Situační a výhledová zpráva

Situační a výhledová zpráva

ZELENINA *

Část produkce postižená suchem

*

Největší škody na kořenové a košťálové zelenině

*

Osevní plochy nižší o 7 %

*

Spotřeba zeleniny se pozvolně zvyšuje

2000 Prosinec Vydává Ministerstvo zemědělství České republiky

Odbor marketingu a komodit

MZe ČR

Odpovědné odborné redaktorky: Irena Buchtová MZe ČR Ing. Miroslava Ehrlichová MZe ČR Ředitel odboru: Ing. Jan Pellar

MZe ČR

Zdroje informací, zpracovatelé podkladů: Český hydrometeorologický ústav, Praha Český normalizační institut, Praha Český statistický úřad, Praha Česká zemědělská a potravinářská inspekce, Brno Generální ředitelství cel, Praha Ludmila Neumanová, tvorba technických norem, Praha Ministerstvo financí, Praha

Ministerstvo zemědělství, Praha Zelinářská unie Čech a Moravy, Olomouc Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Praha Zájmové sdružení právnických osob konzervárensko-lihovarského průmyslu, Praha Agra Europe, London Fruit and Vegetable Markets, London Official Journal Situačná a výhľadová správa, VÚEPP Bratislava

Autoři touto cestou děkují za spolupráci všem uvedeným organizacím a jejich odborným pracovníkům. Předkládaná Situační a výhledová zpráva Zelenina navazuje na zprávu vydanou v srpnu roku 2000. Použité údaje jsou zpracovány podle dostupných údajů k měsíci říjnu 2000, není-li uvedeno jinak. Situační a výhledové zprávy jsou pro všechny podnikatelské subjekty k dispozici na územních odborech MZe, na okresních pracovištích Agrární komory a v budově Ministerstva zemědělství. Dále vycházejí jako příloha periodika Agrospoj a v informační síti Agronet. Souhrn této zprávy je také k dispozici na síti Internet, na adrese: http://www.mze.cz/statistické informace.

OBSAH Úvod .................................................................................................................................................... Souhrn .................................................................................................................................................. Zásahy státu ......................................................................................................................................... Evropský trh ....................................................................................................................................... Pěstování zeleniny v ČR ..................................................................................................................... Skladování zeleniny v ČR .................................................................................................................. Poradenství v zelinářství v ČR ........................................................................................................... Zpracovatelský průmysl v ČR ............................................................................................................ Spotřeba zeleniny v ČR ...................................................................................................................... Cenový vývoj ...................................................................................................................................... Zahraniční obchod ČR ........................................................................................................................ Přehledy o užití zeleniny .................................................................................................................... Přílohy - č. 1 – Porovnání tržeb zemědělců (CZV) za vybrané druhy zeleniny v ČR a Nizozemsku ................................................................................................... - č. 2 – Průměrné ceny zemědělských výrobců a průměrné spotřebitelské ceny .................. - č. 3 – Cenový vývoj u některých druhů zeleniny v roce 1999 a 2000 v době nejintenzivnějšího zásobování trhu domácí produkcí ............................................... - č. 4 – Zahraniční obchod ČR se zpracovanou zeleninou .................................................... - č. 5 – Zahraniční obchod ČR s čerstvou zeleninou ............................................................ Vydalo Ministerstvo zemědělství ČR v TYPO Třebichovice. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., o. z. Střední Čechy v Praze, č. j. NOV–6577/00–P/1 ze dne 11. 4. 2000.

ISBN 80-7084-149-4

1 1 3 14 18 25 25 26 29 30 32 36 37 38 45 46 55

ÚVOD Ročník 2000 lze z hlediska pěstitelů tržní zeleniny považovat produkčně spíše za slabě podprůměrný. Přínosem je určitá stabilizace tržních vztahů i odbytových cen a investice do strojů, technologií a skladování. Předností koncentrovaného odbytu zeleniny využívají doposud pouze dvě odbytové organizace producentů a několik velkopěstitelů. Producenti zeleniny se však stále ve větší míře přizpůsobují požadavkům trhu volbou druhové i odrůdové skladby, termínů pěstování zeleniny i rozsahem a způsobem skladování. Trvalým problémem je poskytování informací producentů o jejich rozsahu pěstování zeleniny, o sklizních, stavu a pohybu zásob, informace odmítají poskytnout i někteří zpracovatelé o svých kapacitách a výrobním zaměření, což (spolu s neochotou producentů zeleniny ke sdružování do odbytových organizací) značně komplikuje situaci v tomto sektoru s možnými negativními dopady v období vstupu ČR do EU.

SOUHRN Osevní plochy zeleniny se v roce 2000 snížily oproti roku 1999 o 2 450 ha na 32 316 ha. K poklesu ploch došlo téměř u všech druhů zeleniny, kromě rajčat. Nejvyšší pokles byl zaznamenán u kedluben, kapusty, celeru a mrkve. Celková sklizeň zeleniny v ČR se v roce 2000 odhaduje zhruba v objemu 534 tis. t, což představuje oproti předchozímu roku pokles o 7 %. Rovněž došlo ke snížení hektarových výnosů u většiny druhů zeleniny, především u cibule, mrkve a plodové zeleniny. I přes nerovnoměrný vývoj klimatických podmínek a sucha byly pro většinu druhů zeleniny příznivé sklizňové podmínky. V marketingovém roce 2000/2001 se objem naskladněné zeleniny proti předchozímu roku snížil zhruba o 15 %, což je důsledek především nižších zásob cibule a mrkve. Ve skladování zeleniny došlo k mírnému zlepšení skladovacích podmínek (rozšíření kapacit chladíren, modernizace některých větraných skladů apod.), ale situace stále neodpovídá požadované úrovni. Ceny zemědělských výrobců (CZV) se u většiny druhů zelenin v počátku roku 2000 pohybovaly na nižších úrovních ve srovnání se stejným obdobím roku 1999. Tuto situaci způsoboval především přetlak dovozové zeleniny na domácím trhu. V druhé části roku 2000 došlo naopak k nárůstu CZV téměř u všech druhů zelenin, ale především u plodových. Mírný pokles byl zaznamenán pouze u paprik. Celkový vývoj spotřebitelských cen na trhu ČR v roce 2000 v porovnání s rokem minulým ukazuje na výrazný cenový pokles u všech druhů zelenin s vyjímkou plodových zelenin. Mezi hlavní příčiny tohoto poklesu patří nepochybně vyšší dovozová nabídka sledovaných druhů zelenin ze zahraničí a rovněž vyšší zásoby naskladněné zeleniny v ČR z roku 1999. Dlouhodobá pasivní bilance zahraničního obchodu s čerstvou zeleninou zaznamenala i nadále negativní trend. Celkový deficit zahraničního obchodu v roce 1999 dosáhl 279,0 tis. t., což představuje ve finančním vyjádření 3,4 mld. Kč. V období od ledna do října 2000 vykazuje tento deficit v objemovém vyjádření 253 tis. t a ve finanční hodnotě 3,06 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 1,9 %. Během uplynulých deseti měsíců roku 2000 bylo do ČR dovezeno celkem 259,1 tis. t čerstvé zeleniny, což je v porovnání se stejným údobím roku 1999 snížení o 1,5 %. Největší podíl na tomto dovozu představují již tradičně melouny a plodová zelenina, jejímž hlavním dovozcem je Španělsko. Ve zmiňovaném období se rovněž výrazně zvýšil dovoz cibule v nižších cenových relacích především z Nizozemska a Polska.

1

Vývoz čerstvé zeleniny z ČR v uvedeném období představoval 6 tis. t. Největší podíl zeleniny téměř 58 % směřoval především do zemí CEFTA. Lze však konstatovat, že nadále přetrvává nízký vývoz zeleniny mírného pásma z ČR. Dovoz zpracované zeleniny do ČR v období od ledna do října roku 2000 představoval 44,4 tis. t. Podle dosavadního tempa dovozu lze usuzovat, že celkový objem dovozu zpracované zeleniny v roce 2000 překročí objem dovozu této zeleniny minulého roku. V dlouhodobějším časovém období narůstá dovoz konzervovaných rajčat a zmrazené zeleniny. Vývoz zpracované zeleniny a zeleninových výrobků představoval ve stejném období 15,6 tis. t, čímž o 9 % přesáhl loňskou úroveň. Největší podíl na tomto vývozu měly kečupy, konzervovaná rajčata a nezmrazená konzervovaná zelenina. Zahraniční obchod se zpracovanou zeleninou dosahuje stejně jako u čerstvé zeleniny záporné bilance.

2

ZÁSAHY STÁTU Do zásahů státu u komodity zelenina jsou zahrnuty: 1. Celní opatření podle platného celního sazebníku 2. Licenční politika 3. Daňová politika - daň z přidané hodnoty, spotřební daň 4. Dotační politika státu 5. Normy jakosti pro čerstvou zeleninu 6. Kontrola jakosti 7. Legislativa vztahující se ke komoditě zelenina

1. Celní opatření Pro rok 2000 platil na dovoz zboží do ČR celní sazebník, vydaný pod č. 313/1999 Sb. Vývoz konzervovaných rajčat (CN 2002 90) do Polska je omezen roční preferenční kvótou ve výši 700 t za 11% preferenční celní sazbu. Vývoz vybraných druhů konzervované zeleniny v octě a kečupů na Slovensko je omezen roční kvótou. Podrobnější informace byly uvedeny v situační a výhledové zprávě ze srpna 2000. Česká republika má uzavřeny dohody, které mají charakter dohod, zvýhodňujících vzájemný obchod. Přehled o preferenčních dohodách České republiky Název dohody Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé Dohoda o oblasti volného obchodu mezi Českou republikou a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu Smlouva o vytvoření celní unie mezi ČR a SR Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o pravidlech původu zboží a metodách administrativní spolupráce Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA)

Dohoda o oblasti volného obchodu mez ČR a Estonskou republikou Dohoda o oblasti volného obchodu mezi ČR a Lotyšskou republikou Dohoda o oblasti volného obchodu mezi ČR a Izraelem Dohoda o oblasti volného obchodu mezi ČR a Litevskou republikou Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Tureckou republikou

Používá se v obchodu se zeměmi: Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Irsko, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Řecko, Španělsko, Velká Británie Finsko, Rakousko, Švédsko Norsko, Švýcarsko Island Lichtenštejnsko Slovenská republika

Provádí se od:

Publikace ve Sbírce zákonů

1. 3. 1992

č. 7/1995

1. 1. 1995 1. 7. 1992 1. 1. 1993 1. 1. 1997 1. 1. 1993

č. 237/1993

č. 172/1994 Maďarsko, Polsko Slovinsko Rumunsko Bulharsko

1. 3. 1993 1. 1. 1996 1. 7. 1997 1. 1. 1999

č. 54/1995

Estonská republika

1. 7. 1996

č. 53/1998

Lotyšská republika

1. 7. 1996

č.192/1997

Stát Izrael

1. 1. 1997

č. 86/1998

Litevská republika

1. 7. 1997

č. 189/1997

Turecká republika

1. 9. 1998

č. 206/1998

Pramen: Generální ředitelství cel

3

Preferenční kvóty a celní sazby při dovozu zeleniny do ČR v roce 2000 a jejich plnění Země

Položka cel. sazebníku

Název

0702 00 00 30-40 Rajčata čerstvá

Bulharsko

Izrael

Rumunsko Slovinsko EU

Turecko

Celní kvóta

Celní sazba v rámci kvóty

Plnění kvóty k 30.11.2000

1 000 t

5%

vyčerpáno k 31.10.2000

100 t

6%

0%

1 000 t 1 000 100 t

9% 5% 6%

87 % 97,5 % 0% vyčerpáno k 20.6.2000 0% 0% 0% vyčerpáno k 31.10.2000 97,4 % 0% vyčerpáno k 24.5.2000 vyčerpáno k 31.5.2000 39,5 % vyčerpáno k 15.5.2000

0703 10 19 0703 10 90 0707 00 0709 60 10, 99 2001 90

Cibule suchá Cibule šalotka Okurky salátové, nakládačky Sladká paprika Zelenina konzervovaná

2005 90

Zelenina v octě

100 t

10 %

0709 60 10 0712 90 0807 19 00

Sladká paprika Zelenina sušená Melouny

400 t 200 t 500 t

6% 0% 5,5 %

0702 00 30-60

Rajčata čerstvá

1 200 t

7,5 %

0707 00 2009 50

Okurky salátové, nakládačky Šťáva z rajských jablek

1 000 t 500 t

9% 10 %

0702 00 00

Rajčata čerstvá

2 000 t

8%

0702 00 00

Rajčata čerstvá

250 t

7%

0807 11

Melouny vodní

500 t

5%

2002

Rajčata konzervovaná

100 t

8%

Pramen: Celní sazebník, GŘC

Dne 1. 7. 2000 nabylo účinnost Nařízení vlády č. 180/2000 Sb., kterým se stanoví preferenční sazby cla pro dovoz některých zemědělských a potravinářských výrobků, pocházejících z Evropské unie. Ze zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení, pocházejícího z EU, se uplatňuje clo podle preferenčních celních sazeb a v rámci celních kvót, stanovených pro období od 1. 7. do 31. 12. 2000 a od 1. 1. do 30. 6. 2001. Pokud nebude celní kvóta, stanovená pro období končící 31. 12. 2000, vyčerpána, zvyšuje nevyčerpané množství celní kvótu, stanovenou pro následující období. Platnost tohoto nařízení končí 30. 6. 2001. Komodity zelenina se týkají následující položky.

4

Zboží, u něhož se uplatňuje preferenční celní sazba a výše celních kvót při dovozu z EU do ČR Položka celního sazebníku 0703 1011 0710 8059 0711 1000 0711 9010 0711 9070 0713 1010 0713 1090 2001 1000 2007 1010

Název zboží

Cibule sazečka čerstvá nebo chlazená Plody papriky rodu Capsicum nebo Pimenta, vařené, zmrazené, ostatní Cibule prozatímně konzerv. Plody papriky rodu Capsicum nebo Pimenta prozatímně konzerv. Zelenina ost. prozatímně konzerv. Hrách suchý, vyluštěný, k setí Hrách suchý, vyluštěný, též loupaný nebo drcený, ostatní Okurky nakládačky, konzerv. v octě Homogenizované přípravky s obsahem cukru vyšším než 13 % hmotnostních

Celní kvóta (t) od 1. 7. do od 1. 1. do 31. 12. 2000 30. 6. 2001

Plnění kvóty k 30. 11. 2000

bez cla

neomezeně

neomezeně

neomezeně

bez cla

neomezeně

neomezeně

neomezeně

bez cla

neomezeně

neomezeně

neomezeně

bez cla

neomezeně

neomezeně

neomezeně

bez cla

neomezeně

neomezeně

neomezeně

bez cla

neomezeně

neomezeně

neomezeně

bez cla

neomezeně

neomezeně

neomezeně

bez cla

500

500

9,3 %

bez cla

150

150

11,0 %

Preferenční clo ČR pro EU

Pramen: Nařízení vlády č. 180/2000 Sb. Poznámka: Aktuální informace o čerpání kvót jsou k dispozici na síti Internetu, na adrese: http://www.cs.mfcr.cz/.

Dne 7. 11. 2000 vyšlo v Official Journal Nařízení Rady ES č. 2433/2000, kde jsou stanoveny preferenční celní sazby a kvóty na zboží vyvážené z ČR do EU. Částky, vybrané na clech po 1. 7. 2000 (termín, kdy měla tato forma autonomních opatření platit), budou se zpětnou platností českým obchodním firmám dodatečně vráceny. Zboží, u něhož se uplatňuje preferenční celní sazba a výše celních kvót při vývozu z ČR do EU Položka celního sazebníku

Název zboží

0703 1011 0709 9040 0709 9050

Cibule sazečka čerstvá nebo chlazená Kapary Fenykl (zdužnatělé řapíky) Plody papriky rodu Capsicum nebo Pimenta, vařené, zmrazené, ostatní Cibule prozatímně konzervovaná Kapary prozatímně konzervované Plody papriky rodu Capsicum nebo Pimenta prozatímně konzerv. Zelenina ost. prozatímně konzerv. Boby a koňské boby suché, vyluštěné Luštěniny suché, k setí Luštěniny suché, ostatní Okurky nakládačky, konzerv. v octě Homogenizované přípravky s obsahem cukru vyšším než 13 % hmotnostních

0710 8059 0711 1000 0711 3000 0711 9010 0711 9070 0713 5000 0713 9010 0713 9090 2001 1000 2007 1010

Preferenční clo Evropské unie

Celní kvóta (t) od 1. 7. od 1. 1. do 31. 12. 2000 do 30. 6. 2001

bez cla bez cla bez cla

neomezeně neomezeně neomezeně

neomezeně neomezeně neomezeně

bez cla

neomezeně

neomezeně

bez cla bez cla

neomezeně neomezeně

neomezeně neomezeně

bez cla

neomezeně

neomezeně

bez cla bez cla bez cla bez cla bez cla

neomezeně neomezeně neomezeně neomezeně 500

neomezeně neomezeně neomezeně neomezeně 500

bez cla

150

150

Pramen: Nařízení ES č. 2433/2000, Official Journal

5

2. Licenční politika Od 1. 7. 2000 vstoupila v platnost vyhláška MPO č. 186/2000 Sb., kterou se ruší vyhláška MPO č. 321/1999 Sb., kterou se mění vyhláška FMZO č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů. Licenčnímu řízení při dovozu bez množstevního omezení (automatické licence) podléhají u komodity zelenina tyto druhy: rajčata (od 16. 8. do 15. 10.), cibule, hlávkové zelí bílé a červené, mrkev (od 1. 8. do 30. 11.), sušená zelenina a kysané zelí. Od l. 7. 2000 nabývá účinnosti zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů. Tento zákon ruší platnost např. nařízení vlády č. 39/1999 Sb., kterým se provádí § 3 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství (v zákoně č. 252/1997 Sb. se ruší § 3), vyhlášku č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží včetně pozdějších vyhlášek. Od 1. 7. 2000 vešlo v platnost nařízení č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do ČR nebo vyváženy z ČR jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů.

3. Daňová politika Od 1. 4. 2000 vstoupil v platnost zákon č.17/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 588/1992 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. A dále zákon č.22/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb. o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Snížené sazbě (5 %) podléhá kapitola 07 – zelenina, poživatelné rostliny, kořeny a hlízy a kapitola 20 – přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin.

