Slovníček 60 Použitá literatura a další zdroje informací 61 Přílohy

OBSAH

1

Obsah O Nápadníku Výběr a zpracování uvedených námětů Jak s Nápadníkem pracovat Komu je Nápadník určen

2 3 4 6

12 Nápadníkových námětů 1 Co máme doma v kuchyni

8

2 Hry s potravinami

11

3 Učíme se a získáváme dovednosti při práci v kuchyni

14

4 Zeleninová polévka

17

5 Bramborové tiskátko

21

6 Odpadový materiál - CD

25

7 Žabákovy úkoly

28

8 Výrobky z kukuřičného šustí

31

9 Jablíčkové úkoly

37

10 Stromový kalendář

46

11 Odpadový materiál – Plastové ryby

52

12 Zápichy

55

Slovníček Použitá literatura a další zdroje informací Přílohy

60 61

O NÁPADNÍKU

2

O NÁPADNÍKU Předškolní věk někteří autoři označují jako „zlatý věk dětské hry,“ protože právě v tomto období se dětská hra stává dominantní činností dítěte, prostřednictvím níž dochází k rozvoji jeho osobnosti. Rodiče se zpravidla v tomto období začínají intenzivněji zajímat o to, co, kdy a jak u svého dítěte rozvíjet, kde najít relevantní informace, metodický materiál, pomůcky, odbornou literaturu, aj. Velkou oporou jim mohou být v tomto snažení pedagogičtí pracovníci předškolních a poradenských zařízení. Náš autorský kolektiv se předškolní přípravou dlouhodobě zabývá a z tohoto důvodu se v rámci realizace projektu „Podpůrné aktivity pro budoucí školáky se SVP“ registrační číslo: CZ.1.07/1.2.15/02.0003 snažil poskytnout metodické vedení a náměty rodičům při přípravě jejich dětí se specifickými vzdělávacími potřebami na zahájení povinné školní docházky. V rámci tohoto projektu vzniklo mimo jiné mnoho metodických a vzdělávacích materiálů, které byly ve spolupráci s rodiči dětí a samotnými dětmi pilotně ověřeny, následně upraveny a poskytnuty nejen cílové skupině projektu, ale i dalším zájemcům. Tyto materiály byly zaměřeny zejména na rozvoj jemné motoriky, řečových a jazykových dovedností a myšlenkových a číselných operací. I když byly tyto materiály primárně určeny dětem se specifickými vzdělávacími potřebami, projevila o ně zájem celá řada rodičů, kteří nebyli zapojeni do realizace projektu a jejichž děti neměly specifické vzdělávací potřeby. Právě tento neočekávaný zájem dal vzniknout myšlence Nápadníku, který by poskytoval nejen rodičům, ale i dalším zájemcům o řešenou problematiku, nové a inovované náměty zpracované formou hry, s cílem podpořit osobnostní rozvoj dítěte v přímé návaznosti na předškolní a mladší školní věk. Nápadník lze využít nejen v rámci předškolní přípravy, ale lze z něj čerpat náměty i při zahájení povinné školní docházky, protože rozvoj dítěte nekončí při vstupu do školy, naopak, v novém prostředí, které dítě doposud neznalo, je nezbytná další cílená podpora. Z tohoto důvodu byly do Nápadníku zařazeny i náměty využitelné u žáků mladšího školního věku. Věříme, že náměty Nápadníku ocení nejen rodiče jako podpůrný prostředek, ale i zájemci o řešenou problematiku jako zdroj inspirace a zejména děti jako zdroj příjemné zábavy.

VÝBĚR A ZPRACOVÁNÍ UVEDENÝCH NÁMĚTŮ

3

VÝBĚR A ZPRACOVÁNÍ UVEDENÝCH NÁMĚTŮ Výběr a způsob, jakým bylo zpracováno 12 námětů, byl podřízen 5 základním kritériím, které jsme stanovili v souladu s didaktickými zásadami při respektování specifických požadavků dítěte předškolního a mladšího školního věku, ekonomické dostupnosti a celoroční využitelnosti námětů. 1) Hra jako prostředek pro splnění uvedených cílů. 2) Postupy vyhovující z hlediska bezpečnosti a hygieny. 3) Materiální prostředky, které jsou finančně nenáročně a běžně dostupné. 4) Motivační prvky jako prostředek ke vzbuzení zájmu dítěte a jeho následné setrvání v činnosti, kterou úspěšně dokončí. 5) Nabídka námětů, které je možné zařazovat průběžně po celý rok i námětů vhodných pro určité období nebo pro určitý den (Vánoce, Den matek, oslava narozenin člena rodiny aj.). Aby bylo dosaženo požadavku na komplexní osobnostní rozvoj dítěte předškolního a mladšího školního věku po všech stránkách, bylo stanoveno kromě konkrétních vzdělávacích cílů, které jsou reprezentovány třemi vzájemně provázanými okruhy v přímé návaznosti na RVP PV a RVP ZV, tzv. 5P vyšších cílů, které jsou více méně prostoupeny každým námětem a posilují kladný vztah dítěte k rodině a přírodnímu prostředí, což považujeme za předpoklad pro jeho harmonický a tudíž komplexní rozvoj. 1) Posilování sounáležitosti k ostatním členům rodiny a rozvíjení smyslu pro vytváření příjemného rodinného prostředí, např. výrobou dárků, gratulací. 2) Procvičování schopnosti naslouchat, sdělovat a obhajovat svoje názory v prostředí rodiny nebo známých. 3) Posilování vzájemné spolupráce s dalšími členy rodiny při domácích pracích a získávání dovedností, které umožní hlubší poznání domova. 4) Prohlubování vztahu dítěte k přírodě. 5) Používání vhodných odpadních materiálů a získávání informací podporujících environmentální výchovu dítěte.

JAK S NÁPADNÍKEM PRACOVAT

4

JAK S NÁPADNÍKEM PRACOVAT Nápadník je zpracován formou herních činností do jednotlivých námětů v souladu s požadavky RVP PV a RVP ZV na integrovaný přístup a vzdělávací oblasti, které by měly být u dítěte v předškolním a mladším školním věku rozvíjeny. V praxi se jedná o propojení učiva herní formou v přirozených souvislostech, vazbách a vztazích. Dítě tak nezískává izolované poznatky nebo dovednosti, ale komplexní zkušenost, která se stává pro dítě prakticky využitelná v běžném životě a na jejímž základě rozvíjí svoji osobnost. Náměty Nápadníku jsou prostoupeny třemi vzájemně provázanými okruhy, které vychází ze vzdělávacích oblastí RVP PV v přímé návaznosti na RVP ZV, jedná se o: řečové a jazykové dovednosti; myšlenkové a číselné operace; motorické dovednosti. Při zpracovávání jednotlivých námětů se nám naskýtalo nepřeberné množství materiálních prostředků, které by bylo možné v rámci jednotlivých námětů využít. Jednou z poměrně zajímavých možností, jak rozvíjet výše uvedené okruhy, je využití odpadového a zbytkového materiálu, protože je běžně dostupný a může sloužit i k nápravě některých nedostatků v oblasti jemné motoriky a smyslového vnímání. V současné době bývá odpadový materiál zcela běžně používán v rámci výtvarných, praktických či jiných činností. Touto problematikou se zabývala již celá řada autorů. O využití odpadového a zbytkového materiálu pojednává podrobně publikace Praktické činnosti III, viz Použitá literatura a další zdroje informací. Cílem Nápadníku proto není seznámit čtenáře s dosud nepublikovanými náměty, ale s možností, jak využít tyto náměty při komplexním rozvoji osobnosti dítěte. Z těchto důvodů je do některých námětů zahrnuto právě využití odpadového materiálu. Pod námětem si lze představit například téma, Vaříme polévku. Dítě se seznamuje s vybranými druhy zeleniny, které se učí rozeznávat a použít při přípravě ingrediencí (přísad) na polévku a samotném vaření polévky. Do této činnosti jsou formou hry začleněny výše uvedené tři okruhy. Dítě tak při poznávání a manipulaci se zeleninou mimo jiné: ź porovnává a počítá množství, ź rozvíjí své smyslové vnímání, ź učí se logické posloupnosti, ź rozvíjí své motorické schopnosti ź řečové dovednosti.

JAK S NÁPADNÍKEM PRACOVAT

5

Každý námět zpravidla obsahuje stručný popis svého obsahu, co je jeho cílem, co je u dítěte rozvíjeno; orientační délku trvání; materiální prostředky v případě, že při realizaci námětu jsou nezbytné pomůcky atp.; postup, který není pro mentora závazný, ale může ho alespoň v počátcích při práci s Nápadníkem využít jako vodítka;poznámky, které například upozorňují na případná úskalí, možnost obměny jednotlivých úkolů, dodatečné informační zdroje, které jsou označovány pomocí číselných odkazů v chronologické posloupnosti; přílohy, které jsou souhrnně uvedeny v závěru Nápadníku a jsou rovněž číslovány v chronologickém pořadí. Pro usnadnění orientace v jednotlivých námětech jsou použity shodné grafické značky, pro přehlednost uvádíme jejich výčet. Základní informace o námětu

Čas:

Materiální prostředky: Postup:

Poznámky:

KOMU JE NÁPADNÍK URČEN

6

KOMU JE NÁPADNÍK URČEN Jak již bylo uvedeno, Nápadník je určen zejména rodičům dětí, ale i zájemcům o řešenou problematiku a dalším čtenářům, kteří chtějí rozvíjet osobnost a schopnosti předškoláků a začínajících školáků, ať již z důvodu jejich specifických vzdělávacích potřeb, anebo jen v rámci upevnění již osvojených dovedností dětí této cílové skupiny. S ohledem na různorodost každého dítěte nelze zcela jednoznačně vymezit věkovou skupinu předškoláků a začínajících školáků, v rámci níž by měl být Nápadník využíván. Lze ale s jistotou říci, že díky novým schopnostem, které v předškolním a mladším školním věku dítě získává, ať už ve větší nebo menší míře s ohledem na specifické vzdělávací potřeby, má dítě alespoň v omezené míře potřebu něco zvládnout, vytvořit, má chuť zkoumat různé materiály, zanechávat za sebou pomocí různých materiálů stopy, výtvory. To vše je nápomocno k jeho celkovému dynamickému rozvoji. Proto je důležité v tomto období uspokojovat tyto potřeby a v případě potřeby podpořit jejich rozvoj, například právě prostřednictvím Nápadníku. A proto, kdokoliv, kdo se rozhodne využít alespoň některý z námětů v praxi, by měl mít na mysli, že přestává být rodičem, pedagogem, anebo třeba starším sourozencem, ale bere na sebe roli mentora, která vystihuje podstatu vzájemné spolupráce. Přistupovat k dítěti jako v řeckém mýtu Mentór k Télemachovi, být mu oporou, rádcem, ale i kamarádem.

12 NÁPADNÍKOVÝCH NÁMĚTŮ

7

DVANÁCT NÁPADNÍKOVÝCH NÁMĚTŮ

CO MÁME DOMA V KUCHYNI

8

Co máme doma v kuchyni Základní informace o námětu: Cílem námětu je především rozvoj myšlenkových, číselných a řečových dovedností. V rámci něho je procvičována slovní zásoba, určování množství a jeho porovnávání, prostorová orientace, druhy technických materiálů, kritické myšlení a motorické dovednosti. Náročnost níže popsaných aktivit je třeba podřídit individuálním schopnostem dítěte a jeho ochotě spolupracovat. Předpokladem pro efektivní spolupráci je zařazení vhodných motivačních prvků, např.: · Průvodce a návštěvník – V rámci těchto rolí seznamuje průvodce návštěvníka s vybavením kuchyně. Tento motivační prvek lze úspěšně využít v případě, že se již dítě s rolí „průvodce“ setkalo např. při návštěvě hradu, muzea, atp. Obě role si můžeme s dítětem vzájemně vyměnit. · Paní učitelka (Pan učitel) – Zpravidla každé dítě předškolního věku si na školu nebo paní učitelku, pana učitele, již hrálo, a proto bývá zařazení tohoto motivačního prvku časté. Paní učitelka, pan učitel, seznamuje žáka s vybavením kuchyně a opakují, co již o kuchyni ví. Obě role lze rovněž zaměňovat dle potřeby. Při hře se mohou jako další návštěvníci nebo žáci uplatnit oblíbené dětské hračky – panenky, zvířátka, aj., které dítě rozmístí po kuchyni na vhodné místo. Důležité je dítě nejen povzbuzovat k činnosti, ale nechat mu při všech níže popsaných aktivitách dostatečný prostor pro iniciativu, vyjadřování vlastního názoru, zdůvodňování postupu práce a tím ho vést ke kritickému myšlení. Čas Asi dvě hodiny, avšak časová náročnost je podmíněna konkrétní představou o rozsahu a zařazování jednotlivých úkolů, vybavením domácnosti a zájmem dítěte. Doporučujeme proto činnost rozdělit na několik kratších částí, popřípadě rozvrhnout do dvou dnů. Materiální prostředky Použité materiální prostředky závisí na vybavení konkrétní domácnosti. Jejich rozsah je nutné přizpůsobit dosavadním zkušenostem, získaným znalostem a individuálním schopnostem dítěte. Bezpečnost při manipulaci s nádobím, příbory a dalším zařízením by měla být vždy nadřazena veškerým činnostem. Při tvorbě koláže je možné použít obrázky z časopisů, reklamních letáků nebo internetu, chybějící obrázky lze dokreslit, popř. vyfotografovat část skutečné kuchyně a vytisknout. K této činnosti je potom zapotřebí lepidlo, podkladový papír, nůžky a další výtvarný materiál dle vlastního uvážení.


9

Postup Dítě motivujeme jednou z uvedených možností. Popsané motivační role bychom se měli nejprve ujmout my, aby dítě pochopilo podstatu činností a jeho roli. Prohlédneme si s dítětem zařízení a vybavení domácí kuchyně. Společně pojmenujeme nábytek, spotřebiče a vybavení. Je-li to vhodné, můžeme seznámit dítě prostřednictvím obrázků nebo internetu i s dalšími spotřebiči, které nejsou v reálné kuchyni k dispozici. Při této činnosti diskutujeme s dítětem pomocí návodových otázek o využití jednotlivých spotřebičů, kuchyňského nábytku a vybavení. Např. „Co servírujeme na desertní talířek?“ – „Dort.“„K čemu slouží dřez?“ – „K mytí nádobí.“ „K čemu používáme lednici?“ – „Na chlazení potravin.“„K čemu slouží sporák?“ – „Na vaření.“„V čem si můžeme ohřát vodu?“ – V rychlovarné konvici.“ „Co dáváme zpravidla do prosklené skříňky?“ – „Skleničky.“ „K čemu se používá myčka na nádobí?“ – K mytí nádobí.“ Při popisu kuchyňského zařízení a vybavení lze zařadit i jednoduché početní operace, porovnávání množství, prostorovou orientaci a poznávání technických materiálů, vše je samozřejmě závislé na individuálních schopnostech dítěte. ź Početní operace – při manipulaci s nádobím nebo jiným vybavením, může

dítě počítat množství hrnečků, talířků a dalšího nádobí. ź Porovnávání množství – dítě může řadit nádobí, příbory či jiné vybavení dle

jejich počtu. Lze tak vytvořit vzestupné a sestupné skupiny. Při této činnosti můžeme předem vybrat soubory prvků o rozdílném počtu tak, aby odpovídaly početní představivosti dítěte. Jednodušší variantou této činnosti je porovnávání velikosti dle druhu, např. talířek pod šálek, desertní talířek, hluboký talíř, tác. ź Prostorová orientace – pomocí návodových otázek lze procvičovat orientaci v prostoru, např. „Kde jsou uloženy hrnce?“ – „Dole.“ „Kde jsou umístěny příbory?“ – „Uprostřed.“ „Co je napravo od talířů?“ – „Skleničky.“ „Co je nad dřezem?“ -„Vodovodní baterie.“ ź Technické materiály – při popisu lze určovat i materiál, ze kterého je vybavení a zařízení vyrobeno, např. „Z čeho je vyrobena sklenička?“ - „Ze skla.“ „Z čeho je vyrobena PET láhev?“ - „Z plastu.“ „Z čeho je vyroben sporák?“ - „Z kovu.“ Navazující aktivitou může být tvorba koláže z vystřižených propagačních materiálů, na nichž je zobrazeno kuchyňské vybavení a zařízení. Výslednou koláž je vhodné porovnat se skutečnou kuchyní a pomoci dítěti formulovat případné úpravy, které by se mu v reálné kuchyni líbily a proč. Lze ji rovněž tvořit s obrázkem lednice, myčky na nádobí, případně si nakreslit vlastní obrázek (obr. 1), a vysvětlit, proč se na určité místo dávají určité druhy potravin, anebo proč se na určité místo dávají určité druhy nádobí.


10

Poznámky Námět lze realizovat s dítětem opakovaně a role lze měnit dle potřeby i v rámci dílčích úkolů. Pro zvýšení motivačního faktoru lze přizvat i další členy rodiny a uspořádat představení. Další náměty na činnosti s dítětem v prostředí domácnosti a podrobnější informace o této problematice lze nalézt v příspěvku: VODÁKOVÁ, J. U nás doma. In KOCIÁNOVÁ, L. A KOL. Praktické činností pro 1. – 5. ročník základních škol. Praha: Fortuna, 1997, s. 142-165. ISBN 80-7168-441-4.

