Siegerland, Nordrheinland, Z Německo
Altenberg (Siegerland), Severní Porýní, Německo. Situace středověké hornické osady se zachycenými půdorysy domů
Altenberg (Siegerland), Německo, profily a průřezy v šachtě č. 1
Altenberg (Siegerland), Německo. Zkoumané zahloubené části staveb
Ramsbeck (vrch Bastenberg) Oblast s písemnými doklady těžby rud v 10.-11. století Příkladem je důl a štola Venezianer Montánní výzkum a dokumentace (1999) podzemních prostor: Martin Straßburger
Příklad dokumentace štoly a měnících se profilů chodeb
Stopy hornického nářadí a trasologie Keramika a otázka osvětlení: využití „přeslenů“ v keramických lampách
Harz Dolní Sasko, Sasko-Anhaltsko Sídelní oikomeny v Harzu a dalším okolí jsou jádrem Saska pro raný středověk až do 12/13. stol. Archeologické stopy starého hutnictví ve velmi širokém časovém spektru od 8/9. Do 16./17. stol. Interdisciplinární výzkum zejména v záp. Harzu (Niedersächsisches Landesamt für Denkmalpflege) spolu s Deutsches Bergbaumuseum Bochum. Ve vých. Harzu Landesamt für Denkmalpflege Sachsen-Anhalt (Lothar Klappauf, Friedrich Albert Linke, Götz Alper, Christoph Bartels) Výzkum a studium dosud převážně zaměřen na hutnické a další zpracovatelské lokality a to z hlediska pyrotechnologie i z hlediska krajinného
1: Goslar, 2: Rammelsberg a Bergdorf u Goslaru, 3: Clausthal – Zellerfeld, 4: Düna (Osterode), 5: komplex Elbingerode, 6: komplex Elbingerode, polesí Heimburg, 7: Sankt Andreasberg, 8: klášter Walkenried, 9: Oberschulenberg, 10: klášter Michaelsberg, 11: Kalkberg.
•Harz (Hercynský les, Hercynia) je výsledkem hercynského (kmen Hyrkánů), též variského (kmen Varisků) vrásnění v období devonu až karbonu před 350-250 mil. lety). •Již v permu (mezozoikum) řada z hercynských horských útvarů (výšky až 4000 m) tj. i Harz, zasažena erozí. •V období křídy Harz tektonicky vyzvednut (tzv. subhercynská fáze, cca 83 mil. let), přičemž výrazněji se to projevuje na severní hraně Harzu (tzv. zóna zlomu severního Harzu). •V terciéru oderodování pokryvu hlavních hornatin celého Německého středohoří. •V Harzu pestré zastoupení hornin v různém uložení, které horotvornými procesy hojně dislokovány na malé ploše. V povrchových partiích prachovce a metamorfované břidlice. V Harzu dva hlavní útvary plutonu (granity). Dále vápencové flyše Gießensko - Harzského pokryvu (Rhenohercynikum). •U Elbingerode vápence, u Bad Harzburg gabro. Severně od okraje Harzu sedimenty křídového stáří v tzv. subhercynské synklináře Podhůří. •Na jih od masivu se nacházejí permské sedimenty, uložené na Paleozoiku, spadajícím k JZ.
Naprostá většina primárních rudních ložisek má charakter žil směru Z-V, popřípadě ZSZ-VJV
ve vrcholových polohách slatě a rašeliniště glaciálního až periglaciálního stáří (Torfhaus) V prameništích, na horních a středních tocích klausury – pozůstatek vodohospodářství spojeného s hornictvím a dřevařstvím
Co říci o přírodě západního Harzu?
