SEZNAM SMĚRNIC A PRÁVNÍCH PŘEDPISU platných na OA, SPgŠ a JŠ Beroun ke dni 1.září A) Pedagogicko organizační. B) Ekonomické

Obchodní akademie, Střední pedagogická škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, U Stadionu 486, 266 37 Beroun IČO 47558415, tel. 311 622 311

SEZNAM SMĚRNIC A PRÁVNÍCH PŘEDPISU platných na OA, SPgŠ a JŠ Beroun ke dni 1.září 2006 A) Pedagogicko – organizační B) Ekonomické C) Bezpečnost a ochrana zdraví při práce. D) Ostatní

A) Pedagogicko – organizační Č.1. - Školní řád Č.2. - Vnitřní řád Domova mládeže Č.3. -

Organizační řád školy

Č.4. -

Směrnice ke zřízení studijního oddělení

Č.5. -

Směrnice k přijímacímu řízení

Č.6. -

Směrnice k ukončování studia

Č.7. -

Směrnice k výjezdům žáků a vyučujících na akce konané mimo školu

Č.8. -

Směrnice k pořádání lyžařských kurzů a kurzů snowboardu.

Č.9. -

Směrnice k pořádání cykloturistických kurzů a výletů.

Č.10.-

Směrnice k pořádání turistických kurzů a výletů.

Č.11.-

Směrnice k pořádání vodáckých kurzů.

Č.12. - Směrnice k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků. Č.13. - Směrnice k zákonu o informacích. Č.14. - Archivační a skartační řád. Ć.15. - Pracovní řád pro pedagogické pracovníky. Č.16. - Směrnice ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a chování B) Ekonomické. Č.31. - Směrnice k poskytování platu, osobního příplatku, dalších příplatků a odměn ( Vnitřní platový předpis Č.32. - Organizační postup při inventarizaci majetku. Č.33. - Směrnice k Fondu kulturních a sociálních potřeb. Ć.34. - Směrnice k cestovním náhradám. Č.35. - Směrnice k používání služebního mobilu. Č.36. - Směrnice k používání služebního a soukromého vozidla na služebních cestách. Č.37, - Směrnice k provozu kopírky a úhradě kopírování. Č.38.-

Vnitřní kontrolní systém

C) Směrnice k bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců a žáků (BOZP) Č.51. Č.52.


SMĚRNICE č. 1/2006 ředitele školy

Školní řád 1. Zásady a cíle vzdělání. 2. Práva žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků. 3. Povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců. 4. Žákům je zakázáno 5. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. 6. Další pravidla chování žáků 7. Omlouvání nepřítomnosti žáků. 8. Provoz a vnitřní režim školy. 9. Zajištění bezpečnosti žáků 10. Klasifikační řád 11. Maturitní zkoušky 12. Státní jazykové zkoušky 13. Chování žáka a výchovná opatření 14. Studentská samospráva. . 15. Závěrečná ustanovení.

1. Zásady a cíle vzdělání 1.1. Vzdělání na škole je založeno na zásadách: - rovného přístupu ke vzdělání občana ČR nebo jiného členského státu EU bez jakékoliv diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana - zohlednění vzdělávacích potřeb jednotlivce - vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti,solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělání 1.2. Cílem vzdělání na škole je: - rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení v průběhu celého života - získání odborného vzdělání (případně jazykového vzdělání v jazykové škole) - pochopení a uplatňování zásad demokracie a základních lidských práv a svobod - utváření vědomí národní a státní příslušnosti a respektu k etnické, národní, kulturní, jazykové a náboženské identitě každého člověka - poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic - získání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně

2. Práva žáků a zákonných zástupců žáků Žáci mají právo: 2.1. Na vzdělávání a školské služby podle Školského zákona (561/2004). 2.2. Na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání. Toto právo má i zákonný zástupce nezletilých žáků a rodiče nebo osoby, které vůči zletilému žáku plní vyživovací povinnost. 2.3. Volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí. 2.4. Zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto orgánů zabývat. 2.5. Vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajících se podstatných záležitostí jejich vzdělávání. Vyjádření žáků musí být věnována odpovídající pozornost. Toto právo mají také zákonní zástupci nezletilých žáků a osoby, které vůči zletilým žákům mají vyživovací povinnost. 2.6. Na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech, které se týkají vzdělávání podle zákona 561/2004 Sb. 2.7. Na vzdělávání v podmínkách, které odpovídají příslušným hygienickým předpisům. 2.8. Na pomoc vyučujících při výuce s osvojováním a pochopením učiva. Žák se může na vyučující obrátit se žádostí o poskytnutí konzultací mimo vyučování k objasnění učiva, kterému neporozuměl, nebo které bylo probíráno v době jeho omluvené nepřítomnosti

ve škole. Pro tento účel mají vyučující vyhrazeny konzultační hodiny. 2.9. Na využívání odborných učeben školy v době mimo vyučování v souladu s jejich provozním řádem. 2.10. Na bezplatné půjčování knih ze školních knihoven. 2.11. Na to, aby s nimi všichni zaměstnanci školy jednali slušně a neponižovali jejich důstojnost. 2.12. Na objektivní a spravedlivou klasifikaci získaných znalostí, dovedností, chování a dalších studijních i mimostudijních aktivit za klasifikační období. Na vydání vysvědčení o prospěchu a chování na konci klasifikačního období ( v pololetí mají nárok na vydání výpisu známek). 2.13. 0bracet se při různých studijních a životních problémech o radu k vyučujícímu, třídnímu učiteli, výchovnému poradci, protidrogovému pracovníkovi nebo řediteli školy.

3. Povinnosti žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků Žáci jsou povinni: 3.1. Řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat. Aktivně se zúčastňovat výuky všech povinných, volitelných a nepovinných předmětů. Za řádnou docházku do školy zodpovídají rodiče. 3.2. Dodržovat školní řád a předpisy školy k ochraně zdraví, se kterými byli seznámeni. 3.3. Plnit pokyny pedagogických pracovníků školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem. 3.4. Respektovat zásady a pravidla slušného chování, dodržovat společenské normy v jednání a vztazích mezi lidmi. 3.5. Chodit do školy slušně a přiměřeně oblečeni. Celkový vzhled musí vzbuzovat dojem čistoty, upravenosti a vkusnosti. Výstřední nebo nedostatečné oblečení je považováno za přestupek proti školnímu řádu. Při slavnostních příležitostech ( zejména maturitní zkoušky) se vyžaduje společenské oblečení. 3.6. Při hodinách tělesné výchovy používat sportovní úbor a obuv podle daného druhu sportu a pravidel stanovených vyučujícím tělesné výchovy. Zároveň musí odložit všechny předměty, které by mohly způsobit úraz ( náramky, prsteny, hodinky, přívěsky, náušnice, piersing apod.). 3.7. Dbát na vytváření a udržení čistoty a estetického prostředí ve škole, přezouvat se, dbát na udržování školního majetku. Při jeho zaviněném znehodnocení, poškození nebo zničení nahradit vzniklou škodu. 3.8. Zákonní zástupci nezletilých žáků a zletilí žáci jsou povinni informovat školu o těchto skutečnostech: 3.8.1. Jméno a příjmení, rodné číslo, státní občanství a místo trvalého pobytu. 3.8.2. Údaje o předchozím vzdělávání a stupeň dosaženého vzdělání. 3.8.3. Údaje o zdravotním stavu žáka, zda je žák zdravotně postižen nebo znevýhodněn a o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání žáka. Jsou povinnni hlásit každou závažnou změnu. 3.8.4. O veškerých údajích, které by mohly žáka sociálně nebo jinak znevýhodňovat. 3.8.5. Jméno a příjmení zákonného zástupce, místo jeho trvalého pobytu, adresu pro doručování , telefonické spojení a okamžitě hlásit změny . 3.8.6. Název zdravotní pojišťovny, u které má žák zdravotní pojištění. 3.8.7. Další údaje, které jsou podstatné pro vzdělávání žáka nebo jeho bezpečnost. 3.9. Zákonný zástupce žáka je povinnen dokládat důvod nepřítomnosti žáka ve vyučování.

Je povinnen dostavit se na vyzvání ředitele, třídního učitele, výchovného poradce nebo vyučujícího k osobnímu projednání závažných otázek týkajících se závažných otázek ve vzdělávání a chování žáka.

4. Žákům je zakázáno: 4.1. Nosit, držet, distribuovat, požívat a zneužívat návykové látky ( cigarety, alkohol, drogy) v areálu školy a při činnostech organizovaných školou. Při zjištění užívání drog žákem ve škole i mimo školu bude žák potrestán podmíněným vyloučením ze školy. Jestliže se žák nepodrobí léčbě této závislosti nebo léčba bude neúspěšná a žák bude v užívání drog pokračovat, bude ze školy vyloučen. 4.2. Nosit do školy věci nebezpečné pro život, jako jsou zbraně, výbušniny, zábavná pyrotechnika, chemikálie apod. 4.3. Nosit do školy větší částky peněz ( nad 1000,-Kč). Pokud žák musí mít větší částku nezbytně u sebe (například při placení kurzů, výletů atd.), uloží si ji v sekretariátu školy nebo na Domově mládeže u vychovatelek. 4.4. Mít zapnuté mobilní telefony během vyučování.

5. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 5.1. Škola zabezpečuje vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na základě směrnice ředitele školy. 5.2. Škola vytváří podmínky pro rozvoj nadání žáků. Ředitel školy může mimořádně nadaného žáka přeřadit na žádost jeho zákonných zástupců do vyššího ročníku. Totéž může učinit na žádost zletilého žáka. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. 5.3. Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami, s mimořádným nadáním nebo z jiných důvodů na jeho žádost nebo žádost jeho zákonného zástupce individuální vzdělávací plán. Podrobnosti upřesňuje prováděcí předpis ministerstva školství.

