Seznam projektů přihlášených do 9. ročníku soutěže Bezpečná nemocnice

Seznam projektů přihlášených do 9. ročníku soutěže Bezpečná nemocnice Název zdravotnického zařízení:

Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvková organizace

Název projektu:

Navázání kontaktu a důvěry u pacientů před totální endoprotézou

Anotace: Totální endoprotéza (TEP) - náhrada kloubu - je velkým operačním zákrokem. Pacienti se jej často obávají a mají celou řadu otázek. Operační výkony často znamenají pro pacienty velkou psychickou zátěž. Pacient neví, co ho čeká, a často trpí obavami, úzkostí a nejistotou. Psychické rozpoložení pacienta je navíc velice důležitým aspektem pro léčbu. Stres je však v mnoha případech zcela zbytečný a pramení z neznalosti a nedostatku informací. Co s tím? Poskytnout předem maximum informací - formou tzv. Edukačních seminářů pro pacienty před ortopedickými operacemi.

Název zdravotnického zařízení:

Nemocnice Třinec, příspěvková organizace

Název projektu:

Zajištění bezpečnosti personálu v Nemocnici Třinec

Anotace: Agresivita a násilí jsou v současné společnosti již běžným fenoménem a neustále stoupá. Výskyt násilí se bohužel nevyhýbá ani zdravotnictví a stává se globálním problémem. V českém zdravotnictví je rozšířena zejména agrese slovní, každý druhý zdravotník si alespoň jednou za svou kariéru vyslechl nadávky či urážky od pacientů. V Nemocnici Třinec se dle průzkumu Szkanderové, Jaroszové (2008), který byl realizován ve Fakultní nemocnici Ostrava (FN) a v Nemocnici Třinec (NT) se se slovní agresí (urážky, křik, vulgární nadávky) setkalo 89% sester v NT a 90% ve FN. Alespoň jedenkrát se s ním setkala většina sester. Fyzické napadení je méně časté, nicméně počet napadení rychle stoupá. S fyzickou agresí se setkala přibližně polovina tázaných respondentů ve FN 55%, v NT 57%. Nejčastějším projevem bylo kousnutí, kopání, údery předmětem apod. V ČR bohužel neexistují přesné statistiky a výzkumy o napadení a násilí v nemocnicích. Jeden z důvodů absence čísel je také nehlášení nežádoucích událostí zdravotníky. Ve zdravotnických zařízeních jsou nejvíce ohroženi nelékaři, neboť jsou první, kdo přichází s pacientem do styku a na oddělení jsou s pacienty, ve srovnání s lékaři, častěji. Agrese, mířená na personál, která u nich zanechává emocionální dopad, může mít za následek problémy v osobním i profesionálním životě. Pro řadu zaměstnanců to může být i důvod odchodu ze zdravotnictví. Ne vždy lze incidentům zcela zabránit, je však důležité věnovat se prevenci násilí, maximálně ochránit zaměstnance pomocí bezpečnostní agentury, zavést v nemocnici preventivní programy, instalovat bezpečnostní kamery, provést strategické kroky k redukci násilí a umožnit zaměstnancům výcvik v sebeobraně. Je důležité se věnovat hlášení a analýze nežádoucích událostí, týkající se napadení a ohrožení zaměstnanců. Poskytnou zdravotníkům psychologickou pomoc či intervenci. Za některé agresivní projevy pacientů si bohužel mohou zdravotníci i sami a to nevhodným, neprofesionálním chováním, chybnou verbální i neverbální komunikací, špatným objednávkovým systémem (dlouhé čekání na vyšetření), zvýšenou byrokracií a další. Je proto nutné se zaměřit, v rámci vzdělávání zaměstnanců, na vhodnou komunikaci, naučit zdravotníky s agresivním pacientem popřípadě s jeho rodinou profesionálně komunikovat nejen verbálně, proškolit je jak zvládat vypjaté situace a jak čelit nebezpečí. Zdravotníci musí mít k dispozici postupy jak předcházet krizovým situacím a koho kontaktovat v případě ohrožení.

Stránka 1


Ústřední vojenská nemocnice Praha

nemocnice

Název projektu:

Bezpečná manipulace s léčivy

–

Vojenská

fakultní

Anotace: Předkládaný projekt řeší bezpečné zacházení s léčivy v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici Praha (ÚVN). Elektronizace zdravotnictví je nezbytnou součástí moderní doby, která je charakterizována rychlým rozvojem informačních a komunikačních technologií, a proto se ÚVN vydala touto cestou také v oblasti toku léčiv nemocnicí. V rámci tohoto projektu byla do praxe zavedena elektronická evidence podávaných léčiv a paralelně bylo do organizační struktury ÚVN zařazeno nové pracoviště Farmakologistiky (FLOG). Farmakologistika se podílí na řízení a iniciaci toku léčiv mezi odbornými odděleními nemocnice. Hlavním úkolem nově vzniklého pracoviště bylo a je snížit náklady na nákup léčiv s maximálním využitím dostupných zásob na tzv. příručních skladech. V rámci zvyšování kvality a bezpečí poskytované péče se zaměřením na snížení rizik v průběhu poskytování zdravotních služeb byla zavedena elektronická evidence podání léčiv. Díky elektronickému podávání a elektronickému skladovému hospodářství léčiv jsme v ÚVN schopni sledovat pohyb konkrétního léčiva až do úrovně šarže a exspirace od příjmu nemocniční lékárnou až po podání konkrétnímu pacientovi. Zároveň přispíváme k ekonomickým úsporám na nákup nových léčiv a zvyšování kvality a bezpečí poskytované péče. Součástí projektu elektronizace toku léčiv v naší nemocnici je i správa jednotlivých příručních skladů pracovníky FLOG. Hlavní myšlenkou projektu je přispívat k ekonomickým úsporám na nákup nových léčiv a zvyšovat kvalitu a bezpečí poskytované péče.


Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace

Název projektu:

Supervize ve zdravotnictví – zbytečnost nebo pomoc?

Anotace: Nelékařští zdravotničtí pracovníci (NLZP) patří do skupiny osob z řad pomáhajících profesí, která vzhledem k nárokům svého povolání vyžaduje speciální psychologickou péči. Výzkumy posledních let přinášejí jednoznačné doklady o tom, že absence pravidelné psychologické péče o zdravotníky má prokazatelný vliv na vyšší nemocnost zaměstnanců (psychická isomatická onemocnění), jejich nižší životní spokojenost, vyšší fluktuaci NLZP téměř všech odborností a v konečném důsledku sníženou kvalitu poskytované zdravotnické péče. Nedostatek sester, ale i nižšího zdravotnického personálu je v posledním roce frekventované téma a vyjadřuje se k němu stále více či méně kompetentních lidí. Příčiny se hledají leckde. Dle našeho názoru je důvod multifaktoriální a pouze neustálé dohady o vzdělávání, často postrádající věcné argumenty, jsou jen zástupným problémem a v nemocnicích jistě nevyřeší fakt s nedostatkem nelékařského zdravotnického personálu. Počty stanovené vyhláškou jsou za hranicí bezpečné péče a přepracovanost společně s tíhou rizika možných chyb a ohrožení pacienta bývají častým důvodem odchodu sester z lůžkových oddělení, ať už do jiných méně náročných provozů nebo zcela mimo zdravotnictví. Z historicky prvního komplexního přehledu dat získaných v elektronické podobě, které shromažďuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je jasné, že u sesterských úvazků nadále trvá zásadní úbytek v lůžkových zařízeních, a to v řádu stovek. Nestálost nových zaměstnanců, či jejich zbytečný odchod je stále častějším problémem v oblasti personální politiky nemocnic. Naše nemocnice zcela jistě není výjimkou. Nejenže to je pro nemocnici velmi nepříjemné, když ji opustí zkušený a zaškolený zaměstnanec, ale v současné době, kdy je velmi obtížné hledat nové a kvalitní nelékařské zdravotnické pracovníky, je to vždy velká komplikace provozu. Přesto speciální psychologická péče o zdravotníky obecně chybí a jejich vzdělávání v oblasti psychologie, komunikace a osobnostního sebe rozvoje není vždy vzhledem k požadavkům Stránka 2

Seznam projektů přihlášených do 9. ročníku soutěže Bezpečná nemocnice praxe dostatečné. Jednou z možností péče o nelékařské zdravotnické pracovníky může být supervize. Ta se může jevit jako velmi dobrý pomocník při prevenci pocitu vyčerpání a frustrace, jež v zásadě vedou i k medicínským pochybením a snížení kvality poskytované péče.


Stodská nemocnice, a.s.

Název projektu:

„Čisté ruce – ochrana všech!“

Anotace: Nozokomiální nákazy jsou onemocnění, která vznikají v souvislosti s hospitalizací pacientů v nemocničním zařízení. Jsou příčinou vyšší morbidity a mortality, jehož zdrojem může být pacient sám, návštěva nebo zdravotník. Ruce jsou nejrozšířenějším způsobem přenosu infekce. Dodržování základních pravidel hygieny výrazně snižuje riziko kontaminace pacienta. Rozmístění správných postupů mytí a dezinfekce rukou, přítomnost a spotřeba dezinfekčního přípravku v lůžkové a ambulantní části nemocnice se stalo indikátorem kvality péče o pacienty. Ochrana personálu a pacientů se stalo naší prioritou.


Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace

Název projektu:

Prevence kožních lézí na operačním sále

Anotace: Výskyt kožní léze vzniklé během operačního výkonu je jednou z nežádoucích událostí, která snižuje kvalitu perioperační péče. Tyto kožní léze se začaly objevovat u pacientů po operačním výkonu delším než dvě hodiny, u pacientů starších 65 let a u pacientů, jejichž predilekční místa přicházely do kontaktu s dezinfekčním roztokem. Ve snaze snížit počet těchto nežádoucích událostí jsme začali hledat efektivní způsob řešení této problematiky. Tím je především prevence a včasná identifikace již vzniklého problému. Vypracovali jsme metodiku spočívající ve vyhledávání rizikových pacientů a stanovili jednotný postup pro prevenci kožních lézí. Touto metodikou, která je ověřena praxí, zmírníme i náročnost ošetřovatelské péče současně i zátěž personálu na odděleních operačních oborů, při ošetřování pacientů s kožní lézí. Efektivita celého procesu je kontinuálně ověřována v rámci systému sledování nežádoucích událostí naší nemocnice.


Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s., nemocnice Středočeského kraje

Název projektu:

S úrazy si nechci hrát, nejsem jejich kamarád Edukační projekt pro žáky základních škol

Anotace: Osvětový edukačně-preventivní program pro školy „S úrazy si nechci hrát, nejsem jejich kamarád“, je určen pro žáky 1. stupně základních škol, ve věku 6 – 10 let, realizovaný v rámci školní výuky zdravotnickými pracovníky Dětského oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov a.s. Myšlenkou tohoto projektu, který bezprostředně navazuje na projekt „Nebojte se nemocnice“, je upozornit děti této věkové skupiny na nebezpečí úrazů. Na to, co je to úraz, kde může vzniknout, jaké jsou druhy úrazů, jak úraz ošetřit a jak správně volat na tísňovou telefonní linku. Stránka 3

Seznam projektů přihlášených do 9. ročníku soutěže Bezpečná nemocnice V případě, že je dítě v důsledku Rudolfa a Stefanie Benešov, jsou prostředím a režimem Dětského který v Nemocnici Rudolfa a s Chance4Childern.

úrazu hospitalizováno na Dětském oddělení Nemocnice potencionální dětští pacienti seznámeni s nemocničním oddělení v rámci projektu „Nebojte se nemocnice“, Stefanie a.s., probíhá již deset let ve spolupráci


Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s., nemocnice Středočeského kraje

Název projektu:

Nově zavedený systém práce na odběrovém boxu Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov

Anotace: Nevhodné prostory odběrového boxu v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s., nemocnice Středočeského kraje, mohou zapříčinit riziko záměny pacienta i vznik stížností ze strany pacientů na nedostatek soukromí při odběrech a komunikaci. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli vytvořit projekt pro zlepšení bezpečnosti pacientů, zlepšení kvality poskytované péče při odběru biologického materiálu.


Nemocnice Na Homolce

Název projektu:

Projekt nácviků kardiopulmonálních resuscitací na kardiochirurgickém oddělení – řízený NLZP

Anotace: Vzhledem k odbornému zaměření kardiochirurgie probíhají kardiopulmonální resuscitace na kardiochirurgických odděleních v odlišném režimu, než jest režim celo-nemocniční. Tým kardiochirurgických sester vytvořil projekt nácviků kardiopulmonálních resuscitací, ve kterých zohledňují nové guidlines doporučení z roku 2015 v součinnosti se směrnicí organizačního útvaru Kardiocentra Nemocnice Na Homolce, řešící problematiku kardiopulmonální resuscitace. Podkladem pro vznik projektu, byly rozhovory se všeobecnými sestrami kardiochirurgických oddělení. Výstupy z rozhovorů, které popisují jakousi nekomfortnost v oblasti provádění resuscitací, iniciovaly všeobecné sestry k vytvoření koncepce projektu. Koncepce projektu byla v poslední části roku 2015 představena a schválena managementem Kardiocentra za podpory myšlenky, že projekt přichází od všeobecných sester a JE TVOŘEN především pro všeobecné sestry. Zaměření na hlavní cíle projektu, kterými jsou: vybudování dobré praxe, sestavení harmonogramů nácviků a zafixování oné dobré praxe v interní směrnici, není zaměřením jediným. Dáváme si za cíl nejen podpořit inciativu našich zaměstnanců, ale vidíme zde také možné využití vzniklé dobré praxe pro posun vpřed v oblastech kvality a bezpečí péče nejen o pacienty, ale také o naše zaměstnance. První blok teoreticko-praktických příprav trval necelý rok, nyní nás čekají, jak doufáme alespoň dva roky plné podnětů pro tvoření dobré praxe, tedy blok druhý praktické nácviky. V tomto bloku se realizační tým věnuje plně nastavování „ideálních“ nácviků a jejich hodnocení na odděleních kardiochirurgie. Třetí blok finalizační, přinese tížené výsledky – doporučení – změny.

