SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU INVAZNÍCH DRUHģ ROSTLIN V ěÍýNÍCH NIVÁCH
Sledování výskytu invazních druhƽ rostlin v Ǝíēních nivách TOMÁŠ MATċJýEK
PĜíspČvek shrnuje výsledky mapování invazních druhĤ rostlin v bĜehové vegetaci vybraných vodních tokĤ. V letošním roce bylo zmapováno více než 600 km bĜehové vegetace, takže spolu s výsledky mapování z loĖského roku jsou nyní k dispozici data za 1588 úsekĤ (tj. témČĜ 800 km) bĜehové vegetace na 39 vodních tokĤ v rĤzných geografických i ekologických podmínkách. Sledován byl výskyt nejvýznamnČjších invazních neofytĤ (22 druhĤ), a to v pĜedem stanovených úsecích bĜehové vegetace o délce 500 m. Získaná data jsou postupnČ vyhodnocována, zatím nejpodrobnČji byla vyhodnocena data pro stĜední Labe. Z dosud vyhodnocených dat vyplývá znaþná diferenciace jednotlivých vodních tokĤ i jejich dílþích úsekĤ z hlediska zastoupení invazních neofytĤ. Ukazuje se, že šíĜení tČchto druhĤ ovlivĖuje Ĝada geografických faktorĤ, jejichž vliv bude na základČ získaných dat dále analyzován. PĜi výbČru sledovaných úsekĤ bylo snahou, aby tyto úseky tvoĜily alespoĖ u nČkterých tokĤ delší kompaktní Ĝadu (nejdelší Ĝady se podaĜilo získat za Labe a OhĜi) nebo aby náležely ke stejnému dílþímu povodí. Takto byly sledovány toky v povodí Plouþnice, StĜely a Teplé. Dále byla mapována bĜehová vegetace vybraných menších pĜítokĤ stĜedního Labe (Výrovka, Výmola, Cidlina) a Moravy (Valová), a to z dĤvodĤ možnosti srovnání s Ĝekou Mrlinou, neboĢ loĖské výsledky byly v pĜípadČ tohoto toku pĜekvapivé - hodnoty zatížení invazními druhy zde totiž byly extrémnČ nízké. Opaþným extrémem byla bĜehová vegetace Beþvy, kde byly naopak pĜi mapování v roce 2006 zaznamenány extrémnČ vysoké hodnoty zatížení invazními druhy. Mapovací práce v letošním roce oba výše zmínČné extrémy potvrdily. Celkem bylo v roce 2007 zmapováno více než 1200 úsekĤ (tj. cca 600 km) bĜehové vegetace, a k dispozici jsou tak data za 1588 úsekĤ (tj. témČĜ 800 km) bĜehové vegetace 39 vodních tokĤ v rĤzných geografických i ekologických podmínkách.
1
Materiál a metody
Mapování bylo provádČno pomocí metodiky, která byla vytvoĜená v pĜedchozích dvou letech, a to v pĜedem stanovených, 500 m (± 150 m) dlouhých úsecích. Za bĜehovou vegetaci byl považován pás vegetace podél vodního toku, jehož šíĜka þiní pĜibližnČ 5–15 m a který bývá pĜibližnČ 1 x za rok zaplavován. V praxi bývá tento pás na jedné stranČ omezen vodní hladinou, na druhé stranČ bĜehovou hranou. V jednotlivých segmentech byl pak sledován poþet jedincĤ jednotlivých invazních neofytĤ. Ten byl vyjadĜován pomocí nelineárnČ stanovených intervalĤ: 1 až 9 jedincĤ (oznaþeno þíslicí 1), 10 až 99 jedincĤ (oznaþeno þíslicí 2), 100 až 999 jedincĤ (oznaþeno þíslicí 3) atd. Celkem byl takto mapován výskyt celkem 22 invazních neofytĤ. Vzhledem k tomu, že pĜi mapování nebyly rozlišovány nČkteré pĜíbuzné druhy, byl zaznamenáván výskyt 18 taxonĤ (spoleþnČ byly mapovány druhy Galinsoga parviflora a G. ciliata, Solidago gigantea a S. canadensis a také Reynoutria japonica, R. sachalinensis a R. × bohemica). PĜi výbČru mapovaných druhĤ bylo využito údajĤ, uvedených v práci Pyška et. al. (2002). Mezi mapované druhy byly zaĜazeny invazní neofyty s nejvyšší abundancí (tj. 5), jejichž pĤvodní areál se 253