4. Dotační politika a) Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování podpor Ministerstvo zemědělství na základě podpůrných programů podle § 2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, a v souladu s § 5 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČR a obcí v ČR, ve znění pozdějších předpisů, vydalo pod čj. 1158/2000-1000 Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování podpor Ministerstvem zemědělství pro rok 2000. ! Podpůrný program 2. B - Udržování genetického potenciálu osiv a sadby Účel: podpořit a zabezpečit dostupnost kvalitních odrůd osiv a sadby. Předmět podpory: 2. B. a) - Šlechtění odrůd - 2. B. a. 1. – Podpora na šlechtění nových, již rozpracovaných odrůd olejnin, zelenin, kořeninových a léčivých rostlin do výše 60 % prokázaných přímých nákladů. - 2. B. a. 3. – Podpora na testování množitelského materiálu s využitím imunoenzymatických metod do výše 50 % prokázaných přímých nákladů. - 2. B. c) – Podpora na zkoušení původních českých odrůd v zahraničí do výše 100 % prokázaných nákladů. Vztahuje se na odrůdy registrované nebo povolené v roce 2000 ve státě zkoušení nebo kterým byla v roce 2000 ve státě zkoušení udělena právní ochrana.

6

Subjekt: podnikatel (§ 2 zákona č. 513/1991 Sb.,), který zabezpečuje novošlechtění a udržovací šlechtění rostlin v souladu se zákonem č. 92/1996 Sb., včetně navazujících vyhlášek a předpisů a vlastník šlechtitelského osvědčení podle zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin u podpůrného programu 2.B.c. U podpůrných programů 2.B.a.1, 2.B.b. za předpokladu, že v jeho případě byla v posledních 3 letech registrována alespoň jedna odrůda nebo má podánu alespoň jednu přihlášku k registraci odrůdy. Forma podpory: neinvestiční, nenávratná přímá dotace. ! Podpůrný program 9. A. b - Speciální poradenství pro rostlinnou výrobu Předmět podpory: - 9.A.b.1: zveřejňování výsledků odrůdových zkoušek (seznamu doporučených odrůd). Subjekt: komoditní svaz. Výše podpory: do výše 80 % prokázaných přímých nákladů. - 9.A.b.2: pořádání výstav polních a zahradních plodin. Subjekt: vystavovatel nebo komoditní svaz. Výše podpory: fixní částka podle rozhodnutí MZe podle významu pořádané výstavní akce. - 9.A.b.3: podpora pořádání seminářů, školení pro pěstitelskou a zahradnickou veřejnost. Subjekt: pořadatel (se souhlasem MZe). Výše podpory: do výše 60 % prokázaných přímých nákladů. ! Podpůrný program 9. B. a – Poradenské kroužky Účel: podpora sdružování zemědělských podniků za účelem společného zajištění poradenských služeb. Přizpůsobení mechanismu podpor poradenství v ČR předpisu Rady ES č. 950/1997 článek 16 „Pomoc pro služby v oblasti řízení zemědělského podniku“. Subjekt: právnické osoby založené jako organizace služeb v poradenství, tj. „poradenské kroužky“ s předmětem činnosti, který odpovídá předmětu podpůrného programu, přičemž rozsah činnosti poradenského kroužku zahrnuje oblast nejvýše tří sousedících okresů. Výše podpory: do výše 70 % uznaných normativních nákladů. 9. B. b - Podpora vzdělávání poradců Účel: zvyšování kvality práce poradců s cílem zajištění její standardní úrovně a pozdější akreditace. Subjekt: výzkumné ústavy přímo řízené MZe a zemědělské univerzity včetně Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity, vybrané po předložení projektů, vypracovaných za základě programů vyhlášených MZe. Výše podpory: do výše 90 % uznaných prokázaných přímých nákladů na semináře a školení. 9. B. c – Podpora zajištění informačních služeb pro poradenství Účel: podpora založení a provozu informačního systému pro zemědělskou praxi, poradenské služby a vzdělávání poradců. Subjekt: Ústav zemědělských a potravinářských informací. Výše podpory: do výše 100 % uznaných prokázaných vlastních nákladů.

7

! Podpůrný program 9. E – Školní závody Účel: zainteresovat zemědělské, potravinářské a lesnické organizace na možnosti vykonávat na jejich pracovištích praktický výcvik žáků učňovských zařízení resortu MZe, zemědělských, potravinářských a lesnických učebních a studijních oborů a vytvářet potřebné podmínky pro jeho zabezpečování a zvýšení odbornosti žáků v učebních oborech pro zemědělství, lesnictví a potravinářství. Výše podpory: do 31 Kč na žáka na 1 hodinu praktického výcviku. ! Podpůrný program 10 – Podpora vzniku a činnosti odbytových organizací výrobců Účel: podpora vzniku a činnosti odbytových organizací výrobců u vybraných zemědělských komodit za účelem společného odbytu zemědělských výrobků a vytváření efektivní marketingové struktury. !

Podpůrný program 10. A. – Podpora vzniku a činnosti odbytových organizací výrobců v prvních třech letech činnosti Předmět podpory: formování a činnost nově vzniklých odbytových organizací výrobců v období od 1. 1. 2000, případně i dříve od 1. 1. 1998, které splňují podmínky programu a jsou MZe k této činnosti uznány. Subjekt: podnikatel podle § 2 zákona č. 513/1991 Sb. (družstva, akciové společnosti). Bližší specifikace uvedena v části D Zásad. Výše podpory: 1. rok do výše 60 % uznaných nákladů na formování a hlavní činnost odbytové organizace, 2. rok do výše 40 % uznaných nákladů na hlavní činnost odbytové organizace, 3. rok do výše 20 % uznaných nákladů na hlavní činnost odbytové organizace. ! Podpůrný program 10. B. – Podpora činnosti odbytových organizací výrobců Předmět podpory: podpora technologického rozvoje a vytváření efektivní marketingové struktury odbytových organizací výrobců, vzniklých do 31. 12. 1999, které splňují podmínky programu a jsou MZe k této činnosti uznány. Subjekt: podnikatel podle § 2, zákona č. 513/1991 Sb. (družstva, akciové společnosti), který nežádá o podporu v rámci podprogramu Odbytová organizace u PGRLF. Bližší specifikace uvedena v části D Zásad. Výše podpory: do výše 50 % uznatelných výdajů (viz část D podprogram 10. B.); příspěvek ze strany státu se bude vypočítávat: z obratu odbytové organizace (za rok 1999), a to do výše 1 %, maximálně však 2 mil. Kč.

b) Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond Program PGRLF „Sezónní zásoby“ byl zrušen a nebude obnoven, program „Zpracovatel“ a „Export“ nebyl pro rok 2000 otevřen.

5. Normy jakosti pro čerstvou zeleninu V roce 2000 bylo uvedeno v platnost dalších 8 samostatných ČSN, které byly součástí skupinových norem. Cílem revize norem byla (v souladu se závěry screeningu předpisů týkajících se čerstvého ovoce a zeleniny) plná harmonizace s normami EHK/OSN. Nové ČSN jsou překladem norem EHK/OSN a obsahují tedy i požadavky na balení a označování. S účinností od 1. 8. 2000 byly vydány revidované ČSN 46 3140 Fazolové lusky a ČSN 46 3141 Hrachové lusky. Cílem revize bylo doplnit do již harmonizovaných ČSN změny, ke kterým došlo v poslední době v normách EHK/OSN.

8

Přehled platných ČSN pro čerstvou zeleninu Číslo normy

Název

ČSN 46 3000 ČSN 46 3110 ČSN 46 3111 ČSN 46 3112 ČSN 46 3113 ČSN 46 3114

Ovoce čerstvé. Zelenina čerstvá. Společná ustanovení pro ovoce a zeleninu Zelenina čerstvá. Košťálová zelenina (brukve, kadeřávek) Brokolice Květák Zelí hlávkové a kapusta hlávková Kapusta růžičková Zelenina čerstvá. Kořenová zelenina (celer, černý kořen, červená řepa, křen, ovesný kořen, pastinák, petržel, ředkev, ředkvičky, vodnice) Mrkev Zelenina čerstvá. Listová zelenina (mangold, pekingské zelí, polníček, reveň) Celer řapíkatý Salát hlávkový, salát římský, endivie kadeřavá letní a eskariol Špenát Rychlené puky čekanky salátové Fazolové lusky Hrachové lusky Vyluštěná hrachová zrna Zelenina čerstvá. Plodová zelenina (okurky nakládačky, patizony, rajčata pro průmyslové zpracování, tykev obecná, tykev velkoplodá, tykev zimní (fíkolistá) Cukety Lilek Melouny cukrové Melouny vodní Okurky Paprika zeleninová Rajčata Zelenina čerstvá. Cibulová zelenina (pažitka) Cibule kuchyňská Česnek Pór Chřest Artyčoky Kopr Fenykl sladký

ČSN 46 3120 ČSN 46 3121 ČSN 46 3130 ČSN 46 3131 ČSN 46 3132 ČSN 46 3133 ČSN 46 3134 ČSN 46 3140 ČSN 46 3141 ČSN 46 3142 ČSN 46 3150 ČSN 46 3151 ČSN 46 3152 ČSN 46 3153 ČSN 46 3154 ČSN 46 3155 ČSN 46 3156 ČSN 46 3157 ČSN 46 3160 ČSN 46 3161 ČSN 46 3162 ČSN 46 3163 ČSN 46 3170 ČSN 46 3171 ČSN 46 3172 ČSN 46 3173

Účinnost od 11/88 04/96 01/97 06/00 06/00 06/00 01/96 06/00 12/94 06/00 06/00 06/00 06/00 08/00 08/00 10/83 01/90 03/96 03/96 03/96 03/96 03/96 03/96 03/96 04/92 12/96 12/96 12/96 12/96 07/98 04/81 07/98

Pramen: L. Neumannová

5. Kontrola jakosti a) Čerstvá zelenina Od počátku roku do konce měsíce října 2000 bylo inspektory ČZPI kontrolováno celkem 3 357 šarží čerstvé zeleniny. Jako nevyhovující právním předpisům bylo vyhodnoceno 1319 šarží, tj. 39,3 %. Relativně častěji byly zjišťovány nedostatky u zeleniny tuzemské. Z porovnání výsledků kontrol ve velkoobchodech a maloobchodech je zřejmé, že jakost zeleniny i úroveň jejího označení je v maloobchodech stále podstatněji nižší než jak je tomu u velkoobchodních firem.

9

Problémovou skupinou je stále cibulová a rovněž i kořenová zelenina, u kterých jsou opakovaně zjišťovány nedostatky především v maloobchodní síti. Značným problémem je dodržení minimálních požadavků na jakost. U velkoobchodních firem byly relativně častěji zjišťovány nedostatky u listové zeleniny. Počet kontrolovaných vzorků čerstvé zeleniny za období I. – X. měsíc roku 2000 Zelenina

Výroba celkem

nevyh.

Velkoobchod %

celkem

Maloobchod nevyh.

Celkem

nevyh.

%

celkem

%

celkem

Cibulová Kořenová Košťálová Listová Plodová Ostatní

5 11 6 0 5 0

0 3 1 0 1 0

0,0 27,3 16,7 0,0 20,0 0,0

7 211 128 98 320 1

2 12 13 17 22 1

2,3 5,7 10,2 17,3 6,9 100,0

645 362 254 63 1 142 17

338 219 125 26 521 17

52,4 60,5 49,2 41,3 45,6 100,0

737 584 388 161 1 467 18

nevyh.

340 234 139 43 544 18

46,1 40,1 35,8 26,7 37,1 100,0

%

CELKEM Tuzemsko Dovoz

27 27 -

5 5 -

18,5 18,5 -

846 231 615

67 20 47

7,9 8,7 7,6

2 484 1 069 1 415

1 247 564 683

50,2 52,8 48,3

3 357 1 327 2 030

1 319 589 730

39,3 44,4 36,0

Pramen: ČZPI, ing. Pokora

Od počátku roku 2000 dochází postupně ke snížení relativního zastoupení počtu hodnocených šarží zeleniny, které nevyhověly nadlimitním obsahem cizorodých látek, snižuje se i výskyt nedodržení jakostních požadavků. Zvýšilo se však zastoupení zjištěných šarží s výskytem plísní a hnilob, což se odrazilo v nárůstu procenta nevyhovujících vzorků, u kterých byly hodnoceny mikrobiologické požadavky. Při kontrole obsahu cizorodých látek bylo nejčastěji zjištěno překročení povoleného obsahu dusičnanů, zejména u listové a košťálové zeleniny. Příznivější situace byla zjištěna u zeleniny tuzemské výroby, kde nevyhovělo 7,5 % hodnocených šarží, zatímco u dovozové zeleniny to bylo 11,2 % šarží. V jednom případě byl u dovozové kořenové zeleniny zjištěn nadlimitní obsah kadmia. U plodové zeleniny byl zjištěn nepřípustný výskyt reziduí pesticidů (především procymidonu, endosulfanu a malathionu) u zeleninové papriky a lilku španělské provenience. V jednom vzorku rychlených ředkviček z Itálie byl zjištěn nepřípustný výskyt chlorothalonilu. Při hodnocení dodržování požadavků na jakost bylo nejčastěji zjišťováno, že zelenina uváděná do oběhu byla nečerstvého vzhledu, zavadlá a povrchově znečištěná.

10

Výsledky rozborů čerstvé zeleniny z laboratoří a z hodnocení na místě v období I. – X. měsíc roku 2000 Zelenina analytika celkem

mikrobiologie

% nevyh. celkem

% nevyh.

Počet vzorků cizorodé látky celkem

% nevyh.

požadavky na jakost celkem

% nevyh.

značení celkem

% nevyh.

Cibulová Kořenová Košťálová Listová Plodová Ostatní

6 4 4 0 3 0

0,0 50,0 75,0 0,0 0,0 0,0

262 196 129 26 558 10

19,4 40,3 24,0 26,9 29,2 100,0

71 221 102 102 214 0

0,0 8,6 13,7 16,6 4,2 0,0

611 334 263 63 1 161 2

27,6 36,5 16,7 25,4 19,2 100,0

432 229 184 39 872 7

43,2 31,8 35,2 23,0 34,5 85,7

CELKEM

17

29,4

1 182

28,9

710

8,3

2 436

23,7

1 765

36,3

Pramen: ČZPI, ing. Pokora

b) Zpracovaná zelenina V uvedeném období bylo inspektory ČZPI kontrolováno celkem 529 vzorků zpracované zeleniny, z toho 104 vzorků tuzemských a 54 z dovozu bylo nevyhovujících. Četnost závad je nejvyšší v maloobchodní síti. Z hlediska jednotlivých skupin náleží k nejrizikovějším skupina zeleninových směsí.

Počet kontrolovaných vzorků zpracované zeleniny za období I. – X. měsíc roku 2000 Ukazatel

Výroba celkem

Tuzemsko Dovoz CELKEM

131 131

nevyh.

33 33

Maloobchod %

25,2 25,2

celkem

176 140 316

nevyh.

68 45 113

Velkoobchod %

38,6 32,1 35,8

celkem

nevyh.

34 48 82

3 9 12

Celkem %

celkem

8,8 18,8 14,6

341 188 529

nevyh.

104 54 158

%

30,5 28,7 29,9

Pramen: ČZPI, ing. Vávrová

Výsledky rozborů z laboratoří a z hodnocení na místě za období I. – X. měsíc roku 2000 Ukazatel

analytika celkem

Zelenina

mikrobiologie

% nevyh. celkem

135

8,2

141

Počet vzorků cizorodé látky

senzorika

značení

% nevyh.

celkem

% nevyh.

celkem

% nevyh.

celkem

% nevyh.

13,5

256

11,0

150

20,0

208

46,6

Pramen: ČZPI, ing. Vávrová

Na základě analýz na zdravotní nezávadnost, provedených v laboratořích ČZPI, bylo zjištěno překročení nejvyššího povoleného množství oxidu siřičitého u česnekové pasty, nadlimitní obsah dusičnanů u sušených výrobků ze zeleniny a dále překročení limitů pro konzervační látky kyseliny benzoové u kečupů a kysaného zelí. Porušení mikrobiologických znaků spočívalo v pozitivním nálezu bakterie Salmonella u zeleninového salátu, dále bakterie E. coli u krouhaného pórku a čínského zelí. Bylo také zaznamenáno překročení celkového počtu mikroorganismů, aerobních mezofilních mikroorganismů a počtu kvasinek u hotových jídel, chlazených a zmrazených zeleninových směsí. Porušení mikrobiologických požadavků spočívalo rovněž v nálezu plísní viditelných prostým okem u sušené kořenové zeleniny a zmrazené zeleniny.

11

Analytické nálezy spočívaly převážně ve znacích: vsádková hmotnost u sterilované zeleniny, hmotnost pevné potraviny v nálevu u sterilované zeleniny, refraktometrická sušina u hořčic a kečupů. V označování pro spotřebitele jsou nejčastější nedostatky, např. neúplné údaje (o množství výrobku) nebo nepravdivé (neuvedení konzervační látky na obale). Velmi častá je absence údaje o datu minimální trvanlivosti (DMT) či datu použitelnosti. U výrobků z dovozu velmi často nebývají údaje uvedeny v českém jazyce. Z dalších zjištěných nedostatků stojí za zmínku nedodržení podmínek skladování (zejména nevhodná skladovací teplota) u mrazírenských výrobků, upravené chlazené čerstvé zeleniny, kysaného zelí a hořčice.

