SKLADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ KONKRÉTNÍHO PODNIKU

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podnikové hospodářství

SKLADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ KONKRÉTNÍHO PODNIKU Stock holding in concrete company Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Antonín Stehlík, CSc.

Autor: Jakub Fišer

Brno, červen 2008

Jméno a příjmení autora:

Jakub Fišer

Název bakalářské práce:

Skladové hospodářství konkrétního podniku

Název v angličtině:

Stock holding in concrete company

Katedra:

Podnikové hospodářství

Vedoucí bakalářské práce:

doc. Ing. Antonín Stehlík, CSc.

Rok obhajoby:

2008

ANOTACE Předmětem diplomové práce „Skladové hospodářství konkrétního podniku“ je analýza a zhodnocení systému skladového hospodářství v konkrétním podniku. Teoretická část popisuje dosavadní vývoj logistiky a shrnuje dosavadní poznatky z oblasti skladování a řízení zásob. V praktické části je hodnocena organizace skladování a způsob řízení zásob ve společnosti Beghelli-Elplast, a.s. Cílem práce je navrhnout vhodná řešení, které povedou ke snížení podnikových nákladů spojených se zásobami a skladováním. Annotation The objective of the thesis „Stock holding in concrete company” is to analyze the stock holding system in chosen company. In the theoretical part I describe an evolution of logistics and summarize actual knowledge of stock holding and management. In the practical part I analyze and rate the management of stock and stock holding system in the company BeghelliElplast, a.s. The goal of this thesis is to propose suitable solutions that would lead to reducing company`s stock holding costs.

Klíčová slova Logistika, zásoby, skladování, řízení zásob, analýza ABC Keywords Logistics, inventory, warehousing, stock management, ABC analysis

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Skladové hospodářství konkrétního podniku vypracoval samostatně pod vedením doc. Ing. Antonína Stehlíka, CSc. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 27. června 2008

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval doc. Ing. Antonínu Stehlíkovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji firmě Beghelli-Elplast, a.s. za poskytnuté informace a konzultace a to především Ing. Petru Kolníkovi a Ing. Radimu Linkovi.

Obsah Úvod ...................................................................................................................... 9  1  Logistika ....................................................................................................... 11  1.1  Původ a vývoj logistiky .............................................................................................................. 11  1.2  Fáze vývoje hospodářské logistiky ............................................................................................ 13  1.3  Definice logistiky ....................................................................................................................... 15  1.4  Logistika jako systémová nauka ................................................................................................ 17  1.5  Role logistiky v ekonomice ........................................................................................................ 18 

2  Skladování..................................................................................................... 19  2.1  Tři základní funkce skladování .................................................................................................. 19  2.1.1 

Přesun produktů ............................................................................................................. 19 

2.1.2 

Uskladnění produktů ...................................................................................................... 20 

2.1.3 

Přenos informací ............................................................................................................ 20 

2.2  Sklad a distribuční centrum ...................................................................................................... 22  2.3  Veřejné a soukromé skladování ................................................................................................ 22  2.4  Funkce skladů ............................................................................................................................ 23  2.5  Skladovací systémy ................................................................................................................... 27  2.5.1 

Způsoby uskladnění materiálu ....................................................................................... 28 

Z prostorového hlediska můžeme způsoby uskladnění materiálu rozdělit takto: ......................... 28  2.5.2 

Systémy skladování zboží ............................................................................................... 29 

2.5.3 

Volba skladové technologie ........................................................................................... 29 

2.5.4 

Skladování v regálech ..................................................................................................... 30 

2.5.5 

Manipulační zařízení ...................................................................................................... 33 

3  Zásoby ........................................................................................................... 35  3.1  Druhy zásob ............................................................................................................................... 35  3.2  Pojistná zásoba .......................................................................................................................... 37  3.3  Význam zásob ............................................................................................................................ 39  3.4  Problém zásob ........................................................................................................................... 40  3.5  Náklady na udržování zásob ...................................................................................................... 41  3.5.1 

Náklady kapitálu vázaného v zásobách .......................................................................... 42 

3.5.2 

Náklady na služby ........................................................................................................... 42 

3.5.3 

Náklady spojené se skladováním ................................................................................... 43 

3.5.4 

Náklady rizika znehodnocení zásob ............................................................................... 44 

3.6  Optimální velikost objednávky ................................................................................................. 44  3.7  Objednací systémy .................................................................................................................... 46  3.8  Metody řízení zásob v podniku ................................................................................................. 49  3.8.1 

Analýza ABC ................................................................................................................... 49 

3.8.2 

Just‐in‐Time ................................................................................................................... 51 

3.8.3 

Modular sourcing ........................................................................................................... 52 

Praktická část ..................................................................................................................................... 53 

4  Představení společnosti ................................................................................. 53  4.1  Historie společnosti .................................................................................................................. 55  4.2  Organizační struktura firmy ...................................................................................................... 57  4.3  Sortiment společnosti BEGHELLI ‐ ELPLAST,a.s ........................................................................ 60  4.4  Hospodářská situace podniku ................................................................................................... 60 

5  Zásoby v podniku a jejich řízení ................................................................... 63  5.1  Nákup zásob ............................................................................................................................. 63  5.2  Analýza zásob ........................................................................................................................... 63  5.3  Rozdělení zásob metodou ABC ................................................................................................. 64  5.4  Řízení zásob .............................................................................................................................. 67  5.4.1 

Řízení zásob skupin hliníkový a ocelový plech ............................................................... 67 

5.4.2 

Stanovení objednacího množství a okamžiku objednání............................................... 67 

5.5  Změna nákladů po změněném způsobu objednávání .............................................................. 73 

6  Sklady a skladování....................................................................................... 77  6.1  Příjem a kontrola zboží ............................................................................................................. 77  6.2  Skladování a expedice............................................................................................................... 78  6.3  Zhodnocení systému skladování a návrhy na zlepšení ............................................................. 78 

7  Problematika přebytečného a nízkoobrátkového materiálu .......................... 79  Závěr .................................................................................................................... 81  Seznam použité literatury .................................................................................... 83  Další použité zdroje: ............................................................................................ 84  Seznam obrázků a tabulek ................................................................................... 85  Seznam grafů ....................................................................................................... 86  Seznam příloh ...................................................................................................... 87 

ÚVOD Předmětem této diplomové práce je skladové hospodářství konkrétního podniku. Oblast skladování a řízení zásob, stejně jako logistika, jejímiž důležitými součástmi jsou, získávají v posledních letech stále větší význam. Již moderní průkopník managementu Peter F. Drucker na počátku 60. let tvrdil, že: „logistika je jednou z posledních možností a příležitostí, kde mohou podniky zvýšit svojí efektivnost“. 1 Toto tvrzení neztratilo svoji platnost ani po více než 0

čtyřiceti letech od jeho prvního uvedení. Naopak. Logistika je dnes jedním z klíčových nástrojů zvyšování konkurenční schopnosti každého podniku v prostředí vyspělého trhu. Logistika jako poměrně mladá vědecká disciplína zaznamenala v posledních zhruba 60 letech velmi rychlý vývoj, kdy musela reagovat na měnící se podmínky a to jak v teoretické oblasti, tak i v praxi. S přechodem od trhu výrobce k trhu zákazníka došlo i v logistice k přechodu od pouhé podpory distribuce po celkovou optimalizaci integrovaných logistických systémů, kterých by mělo být dosaženo v budoucnosti. Na našem území byl vývoj logistiky z jasných důvodů na 40 let pozdržen. Rozvoj logistiky nastal až během posledních 20 let, které se staly obdobím dohánění „vyspělého světa“ a to i v logistice. Jednou z možností, jak zlepšit svoji šanci v tvrdém konkurenčním boji o stále náročnějšího zákazníka, vidím právě ve zlepšení logistických činností a procesů, kde mají české firmy stále co dohánět. I proto jsem si vybral toto téma, jelikož z výše uvedeného důvodu zde spatřuji velký prostor pro možná zlepšení a hlubší pochopení dané problematiky zvýší moje šance na trhu práce. Práce je rozdělena na dvě základní části - teoretickou a praktickou. V teoretické části se zaměřuji na vysvětlení základních logistických pojmů, nastiňuji původ a vývoj logistiky, představuji různé názory na logistiku a ukazuji, jaké místo zaujímá logistika v ekonomice a jak zvýšení efektivity logistických procesů vede ke zlepšení ekonomické situace společnosti jako celku. V další kapitole teoretické části se věnuji organizaci skladování. Jsou zde vymezeny funkce a druhy skladů, funkce skladování a popis různých způsobů skladování. Poslední kapitola je věnována zásobám a řízením zásob. Je zde nastíněna problematika zásob, různé druhy zásob, význam zásob, porovnání důvodů pro a proti držení zásob. Také jsou zde 1

DRUCKER, P. F. The Economy´s Dark Continent. Fortune, 4/1962. Převzato z: LAMBERT, M., STOCK, J. R., ELLRAM, L. Logistika, s. 6 9

představeny objednací systémy a výpočet optimálního objednacího množství. V závěru kapitoly jsou uvedeny moderní metody řízení zásob a to metoda ABC, metoda „Just-in-time“ a koncept modular sourcing. Cílem této práce je analyzovat a zhodnotit systém skladového hospodářství v konkrétním podniku a na základě toho připravit vhodné návrhy na zlepšení. Pro realizaci vytčeného cíle jsem si vybral společnost Beghelli-Elplast, a.s., která zaujímá dominantní postavení na trhu technického a nouzového osvětlení v České republice. Po bližším seznámení s podnikem, jeho organizací skladování a systémem řízení zásob, jsem vyslovil hypotézu: vhodné použití teoretických poznatků povede ke snížení nákladů spojených se zásobami a jejich skladováním. Pro zpracování teoretické části jsem analyzoval dosavadní poznatky ve skladovém hospodářství a řízení zásob. V praktické části byly využity některé prvky finanční analýzy, metoda ABC a statistické metody pro stanovení pojistné zásoby a optimální velikosti objednací dávky. Pro zpracování této práce byla dále použita metoda řízeného rozhovoru s odpovědnými pracovníky firmy a empirické šetření.

10

1 LOGISTIKA Skladové hospodářství je součástí širšího celku - logistiky. Proto bych se v úvodu věnoval jejímu vzniku, vývoji a definování toho, co pod slovem logistika chápeme v současnosti.

1.1 Původ a vývoj logistiky Slovo logistika je etymologicky odvozeno od řeckého základu „logos“, což se dá přeložit jako počítání, rozum. Pojem logistika je všeobecně chápán jako proces zásobování, užívaný ve vojenských oblastech. Má údajně svůj původ ve francouzštině, kde slova „logis“ nebo „loger“ znamenají obydlí, bivakovat, úkryt, zaopatřit. 2 Starofrancouzskému „loger“ odpovídá 1

anglické „to lodge“, sloužit za úkryt, ubytovat, noclehovat. Tradiční anglická vojenská terminologie zná „lodgement“ ve smyslu pevné pozice, zachycení se někde. Někteří autoři spatřují hypotetický zárodek logistiky v organizování výstavby pyramid ve starověkém Egyptě. Není jisté, zda se logistika v minulosti podílela na mírovém budování velkolepých děl. Zcela určitě však byla využita k vojenským účelům. Traduje se, že byzantský císař Leontos VI. mezi lety 886-911 vyhlásil, že je třeba „mužstvo zaplatit, příslušně vyzbrojit a vybavit ochranou i municí, včas a důsledně se postarat o jeho potřeby a každou akci v polním tažení příslušně připravit“, čímž jako první zformuloval zásady vojenské logistiky. 3 2

Dodnes relevantním pro logistiku je Švýcar Antoine-Henry de Jomini, který svou publikací „Précis de l´art de la guerre" (Náčrt vojenského umění) – 1838 – položil základy vojenské logistiky. Umístil ji rovnoprávně vedle taktiky a strategie, což před ním nikdo neučinil. Ve středověku se v Evropě pojem logistika používala pro stavbu vojenských pevností, např. matematické výpočty optimálních poloh střílen.

Pojem „logistika" se používal i pro jistou část matematiky (filosofická matematika). Jomini odvozuje pojem logistika od napoleonských tzv. maréchal des logis" (Quartiermeister), jehož povinností bylo určovat uložení a utáboření vojenských jednotek (bivaků), udávat směr 2 3

STEHLÍK, A, KAPOUN J: Logistika pro manažery. s. 13 PERNICA, P. Logistika pro 21. století. 2004. s. 19-20 11

pochodujícím kolonám a tyto podle daného místa náležitě sešikovat, založit tábory pro vojáky a koně a vybavit je potravinami a krmivem. Překladem do angličtiny se Jominiho práce staly standardními učebnicemi amerických důstojníků. Tak se pojem logistika objevil již roku 1885 při otevření jisté námořní školy ve Spojených státech jako označení jednoho z kurzů. V následujících dekádách si „logistika" našla cestu do terminologie vojenství. V období mussoliniovské Itálie v polovině 30. let 20. století italský tisk psal o „logistice", konkrétně o transportních problémech při invazi do Etiopie. Během druhé světové války byly americkým ministerstvem obrany ustanoveny týmy, jejichž úlohou bylo vytvářet matematické plánovací modely a aplikovat je na logistickou problematiku. V popředí stály především lokalizace a zásobování skladů, opraváren, letišť, přístavů internačních táborů, provedení přepravy, paletizace. Tyto projektové týmy, mimo jiné, vyvinuly metody matematického plánování nazývané operations research. Při přípravě invaze Američané používali pojmy logistic nebo logistics pro zásobování skladů zbraněmi, municí, náhradními díly. Německé Wehrmacht ale používalo název „Nachschub“, „Intendenz“. V americké armádě ve druhé světové válce působila více než polovina vojáků v některé logistické službě. Např. v Pacifiku, plážové včeličky (beach bees) bagrovaly pláže pro lepší přístup lodí, pro letištní plochy, cesty pro nákladní vozy armády, pro lazarety, sklady, tábory pro zajatce, velitelská stanoviště, opravny tanků, ale i pro opravárenské lodě atd. Po konci druhé světové války opustil americkou armádu bezpočet vojáků, kteří sloužili v různých logistických jednotkách. K tomu všude existoval přebytek palet, beden, kontejnerů, jeřábů, zdvižných vozíků, přepravních prostředků atd. Propuštění vojáci hledali uplatnění v civilní službě. Konjunktura postupně upadala, ale korejská válka na začátku 50. let opět znamenala boom. I pro logistiku v americké civilní sféře. 4 3

4

STEHLÍK, A, KAPOUN J: Logistika pro manažery. s. 13-14

12

1.2 Fáze vývoje hospodářské logistiky Podniková logistika prošla za posledních 60 let vývojem, který je možné rozdělit do čtyř fází či období (někteří autoři uvádějí pět období, kdy první období rozdělují na dvě různé fáze): V prvním období, zhruba od roku 1950, jsou logistické myšlení, praxe a technologie v USA přebírány z válečné logistiky do civilní hospodářské sféry. V této době se trh vyznačoval masovostí a homogenní poptávkou. Díky stabilitě ekonomiky bylo možné přesně plánovat jak průmyslovou výrobu, tak bankovní finanční zdroje. Za takovéto situace neexistoval problém zásob a logistická praxe se soustředila především na procesy distribuce, přičemž dominovala obchodní a marketingová hlediska. Pod vlivem systémového přístupu, vzniklého v 50. letech minulého století, se začaly poprvé používat celkové náklady k posuzování efektivnosti procesů a jejich reorganizaci. Bylo zjištěno, že narůstání sortimentu a vzestup poptávky vedou k nadměrnému zvyšování zásob. Toto počáteční období vyvrcholilo v 60. letech. Druhé období, 1970 – druhá polovina osmdesátých let, je charakterizováno úspěšným rozvojem americké logistiky v západní Evropě. Na začátku tohoto období došlo k hospodářské depresi a zesílení mezinárodní konkurence. Podniky se snaží o zvýšení produktivity rozšířením uplatňování logistiky z distribuce i na výrobu a zásobování. Logistika je uplatňována jen uvnitř každé jednotlivé základní funkce a slouží specifickým, navzájem často rozporným cílům jednotlivých podnikových útvarů. Způsob uplatnění logistiky v útvarech distribuce, výroby a zásobování je tedy izolovaný a tomu odpovídá i dosahování jen dílčích realizačních efektů. Během druhé poloviny osmdesátých let se stává zřejmým, že větších efektů než z dílčích izolovaných řešení lze dosáhnout slaďováním celých procesů. Během třetího období – převážně v 90. letech - se prosazuje systém integrované logistiky, který otevřel cestu k výraznějšímu přínosu logistiky k růstu produktivity a ke zvyšování konkurenceschopnosti podniků. Integrace do jednoho systému probíhala zpočátku v hranicích podniku jako vnitřní integrace dílčích logistických funkcí nákupu, zásobování, výroby a distribuce, do té doby zabezpečovaných jednotlivými podnikovými útvary. Ve stále tvrdším konkurenčním prostředí se klade uspokojení potřeb a přání zákazníka na první místo. Zvyšování úrovně dodavatelských služeb (logistických služeb) se stává strategickým nástrojem konkurenčního boje. Aby k tomu mohlo prakticky dojít, bylo zapotřebí integrovat

13

do logistických řetězců také distribuční a obchodní podniky a dodavatele, podílejících se na tocích směřujících jak do výroby, tak z výroby ke konečným zákazníkům; v praxi se prosazuje koncept „The Total Supply Chain“ a dochází k vnější integraci. Poslední, v současné době probíhající, čtvrté období by mělo přinést celkovou optimalizaci integrovaných logistických systémů. Velmi pokročilé informační a komunikační technologie a systémy umožňují vytvoření velkých sítí i logistických partnerů – Supply Chain Net. Řídí je koordinační Supply Chain Management (SCM) tak, aby náklady a účinnost logistiky byly optimální (nikoli minimální). Celková optimalizace integrovaných logistických řetězců by měla vést k dosažení synergických efektů, dosud jen teoreticky odvozovaných, i v logistické praxi.

Obrázek č. 1: Evoluce logistiky

Pramen: STEHLÍK, A, KAPOUN J: Logistika pro manažery. 2008.

14

1.3 Definice logistiky Logistika jako vědní obor má svůj základ v technice, ekonomice a informatice, které tvoří 3 pilíře logistiky. To je znázorněno i v následujícím obrázku.

Obrázek č. 2: Pilíře logistiky

Pramen: STEHLÍK, A, KAPOUN J: Logistika pro manažery. 2008.