Stránka 4


Nemocnice Nové Město na Moravě, příspěvková organizace

Název projektu:

Vzdělávací kurz „Pečovatel v domácí péči“

Anotace: Péče o seniory, osoby s tělesným a mentálním postižením nebo sociálně potřebné osoby prodělala v průběhu času změny. V celém vývoji vždy zastávala významnou roli rodina a její pečující příslušníci. Po druhé světové válce došlo u nás k masivnímu rozvoji ústavní péče zaměřené především na materiální a sociální zabezpečení. K výraznějším změnám ve prospěch komunitně orientované zdravotní a ošetřovatelské péče došlo až po roce 1989. Laická starost o lidi s dlouhodobým zdravotním postižením je velmi důležitou, ale bohužel velmi podceňovanou součástí zdravotní péče. Bereme téměř jako samozřejmé, že se o sebe navzájem, zvláště v rámci rodiny, postaráme. V případě krátkodobého onemocnění či úrazu se laická podpora převážně zužuje na rodinu. Považuje se za samozřejmé, že se postaráme o blízkého člověka. Opak je vnímán jako prohřešek, bezohlednost, hrubé zanedbání péče. Jinak je tomu ovšem v případě dlouhodobé nemoci, omezené soběstačnosti, nebo dokonce převážné závislosti, při dlouhodobé či trvalé potřebě náročnějších ošetřovatelských úkonů a průběžného pečování. Tady samozřejmost často končí. Z jakých důvodů se nechceme nebo nemůžeme starat o starého, nemocného, imobilního člověka doma? Máme strach? Neumíme to? Znamenalo by to pro nás ekonomický problém? Byl by nám takový člověk přítěží? Nebo se nám prostě nechce? A nezkusíme s tím něco udělat? Dlouhodobá péče by měla být pokud možno poskytována tam, kde si to nemocný člověk přeje. Přednost má vždy přirozené prostředí, pokud možno ve vlastní domácnosti, v komunitě mimo ústav. Dlouhodobá péče by měla být podřízena životním přáním, potřebám a sociálním rolím nemocného člověka. Měla by být maximálně zcivilněna a zlaičtěna. Laická dlouhodobá péče by se měla těšit cílevědomé podpoře zdravotnických a sociálních pracovníků, zvláště ve smyslu poradenství, vstřícné intervence v případě komplikací či změn stavu. Rozhodně by neměl nemocný člověk být buď pouze v péči rodiny, nebo jen v péči profesionálů, a to zvláště ne ústavních. Oba způsoby péče se totiž prolínají, doplňují a vzájemně podporují.


Nemocnice Blansko

Název projektu:

„Prosím, polkněte si 2.“ Zkušenosti získané roční praxí programu „Péče o pacienta s dysfagií“ a jejich zavedení do praxe jako nástroj pro edukaci nelékařského personálu a laické veřejnosti v základní péči o osobu blízkou v domácím prostředí.

Anotace: Nemocnice Blansko se v souvislosti s udělením statutu iktového centra II. typu již druhým rokem intenzivně věnuje problematice péče o pacienty s dysfagií (poruchou polykání). Každý pacient přijatý do nemocnice s Dg. Akutní CMP na neurologické oddělení JIP podléhá vstupnímu screeningu, na jehož podkladě jsou ihned stanovena nutriční opatření a plán týmové péče s cílem zajistit bezpečí pacienta a předejít rizikům komplikací, kterými jsou především aspirace, dehydratace a malnutrice. Standardizovaný program péče zavedený na pracovištích náležících pod iktové centrum byl, vzhledem k závažnosti problému, rozšířen i na ostatní lůžková oddělení nemocnice. Na základě poznatků z praxe bylo vyhodnoceno, že dalším navazujícím krokem, který povede ke zvýšení kvality péče o tuto skupinu pacientů, bude zpracování jednoduchého instruktážního materiálu v podobě DVD, který bude sloužit jako edukační materiál pro nelékařský personál a Stránka 5

Seznam projektů přihlášených do 9. ročníku soutěže Bezpečná nemocnice současně i širokou laickou veřejnost. Obsah bude zaměřen na správnou techniku postupu při podávání stravy a tekutin osobám s poruchou polykání. Projekt byl připraven týmem odborníků nastavením jednotného postupu a jeho dodržováním i v péči navazující při přechodu pacienta z nemocničního prostředí do domácího ošetřování.


Nemocnice ve Frýdku-Místku, p.o.

Název projektu:

Efektivní řízení provozu centrálních operačních sálů – bezpečí pacienta a provozu

Anotace: Jedním z organizačně nejnáročnějších provozů na logistiku i na ekonomiku nemocnice je provoz Centrálních operačních sálů - COS. Dochází zde ke každodenní multioborové interakci a kombinaci akutní a plánované operativy. Neefektivní řízení COS zvyšuje provozní zátěž, ekonomickou zátěž, plýtvání zdroji a riziko pro pacienta jako je rušení operativy, riziko záměny. Vedení Nemocnice ve Frýdku-Místku, p.o., přistoupilo k projektu „Efektivní řízení COS", který v několika fázích zajistí komplexní efektivní řízení provozu COS s návazností na ostatní obory nemocnice a posílení prvků bezpečí pacienta. Součástí projektu je i externí audit provozu COS odbornou firmou provozu. Fáze projektu: 1. Zavedení dispečera COS a logistiky operanta 2. Implementace IS MEDIX 3. Externí audit 4. Elektronická evidence pacientů/operantů - čárový kód V současnosti se nacházíme před fází 4. Závěry: Neefektivní řízení provozu COS je zcela nežádoucí jev způsobující provozní potíže, růst nákladů a riziko pro pacienta - operanta. Externí audit se velmi osvědčil. Projekt je již ve fázi implementace v rámci nemocnice a přináší jednoznačné pozitivní výsledky. Posílení bezpečí pacient - operanta je vždy primárním cílem, dopady forenzních kauz mohou být pro zdravotnické zařízení fatální.