6. Další pravidla chování žáků 6.1. Žáci přicházejí do školy tak, aby byli nejpozději 5 minut před začátkem vyučování ve své třídě. 6.2. Žák je povinen mít s sebou věci potřebné k vyučování (učebnice, učební pomůcky, sešity, pravítka, kalkulačky atd.). Před zvoněním si vše připraví. 6.3. Ve třídách zaujímá pouze místo, které mu určil třídní učitel nebo vyučující daného předmětu. 6.4. Je zodpovědný za řádné udržování své lavice , za pořádek a čistotu svého pracoviště a pomůcek, které mu byly zapůjčeny . V případě ztráty nebo poškození je povinen okamžitě tuto skutečnost oznámit vyučujícímu, který mu tuto pomůcku vydal. 6.5. Může používat pomůcek a přístrojů instalovaných ve třídě pouze se svolením vyučujícího. Vynášet přístroje a pomůcky ze třídy bez svolení učitele je zakázáno.

6.6 Vstoupí-li do třídy učitel, ředitel školy, zástupce ředitele nebo jiný školský pracovník, tiše vstane. Vstane i při jejich odchodu. 6.7. Přeje-li si při vyučování mluvit, přihlásí se zvednutím ruky. Jiná pravidla komunikace určuje vyučující. 6.8. V době vyučování zachovává klid a pořádek. Nenapovídá ani neopravuje odpovědi spolužáků bez svolení učitele. Nevypracuje-li domácí úkol nebo není-li připraven na vyučování, oznámí to učiteli před začátkem hodiny. 6.9. Před odchodem ze třídy uvede do pořádku své pracoviště, odnese si své pomůcky. V lavici nenechává žádné zbytky jídla, papíry, obaly a podobně. Žák, který odchází poslední ze třídy, zhasne případné osvětlení. 6.10.V průběhu vyučování může žák opustit školu pouze se svolením třídního učitele (popř. jeho zástupce). Toto ustanovení se netýká rozvrhem stanovené polední přestávky a přechodu na tělesnou výchovu. 6.11.Na chodbách se žáci chovají slušně, zachovávají pořádek a nehlučí zbytečně o přestávkách ani v době vyučování. 6.12.Na záchodech udržují čistotu a dbají dodržování hygienických předpisů (mytí rukou). Žák odcházející ze záchodu vždy zavírá dveře. 6.13.Při akcích, které se konají mimo školu, se žák řídí pokyny vyučujícího a “Směrnicemi” ředitele školy, které jsou k těmto akcím vydány a odpovídají právním předpisům. 6.14.Na každý týden jsou třídním učitelem určeni dva žáci, kteří konají službu. Určené žáky zaznamená třídní učitel do záhlaví třídní knihy. Zároveň stanoví službu na další týden pro případ, že by žáci , kteří by měli vykonávat službu, byli nepřítomni. Ti potom přebírají povinnosti služby předcházející. Služba dbá na udržování kázně a pořádku ve třídě. Stará se o mazání tabule, zabezpečí křídu na psaní, zabezpečí otevírání a zavírání oken, pořádek v lavicích i kolem odpadkových košů, zalévání květin v kmenové učebně, otevírání zamčených tříd, hlásí na ředitelství školy nepřítomnost vyučujícího nejpozději 10 minut po zahájení vyučovací hodiny. 6.15.Třídní učitel stanovuje službu třídní knihy. Tato služba se stanovuje na dobu jednoho roku. Povinností této služby je zabezpečení třídní knihy po skončení vyučování, její přenášení do dělených skupin. Další podrobnosti povinností této služby stanovuje třídní učitel v souladu se školním řádem. 6.16.Administrativní záležitosti si žák vyřizuje buď hromadně prostřednictvím třídního učitele nebo v úředních hodinách studijního oddělení. 6.17.Veškeré kopírování pro potřeby žáků (soukromé nebo studijní ) je možné v době mimo výuku v centrální kopírce ve druhém patře pomocí zakoupené karty. Užívání kopírky a placení za kopírování se řídí směrnicí ředitele školy.

7. Nepřítomnost žáka ve škole a její omlouvání 7.1. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých, předloží svému třídnímu učiteli žádost o uvolnění z vyučování. Za nezletilého žáka ji předkládá jeho zákonný zástupce. O uvolnění z jedné vyučovací hodiny může v závažných případech rozhodnout vyučující této hodiny. Na dobu dvou dnů je oprávněn uvolnit žáka třídní učitel. Žádosti o uvolnění z vyučování na dobu delší než dva dny předkládá žák řediteli školy prostřednictvím třídního učitele. Nepřítomnost žáka při vyučování lze omluvit jen pro závažné důvody (nemoc

žáka, mimořádná událost v rodině, potíže v hromadné dopravě). V ostatních případech uvolní ředitel školy z vyučování žáka pouze v případě, že žák neměl v předcházejícím období problémy s absencí a prospěchem. 7.2. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodu, který nemohl předem předvídat, je povinen okamžitě, nejpozději však do tří dnů , oznámit třídnímu učiteli důvod nepřítomnosti. Za nezletilého žáka to učiní jeho zákonný zástupce. Ihned po příchodu do školy je povinen předložit třídnímu učiteli omluvenku na omluvném listu, kde doloží důvod nepřítomnosti. Omluvenka nezletilého žáka musí být vždy podepsána zákonným zástupcem. V případě, že nepřítomnost žáka proběhla v době jeho pobytu na Domově mládeže, je omluvenka podepsána vychovatelkou . V odůvodněných případech (zejména v případě vysoké krátkodobé absence) může třídní učitel požadovat vyjádření ošetřujícího lékaře. 7.3. Jestliže se žák neúčastní vyučování po dobu 5 dnů a jeho neúčast není řádně omluvena, vyzve ředitel školy prostřednictvím třídního učitele písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti. Pokud žák do 10 dnů od prokazatelného doručení této výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod své nepřítomnosti, bude posuzován, jako by zanechal vzdělávání posledním dnem této zákonné lhůty.

8. Provoz a vnitřní režim školy 8.1. Ve škole se vyučuje podle rozvrhu hodin schváleného ředitelem školy. Rozvrh je vyvěšen na určeném místě ve sborovnách a na chodbě. 8.2. Každá vyučovací hodina začíná a končí zvoněním.Nezvoní-li z nějakého důvodu, řídí se vyučující následujícím časovým rozvrhem. hodina od do následuje přestávka 0 7:10 7:55 5´ 1 8:00 8:45 5´ 2 8:50 9:35 10´ 3 9:45 10:30 10´ 4 10:40 11:25 10´ 5 11:35 12:20 5´ 6 12:25 13:10 5 7 13:15 14:00 5´ 8 14:05 14:50 5´ 9 14:55 15:40 --8.3. Akce konané mimo školu ( kurzy, exkurze, třídní výlety atd.) se řídí plánem akce, který je schválen ředitelem školy.

9. Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků 9.1. Na začátku školního roku jsou všichni žáci seznámeni se školním řádem a provozními řády odborných učeben (počítačové, chemie, keramické dílny atd). 9.2. Všeobecné poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví žáků při pobytu ve škole provede na začátku školního roku třídní učitel, o poučení provede zápis do třídní knihy. Žáci toto poučení jmenovitě podepíší na zvláštním archu. 9.3. Poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví při tělesné výchově provádí při zahájení

výuky tělesné výchovy příslušný vyučující a pořídí o něm zápis do třídní knihy. 9.4. Poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví žáků při akcích konaných mimo školu (odborná praxe, kurzy, výlety, exkurze) provede vedoucí této akce. Toto poučení zapíše do třídní knihy. 9.5. Poučení o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci v odborných učebnách, při práci s elektrickým proudem provádí příslušný vyučující a provede o tom zápis do třídní knihy. 9.6. Třídní učitel poučí žáky před prázdninami o jejich bezpečnosti zejména při koupání, při provozu na komunikacích, při brigádách, používání autostopu apod. Žák zodpovídá za své chování i v době prázdnin škole, chová se ukázněně a slušně. 9.7. V rámci zákona o zdraví lidu a v souladu s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci je v celé škole a ve vymezeném prostoru přísný zákaz kouření.

10. Klasifikační řád 10.1. Základní zásady klasifikace prospěchu Klasifikace prospěchu je součástí výchovně vzdělávacího procesu. Jejím cílem je vyjádřit příslušným klasifikačním stupněm vědomosti, dovednosti a návyky, které si žáci osvojili, a podněcovat jejich zájem o doplňování a upevňování získaných vědomostí, dovedností a návyků a o zvládnutí širší problematiky daného předmětu. Klasifikace prospěchu musí přispívat k formování morálního profilu žáků, a proto je nutno při stanovení klasifikačního stupně přihlížet k přístupu žáků k výchovně vzdělávacímu procesu, k jejich aktivitě i k tomu, zda se rozvíjí jejich schopnost samostatného myšlení a schopnost aktivního získávání a hodnocení nových informací. Klasifikace prospěchu přispívá k vytváření kladného vztahu žáků k vyučování a má motivační charakter. Zkoušení se nesmí používat jako prostředku k upevnění kázně. Vyučující neklasifikuje žáka, jehož absence je v daném klasifikačním období vyšší než 25 % všech odučených hodin v daném předmětu. V odůvodněných případech rozhoduje o možnosti klasifikovat žáka s vyšší absencí ředitel školy. 10.2. Obsah a druhy zkoušek 10.2.1. Zkoušení se zařazuje do vyučovacích hodin soustavně a průběžně po celé klasifikační období, aby nedocházelo k jeho hromadění v závěru období. 10.2.2. Obsah a rozsah ústních, písemných, grafických a praktických zkoušek a způsob zkoušení musí odpovídat učivu stanovenému učebními osnovami pro příslušné klasifikační období, které bylo do doby zkoušek probráno. 10.2.3. Žák musí být za klasifikační období zkoušen nejméně 1x ústně. 10.2.4. Písemné zkoušení, pokud je stanoveno učebními osnovami, je nutno rozvrhnout rovnoměrně po celý školní rok. Třídní učitelé zajistí vhodným způsobem jeho koordinaci podle plánu čtvrtletních písemných prací, který je schválen ředitelem školy. Nelze psát dvě čtvrtletní písemné práce v jeden den. 10.2.5. Toto ustanovení se nevztahuje na písemné orientační zkoušky, kterými si vyučující ověřuje, jak žáci pochopili probírané učivo a jestli se soustavně připravují na vyučování. 10.2.6. Opravené písemné a grafické práce jsou k dispozici žákům pouze ve škole. Není povoleno odnášet je domů. Slouží vyučujícím jako podklad při případných stížnostech zákonných zástupců žáků ( nebo zletilých žáků) na stupeň klasifikace.