Vzhledem k tomu, že logistika jako vědní obor je poměrně mladá a pořád se dynamicky vyvíjí, neexistuje její jednotná definice. Proto zde uvádím několik různých definic logistiky. První definice logistiky vznikla v USA v roce 1964 na půdě tehdejšího National Council of Physical Distribution Management, který ji vymezil jako „proces plánování, realizace a řízení účinného nákladového efektivního toku a skladování surovin, zásob ve výrobě, hotových výrobků a souvisejících informací z místa vzniku do místa spotřeby.“ Council of Logisitics Management svoji definici několikrát modifikoval, naposledy takto: „Logistika je proces plánování, realizace a řízení efektivního, výkonného toku a skladování zboží, služeb a souvisejících informací z místa vzniku do místa spotřeby, jehož cílem je uspokojit požadavky zákazníků.“ Evropská logistická asociace definuje logistiku jako organizaci, plánování, řízení a uskutečňování toku zboží, počínaje vývojem a nákupem a konče výrobou a distribucí podle

15

objednávky finálního zákazníka tak, aby byly splněny všechny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích. 5 4

Schulte popisuje logistiku jako integrované plánování, formování, provádění a kontrolování hmotných a s nimi spojených informačních toků od dodavatele do podniku, uvnitř podniku a od podniku k odběrateli. 6 5

Internetová encyklopedie Wikipedia charakterizuje logistiku takto: „Logistika je vědní obor, který se zabývá fyzickými toky zboží či jiných druhů zásob od dodavatele k odběrateli a informačními toky v písemné nebo i ústní podobě. Mezi toky proudící v logistice zahrnujeme toky zboží, peněz a informací. Logistika je zároveň souborem činností, jejichž úkolem je zajistit, aby bylo správné zboží, ve správném čase, ve správném množství, ve správné kvalitě na správném místě a se správnými náklady. Logistika se také ale zabývá i těmito toky uvnitř jednotlivých firem, a to i včetně různých systémů skladování zásob. Účelem celého oboru je tyto toky optimalizovat tak, aby představovaly pro firmu co nejmenší náklady.“ 7 6

New Yorker vyzdvihuje synergický efekt logistiky: „Logistika je ovládnutí, ve skutečnosti cesta odkládání jednotlivých příležitostí, abychom je posléze získali všechny, uspořádané a naráz.“ Vzhledem k tomu, že logistika má svůj původ ve vojenství uvádím zde i definici Nato: „Logistika je nauka o plánování, provádění přesunu a o technickém zabezpečení sil.“ 8 7

Stehlík zdůrazňuje systémový aspekt logistiky, když uvádí, že logistika je systémová disciplína zabývající se celkovou optimalizací, koordinací a synchronizací všech činností, jejichž zřetězení je nezbytné k pružnému a hospodárnému dosažení daného konečného (synergického) efektu. 9 8

5

PERNICA, P: Logistika pro 21. Století. 2004. s. 32-35 SCHULTE, Ch: Logistika. 1994. s. 13 7 Internet. In Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. c2008 [cit. 2008-05-04]. Dostupné na WWW: 8 PERNICA, P: Logistika pro 21. století. 2004. s. 19- 20 9 STEHLÍK, A. Logistika I. 1995. s. 21 6

16

1.4 Logistika jako systémová nauka Logistiku je třeba chápat jako systémovou nauku. Logistický systém můžeme z praktických důvodů považovat za zvláštní druh systému – za multisystém ve smyslu množiny systémů, definovaných na jednom logistickém objektu podle různých hledisek. Tyto systémy nelze zkoumat samostatně, ale jen ve vzájemných souvislostech a především ze zorného úhlu synergického chápání konečného efektu na úrovni multisystému jako celku. Články logistického řetězce (například oběhové sklady, doprava aj.) mohou pak mít postavení podsystémů (subsystémů), tzn. částí logistického systému, jejichž prvky vůči sobě vykazují bohatší interakce než vůči ostatním prvkům systému a v logistickém systému zároveň plní relativně autonomní funkce. Logistický multisystém vymezujeme takto: • systém technicko-technologický • systém řízení • systém informační • systém komunikační 10 9

Logistický multisystém tedy pojímáme jako dynamický (tj. systém, jehož stav se mění v čase), učící se (který na základě zpětných vazeb - rozboru opakovaných podnětů a svých dosavadních akcí - se snaží dosáhnout účelnějšího chování), samoorganizující (obdařený schopností zlepšovat vlastní strukturu a organizaci), samoopravující se (se schopností nahradit své již nevyhovující prvky a vazby), otevřený (který má definováno podstatné okolí; jedná se o druh stochastického otevřeného systému), s cílovým chováním ekonomického typu. 11 1

Logistický multisystém je vnějšími (hmotnými, energetickými, informačními, event. peněžními) vazbami spojen se svým podstatným okolím. Zákazníky (tj. fyzické nebo právnické osoby), občany, území, ekosystémy apod., jejichž konkrétní potřeby logistický multisystém uspokojuje (nazvěme je objekty konečného efektu), považujeme za prvky nebo systémy tohoto podstatného okolí. Od nich přijímá logistický multisystém podněty, které transformuje v reakce, přičemž je zdůrazňováno hledisko doby reakce a hospodárnosti transformace. 12 1

10

PERNICA, P. Logistický management. 1998. s. 59 STEHLÍK, A, KAPOUN J. Logistika pro manažery. 2008. s. 23-24 12 PERNICA, P. Logistický management. 1998. s. 60 11

17

1.5 Role logistiky v ekonomice Logistika hraje v ekonomice klíčovou úlohu, a to ve dvou základních směrech. Za prvé, logistika představuje jednu z hlavních výdajových položek podniků: tím ovlivňuje veškeré další ekonomické aktivity a je jimi zároveň sama ovlivňována. Například ve Spojených státech se v roce 1996 logistika podílela na přibližně 10,5% HNP. Americký průmysl jako celek vynaložil cca 451 milión dolarů na přepravu zboží a asi 311 miliónů dolarů na skladování a udržování zásob. V kombinaci s dalšími logistickými výdaji tato částka dosáhla zhruba 797 miliónů dolarů. V roce 1980 činily logistické náklady v USA cca 17,2 % HNP. Kdyby byly v roce 1996 logistické náklady stále takto vysoké, znamenalo by to, že by se ve Spojených státech vydalo na logistické náklady o dalších 510 miliónů dolarů více. To by se ovšem promítlo buď do vyšších spotřebitelských cen, nebo do nižších zisků v podnicích, případně do obojího. Výsledkem by tak bylo snížení všeobecné životní úrovně a/nebo nižší daňový základ. Lze tedy shrnout, že zvýšením efektivnosti logistických operací přispívá logistika významně ke zlepšení ekonomické situace společnosti jako celku. Za druhé, logistika podporuje pohyb a plynulý tok mnoha ekonomických transakcí; je nezbytnou aktivitou při realizaci prodeje prakticky jakéhokoliv zboží nebo služby. Pokud zboží nedojde na správné místo nebo ve správném (neporušeném) stavu, nelze žádný prodej uskutečnit. Narušením logistických funkcí tedy utrpí veškeré ekonomické aktivity (a subjekty) v rámci logistického řetězce. 13 1

13

LAMBERT, M., STOCK, J. R., ELLRAM, L. Logistika. 2000. s. 10 18

2 SKLADOVÁNÍ Skladování je nedílnou součástí každého logistického systému. Odhaduje se, že na světě existuje asi 750 000 skladovacích zařízení, od nejmodernějších, profesionálně řízených skladů po podnikové skladovací místnosti, garáže, drobné sklady v rámci prodejen, nebo dokonce zahradní kůlny. Funkcí skladů v logistickém systému je přijímat zásoby, uchovávat je, popř. vytvářet jejich užitné hodnoty, vydávat požadované zásoby a provádět potřebné skladové manipulace.

2.1 Tři základní funkce skladování U skladování rozeznáváme tři základní funkce: přesun produktů, uskladnění produktů a přenos informací o skladovaných produktech.

2.1.1 Přesun produktů • Příjem zboží – zahrnuje fyzické vyložení či vybalení zboží, aktualizaci záznamů, kontrolu stavu zboží a překontrolování průvodní dokumentace. • Transfer či ukládání zboží – zahrnuje fyzický přesun produktů do skladu, uskladnění a jiné přesuny. • Kompletace zboží podle objednávky - zahrnuje přeskupování produktů podle požadavků zákazníka. • Překládka zboží (cross-docking) – vynechává se uskladnění produktů, zboží se překládá přímo z místa příjmu do místa expedice; tento způsob uskladnění se stal díky příznivým dopadům na náklady již velmi rozšířenou záležitostí, podle Lamberta přibližně 75 % distribuce potravin v USA zahrnuje překládku typu crossdocking při přesunu produktů od dodavatele do maloobchodních prodejen. • Expedice zboží – poslední činnost spojená s pohybem zboží, sestává ze zabalení a přesunu zásilek do dopravního prostředku, kontroly zboží podle objednávek, úpravy skladových záznamů, může zahrnovat i třídění a balení výrobku pro vybrané zákazníky.

19

2.1.2 Uskladnění produktů • Přechodné uskladnění – zahrnuje pouze uskladnění nezbytné pro doplňování základních zásob. • Časově omezené uskladnění – se týká zásob nadměrných vzhledem k potřebám běžného doplnění zásob, tyto zásoby se nazývají též nárazníkové nebo pojistné zásoby, nejčastější důvody k časově omezenému uskladnění zásob patří: sezónní poptávka, kolísavá poptávka, úprava výrobků (např. ovoce, masa), spekulativní nákupy nebo nákupy do zásoby, zvláštní podmínky obchodu (např. množstevní slevy).

2.1.3 Přenos informací Přenos informací je třetí hlavní součástí skladování, dochází k němu současně s přenosem a uskladněním produktů. Týká se stavu zásob, stavu zboží v pohybu, umístění zásob, vstupních a výstupních dodávek, zákazníků, personálu a využití skladových prostor. Podniky v této oblasti využívají počítačový přenos informací založený na elektronické výměně dat (EDI) a technologii automatické identifikace (nejčastěji technologii čárových kódů).

Elektronická výměna dat V případě elektronické výměny dat (EDI) jde o elektronický přenos standardizovaných obchodních dokumentů mezi počítači jednotlivých organizací. V případě vyšší kvality systému EDI nejsou při přijímání dokumentů nutné žádné lidské zásahy. EDI tedy nahrazuje klasické systémy přenosu informací, jako je pošta, telefon a fax, a navíc poskytuje ještě další informační možnosti. 14 Mezi dokumenty, které jsou v systémech EDI používány, patří např. nákupní objednávky, materiálové bilance, faktury, elektronický převod peněz pro platby, oznámení o dodávce, přehledy o stavu objednávek atd. Mezi hlavní výhody elektronického přenosu dat patří výrazné omezení administrativy, vyšší přesnost, vyšší rychlost přenosu dat, úspora času, snížení některých druhů nákladů, lepší dostupnost informací a snížení stavu zásob.

14

DRAHOTSKÝ, I., ŘEZNÍČEK, B. Logistika – procesy a jejich řízení. 2003. s. 99 20

Tecnologie automatické identifikace Identifikace v logistice slouží k rozpoznávání logistických objektů v materiálovém toku, aby bylo možné řídit tento tok, sledovat objekty a zabezpečovat kvalitu. Pořizování dat nachází uplatnění téměř ve všech oblastech logistiky. Jeho předmětem je zachycování informací o stavu či průběhu procesů, o zboží, o nákladu, o dopravních prostředcích a osobách, jakož i jejich přenos do systémů zpracování dat. Tyto informace se používají k plánování a řízení administrativních, dispozičních a operativních činností. Nejrozšířenější metoda automatické identifikace (73 % aplikací z celkového počtu aplikací automatické identifikace ve světě) je čárový kód. Čárové kódy jsou binárně kódované nosiče dat. Kódování se provádí podle určitého předpisu formou barevných pravoúhlých čar a bezbarvých mezer v kódovém poli. Čárový kód normálně neobsahuje popisné údaje, nýbrž podle druhu kódu identifikační výraz z různého počtu číslic nebo znaků. Ke kódovému poli dále patří dvě klidové zóny před kódem a za ním a řádek čitelného písma. Čárový kód se čte optickým čtecím zařízením (snímačem, skenerem) postupným snímáním. Pro technologii čárových kódů existuje téměř 300 kódů, lišících se použitou metodou kódování při záznamu dat, skladbou záznamu a jeho délkou, hustotou záznamu a způsobem zabezpečení správnosti dat. Mezi další v současné době používané technologie automatické identifikace patří: • písma OCR (Optical Character Recognition), která je nejstarší z technologií automatické identifikace a zároveň jedinou, kde je možné zapisovat rukou a číst prostým okem. Její použití je běžné při vyplňování a čtení dokumentů (objednacích listů, dokumentů v dopravě, v bankovnictví i jinde),

•

radiofrekvenční (Radio Freguency Identification, RF/ID, kdy se vysílá radiofrekvenční signál vyvolávající odpověď speciálního štítku (transpondéru); jedná se o nejrychleji se šířící princip automatické identifikace,

• induktivní, • magnetické systémy, které kódují informaci do magnetického proužku nebo do čipu. Tato technologie je ve formě plastikových karet s magnetickým proužkem běžně používaná v bankovnictví, dopravě, cestovním ruchu či v knihovnách. • paměťových karet (smart card),

21

• biometrické, které využívají některé fyziologické vlastnosti člověka (otisk prstů, podpis, délka a tvar prstů), které digitalizují a pomocí nichž uskutečňují identifikaci.

2.2 Sklad a distribuční centrum V teorii i v podnikové praxi dochází někdy k zaměňování skladu a distribučního centra, ale tyto dva pojmy nejsou totožné. Sklad je obecnější pojem. Ve skladech se skladují všechny typy produktů, kdežto v distribučních centrech se udržují minimální zásoby, a to převážně těch výrobků, po kterých je vysoká poptávka. Ve skladech probíhá manipulace s většinou produktů ve čtyřech cyklech (přejímka, uskladnění, expedice a nakládka), v distribučních centrech většinou pouze ve dvou (přejímka a expedice). Sklady poskytují minimum činností, které přidávají výrobku hodnotu, zatímco distribuční centra poskytují relativně velký podíl na přidané hodnotě – včetně případné finální montáže. Ve skladech převládá dávkové shromažďování dat, distribuční centra shromažďují data v reálném čase. Zatímco sklady se zaměřují na minimalizaci provozních nákladů při současném plnění dodávkových potřeb, distribuční centra se zaměřují na maximalizaci zisku díky uspokojování požadavků na dodávky zákazníkům. 15 1

2.3 Veřejné a soukromé skladování Jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, které musí podnik uskutečnit v oblasti skladování, je zda využít veřejná skladovací zařízení, nebo soukromá zařízení. Před samotným rozhodnutím je třeba zvážit vhodnost volby jak z hlediska nákladů, tak z hlediska úrovně servisu. V rámci skladování má podnik k dispozici tři základní varianty jak získat potřebné skladovací kapacity: • vybudovat vlastní sklady • najmout sklady od specializované organizace • kombinovat vlastní sklady s nájmem

15

LAMBERT, M., STOCK, J. R., ELLRAM, L. Logistika. 2000. s. 266 22

Veřejné sklady – výhody • uchovávání kapitálu – žádná kapitálová investice, • schopnost zvyšovat kapacitu skladového prostoru, • snížení rizika zastarání, • efekty z rozsahu, např. efektivnější manipulační zařízení, • pružnost – veřejné sklady představují krátkodobý závazek, • daňové výhody, např. v celních skladech, • přesné znalosti nákladů na uskladnění a manipulaci.

Veřejné sklady – nevýhody • komunikační problémy – nekompatibilita počítačových terminálů, • nedostatečný rozsah služeb, např. v určité lokalitě, • nedostatek prostoru, např. na exponovaných trzích.

Soukromé sklady – výhody • míra kontroly – přímá kontrola a zodpovědnost za zboží, • pružnost při uspořádání skladu či volbě speciálních skladových operací, • lepší využití vlastních lidských zdrojů, • daňové přínosy (odpisy).

Soukromé sklady – nevýhody • nedostatek pružnosti – fixní velikost, • finanční omezení – dlouhodobá a riskantní investice, • návratnost – nutno sledovat míru výnosnosti. 16 1

2.4 Funkce skladů Funkcí skladů v logistickém systému je přijímat zásoby, uchovávat je, popř. vytvářet jejich užitné hodnoty, vydávat požadované zásoby a provádět potřebné skladové manipulace. I přesto, že skladování vyvolává náklady, např. náklady na prostory, úroky a pojištění, může si 16

DRAHOTSKÝ, I., ŘEZNÍČEK, B. Logistika – procesy a jejich řízení. 2003. s. 100-101 23

podnik jen stěží dovolit skladování vůbec nevyužívat. Podle Wöheho plní skladování tyto funkce: •

vyrovnávací funkce zajišťuje překlenutí kvantitativních a časových rozdílů, které vznikají mezi pořízením a výrobou,

• v rámci bezpečnostní funkce jsou vytvořeny opatrnostní vyrovnávací zásoby, aby se zabránilo eventuálním problémům v zásobování, • účelem spekulativní funkce je navyšování skladových zásob při hrozivém nárůstu cen. 17 1

Stehlík doplňuje tyto tři funkce ještě o kompletační a zušlechťovací funkce: • kompletační funkce spočívá v tvorbě sortimentu pro obchod nebo pro výrobu dle požadavků jednotlivých prodejen nebo dílen, • zušlechťovací funkce spočívá v jakostní změně uskladněných druhů sortimentu (např. stárnutí, kvašení, zrání, sušení atd.). K těmto funkcím je ještě možno přidat funkce: • rozdělovací - sklady přijímají velké zásilky, například z výroby a rozdělují je na menší dodávky určené pro jednotlivé trhy nebo skupiny odběratelů, • konsolidační – sdružování menších dodávek do větších zásilek, • celní – pro dovážené zboží, které zůstává v celním skladu pod kontrolou, dokud není distribuováno či spotřebováno výrobou a zaplaceny celní poplatky.

Podle funkce můžeme sklady rozdělit na: • obchodní sklady charakteristické velkým počtem dodavatelů i odběratelů, základní funkcí kromě skladování je i změna sortimentu, • odbytové sklady - alokace u výroby - jde o určitou formu obchodního skladu, charakterizovanou jedním výrobcem, velmi malým počtem výrobků a větším počtem odběratelů, někdy jsou tyto sklady též nazývány výrobně odbytovými sklady, • veřejné a nájemní sklady, které zajišťují pro zákazníky skladování zboží nebo propůjčení skladové kapacity, v prvním případě vykonává sklad skladové funkce podle objednávky zákazníka, tzn. zboží přijímá, skladuje a vydává podle obdržených

17

WOHE, G., KISLINGEROVÁ, E. Úvod do podnikového hospodářství. 2007. s. 231 24

pokynů, ve druhém případě se pronajímá část skladu, většinou včetně příslušného manipulačního zařízení, a veškeré další činnosti se zbožím si zajišťuje zákazník, •

tranzitní sklady zřizované zejména na místech velké překládky zboží, tzn. v přístavech, na železničních překladištích atd., základní funkcí je zboží přijmout, rozdělit a naložit na dopravní prostředek vhodný pro dalšího odběratele a v množství vhodném pro tohoto odběratele,

•

konsignační sklady, což jsou sklady dodavatele u odběratele, zboží je skladováno na účet a riziko dodavatele, odběratel má právo si zboží odebírat podle potřeby a v určitém časovém odstupu zboží platí, popř. upozorňuje na potřebu obsah skladu doplnit,

•

zásobovací sklady výroby. 18 1

Podle zařazení skladu ve výrobním procesu, můžeme sklady rozdělit na vstupní sklady, příruční sklady, mezisklady a expediční sklady.

Obrázek č. 3: Druhy skladů

Pramen: WOHE, G., KISLINGEROVÁ, E. Úvod do podnikového hospodářství. 2007.