Obr. 1 Kuchyň

HRY S POTRAVINAMI

11

Hry s potravinami Základní informace o námětu: Hry spojené s přiměřeným „experimentováním“ jsou nejen zábavné, ale také poučné. Mohou navazovat nebo předcházet jiným aktivitám, např. vlastním činnostem s potravinami a s přípravou jednoduchých pokrmů. Uvedené hry rozvíjí především smyslové poznávání dítěte zrakem, hmatem, čichem a chutí. Manipulací se semeny dochází ke zpřesňování různých typů úchopů, především úchop nehtový 1 a úchop špetkový . Získané poznatky dítě vyjadřuje slovním projevem, popisuje, co vidí - tvar, barvu, velikost; co vnímá hmatem na povrchu a uvnitř – hladký, drsný, měkký, tvrdý, suchý, mokrý; porovnává množství, velikost a určuje počet. Slovní projev tak přispívá k rozvoji řečových, ale i myšlenkových a matematických dovedností. Rozlišování potravin čichem a chutí je vhodné zařadit spíše u starších a zkušenějších dětí, nutné je mít přitom na paměti případné riziko alergické reakce, např. křen, zelí, ředkvička, kapusta. Čichem může dítě hodnotit a slovy vyjádřit například, jak potravina voní (nasládle, ostře, kysele…) a který pokrm mu vůně připomíná. Při ochutnávce potravin dítě obvykle hodnotí míru chutnosti, tedy, co mu chutná hodně, málo, vůbec, atp. Své pocity a hodnocení může dítě vyjádřit nejen slovy, ale též pomocí grafického záznamu. Za tímto účelem lze použít pracovní list se „smajlíky“, příloha č. 1. 2 Dítě svoje hodnocení vyjádří čárkou k potravině a vybranému „smajlíku“ . Zpočátku je vhodné pracovat se zeleninou a ovocem. Lze u nich vnímat a hodnotit shodné a rozdílné znaky zrakem a hmatem; u ovoce navíc chuť; u zeleniny a koření i vůni. Pokud činnost dítě zaujala, lze použít i další potraviny, např. smíchat fazole s hrachem a zahrát si „na Popelku“. Při třídění luštěnin se rozvíjí hlavně jemná motorika a koordinace oko-ruka. Čas Asi 1 hodina, ale v případě potřeby lze námět rozdělit na několik dílčích částí. Materiální prostředky Jednoduché hry s potravinami lze uskutečnit v každé běžně vybavené domácí kuchyni. Variantnost hry je závislá na množství aktuálně dostupných potravin. Při manipulaci s potravinami lze použít papírové nebo plastové misky, sáčky, aj. vybavení kuchyně.

HRY S POTRAVINAMI

12

Postup Vzorky ovoce a zeleniny pro vlastní hru vybereme tak, aby byly jejich vlastnosti pro hodnocené druhy charakteristické a rozdíly mezi nimi byly dobře patrné, nezbytné je vzít v úvahu i dosavadní zkušenosti a znalosti dítěte. Případné množství jednotlivých vzorků je nutné stanovit s ohledem na početní představivost dítěte. Vybrané vzorky pečlivě očistíme, jak jsme zvyklí při jejich používání v domácnosti. Motivačním faktorem pro hry s potravinami je již samotná přítomnost dítěte v kuchyni a novost hry, proto není zpravidla nutné zařazovat specifické motivační prvky, vyjma třídění luštěnin. Poznávání zrakem Od každého vybraného druhu ovoce a zeleniny zařadíme jeden nebo více kusů. Jejich směs rozložíme na podnos, plochou misku atp., aby byly jednotlivé kusy přehledně uspořádány. Jednodušší variantou je vybrat pouze zeleninu nebo ovoce a teprve později je kombinovat. Při manipulaci s vybranými vzorky dítě: ź vybere a pojmenuje jednotlivé druhy ovoce a zeleniny a položí je odděleně na určené místo, pokud je u některého druhu více odrůd, uloží je společně; ź popíše charakteristické znaky – tvar a barvu; ź vzorky zeleniny a ovoce roztřídí podle druhu do připravených misek a porovná množství uspořádáním vzestupné nebo sestupné řady misek. Poznávání hmatem Mladším dětem a případně i dětem se speciálními vzdělávacími potřebami nejdříve vzorky vybraných druhů ukážeme, společně pojmenujeme a necháme ohmatat. Poznávání hmatem je proto vhodné zařadit až po poznávání zrakem. Cílem hmatového vnímání je správně pojmenovat tvar (kulovitý, hranatý, špičatý…) a povrch (hladký, hrubý, suchý, tvrdý, měkký…). Velikost vzorků je nutné volit s ohledem na velikost ruky, aby dítě bez problémů vybraný vzorek udrželo. Rovněž je možné, aby dítě použilo pro uchopení vzorků obě ruce. Zvyšuje se tím nejen pravděpodobnost, že dítě se špatně koordinovanými pohyby udrží vzorek v rukou, ale i rozsah vjemů, což má velký význam pro dítě s oslabeným pocitovým vnímáním. Do pevného sáčku, kabely nebo zakrytého košíku umístíme vybrané vzorky ovoce nebo zeleniny, případně jejich směs. Dítě sáhne do obalu se vzorky: ź vybere libovolný vzorek, pečlivě ho ohmatá a zkusí popsat, co zjistilo – tvar, povrch; ź na základě zjištěných faktů se pokusí určit druh vzorku; ź vyjme vzorek z obalu a zkontroluje, zda byl jeho popis a určení druhu správný; ź vzorek položí na předem připravenou a označenou misku se stejným druhem. V případě potřeby lze činnost opakovat nejen pro upevnění, ale rovněž lze touto činností poznat nebo potvrdit lateralitu rukou dítěte, tedy preferenci pravé nebo levé ruky.

HRY S POTRAVINAMI

13

Hra na popelku Tříděním luštěnin lze procvičit správnou tvorbu úchopu dvěma, případně i třemi prsty, postačí proto směs dvou vzorků semen odlišné barvy. Úchop třemi prsty je nezbytným předpokladem pro správný nácvik psaní. Volba luštěnin by měla být podmíněna znalostmi dítěte a náročnost velikostí a barvou semen. Při této hře bývají nejčastěji používána semena fazole a hrachu. Velikost fazole se pohybuje v závislosti na odrůdě a rovněž barva může být velmi různorodá. Úchop semen čočky je poměrně náročný, proto se tato luštěnina zařazuje méně často. Počet semen zvolíme podle vlastního uvážení tak, aby se úchopy procvičily, ale náročnost na dokončení práce děti neodrazovala. K třídění luštěnin lze dítě motivovat pohádkou o Popelce nebo prosbou o pomoc s pomíchanou luštěninou. Při samotné činnosti může dítě sedět, nebo stát, dle vlastního uvážení. Předem je třeba připravit stabilní nádobu na směs semen, kterou umístíme na pevnou základnu a barevně odlišené nádoby na vytříděná semena, která by měla být v dosahu tak, aby nehrozilo jejich převrhnutí při samotné činnosti. Při třídění luštěnin bychom měli dbát na to, aby dítě používalo správné typy úchopu v závislosti na druhu a velikosti semen, v případě potřeby můžeme demonstrovat úchop. Při činnosti je vhodné zpívat nebo říkat různé básničky a říkanky, tím posilujeme sociální vazby, řečové dovednosti, paměť a zároveň udáváme rytmus práce. Tříděná semena dítě pojmenuje a může porovnat jejich množství. Poznámky 1 Úchop nehtový - při tomto úchopu se nehet palce a ukazováku dotýká. Úchop je důležitý pro procvičování jemné motoriky ruky, pro sbírání drobnějších předmětů, například semen zeleniny. Úchop špetkový – spočívá ve vytvoření špetkového pohybu palcem, ukazovákem a prostředníkem, tzv. uchopení třemi prsty, nejčastěji lze úchop využít při solení polévky, ale i při sbírání drobných předmětů. 2

Pracovní list je rozdělen do čtvercové sítě. V horní části jsou umístěni tři „smajlíci,“ kteří symbolizují úroveň hodnocení a v levé části jsou prázdná okénka, která slouží pro dokreslení konkrétní potraviny. Vzhledem k tomu, že každý rodič může zvolit potravinu dle svého vlastního uvážení, není předkreslena. V případě potřeby lze obrázky stáhnout z internetu, vystřihnout a vlepit. Obrázky „smajlíků“ nejsou označeny konkrétním typem hodnocení, protože je využití pracovního listu podmíněno předmětem hodnoceného – vůně, chuť. S dítětem si můžeme na třístupňové škále „smajlíků“ určit vlastní typ hodnocení, například: chutná mi, nevím, nechutná mi; voní mi, nevím, nevoní mi.

UČÍME SE A ZÍSKÁVÁME DOVEDNOSTI PŘI PRÁCI V KUCHYNI

14

Učíme se a získáváme dovednosti při práci v kuchyni Základní informace o námětu: 1 Domácí výroba moučníků, či pečiva , se v současnosti často nahrazuje jejich zakoupením nebo přípravou z průmyslově vyráběných směsí. Pro vytvoření příjemné rodinné atmosféry, na kterou mohou děti později vzpomínat, je vhodná tradiční výroba moučníků a pečiva. Jejich příprava může být spojena s určitými svátky (např. vánoční a velikonoční pečivo), s výročím některého z členů rodiny (narozeniny), s rodinnými oslavami aj. Tím je zajištěna potřebná motivace ke spolupráci dětí. ź Činnosti při výrobě domácích moučníků, anebo pečiva lze také využít ź ź ź ź

k rozvoji níže popsaných dovedností: řečové a jazykové dovednosti si dítě prohlubuje při pojmenování použitých surovin, kuchyňského vybavení a zařízení, pracovních operací, atp.; při odměřování, vážení potravin a při dělení těsta se dítě seznamuje po praktické stránce s matematickými a číselnými operacemi; činnosti spojené s výrobou moučníků a pečiva přispívají k rozvoji jemné motoriky; vytváření základních geometrických tvarů (čtverec, obdélník, trojúhelník a kruh) je zpravidla přirozenou součástí práce s těstem.

Při přípravě moučníku, anebo pečiva, doporučujeme zařadit výrobu vlastního těsta, protože zakoupené těsto omezuje rozsah vzdělávacích aktivit a motivační faktor se snižuje. Při výrobě vlastního těsta je nezbytné mít na paměti časovou, materiální a technologickou náročnost na výrobu, proto je vhodné vybrat některé z jednodušších těst. V rámci námětu je níže popsána výroba „taštiček“ z tzv. „třetinového těsta“. Výhodou tohoto těsta je, že ho lze uplatnit při výrobě moučníků, ale i sladkého a slaného pečiva různých tvarů, chutí a náplní. Čas Asi 3 hodiny, avšak vzhledem k tomu, že těsto je nutné nechat asi 20 až 30 minut odpočinut a pečení trvá přibližně stejnou dobu, nezabere samotná činnost více jak dvě hodiny. Aby nedošlo ke snížení motivace dítěte, můžeme námět rozdělit například na tyto části: přípravná část, kdy připravujeme těsto; přestávka, kdy necháme těsto odpočinout; hlavní část, kdy těsto zpracováváme; přestávka, kdy pečeme moučník; závěrečná část, kdy zdobíme a porcujeme moučník.

UČÍME SE A ZÍSKÁVÁME DOVEDNOSTI PŘI PRÁCI V KUCHYNI

15

Materiální prostředky Název „třetinové těsto“ byl patrně odvozen ze stejného poměru tří hlavních surovin (hladká mouka, tuk na pečení a tvaroh), ze kterých se toto těsto vyrábí, přičemž množství lze zvolit dle individuální potřeby. Těsto: 250g hladké mouky, 250g tuku na pečení, 250g tvarohu, moučkový cukr na posypání. Nádivka: dle chuti (maková, povidlová, ořechová, atp.), v případě zájmu o domácí nádivku lze použít např. některý z internetových receptů. Kuchyňské zařízení: váha, mísa nebo vál na přípravu těsta, vál nebo jiná podložka na rozválení, váleček, potřeby na krájení těsta (nůž, pravítko, atp.), štětec na potření připraveného pečiva, potřeby pro pečení. Použité materiální prostředky závisí na vybavení konkrétní domácnosti. Jejich použití je nutné přizpůsobit individuálním schopnostem dítěte, lze tak například nahradit nůž za radýlko. Bezpečnost při manipulaci s kuchyňským zařízením by měla být vždy nadřazena veškerým činnostem. Postup Připravíme suroviny a kuchyňské potřeby. Společně je pojmenujeme a v případě zájmu můžeme doplnit základní informace o použitých surovinách – z čeho se vyrábí, jak se v domácnosti dají zužitkovat. ź Odvážíme stejné množství tvarohu, tuku a mouky, nebo použijeme balené potraviny o určité váze, pak odvážíme pouze odpovídající množství mouky. Dítě se může přesvědčit o stejné hmotnosti potěžkáním a kontrolou číselných hodnot na váze prostým výčtem jako – dva, pět, nula. V případě zájmu můžeme dítě informovat o měrných jednotkách, např. 250 g je čtvrt kila, jedna vanička tvarohu je čtvrt kila. ź Všechny tři suroviny zpracujeme v míse nebo na válu tak, abychom získali tvárné těsto. Pokud není těsto dostatečně tuhé, aby je bylo možné rozválet, přidáme mouku. Stává se to při použití řidšího tvarohu. Při této činnosti může dítě dle svých fyzických schopností pomáhat se zpracováním těsta, avšak zpravidla činnost spíše pozoruje a komentuje postupnou přeměnu surovin v kompaktní hmotu, které by si mělo všimnout na základě zrakového a hmatového vjemu. ź Zakryté těsto uložíme na 20 až 30 minut do ledničky nebo na jiné chladné místo. Říká se, že ho dáme „odpočinout.“ V případě zájmu můžeme dítěti vysvětlit, že se to dělá proto, aby v těstě zbobtnal lepek (bílkoviny v pšeničné mouce) a těsto bylo tvárné. ź Odpočinuté těsto rozválíme na plát asi 3 až 5 mm vysoký. V případě, že bude tuto činnost dítě vykonávat převážně samo, zjistí, že je rovnoměrnost tloušťky závislá na intenzitě a plynulosti tlaku válečku na těsto. Musíme proto počítat s několikerým opakováním, avšak tato zkušenost je pro dítě cenná. ź Podle pravítka rozkrájíme podélné pruhy (dlouhé obdélníky) 4 až 6 cm široké a ty potom příčně na čtverce. Při rozkrajování může dítě popisovat vznikající geometrické tvary, v případě, že bude dítě činnost vykonávat samo, doporučujeme radýlko.

UČÍME SE A ZÍSKÁVÁME DOVEDNOSTI PŘI PRÁCI V KUCHYNI ź ź

ź ź ź

ź ź

16

Na polovinu čtverců umístíme nádivku ve směru úhlopříčky, na další polovinu souběžně s jednou stranou, obr. 2. Okraje naplněných čtverců přeložíme tak, že vzniknou trojúhelníky nebo obdélníky. Dítě může nejprve hádat, jaký geometrický tvar vznikne přeložením a následně se přesvědčit. Okraje těsta pevně stiskneme, aby nádivka nevytékala. Připravené syrové pečivo opatrně potřeme oslazenou vodou, aby jeho povrch při pečení „zezlátnul“ a rozložíme ho na plech. Naplněný plech vložíme do vyhřáté trouby. Pečeme při 180 až 200° C asi 20 až 30 minut. Upečené taštičky by měly mít na povrchu zlatavou barvu. Tuto činnost by mělo dítě pouze pozorovat z bezpečné vzdálenosti. Vychladlé taštičky pocukrujeme. Dítě by mělo zpozorovat změnu ve skupenství těsta a s rodičem tuto změnu zdůvodnit. Při servírování taštiček na podnos, může dítě využít svých nápadů a zajímavým způsobem je uspořádat.

Poznámky V textu označují použité termíny (moučník a pečivo) stejné výrobky. Jakákoliv činnost spojená s přípravou pokrmů bývá pro dítě, zejména v předškolním a mladším školním věku, silně motivující, a proto lze díky zájmu dítěte efektivně rozvíjet jeho schopnosti a dovednosti. 1

Kromě popsaných taštiček můžeme připravit i další tvary pečiva, jak ukazuje obr. 3. Kroužky s krémem uprostřed se označují jako paštičky

Obr. 2 Výroba taštiček

Obr. 3 Moučník

ZELENINOVÁ POLÉVKA

17

Zeleninová polévka Základní informace o námětu: Námět „Vaříme zeleninovou polévku“ zahrnuje dva na sebe vzájemně navazující úkoly. V rámci prvního se dítě seznamuje s různými druhy zeleniny a v druhém se učí zeleninu zpracovávat při přípravě polévky. Prostřednictvím tohoto námětu jsou u dítěte rozvíjeny: ź myšlenkové a číselné operace (porovnávání množství, číselné řady od 1 do 5, nové pojmy a jejich zařazení do myšlenkové struktury – dítě poznává nové druhy zeleniny a připravuje ji na polévku dle množství; ź smyslové vnímání (zrak, chuť, hmat, čich) – dítě rozeznává druhy zeleniny; ź motorika (úchop předmětů, manipulace s kuchyňským vybavením, stříhání); ź logické myšlení – dítě si procvičuje souslednost činností; ź řečové a jazykové dovednosti – dítě si osvojuje názvy zeleniny. Čas Časová náročnost na rozeznávání druhů zeleniny je asi 1 hodina, na přípravu a vaření zeleninové polévky asi 2 hodiny, proto doporučujeme zařadit mezi uvedené činnosti přestávku, anebo námět rozložit do dopoledního a odpoledního bloku, popřípadě dvou dnů. Materiální prostředky Při práci s první částí námětu: Určujeme druhy zeleniny, budeme potřebovat námi vybrané z běžně dostupné zeleniny, které máme k dispozici; šátek nebo jinou látku na zakrytí očí; Zeleninové pexeso, příloha č. 2; nůžky. Při přípravě zeleninové polévky, která je součástí druhé části námětu, budeme potřebovat tyto suroviny: 1 cibule, 3 střední brambory, 5 výhonků bílého chřestu, 2 rajčata, 1 lžíce másla, 1 lžíce olivového oleje, špetka soli, špetka pepře, špetka muškátového květu, trochu petrželky, vhodné polévkové koření a toto vybavení: prkénko na krájení, nůž na krájení, nůž na loupání, škrabka, síto, hrnec asi na 5 litrů, vařečka, lžíce, hrnek, 5 misek na zeleninu. Postup Níže budou samostatně popsány úkoly „Určujeme druhy zeleniny“ a „Připravujeme polévku.“ Určujeme druhy zeleniny Cílem je osvojit si názvy vybrané zeleniny, rozvíjet slovní zásobu a postřeh. Dítě motivujeme k rozeznávání zeleniny hrou:„Když se naučíš rozeznávat zeleninu, budeš moci více pomáhat mamince při vaření.“ Ukážeme dítěti a společně pojmenuje všechnu vybranou zeleninu, kterou máme k dispozici. Následuje hra: „Poznej se zavázanýma očima!“, ve které dítě poznává hmatem a případně i chutí zeleninu. Kontrolujeme a hodnotíme úspěšnost dítěte. Poznávání zeleniny, ale i čehokoli jiného, je bez zrakového vjemu náročné, a proto tento úkol nemusí zvládnout každé dítě. Rozlišování potravin chutí je podmíněno dostatečnými zkušenostmi dítěte a je nutné mít na paměti případné riziko alergické reakce, např. křen, zelí, ředkvička, kapusta.