10.3. Klasifikace prospěchu žáků 10.3.1. Prospěch žáka se v průběhu klasifikačního období hodnotí podle následujících hledisek: a) stupeň osvojení jistoty, s níž žák učivo ovládá b) schopnost samostatného logického myšlení a osvojení metod pro daný obor. c) schopnost aplikace získaných vědomostí a dovedností při řešení nových úkolu d) samostatnost, aktivita a iniciativa při řešení nových úkolu,soustavnost a svědomitost v práci e) úroveň vyjadřování (ústního, písemného, grafického) 10.3.2. Požadavky pro jednotlivé stupně hodnocení: Stupněm 1 - výborný - je ohodnocen žák, který bezpečně ovládá probrané učivo předepsané osnovami, projevuje samostatnost, pohotovost a logiku myšlení, dovede samostatně řešit úkoly a výsledky řešení zobecňovat, vyjadřuje se přesně, plynule a s jistotou. Jeho písemné, grafické a praktické práce jsou po stránce obsahu i vnějšíh projevu bez závad. Stupněm 2 - chvalitebný - je ohodnocen žák, který ovládá probrané učivo předepsané učebními osnovami, myslí samostatně a logicky správně, ale ne vždy pohotově a přesně, umí celkem bez potíží řešit úlohy a výsledky řešení zobecňovat. Při práci se dopouští jen občas nepodstatných chyb, vyjadřuje se věcně správně, ale s menší přesností a pohotovostí, jeho písemné, grafické a praktické práce mají po obsahové stránce a ve vnějším projevu drobné závady Stupněm 3 - dobrý - je ohodnocen žák, který probrané učivo předepsané učebními osnovami ovládá v jeho podstatě tak, že na ně může bez obtíží navazovat při osvojování nového učiva, v myšlení je méně samostatný, při řešení úloh se dopouští nepodstatných chyb, které dovede s pomocí učitele odstranit, vyjadřuje se celkem správně, ale s menší jistotou. Jeho písemné, grafické a praktické práce mají po stránce obsahu a vnějšího projevu závady, které se týkají podstaty problému. Stupněm 4 - dostatečný - je ohodnocen žák, který má ve znalostech učiva předepsaného učebními osnovami mezery, takže na tyto znalosti nemůže bez větších obtíží navazovat při osvojování nového učiva, není samostatný v myšlení a při řešení úloh se dopouští podstatných chyb, které napravuje jen se značnou pomocí učitele. Vyjadřuje se nepřesně, jeho písemné, grafické a praktické práce mají po stránce obsahu i vnějšího projevu větší závady. Stupněm 5 - nedostatečný - je ohodnocen žák, který má ve znalostech probraného učiva předepsaného učebními osnovami takové nedostatky, že na tyto znalosti nemůže navazovat při osvojování nového učiva. Na otázky učitele neodpovídá správně a úlohy neumí řešit ani s jeho pomocí. Jeho písemné, grafické a praktické práce mají zásadní závady. 10.3.3. Jestliže výsledky zkoušení odpovídají kriteriím různých stupňů prospěchu, stanoví se výsledný stupeň prospěchu podle převládajících kriterií charakteristických pro daný předmět. 10.3.4. Nepovinné předměty se klasifikují podle stejných hledisek a podle stejné stupnice jako předměty povinné. Do celkového hodnocení prospěchu se nezapočítávají. 10.3.5. Stupeň prospěchu stanoví vyučující příslušného předmětu. V případě, že se na vyučování předmětu podílí více vyučujících, stanoví stupeň prospěchu po vzájemné dohodě. Je-li předmět složen ze dvou a více samostatných částí, musí být žák, aby v předmětu prospěl, hodnocen v každé části stupněm alespoň 4 - dostatečným. 10.3.6. Stupeň prospěchu musí být žákovi řádně zdůvodněn.

10.3.7. Případná pomocná hodnocení a klasifikace (jako je plus, mínus) je jen orientační. 10.4. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 10.4.1. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat výpis z vysvědčení. Výpis se vydá také žákovi, jemuž byl stanoven náhradní termín pro klasifikaci. Hodnocení výsledků vzdělávání je vyjádřeno klasifikací. 10.4.2. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených učebním plánem s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí. 10.4.3. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí ( 31.března). Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 10.4.4. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. 10.4.5. Nebyl-li žák hodnocen za 1.pololetí školního roku nebo měl klasifikaci nedostatečnou a není klasifikován ani na konci druhého pololetí ( nebo je opět klasifikován stupněm nedostatečný) koná klasifikační zkoušku z učiva předepsaného učebními osnovami za celý školní rok. 10.4.6. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Zkoušky jsou komisionální. 10.4.7. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu vykonání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy stanovit náhradní termín opravné zkoušky do konce září následujícího školního roku. 10.4.8. Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může nejpozději do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Je-li vyučujícím žáka v předmětu ředitel školy, žádá o přezkoušení odbor školství Středočeského kraje. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14.dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutým se zletilým žákem nebo jeho zákonným zástupcem. 10.4.9. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálním přezkoušení na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. 10.4.10.Závěrečné evaluační jazykové testy jsou součástí klasifikace v každém ročníku.. Žák, který je neabsolvoval, nemůže být klasifikován na konci druhého pololetí z daného předmětu. 10.4.11.Výsledná známka z kurzu plavání je součástí hodnocení v předmětu tělesná výchova s metodikou ve druhém ročníku oboru vzdělání Předškolní a mimoškolní pedagogika a předmětu Specializace tělesná výchova ve třetím ročníku oboru vzdělání Pedagogické lyceum. Žák , který kurz v tomto ročníku nesplní, nemůže být klasifikován z těchto předmětů a musí opakovat daný ročník.

10.5. Celkové hodnocení žáka na vysvědčení 10.5.1. Celkové hodnocení žáka na vysvědčení se vyjadřuje stupni: a) prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 - chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50. Chování je hodnoceno jako velmi dobré. b) prospěl, není-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný. 10.5.2. V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni: a) velmi dobré b) uspokojivé c) neuspokojivé 10.6. Komisionální zkoušky 10.6.1.Komise pro komisionální zkoušky je tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise krajský úřad Středočeského kraje. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. 10.7. Hodnocení výsledků vzdělávání v jazykové škole 10.7.1. Jazyková škola hodnotí výsledky vzdělávání žáků nejméně dvakrát za školní rok a s tímto hodnocením žáka seznámí. Žákovi na jeho žádost vydá jazyková škola osvědčení o úspěšném zakončení kurzu s uvedením prospěchu. 10.7.2. Prospěch se hodnotí stupni: 1 – výborně, 2 – velmi dobře, 3 – dobře, 4 – nevyhověl(a). 10.7.3. Do následujícího ročníku nemůže být zapsán žák, který byl na konci školního roku hodnocen stupněm 4 – nevyhověl(a).

11. Maturitní zkoušky (platí pouze pro 4. ročník ) 11.1. Termíny maturitních zkoušek a podmínky pro vykonání 11.1.1. Maturitní zkoušky se konají nejdříve ve druhém úplném týdnu v květnu a ukončí se nejpozději 20.června. Písemná práce z českého jazyka a literatury a písemná zkouška z cizího jazyka se koná v dubnu. Termíny určí ředitel školy. 11.1.2. Ústní zkoušky žáků, kteří úspěšně ukončí poslední ročník studia nejpozději do 31. srpna příslušného školního roku a nekonali ústní zkoušky v řádném termínu, se konají v měsíci září následujícího školního roku. Termíny stanoví ředitel školy. 11.1.3. Praktické zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborného výcviku se konají nejdříve 15.dubna a musejí být vykonané před teoretickou zkouškou z odborných předmětů. 11.1.4 Před zahájením ústních zkoušek nebo praktických zkoušek se žáci nezúčastňují vyučování v rozsahu pěti vyučovacích dnů. Tato doba je určena pro přípravu k vykonání maturitní zkoušky. 11.1.5. Žák může konat maturitní zkoušku nejpozději do 5 let od doby, kdy měl řádně ukončit