Nemocnice Pardubického kraje, a.s.

Název projektu:

„Aby byl bonding porodní radostí“

Anotace: Nemocnice Pardubického kraje, a.s. (NPK) vznikla k 31. prosinci 2014 sloučením pěti nemocnic akutní lůžkové péče. Společnost tvoří pět pracovišť – Pardubická nemocnice, Chrudimská nemocnice, Orlickoústecká nemocnice, Litomyšlská nemocnice a Svitavská nemocnice. Do letošního ročníku celostátní soutěže „Bezpečná nemocnice“ předkládáme projekt, který prezentuje zvyšování kvality a bezpečí na základě poznatků z oblasti porodnictví. Hlavními proměnnými v našem projektu jsou bonding neboli „porodní radost“ a nežádoucí události při bondingu. Problém má původ v organizačních procesech nemocnic a v očekáváních, se kterými rodičky a jejich partneři do nemocnice přicházejí. V těchto „podmnožinách“ vznikají latentní problémy, které vytvářejí podmínky pro chyby a nebezpečné situace. Vnímání porodu se během vývoje lidské společnosti významně mění. Rodičky dnes chtějí mít kontrolu nad porodním procesem. Na jedné straně je zde institucionalizovaná péče, která přinesla významné snížení novorozenecké a mateřské Stránka 6

Seznam projektů přihlášených do 9. ročníku soutěže Bezpečná nemocnice úmrtnosti. Na druhé straně je trend přerušení rutinních postupů a umožnění respektování porodních plánů a tzv. „radosti z porodu“. Naše nemocnice chtějí podporovat rané vazby a psychologické aspekty brzkého kontaktu mezi matkou a dítětem. Chceme poskytovat bezpečnou a kvalitní zdravotní péči o matku a novorozence. Jaké cíle jsme si tedy stanovili a budeme naplňovat? - Edukovat a informovat rodičku a její doprovod o bondingu. - Zvýšit compliance rodiček. - Zajistit informovaný souhlas s bondingem. - Zajistit optimální a bezpečnou polohu při bondingu. - Zajistit optimální observaci se záznamem do zdravotnické dokumentace při bondingu, tuto provádět na těle matky. - Minimalizovat narušení intimity při bondingu. - Vzdělávat nelékařský a lékařský personál v technice bondingu. - Být vyhledávanými porodnicemi, které podporují bonding. Otevřené sdílení výstražných nežádoucích událostí s sebou přineslo plošné řešení a jednotné nastavení procesu při péči o matku a dítě v pěti nemocnicích Pardubického kraje. Maximální fokus jsme zaměřili na bezpečí při bondingu s ohledem na potřeby matky a novorozence.


Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, příspěvková organizace

Název projektu:

Strukturovaná medikace a lékové interakce

Ordinace léčiv, práce s nimi a evidence jejich podání je dnes, v rámci poskytování zdravotní péče, jedním z nejsložitějších procesů, na kterém se podílejí lékaři i sestry. Díky využití modulu strukturované medikace a modulu lékových interakcí, dochází v tomto procesu k automatickým kontrolám, čímž je účinně předcházeno vzniku nežádoucích událostí. Lékaři jsou při ordinaci léčiv včas systémově upozorněni na možné lékové interakce a sestry dostávají přehledný popis medikace pacienta. V budoucnu počítáme s elektronizací celého procesu a to za využití mobilní techniky, čteček čárových kódů a aplikace „Mobilní vizita“. Podávání léčiv bude stvrzeno přímo u lůžka pacienta.

Anotace:


Fakultní nemocnice Hradec Králové

Název projektu:

Efektivní vyhodnocování Indikátorů kvality jako vhodného nástroje zvyšování kvality a bezpečí zdravotní péče

Anotace:

Klíčová slova: kvalita, bezpečí, indikátory kvality, systém Promed, klasifikace komplikací dle ClavienaDinda

Podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 1966 je kvalita péče souhrnem výsledků dosažených v prevenci, diagnostice a léčbě, určeným potřebami obyvatelstva na základě lékařských věd a praxe. Obecná definice potom říká, že kvalita péče je „dělat správné věci správným způsobem“. Dále Světová zdravotnická organizace (WHO) ve Směrnici pro vývoj strategií kvality a bezpečnosti v kontextu zdravotnického systému definovala kvalitu jako službu „která co nejefektivnějším způsobem organizuje zdroje, aby se spolehlivě uspokojily zdravotní potřeby Stránka 7