18

Při hře se Zeleninovým pexesem ho s dítětem nejdříve rozstříháme a společně pojmenujeme každý obrázek, je-li to možné, dítě přiřadí obrázky ke skutečné zelenině. Tím se ujistíme, že dítě na obrázcích zeleninu poznává. Následuje samotná hra s pexesem. V Zeleninovém pexesu je zastoupena pouze nejznámější zelenina, viz přehled níže. V případě potřeby lze počet kartiček pexesa redukovat, anebo rozšířit přimalováním dalších kartiček s obrázky zeleniny, např. okurka, meloun, řepa, aj. Pokud dítě hru zvládá dobře, můžeme zařadit i určování barev a počet. Dítě najde dva shodné obrázky, popíše barvy, určí množství na obrázku. Zelenina dle skupiny se zpravidla u této věkové skupiny dětí neurčuje. Připravujeme polévku Cílem tohoto bloku je rozeznávat druhy zeleniny; užívat v praxi matematické pojmy více, méně, stejně a číselnou řadu 1 až 5; rozvíjet motorické schopnosti; logické myšlení. Dítě motivujeme možností pomáhat při vaření zeleninové polévky, tedy při přípravě ingrediencí. Typ zeleninové polévky, kterou budeme s dítětem vařit, je zcela na našem zvážení. Měl by být ale vybrán takový recept, který nebude na přípravu a vlastní realizaci náročný a množství ingrediencí bude odpovídat početní představivosti dítěte vzhledem k cíli přípravy – porovnávat množství. Pro potřeby této přípravy byl zvolen recept na přípravu Zeleninové polévky s chřestem, jednotky hmotnosti byly nahrazeny kusy, avšak pro úplnost je množství v gramech uvedeno v závorce. Chřest lze rovněž nahradit jiným druhem zeleniny, např. 5 kusů růžičkové kapusty nebo 5 růžiček květáku. Dítěti přečteme recept a následně spolu připravíme požadované množství zeleniny a dalších ingrediencí. Až je vše připraveno, vybídneme dítě, aby překontrolovalo množství zeleniny. Při kontrole zeleniny bychom měli dbát na to, aby dítě správně určovalo počet kusů od 1 do 5. Zeleninová polévka s chřestem ź 1 cibule ź 3 střední brambory (400 g) ź 3 menší mrkve (300 g) ź 5 výhonků bílého chřestu (300 g) ź 2 rajčata ź 1 lžíce másla ź 1 lžíce olivového oleje ź 5 hrníčků vody (1 l) ź špetka soli ź špetka pepře ź špetka muškátového květu ź trochu petrželky ź vhodné polévkové koření


19

Když jsou všechny ingredience připravené, můžeme s dítětem začít porovnávat množství zeleniny pomocí návodových otázek, např.: „Které zeleniny je nejvíce?“ „Které zeleniny je nejméně?“ „Které zeleniny je stejně?“ „Seřaď zeleninu podle množství, začni cibulí.“ „Seřaď zeleninu podle množství, začni chřestem.“ „Které zeleniny je méně než brambor?“ „Které zeleniny je více než cibule?“ Po dostatečném procvičení porovnávání množství by měla být zelenina očištěna a omyta pod tekoucí vodou. Při vlastním zpracovávání ingrediencí by mělo dítě spíše pomáhat, protože mu hrozí poranění při práci s nožem, horkou vodou a sporákem. Proto je níže popsán postup, kdy dítě plní spíše pomocnou úlohu. Vše je samozřejmě závislé na schopnostech dítěte a rozhodnutí rodiče. „Nyní oloupu a nakrájím 1 cibuli, můžeš mi ji podat. Mezi tím, co budu krájet cibuli na kostičky, je třeba oloupat 3 brambory, když ti to nepůjde, pomohu ti. Oloupané brambory nakrájím na kostky, zatím můžeš připravit mrkev, kolik jí je kusů? Už máme nakrájenou cibuli i brambory, nyní nakrájím mrkev na kolečka. Ty můžeš 1 připravit 2 rajčata, až nakrájím mrkev, přeliji rajčata horkou vodou a pak se je pokusíme spolu oloupat a nakrájet na kostičky, to bys mohl/a zvládnout, protože rajčata jsou měkká a bez slupky se dobře krájí. Zbývá už jen připravit chřest, oloupu ho, dřevnatou část chřestu odkrojím, asi tak 2 cm, scedím na sítu pod vařící vodou a rovněž nakrájím na kostičky, podej mi ho, prosím, kolik ho je kusů?. Nyní zapnu sporák a zesklovatím nakrájenou cibuli na troše másla s olejem. Potřebuji podat cibuli, máslo a olej. Děkuji. Cibule je již hotová, teď přidáme brambory, mrkev a rajčata, pomůžeš mi s tím? Vše budeme opékat za stálého míchání asi 3 minuty. Přilijeme vodu, přidáme vhodné polévkové koření, trochu soli a necháme asi 10 minut vařit. Po deseti minutách můžeme přidat chřest a vaříme dalších asi 5 minut. Co ještě zbývá? Okořenit. To bys mohl/a zvládnout, chce to špetku pepře a muškátového oříšku. Já nasekám trochu petrželky.“

Obr. 4 Polévka


20

Poznámky Pro snadnější oloupání lze rajčata spařit pod horkou vodou.

1

V základní škole začínají děti manipulovat s nožem zpravidla nejdříve ve 4. nebo 5. ročníku v rámci praktických činností, např. krájení těsta. Jak již bylo uvedeno, pokud je dítě motoricky zdatné, může samozřejmě pracovat s nožem v dřívějším věku, vždy bychom mu měli ale připomenout riziko, které souvisí s jeho užíváním. V případě, že při přípravě polévky bude dítě samo pod naším dohledem manipulovat s nožem, mělo by krájet, s ohledem na fyzickou sílu dítěte, především měkkou zeleninu, v případě tohoto receptu rajče. Poznávání zeleniny a hra s pexesem mohou navázat na námět Hry s potravinami, ve kterém se pracuje s ovocem i se zeleninou. Vzorky umístěné v pevném sáčku nebo zakrytém košíku děti určují hmatem bez zakrytí očí. Poznávání hmatem je tedy možno procvičovat při použití různých postupů.

BRAMBOROVÉ TISKÁTKO

21

Bramborové tiskátko Základní informace o námětu: Výroba bramborového tiskátka je pro svoji jednoduchost a snadnou dostupnost velmi známou činností, se kterou se již zcela jistě setkal každý z nás. Cílem námětu proto není popsat pouze postup výroby, ale seznámit s možnostmi, jak prostřednictvím výtvarných činností s tiskátkem rozvíjet u dítěte jeho předškolní dovednosti, které jsou zásadní pro úspěšné zahájení povinné školní docházky. Uvedené postupy lze různě kombinovat a obměňovat dle individuálních podmínek a „chuti“ dítěte, výhodou je, že jednotlivé složky dětské osobnosti lze rozvíjet při jakékoliv činnosti s tiskátkem. Vždy je ale třeba dbát na dostatečnou motivaci dítěte, která se bude při opakujících se činnostech s tiskátkem, byť za použití různých materiálních prostředků, snižovat. Proto doporučujeme zvolit pro každý z námětů jiný způsob motivace, anebo vybrat pouze jeden z nich. Čas Asi 30 minut Materiální prostředky Při výrobě tiskátka budeme potřebovat několik větších brambor; utěrku nebo jiný savý materiál, kterým osušíme brambory; nůž; dle zvoleného postupu fix, nebo vykrajovátka. Při vlastním potisku jsou materiální prostředky závislé na volbě výtvarného námětu, proto si musíme stanovit, co chceme potisknout a čím. Běžně lze potisknout textil, papír, karton, lepenku, ale i výrobky z juty. V závislosti na potiskovaném materiálu je nutné zvolit i vhodnou barvu, kterou budeme potiskovat. Při potisku textilních materiálů z bavlny potřebujeme barvy na textil. Po nanesení na zvolenou plochu, která nesmí být vyprána v aviváži, necháme barvu zaschnout (asi 24 hodin) a poté zažehlíme z lícové strany přes měkké plátno asi tři minuty, při teplotě na žehlení bavlny. Při potisku papíru, kartonu a lepenky (balicí papír, krabice od bot, obálka, aj.) použijeme temperové barvy. V případě, že dítě nezvládá úchop štětcem, můžeme použít prstové barvy.


22

Postup Bramborové tiskátko Motivačním faktorem je při tvorbě tiskátka již samotná výroba z brambor, což činnost usnadňuje. Nejjednodušším způsobem, jak vyrobit tiskátko, je použít některé z vykrajovátek na těsto. Obtížnější variantou je vykrajování libovolných tvarů pomocí nože, např. čtverců, písmen, nepravidelných tvarů, atp. ź Rozhodneme se, jaký postup pro výrobu tiskátek zvolíme, zda pomocí vykrajovátek, anebo vykrajováním předkresleného obrazce. ź Vybereme libovolný počet brambor v závislosti na počtu a velikosti zamýšlených tiskátek. Velikost vyrobeného tiskátka by měla být taková, aby ho dítě bez problému udrželo v ruce. Z každé brambory lze zpravidla získat rozkrojením dvě tiskátka, a pokud je to možné, měli bychom upřednostnit oválný tvar hlízy z důvodu snadnějšího úchopu. ź Vybrané brambory omyjeme a osušíme. ź Každou bramboru rozkrojíme na polovinu a plochu, která rozkrojením vznikla, opět osušíme; ź A) Vykrajovátka - Předem vybrané vykrajovátko vmáčkneme do brambory, asi do poloviny výšky formičky, a okraje brambory odkrojíme nožem. Formičku opatrně vysuneme z brambory. Tiskátko je hotové. Postup opakujeme podle počtu zamýšlených tiskátek. ź B) Vykrajování nožem - Při vykrajování vlastních tvarů předkreslíme fixem na plochu brambory obrys zamýšleného tvaru a nožem odkrojíme okraje brambory. Tiskátko je hotové. Postup opět opakujeme v závislosti na počtu tiskátek.

Obr. 5 Tiskátko Vzhledem k jednoduchosti postupu a nenáročnosti na sílu a motorické dovednosti, vyjma manipulace s nožem, můžeme většinu činností přenechat dítěti, vždy ho ale musíme nejdříve seznámit s postupem práce a následně ho povzbuzovat, aby svoji činnost popisovalo a samo vyvozovalo posloupnost práce.


23

Při manipulaci s nožem je nezbytné dbát na bezpečnost dítěte, a proto je na našem uvážení, zda se bude dítě na činnostech spojených s nožem přímo podílet. Zvolený postup tvorby tiskátka je zpravidla závislý na zájmu dítěte a jeho individuálních schopnostech, vzhledem k tomu, že je pro toto věkové období dítěte typické názorné myšlení, dá zpravidla přednost vykrajovátkům. Při tvorbě vlastních tvarů, bez použití vykrajovátek, doporučujeme začít nejprve s jednoduššími, např. kolečko, čtverec, hvězda, atp. Potisk materiálu Dítě můžeme k činnosti motivovat různými způsoby, například jednotlivými úkoly: „Potiskneme spolu balicí papír, do kterého zabalíš mamince dárek.“ Potiskne spolu jmenovky na dárky.“ „Uděláme mamince přání ke Dni matek.“ „Potiskneme spolu obálku, do které vložíme vánoční přání.“ „Potiskne spolu papírovou nákupní tašku, se kterou chodí maminka na nákup.“ „Potiskneme spolu krabici, ve které máme fotografie.“ Postup práce spočívá v libovolném potisknutí předem zvoleného materiálu. Štětcem, který je namočený do zvoleného odstínu barvy, potřeme vykrojenou plochu tiskátka a přitiskneme na zvolené místo. Na tiskátko stačí nanést nepatrné množství barvy a vždy je vhodné udělat nejprve potisk na zkušební plochu. Budeme-li chtít dosáhnout na potisknuté ploše výrazné sytosti, např. u textilu, můžeme ji dodatečně zvýraznit štětcem. Rovněž můžeme štětcem dokreslit případné detaily, anebo nanést na tiskátko více barev současně. Tuto jednoduchou činnost můžeme obohatit dílčími úkoly, které lze vzájemně kombinovat, a v rámci nichž lze rozvíjet například: ź prostorovou orientaci a poznávání barev -„Potři tiskátko zajíčka hnědou barvou a obtiskni ho v pravém horním rohu.“ ź rozeznávání geometrických tvarů – „Vyber tiskátko s tvarem čtverce, potři ho libovolnou barvou a potiskni s ním přichystanou obálku.“ ź početní operace – „Vyber si libovolné tiskátko a 5x ho otiskni.“ „Spočítej, kolikrát jsem otiskl červené prasátko.“ ź porovnávání množství – „Vyrobili jsme spolu tiskátka ve tvaru čtverce, trojúhelníku, kruhu, zajíčka a prasátka. Urči, zda je více zvířátek, nebo geometrických tvarů.“ ź určování druhů – „Roztřiď tiskátka, která jsme vyrobili, podle stejného druhu.“ (zvířátka x geometrické tvary) ź logické myšlení – „Chceme společně potisknout tatínkovo pracovní tričko. Myslíš, že bude lepší použít barvu na textil, anebo temperovou barvu?“ „Popiš, jak vypadá zajíček a prasátko, a podle toho zvol barvy, kterými tiskátka se zajíčkem a prasátkem potřeš.“


24

Rovněž můžeme zařadit jednoduchý pokus, prostřednictvím něhož budeme zjišťovat, co se stane s nepoužitým tiskátkem, které necháme několik dnů v teple. Dítě tiskátko průběžně kontroluje, popisuje změny a společně vyvodíme závěr.

Obr. 6 Výrobky Poznámky Pro potisk nedoporučujeme použít suché tempery a vodové barvy, protože jejich barva se na tiskátko špatně nanáší a obtisk je nevýrazný. Bramborová tiskátka můžeme využít i pro zdobení jednobarevného prostírání, ubrousků.

ODPADOVÝ MATERIÁL - CD

25

Odpadový materiál - CD Základní informace o námětu: Jednou z možností, jak využít odpadový materiál k rozvoji dětské osobnosti, je použít nepotřebná CD k výrobě přání, dekorativních předmětů, atp. Lze tak vyrobit nejen výrobek, ale rovněž u dítěte rozvíjet například: ź manuální dovednosti – stříhání, lepení, kreslení, aj.; ź schopnost řešit praktické problémy – práce s daným materiálem a prostředky; ź tvořivost – vlastní řešení námětu; ź řečové a jazykové dovednosti – popis postupu práce. Předpokladem pro dosažení očekávaných výsledků je, aby dítě považovalo činnost za prostředek, kterým dosáhne svého stanoveného cíle. Za tímto účelem motivujeme dítě například výrobou přání, pozvánky, ozdoby, navštívenky, rámečku, či jiného libovolného výrobku. Rovněž je vhodné umožnit dítěti pracovat se zadaným úkolem v širším kontextu, a tím rozvíjet nejen jeho tvořivost, ale i teoretické vědomosti. Toho lze dosáhnout prostřednictvím názorných ukázek, doplňujících informací, širších souvislostí, aj. Níže je popsán postup výroby novoročního přání - kapra, avšak v zásadě lze tento postup uplatnit při výrobě jakéhokoliv jiného výrobku z obdobného materiálu. Čas Asi 1 hodina Materiální prostředky Volba materiálních prostředků je závislá na jejich dostupnosti a konkrétní představě o výsledné podobě výrobku, avšak zpravidla budeme potřebovat: šablonu, příloha č. 3; barevný karton nebo tvrdý barevný papír; dvě CD; tužku; lepidlo (Herkules); nůžky; barevné fixy různé tloušťky; pastelky; barevnou šňůru. Postup S dítětem si prohlédneme obrázek kapra a dalších libovolných ryb a necháme ho, aby je popsalo. Přitom sledujeme, zda si všímá dílčích rozdílů, shodných znaků, detailů, komentuje je, klade otázky, snaží se popsat život ryb, atp. V této souvislosti je vhodné využít dětské encyklopedie či jiného informačního zdroje, a dle potřeby a zájmu seznámit dítě s dalšími podrobnostmi ze života ryb. Množství informací bychom měli podřídit zájmu dítěte a jeho intelektuálním schopnostem. Až si budeme jisti, že dítě má obecnou představu o vzhledu a způsobu života ryb (kapra), necháme dítě rozhodnout, pro koho novoroční přání vyrobíme, tím si zajistíme potřebnou motivaci k následujícím činnostem.


26

ź Šablonu vystřihneme a obkreslíme na barevném kartonu nebo tvrdém

ź ź

ź

ź

barevném papíru. Obkreslení šablony zvládá dítě zpravidla samo, musíme pouze dohlédnout na to, aby se šablona dítěti nehýbala a případně mu pomoci s fixací. Nejčastěji bývá volena barva zelená a světle modrá, rovněž lze na místo kartonu nebo papíru použít silnější plastovou fólii. Na vystřižený tvar ryby nalepíme pomocí lepidla z obou stran CD nepotištěnou stranou nahoru. Do horní části ploutve napíšeme z obou stran „PF + rok“, v případě, že si dítě nebude jisté, předepíšeme přání tužkou a necháme dítě, aby ho obtáhlo fixem; Ke zdobení ryby použijeme fixy, barevné tužky, barvy na sklo, aj. Dokreslíme rybě oči a můžeme obtáhnout pusu, dokreslit šupiny, pruhy zadní ploutve atp. Jako oko ryby lze použít např. knoflík nebo dekorační kamínek. Ve středovém kruhovém otvoru nalepených CD a vertikální poloze nad okrajem CD uděláme nůžkami dvě drobné dírky, protáhneme šňůru vhodné barvy a zavážeme tak, aby bylo možné rybu zavěsit.