studium, a to i v případech, jestliže se posuzuje, jako by studia zanechal. 11.1.6. Podmínkou pro vykonání maturitní zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku studia. 11.2. Obsah a předměty maturitní zkoušky 11.2.1. Maturitní zkouška se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, zkoušky z volitelného předmětu, teoretické zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborných předmětů. 11.2.2. Odborné předměty, jejichž učivo je obsahem teoretické zkoušky z odborných předmětů, praktické zkoušky z odborných předmětů nebo praktické zkoušky z odborného výcviku a volitelné předměty jsou stanoveny v učebním plánu. Pojetí a obsah těchto zkoušek stanoví ředitel školy. 11.2.3. Teoretickou zkoušku z odborných předmětů lze členit na dvě samostatně klasifikované zkoušky, pokud tak stanoví učební plán. 11.2.4. Praktická zkouška z odborných předmětů se nekoná samostatně v těch oborech vzdělání, kde je školskými dokumenty stanovena jako součást teoretické zkoušky z odborných předmětů. 11.2.5. Volitelnými předměty mohou být pouze předměty, jejichž celková dotace činí nejméně 4 hodiny. 11.2.6. Maturitní zkouška je ústní s výjimkou písemné práce z českého jazyka a literatury, praktické zkoušky z odborného výcviku a praktické zkoušky z odborných předmětů. 11.2.7. Maturitní zkouška z českého jazyka a literatury je komplexní zkouška, obsahuje písemnou práci z českého jazyka a literatury a ústní zkoušku z jazykových a literárních znalostí. Pro písemnou práci z českého jazyka a literatury stanoví ředitel školy 4 témata, z nichž si žák jedno téma zvolí. Písemná práce z českého jazyka a literatury trvá nejdéle 240 minut. Výsledky písemné práce z českého jazyka a literatury se žákům oznámí nejpozději týden před zahájením ústních zkoušek. 11.2.8. Pro jednotlivé ústní zkoušky se stanoví 25 až 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Pokud to vyžaduje charakter oboru vzdělání, může být součástí teoretické zkoušky z odborných předmětů grafické nebo písemné řešení úkolu. 11.2.9. Příprava ke každé zkoušce trvá 15 minut. Je-li součástí témat grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební komise tuto dobu prodloužit o dalších 15 minut. Jednotlivé ústní zkoušky trvají nejdéle 15 minut. Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů člení na dvě samostatně klasifikované zkoušky, trvá příprava ke zkoušce 30 minut a zkouška trvá nejdéle 30 minut. 11.2.10.Při praktické zkoušce žák prokazuje úroveň praktických dovedností v příslušném oboru vzdělání. Počet témat praktické zkoušky stanoví ředitel školy. Pokud je stanoveno více než jedno téma, žák si jedno téma vylosuje. Praktickou zkoušku koná žák nejdéle tři dny. V jednom dni trvá praktická zkouška nejvýše 7 hodin. 11.2.11.V případě, že se praktická zkouška z odborných předmětů koná formou zpracování písemné práce a její obhajoby, stanoví téma praktické zkoušky žákovi ředitel školy. Téma praktické zkoušky může být stanoveno nejdříve na začátku školního roku, v němž má žák studium ukončit. Obhajoba písemné práce trvá nejdéle 30 minut. 11.3 Klasifikace a hodnocení maturitní zkoušky 11.3.1.Klasifikace žáka při maturitní zkoušce na návrh jednotlivých zkoušejících schvaluje

zkušební komise hlasováním. Je-li součástí zkoušky písemná práce nebo písemná zkouška nebo není-li praktická zkouška z odborných předmětů klasifikována samostatně, zohlední se jejich hodnocení v návrhu výsledného prospěchu zkoušky, a to nejméně jednou třetinou. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební komise. 11.3.2. Klasifikace jednotlivých zkoušek maturitní zkoušky se provádí podle následující stupnice prospěchu: výborný, chvalitebný, dobrý, dostatečný, nedostatečný. 11.3.3. Do celkového hodnocení se započítává klasifikace jednotlivých zkoušek. 11.3.4. Celkové hodnocení maturitní zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice: a) prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nemá u maturitní zkoušky výsledný stupeň prospěchu horší než chvalitebný. Průměrný prospěch žáka u maturitní zkoušky nesmí být horší než 1,50 b) prospěl, jestliže žák nemá u maturitní zkoušky z jednotlivých zkoušek stupeň prospěchu horší než dostatečný c) neprospěl, jestliže žák má u maturitní zkoušky z některé zkoušky stupeň prospěchu nedostatečný 11.3.5. Do celkového hodnocení maturitní zkoušky se nezapočítává prospěch z předmětu, z něhož žák konal dobrovolnou maturitní zkoušku. 11.3.6. Celkové hodnocení maturitní zkoušky včetně hodnocení jednotlivých zkoušek oznámí žákovi předseda zkušební komise ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku ukončil. 11.4. Opravné zkoušky 11.4.1.Jestliže byl žák u maturitní zkoušky z jedné zkoušky klasifikován stupněm 5 - nedostatečný, koná opravnou zkoušku v září v příštím školním roce. 11.4.2.Jestliže byl žák u maturitní zkoušky klasifikován nejméně ze dvou zkoušek stupněm 5 - nedostatečný nebo neprospěl u opravné zkoušky, opakuje celou maturitní zkoušku v příštím kalendářním roce v termínu stanoveném ředitelem školy. 11.4.3.Jestliže žák konal poprvé maturitní zkoušku v září a byl klasifikován v jedné zkoušce stupněm 5 - nedostatečný, koná opravnou zkoušku do konce prvního pololetí příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. 11.4.4.Jestliže žák konal poprvé maturitní zkoušku v září a byl klasifikován nejméně ze dvou zkoušek stupněm 5 - nedostatečný, opakuje celou maturitní zkoušku v příštím kalendářním roce , v termínu stanoveném ředitelem školy 11.4.5.Jestliže byl žák při opakování celé maturitní zkoušky klasifikován z jedné zkoušky stupněm 5 - nedostatečný, opakuje tuto zkoušku v termínu stanoveném ředitelem školy. 11.4.6.Písemná práce z českého jazyka a literatury, písemná zkouška z cizího jazyka se v případě konání opravné zkoušky z předmětu nebo při opakování celé maturitní zkoušky opakuje pouze v tom případě, byla –li klasifikována stupněm 5 - nedostatečný. 11.4.7.Celou maturitní zkoušku může žák opakovat pouze jednou. 11.5. Zkušební komise 11.5.1.Maturitní zkouška se koná před zkušební komisí. Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel.

Dalšími členy jsou učitel příslušného předmětu a přísedící. 11.5.2.Předsedu zkušební komise jmenuje do konce února každého školního roku krajský úřad příslušný podle sídla střední školy. Při opravných zkouškách a při zkouškách v náhradním termínu je předsedou zkušební komise ředitel školy, ve které se zkoušky konají, popřípadě zástupce ředitele školy. 11.5.3 Předseda zkušební komise řídí práci komise, kontroluje připravenost zkoušek a hodnotí úroveň maturitní zkoušky. Odpovídá za řádný průběh zkoušky a klasifikaci. Nemůže-li předseda maturitní komise krátkodobě vykonávat z vážných důvodů svou funkci, přejímá jeho funkci místopředseda. 11.5.4.Místopředsedu a další členy zkušební komise jmenuje do 31. března každého školního roku ředitel školy, ve které se zkoušky konají, a to z pedagogických pracovníků této školy. 11.5.5.Ředitel školy může přizvat k maturitní zkoušce také odborníka z praxe, z vysoké školy nebo vyšší odborné školy. Tento odborník může klást žákovi otázky, nepodílí se však na klasifikaci a hodnocení maturitní zkoušky. 11.6. Stanovení předmětů maturitní zkoušky 11.6.1.Předměty nebo jiné ucelené části učiva, ze kterých může ředitel školy zvolit předměty teoretické zkoušky z odborných předmětů a volitelné předměty maturitní zkoušky, jsou stanoveny ve školním učebním plánu. Témata pro maturitní zkoušku stanoví ředitel školy. 11.6.2 Žáci posledního ročníku oznámí písemně do konce prosince třídnímu učiteli, který z volitelných předmětů maturitní zkoušky si zvolili. Jestliže žák ve stanoveném termínu neoznámí, který předmět si zvolil, určí mu tento předmět třídní učitel. 11.6.3.Žáci posledního ročníku středních škol, kteří chtějí konat dobrovolně maturitní zkoušku z dalšího vyučovacího předmětu, oznámí písemně třídnímu učiteli do konce prosince předmět, který si zvolili. Žák může konat se souhlasem ředitele střední školy dobrovolně ústní maturitní zkoušku z jednoho vyučovacího předmětu zařazeného v učebním plánu příslušného oboru vzdělání. 11.6.4.Žákům, kteří přestoupili do 3. nebo 4. ročníku školy s českým vyučovacím jazykem ze školy s jiným vyučovacím jazykem, a cizincům na jejich žádost, se promíjí zpracování písemné práce z českého jazyka a literatury. 11.7. Další ustanovení 11.7.1.Nedostaví-li se žák k maturitní zkoušce pro vážné důvody, je povinen se nejpozději do 3 dnů ode dne konání zkoušky písemně omluvit předsedovi zkušební komise prostřednictvím ředitele školy, ve které se koná maturitní zkouška. Závažnost důvodů, pro něž se žák ke zkoušce nedostavil, posuzují stálí členové zkušební komise. Uzná-li zkušební komise omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín zkoušky. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout. Jestliže se žák nedostavil ke zkoušce bez omluvy, nebo jestliže mu omluva nebyla uznána, posuzuje se, jako by byl ze zkoušky klasifikován stupněm 5 – nedostatečný. 11.7.2.Jestliže žák po zahájení některé zkoušky, která je součástí maturitní zkoušky, od jejího konání odstoupí, posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky klasifikován stupněm 5 – nedostatečný. V případě, že žákovi je z vážných důvodů znemožněno dokončit některou zkoušku, která je součástí maturitní

zkoušky, může zkušební komise žákovi stanovit náhradní termín této zkoušky.