7. Legislativa vztahující se ke komoditě zelenina Od 1. 1. 2000 nabyla účinnost vyhláška MZ č. 322/1999 Sb., kterou se stanoví maximální limity reziduí pesticidů v potravinách a potravinových surovinách podle § 19 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Vyhláška MZ č. 323/1999 Sb., kterou se mění s platností od 1. 1. 2000 vyhláška č. 298/1997 Sb., o chemických požadavcích na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, ve znění vyhlášky č. 3/1999 Sb. Zákon č. 357/1999 Sb., kterým se mění od 30. 12. 1999 zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Dnem 1. 4. 2000 nabyly účinnost následující vyhlášky MZe: - č. 43/2000 Sb., kterou se mění vyhláška MZe č. 220/1998 Sb., o způsobu a rozsahu posuzování shody potravin, způsobu přípravy a odběru kontrolních vzorků potravin a tabákových výrobků výrobcem, o druzích potravin, pro které bude výrobcem nebo dovozcem vydáváno písemné prohlášení o shodě a o rozsahu a obsahu tohoto prohlášení (posuzování shody), - č. 44/2000 Sb., kterou se mění vyhláška MZe č. 326/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro zmrazené potraviny, - č. 45/2000 Sb., kterou se mění vyhláška MZe č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí. Od 1. 4. 2000 nabyl účinnost zákon č. 63/2000 Sb., o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 64/2000 Sb., kterým se mění s účinností od 1. 6. 2000 zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 145/2000 Sb., kterým se od 1. 9. 2000 mění zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění zákona č. 110/1997 Sb.

12

Vyhláška MZe č. 92/2000 Sb., kterou se mění s účinností od 1. 9. 2000 vyhláška MZe č. 332/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich. Nařízení vlády č. 141/2000 Sb., kterým se od 19. 5. 2000 mění nařízení č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů. Dnem 1. 7. 2000 vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 180/2000 Sb., podle kterého se stanovují preferenční sazby cla pro dovoz některých zemědělských a potravinářských výrobků, pocházejících ze zemí EU (dvounulová varianta). Dne 14. 7. 2000 byl ve sbírce zákonů vydán zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF) a o změně některých dalších zákonů. SZIF podle § 1 odst. 2) zákona a na základě nařízení vlády, vydaných k provedení tohoto zákona, provádí opatření a zavádí tržní pořádky pro stabilizaci trhů se zemědělskými výrobky a potravinami s cílem minimalizace výkyvů cen na domácím trhu. Zákon č. 305/2000 Sb., o povodních, který nabývá platnosti dnem 1. 1. 2001. Zákon č. 306/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2001. Zákon č. 308/2000 Sb., kterým se od 1. 1. 2001 mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR, ve znění pozdějších předpisů.

13

EVROPSKÝ TRH

Produkce zeleniny v zemích EU Francie V roce 2000 sklizeň rajčat oproti minulé sezóně poklesla a odhaduje se ve výši 546 tis. t. Plochy klesly o 7 % na 3408 ha, z toho 1339 ha jsou vytápěné skleníky, 764 ha studené skleníky a 1305 ha venkovní plochy. K nejvýznamnějším regionům pro pěstování rajčat patří Bretaňsko, odkud pochází až 22 % tržní produkce. Produkce okurek se v roce 2000 odhaduje vyšší o 3 % v porovnání s rokem 1999 a to v objemu 136,5 tis. t. Pěstební plochy se pohybují kolem 627 ha, z toho 64 % ploch jsou vytápěné skleníky a 27 % studené skleníky. Venkovní plochy pro pěstování okurek byly zredukovány a na celkové výměře se v současnosti podílejí 9 %. Většina produkce okurek je určena pro domácí trh, dovoz i vývoz je nevýznamný. Cukety se zde pěstují na 3400 ha s produkcí kolem 165 tis. t. Čekanka se pěstuje na celkové rozloze 15 200 ha a v roce 2000/01 se odhaduje sklizeň téměř na stejné úrovni loňského roku, tj. 252,8 tis. t. Pěstební plochy pro pěstování mrkve poklesly o 4 % na 12 tis. ha. Mnoho pěstitelů v Bretaňsku, v regionu Nantes a hlavně Orleans s jejím pěstováním skončilo. Na rozdíl od prudkého poklesu pěstebních ploch v západní Francii se plochy pro pěstování mrkve v jihozápadní Francii (Aquitanie) nadále rozšiřují. V současnosti dosahují 5674 ha (tj. o 37 % více oproti roku 1996/97), a tak se tato oblast stává nejvýznamnějším regionem pro pěstování mrkve ve Francii. V roce 2000/01 se očekává celková sklizeň mrkve v objemu 457 tis. t, tj. pokles o 8 % v porovnání s minulým rokem. Plochy pro pěstování květáku rovněž klesly oproti roku 1999/00, a to na 33 100 ha. Produkce v roce 2000/01 dosáhne pravděpodobně objemu 410,4 tis. t. Nejdůležitější oblastí pro produkci květáku je Bretaňsko, odkud pochází 80 % celkové sklizně. Nizozemsko Zůstává stále nejvyspělejší zelinářskou zemí Evropy, přestože jeho pozice na trzích je ohrožována Španělskem. V roce 2000 se pěstitelské plochy polní zeleniny snížily o 8 % z 72,1 tis. ha na 66,7 tis. ha z důvodu odbytových problémů předchozího roku. Naproti tomu plochy rychlené zeleniny se zvýšily na 4,2 tis. ha. V polním zelinářství byly omezeny plochy téměř všech významných druhů zeleniny, zejména kořenové zeleniny. Výjimku tvoří hlávkový salát, cibule a brokolice, u nichž se plochy naopak zvýšily. Pěstitelské plochy hlávkového zelí v roce 2000/01 klesly. Výrazně zredukovaný vývoz do Ruska, vysoká úroda a snížení poptávky přispěly ke zhoršení odbytové situace. Spotřeba bílého hlávkového zelí se zde snižuje, na druhé straně roste obliba hotových výrobků (jako jsou zeleninové saláty a přílohy). Pěstování rychlených rajčat nadále klesá ve prospěch zeleninové papriky (v roce 2000 představují plochy rajčat 1185 ha a papriky 1207 ha) nebo pěstování okrasných rostlin či květin k řezu. Podstatně se rozšířilo i rychlení lilku a výroba zeleninové sadby. Nadále pokračuje pokles pěstitelských ploch salátových okurek, které v současnosti dosahují cca 700 ha s produkcí kolem 455 tis. t. Většina produkce se odbytuje v supermarketech, zatímco na specializované zelinářské obchody a na tržiště připadá pouhých 9 %. Nizozemsku silně konkuruje ve vývozu okurek Španělsko zejména na německém trhu, neboť Nizozemsko své vývozy omezuje a tím tak uvolňuje své pozice. Přestože ve Španělsku byly plochy pro pěstování salátových okurek rovněž omezeny, jejich export se meziročně zvýšil o 10 %.

14

Vývoj pěstitelských ploch zeleniny v Nizozemsku (ha) Druh zeleniny Celkem Z toho: chřest květák fazolové lusky brokolice mrkev pór celer bulvový hlávkové zelí celkem špenát cibule celkem

1996

1997

1998

1999

2000 (odhad)

64 293

63 218

67 280

72 099

66 674

2 281 2 351 4 478 589 4 404 3 642 1 566 3 046 954 16 642

2 243 2 174 4 576 618 4 197 3 746 1 448 2 985 1 062 15 772

2 304 2 250 4 852 769 4 822 3 641 1 534 2 941 1 195 18 350

2 219 2 287 4 840 865 5 753 3 724 1 601 2 946 1 331 19 682

2 128 2 226 3 736 878 4 851 3 114 1 278 2 651 1 206 20 007

Pramen: ZMP, Agra Europe

Vývoj pěstitelských ploch rychlené zeleniny v Nizozemsku (ha) Druh zeleniny Rajčata Okurky Paprika Ředkvička Lilek Ostatní zelenina Sadba zeleniny Osivo zeleniny Celkem

1996

1997

1998

1999

2000 (odhad)

1 058 784 1 012 200 99 727 167 75 4 122

1 157 749 967 158 97 688 176 85 4 077

1 307 710 1 012 159 83 631 169 99 4 170

1 178 710 1 119 159 86 607 160 116 4 135

1 185 692 1 207 157 76 581 169 129 4 196

Pramen: ZMP, Agra Europe

Nizozemsko rovněž nejvíce ovlivňuje evropský trh cibule. Významnou roli v tomto odvětví zde hrají podniky specializované na tržní úpravu cibule a její export, semenářsko-šlechtitelské firmy, výzkumné instituce i organizace pěstitelů. Po hluboké krizi na přelomu 80. a 90. let, vyvolané neregulovaným nárůstem produkce i ztrátou významných odbytišť, nastala ve II. polovině 90. let nová expanze. Nizozemsko získalo další trhy v afrických zemích, v Americe, Malajsii a také Ruské federaci. Jelikož sklizeň cibule v roce 1999/2000 byla vysoká (700 tis. t) a vlivem pokračující ekonomické krize v Rusku nedošlo k naplnění očekávaného objemu exportu, nastaly s produkcí cibule značné odbytové problémy. I přes uvedené problémy došlo v roce 2000/01 k dalšímu rozšíření ploch cibule. Téměř 75 % ploch připadá na cibuli z výsevu, zbytek na cibuli ze sazečky a na perlovku, které jsou důležitým vývozním artiklem. Sklizeň se tak odhaduje vyšší o 8 % v objemu 815 tis. t. Pokud se nebude moci realizovat export do Ruska (kam každoročně směřovala významná část produkce cibule), bude to znamenat značné problémy s uplatněním produkce na trhu. Německo V západních spolkových zemích se pěstitelské plochy zeleniny rozšiřují. Zvětšují se plochy pro pěstování chřestu, ledového salátu, brokolice, mrkve a některých méně pěstovaných druhů zelenin na úkor hlávkového zelí a částečně i květáku. Dochází k dalším fúzím pěstitelsko-odbytových organizací s cílem posílit partnerské vztahy vůči obchodním řetězcům. I přes nepříznivý průběh počasí se v roce 2000 předpokládá sklizeň zeleniny dobré kvality vyšší o 3 – 5 % oproti roku 1999. Míra soběstačnosti v produkci zeleniny se v současnosti zvýšila na 43,7 % při spotřebě 88 kg/osobu za rok (včetně zeleniny zpracované).

15

Velká Británie V roce 2000 zde došlo k omezení rozsahu pěstování košťálové zeleniny i póru. Sklizňové plochy póru klesly oproti roku 1999 o 16 % na 2025 ha jako reakce pěstitelů na problémy z předchozí sezóny. Sklizeň póru bude tedy nižší a v návaznosti na stejnou situaci v Nizozemsku, Belgii a Francii se očekává zhoršené zásobování trhu v zimním období. Z důvodu nepříznivého vývoje počasí v průběhu roku 2000 se očekává sklizeň cibule nižší o 6 % než v roce 1999. Dosáhne pravděpodobně objemu 350 tis. t ze sklizňové plochy 8500 ha, ale její kvalita bude celkově lepší než v minulém roce. Spotřeba zmrazené zeleniny ve Velké Británii má rostoucí trend, v současné době dosahuje 30 kg na každou rodinu za rok. Belgie Polní zelenina se zde pěstuje na ploše 50,4 tis. ha a zelenina ve sklenících na 3,5 tis. ha. Významně se rozšiřuje pěstování papriky, čekanky, póru, fazolí pro zpracování a špenátu. Pěstování zeleniny ve sklenících mírně klesá zejména z důvodů nedostatečných investic do tohoto sektoru a zvyšujících se nákladů na energii. Vývoj pěstování polní zeleniny v Belgii Druh zeleniny 1997 CELKEM Z toho: hrách pro zprac. fazole pro zprac. čekanka pór špenát květák hlávkové zelí červ. hlávkové zelí bílé

Plocha v ha 1998

1999

1997

Produkce v tunách 1998 1999

47 836

49 292

50 423

894 942

897 041

1 063 960

9 889 6 735 6 210 5 722 2 074 5 108 584 365

10 227 7 392 6 005 5 744 2 331 5 116 617 384

9 200 8 357 6 245 6 057 2 719 4 922 465 376

66 232 66 688 91 457 175 636 44 093 89 694 26 275 16 300

63 313 65 371 79 431 179 428 43 998 93 565 27 548 16 916

61 770 95 370 84 428 227 910 58 060 95 309 26 765 18 776

1999

1997

Pramen: VBT, Agra Europe

Vývoj pěstování zeleniny ve sklenících v Belgii Druh zeleniny 1997 CELKEM Z toho: rajčata okurky salát papriky

Plocha v ha 1998

Produkce v tunách 1998 1999

3 318

3 565

3 501

433 820

446 060

424 384

901 120 1 637 65

906 158 1 776 75

876 148 1 750 82

302 990 26 773 76 064 12 134

315 503 25 867 76 274 13 557

292 380 24 845 77 510 14 407

Pramen: VBT, Agra Europe

Itálie Přívalové deště a mohutné záplavy zdevastovaly severní a severovýchodní části země, zatímco jih trpěl dlouhotrvajícím suchem. Pokud se týká sektoru ovoce a zeleniny, voda zde zaplavila pole a zničila skleníky. Bezprostřední dopad na hlavní zeleninové trhy byl však minimální, protože většina produkce zeleniny byla již včas sklizena. V některých oblastech byla zelenina na trh dovážena z regionů, které nebyly touto krizí dotčeny.

16

Produkce zeleniny v zemích CEFTA Slovensko Sucho v roce 2000 způsobilo na porostech zeleniny značné škody. Odhaduje se, že sklizeň zeleniny bude v porovnání s rokem 1999 nižší o 15 – 20 %. Největší pokles produkce nastal u seté kořenové zeleniny a také u cibule (pokles produkce až o 30 %), což mělo vliv i na nárůstu cen. Naproti tomu se vyskytly přebytky u plodové zeleniny, především u okurek salátových, polních rajčat a papriky. Slovensko je největším dovozcem salátových okurek do ČR. V roce 1999 činil podíl 46,4 % na celkovém dovozu, v roce 2000 již téměř 50 %. Polsko Polsko bylo postiženo suchem ve větší míře než ČR. Ačkoliv odhady výnosů na počátku září signalizovaly významné snížení produkce, vývoj počasí koncem léta a na podzim měl příznivý dopad na výnosy i kvalitu především u cibule, rajčat, papriky, hlávkového zelí, květáku a okurek nakládaček. V jejich produkci je zainteresováno několik významných zahraničních investorů, kteří provozují i vlastní konzervárny. Maďarsko V Budapešti připravovali zástupci Maďarska, Španělska, Slovenska, Jižní Koreje, Izraele a Jižní Afriky založení mezinárodní organizace producentů papriky. Maďarští pěstitelé očekávají v roce 2000 sklizeň papriky ve výši 7000 – 8000 t, což je v porovnání s předchozím rokem nárůst více než dvojnásobný. Roční obrat producentů papriky v regionech střední a východní Evropy dosahuje 7 – 8 mld. forintů. Maďarsko vyprodukuje každoročně 8 – 10 % světové produkce papriky, přičemž 60 % vyváží na zahraniční trhy. Hlavními odběrateli je Německo, Rakousko a státy CEFTA.

17

PĚSTOVÁNÍ ZELENINY V ČESKÉ REPUBLICE

Osevní plochy zeleniny se podle údajů ČSÚ v roce 2000 snížily oproti roku 1999 o 2 450 ha, což představuje pokles o 7 %. Ke snížení výměry došlo u všech sledovaných druhů zelenin, kromě rajčat. Největší pokles ploch byl zaznamenán u kedluben (o 18 %), kapusty (o 14 %), celeru a mrkve (o 11 %). Podle odhadů ZUČM se v roce 2000 rozšířily plochy pro pěstování brokolice na 210 ha, póru na 620 ha, pekingského zelí na 820 ha a špenátu na 670 ha. Vývoj osevních ploch konzumní zeleniny v ČR v hektarech Zelenina

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Celer Cibule Česnek Hrách Kapusta Kedlubny Květák Mrkev Okurky nakládačky Okurky salátové Petržel Rajčata Zelí hlávkové bílé a červené Ostatní zelenina Zelenina celkem

1 124 5 917 1 439 1 595 1 347 1 482 2 397 3 712 2 950 1 590 1 318 1 896

1 189 5 803 1 317 1 698 1 264 1 397 2 355 3 428 3 110 1 582 1 390 2 047

1 150 6 086 1 297 2 107 1 300 1 409 2 261 3 525 2 995 1 559 1 464 2 196

1 228 6 078 1 610 2 292 1 160 1 473 2 210 3 941 3 169 1 270 1 521 2 420

1 194 5 322 1 563 1 992 1 145 1 409 2 166 3 592 3 230 1 264 1 473 2 009

1 239 5 721 1 552 1 937 1 152 1 359 2 132 3 715 3 092 1 193 1 624 1 996

1 258 6 023 1 546 2 244 1 119 1 334 2 100 3 607 2 799 1 189 1 681 1 929

1 120 5 571 1 393 2 136 963 1 092 2 041 3 203 2 712 1 145 1 652 1 983

*3 848

*3 552

*3 508

*4 102

*3 883

*3 910

*3 788

*3 769

2 039 35 349

4 199 34 331

4 106 34 963

4 290 36 764

3 873 34 115

4 001 34 624

4 150 34 766

3 535 32 316

Pramen: ČSÚ Poznámka: * - součet osevních ploch zelí hlávkového bílého a červeného

Vývoj pěstování zeleniny v roce 2000 Ročník 2000 byl srážkově hluboce podprůměrný s nerovnoměrným územním rozdělením srážek. Teploty zimního období byly mírné bez větších výkyvů, sněhová pokrývka nízká, nesouvislá a tudíž zásoby vláhy byly v raném předjaří na velmi nízké úrovni. Za nadprůměrně vysokých teplot, spojených se suchem v jarním a letním období, došlo k přemnožení škůdců (housenek, dřepčíků, krytonosců, mšic zelných a molice vlaštovičníkové). Naopak výskyt chorob, kromě plísně bramborové a okurkové, byl sporadický. Nadměrné sucho v kombinaci s pozdějším lokálním krupobitím způsobilo největší škody na kořenové a košťálové zelenině a též na cibuli. Příznivý průběh pozdního léta a následně pak celého podzimu umožnil prodloužení vegetace. Na většině lokalit tento příznivý průběh počasí usnadnil sklizňové práce a umožnil dohnat vegetační zpoždění některých porostů pozdních košťálovin a pekingského zelí. Pro většinu druhů zelenin však panovaly příznivé sklizňové podmínky. Ztráty byly minimální a zlepšila se i výtěžnost tržního zboží a kvalita zeleniny určené ke skladování. U cibule a mrkve se významná část zboží, původně určená ke zpracování, přesunula do spotřeby čerstvé konzumní zeleniny hlavně z důvodu zániku velkých zpracovatelských kapacit.