Z hlediska času můžeme sklady rozdělit na: sklady k dlouhodobému skladování (sklady hmotných rezerv), sklady k běžnému provoznímu skladování a na sklady ke krátkodobému vyrovnávání, resp. držení pojistné zásoby (tzv. buffery, „nárazníkové“ sklady). Podle skladovaného materiálu (zboží), resp. podle skladové technologie se rozlišují: • skládky (dočasně vymezené prostory pro skladování, zpravidla volné - nezakryté), 18

STEHLÍK, A. Logistika – strategický faktor manažerského úspěchu. 2002. s. 121-122 25

• složiště (trvale vymezené prostory pro skladování pod širým nebem), • zásobníky (pro sypké materiály: nízké – bunkry, vysoké – sila, podzemní – jímky, pro kapalné materiály – tanky) • sklady kusových materiálů (paletizovaných, nepaletizovaných, svazkovaných, paketizovaných), sklady hutního materiálu, sklady kapalných materiálů, sklady sypkých materiálů, • sklady uzavřené (s kryptoklimatem regulovatelným nebo ovlivnitelným zcela nebo zčásti nezávisle na klimatických podmínkách vně skladu), sklady s běžnou teplotou, sklady chladírenské a mrazírenské, • sklady nebezpečných materiálů (hořlavin, výbušnin apod.), • sklady širokosortimentní (plnosortimentní) a sklady specializované, • sklady odlehčovací (pro dlouhodobé skladování materiálu s malou četností manipulací, vybavené obvykle jen minimální technikou), • sklady s vozíkovou nebo zakladačovou technologií, se stohovacími jeřáby, s gravitačním vyprazdňováním (sila) a další. 19 1

Mimo těchto rozdělení se můžeme v odborné literatuře setkat s mnoha dalšími rozděleními podle různých kritérií. Záleží jen na autorovi, z jakého hlediska danou problematiku posuzuje. Například Vaněček rozlišuje sklady podle stavebního provedení na sklady uzavřené, kryté, otevřené, výškové, halové etážové a přízemní a podle průtoku zboží na průtokové sklady a hlavové sklady: •

u průtokových skladů prochází zboží od příjmu až po vyskladnění přímo ve směru přejímky nebo odbočuje ve směru do pravého úhlu. Zboží má jednosměrný pohyb, neruší se vzájemné činnosti příjmu a vyskladnění,

•

u hlavového skladu jsou příjem i vyskladnění na jedné straně, čímž zde vzniká určitý problém křížení cest zboží. Proto se tento systém nejčastěji uplatňuje u malých skladů, kde pro malý počet pracovníků a mechanizačních prostředků je toto nebezpečí zanedbatelné nebo u automatizovaných skladů, kde je možno pomocí dopravníkových systémů zajistit křížení cest zboží na různých úrovních a nedochází tam pak k negativním důsledkům.

Naopak Schulte dělí sklady podle stupně centralizace na centralizované a decentralizované a na základě jejich vnitřního vybavení (např. sklady s příhradovými regály, blokové a řádkové sklady, sklady s posuvnými regály a jiné). 19

PERNICA, P. Logistika pro 21. století. 2004. s. 710-711 26

Obrázek č. 4: Typová struktura skladů

Pramen: SCHULTE, Ch: Logistika. 1994.

2.5 Skladovací systémy Podle oborové asociace výrobců manipulačních zařízení v USA The Materials Handling Institute, přesahují výdaje na technické prostředky a software používané pro přesun, uskladnění, řízení, uzavření a sjednocení materiálu do ložných jednotek v továrnách a skladech 50 miliard USD ročně. Systémy a zařízení pro manipulaci s materiálem pro podnik často představují jednu z hlavních kapitálových investic. Proto by měl být podnik při jejich výběru obzvláště pečlivý. 20 1

Každý skladovací systém má: 20

LAMBERT, M., STOCK, J. R., ELLRAM, L. Logistika. 2000. s. 310 27

•

statickou část, tvořenou např. budovou a vnitřním regálovým vybavením, skladovací plochou, soustavou nádrží,

•

dynamickou část, která zajišťuje vlastní manipulaci s materiálem ve skladu,

• informační

subsystém,

zabezpečující

v jednoduchých

případech

evidenci

skladovaných položek a administrativní práce spojené s příjmem a výdejem, u moderních skladovacích systémů i vlastní řízení pohybu zboží ve skladu. 21 2

2.5.1 Způsoby uskladnění materiálu

Z prostorového hlediska můžeme způsoby uskladnění materiálu rozdělit takto: Volné uskladnění Používá se u materiálu, který je bez obalu, např. při skladování paliva, písku, brambor nebo u kterého by byl jiný způsob uložení příliš nákladný (těžké a rozměrné kusy, odlitky, výkovky, stroje). Materiál se uskladňuje bud' na volném prostranství nebo v boxech, pokud má být alespoň částečně chráněn před nepohodou. Způsob volného uskladnění sypkého materiálu je náročný na manipulační práce při jeho expedici. Kusový materiál, který neutrpí povětrnostními vlivy, ani se snadno nepoškodí, se může ukládat do různě tvarovaných vrstev, bloků, pyramid, palet nebo přímo na zem. Manipuluje se ručními vozíky, plošinovými vozíky, jeřáby.

Stohování Je to skladovací systém, založený na manipulaci paletizovaného materiálu vysokozdvižnými vozíky. Jeho předností je větší využití skladové plochy a prostoru, dokonalý přehled o uloženém materiálu a poměrně nízké provozní náklady. Nevýhodou je nemožnost přístupu k některým paletám. Stohování se vyvinulo z původního ukládání materiálu do vrstev, když se s materiálem delší dobu nemanipulovalo. Manipulace se provádí zpravidla vysokozdvižnými vozíky

21

GROS, I. Logistika. 1996. s. 179 28

Uskladnění v regálech Používá se tehdy, když se materiál pro malé množství nedá vrstvit ani stohovat, popřípadě jde o materiál křehký nebo o materiál, u kterého se objem manipulační jednotky mění. Cílem uložení na regály musí být též lehká dostupnost materiálu. Manipuluje se ručně, vysokozdvižnými vozíky, zakladači.

22 2

2.5.2 Systémy skladování zboží U skladování zboží je možno využít buď blokového, nebo řádkové skladování. Důležitá je nákladová výhodnost. Zatímco pro velkoobjemové položky materiálu je doporučováno blokové skladování, pro středněobjemové položky se jeví vhodnější řadové (někteří autoři uvádějí řádkové) skladování. Blokové skladování je způsob prostorového uspořádání skladovacích jednotek do kompaktního celku (bloku) bez vnitřních manipulačních uliček. Blokové skladování se používá pro skladování menšího rozsahu sortimentu nebo velkého množství připadající na jeden druh sortimentu. Nevýhodu tohoto typu skladování představuje přímý přístup pouze k horním skladovým jednotkám v nejpřednější řadě bloku. Skladovací jednotky jsou stohovány nebo uloženy v průjezdných konzolových regálech, ve spádových regálech či ve speciálních blokových regálech. Řadové skladování je uspořádání skladovacích jednotek do řad, mezi nimiž jsou manipulační uličky (pro každou řadu nebo dvojici řad jedna ulička). Tento typ skladování je díky jeho lepším přístupovým podmínkám vhodný při skladování velkého počtu rozličných součástí. Skladovací jednotky jsou stohovány nebo uloženy v řadových regálech, popřípadě v přesuvných řadových regálech.

2.5.3 Volba skladové technologie Volba skladové technologie zpravidla vychází z analýzy ABC. Ta může ukázat na potřebu řešit sklad diferencovaně v zónách o různých kapacitách a s odlišnými skladovými technologiemi. Položky materiálu agregované v kategorii A mají dominantní podíl na obratu, 22

VANĚČEK, D. Logistika. 1998. s. 99 29

přičemž se jedná o malý počet rychloobrátkových položek, často s převažující celopaletovou expedicí. Pro ně může být vhodný například výškový sklad s řadovými paletovými regály a automatickými regálovými zakladači. V kategorii B jsou položky se subdominantním podílem na obratu, středněobrátkové, převážně kompletované. Vhodná může být třeba vozíková technologie – zakládací a vychystávací vozíky určené pro práci v úzkých uličkách, obsluhující řadové paletové regály. Do kategorie C spadá nejpočetnější část položek, jejichž podíl na obratu je malý, obrátka pomalá a kompletace nutná. V tomto případě se volí co nejjednodušší a nejlevnější skladová technologie. 23 2

2.5.4 Skladování v regálech Regály jsou prakticky v každém skladu základním vybavením, které zaměstnavateli umožňuje zavádět mechanizaci skladových prací. S ohledem na velikost, rozměry a druh břemene a obrátkovost zásob se volí druh, konstrukce a výše regálů. V odborné literatuře existuje více druhů členění regálů. Já zde uvádím členění podle Schulteho.

Sklady s příhradovými regály Skladování ve skladech s příhradovými regály (policemi) na uzavřených příhradových podlažích z ocelového plechu nebo dřeva se provádí ve více rovinách nad sebou. Příhradové regály jsou vhodné zejména pro široký sortiment součástí, které jsou v menších až středních množstvích (např. náhradní součásti) anebo pro skladování zejména drobných součástí.

Paletové regálové sklady Paletové regálové sklady jsou určeny pro skladování paletového zboží. Neobsahují proto žádná regálová podlaží, ale pouze nositele uložení, na které se osazují ložné jednotky. V závislosti na konstrukci skladových regálů je možno do jedné paletové příhrady ukládat jednu nebo více ložných jednotek. Protože jsou konzole výškově nastavitelné, je možné přizpůsobení konkrétní paletové výšce. Podle výšky skladu s paletizačními regály je možno rozlišovat: − sklady s paletovými plochými regály (stavební výšky asi do 7 m); 23

PERNICA, P. Logistika pro 21. století. 2004. s. 714-715 30

− středně vysoké paletové regálové sklady (stavební výšky asi mezi 7 a 15 m); − sklady se zakládacími regály, vysoké paletové (stavební výšky asi od 15 do 45 m).

Sklady s paletovými vjezdovými a průjezdovými regály Zde se jedná o speciální stavební konstrukce paletových regálových systémů, které společně spojují výhody blokového stohování a regálového skladování. Vjezdové regály Podobají se svojí konstrukcí paletovému regálu typu "jednomístný systém". Zde se ovšem uskladňuje více palet vzájemně za sebou podle regálové hloubky na dvou spojitých konzolách nebo na podlažích. Konzole se montují zprava a zleva na nosníkové konstrukce. Protože pracovní průjezdy lze uskutečňovat pouze z jedné strany, provádí se naskladňování odzadu dopředu. Proto vidlicový zvedací vozík zajíždí do „skladových soutěsek". Je třeba dbát na to, aby se stavební šířka vidlicového zvedacího vozíku vešla mezi konzole. Zpravidla se zakládá maximálně 8 ložných jednotek za sebou (systém LIFO: Last in. First out - poslední dovnitř, první ven). Vjezdové regály se nasazují v případě větších množství skladovaného substrátu s vysokými hmotnostmi při omezeném sortimentu a nízké míře obrátkovosti. Kromě toho se hodí pro skladování substrátů citlivých na tlak. Průjezdné regály Zde existuje možnost projíždět celé regálové pole. Proto např. může být průjezdný regál obsazován z jedné strany ložnými jednotkami prostřednictvím vidlicových zvedacích vozíků, zatímco na druhé straně odebírá ložné jednotky jiný mechanizační prostředek. Tímto regálovým systémem je umožněna realizace principu FIFO - First in, First out - první dovnitř, první ven. Sklady se spádovými regály Tyto regály jsou vhodné pro separátní uskladňování a vyskladňování za sebou umístěných substrátů (manipulačních jednotek), které se pohybují samospádem nebo prostřednictvím pohonu, a to od místa nakládání k místu odběru. Regálové kanály umístěné v regálové 31

konstrukci vedle sebe a nad sebou, mohou uskladňovat určitý počet stejnorodých ložných jednotek. Uskladňování a vyskladňování probíhá na protilehlých kanálových otvorech. Podle požadavků kladených na velikost, hmotnost a vnější formu ložných jednotek, lze používat různé dopravní principy. Často to bývají např. válečkové dráhy. Má-li pohyb ložných jednotek probíhat prostřednictvím samospádové síly, musí spád činit 2-8 stupňů. Jakmile se z některého kanálu odebere jedna ložná jednotka, začne zadržená kolona rolovat dopředu. Aby se předešlo škodám, ke kterým by mohlo dojít vzájemným narážením následných ložných jednotek, předpokládá se zavedení určitých brzdných systémů. U tohoto systému lze zajistit princip FIFO. Určitou nevýhodou je pohyb ložných jednotek během skladování, takže tento systém je méně vhodný pro ložné jednotky uskladňované do vrstev. Sklady s posuvnými regály Posuvné regály se montují na podvozky. Ty jsou pojízdné po vodících kolejnicích položených na podlaží. Tento horizontální pohyb probíhá u malých zařízení a u zařízení s menším zatížením manuálně, u větších zařízení prostřednictvím elektrického pohonu. Tím, že je možné posunovat několik regálových řádků bez spojovacích chodeb, dosahuje se vysokého vytížení ploch. V porovnání s pevně instalovanými regálovými prostředky je možno u skladů s posuvnými regály dosáhnout přibližně dvojnásobného vytížení plochy. Regálové sklady typu páternoster Ložná nákladová zařízení se montují mezi paralelně, vertikálně obíhajícími řetězy. Větve řetězu jsou poháněny prostřednictvím elektromotoru s pohybem dopředu nebo dozadu (nahoru – dolů). Skříňové páternostery jsou až po vstupní a výstupní místa uskladňování a vyskladňování obloženy plechovými obklady – stěnami a zpravidla jsou vybaveny příhradovými plošinami. 24 2

24

VANĚČEK, D. Logistika. 1998. s. 105-111 32

2.5.5 Manipulační zařízení Dynamickou část skladovacích systémů tvoří různá manipulační zařízení určená pro příjem zboží, vnitřní manipulaci ve skladu, kompletaci objednávek a expedici. Gros uvádí tyto základní manipulační prostředky: •

vidlicové vysokozdvižné vozíky jsou vhodné pro horizontální i vertikální dopravu krabic, palet, plošin, beden bez ohledu na druh přepravovaného zboží. Mohou být efektivně použity zejména při příjmu a expedici zboží, nejsou vhodné pro dopravu na větší vzdálenosti, protože mají vysoký podíl mzdových nákladů. Jako pohonná látka se používá nafta, benzin a z ekologických důvodů nejvhodnější elektřina, případně kapalný plyn. Běžně se využívají do výšek 3-4 metrů, nosnost mají kolem 1 -1.5 tuny, šířka manipulačních uliček by se měla pohybovat od 1,7 do 2 metrů. Speciální vozíky pak dosahují výšek do 7 metrů a nosnosti až 50 tun. Vyžadují širší manipulační uličky kolem 3 metrů,

•

dopravníky jsou používány jak pro příjem a expedici, tak pro dopravu a vlastní kompletaci zásilek. Jsou stabilní i mobilní, s motorovým pohonem nebo gravitační,

•

tahače, jejichž pohonná jednotka vleče několik čtyřkolových vleků. Jsou používány zejména pro třídění zboží a jeho kompletaci ve skladu. Jsou velmi mobilní, ale vyžadují vyšší mzdové náklady. Výhody tohoto dopravního systému vystupují do popředí při zavádění jejich automatizovaného řízení,

•

vlečná zařízení, ať už vysutá nebo instalovaná v podlaze v kombinaci s vlečenými nebo zavěšenými vozíky jsou používána zejména pro mechanizaci třídění zboží a kompletaci zásilek. Hlavní výhodou je kontinuální pohyb zařízení, ale nevýhodou je malá pružnost,

•

karuselové dopravníky, složené z přihrádek umístěných většinou na kruhovém nebo oválném dopravníku. Jsou vhodné pro třídění zboží a kompletaci objednávek nebo jejich balení,

•

zakladače, které jsou pevně instalovány v manipulačních uličkách skladů, nebo je lze do uliček přemisťovat. Jejich činnost je bud' plně automatizována, nebo jsou ovládány obsluhou. Jejich funkcí je zakládání palet nebo krabic do regálů, nebo jejich vyskladňování. Používají se pro velké sklady s vysokými regálovými stěnami.

33

34

3 ZÁSOBY Pro mnoho výrobních, velkoobchodních i maloobchodních firem představují zásoby největší jednotlivou investici do jmění. Zásoby mohou představovat i více než 20 % celkového jmění v případě výrobců a více než 50 % celkového jmění u obchodních firem. Konkurenční povaha trhu vedla za posledních 20 let k tomu, že podniky ve snaze uspokojovat potřeby různorodých tržních segmentů výrazně rozšiřovaly svůj sortiment. Zákazníci dnes očekávají vysokou úroveň dostupnosti výrobků. U mnoha podniků tyto trendy vyústily ve zvýšení hladiny zásob. 25 2

3.1 Druhy zásob Ani u členění zásob není odborná literatura jednotná, někteří autoři (Gros, Vaněček) rozlišují tři hlavní složky zásob – zásoba běžná, pojistná zásoba a technologická zásoba (jedná se o suroviny s kolísajícím obsahem účinné látky, kdy je zapotřebí jejich homogenizace, skladování je dokonce někdy nutnou součástí technologického procesu, např. zraní superfosfátu před jeho balením a expedicí). Pernica rozlišuje zásoby na: •

běžné (cyklické) zásoby, které vznikají jednorázovým doplňováním postupně spotřebovávaného materiálu (prodávaného zboží),

•

zásoby na cestě, nedostupné dokud nedorazí do místa určení,

•

rozpojovací zásoby, nutné k tomu, aby dva po sobě následující provozy v materiálovém toku se staly v požadované míře na sobě nezávislými,

•

vyrovnávací zásoby surovin, materiálů nebo polotovarů ve výrobě, čekajících na další zpracování,

•

pojistné zásoby, udržované nad rámec běžných zásob, eliminující odchylky mezi predikovanou a skutečnou spotřebou (poptávkou), resp. mezi očekávanou a skutečnou dodací lhůtou, či výkyvy v průběžné době,

25

•

sezónní zásoby, nashromážděné před počátkem specifického období,

•

spekulativní zásoby, vytvářené kvůli získání množstevních slev, očekávanému růstu

LAMBERT, M., STOCK, J. R., ELLRAM, L. Logistika. 2000. s. 148 35

cen apod., •

strategické zásoby, umožňující čelit důsledkům nestability, konfliktů, stávek apod., které ohrožují plynulost přísunu surovin pro výrobu nebo distribuci hotových výrobků na daný trh,

•

mrtvé zásoby, nepoužitelné či neprodejné normálním způsobem, protože po nich není poptávka. 26 2

Podle jiného členění můžeme zásoby dělit na okamžité a průměrné. Průměrnou zásobu zkoumáme hlavně při posouzení vázanosti finančních prostředků v zásobách. Okamžitá zásoba může být fyzická (reálná zásoba ve skladu) nebo disponibilní (fyzická zásoba, snížená o dosud nevykryté objednávky a zvýšená o potvrzené dodávky). Zásoby mohou být přítomny na různých místech v materiálovém toku a to jako suroviny, materiály, součástky, polotovary a hotové výrobky.

Běžná obratová zásoba Běžná zásoba určuje, jak dlouhou kryje zásoba v daných podmínkách spotřebu.

