Přihlášku přineste do VZP nebo zašlete doporučeně na adresu: iZIP, s.r.o., PO BOX 14, 110 06 Praha 06. 4
Přihlášku jsem vyplnila u své praktické lékařky a ona ji také na VZP sama poslala.. Asi po 2 týdnech mi přišla obálka s oznámením o zřízení přístupu k internetové zdravotní knížce. Obsahovala několik důležitých údajů. 1. Identifikační číslo (vaše rodné číslo) 2. Přístupové heslo klienta – čtyřčíslí, podobně jako PIN u mobilního telefonu nebo karet do bankomatu. 3. Aktivační číslo klienta, pomocí kterého svou internetovou zdravotní knížku aktivujete. Doporučujeme uložit si tyto údaje tak, aby k nim neměla přístup nepovolaná osoba. Nyní musíte svou zdravotní knížku aktivovat, a to buď: – telefonicky na infolince iZIP – 800 114 947 (volání zdarma) – požádat o pomoc s aktivací svého lékaře (je-li zaregistrován v systému iZIP) – provést si aktivaci sami internetem na stránkách www.izip.cz Při telefonické aktivaci nahlásíte pouze identifikační a aktivační číslo, které jste dostali poštou. Přístupové heslo klienta nedávejte nikomu, ani lékaři. Je pouze pro váš soukromý vstup do internetové zdravotní knížky a nikdo nemá právo jej požadovat. Toto číslo použijete, pokud si budete aktivovat zdravotní knížku pomocí internetových stránek a také pro další internetové vstupy. Pro větší bezpečnost si můžete zvolit také ještě tajné heslo. Ale o tom až příště. Ještě několik zajímavostí, jak celý systém funguje. Každý lékař, který je zaregistrován v iZIP, může zapisovat do vaší knížky. Stačí mu k tomu jen vaše rodné číslo, které zná. Má-li počítač a připojení na internet, provede vše pouze jedním stiskem klávesy ihned po napsání zprávy, nebo může provést všechny zápisy najednou z jednoho dne. Zapsat také může i lékař bez registrace v iZIP, pokud mu sami v jeho ordinaci otevřete pomocí tajných hesel svou knížku – ale proveďte to tak, aby vaše přístupové a eventuálně dodatkové heslo neměl nikdo možnost zahlédnout – po zápisu nezapomeňte zdravotní knížku vy nebo lékař opět zavřít. Číst ve vaší knížce můžete jen vy a lékaři, které jste k tomu na vaší přihlášce nebo dodatečnými zápisy oprávnili. Také ti lékaři, kterým sami svou knížku v ordinaci otevřete. A znovu upozorňuji. Nikomu nedávejte své přístupové a dodatečné heslo (pokud si ho zvolíte). Nikdo, kromě vás, ho nepotřebuje. Jedině tak vám bude internetová zdravotní knížka dobře a bezpečně fungovat. Ida 5
HLÁSÍME, ŽE… • Na valné hromadě jsme se dozvěděli, co všechno nás letos čeká a nemine (tedy my, co jsme tam byli). Kdo nemohl přijet, zastavte se příležitostně v MAMMA HELP CENTRU pro výroční zprávu a také pro milý dárek z Avonu, který každé z nás jistě udělá radost. • A co se dělo v dubnu? Kromě krásných velikonočních kraslic, která si děvčata s pomocí Ivy vyrobila v artedílně, jste si objednaly nějaké novinky z Ryoru. Udělalo se naráz hezky a tak na cvičení přišly jen ty nejvěrnější – škoda, že si vás víc nechce rozhýbat po operaci rameno a celé tělo pod odborným dohledem! • Naopak velmi hojně byla navštívena přednáška Doc. MUDr. Boženy Kalvachové, CSc. o nemocech štítné