SIMAZIN. Úvod. Závazky

Část G: Programy pro jednotlivé relevantní nebezpečné látky

SIMAZIN Úvod Simazin je nebezpečná závadná látka, náleží do skupiny pesticidů a je vysoce toxická pro vodní prostředí. Následující návrh programů dokumentuje dle dostupných informací vlastnosti, chování, výrobu, použití a především pak legislativní a technologická opatření, která v konečném důsledku vedou ke snížení znečištění vodního prostředí simazinem v České republice.

Závazky Legislativní rámec ES Hlavním legislativním nástrojem ES upravujícím vypouštění simazinu do vodního prostředí je Směrnice Rady 76/464/EHS o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami, vypouštěnými do vodního prostředí Společenství. Podle této směrnice náleží simazin do Seznamu II, který obsahuje látky, které mají zhoubný účinek na vodní prostředí a pro něž podle článku 6 této směrnice nebyly určeny mezní hodnoty (pro odpadní a povrchové vody). Podle článku 2 přijmou členské státy opatření ke snížení znečištění vod nebezpečnými látkami v třídách a skupinách látek Seznamu II (stanoví emisní standardy, povolování vypuštění) a založí programy opatření vedoucí k tomuto cíli podle článku 7. Vybrané nebezpečné látky pro vodní prostředí Seznamu II včetně simazinu byly převzaty do Seznamu prioritních látek v oblasti vodní politiky (Příloha X Rámcové směrnice 2000/60/ES) a to jako prioritní nebezpečná látka. Opatření, která jsou členské státy povinny provést podle ustanovení této směrnice mají v konečném důsledku vést k zastavení vypouštění, emisí nebo úniků simazinu do vodního prostředí. Podle čl. 11 odst. 3 písm. k), musí programy na odstranění znečišťování vod simazinem být zahrnuty do programů opatření zpracovávaných pro jednotlivé oblasti povodí.

Národní legislativní rámec Hlavním legislativním nástrojem v ČR upravujícím zastoupení simazinu ve vodním prostředí je nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, které stanovuje imisní standardy pro obsah simazinu v povrchových vodách a požaduje nezvyšování jeho obsahu v sedimentech, plaveninách a živých organismech. Simazin je v Příloze č. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, uveden jako nebezpečná závadná látka (biocidy).

1


Vlastnosti látky Název Skupina látek CAS-No.

Simazin (6-chlor-N,N'-diethyl-1,3,5-triazin-2,4-diamin) Pesticidy 122-34-9 HN N

Strukturní vzorec

HN

N N Cl

Sumární vzorec Molekulová hmotnost Bod tání Bod varu Rozdělovací koeficient log Kow Rozpustnost ve vodě

Toxicita

C7H12ClN5 201,6583 225 °C 1,940; 2,2 3,5×100 g×m-3 Testy akutní toxicity: LC50 = 92,1 mg/l (48 hod) LC50 = >100 mg/l (96 hod) LC50 = >40 mg/l (48 hod) LC50 = >40 mg/l (48 hod) LC50 = >4 mg/l (48 hod) LC50 = >100 mg/l (96 hod) LC50 = >40 mg/l (48 hod) LC50 = 5 mg/l (96 hod) LC50 = >100 mg/l (96 hod) LC50 = 5 mg/l (48 hod) LC50 = 100 mg/l (96 hod) LC50 = 3,5 mg/l (48 hod)

(daphnia pulex) 80% (gammarus fasciatus) TECHN. (misgurnus arguilicaudatus) (oryzias latipes|medaka) kapr obecný (cyprinus carpio) karas obecný (cyprinus carassius, carassius carassius) karas zlatý (carassius auratus auratus) pstruh duhový (salmo gairdneri) pstruh duhový (salmo gairdneri) TECHN. slunečnice velkoploutvá (lepomis macrochirus|) slunečnice velkoploutvá (lepomis macrochirus|) 80% živorodka duhová (poecilia reticulata)

Mobilita do životního prostředí V minulosti možný splach ze zemědělských pozemků nebo ploch ošetřených simazinem.

Nakládání a použití Zdroje znečištění Celoplošně byla tato látka používaná jako herbicid k ničení plevelů (do vypotřebování zásob). Společně s dalšími herbicidy se používal k totálnímu ničení plevelů především na nezemědělské půdě (úhory) a byl distribuován i v maloobchodní síti (ničení porostů podél plotů, na chodnících, apod.). Významné zdroje – výroba Není v ČR realizována.