Při činnosti musíme mít stále na paměti rozvoj osobnosti dítěte, za tímto účelem nám mohou pomoci návodové otázky, které povedou dítě k samostatnosti a schopnosti řešit praktické problémy, např. „Co bys udělal/a nejdříve, nalepíme CD na karton, anebo ho ozdobíme, proč?“ Rovněž je důležité povzbuzovat ke kreativitě, např. „Jak navrhuješ dozdobit rybě ocas?“ „Domaloval/a bys někam rybě šupiny?“ „Jakou zvolíš barvu a tloušťku fixu?“ Zároveň tak u dítěte rozvíjíme schopnost vyjadřovat se a logicky myslet.

Obr. 7 Kapr – vánoční přání


27

Poznámky Základní informace o životě ryb, nebo jiných živočichů, lze nalézt například pod internetovým odkazem: http://www.wikipedia.cz Námět lze realizovat opakovaně výrobou vlastní šablony (květina, motýl, prasátko), změnou účelu použití a kombinací dalších materiálních prostředků (např. barvami na sklo), anebo sériovou výrobou pro více obdarovaných, přičemž můžeme sledovat pokroky dítěte v samostatnosti a kreativitě práce. Další náměty na činnosti s odpadovým materiálem a podrobnější informace o této problematice lze nalézt v publikaci VODÁKOVÁ, J. Praktické činnosti III Využití odpadových a zbytkových materiálů. Praha: UK, 2005, s. 62. ISBN 80-7290-232-6.

ŽABÁKOVY ÚKOLY

28

Žabákovy úkoly Základní informace o námětu: Cílem námětu je rozvíjet u dítěte řečové a jazykové dovednosti, myšlení, motorické dovednosti a početní operace. Tedy schopnost porozumět textu a reprodukovat ho, rozlišovat základní geometrické tvary a barvy, rozvíjet jemnou motoriku vystřihováním, určovat a porovnávat množství. Námět je prostoupen dějovou linií příběhu, na základě níž můžeme plnit s dítětem jednotlivé úkoly s cílem pomoci malému žabákovi Kvákovi. Dítě je tak motivováno k plnění úkolů, prostřednictvím nichž si rozvíjí výše popsané dovednosti. Čas Asi 1 hodina Materiální prostředky 3x špejle, izolepa, nůžky Postup Dítěti nejprve přečteme příběh o žabákovi Kvákovi a společně se ho pokusíme reprodukovat za pomoci tří papírových postaviček (loutek), které spolu vystřihneme (žabáček Kváček, žabák Kvák, žába Kváková), a každou z těchto postaviček nalepíme pomocí izolepy na špejli, příloha č. 4. Při tomto úkolu bychom se měli zaměřit na to, zda dítě porozumělo textu, chápe jeho dějovou linii a jsou mu jasné plynoucí úkoly z textu. Až si budeme jisti, že dítě skutečně porozumělo úkolům plynoucím z textu, můžeme se s ním pustit do hry se čtvercovou sítí. K procvičení geometrických tvarů a barev slouží čtvercová síť a 24 kartiček, příloha č. 5. Na čtvercové síti jsou v horní části zobrazeny čtyři základní geometrické tvary (trojúhelník, kruh, čtverec, obdélník) a v levé části šest barev (žlutá, modrá, červená, zelená, černá, hnědá). 24 kartiček je rozděleno do čtyř skupin, každá odpovídá jednomu ze čtyř geometrických tvarů o šesti barvách. Aby byly kartičky pro dítě zajímavé, obsahuje každá obrázek žabáčka Kváčka. 24 kartiček s dítětem rozstříháme, roztřídíme podle geometrických tvarů na trojúhelníky, kruhy, čtverce a obdélníky. Kartičky se čtverci vložíme do sítě dle shodných barev a stejným způsobem postupujeme u ostatních geometrických tvarů. Kartičky lze rovněž nejprve roztřídit dle shodných barev a následně vkládat do sítě dle shodných geometrických tvarů. Při popisu kartiček se můžeme zaměřit na to, zda dítě správně rozliší barvy, geometrické tvary, určí počet kartiček dle barvy nebo tvaru, zhodnotí, zda jich je stejně, méně, anebo více. Současně tak můžeme s dítětem procvičit poznávání barev, geometrických tvarů a početní operace.

ŽABÁKOVY ÚKOLY

29

V závěru bychom měli dítěti připomenout, aby zhodnotilo, zda se mu podařilo pomoci žábáčkovi Kváčkovi a vyzvat ho, aby jako žabáček Kváček tatínkovi Kvakovi a mamince Kvákové ukázalo na 24 kartičkách, že umí rozeznávat geometrické tvary a barvy. Tento závěrečný úkol je vhodné opět realizovat za pomoci žabích postaviček na špejlích. Dítě má v ruce postavičku malého žabáka a popisuje kartičky, my máme v rukou postavičky rodičů a koordinujeme činnost. Důležité je během plnění úkolů povzbuzovat, chválit a v závěru ocenit snahu dítěte pomoci malému žabákovi. „O žábáčkovi Kváčkovi“ V jednom malém rybníčku bydlela rodina Kvaků, táta Kvák, máma Kvaková a žabáček Kváček. Byla to rodina zelených žabek. Každé malé dítě jistě ví, co takové žáby dělají, no přece pořád kvákají. Ale takové kvákání, jako třeba kvak, kvák, kvaky kvák, a tak podobně, není nic jednoduchého, to se musíte pořádně naučit. A to dá rozum, že každá spořádaná žabí rodina chce, aby to jejich žabí ratolest také s tím kvákáním někam dotáhla, a proto, když není úplně nejmenší, hned s ní do školky a pak do školy. V našem příběhu chodil malý Kváček, jako každé jiné prťavé žáby, do žabí školky. Jak už to bývá u malých žabat, školka se mu líbila, ale učit se mu moc nechtělo. Pravda, takové to kvákání „kvaky kvák“, to mu šlo výborně, ale co jiné vědomosti a znalosti, jako třeba barvy, nebo geometrické tvary, to už byla potíž. Teď si možná myslíte, co má kvákání společného s barvami a nějakými těmi tvary, přesně řečeno geometrickými. Ano, správně hádáte děti, hodně. To proto, že žabí noty nejsou jenom bříška a nožičky, ale jsou plné barev a mají také kroužky, trojúhelníčky, čtverečky a obdélníčky. Maminka Kvaková se na něj proto hodně zlobila a velmi často mu říkala: „Ty můj, Kváčku, jak ty chceš chodit večer kvákat s ostatními žabáky na palouček nad náš rybníček, když ani nepoznáš, že palouček je zelený a sluníčko žluté. Vždyť ty by sis spletl palouček se silnicí, a to dá rozum, že asfaltová silnice je přece černá, a to nemluvím o notách, které by ses měl učit ve škole.“ Když už to bylo zlé, a Kváček se ne a ne učit, vložil se do věci i tatínek Kvák: „Co my to máme za nezbedného Kváčka, takový malý žabák, který neumí barvy a nepozná čtverec od kruhu, natož čtverec od obdélníku. Tak to ne, takhle by se našemu Kváčkovi ve škole všichni smáli.“ Tatínek se zamyslel, ale ne moc dlouho, jenom tak, aby Kváček poznal, že tentokrát u slov nezůstane. „Kváčku, dokud se nenaučíš barvy a nerozeznáš čtverec od kruhu a trojúhelník od obdélníku, nepůjdeš v září do školy.“ V Kváčkovi jako když zamrazí, nemohl ani polknout. Maminka ihned poznala, že s Kváčkem je to, po žabím bychom řekli, na žábu, povídá proto tatínkovi: „Kváku, on se to náš Kváček jistě naučí, ale možná, kdyby mu někdo pomohl, tak by mu to šlo do té jeho malé žabí hlavičky lépe.“ „Nu dobrá maminko,“ povídá tatínek Kvák a chvilku se zamyslí, „zkus, Kváčku, poprosit nějaké šikovné dítě ze školky, aby ti pomohlo s kartičkovými úkoly.“ A co ty? Pomůžeš malému Kváčkovi s úkoly, aby se naučil poznávat barvy a rozpoznávat geometrická tvary? Jistě tím potěšíš nejen Kváčka, ale i tatínka Kváka a maminku Kvakovou. No a hlavně na to nesmíme zapomenout, Kváček bude moci jít do opravdové školy jako ty, akorát že žabí.

ŽABÁKOVY ÚKOLY

30

Poznámky Při dramatizaci příběhu můžeme s dítětem vytvořit i kulisy, které budou sloužit k dotvoření atmosféry příběhu. Kartičky nedoporučujeme na čtvercovou síť lepit, protože by se pak hra nedala hrát opakovaně.

VÝROBKY Z KUKUŘIČNÉHO ŠUSTÍ

31

Výrobky z kukuřičného šustí Základní informace o námětu: 1 Kukuřičné šustí patří mezi přírodní materiály rostlinného původu, které lze, díky snadné dostupnosti a požadavkům na zpracování, úspěšně zařadit mezi tvořivé činnosti dětí předškolního a mladšího školního věku. Kukuřičné šustí lze využít nejčastěji k výrobě figurek, dekorací, betlémů, obalového materiálu, ale i v kombinaci s jinými přírodními materiály, atp. S ohledem na lidovou tradici zpracovávání kukuřičného šustí existuje celá řada námětů, v rámci nichž lze dítě seznámit s jeho využitím. Zařazením zvoleného námětu do širších souvislostí, lze i úspěšně rozvíjet, kromě manuální zručnosti a estetického cítění, další složky kognitivního poznávání. Vzhledem k tomu, že správná příprava kukuřičného šustí, je nezbytným předpokladem pro získání kvalitního materiálu, který následně využijeme při vlastní tvorbě, je v rámci námětu popsán nejen postup zdobení květináčového obalu a výroba figurky, ale i sběr a příprava kukuřičných listů. Rozvoj kognitivního poznávání dítěte, zejména řečových a jazykových dovedností a myšlenkových a číselných operací, je v rámci námětu zajištěn doplňujícími činnostmi, úkoly a návodovými otázkami. Čas Příprava kukuřičného šustí zabere zpravidla několik dnů v závislosti na rychlosti vysychání listů. Vlastní činnost při přípravě však netrvá více, jak několik minut. Výroba květináčového obalu včetně proschnutí a následného barvení trvá asi jednu hodinu. Výroba figurky ze šustí trvá asi půl hodiny včetně namáčení a přežehlení. Následné proschnutí je závislé na teplotních podmínkách. Materiální prostředky Ke sběru šustí budeme potřebovat nůž a tašku nebo jiný obalový materiál na kukuřici. Při sušení rozložíme nasbírané a oloupané šustí na novinový papír nebo jinou podkladovou plochu. K namáčení suchého šustí použijeme nádobu s teplou vodou. Při výrobě květináčového obalu potřebujeme libovolně velký květináč z plastu nebo keramiky bez glazurové úpravy povrchu, přiměřené množství usušeného šustí, lepidlo Herkules, štětce, podkladovou plochu a temperové nebo vodové barvy. Při výrobě figurky ze šustí budeme potřebovat asi šest listů suchého šustí; suché čnělky samičích květů (kukuřičné vousy); papírový kapesníček; tenký provázek; lepidlo (Herkules); nádobu s teplou vodou na namáčení kukuřičných listů; igelitový sáček, žehlící prkno nebo jinou podkladovou plochu pro žehlení, žehličku.


32

Postup Příprava kukuřičného šustí Nejvhodnější dobou pro sběr kukuřičného šustí je konec léta a začátek podzimu. Při dřívějším sběru může být šustí nezralé a při pozdním se vystavujeme riziku, že už žádnou kukuřici nenajdeme, anebo že bude poškozena mrazem. V případě, že nemáme k dispozici vlastní kukuřici a ani se nám nepodaří zajistit souhlas majitele k jejímu sběru, můžeme si ji obstarat v obchodech s krmnými potřebami nebo osivy, popřípadě sesbírat zbylé klasy po sklizni. Vlastní sběr můžeme spojit s výletem do přírody, vysvětlit dítěti, proč se kukuřice pěstuje, společně popsat ve zjednodušené formě, jak vypadá, počítat palice kukuřice, porovnávat výšku rostlin, zadávat konkrétní úkoly („Vyber si libovolnou rostlinu kukuřice a pokus se na ní spočítat všechny palice.“), anebo odhadovat, která z palic je zralejší, atp. Vzhledem k tomu, že kukuřice patří k tradičním komoditám zemědělské produkce, můžeme ji běžně zahlédnout i při cestě v dopravních prostředcích. Dítě tak může například počítat, kolikrát za cestu uvidělo pole s kukuřicí, které pole se mu zdálo větší, atp. Ke sběru kukuřičného šustí, není zpravidla nutné dítě motivovat, protože je již motivováno představou finálního výrobku a samotná podstata činnosti (sběr čehokoli), je pro dítě v tomto věkovém období rovněž silně motivující. Před samotným sběrem je vhodné s dítětem rozhodnout, jak následně šustí zpracujeme. Ujasníme si tak nejen smysl a postup práce, ale rovněž předejdeme případným komplikacím a dítěti umožníme, aby se v činnosti lépe orientovalo a mohlo se na ni aktivněji podílet. Nasbírané palice kukuřice oloupeme, pokud je palice nedozrálá, bude se nám šustí špatně loupat, ale i přesto ho lze použít. Při loupání si můžeme usnadnit práci odstřihnutím nebo odkrojením spodní části palice. Oloupáním získáme tři části: ź kukuřičné šustí; ź čnělky samičích květů, které se často využívají jako „vlasy“, anebo „vousy“ figurek; ź plod kukuřice, který lze kromě konzumace využít například k výrobě náhrdelníků. Oloupané šustí rozložíme na novinový papír, nebo jinou podkladovou plochu a usušíme. Proces sušení lze urychlit umístěním poblíž zdroje tepla. Usušené šustí můžeme ihned použít k polepování předmětů (misky, květináče), tvorbě koláží v kombinaci s dalším přírodním materiálem, aj. V případě potřeby lze šustí uchovat i po několik roků na suchém místě, nejlépe v papírových sáčcích nebo krabici.


33

Pokud se rozhodneme ze šustí vytvářet figurky a jiné prostorové objekty, u nichž 2 je třeba šustí tvarovat a ohýbat, musíme usušené šustí dále zpracovat . Potřebné 3 množství šustí vložíme do nádoby s teplou vodou tak, aby byly všechny části listů ponořeny. Namáčíme asi po dobu 10 - 15 minut. To, zda šustí dostatečně změklo, zjistíme zmáčknutím v dlani, list by měl být ohebný a neměl by prasknout. Změklé šustí vložíme do mikrotenového sáčku, tím zajistíme, že nám po dobu dalšího zpracování neztvrdne. Sušení a namáčení šustí zvládá většina dětí bez problémů sama. Při této činnosti může dítě např. počítat, kolik listů oloupe z jedné kukuřice; porovnávat, který list je větší nebo menší; popsat a pokusit se vysvětlit, co se se šustím děje, když se suší a když se namáčí.

Obr. 8 Příprava Květináčový obal ze šustí Polepování květináčového obalu patří mezi nejjednodušší činnosti s tímto materiálem a dítě lze motivovat k činnosti výrobou dárku nebo zkrášlením domova. Dítě může vybrat květináčový obal, který by chtělo polepit, připravit dostatečné množství usušeného šustí a postupovat podle níže uvedených informací za naši případné pomoci. ź Usušené šustí natrháme na drobné pásky ve směru vláken, asi 1 až 2 cm široké.

Způsob trhání dítěti nejprve ukážeme a v počátcích musíme počítat s tím, že se trhání nebude dítěti dařit, proto je nutné ho k činnosti povzbuzovat. ź Natrhané šustí potřeme lepidlem a na očištěný a mastnoty zbavený květináč přilepíme. Nejvhodnější je, začít s polepem od horní nebo dolní části květináče. ź Polepený květináč necháme zaschnout a v případě zájmu nalepené šustí libovolně pomalujeme vodovými nebo temperovými barvami. ź Na závěr přelakujeme polepenou část květináče lepidlovým lakem (fixátorem), který je po vyschnutí průhledný a slouží jako ochranná vrstva. Za tímto účelem lze rovněž použít obyčejný hygienicky nerizikový lak na vlasy.


34

Při činnosti může dítě počítat, kolik natrhá pásků z jednoho listu kukuřice, porovnávat, které pásky jsou delší a pokusit se zdůvodnit, proč je vhodné trhat šustí ve směru vláken a ne proti nim.

