Slovenské mestá a obce sú krajšie

Zdeněk Velíšek Bude mítse EUčernou po dluhové Staneme ovcí? krizi novou podobu? Evropské horizonty, strana 3

Dalibor Carda, Petr Kajnar Oldřich Vlasák Rozvoj měst Komentuje očima zástupců municipalit změnu v čele EP Komentáře, strana 4 2 Co na to europoslanci,

Jiří Havel, Andrea Češková a Robert Dušek Robert Dušek Naši zástupci v EPfrancouzských o krizi eurozóny O posílení pozice radikálů Co na to europoslanci, strana 4

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004

SLOVO

číslo 11 2011 1 / /2012

ročník98 ročník

cena - ČR: 15 Kč; SR: 0,83  €

Krize kosív čele evropské vlády parlamentu Socialista Evropského

Oldřich Vlasák, výkonný prezident Rady evropských Martin Kuba, obcí a regionů, místopředseda Svazu ministr a obchodu ČR měst a obcíprůmyslu pro evropské záležitosti V  programovém roce 2011 poskytlo V období minis2007terstvoje průmyslu obchodu 2013 pro městaa otevřena prostřednictvím své naagentury možnost dosáhnout dotace a živvCzechInvest zásadě ve podnikům všech operačních nostníkům 10,6 miliardy korun. programech. Města mohou čerČástka vyplacená po na roce 2007 pat evropské dotace moderz Operačního programu Podnikánizaci dopravní infrastruktury, ní a inovace (OPPI), který je pro ochranu životního prostředí, tento účel vytvořen, tak už podpřezvyšování zaměstnanosti, sáhla 25 miliard korun.Mnohem poru vzdělávání a výzkumu, důležitějšípodnikání, však je skutečnost, podporu rozvoj cesže procesem schvalování žádostovního ruchu, využití kulturtí, který končíprojekty rozhodnutím o ního dědictví, sociální udělení dotace, již prošlo skoro integrace, sociální a zdravotní 6 500 projektů a souhrn je přiděslužby apod. Teoreticky tak lených dotací dosáhl dotací 53 miliard paleta evropských na korun. Podniky tak zlepšení kvalitya živnostníci života obyvajiž mají jistotu, téměř že po dokončení tel ve městech neomezesvých akcí a doložení způsobilých ná, prakticky jsou však města výdajůomezena dostanou vypsanými dalších 28 miličasto výard korun. zvami, množstvím prostředků, Pro celéjsou období OPPI k dispokteré na má jednotlivé prozici celkem 3,6 miliardy eur, tedy jekty alokovány, možnostmi asi 90 miliard akorun. kofinancování hlavněCzechIntím, co vestmají tak bude i nadále již hotové a co vyhlašovat potřebují výzvy k podání Letos potak udělat. Města žádostí. přitom stále dostanoufinancovat příležitosti získat podtřebují především porutvrdé, například nová centrapropro tzv. infrastrukturní výzkum a vývoj zopravit programu Pojekty. Potřebují silnice, tenciál. Žádosti však bude možné chodníky, vybudovat parkovací podávatzkrášlit například také do prostání, náměstí, revitagramu Nemovitosti, zaměřeného lizovat bývalé průmyslové či na rekonstrukci objektů prochátpodvojenské objekty, které nikání, nebo čištění do programu Marrají, vyřešit odpadních keting, ze kterého firmy vod, snížit hluk čimohou zefektivnit získat prostředky na svojiInfrapreodpadové hospodářství. zentaci na však zahraničních struktura zdaleka výstanení vách a veletrzích. Na detaily zde jedinou definovanou potřebou. nenívýznamu místo, ale získávají všechny potřebné Na měkké, jsou na webu CzechInvestu. „nadstavbové“ aktivity nebo Právě proto, že se dotace z OPPI důraz na strategické plánování. a podobných programů financoPrávě bez strategického plávaných Evropskou unií proplácejí nování budou evropské peníze až zpětně, je rozjezd jejich čerutopeny v momentálním pocitu pání postupný. I proto jsme se potřebnosti té které investice. také v  loňském silně zaměMěsta společně roce s venkovskými řili na odstraňování administraobcemi realizují necelou polovitivních překážek, které letošníčerpání nu projektů (počátkem z  operačního programu mohly ho roku to bylo 45,1 % projekv  minulosti zpomalovat.V  tů), na celkové alokaci se uplyvšak nulých zhruba letech objem vyplacených podílí necelou pětinou dotací rostl o(příjemcům dvě až tři miliardy prostředků z řad korunbylo ročně, pro letošek si obcí proplaceno 16,0jsme % ze za cíl proplacených stanovili vyplatit 15 milivšech prostředků). ard korun.dotace Pokud jsou se nám podaří Evropské důležitou tento trend udržet, nemusíme součástí kapitálových výdajů se obávat, že přičemž bychom tvoří prostředky obcí a měst, zhruz OPPI nestihli vyplatit. ba třetinu těchto výdajů. (pokračování na straně 2)

Ekonomická krize likviduje kabinety evropských zemí. Jak spočítal náš komentátor Zdeněk Velíšek (viz Evropské horizonty na straně 3), na ekonomické potíže své země doplatilo pádem už devět vlád starého kontinentu. Zřejmě nejviditelnějším odchodem z premiérské funkce byla listopadová rezignace předsedy italské vlády Silvia Berlusconiho. Dolarový miliardář se v nejvyšších patrech italské politiky pohyboval sedmnáct let a jeho odchod z premiérského křesla umožnil vznik vlády národní jednoty pod vedením Maria Montiho. Rezignaci Berlusconi podmínil přijetím reformních zákonů, které po zadlužené zemi požadovala REUTERS/Remo Casilli Evropský parlamentEU. má nového předsedu. Poslanci jím zvolili německého sociálního demokrata Martina Schulze (na snímkufoto: s předsedou Evropské komise José Manuelem Barroso), který bude v čele parlamentu stát až do voleb v roce 2014. Martin Schulz je původní profesí knihkupec, už od devatenácti let se ale pohybuje v politice a členem Evropského parlamentu je už od roku 1994. Osm let je předsedou skupiny sociálních demokratů v EP. Jaké změny je možné od výměny v čele parlamentu čekat rozebírá na straně 4 europoslanec Oldřich Vlasák. foto: ec.europa.eu

Města chtějí spolurozhodovat o budoucnosti kohezní politiky Čerpání se zrychluje, na podnikatele stále čeká 65 miliard

Podpora měst je dozajista jedním ze stěžejních pilířů kohezní politiky Evropské unie. Není se čemu divit. Velká města jsou ekonomickými centry, která vytvářejí zaměstnanost a podporují vědu a výzkum. Trápí je ale také řada problémů: mnohdy neúnosná zatíženost, problémové prostředí, Podnikání,dopravní a to především to malé a střední,životní považuje Evropvytlačování sociálně sektor slabýchevropské obyvatelekonomiky. do určitýchTomu městských ská unie za stěžejní odpočástí kriminalita. I tyto problémy chtějíobdobí města2007 řešit–větším vídá ičikohezní politika v programovacím 2013. zapojením budoucíčerpat podobydotace kohezní EU. Podnikatelédomohou zepolitiky strukturálních fondů prostřednictvím několika operačních programů. Možná i díky cent celkového rozpočtu na polimožnosti čerpat evropské peníze, u nás počet podnikatelů naŽe jde o velmi důležitou oblast tiku soudržnosti Evropské unie. vzdory ekonomické stále výrazně roste. podpory, dokládají ikrizi finanční částky, které byly na rozvoj měst Hlavní části z tohoto finančního jdou na krize projekty obnovy ze ekonomická z  minulých vyčleněny v jednotlivých Podle údajů společnosti Čekia opebylo objemu a venkova a také na aktiviekololet. „Nové podnikatelské račních Prov období na konciprogramech. loňského roku Česku měst dopravu. A do ty navícměstskou brzdí obavy z důsledků 2007357 – 2013 celková vy- gičtější přes tisíc firem. To jesuma o 85 tisíc oblastí nejčastěji investují bobtnající dluhové krize, stejně hrazená tuto překračuje firem vícnanež v  oblast roce 2006. Krize jakých v České propad republice? Nejnájako očekávaný české eko21 miliardu eurrychlost v celé přibývání Evropské města ovlivňuje spíše a nejčastější nomiky v letošním roce a projekty úsporná unii. To představuje přes šest pro- kladnější nových podniků. Zatímco v  roce 2007 přibylo v Česku přes 27 tisíc opatření ze strany státu,“ uvedla firem, loni to bylo „jen“ něco přes analytička agentury Čekia Petra 22 tisíce. Nárůst ale nebrzdí pou- Štěpánová.

jsou ty do městské infrastruktury. Příliš nezaostává ani výzkum a inovace, životní prostředí, vzdělávání a samozřejmě zdravotnictví. Často se objevují Maximální možný také růst aprojekty rozvoj vfirem oblasti kultury jako třeba a co nejméně jejich oprabanvy divadel a kulturních památek krotů. Právě to patří mezi cíle na územípolitiky měst. „Díky evropským kohezní Evropské unie. dotacím městům daří V  Českéserepublice jsou zlepšovat tyto cíle kvalitu života svých obyvatel, ale naplňovány prostřednictvím také celkového prostředí,“ prohláněkolika operačních programů, sila Markéta Reedová, ředitelka z  nichž mohou podnikatelé čerCentra pro regionální rozvoj ČR, pat peníze v  rámci vyhlášených které zprostředkujícím subvýzev. je Stěžejním celostátním jektem pro Integrovaný operačprogramem, který je určen zení program. „Opravená jména pro malé a střednínáměstí podniakatele nové z městské se znovu oblasti parky zpracovatelskéstávají přirozenými živo-a ho průmyslu, je OP centry Podnikání inovace. Jde vlastně o program navazující na OP Průmysl a podnikání, který byl vyhlášen krátce

ta měst, kam mohou občané bez obav vyrazit trávit svůj volný čas.“ Podle Reedové se i návštěvníci měst budou jistě rádi vracet do příjemného kde nebupo vstupu prostředí, České republiky do dou musetunie. kličkovat po rozbitých Evropské V  OPPI je už od chodnících a vyhýbat se neudržozačátku tohoto programového vaným období křoviskům. připraveno 90 miliard korun. Peníze mají pomoci zvýšit IPRM JSOU KLÍČOVÉ,v  oblasti konkurenceschopnost MÍNÍ MINISTERSTVO průmyslu a pomoci s  rozvojem podnikání na území ČR. V  souNa evropské úrovni existujepřes něčasnosti je z OPPI vyčerpáno kolik iniciativ, pomáhají 25 miliard a na které podnikatele tak městům v investování a zavádění stále čeká na 65 miliard. Peníze té kouzelné formule „trvale udrpomohly už více než šesti tisícům žitelný firem. Arozvoj“. čerpání se stále zrychluje. Podle ministra průmyslu a ob(pokračování na straně 3) chodu Martina Kuby by se mělo podařit peníze úplně vyčerpat.

Slovenské mestá a obce sú krajšie Podnikatelia zahryzli najmä vďaka sa eurofondom do eurofondového koláča

Mestá a obce na Slovensku dostávajú novú tvár. Stačí vypracovať kvalitný projekt a peniaze z Bruselu môžu prúdiť na námestia a peŠikovnosť a najmä trpezlivosťoperačného sú predpokladmi úspešného čeršie zóny v rámci Regionálneho programu (ROP) v opapania eurofondov na podnikanie. Malí a projektov strední podnikatelia trení 4.1. Regenerácia sídiel. Koordinátor ministerstvo sa snažia. Musia abyť však vidieka dostatočne húževnatí,  neoblomní pôdohospodárstva rozvoja zverejnilo štatistiku čerpania a schopní bojovať s prekážkami, ktorých si môžu zub. o nenávratný finančný príspevok.na Tvorí ju takmer 580vylomiť zazmluvneOdborníci na čerpanie eurofondov stále vyčítajú isté: zbytočných projektov. V aktuálnom programovom obdobíto2007-2013 má nú byrokraciu, s novoutakmer vládou514 prichádzajú novíseptembra úradníci, samospráva k dispozícií mil. eur. vždy Do konca ktorí projekty prehodnocujú, zamietajú, odobrujú pod. z tohto balíka nakontrahované projekty tvorili už 80a%. Tieto čísla svedčia o tom, že slovenské mestá a obce sú aktívne a chcú sa zmeniť. Podnikatelia môžu čerpať euro- je takpovediac na mieru práve malým stredným podnikom. teda a  okrajové zóny. O peniafondy v rámci viacerých operačPodmienky ROP stanovujú na čo sú V rámci spomínaného OPmestá v akz eurofondov súperia ných programov. Operačný pro- ze možno financie použiť. Zveľaďuobobce zo programovacom siedmich samosprávgram Konkurencieschopnosť jú sa presne definované centrál- atuálnom dobí krajov. 2007-2013 k  dispozícii Mimojehry je ekonoa hospodársky (OPzáujmu“ KaHR) nych ne časti sídiel. rast „Mimo

micky najzdatnejší Bratislavský samosprávny kraj. Najaktívnejšími sú v eur. Nitrianskom a Prešov772 mil. Kritéria sú nastaskom sa darí vyTrvené kraji. podľaNajmenej hospodárskej navskému kraju. spelosti jednotlivých územných celkov. Podpora inovačných aktivít v  podnikoch,  podpora PO NOVÝCH NÁMESTIACH SÚ energetiky efektívne využíAJ JESENNÉa PRECHÁDZKY vanie obnoviteľných zdrojov ATRAKTÍVNEJŠIE energie – to sú len niektoré opatrenia, v rámci ktorých Pred vyše rokom začalisav môžu Spišpodnikateľské uchádskej Novej Vsi subjekty s treťou etapou zať o  financie.námestia Štrukturálne rekonštrukcie od fondy sa dajú využiť napr.až aj po na parku kpt. Jána Nálepku výstavbu Hluk, priemyselných radnicu. neporiadok,pariné

Publicistika, strana 4

Hřebčín možná Španielsko: dotace získá Privretý kohútik Španělé mají velký problém. Jak píše naše spolupracovnice z  Pyrenejského poloostrova Dana Miháliková, problém spočívá v tom, že Evropská komise pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění zablokovala možnost čerpat prostředky z fondu pro zaměstnance postižené hromadným propouštěním. Počet nezaměstnaných se přitom ve Španělsku blíží hranici 4,5 milionu lidí a míra nezaměstNárodní hřebčín v Kladrubech nanosti v  posledním loňském nad Labem je klenotem svého čtvrtletí dosáhlavýchodních 21,5 procenta. druhu nejenom Čech, jeho význam přesahuje i hranice státu. Bohužel velmi nutně potřebuje peníze na rekonstrukci jednotlivých objektů, které ho tvoří. Jeho předchozí žádost o evropské dotace, které by mu opravy umožnily a zároveň tak pomohly v dlouhodobém snažení o zápis hřebčína do seznamu dědictví Unesco, byla vyřazena kvůli chybám v přípravě. Teď se ale naskýtá šance přece jenom na dotace dosáhnout.

Zahraničí, strana 3 13 Publicistika, strana

Ekologické Vysoké Mýto a chování ve Francii české karosářství Východočeské město Vysoké Mýto chystá vybudování Muzea českého karosářství. To má na tomto místě svůj logický smysl, neboť tady působil jeden z  nejlepších světových karosářů Josef Sodomka. Nápad je původně Regionálního muzea, město ho ale převzalo a chystá vlastní projekt. Původní stomilionový plán zredukovalo o dvacet milionů a koordinací projektu pověřilo Městskou galerii. Šedesát procent investice by měla pokrýt dotace z  regionálního operačního programu.

(pokračování na straně 3)

komplikácie a obmedzenia ale stáli za to. Oprava cesty, veľkokov čitrirekonštrukciu rysý metre širokýverejného chodník osvetlenia. Tieto aktivity síce pre peších, úprava parkovacích majú pod palcom samosprávy, miest v centre – to je realita no nepriamo podpora dostádnešných dní,saktorú si užívajú va k podnikateľom. nielen miestni obyvatelia, ale aj Okrem OP KaHR sa k  podnikanávštevníci. teľom dostanú financie proVýraznú finančnú pomoc aj – 85 % ďalších 1,65 prograzstredníctvom celkových nákladov mil. mov.získali Za zmienku stojí desiatibohatý eur z eurofondov, Regionálny operačný program mi percentami prispel štátny roz-s aktivitami napr. do cestovného počet a mesto sa podieľalo zvyšruchu,piatimi ale aj OP Výskum a vývoj. nými percentami. (pokračovanie na strane 2)

Naše dopisovatelka z Francie Ilona Mádrová si vybrala jedno z hlavních témat nedávného summitu G20, který se kromě ekonomiky zabýval také životním prostředím. Právě pohledem ekologa se pokusila podívat na život Francouzů a jejich chování v tomto směru. Mimo jiné píše, že propagace vzoru ekologického chování naučila obyvatele země téměř automatickým ekologickým gestům. INZERCE

TÉMA MĚSÍCE

2

EN č. 1 / 2012

Podnikatelia sa zahryzli do eurofondového koláča (pokračovanie zo strany 1)

Záleží na šikovnosti podnikateľov a znalosti ušiť projekt podľa zadaných podmienok. Niekedy menej je viac - preto úspešní podnikatelia radia rozhodiť siete v rámci viacerých výziev a snažiť sa vtesnať do viacerých opatrení. Tak je šanca získať aspoň niečo. Veď ako sa hovorí – lepší vrabec v hrsti ako holub na streche. ZÁUJEM JE VYŠŠÍ JAKO MOŽNOSTI Slovensko v  súčasnosti vyčerpalo štvrtinu z  celkové-

ho  ponúkaného eurofondového badžetu. Operačný program Konkurencieschopnosť a  hospodársky rast patrí spomedzi jedenástich OP k  tým, o  ktoré je obrovský záujem. A aj čerpanie je takpovediac uspokojivé. Z doteraz predložených takmer 3 500 projektov úradníci schválili necelých 900. Podnikatelia už majú 82 % zazmluvnených projektov a  doteraz sa im podarilo zrealizovať aktivity na úrovni takmer 42 %. Zo správy Národnej agentúry pre malé a stredné podnikanie, ktorá sa starala o  administ-

ráciu eur z  Bruselu, vyplýva, že čerpanie sa zvýšilo päťnásobne oproti obdobiu spred dvoch rokov. Na tento fakt ale nereflektujú komerčné banky, ktoré sa situácii neprispôsobili a  komplikujú tak prístup ku kapitálu. Spolufinancovanie je na úrovni 40 resp. 50 % - záleží, v  ktorom regióne sa podnikateľský subjekt nachádza. Národná agentúra pre rozvoj malého a  stredného podnikania (NARMSP) v  správe poukazuje aj na známe a stále pretrvávajúce problémy. Týkajú sa podnikateľského prostredia

na Slovensku. Ako obohraná pesnička preto znejú reči o pretrvávajúcej nevymožiteľnosti práva, rozkošatenej a  zbytočnej administratíve, ktorá brzdí najmä začiatok podnikania, o neefektívnom verejnom sektore, bez ktorého sa ale podnikateľský subjekt nepohne, absentujú služby e-governmentu a pod. Žiadnej vláde, hoci každá deklaruje zlepšenie podnikateľského prostredia, sa nepodarilo znížiť kritizované vysoké odvodové zaťaženie. Opakované tendre, ktoré realizáciu

Priemyselný park Sučany. projektov predlžujú, sú zasa často následkom pretrvávajúceho klientelizmu a  korupcie. Agentúra má návod na zlepšenie. V nadväznosti na európske princípy by mala aj naša vláda prijať a  schváliť novú koncepciu podpory a  rozvoja malého a stredného podnikania. Apropo vláda - v  marci máme na Slovensku po necelých dvoch rokoch ďalšie parlamentné voľby. Ako to býva, spolu s nimi prichádzajú aj nie vždy nevyhnutné personálne zmeny. Zvyčajne sa udejú aj na úradníckych postoch, na ktorých sa rozhoduje o  eurofondoch. Sú to totiž lukratívne miesta, kde sa točí nemalé množstvo peňazí. Skrátka, to čo je teraz, už nemusí platiť o tri - štyri mesiace. Aj preto sú odborníci na čerpanie eurofondov skeptickí. Tento problém ako jedna z hlavných prekážok pri čerpaní eurofondov pomenoval pre televíziu TA 3 Ján Rudolf, odborník na eurofondy. PRESUN KOMPETENCIÍ

Nová spaľovacia pec na smalt.

zdroj: www.tatramat.sk

Čerpanie eurofondov pre malé a  stredné podniky v  rámci OP KaHR mali donedávna pod palcom Národná agentúra pre rozvoj malého a  stredného podnikania a  Slovenská agentúra pre rozvoj investícií a obchodu (SARIO) – podľa druhu opatre-

zdroj: www.park.marotrade.eu nia. Kompetencie sa presunuli na Slovenskú inovačnú a energetickú agentúru (SIEA). Tento krok sa nepáčil predstaviteľom podnikateľov a  živnostníkov, ktorí sú zakladajúcimi členmi agentúry. Presuny z  jednej agentúry na druhú spustili podozrenia z  tunelovania národnej agentúry. Bývalý minister hospodárstva Ľubomír Jahnátek sa obáva chaosu, ktorý týmto krokom vznikne. Stanovisko súčasného vedenia ministerstva je jasné: „Presun kompetencií v podnikateľských eurofondov má len inštitucionálny charakter a  nebude mať vplyv na konečných prijímateľov.“ Ministerskí právnici obhajujú tento krok tým, že ak by sa tak nestalo, mohli by sme prísť o 120 mil. eur z Bruselu. Najúspešnejšími krajmi v  čerpaní sú Banskobystrický a  Prešovský. Doteraz majú zazmluvnené projekty súhrnne za takmer 295 mil. eur. K podnikateľom sa peniaze dostávajú aj nepriamo – prostredníctvom samosprávy. Tie sa pustili do výstavby priemyselných parkov. Práve od nich si samosprávy aj politické špičky sľubovali rast zamestnanosti. No zámer sa nie vždy musí podariť. Napríklad v  Tornali skolaudovali priemyselný park za vyše 10 mil. eur z eurofondov. Zatiaľ zíva prázdnotou. Alžbeta Švecová

K TÉMATU Operačný program Konkurencieschopnosť a  hospodársky rast (OP KaHR) patrí v  rámci Národného strategického referenčného rámca k  úspešnejším operačným programom so zmluvným  viazaním vo výške 75,3 % alokácie a  čerpaním 37,94 % alokácie.  Ako úspešné možno charakterizovať opatrenia 1.1 Inovácie a  technologické transfery a  2.1 Zvyšovanie energetickej efektívnosti na strane výroby aj spotreby a  zavádzanie progresívnych technológií v  energeti-

ke, kde sa darí čerpať finančné prostriedky aj pri dostatočnom zmluvnom viazaní plánovaných ukazovateľov. Pri iných opatreniach ministerstvo hospodárstva urobilo, resp. prijíma ďalšie opatrenia na zvýšenie efektívnosti čerpania, prípadne presúva alokácie do tých opatrení, kde sa ich použitie ukazuje ako efektívnejšie. Na základe porovnania hodnôt ukazovateľov v  rámci aktuálne zmluvne viazaných dopytovo orientovaných projektov možno konštatovať, že   sa darí na-

pĺňať kľúčový ukazovateľ tvorby pracovných miest v  rámci prioritnej osi 1 Inovácie a  rast konkurencieschopnosti. V  súčasnosti je pri kontrahovaní 62 % alokovaných prostriedkov na úrovni podnikov zmluvne viazaných vytvorenie 5 895 pracovných miest, teda sa darí napĺňať indikátor tvorba pracovných miest na 66 %. Treba dodať, že ide o  kvalifikované pracovné miesta, vyžadujúce obsluhu náročných technológií, tvorbu inovácií, zahraničnoobchodné zručnosti a pod. V rámci

prioritnej osi 2 Energetika sa pri kontrahovaní 75 % prostriedkov podarí naplniť core ukazovateľ prírastok kapacít obnoviteľných zdrojov energie (ďalej iba „OZE“) na 135 %. V rámci prioritnej osi 3 Cestovný ruch je potrebné zefektívniť vynakladanie finančných prostriedkov, keďže prepočítaný príspevok na jedno pracovné miesto je príliš vysoký. Preto pri poslednej výzve v rámci tohto opatrenia je stanovený nižší maximálny limit NFP, ako aj maximálna výška NFP na novovytvorené pracovné miesto.