2


Významné zdroje – použití Simazin se používal se k ošetření rostlin (brambor, vojtěšky, sadů, vinic, chmelnic, angreštu, malin, ostružin, jahodníku, okrasných dřevin a rostlin) společně s přípravkem Gesetop 90 WG(H). Platnost registrace přípravku skončila a je povoleno používat ho do vypotřebování zásob. Byl distribuován pod obchodním značením Simazin 50WP. V roce 2000 spotřeba poklesla v ČR na pouhých 200 kg/rok.

IPPC a BAT Pro Českou republiku irelevantní. Odpady Jsou uvedeny kategorie odpadů z Katalogu odpadů uvedeného v Příloze č. 1 vyhlášky č. 381/2001 Sb., k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech, které mohou simazin obsahovat: 16 05 08*

Vyřazené organické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

20 01 19*

Pesticidy (Složky z odděleného sběru, kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01)

07 04

Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání organických pesticidů (kromě odpadů uvedených pod čísly 02 01 08 a 02 01 09), činidel k impregnaci dřeva (kromě odpadů uvedených v podskupině 03 02) a dalších biocidů

16 07 09*

Odpady obsahující jiné nebezpečné látky (Odpady z čištění přepravních a skladovacích nádrží a sudů, kromě odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12)

Realizovaná opatření na snížení znečištění vod Legislativní opatření Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v § 1 odst. 1 stanovuje, že účelem tohoto zákona je chránit povrchové vody a stanovit podmínky pro zachování i zlepšení jakosti povrchových vod. Účelem vodního zákona je i regulace vypouštění nebezpečných látek do vodního prostředí. V § 5 odst. 2 deklaruje vodní zákon povinnost těch, kteří nakládají s povrchovými vodami k výrobním účelům, provádět ve výrobě účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání vodních zdrojů a zohledňující nejlepší dostupné technologie, které by měly snížit nebezpečí odtoku nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek do vod povrchových. Programy opatření, zakotvené v § 26 vodního zákona, jsou dalším nástrojem snižování emisí. Vycházejí ze schváleného Plánu hlavních povodí České republiky a obsahují časový plán realizace a způsob jejich financování. Podle odst. 3 vodoprávní úřad ukládá správcům povodí, správcům vodních toků, vlastníkům vodních děl nebo jiným osobám povinnost provést opatření, která stanoví ve veřejném zájmu schválené programy opatření podle předchozích odstavců § 26. Obdobně jako v případě plánů oblastí povodí, jejich obsah, způsob zpracování, projednání a zveřejnění stanoví ministerstvo vyhláškou č. 140/2003 Sb., o plánování v oblasti vod. Problematice závadných látek, k nimž simazin náleží, je věnován § 39 vodního zákona. Podle odst. 1 jsou závadnými látkami takové látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami, a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. V odst. 3 § 39 vodního zákona a v Příloze č. 1 k vodnímu zákonu je simazin definován jako nebezpečná závadná látka. 3