11.7.3.Používá-li žák při některé zkoušce, která je součástí maturitní zkoušky nedovolené pomůcky nebo jinak vážně narušuje její průběh, může jej předseda zkušební komise ze zkoušky vyloučit; v tom případě se posuzuje, jako by byl z dané zkoušky klasifikován stupněm 5 - nedostatečný. 11.7.4.Žáci, kteří již dříve získali střední vzdělání s maturitní zkouškou , maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury nekonají. Nekonají také maturitní zkoušku z předmětu, ze kterého již maturitní zkoušku vykonali v předchozím studiu, pokud jsou tyto zkoušky obsahově srovnatelné. 11.7.5.Zkoušky se konají ve škole, kterou žáci navštěvovali, s výjimkou praktické zkoušky, která se může konat ve školském účelovém zařízení nebo na pracovištích jiných právnických nebo fyzických osob, kde je vykonáváno praktické vyučování na základě dohody uzavřené mezi školou a touto osobou. 11.7.6.Zkoušky jsou veřejné s výjimkou oborů vzdělání, kde je to z hygienických důvodů nebo z důvodů ochrany zdraví a bezpečnosti při práci vyloučené. 11.7.6.Zkoušky mohou být individuální nebo skupinové. Žáci při nich mohou používat pomůcky povolené v zadání tématu práce. U žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním upraví ředitel školy podmínky pro vykonání zkoušky. 11.7.8.Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma. 11.7.9.Pro účel praktické zkoušky se za jednu hodinu považuje doba 60 minut. 11.7.10.Žákům, kteří úspěšně vykonali maturitní zkoušku, se vydá vysvědčení o maturitní zkoušce, a to nejpozději do 7 dnů od závěrečné porady zkušební komise. Na vysvědčení o maturitní zkoušce se uvádí datum ukončení maturitní zkoušky žáka. 11.7.11.Každý, kdo konal závěrečnou zkoušku nebo část maturitní zkoušky před zkušební maturitní komisí, může písemně požádat krajský úřad do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky, o přezkoumání a výsledku této zkoušky. Krajský úřad rozhodne o žádosti ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení, a to tak, že výsledek zkoušky změní, nebo zruší a nařídí opakování zkoušky, pokud zjistí, že při této zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky; v opačném případě výsledek zkoušky potvrdí. Česká školní inspekce je povinna poskytnout krajskému úřadu součinnost při posuzování žádosti. Opakování zkoušky se koná nejpozději do 15 dnů ode dne rozhodnutí, a to před zkušební komisí, kterou jmenuje krajský úřad. 11.7.12.Každý má právo nahlédnout do všech materiálů týkajících se jeho osoby, které mají význam pro rozhodnutí o výsledku zkoušky. 11.7.13.Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. Nevykonal-li žák jednu nebo obě části maturitní zkoušky v řádném termínu, přestává být žákem školy 30.června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit . Do doby vydání rámcových a školních vzdělávacích programů se postupuje podle stávajících učebních dokumentů oborů vzdělání.

12. Státní jazykové zkoušky 12.1. Komise pro státní jazykové zkoušky je tříčlenná a tvoří ji předseda a dva členové. 12.2. Předseda komise je jmenován vždy do 31. prosince pro následující kalendářní rok. Předseda řídí organizaci zkoušek a dbá na jejich odbornou a jazykovou úroveň. 12.3. Členy zkušební komise jsou pedagogičtí pracovníci s odbornou kvalifikací vyučovat příslušnému cizímu jazyku. 12.4. Výsledek písemných i ústních částí státních jazykových zkoušek se hodnotí stupni: 1 – výborně, 2 – velmi dobře, 3 – dobře, 4 – nevyhověl(a). 12.5. Posluchač, který při písemné části státní jazykové zkoušky byl hodnocen stupněm 4 – nevyhověl(a), nemůže konat ústní část státní jazykové zkoušky. 12.6. U státních jazykových zkoušek (dále SJZ) je uchazeč hodnocen podle výsledků písemné a ústní části zkoušky celkově takto: prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže při písemné i ústní části SJZ byl hodnocen stupněm 1 - výborně prospěl(a) velmi dobře, a) jestliže při SJZ byl hodnocen stupněm 1 – výborně při písemné části a stupněm 2 – velmi dobře při ústní části nebo stupněm 2 - velmi dobře při písemné části a stupněm 1 – výborně při ústní části b)stupněm 2 – velmi dobře při písemné i ústní části c)stupněm 1 – výborně při písemné části a stupněm 3 – dobře při ústní části nebo 3 – dobře při písemné části a stupněm 1 – výborně při ústní části prospěl(a), a) jestliže při SJZ byl hodnocen stupněm 3 – dobře při písemné části a stupněm 2 – velmi dobře při ústní části nebo stupněm 2 – velmi dobře při písemné části a stupněm 3 – dobře při ústní části b) stupněm 3 – dobře při písemné části a stupněm 3 – dobře při ústní části neprospěl(a), jestliže při ústní části SJZ byl hodnocen stupněm 4 – nevyhověl(a)

13. Chování žáka a výchovná opatření 13.1. Žák se dobrovolně rozhodl ke studiu na této škole a zvolil si studijní obor. Zavazuje se řádně chodit do školy, osvojovat si znalosti stanovené učebními osnovami a chovat se podle zásad demokratické společnosti. 13.2. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. 13.3. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka ze školy, vyloučení žáka ze školy a další kázeňská opatření, která nemají pro žáka právní důsledky (napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy). 13.4. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo za základě podnětu jiných vyučujících nebo jiných osob udělit žákovi pochvalu třídního učitele nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo déletrvající úspěšnou práci (výrazné zlepšení prospěchu, práci pro kolektiv apod.). 13.5. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na podnět jiných osob nebo institucí udělit žákovi po projednání v pedagogické radě pochvalu ředitele školy nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti,občanské nebo

školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci, za reprezentaci školy apod. 13.6. Napomenutí třídního učitele ukládá třídní učitel za drobné porušení školního řádu, zhoršení prospěchu apod. Důtku třídního učitele ukládá třídní učitel na základě vlastního rozhodnutí nebo na podnět ostatních vyučujících po projednání v pedagogické radě za závažnější přestupky proti školnímu řádu (nevhodné chování, nedostatky při omlouvání absence apod.) nebo za opakované drobnější přestupky. Důtku ředitele školy ukládá ředitel školy žákovi na základě vlastního rozhodnutí nebo na podnět jiných osob po projednání v pedagogické radě za závažný přestupek proti školnímu řádu. Třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly nebo jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi , jeho zákonnému zástupci, v případě zletilých žáků osobě , která vůči žákovi plní vyživovací povinnost. Třídní učitel zaznamená udělení výchovných opatření do osobního listu žáka a třídního katalogu. 13.7. Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo školním řádem , může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení. 13.8. Za závažné zaviněné porušení povinností žákem se považuje: a) zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy b) žákovi prokázaná krádež c) prokázané nošení, držení,distribuce a zneužívání drog ve škole i mimo školu d) prokázané chování vykazující prvky šikany 13.9. O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka rozhodne ředitel školy do dvou měsíců, kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku, kdy se žák provinění dopustil, v výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin. O svém rozhodnutí informuje ředitel školy pedagogickou radu. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.

14. Studentská samospráva 14.1. Žáci školy mají právo vytvářet orgán studentské samosprávy (studentský parlament), který je bude zastupovat při jednáních s ředitelem školy. 14.2. Parlament tvoří demokraticky zvolení zástupci tříd (zpravidla dva za každou třídu). Parlament má svého předsedu, který je oprávněn přednést řediteli školy návrhy a usnesení přijaté na zasedání parlamentu. 14.3. Parlament může na svá zasedání pozvat ředitele školy k přímému projednání návrhů a připomínek. S parlamentem spolupracuje výchovný poradce jako poradce. 14.4. Prostřednictvím parlamentu je studentům dána možnost vyjádřit se k organizaci, obsahu a kvalitě výuky, k otázkám vybavení školy, k problémům ekologickým,

hygienickým, bezpečnosti a ochraně zdraví při výuce, k ubytování a stravování. 14.5. S problémy, které se týkají pouze jedné třídy (nebo jinak početně omezené skupiny) , se mohou volení zástupci obrátit na ředitele školy.

15. Závěrečné ustanovení Tento “ Školní řád” platí od 1.října 2006 a ruší platnost “ Školního řádu” vydaného 1. září 2005

V Berouně

30. září 2006

Ing. Ivan Šlemín ředitel školy



Vnitřní řád Domova mládeže



ORGANIZAČNÍ ŘÁD



ZŘÍZENÍ STUDIJNÍHO ODDĚLENÍ



K PŘIJÍMACÍMU ŘÍZENÍ



K UKONČOVÁNÍ

STUDIA



K

VÝJEZDUM ŽÁKU A VYUČUJÍCÍCH NA AKCE KONANÉ

MIMO ŠKOLU



K POŘÁDÁNÍ

LYŽAŘSKÝCH KURZU A KURZU SNOWBOARDU

Součástí vzdělání na středních školách je lyžařský výcvik. Provádí se podle platných učebních osnov a nových metodických poznatků. Zároveň se vzdělávacími a výchovnými cíli plní i funkci zdravotní. Tato směrnice řeší problematiku v těchto oblastech: A: Organizační zabezpečení. B: Personální zajištění. C: Bezpečnost účastníků D: Vyúčtování kurzu. 1. Ředitel školy . Do konce září jmenuje vedoucího lyžařského kurzu. Nejpozději týden před zahájením lyžařského kurzu ověří platnost kvalifikace jednotlivých instruktorů. V případě většího počtu účastníků ( nad 30) zajistí zdravotníka. Schvaluje plán lyžařského kurzu. Po dohodě s vedoucím kurzu určuje kádrové zabezpečení kurzu. 2. Vedoucí kurzu. Zabezpečí ubytování a stravování v odpovídajícím lyžařském prostředí a tak, aby objekt odpovídal platným obecně závazným právním předpisům Nejpozději měsíc před zahájením lyžařského výcviku upozorní žáky a rodiče na nutnost seřízení bezpečnostního vázání. Před odjezdem vybere potvrzení o bezinfekčnosti a potvrzení servisu o seřízení vázání. Ve výjimečných případech postačí čestné prohlášení zákonných zástupců žáků nebo čestné prohlášení zletilého žáka . Nejpozději týden před zahájením lyžařského kurzu předloží řediteli školy plán lyžařského kurzu ( plán výcviku, odborné přednášky, kulturní program atd.). Zabezpečí dopravu na kurz tak, aby odpovídala bezpečnostním předpisům.Zodpovídá za bezpečnost účastníků zájezdu , za splnění obsahu kurzu a za dodržování školního řádu. Zabezpečí rozdělení účastníků do družstev podle výkonnosti a zdravotního stavu. Od úplných začátečníků nevyžaduje předvedení výkonu , ale zařadí je rovnou do družstva s nejnižší výkonností. Ručí za maximální počet žáků ve družstvu 15 . Registruje případné školní úrazy. Nejpozději do 60 dnů po skončení zájezdu připraví závěrečné vyúčtování kurzu. 3. Vedoucí družstva. Je podřízen vedoucímu kurzu. Poučí členy svého družstva o bezpečnosti při výcviku, o pravidlech a bezpečnostních opatřeních při jízdě na vlecích a lanovkách, o pravidlech pohybu na sjezdovkách. Je zodpovědný za bezpečnost členů svého družstva zodpovídá za výběr terénu, který musí odpovídat lyžařské vyspělosti všech členů družstva. V případě začínajících lyžařů dbá o bezpečný dojezd. Dodržuje pedagogické a metodické zásady při výcviku, vyžadují dodržování kázně, denního řádu a životosprávy, nedovolí žákům přeceňovat své schopnosti. Dbá pokynů Horské služby a výstražných značek, za nepříznivých podmínek (hustá mlha, sněhová bouře, teplota minus 12° ) omezí nebo zastaví výcvik.