TOMÁŠ MATċJýEK
nachází pĜevážnČ mimo Evropu. ZaĜazeny nebyly druhy postinvazní a dále hydrofyty (napĜ. Elodea canadensis). Mezi mapované druhy byly vzhledem ke svému významu zaĜazeny také dva druhy s abundancí 4: Ailanthus altissima (dĜevina, navíc znaþnČ problematická) a Reynoutria sachalinensis (zahrnuta vzhledem k mapování pĜíbuzných taxonĤ, jež všechny podmínky splĖují a vzhledem k dopadĤm na krajinu, ve kterých se od pĜíbuzných taxonĤ prakticky neliší). Seznam mapovaných druhĤ a jejich zastoupení v bĜehové vegetaci dosud sledovaných tokĤ je uveden v tabulce þ. 1. Tabulka 1 Zastoupení jednotlivých mapovaných invazních neofytĤ v bĜehové vegetaci sledovaných vodních tokĤ Poþet úsekĤ se zastoupením druhu
Podíl úsekĤ se zastoupením druhu
þeský název
latinský název
bolševník velkolepý
Heracleum mantegazzianum
4,97
79
borovice vejmutovka
Pinus strobus
0,00
0
dub þervený
Quercus rubra
0,31
5
javor jasanolistý
Acer negundo
2,46
39
kĜídlatka
Reynoutria sp. (R. japonica, R. sachalinensis, R. bohemica)
14,67
233
kustovnice cizí
Lycium barbarum
0,76
12
loubinec pČtilistý
Parthenocissus quinquefolia
3,46
55
netýkavka malokvČtá
Impatiens parviflora
44,65
709
netýkavka žláznatá
Impatiens glandulifera
43,01
683
pajasan žláznatý
Ailanthus altissima
1,39
22
pČĢour malokvČtý
Galinsoga parviflora
5,73
91
sluneþnice hlíznatá
Helianthus tuberosus
8,44
134
trnovník akát
Robinia pseudacacia
15,62
248
tĜapatka dĜípatá
Rudbeckia laciniata
0,31
5
turan roþní
Erigeron annuus
10,45
166
turanka kanadská
Conyza canadensis
13,35
212
vlþí bob mnoholistý
Lupinus polyphyllus
3,21
51
zlatobýl kanadský, z. obrovský
Solidago sp. (S. canadensis, S. gigantea)
27,46
436
2 Výsledky 2.1
Výsledky za jednotlivé vodní toky
2.1.1 Souhrnné výsledky Pro jednotlivé sledované úseky byl vypoþítán prostý index zatížení invazními druhy (I), a to podle vzorce:
I = log PJ + PT kde PT = poþet zaznamenaných taxonĤ invazních neofytĤ a PJ = poþet jedincĤ invazních neofytĤ, odvozený ze zaznamenaných hodnot jako stĜední hodnota daného intervalu (pro interval 1–9 byla dosazena hodnota 5, pro interval 10–99 hodnota 50 atd.). PrĤmČrná hodnota I pro celý vodní tok byla vypoþítána jako prĤmČr hodnot I pro jednotlivé úseky. Pro jednotlivé toky byl vypoþítán rovnČž podíl úsekĤ bez zastoupení sledovaných invazních neofytĤ. Sledované úseky jednotlivých vodních tokĤ jsou uvedeny v tab. þ. 2, výsledné hodnoty za jednotlivé toky jsou shrnuty v tab. þ. 3. 254
SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU INVAZNÍCH DRUHģ ROSTLIN V ěÍýNÍCH NIVÁCH
Z dosud získaných dat vyplývá zcela extrémní zatížení bĜehové vegetace Ĝeky Beþvy (v úseku mezi Lipníkem nad Beþvou a PĜerovem), které pĜevyšuje ostatní dosud sledované toky jak prĤmČrnou hodnotou prostého indexu celkového zatížení invazními druhy rostlin (Ip = 9,39), tak hodnotou prĤmČrného poþtu jedincĤ tČchto druhĤ (PJ = 15 064) i prĤmČrného poþtu zaznamenaných taxonĤ v jednom úseku (PT = 5,96). ZároveĖ zde nebyl zaznamenán žádný úsek bez invazních druhĤ. Mezi další toky s výraznČ nadprĤmČrným zatížením invazními druhy patĜí (s hodnotou Ip > 5) Odra, Sázava, OhĜe, Tichá Orlice, Malše a Chrudimka. Žádný ze