Zprům=Q/2 Q=výše dodávky Předpokládá se rovnoměrná spotřeba během celého období, kdy se zásoba bude snižovat až na nulu. V tomto okamžiku by měla přijít nová dodávka. Maximální výše zásob je rovna výši dodávky a minimální je nula. Celková průměrná zásoba je v podmínkách jistoty (pravidelnost dodávek a čerpání zásob) tvořena pouze běžnou zásobou, v podmínkách nejistoty je tvořena součtem běžné a pojistné zásoby.

Zc= Q/2+pojistná zásoba

26

PERNICA, P. Logistika pro 21. století. 2004. s. 709 36

3.2 Pojistná zásoba Pojistná zásoba má vyrovnávat výkyvy jednak v poptávce, jednak v kolísání dodací lhůty. Pojistná zásoba by měla zaručit, že i při určitých odchylkách od předpokládaného stavu budou uspokojeny požadavky zákazníků (v rámci podniku i mimo podnik). Většina metod pro stanovení pojistné zásoby pracuje s normálním rozdělením pravděpodobnosti, které je možné znázornit Gaussovou křivkou (viz obr. č. 5). Vyjádření výkyvů v poptávce nebo pořizovací lhůtě je možné pomocí směrodatné odchylky. Normální rozdělení znázorňuje, jakým způsobem se určité jevy vyskytují kolem průměrné hodnoty všech jevů. Na obrázku je znázorněno, že nejpravděpodobnější možnost výskytu je uprostřed. Pravděpodobnost výskytu odlišných hodnot bude menší, pravděpodobnost výskytu extrémních hodnot bude mizivá. Plánujeme-li zásobu o velikosti průměrné zásoby na příští období (měsíc), lze předpokládat, že s 50% pravděpodobností bude potřeba zákazníků menší a bude ji možné uspokojit a s 50% pravděpodobností bude větší a poptávka zůstane neuspokojena. Při stanovení úrovně pojistné zásoby je důležité brát v úvahu pouze případy, které přesahují střední hodnotu prodeje. Při takovém rozložení měření, které má přibližně tvar zvonu, bude střední hodnota plus/minus jedna standardní odchylka obsahovat zhruba 68% případů (měření). 16% tedy zůstává ve dvou zbývajících částech křivky normálního rozložení, což znamená, že zásoba nutná pro pokrytí prodeje jedné směrodatné odchylky navíc oproti střední hodnotě denního prodeje bude ve skutečnosti poskytovat zákaznický servis na úrovni 84%. Analogicky můžeme pokračovat i dále, kdy plus/minus 2 směrodatné odchylky budou poskytovat zákaznický servis na úrovni 97,72% a plus/minus 3 směrodatné odchylky na úrovni 99,87%. Tyto zvýšené procentní hodnoty již nejsou součástí normálního rozdělení, ale normovaného normálního rozdělení.

37

Obrázek č. 5: Normální Gaussovo rozložení poptávky pro oblast trhu

Pramen: LAMBERT, M., STOCK, J. R., ELLRAM, L: Logistika. 2000.

Směrodatná odchylka denního prodeje ( S):

kde: f = četnost případů (stejného denního prodeje) d =odchylka případu od střední hodnoty n = celkový počet pozorování Pokud máme zjištěnu směrodatnou odchylku, nedávné objemy prodeje a cykly doplňování zásob je možné vypočítat pojistnou zásobu na základě následujícího vzorce:

kde: = jednotky pojistné zásoby potřebné pro uspokojení 68% všech pravděpodobností (jedna směrodatná odchylka) = průměrný cyklus doplnění zásob =směrodatná odchylka cyklu doplnění zásob 38

= průměrný denní prodej = směrodatná odchylka denního prodeje 27 2

3.3 Význam zásob Význam zásob je možné definovat následovně: •

vytvářejí podmínky pro územní specializaci, optimální lokalizace výrobních kapacit z hlediska zdrojů energie, surovin, pracovníků, vodních zdrojů atd., například lokalizace kapacit na chemické zpracování surovin v místě jejich těžby.

•

zabezpečují plynulost výrobního procesu, zajištění plynulého provozu mezi jednotlivými výrobními operacemi tím, že vyrovnávají časový nebo množstevní nesoulad mezi jednotlivými procesy nebo linkami

•

vyrovnávají poptávku a nabídku, důvodem jsou sezónní výkyvy nabídky a poptávky, např. případ výrobců zabývajícími se konzervováním ovoce a zeleniny, kdy se produkty zpracovávají v krátkém období sklizně, aby poté byly po celý rok na pultech obchodů

•

umožňují krýt nepředvídané události, zásoby pro případ poruchy výrobního zařízení, poruchy v dopravě aj., patří sem i strategické zásoby např. hmotné rezervy státu, můžeme sem zařadit i zásoby vytvářené ze spekulativních důvodů, kdy management očekává buď nárůst cen, nebo nedostatek těchto surovin

•

umožňují podniku dosáhnout efektů/úspor založených na rozsahu výroby, pokud chce podnik realizovat úspory plynoucí z nákupu dopravy či výroby ve velkém rozsahu, musí zároveň udržovat jistou úroveň zásob. Například při objednávání velkých množství surovin nebo zásob hotových výrobků může výrobce využít nabízených slev jednotkových cen, které jsou spojeny s nákupem ve velkém, při nákupu ve velkém lze rovněž docílit nižších nákladů na přepravu jednotky zboží. Zásoby hotových výrobků také umožňují dosahovat úspor z velkovýroby. Pokud podnik realizuje velké výrobní série s minimem změn výrobních linek, zvyšuje se využití výrobních kapacit a náklady na výrobu jednotky se snižují. 28 2

27 28

LAMBERT, M., STOCK, J. R., ELLRAM, L. Logistika. 2000. s. 139-140 LAMBERT, M., STOCK, J. R., ELLRAM, L. Logistika. 2000. s. 112-113

39

3.4 Problém zásob V předchozí kapitole jsem se zabýval významem zásob, v této kapitole se budu věnovat důvodům, proč by podnik zásoby udržovat neměl. V následující tabulce jsou uvedeny důvody pro a proti udržování zásob. Tabulka č. 1: Problematika zásob

Proč by podnik měl udržovat

Proč by neměl podnik udržovat

zásoby?

zásoby?

Snaha o dosažení úspor nákladů na Přechod k plynulému toku menších dodávek s větší frekvencí.

přepravu.

Zvýšení nákladů na přepravu lze čelit uplatněním technologie Hub and Spokes (konsolidací zakázek). Snaha o dosažení úspor ve výrobě.

Pružná výroba, synchronní s distribucí. Uplatnění pull principu.

Využití množstevních slev (při nákupu Vyvážený tok v duchu konceptu piperine. většího množství produktů) nebo nákupu Dodávky

pro

výrobu

podle

odvolávek,

synchronní s výrobou. V distribuci opuštění

do zásoby.

politiky

zatěžování

(trade

load).

Efekt

z plynulosti toku s minimem zásob převyšuje efekt z množstevních slev. Snaha udržet si dodavatelský zdroj.

Vnější

integrace

logistického

systému.

Uzavření strategických aliancí s klíčovými dodavateli, event. nákup prostřednictvím elektronických tržišť. Podpora podnikové strategie v oblasti Individualizace vztahů se zákazníky, pružná výroba na zakázku

služeb zákazníkům.

Reakce na měnící se podmínky na trhu Pružná

výroba

(například

s týmovou

(například sezónnost, výkyvy poptávky, organizací), pružná distribuce. konkurence). Překlenutí

časových

a

prostorových Přechod k přímým termínovaným dodávkám

rozdílů, které existují mezi výrobcem a přes cross-dockové centrum. spotřebitelem. Dosažení nejmenších celkových nákladů Dosažení konkurenční výhody založené na logistiky

při

současném

udržení vysoké úrovni služeb zákazníkům.

40

požadované úrovně služeb zákazníkům.

Celkové náklady logistiky při plynulém toku s minimem zásob jsou nižší, produktivita je větší. Úspory z redukce zásob převažují nad zvýšenými náklady na přepravu.

Podpora programů JIT u dodavatelů nebo Orientace na synchronní strategii JIT. zákazníků. Snaha poskytnout zákazníkům komplexní Poskytování sortiment

produktů,

nejen

jednotlivé produktů

komplexního prostřednictvím

sortimentu kompletace

v distribučním centru.

výrobky.

Dočasné uskladnění materiálů, které mají Minimalizace být zlikvidovány nebo recyklovány (tj. promyšlenými zpětná logistika).

zpětných

toků

preventivními

Zhromadnění

zpětných

toků

optimalizace

prostřednictvím

materiálů opatřeními. a

jejich

externích

specialistů.

Pramen: PERNICA, P: Logistika pro 21. století. 2004.

3.5 Náklady na udržování zásob Náklady na udržování zásob jsou ty náklady, které souvisí s výší zásob na skladě. Skládají se z řady různých položek a obecně představují jedny z nejvyšších nákladů logistiky. Náklady na udržování zásob mají přímý dopad nejen na počet skladů, které podnik udržuje, ale na veškeré další strategie logistiky, včetně vyčerpání zásob a s tím spojených nákladů na zákaznický servis. Náklady na udržování zásob jsou obvykle nepřímo úměrné jiným logistickým nákladům, zejména nákladům na přepravu a na zákaznický servis. Například při stejné úrovni zákaznického servisu bude firma s nižšími náklady na udržování zásob pravděpodobně udržovat více zásob a používat pomalejší druhy dopravy, jako např. železnici, neboť tento přístup poskytuje nejnižší celkové náklady logistiky. Náklady na udržování zásob by měli zahrnovat pouze ty náklady, které se mění s množstvím udržovaných zásob. Tyto náklady lze rozčlenit do následujících skupin: náklady kapitálu, náklady na služby, náklady na skladovací prostory a náklady rizika znehodnocení zásob.

41

Obrázek č. 6: Metodologie nákladů na udržování zásob

Pramen: LAMBERT, M., STOCK, J. R., ELLRAM, L. Logistika. 2000.

3.5.1 Náklady kapitálu vázaného v zásobách Oběžné prostředky, které jsou vázány v zásobách, by mohl podnik použít pro jiný druh investic. To platí jak pro finanční prostředky generované vlastní činností podniku, tak pro kapitál z externích zdrojů. Z toho vyplývá, že by měl podnik při posuzování skutečných nákladů kapitálu vždy vycházet z tzv. nákladů příležitosti svého kapitálu, tj. výnosnosti, které by bylo dosaženo při alternativním použití těchto prostředků.

3.5.2 Náklady na služby Náklady na služby se skládají z daně z movitého majetku (té části, která odpovídá zásobám) a z pojištění proti ohni a krádeži, které se platí v důsledku držení zásob. Daně se mění v závislosti na státě, kde jsou zásoby drženy. Sazby pojistného nejsou přísně proporcionální hladině zásob, protože pojištění se obvykle sjednává na pokrytí určité hodnoty produktu a určité doby. Nicméně pojistná smlouva se v pravidelných intervalech přezkoumává vzhledem

42

k očekávaným změnám v úrovni zásob. Pojistné sazby závisí na materiálech použitých při stavbě budovy (skladu), jejím věku a na dalších skutečnostech, např. typu instalovaných protipožárních opatření atd.

3.5.3 Náklady spojené se skladováním Náklady na skladovací prostory zahrnují čtyři typy skladovacích kapacit: Sklady v rámci výrobních závodů, veřejné sklady, nájemní nebo smluvní sklady a sklady vlastněné podnikem. •

Náklady na skladování v rámci závodu mají převážně fixní charakter. Pokud jsou některé náklady variabilní, mění se většinou podle množství výrobků, které se přesunují v rámci výrobního zařízení, tedy v návaznosti na tok zboží, nikoliv podle množství skladovaných zásob.

•

Náklady na veřejné sklady jsou většinou založeny na množství výrobků, které se přesunují do skladu a ze skladu (manipulační poplatky), a na množství zásob, které se drží na skladě (skladovací poplatky). Manipulační poplatky se ve většině případů vyměřují při přijetí zboží do skladu a skladovací poplatky se vyměřují v určitých pravidelných intervalech, např. měsíčně.

•

Na nájemní (pronajatý) skladovací prostor se obvykle uzavírá smlouva, která platí na určité časové období. Objem pronajatého skladového prostoru je založen na maximálních požadavcích na skladování, které se pro smluvní období předpokládají. Poplatky za pronájem se tedy nemění ze dne na den v návaznosti na úroveň skladovaných zásob, i když sazby nájemného se mohou měsíc od měsíce nebo z roku na rok měnit (při uzavírání nové smlouvy). Většina nákladů, jako např. platby nájemného, plat manažera, náklady na zabezpečení zásob a údržbu, jsou z krátkodobého hlediska fixní. Některé náklady se budou měnit s pohybem zásob např. náklady na pracovní sílu a na manipulační zařízení. Jen velmi málo nákladů se však během smluvního období bude měnit v závislosti na objemu skladovaných zásob.

•

Náklady spojené s vlastními nebo soukromými sklady, tj. sklady, které vlastní podnik, mají primárně fixní charakter, některé z nich se pak mohou měnit v návaznosti na pohyb zboží.

43

3.5.4 Náklady rizika znehodnocení zásob Náklady znehodnocení zásob se podnik od podniku různí, ale obvykle obsahují náklady na morální opotřebení, poškození, krádeže/ztráty a přemísťování zásob. •

Náklady morálního opotřebení jsou náklady na všechny jednotky, kterých se musí podnik zbavit se ztrátou, protože už nejsou prodejné za normální cenu. V zásadě jde o náklady držení produktů na skladě po dobu delší, než odpovídá jejich užitečnosti. Náklady morálního opotřebení jsou dány rozdílem mezi původními náklady produktu a jeho zachráněnou hodnotou nebo mezi původní prodejní cenou a sníženou prodejní cenou v případě, že se cena sníží, aby se docílilo prodání tohoto produktu.

•

Náklady, které vznikají poškozením zboží během přepravy, by měly být posuzovány jako náklady na pohyb zboží, neboť budou přetrvávat bez ohledu na objem zásob.

•

Náklady krádeží a ztrát představují velmi závažný problém. Mnohé instituce jsou dokonce přesvědčeny o tom, že krádeže zboží jsou vážnějším problémem než zpronevěra hotových finančních prostředků. Krádeže jsou totiž mnohem běžnější, týkají se mnohem více zaměstnanců a je velmi těžké je kontrolovat.

•

Náklady na přemísťování zásob vznikají tehdy, když se zboží z jednoho skladovacího místa převáží do jiného skladovacího místa, aby se předešlo zastarání výrobku. Převozem

zboží

do

místa,

kde

se

prodá,

se

podnik

vyhne

nákladům

zastarání/morálního opotřebení zásob, ale vzniknou mu dodatečné přepravní náklady. 29 2

3.6 Optimální velikost objednávky Při navrhování optimální strategie doplňování zásob je třeba posoudit a vyvážit objednací náklady na jedné straně a náklady na udržování zásob na straně druhé. Náklady na udržování zásob byly podrobně popsány v předchozí kapitole. Objednací náklady obvykle tvoří:

29

•

náklady na vystavení objednávky,

•

náklady na přijetí produktu,

LAMBERT, M., STOCK, J. R., ELLRAM, L. Logistika. 2000. s. 152-160

44

•

náklaady na kontrrolu výrobkůů,

•

náklaady na usklaadnění produuktu,

•

náklaady na vyřízzení zaplacení faktury.

Přři stanovenní strategie objednávánní, jejímž cílem c má být minimallizace součttu nákladů na uddržování záásob a objjednacích nákladů see používá model ekoonomického o objednacího m množství (Ecconomic Orrder Quantitty, EOQ). Model M EOQ Q představuje „koncepcci, která urččuje opptimální objjednací mnoožství na záákladě objed dnacích nákkladů a nákkladů na udrržování zásob. Op Optimální obbjednací mnnožství nasttává tehdy, když přírůsstkové objeednací nákla ady se rovnnají přřírůstkovým m nákladům m na udržovvání zásob. Optimalizzace objednnacího mno ožství a tím m i doodacího mnnožství, není posuzovánna z hlediskka celkovýcch logistický kých nákladů dů, ale pouzze z hllediska náklladů na objeednání a uddržování zássob". 30 2

Obrázek č. č 7: Grafickéé znázornění nákladů, které k ovlivňu ují ekonomiccké objednací množství

Pramen: LA AMBERT, M., M STOCK, J. R., ELLR RAM, L. Loggistika. 20000.

30

LAMBERT, M., STOCK, J. R., ELLRA AM, L. Logisttika. 2000. s. 124 1 45

Základem pro výpočet EOQ je vzorec: EOQ=

kde: P = objednací náklady (na 1 objednávku) D = roční poptávka nebo spotřeba produktu (počet jednotek) C = roční náklady na udržování zásob (procento z výrobních nákladů nebo hodnoty) V = průměrné náklady nebo hodnota jednotky zásob Abychom mohli používat model EOQ, je třeba vycházet z určitých předpokladů: •

EOQ se zjišťuje pouze u nezávislé poptávky,

•

jsou známy skladovací náklady,

•

jsou známy objednací náklady,

•

spotřeba je známá a je konstantní,

•

je známa cena za jednotku zboží, která je konstantní, a neexistují zde žádné slevy na ceně v případě většího odběru,

•

doplňování zásob se provádí okamžitě, celá dávka je dodána najednou,

•

doba skladování i velikost objednávky jsou v podstatě neomezené. 31 3

Model si i přes výše uvedená omezení získal značnou pozornost i uplatnění v praxi. Vzorec má spoustu modifikací (například při zahrnutí množstevních slev), snažící se odstranit jeho základní nevýhody. Na obrázku je vidět že křivka ekonomického objednacího množství je v oblasti optima poměrně plochá. Díky tomu nedojde při malé změně objednacího množství k výraznému nárůstu nákladů.

3.7 Objednací systémy Praktické plánování zásob je založeno na kontrole pohybu množství. Cyklická kontrola pohybu zásob umožňuje použití vhodných a citlivých objednacích postupů. Ty můžeme popsat pomocí kombinací čtyř níže uvedených parametrů, podle kritérií „kdy má být objednáno“ (t, s) a „kolik má být objednáno“ (S, q). Těmito parametry jsou:

31

VANĚČEK, D: Logistika. 1998. s. 57 46

t = objednací cyklus neboli fixní perioda mezi dvěma objednávkami (jednotky času), s = okamžik objednávky neboli velikost zásoby, která je signálem pro novou objednávku, též signální množství (jednotky množství), S = úroveň zásob, tzv. požadovaná velikost zásob (jednotky množství), q = velikost objednávky (jednotky množství). Pro kriteria času i množství se nabízejí varianty — fixní nebo variabilní. Z těchto kombinací jsou pak odvozeny čtyři základní objednací systémy, které mohou být označeny i jako skladovací systémy.

Systém (t, q) předpokládá fixní objednací množství (q0) a fixní (stejně dlouhé) objednací periody (t0). Tento systém je vhodný, jestliže potřeba zůstává po delší časové období konstantní (např. z důvodu dlouhodobé závaznosti programu). Při nepravidelné potřebě kolísají zásoby po přijetí objednávky (Si) a může dojít k nedostatku zásob. Obrázek č. 8: Systém (t, q)

Pramen: STEHLÍK, A, KAPOUN. Logistika pro manažery. 2008.