Seznam projektů přihlášených do 9. ročníku soutěže Bezpečná nemocnice v oblasti prevence a péče u těch nejpotřebnějších, bez zbytečného plýtvání a v mezích požadavků vyšší úrovně“. Současně zahrnuje tři základní pohledy na kvalitu: • kvalitu z pohledu pacienta (potřeby, přání pacienta); • odbornou kvalitu (tzv. správná odborná praxe); › • kvalitu řízení managementu, tj. předepisování a dodržování předpisů. Na základě mezinárodně uznávaných definic jsme pojali efektivní nastavení systému sběru, vyhodnocování výsledků indikátorů kvality a následně stanovených opatření jako jeden z vhodných nástrojů zvyšování kvality a bezpečí zdravotní péče. Systém managementu kvality jsme pojali tak, by mohl reflektovat aktuální znalosti z mnoha oblastí – vědecké, klinické, technické, personální, poznávací a organizačních základů managementu zdravotní péče. Za celý proces systému kvality a bezpečí, včetně práce s indikátory kvality je odpovědný Odbor řízení kvality a kontroly, který je přímo podřízen řediteli a podílí se na sběru a analýze dat a stanovování preventivních a nápravných opatření. Spolu s ním se na celém programu podílí Rada kvality, která je složena z vedoucích pracovníků nemocnice lékařské, ošetřovatelské a provozně technické oblasti, je samostatným iniciativním a poradním orgánem ředitele a koordinuje uplatňování, využívání a rozvoj systému kvality a bezpečí.


Slezská nemocnice v Opavě, příspěvková organizace

Název projektu:

„DRZÉ MIKROORGANISMY, VÍME JAK NA VÁS!!!“ Infekce spojené se zdravotní péčí Nemocniční hygiena v SNO Hygiena rukou zdravotníků a edukace veřejnosti v SNO

Anotace: Náš projekt „DRZÉ MIKROORGANISMY, VÍME JAK NA VÁS!!!“ si klade za cíl, nastavit pravidla a procesy ve Slezské nemocnici v Opavě v oblasti nemocniční hygieny, které v době úbytků zdrojů – jak materiálních, tak personálních – nabývá stále více významu. Dokonalým poznáním cesty přenosu infekce uvnitř zdravotnického zařízení, znalostí bezpečných a účinných prostředků a procesů obrany proti zavlečení infekce, či jejímu přenosu jak směrem k pacientům, tak směrem k zaměstnancům nemocnice, především zdravotnickým pracovníkům. Věci, které jsou na listu papíru jasné a srozumitelné, v reálné praxi mohou narážet na mnoho bariér, které mohou jinak účinná opatření a doporučení zmařit. Opatření a jednotlivé oblasti z nemocniční hygieny nás postupně vedly k tomu, že nyní máme promyšlený a propracovaný systém, jak účinně odolávat stále většímu spektru organizmů, rezistentních na ATB terapii – vše začíná moudrým „stále se je čemu učit“, takže dnes máme promyšlený scénář školení a edukace všech zaměstnanců nemocnice, studentů a stážistů, pohybujících se na zdravotnických pracovištích, pořádání akcí pro širokou veřejnost jako je zapojení do Světového dne hygieny rukou, organizace Dne zdraví se zaměřením na hygienu. Vytvoření funkčních pravidelně školených epidemiologických týmů nelékařských zdravotnických pracovníků a kontaktních lékařů na všech odděleních nemocnice, vytvořením Týmu pro kontrolu infekcí delegovaného ze zdravotních pracovníků v návaznosti na technicko-hospodářské úseky nemocnice. Zavedením pravidelných a namátkových auditů s vyhodnocováním a nastavením nápravných opatření. Audity dnes provádíme i s využitím programů Kitár a Obsarve, kde se naše nemocnice zapojila do pilotního programu, využíváme aktivně kontrolu kvality úklidu za využití Glowchecku se záznamem do iPadu. Současně dnes automaticky provádí zdravotníci bariérová opatření při nahlášení epidemiologicky závažného bakteriálního kmene. Dnes s nezbednými mikroorganizmy bojuje nejen celé oddělení nemocniční hygieny – dokážeme vypočítat náklady na léčbu infekcí komplikujících zdravotní péči a v protikladu propočítat možná preventivní opatření.

Stránka 8

Seznam projektů přihlášených do 9. ročníku soutěže Bezpečná nemocnice A čím je projekt zajímavý? Především tím, že naše cesta, promyslet a nastavit účinné cesty opatření, která narážela na mnohé bariéry, nemusí být absolvována všemi, kdo s problematikou nemocniční hygieny v každodenní reálné praxi „bojují“ a mohou naše zkušenosti převzít a snadno je aplikovat do svých zdravotnických zařízení. A poznání, že dobře edukovaný personál dokáže přinést do zařízení nemalé úspory, i když na začátku cesty se vstupní investice zdá vysoká.


Nemocnice Boskovice s.r.o.