sledovaných invazních druhĤ nebyl naopak zaznamenán na Hamerském, Luþním a Utvinském potoce (tedy na menších tocích v povodí Plouþnice resp. StĜely). Velmi nízké hodnoty (Ip < 1) vykazují také Cidlina, Úpa a nČkteré další menší toky v povodí Plouþnice a StĜely. RelativnČ nízké hodnoty indexu celkového zatížení dosahují také menší pĜítoky Labe a Moravy, které byly mapovány v reakci na pĜekvapivČ nízké hodnoty zjištČné v loĖském roce na Ĝece MrlinČ. Výsledky mapování v letošním roce tak ukázaly, že nízké zatížení invazními druhy rostlin není u bĜehové vegetace menších vodních tokĤ v zemČdČlsky využívané krajinČ ojedinČlým jevem. PĜíþina zatím není známa, ale existuje nČkolik domnČnek, které by mohly tento stav vysvČtlovat. MĤže to být zpĤsobeno vČtší mČrou údržby zemČdČlské krajiny (nikoliv však bĜehové vegetace vČtšiny sledovaných druhĤ), možná také mírou jisté stabilizace krajiny, pĜestože míra ekologické stability stanovovaná podle koeficientu ekologické stability (viz napĜ. Lipský, 1999) bývá v zemČdČlské krajinČ obvykle dosti nízká. KaždopádnČ se jedná o zajímavou skuteþnost, která do jisté míry zpochybĖuje základní pravidla šíĜení invazních druhĤ rostlin (zemČdČlská krajina totiž bývá z hlediska výskytu a šíĜení invazních druhĤ považována za jednu z nejvíce postižených). Této otázce bude proto vČnována pozornost pĜi dalších výzkumech. 2.1.2 Vyhodnocení výsledkƽ za jednotlivé sledované taxony Znaþná diferenciace tokĤ je patrná z vyhodnocení údajĤ o zastoupení jednotlivých sledovaných taxonĤ. Podíl úsekĤ se zastoupením jednotlivých taxonĤ pro jednotlivé toky zachycuje tab. þ. 4. NejþastČji se vyskytujícím druhem byla netýkavka malokvČtá, která byla nalezena ve 45,6% sledovaných úsekĤ, a to pĜedevším na menších tocích v povodí Plouþnice a StĜely (v nČkterých pĜípadech až 100% úsekĤ). Poþty jedincĤ však nebyly tak vysoké jako v pĜípadČ netýkavky žláznaté, která byla nalezena ve 43% sledovaných úsekĤ, a to pĜedevším na stĜednČ velkých tocích (na SázavČ, Tiché Orlici, JizeĜe a MoravČ byla nalezena ve všech sledovaných úsecích). NČkteré druhy byly nalezeny pouze na jednom nebo nČkolika málo tocích, jejich koncentrace zde však byla dosti vysoká (napĜ. bolševník velkolepý v povodí Teplé, javor jasanolistý na BeþvČ a þásteþnČ na JizeĜe, tĜapatka dĜípatá na Lužnici, vlþí bob mnoholistý zejména v povodí Teplé a þásteþnČ v povodí StĜely). Rozdíly v zastoupení na jednotlivých tocích jsou patrné také u vČtšiny ostatních druhĤ. Tabulka 2 Sledované úseky vodních tokĤ vodní tok
povodí
Beþva Berounka
mapovatel
úsek
TM
Lipník nad Beþvou - PĜerov
EB
KĜivoklát - Praha
Borecký potok
StĜela
EZ
vČtší þást toku
Bystrá
Plouþnice
VŠ
vČtší þást toku
TM
pĜi soutoku s Labem
Dobranovský potok
Cidlina Plouþnice
VŠ
vČtší þást toku
Dolský potok
Plouþnice
VŠ
vČtší þást toku
Hamerský potok
Plouþnice
VŠ
vČtší þást toku
Hubenovský potok
StĜela
EZ
vČtší þást toku
Chrudimka
TM
pĜi soutoku s Labem
Jizera
TM
Bakov n. J. - Mladá Boleslav
255
TOMÁŠ MATċJýEK
KaznČjovský potok
StĜela
Kralovický potok
StĜela
EZ
vČtší þást toku
EZ
vČtší þást toku
TM
vČtší þást toku
Plouþnice
VŠ
vČtší þást toku
Lomnický potok
Teplá
MM
vČtší þást toku
Luþní potok
StĜela
EZ
vČtší þást toku
TM
Majdalena - Veselí n. L.