Pre efektívnejšiu podporu podnikania z  európskych fondov by bolo vhodné, aby pomoc bola k  dispozícii viacerým podnikom za podmienky väčšej rovnosti prístupu a  menšieho narušovania konkurenčného prostredia – to znamená pre podporu bežných investičných aktivít podnikov by mala byť pomoc návratná v  podobe zvýhodnených úverov a  garancií. Dotácie pre podniky by sa mali využívať iba selektívne pri podpore aktivít s „vyššou pridanou hodnotou“, napr. v oblasti priemyselného výskumu a  vý-

voja, ako  je tomu v ekonomicky rozvinutejších krajinách.

Slovenská republika sa v  plánovacom období rokov 2007 – 2013 podieľa na čerpaní finančných prostriedkov zo štrukturálnych fondov Európskej únie vo viacerých operačných programoch. Pre podporu podnikania je najdôležitejší Operačný program Konkurencieschopnosť a  hospodársky rast, ktorý sa zameriava na nasledovné oblasti: • podpora inovatívnych procesov a transfer nových a environmentálnych technológií a poznatkovo náročných výrob a rozvoj spoločných služieb pre podnikateľov, • podpora spolupráce medzi podnikateľskou sférou a výskumnými a

vývojovými inštitúciami, univerzitami a vzdelávacími inštitúciami, • budovanie infraštruktúry pre výskum, vývoj a inovácie, • podpora aktivít zameraných na zavádzanie systémov kvality, ochrany duševného vlastníctva, vybudovanie akreditačného a certifikačného systému, • podporu aktivít, ktoré prispejú k zvýšeniu energetickej efektívnosti, znižovaniu energetickej náročnosti a využívaniu obnoviteľných zdrojov energie v  priemysle a nadväzujúcich službách, • podpora zvýšenia rozmanitosti a kvality ponuky cestovného ruchu a kúpeľníctva na Slovensku s

dôrazom na komplexnosť služieb cestovného ruchu s celoročným využitím, • podpora rozvoja informačných služieb cestovného ruchu a podpora propagačných a prezentačných aktivít cestovného ruchu na regionálnej a národnej úrovni.

K rozvoju podnikania a hľadaniu nových obchodných partnerov a  trhov veľkou mierou prispieva aj účasť slovenských firiem na veľtrhoch a  výstavách. V uvedenom operačnom programe sú na tento účel vyčlenené finančné prostriedky, o  ktoré môžu slovenskí podnikatelia požiadať po vypísaní príslušných výziev v prvom štvrťroku 2012. Podľa dostupných zdrojov patrí Operačný program Konkurencieschopnosť a  hospodársky rast medzi najúspešnejšie operačné programy Národného strategického referenčného rámca SR. Zmluvne viazaných je už

vyše 75 % alokácie všetkých financií v tomto programe. Možno predpokladať, že rok 2012 bude pre tento operačný program posledným rokom kontrahovania a celková výška pridelených finančných prostriedkov operačného programu bude vyčerpaná. Pre úspešné čerpanie zdrojov z  Európskej únie je potrebné v  maximálnej miere informovať slovenské podnikateľské subjekty o  možnostiach ako získať nenávratné finančné zdroje zo štrukturálnych fondov Európskej únie. SOPK sa o  to usiluje prostredníctvom seminárov, organizovaných k uvedenej problemati-

ke. Podnikateľov informuje aj pri realizácii projektov medzinárodnej spolupráce ako napr. Enterprise Europe Network a ďalších.

Špecifické ciele programu sa plnia prostredníctvom implementácie aktivít jednotlivých prioritných osí: • Prioritná os 1 – Inovácie a rast konkurencieschopnosti • Prioritná os 2 – Energetika • Prioritná os 3 – Cestovný ruch • Prioritná os 4 – Technická pomoc.

Juraj Miškov,  minister hospodárstva Slovenskej republiky

Peter Mihók, predseda Slovenskej obchodnej a priemyselnej komory

EN č. 11 / 2011

EN č. 1 / 2012

TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA

TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA

Města chtějísespolurozhodovat Čerpání zrychluje, na podnikatele o budoucnosti stále čeká 65kohezní miliard politiky AKTUÁLNĚ LZE ČERPAT partnery. Specifickou skupinounáměstí peníze profesní organizace za-prioritní europoslanec a předseoblasti, jako je rozvoj regeneraci,“ uvedla ředitelka Cen- činé (pokračování ze (pokračování strany 1) ze strany 1) PŘES MILIARDU podpory zůstávají regionální městnavatelé, a to na projekty, „Myslím si, že tento trend ukazuJednou z takových iniciativ je na- tra pro regionální rozvoj Markéta infrastruktury veřejných služeb, da Svazu obcí a měst ČR Oldřich operační programy. ROPechVlasák. Aktuálním projektem je týkají celé republiky. je, ženový původní obavy,s že Reedová. nebude které dopravy, cestovního ruchu V  a dalPokudsemluvíme o měpříklad poměrně nástroj (až na jednu výjimku) nenajdeme Současné programové období se vyčerpána částka a že podnikate- Příkladem takového projektu názvem JESSICA. V rámci toho- nící se tváři českých měst, toto je ší. V rámci ROPů je realizováno oprava Velkého náměstí ve Stralé nebudou moci evropské peníze může být vznik nového sociální- prioritní osy, které se zaměřují pomalu chýlí ke svému závěru a to projektu je kombinováno po- typickým příkladem. Z nevzhled- 26 integrovaných plánů rozvoje konicích. Hlavní fáze oprav trvavyužít, se nám daří významně ho podniku na výrobu biopaliv primárně a stěžejně na podni- u některých programů už nebude z dob komunismu měst. Podle zprávy ministerstva la dva roky a skončila před třemi skytování podpor u programů na ných paneláků ve Strašicích u Rokycan. Podni- katele. Nicméně přesto i ti mají příliš možností, jak si o podporu otočit,“ uvedl ministr Kuba. Náklady na přestavbu náschválených modernizované rozvoj a obnovu měst s bankov- se stávají katel zažádat. Například ve zmíněmožnostvšech podávat své projekty.týdny. David Štychbytové získal na činí svůj alokace činily 82 miliony korun a plánů Nejčastějšími 12,7 miliardypodnikatelskými korun. A městí image měst tím roste. ními půjčkami a studiemi odbor- jednotky apodnik, ných ROPech už pomalu dočerve kterém zaměstnává PODPORA NAPŘÍČ na poslední ni získalo z evropských příklady konkrétních projektů? Reedová. „Cílem níků z bank.PROGRAMY Na aktivitách této To potvrzuje pávají peníze. Nicméně projekty, které ROPy podporují,město osobyi se zdravotním postižením, více než polovinu. Pokud najdeme se podíváme na rozvoje dva prův tomto případě ještě není všem dotací je pomoci v  oblasti infra-fondů více než 5,2 milionůměskorun. Daliniciativy se kromě Komise podílí evropských dnům konec. Hejtmani totiž vystruktury cestovního ruchu. Výšími souvisejícími programy jsou Ještě před pár měsíci ale byly obataké Evropská investiční banka a tům zlepšovat prostředí a kvalitu běžně nejúspěšnější regionální jednávají s  vládou o převedení jimkou není ani podpora regeneOP Vzdělávání pro konkurencevy na místě. V  dubnu loňského života jak na panelákových sídliš- operační programy, Severový- MĚSTA SE BOJÍ Rozvojová banka Rady Evropy. dalších peněz z  nevyčerpaných brownfields. Loni napříkladPŘÍŠTÍHO schopnost a OP Lidské a race rokurozvoje totiž Evropská proOBDOBÍ chod a Jihovýchod, najdeme tích, tak ve staré zástavbě v his-zdroje I když podpora měst jekomise bylo v rámci ROP Střední Morava programů do ROPů. Tento proces zaměstnanost. Programy pomágram pozastavila kvůli nedostatdo jisté míry obsažena ve většině torických centrech měst. Tím lze řadu menších i větších projektů kům v proplácení projektů. Po hají podnikatelům v oblasti pora- rozděleno podnikatelům téměř se přitom děje v menší míře průoperačních programů, dotační zabránit vzniku zanedbaných so- celkem za stovky milionů. Ma- V souvislosti s pomalu končícím několikaměsíčním šetření bylo denství a školení zaměstnanců. I půl miliardy korun na stavební běžně. V  závěru loňského roku v těchto rizikových sivní evropskou podporu čerpá programovacím obdobím se stápodpora přímo na rozvojové pro- ciálních ghett ale poskytování dotací v listopa- zde jde spíše o drobnější projekty úpravy, rozšíření, modernizace byla například Evropskou komisí diskutuje evropských v této oblasti Brno.stávajících V srpnu zde Ukázkymilionů takových pro-Nákladjekty probíháduskrze schválena změna oProgramového a revitalizace objektůle živěji korun. znovuIntegrovaný uvolněno. „Bylooblastech.“ proká- v řádech i na úrovni měst. Pro ty skončila důležité Još- takfondech jektů sje možné najít například operační program takénebyl přes v rozporu dokumentu ROP NUTS II Severopro oprava podnikání. Tyto projekty nější projekty realizují zpravidla záno, ažepak postup totiž peníze Evropské unie tovy ulice, mi- jed-jsouvýchod. publikaci, kteroupodnikatelské vydalo minis-asociace regionální operační programy. Změnazumožnila převést vlastněkterá zabíjístála dvě 340 mouchy různé právními předpisy nebo sv nastastejně důležité lionů korun. Od roku 2009 už přinejmenším terstvo pro místní která část prostředků z  OP Technická nou ranou. Jsou odstraňovány Samotný IOP,venými kterýpravidly,“ řídí minisnebo většírozvoj firmy. aVíce než deseuvedl náměstek do ROP „O nevyužívané často ekologickyjakopomoc timilionový projekty. vzdělávacíO projekt ministra pro místní rozvojpopisuje Daniel jednotlivé pro kraje. V Severovýchod. současnosti už s pomocí EU městoa investovalo terstvo pro místní rozvoj, cílí na tyto finanční prostředky byla naproblémové lokality a podnikatak s pomocí OP LZaZ realizovaly Braun. Vůbec nejnákladnějšími města hned v několika priorit- ty je přitom velký zájem. Dosud do opravy centrální části Brna pomalu dobíhají poslední výzvy, výšena prioritní osu 4 telé zároveň dostávají pomoc-které například firmy ŠKODA projekty je financovanými z  OPPI se naalokace rozvojna měst zaměřují. 747 milionů. „Lze říci, že centv oblasti regenerace pro- ELECTních osách. Stěžejní ale prio- bylo -rozvoj podnikatelského prostřenou města ruku při vzájemné spolunebo Coca-Cola. Více nežrální 41 část jsou vědecko-technické blémových areály, RIC a její dopravní V některých regionálních opesídlišť podáno téměř ritní osa 5, která se zabývá intekteré rozvíjejí inovační potenciál milion pak stál projekt zaměřený práci úřadů regionálních rad a dí,“ uvedla tisková mluvčí ROP grovanými plány rozvoje měst. 800 projektových žádostí v cel- infrastruktura je z velké části račních programech už dokonce oblasti, poskytují vzdělávací kur- na zvýšení konkurenceschop- krajů. „Podporujeme zejména SV Eva Jouklová. a já mohu konstato- žádné další výzvy neplánují. VelTedy konkrétními strategiemi, kové hodnotě téměř 2,5 miliar- opravena zy, prostory a i jinak pomáhají nosti autoprůmyslu s názvem předprojektovou fázi přípravy A co OPPI? Ministr Kuba konz budoucnosti má Svaz vat, že jsem hrdýprojektů na všechny dy korun. Koncovým příjemcům které obsahujípředevším několik obsahově cem loňského roku zdůraznil, usilujícíchké obavy malým ai středním Autoadapt, který realizovalo Sdru- konkrétních obcí. Ten jemá strach, aby pracovníky, kteří po několik let zatímžení vyplaceno 1,2 miliarčasově provázaných projektů. Ty bylonaže ajeho resort nyní připraven o  regeneraci různorodých býva-měst automobilového průmyslu. podnikům. Letos pokračuje podoba kohezní to, aby naše město mají dané město posunout do- dy. Díky těmto finančním pro- usilovali vypisovat výzvy tak, abypolitiky to bylo lýcho výrobních areálů,“ uvedl zabudoucí příklad výstavbak Technologickéa nikrásné hezké,“ hejtmana kon- odpovídala byly opraveny vzhledempotřebám ke krizi měst v eurozóně sažení cílů, které si v rámci IPRM Zlínský kraj anáměstek HLAVNĚ chod- bylo zase ho centra Písek. Stavba středkům vzniká Z ROPŮ pro české podnikatele co nejvýLibor Lukáš. „Za důležitou obBROWNFIELDY NEBO v brownfieldu bývalých kasáren a stanoví. Důležitost nástroje in- níky, zrekonstruována náměstí statoval primátor Roman On- koliv pouze potřebám státu nebo hodnější. V  současnosti mohou považujeme propagaci CESTOVNÍ RUCH OPPI rozvoje je dotována pře-revitalizovány Bruselu. Podle Oldřicha Ovšem nutnotaké říct, že dokonce nebo parky na- derka. last tegrovaných z  plánů městčástkou podnikatelé podávat projekty do brownfieldů u  potenciálních inkračující 250 milionů. Útočiště zdůrazňuje ministerstvo pro příklad v Brně, Písku, Uherském rozvojové projekty, to nejsou Vlasáka je důležité, aby města oblastí Rozvoj a ICT. „V ICT je přivestorů, aktivní marketing a přeTímto způsobem by bylo možv  ní najde 18 firem zaměřených místní rozvoj: „Právě na příkladu Hradišti a řadě dalších měst. pouze velká krajská města. Na- a obce měly možnost mluvit do né pokračovat u řady dalších dávání zkušeností těm, kteří o to pravených 350 milionů korun a v na informační technologie. IPRM je možné velmi dobře ob- Pokud bychom se měli podívat opak. Většinu investičních akcí podoby evropských fondů v příšPodporu podnikání lze najít i programů. OP VaVpI například projeví vážný zájem.“ Projektů na programu Rozvoj pak 700 milioletech a ideálně se i samy čáshájit důležitost a dosah kohezní na financování přímo IPRM, tak za desítky milionů korun najde- tíchnů korun, které zamíří výhradně v  řadě dalších celostátních ope- neposkytuje dotace přímo pod- území ROP Střední Morava už tečně podílet na rozhodování o me u bývalých okresních měst. těch je Integrovaným operačním politiky až k račních příjemcům, respekslabších regionů, programů. Nicméně už nikatelům, ale pomáhá v realizaci je celá řada. Patří mezi ně napří- do hospodářsky investic. Zároveň je ale Nejčastěji jde o obnovy parků programem podpořeno 41. Navýzkumtive obyvatelům měst, která si o na což vyplývá ze snahy ministerklad investiční akce firmy S–Me-struktuře které spojují to není podpora cílená pod- projektů, europoslance v pořádku, že rekonstrukce Tako- podle realizaci svých už získala tuto formu nikatele, podpory ale zažádala,“ stva směrovat podporu zejména dia. Ta na náměstí. koncept „Regenerace nou a plánů podnikatelskou sféru.aOP spíše vyplývající zacílí. „Za vým příkladem býtZlínských na- se evropské města téměř 5 miliard korun. uvedl první z náměstek ministrase program tam, kde jefondy nejvícvíce prospěšná,“ dobrownfields může v lokalitě Přeshraniční spolupráce zase tématu, kterému dal ministr Martin Kuba. ateliérů“v Havzískalapředpokladu věnuje. Z  Integrovaného operač- umožňují podnikatelům koordiodpovídajícího zapříkladfilmových oprava náměstí pro místní rozvoj Daniel Braun. Podnikatelům se snaží pomáhat 63,7 milionu korun. novat své kroky se zahraničními ního programu tak mohouROPY získatPOMÁHAJÍ líčkově Brodě na Vysočině nebo cílení evropské fondy umožňují PARKŮM i vláda. způsobem V  letošním motivovat roce chystá třeba oprava náměstí v Lázních zásadním I NÁMĚSTÍM IOP ZLEPŠUJE IMAGE MĚST řadu opatření, které mají pomoBohdaneč v Pardubickém kraji. a akcelerovat výnosnost a využici mimo jiné i při čerpání dotací. A jaké typy projektů jsou z IOP Ovšem rozvojové plány měst ne- „Těší mě, když mohu přihlížet telnost územních (regionálních) Snižovat se má především byrořekl Vlasák a dodal, že podporovány? Tak například jsou podporovány pouze Integro- ukončení nějakého projektu, aktiv,“ kratická zátěž živnostníků. „Povarozvojových jde o revitalizace problémových vaným operačním programem, který zvelebuje infrastrukturu znalost žuji toskutečných za důležité zvlášť v současregisídlišť. „Tato oblast podpory je ale také regionálními operačními v obcích a městech, protože vy- potřeb ném země, období,jednotlivých kdy jsou tady rizika a měst jenávratu pro toto zacílení určena městům na revitalizaci programy. Finanční prostředky z tváří lepší prostředí pro život, onůnapříklad ekonomické podmínkou. veřejných prostranství a vlast- nich putují především na rozvoj tak jako v Lázních Bohdaneč,“ nutnou recese,“ řekl premiér Petr Nečas. „Naším cílem je, abychom Filipnaopak Appl níkům bytových domů na jejich městských center nebo na vybra- řekl vloni u příležitosti otevření motivovali k podnikatelské aktivitě. Jenom ta pomáhá vytvářet nová pracovní místa, respektive pomáhá vytvářet prostředí pro to, aby živnostníci dokázali uživit sami sebe,“ dodal předseda vlády. Razantně chce vláda pokročit také v  zavádění veřejné kontroly Na nedávném summitu G20 uskutečněném v Cannes byly ekonad dotačními projekty. Korupnomická krize eurozóny a alarmující situace životního prostředí ci chce stát snížit posílením role veřejné kontroly při poskytováhlavními tématy. Současný stav biologové považují za začátek ní dotací. Podnikatelů by se měl nového masivního výhynu jako kdysi před stovkami milionů let. zákon dotknout tak, že budou Retrospektivní pohled do minulosti vyvolává obavy. muset na internetu zveřejňovat některé důležité informace. KoČlověk dokázal přeměnit polovi- čelila zuřivé vichřici Klaus, o rok rupční jednání bude obtížnější a nu půdy na Zemi a tím závažně později vichřici Xynthia a nyní se vláda na tom vydělá. Prý až 1,8 poškodil ekosystém. Ekonomický vzpamatovává z mohutných zámiliardy korun. V  současnosti je a průmyslový rozvoj, rostoucí po- plav na jihu země. Podle odhadů novela v parlamentu, kde má podčet obyvatel, nové stravovací ná- škody představují částku 600 až poru napříč politickým spektrem. vyky a požadavky životních Filip Appl Ilustrační foto. pod- 800 miliard eur. Nové obavy vy-

ZAHRANIČÍ

Ekologické chování na denním pořádku

mínek jsou příčinou narušeného volává zvyšování hladiny Atlan- od roku se Francie zúčastňuje linky č. 1 pařížského metra, kteživotního prostředí. Podle nedáv- tického oceánu. Situace znepo- programu na podporu životního rá patří k nejstarším a nejfrekK TÉMATU no zveřejněných studií americ- kojuje obyvatele kraje Gironde, prostředí Earth Hour. Letos se ventovanějším (denně přepraví kých vědců je 5 500 živočišných kteří přihlíží zmenšování pláží o přibližně 130 měst (Lyon, Paříž, 725 tisíc osob). Do roku 2020 Současné nastavení operač- finanční perspektivy, jednot- Jelikož je růst konkurence- voj a implementace Hi-tech. druhů na pokraji vyhynutí. Do- jeden až tři metry za rok, v ně- Strasbourg, Toulon…) ocitlo ve proběhne zdvojnásobení veliních programů je kompliko- nou metodiku a vyhodnocení schopnosti ČR založený na Je třeba nadále přispívat na konce několik živočišných a rost- kterých místech o šest až deset tmě po dobu jedné hodiny. Akce kosti sítě vlaků TGV o 2 000 km. vané, podání jednotlivých žá- podmíněné splněním ukaza- růstu produktivity výrobních klíčové investice celoevropbyla spuštěna před Eiffelovou V září letošního roku oslavily vlaky metrů za rok. linných druhůdostí ztrácí je svou velmipůvodadministrativně telů a lepší kontrolu. Dále by- aktivit, služeb a na inova- ského významu a přechod z rychlosti třícáté výročí od věží za přítomnosti ministry- vysoké Dnes patří Francie zemím a efekní velikost a zmenšuje (polární cílených cenové konkurenceschopnosti cích, pro příští programovací chom přivítalik  logické náročné aseprostředků vzniku (1981) a přepravily ně ekologie Kosciusko nejmenšími emisemi do sklenímedvědi, jeleni, želvy, ještěrky, na kvalitu - tzn. zásadně posíobdobíNathalie Hospodářská komo-svého tivní rozdělení omezeného na podnikatele je velmis málo. dvě miliardy Na Morizet. Ani v republiky otázce dopravy ropuchy...). Lesní porost, komora tolik kových lit efektivitu výrobyosob. a služeb, ra České podporu-přibližně počtu Propagace operačníchvzoru programů, Hospodářská České plynů. podporovat tvorbu a využíváje zavedení přehledného OP jednoduchou sjednocenou adrepubliky podporuje nastavenepostradatelný pro ekosystém, ekologického chování naučila nezůstává pozadu. Většina Fran- seznamu je rovněž snížení hluční letadel vlastního know-how, posípodnikatele, přístupnost couzů pro pro ní přiměřených úrovni ministraci, ohrožující obyvatele využívá služeb zaměřeného veřejné nosti téměř automatickým mizí před očima a více jak cílů dva na obyvatele lit využívání inovačních prozejména na podporu inovapotřebné (ne byznys pro prostátů i operačních programů, miliony osob ročně umírá na zá- ekologickým gestům. Pravidelně hromadné dopravy. Síť železnic v blízkosti pařížských letišť Roissy středků ve výrobě a službách cí, transfer technologií, výfesionály) a úsporu nákladů. zachování sedmiletého období važné nemoci způsobené znečiš- třídí odpad, šetrně hospodaří a metra je vysoce rozvinutá a Charles de Gaulle, Orly a Beauvais.a těním ovzduší. Frekvence přírod- s vodou (podle Crédoc - Středis- pokud právě neprobíhá stávka Od března příštího roku budou ních katastrof a hrůzné následky ko výzkumu pro studie a pozo- nebo sebevražda bezdomovců zprovozněny nové dráhy nočních hovoří jasně: spotřebováváme rování životních podmínek se (velice časté v zimních měsí- vzletů ze západní strany Roissy více přírodních zdrojů než nám celková spotřeba vody domác- cích) patří k velice spolehlivým. Charles de Gaulle, budou vyčleně-