18

GRAF 1

19

Celková sklizeň zeleniny v ČR v tunách Zelenina

1993

Brokolice 22 412 Celer 87 858 Cibule 5 865 Česnek 2 488 Fazol. lusky 5 237 Hrách 23 660 Kapusta 25 066 Kedlubny 42 832 Květák 75 554 Mrkev 30 688 Okurky nakl. 24 058 Okurky salát. 5 415 Paprika zelen. 15 600 Petržel . Pór 36 518 Rajčata 11 051 Salát hláv. 8 992 Špenát *118 663 Zelí hl. bílé Zelí hl. červ. . Zelí peking. 31 263 Ost. zelenina Zelenina 573 254 celkem

1994

1995

1996

1997

1999

2000 **

2000 odhad ZUČM

-

-

-

-

-

-

-

1 840

19 301

19 854

21 648

19 949

20 745

21 822

-

24 080

77 675

94 444

100 409

83 085

88 172

99 145

78 824

79 108

6 941

8 159

8 285

8 177

7 700

7 679

-

5 293

2 250

1 400

1 225

1 400

1 800

1 250

-

1 080

6 680

8 426

9 077

7 573

8 409

9 462

-

5 981

20 118

22 626

21 639

21 149

19 871

18 498

-

14 734

19 753

22 120

23 405

22 172

19 401

20 502

-

16 162

40 127

37 978

35 989

34 252

35 268

33 606

33 212

31 227

68 315

72 915

90 551

73 949

76 410

78 665

61 576

61 498

28 655

26 227

34 124

37 596

31 953

34 246

24 948

27 495

22 632

19 542

18 644

18 699

16 723

17 862

14 726

14 384

3 150

7 700

6 300

4 620

4 500

4 800

-

5 075

15 780

17 102

17 445

16 420

17 218

18 654

-

12 804

.

.

.

.

5 800

-

-

9 920

35 562

38 446

28 458

23 130

30 028

34 053

30 334

30 340

7 050

9 350

8 500

6 400

5 800

8 400

-

7 980

3 260

5 950

5 600

4 500

5 600

6 750

-

4 757

*113 375

*116 373

*153 209

*133 139

*136 621

*132 657

*128 982

107 466

-

-

21 434

.

.

.

.

12 100

16 000

-

15 252

32 199

19 474

28 726

25 238

8 736

8 464

-

35 645

522 823

548 086

613 234

541 448

552 855

572 506

-

533 555

Pramen: ČSÚ, ZUČM Poznámka: * - zelí hlávkové bílé a červené, ** odhad ČSÚ k 15. 9. 2000

20

1998

Průměrný hektarový výnos v ČR v tunách Zelenina

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000**

2000 odhad ZUČM

Celer Cibule Česnek Fazolové lusky Hrách Kapusta Kedlubny Květák Mrkev Okurky nakl. Okurky salátové Paprika zeleninová Petržel Pór Rajčata Salát hlávkový Špenát Zelí hlávkové. červ. Zelí hlávkové bílé Zelí pekingské

19,63 14,99 4,07 4,83 3,32 17,35 16,43 16,26 17,57 10,30 14,77 11,03 12,19 . 19,47 10,68 9,81 22,33 31,54 .

16,11 13,63 5,27 4,50 3,93 16,00 14,14 17,05 19,92 9,22 14,26 9,30 11,15 . 17,94 6,71 3,43 . *31,90 .

17,26 15,62 6,29 4,00 4,15 17,29 15,48 16,54 20,71 8,76 12,61 14,00 11,76 . 17,63 11,00 8,30 . *32,16 .

17,79 16,69 5,28 3,50 4,07 16,05 16,05 16,44 23,13 10,77 15,29 14,00 11,68 . 12,09 10,00 8,00 . *37,39 .

16,81 15,69 5,23 3,50 4,09 18,52 15,73 16,08 20,83 11,72 14,79 11,00 11,39 . 11,82 8,00 9,00 . *35,05 .

16,95 15,47 4,96 4,39 4,37 17,32 14,28 16,48 20,69 10,34 14,05 10,71 10,94 15,68 15,11 7,63 11,50 . *35,08 23,27

17,42 16,47 4,97 5,00 4,22 16,52 15,37 16,01 21,84 12,27 15,02 15,00 11,10 18,00 17,65 12,00 9,00 . *35,10 20,00

14,15 16,27 19,22 9,20 12,86 15,30 *34,23 -

21,50 14,20 3,80 3,60 2,80 15,30 14,80 15,30 19,20 11,70 12,90 14,50 9,70 16,00 15,30 11,40 7,10 29,90 35,20 18,60

Pramen: ČSÚ, ZUČM Poznámka: * - zelí hlávkové bílé a červené, ** odhad ČSÚ k 15. 9. 2000 Poznámka: U tržních producentů jsou uváděny spíše dolní hranice dosažených výnosů, odhady výnosů u zahrádkářů mohou celkový obraz významně zkreslovat.

Košťálová zelenina Ročník byl pro raný květák pěstitelsky náročnější na závlahu, na uchování otužené, nepřerostlé sadby apod., což se projevilo negativně na výnosu a na kvalitě růžic. U letního květáku z důvodu nadměrně vysokých teplot a sucha docházelo k předčasné tvorbě nekvalitních růžic. Vývoj pozdních odrůd květáku se opozdil, avšak díky velmi příznivému počasí ke konci vegetace dosáhla většina porostů konzumní zralosti a požadované jakosti. Spotřebitelská poptávka však převažovala nad nabídkou, a to i z důvodu dalšího poklesu pěstitelských ploch. Pěstitelské plochy raného hlávkového zelí se dále omezily, trvale klesá i spotřebitelská poptávka po tomto druhu zeleniny. Nerovnoměrné vzcházení pozdního a kruhárenského zelí komplikovalo herbicidní zásahy, avšak vlivem příznivějších podmínek pozdního léta a podzimu se stav porostů zlepšil natolik, že i na velmi prořídlých porostech byl vyšší výnos, a tak celkový výpadek sklizně nepřesáhl 20 %. Skladovatelné zelí zaujímá zhruba 20 % až 25 % celkové plochy hlávkového zelí a sklizeň byla nadprůměrná a v dobré kvalitě. V pěstování je dávána přednost malohlávkovým odrůdám a zahuštěným porostům. K mírnému rozšíření ploch došlo u raných kedluben, probíhá u nich i rozšíření o odrůdy lépe vyhovující požadavkům trhu. Podstatné rozšíření zaznamenalo pěstování brokolice. Znatelný je vstup odrůd vhodných pro různé termíny pěstování. Převažuje pěstování růžicového typu na úkor výběžkatého.

21

Kořenová zelenina Tržní produkce celeru je více orientována na předpěstování sadby v minibalíčcích. Na pokles ploch působil tlak dovozu, kolísající poptávka a problémy s dlouhodobým skladováním. Ročník byl pro celer relativně příznivý, v intenzivním pěstování překračovaly výnosy i 35 t/ha. Nejvíce suchem postiženou zeleninou byla petržel. Vzcházení bylo nestejnoměrné, opožděné a porosty značně prořídlé, výnos hluboce podprůměrný. U mrkve došlo k omezení pěstitelských ploch zhruba o 11 %. Výsevy velmi strádaly suchem, avšak pozdější průběh počasí přispěl k výraznému zlepšení porostů. Výnos však zůstal na podprůměrné úrovni. Na trhu se rozšiřuje nabídka mrkve s natí a rovněž i mrkve prané, tříděné a balené. Vzhledem k dalšímu omezení konzervárenství i sušárenství zeleniny se velmi zredukovaly plochy pastináku, takže z trhu téměř vymizel. Po delším období klesající poptávky se obnovuje zájem obchodu i zpracovatelů o červenou řepu. V pěstování převládají zahraniční odrůdy oválného tvaru s rovnoměrně a intenzivně vybarvenou dužninou.

Cibulová zelenina Cibule k přezimování měla vcelku dobré podmínky jak k podzimnímu vývoji, tak k přezimování. Plochy se oproti minulému ročníku, vlivem odbytových problémů, zredukovaly. Cibule ze sazečky se pro tržní účely pěstuje ve stále omezenější míře. Výnosy měla průměrné, odbyt dobrý. Cibule z jarních výsevů je rozhodující pro zásobování trhu. Sklizeň probíhala se zpožděním 2 týdnů. Porosty, které se jevily zpočátku v důsledku sucha beznadějné, poskytly dobrý výnos. Přetrvávají a prohlubují se rozdíly ve výnosech a jakosti cibule mezi jednotlivými pěstiteli. Vedle problémů se suchem působilo problémy i porušování agrotechniky, výživy a ochrany. Pór si již získal spotřebitelskou oblibu. Pěstuje se především malovýrobním způsobem, neboť je zapotřebí vysokého podílu ruční práce. Stále se plně neprosadily hybridní odrůdy póru s lepšími vlastnostmi. U česneku je domácí produkce stále na ústupu, převládá samozásobení. Na trhu je nedostatek kvalitní sadby, problémem zůstává její množení a certifikace. Tržní produkce se zredukovala na 600 t až 700 t, což představuje 11 – 12 % trhu. Důvodem redukce ploch jsou neustále narůstající dovozy.

Plodová zelenina V roce 2000 došlo u okurek nakládaček k mírnému poklesu pěstování. Počátek vegetace byl pro jejich pěstování vlivem sucha velmi nepříznivý, porosty se místy musely přesévat. Další vývoj byl zcela závislý na dostupnosti závlah, které však pokrývají zhruba 30 % až 40 % ploch. Sklizeň byla průměrná, nabídka poměrně rovnoměrnější. Mezi pěstiteli se více rozšířila technologie pěstování okurek na drátěnkách v systému vertico. U salátových okurek klesají pěstitelské plochy, současně se však zvyšuje jejich konzum, což je suplováno nárůstem dovozu. Rozšiřují se výkonnější odrůdy s kratšími, hladšími, tmavozelenými, stejnoměrně vybarvenými plody. Vážné problémy s odbytem, provázené poklesem cen, působí slovenské konkurenční dovozy. Pěstování salátových okurek však nadále zůstává ekonomicky zajímavé. Cukety jsou vyhledávanou zeleninou pro konzumenty i zpracovatele. Vzrůstají jejich plochy i počet pěstitelů. Nadále pokračuje oživení zájmu o průmyslová rajčata, další jejich rozšíření závisí na zvýšení a modernizaci zpracovatelských zařízení. Celkově byla sezóna úspěšná, k čemuž přispělo i počasí a menší tlak plísně bramborové. Téměř ideální byl ročník pro pěstování zeleninové papriky i přes to, že si žádal větší nároky na závlahu. Výše výnosů, objem sklizně a kvalita plodů dokazují, že tato teplomilná zelenina má své postavení v sortimentu našich polních zelenin. Zlepšila se agrotechnika i nabídka odrůd.

Lusková zelenina U konzervárenského hrachu došlo k omezení pěstitelských ploch asi o 5 %. Na jeho vzcházení a další vývoj se negativně promítly povětrnostní podmínky a sucho, zavlažování bylo jen vyjímečné. Z těchto důvodů byly porosty nízké, předčasně dospívaly do technické zralosti, a proto výnosy konzervárenské suroviny nedosáhly ani 3 t/ha. Hrách na lusky je ekonomicky zajímavou zeleninou, jeho tržní pěstování se stabilizovalo do teplejších oblastí jižní Moravy. Vzhledem k ranějším termínům výsevu netrpěly jeho porosty tolik suchem a poskytly tak průměrný výnos kvalitních lusků. Pro pěstování fazolí na lusky byl ročník velmi příznivý, kvalita sklizně dobrá a výnosy průměrné.

22

Listová zelenina Salát hlávkový si pomalu získává pěstitelskou oblibu, rozsah jeho pěstování se však přechodně snížil z důvodu nízké zajištěnosti jeho odbytu a kolísavému zájmu obchodu. V nabídce je řada rezistentních odrůd vůči plísni salátové. Postupně se rozšiřují velkohlávkové odrůdy s hmotností přes 450 g. Ledový salát postupně zvyšuje svůj podíl na trhu. Došlo k rozšíření sortimentu odrůd pro různé termíny pěstování a sklizně. Pěstováním barevných salátů se zabývá pouze několik producentů, spotřebitelská poptávka je prozatím na nízké úrovni. Osevní plochy špenátu dosahují v současnosti cca 670 ha a jejich rozsah pěstování nadále klesá. V roce 2000 sklizeň velmi poklesla vlivem sucha, porosty nedorostly požadované výšky. Rozšiřování ploch pekingského zelí pokračuje již pozvolněji z důvodu rostoucích dovozů. Díky novějším odrůdám je sezóna značně prodloužená. Velké škody v letošní sezóně působily dřepčíci.

Kořeninová a aromatická zelenina V sušárenství nadále převládá zájem o sušení petrželové a celerové natě. Tento trend však nepřinesl na jižní Moravě očekávaný efekt. Zájem trhu v této sezóně požadoval čerstvou nať kadeřavé petržele, kde jsou především ze zahraničních firem velmi zajímavé odrůdy. Rovněž je na trhu poptávka po čerstvém, svazkovaném kopru a svazkované pažitce. Rozšířila se nabídka hrnkovaných druhů kuchyňských bylinek jako je dobromysl, libeček, meduňka, majoránka a saturejka.

Tržní produkce zeleniny Předběžné údaje sklizně zeleniny k 31. 10. 2000 podle ZUČM poukazují na to, že se proti roku 1999 zvýšil podíl tržní produkce na celkové sklizni zeleniny z 55 % na 62 % (tj. o 7 %). Hrubá tržní produkce poklesla o 44 837 t (tj. 11,9 %) a čistá produkce o 30 796 t (tj. o 10,2 %). Rozsah pěstování zeleniny zahrádkářským způsobem má klesající tendenci vlivem rušení zahrádkářských kolonií, přeměny zahrádek na rekreační plochy, ošetřované trávníky apod. V ČR nejsou statisticky sledovány plochy s produkcí zeleniny tržních a netržních pěstitelů. Údaje v následující tabulce jsou výsledkem šetření Zelinářské unie Čech a Moravy. Porovnání tržní produkce zeleniny (TP) v ČR, zpracovatelského průmyslu, dovozy a vývozy zpracované i čerstvé zeleniny v tunách (r. 2000 - odhady nebo údaje za deset měsíců)

400.000 350.000 300.000 250.000 200.000 150.000 100.000 50.000 0

2000 1999

TP Zprac. průmysl

Dovoz zprac. zeleniny

1998 Vývoz zprac. zeleniny

Dovoz čerstvé zeleniny

1997 Vývoz čerstvé zeleniny

23

Přehled o tržní produkci zeleniny v ČR Druh zeleniny Brokolice Celer Cibule Česnek Fazolové lusky Hrách konz. Kapusta hlávk. Kedlubny Květák Mrkev Okurky nakl. Okurky sal. Paprika zel. Petržel Pór Rajčata Ředkvička Salát hlávkový Špenát Zelí bílé Zelí červené Zelí pekingské Zelenina ostat. Celkem

1999 Tržní produkce 1) ha tuny podíl v%

Čistá TP tuny Podíl v%

2000* Tržní produkce 1) ha tuny podíl v%

Čistá TP tuny podíl v%

-

-

-

-

-

126

1 134

62

1 021

90

818

16 354

65

11 712

72

762

16 374

68

12 117

74

4 577

76 072

76

57 054

75

4 011

56 985

72

43 857

77

124

556

8

389

70

167

635

12

445

70

75

375

30

356

95

105

378

35

359

95

1 683

6 395

75

6 075

95

1 495

4 187

70

3 977

95

448

9 847

40

7 878

80

722

11 051

75

8 840

80

467

8 404

35

7 564

90

437

6 465

40

5 948

92

1 516

26 775

75

24 089

90

1 531

23 420

71

20 141

86

2 344

49 303

65

34 512

70

1 922

36 899

60

27 674

75

840

9 237

30

6 928

75

810

8 798

35

6 863

78

832

12 485

70

10 612

85

836

10 788

73

9 493

88

128

1 920

40

1 536

80

168

2 436

48

2 071

85

840

11 767

50

8 825

75

660

6 402

50

4 802

75

175

3 150

25

2 835

90

186

2 976

30

2 530

85

386

9 645

20

7 716

80

694

10 619

35

9 026

85

48

384

15

353

92

77

686

22

631

92

210

2 520

30

2 142

85

245

2 793

35

2 458

88

450

4 050

60

3 848

95

536

3 806

80

3 501

92

2 272

92 112

80

79 402

86

2 442

85 973

67

73 937

86

417

12 705

55

10 006

80

501

15 004

70

12 753

85

320

6 400

40

4 800

75

369

6 863

45

4 804

70

845

15 180

45

13 268

88

886

16 154

45

13 865

86

19 815

375 636

55

301 909

81

19 688

330 799

62

271 113

82

Pramen: ZUČM Poznámka: * - rok 2000 – odhady, 1) - podíl na celkovém objemu sklizně Poznámka: Tržní produkce (TP) – tj. zboží, které se odbytuje do obchodní sítě nebo pro zpracovatelský průmysl. Poznámka: Čistá tržní produkce (ČTP) – tj. odpočet odpadu a nestandardu od hrubé TP.