U systému (s, q) jsou kombinovány fixní velikost dodávky (q0), a variabilní objednací perioda (t). Fixní množství (q0) je objednáno ve chvíli, kdy zásoba dosáhne tzv. signální hodnoty (s) nebo je ještě nižší. Stoupne-li poptávka (např. v důsledku sezónních výkyvů na odbytovém trhu), dojde ke zkrácení objednacího intervalu. Při snížení poptávky se objednací interval prodlouží.

47

Tento systém zohledňuje na rozdíl od systému (t, q) výkyvy ve spotřebě. Stav zásob musí být po každém snížení znovu překontrolován a velikost zásob musí být porovnána se signální velikostí (s). Velikost zásob po přijetí objednávky kolísá.

Obrázek č. 9: Systém (s, q)

Pramen: STEHLÍK, A, KAPOUN J. Logistika pro manažery. 2008.

Systém (t, S) pracuje s variabilní velikostí objednávky (qi) a fixní periodou objednání (t0). Po uplynutí periody (t0) je vždy objednáno takové množství, které je nutné ke znovudosažení stanovené výše zásob (S). U tohoto systému je tedy limitována maximální hodnota stavu zásob. Díky fixním objednacím intervalům se mohou v případě nepravidelné poptávky vyskytnout chybějící zásoby. Obrázek č. 10: Systém (t, S)

Pramen: STEHLÍK, A, KAPOUN J. Logistika pro manažery. 2008

48

Systém (s, S) předpokládá jak variabilní objednací množství (qi) tak i variabilní objednací periodu (ti). Dosažení hodnoty (s) nebo stav zásob nižší než (s) vyvolávají objednávku, přičemž velikost objednávky je závislá na velikosti překročení signální úrovně (s) a na požadované úrovni zásob (S). Tento systém podobně jako systém (s, q) vyžaduje neustálé pozorování stavu zásob. 32 3

Obrázek č. 11: Systém (s, S)

Pramen: STEHLÍK, A, KAPOUN J. Logistika pro manažery. 2008.

3.8 Metody řízení zásob v podniku 3.8.1 Analýza ABC Analýza ABC vychází z objevu italského ekonoma Vilfreda Pareta, že ve společenských resp. hospodářských jevech se prakticky vždy vyskytuje početně velmi malá skupina prvků (jichž je zpravidla méně než 20%) s dominantním významem pro daný jev (dosahujícím kolem 80%) - kategorie A, dále o něco početnější skupina prvků - kategorie B - se subdominantním významem a konečně velmi početná skupina prvků - kategorie C - s velmi malým významem.

Postup analýzy ABC je tento: • nejprve zjistíme roční spotřebu pro každou sortimentní položku, 32

STEHLÍK, A. Logistika – strategický faktor manažerského úspěchu. 2002. s. 115-118 49

• zjištěnou roční spotřebu vynásobíme cenou, čímž dostaneme hodnotu roční spotřeby pro každou položku, • součtem získáme celkovou roční hodnotu spotřeby, • pro jednotlivé položky vydělíme roční spotřebu položky celkovou roční hodnotou spotřeby, čili vypočteme jejich procentní podíl na spotřebě, • položky seřadíme podle klesajícího procentního podílu na spotřebě, • vypočteme kumulativní procentní podíly položek na roční spotřebě, • analyzujeme rozdělení roční spotřeby a seskupení položek na základě kumulativního procentního podílu do kategorií ABC. 33 3

Výsledky ABC analýzy je možné znázornit také graficky, a to bud ve formě křivky koncentrace (Lorenzova křivka), nebo jako sloupcový diagram.

Obrázek č. 12: Zobrazení podílů na hodnotě a množství

Pramen: WOHE, G., KISLINGEROVÁ, E. Úvod do podnikového hospodářství. 2007.

33

PERNICA, P. Logistika pro 21. století. 2004. s. 322-323 50

3.8.2 Just-in-Time Systém byl koncipován v USA, ale poprvé aplikován v Japonsku firmou Toyota Motor Company. Hlavní příčinou popularity systému je výrazné snížení zásob polotovarů omezením produkce a montáže jen na množství, které je bezprostředně nutné v souladu s plánem výroby nebo skutečnými požadavky odběratelů. Revoluční přístup k řízení výroby vedl k minimalizaci prostředků vázaných v zásobách. Systém fungování JIT z pohledu výrobce je možné shrnout do tří principů: • základním principem JIT je dohotovovat, přepravovat, připravovat a montovat suroviny, díly, komponenty a produkty teprve tehdy, když je poptávající jednotka (externí nebo interní) vyžaduje • použití JIT vede k plynulosti toku materiálu a informací, ke zvýšení transparentnosti a disciplíny spotřebitelů, přepravců a dodavatelů, stejně jako k plánovatelné a realizovatelné flexibilitě • uplatnění těchto dvou principů pak vede ke snižování nákladů celkového procesu. Jisté a synchronní dodávky vyžadují užší spolupráci mezi dodavatelem a odběratelem. Namísto jednotlivých objednávek přicházejí dohody, jejichž uskutečnění předpokládá mnohem intenzivnější informační propojení. Jednotlivé dodávky mohou pak jako doposud probíhat na výzvu, tak i v denních rytmech. 34 3

Bohužel systém má i negativní důsledky. Filozofie systému vede ke snižování komplexnosti výroby, výrobce konečného výrobku opouští výrobu komponent a přenechává ji dodavatelům. Systému je vytýkáno, že ve svých důsledcích zvyšuje nároky na přepravu se všemi nepříznivými ekologickými efekty. Přes uvedené námitky je systém zaváděn ve stále větším počtu podniků a jeho principy jsou aplikovány nejen v řízení výroby, ale začíná už ve fázi výzkumu a vývoje nových výrobků, vyžaduje mnohdy opouštění tradičních technologií a promítá se i do distribuce výrobků. 35 3

34 35

STEHLÍK, A. Logistika – strategický faktor manažerského úspěchu. 2002. s. 124 GROS, I. Logistika. 1996. s. 80 51

3.8.3 Modular sourcing Modular sourcing je koncept, využívaný zejména výrobci průmyslového zboží hromadné spotřeby (např. automobilový průmysl). Tato metoda je charakteristická rozčleněním a přenesením montážních činností na dodavatele modulů nebo systémů. Ti slučují jednotlivé díly od původních přímých dodavatelů do kompletních výrobních celků. V tomto konceptu je velký počet přímých dodavatelů nahrazen několika systémovými dodavateli, kteří zásobují odběratele kompletními moduly. Důsledkem tohoto systému může být vznik bariér vstupu pro nové poskytovatele, kdy hospodářská soutěž mezi podniky, rozlišenými jednotlivými stupni tvorby hodnoty, se rozšiřuje na hospodářskou soutěž komplexních řetězců tvorby hodnoty. 36 3

36

STEHLÍK, A. Logistika – strategický faktor manažerského úspěchu. 2002. s. 125 52

Praktická část Pro praktickou část své diplomové práce jsem si vybral společnost Beghelli-Elplast, a.s. Cílem praktické části je popsat současné skladování a řízení zásob společnosti a navrhnout změny, které by vedly k efektivnějšímu využití zdrojů společnosti. Po dohodě s vedením společnosti byly některé údaje změněny koeficientem, tak aby nemohly být využity v konkurenčním boji, ale zároveň aby byly použitelné pro potřeby této práce.

4 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI Firma Beghelli-Elplast, a.s. vznikla v roce 1999 vstupem italské společnosti Beghelli S.p.A. do brněnské firmy Elplast, a.s. Beghelli S.p.A. je jeden z nejvýznamnějších výrobců nouzového osvětlení v Evropě. Společnost byla založena v 70. letech a za třicet let svojí existence se majiteli, panu Beghellimu, podařilo vybudovat silný holding s pobočkami nejen v Evropě, ale i v Americe a v Asii. Firma Elplast, a.s. byla zatím předposlední akvizicí holdingu Beghelli, po které následovalo na konci roku 2000 zakoupení majoritního podílu německého výrobce nouzového osvětlení Präzisa G.m.b.H. Vstupem do společnosti Elplast, a.s. rozšířila Beghelli S.p.A. svůj sortiment o linii technických a průmyslových svítidel, jejichž výroba má ve firmě Elplast, a.s. téměř staletou tradici. Italská mateřská společnost v době akvizice, tedy dubnu 1999, učinila okamžitě radikální změny nutné pro revitalizaci firmy. Došlo k zásadním změnám v managementu, k racionalizaci a rozšíření sortimentu na základě požadavků trhu a byly učiněny významné investice do nových výrobních technologií. Dnes zaujímá Beghelli-Elplast, a.s. dominantní postavení na trhu technického a nouzového osvětlení v České republice a systematicky expanduje do zemí střední a východní Evropy. Výrobní program Beghelli-Elplast je založen na interiérových svítidlech vhodných pro osvětlení administrativních budov, veřejných prostor, kanceláří, obchodů a butiků. Tento sortiment je doplněn průmyslovými svítidly s vyšším krytím IP 65. Významnou součástí

53

sortimentu jsou i uliční svítidla, přičemž strategickým cílem firmy je prohloubení této sortimentní řady a zvýšení jejího podílu na celkových prodejích. Společnost se snaží posílit svou pozici na trhu dalším zdokonalováním strojového parku. Důkazem toho je zatím poslední investice Beghelli - Elplast, a.s. - nákup dvou nových výrobních technologií, které díky svým vlastnostem umožňují výrobu nových technologicky náročných svítidel. První z nich je automatická linka na výrobu mřížek do interiérových svítidel, kterou speciálně pro Beghelli-Elplast, a.s. vyrobila tuzemská společnost Form Brno. Druhou technologií je automatické profilovací centrum, vyrobené opět na zakázku Beghelli-Elplast, a.s. českou firmou Swah Řevnice. 37 3

Společnost má organizační složky v Rumunsku, Bulharsku a Rusku za účelem obchodních aktivit spojených s prodeji svítidel. Na Slovensku je společnost 100% vlastníkem dceřiné společnosti Beghelli-Elplast Slovakia, a.s. za účelem prodeje výrobků na slovenském trhu. V Polsku je společnost 100% vlastníkem dceřiné společnosti Beghelli-Polska za účelem prodeje výrobků na polském trhu. Do budoucna i nadále společnost uvažuje rozšiřovat své obchodní aktivity prostřednictvím těchto poboček. Společnost má v současné době 271 zaměstnanců, z čehož 74 zaměstnanců jsou technickohospodářští pracovníci a zbylých 197 zabezpečuje dělnické profese. Hlavní dodavatelé firmy jsou mateřská společnost Beghelli S.p.A a její dceřiné firmy Elettronica Cimone a Beghelli Lighting China. Další důležití dodavatelé jsou firma Ferona, pro elektroniku jsou to firmy Osram a Helvar, hliníkové svitky dodávají firmy Schafer a italské společnosti Anafol a Analot. Hlavní odběratele tvoří velkoobchody v České republice (přibližně 30% z celkového obratu firmy) a dceřiné společnosti Beghelli-Elplast, a.s., hlavně Beghelli-Polska. Dceřiné společnosti Beghelli-Elplast spolu s velkoobchody v zahraničí tvoří téměř 30% z celkového obratu. Největším odběratelem je mateřská společnost Beghelli S.p.A. a její dceřiné společnosti např. Beghelli Präzisa (zbylých více jak 40% z obratu).

37

internetové stránky společnosti Beghelli-Elplast, a.s. 54

4.1 Historie společnosti Historie společnosti sahá až do roku 1881, kdy byla založena firma Brünner & Emailen Eisen & Bleh Waaren Fabrik von Brauchbar & Gottlieb. Podnik byl vybudován na místě Červinkovy cihelny v Údolní ulici č. 30. Roku 1886 byl podnik přemístěn a vybudován v prostoru mezi ulicí Poříčí 3 a Rybářskou ulicí. Dne 30. července 1936 spolu zakládají potomci z rodiny Gottliebů další společnost o několik set metrů dále na Rybářské 41 - firmu Sichel Seusen Hammer werk&comp. - podnik na výrobu srpů, kos a kovaného zboží, prodávaných pod značkou Gottlieb&spol. Dne 31. prosince 1939 je firma pro předlužení prodána hlavnímu věřiteli J. Ottahalovi. Nový podnik nese název J. Ottahal a syn, akciová společnost, předmětem její činnosti je výroba smaltovaného a kovového zboží. Po II. Světové válce je výměrem presidenta republiky podnik zařazen do zemského národního majetku se správcem Vladimírem Archem. Dne 16. září 1946 je akciová společnost vymazána z podnikového rejstříku. Majetek akciové společnosti byl dne 21. 3. 1950 včleněn do státní firmy Spojené smaltovny a závody na kovové zboží, národní podnik. Majitelem se stává Československá republika, a to podle §13, dekretu 100/45 Sb. (tzv. Benešův dekret), ve znění čl. II, zák. 114/48 Sb. Národní podnik je zřízen vyhláškou ministerstva průmyslu, ze dne 25. července 1949. V roce 1951 je podnik včleněn pod národní podnik SFINX, spojené smaltovny, národní podnik, Brno. Od roku 1954 tvoří tento národní podnik pouze závod na Poříčí 3A a Hrnčířská 4/5. Podnik je zaměřen na výrobu smaltovaného nádobí. V období let 1954 až 1958 byla v podniku nově zavedena výroba nerezového nádobí a nových druhů smaltovaného nádobí. Dne 1. dubna 1958 byl podnik začleněn do rámce sdružení Smaltované a plechové výrobky, sdružení národních podniků, České Budějovice. Od 1. ledna 1960 byl do SFINX, spojené smaltovny, národní podnik včleněn závod Kosárna Brno na Rybářské 57/59. Tím se výroba národního podniku rozšířila o výrobu kos, srpů a mačet. Ke dni 31. prosince 1962 byl zrušen závod na Hrnčířské 4/5 a výroba van a nerezového nádobí byla přemístěna na Poříčí 3A. Výnosem ministerstva všeobecného strojírenství, ze dne 1. července 1963 bylo sdružení Smaltované a plechové výrobky zrušeno a jednotlivé národní podniky ztratili subjektivitu.

55

Vznikl nový národní podnik Sfinx, spojené smaltovny a závody na kovové zboží, se sídlem v Českých Budějovicích. Z brněnského podniku se stal závod 03, Sfinx Brno. V období do roku 1965 byly postaveny dvě haly mezi původními továrními objekty a bývalou tzv. vilou. Tradiční výroba smaltovaného nádobí byla omezována a postupně převedena do Českých Budějovic. Hlavní výrobní náplní se staly smaltované vany, sprchové mísy a sprchové kabiny. V roce 1966 byl patentován technologický postup výroby van lisováním z jednoho kusu plechu a do konce roku 1967 byla postavena nová lisovna a zrekonstruována smaltovna. Dne 1. července 1968 byl závod 03, Sfinx Brno vyčleněn z národního podniku Sfinx, spojené smaltovny a závody na kovové zboží se sídlem v Českých Budějovicích a nově podřízen generálnímu ředitelství Omnia, spojené strojírny a smaltovny v Bratislavě. V roce 1969 získal závod zpět statut národního podniku s názvem Brnosmalt se sídlem v Brně. V období let 1971 až 1975 proběhly rozsáhlé investice do zvýšení kapacity výroby van. Podnik v roce 1973 definitivně skončil výrobu smaltovaného nádobí. V roce 1975 byl do národního podniku Brnosmalt Brno postupně včleněn původní závod Strojsmaltu situovaný na Václavské ulici v Brně a závod v Telnici v Čechách. Tímto Brnosmalt rozšířil svůj výrobní sortiment o výrobu svítidel a hliníkového nádobí. V letech 1976 až 1980 vyráběl národní podnik Brnosmalt ocelové vany, sprchové kabiny, sprchové mísy, kryty k vanám a umývadla v závodě na Poříčí v Brně. V závodě Telnice a v provozech Horní Heršpice, Tuřany a na Václavské ulici v Brně se vyrábělo hliníkové nádobí, stropní podhledy, zdravotnická svítidla, nářadí, svítidla pro průmyslové a společenské místnosti a střešní krytina. V provozu Kosárna na Rybářské ulici v Brně se vyrábělo nerezové nádobí a srpy. V roce 1979 byl ukončen provoz Kosárny na jejimž místě byl postaven hotel Voroněž. Již od 1. ledna 1977 byl podnik organizačně začleněn do výrobně hospodářské jednotky Zbrojovka, trust podniků s cílem postupného nahrazení stávajícího výrobního programu programem výroby komponent pro traktory Zetor. Od roku 1980 jsou postupně rušeny či převáděny stávající výrobní programy a hlavní závod na Poříčí v Brně je vybavován pro výrobu bezpečnostních kabin traktorů. První bezpečnostní kabiny jsou dodány národnímu podniku Zetor v květnu 1981. S účinností od 1. ledna 1983 byla VHJ Zbrojovka, trast podniků převedena do výrobně hospodářské jednotky Agrozet, koncern zemědělského strojírenství se sídlem v Brně. Ke

56

stejnému datu je národní podnik Brnosmalt v Brně převeden do nově zřízeného koncernu pod názvem Brnosmalt, koncernový podnik. V období let 1983 až 1990 jsou hlavním výrobním programem traktorové kabiny a elektronika pro zemědělské stroje. Výroba svítidel byla v polovině osmdesátých let postupně ukončena a předána do národního podniku Elektrosvit v Nových Zámcích. Po pádu komunismu se v listopadu 1989 rozpadl koncern Agrozet. Následně v dubnu 1990 vznikl státní podnik ELPLAST Brno, s dvěma nosnými výrobními programy, a to stávajícím (traktorové kabiny) a nově rozvíjeným (svítidla). Státní podnik se ke dni 30. dubna 1992 transformoval na akciovou společnost a v souladu s vládním programem byly akcie prodány v rámci kuponové privatizace v průběhu let 1993 až 1994. Majoritní balík akcií (téměř 70%) získala skupina fyzických osob v čele s Ing. Janem Kalužou, která obsadila statutární orgány společnosti v roce 1994. V tomto období noví vlastníci vsadili na rozvoj a výrobu svítidel. Akciová společnost založila dceřinou společnost na Slovensku pod názvem ELPLAST Slovakia, a.s. a zpracovala podklady pro banky k profinancování svých záměrů. Vzhledem k vysokému zadlužení vůči státu a bankám, se akciová společnost nedokázala konsolidovat a dostala se do akutní krize. Současně majoritní vlastník akcií začal převádět finanční zdroje i úsilí do jiného sektoru podnikání. V roce 1999 využily fyzické osoby nabídku italské společnosti BEGHELLI S.p.A. k odkupu akcií a kontrolní balík byl na základě smlouvy prodán italské společnosti dne 5. března 1999.