3

3

EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA Bude mítse EU po dluhové Staneme černou ovcí? krizi novou podobu? Lidé v zemích Evropské unie, a asi V  druhé půlce minulého roku možná otvínejvícjsem lidé včasto zemích– eurozóny, irají zdeuž- hodně psal odlouho své obavě, noviny s úzže za dluhovou krizí je týká i kostí. Totéž se samozřejmě ještě krize. Krizezpravotelevizejedna a rozhlasu v časech soudržnosti. Ne soudrždajských relací. Není nic příjemného nosti eurozóny, ale Evutvrzovat se denně, že nelze čekat ropské unie. Prohlubonic jiného než škrty (abych ty souvala se každým dalším časné perspektivy vyjádřil krokem, který bylo třebaco nejstručněji). Ve v zájmu svém uvažování podniknout pev- jsou teď lidéeura v mnoha evropských zemích nosti a celistvosti eurozóny. Kolaps a prohluboce ponořeni doeura finanční rozpad měnové unie by blematiky, a to hlavně do té, kterou měly Uniia způsob vážné jejího ná- řešení dluhováv krize sledky i pro nečleny eurozóny. Ale přesto se dlouhé týdny či mětrápí přímo jejich rodiny. Snadno nám všem přitom uniká, že jsme vystaveni nesíce zdálo, že ne všechny země mimo eurozónu budou ochotny tušeným rizikům ještě i v jiné rovině. Politické. Média už na ni přecházejí, jen my si přinést podobné oběti na oltář eura, které není jejich měnou, nevšímáme, jak bohatá je jejich žeň, když na bojišti o záchranu eura a ekonomické jako národy zachraňující euro jakožto svou měnu. Hrozilo tedy stability EU sbírají oběti: padlé vlády. V posledních týdnech a měsících mohla ménebezpečí vytvoření dvourychlostní Evropy: pevného jádra kodia vší pompou vlády ve Slovinsku, na nejsou Slovensku, v Řecku, vseItálii, ve lemseeura a těchpohřbít ostatních, jejichž vlády připraveny Španělsku; na jaře pravomocí v Portugalsku a v měně, únoru vkterá Irsku.není Lonijejich. na zadluženost vzdát některých kvůli Někte- státu doplatila laboristů VelkéSarkozy, Británii. Azvolna pro úplnost: předchůdkyní všech těch ří unijnívláda předáci, jakovetřeba začínali považovat padlých vlád v EU sedmadvacítky byla vláda na Islandu, tedy v zemi, která v EU není, nechtěla toto rozštěpení za nevyhnutelné a pro záchranu euraale užitečné. (Mohl tuseSarkozyho citovat, kdyby byl probýt, teď už raději chce.bych Zatím celkem devět evropských zemí octlo kvůli pestor). něžní krizi v politickém provizóriu. Doufejme, že další nepřibudou. Ale když už Ale vyslovil věci seslovo vyvinuly jinak.rovnou Naštěstí pronavšechny, nás, než jsem provizórium, poukážu to, co je asikrom ještě vážnější zatím. Evropská unie se zřejmě ani tentokrát nestane dvoupád devíti evropských vlád. Do provizória vstupuje, jak se zdá, také Evropská unie rychlostní strukturou. Tedy aspoň ne v  tom smyslu, že by se a především její finančně-ekonomický pilíř, eurozóna. Nejen političtí lídři Evroputvořily dvě početné skupiny, sledující každá svým tempem své ské unie, ale i ekonomičtí a finanční experti volají po novém uspořádání poměrů cíle. Jedna ambicióznější, druhá opatrnější, co se integračních uvnitř má stát pevným jádrem Evropské s větší rozpočtovou krokůeurozóny. a ochotyTak seobětem pro záchranu eura a unie, pro zájmy celdisciplinou a hlavně s větší je koordinací uniformitou národních fiskálních ku týká. Před dveřmi summitažEU, plánovaný na konec led-politik. Eurozónu je třeba vyzbrojit nástrojismlouvy, k účinné obraně společné měny proti před nápory na, a proti návrhu fiskální pojistce eurozóny finančních trhů, domnívají se experti. My nezvedla ale bychombouře měli vědět, že změní-li novým dluhovým krizím, se zatím odporu vlád se euzemí, které eurem neplatí, a přesto se od nich očekává, že sezbylých rozóna v takzvané pevné jádro Unie, změní se tím automaticky situace těch ke smlouvě připojí. Projevila se dostatečná soudržnost. Až na členských zemí Evropské unie. Tedy i naši země. Jak se změní? K horšímu. Země, výjimky. které buď nechtějí vůbec, nebo zatím nechtějí do eurozóny, se octnou na okraji Britská vláda hned zkraje podpis smlouvy odmítla. Británie evropské struktury, mimo její pevné jádro,spolu s nováčky, kterým se ta okrajová ovšem stojí už tradičně stranou všech iniciativ směřujících část Unie snáz otevře. Rozběhne-li se v Evropské unii ten dnes tak naléhavě požak  hlubší integraci v  rámci EU. Její postoje jsou, pro země jako dovaný proces zpevnění eurozóny, bude ho zákonitě provázet rozvolnění a pokles je naše, nepoužitelné. Nicméně se v minulých týdnech zdálo, že významu té hrstky které zůstanou mimo Ta skupinka bude jednak část české vládystátů, by britskou vládu rádaeurozónu. kopírovala. Občanská početně méně významná, ještě ke všemu nesourodá. Vedle zemí, které do demokratická strana a jednak Věci veřejné postavily národní suverenieurozóny nikdy nechtěly, jako Velká Británie ta se umí o sebe postarat), tu při určování státního rozpočtu nad(ale zájem evropského celku.v ní budou země vyčkávající,žeažzásadní jak to s eurem země, které naohrožení vstup do eurozóJe pozoruhodné, spor dopadne, o postoji k akutnímu evropské struktury se tentokrát užbudou v  Česku nevede – jako ob- země ny zatím nemají přepoklady, i země, které postupně do EU přijímány: vykle – mezi vládní koalicí a opozicí, ale přímo uvnitř koalice. západního Balkánu. Nicolas Sarkozy asi měl už tohle všecho promyšleno, když na Už to není vládařekl České republiky, kteráštrasburské odmítá nový, ale akutně začátku listopadu v diskusi se studenty univerzity: „Nakonec tu potřebný krok k  hlubší integraci Evropy, ale jen lídři dvou kobudou dvě rychlosti. Tou jednou půjdeme k větší integraci uvnitř eurozóny, tou aličních stran. A i ti raději skrývají vlastní postoj za výmluvu druhou se půjde ke konfederaci uvnitř Evropské unie”. Nemělo by nám uniknout, na nutnost vyhlásit před podpisem smlouvy referendum. Ježe s ideou evropské konfederace, jejíž založení by uchránilo Evropskou unii před jich koaliční partner Miroslav Kalousek to bez servítků oznapostkomunistickými adepty na členství, přišel Francois Mitterrand po čil za falešnou a pokryteckou politiku (v už interview pro Právo hned z pádu opony. Předestřel ji přímo v Praze 1991). Neuspěl. Zejména 20. 1.železné 2012). A Karel Schwarzenberg - v (červen prvním impulzu - pouhrozil Václava Havla a dalších Středoevropanů. Uspěje Nicolas Sarkozy? U Václava odchodem z  vlády, která by táhla Česko někam na okraj Klause a u těchcelku. dalších, co lpějí spíš na státní suverenitě než na evropské integraci? evropského Ve chvíli, kdy píšu tento se dápředstava z  posledních zprávEvropské usu- unie To, co jsem tu dnes načrtl, je jenčlánek, hypotetická budoucnosti zovat, že z návrhu fiskální smlouvy, ke které by se Česko mělo a eurozóny. První, co může zhatit její uskutečnění, je ztroskotání eura a rozpad eupřipojitAle(kdyby vlády a prezident republiky neměli rozóny. buďme část (euro)optimisty: euro se udrží a eurozóna se pak výhrastane pevným dy), byl stažen požadavek na zakotvení pravidel fiskální kázně jádrem EU. Buďme také (euro)realisty: braňme se včas marginalizaci, tedy česky, do národních ústav členských zemí. Jestli tomu tak je, zmizela vytěsnění na okraj evropské struktury. Nejlépe tím, že (Sarkozyho) ideu jakési příčina výhrad ODS a Věcí veřejných! Zmizela záminka k  „odkonfederace zmaříme v zárodku zřetelnou podporou jednotné Evropy s jednotnou kladu“ přistoupení Česka ke smlouvě! Bude-li ale přesto naměnou. konec podpis českého prezidenta pod touto smlouvou chybět, smlouva stejně vstoupí v  platnost. Měli bychom mít na paměti, že z  její existence bude mít prospěch i naše ekonomika a jejím prostřednictvím snad i povážlivě chudnoucí vrstvy českého obyvatelstva. Vlk se tedy nažere a koza zůstane Co znamená zkratkacelá? IPRM? Vládní odpůrci evropské soudržnosti si budou moci pochvaloIPRM označuje Integrované plány rozvat svou lišáckou politiku? A my všichni se Jedná budeme dobvoje měst. se ocítit soubor vzájemně ře v kůži černých pasažérů, ať si o nás myslí kdo chce co chce? provázaných akcí, které jsou realizováMěli bychom se probudit z  letargie a zasadit se za to, aby to ny na vymezeném území nebo v rámci takhle nedopadlo! Nejlepší ovšem bude, dopracuje-li se čestématického přístupu ve městech a ká vláda za těch pár dní zbývajících do summitu takového směřují kdokázat dosaženípartnerům společného cíle či společného stanoviska, které by ji umožnilo cílů města,soudržnosti obce či lokality. IPRM je v Unii, že Česko chápe klíčovou roli evropské a hodjedním z nástrojů urbánní politiky a lá patřit k jejím oporám. Pochyb o tom už čeští politici vzbudili projekty v něm obsažené mohou být dost.

Eurofon informuje

podporovány z operačních programů (OP) financovaných ze strukturálních fondů. Město může předložit jeden nebo více IPRM. motivovat k propojení firem a

V jakých operačních programech se IPRM uplatňují? institucí zabývajících se vědou Integrovaný plán rozvoje města je koordinačním mechanismem zacíleným na ina výzkumem. tervence v oblasti rozvoje měst v rámci regionálních operačních programů (ROP), Integrovaného operačního programu (IOP, oblast intervence 5.2 týkající se řešení problematiky bydlení) a doplňkově v tématických operačních programech. Mezi prioritní oblasti, na které se intervence v rámci IPRM zaměřují, patří ekonomický rozvoj, sociální integrace, životní prostředí, přitažlivá města, dostupnost a mobiMarek Ženkl, lita a správa věcí veřejných. tiskový mluvčí Hospodářské komory České republiky

Jakých měst se IPRM týká? 1) IPRM je podmínkou pro města nad 50 tisíc obyvatel a Mladou Boleslav, aby mohla čerpat prostředky v rámci oblasti podpory ROP zaměřené na rozvoj daných měst (jedná se o města zařazená na seznam nositelů IPRM v rámci ROP). 2) Pro oblast intervence 5.2 IOP mohou IPRM předkládat města nad 20 tisíc oby-

4

PUBLICISTIKA

CO NA TO EUROPOSLANCI Proč jste navrhl, aby některá z prostor Evropského parlamentu nesla jméno zesnulého prezidenta Havla? Václav Havel se pro Evropany i obyvatele mimo náš kontinent stal symbolem boje za lidská a občanská práva, svobodu a demokracii. Byl to právě bývalý československý a český disident a posléze prezident, se kterým si  evropská i světová veřejnost spojuje  pád železné opony a znovusjednocení Evropy. Václav Havel byl po tragických historických zkušenostech  s nacismem a komunismem, kterými Češi a Slováci ve 20. století prošli, celý svůj život přesvědčeným Evropanem, neúnavným zastáncem evropské spolupráce a integrace. Z těchto důvodů jsem na posledním zasedání předsednictva Evropského parlamentu, kterého jsem se ve funkci místopředsedy této instituce účastnil, navrhl, aby jedna z budov Evropského parlamentu nesla jméno Václava Havla. Můj návrh byl jednomyslně přijat a podpořen jak odcházejícím předsedou EP Jerzy Buzkem, tak i všemi místopředsedy. Podpořen byl i můj návrh, aby touto budovou

byla současná „budova B“ ve Štrasburku, kterou Evropský parlament kupuje od Rady Evropy. Budova se jménem Václava Havla se tak bude symbolicky nacházet v prostoru mezi těmito dvěma nejdůležitějšími evropskými institucemi, zabývajícími se prosazováním lidských práv a demokracie v Evropě.

Libor Rouček, poslanec Evropského parlamentu

mů ve volbách vede socialista F. Hollande, následuje ho N. Sarkozy, za ním těsně M. Le Pen a dotahuje kandidát středu F. Bayrou. Podle prognóz rozdíly ve volebních preferencích mezi těmito kandidáty však nejsou tak velké, takže můžeme se dočkat různých kombinací ve druhém kole. Ostatně v roce 2002 se Jean-Marie Le Pen, bývalý šéf FN, dostal až do druhého kola. Jeho dcera ve své volební kampani využívá také faktu, že rok 2012 je spojován s francouzskou národní hrdinkou Johankou z Arku, která se narodila před 600 lety. Bude zajímavé sledovat, jaké bude mít tato volební kampaň dopady třeba na francouzsko-německé vztahy a fungování celé EU.

Po volebnom víťazstve Ľudovej strany Mariano Rajoy konečne získal priestor ukázať, ako sa zvládne popasovať so španielskou realitou. Do premiérskeho kresla ho totiž usadila stagnujúca ekonomika a neúnavná kritika José Luis Rodríguez Zapatera. V novembrových voľbách porazila Ľudová strana socialistov s  rozdielom,  akým španielski voliči ešte nikdy nedali najavo túžbu po zmene. Napokon, nestalo sa nič prekvapivé, veď druhé volebné obdobie Zapaterovej vlády od začiatku sprevádzali samé nepríjemnosti. Najväčším problémom sa stala nezamestnanosť, štátny deficit a  situáciu vyhrotil skúmavý pohľad celej Európy, či španielska ekonomika dokáže obstáť na vlastných nohách alebo požiada o barle v podobe miliárd z eurovalu.

sedemnástich ministerstiev „prežilo“ trinásť, čím plánuje prispieť k  zvýšeniu transparentnosti a k  väčšej efektívnosti. Došlo ku spojeniu niektorých kompetencií a vytvoreniu tzv. „makro-

ministerstiev“ tak ako v prípade ministerstva poľnohospodárstva a  životného prostredia a  ministerstva školstva, kultúry a športu. Nová vláda Mariana Rajoya otvorene hovorí o  najambicióznejšom pláne reforiem, aký kedy Španielsko zažilo, výsledky však opäť ukáže praobyčajná prax. Dana Miháliková, Valladolid

Po voľbách sa Mariano Rajoy odmlčal akoby chcel dať najavo, že priority nespočívajú v  rečníckych prejavoch, ale v  suchom pragmatizme. „Zázraky nebudú, ani sme ich nesľubovali,“ skonštatoval svoje víťazstvo a Španieli si jasne uvedomili, ktorou cestou sa bude ich krajina uberať. Všetky avizované zmeny majú spoločného menovateľa a  tým je zníženie rozpočtového deficitu pod 4,4 percenta. Na druhej strane, nová vláda chce spružniť pracovný trh a zároveň zachovať dane, súčasné dôchodky, rovnako i výdavky na zdravotníctvo. Výrazné šetrenie sa týka verejných zákaziek, regionálnych príspevkov, no najbúrlivejšie reakcie vzbudzujú reformy v  oblasti zamestnaneckej politiky, ktoré odbory nazývajú uľahčením prepúšťania. MENEJ STOLIČIEK Už v decembri Rajoy uskutočnil reformy v najvyšších sférach. Z pôvodných

Mariano Rajoy.

Španielsko: Privretý kohútik Španieli prežívajú sklamanie. Európska komisia pre zamestnanosť, sociálne veci a začlenenie až do roku 2013 zablokovala možnosť čerpať fond pre zamestnancov postihnutých hromadným prepúšťaním.

Robert Dušek, poslanec Evropského parlamentu

Očekáváte nějaké výrazné změny po výměně v čele Evropského parlamentu? Předsedou Evropského parlamentu byl na evropské poměry sice v prvním kole, ale těsně zvolen socialista Martin Schulz. V jeho osobě získává Evropský parlament ve svém vedení člověka, který byl jako dlouholetý předseda evropských sociálních demokratů velmi ostrým, nepříjemným a zatvrzelým soupeřem. Podle mého názoru tak bude chvíli trvat, než si zvykne na funkci konsensuálního předsedy Parlamentu, který by měl názory pouze moderovat a být předsedou všech poslanců, ze všech států a ze všech frakcí. Bude mít také nelehkou úlohu v předsednictvu, kde je se svými názory v menšině. Složení celého vedení Evropského parlamentu se totiž po lednových volbách výrazně změnilo. Zatímco dosud měla levice v předsednictvu většinu, nyní mají pravicové strany o jeden hlas více. Společně s  evropskými lidovci totiž má naše konzervativní skupina EKR osm ze čtrnácti místopředsedů. V určitých rozhodnutích počítám i s  podporou dvou liberálů. V době finanční krize se dá očekávat mnoho diskusí nad výdaji evropského rozpočtu. Díky většině nejenom ve vedení, ale i v celém Parlamentu, tak budeme moci společně prosazovat úspory a zdravý rozum. Předpokládám, že nově zvolené předsednictvo bude diskusi o evropských tématech směrovat více pravicově. Na místě je nutné začít šetřit. Domnívám se, a věřím, že tento

Španielsko: Nový premiér – staré problémy

BEZ NÁROKU NA ZÁZRAK

Je pro Evropany důležitou informací to, že před francouzskými prezidentským volbami výrazně stoupají preference krajně pravicové Národní frontě reprezentované Marianne Le Pen? Prezidentské volby ve Francii, které se uskuteční v tomto roce, jsou jednou z nejdůležitějších politických událostí v Evropě. Je to dáno důležitou pozicí Francie v  Evropě a jejím prezidentským systémem. V  poslední době však Francie zažívá nelehké období. Ekonomika stagnuje, a tudíž státní deficit je vysoký. To zdražuje splátky státního dluhu, kde úrokový rozdíl mezi francouzskými a německými státními dluhopisy se prohlubuje. Navíc finanční krize zasáhla také francouzské banky, které se v  současné době nachází v období konsolidace, a není možno od nich očekávat výraznou úvěrovou aktivitu, která by posílila ekonomický růst Francie. Tento celkový útlum ztěžuje vyjednávací pozici Francie vůči svému většímu německému sousedu. Navíc tyto negativní jevy vyústily ve snížení francouzského ratingu AAA o jeden stupeň, což bylo nepříjemnou sprchou nejen pro současného francouzského prezidenta. Tato situace vyvolává ve Francii nejistotu. A samozřejmě to je živná půda pro radikální pravici Národního frontu (FN), kterou představuje Marianne Le Pen. Jí se navíc podařilo FN, který prakticky zdědila po svém otci, zmodernizovat a dát mu příjemnější fasádu. Řešení jsou však stále stejná. Útok proti EU, imigrantům a celkově proti vládnoucí elitě. Podle současných průzku-

EN č. 1 / 2012

názor má i mnoho kolegů europoslanců, že právě v této době je potřeba směřovat peníze hlavně na prorůstová opatření a nastartovat ekonomiku, a ne na zvyšování sociálních jistot. S mnoha kolegy v předsednictvu mne pojí společná historie a zážitky. S většinou místopředsedů se znám velice dobře. Například nově zvolený Němec Alexandr Alvaro stejně jako já dělal judo, se Španělem Alejem Vidal-Quadrasem dlouhodobě podporujeme iránskou opozici, s Rakušanem Othmarem Karasem jsme byli kluboví pokladníci. Je nesmírně důležité, že máme dobré vztahy a že se vzájemně respektujeme, protože o tyto vztahy se budeme v  budoucnu moci opřít při hledání konsenzuálních řešení.

Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu

Španielsko je druhým najväčším poberateľom príspevkov z  Európskeho fondu na prispôsobenie sa globalizácii (EGF), ktorý krajinám pomáha preklenúť zmeny v  štruktúre svetového obchodu, rovnako ako aj dôsledky finančnej a  hospodárskej krízy. Financovanie pre tieto účely bolo k dispozícii od 1. mája 2009 do 30. decembra 2011. Hoci sa pôvodne uvažovalo o predĺžení až do konca tohto roka, Európska komisia schválila pozastavenie vyplácania pomoci v  prípade hromadného prepúšťania spôsobeného krízou.

z  eurofondov mohlo zapadnúť do kontextu ozdravovania jednotlivých štátnych rozpočtov. Krajinám mali prostriedky pomôcť k nadobudnutiu ekonomickej rovnováhy, a tak plniť jednu zo svojich základných funkcií. Eurokomisár vyjadril ľútosť nad skutočnosťou, že zatiaľ čo sa finančné podpory končia, kríza a  masívne prepúšťanie budú pokračovať naďalej. Dodal, že popri následkoch ekonomickej krízy vníma vetovanie zo strany Európskej komisie ako veľké sklamanie. MOLOCH NEZAMESTNANOSTI

naných dosiahol bezmála 4,5 milióna. Miera nezamestnanosti sa v  treťom štvrťroku vyšplhala na 21,5 percenta a naďalej zostáva najvyššou v Európe. Vymotať sa z rastúcej nezamestnanosti nezvládla bývalá vláda José Luis Rodríguez Zapatera, avšak ani po novembrových voľbách sa nedajú očakávať veľké zmeny. Viaceré podniky pokračujú v znižovaní stavov a Španieli sú i preto rozhodnutím Európskej komisie mierne zaskočení. „Pre Španielsko je zrušenie fondov absurdné,“ zhodnotila šéfka rezortu práce María Luz Rodríguez. Toto rozhodnutie „prináša všetkým európskym občanom nepríjemné posolstvo“ a spôsobí „skepticizmus a  nezáujem“ o  spoločnú európsku politiku.

NEČAKANÉ „STOP“ Rozčarovanie nad novým rozhodnutím Bruselu neskrýval eurokomisár László Andor. Mnohé členské štáty sa podľa neho práve teraz nachádzajú v  zložitom období a čerpanie prostriedkov

Ilustrační foto.

V novembri v Španielsku opäť porástli rady nezamestnaných a ich počet dosiahol nový rekord. Podľa štatistického úradu v  Madride v  krajine zaregistrovali takmer 60 tisíc nových žiadostí o  podporu a  celkový počet nezamest-

BÝVALÉ PLUSY V  Bruseli sa Španieli vyslovili za predĺženie vyplácanie spomínaných európskych fondov, pričom ubezpečili o  pozitívnom prínose pre tisíce nezamestnaných. Podľa Maríe Luz Rodríguez Španielsko od roku 2009 odčerpalo z  Európskeho fondu na prispôsobenie sa globalizácii 33 miliónov eur. Príspevky získalo približne 9 600 osôb a  zhruba polovica získala nové zamestnanie. Nemecko, Veľká Británia a Švédsko kategoricky odmietli ďalšie vyplácanie pomoci a  spochybnili efektívnosť tohto postupu. Problém s  nezamestnanosťou navrhli riešiť na národnej úrovni a k tomuto riešeniu sa priklonilo Holandsko, Česko, Slovensko a  Lotyšsko. Španielske snahy o  zachovanie pôvodne plánovaného predĺženia vo vyplácaní pomoci tým zostali zmarené a Južania musia hľadať vlastné cesty ako zápasiť s dôsledkami  hromadného prepúšťania pracovníkov. Dana Miháliková, Valladolid

NUTS II PRAHA

EN č. 1 / 2012

Praha se zaměřila na slaďování soukromého a pracovního života Ženy dnes mají vysoké nároky samy na sebe, budují kariéru a často kvůli ní odkládají odchod na mateřskou dovolenou, přestože je podle odborníků otěhotnění po třicátém roce obtížné. Jaký je ale recept na sladění soukromého a pracovního života? Praha letos významnou část prostředků z  OPPA využije právě na tyto aktivity: firemní školky, flexibilní pracovní dobu, umožnění práce z  domova, zajištění hlídání dětí či budování dětských koutků. Firemní školky pomáhají urychlit návrat zaměstnanců po mateřské či rodičovské dovolené zpět do zaměstnání. Umístit dítě do státní mateřské školy v Praze je těžké podobně jako v  dalších velkých městech, soukromé mateřinky jsou často velmi drahé, na dítě ve firemní školce přispívá i zaměstnavatel. Loni se o místo ve školce ucházelo 15 tisíc dětí, Praha ale nabízela jen 11 tisíc volných míst, letos může být zájemců ještě víc vzhledem k  tomu, že v  posledních letech neustále stoupal počet narozených dětí. Ve slaďování soukromého a pracovního života jsou aktivní hlavně nemocnice a některé instituce - Nemocnice na Homolce, Fakultní Thomayerova nemocnice s  poliklinikou či ČVUT, přičemž k  financování svých projektů využívají evropské dotace. Například firemní školka v  Nemocnici na Homolce splňuje zákonné normy i hygienické předpisy a nabízí komplexní vzdělávací program pro děti, její provoz je přizpůsoben směnnému provozu nemocnice, takže školka funguje od 6 do 20 h.