Labe Libchava
Lužnice
PL
ęímov - StraĖany
EZ
vČtší þást toku
Morava
TM
nad Litovlí
Mrlina
TM
Kopidlno - Havransko
Odra
TM
Ostrava - Bohumín
OhĜe
PP
Nechranice - Terezín
Malše ManČtínský potok
StĜela
TM
Opava - Hluþín
Otroþínský potok
Opava Teplá
MM
vČtší þást toku
Plouþnice
Plouþnice
VŠ
vČtší þást toku
Pramenský potok
Teplá
MM
vČtší þást toku
Rousínovský potok
Plouþnice
VŠ
vČtší þást toku
TM
Rataje n. S - Sázava
Sázava StĜela
StĜela
EZ
vČtší þást toku
Svitávka
Plouþnice
VŠ
vČtší þást toku
Teplá
Teplá
MM
vČtší þást toku
Tichá Orlice
TM
ChoceĖ - Újezd u ChocnČ
Úpa
TM
Pec p. SnČžkou - Svoboda n. Ú
EZ
vČtší þást toku
Utvinský potok
StĜela
Valová
TM
okolí Tovaþova
Výmola
TM
Mochov - CísaĜská KuchynČ
Výrovka (+ VavĜinec)
TM
Církvice - Písty
VysvČtlivky zkratek mapovatelĤ (abecednČ): EB = Etela Boháþková, EZ = Eliška Zelendová, MM = Magda MČsková, PL = Pavla Langhansová, PP = Petra Pánková, TM = Tomáš MatČjþek, VŠ = Vendula Šenová.
256
SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU INVAZNÍCH DRUHģ ROSTLIN V ěÍýNÍCH NIVÁCH
Tabulka 3 Vyhodnocení základních ukazatelĤ za jednotlivé vodní toky Vodní tok
povodí
Beþva Berounka
poþet sledovaných úsekĤ
celkový poþet taxonĤ
prĤmČrný PT v úseku
prĤmČrný PJ v úseku
prĤmČrný log PJ v úseku
prĤmČr I
poþet úsekĤ bez IDR
podíl úsekĤ bez IDR
28
12
5,96
15064
3,43
9,39
0
0,00%
90
11
2,67
546
2,28
4,95
2
2,22%
Borecký potok
StĜela
12
1
0,33
2
0,23
0,57
8
66,67%
Bystrá
Plouþnice
68
6
1,85
302
2,28
4,14
0
0,00%
18
3
0,17
6
0,23
0,39
15
83,33%
Cidlina Dobranovský potok
Plouþnice
34
5
1,12
331
2,02
3,14
6
17,65%
Dolský potok
Plouþnice
16
2
1,06
174
1,64
2,7
0
0,00%
Hamerský potok
Plouþnice
32
0
-
-
-
-
32
100,00%
Hubenovský potok
StĜela
8
1
0,25
13
0,42
0,67
6
75,00%
6
7
3,17
173
1,86
5,03
0
0,00%
Chrudimka Jizera
17
10
2,35
451
2,42
4,77
0
0,00%
KaznČjovský potok
StĜela
14
3
1,14
247
2,13
3,28
0
0,00%
Kralovický potok
StĜela
16
2
0,88
94
1,49
2,36
2
12,50%
Labe
284
15
2,65
516
2,02
4,67
33
11,62%
Libchava
Plouþnice
38
6
1,76
274
2,15
3,92
1
2,63%
Lomnický potok
Teplá
35
6
1,23
320
1,48
2,71
10
28,57%
Luþní potok
StĜela
14
0
-
-
-
-
14
100,00%
Lužnice
15
7
1,47
106
1,35
2,82
4
26,67%
Malše
20
7
2,65
794
2,52
5,17
0
0,00%
12
3
1,58
435
2,54
4,13
0
0,00%
ManČtínský potok
StĜela
Morava
12
3
1,25
689
1,97
3,22
2
16,67%
Mrlina
34
5
0,65
85
0,89
1,54
16
47,06%
Odra
15
7
4,13
8859
2,82
6,96
0
0,00%
OhĜe
173
14
3,18
1040
2,47
5,66
4
2,31%
Opava
17
5
1,53
299
2,1
3,63
0
0,00%
Otroþínský potok
Teplá
12
2
1,17
313
2,29
3,45
0
0,00%
Plouþnice
Plouþnice
96
11
2,36
372
2,26
4,63
2
2,08%
Pramenský potok
Teplá
38
3
1,24
181
1,55
2,78
6
15,79%
Rousínovský potok
Plouþnice
16
1
0,38
64
0,51
0,89
10
62,50%
20
9
2,95
12037
3,49
6,44
0