je krásná…
potoční údolí jsou zejména v žulových partiích vyplněna kamennými moři
na mnohých kupách nalezneme pozůstatky po staré těžbě rud (Oberschulenberg)
nejvyšší hora Brocken (1141 m) na hlavním masivu tvořeném žulami plutonu se hrozivě tyčí
…a co asi málokoho oslní jsou časté kryogenní skalní útvary…
GOSLAR centrum sz. Harzu
1. stol.: Düna u Osterode. Doklady hutnění rammelsberských Cu rud v germánském prostředí Stěhování nár: Meč v anglosaském žárovém hrobu z Londýna podle analýz z rammelsberské mědi. 922: založen Goslar Jindřichem I. 968: Kronika Widukinda z Corvey: Otto Veliký “in Saxonia venas argenti aperuit“. První z vrcholů zdejšího hornictví. 11. stol.: Jindřich II. založil falc. Též ražba denárů. Jeden kus v pokladu z faerského Sanduru (uloženo 1070-1080).
1219: Goslarské privilegium: silvani (Waltluede), montani a cives a „Balgpfennige“ – poplatek z měchu (pece)
1175: Köln platba přezkoušeným rammelsberským Ag „examinatum argentum quod Ramisberch appelatur“ 1180: Jindřich Lev nechal zničit goslarské hutě - zesílená kolonizace vnitřního Harzu i dalších rudních oblastí Evropy. 12. stol.: Technologické i strukturální změny: vedle produkce kovů v císařské režii se na těžbě podílí cisterciáci z Walkenried. Poprvé se objevuje odvodňování štol a šachet. 1253: Goslar svobodné říšské a později hansovní město. Na konci 13. stol. úpadek hornictví (snížení kvality produkce, konkurence v Evropě (?) 1271: iura et libertas silvanorum (goslarské hor. právo)
býv. cisterciácký klášterní kostel Panny Marie, vysvěcen 1186
Farní kostel sv. Kosmy a Damiana, první zmínka 1151
Císařská residenční falc Goslar
Drübeck: klášterní benedyktýnský kostel (960: monasterii Drubechi 1004: první doložená přestavba
Zaniklá raně středověká hornická a hutnická osada Bergdorf s románskou basilikou
Měděná (bronzová) kašna, poč. 13. století
rammelsberská měď: symbol bohatství Goslaru
Měděný (bronzový) oltář, původně ve vlastnickém kostele sv. Šimona a Judy v král. falci, zal. 1047
RAMMELSBERG
•Dvě hlavní ložiska: Altes Lager a Neues Lager. •Obě vznikla synsedimentárně exhalativními podmořskými procesy, během kterých hydrothermální roztoky pronikly k vrstvám na dně devonského moře. •Původně horizontálně se tak v usazeninách devonského mořského dna vyloučila dvě čočkovitá tělesa, která se vrásněním v karbonu spolu s okolními horninami dostala do nynější posice.
1. pol. 11. stol. (okolo 1024)
U montánního výzkumu na Rammelsbergu lze říci, že na počátku byla bota…
•Ložisko Altes Lager je velmi nehomogenní, rudy lze označit za komplexní. Sfalerit (25-30%, pyrit (25%), galenit (10%), Chalkopyrit (5%), baryt 20%, jalovina (10%). •Zn 17%, Pb 8%, Cu 2% (kovnatost okolo 27%); Ag 150 g/t, Pb 1g/t •Staré Ložisko je mocné až 15 m, úklon se pohybuje v rozmezí 40-60 st. Povrchový výchoz má délku 600 m, hloubka činí cca 300 m. •Svrchní část ložiska erozně obnažena a vystavena povětrnostním vlivům (oxidace a eroze do svahovin). •Raně středověká těžba a hutnictví se nejprve zaměřila na sekundární minerály Cu (snad i Ag), později sulfidy Ag a Pb (oxidační zóna hornicky do hl. 23 m)
Lautental Schnapsweg: Cu koláč z pece
Bockwiese – klausura a vodní náhon pozdní středověk
