L. Kubincová, E. Mechlová: Síla hrou
Síla hrou LIBUŠE KUBINCOVÁ PROF. RNDr. ERIKA MECHLOVÁ, CSc. PĜírodovČdecká fakulta, Ostravská univerzita, 30. dubna 22, 701 03 Ostrava Abstrakt v þeštinČ: V pĜíspČvku se zabýváme problematikou síly a jejich praktických ukázek, pomocí rĤzných cviþení a her s žáky. Hry jsou neoddČlitelnou složkou dČtského života, tak proþ je trošku nevyužít v hodinách fyziky. Mohou se jich úþastnit dČti od osmi let. Pro úplnost uvádíme nČkteré variace, které jsou vhodné i pro žáky stĜedních škol. Abstrakt v angliþtinČ: The contribution deals with concept of force and its practical demonstration with the help of various exercises and games for the pupils. Games are an iseparable part of pupils´ lives, so we should use them also in the physics lessons. They are suitable for pupils from age 8. Some variations of games are included, that are suitable also for the high schoolers.
Úvod Hra je neoddČlitelnou složkou dČtského života, je to zcela pĜirozená aktivita dČtí. Vzhledem k probíhajícím zmČnám v našem þeském školství mohou žáci využít této aktivity k hlubšímu pochopení pojmu síla zcela pĜirozeným a zábavným zpĤsobem. V Národním programu rozvoje vzdČlávání v ýeské republice – Bílá kniha [1] a v Rámcovém vzdČlávacím programu pro základní vzdČlávání [2] jsou mimo jiné tato doporuþení pro práci uþitelĤm na základních školách: ¾ „dĤsledný posun od pĜedávání „hotových“ poznatkĤ k rĤzným zpĤsobĤm jejich aktivního hledání a nalézání od pĜevažující dominantní role uþitele jako zprostĜedkovatele uþiva k využití pĜirozené aktivity žákĤ“ ([1]; str. 49), což hra žákĤ poskytuje, ¾ „pĜechod od pĜevládajícího dĤrazu na vnČjší motivaci k využívání vnitĜní motivace založené na sebepoznání a pĜijímání osobní odpovČdnosti“ ([1]; str.41), což u hry urþitČ bude, protože žáci budou chtít poznat nČco navíc, osobnČ vyhodnocovat své aktivity pĜi hĜe v niž byli urþitČ aktivní, ¾ „variabilnČjší organizaci výuky umožĖující vnitĜní diferenciaci pĜirozené heterogenní skupiny žákĤ a individualizaci dle jejich potĜeb a možností“ ([2]; str. 2), což v tomto pĜíspČvku doporuþujme jak pĜi hrách žákĤ, tak i pĜi vlastní diskusi ve skupinách þtyĜ až pČtiþlenných. Dále v Rámcovém vzdČlávacím programu pro základní vzdČlávání ([2]; str. 44) jsou uvedeny oþekávané výstupy tematického celku „Pohyb tČles. Síly“ takto: „Žák urþí v konkrétní jednoduché situaci druh sil pĤsobících na tČleso, jejich velikosti, smČry a výslednici.“ ZĜejmČ zde chybí oþekávaný výstup, že žák urþí v konkrétní situaci také pĤsobištČ síly, což zĜejmČ bude výstupem až žáka stĜední školy. 143
Veletrh nápadĤ uþitelĤ fyziky 10
1. Hry V pĜíspČvku uvádíme nČkolik her, na kterých mohou žáci prakticky aplikovat v pĜirozeném prostĜedí síly pĤsobící na tČleso, pĜiþemž v tomto pĜípadČ tČlesem bude žák nebo žáci. PĜed vlastním provedením her doporuþujeme nejprve krátkou rozcviþku, zvláštČ je nutno dbát na protažení svalĤ. Je vhodné zaþínat jednoduchými cviky a postupnČ zaĜazovat jednotlivé hry. Hry nemusejí pĜímo probíhat ve vyuþovací hodinČ fyziky, ale v hodinČ tČlesné výchovy a následnou hodinu fyziky mohou žáci Ĝešit k nim konkrétní úkoly ve fyzice. VhodnČjší však je vzhledem k rĤzným typĤm pamČti žákĤ provádČt hry pĜímo ve vyuþovací hodinČ fyziky. Ve vyuþovací hodinČ fyziky mĤžeme postupovat buć formou frontální výuky a asi patnáct minut pĜed koncem hodiny fyziky doporuþujeme nakreslit jednoduché náþrtky jednotlivých situací na tabuli a klást žákĤm otázky na smČr sil, jejich pĤsobištČ, výslednou sílu. V pĜípadČ využití skupinového vyuþování uvádíme v poslední þásti pĜíspČvku konkrétní úkoly pro žáky. Hlavním cílem vyuþovací hodiny by mČlo být pochopení pojmĤ síla, pĤsobištČ síly a skládání dvou sil.