0,00%
StĜela
StĜela
120
10
0,91
191
1,25
2,16
44
36,67%
Svitávka
Plouþnice
44
6
2,07
278
2,18
4,24
0
0,00%
Teplá
Teplá
108
12
1,9
443
1,92
3,82
18
16,67%
18
6
2,11
12923
3,45
5,56
1
5,56%
12
2
0,33
13
0,48
0,82
8
66,67%
10
0
-
-
-
-
10
100,00%
Sázava
Tichá Orlice Úpa Utvinský potok
StĜela
Valová
16
4
0,88
89
1,06
1,93
6
37,50%
Výmola
12
4
1,17
85
1,44
2,61
1
8,33%
Výrovka (+ VavĜinec)
38
4
0,87
119
1,22
2,08
14
36,84%
1588
17
2
1039
1,9
3,9
275
17,32%
Sledované toky celkem
vysvČtlení zkratek: PT = poþet druhĤ, PJ = poþet jedincĤ, IDR = invazní druhy rostlin, I = prostý index celkového zatížení invazními druhy rostlin
257
TOMÁŠ MATċJýEK
Tabulka 4 Podíl úsekĤ se zastoupením jednotlivých taxonĤ (v %) za jednotlivé toky
Vodní tok
Bolševník velkolepý
Borovice vejmutovka
Dub þervený
Javor jasanolistý
KĜídlatka (Kj, Ks, Kþ)
Kustovnice cizí
Loubinec pČtilistý
Netýkavka malokvČtá
Netýkavka žláznatá
Pajasan žláznatý
PČĢour malokvČtý
Sluneþnice hlíznatá
Trnovník akát
TĜapatka dĜípatá
Turan roþní
Turanka kanadská
Vlþí bob mnoholistý
Zlatobýl (Zk, Zo)
Beþva
0,0
0,0
0,0
46,4
75,0
0,0
17,9
10,7
78,6
7,1
21,4
78,6
67,9
0,0
85,7
42,9
0,0
64,3
Berounka
0,0
0,0
0,0
0,0
14,4
0,0
12,2
34,4
75,6
3,3
24,4
8,9
25,6
0,0
20,0
24,4
0,0
23,3
Borecký potok
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
33,3
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Bystrá
0,0
0,0
0,0
0,0
11,8
0,0
0,0
100,0
35,3
0,0
1,5
0,0
7,4
0,0
0,0
10,3
0,0
19,1
Cidlina
0,0
0,0
0,0
5,6
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
5,6
0,0
0,0
5,6
0,0
0,0
Dobranovský potok
0,0
0,0
0,0
0,0
14,7
0,0
0,0
82,4
5,9
0,0
2,9
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
5,9
Dolský potok
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
100,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
6,3
Hamerský potok
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Hubenovský potok
25,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Chrudimka
0,0
0,0
0,0
0,0
33,3
0,0
0,0
66,7
0,0
0,0
0,0
16,7
33,3
0,0
33,3
33,3
0,0
100,0
Jizera
0,0
0,0
0,0
11,8
5,9
0,0
0,0
29,4
100,0
0,0
5,9
5,9
11,8
0,0
5,9
11,8
0,0
47,1
KaznČjovský potok
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
100,0
0,0
0,0
7,1
7,1
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Kralovický potok
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
75,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
12,5
0,0
Labe
0,7
0,0
1,4
4,9
7,4
0,4
5,6
15,1
52,1
0,7
8,5
5,3
31,7
0,0
33,8
35,2
0,0
62,3
Libchava
0,0
0,0
0,0
0,0
23,7
0,0
0,0
94,7
23,7
0,0
0,0
10,5
0,0
0,0
0,0
2,6
0,0
21,1
Lomnický potok
14,3
0,0
0,0
0,0
22,9
0,0
0,0
57,1
5,7
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
14,3
8,6
Luþní potok
