Sletová štafeta zahájila poslední rok příprav na XIV. všesokolský slet

Listopad 2005

Číslo 2

Sletová štafeta zahájila poslední rok příprav na XIV. všesokolský slet

Sletové poselství:

Všem sokolům a sokolkám, všem lidem dobré vůle neseme poselství XIV. všesokolského sletu poselství pohybu, radosti a přátelství. Radujme se z krásy světa a přispějme každý svým dílem k lepšímu a čistšímu životu na této zemi. Mějme odvahu stát za svým přesvědčením, že jen poctivým, vzdělaným a pracovitým patří budoucnost. „Tam svět se hne, kam se síla napře !“ XIV. všesokolskému sletu – Zdar ! V pátek 23. září vyběhla z Tyršova domu všemi směry do celé naší vlasti sletová štafeta. K této události se na nádvoří Tyršova domu konala malá slavnost, na které kromě dvou ukázek sletových skladeb a vystoupení cvičenek Sokola Kr. Vinohrady v eurotýmové exhibici, byla uskutečněna tzv. miništafeta – nápad

Sokolský vzdělavatel

Sokolský vzdělavatel hlavního organizátora sletové štafety br. Zdeňka Laušmana. Na ploše nádvoří byla obrysově nakreslena mapka republiky s cílovými městy štafety, kam modelově běžely děti, se startem v nakreslené Praze. Nesly však skutečné štafetové kolíky, které

později převzaly reální nosiči štafet. Slavnostní projev a odstartování štafety provedl starosta ČOS bratr Jaroslav Bernard. V Praze z důvodu bezpečnosti nahradily první úseky tratí historické tramvaje, nesoucí nápisy s pozvánkou na slet. Pouze jeden směr již uskutečnili sokolští borci ze Sokola Libeň na loďkách, plujících po Vltavě. V. Š

Julia Fučíka), kde se obnovovala Československá obec sokolská. Byl jsem pověřen sestrou Evaldovou, která byla duší organizace, abych označil sokolskými vlaječkami cestu od hlavního vchodu Výstaviště až po levou část „Průmyslového paláce“. Vlaječky jsme dostali od bratra Zámiše, který je tiskl v domě kde bydlím. Ani to jsem dřív nevěděl ... Vlaječky byly sice malé papírové (velikosti tak 15x20 cm), ale zdobily a lavičky, plot i nástěnky a tak lemovaly cestu více jak 2.500 sokolských nadšenců, kteří přišli obnovit organizaci, která v minulosti přispěla ke zrodu české státnosti a která byla oporou budování první Československé republiky. Bylo to úchvatné, kolik lidí přicházelo v ten chladný lednový den. Hned u vchodu je vítala Kmochova hudba z Kolína, hrající svižné sokolské písně a pochody. Ve vchodu vítaly sestry v sokolských krojích příchozí právě vydanou knihou sestry Zory Dvořákové o Tyršovi a Sokole. Byl to silný zážitek a hřejivý pocit pro účastníky z celé republiky i zahraničí. Prezenční listiny nestačily. Počet podpisů překročil 2000 přítomných a přicházeli další a další - s mladistvým elánem i když mnozí měli Abrahamoviny sa sebou. (Měl jsem na starosti i případnou účast redaktorů z novin, ale u mne se přihlásil jen jeden – z deníku Svobodné Slovo. Možná, že se jednání zúčastnili i další, ale o těch jsme se nedověděli.) Levá část paláce byla plná a tribuna také. V čele seděl předseda přípravného výboru bratr Boris Uher, zástupci zahraničního Sokola v čele s bratrem ... Fialou, dále zástupci Amerického a Kanadského Sokola. Úvodní slovo bratra Uhra – velký potlesk v zaplněném sále. Tak začínala – již potřetí – obnova velké myšlenky o bratrství, o snaze po tělesném i mravním povznesení našich národů.

Patnáct let od probuzení Sokola Obnova Sokola v roce 1990 V letošním roce si znova (už po kolikáté) připomínáme, že před patnácti lety jsme začali s obnovou organizace, která ve své historii získala a vychovala statisíce lidí a tisíce osobností. Všichni si pamatovali jméno Sokol a věděli jak významný spolek to byl. Psal se 7. leden 1990 a byl jsem u toho a pomáhal při zabezpečení prvního velkého setkání na Výstavišti v Praze (dříve Park