Obr. 9 Květináčový obal Figurka ze šustí Dítě motivujeme k výrobě figurky například tím, že ji může dát jméno, hrát si s ní anebo ji věnovat kamarádovi. Figurku lze využít i k sehrání scénky, ve které bude dítě popisovat postup sběru a přípravy šustí. Výrobou figurky, která je v textu popsána, lze i úspěšně demonstrovat postup výroby složitějších objektů, avšak vzhledem k požadavkům na zručnost je popsána 4 pouze část těla a hlavy . Míra zapojení dítěte do vlastní výroby je vzhledem k požadavkům na zručnost částečně omezena, přesto ho lze aktivně zapojit například tímto způsobem. ź „Vyber prosím šest listů suchého šustí, namoč je do teplé vody a průběžně kontroluj, zda je šustí dostatečně změklé a při stisknutí se neláme.“„Jeden list šustí budeme potřebovat na hlavičku a dva listy šustí na tělo. Zbylé tři listy jsou rezervní pro případ, že by se nám některý list roztrhl nebo jinak poškodil.“ ź „Změklé listy nech okapat a vlož do igelitového pytlíku, já zatím připravím tenký provázek, papírový kapesníček a nůžky.“ ź „Zkus udělat z papírového kapesníčku kuličku, až bude hotová, tak ji společně převážeme provázkem tak, aby držela tvar.“ ź „Z každého namočeného listu odstřihni kousek špičky a koncovou část, která je tvrdá.“ (Obr. 10 Úprava listů) ź „Vyber mi prosím jeden z předem přichystaných listů a připrav kousek provázku.“ „List zabalíme do trubičky tak, aby se koncové strany překrývaly.“ „Já ti podržím vzniklou trubičku a ty ji uprostřed převaž pevně provázkem.“ (Obr. 11 Příprava hlavičky)


35

ź „Převázáním trubičky nám vznikly dva shodné konce, do jednoho z nich vlož

připravenou kuličku a já jeden konec přetáhnu přes druhý, ve kterém je papírová kulička.“ „Krček, který vzniknul pod kuličkou, opět pevně převaž provázkem.“ „Máme hotovou hlavičku i s krkem.“ (Obr. 12 Hlavička) ź „Vyber prosím z pytlíku dva větší listy, já je přiložím špičkou pod krk hlavičky směrem nahoru a ty mi je opět převaž provázkem.“ (Obr. 13 Příprava těla) ź „Aby nám vzniklo tělo, musíme přivázané listy přetáhnout směrem od hlavy dolů.“ „Přetažené listy nyní vytvarujeme tak, aby nám vzniklo tenké tělo.“ ź „Zkontroluj prosím, zda nám nezbylo pod krkem panenky příliš mnoho šustí a zda je konec tělíčka rovný.“ „Bude-li to třeba, přebytky odstřihneme nůžkami.“ ź „Nyní nám zbývá vytvarovat tělíčko.“ „Koncové hrany tělíčka listů přehneme z obou stran směrem dovnitř, vznikne nám tak zaoblené úzké tělo.“ ź „Tělíčko přežehlíme žehličkou, to proto, aby se vyrovnalo.“ Při žehlení by mělo dítě činnost pouze pozorovat. ź „Tělíčko máme pěkně rovné, zkus ho nyní slepit z vnitřních stran lepidlem.“ ź „Teď ho necháme jen doschnout, a aby nám drželo tvar, musíme ho zatěžkat, například knihou.“ „Udělej to prosím.“ ź „Nyní nám už zbývá pouze nalepit vlasy na hlavičku, použijeme „vousy“ z kukuřice, pokusíš se o to?“ (Obr. 14 Figurka) V případě zájmu může dítě dokreslit figurce lihovým fixem oči a pusu nebo ji jiným způsobem dozdobit. Činnost by mělo dítě v závěru vyhodnotit, zda se výsledek podařil a shrnout s naší pomocí postup práce.

Obr. 10 Úprava listů

Obr. 11 Příprava hlavičky

Obr. 12 Hlavička

Obr. 13 Příprava těla


36

Obr. 14 Figurka Poznámky 1 Honzíková, J. a kol. uvádí: „Kukuřičné šustí je název pro listové pochvy obalující palici kukuřice seté. Palice je samičí květenství vyrůstající v úžlabí listů. Květy mají dlouhé nitkovité blizny, které vyčnívají z vrcholu palice. Při zrání kukuřice hnědnou, ale neodpadávají.“ (2000, s. 18). 2

V případě, že budeme ze šustí vytvářet prostorové objekty ohýbáním a jinou deformací, např. figurky, vždy je nutné zachovat uvedený postup práce, jinak bychom se vystavovali riziku, že nám šustí popraská. 3

Při namáčení ve studené vodě šustí sice změkne, ale nezíská potřebnou vláčnost, které dosáhneme v teplé vodě. 4

Postup výroby prostorových figurek uvádí KOCIÁNOVÁ, L. a kol. Praktické činnosti pro 1. - 5. ročník základních škol. 1. vyd. Praha: FORTUNA, 1997, s. 89-99. ISBN 80-7168-441-4. a HONZÍKOVÁ, J. MICHÁLKOVÁ, L. VODÁKOVÁ, J. Praktické činnosti II. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2000, s. 20-22. ISBN 80-7290-003-X.

JABLÍČKOVÉ ÚKOLY

37

Jablíčkové úkoly Základní informace o námětu: Námět „Jablíčkové úkoly“ zahrnuje na sebe volně navazující úkoly, které jsou propojeny motivem jablka. V případě zájmu můžeme úkoly využít pro realizaci 1 vlastního domácího projektu , anebo vybrat ty úkoly, o kterých předpokládáme, že dítě zaujmou a budou pro něj přiměřeně náročné. Jednotlivé úkoly bychom měli zařazovat tak, aby na sebe získané poznatky a dovednosti navazovaly. Pokud uvedené úkoly uspořádáme jako projekt, je vhodné, abychom na závěr zařadili „Hru na porotu“, které se zúčastní další členové rodiny, nebo kamarádi. Popřípadě můžeme připravit setkání spojené s prezentací vytvořených výrobků, rozdáním blahopřání k Vánocům, s ochutnávkou moučníků s jablky, aj. Dítěti tak umožníme, aby se učilo komunikovat v širším okruhu lidí, prezentovalo svoji činnost, v případě potřeby obhájilo s ohledem na svůj věk názor, zažilo pocit z úspěchu a zejména se učilo asertivnímu přístupu. S ohledem na lidové tradice je vhodným obdobím pro uskutečnění vlastního projektu předvánoční čas, úkoly můžeme spojit s vánočními přípravami a každou adventní neděli vybrat jeden ze čtyř úkolů, atp. I přesto můžeme jednotlivé úkoly zařazovat po celé podzimní i zimní období. Při výběru úkolů a materiálních prostředků bychom měli zohlednit naše možnosti pro realizaci. Jestliže máme jablka z vlastní zahrady nebo ze zahrady přátel, je vhodné upřednostnit tato jablka a zakoupená použít spíše k doplnění tak, aby se dítě seznámilo s plody různých tvarů a různou barvou slupky. Není-li možné zajistit tuto variantnost, pracujeme s odrůdami dostupnými běžně na trhu. Při výběru jablek bychom měli rovněž zkontrolovat, zda nejsou nemocná, nebo napadena škůdci, nejčastěji larvami obaleče ovocného, tzv. červivost jablek. Takto znehodnocená jablka pro práci nikdy nepoužijeme. Činnosti spojené s ochutnáváním jablek nezařazujeme, pokud dítě trpí alergií na jablka. Problémy s konzumací jablek nejsou ojedinělé, vyskytují se však spíše u lidí vyšších věkových kategorií. Před realizací jakéhokoliv níže popsaného úkolu je vhodné, abychom s dítětem zopakovali obecné informace o jabloních a tím ho uvedli do kontextu řešených úkolů. Je-li to možné, měli bychom dítěti rovněž ukázat skutečnou jabloň. Za tímto účelem můžeme využít například tyto návodové otázky nebo úkoly. ź „Víš, jak se jmenuje strom, na kterém rostou jablka?“ ź „Prohlédneme si spolu obrázek jabloně a zkusíme ji společně popsat, abychom ji dokázali v přírodě poznat.“ Využít můžeme jakýchkoliv obrázků v knížkách nebo na internetu. ź„Ukážeš mi na naší zahradě (zahradě přátel, atp.) jabloň?“ ź„Znáš nějakou pohádku, ve které se mluví o jablku?“ (Pohádka o zlatém jablku, aj.)


38

ź „Znáš nějakou písničku, ve které se zpívá o jablku?“ (Chovejte mě

má matičko jako míšeňské jablíčko, Koulelo se koulelo, aj.) ź „Dokážeš popsat, nakreslit,anebo vyrobit jablíčko?“ (Tvar jablka lze vyrobit mačkáním a válením papírového kapesníku nebo papírové kuchyňské utěrky v dlaních.) Čas Časová náročnost prvního úkolu „Seznamujeme se s jablíčky“ je závislá na zájmu dítěte, zpravidla se pohybuje v rozmezí několika desítek minut. Druhý úkol „Blahopřání k Vánocům nebo jiným příležitostem“ zabere asi 30 až 45 minut. V případě náročnějšího zdobení bude potřebný čas delší. „Jedlá dekorace z křížal,“ třetí úkol je časově nenáročný, zpravidla nezabere více jak 30 minut. Při použití materiálu, který se snadno napichuje a není příliš drobný, postačí zpravidla ještě méně času. Časová dotace čtvrtého úkolu „Hra na porotu“ je závislá na množství hodnocených odrůd a počtu účastníků, avšak zpravidla zabere minimálně 30 minut. Materiální prostředky Při realizaci prvního úkolu „Seznamujeme se s jablíčky“ budeme potřebovat několik odrůd jablek, které se budou lišit barvou, tvarem a velikostí; obrázky jablek, např. v tištěných publikacích nebo na internetu; jabloň na obrázku nebo ve skutečné podobě; nůž; popřípadě papír, tužku nebo fix, pokud se rozhodneme průřez jablkem nakreslit. Pro úspěšné zvládnutí druhého úkolu budeme potřebovat: obrázek hotového přání, viz obr. 15, 16; tvrdý barevný papír, nejlépe červený; šablonu jablka, příloha č. 6, podložku, řezák, pravítko, nůžky, tužku; fixy (nejlépe zlaté a stříbrné), popřípadě další psací potřeby. Pro třetí úkol je nutné zajistit: polystyrénovou kouli nebo kouli, kterou si vyrobíme z aranžovací hmoty; těžší misku odpovídající velikosti koule, nejlépe z keramiky; alobal; zelený ubrousek, párátka, přiměřené množství kandovaného ovoce, křížal a případně dalšího sušeného ovoce nebo koření. Pro hodnocení odrůd ve čtvrtém úkolu je nutné zajistit: minimálně dvě jablka od každé ze tří odrůd lišících se chutí, barvou a případně dalšími vlastnostmi, které použijeme pro hodnocení; jedno jablko další odrůdy, které použijeme pro demonstraci; nakrájené rohlíky, které použijeme pro „zajezení“ každého sousta, aby se chuť jablek jednotlivých odrůd nemísily; misky nebo talíře, přičemž jejich počet odpovídá počtu hodnocených odrůd; nůž; potřeby na psaní a kreslení; pracovní listy upravené jako záznamní protokoly, příloha č.7.


39

Postup Seznamujeme se s jablíčky V případě, že uspořádáme vlastní projekt, anebo vybereme několik uvedených úkolů, je vhodné, aby byla tato úloha „Seznamujeme se s jablíčky“ zařazena s ohledem na svoji jednoduchost a prvotní seznámení s „jabloní“ jako první. Šíře získaných poznatků a případně osvojených dovedností je podmíněna schopnostmi dítěte a cíli, které v rámci tohoto úkolu sledujeme, může se jednat o rozvoj: ź zrakového a hmatového vnímání (dítě si jablka prohlédne a osahá); ź řečových a jazykových dovedností (dítě jablka popíše); ź početních operací (dítě počítá množství jablek, porovnává jejich velikost, aj.); ź schopnosti vyvozovat na základě pozorovaných znaků a dosavadních zkušeností dítěte nové závěry, které se projeví ve správných odpovědích na kladené otázky. Uvedené cíle jsou pouze orientační a lze je upravit dle aktuální potřeby a individuálních potřeb dítěte. Dítě můžeme motivovat pokusem s jablky, při kterém budeme zkoumat jejich strukturu, například: „Jestli chceš, pojďme spolu vyzkoumat, co je uvnitř jablek, která si vybereš.“ Po úvodní motivaci s dítětem předem připravené vzorky jablek omyjeme a osušíme, potom si je prohlédneme a osaháme. Pokud to budeme považovat za vhodné, můžeme uvést i název odrůdy. Následně dítě vybídneme, aby například: ź popsalo tvar jablek; ź barvu slupek; ź povrch jablek (u běžně dostupných odrůd na trhu je povrch hladký, tzv. koženáče s mírně drsným povrchem se již nepěstují, ale přesto se s nimi můžeme setkat zejména na venkově); ź hledalo odlišné a shodné znaky jablek, např. „Jsou všechna jablíčka stejná?“; ź určilo počet vzorků jablek; ź určilo barvu jablek; ź seřadilo jablka podle velikosti; ź vyjádřilo svůj vlastní názor, např. „Které jablíčko se ti nejvíc líbí a proč?“ Jablko, které si dítě samo vybere,rozřízneme podélně, od „bubáku“ k místu, kde byla stopka, a dítě vybídneme, aby: ź svými vlastními slovy popsalo, co je na řezu vidět (jádřinec s jadérky a dužnina); ź popsalo barvu dužiny. Následně vyřízneme jádřinec a dítěti vysvětlíme, proč se při konzumaci jablek vykrajuje, anebo při jejich celém pojídání okusuje. Dítěte se můžeme zeptat, zda ví, jak se říká té části, která po okousání jablka zůstává – ohryzek a proč se jí tak říká? Další jablko, které si dítě opět samo vybere, rozřízneme napříč a pozorujeme, jak jsou jadérka uložena. Dítě by mělo poznat, že tvar připomíná hvězdičku.


40

Přání k Vánocům nebo jiným příležitostem Jablka jsou i v dnešní době spojována s vánočními zvyklostmi nejen v našich zemích. V dřívějších dobách bylo jablko většinou jediným dužnatým ovocem, které bylo v zimě k dispozici, protože se zimní odrůdy při vhodném uskladnění uchovaly v dobrém stavu. V současnosti jsou sice jablka na trhu dostupná po celý rok, ale přesto zůstávají jedním ze symbolů Vánoc. K vánočním zvyklostem spojeným s jablky patří například zavěšování drobnějších, pěkně vybarvených plodů jablek na vánoční stromek. Další variantou jsou sušené plátky jablek zvané křížaly, které jsou i dnes využívány nejen jako potravina, ale také jako materiál k výrobě vánočních řetězů, a různých jedlých vánočních dekorací v kombinaci s dalším sušeným ovocem, tato možnost je popsána v rámci dalšího úkolu. Motivu jablek můžeme využít i při tvorbě vánočních přání. Jednoduchou variantou je vystřižení obrázků ve tvaru jablka z barevných papírů nebo z textilních materiálů pomocí šablony a jejich nalepení na karton. Blahopřání můžeme doplnit kresbami. Další variantou je obkreslit šablonu ve tvaru jablka na pohlednici a vyzdobit obrázek kresbou, koláží aj. Výroba vánočního přání není složitá, ale zejména při práci s řezákem je nutná vzájemná spolupráce mentora a dítěte, díky níž lze vytvořit originální výrobek použitelný nejen jako přání, ale i k dekoraci interiéru, vizitky pro členy rodiny na štědrovečerní stůl, aj. Prostřednictvím tohoto úkolu můžeme u dítěte rozvíjet: ź jemnou motoriku (dítě vytváří daný výrobek); ź řečové a jazykové dovednosti (dítě popisuje postup práce); ź tvořivost (dítě navrhuje vlastní alternativy – volba barvy, aj.); ź logické myšlení (dítě je seznámeno s postupem práce, který se pokusí aplikovat). Jako motivačního prvku lze využít diskuze o praktické využitelnosti zamýšleného výrobku, dítě může navrhovat různé možnosti a při rozhodování bychom měli přihlédnout k jeho představám. Nejdříve ukážeme dítěti obrázek hotového blahopřání, popřípadě jeho originál, který jsme si předem připravili. Ukázka je důležitá proto, aby si dítě mohlo udělat konkrétní představu o tom, co bude vyrábět, jedině tak se může dítě aktivně podílet na postupu práce, navrhovat případné alternativy a zapojit vlastní fantazii, což přispívá k rozvoji nejen logického, ale i abstraktního myšlení. ź Vybereme si šablonu jablíčka, příloha č. 6, vystřihneme ji, přiložíme na

barevný karton a obkreslíme. Obkreslení šablony zvládá dítě zpravidla samo, musíme pouze dohlédnout na to, aby se šablona dítěti nehýbala a případně mu ji přidržet nebo pomoci s fixací, např. pomocí kancelářských sponek.


41

ź Obkreslený obrázek vystřihneme a v místě vyznačeném na šabloně

přerušovanou čárou vytvoříme podél pravítka ostrou hranou nůžek, nože nebo řezáku rýhu a v ní papír přeložíme. To, zda se bude dítě aktivně podílet na tvorbě rýhy, je na individuálním zvážení každého mentora, vždy bychom ale měli upřednostnit bezpečnost práce. ź Na jednu polovinu budoucího blahopřání ve tvaru jablíčka můžeme nakreslit lístek a stopku, položit na podložku a řezákem vyříznout. Opět doporučujeme upřednostnit bezpečnost práce a nechat dítě činnost pouze pozorovat a komentovat. ź Obě poloviny jablíčkového blahopřání ozdobíme dle vlastního uvážení. Rovněž můžeme dopsat PF, rok, gratulaci, aj. Vzhledem k tomu, že některé fáze výroby blahopřání jsou pro dítě nebezpečné, měli bychom se snažit o jeho aktivní zapojení alespoň prostřednictvím pomocných prací a návodových otázek, např. „Přidrž mi prosím pravítko, abych mohl/a udělat rýhu, až bude hotová, tak se můžeš pokusit obrázek přeložit.“ „Co myslíš, bude lepší udělat rýhu, nožem, nůžkami nebo řezákem?“ „Co bys udělal/a s obrázkem jablíčka teď?“ Těmito otázkami zároveň u dítěte rozvíjíme schopnost vyjadřovat se a logicky myslet. Pokud výroba blahopřání dítě zaujme, můžeme po první zkušenosti v práci pokračovat a vyrobit další, případně přání dotvořit a obměnit dle vlastní fantazie. Rovněž se také osvědčila autorská tvorba v rámci rozvoje řečových a jazykových dovedností, která spočívá ve vymýšlení veršovaných básniček. Mentor může takovou básničku vepsat do blahopřání nebo gratulace, dítě se ji může naučit zpaměti a při předávání blahopřání nebo gratulace zarecitovat. Bude-li dítě chtít, může se samo podepsat, jméno mu napíšeme na jiný papír a ono se pokusí znaky přepsat. Pro babičku je možné například použít verše: Milá babičko! Posílám Ti jablíčko. My Tě máme rádi, jsme Tví kamarádi.

Obr. 15 Vánoční přání 1

Milá babičko! Přeji ti jablíčkově voňavé Vánoce.