4.2 Organizační struktura firmy Organizační struktura po vstupu italské společnosti Beghelli S.p.A. do brněnské firmy Elplast, a.s. v roce 1999 doznala značných změn, tak aby více odpovídala pozměněné strategii firmy. Postupně se uspořádala do následující podoby:

57

Obrázek č. 13: Organizační struktura firmy

Pramen: vnitropodnikové směrnice společnosti Beghelli-Elplast, a.s., upraveno autorem

Vedení firmy tvoří generální ředitel, finanční a personální ředitel, obchodní ředitel a ředitel nákupu. V další hierarchické linii jsou úseky, které jsou přímo podřízeny generálnímu řediteli. Patří sem úsek kvality, technický úsek, výrobní úsek, informační technologie, expedice a hospodářská správa. Finanční a personální oddělení je rozděleno na dvě části: finanční úsek a personální úsek. Finanční úsek má na starosti vedení účetnictví a výkaznictví, zpracování statutární účetní uzávěrky a účetní závěrky z pohledu IFRS, která se konsoliduje v mateřské společnosti v Itálii. Dále se zabývá zpracováváním reportů a to jak interních tak externích, kalkulací nákladů a cen, statistikou, přípravou rozpočtu, zpracováním cash-flow, správou pohledávek. Finanční úsek dále zpracovává informace týkající se úvěrů, tj. splácení úvěrů a úroků poskytnutých jak mateřskou společností, tak bankami. Finanční úsek také zajišťuje administrativní chod společnosti – organizování valných hromad, změny ve statutárních orgánech, řízení akcií atd. Kromě toho zajišťuje právní podporu firmy. Personální úsek nabírá a propouští zaměstnance, uzavírá pracovní smlouvy, provádí kalkulace a výpočet mezd, zabezpečuje placení sociálního zabezpečení a pojištění.

58

V čele obchodního oddělení stojí obchodní ředitel, který vede obchodní zástupce pracující pro firmu jak externě tak interně. Dále obchodní oddělení zajišťuje marketing, zákaznický servis (příjem objednávek a fakturace), technickou podporu (např. podpora zákazníků v oblasti nastavení systému nouzových osvětlení uskutečňované světelnými techniky). Oddělení nákupu zajišťuje objednávání materiálu, vyjednávání s dodavateli o cenách, zadávání nákupních objednávek. Pod obchodní oddělení spadají také sklady včetně zaměstnanců skladů. Výrobní úsek plánuje výrobu. Součástí úseku výroby jsou i jednotlivé dílny – lisovna, lakovna, montáž, kusová a prototypová výroba, oprava a údržba strojů. Technický úsek se zabývá technickým rozvojem, konstrukčním vývojem a technickou přípravou výroby (technologie výroby a konstrukce nářadí). Důležitou částí technického úseku je nástrojárna, která zajišťuje výrobu a údržbu nástrojů a externí zakázky na výrobu nástrojů. Úsek kvality zabezpečuje vstupní a výstupní kontrolu, zkoušení prototypů, certifikaci svítidel. Dále má na starosti reklamaci výrobků od zákazníků i reklamaci materiálů od dodavatelů. Úsek expedice přijímá výrobky na sklad hotových výrobků a podle požadavků zákaznického servisu zajišťuje nakládku a přepravu zboží k zákazníkovi. Úsek informační technologie má na starosti hardwarové a softwarové vybavení společnosti včetně telefonů, faxů a tiskáren a správu podnikové počítačové sítě. Kromě toho má na starosti zajištění telefonních čísel a nastavení tarifů pro volání. Úsek hospodářské správy provádí opravu a správu budov, elektroinstalace, vytápění objektů a dodávku energie ve společnosti, likvidaci odpadů, požární ochranu a hlídání areálů – to je zčásti řešeno formou outsourcingu. Mimo to má úsek hospodářské správy na starosti ochranu zdraví pracovníků. Za tímto účelem najímá externí agenturu na školení řidičů a školení ve výrobě.

59

4.3 Sortiment společnosti BEGHELLI - ELPLAST, a.s Firma Beghelli-Elpalst, a.s. nabízí svým zákazníkům poměrně široký sortiment svítidel a světelných zdrojů a systémů nouzového osvětlení. Tyto základní kategorie je možné rozčlenit na následující podkategorie (vzhledem k tomu, že kategorie nouzové osvětlení zahrnuje velmi mnoho druhů, uvádím zde pouze seznam základního členění svítidel a světelných zdrojů):

Tabulka č. 2: Sortiment hlavních skupin výrobků společnosti Beghelli-Elplast a.s. Svítidla

Světelné zdroje

Přisazená a závěsná svítidla

Integrované a kompaktní zářivky

Vestavná svítidla

Speciální kompaktní zářivky

Dekorativní svítidla

Neintegrované kompaktní zářivky

Downlighty

Zářivky

Průmyslová svítidla

Výbojky

Uliční a osvětlovací svítidla

Halogenové žárovky Žárovky

Pramen: Katalog společnosti Beghelli-Elplast, a.s.

4.4 Hospodářská situace podniku Při analýze hospodářské situace jsem vycházel z účetních výkazů firmy – rozvahy a výsledovky. Tržby během sledovaného období kolísaly, což se dá říci i o výsledku hospodaření, který ale ani jednou nebyl kladný. Nejlepšího výsledku dosáhla společnost v roce 2005, kdy došlo k poklesu ztráty z -6 516 tis. Kč na -949 tis. Kč. Naopak hned v následujícím roce došlo k výraznému propadu výsledku hospodaření, když ztráta dosáhla 19 677 tis. Kč. V roce 2007 společnost hospodařila se ztrátou -14 677 tis. Kč po zdanění. Důvodem vykázání záporného výsledku byl finanční výsledek hospodaření (-18 204 tis. Kč), naproti tomu výsledek z provozní činnosti vykázala společnost ve výši 5 098 tis. Kč (v roce 2006: -4 009 tis. Kč). Tržby se po propadu v roce 2005 (o 63 533 tis. Kč) zvýšily v roce 2006 o 18,19% (108 735 tis. Kč) oproti roku 2004, aby opět klesly v roce následujícím a to na hodnotu 580 593 tis. Kč, což znamená pokles oproti roku 2006 o -17,84% (-126 060 tis. Kč). 60

Důvodem poklesu tržeb v posledním roce bylo zapříčiněno snížením prodeje vlastních výrobků, zboží a služeb do zahraničí, když prodej v tuzemsku mírně vzrostl. V roce 2008 společnost počítá s dalším poklesem tržeb, důvodem je především plánovaný pokles tržeb vůči mateřské společnosti. Za celé sledované období došlo celkově k mírnému poklesu tržeb, při růstu záporného výsledku hospodaření více jak dvojnásobně.

Graf č. 1: Vývoj tržeb a zisku společnosti Beghelli-Elplast a.s. v letech 2004 až 2007

Pramen: Účetní výkazy společnosti Beghelli-Elplast, a.s., zpracoval autor

Celková bilanční suma pokračovala v letech 2004-2006 v rostoucím trendu. Na straně aktiv na tom má největší zásluhu růst oběžného majetku a to hlavně zásob, kdy došlo ke zvýšení v roce 2005 oproti předchozímu roku téměř na dvojnásobek. V následujícím roce už byl nárůst zásob pomalejší a to o 8,4%, při růstu celkových aktiv o 14,6%. Procentní podíl držených zásob na celkové výši aktiv se zvedl z 23,88% v roce 2004 na 35,72% v roce 2006. V roce 2007 došlo k poklesu aktiv, což bylo způsobeno hlavně úbytkem zásob, kdy podíl zásob na celkové výši aktiv zůstal přibližně třetinový. Během uplynulých 3 let se počet zásob téměř zdvojnásobil, což klade vysoké nároky na optimální využití skladovacích prostor a řízení zásob.

61

Graf č. 2: Vývoj aktiv a zásob společnosti Beghelli-Elplast a.s. v letech 2004 až 2007

Pramen: Účetní výkazy společnosti Beghelli-Elplast, a.s., zpracoval autor

62

5 ZÁSOBY V PODNIKU A JEJICH ŘÍZENÍ

5.1 Nákup zásob Hlavní činností společnosti Beghelli-Elplast, a.s. je především výroba a prodej svých výrobků. Jako mnoho jiných společností je i ona nucena držet určité množství zásob. Tyto zásoby ovšem neslouží k překonávání časového nesouladu mezi objednávkou a dodávkou zboží. Snaha společnosti je nakupovat zásoby přímo pro určitou objednávku. Pokud jsou zvýhodněny nákupní podmínky při větším odběru, nakupuje společnost větší množství zásob, které mohou být využity k budoucím objednávkám. Nákupy materiálu má ve společnosti na starost Nákupní úsek, který objednává materiál a zboží na podnět Obchodního úseku. Nákupní úsek má potom na starosti samotnou realizaci objednávky (výběr dodavatele, vyjednávání o cenách). Nákup některých služeb, např. daňové poradenství nebo právní služby má na starosti Finanční a personální oddělení. Jiné služby si většinou zajišťuje úsek, kterého se daná činnost týká, např. zajištění hlídacích služeb má na starosti úsek Hospodářská správa. Nákup hardware a software společnosti zajišťuje úsek Informační technologie. Do budoucna by měl všechny nákupy společnosti zajišťovat pouze úsek nákupu. Objednací množství je dáno jednak ekonomickou dávkou výroby, kterou určuje úsek výroby nebo je určeno v dohodě s dodavatelem v návaznosti na cenu, kdy se společnost snaží využívat množstevních slev poskytnutých dodavateli.

5.2 Analýza zásob K analýze zásob byly použity některé hodnoty ze závěrkových účetních výkazů (výkaz zisků a ztrát a rozvahy). Jako nejvhodnější a nejjednodušší ukazatele k získání přehledu o výši a pohybu zásob ve společnosti Beghelli-Elplast, a.s. byly použity rychlost obratu zásob a doba obratu zásob. Pro výpočet doby obratu zásob jsem použil vzorec:

Doba obratu zásob =

á í  ž

z něhož jde určit vzorec rychlosti obratu zásob, který je nepřímo úměrný době obratu zásob. 63

Rychlost obratu zásob =

   

Doba obratu zásob 

Rychlost obratu zásob =

  á

,

= 151,59

= 2,41

Rychlost obratu zásob, která se sleduje jako počet obrátek zásob, udává, kolikrát se průměrná zásoba uskutečněným prodejem obměnila za dané časové období. Ukazatel doby obratu zásob se může lišit podle různého zaměření podniků a odhaduje počet dnů, po které jsou zásoby v podniku vázány. Ukazuje tedy intenzitu využití zásob. Jelikož je možné tento ukazatel hodnotit též jako indikátor likvidity, je nutné ho držet na co nejnižší úrovni, neboť tím může být dosaženo značných úspor. Obecně platí: čím vyšší je obratovost zásob a kratší doba obratu zásob, tím lépe. V roce 2007 vykazuje firma poměrně nízkou obrátkovost zásob. Rychlost obratu zásob je 2,41, z čehož vyplývá, že jedna položka zásob firmy Beghelli-Elplast, a.s. byla během roku přibližně dvaapůlkrát prodána a opětovně nakoupena. Ukazatel doby obratu podniku je 151,59 dnů, toto číslo je velmi vysoké a pravděpodobně jednou z příčin bude problém s přebytečnými, event. nízkoobrátkovými zásobami.

5.3 Rozdělení zásob metodou ABC Vzhledem k tomu, že firma skladuje velké množství jednotlivých druhů materiálů, nebylo by účelné zkoumat všechny jednotlivé druhy. Proto se zaměřím pouze na nejvýznamnější položky. Setříděný přehled položek podle spotřeby jednotlivých druhů materiálů je uvedený v následující tabulce.

64

Tabulka č. 3: Rozdělení materiálu podle hodnoty ve spotřebě za rok 2007

Pořadí Materiál

Spotřeba materiálu za Procentní rok 2007

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 3615

PREDRADNIK 2x55 RX03 2 TLUMIVKA L 36 A-T PREDR.292603014 ZARIV. DULUX L 55W/21 232308023 GR CS ACC EL TELESO 1-2x36 CUSTODIA TLUMIVKA L 58 A-K/230V KRYT 1-2x36 SCHERMO ci TELESO 4x55 BS240 3122 BARVA RAL 9003 BILA PE PREDRAD. EL 2x55s Celkem z vybraných položek Celkem ze všech položek

podíl

na

spotřebě 16 181 638 Kč 12 397 496 Kč 8 198 903 Kč 6 909 530 Kč

5,04% 3,86% 2,55% 2,15%

5 783 121 Kč

1,80%

5 439 217 Kč 4 923 712 Kč

1,69% 1,53%

4 796 219 Kč

1,49%

4 673 854 Kč

1,46%

4 500 857 Kč 4 156 043 Kč

1,40% 1,29%

77 960 589 Kč

24,29%

321 001 193 Kč

100%

Pramen: Skladové hospodářství společnosti Beghelli-Elplast, a.s., zpracoval autor

I z této tabulky je zřejmé, že vybraná malá skupina výrobků, je co do hodnoty velmi významná. Pokud bychom rozšířily analýzu ABC ještě o skupinu D, která by představovala materiál, který nebyl za celý rok použit, dojdeme k zjištění, že téměř 25% ze všech položek je zahrnuto právě do skupiny D. Prodejem tohoto přebytečného materiálu by společnost mohla získat až 20 000 000 Kč (podle účetní hodnoty materiálu k 31. 12. 2007). Při rozhovorech se zaměstnanci podniku vyplynulo, že jsou si vědomi tohoto problému a usilovně pracují na snížení celkových zásob a hlavně těchto přebytečných zásob. Podle předběžných údajů z první poloviny roku 2008 došlo k poklesu průměrného stavu zásob o 30 mil. Kč, což svědčí o zvýšené pozornosti, která je věnována řízení zásob. V následující tabulce je rozdělení spotřeby materiálu podle jednotlivých skupin materiálů.

65

Tabulka č. 4: Rozdělení skupin materiálu podle hodnoty ve spotřebě

Pořadí

Materiál

Spotřeba materiálu za Procentní rok 2007

podíl

na

spotřebě 1.

Předřadníky

2.

Komponenty

3.

Hliníkový plech

4.

Ostatní - materiál

5.

Tlumivky

6.

Ocelový plech

79 322 276 Kč 43 160 638 Kč 32 057 600 Kč 26 472 397 Kč 25 227 701 Kč 20 433 390 Kč

Celkem z vybraných skupin 39

226 674 002 Kč

Celkem ze všech skupin

321 001 193 Kč

24,72% 13,45% 9,99% 8,25% 7,86% 6,37% 70,65% 100%

Pramen: Skladové hospodářství společnosti Beghelli-Elplast a.s., zpracoval autor

Z této tabulky je poměrně patrné, že malá skupina materiálů je dominantní ve spotřebě. V roce 2007 se prvních šest skupin materiálů podílelo na celkové spotřebě více než 70% při hodnotě spotřeby 226 674 002 Kč. Zbylých 33 skupin materiálů představuje necelých 30% z celkové roční spotřeby materiálu. Vzhledem k tomu, že by nebylo účelné zkoumat všechny skupiny materiálů, zaměřím se pouze na skupinu A (podle rozdělení metodou ABC), kterou představují výše uvedené skupiny materiálů. Zbylé skupiny (B a C) nemají na celkové spotřebě materiálu velký vliv. Jejich sledování by tedy bylo vzhledem k relativně velkému počtu časově náročné a z hlediska celkových úspor nákladů málo efektivní.

66

5.4 Řízení zásob Z výše uvedené tabulky (tabulka č. 4) je zřejmé, že největší podíl na celkové spotřebě má skupina Předřadníky, dále skupiny Komponenty, Tlumivky, Hliníkový a Ocelový plech.

5.4.1 Řízení zásob skupin Hliníkový a Ocelový plech Pro další analýzu jsem vybral materiály ze skupin Hliníkový plech a Ocelový plech. Skupiny materiálů Předřadníky a Komponenty jsou sice významnější, co se týče hodnoty ve spotřebě, nicméně spotřeba jednotlivých druhů materiálů z těchto skupin v průběhu roku je velmi nepravidelná a pro potřeby diplomové práce špatně použitelná. Dalším důvodem je, že některé položky přestala společnost nakupovat nebo jejich nákup velmi omezila. To se týká např. typů Předřadník 2x55 RX03 a Předřadník 292603014 RERIS, které nejsou od ledna roku 2008 odebírány a které tvořily téměř 8% z celkové spotřeby všeho materiálu v roce 2007(viz tabulka č. 3). Skupiny materiálů Hliníkový a Ocelový plech sami obsahují velké množství položek a i ony by se dali rozdělit podle metody ABC. Proto jsem vybral z každé skupiny materiálu ty položky, které jsou co do spotřeby nejvýznamnější. Pro materiály z hliníkového a ocelového plechu je vyhrazen samostatný sklad umístěný v areálu firmy.

5.4.2 Stanovení objednacího množství a okamžiku objednání Podle výsledků spotřeby materiálu z loňského roku je možné stanovit přibližnou průměrnou měsíční poptávku po tomto materiálu v roce letošním. Spotřeba vybraného materiálu je uvedena v následující tabulce. Údaje jsou uváděny v kilogramech.

67

Tabulka č. 5: Měsíční spotřeba materiálu (v Kg) Položky

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

/měsíc AL.SV. RPM  0,5x30  AL.SV. ANB80  0,3x86,0           AL.SV. ANB80  0,3x73,2           AL.SV. ANB80   0,4x170           AL.SV. ANB80   0,4x115           AL.SV. MIRO4  0,3x73,2          PL.OC.  0,6x900x1600     PL.OC.  0,6x1000x1290    PL.OC. 0,6x443        11321.21 SV 

770

678

680

130

982

415

937

463

544

553

94

254

689

462

218

616

839

260

494

173

506

748

466

170

532

654

477

389

861

511

430

157

146

520

368

276

532

190

835

562

453

184

353

93

232

944

555

25

770

140

505

512

190

431

511

289

211

742

333

41

63

91

68

67

278

135

488

99

203

113

213

92

5900

1634

2413

8054

7369

4700

3216

1221

2998

6423

2412

1736

3379

5694

5065

4905

9424

4374

5374

1942

7654

5388

3234

2464

5172

8276

6705

6056

12525

4320

6819

3671

4744

6162

5844

6815

Pramen: Skladové hospodářství společnosti Beghelli-Elplast a.s., zpracoval autor

V průběhu roku spotřeba jednotlivých druhů plechů kolísá a tyto hodnoty podléhají normálnímu rozdělení četností. Z údajů uvedených v tabulce č. 5 je vypočtena celková spotřeba, průměrná spotřeba a směrodatná odchylka pro jednotlivé druhy materiálů.

Tabulka č. 6: Celková spotřeba za rok 2007, průměrná měsíční spotřeba a směrodatná odchylka Materiál

Celková

spotřeba Průměrná spotřeba

za rok 2007 AL.SV. RPM 0,5x30 AL.SV. ANB80 0,3x86,0 AL.SV. ANB80 0,3x73,2 AL.SV. ANB80 0,4x170 AL.SV. ANB80 0,4x115 AL.SV. MIRO4 0,3x73,2

Směrodatná odchylka

6 500

542

276

5 642

470

218

5 321

443

193

4 957

413

275

4 676

390

221

1 909

159

119

68

PL.OC. 0,6x900x1600 PL.OC. 0,6x1000x1290 PL.OC. 0,6x443

48 076

4006

2289

58 897 77 109

4908 6426

2025 2198

Pramen: výpočet autora

Pokud bude splněna předpověď o změnách spotřeby pro tento rok, potom je možné vypočítat celkovou roční spotřebu jednotlivých materiálů a jejich předpokládaný měsíční průměr v roce 2008. Vzhledem k tomu, že jsem měl k dispozici spotřebu materiálů za první čtyři měsíce roku 2008, bylo možné předpověď upravit a zahrnout tam i nové údaje, které vedly ke zpřesnění předpovědi na následující období.