OPPA na tuto školku přispěl více než 5 miliony korun. Ministerstvo školství chce firemní školky zařadit do rejstříku školských zařízení, mohly by tak získat dotaci i od státu, na druhou stranu ministerský návrh přináší i omezení. „Aby se firemní školka dostala do rejstříku ministerstva, muselo by v ní být na jedno místo zapsáno pouze jedno dítě. V případě, že dítko dochází do školky jen na některé dny v týdnu podle zkráceného úvazku maminky, nelze jej nahradit jiným. Dny, které nechodí do školky, zůstanou volné, což je nepraktické," míní místopředseda Asociace provozovatelů soukromých a firemních školek Martin Navrátil. Docházka jen na několik dní v týdnu je přitom velmi žádaná. OPPA A PODNIKÁNÍ: ZNALOSTNÍ EKONOMIKA, ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH V  rámci poslední, čtvrté výzvy OPPA se budou realizovat projekty dalších firemních ško-

lek, dětských koutků či dětských center, celkem jich bude 14 – OPPA na ně přispěje více než 70 miliony, přičemž celková podpora z  OPPA dosahuje 358 milionů korun na 115 schválených projektů. OPPA podporuje kromě slaďování soukromého a pracovního života také rozvoj znalostní ekonomiky – sem patří např. vzdělávání a poradenství při zakládání nových firem, podpora začínajícím malým a středním podnikům, zvyšování kvalifikace zaměstnanců nebo zavádění a realizace dalšího vzdělávání ve firmách a oborech. Oblast Podpora vstupu na trh práce pomáhá zaměstnávat znevýhodněné osoby, nezaměstnanost jako takovou řeší operační program na celonárodní úrovni Lidské zdroje a zaměstnanost. OPPK A PODPORA ŽIVNOSTNÍKŮ: INOVACE A PODNIKÁNÍ Pražští podnikatelé ale mohou čerpat z obou pražských operačních programů – Adaptabilita i Konkurenceschopnost. „Oba operační programy podporují příznivé podnikatelské prostředí a rozvoj malých a středních podniků. Operační program Praha Adaptabilita je zaměřen na neinvestiční projekty, tzn. poradenství, vzdělávání podnikatelů

Firemní školka v Nemocnici na Homolce. a drobných živnostníků např. při zakládání firem, Praha Konkurenceschopnost naopak podporuje investiční projekty,“ říká Jiří Netík, manažer pro publicitu FEU na pražském magistrátu. V rámci OPPK lze realizovat projekty zaměřené na inovace a podnikání, tedy např. rozvoj informačních center zaměřených na podporu podnikání, poradenství a další aktivity v oblasti vzniku a ochrany práv duševního/průmyslového vlastnictví nebo zavedení nových metod organizace firemních procesů a spolupráce s firmami a veřejnými institucemi.

zdroj: archiv MHMP

INOVACE ZLEPŠUJÍ ÚROVEŇ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ „Praha se nesnaží dosáhnout co největšího počtu malých a středních podniků v  metropoli, spíš chceme podpořit ty, kteří přicházejí s  inovativními myšlenkami a jejichž kvalitní projekty zlepšují úroveň malého a středního podnikání,“ vysvětluje Netík. Nutno podotknout, že většina prostředků obou operačních programů na toto období (2007-2013) už je rozdělena, výzvy budou zaměřené už jen úzce na vybrané druhy aktivit. Eva Potužníková

5

KRÁTCE • Praha schválila pravidla a podmínky pro poskytování grantů na podporu rodiny. Řízení se mohou zúčastnit poskytovatelé služeb pro rodinu, kteří se věnují veřejně prospěšné činnosti formou občanského sdružení, obecně prospěšné společnosti nebo jako církevní právnická osoba. Granty v sociální oblasti na podporu rodiny jsou rozděleny na čtyři oblasti: služby podpory rodiny, služby náhradní rodinné péče, služby prevence nežádoucích jevů souvisejících s životem rodiny a služby v oblasti podpory dětí a mladých dospělých, kteří opouštějí zařízení ústavní výchovy. Žádosti lze podávat do 22. února 2012. • Razicí štít Adéla se v  budoucí stanici pražského metra Veleslavín setkal s  Tondou, který sem prorazil už začátkem prosince. Ražba na trase metra A tak pokračuje rychleji, než se předpokládalo. Oba štíty urazily 1 062 metry dlouhou cestu z Petřin zhruba za dva měsíce. Praze se nepodařilo na stavbu získat peníze z EU fondů. „Praha je bohužel zcela odkázána na svoje finanční prostředky, což je v evropském měřítku raritou a ve spojitosti se současnými neveselými hospodářskými výhledy je stavba metra A pro Prahu velmi složitá,“ řekl před časem primátor hlavního města Bohuslav Svoboda. Nový úsek pražského metra ze stanice Dejvická do stanice Motol bude dokončen v roce 2014. Linka A bude mít čtyři nové stanice – Červený Vrch, Veleslavín, Petřiny a Motol.

NUTS II STŘEDNÍ ČECHY

Podnikatelé už dostali tři čtvrtě miliardy „Podpora podnikatelských subjektů sice součástí financování z Regionálního operačního programu Střední Čechy je, ale není, na rozdíl od sektorového operačního programu v gesci ministerstva průmyslu a obchodu, jeho hlavním cílem. Ten je spíše zaměřen na regionální rozvoj v oblastech, jako jsou doprava, školství, volnočasové aktivity, cestovní ruch a podobně,“ uvedla Irena Dudová, vedoucí oddělení Technické pomoci a publicity Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy. Dudová uvedla, že podpora z ROP Střední Čechy je určena zejména pro veřejnoprávní subjekty s převahou měst a obcí v regionu, ale také podnikatelé mohou být oprávněnými žadateli a příjemci. „Z  celkového počtu přes 500 schválených projektů jsou však pouze 34 projekty realizovány soukromými subjekty, respektive 30 projektů je realizováno podnikateli z  řad malých a středních podniků. Podnikatelským subjektům již byla z  ROP SČ přidělena dotace v  celkové hodnotě 750 milionů korun,“ dodala Dudová. Největší část, 15 projektů, realizují podnikatelé v  oblasti cestovního ruchu, konkrétně ve výzvě číslo 55 v oblasti podpory 2.1 Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu, která se týkala zvýšení a zkvalitnění ubytovací kapacity a rozšíření nabídky doplňkových aktivit v oblasti cestovního ruchu. Jde zejména o výstavbu ubytovacích kapacit. „Z hlediska objemu dotace byl pravděpodobně nejvýznamnějším projektem SportRelax Centrum Monínec, kde do-

tace z  ROP SČ činila 50 milionů korun,“ uvedla Dudová. Sport-Relax Centrum Monínec představuje komplexní projektový záměr, zaměřený na rozšíření a zkvalitnění spektra poskytovaných služeb cestovního ruchu v areálu Monínec (Sedlec-Prčice). Projekt reaguje na poptávku návštěvníků po kvalitních službách, čeká se však pozitivní dopad na rozvoj celého mikroregionu. Primární orientace projektu je na zimní aktivity, využití infrastruktury projektu však bude celoroční. Projekt je v souladu s cíli Regionálního operačního programu Střední Čechy i mikroregionu. V rámci projektu bylo vybudováno nové sportovněrelaxační zařízení, zařízení pro kongresový cestovní ruch, doplněné o zařízení pro poskytování stravovacích služeb a o nové ubytovací kapacity.

regionu příjmy z  cestovního ruchu. „Jde tedy o prvotní investici z veřejných zdrojů a její udržitelný rozvoj je povinností příjemce dotace. Nezanedbatelným přínosem projektů podnikatelů je také vytvoření a udržení pracovních míst v  regionu,“ podotkla Dudová. Další projekty realizují podnikatelé pak v  rámci soukromých zdravotnických zařízení či škol a mezi projekty podnikatelů je také jedno mateřské centrum. Takové projekty pak mají podle Dudové

smysl zejména ve zvýšení kvality života obyvatel regionu. Z operačních programů, které jsou v gesci ministerstva průmyslu a obchodu, mohou začínající středočeští podnikatelé využít například program Start. Cílem tohoto programu je umožnit provedení podnikatelských záměrů osobám, které vstupují do podnikání poprvé nebo s  delším časovým odstupem. Podpora je realizována formou bezúročného úvěru pro drobné podnikatele v  maximální výši 750 tisíc pro

fyzické osoby a  1,5 milionu pro společnosti. Další formou podpory je zvýhodněná záruka s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru pro drobné podnikatele. Program Progres se pro změnu snaží pomocí zvýhodněných záruk za úvěry do 5 milionů usnadňovat realizaci podnikatelských projektů malých a  středních podniků zaměřených na investice. Hlavní cílem je zvýšit touto cestou konkurenceschopnost malých a středních podnikatelů. Marek Turek

• V lednu se uskutečnilo oficiální ukončení dvou projektů, jejichž cílem byla rekonstrukce Vítkova náměstí v Prčici. První etapa (projekt) revitalizace náměstí řešila částečnou revitalizaci ploch ve východní části Vítkova náměstí. Druhá etapa revitalizace řešila západní část náměstí a navázala na první etapu revitalizace. Vítkovo náměstí je cílem již tradičního dálkového pochodu Praha - Prčice, kterého se pravidelně zúčastňují tisíce lidí. V loňském roce to bylo téměř 20 tisíc. • V polovině ledna v centru Milovic slavnostně ukončili projekt Radnice Milovice. Smyslem projektu byla celková rekonstrukce bývalého Domu důstojníků, který v minulosti sloužil pro potřeby dislokovaných sovětských jednotek na území Československa a v posledních 20 letech chátral a byl nevyužitý. Revitalizovaný objekt tak dnes, po rekonstrukci, slouží nejen pro potřeby městského úřadu.

DOTACE TAKÉ SNIŽUJÍ NEZAMĚSTNANOST Hlavním účelem dotací v této oblasti je zvýšit turistickou atraktivitu regionu a zajistit následně

KRÁTCE

ROP Střední Čechy přispěl také na revitalizaci areálu hotelu Vyhlídka v Kokořínském dole. zdroj: ROP Střední Čechy

• V rámci projektu Metalová cesta Mladou Boleslaví došlo k uskutečnění několika aktivit. Klíčovým bodem byla realizace nového produktu cestovního ruchu - naučné stezky Mladou Boleslaví, tzv. Metalové cesty. Tato 4 km dlouhá trasa provede zájemce pomocí 12 informační panelů tvořených typickou sochou z kovu po historických zákoutích Mladé Boleslavi.

6

PREZENTACE

EN č. 1 / 2012

„MAGNI je dnes považována za signál, že církevní turistika je specifickou kategorií poznávacího cestovního ruchu, kterou u nás dosud nemáme,“ říká vedoucí projektu Marek Toušek Jaký byl hlavní cíl účasti MAGNI na veletrhu REGIONTOUR? Naplnily se vaše představy o pohledu na církevní turistiku, která byla jedním z hlavních témat veletrhu? Hlavním cílem naší účasti na veletrhu bylo prezentovat značku MAGNI jako produkt cestovního ruchu tvořený turistickými místy a trasami na celém území. Tím mimo jiné umožňuje propojit značku Magni s regionálními trasami a místy, které byly a jsou nabízeny turistickými oblastmi či regiony, včetně tras Východní Moravy. Byl jsem rád, že v tomto směru byla značka MAGNI velmi dobře přijata a vnímána. Vznik itineráře 60 turistických tras ve všech regionech Čech a Moravy, které propojují vybrané památky dle tradice katolictví, reformace, pravoslaví a židovství, dějinných epoch, významných osobností a architektury byly předmětem jednání se zástupci 20 měst a všech krajů. S  radostí vnímám, že značka MAGNI je dnes považována za signál, že církevní turistika není jen propagační materiál a poutě, ale je specifickou kategorií poznávacího cestovního ruchu, kterou u nás dosud nemáme. Navázali jsme potřebné kontakty, máme zájem dále je rozvíjet a navázat na ně tím, že cítíme respekt ke všem nabízeným produktům, které se jakoukoliv měrou dotýkají produktů MAGNI. Máme zájem usilovat o otevřenost a další spolupráci na vytváření potřebných sítí a klastrů, které souvisí se značkou MAGNI v praxi. Kterou oblast považujete z pohledu rozvoje segmentu církevní turistiky za nejpřednostnější pro zvýšení příjmů z cestovního ruchu? Za naprosto zásadní považuji transformovat církevní turistiku jako segment cestovního ruchu do standardních produktů. Určitě totiž musíme méně mluvit pouze o propagačních materiálech a naopak více mluvit o nabídce produktů pro konečné klienty a zákazníky. V budoucnosti by už nemusely být vedeny diskuse nad potenci-

álem, ale nad využitím potenciálu, který je v historii a v kultuře. Jde podle mého názoru o nutnost zabývat se skutečnými zákazníky, klienty a ty oslovit. Základ je totiž v organizování zájezdů, návštěv, prohlídek, seminářů a dalších akcí, které najdou své zákazníky. V tomto směru vidím potenciál zejména u zahraniční klientely. Zvýšení příjmů z cestovního ruchu představuje výdaje klientů. Nejsem přesvědčen o tom, že všichni ti, kteří o církevní turistice v Brně hovořili a kteří vydávají propagační materiály na křídovém papíře, si jsou této skutečnosti plně vědomi. I proto považuji za nutné zabývat se službami, za které jsou ochotni klienti platit. Mezi ně patří uzpůsobení nabídky zejména pro individuální turisty, pro účastníky kongresové turistiky, ale i pro školáky a studenty. Individuální turistika je naprosto převažující formou návštěvníků ČR i v  rámci tuzemského trhu, právě tomuto segmentu je tedy nutné se věnovat. Přetavit téma církevní turistiky do konkrétní nabídky. Co je třeba zlepšit, aby bylo možné využít historický a kulturní potenciál v cestovním ruchu? Jako zásadní vidím zvýšení informovanosti, více spolupráce a méně vydávání propagačních materiálů bez vazby na konkrétní nabídku. MAGNI má vizi o vytvoření regionálních center MAGNI, pro návštěvníky, kteří z jednoho místa (města, obce, památky, pamětihodnosti) mohou navštívit i další buď v blízkém okolí, nebo podle tématu. Proto také MAGNI nabízí tematické zaměření: katolictví, pravoslaví, židovství, reformace. S návštěvou památek a pamětihodností je však nutné propojit i akce, které se v místech návštěvy konají, ať již pravidelně, nebo ad hoc. Proto také klademe důraz nejen na prezentaci nabídky, ale máme zájem zapojit se do příprav zejména těch větších církevních, kulturních a dalších pořádaných akcí. Z pohledu církevní tradice a naší historie je pořádána celá řada akcí, je však nutné více

je vnímat z pohledu oslovení potenciálních klientů. Církevní turistika rovněž vyžaduje osobnosti v pozici průvodců. Pokud má dojít ke zvýšení návštěvnosti mimo tradiční centra (Praha, Kutná Hora, Olomouc, Velehrad, Tábor) je nezbytné, aby průvodci nebyli jen ti, kteří „vědí“, ale ti co znají. Nabídka prohlídek vyžaduje proto znalé průvodce, což MAGNI zajišťuje prostřednictvím školení průvodů MAGNI. Celá řada průvodců to možná cítí jako něco navíc, ale zejména zahraniční klientela tento aspekt velmi silně akcentuje a tomu MAGNI vychází vstříc. Považujete výsledky jednání na veletrhu za příležitost k dosažení rozvoje značky MAGNI, a to v souvislosti se spoluprací s městy a kraji? Přátelská, konzultativní setkání na veletrhu byla velmi plodná. Mluvili jsme o vzájemné spolupráci, o bilaterálních vztazích a o eventuálních možných aktivitách. Obecně panovala shoda, že je nutné, aby cílem bylo zvýšení návštěvnosti. Pokud má mít smysl zabývat se rozvojem cestovního ruchu v segmentu církevní turistiky, není možné jen vydávat propagační materiály, je nutné zapojit zejména cestovní kanceláře a ty subjekty, které se přímo na styku s návštěvníky v různých segmentech cestovního ruchu podílí. V  tomto směru panovala shoda. Většinou bylo oceňováno, že nástroje pro propagaci církevní turistiky MAGNI obsahují filmy, spoty, audio materiály, web, bedekr a další. Je však nutné intenzivně pracovat na propagaci zejména v zahraničí a u cílových skupin. Přetrvává u vás nejistota nad využitím příležitostí potenciálu cestovního ruchu ke zvýšení příjmů a zaměstnanosti? Na tuto otázku nelze jednoduše odpovědět.

Marek Toušek, vedoucí projektu (vlevo) předává certifikát značky MAGNI Pavlu Heřmanovi, starostovi Třebíče. Vnímám však, že zejména naši návštěvníci nejsou připraveni platit za služby. Zvlášť se to týká věřících. Tento odhad jsme měli již při vytváření značky MAGNI, proto také považujeme za zcela zásadní nikoliv zaměření se na segment poutní turistiky, ale zejména na spojení s poznávacím cestovním ruchem. V tom je nám blízký přístup zejména Národního památkového ústavu, který hledá propojení historických památek s cestovním ruchem. Proto ani nevidím významný potenciál ve spolupráci s církvemi, co se týká cílové skupiny. Naopak však vidíme za nezbytné klást důraz na „kultivaci návštěvníků“ církevních památek, zejména kostelů. Nemáme zájem podporovat nekulturnost, neúctu a přezírání k místům, která nejsou primárně určena pro cestovní ruch, ale pro bohoslužebné účely. Proto vnímám důraz kardinála Duky na řád, který je nutné při návštěvách kostelů dodržovat. Naše sekuralizovaná společnost se v tomto směru musí zcela zásadně změnit. Myslíte si, že hospodářská krize dopadne i na výdaje občanů při návštěvách památek a pamětihodností? Jaké

dopady očekáváte v  souvislosti s  projektem MAGNI? Vnímáme, že příjmy domácností nerostou a výdaje naopak rostou. To však není žádný důvod pro to, aby nebyly nabízeny návštěvy pro trávení volného času. Myslím si, že právě tato doba nás nutí přemýšlet, jak využít potenciál, který v  sobě má poznávací cestovní ruch, v kombinaci se zájmem o historii a návštěvou památek a jak nabídnout takový produkt, který klienta uspokojí. Jsem přesvědčen, že lidé jsou ochotni vydat prostředky na trávení volného času, ale budou stále méně ochotni platit za to, co lze získat jinak. Náš projekt má u veřejnosti určitě šanci nabídnout takové služby, které lze jen těžko získat jinde. Zkušenosti při zpracování bedekru a filmů mě totiž přesvědčily, že vypořádat se s minulým režimem v oblasti výkladu dějin a významu křesťanství pro dnešní současnost není jednoduché. Z pohledu odbornosti a poznání toho na internetu a dokonce ani v učebních osnovách či didaktické pomůcky příliš nenajdete. Proto jsem přesvědčen, že kvalita nabídky je základ a MAGNI po více než roční práci může garantovat, že má co nabídnout.

Hejtman LK se zúčastnil plenárního zasedání Výboru regionů EU Hejtman Libereckého kraje a předseda české delegace VR EU Stanislav Eichler (ČSSD) se zúčastnil 93. plenárního zasedání Výboru regionů EU v Bruselu a předsedal setkání české delegace při VR EU. „Na 93. plenárním zasedání Výboru regionů Evropské unie se jednalo o celé řadě návrhů stanovisek Výboru regionů k  různým tématům. Také se uskutečnilo setkání české delegace při Výboru regionů EU,“ sdělil hejtman. Rozpis jednotlivých témat, kterými se zabývalo plenární zasedání VR EU a jejich komentáře: Nový víceletý finanční rámec po roce 2013 Výbor regionů považuje návrh struktury víceletého finančního rámce na roky 2014 za minimalistický. Dle jeho názoru příspěvek ve výši 1,05 % HND je naprosto mini-

mální pro naplnění Strategie Evropa 2020. Upozorňuje, že na výdaje rozpočtu nelze pohlížet jako na výdaje, ale spíše jako na investice; ty tvoří 94,5 % výdajů rozpočtu. Výbor zdůrazňuje roli obcí a krajů při sestavování a provádění víceletého finančního rámce v tom, že stejně jako stát mají odpovědnost za veřejné prostředky a měly by mít tedy možnost se k sestavování a provádění VFR více vyjadřovat. Stanovisko Výboru regionů také nepovažuje návrh rozpočtu za dostatečně flexibilní. Výbor regionů také souhlasí se zaváděním vlastních příjmů EU (např. nový zdroj z DPH nebo daň z  finančních transakcí), které by v  budoucnu měly nahradit přímé příspěvky členských států.

Energetická účinnost Výbor regionů podporuje nutnost řešit situaci v oblasti zvětšující se energetické závislosti na dovozu energie a zvyšujících se cen za tyto energie a soudí, že přístup k bezpečným a udržitelným energetickým zdrojům bude mít rostoucí význam. Z pohledu samospráv ČR je tato otázka na úrovni státu také zásadní. Samosprávy apelují na stát, aby přehodnotil využití domácích zdrojů energie, kterými jsou zejména hnědé uhlí s tím, že stát buď tento domácí zdroj určí k dalšímu využívání, nebo nastaví reálné podmínky pro využití jiných, vůči hnědému uhlí alternativních, zdrojů energie včetně energie z obnovitelných zdrojů, a to za podmínek ekonomické a sociální udržitelnosti. Výbor regionů také upozorňuje na nedostatečnou připravenost EU k splnění ambiciózních cílů energetické účinnosti nastavených k roku 2020. Je možné souhlasit s tím, že je třeba nastavit a podpořit (zejména finančně) vhodné nástroje k jejich dosažení. Zpochybnitelný je však bod 7, protože se lze obávat, že není reálné nastavit již dnes mechanismy pro plnění cílů po roce 2020, zejména ve vyjádřené kvantifikaci. Taktéž u bodu 9 je potřeba mít na paměti, že je nejprve třeba na vnitrostátní úrovni nastavit jasný a konkrétní rámec pro „energetické plány“ pro území obcí, měst a širších regionů a

celků, a až na takovou koncepci lze navazovat cíle na úrovni státu. Je však třeba podpořit Výbor regionů v tom, že není možné souhlasit se snižováním role místních samospráv. Podpora zemědělských produktů Zelená kniha o propagačních a informačních opatřeních na podporu zemědělských produktů: strategie propagace chutí Evropy s  vysokou evropskou přidanou hodnotou má za cíl zahájit úvahy nad kvalitou evropských zemědělských a zemědělsko-potravinářských produktů pomocí zjišťování názorů (na celkem 16 otázek) všech dotčených subjektů, tj. spotřebitelů, producentů, distributorů a veřejné správy, za účelem vymezení obrysů informační a propagační strategie, která bude schopna lépe zhodnotit značné zdroje evropského zemědělského a zemědělsko-potravinářského odvětví. Zelená kniha je rozdělena na čtyři části, kterými jsou evropská přidaná hodnota této politiky, cíle a opatření pro vnitřní trh EU včetně místních a regionálních trhů, cíle a opatření pro světové trhy a širší otázky týkající se obsahu a řízení této politiky. Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob Výbor regionů podává návrh stanoviska ke sdělení Komise

na téma konsolidace základu daně z  příjmu právnických osob (CCCTB), jehož podpora ze strany členských států je nejednoznačná.  Navíc, vzhledem k finančním problémům, se kterými se v současnosti Evropa potýká, si Výbor regionů klade otázku, zda nastal vhodný čas k řešení tak významné etapy daňové harmonizace. Dále se táže, zda režim CCCTB bude představovat zjednodušení nebo naopak zatížení daňového plánování, a zda nemůže vést ke zvýšení administrativní činnosti jak v  podnicích, tak v  daňových orgánech. Výbor regionů se obává, že dojde k  velmi rozdílným dopadům v  jednotlivých členských státech, které však budou většinou negativní, a to jak z hlediska daňových výnosů, tak z hlediska růstu a zaměstnanosti. V  této souvislosti upozorňuje na studii Ernst&Young z  ledna 2011, podle které by při dobrovolném uplatňování režimu CCCTB stávající poměr rozdělení vedl ke snížení daňových výnosů 11 členských zemí a ke snížení HDP a zaměstnanosti v 21 členském státě. Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 Stanovisko se vyjadřuje ke sdělení Evropské komise Rámec EU pro vnitrostátní strategie integ-

race Romů do roku 2020, jehož cílem je koordinovat politiky integrace Romů na evropské úrovni. Výbor regionů zdůrazňuje nutnost se tématu věnovat a chce podpořit jednotnost a  soudržnost politik a vypracování společných norem měření pro účely boje proti formám segregace a  diskriminace Romů a  na podporu jejich začleňování. Zároveň vyzývá vlády, aby strategie na začleňování těchto osob připravovaly v  součinnosti s  místními a regionálními orgány. Samotný zákaz diskriminace pro začleňování těchto osob není dostačující. Národní strategie začleňování Romů by měly obsahovat měřitelné cíle a indikátory pro jejich dosažení a zároveň vytýčit konkrétní nástroje pro jejich dosažení. Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům Evropská unie disponuje v oblasti vesmíru sdílenou pravomocí, kterou má dle čl. 189 Smlouvy vykonávat souběžně s pravomocemi členských států. Unie tak má nyní nově konkrétní mandát k vypracování evropské kosmické politiky. K tomuto účelu může podporovat společné iniciativy, výzkum a technologický rozvoj a koordinovat nezbytné úsilí pro zkoumání a využití vesmíru.