žlázy. Setkala se nejen s velkým zájmem posluchaček, ale přinesla také konkrétní nabídku pomoci – konzultací, případně vyšetřením – od paní doktorky, kterou náš zájem a otázky velmi potěšily. Můžete tedy volat na 224 905 305 a ohlaste se, že jste mammahelpky. • Celý týden jsme strávily na Pragomedice, spolu s děvčaty z ALEN, ŽAP a Benconu. Kromě ostřílených Idy, Jindry, Dáši, Marcely, Oliny, Marie a Jarky tam letos úspěšně asistovaly i Květa a Iva – ta navíc krásně dozdobila výstavní stánek. Své postřehy pro vás popsala Ida – viz dále. • Od Evy Mžourkové přišla zpráva o úspěšném teplickém FYZIO MAMMA – semináři pro fyzioterapeuty (tentokrát byl celý věnován lymfedému). Jistě víte, že je to náš společný dlouhodobý projekt, takže pokračování v říjnu v Praze je zase na nás. To je ještě dost daleko a na přípravu máme fůru času. Ovšem před dveřmi je natáčení videokazety „Cvičení po operaci prsu“. Dnem D je neděle 18. května (v sobotu se nacvičuje v naší tělocvičně, pod vedením autorky sestavy Katky Vaníkové). Potřebujeme tři zdatné cvičenky, ochotné nechat se nafilmovat! (Máte jedinečnou možnost zahrát si v celostátně distribuovaném filmu!) Ale vážně, přihlaste se, pomůžete na svět moc dobré a potřebné věci – nic podobného totiž v celé ČR neexistuje… • A je-li řeč o filmu, jeden skvělý se v dubnu promítal v kině AERO – ale o tom podrobněji na straně 8. • Těšíme se na vás na letošním, již druhém pražském happeningu v neděli 1. června na Parukářce. Na děti čeká spousta soutěží, her a překvapení, maminky a babičky lákáme do našeho stanu, kde je Avonky krásně nalíčí. Pro všechny máme nějakou mňamku. Přijďte s celou rodinou. • A nezapomeňte, že ve středu 14. května je Květinový den!
6
Pragomedica Uběhl rok (ani se tomu nechce věřit) a byla tu opět Pragomedica. Letos již pro nás počtvrté. Když si vzpomenu na tu naši první, vidím jak velký kus cesty jsme už ušli. První dva roky bylo naše sdružení Mamma HELP součástí stánku firmy AURA (mj. dovozce mamografů), kde jsme nabízeli převážně literaturu s onkologickou tématikou. Jakmile jsme dostali silikonový model prsou, rozšířili jsme nabídku o ukázky metod samovyšetřování. Zpočátku bylo třeba ženy zastavovat a oslovit, protože se většinou ostýchaly o takových věcech mluvit na veřejnosti a před cizími lidmi. Také sáhnout si na model vyvolávalo u někoho nedobré pocity a často se nám stalo, že právě ženy v nejohroženějším věku nás odbyly se slovy „já to raději nechci vědět“. Loni jsme už měli samostatný stánek, ve kterém se střídaly ženy z více organizací, zejména z pražských, z Benešova a z Teplic. Utvořila se dobrá parta, kde jsme se postupně učily od zkušenějších kolegyň vyhmátnout jen to důležité, co je třeba za tak krátkou chvilku, kterou nám chce žena věnovat, říct, aby se dověděla co nejvíce a hlavně, abychom ji dokázaly přesvědčit. Letošní Pragomedica – to už bylo úplně „jiné kafe“. Vše se konalo pod hlavičkou Aliance českých organizací a žen s rakovinou prsu, která vznikla v loňském roce. Opět pomáhaly hlavně ženy z pražských organizací (kromě Jantaru) a z