Tabulka č. 7: Předpokládaná změna spotřeby materiálu Materiál

Celková

Předpokládaný

Předpokládaná

Předpokládaný

Zvýšená

spotřeba

nárůst

spotřeba

měsíční

(snížená)

za

spotřeby

v roce 2008

průměr

směrodatná

rok

2007

AL.SV. RPM 0,5x30 AL.SV. ANB80 0,3x86,0 AL.SV. ANB80 0,3x73,2 AL.SV. ANB80 0,4x170 AL.SV. ANB80 0,4x115 AL.SV. MIRO4 0,3x73,2 PL.OC. 0,6x900x1600 PL.OC. 0,6x1000x1290 PL.OC. 0,6x443

odchylka

6 500

0%

6 500

542

276

5 642

25%

7 052

588

273

5 321

25%

6 652

554

241

4 957

30%

6 444

537

358

4 676

-5%

4 442

370

209

1 909

-10%

1 718

143

107

48 076

-5%

45 672

3 806

2 174

58 897

-25%

44 173

3 681

1 519

77 109

15%

88 675

7 390

2 528

Pramen: výpočet autora

69

Spotřeba materiálu bude pro každý měsíc v roce 2008 s největší pravděpodobností rovna předpokládanému měsíčnímu průměru, který je uveden v tabulce. Pravděpodobnost výskytu odlišných hodnot spotřeby materiálu bude menší a pravděpodobnost výskytu extrémních hodnot bude mizivá. Plánuje-li firma skladovat zásoby o velikosti předpokládaného měsíčního průměru, lze pro každý měsíc roku 2008 předpokládat, že s 50% pravděpodobností bude spotřeba materiálu menší a požadavky na materiál budou plně uspokojeny. Na druhou stranu je ale možné, že s 50% pravděpodobností bude spotřeba materiálu větší a firma nebude moci všechny požadavky uspokojit. Z uvedeného vyplývá, že smysl má pouze zabývat se těmi případy, kdy by se mohl vyskytnout požadavek na materiál větší než je předpokládaná měsíční hodnota. Pokud bude spotřeba materiálu menší než předpokládaná, bude firma schopna uspokojit všechny požadavky na jeho potřebu. Z následující tabulky je možno určit s jakou pravděpodobností dojde nebo nedojde v jednotlivých případech k překročení stanovených hodnot v závislosti na výši pojistné zásoby. Například bude-li mít firma zásoby o velikosti 1*σ s 15,87% pravděpodobností dojde ke vzniku deficitu a s 84,13% pravděpodobností ke vzniku deficitu nedojde (pravděpodobnost vzniku deficitu=1-pravděpodobnost nepřekročení). S růstem pojistné zásoby pravděpodobnost vzniku deficitu klesá, ale pokles pravděpodobnosti deficitu je stále pomalejší.

Tabulka č. 8: Pravděpodobnost vzniku deficitu a pravděpodobnost nepřekročení v závislosti na výši pojistných zásob Výše pojistné zásoby 0*σ 1*σ 1,5*σ 2*σ 2,5*σ 3*σ

Pravděpodobnost vzniku deficitu 50,00% 15,87% 6,68% 2,28% 0,62% 0,13%

Zdroj: VANĚČEK, D: Logistika. 1998., upraveno autorem

70

Pravděpodobnost nepřekročení 50,00% 84,13% 93,32% 97,72% 99,38% 99,87%

Z výše uvedených a vypočtených údajů je možné sestavit tabulku možných hodnot spotřeby jednotlivých typů materiálu pro rok 2008. Tabulka č. 9: Možnosti spotřeby materiálu v roce 2008 Materiál

Předpokl.

Zvýšená

měsíční

(snížená)

průměr

směrodatná

Průměr + 1(σ)

Průměr + 1,5(σ)

Průměr + 2(σ)

Průměr + 2,5(σ)

Průměr + 3(σ)

odchylka (σ)

AL.SV. RPM 0,5x30 AL.SV. ANB80 0,3x86,0 AL.SV. ANB80 0,3x73,2 AL.SV. ANB80 0,4x170 AL.SV. ANB80 0,4x115 AL.SV. MIRO4 0,3x73,2 PL.OC. 0,6x900x1600 PL.OC. 0,6x1000x1290 11321.21 DC PL.OC. 0,6x443 11321.21 SV

542

276

818

956

1094

1232

1370

588

273

860

997

1133

1269

1406

554

241

795

916

1036

1156

1277

537

358

895

1074

1253

1432

1611

370

209

580

684

789

894

999

143

107

250

303

357

410

463

3 806

2 174

5 980

7067

8154

9241

10329

3 681

1 519

5 200

5960

6719

7479

8238

7 390

2 528

9 917

11181

12445

13709

14973

Pramen: výpočet autora

Vzhledem k hodnotám spotřeby materiálu v roce 2007, kdy spotřeba většiny druhů vybraných materiálů měla poměrně velký rozptyl v průběhu roku, navrhuji, aby společnost měla k dispozici takové množství zásob, při kterém z 97,72% nedojde ke vzniku deficitu a potřeba výroby bude moc být uspokojena. Této hodnotě pravděpodobnosti odpovídá zásoba materiálu o velikosti průměru +2*směrodatná odchylka. Tato hodnota je podle mého dostačující, protože vyšší zabezpečení by vedlo k dalšímu výraznému nárůstu pojistné hladiny zásob, při daleko menším snížení rizika deficitu zásob.

71

Protože doba vyřízení objednávky od okamžiku objednání po dodání na sklad a příjem zboží činí u hliníkových plechů 21 dnů a u ocelových plechů 7 dnů, určíme hodnotu signální hladiny zásoby pomocí koeficientu 21/30, resp. 7/30 (při předpokladu, že měsíc trvá 30 dní).

Tabulka č. 10: Signální hladina zásob a optimální objednací množství u hliníkových plechů Označení

Průměr + 2(σ)

AL. SV.RPM 0,5x30 AL. SV.ANB80 0,3x86,0 AL. SV.ANB80 0,3x73,2 AL. SV.ANB80 0,4x170 AL. SV.ANB80 0,4x115 AL. SV.MIRO4 0,3x73,2

Signální zásoba (průměr +2(σ))*21/30)

Objednací množství v minulosti

Optimální objednací množství

1094

766

703

1094

1133

793

432

1133

1036

725

480

1036

1253

877

480

1253

789

552

589

789

357

250

277

357

Pramen: výpočet autora

Tabulka č. 11: Objednací množství a signální hladina zásob u ocelových plechů Označení

PL.OC. 0,6x900x1600 PL.OC. 0,6x1000x1290 PL.OC. 0,6x443

Průměr + 2(σ)

Signální zásoba (průměr +2(σ))*7/30)

Objednací množství v minulosti

8154

1903

3679

8154

6719

1568

3880

6719

12445

2904

4819

12445

Pramen: výpočet autora

72

Optimální objednací množství

Z předešlé tabulky můžeme určit optimální objednací množství a okamžik objednání. Pokud bude spotřeba materiálu v roce 2008 odpovídat předpokladům, je možné zobrazit budoucí průběh spotřeby. V následujícím grafu je zobrazen průběh spotřeby za předpokladu, že bude spotřeba probíhat rovnoměrně a bude odpovídat předpokládané průměrné denní spotřebě. Např. u materiálu AL.SV. MIRO4 0,3x73,2 bude denní spotřeba odpovídat hodnotě 4,77 kilogramů denně. .

550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

zásoby signální hladina (250 kg)

1.1.2008 14.1.2008 27.1.2008 9.2.2008 22.2.2008 6.3.2008 19.3.2008 1.4.2008 14.4.2008 27.4.2008 10.5.2008 23.5.2008 5.6.2008 18.6.2008 1.7.2008 14.7.2008

Výše zásob v Kg

Graf č. 3: Předpokládaný průběh čerpání zásob v první polovině roku 2008 pro materiál AL.SV. MIRO4 0,3x73,2

Datum

Pramen: výpočet autora

5.5 Změna nákladů po změněném způsobu objednávání Aby bylo možné vyčíslit změny nákladů plynoucích z vázanosti kapitálu v zásobách, je zapotřebí vypočítat průměrnou výši zásob podle navrhovaného způsobu objednání a porovnat ji s množstvím zásob v minulosti. Průměrnou vázanost zásob za období zjistíme tak, že vynásobíme průměrnou úroveň zásob jejich průměrnou pořizovací cenou.

73

Průměrná zásoba = {max. zásoba (ihned po dodávce) + min. zásoba (bezprostředně před dodávkou)}/2

Tabulka č. 12: Průměrná výše zásob, průměrná vázanost kapitálu v zásobách a předpokládaná změna vázanosti Materiál

AL.SV. RPM 0,5x30 AL.SV. ANB80 0,3x86,0 AL.SV. ANB80 0,3x73,2 AL.SV. ANB80 0,4x170 AL.SV. ANB80 0,4x115 19471474 AL.SV. MIRO4 0,3x73,2 PL.OC. 0,6x900x1600 11321.21 DC PL.OC. 0,6x1000x1290 11321.21 DC PL.OC. 0,6x443 11321.21 SV

Prům. výše zásob v roce 2007

Prům. výše zásob v roce 2008

Pořizovací cena (v Kč/kg)

Průměrná vázanost v roce 2007(v Kč)

Průměrná vázanost v roce 2008 (v Kč)

687,17

1675,33

188,73

129687,10

316178,94

426,85

451,66

221,19

94416,08

99903,87

949,07

794,57

219,92

208717,56

174740,23

1 170,36

1068,47

183,93

215266,99

196526,13

1 536,83

984,7

186,63

286814,91

183772,20

287,96

328,42

334,51

96326,52

109860,94

3 088,93

5091,933

18,45

56992,74

93949,44

5 033,67

4068,6

18,22

91690,14

74111,04

2 584,32

7402,167

18,46

47695,99

136613,75

Celkem

1227608,03 1385656,55 -158048,52

Rozdíl Pramen: výpočet autora

Z tabulek č. 10 a 11 vyplývá, že navrhnutý systém objednávání předpokládá vyšší objednací množství při méně častém objednávání materiálu oproti dosavadní praxi. To sebou nese vyšší vázanost kapitálu, ale také možné úspory při menším počtu objednávek za rok, což by mělo snížit náklady na objednání. Ve spolupráci s odpovědnými pracovníky společnosti Beghelli-Elplast, a.s. byly náklady na vyřízení objednávky materiálu vyčísleny následovně: 74

Tabulka č. 13: Náklady na vyřízení objednávky Příprava a vyhotovení objednávky Náklady na příjem zboží do skladu Celkem na jednu objednávku:

314 Kč 163 Kč 477 Kč

Pramen: výpočet autora

Tabulka č. 14: Změna počtu objednávek v roce 2008 oproti roku 2007 Materiál

Předpokl. spotřeba za rok 2008

Velikost objednávky v roce 2007

Velikost objednávky v roce 2008

Počet objednávek 2007

Počet objednávek 2008

6 500

703

1094

9

6

7 052

432

1133

16

7

6 652

480

1036

11

7

6 444

480

1253

12

6

4 442

589

789

11

6

1 718

277

357

4

5

45 672

3679

8154

13

6

44 173

3880

6719

15

7

88 675

4819

12445

16 107

8 58

AL.SV. RPM 0,5x30 AL.SV. ANB80 0,3x86,0 AL.SV. ANB80 0,3x73,2 AL.SV. ANB80 0,4x170 AL.SV. ANB80 0,4x115 AL.SV. MIRO4 0,3x73,2 PL.OC. 0,6x900x1600 PL.OC. 0,6x1000x1290 PL.OC. 0,6x443 11321.21 SV Celkem Pokles počtu objednávek

49

Pramen: výpočet autora

Nyní je možné zhodnotit celkový dopad navrhovaného systému objednání. Jak už bylo výše uvedeno, oproti minulosti dojde ke zvýšení vázanosti kapitálu v zásobách, na druhou stranu dojde ke snížení počtu objednávek téměř o polovinu. Pokud by společnost vložila prostředky, které by nyní byly vázány v zásobách, na roční termínovaný účet u své banky, dosáhla by čistého výnosu 2,38% p. a.

75

Tabulka č. 15: Změna nákladů po zavedení navrhovaného systému objednávání

Úspora nákladů při menším počtu objednávek Pokles počtu objednávek Náklady na objednávku Celkem

49 477 Kč 23 373 Kč

Předpokládané ztráta díky větší vázanosti zásob Předpokládaná ztráta díky vyšší vázanosti kapitálu Získaný úrok Celkem

-158 049 Kč

Celkový výsledek

19 611 Kč

2,38% -3762 Kč

Pramen: výpočet autora

Při navrženém systému objednávání dojde k poklesu nákladů na objednávku. Celková úspora nákladů umožněná nižším počtem objednávek by činila 23 373 Kč. Naopak díky vyšší vázanosti kapitálu přijde firma o částku 3 762 Kč, kterou by mohla získat, pokud by uspořené peníze vložila na termínovaný účet. Celková úspora po zavedení navrhovaného systému objednávání by činila 19 611 Kč. I když z výše uvedených výsledků vyplývá, že mnou navrhovaná metoda by vedla k úspoře o výši 19 611 Kč, není daný výsledek úplně jednoznačný. Mnou navrhovaná metoda by měla vést k větší zajištěnosti zásob (97,72%) a zmenšení rizika ztráty z nedostatku materiálu, při kterém by mohlo dojít k zastavení výroby. Na druhou stranu změna objednacího množství povede u některých materiálů k větší vázanosti kapitálu, který by mohl být využit i jinak. Kromě ztráty způsobené větší vázaností kapitálu v zásobách jsou dalším problémem omezené skladovací kapacity, které jsou už dnes z velké části využity a při dalším nárůstu zásob by nemuseli stačit.

76

6 SKLADY A SKLADOVÁNÍ Společnost Beghelli-Elplast, a.s. má k dispozici vlastní sklady, které jsou umístěny v areálu firmy v Brně na Poříčí. Součástí areálu firmy jsou prostory pro výrobu a montáž výrobků spolu s kancelářskými a skladovými prostory. Vlastní sklady firma využívá k přijímání a skladování materiálů a polotovarů a částečně i expedici. Kromě vlastních skladů používá firma i nájemní sklady firmy Setto expedice.

Firma Setto expedice zajišťuje kromě

skladování i manipulaci a expedici hotových výrobků. Vybavení vlastních skladů je tvořeno regály a regálovými zakladači, sklady hotových výrobků obsahují též pojízdné regály. Vzhledem k vysokým stropům skladů je umožněno až čtyřpatrové skladování v paletách. Manipulace ve skladech a ve výrobních prostorách probíhá ručně, pomocí paletizačního vozíku a pomocí elektrického vysokozdvižného vozíku.

6.1 Příjem a kontrola zboží Za příjem zboží odpovídá vedoucí skladu, který je přímo odpovědný vedoucímu nákupu. Vedoucí skladu provede kontrolu dodaného materiálu ihned při přejímce, pokud je možná. Při kvantitativní kontrole ověřuje, zda se dodaný materiál shoduje s dodacím listem. Provádí se kontrola správného druhu a množství materiálu. Pokud kontrola není možná ihned při přijetí materiálu, např. při přejímce velké palety s plechy, kdy není možné zkontrolovat části, které jsou uprostřed, je vzato zboží na sklad, přičemž je vykonána pouze zběžná kontrola. Většina materiálu je kontrolována až při výrobě, kdy za kontrolu odpovídá úsek kvality. Pokud se ukáže, že převzatý materiál nebyl v pořádku, je zboží reklamováno. Reklamaci má na starosti opět úsek kvality. Pokud je dodávka v pořádku, je přijetí zboží na sklad potvrzeno podpisem dodacího listu. Následně je zpráva o přijetí uložena do informačního systému podniku.

77

6.2 Skladování a expedice Hotové výrobky jsou uloženy do krabic, obaleny ochranou folií a uskladněny na palety, na kterých se převezou na sklad, kde jsou výrobky uloženy do doby expedice. Jelikož výrobky nevyžadují zvláštní podmínky skladování, probíhá skladování za běžných fyzikálních podmínek. Ve skladech se neprovádí pravidelná kontrola skladovacích podmínek, pouze běžná údržba a opravy v případě poškození skladu nebo jeho vybavení. Výdej ze skladu je prováděn na základě výdejky, kterou vystavuje referentka obchodního úseku. Samotný odběr zboží probíhá na základě vystaveného dodacího listu. Odběratel potvrdí odběr zboží podpisem dodacího listu.

6.3 Zhodnocení systému skladování a návrhy na zlepšení Systém skladování ve společnosti Beghelli-Elplast považuji za poměrně dobře fungující a bezproblémový vzhledem k velikosti firmy. I přes vysoké vytížení skladovacích kapacit firma, vzhledem k předpokládanému poklesu obratu v příštím období, neuvažuje o rozšíření skladovacích kapacit v nejbližší době. Možné zlepšení a zefektivnění skladovacích činností bych viděl v uspořádání skladu podle obrátkovosti zboží. Uspořádání skladu by vycházelo z analýzy ABC. V části skladu umístěné nejblíže výdeji by bylo umístěné zboží z kategorie A, tedy malý počet rychloobrátkových položek s denní četností výdeje. V další zóně by byl umístěn materiál ze skupiny B a na konci skladu materiál spadající do skupiny C s méně než týdenní četností manipulace. Momentálně není rozložení materiálu ve skladu upraveno interním předpisem a sklad je uspořádán na základě zkušeností skladníka.

78

7 ŘÍZENÍ PŘEBYTEČNÉHO A NÍZKOOBRÁTKOVÉHO MATERIÁLU Téměř v každém podniku je možné najít zboží či materiál, jehož obrátkovost je velmi malá nebo dokonce žádná. Tyto zásoby vážou peněžní prostředky firmy, jejichž alternativní využití by vedlo k vyšší výnosnosti vloženého kapitálu. Mimo to jejich skladováním vznikají náklady na skladování, navíc tento nízkoobrátkový nebo přebytečný sortiment zabírá místo pro zásoby, které by mohly být lépe využity. Já jsem se ve společnosti Beghelli-Elplast, a.s. zaměřil na skupiny hliníkových svitků, jejichž stav na počátku i na konci roku 2007 zůstal nezměněn a které podle vyjádření odpovědných pracovníků nejsou drženy z jiných důvodů (spekulačních, přechod na jinou technologii výroby). Jedná se o deset druhů materiálu, jejichž celková hmotnost je 2 674,17 kg a účetní hodnota 510 442,11 Kč. Průměrná pořizovací cena pro tyto materiály je 186,04 Kč/kg. Tyto druhy materiálu jsem nabídl k odprodeji do třech výkupen kovů v jihomoravském kraji. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka č. 16: Porovnání výkupních cen Společnost

Výkupní cena za Celková cena

Rozdíl

oproti

Kg

účetní hodnotě materiálu

Barko s.r.o.

31 Kč

82 899 Kč

-427 542 Kč

Hopr trade cz s.r.o.

25 Kč

66 854 Kč

-443 588 Kč

Kovokom šrot s.r.o.