24

SKLADOVÁNÍ ZELENINY V ČR

V roce 2000 se podmínky pro skladování zeleniny opět mírně zlepšily, ale situace není stále uspokojivá. Schází vhodné skladovací prostory zejména pro kořenovou zeleninu. Rozšířily se kapacity chladírenského skladování rekonstrukcí a modernizací některých větraných skladů a jiných zemědělských objektů, zvýšil se počet pohotovostních chladírenských boxů pro krátkodobé uložení zeleniny nebo jejího zchlazení před expedicí, zvýšil se podíl pěstování odrůd vhodnějších pro skladování. Na druhé straně nutné rekonstrukce skladů, výměna ventilačních a chladících systémů apod. neprobíhají v potřebném rozsahu a v optimálních časových termínech. V marketingovém roce 2000/2001 byly sklizňové podmínky velmi příznivé pro zajištění potřebné kvality zeleniny pro uskladnění a rovněž se snížilo mechanické poškození produktů při sklizni. V tomto roce je objem naskladněné zeleniny nižší oproti uplynulé sezóně asi o 15 %, především vlivem nižších zásob cibule a mrkve. Díky pozdnímu nástupu mrazů nenastaly škody ani na zelenině, která byla provizorně uložena na venkovních skládkách. Předpoklad rozsahu skladování zeleniny a očekávaná výše ztrát v sezóně 2000/2001 Celková tržní produkce t

Druh zeleniny Celer Cibule Červená řepa Česnek Kapusta hlávková Kedlubny gigant Mrkev Petržel Zelí bílé Zelí červené Zelí pekingské Celkem

16 374 56 958 1 200 635 11 051 950 36 899 6 402 85 973 15 004 6 863 238 309

Tržní produkce určená pro skladování t % 8 514 42 719 360 95 1 326 190 23 984 3 201 38 688 3 000 686 122 763

52 75 30 15 12 20 65 50 45 20 10 51,5

Odhad ztrát při skladování t 1 533 4 272 43 19 238 29 4 797 704 3 869 240 240 15 984

% 18 10 12 20 18 15 20 22 20 8 35 13,02

Pramen: ZUČM

PORADENSTVÍ V ZELINÁŘSTVÍ V ČR

V zelinářském sektoru ČR působili v roce 2000 čtyři poradci pro pěstování polní zeleniny a dva poradci pro skleníkovou zeleninu a další skleníkové plodiny, mimo některých zemědělských poradců orientovaných na ochranu rostlin. Oproti předchozím rokům nastalo další zhoršení podmínek pro tento druh terénní poradenské služby jejím přímým napojením na tzv. kroužky. Tento systém poradenství neumožňuje cílevědomou činnost.

25

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL V ČR Vzhledem ke skutečnosti, že konzervárenský průmysl zpracovávající ovoce a zeleninu prošel od roku 1990 radikální restrukturalizací, jejímž výrazem je v současnosti snížený počet výrobních firem, je nákup a zpracování zeleniny v roce 2000 zhruba na úrovni roku 1999. V roce 2000 se odhaduje nákup zeleniny pro zpracovatelský průmysl v rámci ZS KOLI ve výši 33 000 – 35 000 tis.tun. Nákup suroviny z tuzemské produkce pro zpracování v tunách za rok 1999 Druh zeleniny

1)

Konzervárny

Mrazírny

Sušárny

Čerstvé saláty

Celkem

Celer 2) Cibule suchá Česnek Červená řepa Fazolové lusky Zelený hrášek Kapusta hlávková Kopr Křen Květák Kedlubny – Gigant Mrkev Okurky nakládačky Okurky salátové Paprika zeleninová Petržel Pór Rajčata Salát ledový Špenát Kukuřice cukrová Pastinák Zelí kysané Zelí hlávkové bílé Zelí hlávkové červené Zeleninové natě Zelenina ostatní

1 451 2 219 10 820 104 3 596 120 372 13 2 184 12 067 4 387 178 30 266 240 22 1 022 6 983 1 048 3) 1 699

210 40 150 500 830 280 40 950 190 25 4 630 600 180 -

2 058 504 172 442 135 2 885 297 133 117 844 276

110 80 15 15 590 70 25 15 240 580

600 -

2 869 -

-

3 829 2 843 10 1 007 254 4 538 830 120 372 428 55 6 609 12 067 70 4 602 515 133 30 266 240 4 747 840 1 046 1 022 7 839 1 048 3 469 1 699

Celkem

68 801

9 225

10 732

1 740

90 498

Pramen: ZS KOLI, šetření ZUČM Poznámka: 1) včetně upravených zeleninových salátů, 2) včetně loupáren cibule, 3) tzn. zejména petržel, petrželová nať, pastinák, pór. kopr, kapusta

26

Nákup zeleniny v ČR pro konzervárenský průmysl v tunách Druh

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

Celer Cuketa Česnek Cibule suchá Cibule nakládačka Fazolka Feferony Hrášek zrno Kopr Křen Kukuřice cukrová Květák Mrkev, karotka Okurky nakládačky Okurky salátové Paprika zeleninová Paprika červená Petržel Rajčata červená Rajčatová šťáva Řepa červená Tykev Zelí bílé Zelí červené Zelí kysané Ostatní

1 274 444 60 2 304 213 496 . 1 131 85 4 . 43 3 451 2 690 622 1 846 782 38 1 683 . 1 698 111 13 596 853 . 222

1 924 1 278 309 2 345 106 30 . 2 587 130 226 . 47 2 598 9 723 635 4 065 3 522 206 3 391 . 2 224 563 4 120 1 905 . 1 207

756 719 291 1 522 209 . 303 2 878 181 324 627 17 1 473 5 604 24 2 180 1 897 19 3 801 . 1 330 190 3 796 1 164 69 551

1 566 751 257 2 262 336 275 463 3 702 106 484 489 2 2 466 8 303 604 3 219 3 594 127 2 500 2 030 1 775 13 7 653 1 468 209 304

1 884 1 201 39 2 736 202 216 448 2 970 215 437 244 5 3 071 11 070 131 2 588 4 110 68 2 000 . 1 523 132 6 157 1 545 786 664

1 366 1 224 80 1 941 139 210 519 2 755 47 327 230 9 2 096 7 980 . 2 944 3 157 47 2 990 . 901 510 5 004 722 988 154

1 120 676 20 2 067 380 169 130 2 445 119 512 82 13 1 926 6 469 254 2 140 925 61 9 102 . 924 293 3 170 535 870 101

Celkem

33 659

43 172

29 925

44 958

44 443

36 340

34 503

Pramen: ZS KOLI Poznámka: (zahrnuje pouze konzervárny, které jsou členy Zájmového sdružení práv. osob konzerv.- lihovarského sdružení),

Dovoz a vývoz zpracované zeleniny V období od ledna do konce října 2000 se dovezlo do ČR celkem 44 379 t zpracované zeleniny. Z dosavadního tempa dovozů lze usuzovat, že celkový dovoz v roce 2000 překročí objem minulého roku. Nadále narůstá dovoz konzervovaných rajčat, který již v tomto období je o 29 % vyšší než činil dovoz za celý rok 1999. Rovněž dovoz zmrazené zeleniny přesáhl výši dovozu v roce 1999 a svým objemem má největší podíl na celkovém dovozu zpracované zeleniny (35 %).

27

Dovoz zpracované a konzervované zeleniny celkem Název tuny Zelenina vařená, zmraz. Zelenina prozatím. konzerv., nevhodná k požívání Zelenina sušená Zelenina konzerv.v octě nebo kyselině octové Rajčata konzervovaná, ne v octě Šťáva z rajských jablek Kečupy aj. omáčky z rajčat Zelenina konzerv. jinak než v octě, nezmrazená CELKEM

1997 tis. Kč

tuny

1998 tis. Kč

1999 tis. Kč

tuny

tuny

2000* tis. Kč

13 558

238 521

12 871

262 987

14 755

285 190

15 590

296 665

8 497

187 007

4 277

107 852

1 545

21 709

1 516

17 512

2 917

148 642

2 079

157 693

2 518

151 183

1 735

127 068

2 714

64 808

4 635

92 419

4 619

81 532

3 181

67 448

4 196

85 037

5 315

142 341

7 733

197 824

9 971

229 018

1 136

13 297

2 205

27 485

1 302

16 302

749

10 252

2 710

73 168

1 814

43 938

3 007

67 910

2 716

64 765

9 582

139 525

10 048

167 048

11 254

194 998

8 921

162 639

45 310

950 005

43 244

1 001 763

46 733

1 016 648

44 379

975 367

Pramen: Celní statistika Poznámka: * údaje za období leden – říjen 2000

I když vývoz zpracované zeleniny a zeleninových výrobků za období leden až říjen 2000 přesáhl již o 9 % objem vývozu na celý rok 1999, dosahuje stále nízkých hodnot. Zvýšil se v uvedeném období prakticky u všech druhů zpracované a konzervované zeleniny, přičemž nejvyššího nárůstu dosáhl u konzervovaných rajčat, kečupů a konzervované zeleniny nezmrazené. Vývoz zpracované a konzervované zeleniny celkem Název tuny Zelenina vařená, zmraz. Zelenina prozatím. konzervovaná, nevhodná k požívání Zelenina sušená Zelenina konzervovaná v octě nebo kyselině octové Rajčata konzervovaná, ne v octě Šťáva z rajských jablek Kečupy aj. omáčky z rajčat Zelenina konzervovaná jinak než v octě, nezmrazená CELKEM

1997 tis. Kč

tuny

1998 tis. Kč

tuny

1999 tis. Kč

tuny

2000* tis. Kč

2 277

52 510

3 358

86 774

2 623

66 345

2 553

61 686

43

1 871

557

24 615

22

360

19

478

383

29 914

281

23 898

339

26 290

377

26 624

4 417

100 491

4 728

107 110

4 369

81 299

4 353

74 607

2 992 76

79 191 1 662

1 172 236

45 912 3 843

964 210

35 649 3 289

1 214 267

42 254 3 882

9 412

196 025

8 417

182 503

4 856

104 840

5 728

153 750

1 249

27 396

1 483

33 637

925

20 828

1 094

23 489

20 849

489 060

20 232

497 292

14 308

338 900

15 605

386 770

Pramen: Celní statistika Poznámka: * údaje za období leden – říjen 2000

Stejně jako v zahraničním obchodě s čerstvou zeleninou dosahuje ČR záporné bilance i v zahraničním obchodě se zpracovanou zeleninou. Za deset měsíců roku 2000 představuje deficit 28 774 t v hodnotě 588,6 mil. Kč. Bližší údaje o dovozech a vývozech zpracované zeleniny a zeleninových výrobků jsou uvedeny v příloze č. 4 této zprávy. V těchto přehledech jsou uvedeny i země s největším podílem na dovozu a vývozu zpracované zeleniny.

28

SPOTŘEBA ZELENINY V ČR

Spotřeba zeleniny se stále pozvolným tempem zvyšuje. Bezprostředně souvisí se změnou spotřebitelské poptávky a se změnami ve stravovacích návycích obyvatelstva, kde je jednoznačný příklon ke zvýšené konzumaci čerstvého ovoce i zeleniny. Spotřeba zeleniny v ČR v hodnotě čerstvé (kg/osoba/rok) Rok

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999*

Spotřeba

73,6

69,7

74,2

75,8

78,0

79,5

81,1

82,2

83,8

Pramen: ČSÚ Poznámka: * - odhad MZe

Vývoj roční spotřeby zeleniny v hodnotě čerstvé (včetně výrobků) podle druhůna jednoho obyvatele v ČR v kg Druh zeleniny Celer Cibule Česnek Fazolové lusky Hrachové lusky! Kapusta Kedlubny Květák Melouny Mrkev Okurky nakládačky Okurky salátové Paprika zeleninová Petržel Rajčata Salát hlávkový Špenát Zelí hlávk. bílé a červené

1992 2,3 10,3 1,0 0,4 0,9 1,7 2,1 4,8 0,9 8,2 4,1 3,9 1,8 1,5 6,9 1,3 0,8 10,9

1993 2,5 10,1 1,0 0,4 0,8 2,3 2,4 5,0 1,8 8,2 3,7 3,5 2,5 1,6 6,5 1,2 1,0 13,8

1994 2,1 10,2 1,1 0,4 0,7 2,1 1,9 5,1 2,3 7,7 4,5 4,4 3,5 1,6 6,9 1,3 0,8 12,4

1995 2,0 11,2 1,1 0,2 0,8 2,2 2,3 4,9 3,4 8,1 4,3 4,3 3,8 1,7 8,2 1,4 0,6 12,3

1996 2,1 11,4 1,0 0,1 0,9 2,1 2,3 4,3 3,1 9,0 4,3 6,4 3,2 1,8 6,8 1,0 0,7 12,8

1997 2,1 10,6 1,1 0,2 0,8 2,0 2,4 4,3 3,4 8,6 4,2 6,5 3,3 1,6 6,8 1,0 0,7 14,0

1998 2,3 11,6 1,1 0,2 0,8 1,9 2,5 4,4 3,9 8,7 3,7 6,0 3,8 1,7 7,4 0,8 0,6 14,4

Pramen: ČSÚ Poznámka: ! - vyluštěná hrachová zrna

29

CENOVÝ VÝVOJ

Ceny zemědělských výrobců V průběhu I. pololetí roku 2000 se CZV pohybovaly téměř u všech druhů zelenin na nižších úrovních než ve stejném období roku 1999. Hlavním důvodem byl přetlak nabídky zeleniny z dovozu na úkor tuzemské zeleniny, mnohdy nižší kvality. Vlivem nepřízně počasí a s tím spojené snížení sklizně byl ve II. pololetí roku 2000 prakticky u všech sledovaných druhů zelenin zaznamenán nárůst cen, především u salátových okurek a rajčat. Patrný pokles cen nastal pouze u ředkviček a salátu. Průběh cen zemědělských výrobců u vybraných druhů zelenin podle jednotlivých měsíců v letech 1994 až říjen 2000 je uveden v příloze č. 2 této zprávy. Průměrné roční ceny zemědělských výrobců v ČR v Kč/t Druh zeleniny Celer bez natě Cibule suchá Česnek Hrášek 2) Kapusta hlávková Kedlubny bez natě 1) Kedlubny s natí Květák Mrkev bez natě Okurky nakládačky Okurky salátové Paprika zeleninová Petržel bez natě Pór Rajčata 3) Ředkvička 4) Salát hlávkový Špenát 5) Zelí hlávk. červené 5) Zelí hlávkové bílé

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000*

6 611 5 132 33 230 7 255 5 317 5 108 12 782 8 425 4 947 12 613 13 685 16 837 7 677 10 310 13 002 17 770 19 761 2 399 4 629 4 003

6 545 7 400 33 073 13 143 5 323 . 14 651 8 929 4 476 9 907 15 518 22 351 8 468 12 535 17 203 18 200 16 595 2 000 4 852 3 480

7 790 6 990 32 409 13 767 6 685 6 879 17 015 9 671 5 389 11 278 17 404 25 883 9 234 13 825 15 353 17 193 20 314 2 062 5 885 3 951

7 975 4 826 29 332 7 469 7 034 6 104 21 694 10 299 5 427 12 582 17 172 26 758 10 361 14 505 20 922 22 480 24 067 2 342 5 797 4 083

8 776 6 842 39 030 . 6 833 4 800 24 962 11 890 5 367 12 439 18 997 32 291 10 418 14 115 19 344 20 581 17 867 2 497 5 104 3 655

8 409 8 528 . . 6 075 4 893 25 886 10 439 5 554 11 754 21 446 28 938 11 685 14 613 18 830 20 293 23 414 2 626 4 773 3 525

8 326 5 180 33 067 7 330 5 205 3 389 26 351 11 085 5 994 9 893 15 807 28 202 11 225 12 825 17 920 22 017 24 688 2 720 4 522 3 523

9 500 5 386 34 540 6 875 6 300 4 014 28 443 11 735 4 538 12 667 21 503 27 290 13 412 14 329 20 632 18 885 22 814 2 807 4 938 3 694

Pramen: ČSÚ Poznámka: 1) 6 ks = 1 kg, 2) 1 ks = 1 kg, 3) 6 svazků = 1 kg, 4) 6 ks = 1 kg, 5) 1 ks = 1 kg * = průměr za leden až říjen 2000

30

Spotřebitelské ceny Celkově vývoj spotřebitelských cen v roce 2000 v porovnání s rokem minulým charakterizuje výrazný pokles u všech druhů zelenin s výjimkou salátových okurek, paprik a rajčat. Od počátku roku 2000 se spotřebitelské ceny zeleniny mírného pásma pohybovaly na výrazně nižších úrovních v porovnání s cenami stejného období minulého roku. Jedním z hlavních důvodů byla vyšší nabídka sledovaných druhů zelenin na trhu vlivem vyšších objemů dovozů a rovněž vyššímu objemu naskladněné zeleniny z roku 1999. Mírný vzestup cen nastal až v období sklizní. Průběh spotřebitelských cen u vybraných druhů zeleniny podle jednotlivých měsíců v průběhu let 1994 až říjen 2000 je uveden v příloze č. 2 této zprávy. Průměrné roční spotřebitelské ceny vybraných druhů zeleniny v ČR v Kč/kg Druh zeleniny

MJ

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000*

Cibule suchá Česnek Květák Melouny Mrkev bez natě Okurky salátové Paprika zeleninová Rajčata Zelí bílé

kg kg kus kg kg kg kg kg kg

9,81 57,77 15,11 10,29 14,09 22,38 33,10 29,32 8,30

13,90 51,57 17,43 13,53 13,01 25,06 39,28 31,12 7,09

14,97 51,36 23,93 35,41 13,81 32,80 53,95 34,77 10,98

10,70 58,98 25,92 29,38 15,38 32,73 57,65 42,18 11,27

14,72 70,05 28,32 33,25 14,67 34,70 71,04 37,99 9,51

21,39 63,15 27,49 35,96 16,64 39,44 63,67 39,91 10,13

11,67 53,72 29,56 33,94 17,57 34,71 56,59 39,14 9,61

10,76 48,12 28,56 28,39 13,01 38,17 58,67 39,58 8,96

Pramen: ČSÚ Poznámka: * = průměr za leden až říjen 2000

31

ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR

DOVOZ V období od ledna do října roku 2000 se do ČR dovezlo celkem 259,1 tis. t čerstvé zeleniny, což je v porovnání se stejným obdobím roku 1999 pokles o 1,5 %. Největší položku v dovozu představují melouny, rajčata, salátové okurky a paprika. Výrazně vzrostl v tomto období dovoz cibule, která je nejvíce dovážena za nízké ceny zejména z Nizozemska a Polska. Nadále se zvyšuje dovoz hlávkového zelí, pekingského zelí, celeru, póru a mrkve. Naproti tomu byl zaznamenán pokles dovozu salátových okurek a melounů. Dovoz čerstvé zeleniny ze zemí EU představuje téměř 55% podíl a ze zemí CEFTA 40,5 %. Největší množství této komodity pochází v tomto roce ze Španělska (57,2 tis. t), Slovenska (43,2 tis. t), Maďarska (33,9 tis. t) a z Nizozemska (27,1 tis. t). Podrobnější přehled o zahraničním obchodu ČR s významnými evropskými zeměmi je uveden v příloze č. 5 této zprávy.