Benešova. Měly jsme velké množství užitečného propagačního materiálu, opět nám tak důvěrně známý silikonový model prsou a do boje jsme vyrazily bohatší o znalost nové vyhlášky o preventivních bezplatných mammografických prohlídkách žen od 45 let. I když jsme musely stále ještě některé ženy zastavovat – samy se ostýchaly přistoupit k modelu, bylo znát, že problematika rakoviny prsu se již do povědomí lidí dostatečně „zakousla“ a přinese postupem času své ovoce. Kouzelná jsou mladá děvčata, zvláště ze zdravotních škol. Ty už nějaké znalosti mají a rády se před námi s nimi pochlubí, a také na model jim nedělá problém si sáhnout. Všechno dělají velmi opravdově a s velkým zaujetí. Jsou to právě ty, které budou apelovat doma na své maminky, právě tak ve věku po té čtyřicítce, kdy je opravdu nejvyšší čas se začít starat. Pro ně u nás děvčata dostala záložku do knihy s touto tématikou a pro sebe návod k samovyšetřování. Venku bylo pravé dubnové počasí. Střídal se déšť se sněhem a chvílemi vykouklo i sluníčko. Přestály jsme (doufám všichni ve zdraví) i tyto rozmary počasí, i když to někdy naší halou pěkně táhlo. Ale na příští Pragomedicu se už zase těšíme. Na Pragomedice jsme měli samozřejmě možnost také navštívit i expozice ostatních vystavovatelů. A bylo se na co dívat. Moderní vyšetřovací přístroje se skvělým designem, zdravotnický materiál i velké množství nejrozmanitějších zdravotních pomůcek. Zaujaly mě hlavně pomůcky pro nepohyblivé pacienty. Sama mám tuto etapu života již 35 let za sebou. Invalidní vozík a „chodítko“ byly nejdostupnějším vybavením na „našem“ neurochirurgickém oddělení. A auto7
matická nafukovací matrace proti proleženinám byla tehdy pro nás opravdovým přepychem. Na výstavě byly také desítky druhů rehabilitačních pomůcek a přístrojů. Např. plošinka na udržování stabilizace. Také pojízdné koupací a hygienické jednotky a spousta užitečných doplňků. Už se na jeden chystám – sedátko na vanu. Vstát z vany s bolavými koleny je čím dál tím obtížnější. Navštivte někdy prodejnu zdravotnických potřeb. Madla, úchytky, protiskluzové podložky, zdravotní doplňky na úpravu obuvi a mnoho jiných skvělých věcí. Nejsou sice vždy životně důležité, ale do života nám vnesou více pohodlí a bezpečí, a o to přece jde (zvláště nám, kdo už osteoporózou trpíme). Na většinu pomůcek také přispívají zdravotní pojišťovny. Nejlépe to zjistíte přímo v prodejně a k lékaři už přijďte s číslem výrobku. Jen pohled na titěrné dýchací přístroje pro novorozence, maličké tlakoměry a inkubátory mě vrátil z nadšení do reality, ale hlavně, že pomáhají zachraňovat životy.
Moje levé prso Poštěstilo se nám – několika děvčatům z Centra - shlédnout v kině Aero v rámci 5. ročníku mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech „Jeden svět 2003“ úžasný film s názvem Moje levé prso. Asi si řeknete, že už nejsme normální, máme toho v Centru denně až až, a ještě se vydáme „na rakovinu“ do kina… Ale ono to bylo něco tak očistného, právě pro nás, že si to těžko může někdo jiný představit. A shodly jsme se, že většině z nás všech, co jsme si