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Lužnice
0,0
0,0
0,0
0,0
13,3
0,0
0,0
13,3
46,7
0,0
0,0
13,3
20,0
33,3
0,0
0,0
0,0
6,7
Malše
0,0
0,0
0,0
0,0
65,0
0,0
15,0
70,0
0,0
0,0
0,0
5,0
90,0
0,0
0,0
15,0
0,0
5,0
ManČtínský potok
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
100,0
50,0
0,0
8,3
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Morava
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
33,3
83,3
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
8,3
Mrlina
0,0
0,0
0,0
0,0
2,9
0,0
0,0
44,1
0,0
0,0
2,9
2,9
0,0
0,0
0,0
11,8
0,0
0,0
Odra
0,0
0,0
0,0
0,0
93,3
0,0
0,0
13,3
100,0
0,0
0,0
0,0
13,3
0,0
66,7
46,7
0,0
80,0
OhĜe
1,2
0,0
0,0
4,0
22,5
5,8
1,2
66,5
73,4
7,5
2,3
37,0
33,5
0,0
2,9
19,1
0,0
41,6
Opava
0,0
0,0
0,0
0,0
52,9
0,0
0,0
17,6
29,4
0,0
0,0
0,0
5,9
0,0
0,0
47,1
0,0
0,0
Otroþínský potok
16,7
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
100,0
0,0
Plouþnice
0,0
0,0
1,0
0,0
17,7
0,0
6,3
51,0
94,8
0,0
4,2
7,3
12,5
0,0
9,4
6,3
0,0
26,0
Pramenský potok
68,4
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
52,6
2,6
Rousínovský potok
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
37,5
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Sázava
10,0
0,0
0,0
0,0
5,0
0,0
0,0
60,0
100,0
0,0
55,0
0,0
5,0
0,0
5,0
10,0
0,0
45,0
StĜela
1,7
0,0
0,0
0,0
0,8
0,0
1,7
61,7
4,2
0,0
4,2
4,2
3,3
0,0
0,0
0,0
0,8
8,3
Svitávka
0,0
0,0
0,0
0,0
29,5
0,0
0,0
93,2
54,5
0,0
6,8
0,0
4,5
0,0
0,0
0,0
0,0
18,2
Teplá
33,3
0,0
0,0
0,9
22,2
0,0
6,5
42,6
44,4
1,9
1,9
0,9
0,0
0,0
0,0
0,9
10,2
24,1
Tichá Orlice
0,0
0,0
0,0
0,0
61,1
0,0
0,0
11,1
94,4
0,0
22,2
0,0
0,0
0,0
0,0
5,6
0,0
16,7
Úpa
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
25,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
8,3
Utvinský potok
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Valová
0,0
0,0
0,0
6,3
0,0
0,0
0,0
0,0
56,3
0,0
0,0
6,3
18,8
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Výmola
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
8,3
25,0
66,7
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
16,7
Výrovka (+ VavĜinec)
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
44,7
18,4
0,0
0,0
0,0
5,3
0,0
0,0
0,0
0,0
18,4
toky celkem
5,0
0,0
0,3
2,5
14,7
0,8
3,5
44,6
43,0
1,4
5,7
8,4
15,6
0,3
10,5
13,4
3,2
27,5
258
SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU INVAZNÍCH DRUHģ ROSTLIN V ěÍýNÍCH NIVÁCH