Struktura dovozů čerstvé zeleniny do ČR v roce 2000 CELKEM 259 070 t Cibulová zelenina 11% Ostatní zelenina 0%

Košťálová zelenina 10% Listová zelenina 4%

Kořenová zelenina 8% Plodová zelenina 67%

32

Dovoz čerstvé zeleniny do ČR v letech 1997 - 2000 Druh

1997

ZELENINA 255 774 1) CELKEM Z toho: 2 328 celer hlízový 196 celer ne hlízový 21 294 cibule 31 cibule-šalotka 52 čekanka 3 883 česnek 34 fazole 43 fenykl hlíznatý 306 hrách 15 chřest 350 kapusta růžičk. 7 063 kedlubny 879 křen 20 kukuřice cukrová *11 312 květák brokolice 188 lilek 34 893 melouny 15 383 mrkev 6 057 okurky naklád. 48 586 okurky salátové paprika 27 989 zeleninová 3 582 pór 52 040 rajčata 4 268 ředkvička, řepa sal. 1 558 salát hlávkový 140 salát ne hlávkový 25 špenát 131 tykve, tykvičky 11 678 zelí bílé, červené zelí pekingské

1998 1999 v tunách

2000**

1997

1998 1999 v tis. Kč

2000**

277 182

285 764

259 070

3 133 854

3 554 884

3 501 501

3 137 080

2 983 111 28 427 92 53 4 645 57 44 185 14 362 7 968 772 45 *14 705 225 41 739 15 864 6 953 44 580

1 129 367 12 242 20 48 5 346 35 46 135 28 224 4 737 1 053 81 10 470 1 067 295 60 996 14 240 5 291 51 299

2 531 234 19 785 23 86 4 651 20 34 114 29 201 2 639 441 15 10 288 1 498 220 49 571 14 484 3 934 41 265

15 646 3 037 128 630 623 1 842 112 781 1 104 1 307 3 200 1 402 5 459 88 082 21 948 625 *125 387 6 520 223 998 77 400 66 607 627 206

23 699 2 280 276 195 1 756 2 086 114 901 1 799 1 572 3 139 1 716 5 793 107 529 18 160 942 *173 191 7 311 232 604 113 892 64 349 627 201

7 002 4 086 59 162 717 2 593 110 500 1 658 1 702 3 003 2 962 3 897 66 820 17 923 1 389 118 618 26 033 8 191 257 919 133 735 41 602 666 950

19 985 3 264 71 131 742 3 709 91 817 1 013 1 118 2 901 2 838 36 844 14 196 357 96 517 36 147 6 390 263 422 56 726 47 636 575 392

35 555

36 083

27 146

635 447

718 343

771 605

605 837

3 684 49 215 4 039 2 228 141 53 131 11 613 -

3 914 54 869 4 098 2 830 179 65 185 8 616 3 838

3 932 46 153 2 563 1 886 525 48 145 9 741 5 758

62 286 736 979 57 651 43 761 4 122 862 3 548 43 789 -

62 264 800 566 61 574 52 661 4 091 1 468 4 184 49 820 -

69 737 852 469 55 498 67 079 6 234 1 981 5 183 46 242 52 987

50 618 805 017 46 562 49 999 11 112 1 459 3 507 27 967 65 738

Pramen: Celní statistika Poznámka: ** údaj do 31. 10. 2000; 1) dovoz čerstvé zeleniny celkem kromě nejméně významných druhů zeleniny, Poznámka: * dovoz nerozlišován (součet dovozů květáku a brokolice).

33

VÝVOZ V období od ledna do října roku 2000 bylo z ČR vyvezeno téměř 6 tis. t čerstvé zeleniny, což je meziroční nárůst o 27 % v porovnání se stejným obdobím minulého roku. Nejvíce čerstvé zeleniny bylo v tomto období vyvezeno do zemí CEFTA (58 %), do zemí EU směřovalo 41 % z celkového objemu vývozu. Vývoz čerstvé zeleniny z České republiky v letech 1997 - 2000 Druh

1997

1998 1999 v tunách

2000**

1997

ZELENINA 1) CELKEM

4 011

3 686

6 758

5 971

47 770

48 883

70 827

78 533

11 861 11 34 10 409 165 22

3 349 61 40 0 733 327 17

46 480 35 85 0 2 124 331 1

71 383 47 140 0 1 556 450 19

117 5 757 105 1 538 343 3 127 6 812 318

36 4 120 224 1 501 2 5 366 5 890 78

381 4 443 176 3 523 0 11 044 4 228 26

547 2 909 156 6 179 0 8 550 11 237 295

99

31

22

87

825

236

163

555

*79 105 769 55 213 91 15 679 35 337 -

*43 17 844 53 73 150 6 882 22 27 -

16 2 34 1 023 0 127 131 11 1 497 316 290 9

30 10 55 561 18 63 54 37 769 670 209 46

*1 161 1 669 2 217 745 4 330 3 047 260 13 224 456 1 448 -

*631 773 1 931 415 1 735 5 372 180 19 759 313 80 -

276 64 409 2 802 0 4 021 4 586 221 29 145 3 149 861 133

590 281 753 1 870 78 1 307 2 085 680 21 982 8 938 987 519

Z toho: celer hlízový cibule čekanka česnek fazole hrách chřest kapusta růžičková Kedlubny (vč. kapusty hlávkové) květák brokolice melouny mrkev okurky nakladačky Okurky salátové paprika zeleninová pór rajčata ředkvička, řepa sal. zelí bílé, červené zelí pekingské

1998 1999 v tis. Kč

Pramen: Celní statistika Poznámka: 1) vývoz čerstvé zeleniny celkem kromě nejméně významných druhů zeleniny, Poznámka: * - vývoz nerozlišován (součet dovozů květáku a brokolice), ** údaje do 31. 10. 2000

34

2000**

Struktura vývozu čerstvé zeleniny z ČR v roce 2000 CELKEM 5 971 t Cibulová zelenina 9%

Ostatní zelenina 8%

Košťálová zelenina 7%

Lusková zelenina 30%

Listová zelenina 3%

Kořenová zelenina 27%

Plodová zelenina 16%

Celková bilance zahraničního obchodu ČR s čerstvou zeleninou je dlouhodobě vysoce pasivní, a to jak z objemového, tak i z finančního hlediska. Celkový deficit v roce 1999 dosáhl 279,0 tis. t ve finanční hodnotě 3,4 mld. Kč, V období od ledna do října 2000 činí deficit 253 tis. t v hodnotě 3,06 mld. Kč, což je meziroční nárůst o 1,9 % v porovnání se stejným obdobím roku 1999. Bilance zahraničního obchodu České republiky Jednotky tuny tis. Kč

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000*

- 203 130 - 2 162 136

- 227 350 - 2 423 467

-239 908 -2 793 328

-251 763 -3 086 084

-273 496 -3 503 001

-279 006 -3 430 674

-253 099 -3 058 547

Pramen: Celní statistika Poznámka: * = od 1. 1. do 31. 10. 2000

Zahraniční obchod ČR se zeměmi CEFTA V období od ledna do října roku 2000 dovoz čerstvé zeleniny ze zemí CEFTA včetně Slovenska poklesl v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 10,7 tis. t na objem 105,1 tis. t. Hodnota dovezené čerstvé zeleniny naopak vzrostla o 91,6 mil. Kč na 1,01 mld. Kč. Mezi největší dovozce patří Slovensko a Maďarsko, jejichž podíl na celkovém dovozu čerstvé zeleniny ze zemí CEFTA činí 73 %. Vývoz z ČR do zemí CEFTA včetně Slovenska za stejné období sice vzrostl o 1,2 tis. t na objem 3,5 tis. t, ale pohybuje se stále na velmi nízké úrovni. Hodnota vyvezeného zboží dosáhla 52,55 mil. Kč, což je nárůst o 12,7 mil. Kč oproti stejnému období roku 1999. Vývoz směřoval z 85 % na Slovensko a do Polska. Podrobnější přehled o zahraničním obchodu ČR se zeměmi CEFTA je uveden v tabulce v příloze č. 5 této zprávy.

35

PŘEHLEDY O UŽITÍ ZELENINY

Bilance produkce a užití cibule v ČR v tis. t Ukazatel Domácí produkce celkem z toho: tržní produkce samozásobení Dovoz Celková nabídka Dodávky na trh a zprac. průmyslu Samozásobení Ztráty celkem včetně nerealizovaného objemu z tržní produkce Vývoz Celkové užití

1995/96 94,4 58,8 35,6 18,9 113,3 60,5 35,6

1996/97 100,4 63,0 37,4 19,0 119,4 64,0 37,4

1997/98 83,1 62,3 20,8 24,1 107,2 74,2 16,6

1998/99 88,2 60,9 27,3 21,0 109,2 74,3 21,8

1999/00 99,1 76,1 23,0 13,2 122,1 72,8 18,4

2000/01 78,8 57,0 21,8 22,0 100,8 64,8 17,4

16,7

17,3

15,9

13,1

30,5

18,1

0,5 113,3

0,7 119,4

0,5 107,2

0,5 109,2

0,4 122,1

0,5 100,8

1996/97 90,6 47,6 43,0 12,0 102,6 35,1 43,0

1997/98 73,9 50,3 23,6 17,4 91,3 62,3 18,9

1998/99 76,4 55,5 20,9 15,3 91,7 63,8 16,7

1999/00 78,7 49,3 29,4 15,2 93,9 54,1 23,5

2000/01 61,6 36,9 24,7 16,5 77,2 42,8 19,8

Pramen: ČSÚ, Celní statistika, ZUČM Poznámka: r. 2000/01 jedná se o odhady

Bilance produkce a užití mrkve v ČR v tis. t Ukazatel Domácí produkce celkem z toho: tržní produkce samozásobení Dovoz Celková nabídka Dodávky na trh a zprac. průmyslu Samozásobení Ztráty celkem včetně nerealizovaného objemu z tržní produkce Vývoz Celkové užití

1995/96 72,9 38,3 34,6 11,7 84,6 33,4 34,6 16,2

24,3

9,4

10,3

15,8

14,2

0,4 84,6

0,2 102,6

0,7 91,3

0,9 91,7

0,5 93,9

0,4 77,2

Pramen: ČSÚ, Celní statistika, ZUČM Poznámka: r. 2000/01 jedná se o odhady

Bilance produkce a užití zelí v ČR v tis. t Ukazatel Domácí produkce celkem z toho: tržní produkce samozásobení Dovoz Celková nabídka Dodávky na trh a zprac. průmyslu Samozásobení Ztráty celkem včetně nerealizovaného objemu z tržní produkce Vývoz Celkové užití Pramen: ČSÚ, Celní statistika, ZUČM Poznámka: r. 2000/01 jedná se o odhady

36

1995/96

1996/97

1997/98

1998/99

1999/00

2000/01

116,4 78,0 38,4 13,1 129,5 63,1 38,4

153,2 102,6 50,6 14,0 167,2 83,4 50,6

133,1 105,9 27,2 13,4 146,5 109,6 24,5

136,6 112,5 24,1 8,6 145,2 110,0 21,7

132,7 104,8 27,9 9,9 142,6 98,5 22,3

129,0 101,0 28,0 9,0 138,0 94,5 23,8

27,5

32,7

12,2

13,5

21,4

19,3

0,5 129,5

0,5 167,2

0,2 146,5

0 145,2

0,4 142,6

0,4 138,0

PŘÍLOHY Příloha č. 1 – Porovnání tržeb zemědělců (CZV) za vybrané druhy zeleniny v ČR a Nizozemsku Druh zeleniny Celer bulvový

Cibule z jarního výsevu

Hrášek konzervárenský

Kapusta podzimní

Květák podzimní

Mrkev průmyslová

Okurky-nakládačky

Pekingské zelí

Zelí bíle, skladovatelné

NL ČR ČR % NL ČR ČR % NL ČR ČR % NL ČR ČR % NL ČR ČR % NL ČR ČR % NL ČR ČR % NL ČR ČR % NL ČR ČR %

TP t/ha

CZV Kč/kg

45,00 30,00 66,70 46,40 25,00 53,87 5,70 4,90 85,96 68,50 52,00 75,91 20,00 18,00 90,00 65,00 52,00 80,00 35,00 26,00 74,29 49,00 29,00 59,18 78,50 46,00 58,60

10,30 7,60 73,85 3,16 4,75 150,32 8,85 7,00 79,11 6,34 4,90 77,34 10,41 10,20 97,99 2,37 2,60 109,70 11,60 8,40 75,95 10,02 7,60 75,87 5,53 4,50 81,37

Cena TP Kč/ha 411 669,00 228 000,00 55,38 146 624,00 118 750,00 80,99 50 433,00 34 300,00 68,01 434 010,00 254 800,00 58,71 208 181,00 183 600,00 88,19 154 050,00 130 000,00 87,76 387 100,00 218 400,00 56,42 490 842,80 220 400,00 44,90 434 105,00 207 000,00 47,68

Pramen: PAV LELYSTAD Poznámka: TP – tržní produkce, CZV – ceny zemědělských výrobců

37

Příloha č. 2 - Průměrné ceny zemědělských výrobců a průměrné spotřebitelské ceny Průměrné ceny zemědělských výrobců podle jednotlivých měsíců v Kč/t Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr za rok

1994 4 781 4 594 4 683 4 520 10 763 8 773 8 777 8 905 8 758 8 755 8 320 8 117 7 898

1995 9 485 9 265 9 962 10 579 11 032 . 7 283 5 745 5 765 5 789 5 327 5251 6 990

Cibule 1996 5 066 4 711 4 515 3 981 3 730 . 6 132 5 771 4 933 4 447 4 324 4 026 4 826

1997 3 853 3 776 3 536 4 087 4 585 . . 8636 7 796 7 709 7 797 8 237 6 842

1998 9 067 10 796 13 221 12 095 . 16 713 . 7 555 7 552 7 321 6 687 6 111 8 528

1999 5 911 5 708 5 703 5 360 4 924 . 6 373 5 612 5 399 4 743 4 433 4 267 5 312

2000 4 384 4 177 4 163 3 851 3 550 . 6 560 6 362 6 195 5 580

1999 12,04 12,38 12,40 11,93 11,81 14,01 13,32 11,92 10,78 10,04 9,87 9,55 11,67

2000 9,79 9,82 9,60 9,57 9,52 11,12 12,29 13,07 12,09 10,72

5 386

Pramen: ČSÚ Poznámka: . průměrnou cenu ČSÚ neuvádí pro nedostatečný počet respondentů

Průměrné spotřebitelské ceny podle jednotlivých měsíců v Kč/kg Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr za rok Pramen: ČSÚ

38

1994 9,24 9,41 9,52 10,20 17,94 23,23 17,12 15,33 14,33 13,96 13,93 14,13 13,90

1995 14,98 15,79 16,66 18,67 21,02 20,79 15,76 12,29 11,07 10,70 11,01 10,90 14,97

Cibule 1996 11,22 11,19 11,05 10,74 10,48 10,84 11,76 11,36 10,70 9,87 9,71 9,52 10,70

1997 9,79 9,93 9,89 9,96 15,43 20,39 21,52 19,58 16,29 14,37 14,36 15,18 14,72

1998 18,32 24,22 28,80 29,87 33,30 31,91 22,82 16,72 14,35 12,92 11,84 11,61 21,39

10,76

Průměrné ceny zemědělských výrobců podle jednotlivých měsíců v Kč/t Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr za rok

1994 50 000 32 000 35 600 35 600 35 600 19 000 25 000 32 065 34 250 39 333 30 000 31 000 33 073

1995 . 36 125 34 333 32 180 32 775 . 28 500 25 600 28 514 30 571 26 000 29 429 32 409

Česnek 1996 . 31 500 . 27 000 . . 22 833 33 800 35 222 33 600 . . 29 332

1997

1998

. . . . . . 34 000 35 800 43 800 44 333 . . 39 030

. . . . . . . . . . . . .

1999 33 285 33 320 33 290 33 540 . . . . 32 833 . . . .

2000 . . . . . . . . .