č. 2/2005

2

Vše mi připomínalo mého otce, který byl v roce 1912 jako mladík přítomen oslavě 50 let trvání Sokola, kdy se schválila „Podstata sokolské myšlenky“. Bylo to jádro cílů (existence) sokolského spolku a program vzdělávání všech nových členů, cvičitelů a činovníků. Otec, tehdy cvičitel, později absolvoval tzv. učitelskou školu cvičitele na Rusi, kde se tyto myšlenky rozšiřovaly do ostatních slovanských zemí a států. Byl to velký ideový myšlenkový pokrok, významný pro další vývoj, který byl a dosud je základem ČOS. Sokolské myšlenky obsažené v uvedeném usnesení byly zpracovány bratry A.Očenáškem a J.Novákem a staly se jakýmsi zákonem, jakousi biblí sokolství. Vedeni sokolskými myšlenkami bylo schopno tolik členů Sokola bojovat za svobodu a Český národ jak v I. světové válce (na ruské i italské fontě), tak ve II. světové válce jako příslušníci RAF v Anglii, ale i jinde. Jaroslav Vít

3

č. 2/2005

Sokolský vzdělavatel

Sokolský vzdělavatel

Ze současné činnosti Tyršova klubu.

TANCE DOMOVA předpremiéra sletové skladby folklorních souborů v Ostravě V rámci oslav 110 let založení Tělocvičné jednoty Sokol Vítkovice se uskutečnila v sobotu 17. 9. 2005 na zimním stadionu SAREZA v Ostravě – Porubě předpremiéra sletové skladby Tance domova. Vzdělavatelský sbor ČOS rozhodl již v roce 2003, že součástí XIV. všesokolského sletu 2006 bude také vystoupení sokolských folklorních souborů a hostů z Čech, Moravy a Slezska. Hlavním cílem bylo demonstrovat originalitu hudebního a tanečního díla a životnost folklorního projevu jako významné součásti české kulturní tradice Scénář pro vystoupení na XIV. sletu napsal bratr Jan Čumpelík, který se však jeho realizace nedočkal. Po jeho náhlém úmrtí v minulém roce převzali vedení a koordinaci skladby ses. Jana Rychtová, místovzdělavatelka ČOS a bratr Miroslav Buroň. Dvoustránkovou reportáž z této události spolu s krásnými barevnými obrázky naleznou čtenáři v listopadovém čísle časopisu Sokol. Redakce

č. 2/2005

4

A.Hogenová uvedla 21. května první seminář Tyršova klubu přednáškou „Únava z demokracie – bez sokolské přímosti“ Plný text otiskl časopis Sokol v čísle 10. Zde uvádíme jen několik výňatků, jak je zachytila Z.Sekalová: Již patnáct let žijeme v demokratické společnosti, zvolili jsme si demokratickou vládu, demokratický parlament i demokratický senát. Alespoň si to všichni myslíme – a naši politici nás o tom při všech možných příležitostech ubezpečují. Ale víme, čím se taková demokracie vyznačuje, co jsou její priority nebo naopak nedostatky? Jak to vypadalo např. v antice? Řecký filozof Platón (427 až 347 př.n.l.) vytvořil pořadí nejlepších typů vlád. V tomto pomyslném žebříčku se demokracie dostala až na čtvrtou příčku, a to těsně před tyranidu. Podle Platóna se totiž v nejlepší vládě musí spojit moudrost, rozumnost, odvaha a spravedlnost. Moudrost (sofia) - to nejsou jen pojmy vyčtené z učebnic, ale je to i zkušenost získaná prostřednictvím těla a spojená s myšlením. Moudrost je vědění prvních počátků a konečných účelů, je znalostí celku. Naopak rozumnost (fronesis) je znalostí toho, co je uprostřed mezi počátkem a koncem, dotýká se jednotlivých kroků, vedoucích k cíli. Tato znalost řešení konkrétních problémů, se dá naučit. Odvaha (andreia) je především schopnost pustit se po nevyšlapaném chodníčku za svou pravdou, třeba i zcela osamoceně a „proti všem“. Spravedlnost (dikaiosyne) je hluboký prožitý cit spojený s věděním pro správnou míru. Do politiky pak může vstoupit pouze ten, kdo sám prožil kus politického života, kdo získal dostatek životních zkušeností a má i široký všeobecný rozhled. To samozřejmě předpokládá i určitý zralý věk – nemohou vládnout nezralí mladíci bez vlastních životních zkušeností. Podle Platóna by se každý měl stát nejprve vojákem (20 – 30 let věku), aby prožil tělesnou námahu a dokázal si „hrábnout“ až na dno svých sil – a to stejně muži jako ženy. V dalších letech by se měl vzdělávat v dialektice (30 – 40 let) a učit se moudrosti (40 – 50 let). Teprve ve věku okolo padesáti let má každý, kdo tímto prošel, nejlepší předpoklad stát se politikem.