4. Zdravotník. Účastní-li se zájezdu více než 30 žáků, je stanoven zdravotník kurzu ( lékař, nebo posluchač IV. a vyššího ročníku lékařské fakulty). I při nižším počtu žáků musí mít jeden člen pedagogického doprovodu zdravotnickou kvalifikaci. Zdravotník stanoví 3 x denně ordinační hodinu. Během výcviku se pohybuje v blízkosti alespoň jednoho družstva, je dostupný mobilním telefonem. V případě zdravotního postižení účastníka kurzu jej doprovází do lékařského zařízení. Vztahují se na něj všechny práva a povinnosti zaměstnance školy.

5. Pracovně-právní vztahy. Zaměstnanec školy je od okamžiku zahájení zájezdu do jeho skončení na pracovní cestě. Vztahují se na něho všechna práva a povinnosti z toho vyplývající. Na dobu nočního odpočinku uzavírá ředitel školy s pracovníkem dohodu o pracovní pohotovosti. V souladu se zákonem o platu a odměně za pracovní pohotovost poskytne zaměstnavatel pracovníkovi odměnu ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku pokud jde o pracovní den a 100% , pokud jde o den pracovního klidu. Mohou se též dohodnout na poskytnutí náhradního volna. Náhrada za opotřebování vlastní výstroje se neposkytuje, zaměstnanec má možnost si zapůjčit výzbroj v půjčovně, půjčovné mu bude uhrazeno na základě dokladu. Práce přesčas nesmí činit více než 8 hodin v týdnu, vedoucí kurzu rozvrhne zaměstnání jednotlivých instruktorů tak, aby v období 7 po sobě jdoucích kalendářních dní, měli alespoň 35 hodin nepřetržitého odpočinku .

6. V pracovní době a v době noční pohotovosti je zaměstnancům zakázáno požívat alkoholické nápoje.

7. O všech závažných okolnostech týkajících se kurzu a jeho účastníků ( zranění, závažné onemocnění, hrubé porušení školního řádu) je vedoucí kurzu povinen okamžitě informovat ředitele školy a zákonné zástupce žáků nebo osoby, které plní vyživovací povinnost vůči zletilým žákům.

8. Tato směrnice platí od 1.1.2006 do 31.12. 2007

V Berouně

20. prosince 2005

Ing. Ivan Šlemín ředitel školy

Materiály: Met.pokyn MŠMT 29159/2001, 24799/93,25861/93,nařízení vlády 178/2001 ( změna 532/2002)



K POŘÁDÁNÍ

CYKLOTURISTICKÝCH

KURZU A VÝLETU



K POŘÁDÁNÍ

TURISTICKÝCH

KURZU A VÝLETU



K POŘÁDÁNÍ

VODÁCKÝCH

KURZU A VÝLETU



K DALÍMU VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKU



K ZÁKONU O INFORMACÍCH



k poskytování platu, osobního příplatku a odměn ( vnitřní platový předpis).



Organizační postup inventarizace majetku na Obchodní akademii, Střední pedagogické škole a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky V souladu s ustanoveními zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ze dne 12.4.2000 a Směrnice č. 23 /2002, ředitele krajského úřadu

vydávám tuto

s m ě r n i c i:

Inventarizací rozumíme odsouhlasení skutečného stavu majetku a závazků se stavem zachyceným v účetnictví a vypořádání případných inventarizačních rozdílů. Zákon o účetnictví v § 6, odst. 3. stanoví povinnost inventarizovat majetek a závazky podle ustanovení § 29 a § 30.

Za řádnou inventarizaci se považují všechny druhy inventarizací, které souvisejí s ověřením tzv. řádné účetní závěrky. Provádí se k datu řádné účetní závěrky 31.12. a musí být ukončena v takovém termínu, aby bylo možno případné inventarizační rozdíly vyúčtovat do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků. Příspěvková organizace zašle prokazatelně na odbor majetku do 15.12. příslušného kalendářního roku: - příkaz k provedení inventarizace - jmenování inventarizačních komisí - doklad o proškolení členů inventarizačních komisí - plán inventarizace

Po skončení inventarizace příspěvková organizace řádně uloží veškeré inventurní soupisy v archivu příspěvkové organizace. Výsledky řádné inventarizace doručí organizace prokazatelně odboru majetku do 15.2. následujícího roku. Výsledky budou přehledně uspořádány a budou obsahovat minimálně: - sumář majetku sepsaný do přílohy č. 3 - vyčíslení inventurních rozdílů s návrhem na jejich vypořádání - prohlášení odpovědného zástupce PO (organizační složky) Středočeského kraje příloha č. 4 - závěrečný protokol o inventarizaci

Za mimořádnou inventarizaci se považují inventarizace ověřující mimořádné účetní závěrky a tzv.předávací inventarizace (inventarizace hmotného majetku související

s předáním hmotné odpovědnosti). Při změně hmotně odpovědných osob se provádí bez výjimky. Mimořádná inventarizace se provádí i v případě, že o ni požádá ředitel Krajského úřadu. Ten tak může učinit z podnětu hejtmana, zástupce hejtmana, vedoucího odboru majetku, vedoucího ekonomického odboru, vedoucího odboru kontroly nebo vedoucího příslušného odboru, podle § 69 odst. 2, písm. g, zákona o krajích. V žádosti stanoví rozsah inventarizace a termín pro doručení výsledků inventarizace. Statutární orgán organizace zohlední při jmenování komisí případný návrh ředitele KÚ na zařazení zástupců KÚ.

Inventarizaci vyhlašuje statutární orgán, který jmenuje hlavní inventarizační komisi (dále jen „HIK“). V případě potřeby HIK sestaví a statutární orgán jmenuje vedlejší inventarizační komise pro konkrétní provádění fyzické a dokladové inventury. Inventarizaci podléhá veškerý majetek a závazky dle přílohy č.2.

Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 1.9.2002

V Praze dne 5.8.2002 Josef Kubiš ředitel Krajského úřadu Středočeského kraje Příloha č. 1 zákon č.563/1991 Sb., o účetnictví Příloha č. 2 Přehled majetku a závazků podléhajícího inventarizaci



K NAKLÁDÁNÍ S FONDEM KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB



VNITŘNÍ

KONTROLNÍ

SYSTÉM

+Vnitřní kontrolní systém: - povinnost ze zákona, - pomocník, který hlídá správný chod organizace po ekonomické stránce. Všechna rozhodování, která mají za důsledek pohyb a užití veřejných prostředků, musí být ze zákona prověřeny z pohledů legality, hospodárnosti,

+Vnitřní kontrolní systém: - povinnost ze zákona, - pomocník, který hlídá správný chod organizace po ekonomické stránce. Všechna rozhodování, která mají za důsledek pohyb a užití veřejných prostředků, musí být ze zákona prověřeny z pohledů legality, hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti.

Vnitřní kontrolní systém přispívá ke způsobilosti včas zjistit, vyhodnocovat a minimalizovat provozní, právní a jiná rizika vznikající v souvislosti s plněním poslání vašich organizací a k informování o výskytu závažných nedostatků i přijímání opatření k jejich odstranění. Jedná se o nepřetržitý proces, o souhrn kontrolních mechanismů uvnitř organizace.

Zvýrazněna je role vedoucích orgánů veřejné správy, kterými jsou statutární orgány, tj. osoby nebo orgány oprávněné jednat jejich jménem.

Legislativní rámec pro povinnost zavedení systému finanční kontroly u PO zřizovaných krajem: - § 59 odst. 1 písm. i) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ustanovením § 2 odst. 4 tohoto zákona - § 15 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

- zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů. (§ 3 – finanční kontrola, § 5 - organizační zajištění finanční kontroly, § 9 odst. 3 - působnost územních samosprávných celků a části čtvrté, § 25 až 27 – vnitřní kontrolní systém.) Podle těchto ustanovení je vedoucí organizace osobně odpovědný za organizování vnitřního kontrolního systému ve své organizaci a jeho prostřednictvím tzv. řídící kontroly.