Pramen: ČSÚ Poznámka: . průměrnou cenu ČSÚ neuvádí pro nedostatečný počet respondentů

Průměrné spotřebitelské ceny podle jednotlivých měsíců v Kč/kg Měsíc

1994

1995

Česnek 1996

1997

1998

1999

2000

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr za rok

53,97 54,88 64,86 . . 55,06 50,53 49,64 51,25 50,06 49,60 49,13 51,57

50,36 52,43 52,75 53,24 58,88 68,04 51,54 44,86 44,81 45,52 46,52 47,38 51,36

50,70 52,77 53,72 63,02 71,79 79,12 52,30 49,42 53,70 57,75 60,89 62,53 58,98

63,22 66,66 70,35 75,51 79,34 81,41 67,97 67,18 69,25 68,49 66,19 65,07 70,05

67,06 69,37 68,36 68,57 66,70 71,13 61,96 59,25 59,32 57,45 55,14 53,53 63,15

54,55 54,63 55,83 58,28 57,83 58,97 54,52 54,80 51,15 49,05 47,65 47,35 53,72

46,94 47,25 48,07 46,96 47,20 47,73 48,72 49,25 48,83 50,24

48,12

Pramen: ČSÚ

39

Průměrné ceny zemědělských výrobců podle jednotlivých měsíců v Kč/t Měsíc Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr za rok

1994

1995

13 500 11 000 7 097 6 441 8 942 9 445 8 542

17 422 11 231 8 492 8 755 10 281 9839 9 847 . 9 671

8 929

Květák* 1996 . 10 986 10 983 8 937 9 576 10 047 9 702 . 10 299

1997

1998

1999

2000

. 14 671 10 947 10 717 10 810 12 422 12 238 . 11 890

. 12 544 9 841 8 881 10 253 10 965 10 050 . 10 439

17 000 13 750 . 9 883 10 868 9 868 9 345 . 11 786

. 14 357 11 456 10 166 10 966 11 123

11 735

Pramen: ČSÚ Poznámka: * - 1 ks =1 kg, . průměrnou cenu ČSÚ neuvádí pro nedostatečný počet respondentů

Průměrné spotřebitelské ceny podle jednotlivých měsíců v Kč/kg Měsíc

1994

1995

Květák* 1996

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr za rok

. . . 22,33 22,82 20,44 15,05 14,26 18,65 18,40

26,71 26,54 28,17 28,55 30,59 24,04 17,07 16,56 21,25 19,17 21,35 27,21 23,93

30,21 30,69 35,17 32,61 31,46 24,83 21,01 19,18 17,44 20,06 21,39 26,94 25,92

17,18 17,43

Pramen: ČSÚ Poznámka: * - 1 ks = 1 kg

40

1997

1998

1999

2000

36,41 33,03 29,79 29,66 31,47 29,32 21,44 20,38 21,00 25,34 29,95 32,02 28,32

37,18 34,98 33,22 32,36 34,02 25,02 18,66 18,16 20,73 22,49 19,59 33,51 27,49

41,01 36,34 35,56 33,43 33,18 24,56 20,06 19,04 23,68 18,40 29,31 40,10 29,56

37,00 36,98 33,19 34,73 36,29 27,79 18,54 20,48 18,64 21,94

28,56

Průměrné ceny zemědělských výrobců podle jednotlivých měsíců v Kč/t Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr za rok

1994

1995

Mrkev 1996

1997

1998

1999

2000

3 906 4 165 4 434 4 136 18 000 8 800 6 640 5 612 4 899 4 150 3 896 4 052 4 476

4 805 5 371 6 239 6 396 . . 5 992 5 584 5 405 4 783 4 602 4 995 5 389

5 662 5 839 5 502 5630 . . 9 053 7 351 5 309 4 736 4 726 4 765 5 427

5 345 5 156 5 322 4 891 . . 7 029 6 725 5 639 5 350 5 197 5 270 5 367

5 707 5 656 5 979 5 967 . . 6 984 6 483 5 386 5 079 4 967 4 868 5 554

5 547 6 222 8 181 8 745 . . 7 950 5 883 4 679 4 415 4 172 4 255 6 005

4 407 4 250 3 997 4 629 4 146 . 6 975 6 140 5 590 5 103

4 538

Pramen: ČSÚ Poznámka: . průměrnou cenu ČSÚ neuvádí pro nedostatečný počet respondentů

Průměrné spotřebitelské ceny podle jednotlivých měsíců v Kč/kg Měsíc

1994

1995

Mrkev 1996

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr za rok

10,02 11,21 11,76 12,64 13,73 17,34 14,13 11,84 11,37 10,99 10,95 11,61 13,01

12,99 14,27 14,99 15,67 16,08 16,86 15,35 12,83 11,60 11,18 11,49 12,37 13,81

13,59 14,22 14,55 15,73 18,05 20,42 26,09 15,43 12,70 11,70 11,04 10,99 15,38

1997

1998

1999

2000

13,24 14,98 14,68 14,44 15,47 19,65 17,82 14,64 13,13 12,52 12,43 13,08 14,67

15,96 17,35 17,78 17,99 19,68 22,08 20,42 16,00 13,75 12,84 12,61 13,24 16,64

17,10 19,73 21,23 24,44 28,98 27,10 17,31 12,63 11,04 10,56 10,08 10,59 17,57

12,30 13,11 12,78 12,59 12,94 14,04 14,88 13,58 12,16 11,69

13,01

Pramen: ČSÚ

41

Průměrné ceny zemědělských výrobců podle jednotlivých měsíců v Kč/t Měsíc Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr za rok

1994

1995

21 757 19 183 16 244 12 735 11 772 13 261 16 846 18 200 15 050 15 518

23 792 21 157 16 436 6 761 5 859 10 244 15 252 15 901 . 17 404

Okurky salátové 1996 1997 . 21 280 17 753 11 044 6 994 7 010 9 327 . . 17 172

. 21 708 18 841 13 082 9 275 10 634 19 873 . . 18 997

1998

1999

2000

. . 14 929 13 479 9 307 9 401 . . . 21 466

22 000 17 000 16 250 . 6 547 7 840 10 595 . . 13 372

. 23 515 18 867 12 943 9 335 11 384 .

21 503

Pramen: ČSÚ Poznámka: . průměrnou cenu ČSÚ neuvádí pro nedostatečný počet respondentů

Průměrné spotřebitelské ceny podle jednotlivých měsíců v Kč/kg Měsíc

1994

1995

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr za rok

. . 44,38 37,03 25,61 24,31 20,70 17,20 23,41 28,11 28,85

46,47 62,92 50,97 35,38 30,93 26,42 13,24 9,82 24,60 28,69 30,72 33,41 32,80

Pramen: ČSÚ

42

25,06

Okurky salátové 1996 1997 46,64 49,65 44,95 42,13 32,85 29,50 22,09 11,69 14,70 26,08 34,63 37,86 32,73

49,13 50,07 41,15 37,52 31,83 32,96 19,84 19,64 25,90 37,35 33,72 37,27 34,70

1998

1999

2000

61,56 66,67 53,56 47,50 35,22 24,97 24,11 19,16 29,39 35,84 37,64 37,71 39,44

49,80 61,93 49,38 36,50 28,83 22,70 19,41 14,30 24,17 26,30 40,50 43,21 34,71

59,42 73,41 41,29 41,29 35,66 25,40 24,23 20,76 26,29 33,96

38,17

Průměrné ceny zemědělských výrobců podle jednotlivých měsíců v Kč/t Měsíc Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr za rok

1994

1995

26 500 26 167 24 889 17 552 11 468 11 858 15 580 19 670 17 203

. 25 523 18 655 11 985 11 931 15 297 14 939 . 15 353

Rajčata konzumní 1996 1997 . 32 667 25 133 17 208 21 703 19 066 21 276 . 20 922

. 29 382 26 985 14 238 16 666 19 631 21 830 . 19 344

1998

1999

2000

. . 21 789 13 902 13 716 16 873 21 714 . 18 830

. 27 183 . 13 581 13 685 16 947 21 155 22 387 19 156

. 28 232 24 976 18 285 14 682 21 204

1998

1999

2000

20 632

Pramen: ČSÚ Poznámka: . průměrnou cenu ČSÚ neuvádí pro nedostatečný počet respondentů

Průměrné spotřebitelské ceny podle jednotlivých měsíců v Kč/kg Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr za rok

1994 . . . . 49,86 34,50 34,52 17,46 16,03 31,98 37,34 39,19 31,12

1995 40,81 41,06 43,97 43,74 37,34 34,71 32,83 22,04 22,10 32,52 31,79 34,27 34,77

Rajčata konzumní 1996 1997 50,37 45,95 48,04 46,07 62,71 43,90 39,22 28,39 28,15 39,76 33,76 39,82 42,18

45,26 36,46 37,97 39,60 37,33 40,09 41,52 30,07 30,59 40,98 36,51 39,53 37,99

51,63 42,46 47,90 49,09 40,80 38,60 34,14 21,66 25,41 38,04 48,04 41,17 39,91

58,89 39,44 38,81 37,90 40,93 35,07 33,78 27,96 29,40 44,33 40,73 42,45 39,14

38,93 46,24 44,74 60,73 40,12 34,45 34,61 29,28 28,11 38,56

39,58

Pramen: ČSÚ

43

Průměrné ceny zemědělských výrobců podle jednotlivých měsíců v Kč/t Měsíc

1994

1995

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr za rok

3298 3 872 4 262 3 710 6 700 4 580 4 008 3 994 3 116 3 032 2 990 2 705 3 480

3370 3 954 5 536 6 916 . 6 200 4 746 3 936 3 717 3 554 3 716 4 331 3 951

Zelí hlávkové bílé 1996 1997 5 535 5 983 7 088 8733 . 6 492 5 336 4 468 3 670 3 032 2 965 2 871 4 083

3 688 3 767 3 647 4 041 4 683 6 150 4 304 3 638 3 438 3 263 3 753 3 615 3 655

1998

1999

2000

4 371 5 024 6 156 6 580 6 367 5 834 4 211 3 805 3 026 3 057 2 982 2 991 3 525

3 357 3 467 3 690 3 943 6 422 6 664 4 652 3 832 3 158 2 840 2 877 3 034 3 995

3 627 3 868 4 178 4 406 5 268 5 440 4 688 3 945 3 331 2 878

1998 9,48 11,51 12,31 12,80 13,04 13,66 10,69 9,27 8,28 6,93 6,62 6,96 10,13

1999 7,53 7,87 8,28 8,94 13,78 19,28 11,70 9,31 8,15 6,79 6,69 6,98 9,61

2000 8,03 8,51 8,78 8,81 9,64 10,80 10,21 9,20 8,42 7,17

3 649

Pramen: ČSÚ Poznámka: . průměrnou cenu ČSÚ neuvádí pro nedostatečný počet respondentů

Průměrné spotřebitelské ceny podle jednotlivých měsíců v Kč/kg Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr za rok Pramen: ČSÚ

44

1994 7,05 7,99 8,50 9,47 . 20,44 8,24 7,21 6,42 5,32 5,32 5,57 7,09

1995 7,08 8,87 12,18 15,75 18,51 19,71 10,38 8,56 8,21 7,21 7,25 8,04 10,98

Zelí hlávkové bílé 1996 1997 9,81 7,82 11,08 8,48 12,18 8,68 13,67 9,23 17,92 12,79 19,70 15,10 12,66 11,50 10,12 9,37 8,51 8,52 6,55 7,35 6,30 7,41 6,68 7,87 11,27 9,51

8,96

Příloha č. 3 – Cenový vývoj u některých druhů zeleniny v roce 1999 a 2000 v době nejintenzivnějšího zásobování trhu domácí produkcí Průměrné spotřebitelské ceny podle jednotlivých měsíců v Kč/kg Druh zeleniny Květák raný Rané hl. zelí Raná hl. kapusta Letní květák Pozdní květák Podzimní konz. zelí Skladovatelné zelí Brokolice Petržel kořenová Mrkev Cibule suchá Pór Okurky nakládačky Celer Hlávkový salát Pekingské zelí Salát ledový

prům cena v Kč/kg rok 1999

prům cena v Kč/kg rok 2000

13,39 4,66 7,63 11,82 9,77 3,14 5,40 26,37 11,40 5,36 5,27 14,91 12,50 10,39 3,21 12,28 5,58

15,35 5,23 7,27 11,03 12,56 3,55 4,65 24,54 16,14 5,79 6,94 16,59 14,94 11,14 3,73 11,59 6,71

Rozdíl v % + 14,62 + 10,90 - 4,72 - 6,70 + 28,55 + 11,28 - 15,68 - 6,75 + 41,56 + 7,95 + 31,69 + 11,25 + 18,65 + 7,23 + 16,34 - 5,60 + 20,25

Týden 23. – 28. 25. – 30. 27. – 31. 31. – 36. 35. – 44. 34. – 42. 15. – 20. 24. – 43. 34. – 43. 27. – 43. 34. – 43. 26. – 43. 28. – 32. 34. – 42. 20. – 45. 21. – 45. 22. – 43. (46.)

Pramen: ZUČM

45

Příloha č. 4 – Zahraniční obchod ČR se zpracovanou zeleninou Dovoz zeleniny konzervované, vařené, zmrazené Druh zeleniny tuny CELKEM Z toho: fazole hrách chřest kukuřice cukrová luštěniny ostatní paprika rajčata špenát zelí kysané, kapary, aj. zelenina ostatní zeleninové směsi

1997 tis. Kč

tuny

(skup. 0710, 2004) 1998 tis. Kč

tuny

1999 tis. Kč

2000* tuny tis. Kč

13 558

238 521

12 871

262 987

14 755

285 190

15 590

296 665

546 670 15 415 62 1 894 300 1 746 133 4 334 3 441

9 176 9 490 1 801 13 231 1 341 37 927 5 791 29 189 560 66 051 63 964

464 594 9 894 10 1 081 47 1 519 9 4 875 3 370

9 143 9 696 1 351 24 335 285 24 779 1 073 25 118 88 93 582 73 506

348 994 153 1 712 115 708 56 1 231 2 5 623 3 951

6 393 18 565 8478 37 558 1 991 13 785 870 23 452 65 93 169 87 405

442 1 233 12 1 512 74 1 052 100 1 182 0 5 411 4 572

9 333 23 451 1 585 32 249 1 128 20 316 1 443 20 430 9 91 019 95 651

Pramen: Celní statistika Poznámka: * od 1. 1. do 31. 10. 2000

Země s největším objemem dovozu zeleniny vařené, zmrazené do ČR v roce 2000 Druh zeleniny Fazole Hrách Chřest Kukuřice cukrová Luštěniny ostatní Paprika Rajčata Špenát Zelenina ostatní Zeleninové směsi Pramen: Celní statistika

46

Tuny 304 384 9 507 66 312 50 372 4 624 2 660

Země

Podíl

Polsko Polsko Belgie Slovensko Polsko Jugoslávie Polsko Belgie Polsko Polsko

69 % 31 % 75 % 33 % 89 % 30 % 50 % 31 % 85 % 58 %

Dovoz zeleniny prozatímně konzervované SO2 nebo sířenou vodou, nevhodné v tomto stavu k požívání Druh zeleniny tuny CELKEM Z toho: cibule kukuřice cukrová kapary okurky a nakládačky papriky zelenina ostatní zeleninové směsi

1997 tis. Kč

1998 tis. Kč

tuny

tuny

skup. 0711 1999 tis. Kč

2000* tuny tis. Kč

8 497

187 007

4 277

107 852

1 545

21 703

1 516

17 512

359 33 4 343 207 7 546 3

3 653 1 452 329 2 607 4 440 174 295 231

562 46 4 230 240 3 194 0

6 732 1 220 499 2 245 4 433 92 713 0

414 37 9 255 736 93 1

7 169 1 080 1 030 1 742 7 951 2 722 9

514 0 6 252 283 452 9

4 174 0 602 2 890 4 739 4 934 172

Pramen: Celní statistika Poznámka: * od 1. 1. do 31. 10. 2000

Země s největším objemem dovozu zeleniny prozatímně konzervované do ČR v roce 2000 Druh zeleniny

Tuny

Cibule Okurky a nakládačky Papriky Zelenina ostatní Zeleninové směsi

356 199 278 231 8

Země

Podíl

Nizozemsko Polsko Maďarsko Německo Čína

69 % 79 % 98 % 51 % 89 %

Pramen: Celní statistika

Dovoz sušené zeleniny do ČR Druh zeleniny tuny CELKEM Z toho: cibule kukuřice cukrová mrkev rajčata zelenina ost. včetně směsí

skup. 0712 1997 tis. Kč

tuny

1998 tis. Kč

tuny

1999 tis. Kč

tuny

2000* tis. Kč

2 917

148 642

2 079

157 693

2 518

151 183

1 735

127 068

509 1 212 29 110

37 134 10 350 2 525 13 612

660 194 49 158

51 249 5 883 4 599 21 004

516 861 40 136

44 682 10 957 3 140 18 324

456 177 23 132

39 900 7 795 1 792 15 233

967

81 238

1 019

74 957

964

74 081

947

62 346

Pramen: Celní statistika Poznámka: * od 1. 1. do 31. 10. 2000

47

Země s největším objemem dovozu sušené zeleniny do ČR v roce 2000 Druh zeleniny

Tuny

Cibule Kukuřice cukrová Mrkev Rajčata Zelenina ost. včetně směsí

175 175 12 82 524

Země

Podíl

Indie USA Polsko Německo Čína

38 % 99 % 52 % 62 % 55 %

Pramen: Celní statistika

Dovoz zeleniny konzervované v octě nebo v kyselině octové do ČR Druh zeleniny CELKEM Z toho: cibule kukuřice cukrová okurky nakládačky paprika, ne lusky paprika sladká řepa salátová zelí červené zelenina ostatní

skup. 2001

tuny

1997 tis. Kč

tuny

1998 tis. Kč

tuny

1999 tis. Kč

tuny

2000* tis. Kč

2 714

64 808

4 635

92 419

4 619

81 532

3 181

67 448

13 112 494 139 318 192 22 1 355

309 2 956 8 322 1 844 5 224 2 372 274 40 552

57 71 962 308 1 511 147 17 1 562

868 1 018 15 932 4 987 26 520 2 987 307 39 798

25 56 1 700 168 890 229 61 1 490

771 1 095 22 945 3 197 14 730 3 799 918 34 023

1 78 531 149 1 283 127 31 980

73 1 963 8 408 2 664 23 497 2 346 476 28 022

Pramen: Celní statistika Poznámka: * od 1. 1. do 31. 10. 2000

Země s největším objemem dovozu zeleniny konzervované v octě nebo v kyselině octové do ČR

v roce 2000

Druh zeleniny Cibule Kukuřice cukrová Okurky nakládačky Paprika, ne lusky Paprika sladká Řepa salátová Zelí červené Zelenina ostatní Pramen: Celní statistika

48

Tuny 0,6 37 389 97 453 69 23 447

Země

Podíl

Itálie Slovensko Slovensko Slovensko Slovensko Francie Rakousko Slovensko

60 % 47 % 74 % 65 % 35 % 54 % 74 % 46 %

Dovoz ostatních výrobků ze zeleniny Druh výrobku tuny Rajčata konzervovaná ne v octě (skup. 2002) Šťáva z rajských jablek (skup. 2009 50) Kečupy a jiné omáčky z rajčat (skup. 2103 20)

1997 tis. Kč

tuny

1998 tis. Kč

tuny

1999 tis. Kč

tuny

2000* tis. Kč

4 196

85 037

5 315

142 341

7 733

197 824

9 971

229 018

1 136

13 297

2 205

27 485

1 302

16 302

749

10 254

2 710

73 168

1 814

43 938

3 007

67 910

2 716

64 765

Pramen: Celní statistika Poznámka: * od 1. 1. do 31. 10. 2000

Země s největším objemem dovozu ostatních výrobků ze zeleniny do ČR v roce 2000 Druh výrobku

Tuny

Rajčata konzervovaná ne v octě Šťáva z rajských jablek Kečupy a jiné omáčky z rajčat

3 889 451 1 225

Země

Podíl

Čína Maďarsko Polsko

39 % 60 % 45 %

Pramen: Celní statistika

Dovoz zeleniny konzervované jinak než v octě nebo v kyselině octové, nezmrazené do ČR skup. 2005 Druh zeleniny tuny CELKEM Z toho: zelenina homogenizovaná zelí kysané hrách fazole vyloupané fazole ostatní chřest kukuřice cukrová kapary artyčoky mrkev zeleninové směsi ostatní zelenina