5

č. 2/2005

Sokolský vzdělavatel

Sokolský vzdělavatel

Takto viděl Platón pořadí nejlepších vlád: 1. aristokracie = vláda nejlepších „aristokratů ducha“, kteří prošli celou škálou vzdělávání, jak byla uvedena výše – ti se po svém padesátém roce museli ujmout vlády, „i kdyby nechtěli“ 2. thymokracie = vláda strážců, vojáků, kteří umějí překonat strach ze smrti, žije v nich moudrost a znají míru 3. oligarchie = vláda těch, kteří vládnou na trhu; pro ně je posvátný řád prodávání a nakupování, vše obětují růstu majetku, ale mají smysl pro řád trhu (agory). 4. demokracie = vláda lidu; není to dobrá vláda, protože lid nemá vzdělání, nemusí pracovat, nemá cit pro spravedlnost ani stud; proto si všichni myslí, že jsou nejlepší a že mohou zastávat jakékoliv funkce

vzdělávání, tradice ...) přetrvala i ty nejtěžší doby. Díky tomu mohla sokolská idea položit pevný základ čs. legiím, první Československé republice a napomoci i dosažení významného postavení našeho malého státu mezi nejlepšími zeměmi Evropy i celého světa. Sokolové od samého počátku vystupovali jako jednotný demokratický celek - a právě proto se je všechny totalitní režimy snažily umlčet, potlačit, zlikvidovat. Skutečná demokracie musí být založena kromě dalšího také na spravedlnosti a na svobodě. Na svobodě občanské, ale především na svobodě otázek. Z čistého boje otázek vyvstává totiž to, co určuje správnou míru. Čistě vedený boj tázání, a to duchovní i tělesný, může v tomto poznání velice pomoci. Ze záznamu přednášky zpracovala Z. Sekalová (autorizováno autorkou)

Jindřich F ü g n e r

5. tyranida = vláda tyrana, který chce dobro pouze pro sebe, nezná míru ani spravedlnost, je bez skrupulí, vydává neustále nová nařízení a rozkazy, které budí v lidech strach; nesnese, když si z něj někdo dělá legraci; má nasazenou masku a těžko se odhaluje. Pravdou však je, že demokracie ve čtvrtém století před naším letopočtem byla jiná než ta dnešní. Žili v ní lidé sice svobodní, ale nevzdělaní, většinou nemuseli pracovat, většinou požadovali jen „chléb a hry!“ Mezi čistě demokratická společenství, v nichž nebylo nikdy místo pro nějaké kastovnictví, se řadil i Sokol. Sokolové vždy pečovali o všechny věkové i společenské skupiny obyvatel a mistrně využívali možností probouzet ostatní prostřednictvím činů - bez zbytečného vysvětlování nebo jakékoliv násilné agitace. Sokolové se naučili znát míru díky fyzickému cvičení, při němž byli vždy vedeni od jednoduchého ke složitějšímu. Tím získávali přirozenou cestou správný náhled i správnou míru. V tom je veliká naděje na otevření nového horizontu života, odlišného od stávající skutečnosti, tak jak je nám neustále prezentována pomocí sdělovacích prostředků. Sokolové byli vždy svědomím národa. Za své přesvědčení byli mnohdy pronásledováni, žalářováni i popravováni. Přesto zůstali sokoly, přesto Sokol pokračoval ve své činnosti stále dál. Přesto sokolská idea (svědomí, spravedlnost, svoboda, míra, č. 2/2005

6

* 10. 9. 1822 Praha † 15. 11. 1865 Praha V těchto dnech vzpomínáme 140. výročí úmrtí jedné z nejvýraznějších osobností sokolského hnutí. Narodil se v pražské německé obchodnické rodině. Soukromým studiem a dlouhodobým pobytem v cizině (Itálie, Anglie, Belgie, Francie, Německo) získal všestranné vzdělání a široký rozhled. Ovládal několik jazyků. Zprvu vedl po otci zděděný obchod s látkami. Od roku 1855 stál v čele pražské filiálky terstské pojišťovny Nuova. Později se stal ředitelem Hypotéční banky, české průmyslové tržnice a obchodní komory pražské. Patřil k průkopníkům české těsnopisecké školy. Velmi silně na něj zapůsobily myšlenky francouzské revoluce z  r. 1789 a události revolučního roku 1848. Postupně u něj 7

č. 2/2005

Sokolský vzdělavatel

Sokolský vzdělavatel

došlo k významnému přerodu – z celkem lhostejného polovičního Němce se stal rozhodným a upřímným českým vlastencem.

Navštivte velkolepou výstavu se sokolskou tematikou!