1.1 Bezpeþnost jednotlivých her Vždy je tĜeba dbát všech bezpeþnostních pravidel, které pĜedem uvedete. Doporuþujeme rovný terén bez pĜekážek. Dále se snažte mezi jednotlivými soutČžícími udržovat bezpeþnou vzdálenost asi 1 metr. PĜi hrách, které jsou nároþné na stabilitu, zajišĢujte jištČní. V pĜípadČ, že se Vám nČkterý žák ozve, že ho bolí ruce, þi jiná þást tČla, nechejte jej odpoþinout. Hrozí zde natažení svalĤ, þi jiné jejich poranČní.
1.2 Hry pro dvojice žákĤ 1.2.1 Posilování rukou žákĤ Dvojice žákĤ se postaví þelem proti sobČ. Vzdálenost mezi nimi je pĜibližnČ 150 cm. Navzájem se opĜou dlanČmi a opakovanČ pokrþují a napínají ruce ([6]; str. 166). 1.2.2 Posilování nohou žákĤ Žáci cviþí ve dvojici. Jeden žák leží na zemi a skrþmo pĜednoží, druhý si sedne na jeho chodidla. Žák, který leží na zemi, vyhodí natažením nohou druhého do vzduchu ([6]; str. 166). 1.2.3 Vychylovaná žákĤ VytvoĜíme výškovČ i váhovČ vyrovnané dvojice žákĤ. Pár žákĤ se postaví proti sobČ do stoje spojného. Vzdálenost jejich špiþek je asi 30 cm. Žáci ohnou paže v pĜedpažení tak, aby dlanČ smČĜovaly celou plochou k partnerovi. Úkolem obou žá-
144
L. Kubincová, E. Mechlová: Síla hrou kĤ je úderem dlaní vychýlit druhého ze základního postavení. NesmČjí se dotýkat jiných þástí tČla. Žák, který pĜešlápl, prohrává. PostupnČ se vystĜídají všichni žáci. Variace: Vychylování mĤžeme vyzkoušet také jen jednou rukou. ZvlášĢ ztížené podmínky nastanou, pokud jsou žáci ve dĜepu nebo stojí na jedné noze ([4]; str. 106). 1.2.4 Zvedni zadek OpČt vybereme stejné výškovČ i váhovČ vyrovnané dvojice žákĤ. Dvojice žákĤ si sednou na zem þelem k sobČ. Potom zvednou dolní konþetiny do výše hlavy. V této poloze se opĜou chodidly o sebe a snaží se sednout si blíž k sobČ. PĜed tímto cvikem je vhodné, aby žáci provedli nČkolik klikĤ ([4]; str. 107). 1.2.5 Vstávání žákĤ První dvojice žákĤ si stoupne zády k sobČ. Žáci se vzájemnČ opĜou zády k sobČ a pomalu se snaží sednout na zem a opČt vstát. StejnČ postupuje druhá dvojice žákĤ. PodaĜí-li se vstát obČma dvojicím, chytí se za ruce a vytvoĜí krátkou Ĝadu, postupnČ se pĜidávají další páry ([4]; str. 78).