1997 tis. Kč

tuny

1998 tis. Kč

tuny

1999 tis. Kč

2000* tuny tis. Kč

9 582

139 525

10 048

167 048

11 254

194 998

8 921

162 639

257 3 939 1 034 1 076 408 119 1 214 4 31 73 393 1 022

2 491 14 561 16 172 19 205 7 312 4 995 25 247 555 2 094 2 072 9 555 34 683

176 4 253 757 1 437 655 210 1 266 3 30 57 298 870

2 134 17 215 14 015 25 294 11 441 10 282 28 994 424 2 619 1 638 9 883 42 397

93 3 753 1 322 1 992 612 139 1 804 4 33 79 378 977

1 841 18 196 22 232 33 497 10 599 6 603 48 873 608 2 898 1 734 10 106 39 227

27 2 152 930 2 285 525 142 1 395 3 55 79 333 964

1 288 12 867 14 080 38 119 9 622 6 539 37 810 519 3 697 1 524 9 293 25 748

Pramen: Celní statistika Poznámka: * od 1. 1. do 31. 10. 2000

49

Země s největším objemem dovozu zeleniny konzervované jinak než v octě nebo v kyselině octové, nezmrazené do ČR v roce 2000 Druh zeleniny Zelenina homogenizovaná Zelí kyselé Hrách Fazole vyloupané Fazole ostatní Chřest Kukuřice cukrová Kapary Artyčoky Mrkev Zeleninové směsi Ostatní zelenina Pramen: Celní statistika

50

Tuny 12 2 071 455 1 423 289 106 1 114 2 36 64 184 265

Země

Podíl

Polsko Polsko Maďarsko Itálie Francie Čína Maďarsko Španělsko Itálie Francie Francie Maďarsko

44 % 96 % 49 % 62 % 55 % 75 % 80 % 67 % 65 % 81 % 55 % 27 %

VÝVOZ Vývoz zeleniny konzervované, vařené, zmrazené Druh zeleniny tuny CELKEM Z toho: fazole hrách kukuřice cukrová paprika špenát zelí kysané zelenina ostatní zeleninové směsi

1997 tis. Kč

tuny

skup. 0710, 2004

1998 tis. Kč

tuny

1999 tis. Kč

tuny

2000* tis. Kč

2 277

52 510

3 358

86 774

2 623

66 345

2 553

61 686

30 40 193 390 369 0,2 340 776

981 706 3 571 11 801 6 460 6 4 724 21 262

33 707 378 321 396 2 422 1 098

980 12 544 9 051 10 089 9 043 34 9 115 35 886

19 380 325 102 424 3 381 990

538 8 032 7 325 2 266 9 336 48 8 239 30 561

41 510 263 324 335 5 257 818

960 11 289 5 706 8 421 5 994 54 5 814 23 443

Pramen: Celní statistika Poznámka: * od 1. 1. do 31. 10. 2000

Hlavní směry vývozu zeleniny vařené, zmrazené z ČR v roce 2000 Druh zeleniny

Tuny

Země

Podíl

Hrách Kukuřice cukrová Paprika Špenát Zelí kysané Zelenina ostatní Zeleninové směsi

328 138 303 334 3 239 810

Polsko Slovensko Polsko slovensko Kanada Slovensko Slovensko

64 % 52 % 94 % 99 % 60 % 93 % 99 %

Pramen: Celní statistika

Vývoz zeleniny prozatímně konzervované SO2 nebo sířenou vodou, nevhodné v tomto stavu k požívání skup. 0711 Druh zeleniny tuny CELKEM Kukuřice cukrová Okurky a nakládačky Zelenina ostatní Zeleninové směsi

43 0 0 42 1

1997 tis. Kč 1 871 0 0 1 440 417

tuny

1998 tis. Kč

tuny

1999 tis. Kč

557 3 0 549 3

24 615 132 0 23 610 756

22 0 3 19 0

360 0 34 321 0

2000* tuny tis. Kč 19 0 1 3 15

478 0 20 89 359

Pramen: Celní statistika Poznámka: * od 1. 1. do 31. 10. 2000

51

Hlavní směry vývozu zeleniny prozatímně konzervované z ČR v roce 2000 Druh zeleniny

Tuny

Okurky a nakládačky Zelenina ostatní Zeleninové směsi

1 3 15

Země

Podíl

Mongolsko Slovensko Slovensko

100 % 100 % 100 %

Pramen: Celní statistika

Vývoz sušené zeleniny z ČR

skup. 0712

Druh zeleniny

1997 tuny tis. Kč

1998 tuny tis. Kč

1999 tuny tis. Kč

2000* tuny tis. Kč

CELKEM Cibule Mrkev Rajčata Zelenina ost. včetně směsí

383 20 37 0,1

29 914 1 821 2 611 14

281 3 67 0

23 898 397 4 686 0

339 2 59 1

26 290 204 4 277 140

377 7 53 0

26 624 647 3 827 0

323

25 389

211

18 808

277

21 699

317

22 136

Pramen: Celní statistika Poznámka: * od 1. 1. do 31. 10. 2000

Hlavní směry vývozu sušené zeleniny z ČR v roce 2000 Druh zeleniny

Tuny

Cibule Mrkev Zelenina ost. včetně směsí

5 53 134

Země

Podíl

Německo Slovensko Německo

71 % 100 % 42 %

Pramen: Celní statistika

Vývoz zeleniny konzervované v octě nebo v kyselině octové z ČR Druh zeleniny tuny CELKEM Z toho: cibule kukuřice cukrová okurky nakládačky paprika, ne lusky paprika sladká řepa salátová zelí červené zelenina ost.

1997 tis. Kč

tuny

1998 tis. Kč

tuny

1999 tis. Kč

tuny

100 491

4 728

107 110

4 369

81 299

4 353

74 607

572 1 001 41 242 5 942 4 097 573 8 226 38 839

29 68 1 591 460 324 101 117 2 038

805 2 573 36 537 10 158 8 348 1 639 2 111 44 937

24 42 1 075 201 390 147 134 2 356

530 1 627 20 923 4 493 8 171 1 885 1 701 41 970

43 32 2 095 61 210 122 63 1 726

1 104 1 408 32 258 1 326 5 134 1 546 870 30 962

22 32 1 899 225 174 36 329 1 700

Pramen: Celní statistika Poznámka: * od 1. 1. do 31. 10. 2000

52

skup. 2001 2000* tis. Kč

Hlavní směry vývozu zeleniny konzervované v octě nebo kyselině octové z ČR v roce 2000 Druh zeleniny

Tuny

Cibule Kukuřice cukrová Okurky nakládačky Paprika, ne lusky Paprika sladká Řepa salátová Zelí červené Zelenina ost.

18 29 1 685 35 161 122 60 1 625

Země

Podíl

Slovensko Rakousko Slovensko Rakousko slovensko Slovensko Slovensko Slovensko

42 % 91 % 80 % 57 % 77 % 100 % 95 % 94 %

Pramen: Celní statistika

Vývoz ostatních výrobků ze zeleniny Druh výrobku tuny Rajčata konzervovaná ne v octě (skup. 2002) Šťáva z rajských jablek (skup. 2009 50) Kečupy a jiné omáčky z rajčat (skup. 2103 20)

1997 tis. Kč

tuny

1998 tis. Kč

tuny

1999 tis. Kč

tuny

2000* tis. Kč

2 992

79 191

1 172

45 912

964

35 649

1 214

42 254

76

1 662

236

3 843

210

3 289

267

3 882

9 412

196 025

8 417

182 503

4 856

104 840

5 728

153 750

Pramen: Celní statistika Poznámka: * od 1. 1. do 31. 10. 2000

Hlavní směry vývozu ostatních výrobků ze zeleniny z ČR v roce 2000 Druh výrobku

Tuny

Země

Podíl

Rajčata konzervovaná ne v octě Šťáva z rajských jablek Kečupy a jiné omáčky z rajčat

641 261 2 561

Polsko Slovensko Polsko

53 % 98 % 45 %

Pramen: Celní statistika

Vývoz zeleniny konzervované jinak než v octě nebo v kyselině octové, nezmrazené z ČR skup. 2005 Druh zeleniny CELKEM Z toho: zelenina homogenizovaná zelí kysané hrách fazole vyloupané fazole ostatní kukuřice cukrová zeleninové směsi ostatní zelenina

tuny

1997 tis. Kč

tuny

1998 tis. Kč

tuny

1999 tis. Kč

1 249

27 396

1 483

33 637

925

20 828

1 094

23 489

10 15 632 10 20 74 376 109

162 289 12 635 264 685 2 092 8 146 3 069

28 578 13 118 237 105 1 833 17 117 493

0 51 580 15 7 26 209 35

0 635 13 304 359 315 630 4 737 782

15 132 685 12 2 7 190 45

513 1 665 14 255 244 74 257 5 134 1 222

0,8 42 593 11 4 81 726 16

2000* tuny tis. Kč

Pramen: Celní statistika Poznámka: * od 1. 1. do 31. 10. 2000

53

Hlavní směry vývozu zeleniny konzervované jinak než v octě nebo v kyselině octové, nezmrazené z ČR v roce 2000 Druh zeleniny

Tuny

Země

Podíl

Zelí kysané Hrách Fazole vyloupané Fazole ostatní Kukuřice cukrová Zeleninové směsi Ostatní zelenina Zelenina homogenizovaná

118 634 12 1 7 190 43 11

Slovensko Slovensko Slovensko Estonsko Slovensko Slovensko slovensko Rusko

89 % 93 % 100 % 61 % 100 % 100 % 96 % 73 %

Pramen: Celní statistika

54

221 105

4 503 20 487 20

211 1 498 1 573

23 647 1 151 7 099

39 399 6 843 2 864 88 153

5 004

1 649 3 467 12 615

559 5 939 1

14 190 55

3 908 345 663

3 381 427 238 4 397

521

140 1 369 1 764

Polsko tis. Kč

23 965

tuny

11,8 2,5 7,1

9,6

11,7 16,0 12,0 20,0

6,0 3,4 10,7

15,2 7,9 28,7

8,0 3,4 19,0

Kč/kg

121 54 1 603

247

374 4 226 8 938

8 23 720 9 978

446 484

665

33 891

tuny

3 221 405 22 616

4 405

6 207 70 520 76 15 729

96 71 297 84 13 779

5 920 16 142

14 062

244 826

Maďarsko tis. Kč

26,6 7,5 14,1

17,8

16,6 16,7 9,7 16,8

12,0 3,0 9,7 14,1

13,3 33,3

21,1

Kč/kg

201 451 45

1 103

20 518 8 294 11 5 574

242 4 531 280 916

69 7 410 -

128 308 95

43 226

tuny

3 574 2 981 449

22 170

249 703 94 891 174 71 252

2 712 21 627 1 557 9 811

1 330 83 6 646 -

1 498 3 022 2 452

496 845

Slovensko tis. Kč

Pramen: Celní statistika Poznámka: * od 1. 1. do 31. 10. 2000; 1) - dovoz čerstvé zeleniny celkem kromě nejméně významných druhů zeleniny,

ZELENINA 1) CELKEM Z toho: celer hlízový cibule suchá česnek hrách kapusta růžičková kedlubny křen květák a brokolice melouny mrkev okurky nakládačky okurky salátové paprika zeleninová pór rajčata ředkvička, řepa salát. salát hlávkový zelí bílé, červené zelí pekingské

Druh zeleniny

Dovoz čerstvé zeleniny do ČR ze zemí CEFTA v roce 2000*

Příloha č. 5. - Zahraniční obchod ČR s čerstvou zeleninou

17,8 6,6 10,0

20,1

12,2 11,5 16,0 12,8

11,2 4,8 5,6 10,7

19,3 11,9 16,2 -

11,7 9,8 25,7

Kč/kg

-

-

1 165 975 78

139 196

20

37

2 609

tuny

-

-

18 674 11 256 747

419 2 415

284

535

34 333

-

-

16,0 11,5 9,5

3,0 12,3

14,3

14,4

Bulharsko tis. Kč Kč/kg

10 -

-

144 282

963

-

-

1 402

tuny

277 -

-

3 078 4 043

12 311

-

-

19 719

55

27,7 -

-

21,4 14,2

12,8

-

-

-

Rumunsko tis. Kč Kč/kg

Dovoz čerstvé zeleniny do ČR z vybraných zemí v roce 2000* Druh zeleniny tuny ZELENINA 1) CELKEM Z toho: celer hlízový cibule česnek hrách kapusta růžičková kedlubny křen květák, brokolice lilek melouny mrkev okurky salátové paprika zeleninová pór rajčata ředkvička, řepa salát. salát hlávkový salát ne hlávkový špenát tykve zelí bílé, červené zelí pekingské

Nizozemsko tis. Kč Kč/kg

Německo tis. Kč

13 412

55 137

27 116

281 914

1 977 8 051 41

14 607 25 146 725

7,4 3,1 17,5

61 4 387 -

414 13 459 -

126 34 -

1 826 424 -

14,4 12,4 -

2 33 1

68 36 52 6 075

1 006 1 562 633 21 115

14,8 43,5 12,3 3,5

2 963 2 521 1 086 2 529

47 564 70 848 13 771 53 974

172

Kč/kg

tuny

Španělsko tis.Kč

Kč/kg

tuny

Fra tis

13 819

16

57 169

1 097 896

6,8 3,1 -

1 35 24

19 101 984

13,2 2,8 41,4

4 -

188 425 121

100,4 12,9 111,3

2 5 125 -

82 53 1 789 -

41,1 10,1 14,3 -

260 -

12 2 33

343 58 585

27,9 24,6 17,7

920 125 8 082 32

21 197 3 212 79 274 119

23,1 25,7 9,8 3,7

4 096 25 355 4 740

16,0 28,1 12,7 21,3

28 12 30 9

623 467 785 224

22,3 38,9 26,0 25,0

9 929 11 736 29 24 671

176 992 348 283 695 441 568

17,8 29,7 24,3 17,9

174 916 1 034 1 902

2 931

17,0

107

1 442

13,5

1

24

23,4

5

561 4 4

18 191 213 149

32,4 53,1 34,2

30 46 -

574 5 014 -

19,1 107,7 -

719 4

12 417 198

17,3 49,0

179 8 -

8 568 88

321 2 099 1 192

41,3 3,7 13,6

2 7 948 623

229 20 041 6 974

100,4 2,5 11,2

89 34 573

1 902 86 8 171

21,4 2,5 14,3

18 48

Pramen: Celní statistika Poznámka: * od 1. 1. do 31. 10. 2000;

56

tuny

1)

- dovoz čerstvé zeleniny celkem kromě nejméně významných druhů zeleniny

4

1

3 1 3

Dovoz čerstvé zeleniny do ČR z vybraných zemí v roce 2000* Druh zeleniny tuny ZELENINA 1) CELKEM Z toho: celer hlízový cibule kapusta růžičková kedlubny křen květák, brokolice lilek melouny mrkev okurky salátové paprika zeleninová pór rajčata ředkvička, řepa salátová salát hlávkový salát ne hlávkový špenát tykve zelí bílé, červené zelí pekingské

Belgie tis. Kč

4 982

54 429

102 28 24 24 6 36 2 356 152 204 1 166 296

424 459 218 332 186 690 13 162 2 573 6 313 11 525 6 339

4 463 53 4 12 26

Kč/kg

tuny

Rakousko tis. Kč

2 837

28 142

4,1 16,5 8,9 13,8 33,5 19,2 5,6 16,9 30,9 9,9 21,4

265 4 17 2 43 299 676 183

939 99 212 49 236 1 311 6 980 2 443

120

26,9

-

-

9 729 1 016 99 252 304

21,0 19,3 27,6 21,6 11,6

1 193

13 976

tuny

Itálie tis. Kč

16 075

220 127

19 465 34 1 184 2 587 43 4 702 724 2 221 336 167 2 106

343 6 734 419 17 683 39 363 1 004 28 334 6 484 35 187 8 408 2 881 31 987

1 1 1 1

-

667

13 666

2

11,7

125 66 39 23 15 -

4 483 3 874 1 110 548 222 -

3 5 2 2 1

Kč/kg

3,5 23,0 12,4 24,3 5,5 4,4 10,3 13,4

Pramen: Celní statistika Poznámka: * od 1. 1. do 31. 10. 2000; 1) - dovoz čerstvé zeleniny celkem kromě nejméně významných druhů zeleniny

Kč

1 2

1 2 1 1

Vývoz čerstvé zeleniny z ČR do zemí CEFTA v roce 2000* Druh zeleniny ZELENINA 1) CELKEM Z toho: cibule suchá česnek hrách kedlubny květák, brokolice melouny mrkev okurky nakl. okurky salátové paprika zeleninové rajčata ředkvička, řepa salát. zelí bílé, červené zelí pekingské

tuny

Polsko tis. Kč

1 101

21 895

382 9 4 30 2 8 627

2 325 79 30 109 31 400 18 641

8 -

Kč/kg

tuny

Maďarsko tis. Kč

480

5 371

6,1 8,8 7,5 3,7 16,6 52,5 29,7

160 54 14 -

801 286 242 -

87

11,4

65

-

-

-

Kč/kg

tuny

Kč

1 833

25 066

5,1 5,4 17,5 -

101 11 107 77 31 54 183 17 56 36 141

848 261 830 505 792 779 871 61 1 211 1 546 3 307

8 24 7 6 25 14 4 3 2 42 23

792

12,2

611

8 229

13

-

-

179 46

738 518

4 1

Pramen: Celní statistika Poznámka: * od 1. 1. do 31. 10. 2000; 1) - vývoz čerstvé zeleniny celkem kromě nejméně významných druhů zeleniny

58

Slovensko tis. Kč

Vývoz čerstvé zeleniny z ČR do vybraných evropských zemí v roce 2000* Druh zeleniny tuny ZELENINA 1) CELKEM Z toho: cibule čekanka česnek hrách chřest kedlubny mrkev zelí bílé, červené

Nizozemsko tis. Kč

494

12 293

44 450 -

1 055 11 237 -

Kč/kg

23,7 25,0 -

tuny

Německo tis. Kč

896

4 795

864 1 -

4 386 4 -

Kč/kg

5,1 5,0 -

tuny

Rakousko tis. Kč

640

2 076

64 3 25 545 -

505 290 95 1 185 -

Pramen: Celní statistika Poznámka: * od 1. 1. do 31. 10. 2000; 1) - vývoz čerstvé zeleniny celkem kromě nejméně významných druhů zeleniny

Kč/

7

102 3

2