Od poloviny roku 1861 spolu s Dr. Miroslavem Tyršem připravoval vznik nezávislé české tělocvičné organizace a věnoval tomuto dílu veškerou svou energii. Byl přesvědčený demokrat a myšlenky demokracie, bratrství, mravní ušlechtilosti prosazoval od samého počátku i v nově vznikajícím spolku. Jako první starosta Tělocvičné jednoty pražské (Sokola Pražského) byl opravdovou duší vlasteneckého společenství a ze všeho nejvíce pravým mecenášem, který ze svých prostředků dotoval činnost spolku. V roce 1863 finančně zabezpečil výstavbu první tělocvičny v českých zemích a zajistil tak Sokolu Pražskému pevnou budoucnost. Z jeho popudu bylo zavedeno mezi členy (muži) tykání, jako demokratický projev rovnosti a bratrství. Zasloužil se i o vznik sokolského kroje. První návrhy objednal u Josefa Mánesa, další vypracoval později František Ženíšek. Červená košile, kterou Fügner s oblibou nosil po vzoru italského revolucionáře G. Garibaldiho, se stala součástí sokolského stejnokroje. Byl iniciátorem sokolských šibřinek, které se poprvé konaly v roce 1865. Jako starosta Sokola Pražského (1862-1865) se významnou měrou podílel na rozšíření sokolského hnutí v českých zemích. Fügnerova dcera Renata se později vdala za přítele svého otce Dr. Miroslava Tyrše a významnou měrou se podílela na naplnění snu svého otce – prosazení tělesné výchovy v „krásnější polovině lidstva“. Květoslava Volková

Śkolení vzdělavatelů. Na dny 11. až 13. listopadu připravil br. Mička již druhý běh základního školení vzdělavatelů. Organizaci zajistilaÚŠ ČOS. Kromě Z. Kozákové, která si pečlivě připravila historii Sokola a br. Bartůňka, který seznámil účastníky s Tyršovým domem a jeho historií, přednášeli členové vzdělavatelského sboru ČOS – sestry Hogenová, Rychtová, Volková a bratři Mička, Nešpor a Sobota. Školení skutečně absolvovalo 18 z 19 přihlášených účastníků, 12 bylo žen a 6 mužů. Doufáme, že absolventi školení pomohou zlepšit vzdělavatelskou činnost v župách a jednotách.

Alfons Mucha: Slovanstvo bratrské Ve sbírkách Galerie hl. m. Prahy se nachází pozoruhodný ucelený soubor šestapadesáti kreseb Alfonse Muchy, které dosud nebyly zveřejněny. Jde o originální vize i konkrétní návrhy k noční slavnosti na Vltavě, která se konala v sobotu 3.července 1926 u příležitosti VII. Všesokolského sletu. Mucha zde propojil tradici živých obrazů s hlavními tématy ze svého životního díla – Slovanské epopeje. Večerní féerie na Vltavě s efektním osvětlením a hudebním doprovodem byla zamýšlena jako „dramatický cyklus velkých fresek historicko-symbolických, jež rozvíjejí myšlenku slovanského bratrství celými dějinami, polomytickou dobou počínajíc až do dnešních dnů“. Velkolepé představení, v němž účinkovalo 2000 osob a 41 lodí začínalo v devět večer a odehrávalo se v prostoru od železničního mostu po severní cíp Střeleckého ostrova. Diváci mohli přihlížet buď z nábřeží, nebo se vstupenkami z parníků a lodí. Autory libreta byli Alfons Mucha a Karel Hlava, výpravu provedl J. M. Gottlieb z Národního divadla podle Muchových a Šalounových návrhů. Mucha si původně představoval, že hra se bude opakovat po čtyři hlavní sletové večery a také v příštích letech v podobě jarních všenárodních slavností pražských, „které by byly při hromadných zájezdech venkovanů do Prahy důstojnou náhradou přežitých a povrchních slavností svatojánských“. Vinou noční bouře však vzaly tyto plány za své, hned při prvním provedení většinu dekorací vzala voda a policie další provozování zakázala. Svědectvím velkorysého projektu tak zůstaly vynikající Muchovy perokresby s akvarelem nebo kvašem, zachycující alegorické vory a fantastické koráby s planoucími ohni na temném pozadí. Autory koncepce výstavy jsou Lenka Bydžovská a Karel Srp Místo výstavy: Dům U Zlatého prstenu, Praha 1, Týnská 6 Otevřeno: úterý – neděle 10 – 18 hod Vstupné: 90Kč, snížené 50Kč (Dle průvodního materiálu)

Jiří Sobota

č. 2/2005

8

9

č. 2/2005

Sokolský vzdělavatel

Sokolský vzdělavatel

Ze zápisníku Miroslava Tyrše

Jistě jsou mezi uvedenými pravidly i zásady platné zcela obecně. Myslím, že je třeba si své postavení a činnost uvědomit, je dobré se mnoha z těchto Tyršových zásad řídit i ve vlastní činnosti. Když Tyrš zakládal Sokol, byl mlád – pouhých 30 let a když se zřítil do alpské řeky Achy, bylo mu pouhých 52 let. . .