NUTS II JIHOZÁPAD

EN č. 1 / 2012

Podpora podnikání na jihozápadě Čech ROP Jihozápad není primárně zaměřen na podporu podnikání, ale vzhledem k cíli programu, kterým je všeobecný rozvoj Jihočeského a Plzeňského kraje, je podnikatelským záměrům také věnována pozornost. Podpora podnikatelských, tedy komerčních, projektů je ale korigována s ohledem na nařízení Evropské komise o regionální investiční podpoře v tom smyslu, že například malé a střední podniky mohou získat vyšší podporu z ROP Jihozápad než velké podniky, a že u komerčně zaměřených projektů je výše podpory z ROP JZ také korigována. Podnikatelské projekty jsou předkládány zejména do prioritní osy 3 Rozvoj cestovního ruchu. Tyto projekty se zaměřují na modernizaci a rozvoj zařízení cestovního ruchu s cílem zlepšení kvality poskytovaných služeb, případně na rozvoj infrastruktury regionu a na marketingové aktivity a destinační management. Jedná se tak kupříkladu o výstavbu a rekonstrukci turistických cest, cyklotras, běžeckých tras, naučných stezek, koupališť, aquaparků, golfových hřišť, sjezdovek a podobně. Dále pak samozřejmě také o výstavbu, rekonstrukci a modernizaci ubytovacích kapacit a zařízení pro kongresovou turistiku, případně o výstavbu a modernizaci zařízení určených pro lázeňské a další ozdravné pobyty. Součástí prioritní osy 3 je ale také revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu. V  tomto případě se jedná jak o stavební rekonstrukce kulturních, historických a technických památek, tak o komplexní úpravy infrastruktury nebo veřejných prostranství v památkově chráněných územích a v areálech památ-

kově chráněných objektů a rovněž tak o budování doprovodných informačních systémů a značení památkově chráněných území a objektů. Prioritní osa 3 si klade dále za cíl rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu. Podporuje tak i projekty zaměřené na modernizaci a vybavení informačních center, veletrhy cestovního ruchu, zavádění ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu, destinační management a společnou propagaci regionu a podobně. Prioritní osa 3 zabírá z ROP JZ asi 20 % finančních prostředků, což představuje zhruba 3,7 mld. Kč. „V současné době je již asi 80 % alokace na PO 3 zasmluvněno, 1,6 mld. Kč již bylo na projekty vyplaceno. Zájem o finanční prostředky několikrát převyšoval finanční možnosti PO 3 ROP Jihozápad. Do současné doby má ROP JZ 108 projektů, u nichž je žadatelem soukromá firma, z toho spadají 92 projekty právě do prioritní osy 3,“ říká mluvčí ROP Jihozápad Adam Kotalík. Jak již bylo zmíněno, podpora podnikání není primárním cílem programu ROP JZ. Při

tvorbě ROP JZ ale byla prioritní osa 3 vymezena jako oblast velkého potenciálu pro rozvoj regionu. V letech 2007 až 2011 bylo vyhlášeno sedm výzev na projekty prioritní osy 3. V roce 2011 byly v rámci studie „Integrovaný plán rozvoje území NUTS II Jihozápad“ vytipovány menší regiony, pro něž byla vypsána specializovaná 17. výzva. A jaký je přínos této podpory? „Přínos lze sledovat na indikátoru počet nově vytvořených pracovních míst. Díky podpořeným projektům vzniklo 125 nových pracovních míst v cestovním ruchu. Předpokládáme, že pracovních míst nakonec vznikne celkem asi 282, což je zhruba o 100 více, než byl původní plán programu,“ popisuje úspěchy prioritní osy 3 Adam Kotalík.

DÍKY DOTACÍM SE MOHOU DĚTI VYPRAVIT DO PLZNĚ ZA POHÁDKOU K  úspěšným projektům, které byly podpořeny v  rámci prioritní osy 3 patří například Dům pohádek v  Plzni. Díky více než dvacetimilionové dotaci zde vyrostl na zelené louce ojedinělý pohádkový dům, do kterého se dětští návštěvníci mohou vypravit za postavičkami z večerníčků. Hlavním cílem projektu je totiž prezentace nejvýznamnějších českých pohádkových a večerníčkových postaviček, která má u nejmladší generace podpořit vědomí o klasické české pohádkové tvorbě. Součástí areálu jsou také tvůrčí díly. Jedna z nich nese kupříkladu název Škola Macha a

7

KRÁTCE Šebestové. Na střeše pohádkového areálu je vybudované dětské hřiště plné skluzavek a dalších zajímavých herních prvků. Zajímavý projekt si na svoji realizaci vyžádal více než 45 milionů Kč. Jiným příkladem podpory podnikání na jihozápadě Čech je projekt LezeTop Písek. Jedná se o lezecké centrum situované v nevyužívaném areálu firmy Jitex, které nabízí možnost zajímavě stráveného dne široké veřejnosti. Centrum je přístupné pro všechny, jak pro ty zkušené, tak i pro začátečníky. Součástí centra je i dětská lezecká stěna. Realizace projektu si vyžádala téměř 14 milionů korun. Podpora z  ROP Jihozápad pak v  tomto případě činila cca 6,5 milionu Kč. Jana Bartošová

ROP Jihozápad podporuje především podnikání v cestovním ruchu. Na jihozápadě Čech jsou pro tento druh podnikání ideální podmínky. zdroj: Jana Bartošová

• Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad na svém zasedání schválil metodické oznámení, které s okamžitou platností zakazuje příjemcům dotací z ROP Jihozápad používat v zadávacím řízení náhodný výběr losem, a to ani v kombinaci s objektivními kritérii, a také používat při hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek jako dílčí hodnotící kritérium smluvní pokuty a další smluvní podmínky. • ROP Jihozápad ukončil čtvrtý rok své existence. Při svém zřízení získal na podporu projektů v Jihočeském a Plzeňském kraji zhruba 17 miliard korun, které jsou v současné době ještě navyšovány asi o jednu miliardu. 82 % u nich již bylo rozděleno a smluvně zavázáno jednotlivým příjemcům. ROP Jihozápad se tímto číslem řadí mezi nejúspěšnější operační programy u nás • Obyvatelé i návštěvníci Prachatic se dočkali nové místní komunikace Lázeňská. Výsledkem rekonstrukce jsou nové chodníky, asfaltový povrch a inženýrské sítě. Nový povrch 500 metrů dlouhé ulice vyzkoušeli ihned po otevření provozu první motoristé a cyklisté. Zvýšila se bezpečnost chodců a zlepšilo dopravní napojení. ROP Jihozápad podpořil projekt „Rekonstrukce místní komunikace - ulice Lázeňská v Prachaticích“ částkou 5,7 milionu korun.

NUTS II SEVEROZÁPAD

Největší dotace šly na nové lanovky

KRÁTCE • Regionální operační program Severozápad získal navíc dalších 380 milionů korun. Rozhodla o tom Evropská komise, která   na konci loňského roku schválila revizi operačního programu. Přibližně 268 milionů korun z dodatečné alokace bude určeno pro podporu modernizace regionální dopravní infrastruktury. 112 milionů pak ROP Severozápad rozdělí mezi projekty zaměřené na rozvoj v  oblasti lidských zdrojů, tedy především na modernizaci škol a školských zařízení.

„Podobně jako v ostatních regionech, i u nás spadá podpora malých a středních podnikatelů zejména do kategorie rozvoje cestovního ruchu. Tam se nám daří naplňovat lokální programy, podle kterých hodnotíme úspěšnost jednotlivých projektů,“ řekl ředitel a vedoucí odboru vnitřních činností Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad Pavel K. Markvart. Za jednu z nejvýznamnějších investic do podnikatelského prostředí označil Markvart projekt rozšíření a modernizace Ski areálu Klínovec. „Nikdo nepochybuje o účelnosti dotace, Klínovec je nejvýznamnější areál v našem regionu,“ řekl Markvart. Modernizace a rozšíření Skiareálu Klínovec - etapa jih si na dotacích vyžádala celkem 118 milionů korun, modernizace a rozšíření Skiareálu Klínovec - etapa sever pak dokonce 173 miliony. Areál je dnes největším lyžařským střediskem Krušných hor. Nabízí  dohromady deset  kilometrů strojově upravovaných tratí na sjezdovkách všech obtížností. K dispozici je devět vleků, dvě lanovky,  dětský skipark a snowpark. Díky dotacím mohlo středisko projít výraznou modernizací a na lyžaře a snowboardisty čeká celá řada novinek. Několik lyžařských vleků nahradila moderní rychlá čtyřsedačková lanová dráha s ochrannými kryty sedaček, jako jediná v  Česku. Zároveň došlo k  prodloužení a rozšíření  sjezdových tratí  a posílení systému zasněžení.

Byl instalován nový pokladní a odbavovací systém, který umožnil zavedení vícedenních společných jízdenek se sousedním střediskem v Oberwiesenthalu v SRN. „Utracené miliony však nejsou tím pravým měřítkem. Posuzujeme projekty také podle toho, jak vytvářejí a následně udržují pracovní příležitosti a jak podporují příliv turistů do regionu,“ uvedl Markvart.

zdroj: Penzion Severka

• Rozsáhlá proměna čeká park u nemocnice v Ostrově na Karlovarsku, lidé sem už na podzim budou moci vyrazit za odpočinkem i aktivním sportem. Rekonstrukce vyjde na 28 milionů korun a lidem nabídne třeba in-line dráhu nebo lanové centrum. Společnost Ostrov zdraví uspěla s žádostí o dotaci na vybudování takzvaného fit a adrenalinového parku.

Ocenění za třetí místo získali za kampaň připravenou v rámci projektu Marketing cestovního ruchu v Českém Švýcarsku, na jehož realizaci ROP Severozápad přispěl částkou bezmála devět milionů korun. Kampaň porotu zaujala mimo jiné svým  výstavním stánkem a poutavými propagačními tiskovinami – turistickým sezónním magazínem či sérií drobných suvenýrů. Marek Turek

• Kilometr a půl metr dlouhý osvětlený okruh mohou využít běžkaři v krušnohorském Perninku, který je určený pro klasiku i bruslení. Stopu je možné využívat i večer, areál je osvětlen, a to v době od 17 do 21 hodin. Z Perninku je možné se vydat po upravených stopách také na Krušnohorskou lyžařskou magistrálu, a to ve směru Pernink - Jelení a Pernink - Hřebečná.

PODPORA MÍŘÍ I DO MARKETINGU Regionální operační program Severozápad však podporuje podnikatele také marketingovými kampaněmi. Na veletrhu cestovního ruchu Regiontour v  Brně získal cenu za první místo v soutěži Velká cena cestovního ruchu v kategorii Nejlepší jednotná kampaň. Kampaň vznikla v  rámci projektu Propagační a mediální kampaň Ústeckého kraje v oblasti cestovního ruchu, pro který získal Ústecký kraj z  ROPu více než devět milionů korun. Hlavní cena za jednotnou kampaň, tedy komplexní nabídku

Významnou investicí v Krušnohoří byla modernizace Skiareálu Klínovec. marketingových produktů, například za průvodce, propagační letáky, mapy, venkovní reklamu na city lightech, billboardech, turistickém webovém portálu a jiné, jde ruku v ruce s nárůstem turistické návštěvnosti. Například podnikatelé v turistickém ruchu v Ústeckém kraj ve třetím čtvrtletí 2011 zaznamenali nejvyšší nárůst počtu příjezdů turistů v České republice a ubytovali o

20,8 procenta více hostů. Ani dvě předchozí čtvrtletí na tom nejsou jinak. V prvním čtvrtletí byl s  pětadvacetiprocentním nárůstem příjezdů jasný favorit a ve druhém čtvrtletí skončil druhý za Prahou. To, že ROP Severozápad podporuje podnikatelské projekty, dokládá i to, že cenu v kategorii Nejlepší marketingová kampaň si z  Brna odvezli také zástupci společnosti České Švýcarsko.

PREZENTACE

8

EN č. 1 / 2012

Pardubický kraj a ELEKTROWIN společně ušetřily 845 tisíc litrů ropy V rámci spolupráce Pardubického kraje s kolektivním systémem ELEKTROWIN na projektu „Intenzifikace zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu“ dokázali obyvatelé kraje za loňský rok odevzdat k recyklaci 1 442 tuny vysloužilých elektrospotřebičů. Tím se podařilo ušetřit až 8,7 milionu kWh elektřiny a 845 tisíc litrů ropy. Tento projekt realizuje na území Pardubického kraje Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje.

„Pro lepší představu je to tak, že každý obyvatel našeho kraje letos zatím v  průměru odevzdal 2,79 kilogramu elektroodpadu,“ říká Václav Kroutil, radní Pardubického kraje zodpovědný za životní prostředí, zemědělství a venkov. Největší podíl již tradičně tvořila chladící zařízení. Češi jsou v  jejich recyklaci pátí nejlepší v  Evropě. Bohužel ve zpětném odběru drobných spotřebičů za Evropou zaostáváme. „Přístroje typu holicích strojků a fénů bohužel stále více než třetina obyvatel vyhazuje do kontejnerů na směsný odpad,“ říká Roman Tvrzník, generální ředitel kolektivního systému ELEKTROWIN. Svou roli na skvělých výsledcích sběru elektroodpadu v Pardubickém kraji hrají také tzv. WINTEJNERy. Tyto velkoobjemové kontejnery umožňují občanům odkládat např. chladničky, pračky, sekačky, ale i drobná elektrozařízení typu vrtaček, brusek, holicích strojků apod. Spotřebiče jsou do doby jejich odvozu k  recyklaci chráněny proti demontáži i krádeži. „Další možnost, jak se zbavit vysloužilých elektrospotřebičů, měli občané kraje díky Putujícímu kontejneru. Ten v  letošním roce navštívil celkem 2 mikroregiony a 6 tisícům obyvatel tak pomohl s ekologickou recyklací především v místech, kde nemají vlastní sběrný dvůr,“ uvedl Kroutil. S  cílem zvýšit informovanost

obyvatel Pardubického kraje v  oblasti nakládání s  vysloužilými elektrospotřebiči se ELEKTROWIN aktivně účastnil 10 akcí v  rámci tzv. Barevných dnů plných her. Návštěvníci akcí obdrželi informační letáky o zpětném odběru elektrozařízení, propagační předměty, ti nejmenší měli možnost si zaskákat na nafukovací konvici, popřípadě si zahrát alternativu hry „Člověče, nezlob se“ nesoucí příznačný název „Člověče, šup do sběrného dvora“. K významným a úspěšným projektům ELEKTROWINu patří Recyklační hlídka, jejímž cílem je na ZŠ a SŠ učit děti zábavnou formou o nezbytnosti recyklace vysloužilých elektrospotřebičů. Do Pardubického kraje zavítala již čtyřikrát – do Červené Vody, Prosetína, Choltic a do ZŠ Bystřec, v dalším pololetí přijede na Pardubicko ještě třikrát. Po čtyřech měsících od svého startu si už stačila vydobýt dobré jméno jak u žáků, tak u učitelů. Recyklační hlídka navazuje na ekologický projekt Ukliďme si svět!, do kterého je zapojeno přes 200 tisíc žáků z  více než 700 základních a středních škol po celé republice. Těm se za čtyři roky trvání projektu podařilo společnými silami vysbírat již 424 tuny elektrospotřebičů! „V  Pardubickém kraji je v  tuto chvíli do projektu zapojeno 48 škol. Školy v  Pardubickém kraji v  loňském školním roce vysbíraly celkem více než 37 tun vysloužilých elektrozařízení“, sdělil Václav Kroutil a dodal „velmi mě těší fakt, že se náš kraj může pochlubit favority této soutěže, konkrétně se

jedná o základní školu Dašice a základní školu Červená Voda, které se opakovaně umísťují na prvních pozicích v  rámci celorepublikového hodnocení. Ve školním  roce 2010/2011 sebrali žáci škol zapojených do tohoto projektu přes 206 tun elektrozařízení.“ Na jaře 2011 se možnosti zpětného odběru vysloužilých elektrospotřebičů rozšířily o další. Dobrovolné hasičské sbory tehdy dostaly možnost zapojit se do projektu Recyklujte s ha-

siči. „Tato akce přináší výhody pro obě strany. Lidé již nemusí přemýšlet, kam odevzdat vysloužilce. Sbory dobrovolných hasičů pořádají tzv. Železné neděle a od ELEKTROWINu pak získají za každý vysbíraný kus finanční odměnu,“ vysvětluje systém fungování projektu Roman Tvrzník. V  Pardubickém kraji jsou prozatím zapojeny 24 dobrovolné hasičské sbory. Je nepochybné, že podpora zpětného odběru vyslouži-

lých elektrospotřebičů přináší v  Pardubickém kraji své výsledky. „Je však důležité neusnout na vavřínech a v edukaci obyvatel i nadále pokračovat,“ uzavírá Roman Tvrzník. ELEKTROWIN, a.s., je největším kolektivním systémem zaměřeným na zpětný odběr vysloužilých elektrospotřebičů v  České republice. Od svého založení v  roce 2005 již zrecykloval více než 120  000 tun vyřazených elektrospotřebičů. Společnost zajišťu-

je sběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení a  elektroodpadu. Zaměřuje se na chladící zařízení, velké a malé elektrospotřebiče, elektrické a elektronické nástroje. Společnost je nezisková, jejími akcionáři jsou přední výrobci velkých a malých domácích spotřebičů. Sběrnou síť tvoří téměř 1 000 sběrných míst v   800  městech a obcích, 2 600 provozoven posledních prodejců a  mobilní svozy ve více než 4 000 obcích.

Lidé v Novém Městě budou moci lépe a pohodlněji třídit odpad

Lidé v Bydžově třídí s čárovými kódy, mají slevy na odvoz odpadu

Možnost lepšího a efektivnějšího třídění odpadu budou mít od začátku příštího roku obyvatelé Nového Města nad Metují. Do bílých nádob budou moci nově třídit bílé sklo a do oranžových 360litrových kontejnerů nápojové kartony. Na sběrných místech pak budou mít i nadále k dispozici nádoby, které jim umožní třídění papíru, plastů a barevného skla. Na sedmi stáních budou moci nadále odkládat do červených kontejnerů použité elektrozařízení.

Čím lépe lidé v Novém Bydžově na Královéhradecku třídí papír, plasty a nápojové kartóny, tím méně pak platí za svoz směsného odpadu. Slouží jim k tomu od letošního dubna nový systém sběru odpadu do pytlů s  čárovými kódy. Díky němu se například množství vytříděného papíru ve městě zvýšilo téměř o sto procent. Nový Bydžov zavedl nový systém sběru odpadů ve spolupráci se společností EKO-KOM, a.s., která v České republice zaštiťuje systém zpětného odběru a využití odpadových obalů.

Na vylepšení systému odpadového hospodářství město spolupracovalo se společností EKO-KOM, a.s., která v České republice zaštiťuje systém zpětného odběru a využití odpadových obalů a městu zapůjčila 42 nádoby na sběr bílého skla, šest nádob na sběr barevného skla, šest nádob na sběr papíru a tři nádoby pro sběr plastů. „Podpora rozšíření odděleného sběru a svozu bílého skla patřila k  prioritám krajského projektu na třídění a recyklaci odpadu. Oddělené třídění barevného a bílého skla zavedla nově například Dobruška, Kostelec nad Orlicí či Hradec Králové.“ řekl Tomáš Pešek, regionální manažer firmy EKO-KOM, a.s. Sklo se vhazuje do zeleného nebo bílého kontejneru – barevné do zeleného, čiré do bílého. Do těchto nádob naopak nepatří keramika a porcelán, dále autoskla, zrcadla, drátované sklo či zlacená a pokovená skla. Vratné zálohované sklo se pak má vracet zpět do obchodů. Informace k projektu společnosti EKO-KOM, a.s.,

který je realizován ve spolupráci s Královéhradeckým krajem, je možné najít na internetových stránkách www.cistykraj.cz. Se správným tříděním odpadu může pomoci web www.jaktridit.cz.

„Obyvatelé města se mohou dobrovolně zaregistrovat a obdrží pak čárový kód, kterým označují pytle s  vytříděným sběrem. Systém jsme zavedli od letošního dubna a osvědčil se. Obyvatele motivuje a množství vytříděného odpadu se razantně zvýšilo. Do systému třídění pomocí čárových kódů se zapojilo již na 850 domácností a sebráno bylo více než 16 500 pytlů s  vytříděným odpadem,“ řekla Milena Žáková, vedoucí oddělení životního prostředí v Novém Bydžově.

Ve městě se ve srovnání s prvním čtvrtletím loňského roku podařilo vytřídit téměř o sto procent více papíru, o 66 procent více plastů a o 85 procent více nápojových kartónů. Lidé dostávají na svoz směsného odpadu slevu 40 haléřů za vytříděné kilo papíru a 1,50 korun za kilo plastu a nápojových kartónů. Již 54 plátci dosáhli na slevu vyšší než 100 korun. Odhadem zhruba 90 procent svezených pytlů s odpadem je zapojeno do sběru s  čárovými kódy. Nový Bydžov chce pro rok 2012 zachovat sazby za slevu, systém

také vyhodnotí a věcnými cenami odmění domácnosti, které nejlépe třídily. „Čárový kód obsahuje informace o tom, jaký odpad pytel obsahuje. Identifikuje také poplatníka, který potom dostává za každé vytříděné kilo příslušnou slevu. Obyvatelé pouze na pytle s vytříděným odpadem svůj čárový kód nalepí a ve svozový den ho přistaví k popelnici. Systém je efektivní, jednoduchý a pro obyvatele motivující,“ doplnil Tomáš Pešek, regionální manažer společnosti EKO-KOM, a.s. Informace k projektu společnosti EKO-KOM, a.s., který je realizován ve spolupráci s Královéhradeckým krajem, je možné najít na internetových stránkách www. cistykraj.cz. Se správným tříděním odpadu může pomoci web www.jaktridit.cz. Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s.