Obr. 16 Vánoční přání 2


42

Zdobíme si domov výrobky z jablíček; jedlá dekorace z křížal Jablka lze využít k výzdobě domácnosti zejména v období Vánoc. Této možnosti využívali již naši předkové a vyráběli například: adventní věnce zdobené jablky; svícen z jablka; ozdobné řetězy ze sušených křížal; závěsné dekorace z jablek se zapíchnutými špejlemi, ozdobenými sušeným ovocem a ozdobami vyřezávanými nebo vystřihovanými z různých přírodních materiálů. Výhodou jedlé dekorace je poměrně dlouhá trvanlivost, zpravidla do doby, než je použité sušené nebo kandované ovoce zkonzumováno. Dále popsaný pracovní postup výroby jedlé dekorace patří mezi jednoduché úkoly, které dítě zvládne zpravidla samo a mentor se tak může více zaměřit na sledované cíle, v rámci nichž rozvíjí dětskou osobnost, jedná se například o: ź jemnou motoriku (při napichování párátek a sušeného ovoce si dítě 3 většinou procvičuje nehtový a špetkový úchop ); ź tvořivost (dítě může napichovat ovoce na párátka v různém pořadí, o různém počtu a různých barvách); ź početní operace (dítě může určovat počet, porovnávat množství); ź řečové a jazykové dovednosti (dítě popisuje postup práce); ź poznávání geometrických tvarů u použitých materiálních prostředků. K činnosti můžeme dítě motivovat výrobou dekorace, kterou během vánočních svátků společně sníme, nebo ji dítě někomu věnuje, atp. V přípravné fázi spolu přichystáme všechen potřebný materiál a dítěti vysvětlíme, k čemu ho budeme potřebovat. Samotný postup práce můžeme koordinovat například takto. ź „Vezmi prosím polystyrenovou kouli nebo kouli z aranžovací hmoty a pokus se ji obalit alobalem, pokud ti to nepůjde, pomohu ti.“ V případě, že použijeme aranžovací hmotu, musíme ji do tvaru koule ořezat nožem. Do této činnosti, s ohledem na bezpečnost, dítě nezapojujeme. ź „Jestli chceš, vlož do připravené misky zelený ubrousek tak, aby z ní vyčnívaly všechny cípy ubrousku, ty budou připomínat listy, zvládneš to?“ Pokud nemáme dostatečně těžkou misku, která zajistí stabilitu vyrobené dekorace, nasypeme na dno těžký, hygienicky nerizikový materiál, např. krystalový cukr. ź „Nyní se prosím pokus obalenou kouli vmáčknou do misky s ubrouskem tak, aby z ní vyčnívala zaoblená plocha pro zdobení.“ ź „Připrav si prosím párátka a zkus na ně napíchnout křížaly a další připravené ovoce. Můžeš postupovat tak, že na každé párátko napíchneš vždy dvě nebo tři křížaly a potom jedno další libovolné ovoce.“ Dolní části párátek, které dítě později zapíchne do podložky a horní části umožňující jejich uchopení, by měly být volné. ź „Už zbývá jen párátka zapíchat.“ „Pokusíš se o to?“ Párátka s ovocem se zpravidla zapichují od okraje misky směrem nahoru - střídavě vedle sebe, do řad, podle libosti.


43

Postup práce můžeme doplňovat otázkami, kterými budeme dosahovat sledovaných cílů, například: „Jaký tvar má polystyrénová podložka?“ „Kolik cípů má ubrousek?“ „Jaký tvar má ubrousek?“ „Dokážeš rozdělit párátka na díly o pěti, čtyřech nebo třech kusech?“ „Jaké barvy má kandované ovoce?“ „Dokážeš spočítat, kolik ovoce je napíchnuto na jednom párátku?“ „Na kterém párátku je více křížal?“ V závěru bychom neměli zapomenout dítě vybídnout, aby se pokusilo zrekapitulovat postup práce a zhodnotit, jak je spokojeno s výsledkem. Obdobně jako uvedenou jedlou dekoraci je možné vytvořit jedlou dekoraci pro rychlou spotřebu z čerstvého ovoce a zeleniny, např. z bobulek vína, drobných barevných rajčat, ozdobně nařezané zeleninové papriky, z jablek a dalšího ovoce s pevnou dužinou. Dekorace z čerstvého ovoce se často umísťuje na stoly se studeným občerstvením. Ovoce na párátku je možné před konzumací namáčet v omáčce (dipu) s tekutou čokoládou apod.

Obr. 17 Jedlá dekorace Hra na porotu Naplnění všech cílů hry je podmíněno kromě účasti dítěte i přítomností dalších osob. Těmi mohou být členové rodiny, kamarádi dítěte, atp. Postup vhodný pro školáky je uveden v učebnici Příprava pokrmů pro 6.- 9. ročník základních škol, v kapitole Podzimní dary zahrady, na str. 33 (Marádová, E. a Vodáková, J., 2003). Pro předškoláky a začínající školáky je níže popsaný postup upraven a mentor ho může dále měnit na základě znalostí dítěte, míry jeho samostatnosti, sledovaných cílů, materiálních podmínek, aj. Prostřednictvím „Hry na porotu“ můžeme s dítětem a dalšími účastníky (kromě procvičování vědomostí, jako poznávání barev, geometrických tvarů, názvů odrůd, aj.) rozvíjet: ź schopnost vyjádřit své pocity slovním projevem a grafickým záznamem do protokolu (není-li to možné, provede grafický záznam mentor); ź multikulturní toleranci (dítě a další účastníci zjistí, že každému se líbí a chutná zpravidla něco jiného, i přesto se mohou dohodnout na shodném výsledku). Účastníky motivujeme ke hře například tímto zadáním: „Dokážete každý sám zhodnotit, která odrůda vybraných jablek je podle Vás nejlepší?“


44

Připravená jablka pečlivě omyjeme, osušíme a položíme na talíře označené buď písmeny (A, B, C), dle počtu hodnocených odrůd, nebo jinými symboly, které jsou shodné se symboly uvedenými v protokolu a budou pro dítě pochopitelné. Každému účastníkovi hry předáme záznamní protokol, příloha č. 7 a vysvětlíme, jak budeme hodnocení jednotlivých vlastností zaznamenávat, současně na jednom příkladu ukážeme postup (vhodné je použít jablko odrůdy, která nebude hodnocena, abychom individuální výsledky neovlivnili). Následně vybídneme každého účastníka, aby si postup na cvičné odrůdě vyzkoušel. Vyžaduje-li to situace, vysvětlíme nejasnosti, popřípadě dítěti pomůžeme, protože vlastní hodnocení by mělo probíhat individuálně, aby se účastníci vzájemně neovlivňovali. Hodnocení barvy ź V protokolu vybere každý hodnotitel barvu, která se prvnímu hodnocenému jablku nejvíce podobá, a pod příslušným písmenem do protokolu označí. Stejně postupujeme u dalších vzorků. Hodnocení tvaru źHodnotitel posoudí tvar vybraného jablka a pokusí se, pod příslušným písmenem, nakreslit jeho obrys (kolečko, ovál, zploštělý tvar, atp.) Stejně postupujeme u dalších vzorků. Hodnocení vzhledu źHodnotitel do protokolu zaznamená, jak se mu líbí tvar každého vzorku pomocí smajlíků (smějící se smajlík – velmi se mi líbí, neutrální smajlík – líbí se mi, zamračený smajlík – nelíbí se mi). Hodnocení chuti ź První hodnocené jablko rozkrájíme na měsíčky podle počtu hodnotitelů a každý z nich jeden měsíček ochutná (rozkouše a spolkne) a rozhodne se, jak ho podle chuti ohodnotí (smějící se smajlík – velmi mi chutná, neutrální smajlík – chutná mi, zamračený smajlík – moc mi nechutná). Po ochutnávce by měl každý hodnotitel sníst připravené sousto rohlíku, aby mohl objektivně hodnotit další vzorek. Závěrečné hodnocení ź Každý hodnotitel se rozhodne, které jablko dostane, na základě předchozího ohodnocení, zlatou medaili, stříbrnou, bronzovou, obdobně jako při závodech. Pokud hodnotíme více než tři odrůdy, můžeme použít další medaile, které se ve sportu obvykle neudělují- železnou medaili, dřevěnou medaili, atp. Na závěr by měli hodnotitelé vzájemně prezentovat své výsledky a popsat, proč hodnotili daným způsobem. Bude-li to vhodné, mohou spolu, například za pomoci hlasování, vybrat odrůdu, která bude absolutním vítězem, atp. Při ochutnávání jablek musíme dodržet všechna hygienická pravidla v rodině zavedená. Pokud jsme u zakoupených jablek, zpravidla různě ošetřených k prodloužení trvanlivosti, zvyklí slupku okrajovat, uděláme to i při hře na porotu. Jablka určená k ochutnávce okrájíme po zhodnocení jejich barvy a tvaru. Jedno jablko z každého vzorku ponecháme neokrájené pro závěrečné hodnocení. Pokud hodnotíme více odrůd, protokol upravíme.


45

Poznámky 1 Projekty různých druhů, s různou dobou trvání a s různým obsahem jsou v předškolním i základním vzdělávání často zařazovány. Můžeme je však využít i v rámci mimoškolního vzdělávání, případně i jako zdroje zábavy. Časté jsou projekty typu integrovaného tématu. K nim patří i „Jablíčkové úkoly“. Na začátku každého projektu uvážíme záměr, který sledujeme a stanovíme rámcový program. Následuje vlastní realizace s určitým „vyvrcholením“, které může v dítěti ponechat dlouhodobou vzpomínku. 2

Pokud nemáme sami s výrobou křížal zkušenosti, je vhodné získat základní informace od přátel nebo na internetu. 3

Úchop nehtový - při tomto úchopu se nehet palce a ukazováku dotýká. Tento úchop je důležitý pro procvičování jemné motoriky ruky, pro sbírání drobnějších předmětů, například semen zeleniny. Úchop špetkový – spočívá ve vytvoření špetkového pohybu palcem, ukazovákem a prostředníkem, tzn. uchopení třemi prsty, nejčastěji lze úchop využít při solení polévky, ale i při sbírání drobných předmětů.

STROMOVÝ KALENDÁŘ

46

Stromový kalendář Základní informace o námětu: Pozorování přírody je součástí nejen předškolní přípravy, ale i základního vzdělávání ve vybraných vzdělávacích oblastech. Prostřednictvím pozorování si dítě osvojuje nové vědomosti, dovednosti a v souvislosti s přírodou zároveň prohlubuje pozitivní vztah k přírodnímu prostředí. Proto považujeme za vhodné zařadit pozorování přírody i do mimoškolní přípravy. Pozorování změn v přírodě je zpravidla vázáno na delší časové období, a proto bývá obtížné udržet zájem dítěte o danou činnost. Vhodné je proto zařadit pozorování jako doplňující aktivitu ke konkrétním úkolům, u nichž je patrný, pokud možno, bezprostřední výsledek. Námět „Stromový kalendář“ je zaměřen na pozorování libovolné dřeviny 1 s opadavými listy, protože změny jsou během ročního období dobře patrné a tudíž snadno popsatelné. Aby mělo pozorování pro dítě praktický význam a zároveň dítě neztrácelo zájem o činnost, je pro dítě primárním úkolem vyrobit Stromový kalendář ročních období, na kterém dítě zaznamenává výsledky pozorování. Zájem o činnost vzbudíme u dítěte například takto: „Jestli chceš, vyrobíme si spolu kalendář s obrázky stromů, podle kterého poznáme, jaké je roční období.“ „Chtěl/a bych si vyrobit Stromový kalendář, abych poznal/a, jaká je roční doba, pomůžeš mi?“ Při realizaci námětu můžeme propojením vzdělávacích oblastí sledovat různé vědomostní a výchovné cíle (vztah k přírodě, rozvoj početních dovedností, aj.), které můžeme v průběhu postupně zařazovat nebo upravovat, takže nejsme omezeni primárním zaměřením námětu: ź praktické poznávání ročních období a měsíců v roce; ź seznámit se s růstovými fázemi vybrané dřeviny během jednoho roku; ź název a charakteristické rysy vybrané dřeviny; ź rozvoj řečových a jazykových dovedností při pozorování a formulování závěrů. ź rozvoj manuálních dovedností při výrobě Stromového kalendáře; ź podpora tvůrčího myšlení při výtvarném znázornění pozorovaných znaků. Čas S ohledem na časový rozsah námětu a jeho dílčí fáze je nezbytné rozdělit ho do pěti částí tak, aby bylo možné uskutečnit plnohodnotné pozorování a zároveň neochaboval zájem dítěte vzhledem k časové délce námětu. Výrobu podkladové plochy je nejvhodnější spojit s řízeným rozhovorem, v rámci něhož zopakujeme základní fakta o dřevinách. Časová náročnost výroby podkladové plochy je podmíněna individuálními představami o přesnosti jejího zpracování, proto upozorňujeme, že přesnost bychom měli podřídit schopnostem dítěte a jeho zájmu. Výroba podkladové plochy zabere asi 30 až 40 minut.


47

Samotná výroba části Stromového kalendáře, tedy příslušné roční doby, zabere několik desítek minut, avšak v souvislosti s pozorováním čtyř ročních dob, které jsou patrné na změnách v růstu vybrané dřeviny, je nutné realizovat námět ve čtyřech etapách v souladu s danou roční dobou a doplnit ho průběžným pozorováním, které není třeba detailněji plánovat. Materiální prostředky Vhodná dřevina k pozorování a fotoaparát; výtvarné potřeby k výrobě podkladové plochy Stromového kalendáře (podkladová plocha, 5x kreslící papír formátu A3, nůžky, lepidlo, dlouhé pravítko, tužka, provázek, izolepa, fixy, vodové nebo temperové barvy a štětce); výtvarné potřeby k znázornění ročních dob Stromového kalendáře (vzorek větvičky, podkladová plocha, 4x kreslící papír formátu A4, nůžky, lepidlo, vodové nebo temperové barvy a potřeby pro vytvoření znaků růstové fáze, např. vata, barevný papír, modelovací hmota, zažloutlé listy stromu, aj. Postup Rozhodneme se, ve které roční době zahájíme pozorování, mělo by se jednat o období, kdy je na vybrané dřevině zcela zřejmý cyklus růstu pro danou roční dobu, např. jaro (duben) – pučící květy; léto (červenec) - strom bohatě olistěný, případně s plody; podzim (listopad) – zažloutlé a padající listí; zima (leden) – strom bez listů, v klidovém stádiu. Před zahájením vlastního pozorování je důležité vysvětlit dítěti cíl a smysl námětu. Cílem je výroba Stromového kalendáře, pomocí něhož se můžeme orientovat v ročních dobách. Abychom ho správně vyrobili, musíme si vybrat dřevinu 2 (dále jen strom) , kterou budeme v každé roční době pozorovat a na základě zjištěných výsledků z pozorování vyrobíme pro každé roční období jeden strom, který bude součástí kalendáře. Pro názornost ukážeme dítěti obr. 18, který společně popíšeme. Až si budeme jisti, že dítě námět nejenom zaujal, ale že pochopilo i jeho cíl a smyl, měli bychom v rámci řízeného rozhovoru zopakovat základní fakta, na kterých 3 je námět postaven, jsou to: roční doby a dřeviny. Například : „Jaký je rozdíl mezi listnatými a jehličnatými stromy?“ „Znáš nějaké listnaté a jehličnaté stromy?“ „Kde nejčastěji rostou jehličnaté stromy?“ „Co se ze stromů vyrábí?“ „Jaká zvířata ve stromech nebo na nich nejčastěji žijí?“ „Vypadají všechny dřeviny celý rok stejně?“ „Jaké jsou roční doby?“ „Co se dělá v zimě?“ „Jaké jsou měsíce v roce?“ „Do jakého ročního období patří měsíc srpen?“ Při pozorování necháme dítě popsat, co vidí a v případě potřeby můžeme jeho zjištění doplnit návodovými otázkami, například: „Roste něco na větvích?“ „Jakou barvu mají listy?“ „Jaká je roční doba?“ „Proč mají nebo nemají v této roční době stromy listy nebo květy?“ Dítě by mělo při pozorování dojít k závěru, o jaký roční cyklus růstu se jedná. Rovněž je vhodné pořídit fotografii a vzorek větvičky pozorovaného stromu, na kterých bude patrné, v jaké růstové fázi se strom nachází, to pomůže dítěti při výrobě stromového kalendáře.


48

V případě zájmu může dítě dále pozorovat, jaká zvířata na stromě nebo v něm žijí, jaký je tvar kůry stromu a osahat ji, jaký zvuk strom při závanu větru vydává a proč. Na závěr pozorování by se mělo dítě pokusit shrnout, k jakému závěru došlo a proč. Bezprostředně po pozorování by měla následovat výroba části příslušného kalendáře, protože zjištěné výsledky z pozorování má dítě stále v živé paměti. Formát Stromového kalendáře je A1, toho dosáhneme slepením čtyř formátů A3. Listy papíru nepřelepujeme přes sebe, ale podlepíme nastříhanými proužky papíru ze zbývajícího formátu A3. Přelepování izolepou nedoporučujeme, protože by plocha nebyla stabilní a měla by tendenci se rozevírat nebo zavírat. Po slepení si formát rozkreslíme na čtyři pomyslné obdélníky formátu A3, přičemž každý z nich představuje jedno roční období. Do horní části každého z obdélníku nakreslíme jedno velké políčko (asi 5 cm vysoké) a pod něj tři malá (asi 4 cm vysoká), do kterých později vepíšeme příslušné měsíce pro pozorovaný cyklus a roční dobu. Na zadní část kalendáře připevníme pomocí izolepy provázek pro zavěšení. Místo, kde započneme s ročním cyklem je zcela na nás. Na nový papír formátu A3 nakreslíme strom, který by měl být podobný tomu, který jsme pozorovali. Větve stromu by měly být zcela zřejmé, bez naznačeného květu, listů, atp. Strom vybarvíme. Takto připravený strom začneme dotvářet v souladu se znaky dané roční doby, ke kterým jsme dospěli na základě pozorování. V případě potřeby použijeme jako předlohu pořízenou fotografii nebo vzorek větvičky, který jsme získali při pozorování. ź Zimní období (prosinec, leden, únor) můžeme znázornit nalepením buničité

vaty na větve, která představuje sníh. źPro jarní období (březen, duben, květen) můžeme dřevinu dozdobit pučícími listy a květy z barevného papíru nebo modelovací hmoty. źDo letního období (červen, červenec, srpen) nakreslíme nebo nalepíme z barevného papíru listy, popřípadě plody dřeviny. źV podzimním období (září, říjen, listopad) nakreslíme zažloutlé listy nebo vlepíme ty, které jsme při pozorování nasbírali. Strom vlepíme do zvolené části kalendáře a napíšeme do volných okének název roční doby a příslušné měsíce. Dítě vybídneme, aby porovnalo vytvořenou část kalendáře se zjištěnými výsledky z pozorování a vyvodilo závěr pro příslušnou roční dobu. Kalendář můžeme zavěsit na předem připraveném místě a vrátit se k jeho dotváření v rámci dalšího pozorování4, které si s dítětem dohodneme. V případě, že se dítěti prvotní pozorování a následná tvorba příslušné části kalendáře líbila, bude projevovat zájem i o další práci na kalendáři, to nám usnadní motivaci k další činnosti, proto bychom měli mít dílčí úkoly plynoucí z námětu dobře připravené.