O životě Miroslava Tyrše víme mnohé. Jeho dílo je všeobecně známé. Víme také, že zakladatel Sokola , který formuloval mnohé sokolské zásady a ideje, míval období zdravotních obtíží depresivních stavů, které mu bránily v jeho tvůrčí činnosti. Jako velmi moudrý a soudný člověk uvažoval, jak si zařídit životosprávu, aby čelil všemu, co by ho mohlo oslabit. „Osm stránek svého zápisníku vyplnil litánií pravidel, která si vytkl jako zásady dalšího života“ – uvádí František Kožík v knize „Věnec vavřínový“, která je Tyršovým životopisem. Uvedl tato pravidla : - Nepříjemnosti, jež nelze odvrátit, totálně ignorovat. - Nevyhnutelné nést klidně. - Zlo aspoň částečně odvracet. - Když se něco stalo, mluvením to nezhoršovat. - Spoléhat jen na sebe. - Udržovat se ve stejné duševní temperatuře. - Opanovat se na všechny strany. - Sám se chápat iniciativy a aktivity - Přemáhat netečnost i rozčilení. - Možno-li, vyhledávat humoristickou stránku věci. - Na nemoc nemyslet : Ustavičné vyhýbání škodlivinám také škodí. - Vyhledávat si utěšené stránky každé věci. - Uvědomit si, že nakonec je vše jen v představě subjektivní. - Ráno, v poledne a večer udělat si plán. - Hned nefanfrnět. - Přes brykule nervů přejít k dennímu pořádku. - Donnu fantasii udržet na uzdě. - Jednat dle zásad, ne dle chvilkových nápadů. - Nedělat plány k povětrným zámkům. - Stav zcela klidný je při nervóze nemožný: tedy netruď, pakli se v něm neudržíš. - Čas a zdraví co věci drahocenné šetř. - Mluv jen, co váhu má. Ty vůbec mnoho mluvíš. - Oddaluj od sebe, co nesouvisí s tvým životním úkolem. - Myslet jen na věci velké, obecně platné. V malém národě se člověk snadno stává malicherným, toho se střez. - Nespatřuj nikdy jen světlo nebo stíny: vše má rub a líc. - Učiň svou povahu klidnější. - Ohled na mínění jiných je pramenem nespokojenosti. - Nemusíš chtít působit hned na celý národ. I tak může být tvé působení i po smrti dlouhé a trvalé. (in: Kožík.F.: Věnec vavřínový str.269, Praha 1987)

červenec 1914 – Rakousko vypovědělo válku Srbsku 1915 – rozpuštěna ČOS i Svaz “Slovanské sokolstvo” – činnost řízena župami 28. října 1918 – vznik samostatné ČR – velký podíl sokolů 1920 – VII. slet – I. středoškolské hry, průvod dorostu, soutěže dorostu a členstva, poprvé pochod J. Suka „V nový život“, vystoupení armády. T.G. Masaryk na Letné (přes 100 000 cvičenců, 2 629 jednot s 500 000 členy) květen 1925 – slavnostní otevření Tyršova domu – dar VIII. sletu 1926 – VIII. slet – 1. sletové lyžařské závody, II. středoškolské hry, průvod studentů. Slet slovanského dorostu. Poprvé na Strahově. Soutěže ve sportech i pro ženy. Slet řízen z Tyršova domu, zde otevřeno sokolské muzeum 1932 – IX. slet ke 100. výročí narození M. Tyrše a 70. letům trvání Sokola. Zimní sletové hry, dny školní mládeže, žactva, dorostu, členstva, III. středoškolské hry, Přebor Svazu “Slovanské sokolstvo”. Kulturní pořady, soutěže sokol. souborů divadelních, loutkových, pěveckých, hudebních a trubačských sborů. (143 863 cvičenců, 3 134 jednot s 548 885 členy) 1938 – X. slet – v době fašistické hrozby. Zimní přebor ČOS a SSS, IV. středoškolské hry, I. slet žactva a průvod. 29 tisíc mužů ve skladbě „Přísaha republice“ (autoři Pecháček, Seehák), 30 tisíc žen cvičilo „Rej“, dorostenky s májkami. Slet trval 5 týdnů. Poprvé ozvučení Strahova pod cvič. plochou. Průvody – národní manifestace (348 086 cvičenců, 3 337 jednot s 818 188 členy) II. světová válka – odbojová činnost 12. 4. 1941 – úředně byla zastavena činnost Sokola, Tyršův dům byl uzavřen 8. 10. 1941 – Česká obec sokolská byla výnosem říšského protektora Reinharda Heydricha rozpuštěna, její majetek zabaven, byli zatčeni vedoucí činovníci a někteří z nich popraveni, nebo deportováni do koncentračních táborů