LIBERECKÝ KRAJ - PREZENTACE

EN č. 1 / 2012

9

Díky častějším kontrolám jezdí méně přetížených nákladních vozidel Vážení nákladních vozidel je důležitou činností, jejímž cílem je především zmírnit poškozování komunikací a zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Z loňských statistik vyplývá, že se procento přetěžovaných nákladních vozidel s nárůstem počtu prováděných kontrol výrazně snížilo. Kontrolní vážení zahrnuje kontrolu největší povolené hmotnosti silničního vozidla, kontrolu největší povolené hmotnosti na nápravu a skupiny náprav a kontrolu největších povolených rozměrů vozidel a jízdních souprav. Tyto kontroly probíhají při silničních kontrolách prováděných Policií ČR nebo celními úřady. Na  silnicích Libereckého kraje se tyto kontroly provádí od 2. poloviny roku 2002. Váží se na silnicích s potencionál-

ně největším výskytem vozidel, která překračují hmotnostní limity. V případě přetížení vozidla porušuje dopravce zákon o pozemních komunikacích, což je řešeno na místě blokovou pokutou nebo jsou protokoly se závadami předávány příslušným správním úřadům, kterými jsou kraje. V roce 2011 bylo na území Libereckého kraje zváženo celkem 141 vozidel, u 40 z  nich byla zjištěna závada. Li-

berecký kraj udělil v  loňském roce ve správním řízení sankce za překročení hmotnostních limitů ve výši přesahující 200 000 Kč. V roce 2003 byly v rámci příspěvkové organizace ministerstva dopravy Centrum služeb pro silniční dopravu (CSPSD) vytvořeny tzv. mobilní jednotky pověřené vážením silničních vozidel. Od dubna 2004 funguje takováto mobilní jednotka i v Libereckém kraji. Problémem Libereckého kraje je nedostatek vhodných míst pro kontroly nákladních vozidel a z toho vyplývající stále nízký počet zkontrolovaných vozidel. V roce 2011 se nicméně podařilo dokončit rekonstrukci dalšího

kontrolního místa na silnici I/35 v Bílém Kostele. dopravci nedodržují bezpečnostní přestávky, zaplatili miliony na pokutách Odbor dopravy Libereckého kraje, oddělení silniční dopravy, při provádění státního odborného dozoru v  nákladní a osobní silniční dopravě provedl v  roce 2011 celkem 189 dohlídek. Z  tohoto bylo 66 silničních kontrol a 123 kontroly u dopravců v  provozovně. „V  rámci státního odborného dozoru jsme ze zákona povinni provádět kontro-

ly dodržování bezpečnostních přestávek, denních dob řízení, denních dob odpočinku řidičů a dalších povinností vyplývajících ze zákona o silniční dopravě. Při kontrolách jsme zjistili téměř 300 porušení a uložili dopravcům pokuty ve výši 5 mil. Kč. To je oproti roku 2010 nárůst, což je ale způsobeno tím, že jsme v loňském roce sankce výrazně zpřísnili, a to zejména u dopravců, u kterých se například nedodržování bezpečnostních přestávek řidičů opakuje. Tímto chováním totiž výrazně ohrožují bezpečnost na silnicích,“ sdělil Martin Sepp, náměstek hejtmana Libereckého kraje pro dopravu. (jd)

Zaváté silnice v Libereckém kraji uklízí speciální fréza Zaváté silnice v Libereckém kraji od nového roku uklízí speciální fréza. Speciální dvoustupňovou sněhovou frézu za 10,7 milionu korun si pořídila Krajská správa silnic v Libereckém kraji. Využije ji hlavně v horských oblastech. „Toto vozidlo je svým výkonem a dalšími parametry předurčeno hlavně k

nasazení v náročných klimatických podmínkách, převážně ve vyšších

polohách našeho kraje,“ řekl náměstek hejtmana Libereckého kraje pro dopravu Martin Sepp (ČSSD). Stroj mohou využít v zimě i jako sypač nebo pluh. „S ohledem na krátký čas pro výměnu většiny nástaveb, mezi deseti a šedesáti minutami a jejich možné kombinace lze vozidlo využívat pro různé pracovní činnosti dokonce i v rámci jednoho dne, což zefektivní jeho provoz,“ nastínil náměstek hejtmana. Frézu lze přitom využít i v jiných ročních obdobích, než je zima. „Vozidlo je konfigurováno tak, aby mohlo být nasazováno celoročně,“ dodal Sepp. V létě může sekat trávu, ale i křoviny, nechybí třeba ani fréza na pařezy.

(jd)

Náměstek hejtmana Martin Sepp předal klíčky od vozu řidiči sněžné frézy.

Děti z domova ve Frýdlantu se přestěhovaly do moderních domků Liberecký kraj buduje ve Frýdlantu dětský domov jednadvacátého století. A co si pod tím představit? V první etapě byly postaveny dva moderní rodinné domy. „V každém z nich bude žít jen jedna rodina, to je 8 dětí se dvěma tetami, případně s tetou a strejdou. Za těchto podmínek bude probíhat život se zapojením všech členů stejně jako v běžné rodině,“ vysvětluje ředitel dětského domova Tomáš Kahan. Slavnostního otevření domků se za Liberecký kraj zúčastnili náměstek hejtmana pro školství Radek Cikl, náměstek hejtmana pro dopravu Martin Sepp a radní pro ekonomiku Zdeněk Bursa. Ten uvedl, že celkové náklady na výstavbu dvou energeticky úsporných rodinných domů včetně pozemků a projektu byly cca 21,7 milionu Kč. V bytech je maximálně 8 dětí, sourozenci jsou umísťováni společně, mají dva stálé pedagogy, kteří se pravidelně střídají ve službách. Děti se zapojují do běžných domácích povinností, jednou měsíčně si o víkendu samy vaří, přičemž se při nákupu potravin musí vejít do předem stanoveného rozpočtu. Hlavním konceptem domova je život v rodinných skupinách, který se blíží

běžnému rodinnému životu, jak jen to je možné. Život ve stávajících prostorách domova má mnohá omezení, která se snaží Liberecký kraj napravit. Omezením je například sociální vyloučení, protože domov je na okraji města, žije tam všech 32 dětí pohromadě. Problémem je ale hlavně velmi špatný technický stav budov. Opravit stávající domov nestačí „Od roku 2008 se Liberecký kraj snažil tuto situaci řešit, v roce 2009 nakoupil od města Frýdlant dva pozemky v Havlíčkově a Řasnické ulici, byl zpracován projekt na 2 rodinné domy, které byly v těchto dnech dokončeny. V dalších letech by měla proběhnout další etapa, tou je celková rekonstrukce budovy statku, demolice staticky narušené budovy na Větrově a parkové úpravy okolí. Náklady na celkovou rekonstrukci a dostavbu by se měly pohybovat okolo 40 milionů korun. Celou akci financuje ze svého rozpočtu Liberecký kraj,“ řekl Zdeněk Bursa, radní pro ekonomiku a investice. Hlavní myšlenkou projektu modernizace a dostavby dětského domova je posílení spolupráce s rodiči a mnohem větší přiblížení reálného života dětem. Projekt je postaven na konceptu nezávislých domků, které jsou umístěny na dvou parcelách v běžné zástavbě města Frýdlant, život v těchto domcích by měl co nejvíce odpovídat reálnému životu běžných rodin. Domy jsou situovány v lokalitě běžné zástavby, které donutí obyvatele dětského domova se sžít se svým okolím, řešit normální sousedské vztahy a vazby. Díky malému počtu dětí v jednom místě se předpokládá, že si děti budou hledat kamarády i mezi vrstevníky z okolí. I to povede k větší integraci a socializaci.

Slavnostní pásku spolu s dětmi stříhali (zleva) ředitel domova Tomáš Kahan a členové rady Libereckého kraje Radek Cikl, Zdeněk Bursa a Martin Sepp. zdroj: archiv LK Nové domky přinesou úspory „Projekt modernizace dětského domova také velmi výrazně uleví Libereckému kraji jako zřizovateli po finanční stránce, protože současný technický stav několika domů má velké provozní náklady, čisté ztráty na energiích tvoří ročně až 300 000 Kč. Současný stav objektu limituje také styl práce s dětmi, zejména po stránce dostatečné intimity, psychické hygieny a podobně. Věřím, že tento projekt přispěje k co nejspokojenějšímu životu dětí,“ dodal Zdeněk Bursa. (jd)

Robert Dušek: Polovina potravin v Evropě skončí v odpadu V rámci jednání Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu proběhla diskuse ohledně problematiky plýtvání potravin v Evropské unii. Podle odhadů se každý rok v Evropě vyhodí do odpadu až 50 % zdravých a poživatelných potravin. To se děje v situaci, kdy v samotné EU žije 79 milionů osob pod hranicí chudoby a z nich 16 milionů dostalo prostřednictvím dobročinných organizací potravinovou pomoc. Na základě těchto znepokojivých skutečností byla vyzvána Evropská komise, aby vypracovala konkrétní opatření pro omezení plýtvání potravinami do roku 2025. Součástí návrhu je, aby

byl rok 2013 prohlášen Evropským rokem boje proti plýtvání potravin. „Zveřejněné údaje o plýtvání potravin v Evropské unii a ve světě jsou krajně znepokojivé a je vskutku nezbytné,

aby Evropská komise v součinnosti s národními státy vypracovala ucelený program, jak tomu zamezit. To by se mělo promítnout i do společné zemědělské politiky. Místo komplikovaných návrhů na ozelenění by stálo za zvážení, právě do této politiky také zapracovat konkrétní opatření směřující k zamezení plýtvání potravinami,“ řekl Robert Dušek (ČSSD), europoslanec a člen Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.

Pro informaci, ve světě žije 925 milionů osob ohrožených podvýživou. Podle dalších údajů se od roku 1974 plýtvání s potravinami ve světě zvýšilo o 50 %. Pokud jde o vyspělé země, k plýtvání dochází především v  konečných fázích řetězce, tzn. během distribuce a spotřeby, zatímco v  rozvojových zemích k němu dochází v počátečních fázích řetězce, a to z důvodu nedostatku technologií umožňujících bezpečné skladování.

10

NUTS II SEVEROVÝCHOD

EN č. 1 / 2012

KRÁTCE • Záchranáři Královéhradeckého kraje mají nové středisko v Trutnově. Na objekt, díky kterému se zlepší dostupnost zdravotní péče v  regionu, přispěla Evropská unie prostřednictvím programu Česko-polská spolupráce. „Na výstavbu střediska v Trutnově se podařilo získat zhruba 19 milionů korun z EU. Další finance šly na zlepšení technického vybavení polských zdravotníků, zejména na nákup dvou nových sanitek,“  řekl hejtman kraje Lubomír Franc. • Více než 35 milionů korun získají z  Evropské unie a státního rozpočtu pardubické základní školy. Z programu Peníze školám tak budou pořízeny nové počítače a další vybavení. Podpořeno bude i vzdělávání pedagogů a zatraktivňovat se bude výuka. Do projektu se přihlásilo všech 17 škol zřizovaných městem. Většina už obdržela dotaci a zahájila projekt. • Na začátku února proběhne v  budově Krajského úřadu Libereckého kraje seminář na téma „Aktuální možnost podpory OPPI – program Nemovitosti“. Seminář si klade za cíl seznámit účastníky s  aktuální výzvou v  tomto programu. Výzva je určena především na projekty podnikatelských zón, rekonstrukce staveb nebo na výstavbu nájemních objektů v oblasti zpracovatelského průmyslu.

Výzvy budou pokračovat. Šanci budou mít i podniky Zatímco v některých celostátních operačních programech, včetně OP Podnikání a inovace, budou mít ještě co dělat, aby vůbec stihli vyčerpat vyčleněné finanční prostředky, v  Regionálním operačním programu Severovýchod mají téměř hotovo. Vedení programu se ovšem průběžně snaží o převod financí z některých národních programů do jednotlivých oblastí ROP Severovýchod. A to se daří. I proto se letos chystají další výzvy, které se nepřímo dotknou i podnikatelů v příslušných krajích. ROP Severovýchod je jediným regionálním operačním programem, který má prioritní osu přímo zaměřenou na podporu podnikání a podnikatelských aktivit. V  tomto případě je to prioritní osa 4 Rozvoj podnikatelského prostředí. Z fondů Evropské unie na ni bylo původně vyčleněno 26,3 milionu eur. Tato částka se ale podstatně navýší díky financím převedeným z OP Technická pomoc. Dalších 3,9 milionu eur půjde na školské projekty, které jsou také součástí prioritní osy 4.  „Díky dotacím se zlepší fyzické podmínky pro výuku a získání praktických dovedností absolventů škol v  souvislosti s jejich uplatněním na trhu práce,“ uvedl Zdeněk Semorád, ředitel Úřadu Regionální rady. Přímá podpora podnikatelů v rámci této prioritní osy probíhá ovšem spíše skrze projekty regenerace brownfields, propojování průmyslových zón a dopravní infrastruktury nebo skrze projekty zaměřené na získávání praktických znalostí a dovedností. Tisková mluvčí RR Severovýchod Eva Jouklová upozorňuje, že podpora podnikatelů probíhá i v dalších oblastech pod-

pory: „Podnikatelské subjekty mohou v rámci svých projektů zlepšovat dopravní obslužnost v regionu nebo přispívat k rozvoji cestovního ruchu, a to jak rozvojem základní či doprovodné infrastruktury, tak např. i výstavbou cyklostezek.“

varu v Chrudimi. Objekt se v minulých letech změnil na školící centrum a lůžkové a sociální centrum pro seniory. Dotace činila v  tomto případě 57 milionů korun. Místo pro své podnikání si s  pomocí Evropské unie zrekonstruovala také interiérová firma v Liberci. Jen kousek od krajského úřadu vzniklo nové obchodněadministrativní centrum s dotací 54 milionů korun. DO BŘEZNA ČTYŘI VÝZVY

Evy Jouklové lze však už nyní pozorovat, že podnikatelské projekty přinášejí regionu jednoznačné výsledky. „Mimo jiné jsou to například nová pracovní místa, nově vytvořená nebo zrekonstruovaná lůžka, vytvořené cyklostezky, nová vozidla pro veřejnou dopravu atd,“ dodala Eva Jouklová. Přestože původní peníze v  programu už jsou prakticky rozděleny, i letos se dočkáme dalších výzev. Umožní to Evropskou unií schválené navýšení finančních prostředků, které má program k dispozici. Jen do začátku března mají být odstartovány čtyři výzvy. Dvě se věnují dopravní

infrastruktuře a firmy se na nich budou moci podílet především jako dodavatelé na silničních projektech, které zpravidla podávají jednotlivé kraje. Na konci února by pak měla být vyhlášená již zmíněná výzva v  rámci prioritní osy 4. Jejím cílem je podpořit projekty, které umožní spolupráci firem se středními školami a učilišti. Výzva navazuje na dvě předchozí, ze kterých vzešlo 19 projektů. Jedním z cílů výzvy je najít projekty, které pomohou absolventům nalézt uplatnění na trhu práce. Firmy se tak mohou podílet na přípravě svých budoucích zaměstnanců. Filip Appl

CENTRA ZA DESÍTKY MILIONŮ

Jak evropské peníze ovlivňují podnikatelskou sféru v  regionu lze posoudit až s určitým odstupem po realizaci projektu. Podle

Konkrétních podpořených projektů menších a středních firem najdeme v  regionu desítky. Nejčastěji jde o rekonstrukce starých objektů za účelem podnikání. Výjimkou nejsou sportovní, vzdělávací, obchodní a administrativní centra. Mezi nejnákladnější projekty patří rekonstrukce hotelu v Jablonci nad Nisou. Rekonstrukce stavby, která je zároveň kulturní památkou a brownfieldem, byla dokončena zhruba v polovině loňského roku a stála přes 103 miliony korun. Soukromý investor přeměnil hotel na multifunkční podnikatelskou nemovitost. Pro tento záměr získal dotaci z ROP SV ve výši 61,8 milionu korun. Dalším nákladným projektem, který už proběhl, byla rekonstrukce pivo-

Hotel Praha v Jablonci nad Nisou byl známou, ale dlouho chátrající kulturní památkou. Díky dotaci je z něj nyní multifunkční podnikatelské centrum. zdroj: www.hotel-praha-jablonec.cz

NUTS II JIHOVÝCHOD KRÁTCE • V Brně – Bohunicích vzniká nové sídlo jihomoravské zdravotnické záchranné služby. Akce za 172,5 milionu korun je součástí širšího krajského projektu, který je 54 miliony financován z  IOP. Nový objekt záchranky bude sloužit více než stovce řidičů a záchranářů. Součástí bude operační středisko a vzniknout má i konferenční sál pro školení až 80 lidí. Dostavěno by mělo být v říjnu tohoto roku. • V  loni se stavěly cyklostezky. Svazku obcí kolem projektu „Cyklostezka Jihlava - Třebíč – Raabs“ se podařilo vybudovat 18 kilometrů cyklostezek za 50 milionů korun mezi Jihlavou a Rakouskem. Budování cyklostezky do Rakouska bylo zahájeno už před dvěma lety. V první etapě bylo vybudováno deset úseků měřících dohromady 16 kilometrů. Další desítka úseků byla přestavěna v tomto roce. S  financováním těchto projektů pravidelně pomáhá EU. • Zástupci Jihomoravského a Jihočeského kraje se sešli v Jihlavě s  představiteli Kraje Vysočina a se zástupci ministerstva pro místní rozvoj. Společně řešili budoucí vývoj evropské (předvším česko-rakouské) přeshraniční spolupráce. „Naším cílem je, aby tato spolupráce byla i v  nadcházejícím programovacím období úspěšná a podporovala rozvoj na obou stranách hranice,“  uvedl radní Kraje Vysočina Martin Hyský.

Význam dotací pro podnikatele? Finance, důvěryhodnost a pracovní místa Regionální operační program nemá prioritní osu, která by se věnovala přímo podpoře podnikatelů. Přesto i prostřednictvím tohoto programu mohou podnikatelé každoročně čerpat peníze ze strukturálních fondů Evropské unie. Pomoc EU je přitom zásadní především u těch projektů, které jsou příliš nákladné na to, aby se do nich podnikatelé mohli pustit sami. A i v případě tohoto programu platí, že nejčastějšími žadateli jsou především živnostníci a malé a střední podniky. Martina Močubová z  oddělení komunikace Úřadu Regionální rady ROP JV potvrzuje, že je tento program určen primárně pro menší podnikatele. Podpora probíhá de facto ve všech prioritních osách. Ty se sice nevěnují podnikatelům přímo, ale umožňují, aby si i oni podávali žádosti o dotace na projekty, které odpovídají tématu konkrétní výzvy. Nejvíce projektů soukromých firem najdeme v  prioritní ose Cestovní ruch. Příjemci mohou získat dotace například na modernizace ubytovacích zařízení, rekonstrukce a obnovy kulturních památek, výstavby či modernizace kongresových a konferenčních center, lázeňské infrastruktury či sportovišť. Další prioritní osy podporují podnikatele spíše nepřímo. „V  prioritní ose Dostupnost dopravy mohly o dotaci z Regionálního operačního programu Jihovýchod žádat právnické osoby s účastí samosprávy,“ uvedla Močubová. Projekty měst či krajů totiž zpravidla vyžadují dodavatele, kterým mohou být právě firmy z regionu. Zakázka pro takovou firmu znamená zisk a zisk

znamená rozvoj a posilování konkurenceschopnosti. Pokud bychom ale hledali v rámci ROP Jihovýchod projekty přímo zaměřené na rozvoj podnikání, třeba podnikatelské inkubátory, hledali bychom marně. Tento regionální operační program není určen pro takový typ podpory a tyto projekty proto musí hledat finanční pomoc u celostátních programů, které jsou pro podporu podnikání určeny (například OPPI). NEJČASTĚJI HOTELY A SLUŽBY PRO TURISTY A co příklady konkrétních projektů? Realizována jich byla už celá řada. Nejčastěji jde o projekty v  oblasti cestovního ruchu: hotely, ubytovny, penziony, doplňkové služby či turistická centra. Příkladem může být například hotel EA Joseph 1699 v Třebíči, hotel Artaban v Žirovnici, penzion Rytířsko v  Jamném, hotel Kraví Hora v Bořeticích nebo penzion Kaplanka ve Znojmě. Podnikatelé, kteří tyto projekty realizovali, se shodují: Bez podpory Evropské unie by záměry nebylo

Mezi nejčastější podnikatelské projekty podané do ROP Jihovýchod patří nové hotely a penziony. Takovým příkladem je i hotel Kraví Hora Bořetice. zdroj: ROP JV možné zrealizovat vůbec nebo jen s  velkými obtížemi. A nejde jen o peníze. Získání dotace znamená také zvýšení důvěryhodnosti celého projektu i jeho realizátora. „Bez podpory bychom nedokázali rozšíření penzionu provést. Vzhledem k získání dotace se k nám vstřícně chovala banka i město Znojmo,“ přiznává majitel penzionu Kaplanka Jan Blažíček. Nebylo to ovšem zadarmo. Žadatelé museli splnit řadu podmínek včetně povinného spolufinancování, podrobného a přesného popsání celého projektu či následné publicity. „Podmínky pro získání dotace byly velmi tvrdé a trochu nás i nasměrovaly tam, kde dnes jsme. Mám na mysli třeba začlenění do hotelového řetězce Euro-

agentur nebo spolupráci s městem,“ popsal své zkušenosti Josef Pošvař, majitel hotelu EA Joseph 1699. DALŠÍ VÝZVY SE CHYSTAJÍ Další projekty pak cílí především na rozšíření služeb pro turisty, zábavu a kulturní vyžití. V  loňském roce například odstartoval projekt rozvoje poloostrova u Novomlýnských nádrží u Pasohlávek pro lázeňské a wellness využití, kde byla zahájena výstavba vodního světa. Následovat bude kompletní infrastruktura pro další investory. Více než miliardový projekt realizuje firma ŽS Real. Ta má v plánu vytvořit díky aquaparku 81 nové pracovní místo. A ani tím podpora podnikatelů na území ROP

JV nekončí. Firmy mohou žádat o dotace ze státních programů, jako je například OPPI nebo OP VaVpI. Například v  Jihomoravském kraji se rychle zvyšuje počet výzkumných center či podnikatelských inkubátorů. Ačkoliv patří ROP Jihovýchod k nejlépe čerpajícím programům v zemi a většina finančních prostředků už byla rozdělena, podle Močubové lze i letos čekat výzvy, které přispějí k podpoře podnikání na území regionu. „V letošním roce jsou plánovány výzvy na další podporu v oblasti cestovního ruchu v rozsahu kolem 400 milionů korun, ve kterých mohou podnikatelé žádat o dotace,“ doplnila Močubová. Filip Appl

PREZENTACE

EN č. 1 / 2012

11

Skicentrum Deštné v Orlických horách DEŠTNÉ je známo především jako největší středisko zimních sportů v  Orlických horách. Lyžařům nabízí na jeden skipas 6 sjezdových tratí, které jsou všech různých obtížností. O dostatečnou sněhovou pokrývku se stará výkonný zasněžovací systém. Ve dvou vzájemně propojených areálech naleznete celkem 7 lyžařských vleků a sedačkovou lanovou dráhu.

Typickými rysy Deštného jsou krásná příroda, pohodová atmosféra. Potěší vás zde také kvalitní nabídka služeb a rozmanité možnosti ubytování a stravování.

ternativa pro zkušené lyžaře a snowboardisty. Velmi oblíbené je také večerní lyžování na sedačkové lanovce, které je v  sezóně v  provozu každý den od 18 do 21 h. Osvětlená Sportovní (červená) a Turistická (modrá) sjezdovka o celkové délce 2 100 m tvoří jedno z  nejatraktivnějších večerních lyžování v  České republice. V letošní sezóně bude možné na jednu permanentku nově využít sjezdovku č. 6 - Zákoutí. Jedná se o velmi kvalitní svah s  obtížnosti mezi černou a červenou o délce 550 m.

Zajímavosti z ceníku: • děti do 5 let v doprovodu dospělé osoby zdarma • slevy pro seniory od 60 let • 2 hodinová a 4 hodinová jízdenka platí od času zakoupení • bodové jízdenky • lyžařské výcviky od 245 Kč / den!