Huneberg bei Bad Harzburg Hutnická lokalita 11.-12. století
Baterie menších šachtových pecí s hypothetickou rekonstrukcí
šachtová pec (typ Riefenbach) hliněno – kamenné konstrukce s hypothetickou rekonstrukcí
Claustal–Zellerfeld (Johannesser Kurhaus) Hutnická lokalita, převážně 13.-14. století
•Výzkumem byla nalezena hutnická pracoviště s pecemi, paleometalurgickým odpadem a dalším zázemím. Celkem se zde rozlišuje pět středověkých chronologických fází hutnické aktivity. •1 fáze (7.-9. století): nejstarší fáze odlesňování související s hutnictvím. •2 fáze (11.-12. stol): haldy natěžené žíloviny a rudy, strusek, vrstvy uhlíků, keramika •3. fáze (konec 12. – poč. 13. stol.): intensivní těžba a hutnictví rud. Na metalurgickém pracovišti zachycen i půdorys dřevěné stavby. •4 fáze (13. století): Výrazné doklady hutnictví rud, pece, paleometalurgický odpad, závažíčka, olověné slitky •5. fáze (13. – poč. 14. stol.): archeologické montánní doklady. Celkově málo tavící keramiky. Prokazatelně jen 1 tyglík
Pandelbach bei Münchehof Archeologický výzkum hutnické lokality umístěné v údolí menšího vodního toku, datované do 13. století. Pece jsou větší a nalezené konstrukce naznačují usazení měchů a potřebných mechanismů k nim. Výrazně podobné jsou nálezy z Cvilínku…
Düna bei Osterode Raně středověká falc (od 10. stol.) s přilehlým služebným sídlištěm a řemeslně hospodářským zázemím (hutniště a slévačství Cu). Doklady hutnictví Cu rud ve starších vrstvách již v germánském prostředí 1. stol. AD.
oblast Forst Heimburg, poblíž Wernigerode osídlení souhrnně od 9. do 12. století. Nejstarší doklady hutnictví rud 9.10. století. Jedním ze známých hutnických areálů, datovaný do této doby je Schloßkopf.
Begemann 2003: Palynologische Untersuchungen zur Geschichte von Umwelt und Besiedlung im südwestlichen Harzvorland) Frenzel – Kempter 2004: Frühe Umweltverschmutzungen: Die Schwermetallablagerungen in Schwarzwälder Hochmooren
saské Krušné hory (Erzgebirge)
Na české straně Krušných hor mnoho středověkých horních měst, úroveň výzkumu a publikačních výstupů však nesrovnatelně nižší
Vedle plně rozvinutých měst se statutem horní město se v saských Krušných horách nacházejí malá zaniklá centra, ekonomicky založená ryze na hornictví a hutnictví rud
1257: Dietmar Freyberg Mincmistr v Jihlavě 1258: Theodoricus Freiberger Nájemce dolu na Havlíčkobrodsku
Freiberg: město založené ve 12. století Původní jádro města okolo kostela sv. Mikuláše ve vých. Části., později bylo rozšířeno. 1168: první zmínka o těžbě Ag rud Četné doklady těžby a tavby na území města. Vzhledem k industrializaci krajiny a těžbě až do 20. století zatím nízká úroveň výzkumu středověké těžby v okolí města. Výzkumy a publikace: Uwe Richter, Wolfgang Schwabenicky Důl Alte Elisabethe: středověká chodba
Jižní předpolí města Freiberg
Obce Freiberger Mulde Hilbersdorf Bobritzsch: Komplex středověkých montánních památek s pomístním názvem Rammelsberg
Ve středověku listinně doložen příchod kolonistů z Rammelsbergu v Harzu
Sachsenburg – Am Treppenhauer Hornické městečko 12.-13. století. Doloženy šachty, úpravna, sídliště, opevnění, doklady prubířství a hutnictví.