č. 2/2005

11

10

Dnešní doba je plná stresových situací a naši činovníci pracují do vysokého věku. Je to záslužné a jistě potřebné, ale možná bychom si také měli stanovit zdravotní pravidla pro svou činnost. Myslím, že je to v osobním zájmu každého z nás i v zájmu naší sokolské práce. Pro všechny činovníky i cvičitele vybral J.N.

Stručné dějiny Sokola (dokončení)

č. 2/2005

Sokolský vzdělavatel

Sokolský vzdělavatel

27. 5. 1942 – atentát na Heydricha, odbojová skupina „Jindra“ (Vaníček) 1945 – květnové povstání – účast sokolů – obnovení činnosti Sokola 1948 – IX. slet – nadšená příprava, uskutečněn až po únoru 1948 (nařízena výměna činovníků). Prostná „Věrni zůstaneme“, opakován „Rej“ žen, tance dorostenek, kužele žen (po lijáku opakováno), vystoupení táborníků (2 500), cyklistický a jezdecký rej. Cvičení celků z DTJ, ROH, Polska, Lužice, Jugoslávie a SSSR. během průvodů demonstrace proti komunistickému režimu – zatýkání a vylučování ze Sokola – 11 tisíc členů vyloučeno (585 000 cvičenců, 3 367 jednot s více než milionem členů) prosinec 1952 – zrušena ČOS (název Sokol zůstal jen vesnickým jednotám – většinou fotbal) 1952 až 1957 – sjednocenou tělovýchovu řídil Státní výbor pro tělesnou výchovu 1957 až 1990 – tělovýchovu řídil Československý svaz tělesné výchovy (ČSTV) 1968 – pokus o obnovení ČOS – velice krátká doba – okupace spojeneckými vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 68, po ní “normalizace”

2.2. ČOS vychází při uskutečňování tohoto cíle z odkazu Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. 2.3. Cílem činnosti České obce sokolské je přispívat ke zvyšování duchovní, kulturní a fyzické úrovně naší demokratické společnosti prostřednictvím tělesné výchovy a sportu, výchovy k mravnosti, společenské a kulturní činnosti. Čl.3 – Symbolika ČOS 3.1. Symboly ČOS jsou znak , odznak „Na stráž!“ a prapor ČOS, pták sokol a kroj ČOS. 3.2. Sokolský pozdrav je „Nazdar!“. 3.3. Členové ČOS se vzájemně oslovují „sestro“, „bratře“. Ženy navzájem a muži navzájem si tykají. 3.4. Sokolský slib je dobrovolný. Skládají jej zletilí členové ve své jednotě. 3.5. Vzhled a provedení sokolských symbolů – znaků a krojů, text sokolského slibu, jakož i způsob užívání historických symbolů, odznaků a krojů určuje předsednictvo výboru ČOS zvláštními pokyny. 3.6. Organizační jednotky ČOS mohou užívat své znaky a prapory s využitím symbolů a znaků ČOS. Čl. 7 – Jednota .4. Vlastní činnost je v jednotě organizována v odborech, sborech, oddílech a komisích, případně jiných útvarech (složkách).

7. ledna 1990 – obnovena činnost Československé obce sokolské, postupně se obnovovaly tělocvičné jednoty a historické župy 1993 – založen Světový svaz sokolstva 1994 – XII. slet – konal se po 46 leté přestávce. Průvod Prahou. Dvě slavnostní odpoledne s 12 skladbami, zahájení - pražské zvony. Účast prezidenta Havla a veřejných činitelů. Sportovní soutěže, kulturní a společenské akce. Velká účast zahraničních sokolů. Zasedání Světového svazu sokolstva. Mimořádná choreografie – malé počty cvičenců na velké ploše Strahovského stadionu. Slet – důkaz, že Sokol žije (23 100 cvičenců, 920 jednot se 165 150 členy) 2000 – XIII. slet – součást oslav vstupu do 3. tisíciletí, příspěvek Sokola k Národním dnům sportu a kultury v rámci akce „Praha-Evropské město kultury 2000“. Sportovní soutěže, kulturní a společenské akce. Průvod Prahou, dvě sletová odpoledne a Národní sletový večer. (22 000 cvičenců)