Ideální podmínky pro rodiny s  dětmi nabízí menší areál Marta II. Auto zde zdarma zaparkujete přímo pod svahem. Širokou sjezdovku lemuje dětská zábavná dráha se sněhovými boulemi a hračkami. Zdejší lyžařská škola se může pochlubit osvědčením APUL, dětským Yettiho hřištěm, dvěma provazovými vleky, pojízdným pásem SUNKID, dětským kolotočem a iglu stanem. Součástí areálu je také půjčovna a servis veškerého vybavení. Větší areál Marta I s  černou „Závodní“, červenou „Sportovní“ , modrou „Turistickou“ sjezdovkou a Gravity parkem je al-

BĚŽKY Rozvíjející se zimní středisko objevuje také čím dál více běžkařů. Přímo v  Deštném jsou k  dispozici sportovní okruhy o délkách 3 – 5 km, které se upravují jak pro klasiku, tak pro skate. V  obci naleznete také dva nástupy na hřebenové trasy. Nejoblíbenější trasou vedoucí přes největší horu Orlických hor je 22 km dlouhá trasa: Deštné – Bunkrovka – Masarykova chata – Velká Deštná – Luisino údolí – Studený vrch – Deštné. Běžecké stopy jsou pravidelně strojově upravovány a jsou propojeny s  ostatními středisky Orlických hor. Vzájemně propojeno je celkem 120 km pravidelně upravovaných běžeckých tras. Ostatní vyžití Pokud nejste příznivci sjezdového či běžeckého lyžování, nezoufejte. V Deštném je i jiné

vyžití. Jsou zde perfektní svahy na pekáčování a sáňkování. Gurmáni mohou navštívit hned několik stylových restaurací. Milovníci koní turistickou jízdárnu. Kulturní zážitek vám připraví pravidelné divadelní večery nebo návštěva zdejšího muzea zimních sportů, turistiky a řemesel. Dále je k  dispozici bowling ve srubu Karolína. Především mladší generace uvítá pravidelné disco party. Ostatní vybavenost: Infocentrum, bankomat, bowling, disco, menší kryté bazény, Horská služba, půjčovna čtyřkolek, skibus.

Akce: Red Bull Nordix – 18. 2. 2012 O'Neill SOLDIERS 2.- 3. 3. 2012 Zimní slavnosti – RAMPUŠÁK - 17. 3. 2012

Kontakty: web areál: www.skicentrumdestne.cz, www.facebook.cz/skicentrum web infocentrum: www.destne.info tel.: Infocentrum: 492 601 601 email: [email protected], [email protected]

12

NUTS II STŘEDNÍ MORAVA

EN č. 1 / 2012

KRÁTCE • Celkem 51 podaná žádost o spolupráci mezi podnikateli z  regionu a univerzitami. Takový je prozatímní výsledek prvního ročníku projektu nazvaného Inovační vouchery Zlínského kraje, jehož cílem je rozvoj inovačního potenciálu firem prostřednictvím spolupráce s univerzitními odborníky. Zájem o finanční podporu inovačně zaměřených projektů přitom převyšuje finanční možnosti programu o zhruba 75 procent. • Tři venkovní hřiště, několik zájmových kluboven a moderně vybavená mateřská školka pro zhruba třicet dětí, tak vypadá projekt Centra volnočasových aktivit a mateřské školy v  obci Lhota na Zlínsku. Z  Regionálního operačního programu Střední Morava využili dotaci ve výši 14,3 milionu korun. • Po půlroční přestávce se v prosinci opět otevřelo veřejnosti kroměřížské kino Nadsklepí. Skončila tak generální rekonstrukce vnitřních prostor tohoto zařízení, která patřila k největším investičním akcím uplynulého roku a současně i k nejvíce diskutovaným projektům. Rekonstrukce přinesla nové řešení kinosálu a jeho přeměnu ve víceúčelový sál vhodný i pro koncerty akustické hudby.

Region vsadil na komplexní řešení „Jak je to s podporou podnikání? V roce 2011 jsme vyhlásili další výzvu z  této oblasti. Úřad zde však již uplatnil jiný přístup. Před individuálními projekty upřednostnil takzvané koncepty. Jedná se o komplexní řešení problematického území, kde mohli podnikatelé řešit své projekty spolu s veřejnou sférou či projekty předloženými do jiných operačních programů,“ uvedla Renata Škrobálková, tisková mluvčí Úřadu Regionální rady Střední Morava. Dodala, že cílem nebylo řešit pouze zchátralé budovy v regionu, ale revitalizovat celé území. Celkem bylo předloženo 49 konceptů a schváleno jich bylo jedenáct za 453 miliony korun. „Je ale třeba poznamenat, že ROP Střední Morava prioritně podporuje rozvoj měst a obcí. Podpora podnikání je pouze doplňkovou aktivitou programu. Podpoře podnikání je v ROP Střední Morava věnovaná podoblast Podpora podnikání, kde bylo v roce 2007 vyčleněno 489 milionů korun,“ řekla. První projekty v této podoblasti podpory byly schváleny už v roce 2008. Jednalo se o sedm projektů za 42 miliony korun. Mezi největší podnikatelské projekty patří například regenerace nevyužívaného seníku k rozvoji nových podnikatelských aktivit firmou Benjamín, s.r.o., kde dotace činila přes 13,6 milionu korun. Dále je to revitalizace brownfield ve Vsetíně Bobrkách pro rozvoj podnikání společnosti G.N.P., spol. s r.o., s dotací přes 9,5 milionu korun. A přes pět milionů korun úřad schválil jako dotaci firmě Intec,

s.r.o., na brownfield ve vstupní zóně Průmyslového areálu Slavičín. Do výčtu „milionových“ projektů by se vešly ještě například obnova restaurace Stará sladovna v Zábřehu za 5,7 milionu nebo Regenerace brownfield jako prostředek rozvoje podnikatele Karel Hlavica - Drobná provozovna Vlachovice, kam šlo z operačního programu přes 3,5 milionu korun. OBNOVOVAT STARÉ OBJEKTY NESTAČÍ Podpory však nesměřují jen do obnovy objektů. Podnikatelé z  Regionálního operačního programu Střední Morava jsou podporování také v aktivitách v cestovním ruchu. Právě v těchto oblastech mají úspěšné podnikatelské záměry největší přínos pro region jak z hlediska příjmů plynoucích z turistického ruchu, tak z pohledu udržení pracovních míst. Není proto divu, že v oblasti cestovního ruchu doposud získali malí a střední podnikatelé 1,6 miliardy korun. Z  projektů, které jsou již funkční, lze jmeno-

Regenerace nevyužívaného seníku k rozvoji nových podnikatelských aktivit firmou Benjamín dostala dotaci přes 13,6 milionu korun. zdroj: ROP Střední Morava vat například projekt Ski areálu Kouty s dotací 100 milionů korun, rekonstrukci zámku Nový Světlov v Bojkovicích s dotací 35 milionů nebo hotel Alexandria v Luhačovicích za 83 miliony korun. „Je evidentní, že právě podnikatelské projekty v oblasti cestovního ruchu generují největší počet nově vzniklých pracovních míst v regionu. Z projektů, které jsou schváleny Výborem Regionální rady, vyplývá, že bude vytvořeno celkem 1 164 nových pracovních míst a z  toho podnikatelé jich

plánují vytvořit 900, což je údaj ze schválených projektů,“ pokračovala Škrobálková. SPOLUPRÁCE PŘINÁŠÍ SPOKOJENOST Přínos podnikatelských projektů podle ní vidí ROP Střední Morava hlavně v dobré spolupráci veřejného a soukromého subjektu. „Takovým dobrým příkladem je pro nás území Velkých Karlovic. To je charakterizováno jako území se zvýšeným potenciálem

pro cestovní ruch a projekty veřejného i privátního sektoru se zde velmi dobře doplňují,“ řekla. Z projektů, které výrazně posunuly kvalitu života a cestovní ruch na Karlovicku jmenovala například hotel Horal firmy HP TRONIC, kam šla dotace 45,6 milionu cyklostezku Bečva Sdružení Valašsko-Horní Vsacko s dotací dokonce 107 milionů nebo úpravu venkovního koupaliště ve Velkých Karlovicích. Těm úřad přiřkl dotaci 36,7 milionu korun. Marek Turek

NUTS II MORAVSKOSLEZSKO KRÁTCE • V Ostravě proběhla 17. ledna konference Udržitelná doprava v evropských městech. Akce byla vyvrcholením mezinárodního projektu PIMMS Capital, do kterého se kromě regionálních partnerů zapojily také regiony z Anglie, Irska a Švédska, aby sdílely dobré zkušenosti se snižováním dopravní a ekologické zátěže. Mezinárodní účast měla také konference, zúčastnilo se jí přes 100 lidí.   • Opava a Ostrava chystají nové dopravní plány. Města hledala inspiraci ve švédském Stockholmu a irském Limericku. Financování mají zajistit evropské peníze z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. • Regionální rada Moravskoslezsko získala prestižní mezinárodní ocenění. Jako první v České republice dosáhla zlaté úrovně standardu Investors in People. Certifikát uděluje stejnojmenná britská společnost. Zlatá úroveň dosvědčuje výjimečnou schopnost organizace vést a rozvíjet své zaměstnance. • Moravskoslezská města soutěží o posledních 290 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Jedná se o poslední  evropské prostředky do roku 2013,  vyhrazené na modernizaci školství, volnočasových zařízení a občanskou vybavenost ve městech s 5 až 50 tisíci obyvateli. Žádosti o dotace mohou města, další veřejné a neziskové organizace předkládat do 21. února. 

Největší šance na podporu mají podnikatelé v cestovním ruchu Podnikatelé mohou evropské peníze v Moravskoslezském regionu získat hlavně na podporu cestovního ruchu. Regionální operační program podporuje vznik nových turistických atraktivit a výstavbu nebo zvýšení kvality ubytovacích zařízení pro turisty. Ukázkou toho, jak může obojí fungovat dohromady, je například areál Davidova mlýna nedaleko Kružberku. S přispěním dvou milionů korun se tady nejdříve pustili do vzniku rekreačního areálu pro návštěvníky, který dnes nabízí celoroční zážitky. V létě například lanové centrum pro dospělé i děti, v zimě zaledované rybníky na bruselní a běžkařské trasy. Poté se proměnil bývalý mlýn, který nyní slouží jako penzion s nabídkou kvalitního a stylového ubytování. „Přispěly k tomu 34 miliony korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko,“ uvedl mluvčí ROP Moravskoslezsko Michal Sobek. Dalšími významnými atraktivitami, které Regionální operační program Moravskoslezsko podpořil, jsou například DinoPark Ostrava, lyžařské areály Bílá a Řeka v Beskydech, nový golfový areál v Darkově u Karviné, který vznikl revitalizací poddolovaného území, hotel Miura v Čeladné nebo hotel Avelanche v Jeseníkách. „K desítkám projektů, které jsme již podpořili, budou nyní přibývat další zejména ve třech vybraných turistických lokalitách - na Jablunkovsku a v okolí Ostravice v Beskydech a na

Jesenicku. Na rozvoj turistiky v každé z těchto tří oblastí máme připraveno 138 milionů, přičemž projekty připravují jak samotné obce, tak místní podnikatelé,“ dodal Sobek. PODNIKATELSKÉ ZÁMĚRY I VE VZDĚLÁVÁNÍ Uvedl také, že spíše výjimkou je podnikatelský záměr v oblasti vzdělávání. Vznik novojičínského vzdělávacího centra zde ROP Moravskoslezsko podpořil přibližně třiceti miliony korun. Střední odborná škola EDUCA zde rekonstrukcí pěti bloků bývalé základní školy vytvořila moderní školící centrum. Přestavbou vzniklo moderní vzdělávací zařízení vybavené například poschoďovou multifunkční budovou pro 50 osob, novou aulou pro 150 posluchačů se špičkovou audiovizuální technikou a klimatizací, moderně řešenými, světlými učebnami i odpovídajícím sociálním zázemím. Jeden z  pavilonů je vyčleněn pro potřeby výuky studentů prezenčního i kombinovaného studia Vysoké školy podnikání.

Příkladem podpory podnikatelů v cestovním ruchu je nový areál Davidova mlýna nedaleko Kružberku. zdroj: ROP Moravskoslezsko Slavnostní otevření se konalo vloni na podzim u příležitosti dvacetiletého trvání školy a deseti let spolupráce a působení Vysoké školy podnikání v Novém Jičíně. „Vážíme si tohoto našeho detašovaného pracoviště s  desetiletou historii, a také do budoucna počítáme s  jeho dalším působením,“ uvedla přitom mimo jiného prorektorka Vysoké školy podnikání Renáta Nešporková. Jak je tato podpora efektivní a

jaké jsou její přínosy? „Podnikatelé se řídí stejnými pravidly jako kraj, města a obce nebo jiní příjemci evropských peněz. Musí tedy mimo jiné prokázat, jak je jejich projekt finančně a ekonomicky přínosný,“ uvedl Sobek. Celospolečenskými přínosy jsou pak podle Sobka v oblasti cestovního ruchu například prodloužení doby, kterou turisté zůstanou v regionu. A tím nejzřetelnějším výsledkem jsou

nová pracovní místa, která u nových atraktivit a v penzionech a hotelích vznikají. „Od roku 2007 jsme u podpořených projektů v Moravskoslezsku vytvořili přes 500 nových míst. O velké množství z nich se postarali právě podnikatelé. Podpora cestovního ruchu evropskými penězi je proto jednou z mála oblastí, jak cíleně zvýšit zaměstnanost v regionu,“ uzavřel Sobek. Marek Turek

PUBLICISTIKA

EN č. 1 / 2012

13

Projekt obnovy zámeckého návrší v Litomyšli má potíže V Litomyšli byla zahájena nejvýznamnější investiční akce v novodobé historii města - po šesti letech příprav začala revitalizace zámeckého návrší. Znamená to obnovu jedenácti historicky cenných objektů a prostranství v sousedství zámku. Město si mohlo gratulovat, když uspělo se svým projektem při žádosti o evropskou podporu, stavební akce za více než 400 milionů korun zcela pokryje dotace z Integrovaného operačního programu. Práce ale začal brzy komplikovat rozsáhlý archeologický průzkum. I když se obnova netýká přímo litomyšlského zámku, stavební zásahy se provádějí na území národní kulturní památky zapsané na seznamu UNESCO. Obnově objektů a lokalit musí předcházet archeologický průzkum. A na ten se v Litomyšli málo myslelo. Projekt revitalizace odstartoval v  létě, archeologové začali s  vykopávkami, v listopadu ale práce zastavili a město opustili. Ředitel archeologické společnosti Milan Kuchařík měl k tomu stručný komentář: „Práce archeologického průzkumu byly zastaveny, protože objednavatel dosud neuhradil všechny faktury za čtyři měsíce našich prací, v celkové výši 5 milionů 200 tisíc korun.“  Nositelem projektu je město Litomyšl. Radnice namítá, že povinnost platby za archeologické práce převedla na stavební firmu, která zvítězila ve výběrovém řízení na revitalizaci objektů. Stavební firma se k věci vyjadřo-

vat nechce, z dostupného znění smlouvy ale vyplývá, že je povinna jen dodržovat památkový zákon. Na průzkum bylo vyčleněno zhruba pět milionů korun, práce archeologů přitom Archeologický ústav Akademie věd ještě před zahájením projektu odhadl na 20 milionů.  Ústav radnici vytkl, že rozsah záchranného průzkumu podcenila. Podle zástupce ředitele ústavu Jana Maříka radnice do zadání výběrového řízení uvedla, že průzkum bude nutné dělat pouze na dvou objektech, přitom budov a prostranství je celkem jedenáct a nálezy lze očekávat vzhledem k dlouhé historii lokality u všech. „Archeologický ústav také oslovilo několik stavebních firem, které se zajímaly o výběrové řízení a zjišťovaly proto, za jakých podmínek by bylo možné provést archeologický průzkum. Vítěz výběrového řízení mezi těmito společnostmi ale nebyl,“ dodal Jan Mařík. 

zdroj: MÚ Litomyšl KDO ZA TO MŮŽE? Situace ve městě se mnoha lidem nelíbí. Opoziční zastupitelé napadají připravenost celého projektu: „Když jsme se na jednání zastupitelstva na celou věc opakovaně dotazovali, bylo nám řečeno, že je vše stoprocentně připraveno a žádné problémy se nečekají. Teď je město vystaveno hrozbě pokuty i vrácení dotace,“ kritizuje postup radnice zastupitel Lubomír Sršeň. Vedení Litomyšle ale pochybení odmítá. „Ve výběrovém řízení jsme posuzovali cenu za celkové dílo, nás nezajímá, kolik dá firma konkrétně na cihly nebo průzkum. Ostatní firmy předložily vyšší nabídku.

Všechny smlouvy a dodatky kontroloval nejen právník, ale také ministerstvo kultury a financí,“ brání postup města starosta Michal Kortyš. Podstatou sporů je otázka, zda vítězná firma podcenila objem archeologických prací, nebo zda archeologický výzkum je oprávněně prováděn ve větším rozsahu, než který stanovily podmínky výběrového řízení. „Jde o věci, které vyplynuly na povrch v průběhu času. Pro archeology je na návrší práce víc, než se původně očekávalo. My se povinností nezříkáme. Udělali jsme si i předběžné sondy na vlastní náklady. Nemohli jsme ale rozkopat nádvoří předtím, kdy nebylo jasné,

zda evropskou dotaci skutečně získáme,“ vysvětluje Kortyš. REVITALIZACE SE SNAD STIHNE VČAS Po  Novém roce došlo k  prvním dohodám. Archeologická společnost zakonzervovala sondy, aby průzkum mohl pokračovat, jakmile to počasí dovolí. Zajištění sond platí z  rozpočtu projektu stavební firma. Město se chystá během ledna vypsat výběrové řízení na průzkum v takovém rozsahu, jaký požaduje Archeologický ústav. Zatím není jasné, kdo bude další náklady platit. Zásadní pro toto rozhodnutí bude posudek, zda některé archeologické práce bu-

dou takového rozsahu, že je nebylo možné na začátku očekávat. Pak by spadaly do kolonky vícepráce a na to má projekt příslušnou rezervu. Revitalizace zámeckého návrší zahrnuje opravu sedmi historických budov a čtyř volných prostranství a navazující restaurátorské práce. Opravovat se budou první nádvoří, pivovar, konírna, jízdárna, horní nádvoří, kočárovna, stáje, park, piaristická kolej a kostel a předzámčí. Vše má být hotové do roku 2013. Vedení města věří, že termín se podaří dodržet. Komplikace s  archeologickým průzkumem ale zdržují a celý projekt ohrožují. Věra Hofmanová

Vysoké Mýto představí historii českého karosářství Ve Vysokém Mýtě se chystá stavba Muzea českého karosářství. Půjde o unikátní expozici oslavující věhlas zdejšího rodáka, prvorepublikového karosáře Josefa Sodomky. S  nápadem přišlo před lety Regionální muzeum, které spadá pod Pardubický kraj. Od počátku bylo jasné, že pro expozice budou ideální prázdné památkově chráněné budovy bývalého soudu a vězení v centru Mýta, které se však neobejdou bez zásadní rekonstrukce. Město později nechalo původní projekt upravit. Budoucí instituci chce postavit levněji, provozovat ji samo a využívat také jako kulturní dům. Stavební práce začnou v březnu. Hlavní snahou vysokomýtských radních je rozumné komplexní využití posledních prázdných historických budov s vazbou na hlavní náměstí, které jsou dnes v dezolátním stavu. Budoucí multifunkční areál má zároveň dobře reprezentovat město. Projekt vyzdvihující zdejší karosářskou tradici se pro tento účel výborně hodí. Regionální muzeum se začalo zabývat zpracováváním historie firmy Sodomka už v roce 2005. Projekt uspěl i v rámci evropských dotací z  regionálního operačního programu. Záměr pů-

vodně zamýšleného muzea byl velkorysý, počítalo se s  investicí přes 100 milionů korun. PROJEKT LEVNĚJŠÍ O 20 MILIONŮ Na podzim minulého roku ale vedení města rozhodlo, že koordinací projektu muzea českého karosářství bude pověřena Městská galerie a projekt dozná zásadních úspor. „Budovy, ve kterých má muzeum vzniknout, byly a jsou v  majetku města. Projekt je financován z roz-

počtu města a evropského dotačního titulu, není tu žádný finanční podíl Regionálního muzea,“ vysvětluje starosta Vysokého Mýta Miloslav Soušek. Původní investice se radnici zdála předražená. Protože město bude muset svou částku splácet, odhlasovali zastupitelé rekonstrukci budov v úspornější variantě. Upustilo se od náročných úprav suterénu a podkroví vězeňské budovy. „Projekt je nyní o 20 milionů levnější a výběrovým řízením a dobrým vedením stavby se dá dále zlevňovat. Dotace z ROP, prioritní osy Cestovní ruch, činí šedesát procent, čtyřicet procent nákladů musí zaplatit město,“ dodává starosta Soušek. Rozhodnutí města rozhořčilo ředitele Regionálního muzea Vysoké Mýto Jiřího Junka. „Byli jsme zcela vyřazeni ze hry. I když jsme na projektu dlouhodobě pracovali, na podobu expozice nebudeme mít žádný vliv.“ Regionální muzeum bylo původně pod přípravou vlastní

expozice muzea karosářství skutečně podepsáno a počítalo s  tím, že ji bude provozovat. Město ale dnes namítá, že je pro něj neekonomické nevyužít potenciál svých zaměstnanců, pracovníků Městské galerie. „Vystavované exponáty a automobily ale budou pocházet z  různých zdrojů, nikdo nebrání Regionálnímu muzeu se projektu účastnit,“ uzavírá starosta Soušek.

dříve k projektu ředitel Regionálního muzea Junek. Pravdou je, že Sodomkův věhlas byl mimořádný. Ve své době za ním do Vysokého Mýta jezdili šlechtici, politici i filmové hvězdy. Aero 50, Tatra 57 s  jeho kapkovitými karosériemi byly obdivovány po celém světě a porážely i modely italských a francouzských automobilových designérů. Sodomka ale v Československu nebyl před druhou světovou válkou jediný,

karosáren u nás v  tu dobu fungovalo přes tři sta a i jejich osud bude muzeum sledovat. Další historické automobily chce radnice získat od soukromých majitelů. Rekonstrukce bývalého soudu a vězení začne v  polovině března, městu v jejich nové podobě začnou objekty sloužit i jako kulturní dům s  víceúčelovým sálem a kavárnou. S  dokončením projektu se počítá v září 2013. Věra Hofmanová

PŘÍBĚH SODOMKOVY KAROSÉRIE Muzeum českého karosářství by mělo představit příběh Sodomkovy karosérie, od konstrukční kanceláře přes truhlárnu, klempírnu, lakovnu, čalounictví až po kompletaci. „Muzeum by mohlo zaujmout i zahraniční návštěvníky. Sodomka stavěl své karoserie na podvozcích řady zahraničních značek. Mezi odběratele jeho karoserií patřil svého času i britský královský dvůr,“ uvedl

zdroj: MÚ Vysoké Mýto

Bielorusko ide vlastnou cestou Ani neprešlo veľa času od protestného odchodu bieloruských politikov z  varšavského summitu Východného partnerstva a  ich krajina sa opäť stala terčom kritiky. Posledne prilákalo pozornosť vynesenie rozsudku smrti nad obvinenými zo zorganizovania aprílového atentátu v Minsku. Pri útoku v  metre zahynulo 15 ľudí, viac ako tristo bolo zranených a Bielorusi vstúpili do novej éry, kedy ich jediný politický líder viac nemôže argumentovať absolútnou bezpečnosťou v kraji-

ne. Tá je ešte stále v šoku a rany nanovo rozjatrilo vynesenie rozsudku smrti. Právo udeliť milosť využil Lukašenko od svojho prvého zvolenia v roku 1994 iba raz a ani prosby z radov európskych

politikov ho k zopakovaniu tohto aktu nevyprovokovali. VÝKRIČNÍK EURÓPY Koncom novembra sa generálny tajomník Rady Európy Thorbjorn Jagland obrátil na Minsk so žiadosťou o zrušenie najvyššieho trestu pre páchateľov aprílového útoku. Priznal, že ich čin bol „barbarský“ a dodal, že trest preto nemusí byť

rovnako neľudský. Šéf 47člennej organizácie, v  ktorej Bielorusko nefiguruje, pripomenul, že postsovietska krajina je posledným štátom vykonávajúcim popravy. Lukašenka vyzval na dočasné pozastavenie udeľovania najvyššieho trestu, ktoré by mohlo viesť k jeho úplnému zrušeniu. Na bieloruskej pôde našla výzva na  moratórium a slová o spravodlivosti, ktorú nemožno merať usmrtením, občasnú

odozvu výlučne v okrídlených prezidentských prejavoch. ZOZNAM RASTIE EÚ nenecháva podobné bieloruské excesy bez odozvy. Ešte v  novembri udelila status neželaných osôb ďalším Bielorusom, čím sa ich zoznam rozšíril na 208. Ďalej došlo  k  zamietnutiu žiadostí o víza, ako aj k zmrazeniu majetkov, ktoré

tieto osoby vlastnia na území EÚ. Ide prevažne o sudcov a advokátov, ktorých európski politici pokladajú za priamo zodpovedných za represálie páchané na bieloruskom obyvateľstve. Samotní Bielorusi vnímajú tieto sankcie citlivo a v ich krajine sa zvýšila nedôvera voči celej EÚ. Euroskeptické nálady živia štátne médiá, ktoré účelovo manipulujú verejnú mienku jednostrannými tvrdeniami. Dana Miháliková

Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Marek Turek. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 € Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 9, číslo 1, vychází 27. 1. 2012 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

14

PUBLICISTIKA

EN č. 1 / 2012

Holandský kaleidoskop krize v novém roce

Daleko od ráje

Krize, krize, krize, slovo jakoby vystřiženo z nočních můr. Nizozemci ho mohou skloňovat ve všech sedmi pádech, kdyby je měli, ale nemají; i tak je hrůzostrašné. Zem je sice daňovým rájem pro cizí firmy, ale svoje domácí obyvatele ždímá, kde se dá. Pro ukázku: Česko by mělo půjčit na záchranu EU 3,5 miliardy eur, Nizozemsko hned 14 někde se dočteme i o osmnácti miliardách eur… ty peníze si musela zem někde „vydělat“, no u cizích firem, které zde mají onen ráj, to určitě nebylo. Nizozemce letos čeká pořádné utahování opasku, snad jen pokoutním bytovým pěstovatelům marihuany se bude dařit lépe. Otevřeme-li denní tisk, obden se dozvíme, že se někde v bytě objevila pěstírna, a jestliže nemají jejich iniciátoři štěstí a nezůstali neznámí, čekají na ně výborně zařízené pokojíčky se stravou a televizí i se zábavnými kroužky… těm tedy utahování nehrozí. Pro ty, kteří investovali do příprav na elektronickou složku pacientů už 300 milionů eur také ne. Potrestáni nebudou, jenom se plány smetou ze stolu a elektronická složka nebude… Na tzv. banky s jídlem je delší čekací doba. Lidí, kteří naplňují termín „chudoba“, je čím dále tím více, i když současný premiér se nechal slyšet, že život na podpoře je často o ústa, ale ještě nevidí, že by se s tím mělo něco dělat… Zdražení postihne všechny fronty. Podívejme se na to, co bije přímo do očí: Krize zapříčinila to, že při projížďce městy vidíme skoro každý druhý dům na prodej, jejich hodnota je silně pod cenou, počítá se s tím, že hypotéka, jako jediné co se ještě mohlo odečítat od daní, už nebude takto výhodná a bytový prodej klekne. Hypotékové dluhy vzrostly ze 138 miliard eur od roku 1996 na více než 600 miliard. Manželé, pokud nepracují oba, nemohou hypotéku splácet a normální cestou se na byt či dům neušetří. Banky, když dnešní situace vypukla, ztratily miliardy; například ta naše, Fortis, i s naším „pokladem“ přišla o 2,7 miliardy eur. Proto dnes, když náhodou udělí hypotéku, velmi zvažují, byť jim tehdy stát zachránil život a stát, to jsou i žadatelé dnešních hypoték, kteří na ni bohužel v současné době nedosáhnou. CENY JDOU NAHORU Cena za elektřinu i i plyn také stoupá, jak jinak. Průměrně se za energii v  loňském roce zaplatilo 147 eur měsíčně, což vzroste o osm procent; plyn o procenta dvě. Ti, kteří umožňují „dopravu“ energie a plynu, ti navýší letos ceny o 8,9 procenta. Pro zajímavost: v dnešní době se vyplatí být fotbalistou, byť nehrajícím, jako holandský Marokánec Mounir El Hamdaoui, kdysi docela výkonný. Byl vyhlášen v roce 2009 nejlepším fotbalistou země, dnes se potýká s osobní krizí, předtím, jako správný obchodník, zařídil svojí široké rodině v Rotterdamu dobré výdělky a krize se ho nedotkla. Sice díky svému chování je vyřazen z áčka Ajaxu a nehraje ani za jeho béčko - tu ho bolí sval, tu se necítí psychicky dobře, koupit ho nikdo nechce, neboť od nových zaměstnavatelů chce ještě více a ti mu odmítají plat zvýšit. Denně totiž pobírá 5 000 eur (125 000 Kč),

a to, myslím, až do roku 2014!!! V příštím roce krize zasáhne i fotbal. Nově nastupující fotbalisté, například v PSV Eidhoven, dostanou snížené platy až o 40 - 50 procent. Průměrný plat normálního občana je 1 200 eur, stačí tak akorát na měsíční dávky hypotéky, ale dobrý je i pro nájem slušného bytu. A protože je krize, propouští se masívně a druhý plat chybí. V zemi je momentálně oficiálně 450 000 nezaměstnaných. V listopadu byly propuštěny tisíce lidí, ale protože stejný počet stáhlo svou žádost o zaměstnání, nezaměstnanost nevzrostla. Díky velkým reorganizacím se například propouští ve zdravotním sektoru; výpověď dostane 9 000 zaměstnanců včetně zdravotních sester. Protože v Nizozemsku domácí lékař za vámi v devadesáti procentech domů nepřijde, zařídili si někteří SOS službu, která k vám přijede určitě, zaplatíte ale 70 eur…pro koho je služba určena, nemusím rozsáhle rozbírat - je pro toho, kdo na to má. Zubaři dostali od letošního roku dáreček: tříleté povolení určovat si svoje ceny - nejlevnější zaplnění dírky může být za 26 eur, nejdražší za 83, korunky se mohou pohybovat od 200 do 550 za zub. PROBLÉMY HOLANDSKÝCH RODIČŮ Druhý plat bude chybět i proto, že školky a jim podobná zařízení zdraží. Už dnes se za tři dny v týdnu platí více než 900 eur… (máte-li štěstí a splňujete podmínky, dostanete od státu pomoc ve výši 400 eur. S tím je ale od Nového roku konec.) Nejedna matka si vypočítala, že například za tři děti, které musejí do mateřských školek, zaplatí do školního věku okolo 75 000 eur (měsíčně 550 eur)! Ale ani potom se neušetří, školy v Nizozemsku nejsou zadarmo, hlídaní po škole také ne. Za to, že děti mohou po škole někde přebývat, se platí 300 měsíčně, jakmile se jedná o dozor se vzdělaným dohledem, náklady rodičům vylétnou, jestli dcera chodí například do baletního kroužku, přidejte dalších 120 eur za měsíc. Kroužky, hudební výchova, to všechno je nehorázně drahé. Stát sice platí na každé školou povinné dítě cca 7 000 eur, ale školy vybírají od rodičů přídavek, jeho výška je úměrná platu rodičů, někdo platí 60 někdo 400 eur… Myslím, že český rodič si neumí ani představit ty zdejší ceny, když dítě odroste a jde dál. Jestliže se chce jen vyučit, zaplatí se školné cca 1 500 eur a za učebnice se musí přihodit dalších 500 - 600 eur, tedy skoro jako za vzdělání univerzitní

Ilustrační foto. či vysokoškolské. (Holanďané university a vysoké školy striktně rozdělují, a to i získanými tituly.) Řeknete si, ale co, však mám na dítě dětské přídavky. Dnešní generace od nuly do pěti let dostává 65 eur měsíčně, od šesti do jedenácti let máte už na svého potomka 78,80 a od 12 do 17 let 92,80 … Holandské rodiny žárlivě hledí do Německa, kde se platí za hlídání dítěte pouhých 130 eur měsíčně. Nic jim to však nepomůže a už dnes hledají jiná řešení. Cesta zpět vede k opětnému amatérismu, kdy i já jsem byla dobrovolná „hlídající matka“ v době mezi dvěma vyučováními. Od ledna to vypadá tak, že i otcové si budou muset zkrátit pracovní týden, aby nahradili znovuobjevenou existenci babiček, dědečků, sousedek, au pair… Rodiče si už dnes vytvořili internetové stránky, na kterých kují plány do budoucna; 40 procent jich plánuje zkrácení pracovní doby a jedna ze šesti počítá s tím, že by jeden rodič přestal pracovat a tím ušetřil na jeslích, mateřských školkách (používám tyto české názvy, ale od českých se náplní velmi liší k horšímu.). Matky se navzájem domlouvají a dělají rozvrhy hlídání, starší sousedka se nabízí… ale co když jedna z nich onemocní, kam s dítětem? Zaměstnavatel pozdější ústupky dělat nebude. Smutné je, že kdysi vláda rozhodla při uzákonění péče o děti, že se bude třetinou na výdajích podílet. Nic z toho není pravdou. A tak budoucnost tohoto národa se ocitne v nelehké situaci, ale možná zase dostane více lásky od svých bližních. Život je zde dost odcizen, lidé spěchají, nemají čas na kamarády, rodiče, ani neví, kdo vedle nich bydlí. Možná nyní, když se budou muset zapojit do péče o děti dětí, sousedů, kamarádů nastane zase ta lidská soudružnost. Možná se konečně vygumuje i přehnané používání ADHA (hyperaktivita s

poruchou pozornosti), neboť podle posledních výzkumů jich je v Nizozemsku diagnostikováno neuvěřitelně mnoho - 2/3 dětí!!! Podle jisté Angely Crott, promující právě v této otázce, je faktem to, že dříve děti nazývané rozpustilé, rozjívené jsou dnes zařazeny mezi superaktivní. Moderní školství jde po cestě hodných, tichých

studijních holčiček, děti na ulicích či domácích zahrádkách ve hře nevidíš, natož aby se sem tam kluci poprali. (Možná i proto, že jiné děti jiných rodičů jsou až moc „hravé“, sem tam podpalují poštovní schránku, rozbíjejí kola, když je přímo nekradou….). Země jakoby čekala na potvrzení známého výroku minulého

premiéra Balkenendeho: „Nejprve hořkost, potom sladkost“. I když se té sladkosti často národ nedočká. Například dočasná přirážka 25 halířů k benzínu (1995) od ještě minulejšího premiéra Koka se dosud nezrušila, ba naopak za Balkenendeho se vyšvihla k jedněm nejdražším daním z paliva na světe… Zuzana Goseling INZERCE

EN č. 1 / 2012

Zusammenfassung

Inanspruchnahme beschleunigt, auf Unternehmer warten 65 Milliarden Vor allem kleine und mittelständische Unternehmen erachtet die EU als Schwerpunktsektor der europäischen Wirtschaft. Dem entspricht auch die Kohäsionspolitik im Programmzeitraum 2007–2013. Unternehmer können Zuwendungen aus Strukturfonds über mehrere operationelle Programme in Anspruch nehmen. Wohl auch wegen der möglichen Inanspruchnahme europäischer Gelder steigt die Zahl der Unternehmer bei uns ungeachtet der Wirtschaftskrise ständig bedeutend an. Maximales Wachstum und Entwicklung von Firmen und möglichst wenige Pleiten – das ist eines der Ziele europäischer Kohäsionspolitik. In der Tschechischen Republik werden diese Ziele durch mehrere operationelle Programme umgesetzt, aus denen Unternehmer Gelder im Rahmen veröffentlichter Aufforderungen beantragen können. Wichtigstes landesweites Programm, das sich vor allem an kleine und mittelständische Unternehmen aus dem Bereich der verarbeitenden Industrie richtet, ist das Operationelle Programm unternehmerische Tätigkeit und Innovation. Im Rahmen dieses Programmes stehen seit Beginn des laufenden Programmzeitraums 90 Mrd. CZK bereit. Das Geld soll die Wettbewerbsfähigkeit in der Industrie erhöhen helfen und die Entwicklung der unternehmerischen Tätigkeit in der Tschechischen Republik unterstützen. Bislang wurden über 25 Mrd. CZK aus diesem operationellen Programm ausgeschöpft, weitere 65 Mrd. CZK warten noch auf die Unternehmer. Mit den Mitteln wurden bereits mehr als 6 000 Firmen unterstützt, die Inanspruchnahme beschleunigt sich weiter. Die Unterstützung unternehmerischer Tätigkeit ist auch in zahlreichen anderen landesweiten operationellen Programmen anzutreffen. Eine spezifische Fördergruppe bleiben die regionalen operationellen Programme. In den ROPs finden sich (bis auf eine Ausnahme) keine Prioritätsachsen, die primär und hauptsächlich auf Unternehmer gerichtet wären. Trotzdem können auch sie ihre Projekte anmelden. Seitens der Regierung wird zusätzlich versucht, den Unternehmern zu helfen. Für dieses Jahr sind zahlreiche Maßnahmen geplant, die unter anderem bei der Inanspruchnahme von Fördermitteln unterstützen sollen. Verringern werde sich demnach vor allem die bürokratische Belastung von Gewerbetreibenden. Filip Appl

Unternehmer essen vom europäischen Kuchen Geschick und vor allem Geduld sind Voraussetzung für den Erfolg der Unternehmen beim Kampf um Fördermittel aus EU-Fonds. Die kleinen und mittelständischen Unternehmen bemühen sich redlich. Sie müssen aber außerordentlich beharrlich, unerbittlich und fähig sein, gegen Hindernisse anzukämpfen, an denen sich andere die Zähne ausbeißen. Experten kritisieren die EU-Fonds nach wie vor wegen überflüssiger Bürokratie, dass mit einer neuen Regierung immer neue Beamte kommen, die Projekte neubewerten, ablehnen oder kürzen usw. Unternehmer können Mittel aus EU-Fonds im Rahmen mehrerer operationeller Programme in Anspruch nehmen. Das Operationelle Programm Wettbewerbsfähigkeit und Wirtschaftswachstum ist auf kleine und mittlere Unternehmen gewissermaßen zugeschnitten. Im erwähnten operationellen Programm stehen im aktuellen Programmzeitraum 2007–2013 insgesamt 772 Mio. EUR zur Verfügung. Die Kriterien orientieren sich am wirtschaftlichen Entwicklungsstand der einzelnen Gebiete. Die Förderung innovativer Aktivitäten in Unternehmen und Energiewirtschaft sowie die effektive Nutzung erneuerbarer Energiequellen sind nur einige Maßnahmen, für die Unternehmen finanzielle Mittel beantragen können. Neben dem Operationellen Programm Wettbewerbsfähigkeit und Wirtschaftswachstum gelangen Gelder auch über weitere Programme an die Adressaten. Erwähnenswert ist das gut ausgestattete Regionale operationelle Programm mit Aktivitäten z. B. im Fremdenverkehr oder das Operationelle Programm Forschung und Entwicklung. Die Slowakei hat bis heute ein Viertel des insgesamt angebotenen EU-Fondsbudgets ausgeschöpft. Das Operationelle Programm Wettbewerbsfähigkeit und Wirtschaftswachstum gehört unter den elf operationellen Programmen zu den meistgefragten. Und auch die Inanspruchnahme ist insgesamt zufriedenstellend. Aus dem Bericht der Nationalen Agentur für den Klein- und Mittelstand, die sich um die Verwaltung der Gelder aus Brüssel kümmert, geht hervor, dass die Inanspruchnahme gegenüber dem Zeitraum vor zwei Jahren um das Fünffache gestiegen ist. Alžbeta Švecová

15

Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé

Rate of drawing European funds is increasing– 65 billion still available for businesses Businesses, and particularly small and medium-sized companies, are considered by the European Union to be a cornerstone of the European economy. This is also reflected in the cohesion policy for the 2007-2013 programme period. Entrepreneurs can draw subsidies from structural funds through several operational programmes. It is perhaps the opportunity to draw European money that leads to the constant substantial increase in the number of businesses in this country, in spite of the economic crisis. Greatest possible growth and development of companies, with as few bankruptcies as possible. These are among the goals of the Union’s cohesion policy. In the Czech Republic, these objectives are being fulfilled through several operational programmes that provide funds to businesses within the announced calls for tenders. The Operational Programme “Business and Innovations”, intended particularly for small and medium-sized businesses in the area of the processing industry, is the fundamental nationwide programme in this respect. This programme, in fact, follows on from the Operational Programme “Industry and Business”, which was announced shortly after the accession of the Czech Republic to the European Union. Ninety billion crowns have been available in the OPIB since

the beginning of this programme period. This money should help increase the competitiveness of industry and contribute to the development of business in general in the Czech Republic. Over CZK 25 billion have been drawn from the OPIB to date – businesses can thus still apply for the remaining CZK 65 billion. The funds have already helped over six thousand companies. And the rate of drawing is increasing. In the opinion of the Minister of Industry and Trade, Martin Kuba, all the money should eventually be drawn. “I believe that this trend clearly shows that we have been very successful in allaying the original concerns that we would not succeed in drawing the entire amount and that businesses would not be able to use the European money,” says Minister Kuba.

Support for business can also be found in a number of other nationwide operational programmes. Nevertheless, this is no longer support focused on entrepreneurs, but rather assistance that is related to the specific topics to which the programmes are dedicated. Regional operational programmes remain a specific area of support. These programmes do not include (with one exception) any priority axes that would be aimed primarily and predominantly at entrepreneurs. Nevertheless, they, too, can submit their projects. Most business projects supported by ROPs can be found in the area of development of tourist infrastructure. Support for recovery of brownfields is also no exception. The Government is also striving to help businesses. This year it plans a number of measures that should contribute, among other things, to drawing subsidies. The primary goal is to reduce the red tape that burdens businesses. “I consider this important particularly at the present time, when we are facing the threat of reoccurrence of the economic crisis,” noted Prime Minister Petr Nečas. Filip Appl

Entrepreneurs take a bite of the Eurofund cake Skills and particularly patience – these are the prerequisites that businesses must possess if they want to successfully draw European funds. Indeed, small and medium-sized businesses strive to compete for this money. However, they must be sufficiently tenacious, stubborn and willing to fight obstacles that might prove insurmountable. Experts in drawing European funds constantly criticise the same maladies: excessive bureaucracy; new officers being introduced by every new Government to re-evaluate the projects, dismiss them, approve them, etc. Businesses may draw European funds within several operational programmes. The Operational Programme “Competitiveness and Economic Growth” is, so to speak, tailor-made precisely for small and medium-sized businesses. EUR 772 million is available within this operational programme during the current programme period, 2007-2013. The criteria were set according to the degree of economic development of the individual territorial units. Support for innovations in enterprises, support for energy production and effective use of renewable energy sources – these are just some of the measures in relation to which business entities may apply for financing. Structural funds can be used, e.g.,

for the construction of industrial parks or for the reconstruction of public lighting. While these activities fall within the competence of local governments, nevertheless, the support also indirectly reaches entrepreneurs. Along with the Operational Programme “Competitiveness and Economic Growth”, finances may also be provided to businesses through other programmes. This includes, for example, the extensive Regional Operational Programme with activities focused, among other things, on tourism, as well as the Operational Programme “Research and Development”. It is up to the skills and experience of businesses whether they will manage to draw up a project custom-made

to the set criteria. Sometimes, less means more – successful entrepreneurs therefore recommend that applicants attend several calls for tenders and strive to fit in with the requirements of several measures at once. To date Slovakia has drawn a quarter of the total allocated budget of the European funds. Within the eleven existing programmes, the mentioned Operational Programme “Competitiveness and Economic Growth” is one of those that attract extreme interest. And the drawing of funds can also be considered satisfactory. Of almost 3,500 projects submitted to date, the government has approved just under 900. Businesses have already contracted for 82 % of the projects and have managed to implement almost 42 % of the activities to date. The report of the National Agency for Small and Medium-sized Businesses, which provides for administration of the money flowing from Brussels, indicates that the rate of drawing has increased fivefold compared to two years ago. Alžbeta Švecová

RÉSUMÉ

L’utilisation des fonds s’accélère, 65 milliards de couronnes sont toujours à disposition des entreprises Les entreprises, essentiellement les petites et moyennes, sont pour l’Union européenne un secteur clé de l’économie européenne. C’est aussi ce que traduit la politique de cohésion de la période de programmation 2007 – 2013. Les entreprises ont la possibilité d’avoir recours aux subventions des fonds structurels par l’intermédiaire de plusieurs programmes opérationnels. C’est peut-être aussi grâce à cette possibilité d’utiliser des fonds européens que le nombre d’entreprises augmente toujours significativement chez nous, malgré la crise économique. La croissance et le développement des entreprises les plus importants possibles et un nombre de banqueroutes minimal. Tels sont les objectifs de la politique de cohésion de l’Union européenne. En République tchèque, ces objectifs sont atteints via plusieurs programmes opérationnels dont les entreprises peuvent utiliser les fonds dans le cadre des appels lancés. Le programme national clé qui s’adresse principalement aux petites et moyennes entreprises du secteur de l'industrie de transformation est le programme pour l’Innovation et l’esprit d’entreprise. Ce programme dispose depuis le début de la période de programmation actuelle de 90 milliards de couronnes tchèques. Ces fonds doivent contribuer à accroître la compétitivité dans le domaine de l’industrie et à développer l’entrepreneuriat sur le territoire de la République tchèque. À ce jour, plus de 25 milliards du programme ont été utilisés et 65 milliards de couronnes sont donc toujours à disposition des entreprises. Ces fonds ont déjà aidé plus de six mille entreprises. Et le recours à ces ressources s'accélère. De nombreux autres programmes opérationnels nationaux peuvent aussi être sources de soutien à l’entrepreneuriat. Les programmes opérationnels régionaux demeurent un groupe spécifique. Ces programmes (à une exception près) n’ont pas d’axes prioritaires visant principalement et fondamentalement les entreprises. Celles-ci peuvent néanmoins présenter leurs projets. Le gouvernement s’efforce lui aussi d’aider les entreprises. Il prépare toute une série de mesures pour cette année afin d’aider, entre autres, à l’utilisation des subventions. La bureaucratie affectant les travailleurs du commerce et de l’industrie doit en particulier être réduite. Filip Appl

Les entreprises ont goûté aux fonds européens L’habileté et surtout la patience sont indispensables pour réussir à utiliser les fonds européens dédiés à l’entrepreneuriat. Les petites et moyennes entreprises s’efforcent d’en faire preuve. Elles doivent cependant être suffisamment tenaces, inflexibles et capables d'affronter des obstacles sur lesquels elles pourraient se casser les dents. Les spécialistes de l’utilisation des fonds européens formulent toujours les mêmes reproches : une bureaucratie inutile, les nouveaux gouvernements étant à chaque fois synonymes de nouveaux fonctionnaires qui réévaluent les projets, les rejettent, les approuvent, etc. Les entreprises peuvent avoir recours aux fonds européens dans le cadre de plusieurs programmes opérationnels. Le programme opérationnel Compétitivité et croissance économique est pour ainsi dire fait sur mesure précisément pour les petites et moyennes entreprises. Dans le cadre de ce programme et pour la période de programmation actuelle 2007-2013, 772  millions d’euros sont disponibles. Les critères sont fixés en fonction de la maturité économique des différentes unités territoriales. Soutenir les activités innovantes dans les entreprises, soutenir le secteur énergétique et utiliser efficacement les sources d’énergie renouvelables  : voilà quelques-unes seulement des mesures dans le cadre desquelles les entreprises peuvent solliciter des fonds. Outre le programme Compétitivité et croissance économique, les entreprises ont aussi accès aux fonds par le biais d’autres programmes. Citons par exemple le riche programme opérationnel régional pour les activités touristiques par exemple, mais aussi le programme opérationnel Recherche-développement. La Slovaquie a à cette date utilisé un quart du budget total des fonds européens proposés. Le programme opérationnel Compétitivité et croissance économique compte parmi les onze programmes opérationnels suscitant le plus d’intérêt. Le recours aux fonds est lui aussi pour ainsi dire satisfaisant. Le rapport de l’Agence nationale pour les petites et moyennes entreprises (Národná agentúra pre malé a stredné podnikanie), qui s’est occupée de l’administration des fonds en provenance de Bruxelles, indique que le montant des fonds utilisés a été multiplié par cinq par rapport à la même période il y a deux ans. Alžbeta Švecová

16

INZERCE

EN č. 1 / 2012