30 Kč

80 225 Kč

-430 217 Kč

Pramen: výpočet autora Z tabulky vyplývá, že při nejvýhodnější variantě, tedy výkupu materiálu od společnosti Barko s.r.o. by společnost získala 82 899 Kč. Pokud vezmeme v potaz účetní hodnotu, celková ztráta z této transakce by dosáhla 427 542 Kč. Výkupní cena dosahuje pouze 16,24 % z účetní hodnoty materiálu. Výhodou tohoto postupu by bylo uvolnění finančních prostředků, které

79

byly doposud vázány v těchto zásobách. Dalším přínosem by bylo uvolnění místa těm zásobám, které budou lépe využity. Na základě této analýzy doporučuji společnosti zaměřit se na problémové skupiny zásob, s nízkou nebo vůbec žádnou obrátkovostí a zvážit možnosti jiného využití těchto zásob. Zvolená možnost výkupu rozhodně není optimální řešení, protože společnosti vzniká poměrně výrazná ztráta z jeho realizace. K těmto nákladům je ještě třeba připočíst náklady na skladování, po čas kdy byl materiál držen v majetku společnosti a náklady na objednání materiálu.

80

ZÁVĚR Skladové hospodářství je jedním ze stěžejních prvků logistiky. Rozhodnutí, která se týkají výběru skladu, velikosti a počtu skladových zařízení a řízení zásob, mají významný vliv na schopnost podniku uspokojit potřeby zákazníků a dosáhnout zisku. Proto by mělo být jedním z hlavních cílů podniku dosažení optimálních (ne nutně minimálních) nákladů a účinnosti logistiky. O dosažení optimálních nákladů v oblasti skladování a řízení zásob ve vybraném podniku jsem se snažil i já v této diplomové práci. V úvodní kapitole teoretické části jsem se věnoval problematice logistiky, jejímu historickému původu i modernímu vývoji. V další kapitole teoretické části byla popsána organizace skladování, jeho funkce, systémy skladování a různé skladovací technologie. Na tuto kapitolu navazuje část pojednávající o zásobách. Je zde představeno různé členění zásob, význam zásob, metody pro výpočet pojistné zásoby a optimálního objednacího množství. V závěru kapitoly jsou uvedeny moderní metody řízení zásob v podniku využívající analýzu ABC, systém Just-in-Time nebo koncept modular sourcing. Po seznámení s podnikem jsem se zaměřil na oblast skladování a řízení zásob. Zásoby jsem podrobil analýze ABC podle hodnoty ve spotřebě za rok 2007 a to jak jednotlivých druhů materiálu, tak i skupin materiálu. Dále už jsem se věnoval pouze skupině A, která je co do spotřeby nejvýznamnější a jejíž řízení by mělo být detailně sledováno. Pomocí údajů o měsíční spotřebě vybraných druhů materiálu jsem stanovil směrodatnou odchylku, kterou jsem použil pro výpočet optimálního objednacího množství a optimálního okamžiku objednání. Po získání údajů o objednacích nákladech jsem mohl zhodnotit navržený systém objednání. I když byla potvrzena hypotéza, že vhodná aplikace teoretických znalostí povede ke snížení podnikových nákladů spojených se zásobami a skladováním, výsledek není jednoznačný. Při realizaci navrhovaného systému objednávání by došlo k poklesu nákladů o 19 611 Kč, kdy úspora z poklesu objednávek by byla větší než nárůst nákladů z důvodu větší vázanosti kapitálu v zásobách. Dalším přínosem by mohlo být využití výhodnějších množstevních slev při nákupu většího objemu materiálu, než tomu bylo v minulosti. Nicméně větší vázanost kapitálu v zásobách a s tím spojené vyšší nároky na skladovací prostor patrně převáží pozitivní efekt lepšího ekonomického výsledku nově navrženého systému objednání. 81

V další kapitole jsem se věnoval organizaci skladování v podniku a to především příjmu zboží, skladování hotových výrobků a jejich expedici. I když je vytížení skladovacích kapacit větší než 90%, firma v dohledné době neuvažuje o nákupu, vybudování či pronájmu dalších skladů. Jedním z důvodů je i předpokládaný pokles tržeb a tím i snížení nároků na skladovací kapacity v příštím období. Možným vylepšením současného systému skladování by mohlo být rozmístění zásob ve skladu podle jejich obrátkovosti, kdy nejvíce obrátkové materiály by byly umístěny nejblíže výdeji a nejméně obrátkové v zadní části skladu. V poslední kapitole se věnuji problematice přebytečných zásob. Na základě analýzy ABC zpracované v předchozí kapitole jsem zjistil, že firma drží velké množství materiálu, který není využíván. Tento materiál dlouhodobě váže kapitál firmy a zabírá skladovací prostory, které by mohly být využity účelněji. Vybral jsem proto deset druhů materiálu, které nebyly během posledního roku vůbec využity a jejichž využití v podniku v budoucnu je nepravděpodobné. Vybrané druhy materiálu, všechny z hliníkového plechu, jsem nabídl k odkupu 3 firmám, které působí v jihomoravském kraji a specializují se na výkup kovů. Při nejlepší nabídce by firma utrpěla ztrátu z realizace obchodu ve výši 427 542 Kč. Cílem této analýzy nebylo doporučit firmě okamžitý prodej materiálu, spíše poukázat na možné řešení, které i sám autor považuje za nejméně vhodné vzhledem k velkému poklesu hodnoty při prodeji. Navrhuji proto věnovat zvýšenou pozornost této skupině materiálu a snažit se předcházet jejímu vzniku již při přesnějším plánování spotřeby materiálu na příští období. I přestože nedošlo k jednoznačnému potvrzení hypotézy, lze přínos této práce spatřit ve dvou rovinách, a to rovině osobní a obecné. V osobní rovině spatřuji hlavní přínos této práce v hlubším pochopení problematiky logistiky, seznámení se s moderními metodami řízení zásob a jejich aplikací na konkrétních zásobách ve velkém podniku. V obecné rovině by tato práce mohla posloužit zájemcům o logistiku jako úvod do problematiky logistiky, organizace skladování a řízení zásob. Vzhledem k tomu že obsahem práce je poměrně detailní popis jednotlivých kroků analýzy, je možné tuto práci použít i jako návod pro stanovení optimálního objednacího množství.

82

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY DRAHOTSKÝ, I., ŘEZNÍČEK, B. Logistika – procesy a jejich řízení. 1. vyd. Brno: Computer press, 2003. 334 s. ISBN 80-7226-521-0 GROS, I. Logistika. 1. vyd. Praha: VŠCHT, 1996. 228 s. ISBN 8070802626 LAMBERT, D. Logistika. 2. vyd. Praha: Computer Press, 2000. 589 s. ISBN 8072262211 PERNICA, P. Logistický management. 1.vyd. Praha: Radix, 1998. 659 s. ISBN 80-86031-136 PERNICA, P. Logistika pro 21. století. Praha: Radix, 2004. 1718s. – 3 díly. ISBN 80-8603159-4 SCHULTE, Ch. Logistika. 1.vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994. 301 s. ISBN 80-8560587-2 STEHLÍK, A, KAPOUN J. Logistika pro manažery. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2008. 266 s. ISBN 978-80-86929-38-8 STEHLÍK, A. Logistika – strategický faktor manažerského úspěchu. 1. vyd. Brno: Contrast, 2002. 231 s. ISBN 80-238-8332-1 STEHLÍK, A. Logistika I. Brno: Masarykova univerzita, 1995. 91 s. ISBN 802101217X SUCHÁNEK, P. Finanční management. 1. vyd. Brno: MU, 2007. 127 s. ISBN 978-80-2104277-3 SVOBODA, D., LATÝN, P. Logistika. 2. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2003. 159 s. ISBN 80-01-02735-X

83

VANĚČEK, D: Logistika. 2. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1998. 216 s. ISBN 80-7040-323-3 WOHE, G., KISLINGEROVÁ, E. Úvod do podnikového hospodářství. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2007. 928.s ISBN 978-80-7179-897-2

DALŠÍ POUŽITÉ ZDROJE: Internetové stránky společnosti Beghelli-Elplast a.s., dostupné na http://www.beghelli.cz Internetové stránky společnosti Barko, s.r.o., dostupné na http://www.druhotnesuroviny.cz Internetové stránky společnosti Hopr trade cz s.r.o., dostupné na http://www.hopr.cz Internetové stránky společnosti Kovokom šrot s.r.o., dostupné na http://www.kovokomsrot.cz Internet. In Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. c2008 [cit. 2008-05-04]. Dostupné na WWW:

84

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK  

Obrázek č. 1: Evoluce logistiky ................................................................................................14  Obrázek č. 2: Pilíře logistiky ....................................................................................................15  Obrázek č. 3: Druhy skladů ......................................................................................................25  Obrázek č. 4: Typová struktura skladů .....................................................................................27  Obrázek č. 5: Normální Gaussovo rozložení poptávky pro oblast trhu ....................................38  Obrázek č. 6: Metodologie nákladů na udržování zásob ..........................................................42  Obrázek č. 7: Grafické znázornění nákladů, které ovlivňují ekonomické objednací množství 45  Obrázek č. 8: Systém (t, q) .......................................................................................................47  Obrázek č. 9: Systém (s, q) .......................................................................................................48  Obrázek č. 10: Systém (t, S) .....................................................................................................48  Obrázek č. 11: Systém (s, S) .....................................................................................................49  Obrázek č. 12: Zobrazení podílů na hodnotě a množství .........................................................50  Obrázek č. 13: Organizační struktura firmy .............................................................................58 

Tabulka č. 1: Problematika zásob .............................................................................................40  Tabulka č. 2: Sortiment hlavních skupin výrobků společnosti Beghelli-Elplast a.s.................60  Tabulka č. 3: Rozdělení materiálu podle hodnoty ve spotřebě za rok 2007 .............................65  Tabulka č. 4: Rozdělení skupin materiálu podle hodnoty ve spotřebě .....................................66  Tabulka č. 5: Měsíční spotřeba materiálu (v Kg) .....................................................................68  Tabulka č. 6: Celková spotřeba za rok 2007, průměrná měsíční spotřeba a směrodatná odchylka ....................................................................................................................................68  Tabulka č. 7: Předpokládaná změna spotřeby materiálu ..........................................................69  Tabulka č. 8: Pravděpodobnost vzniku deficitu a pravděpodobnost nepřekročení v závislosti na výši pojistných zásob ...........................................................................................................70  Tabulka č. 9: Možnosti spotřeby materiálu v roce 2008...........................................................71  Tabulka č. 10: Signální hladina zásob a optimální objednací množství u hliníkových plechů 72  Tabulka č. 11: Objednací množství a signální hladina zásob u ocelových plechů ..................72  Tabulka č. 12: Průměrná výše zásob, průměrná vázanost kapitálu v zásobách a předpokládaná změna vázanosti ........................................................................................................................74  85

Tabulka č. 13: Náklady na vyřízení objednávky ...................................................................... 75  Tabulka č. 14: Změna počtu objednávek v roce 2008 oproti roku 2007 .................................. 75  Tabulka č. 15: Změna nákladů po zavedení navrhovaného systému objednávání ................... 76  Tabulka č. 16: Porovnání výkupních cen ................................................................................. 79 

SEZNAM GRAFŮ  

Graf č. 1: Vývoj tržeb a zisku společnosti Beghelli-Elplast a.s. v letech 2004 až 2007 .......... 61  Graf č. 2: Vývoj aktiv a zásob společnosti Beghelli-Elplast a.s. v letech 2004 až 2007 .......... 62  Graf č. 3: Předpokládaný průběh čerpání zásob v první polovině roku 2008 pro materiál AL.SV. MIRO4 0,3x73,2 ......................................................................................................... 73 

86

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Rozvaha společnosti Beghelli-Elplast, a.s. v letech 2004 - 2007 .........................88  Příloha č. 2: Výkaz zisků a ztrát společnosti Beghelli-Elplast, a.s. v letech 2004 - 2007 ........90  Příloha č. 3: Vzor objednávky firmy Beghelli-Elplast, a.s. ......................................................91  Příloha č. 4: Vzor vydané faktury firmy Beghelli-Elplast, a.s. .................................................97 

87

Příloha č. 1: Rozvaha společnosti Beghelli-Elplast, a.s. v letech 2004 - 2007

Rozvaha v plném rozsahu Aktiva k 31.12. (tis. Kč)

2004

2005

2006

2007

Netto

Netto

Netto

Netto

AKTIVA CELKEM

486 585

591 953

678 365

622 866

B.

DLOUHODOBÝ MAJETEK

184 628

177 536

185 346

178 743

B.I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

1 851

2 208

1 737

7 545

1 851

2 208

1 614

1 017

0

0

123

6 528

1.

Software

2.

Nedokončený dlouh. nehmotný majetek

B.II.

Dlouhodobý hmotný majetek

178 924

171 576

178 168

170 834

1.

Pozemky

16 558

16 558

16 558

15 803

2.

Stavby

84 220

85 553

86 443

89 381

3.

Samostatné movité věci a soubory mov. věcí

77 100

68 991

69 548

64 925

4.

Nedokončený dlouh. hmotný majetek

911

474

3 625

725

5.

Poskytnuté zálohy na DHM

135

0

1 994

0

3 853

3 752

5 441

364

B.III. Dlouhodobý finanční majetek 1.

Podíly v ovládaných a řízených osobách

3 853

3 752

5 441

364

C.

OBĚŽNÁ AKTIVA

294 983

412 598

491 450

420 398

C.I.

Zásoby

116 176

223 564

242 342

210 571

1.

Materiál

62 108

94 654

140 501

113 277

2.

Nedokončená výroba a polotovary

11 926

13 953

20 820

18 335

3.

Výrobky

26 584

33 798

26 085

41 049

4.

Zboží

15 353

81 159

54 827

37 801

5.

Poskytnuté zálohy na zásoby

205

0

109

109

160 593

177 914

208 762

163 986

C.III. Krátkodobé pohledávky 1.

Pohledávky z obchodních vztahů

153 007

171 094

194 762

157 142

Pohl. za společníky, členy družstva a za účastníky 2. sdružení

1 691

1 646

1 717

1 702

3.

Stát - daňové pohledávky

2 346

410

5 506

0

4.

Ostatní poskytnuté zálohy

562

1 085

1 022

1 050

5.

Dohadné účty aktivní

259

889

3 123

1 446

6.

Jiné pohledávky

2 728

2 790

2 632

2 646

C.IV. Finanční majetek

18 214

11 120

40 346

45 841

1.

Peníze

515

337

343

580

2.

Účty v bankách

17 699

10 783

40 003

45 261

Časové rozlišení

6 974

1 819

1 569

23 725

6 974

1 819

1 569

23 725

D.I. 1.

Náklady příštích období

88

PASIVA

2004

2005

2006

2007

PASIVA CELKEM

486 585

591 953

678 365

622 866

A.

VLASTNÍ KAPITÁL

128 499

127 550

107 873

372 847

A.I.

Základní kapitál

119 235

119 235

119 235

119 235

Základní kapitál

119 235

119 235

119 235

119 235

Kapitálové fondy

0

0

0

279 650

0

0

0

279 650

1 577

1 577

1 577

0

1 577

1 577

1 577

0

1. A.II.

1. Ostatní kapitálové fondy A.III. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 1.

Zákonný rezervní fond

A.IV. Hospodářský výsledek minulých let 1.

Nerozdělený zisk minulých let

2.

Neuhrazená ztráta minulých let

A.V.

Výsledek hospodaření běžného učetního období

B.

CIZÍ ZDROJE

B.I.

Rezervy

1. B.II. 1.

Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Závazky - ovládající a řídící osoba

14 203

7 687

6 738

-11 361

14 203

7 687

6 738

0

0

0

0

-11 361

-6 516

-949

-19 677

-14 677

356 890

463 351

570 492

249 870

0

1 000

1 000

0

0

1 000

1 000

0

6 533

240 392

236 037

2 608

0

236 519

235 000

0

2. Jiné závazky

1 855

0

0

0

3.

4 678

3 873

1 037

2 608

310 357

181 959

293 455

227 262

87 407

122 995

119 470

76 612

209 738

26 596

149 237

136 110

3 814

3 825

4 791

4 271

1 544

1 488

1 752

1 740

494

464

434

1 784

Odložený daňový závazek

B.III. Krátkodobé závazky 1.

Závazky z obchodních vztahů

2.

Závazky - ovládající a řídící osoba

3.

Závazky k zaměstnancům

Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního 4. pojištění 5.

Stát - daňové závazky a dotace

6.

Přijaté zálohy

0

96

65

26

7.

Dohadné účty pasivní

4 552

26 438

17 550

6 691

8.

Jiné závazky

2 808

57

156

28

B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci

40 000

40 000

40 000

20 000

1. Krátkodobé bankovní úvěry

40 000

40 000

40 000

20 000

1 196

1 052

0

149

1 196

1 052

0

149

C.I. 1.

Časové rozlišení Výnosy příštích období

89

Příloha č. 2: Výkaz zisků a ztrát společnosti Beghelli-Elplast, a.s. v letech 2004 - 2007

Položka

I. A. + II. 1. 2. 3. B. 1. 2. + C. 1. 2. 3. D. E. III. 1. 2. F. 1. 2.

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží OBCHODNÍ MARŽE Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní výroby Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby PŘIDANÁ HODNOTA Osobní náklady Mzdové náklady Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prod. dl. majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní G. oblasti a komplexních nákladů příštích období IV. Ostatní provozní výnosy H. Ostatní provozní náklady * PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční M. oblasti X. Výnosové úroky N. Nákladové úroky XI. Ostatní finanční výnosy O. Ostatní finanční náklady * FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Q. Daň z příjmů za běžnou činnost 1. odložená VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ** ČINNOST *** Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

90

2004

2005

2006

2007

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

119 637 84 099 35 538 447 253 442 489 -1 931 6 695 366 971 286 738 80 233 115 820 75 504 55 894 19 107 503 274 20 483 35 792 247 35 545 31 078 213 30 865

126 857 85 954 40 903 389 462 375 287 11 272 2 903 333 208 265 038 68 170 97 157 70 743 52 377 17 934 432 329 21 205 32 241 895 31 346 28 428 423 28 005

172 300 128 708 43 592 501 733 494 655 3 563 3 515 444 630 351 381 93 249 100 695 89 326 66 004 22 810 512 334 18 933 39 698 740 38 958 34 294 0 34 294

110 502 76 872 33 630 406 808 396 524 4 733 5 551 371 116 291 239 79 877 69 322 88 931 65 570 22 774 587 573 20 662 73 567 44 058 29 509 25 852 786 25 066

-3 041 11 086 27 002 11 398

1 800 11 151 4 857 13 187

-954 12 027 14 496 -4 009

-2 615 6 858 11 246 5 098

0 195 11 830 7 759 9 360 -13 236 4 678 4 678

0 37 13 341 6 869 8 506 -14 941 -805 -805

0  904 20 343 19 157 18 222 -18 504 -2 836 -2 836

5 077 745 12 793 14 784 15 863 -18 204 1 571 1 571

-6 516 -6 516

-949 -949

-19 677 -19 677

-14 677 -14 677

-1 838

-1 754

-22 513

-13 106

Příloha č. 3: Vzor objednávky firmy Beghelli-Elplast, a.s.

91

92

93

94

95

96

Příloha č. 4: Vzor vydané faktury firmy Beghelli-Elplast, a.s.

97

98