Název projektu:

Zvyšování bezpečnosti zdravotníků a kvality služeb díky snížení fluktuace lékařů a přetěžování personálu na základě inovace procesu řízení kariérního plánu nového lékaře

Anotace: Projekt „Zvyšování bezpečnosti zdravotníků a kvality služeb díky snížení fluktuace lékařů a přetěžování personálu na základě inovace procesu řízení kariérního plánu nového lékaře“ řeší problém, který už je naznačen v názvu projektu a to fluktuaci lékařů zejména mladých lékařů a v důsledku toho větší zátěž pro stávající personál a s tím spojenou míru bezpečnosti pro lékaře i pacienty. Cílem projektu je zaměřit se na jeden z důvodů, proč odcházejí lékaři, kteří nastoupili po škole do Nemocnice Boskovice, po několika málo letech do jiné nemocnice. Jako jedna z hlavních příčin odchodu mladého lékaře je vnímána nedostatečná péče z hlediska řízení jejich kariérního plánu a snaha jim vycházet vstříc a pomoc při získávání jejich zkušeností na potřebných odděleních, atestace atd. Proto bychom vytvořili jednoduché formuláře, aby byla pro primáře snazší práce s novým lékařem a jeho kariérním plánem, kontrolní systém primářů a současného stavu mladého lékaře a také nastavení dlouhodobé perspektivy a motivace pro nové lékaře pracovat v Nemocnici Boskovice. V důsledku toho vytvářet bezpečnější prostředí pro lékaře, zdravotní sestry i pacienty.


Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace

Název projektu:

Zvyšování bezpečnosti provozu operačních sálů v Nemocnici Třebíč pomocí sofistikovaného SW.

Anotace: Provoz operačních sálů představuje vysoce specializovaný typ pracoviště s velmi specifickými požadavky z hlediska obsahu i struktury vedených procesů a informací. Prolíná se v něm hned několik vysoce citlivých dimenzí: požadavek na rychlost, přesnost, dodržování standardů, důraz na bezpečnost. Aseptické prostředí, potřeba plánování a schopnost operativně řešit akutní situace a život ohrožující stavy jsou každodenní realitou tohoto typu zdravotnického provozu. Mimořádně specifické je rovněž plánování a řízení provozu tohoto pracoviště. Setkávají se zde až tři týmy z rozdílných pracovišť, s rozdílným způsobem vedení a odlišnou náplní práce: operující lékaři, anesteziologičtí pracovníci a personál vlastních operačních sálů. Jejich činnost, která musí být exaktně synchronizována, je velmi náročná na kooperaci a řízení. Oblast provozu operačních sálů představuje rovněž speciální pracoviště z pohledu vyžadovaných součástí zdravotní dokumentace, které nejsou na běžných klinických odděleních standardně vedeny (například Operační protokol, Anesteziologický protokol a podobně). Součástí dokumentace je i Bezpečnostní protokol operačního výkonu, který navazuje na provedení bezpečnostních procedur, jak při odebírání informovaného souhlasu, tak před výkonem na operačním sále.

Stránka 9

Seznam projektů přihlášených do 9. ročníku soutěže Bezpečná nemocnice Cílem projektu je zvýšení bezpečnosti provozu s pomocí sofistikovaných informačních technologií a synergických pracovních postupů. Zvýšení bezpečnosti se týká všech aspektů provozu: bezpečí pacienta, ochrana personálu a celková provozní bezpečnost operačních sálů. Realizace projektu má dvě dimenze. Implementace technologie ve formě software a jeho podpůrné infrastruktury a implementace pracovních procesů. Bylo zapotřebí, aby personál přijal nové technologie a osvojil si je natolik, aby se staly efektivním průvodcem a pomocníkem. Bylo nutné rovněž zmapovat, revidovat a optimalizovat příslušné pracovní postupy. Jádrem řešení se stal systém pro podporu provozu operačních sálů založený na softwarové technologii AMIS*HD dodavatel firmy ICZ, který je současně dodavatelem klinického systému. Výhodou řešení je hlavně kontinuita v oblasti informací (registr pacientů, organizační struktura, vedená zdravotnická dokumentace apod.) a návaznost na práci s klinickým IS. Systém pro plánování operací a kontrolu provozu operačních sálů je samostatný modul, který je však možné využívat samostatně i s jiným nemocničním informačním systémem. Implementované specializované softwarové řešení a jeho podpůrná infrastruktura umožňují bezpečněji elektronicky řídit provoz operačních sálů, zefektivnit utilizaci zdrojů, timemanagement a podpořit operační proces od naplánování operačního zákroku na ambulanci přes jeho realizaci v rámci hospitalizace až po pooperační péči. Spolu s tím toto řešení podporuje evidenci a sdílení informací mezi jednotlivými členy operačního procesu ve formě operační dokumentace pro jednotlivé role operačního personálu (operační protokol, anesteziologický protokol, bezpečnostní protokol apod.). Implementované řešení podporuje všechny činnosti při objednávání pacientů k operačním výkonům, plánování programu na operačních sálech a dále pracovní procesy, které provádí vlastní personál operačních sálů (zejména vedení COS, nelékařský personál - instrumentářky), tak další pracovní týmy na operačních sálech pracující – operační tým, anesteziologický tým apod., podporuje jeho time-management (plánování operačního programu, zdrojů – týmů, sálů, přístrojů apod.), pořizování a sdílení klinických informací (operační a anesteziologický protokol, vazba ke zdravotnické dokumentaci - chorobopisu či ambulantní kartě pacienta) a vykazování zdravotním pojišťovnám. Cílem dalšího rozvoje je povýšení bezpečnosti v rovině pacienta za pomoci využití pokročilejších technologií v oblasti identifikace pacienta: identifikace čárovým kódem (1D nebo 2D) nebo jiné RFID technologie. Konečným cílem projektu je plná elektronizace provozu operačních sálů, úplné osvojení technologie personálem a z toho vyplývající bezpečnější, standardizovaný a řízený proces realizace operačních postupů. Exaktní elektronická evidence dokáže rovněž velmi efektivně vyhodnocovat statistické výstupy. I na základě nich lze získávat cenná data k revizi méně bezpečných postupů nebo potenciálně rizikových míst. Součástí projektu je i vytěžování potřebných dat do manažerského systému, ze kterého je následně možné analyzovat návrhy pro optimalizaci provozu operačních sálů a zvýšení efektivity vedoucí k lepší ekonomizaci provozu.


Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje

Název projektu:

Zlepšení monitoringu pacientů po anestezii na standardních lůžkách a v ambulantních provozech v Oblastní nemocnici Kolín, a.s., nemocnici Středočeského kraje

Anotace: Tento projekt si klade za cíl zvýšení bezpečnosti pacientů v pooperačním období v Oblastní nemocnici Kolín, a.s., nemocnici Středočeského kraje. Zatímco pacient na operačním sále je pod stálým dozorem celého operačního a anesteziologického týmu, po výkonu se překládá na jiné oddělení v areálu nemocnice, kde je počet osob sledujících jeho aktuální stav mnohem nižší. Stránka 10

Seznam projektů přihlášených do 9. ročníku soutěže Bezpečná nemocnice V roce 2015 jsme při interních auditech zdravotnické dokumentace zjistili, že je potřeba sladit požadavky anesteziologů (na anesteziologickém záznamu) s reálnými záznamy o monitoraci pacienta, která probíhá následně na oddělení. Ačkoliv anesteziolog požaduje monitoring à 10 min po dobu 2 hodin, standardní oddělení často nemohou s ohledem na napjatou personální situaci zajistit sledování à 10 minut a v praxi tudíž toto doporučení nedodržují. Do anesteziologického záznamu se proto doplnila k pooperační ordinaci poznámka, že na standardním oddělení probíhá monitorace dále v rozsahu stanoveném ošetřujícím lékařem. Tato úprava však situaci příliš neřeší a jen přenáší odpovědnost z anesteziologa na lékaře jiné odbornosti, na kterého se však vztahují identická doporučení a povinnosti jako na anesteziologa, protože středobodem problému je bezpečnost pacienta. Při akreditačním šetření SAK bylo zjištěno, že na oddělení byl upravený interval monitorace pouze na základě zažité praxe (většinou à 15 nebo à 30 minut po dobu 2 až 4 hodin) a nebyl písemně stanoven. Oblastní nemocnice Kolín, a.s. se proto v roce 2016 zaměřila na to, jak zlepšit podmínky a záznamy monitorace pacienta, zejména na standardních lůžkách, aby byla zajištěna bezpečnost pacienta v pooperačním období, kdy pacient již není na operačním sále. Pro ulehčení monitoringu pacientů po výkonech v anestézii na standardních lůžkách se nemocnice rozhodla pořídit a vybavit pilotně některé stanice standardních lůžek urologie, chirurgie a očního oddělení mobilními monitory. Dále byla v roce 2016 vylepšena i monitorace pacientů na dospávacím pokoji endoskopického centra. V květnu a červnu 2016 se konaly další interní audity zdravotnické dokumentace, které navazovaly na předchozí zjištění z roku 2015. Pro dětské pacienty z dětské chirurgie a ORL byl 5. září 2016 zprovozněn dospávací pokoj a dětská chirurgie nabízí nově od 1. 9. 2016 pro větší komfort svých dětských pacientů ambulantní výkony. Také personální marketing byl v letošním roce daleko výraznější (náborové příspěvky, studijní stipendia, péče o děti zaměstnanců, ubytování, benefity, atd.).


Fakultní nemocnice Ostrava

Název projektu:

Fotodokumentace nehojících se ran ve FN Ostrava

Anotace: Projekt „Fotodokumentace nehojících se ran ve FN Ostrava“ realizoval vybudování standardizovaného oficiálního systému fotodokumentace jako podstatné rozšíření strukturované textové elektronické dokumentace nehojících se ran. Zavedený systém je nezbytným a nutným předpokladem pro další zkvalitnění péče a prohloubení potřebné mezioborové spolupráce. Projekt zvyšuje jak bezpečnost zpracování a archivace pacientských dat, tak samotné bezpečí pacientů při léčbě nehojících se ran poskytnutím kvalitních podkladů pro rozhodování o další léčbě na základě poznatků z praxe, které jsou pak součástí ucelené dokumentace pacienta.

Stránka 11

Seznam projektů přihlášených do 9. ročníku soutěže Bezpečná nemocnice

Recommend Documents