onkologickou léčbou prošly, by moc pomohlo zrovna tenhle film vidět. Natočila jej kanadská filmařka Gerry Roger se svou životní družkou, a zdokumentovala v něm téměř rok svého života s rakovinou prsu. Naprosto bez zábran odkrývá své soukromí (a nejde jen o léčbu rakoviny, ale také o lesbické soužití) a pravdivě provádí diváky tím vším, co tak důvěrně známe – oznámením diagnózy (a sdělením této kruté pravdy rodině), ztrátou vlasů (Gerry přišla na úžasný nápad – spousta přátel i neznámých lidí jí celou dobu posílala pramínky vlasů, aby si mohla vyrobit „léčivou“ veselou paruku), potížemi při chemoterapii (všechny víme, jak v nás postupně roste odpor k další a další dávce jedu, co nám ničí naše tělo), bezmocností na lůžku při ozařování, když všichni z místnosti musí odejít, strachem ze ztráty vztahu, obavami o výsledek léčby, ztrátou sebevědomí kvůli doživotnímu handicapu… Garry si nic nevymýšlí, nic nehraje, a všechno, co vidíme, samy velmi důvěrně známe. Ale Garry je navíc – přesto, že ji vidíme i bezmocnou, nešťastnou a plačící – celou svou bytostí skvělý a optimistický člověk, který si v sebelítosti rozhodně nelibuje. A tak se dokonce celé kino nahlas párkrát rozesmálo, byť to zní možná neuvěřitelně (a nebyl to žádný černý humor). 8
Garry měla jednu ohromnou výhodu – po celou dobu měla vedle sebe jiného člověka, který jí pomáhal a posiloval ji, aniž by ji přehnaně litoval. Sama říká: „Zdrojem, z kterého čerpám sílu, je láska a blízkost.“ A sama také přiznává, že si od této zkušenosti svého partnerského vztahu mnohem více cení („asi jsem o něco víc pochopila, co je láska“). Ano, to je recept – budovat si a snažit se udržet si pevné partnerské vztahy, kde laskavá pomoc tomu druhému v nouzi je samozřejmostí. Probíraly jsme to s děvčaty několik hodin v nedalekém baru (jinak to ani nešlo), a každá jsme našla ve filmu nějakou pasáž, která nám mluvila z duše. Mám –li prozradit moment, který dostal mne, a to hned na začátku filmu, byla to zcela prostě položená otázka pacientky Garry chirurgovi na operačním sále. Zněla: „A kde je teď moje levé prso?“- Možná jsem se taky měla zeptat: „Doktore, kde je teď moje levé prso?“ Možná bych měla míň problémů s přijetím své nové identity… Škoda, že film promítali jen jednou a nestačili jsme vás na něj pozvat (ale snad se nám podaří získat kopii, uvidíme).
Jak podobné situace řeší ženy v USA? Kamila Machačová přeložila pro vás kousek článku z časopisu Coping with cancer, který nám pravidelně posílá MUDr. Staňková z farmaceutické firmy Bristol-Myers Squibb. Čtete-li anglicky, přijďte si jej vypůjčit, je v MAMMA HELP CENTRU k dispozici. Autorkou článku je paní Mary Jo Blackwood, která mimo jiné píše: Měla jsem rakovinu dvakrát. Ze zkušenosti víme, že záleží na tom, jak se k situaci postavíme a věříme naší léčbě. I výzkumy ukazují, že tato víra má na úspěšné léčbě velký podíl. Naučila jsem se proto například této zásadě: Neakceptovat první návrh léčby. I můj chirurg mi řekl, abych si opatřila tolik názorů, kolik mohu získat. A tak i já radím: poptej se ostatních lidí s rakovinou, přátel