1.3 Hry družstev žákĤ 1.3.1 Otvírání kruhu žáky Žáci udČlají kruh. Stojí tČsnČ vedle sebe þelem dovnitĜ. ZavČsí se vzájemnČ za lokty a každý žák obČ ruce zkĜíží na prsou, pĜiþemž se dotýkají koneþky prstĤ, ale nesmČjí se vzájemnČ pĜidržovat. Na znamení uþitele všichni ustupují dozadu a snaží se, co nejdéle udržet ruce u sebe ([6]; str. 170). 1.3.2 Na siláka Žáci se vzájemnČ vytlaþují z kruhu nakresleného na zemi. Kdo pĜekroþí þáru obČma nohama, je vyĜazen. Poslední v kruhu vítČzí ([6]; str. 170). 1.3.3 Ragbyový mlýn VytvoĜíme dvČ stejnČ poþetná družstva žákĤ. ýlenové družstva se vzájemnČ obejmou kolem ramen a pĜedkloní se. Skupiny se proti sobČ zaklesnou za ramena a pĜetlaþují se ([6]; str. 171). 1.3.4 PĜetahování žákĤ pokaždé jinak Vycházíme z klasického pĜetahování dvou družstev. StĜed lana oznaþíme šátkem nebo kapesníkem a 1,5 m od stĜedu na každou stranu nakreslíme na zemi þáry. ýlenové družstva uchopí jeden konec lana a na povel uþitele zaþnou táhnout. Ten, kdo pĜetáhne šátek na svoje území, vyhrává. Variace:
145
Veletrh nápadĤ uþitelĤ fyziky 10 ¾ Nejprve zahajuje jeden žák z každého družstva. Potom na pokyn uþitele se pĜidávají další žáci. Není urþeno pĜesné poĜadí jednotlivých žákĤ, jednotlivá družstva vysílají žáky sama. ¾ Další možností je pĜetahování žákĤ. Jeden z dvojice žákĤ je kĤĖ a druhý žákjezdec mu sedí na ramenou. Jezdci drží lano a pokoušejí se ve spolupráci s koĖmi pĜetáhnout soupeĜe. Tento zpĤsob je vhodný pro žáky starší 16 let ([4]; str. 132-133). 1.3.5 Skupina nejsilnČjších žákĤ VytvoĜíme þtyĜi družstva žákĤ. Lana svážeme do kĜíže. Každý konec lana drží jedno družstvo žákĤ. Za každým družstvem žákĤ je ve vzdálenosti 4 metrĤ cílová þára. Na pokyn uþitele zaþnou všechna družstva tahat lano ke své cílové þáĜe. VítČzí to družstvo, které se první dotkne své cílové þáry ([5]; str. 43). 1.3.6 ýtyĜi rohy ýtyĜi žáci se postaví do þtverce zády k sobČ. Ve výši prsou drží svázané lano. V urþité vzdálenosti od každého žáka je míþ. Na signál všichni žáci táhnou lano smČrem ke svému míþi. Žák, který uchopí do rukou svĤj míþ první, vítČzí ([5]; str. 44).
2. Úkoly k diskusi pro žáky Podle konkrétní situace ve vyuþovací hodinČ mohou žáci provést analýzu u jedné hry z hlediska pĤsobící síly a to podle této instrukce: 1) NaþrtnČte situaci hry, která se Vám nejvíce líbila. NaþrtnČte pouze dva hráþe. Poznámka: NČkdy je úkol velmi obtížný, uþitel mĤže náþrtek hry po diskusi ve tĜídČ nakreslit sám na tabuli. 2) V obrázku oznaþte sebe. Zakreslete sílu, kterou jste pĤsobili na spolužáka. Vyznaþte pĤsobištČ. 3) Zkontrolujte, jestli jste dobĜe vyznaþili smČr síly. 4) Do stejného obrázku zakreslete jinou barvou sílu, kterou na Vás pĤsobil Váš spolužák. OpČt vyznaþte její pĤsobištČ. Zkontrolujte smČr síly. 5) Porovnejte smČry obou pĤsobících sil 6) OdhadnČte dodateþnČ velikost jednotlivých sil na základČ výsledku Vašeho pĜetahování nebo pĜetlaþování. Zkontrolujte ve Vašem obrázku! 7) Dokázali byste zmČĜit velikost obou pĤsobících sil? NavrhnČte jak! NáslednČ mohou provádČt další hry a analyzovat je obdobným zpĤsobem. PĜípadnČ mĤže být zadána hra za domácí úkol vþetnČ její analýzy podle instrukce.
146
L. Kubincová, E. Mechlová: Síla hrou
ZávČr ProvádČní her ve vyuþovací hodinČ fyziky vyžaduje od uþitele velkou flexibilitu. Ne v každé tĜídČ z hlediska káznČ žákĤ lze hry provádČt, ale lze hru provést alespoĖ demonstraþnČ na dvojici nebo þtveĜici žákĤ a diskusi provádČt navrženým zpĤsobem. Hra, které se žáci úþastní a „prožijí“ ji s rĤzným druhem emocí, je mĤže vtáhnout do pochopení fyziky.
Literatura: [1] Národní program rozvoje vzdČlávání v ýeské republice – Bílá kniha. Praha: MŠMT ýR, 2001. [2] Rámcový vzdČlávací program pro základní vzdČlávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2004. [3] MECHLOVÁ, Erika. Skupinové vyuþování ve fyzice na základní a stĜední škole. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. [4] NEUMAN, Jan. Dobrodružné hry a cviþení v pĜírodČ. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-218-1. [5] PAVELKA, Roman. 69 nejlepších her pro dČti – venku. Brno: MC nakladatelství, 1998. [6] PERIý, Tomáš. Sportovní pĜíprava pro dČti. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0683-0.
147