Krátce z 10. zasedání předsednictva VS 10. zasedání předsednictva VS dne 23. září 2005 se zúčastnilo několik významných hostů. Starosta ČOS br. Bernard, náčelník br. Vrána, sestra Kozáková, br. Králík a br. Dostál. Proto uvádíme nejdůležitější odstavce zápisu :

Připomeňme si ze stanov..... Z platných stanov České obce sokolské, schválených MV ČR dne 20.8.2004 si připomeňme : Čl.2 - Cíle a poslání: 2.1. Posláním ČOS je zvyšovat tělesnou zdatnost svých členů a vychovávat je k čestnému jednání v životě soukromém i veřejném, k národnostní, rasové a náboženské snášenlivosti, k demokracii a humanismu, k osobní skromnosti a ukázněnosti, k lásce k rodné zemi a úctě k duchovnímu dědictví našeho národa.

č. 2/2005

Neměly by být tedy spory a nejasnosti v tom, jak je to s odznaky, kroji, slibem, které se někdy objevují. Čl.7 odst. 7.4. umožňuje organizovat činnost v jednotě „případně v jiných útvarech (složkách) a to by mohly být např. společenské odbory sdružující i „necvičící“ – starší členy - zájemce o klubovou činnost, besedy a další aktivity zejména pro seniory. V jejich řadách bychom jistě našli obětavé organizátory, sokolské dopisovatele, pořadatele a jiné „pomocníky“ při všech sokolských akcích. Podmínkou ovšem je, aby byli řádnými členy své jednoty a plnili členské povinnosti.

Starosta ČOS bratr Bernard – představil bratra Dostála, který je novým členem sletového týmu s odpovědností za zahraniční účastníky XIV. sletu, - požádal o urychlené vypracování detailního rozpisu akcí vzdělavatelského sboru na XIV. sletu včetně kulturního večera u fontánky v Tyršově domě,

12

13

č. 2/2005

Sokolský vzdělavatel

Sokolský vzdělavatel

- vysvětlil představu sletového průvodu. Technické zajištění přípravy včetně odpovídající logistiky přebírá br. Lomecký ve spolupráci s p.Adamcem. Společenská komise je nadále zodpovědná za přípravu vlastní organizace (řazení, transparenty, hudba, ideový námět průvodu apod.), - zdůraznil nutnost provedení výzdoby historických místností Tyršova domu významnými sokolskými dokumenty vzhledem k tomu, že se zde uskuteční společenské setkání u příležitosti ukončení sletu, - vyzval vzdělavatelský sbor k účasti na vypracování představy, jak ve spolupráci s reklamní agenturou ACORT pojmout propagaci sletu, - zdůraznil nutnost péče o seniory ČOS a vyzval výchovnou komisi o vypracování představy, jak v této oblasti dál pracovat (dotace MŠ, granty apod.), - vysvětlil důvody přestěhování Věrné gardy do prostor Tyršova klubu. Potřebné úpravy prostor zajistí správa Tyršova domu (br. Lomecký). Na pořadu jednání byla řada bodů a k většině z nich bohatá a někdy i vzrušená diskuse. - Br. Mička informoval o přípravě druhého běhu školení vzdělavatelů, které proběhne 11.-13. 11.2005. PVS schválilo příspěvek na úhradu stravování účastníků školení. Přednesené příspěvky budou předány k dalšímu využití a archivaci jednatelce VS - Sestra Rychtová informovala o prvním předvedení folklorní skladby Tance domova dne 17.9.2005 v Ostravě. Pozitivem byl plný počet účastníků a jejich velmi dobrý přístup k nácviku i předvádění skladby. Kriticky hodnotila malou informovanost sokolské veřejnosti o tomto vystoupení i malou propagaci kulturních akcí XIV. sletu. Chybí uvedení folklorní skladby v již uveřejněných programech XIV. VS. Je třeba zjednat nápravu. Dále informovala o výběru vhodných prostor pro vystoupení loutkových divadel. - Br. Králík předložil přehled 9 souborů, které se věnují divadelním představením pro mládež, a PVS schválilo výběr 6 divadelních souborů s dětskou tématikou, které budou pozvány na přehlídku konanou 22. a 29. dubna 2006 v Toušeni. - Redakce časopisu Sokol svolala na sobotu 22. října schůzku dopisovatelů. To je hlavní důvod odkladu druhé besedy v Tyršově klubu na sobotu 19. listopadu. Výchovná komise zajistí výběr přednášejícího i organizační zajištění. Opravy a doplňky adresáře z minulého čísla: Jaroslav Marek, Sokolská župa Podkrkonošská - Jiráskova, 542 33 Rtyně v Podkrkonoší, K Vodojemu 574, tel.:pouze mobil-723886072, e-mail: [email protected] Ing. Ivan Beránek, Sokolská župa Podbělohorská, 130 00 Praha 6, Na Kuthence 830/7, tel.: 233333554, 737730325, e-mail: [email protected]