Proces integrované prevence znečišťování podle směrnice ES o IPPC Směrnice Rady 96/61/ES, o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), je provedena zákonem č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), který svým způsobem zahrnuje rovněž Rozhodnutí Komise 2000/479/ES o vytvoření Evropského registru emisí znečišťujících látek (EPER). Zákon o integrované prevenci doplňuje § 126 vodního zákona o odst. 5, který převádí pravomoc povolovat vypouštění odpadních vod z pravomoci vodoprávního úřadu a přenáší je podle § 3 zákona na místně příslušný správní úřad (kraje). Kraj v přenesené působnosti rozhoduje podle § 33 písm. a) o žádosti o vydání integrovaného povolení s výjimkou zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu. K provedení zákona č. 76/2002 Sb. jsou určeny celkem tři prováděcí předpisy. Vyhláška č. 554/2002 Sb. k provedení § 4 odst. 3 zákona stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění. Nařízení vlády č. 63/2003 Sb. k provedení § 27 odst. 3 zákona stanoví způsob a rozsah zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách. Nařízení vlády č. 368/2003 Sb. k provedení § 24 odst. 2 zákona stanoví způsob vedení integrovaného registru znečišťování (IRZ), ohlašování a evidence údajů pro tento registr. Simazin bude předmětem ohlašování do IRZ při překročení stanoveného ohlašovací prahu pro emise do vody a půdy až poté, co se pro Českou republiku stane závazným Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (položka č. 79). Ochranná pásma vodních zdrojů Podle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 137/1999 Sb., kterou se mj. stanoví ochranná pásma vodních zdrojů, vodohospodářský orgán v řízení o stanovení či změně ochranných pásem posoudí činnosti, při kterých dochází k výrobě, skladování či manipulaci s látkami ohrožujícími jakost nebo zdravotní nezávadnost vod a látkami vykazujícími toxické, karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti, mj. s biocidy a jejich deriváty, k nimž simazin náleží. Nakládání s chemickými látkami Základním právním předpisem je zákon č. 157/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o chemických látkách a chemických přípravcích, včetně navazujících prováděcích vyhlášek. Zákon stanoví podmínky, za kterých může být chemická látka nebo přípravek uvedena na trh, jako je registrace, hodnocení rizika, balení a označování, vlastní uvádění na trh, evidence). Pro vybrané chemické látky a přípravky jsou prováděcími právními předpisy stanoveny další specifické podmínky. Zákon č. 157/1998 Sb., je plně nahrazen zákonem č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů s platností od 1. května 2004 včetně prováděcích předpisů. Státní rostlinolékařská péče Podmínky pro nakládání s vybranými chemickými látkami a prostředky v oblasti rostlinolékařské péče upravuje zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči, jehož úplné znění ve znění pozdějších předpisů vyšlo ve sbírce zákonů pod č. 36/2002 Sb. Tento zákon včetně navazujících prováděcích předpisů stanoví oprávnění a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti rostlinolékařské péče, upravuje podmínky zacházení s přípravky na ochranu rostlin, pomocnými prostředky na ochranu rostlin a mechanizačními prostředky na ochranu rostlin, stanoví orgány státní správy na úseku rostlinolékařské péče a další náležitosti. Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh, stanoví práva a povinnosti fyzických osob oprávněných k podnikání a právnických osob při uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh v České republice, podmínky vydávání povolení

4


k uvedení biocidních přípravků na trh, způsob hodnocení jejich účinnosti a ochrany před jejich působením na lidské zdraví, zvířata a na životní prostředí. Biocidní přípravky nesmí obsahovat jiné účinné látky než účinné látky uvedené v seznamu účinných látek a v seznamu účinných látek s nízkým rizikem. Podle § 7 zákona ministerstvo povolí biocidní přípravek pouze v případě, že: •

účinné látky v něm obsažené jsou uvedeny v seznamu účinných látek s nízkým rizikem a zároveň,

•

je dostatečně účinný,

•

nemá s ohledem na jeho přeměny a distribuci v životním prostředí, škodlivé účinky sám nebo jeho rezidua na životní prostředí, zejména na kontaminaci povrchových a podzemních vod,

•

je u něj možné v případě potřeby stanovit toxikologické a ekotoxikologické vlastnosti účinné složky včetně významných nečistot a přísad.

Biocidní přípravek klasifikovaný jako vysoce toxický, toxický, karcinogen nebo mutagen 1. a 2. kategorie nelze povolit pro prodej nebo používání spotřebiteli. Zákon č. 120/2002 Sb. vyjmenovává určité podmínky, za nichž lze dočasně povolit použití biocidního přípravku, který není uveden v seznamu účinných látek nebo v seznamu účinných látek s nízkým rizikem. Vyhláška č. 91/2002 Sb., o prostředcích na ochranu rostlin, v souladu s právem ES (Směrnice Rady 91/414/EHS) a mezinárodní smlouvou , kterou je ČR vázána (Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/1995 Sb.) stanoví požadavky na přípravky na ochranu rostlin a na dokumentaci předkládanou při jejich registraci. Dále se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků, zacházení s nimi a registrace mechanizačních prostředků na ochranu rostlin. Pozornost je věnována rovněž technickým požadavkům na skladování přípravků a pomocných prostředků (§ 13 vyhlášky). Skladovací prostor musí: •

chránit okolní prostředí před vlivy skladovaných přípravků a pomocných prostředků, a to i při havárii, požáru nebo záplavě,

•

chránit před proniknutím skladovaných přípravků a pomocných prostředků do podloží a do veřejné kanalizace,

•

umožňovat očistu předmětů a ploch ve skladovacím prostoru , jestliže došlo k jejich kontaminaci přípravky nebo pomocnými prostředky,

•

být vybaven prostředky k asanaci skladovacích prostor.