i lidí z lékařské profese. A pořiď si kopie nálezů pro případ potřeby. Osvědčilo se mi také, mít předem připravené otázky k lékaři, a do jeho ordinace si s sebou vzít někoho, kdo by si se mnou pamatoval, co bylo řečeno. Někteří z lékařů, ať už to byl chirurg, gynekolog, neměli problém naše otázky a odpovědi natočit na pásku. Vždycky se každého doktora zeptej, jaké šance i rizika by měla ta která léčba. Pamatuj si – co je dobré pro jiného, nemusí být dobré právě pro tebe! Rozhodnutí o léčbě je jenom tvoje. Je to tvé tělo a aby jakákoli léčba byla účinná, musí mít celou tvoji mentální a citovou podporu. Názor prvního onkologa v mém případě zněl, že navrhuje šestiměsíční chemoterapii, ozařování a tamoxifen. Názory dalších dvou lékařů shodně zněly, že 9
v mém případě chemoterapie není právě nutná. A protože se na tom oba shodli, cítila jsem se dobře a uvěřila jsem, že chemoterapii mít nemusím. Bez těchto dalších názorů by bylo rozhodování pro mne moc těžké. S těmito zásadami je pro mne život příjemnější a budu se moci postavit všemu, co mne potká… Pak jsou v časopise Coping zajímavé inzeráty, jako např.: Rene Carterová – v červnu 2000 diagnóza „rakovina prsu s metastázami do kostí“ by ráda slyšela od dlouhodobě přeživších se stejnou diagnózou o jejich zkušenostech a pocitech. Barbara Troupe – diagnóza stadia III B plic v roce 1997, vyléčena v prosinci 2001, by se ráda kontaktovala s osobami se stejným typem diagnózy. Hilda Echegoyen – diagnóza peripheral T cell lymfoma má za sebou tři cykly (CHOPS) bez efektu. Její lékař mění chemoterapii na léčbu ESHAP. Ráda by slyšela od přeživších žen se stejným typem rakoviny jejich názory na tuto léčbu a jak ji snášely. U každého inzerátu je vždy uvedena adresa, telefon, e-mail! Jistě, jiný kraj, jiný mrav, řeknete si. Ale pořád je to o tom, že sdělená starost je poloviční starost a že je dobré dozvědět se co nejvíc! A nakonec pohlazení – kousek dopisu od Denisy Kozikowski z USA, která tu s námi vloni strávila hodně času a pořád se k nám hlásí a vzpomíná: Ahoj, jak se máte? Doufám, že jste zdraví, spokojení a máte se dobře. Dlouho jsem nepsala, ale mám hodně práce s dětmi a s výzkumem, a život v Americe je moc rychlý. Baltimor je fajn, ale stýská se mi po České republice. Plánujeme cestu do Čech v létě, asi v červnu nebo v červenci. Budeme na chatě, ale přijedu určitě za vámi do Prahy! Posílám můj neoblíbenější, relaxační a meditační čajíček… Milá Deniso, moc nám chutná – a těšíme se na Tebe!
Gratulace:
těm z nás, které oslaví v květnu své
narozeniny
Anna V. a Ludmila K. – 1. 5., Jindřiška S.(65) a Vlasta H. – 4. 5., Dana B., Ivana S. a Zuzana D. – 6. 5., Jiřina K.(80) – 9. 5., Eva Š. – 12. 5., Danuše K.., Eva G. a Marcela P. – 13. 5., Alena Š. a Jana H. – 15. 5., Anna J. – 17. 5., Pavla K. – 18. 5., Ludmila B. – 19. 5., Ludmila Ř.(70) – 21. 5., Ilona M. – 22. 5., Ivana A. a Věra K.- 23. 5., Ellen U., Mgr. Iveta B.(40) a Olga P.(55) – 25. 5., Anna F. a Jaroslava B.(65) – 26. 5., Jana A. – 27. 5., 10
Jindřiška B. a Zdeňka K. – 29. 5., MUDr. Jana Třicátníková 31. 5.