2.2 Vyhodnocení výsledkƽ za tok Labe PonČkud podrobnČji byly zatím vyhodnoceny výsledky mapování bĜehové vegetace Labe, které bylo mapováno v rĤzných þástech svého toku (celkem 284 úsekĤ). Úsek stĜedního Labe mezi Veletovem (okres Kolín) a Brandýsem nad Labem, jehož délka je více než 60 km, byl zároveĖ zvolen jako modelový úsek pro podrobnČjší studium, a to zejména proto, že uvedený úsek nebyl, narozdíl od vČtšiny ostatních úsekĤ, v posledních desetiletích postižen povodnČmi katastrofálního rozsahu (na jaĜe 2006 zde probČhla pouze menší povodeĖ). Vyhodnocení výsledkĤ za tento úsek bylo prezentováno na konferenci ěíþní krajina 2007 (Olomouc) a publikováno v konferenþním sborníku (MatČjþek, 2007). V porovnání s ostatními sledovanými vodními toky i v porovnání s horním a dolním tokem Labe vyniká tento úsek pĜedevším nadprĤmČrným zastoupením obou sledovaných druhĤ zlatobýlĤ, naopak silnČ podprĤmČrné je zastoupení kĜídlatek. Spíše podprĤmČrné je také zastoupení netýkavky žláznaté a netýkavky malokvČté. DĤvodem tČchto rozdílĤ jsou pravdČpodobnČ pĜedevším upravené bĜehy toku a zĜejmČ také již zmínČná absence katastrofálních povodní v nedávné minulosti, které zpĤsobily rozšíĜení uvedených druhĤ na ĜadČ tokĤ v ýeské republice. Vyšší zastoupení invazních neofytĤ bylo pozorováno zejména v neudržovaných bĜehových porostech pod mČsty a v místech se zmČnou rychlosti proudČní vody (jezy, mosty, ústí menších vodoteþí), naopak udržované bĜehové porosty ve mČstech a jejich okolí hostily vČtšinou výraznČ ménČ invazních neofytĤ. Srovnáváno bylo dále také zastoupení jednotlivých neofytĤ i celkového zatížení invazními druhy v jednotlivých þástek toku Labe. Výsledky tohoto srovnání ukazují grafy na obrázku þ. 1 a 2. Zatímco z hlediska celkového poþtu druhĤ i z hlediska celkového zatížení invazními druhy je patrný urþitý nárĤst smČrem od horního toku k dolnímu (nejvíce v horní þásti toku), u nČkterých jednotlivých druhĤ je tato závislost ménČ patrná, a v nČkterých pĜípadech je trend dokonce opaþný (napĜ. netýkavka malokvČtá, kĜídlatka). Prostý index (Ip)
Poþet druhĤ (PD) 8
5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0
7 6 5 4 3 2 1 0 1
2
3
4
5
6
7
1
2
3
4
5
6
7
Obrázek 1 Poþet druhĤ invazních neofytĤ a prostý index zatížení invazními druhy v jednotlivých þástech toku Labe. Oznaþení úsekĤ (platí i pro další grafy): 1 = ŠpindlerĤv Mlýn ĺ Kuks, 2 = Hradec Králové ĺ Pardubice, 3 = Veletov (okr. Kolín) ĺ soutok s Cidlinou, 4 = soutok s Cidlinou ĺ ýelákovice, 5 = ýelákovice ĺ MČlník, 6 = ŠtČtí ĺ Roudnice n. L., 7 = Ústí n. L. ĺ TČchlovice. KĜídlatka
Netýkavka malokvČtá
1,4
1,2
1,2
1
1
0,8
0,8 0,6 0,6 0,4
0,4
0,2
0,2 0
0 1
2
3
4
5
6
7
1
2
3
4
5
6
7
259
TOMÁŠ MATċJýEK
Netýkavka žláznatá
Trnovník akát
2,5
1,4 1,2
2
1 1,5
0,8
1
0,6 0,4
0,5
0,2
0
0 1
2
3
4
5
6
7
1
2
3
4
5
6
7
5
6
7
Turanka kanadská
Turan roþní 1,8
1,4
1,6
1,2
1,4 1
1,2
0,8
1
0,6
0,8 0,6
0,4
0,4
0,2
0,2 0
0 1
2
3
4
5
6
7
5
6
7
1
2
3
4
Zlatobýl 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1
2
3