49

Způsob, jakým znázorníme strom a pozorované znaky je zcela na nás, a proto bychom měli povzbuzovat dítě k tomu, aby samo navrhlo, jak využije připravený výtvarný materiál k tvorbě Stromového kalendáře. Postup výtvarného zpracování ve spolupráci s dítětem může být následující. ź S dítětem si připravíme výtvarné potřeby, které budeme při výrobě dané

části kalendáře pravděpodobně potřebovat. Nabídka by měla umožnit více možností pro řešení konkrétního úkolu, např. vodové a temperové barvy, různé druhy barevného papíru, aj. Variantnost výtvarných potřeb je důležitá pro rozvoj tvůrčího myšlení dítěte. ź „Připrav prosím čtyři kreslící papíry formátu A3 a slož je vedle sebe a pod sebe tak, aby tvořily obdélník, jsou to ty, největší papíry, na které kreslíme, poznáš je?“ ź „Aby nám obdélník, který složíš, držel pohromadě, musíme nastříhat ze zbylého papíru stejného formátu pásky, široké asi tak jako tvůj ukazováček, zvládneš to?“ ź„Natři prosím připravené pásky lepidlem a přelep s nimi plochu obdélníka v místech, kde jsou jeho spoje tak, aby přelepené pásky tvořily kříž.“ ź„Nyní prosím otoč slepený papír na druhou stranu a pokus se za pomoci pravítka nakreslit čtyři obdélníky.“ „Podle čeho se můžeš na ploše papíru orientovat, jsou již čtyři obdélníky nějak patrné?“ V případě potřeby můžeme dítěti ukázat, jak lze napojovat rovné čáry za pomoci pravítka a bude-li to nutné, přidržíme mu pro usnadnění práce pravítko. ź„Ještě nám zbývá nakreslit do horní částí každého obdélníku jedno velké políčko a tři malá.“ Do velkých políček napíšeme později názvy ročních dob, dokážeš je vyjmenovat?“ Do malých potom příslušné měsíce v roce, znáš je? “Dítěti předkreslíme tužkou obrysy políček (obdélníků) a necháme ho, aby je pomocí pravítka obkreslilo. Velikost políček by neměla přesáhnout1/5 plochy každého ze čtyř obdélníků a není třeba je rýsovat. ź„Co bys udělal/a, aby nám nástěnný kalendář držel na stěně?“ S dítětem přilepíme na zadní stranu plochy provázek pomocí izolepy, proužek papíru, aj., dle proveditelnosti nápadu dítěte. Bude-li to třeba, předvedeme dítěti některé z možných řešení, musíme mít ale na paměti, že postupným dotvářením jednotlivých částí kalendáře nebude zajištěno rovnoměrné rozložení váhy a že v případě dvou samostatných závěsných bodů je nutné připravit ve stejné výšce i uchycení na stěnu, což je poměrně náročné, a proto doporučujme uchycení pomocí provázku. ź „Plochu nástěnného kalendáře již máme připravenou od minule, nyní můžeme začít s výrobou jednotlivých částí kalendáře.“ „Připomeneš mi prosím, k jakým závěrům jsme došli při pozorování našeho stromu?“ Dítě by mělo shrnout zjištěné poznatky. ź„Podej mi prosím kreslící papír formátu A4 , je to ten, který dáváme do tiskárny, akorát, že je silnější. Já na něj nakreslím podle fotografie, kterou jsme si připravili, obrys stromu bez detailů, ty mě prosím kontroluj, zda to dělám dobře.“


50

ź „Jestli chceš, strom vybarvi, zvol si typ barvy a odstín, drž se ale naší pořízené

fotografie, aby měl strom barvu přibližně takovou, jaká je na ní.“ Dítě si může vybrat libovolný typ barvy, a pokud je to vhodné, můžeme mu ukázat, jak lze dosáhnout požadovaného odstínu smícháním různých barev. ź „Prohlédni si prosím znovu fotografii a vzorek větvičky, který jsme si přinesli, a zkus se zamyslet nad tím, jak bychom mohli pomocí výtvarného materiálu, který jsme si předem připravili, znázornit zjištěné výsledky.“ S dítětem posoudíme jeho návrhy a bude-li to vhodné, použijeme je, např. zelený papír jako list, červená plastelína jako pupen květu, aj. Takto znázorníme všechny pozorované znaky. ź Dítě vybídneme, aby nalepilo obrázek stromu na vybranou část Stromového kalendáře. ź„Nyní nám zbývá dopsat, jakou roční dobu znázorňuje náš vyrobený strom a jaké měsíce v roce se k němu váží, víš to?“ Dítěti můžeme názvy předepsat do políček, ty potom obkreslí. Dokáže-li to, můžeme mu jednotlivá písmenka diktovat. V rámci námětu můžeme rovněž sledovat i další výchovné a vzdělávací cíle, které si stanovíme, např. „Kolik jsi nakreslil/a listů?“ „Kolik čtvrtek papíru jsme spotřebovali?“ „Spočítej, kolik popsaných políček je nad jedním libovolným stromem?“ „Jakým písmenem začíná slovo jaro?“ Poznámky V rámci tohoto námětu nejsou k pozorování vhodné jehličnaté stromy, protože ve většině případů na podzim neopadávají a cyklus změn na nich není bezprostředně patrný. Nejvhodnější jsou ovocné nebo okrasné stromy, ale i lípa, bříza, aj. Pokud nejsou v dosahu našeho bydliště vhodné stromy, lze pozorovat i listnatý opadavý keř. 1

2

Strom (popřípadě keř), který si k pozorování vybereme, by se měl nacházet v místě, které často navštěvujeme nebo kolem kterého zpravidla procházíme, může se jednat o naši zahradu, park, strom poblíž školky, nákupního centra, aj. Snadná dosažitelnost nám usnadní četnost pozorování. 3

České názvy měsíců jsou pravděpodobně odvozeny od přírodních jevů, anebo lidských činností, které jsou typické pro určité období. Názvy jednotlivých měsíců jsou vysvětlovány mimo jiné takto: leden – všude je led; únor – doba, kdy se začínají potápět kry, tedy umořovat se, nebo jako úmorné počasí; březen – začíná březost zvířat a rašení bříz; duben – raší duby; květen – vše je v květu; červen – červená se ovoce; červenec – ovoce je ještě červenější; srpen –žací nástroj „srp“; září – slunce září; říjen – období jelení říje; listopad – listí padá; prosinec – jako prosit, koledovat. 4

Růstový cyklus bychom měli pozorovat průběžně, avšak dobu, kdy pozorování spojíme i s výrobou příslušné části kalendáře, zvolíme tak, aby byly změny v růstu dřeviny, co nejpatrnější.


51

Obr. 18 Stromový kalendář

ODPADOVÝ MATERIÁL – PLASTOVÉ RYBY

52

Odpadový materiál – Plastové ryby Základní informace o námětu: Mezi známé a stále velmi oblíbené hry, zejména v předškolním a mladším školním věku, patří hry, které jsou koncipovány na bázi magnetických pólů. V současné době existuje celá škála těchto her, které se dají bez problému zakoupit v hračkářství, např. magnetické tabule s písmenky, zvířátky, magnetický rybolov, magnetické puzzle, atp. V případě zájmu můžeme využít magnetického principu a vytvořit vlastní hru „Plastové ryby“, díky níž můžeme sledovat konkrétní cíle, které chceme u dítěte rozvíjet a zároveň zařadit prvky environmentální výchovy. Postup zpracování odpadového materiálu – PET lahví, při výrobě plastových ryb, byl již publikován (Vodáková, J. 2005, str. 44-45). Cílem námětu proto není popsat samotný postup, ale uvést ho v širších souvislostech, prostřednictvím nichž můžeme u dítěte rozvíjet například: ź myšlenkové a číselné operace - lovení předem daného počtu ryb;

porovnávání shodných a odlišných znaků, velikosti; určování barev, atp.; ź motorické dovednosti a postřeh - výroba hry, lovení ryb na prut; ź vztah k ekologii - třídění odpadů, jejich využití; ź řečové a jazykové dovednosti - popis postupu práce, vyjádření vlastního

názoru. Vzhledem k tomu, že námětem je funkční hra „Plastové ryby“, není zpravidla nutné dítě k činnosti výrazněji motivovat, měli bychom mu ale vždy umožnit, aby se samo rozhodlo, například: „Jestli chceš, vyrobíme si spolu magnetickou hru „Plastové ryby“, se kterou si budeme hrát. Budeš rybářem a budeme lovit ryby.“ Čas Výroba magnetické hry je závislá na počtu ryb, výroba jedné zabere asi 20 minut, proto doporučujeme zařazovat častější přestávky, popř. rozložit výrobu do více dnů. Délka samotné hry je závislá na zájmu dítěte a pravidlech hry, která si stanovíme. Materiální prostředky Několik prázdných PET lahví s tvarovaným hrdlem, např. láhev od Mattoni (nejlépe o obsahu 0,5 l a 1,5 l) v závislosti na počtu vyrobených ryb, který bude odpovídat početní představivosti dítěte; k nalepení magnetu a případně očí rybám 1 můžeme použít tavnou lepící pistoli nebo neutrální sanitární a silikonový tmel; 2 magnety dle počtu ryb; proutek nebo tyčku; samolepící tapetu, samolepky, korálky, knoflíky, atp.; lihové fixy; provázek; nůžky; podložku.


53

Postup Dítěti vysvětlíme smysl hry, který spočívá v lovení ryb pomocí prutu. V této souvislosti bychom se měli ujistit, že dítě ví, kdo je to rybář, jak vypadají ryby, kde žijí, jak se mohou lovit, atp. V případě potřeby můžeme využít obrázků z internetu nebo dětských encyklopedií, atp. Bude-li to vhodné, můžeme se rovněž zmínit o pohádkách a písničkách, ve kterých se o rybách píše a zpívá, například: „Znáš nějakou pohádku o rybě?“ (O zlaté rybce) „Znáš nějakou písničku o rybě?“ (Neckář, V. Písnička o rybách; Nohavica, J. O kaprovi) Samotný postup výroby je poměrně rychlý a nenáročný. Aby si dítě udělalo lepší představu o tom, jak budou ryby vypadat, ukážeme mu obr. 19 a vybídneme ho, aby ho popsalo. Dítě by mělo poznat, že ryby jsou vyrobeny z PET lahví. Této informace můžeme využít k zařazení prvků environmentální výchovy a dítěti vysvětlíme, že prázdné obaly z PET lahví jsou odpad, který se dá znovu zpracovat a vyrobit z něj jiný výrobek, a proto ho třídíme. V této souvislosti je vhodné uvést, jakým způsobem prázdnou PET láhev sešlapat a do jakého kontejneru vhodit. Pomoci nám mohou například tyto návodové otázky: „Dokážeš správně sešlapat prázdnou PET láhev a víš, proč se to dělá?“ „Jakou barvu má kontejner, do kterého házíme prázdné PET láhve?“ „Víš, z čeho je vyrobena PET láhev?“ „Víš, co se stane s PET láhví, kterou někdo pohodí v přírodě?“ Aby dítě pochopilo, proč při výrobě ryb použijeme PET láhve, můžeme mu vysvětlit, že kromě recyklace se dá odpadový materiál také využít k výrobě dekoračních předmětů, výtvarných děl, ale i her, a proto budeme ryby vyrábět z PET láhví. ź Prázdné láhve bez uzávěru sešlápneme. Dítě může demonstrovat, jak sešlapat PET láhev před vhozením do správného kontejneru. Rovněž se ho můžeme zeptat, proč je důležité před sešlapáním odšroubovat víčko a v případě potřeby se může dítě přesvědčit samo3. ź Dno láhve odstřihneme tak, aby nám vzniknul ocas ryby. Vzhledem k tomu, že PET láhev je poměrně tvrdý materiál, bude dítě činnost ve většině případů jen pozorovat. Před odstřihnutím dna u dalších lahví můžeme dítě vybídnout, aby navrhlo, jaký tvar ocasu bude mít další ryba. ź Oči rybám můžeme vyrobit pomocí samolepící tapety, samolepek nebo nalepením korálků, knoflíku, atp., v případě potřeby dokreslíme fixem. Dítě můžeme vybídnout k tomu, aby samo navrhlo, jak oči rybě vyrobíme, tím u něj budeme podporovat kreativitu. ź Na plastový uzávěr nalepíme magnet a našroubujeme ho na PET láhev. Dítě si může vyzkoušet zručnost při šroubování levou i pravou rukou. ź Na prut uvážeme provázek a na jeho konec nalepíme druhý magnet. Měli bychom mít na paměti, že čím je delší prut a provázek, tím je lovení ryb pro dítě obtížnější. Přesnou délku proto nelze uvést, ale při hře by mělo mít dítě ruce v loktech mírně pokrčené.


54

V případě zájmu můžeme z modrého papíru, textilie nebo krepového papíru vytvořit rybník, ve kterém budeme ryby lovit. Rovněž můžeme rybám dozdobit ocas pomocí glitrových fixů, textilie, atp. Na závěr výroby bychom neměli opomenout vybídnout dítě, aby se pokusilo vlastními slovy shrnout postup výroby. Při samotné hře můžeme dítěti klást návodové otázky, prostřednictvím nichž budeme sledovat výše uvedený cíl, například: „Kolik ryb máme v rybníčku?“ „Vylov rybu s modrou pusou.“ „Která ryba má větší ocas?“ „Dokážeš vylovit všechny ryby tak, aby ti žádná nespadla?“ „Jakou barvu má rybníček?“ „Proč jsme nalepili na prut a rybám na pusu magnet?“ „Vylov pouze ty ryby, které mají stejnou barvu.“ „Které ryby jsou větší a které menší?“ V případě, že se lovení ryb nebude dítěti příliš dařit, můžeme obtížnost regulovat částečným namotáním provázku na prut, nebo uchopením prutu oběma rukama.

Obr. 19 Plastové ryby Poznámky 1 Při práci s tavnou lepící pistolí by mělo dítě činnost pouze pozorovat. Tavná lepící pistole dosahuje vysokých teplot a hrozí nebezpečí popálení. Z pistole často odkapává zbytkový tmel, a proto je vhodné použít při práci podložku. 2

Velmi často jsou magnety nahrazovány drobnými mincemi, např. pětikorunami, avšak vzhledem k tomu, že bychom u dítěte měli pěstovat úctu k penězům, ve smyslu jejich hodnoty, již od útlého věku, nedoporučujeme jejich použití. 3

Pokud se rozhodneme, aby se dítě pokusilo sešlápnout zašroubovanou láhev, hrozí mu nebezpečí úrazu, proto bychom mu měli vždy poskytnout oporu, například uchopením za ruce. Výrobky z odpadových materiálů by se měly kombinovat, dotvářet a zdobit tak, aby je bylo možné, v případě, že již nebudou dále využívány, nějak rozložit a uložit do tříděného odpadu. O této skutečnosti bychom měli dítě informovat a upozornit ho, že až si nebude s vyrobenou hračkou hrát, společně ji rozebereme, roztřídíme a uložíme do tříděného odpadu.

ZÁPICHY

55

Zápichy Základní informace o námětu: „Zápichy“ je označení pro vlastnoručně vyrobené nebo zakoupené předměty, které plní funkci dekorativní nebo informační. Zapichují se jak do půdy na zahradě, tak do zeminy nebo jiného substrátu v květináči, v misce nebo v truhlíku případně jako doplněk kytic. Existují dokonce návody na výrobu zápichu z jedlého papíru jako dekorace dortu. Na zahradě slouží keramické a dřevěné zápichy především pro označení, co je kde vyseto nebo vysázeno. V interiéru bytů, škol a dalších zařízení mají zápichy hlavně funkci dekorační. Samotná výroba zápichů je nenáročná a lze je díky jejích mnohostrannému využití vyrábět během celého roku. Např. v čase vánočním se mohou vyrobit zápichy s hvězdou nebo jiným symbolem Vánoc a umístit do květináče s nekvetoucí rostlinou nebo do aranžované kytice z jehličnanů. Na Velikonoce se zápichy zdobí vajíčky, obrázky kuřátek aj. Umisťují se např. do misek s jarním trávníkem nebo do nádob s pokojovými rostlinami. Ke Dni matek je vhodný zápich se srdíčkem, při oslavě svátku, nebo narozenin členů rodiny, zápich s květinou, motýlem, ptáčkem aj. Při výrobě zápichu můžeme sledovat kromě vlastní tvorby různé výchovné a vzdělávací cíle, například v souvislosti s lidovými tradicemi a zvyky lze úspěšně rozvíjet řečové a jazykové dovednosti. Tuto skutečnost reflektuje i níže popsaný námět, který mimo jiné napomáhá k rozvoji: źmanuálních dovedností – tvorba úchopu, stříhání, lepení, obkreslování, aj.; źschopností řešit praktické problémy – výběr vhodných materiálů, prostředků a práce s nimi; źtvořivosti – vlastní řešení námětu; ź řečových a jazykových dovedností – význam slov, lidové tradice, popis postupu práce. Vzhledem k tomu, že dítě předškolního věku neumí zpravidla číst a informační funkce zápichu je proto druhotná, můžeme dítě motivovat k činnosti jeho dekorativní funkcí, například: „Jestli chceš, vyrobíme si k Velikonocům zápichy s obrázky, které si sám/sama vybereš.“ „Kytku, kterou dáme babičce k narozeninám, bychom mohli dozdobit zápichem, dokážeš rozhodnout, který ze dvou zápichů se k tomu hodí?“ „Dokázal/a bys také vyrobit podobný zápich těm, které jsou na obrázcích a dozdobit s ním náš velikonoční stůl?“ Před zahájením vlastní výroby je vhodné seznámit dítě s obrázky zápichů č. 20 a 21, popřípadě s jinými obrázky na internetu, atp. Vysvětlíme dítěti, k čemu se zápich používá a vzbudíme v něm zájem o jeho tvorbu. Až si budeme jisti, že dítě nejen pochopilo, k čemu se zápich používá, ale že má o vlastní činnost i zájem, můžeme přistoupit ke společnému plánování, realizaci vlastní výroby a přitom rozvíjet výše popsané dovednosti a schopnosti dítěte.