Ochrana přírody a krajiny Základní obecné zásady ochrany životního prostředí, vycházející z principu trvale udržitelného rozvoje, jsou stanoveny zákonem č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Podle § 17 odst. 1) zákona je každý povinen, především opatřeními přímo u zdroje, předcházet znečišťování nebo poškozování životního prostředí a minimalizovat nepříznivé důsledky své činnosti na životní prostředí. Území nesmí být zatěžováno lidskou činností nad míru únosného zatížení (§ 11). Ve vybraných kategoriích zvláště chráněných území na základě zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, nesmí být aplikovány biocidy. Podzákonné předpisy a dobrovolné dohody Mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany vod – MKOD Dne 29. června 1994 byla v Sofii přijata Úmluva o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje. Na základě čl. 5 se smluvní strany zavazují, že vypracují, přijmou a uskuteční relevantní právní, správní a technická opatření a rovněž na svém území zajistí nezbytné podmínky a základ

5


potřebný k tomu, aby byla zajištěna účinná ochrana kvality vody a trvale udržitelné užívání vody a tudíž i prevence, omezování a snížení vlivů přesahujících hranice států. Z hlediska založení programů opatření na snížení znečištění vod nebezpečnými látkami je čl. 7 Úmluvy, který stanoví zásady omezování emisí, cíle a kritéria jakosti vody: (1) Smluvní strany, berouce v úvahu návrhy Mezinárodní komise, stanoví emisní limity uplatnitelné pro jednotlivá průmyslová odvětví nebo obory v pojmech znečišťujících zátěží a koncentrací, které jsou založeny na nejlepších dostupných bezodpadových či nízkoodpadových technologiích u zdroje znečištění. V případech, kde jsou vypouštěny nebezpečné látky, budou emisní limity založeny na nejlepších dostupných způsobech snižování emisí u zdroje a nebo pro čištění odpadních vod. (2) Smluvní strany vypracují dodatečná ustanovení pro předcházení nebo snižování vypouštění nebezpečných látek a živin do vody z plošných zdrojů, zvláště tam, kde je hlavním zdrojem zemědělství, berouce při tom v úvahu nejlepší ekologickou praxi. V příloze II Úmluvy, která vyjmenovává průmyslové činnosti a nebezpečné látky, kterým je potřeba věnovat pozornost, je simazin jmenovitě uveden. Další programy Program – Výzkum životního prostředí V rámci výdajů státního rozpočtu jsou každoročně vynakládány účelové a institucionální investiční i neinvestiční prostředky na výzkum životního prostředí. Institucionální prostředky se poskytují ve vazbě na výzkumné záměry institucí, u nichž je MŽP zadavatelem. Přístup k výzkumným programům je zabezpečován podle nařízení vlády č. 88/2001 Sb., o podmínkách účelového financování výzkumu a vývoje. Řešení výzkumného projektu neomezuje možnosti účasti v jiných programech MŽP, případně je možné financování z více zdrojů.

Technologická opatření Dobrovolné aktivity

Emisní zhodnocení Emisní standardy pro vypouštění do vodního prostředí Emisní standardy pro simazin nejsou ve vodoprávní legislativě stanoveny.

Monitoring emisí Není v ČR realizován. Vzhledem k ukončení použití simazinu není opodstatněný.

Imisní zhodnocení Imisní standardy pro vodní prostředí Imisní standardy jsou upraveny Nařízením vlády č. 61/2003 Sb. Hodnota přípustného znečištění povrchových vod je pro simazin 1 µg.l-1. Vody, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, musí splňovat pro relevantní pesticidy celkem přípustnou hodnotu 0,0005 mg.l-1. Imisní standardy vyjadřují přípustné znečištění povrchových vod 6


při průtoku Q365, popřípadě při minimálním zaručeném průtoku vody v toku, nebo hodnotu, která je dodržena, nebude-li roční počet vzorků nevyhovujících tomuto standardu větší než 5 %. Monitoring imisí Simazin je sledován monitorovacími programy podniků Povodí, s.p. a je také součástí mezinárodního monitoringu včetně monitoringu hraničních toků.

Jakost povrchových vod Voda – hodnota indexu priority ve vodě podle metodiky COMMPS je 12,96; pořadí 35. Byl analyzován na 97 profilech, z toho na 53 nad mezí stanovitelnosti. Nejvyšší hodnota C90 byla v roce 1998 na profilu 1012 Labe-Jiřice 1990 ng.l-1. Plaveniny – nesleduje se. Sedimenty – nesleduje se.