11
ZAPIŠTE SI DO DIÁŘE Vzhledem ke květnovým svátkům bude 1. a 2. května (čtvrtek, pátek), 8. a 9. května (čtvrtek, pátek) Centrum zavřené, a i pravidelné středeční odpolední programy jsou poněkud zredukovány. O to více vám přejeme hodně májového sluníčka a hezký pobyt na chatách a chalupách nebo při procházkách jarní Prahou. Středa 14. května – Květinový den! Středa 21. května od 16.30 – reflexní masáž – terapeutka Mgr. Pavla Křížová Středa 28. května od 16.30 – artetarapie s Ivou Neděle 1. června od 10.00 do 18.00 – „Nejlepší dárek pro dítě je zdravá máma“ – happening na Parukářce (Vrch Sv. Kříže, Praha 3) pro rodiny s dětmi Středa 4. června od 16.30 – kosmetická poradna RYORU – nakoupíte si na léto? Tělocvična: Pondělí 14.30 – rehabilitační cvičení s Hankou Vozkovou Úterý 17.30 – tai-chi s Míšou Lustovou Středa 17.30 – rehabilitační cvičení s Helenou Dvořákovou Čtvrtek 15.00 – jóga a relaxace
Zveme vás na přednášku! Ve středu 21. 5. se nám představí paní Mgr. Pavla Křížová, s ukázkou reflexní masáže chodidel, lymfodrenáží, a shiatsu. Pro představu uvádíme něco málo o těchto technikách, na které vás srdečně zveme. Reflexní terapie je masáž založená na systému reflexních zón těla na chodidle či dlani. Je to metoda stará několik tisíc let a je založena na myšlence, že na chodidle existuje množství bodů a plošek, které korespondují s jednotlivými orgány a částmi těla, a to cestou nervových propojení. Celý lidský organismus, každou jeho část lze tedy ovlivňovat pomocí mačkání různě velkých plošek či bodů umístěných na plosce, prstech, nártech a okolí kotníků, ale i na dlaních, 11
hřbetech a prstech rukou. Mačkáním nebo hlazením těchto reflexních plošek můžeme cíleně léčit příslušný orgán nebo část těla: posilovat, pokud nedostatečně pracuje a potřebuje dodat energii, nebo naopak uklidnit, je-li ve stavu akutního zánětu nebo bolesti. Reflexní terapií lze výrazně ovlivnit činnost imunitního systému, lymfatického systému, látkové výměny, zmírnit či odstranit bolesti zad a krční páteře. Masáž chodidla a mačkání reflexních plošek příznivě ovlivňuje psychiku. Reflexní masáž lze využít jako metodu preventivní i léčebnou. Při léčbě pomocí této metody je třeba chodidla masírovat pravidelně a poměrně často. Proto je pro klienta velmi důležité, aby se u svého terapeuta naučil svá chodidla ošetřovat sám a v mezidobí mezi jednotlivými návštěvami u terapeuta se léčil svépomocí nebo s pomocí některého člena rodiny. Masáž chodidel lze nahradit bosou chůzí po oblázcích nebo šlapáním v krabici se suchým hrachem či kukuřičnými zrny. Při reflexní lymfatické masáži (reflexní lymfodrenáži) lze pomocí jemné masáže chodidla bříšky prstů stimulovat lymfatický systém v celém těle. Lymfatická masáž odlehčí organismu zatíženému nemocí, přemírou škodlivin či nadměrnou psychickou či fyzickou zátěží a nastartuje nebo podpoří fungování vlastního imunitního systému těla. Pohyb a odtok lymfy může způsobit i rozpouštění psychických bloků. Shiatsu je japonská léčebná metoda vycházející z tradičního léčení starověké Číny. Dnes je rozšířena zejména v Japonsku a USA. Metoda je založena na cirkulaci energie zvané ki (čchi) v těle. Při masáži shiatsu dochází k uvolňování a vyrovnávání energie v drahách a k odstraňování a rozpouštění energetických bloků tím, že se energie přivádí do míst, která jsou prázdná a slabá. Přeplněná místa (např. zatuhlé klouby, blokáda páteře, ztuhlý či bolestivý sval, bolest hlavy) se naopak uprázdní