ZÁPICHY

56

Čas Asi ½ až ¾ hodiny Materiální prostředky Volba materiálních prostředků je závislá na jejich dostupnosti a konkrétní představě o výsledné podobě zápichu. Rozměry jednotlivých částí zápichu bychom měli přizpůsobit jeho umístění. K výrobě ozdobné části zápichu se nejčastěji používá papír, netkané textilie, především plst (filc), lze ale použít i tvrdnoucí modelovací a lící materiály, případně i přírodní materiály. Přírodními materiály můžeme doplnit obrázky z papíru, např. na papírového ptáčka přilepíme peří, vajíčko ozdobíme obarvenou krupicí nebo pískem. Pro zapíchnutí zápichu můžeme použít špejle, upravené pruty, plastová brčka, floristické dráty. Vrbové i další neolistěné pruty jsou vhodné především v jarním období. Plastová brčka, která nám zůstanou jako odpadní materiál, se v návodech na výrobu zápichů obvykle nevyskytují, ověřili jsme si však, že jsou dobře použitelná. Dráty bývají součástí kupovaných kytic, takže je můžeme uschovat a opakovaně použít. Pro níže popsaný postup výroby velikonočního zápichu zajíčka a kuřátek budeme potřebovat: šablonu, příloha č. 8; žlutý a hnědý papír; tři špejle nebo brčka na 1 pití , popřípadě dřívka z nanuků, atp.; kreslící potřeby (např. fix, pastelky); nůžky; lepidlo; podkladovou plochu. Postup S dítětem se rozhodneme, za jakým účelem zápich vyrobíme a jak bude vypadat, tím u něj podpoříme rozvoj tvořivosti. Pro tvar zápichu můžeme použít šablony, popřípadě formičky2, a nechat z nich dítě vybrat. V případě, že je výroba zápichu spojena s lidovým obyčejem, např. Vánoce, můžeme dítě vybídnout, aby o něm vyprávělo. Řečové a jazykové dovednosti lze rozvíjet i tím, že dítěti vysvětlíme, jak vzniklo slovo zápich a jeho význam demonstrujeme na praktických příkladech, např. vidličku zapíchneme do knedlíku, jehlu do látky. Pochopí-li dítě princip významu slov, pokusíme se s ním vysvětlit, z čeho vzniklo slovo chodník, cedník, jezdec, aj. Dítě zpravidla odvozování slov baví a používá při tom velkou míru fantazie. Při přípravě materiálních potřeb vedeme dítě k tomu, aby se drželo svého návrhu na podobu finálního výrobku a podřídilo jí připravovaný materiál, tím u něj podporujeme schopnost řešit praktické problémy. Rovněž můžeme procvičit jednoduché početní operace, poznávání barev, logické myšlení, řešení problémové situace aj., například: „Kolik listů barevného papíru budeš potřebovat?“ „Co použiješ pro zapíchnutí zápichu?“ „Jakou použiješ barvu na velikonoční zápich?“ „Prohlédni si oba obrázky zápichů (Kuřátka se srdíčkem a Kuřátka se zajíčkem) a rozhodni se, který bys vybral/a k ozdobě velikonočního stolu, a pro jakou příležitost by se hodil druhý obrázek.“

ZÁPICHY

57

Pro nakreslení obrysu zápichu (srdíčko, zajíček, kuřátko, hvězda, vajíčko aj.) použijeme šablonu, formičku, anebo předkreslíme požadovaný tvar sami. U mnoha obrázku je pro dítě výhodnější použít formičku, protože se oproti šabloně snadněji uchopí a obkreslení je tak pro dítě jednodušší. V případě, že použijeme šablonu, můžeme ji dítěti přidržet. Pokud nakreslíme vlastní obrys, měli bychom dítě nechat, aby se ho pokusilo obtáhnout. Má-li dítě potíže v oblasti jemné motoriky, můžeme nejdříve použít obrázek vystřižený z časopisu a nalepit ho na papír vhodné barvy. Dáváme však přednost tvorbě vlastního obrázku. Vystřižený tvar v případě potřeby ozdobíme. Upevnění ozdoby na podpůrné tyčce zajistíme podle druhu výrobku, nejčastěji pomocí lepidla, lepicích pásků, lepící pistole, nebo ozdobu zasuneme do zářezu prutu či plastového brčka. Špejle a dráty se většinou umisťují mezi dva obrázky, které mohou být buď stejné, nebo se vzájemně doplňovat, například: na obrázek květiny z druhé strany připevníme zelené kališní lístky. Dále uvedený příklad řízeného rozhovoru při výrobě zápichu je ukázkou jednoho z mnoha možných námětů a postupů pro jejich výrobu. Další lze nalézt například na internetu a v tištěných publikacích věnovaných tvořivým činnostem s materiály. ź „Rozhodli jsme se, že si vyrobíme zápich k Velikonocům.“ „Podíváme se spolu

proto na internet a obrázky (č. 20, 21), aby sis mohl/a vybrat, jaký tvar zápichu spolu vyrobíme.“„Kdyby tě napadl vlastní tvar a troufl/a by sis na něj, můžeme ho zkusit vyrobit.“Internetové stránky bychom si měli dopředu připravit, abychom dítě nerozptylovali vyhledáváním a zájem o tvorbu zápichu z jeho strany neopadl. Při prohlížení obrázků je vhodné, abychom dítě nechali vyprávět, jaké lidové tradice a zvyky jsou příznačné pro období Velikonoc a co se při nich dělá. Dítě může také hodnotit, zda jsou zhlédnuté obrázky použitelné pro období Velikonoc, případně navrhnout vlastní variantu, např. vajíčko, zajíček, beránek, aj. Postup je dále popsán pro práci se šablonou, avšak v zásadě je shodný i při volbě vlastního námětu nebo obkreslování formiček. ź „Vybrali jsme si zápichy shodné s obrázkem v Nápadníku, Kuřátka a zajíček. Vysvětli mi prosím, proč sis vybral/a právě tento zápich a pro jakou příležitost by se hodil obrázek zápichu s Kuřátky a srdíčkem.“ V případě, že by mělo dítě s vysvětlením problém, anebo si vybralo druhý obrázek, můžeme se ho například zeptat, které symboly jsou typické pro Velikonoce (kuřátko, zajíček, beránek, zelená tráva, kočičky, aj.), a co bychom za typ zápichu věnovali k narozeninám, Dni matek, atp. ź „Pokus se prosím podle obrázku určit, co všechno budeme k výrobě těchto tří zápichů potřebovat.“ Nejčastěji dítě uvede barevný papír a špejli. V případě potřeby ho můžeme pomocí návodových otázek upozornit na další materiál a podpůrné prostředky, například: „Jak připevníme špejli k obrázku?“ „Budeme něco stříhat?“ Rovněž bychom měli u dítěte pomocí těchto otázek rozvíjet tvořivost, například: „Co všechno bychom mohli použít pro upevnění ozdoby do našeho květináče?“

ZÁPICHY

58

ź „Připrav prosím vybraný materiál, který budeme k výrobě zápichů

potřebovat.“ Při přípravě můžeme procvičit početní operace určováním počtu potřebného materiálu, například: „Celkem vyrobíme dvě kuřátka a jednoho zajíčka, kolik to je zápichů celkem?“ „Kolik špejlí budeme potřebovat pro zápichy?“ ź„Materiál už máme pohromadě, nyní bychom si měli určit, čím začneme a jak budeme postupovat, poradíš mi?“ S dítětem si stanovíme postup práce, který následně aplikujeme (vystřižení a obkreslení šablony, vystřižení obkreslené dekorace, dozdobení a slepení s podpůrnou tyčkou). Naplánovat postup práce je pro dítě obtížné, a proto bychom mu měli plánování prostřednictvím návodových otázek usnadnit a spíše se zaměřit na to, zda je schopno shrnout smluvený postup. ź „Jak jsi sám (sama) řekl/a, začneme nejdříve s vystřižením šablony kuřátka a potom zajíčka.“ V případě, že to motorické schopnosti dítěti neumožní, vystřihneme šablony za něj a dítě můžeme poprosit, aby nám podalo nůžky a šablony z Nápadníku. ź„Připrav prosím barevný papír pro obrázek dvou kuřátek a zajíčka.“ ź „Jak budeme postupovat dále? Rozhodli jsme se, že bude každý zápich oboustranný, kolikrát obkreslíš šablonu každého kuřátka a proč?“ Zpočátku může dítěti určení počtu dělat problém, protože na obrázku vidí pouze jednu stranu zápichu, ale u dalších šablon si je již zpravidla jistější. Obkreslení šablony zvládá dítě obvykle samo, musíme pouze dohlédnout na to, aby se šablona dítěti nehýbala a případně mu pomoci s fixací. Postup opakujeme i pro šablonu zajíčka. ź „Obrázky již máme obkreslené, ale něco jim chybí, poznáš co?“ Dítě by mělo přijít na to, že může obrázky dozdobit, například dokreslit kuřatům oči a zobák, dokreslit zajíčkovi vousy, aj. ź „Nyní nám zbývá obrázky vystřihnout a správně slepit.“ Postup vystřihování opakujeme dle předešlého kroku. Při slepování obrázků necháme dítě, aby si postup nejprve vyzkoušelo a zdůvodnilo, proč špejli vloží mezi dva obrázky. ź Hotové zápichy necháme zaschnout a vybídneme dítě, aby se pokusilo shrnout postup práce. Při zasychání je vhodné zápichy zatížit. Najdeme vhodné místo pro zapíchnutí výrobku. Zápich by měl být dobře viditelný z více míst a dotvářet příjemnou atmosféru domova. V případě, že jsme použili plastové brčko a máme problém s jeho zapíchnutím na vybrané místo, můžeme nejdříve zapíchnout špejli a brčko na ni nasunout.

ZÁPICHY

59

Poznámky V případě, že místo špejle použijeme plastové brčko, musíme ho rozstřihnout do délky 1 – 2 cm a ozdobnou část zápichu do něj zasunout. 1

2

Jako formičku, pro obkreslení požadovaného tvaru, můžeme použít bábovičky, se kterými si děti hrají na pískovišti, anebo vykrajovátka na těsto. Při výrobě zápichů s kuřátky, které jsou na obrázku, byla použita jednou špejle a podruhé ploché dřevěné držátko od zmrzliny. Držátko se snadněji upevnilo, jeho délka je však poměrně malá. Jako lepidlo byl použit tekutý Herkules nebo lepicí pasta na papír. Použít lze oboje, tekuté lepidlo způsobilo zvlnění papíru, spoj je však pevnější. Je proto vhodné, aby mentor způsob spojení předem vyzkoušel. Problémová situace by mohla dítě demotivovat. Pokud je riziko, že nebudou špejle nebo jiná podpora k oběma obrázkům dostatečně připevněna, můžeme ji přichytit na obrázky s pomocí lepivé modelovací hmoty. S ohledem na plánované umístění zápichů jsou v příloze č. 8 k dispozici dvě velikosti shodných šablon, ze kterých si může každý vybrat.

Obr. 20 Kuřátka a srdíčko

Obr. 21 Kuřátka a zajíček

SLOVNÍČEK

60

Slovníček Environmentální výchova – je výchova k ochraně životního prostředí Ingredience - neboli přísada je látka, která je součástí směsi (v obecném slova smyslu); například v kuchyni u receptů na vaření představuje ingredience konkrétní složky, které se používají k přípravě konkrétního jídla; mnoho komerčních produktů obsahuje tajnou přísadu, která je údajně tajná proto, aby byla lepší než konkurenční produkty Integrované vzdělávání – přístupy a způsoby zapojení žáků se zvláštními vzdělávacími potřebami do hlavních proudů vzdělávání a do běžných škol Komodita - (z angl.commodity) je určité zboží, hmotný předmět obchodu Kritické myšlení – (z angl. criticalthinking) charakteristické snahou dobrat se úsudkem pravdivosti Motorika – celková pohybová schopnost organismu, zahrnuje činnosti označované jako grafomotorika – senzomotorika; hrubá m. – představuje pohyby celého těla, pohyby velkých svalových skupin, jde o ovládání a držení těla, koordinaci horních a dolních končetin a rytmizaci pohybů; jemná m. – motorika prstů a artikulačních orgánů, je řízena aktivitou drobných svalů a vypovídá o manipulačních schopnostech Magnetický pól – jeden ze dvou konců magnetů Mladší školní věk– lze vymezit věkem (obvykle od 6 do 10 let) a školní docházkou (obvykle od 1. do 5. ročníku), přičemž věk a školní docházka nemusí vždy korespondovat Názorné myšlení – specifický druh myšlení uskutečňovaný na základě názorných smyslových obrazů; charakterizované jednotou představ a pojmů, jedinečného a všeobecného Odpadový a zbytkový materiál - odpady jsou movité (tj. přemístitelné) věci, které se stávají pro člověka nepotřebné; jsou vymezeny Zákonem O odpadech č. 185 z roku 2001 Sb., který je stále inovován; za zbytkový materiál lze považovat zbytky po zpracování dřeva, textilu, aj., patří tedy v širším slova smyslu také mezi odpady; pro praktické činnosti je zbytkový materiál často využíván, proto uveden samostatně Prostorová orientace - schopnost orientovat se v trojrozměrném prostoru Předškolní věk – vývojové období dítěte od dovršení 3. roku věku po vstup do školy, tzn. do dovršení 6. roku života; hlavní činností předškolního dítěte je hra; v tomto věkovém období dítě zpravidla navštěvuje mateřskou školu, která jej postupně připravuje na vstup do školy; základem stále zůstává rodinná výchova RVP PV – Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání RVP ZV – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání Technické myšlení - Poznávací proces zprostředkovaně zobecňující skutečnosti v oblasti techniky Vnímání – percepce; proces, jímž jedinec prostřednictvím smyslů a s nimi souvisejících nervových center získává informace o okolních objektech, kvalitách a vztazích, též o vlastním vnitřním světě; na procesu se podílejí faktory fyziologické, psychické i sociální; opakem bezprostředního vnímání je paměť Mentor – je zkušenější a starší jedinec (např. rodič nebo učitel), který v případě potřeby a zájmu pomáhá méně zkušenějšímu jedinci (zpravidla dítěti) při výchově, vzdělávání a celkovém rozvoji, důraz je přitom kladen na vzájemnou důvěru a přátelství

Uvedené definice byly formulovány s ohledem na obsahové zaměření publikace.

POUŽITÁ LITERATURA A DALŠÍ ZDROJE INFORMACÍ

61

Použitá literatura a další zdroje informací ČADOVÁ, E. A KOL. Diagnostické domény pro žáky s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním. Olomouc: UP Olomouc, 2012, s. 176. ISBN 978-80-244-3052-2. DYTRTOVÁ, R., VODÁKOVÁ, J. Praktické činnosti I. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1999. 77 s. ISBN 80-86039-89-7. HARTL, P. Stručný psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. 312 s. ISBN 80-7178-803-1. HARTL, P. HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 776 s. ISBN 80-7178-303-X. HONZÍKOVÁ, J. MICHÁLKOVÁ, L. VODÁKOVÁ, J. Praktické činnosti II. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2000. 62 s. ISBN 80-7290-003-X. KOCIÁNOVÁ, L. A KOLEKTIV. Praktické činnosti pro 1. - 5. ročník základních škol. 1. vyd. Praha: FORTUNA, 1997. 168 s. ISBN 80-7168-441-4. KRAUS J., aj. Slovník cizích slov. 2. vyd. Praha: Academia, 2008. 879 s. ISBN 978-80-2001415-3. MARÁDOVÁ, E., VODÁKOVÁ, J. Praktické činnosti. Příprava pokrmů pro 6.-9. ročník základních škol. 2. uprav. vyd. Praha: Fortuna, 2003. 64 s. ISBN 80-7168-449-X. PRŮCHA, J. WALTEROVÁ, E. MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 7. vyd. Praha: Portál, 2013. 400 s. ISBN 978-80-262-0403-9. VODÁKOVÁ, J. Praktické činnosti III. Využití odpadových a zbytkových materiálů. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2005. 62 s. ISBN 80-7290-232-6.

62

Autor:

PhDr. Aleš Bartoň doc. Ing. Jitka Vodáková, CSc.

Název:

Nápadník pro rozvoj dovedností dítěte předškolního a mladšího školního věku

Recenze:

Mgr. Eva Svobodová

Externí spolupráce:

doc. PaedDr. Jaroslav Toman, CSc.

Korektura:

Mgr. Milada Dohnalová

Kresby:

Mgr. Václav Račan

Grafická úprava a návrh obálky:

Bc. Petr Kořán

Vydavatel:

Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, Strakonice Plánkova 430, 386 01 Strakonice www.zmskolast.cz

Tisk: Tribun EU, s.r.o (knihovnicka.cz) Cejl 892/32 , 602 00 Brno

Počet stran: Vydání 1., 2014

62

ISBN 978-80-263-0853-9

PŘÍLOHY

Příloha č. 1

Příloha č. 2

Příloha č. 3

Příloha č. 4

Příloha č. 5

Příloha č. 6

Příloha č. 7

Hodnocené vlastnosti červená Barva slupky

žlutá zelená červenožlutá

Tvar

Vzhled

Chuť

Medaile

A

B

C

Příloha č. 8

Slovníček 60 Použitá literatura a další zdroje informací 61 Přílohy

Recommend Documents