Souhrn stávajících a připravovaných opatření na snížení znečištění vod simazinem Souhrn opatření za oblast ochrany vod 1. Každé vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek dle Přílohy č. 1 zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění, do vod povrchových má být realizováno pouze na základě povolení vodoprávního úřadu, a to do 31.12.2009. 2. Vydané povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových musí být časově omezeno, a to pro vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky a nebezpečné závadné látky podle Přílohy č. 1 na dobu maximálně 4 roky. (zákon č. 254/2001 Sb., v platném znění, § 9 odst. 2). 3. Do 22.12.2015 snížit znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami (zákon č. 254/2001 Sb., v platném znění, § 23a odst. 2). 4. Plán hlavních povodí České republiky, který má být schválen nejpozději do 22.12.2006, obsahuje rovněž rámcová opatření a obecné zásady, které vedou ke snižování znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a k zastavení nebo postupnému odstranění emisí, vypouštění a úniků zvlášť nebezpečných závadných látek uvedených v Příloze č. 1 (zákon č. 254/2001 Sb., v platném znění, § 24 a čl. II odst. 4). 5. Plán oblastí povodí, který má být schválen nejpozději do 22.12.2009, mj. stanoví konkrétní cíle jakosti vodního prostředí rovněž s ohledem na zvlášť nebezpečné závadné látky a nebezpečné závadné látky uvedené v Příloze č. 1 a konkrétní opatření včetně časového plánu v případě neplnění stanovených jakostních cílů pro konkrétní oblast povodí (zákon č. 254/2001 Sb., v platném znění, § 25 a čl. II odst. 5). 6. Při stanovování podmínek k vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod (zákon č. 254/2001 Sb., v platném znění, § 38 odst. 3). 7. Přímé vypouštění odpadních vod obsahujících nebezpečné závadné látky a zvlášť nebezpečné závadné látky dle Přílohy č. 1 do vod podzemních nelze povolit (zákon č. 254/2001 Sb., v platném znění, § 38 odst. 4). 8. Každý, kdo zachází s nebezpečnými závadnými látkami a se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami dle Přílohy č. 1 ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo

7


podzemních vod nebo do veřejné kanalizace. Odpovídajícími opatřeními se rozumí zvláště ta, která jsou uvedena v zákoně č. 254/2001 Sb., v platném znění, § 39 odst. 2, odst 4 až 5. 9. Od 1.1.2008 musí vodoprávní úřad stanovovat emisní limity pro vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek a nebezpečných závadných látek do vod povrchových pouze tzv. kombinovaným, emisně-imisním, způsobem tak, aby imisní standardy pro tyto látky uvedené v Příloze č. 3 tabulce 1 nařízení vlády č. 61/2003 Sb. byly dosaženy nejpozději do 31.12.2009 (nařízení vlády č. 61/2003 Sb., § 6 odst. 11 písm. a)). 10. Provozovatel zařízení je povinen podle § 5 zákona č. 353/1999 Sb. zhodnotit rizika závažné havárie ve vztahu k možnému poškození životního prostředí a podle § 7 zákona zpracovat bezpečnostní program prevence závažné havárie.

Souhrn opatření vztahujících se k uvádění závadných látek na trh 11. Pokud výrobce vyrobí a uvede na trh nebo dovozce doveze látku samotnou nebo obsaženou v přípravku v množství vyšším než 10 tun, musí Ministerstvu životního prostředí oznámit údaje o množství, druhu nebezpečné látky v rozsahu stanoveném § 9 vyhlášky č. 391/2000 Sb.