a uvolní. Při shiatsu se používá nejrůznějších dotyků: tlaku prsty a dlaněmi, koleny, lokty a jinými částmi těla, prohřívání dráhy přikládáním dlaní, protahování, rotace kloubů, kolébání, vytřásání, pohupování. Palce jemně tisknou jednotlivé body energetické dráhy (které odpovídají akupresurním bodům) ve směru toku energie. Tím dochází k uvolnění nahromaděné energie ze ztuhlých a bolestivých míst, zprůchodnění energetické dráhy a vyrovnání přeplněných a prázdných míst mezi jednotlivými částmi těla. Jde vlastně o komunikaci mezi rukou terapeuta a klientovým tělem a naslouchání tomu, co klientovo tělo říká. Jedná se o metodu preventivní i uzdravující. Konec konců, přijďte se přesvědčit samy. 12
Z JINÝCH SDRUŽENÍ Máte-li zájem o pravidelné vycházky do Prahy i okolí, můžete se třeba přidat k výletu s jiným onkologickým klubem: Program ALEN klubu: Sobota 10. 5. – Sobotní výšlap. Sázava a Sázavský klášter. Sraz je v 8.10 hod na nádraží Vršovice, odjezd 8.27 hod do Sázavy. Procházka je dlouhá asi 5 km. Středa 14. 5. – celodenní autobusový výlet na novohradsko, jižní Čechy. Sraz 6.15 hod u výstupu metra Opatov (je jen jeden), odjezd 6.30 hod. Sobota 24. 5. – Ostrá u Lysé nad Labem – návštěva výrobny firmy Botanicus. (výrobky znáte jistě z prodejen po Praze) Sraz 8.30 hod Masarykovo nádraží, odjezd 8.48 hod do Stratova. Procházka je dlouhá 5 km. Na všechny akce se hlaste předem u vedoucí ALENU Daniely Kelišové, tel.: 221 900 127 nebo 732 273 834. ALEN nabízí také pět volných míst na rekondičním pobytu v Bystřici pod Hostýnem, a to v termínu od 31. května do 7. června. Cena je 1.800,- Kč a jsou v ní i masáže a bazén. Přihlášku si vyzvedněte u Daniely Kelišové a nezapomeňte, že jde o pobyt dotovaný Ministerstvem zdravotnictví a že při pobytech s touto dotací nesmí nikdo překročit celkem 21 dní v kalendářním roce! Podobná nabídka přišla také ze Svazu postižených civilizačními chorobami (SPCCH), Volná místa pro onkologické pacientky jsou v hotelu PANORÁMA v Teplicích, cena (s dotací) je 2100,- Kč za 11 dní pobytu a jede se v termínu 12. 5. – 22. 5. O přihlášky si zavolejte k ing. Václavu Lipertovi, tel: 603 711 105.
NAŠE TIPY Potřebujete na novou sezónu nové zdravotní prádlo? Jste-li z Prahy, možností, kde si dobře vybrat, je hned několik: například prodejny ELIŠKA, které se nám připomněly s novými telefonními čísly a další informace o sortimentu nabízejí na internetu, na adrese www.eliska.sro.cz nebo napište na e-mail:
[email protected] PRAHA 8, Bulovka 101/7, zásilková služba Po-Pá: 8:00 - 18:00, So: 9:00 - 12:00 tel.: 284 842 000, fax.: 284 842 956 13
PRAHA 4, Poliklinika Budějovická, A. Staška 1670/80 Po-Pá: 8:00 - 19:00 tel.: 261 006 616, fax.: 261 006 225 PRAHA 9, Poliklinika Prosek, Lovosická 40/440 (bez epitéz) Po-Čt: 8:00 - 18:00, Pá: 8:00 - 15:00 tel./fax.: 266 010 210 PRAHA 10, Vršovice, Petrohradská 27/155 Po-Čt: 9:00 - 17:00, Pá: 9:00 - 13:00 tel./fax: 271 746 828
Jak číst obaly na potravinách Jsme to hlavně my, ženy, kdo rozhoduje o způsobu stravování v našich rodinách, a jsme to hlavně my, kdo se dennodenně probíráme plnými regály v obchodech a supermarketech. Někdo vybírá podle zkušeností, někdo rád vyzkouší novinky, někoho zaujme lákavý obal nebo reklama a někoho zase výhodné slevy. Už jsme si zvykli, že na obalech je spousta informací, ale pro nás jsou většinou špatně čitelné a tak je často nevnímáme. Najít datum ve svaru sáčku je také někdy dost problematické a cenovky