Řídící kontrola se dělí na předběžnou , průběžnou a následnou Předběžná kontrola - § 26 zákona č. 320/2001 Sb. probíhá v procesu schvalování závazků a před uskutečněním výdajů. Zřízení pozic: - příkazců operací, - správců rozpočtu - hlavního účetního Základní prvky finanční kontroly při správě a užívání veřejných prostředků. Zamezení rozhodování a výkonu majetkových a finančních operací pouze jedinou osobou. Pověření těmito funkcemi musí mít vždy písemnou formu. Zákon zakazuje slučování funkce příkazce operace, tj. toho, který je kompetentní rozhodnout, jak se naloží s veřejnými prostředky (financemi či majetkem), s pozicí správce rozpočtu nebo hlavního účetního. Kumulaci pozic správce rozpočtu a hlavního účetního zákon připouští, pokud je zaručeno, že existuje malá pravděpodobnost výskytu nepřiměřených rizik v hospodaření s veřejnými prostředky. Vždy musí být dodržena „zásada čtyř očí“ a „dvou podpisů“. Je vhodné ještě určit osoby, které budou zaměstnance ve výše uvedených funkcích zastupovat v případě nepřítomnosti. Průběžná kontrola a následná kontrola - § 27 zákona č. 320/2001 Sb. Průběžná kontrola probíhá při procesu realizace závazků od předání podkladů až do konečného vypořádání a vyúčtování. Jde o zjištění, zda probíhají v souladu s obecně závaznými právními předpisy, resortními směrnicemi, smluvními ujednáními a vnitřními směrnicemi. Účelem průběžné kontroly je ověřit úplný a přesný průběh operace, zjistit a odstraňovat nesrovnalosti při uskutečňování operace.

Průběžnou kontrolu zajišťují vedoucí zaměstnanci a další zaměstnanci, kteří mají její výkon ve své funkční náplni v rámci věcně příslušného útvaru, případně i zaměstnanci, kteří mohou být výkonem průběžné kontroly pověřeni. Účelem následné kontroly je ověřit výsledek operace a případně poskytnout informace vedoucím zaměstnancům o skutečném průběhu poté, co byla operace ukončena. Jde tu o zpětnou vazbu.

V praxi ! Při zavádění vnitřního kontrolního systému je konkrétně potřeba: - Vymezit působnost k výkonu finančního řízení a kontroly organizačním útvarům v organizačním řádu. - Zapracovat vedoucím zaměstnancům, případně ostatním zaměstnancům do pracovních náplní rozsah pravomoci a odpovědnosti v rámci finančního řízení a kontroly. - Zapracovat ustanovení zákona o finanční kontrole do dílčích směrnic vaší organizace.

Poznatky z praxe ! Rozdělení příspěvkových organizací: Státní PO hospodaří podle § 53 až 63 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. PO zřízené ÚSC, hospodaří podle § 27 až 37 zákona č.250/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 250/2000 Sb. stanovuje základní vztah PO ke zřizovateli, způsob vzniku, rozdělování, slučování nebo zániku organizace. Pravidla finančního hospodaření, pravidla pro tvorbu a použití fondů organizace a také

ustanovení, co může PO zřízená ÚSC rozhodovat sama a na co musí mít předchozí souhlas zřizovatele. Souhlas zřizovatele musí být vždy: o na použití rezervního fondu k posílení investičního fondu, o k uzavření smlouvy o půjčce a úvěru o k přijetí závazku ručitele o k nákupu na splátky – leasing o k přijetí cenného papíru jako protihodnoty za své pohledávky. Tento zákon zakazuje PO nakupovat akcie a jiné cenné papíry a poskytovat dary jiným subjektům, mimo darů z FKSP. 1. Doklady o existenci organizace: -

-

Zřizovací listina – musí obsahovat všechny předepsané náležitosti podle § 27 zákona č. 250/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Důležité je vymezení majetku a majetkových práv a povinností pro hospodaření s majetkem. Rozhodnutí o zařazení do sítě škol – podle § 13a zákona 564/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Doporučuji zkontrolovat, zda se základní údaje na těchto dvou listinách shodují.

2. Účetnictví Aktuálních zákonné normy pro PO zřizované ÚSC jsou: • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění (od 1.1.2004 byl novelizován zákonem č. 437/2003 Sb.) • Vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou ÚSC, PO, státními fondy a OSS (od 1.1.2004 byla novelizována vyhláškou č. 477/2003 Sb.) • V roce 2003 platila zároveň s touto vyhláškou část Opatření MF č. j.: 283/76 104/2000, kterým se stanoví účtová osnova, postupy

účtování, uspořádání položek účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek pro OSS, ÚSC a PO, v platném znění. • Od 1.1.2004 platí pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 505/2002 Sb. v platném znění České účetní standardy č. 501 až 522.

Tyto zákonné normy předepisují, aby účetnictví v organizaci bylo: • • • • • •

správné úplné průkazné srozumitelné přehledné byla zaručena trvalost účetních záznamů.

Nařizují dodržovat: • směrnou účtovou osnovu • náležitosti účetních dokladů a dokladování prvotními doklady • soulad vnitřních organizačních směrnic s právními předpisy a pokyny zřizovatele • bilanční kontinuitu, tj. návaznost konečných a počátečních stavů rozvahových účtů mezi jednotlivými účetními obdobími

Nedostatky: o faktury musí být zaúčtovány v souladu s § 3 odst. 1) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví – účetní jednotky účtují o veškerých nákladech a výnosech bez ohledu na okamžik jejich zaplacení o již při obdržení faktury je třeba ji rozúčtovat, pokud se na úhradě podílí více subjektů – část týkající se organizace do nákladů, část týkající se jiného subjektu na pohledávky o chybně jsou účtovány zálohové faktury rovnou na nákladové účty, musí být účtovány na účet záloh o na došlé faktuře musí být přesný název PO podle zřizovací listiny (§ 11 odst. 1) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

3. Stravování zaměstnanců Příspěvkové organizace zřízené ÚSC hradí náklady na závodní stravování podle nařízení vlády č. 137/1989 Sb., o závodním stravování. Podle ní můžete ve vlastních zařízeních závodního stravování hradit z rozpočtových nákladů věcné, osobní a režijní náklady spojené s přípravou jídel. Hodnotu spotřebovaných surovin hradí strávník. Vlastním zaměstnancům, a pokud je to stanoveno v kolektivní smlouvě nebo zásadách hospodaření s FKSP i bývalým zaměstnancům - důchodcům, kteří od vás odešli do důchodu - lze poskytnout příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb do výše 50% hodnoty spotřebovaných surovin. Pokud nemáte vlastní zařízení závodního stravování a umožňujete svým zaměstnancům stravování u cizího subjektu, musí to být vždy na základě písemné smlouvy, kde je uvedena cena 1 oběda. Při úhradě nákladů za tyto obědy pak postupujete podle Výkladu č. 50, který byl otištěn ve Finančním zpravodaji č. 12/1990. Vyhláška č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích pro vás neplatí!

4. Fondy Hospodaření s fondy ve vašich organizacích, čím jsou tvořeny a na co mohou být použity, přesně vymezuje zákon č. 250/2000 Sb. Podle něj příspěvková organizace vytváří: - rezervní fond - investiční fond - fond odměn - FKSP. V rezervním fondu mohou být jako příjmy peněžní dary. Každý má být doložen darovací smlouvou nebo čestným prohlášením o příjmu peněžních prostředků. Vzniká povinnost podat daňové přiznání k darovací dani, i když PO jsou od platby daně osvobozeny.

Investiční fond lze mimo jiné použít na opravy a údržbu nemovitého majetku ve vlastnictví zřizovatele, ale ne na opravy a údržbu movitého majetku. Fond odměn lze použít na úhradu přečerpaných mzdových prostředků na konci roku, ne na přímou úhradu odměn. FKSP Problematika hospodaření je upřesněna ve vyhlášce MF ČR č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů – účinnost od 1. 5. 2002. Organizace má povinnost stanovit způsob čerpání FKSP, konkretizující jednotlivé paragrafy vyhlášky a sestavit rozpočet FKSP . Je vhodné si čerpání fondu v účtovém rozvrhu analyticky rozčlenit - např. podle jednotlivých paragrafů vyhlášky. Opakující se nedostatky a neoprávněné čerpání FKSP: Ø chybná tvorba FKSP Ø účtování poplatků a úroků z běžného účtu fondu kulturních a sociálních potřeb jako čerpání a tvorba FKSP Ø při nákupu občerstvení na kulturní akce chybí rozpis potravin a prezenční listiny účastníků akce Ø u faktur za rekreaci zaměstnanců nutno rozúčtovat příspěvek z FKSP jako snížení fondu a předpokládaný doplatek pracovníka jako pohledávku za zaměstnancem. Faktura musí znít na adresu organizace a musí být doložena žádostí pracovníka o příspěvek, objednávkou a schválením vedoucím organizace (popř. i odborové organizace) . Ø nelze poskytovat příspěvek na rekreaci pro děti zaměstnanců na akce pořádané jejich školou, které vyplývají z učebních osnov - škola v přírodě, LVVZ, apod.) Ø při poskytování půjček dbát důsledně na dodržení účelu stanoveného ve vyhlášce a upřesněného v zásadách hospodaření s FKSP Ø tzv. ,,osobní účty“ nepřicházejí v úvahu Ø peněžní i nepeněžní dary z FKSP musí být doloženy vnitřním dokladem schváleným vedoucím organizace, na kterém jsou uvedeny důvody k udělení, vyplývající ze zásad hospodaření s FKSP dané PO Ø výše příspěvku na stravné a podmínky jeho čerpání musí odpovídat nařízení vlády č. 137/1989 Sb., o závodním stravování a musí být uvedena v zásadách hospodaření s FKSP. Ø Při tvorbě a čerpání musí být peněžní prostředky mezi účty v bance skutečně převáděny a čerpání z FKSP může probíhat jen do výše volných finančních prostředků na běžném účtu FKSP.

5. Vnitroorganizační směrnice: Hospodaření vašich organizací musí vycházet z aktuálních zákonných norem. Konkrétní postupy jejich uplatňování by měly být zapracovány ve vnitřních směrnicích organizace, čímž by mělo být zajištěno fungování vnitřního kontrolního systému, tj. rozděleny pravomoci a odpovědnosti uvnitř organizace a vytvořena zpětná vazba. Směrnice by měly mít pořadové číslo a název, měly by obsahovat název organizace, dobu platnosti, datum schválení a podpis ředitele. Součástí by měly být i vzorové formuláře, které organizace používá. Udržování funkčního vnitřního kontrolního systému spočívá především v aktualizaci směrnic podle měnících se zákonných nařízení a situace v organizaci !