Archeologické výzkumy od 80. let Wolfgang Schwabenicky, Mittweida
Dippoldiswalde – archeologické výzkumy podzemních prostor z 12.-13. století (Landesamt für Archäologie, Dresden) a Oberbergamt Sasko (Christiane Hemker, Yves Hoffmann, Volkmar Scholz)
•Ves Dippoldiswalde založena pravděpodobně mezi 1160-1170 •V roce 1218 farní kostel •Na území městečka dva románské kostely: pravděpodobně dvě sídelní jádra •První nekonkrétní zmínka o těžbě rud 1266 (spor měšťanů z Freiberka a Dippoldiswalde o dodávkách pro doly). •Ale jaké doly a kde? Farní kostel Panny Marie
Dnes hřbitovní kostel sv. Mikuláše na okraji města
Výdřevy a vystrojení dolů: vrátek, výdřevy na zával, sestupkování: nasazení dendrochronologie: 1179-1241
Dřevěné nářadí: konzervace a 3D scanning
Montánní archeologický výzkum v Rakousku zaměřen dlouhodobě spíše na pravěk (doba bronzová až doba laténská)
•Schwaz – Brixlegg (severní Tyrolsko) •Kitzbühel – Jochberg - Kelchham (severní Tyrolsko) •Matrei – Virgental (východní Tyrolsko) •Glemmtal (Salzbursko) •Bischofshofen – Mitterberg – St. Ulrich (Salzachpongau, Salzbursko) •Eisenerzen Alpen (Štýrsko) •Raxalpe – Prein (Dolní Rakousko)
2518 BC
1362 BC
Vrchoviště KOGELMOOS (revír Schwaz/Brixlegg) – pylový diagram
Těžba měděných rud v době bronzové doložena: Doly a areály primární úpravy (doloženo tzv. sázení ohně – Schwaz/Brixlegg) Hutnickými pracovišti (mnohá v areálech hradišť) Nástroji (sekeromlaty s oběžným žlábkem) Hutním polotovarem a výrobky (tzv. měděné koláče, hřivny, žebra…)
1170 benediktýnský klášter v Lambrechtu (Korutany) 1170 a 1226 benediktýnský klášter Sankt Paul (Lavantal, Korutany) 1174 doly na měděnou rudu v lokalitě Pibertal 1177 klášter Neustift (Tyrolsko) 1178 benediktýnský klášter Seitenstetten v Dolním Rakousku 1178 a 1195 arcibiskupství Salzburg (ražba mince a těžba rud) 1189, 1206, 1207, 1214 biskupství Brixen 1155 benediktýnský klášter v Benediktbeuern na okraji bavorských Alp v údolí říčky Loisach 1194 a 1205 probošství v Berchtesgaden 1180 horní centrum a později město Schladming; další středověká horní města: Hall, Schwaz ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM STŘEDOVĚKÝCH HORNICKÝCH AREÁLŮ ZATÍM CHYBÍ Z hlediska rakouského středověkého hornictví a hutnictví má velký význam výzkum uhlířských areálů (milířovišť) s nasazením archeobotaniky a dendrochronologie v oblasti Železnorudných Alp: lokalita Eisenerzer Ramsau (Susanne Klemm)
Slovensko V rámci středověkého Uherska se jednalo o významnou rudní oblast (západní Karpaty)
Historicky doložená je v nejstarším období (12. stol.) těžba v revíru Banská Štiavnica – Hodruša Podloženo dlouholetými archeologickými výzkumy (Jozef Labuda)
Archeologické výzkumy soustředěné od 50. Let s přestávkami na výrazné návrší
Starý Zámok (Glanzenberg). Zde doklady těžby a obytné architektury 12.-13. Století. Existence kamenného opevněného bodu
Na některých žílách ve Štiavnici zachovány i povrchové dobývky Díky snadné dostupnosti a částečnému rozvětrání se při tomto způsobu těžby nejvíce uplatňovala technika SÁZENÍ OHNĚ
Ilja: románský kostel sv. Jiljí z 12. stol. (Aegidius)
Sitno: románský hrad nad banskou Štiavnicí: jedna z jeho úloh byla ochrana báňského regionu