Souhrn opatření za oblast zemědělství a rostlinolékařské péče 12. Přípravky a pomocné prostředky mohou být používány pouze tehdy, jsou-li registrovány příslušným orgánem rostlinolékařské péče nebo byla-li podána žádost o prodloužení registrace. 13. Mechanizační prostředky určené pro aplikaci rostlinolékařských přípravků a pomocných prostředků v zemědělství mohou být uváděny do oběhu a používány v rámci podnikání pouze tehdy, jsou-li zapsány v úředním registru mechanizačních prostředků a splňují další technické podmínky stanovené vyhláškou č. 91/2002 Sb. 14. Rostlinolékařské přípravky nebezpečné pro životní prostředí se nesmějí dostat do povrchových vod, a to ani v podobě postřikové kapaliny či jiným způsobem. 15. Skladovací prostory musí chránit okolní prostředí před vlivy skladovaných rostlinolékařských přípravků a pomocných prostředků, a to i při havárii, požáru nebo záplavě a chránit před jejich proniknutím do podloží a do veřejné kanalizace. 16. Biocidní přípravky nesmí obsahovat jiné účinné látky než účinné látky uvedené v seznamu účinných látek a v seznamu účinných látek s nízkým rizikem. Dále nesmějí biocidní přípravky obsahovat jiné základní látky než základní látky uvedené v seznamu základních látek. 17. Biocidní přípravek klasifikovaný jako vysoce toxický, toxický, karcinogen nebo mutagen 1. a 2. kategorie nelze povolit pro prodej nebo používání spotřebiteli. 18. Povolení k uvedení biocidního přípravku na trh se dává max. na dobu 10 let od prvního nebo obnoveného zařazení účinné látky do seznamu účinných látek nebo do seznamu účinných látek s nízkým rizikem pro daný typ biocidního přípravku. 19. Povolení uvedení biocidního přípravku na trh může být podle § 11 zákona č. 120/2002 Sb. změněno s ohledem na nové poznatky vědy a techniky nebo nové požadavky na ochranu zdraví lidí zvířat a ochranu životního prostředí. 20. Základní zabezpečení zemědělských staveb dle vyhlášky č. 191/2002 Sb. musí zamezit samovolnému proniknutí látek ohrožujících jakost vod ze staveb do okolního terénu a podloží a následně do povrchových a podzemních vod. Další doplňkové zabezpečení dle této vyhlášky je požadováno u zemědělských staveb umístěných v oblastech se zvýšenou ochranou vod a v ochranných pásmech vodních zdrojů.

8


Souhrn opatření za oblast odpadového hospodářství 21. Původci odpadu jsou povinni zabezpečit odpady před únikem a vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí. S nebezpečnými odpady může původce nakládat pouze na základě souhlasu místně příslušného správního úřadu. 22. Sklady svým provedením a organizací provozu musí zabezpečit, že nedojde k ohrožení zdraví člověka a poškození žádné ze složek životního prostředí. 23. Biocidy nesmí být ukládány na skládku. Dále nesmí být na skládku ukládány odpady, které překračují limitní hodnoty škodlivin dle vyhlášky č. 383/2001 Sb.

Souhrn opatření v dopravě 24. Silniční dopravou je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci vymezené mezinárodní smlouvou (Dohoda ADR o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí). 25. Železniční dopravou je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci vymezené mezinárodní smlouvou (RID - řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží).

Souhrn opatření za oblast stavebnictví a investic 26. Záměry uvedené v Příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, Kategorie I, podléhají vždy posouzení vlivu na životní prostředí. Záměry uvedené ve stejné příloze Kategorie II, podléhají posouzení vlivu na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 7 zákona.

Další opatření stanovená tímto Programem 27. Identifikovat rizikové vodní útvary povrchových vod do 31. prosince 2006. 28. Výzkumný monitoring pro ověření relevance dalších nebezpečných závadných látek v hydrosféře ČR dokončit do 31. prosince 2006. 29. Revizi státních monitorovacích programů (provozního monitoringu povrchových vod, plavenin a sedimentů) s ohledem na vypouštění zvlášť nebezpečných závadných látek a nebezpečných závadných látek pro zajištění cílů kvality povrchových vod dokončit do 31. prosince 2006. 30. Od roku 2007 bude zahájen rutinní monitoring povrchových vod v souladu s požadavky Směrnice 200/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. 31. Nejpozději do 22. prosince 2013 budou přezkoumány charakteristiky povodí, identifikace vlivů a vyhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových vod z hlediska nebezpečných závadných látek a zvlášť nebezpečných závadných látek dle požadavků Směrnice 200/60/ES (čl. 5, odst. 2). 32. Standardy environmentální kvality pro vodní prostředí pro prioritní látky a prioritní nebezpečné látky dle Přílohy X Směrnice 200/60/ES přijaté na úrovni Společenství budou transponovány do nařízení dle § 38 odst. 5 vodního zákona v platném znění. 33. Nebezpečné závadné látky a zvlášť nebezpečné závadné látky a prostředky je obsahující musí být zneškodňovány pouze zákonnými postupy, v případě veřejnosti jako nebezpečný odpad prostřednictvím tzv. sběrných dvorů. Tyto látky nesmí být vylévány nebo jinak vnášeny do kanalizace, a to ani v malých množstvích.

Literatura Rieder, M. a kol.: Výskyt a pohyb nebezpečných látek v hydrosféře ČR. Závěrečná zpráva projektu VaV/650/3/00. ČHMÚ Praha, únor 2003. www.syngenta.cz/pripravky/gramoxone.html

9

SIMAZIN. Úvod. Závazky

Recommend Documents