4
Obrázek 2 Zastoupení jednotlivých invazních neofytĤ v jednotlivých þástech toku Labe (vymezení úsekĤ - viz legenda pro obrázek 1)
3 ZávĢr Dosavadní výsledky mapování invazních druhĤ rostlin v bĜehové vegetaci vodních tokĤ a jejich pĜedbČžné vyhodnocení ukazují na znaþnou diferenciaci jednotlivých vodních tokĤ z hlediska zastoupení jednotlivých invazních neofytĤ i z hlediska celkového zatížení tČmito druhy. ýásteþné vyhodnocení dat, které bylo zatím provedeno, dokládá skuteþnost, že výskyt invazních druhĤ rostlin v bĜehové vegetaci vodních tokĤ je podmínČn Ĝadou faktorĤ, jejichž vliv na šíĜení a výskyt invazních neofytĤ bude s pomocí získaných dat dále analyzován. Pro úþely dalšího vyhodnocování byly vytipovány zejména tyto faktory: -
nadmoĜská výška
-
Ĝádovost toku
-
šíĜka toku
-
lidská sídla (nad sídlem × v sídle × pod sídlem)
-
pĜekážky v proudČní (mosty, jezy)
-
využití pĜíbĜežní zóny resp. celého povodí
260
SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU INVAZNÍCH DRUHģ ROSTLIN V ěÍýNÍCH NIVÁCH
-
antropogenní pĜemČny koryta (beton, kameny...)
-
významné dopravní linie
-
katastrofální povodnČ
PĜedbČžné výsledky ukazují, že katastrofální povodnČ by mohly být jedním z klíþových faktorĤ, které šíĜení invazních druhĤ podmiĖují. Tato skuteþnost však zĜejmČ platí pouze u nČkterých druhĤ, a to samozĜejmČ zejména u tČch, které povodní využívají ke svému šíĜení (napĜ. netýkavka žláznatá nebo kĜídlatka). Možnost šíĜení tČchto druhĤ je umocnČna také zvýšenou mČrou disturbancí (narušení). Na základČ výsledkĤ mapování v roce 2006 byla v letošním roce vČnována také pozornost provČĜení extrémnČ vysokých hodnot zatížení invazními neofyty na Ĝece BeþvČ, a naopak výraznČ podprĤmČrné zastoupení tČchto druhĤ v bĜehové vegetaci Ĝeky Mrliny. Mapování dalších úsekĤ na BeþvČ a na dalších menších tocích v zemČdČlské krajinČ oba tyto extrémy spíše potvrdilo. V pĜípadČ Beþvy je dosti pravdČpodobné, že vysoký stupeĖ zatížení invazními druhy je do znaþné míry zpĤsoben právČ katastrofální povodní v roce 1997. PĜekvapením je naopak nízký stupeĖ zatížení menších vodních tokĤ v zemČdČlské krajinČ, jehož pĜíþiny dosud nebyly uspokojivČ vysvČtleny a budou pĜedmČtem další analýzy.
4 Literatura Langhammer, J., KĜížek, M. (2007). Mapování upravenosti Ĝíþní sítČ a následkĤ povodní. In: Langhammer, J. (ed.) PovodnČ a zmČny v krajinČ. PĜF UK a MŽP, Praha, pp. 169-188. Lipský, Z. (1999): Krajinná ekologie. Skripta PĜF UK, Praha, 129 s. MatČjþek, T. (2007): Výskyt invazních neofytĤ v bĜehové vegetaci stĜedního Labe. In: Sborník z konference ěíþní krajina 2007, v tisku. Pyšek et al. (2002): Catalogue of alien plants of the Czech republic. In: Preslia, 74, þ. 2, s. 97 – 186
261