se slevami s oblibou zakryjí to nejdůležitější – datum spotřeby. Musíme se ale obrnit. Zvyknout si nosit brýle na čtení i do obchodu nebo požádat prodavačku, aby nám potřebné informace přečetla. Že teď asi neříkám pro vás nic nového vím, ale chtěla bych se tímto ještě jednou vrátit k přednášce o výživě z 12. března a podělit se s vámi o poznatky, jak číst obaly na potravinách. Jaké informace o složení výrobku musí být na obale povinně vyznačeny: − Musí být uvedeny všechny složky potraviny a to sestupně podle množství ve výrobku. − Některé složky mohou být uvedeny buď slovně nebo jen E a příslušné číslo. − Obsah soli musí být uveden, pokud ho potravina obsahuje více než 2,5 procenta. − Zdravotní upozornění musí být, pokud potraviny obsahují složku, která je pro některé konzumenty zdravotním rizikem a spotřebitel nemůže jejich obsah předpokládat (např. některá náhradní sladidla – „nevhodné pro nemocné fenylketonurií“ nebo lepek – „nevhodné pro nemocné celiakií“ apod.). − Potraviny geneticky modifikované nebo ty, které obsahují geneticky modifikovaný organismus musí být označeny „geneticky modifikováno“ nebo „obsahuje geneticky modifikovaný organismus“ − Pokud jsou potraviny obohaceny vitamíny, musí při překročení určitého obsahu mít uvedené procento doporučené denní dávky (zkratka DDD) na 100 g potraviny. 14
− Potravinové doplňky stravy (potraviny s vysokým obsahem vitamínů, minerálních látek apod.) musí být označeny „ukládat mimo dosah dětí“. Pokud obsahují např. včelí produkty – „nevhodné pro osoby citlivé na včelí produkty“, při vyšším obsahu vitamínu A než 800 mikrogramů v denní dávce – „nevhodné pro těhotné ženy“. Údaje o trvanlivosti výrobku nikdy nepřehlédněte! Zhruba týden před skončením záruční lhůty mohou prodejci výrobek nabízet se slevou. V den, kdy potravině končí minimální trvanlivost, může být prodávána jen se zřetelným označením, že skončila minimální doba trvanlivosti. Potravina musí být i poté zdravotně nezávadná. Potraviny rychle podléhající zkáze jsou označené „spotřebujte do:“ a po vypršení uvedeného data se nesmí prodávat vůbec. Na obalech mohou být ještě navíc údaje o výživovém složení výrobku (obsah sacharidů, tuků, celková energie apod.), množství sušiny a tuku v sušině. Kupujeme-li například sýr s obsahem 50 % sušiny a 50 % tuku v sušině (tvs), znamená to, že ve 100 g výrobku je polovina váhy suché složky a z ní je polovina váhy tuk – to znamená 25 g tuku. Symbol „light“– znamená snížení množství energie ve výrobku, buď snížením obsahu cukru nebo tuku. Symbol „bio“ – znamená určitý způsob výroby, pěstování a technologie zpracování suroviny podle zvláštních předpisů. Jestliže na výrobcích chybí některý z údajů, vyberte si jiný, podobný, ale dobře označený. Můžete také kontaktovat Českou zemědělskou a potravinářskou inspekci nebo výrobce (popř. dovozce) výrobku, který má zajistit, aby byl výrobek řádně označen. Pro další informace se také můžete obrátit na bezplatnou Informační linku Flory 800 175 324 nebo na internetové stránky www.flora.cz Bulletin MAMMA HELP! vydává Sdružení pacientek s nádorovým onemocněním prsu s finanční podporou Ministerstva zdravotnictví. Odborná garance: MUD. Václav Pecha. Evidenční číslo: MK ČR E 13680 Adresa: U Vinohradské nemocnice 4/2256, 130 00 Praha 3 Tel. 272 732 691, 272 731 000, 272 738 696-8. www.mammahelp.cz, e-mail:
[email protected] Redakce: Jana Drexlerová, Ida Bartošová, grafika: Helena Fialová Tisk: UNITISK Kněževes
15