č. 2/2005

14

ODZNAK „NA STRÁŽ“ (K básni a obrázku na následující straně) Podle platných STANOV České obce sokolské schválených 21. února 1990 (včetně všech doplňků) je odznak „Na stráž !“ jedním ze symbolů ČOS (viz Čl.3 Symbolika ČOS, odst. 3.1.) Přesto, že je tento odznak jedním z našich sokolských symbolů, mnozí členové, kteří vstoupili do Sokola po jeho obnově v roce 1990, tento odznak neznají a nezná jej ani širší veřejnost. Odznak „Na stráž !“ jako sokolský symbol užívá Česká obec sokolská velmi zřídka – spíše jen v historických souvislostech a nenajdeme jej ani v tiskových či jiných propagačních materiálech. Mezi staršími členy se traduje, že jde o „odznak slibový“, ale protože je v současné době sokolský slib dobrovolný, je skládání slibu ve většině našich jednot zcela výjimečné a tak i tento historický odznak upadá do zapomnění. Odznaky „Na stráž !“ byly zhotoveny podle plakety Stanislava Suchardy (*12.XI.1866 ve Staré Pace, +5.V.1916 v Praze), českého sochaře, žáka Josefa Václava Myslbeka. Odznaky (19x30 mm) zůstávaly vlastnictvím ČOS a členům se jen propůjčovaly po složení členského slibu (Na jejich rubu byl nápis: NEZCIZITELNO MAJETEK ČOS.) Bronzová plaketa byla původně zhotovena jako upomínka na V. všesokolský slet v roce 1907. Byla umístěna na dřevěné podložce a pod vlastní plaketou byl štítek s lipovou ratolestí a s nápisem : NA PAMĚŤ V. SLETU VŠESOKOLSKÉHO V  PRAZE 1907. Plaketou o rozměrech 185x280 mm, nebo 100-138 x 210-220 mm byli odměňováni zasloužilí sokolští činovníci. Modelem k figuře byl František Zedník, náčelník sokolské župy Pobělohorské. Dle jiného pramene stál modelem Karel Zindl, cvičitel Sokola Pražského. Ve vzorových Stanovách Tělocvičné jednoty Sokol .....uveřejněných v roce 1940 – těsně před rozpuštěním Sokola nacisty - je v těchto souvislostech v kap. VII. Členská práva uvedeno : (1) Není-li ve spolkových stanovách a řádech jiného ustanovení, může každý člen, který již vykonal členský slib (§ 4, odst. 3) : a) účastniti se veškeré spolkové činnosti, zejména cvičební, a míti podíl na spolkových zařízeních a na výhodách, které pro členy plynou z členství jednoty v župě (§ 34, odst. 2) a z členství župy v ústředí (§ 34, odst. 3 – úrazové pojištění, slevy na drahách apod.); b) nositi spolkový odznak a spolkový kroj (§ 32, odst. 2); - c) atd., atd. I z těchto vět plyne, jak demokratická byla celá výstavba stanov sokolských tělocvičných jednot, žup i celé ČOS, ale také jaký měli tehdejší členové vztah ke své sokolské organizaci. Nezacházejme do podrobností. Současný život je zcela jiný než před více než šesti desetiletími a to se týká i života spolkového i sokolského. Své tradice bychom však měli znát i ctít – i když si mnozí myslí, že jsou překonané. Ne nadarmo je heslem XIV. sletu „Tam svět se hne, kam síla se napře !“

15

č. 2/2005

Na stráž Klema Formánková

Kdo tento znak si vepsal v žití celé kdo plodné práci život zasvětil kdo překážkám vždy čelil hrdě směle kdo na zřeteli měl jen velký cíl kdo Tyrše jako vzor měl v srdci čistém kdo z učně v Sokolství se mistrem stal kdo zlobu mařil v kroku smělém jistém kdo bouřným časům statně vzdoroval kdo neznal odpočinku ani chvíle kdo úhor kypřil v plodný květný lán kdo štědře rozdal dary svého srdce ten budiž milován – a požehnán. Vydává: Vzdělavatelský sbor ČOS Prozatimní redakční rada: V. Šilhán, Z. Kozáková, J. Nešpor, Z. Sekalová, K. Volková Odborná konsultace: J. Sobota-vzdělavatel ČOS, Z. Mička, O. Mach TISK: Tiskařské služby - Rudolf Valenta, tel.: 296 555402

´´