• Oběh účetních dokladů – mělo by jít o přesný a konkrétní popis postupu navazujících operací, vztahů a souvislostí při předběžné kontrole. Součástí by měl být soupis podpisových vzorů a oprávnění zaměstnanců, aby v rámci předběžné kontroly byl schopen každý zaměstnanec na dalším stupni kontroly ověřit, zda proběhla kontrola na předcházejícím stupni. • Účtový rozvrh, seznam číselných znaků, symbolů a zkratek používaných v účetnictví - musí obsahovat veškeré syntetické a analytické účty, které organizace v daném účetním období používala a musí vycházet ze směrné účetní osnovy, která je uvedena v příloze č. 4 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. • Vedení pokladní evidence – stanovena četnost inventarizace pokladní hotovosti během roku, pokladní limit, náležitosti prvotních

pokladních dokladů. Písemná hmotná odpovědnost se zaměstnancem, který má pokladnu na starosti. • Zásady pro používání účtů časového rozlišení – podle zákona o účetnictví a § 37 vyhlášky č. 505/2002 Sb., musí organizace zachycovat náklady a výnosy do období, se kterým časově a věcně souvisí, aby nedocházelo ke zkreslování hospodářského výsledku za dané období. Metodu časového rozlišování upravovalo Opatření MF č. j.: 283/76 104/2000 (! platnost skončila dnem 31. 12. 2003), a v Úvodních ustanoveních v Čl. VIII. v odst. 5 umožňovalo, že: ,,Časové rozlišení není nutno používat v případech, kdy se jedná o nevýznamné částky, a jejich ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování hospodářského výsledku.“ Tato možnost již v účetních standardech, které Opatření nahrazují není uvedena, avšak i nadále má účetní jednotka možnost podle vyhlášky č.505/2000 Sb., upravit si postup při časovém rozlišení vnitřním předpisem.

• Směrnice k vedení evidence a účtování o majetku a jeho inventarizaci Směrnice o majetku – stanovení způsobu evidence majetku, postup při vyřazování majetku, podmínky pronájmu – vždy na základě písemné smlouvy obsahující náležitosti podle zákona č. 116/1990 Sb. o nájmu a podnájmu nebytových prostor v platném znění, způsob odpisování majetku, jako příloha odpisový plán, který musí být na každý rok schválen zřizovatelem. Rozhodnutí organizace ve věci účtování o majetku – stanovuje, o kterém majetku bude organizace účtovat na majetkových účtech (majetek vlastní a ve správě) a o kterém na podrozvahových účtech (majetek v pronájmu). Zákon dává možnost snížení finanční hranice pro zařazení majetku do DDHM a DDNM. Pokud organizace využije tuto možnost, uvede to v této směrnici. Stanovení finanční hranice pro zařazení majetku do operativní evidence.

Směrnice k provádění inventarizace – vychází ze zákona o účetnictví § 29, 30. Základním cílem je odsouhlasení skutečného stavu majetku na účetní evidenci a vypořádání zjištěných rozdílů. Ty musí být vyúčtovány do období, za které se inventarizace provádí.

V souvislosti s inventarizací musí mít organizace zpracovány a být schopna předložit ke kontrole: • dohody o hmotné odpovědnosti a pověření k vedení sbírek • výsledky inventarizace k 31.12. kontrolovaného roku • řešení inventarizačních rozdílů včetně náhrad za manka a škody • řešení pokut a penále včetně postihů odpovědných osob • protokoly o vyřazování a likvidace majetku (včetně odborných posudků o neopravitelnosti, doklady o fyzické likvidaci, prodeji majetku) • smlouvy o nájmu a podnájmu nebytových prostor

o o o o

Nejčastější nedostatky při inventarizaci jsou: není provedena dokladová inventura všech účtů, na kterých se účtují pohledávky a závazky nejsou dokladovány podrozvahové účty chybí inventurní soupisy ke všem provedeným inventurám pokud proběhla inventura některých druhů majetku k jinému datu než k 31.12., což zákon umožňuje, nejsou doloženy přírůstky a úbytky do doby závěrky.

• Způsob vedení účetní evidence zásob vychází z § 11 vyhlášky č.505/2000 Sb. a standardu č.514. Stanoví se zde, co tvoří v organizaci zásoby, které druhy zásob jsou účtovány metodou A a které metodou B.

• Doplňková činnost je zpravidla prováděna na základě živnostenského oprávnění a vychází ze: • Zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákona v platném znění • Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění Zřizovatel musí vymezit rozsah a podmínky DČ ve zřizovací listině. Organizace musí: • mít interní směrnici, která vymezuje: ü konkrétní druhy činností ü účetně odděluje hlavní činnost od doplňkové, (analytické rozlišení nákladových a výnosových účtů), oddělení HV za činnost doplňkovou a hlavní ü stanovení zásad pro klíčování nákladů a výnosů ü evidenci podílejících se pracovníků, způsob jejich odměňování ü vymezení majetku pro doplňkovou činnost ü kalkulaci cen • dodržovat hospodárnost při vynakládání prostředků pro DČ • hospodářský výsledek z DČ použít ve prospěch činnosti hlavní • vždy je nutné podat daňové přiznání • Archivace – způsob úschovy a ukládání účetních písemností, spisový a skartační řád, archivní kniha. Vyplývá to ze zákona č. 97/1974 Sb. o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů a instrukce MŠMT č.j. 18 200/86-49, vypracované podle vyhlášky č. 117/1974 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kterou se vydává skartační řád pro školy a školská zařízení.

• Autoprovoz – pokud organizace vlastní služební vozidla, musí postupovat v souladu s nařízením vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky – účinnost od 1. 1. 2003, dosud. Musí: - vypracovat interní směrnici – stanovení podmínek provozu služebních vozidel, administrativy kolem autoprovozu, garážování a parkování, odpovědnosti za vozidla - vést knihu jízd a záznamy o provozu vozidla - evidovat a zúčtovávat nákup a spotřebu PHM, kontrolovat správnost vykázaných km, správnost vykázané spotřeby PHM na počet ujetých km k průměrné spotřebě stanovené v technickém průkazu vozidla - vést vozový sešit pro každý vůz – technické prohlídky, opravy, nehody, výměna oleje, pneumatik apod - mít seznam zaměstnanců oprávněných používat služební vozidlo podepsaný ředitelem. - doložit záznamy o školení řidičů, kteří používají služební vozidla - platit silniční daň při případném používání vozidla k doplňkové činnosti – zákon. č. 16/1993 Sb., o dani silniční v platném znění. • Směrnice o poskytování cestovních náhrad musí být v souladu se zákonem č.119/1992 Sb., o cestovních náhradách v platném znění, vyhláškou o výši cestovních náhrad pro tuzemsko (pro rok 2004 č.449/2003 Sb.) a vyhláškou o výši cestovních náhrad pro cesty do zahraničí (pro rok 2004 č. 435/2003 Sb.). Cestovní náhrady lze uplatňovat pouze na základě smluvního vztahu. Může to být pracovní smlouva nebo smlouva podle obchodního, popřípadě občanského zákoníku. Vypracovat vnitřní předpis organizace pro výplatu cestovních náhrad je povinností podle zákona č. 125/1998 Sb., který mění a doplňuje zákon o cestovních náhradách. Doporučený obsah např.: - konkretizace výše stravného, - určení procenta krácení za zajištěnou stravu, - zahraniční stravné, - upřesnění dalších náhrad, např. nutné vedlejší výdaje.

Nejčastější chyby jsou:

- chybně vyplněné cestovní příkazy - chybí počátek a konec pracovního výkonu, podpisy, určený dopravní prostředek, není uváděn účel cesty, - při použití soukromého vozidla pro služební účely nejsou stanovena pravidla, chybně se počítají náhrady za PHM, v zájmu zaměstnavatele by měl být požadavek na doložení havarijního pojištění, při použití soukromého vozidla - stravné není vypláceno vůbec nebo v nesprávné výši, nejsou dodržovány sazby pro jednotlivá časová rozpětí (je třeba si uvědomit, že se samostatně se posuzuje - každá pracovní cesta, každý den pracovní cesty (§ 5, odst.1), tuzemská a zahraniční část pracovní cesty (§ 15, odst. 1). Stravné musí být poskytnuto vždy při splnění podmínek § 5 zákona č. 119/1992 Sb., výše upřesněna ve vnitřním předpisu.

• Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků - Povinnost zaměstnavatele poskytovat OOPP vyplývá z § 133a zákoníku práce (ZP) č. 65/1965 Sb. ve znění pozdějších předpisů. - Zda OOPP splňují technické požadavky musí organizace doložit prohlášením o shodě. Dříve podle přílohy č.6 nařízení vlády č. 172/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Od 1.5.2004 podle přílohy č.4 nařízení vlády č. 21/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů, které předchozí nařízení nahrazuje. - PO musí mít vnitřní směrnici pro poskytování OOPP podle § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků. - Stanovení životnosti OOPP není závazné, protože musí být dodržen § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 495/2001 Sb. = „OOPP musí být po celou dobu používání účinné … nesmí představovat další riziko“. - Součástí směrnice by měl být „Seznam mycích a čisticích prostředků“ (§ 133a, odst. 3 ZP - příloha č. 4, nařízení vlády č. 495/2001 Sb.)

- Přidělené OOPP jsou majetkem zaměstnavatele. Pro zajištění správného hospodaření s nimi je vhodná jejich evidence např. formou „osobních karet zaměstnanců“ - § 133a, odst. 5 ZP. Potvrzení převzetí a seznámení s hospodárným používáním - §3, odst.3 nařízení vlády č. 495/2001 Sb. - Poskytnutí OOPP nelze nahrazovat peněžním plněním - § 133a, odst. 5 ZP.

SEZNAM SMĚRNIC A PRÁVNÍCH PŘEDPISU platných na OA, SPgŠ a JŠ Beroun ke dni 1.září A) Pedagogicko organizační. B) Ekonomické

Recommend Documents