Seznam projektů přihlášených do 8. ročníku soutěže Bezpečná nemocnice

Seznam projektů přihlášených do 8. ročníku soutěže Bezpečná nemocnice Název zdravotnického zařízení:

Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvková organizace

Název projektu:

Bezpečný proces sterilizace

Anotace: Služba centrální sterilizace v Nemocnici Havlíčkův Brod, byla ustavena v rámci dostavby chirurgického bloku a provoz byl zahájen v roce 1997. Jedná se o specializované pracoviště, které zajišťuje předsterilizační přípravu, sterilizaci materiálu pro všechna oddělení nemocnice, ale také poskytuje smluvní služby pro ordinace praktických i odborných lékařů a jiných zdravotnických zařízení. Svojí činností plní nezastupitelnou úlohu v bariérovém režimu ošetřovatelské péče, jednu z hlavních složek prevence nozokomiálních nákaz v nemocnici. Sterilizační technika patří k základnímu vybavení každého zdravotnického zařízení. Bezpečná sterilizace je zajištěna sterilizačními přístroji, jejichž provoz se řídí konkrétními technickými normami. Používaná sterilizační média v nemocnici jsou klasicky pára a sterilizace plazmou.

Název zdravotnického zařízení:

Fakultní nemocnice Hradec Králové

Název projektu:

Psychosociální intervenční péče a podpora pro zdravotníky ve Fakultní nemocnici Hradec Králové

Anotace: Zdravotnictví je odvětvím, ve kterém dochází k rychlému rozvoji technologií, zdravotnické techniky, vyšetřovacích a zobrazovacích metod, farmacie a pracovních postupů. Z tohoto důvodu patří zdravotnická povolání mezi ta nejnáročnější. Fakultní nemocnice Hradec Králové si je dlouhodobě vědoma tlaku, který je vyvíjen na zdravotnické pracovníky, způsobený právě rozvojem výše uvedeného a dalších požadavků ve vztahu k vysoké odborné, fyzické a zejména psychické pracovní zátěži. Všechny tyto tlaky a požadavky mohou způsobit rychlejší vyčerpání a nastartovat syndrom vyhoření. Proto již v roce 2011 přistoupila FN HK k systematické podpoře zdravotnických pracovníků formou Psychosociální intervenční péče. Psychosociální intervenční péče ve FN HK zahrnuje dvě složky: 1. První psychická pomoc zdravotníkům, tzv. peer podpora; 2. První psychická pomoc sekundárně zasaženým, tj., osobám blízkým, doprovázejícím a pozůstalým. Za poskytování péče ve FN HK je odpovědný úsek náměstkyně pro ošetřovatelskou péči. Psychosociální intervenční tým FN HK je tvořen zaměstnanci s příslušnou kvalifikací. Hlavním cílem psychosociální intervenční péče ve FN HK je podpora a stabilizace zdravotnického personálu.


Nemocnice organizace

Nové

Město

na

Moravě,

Název projektu:

Chránit (nejen personál) = dobře informovat. (používání vhodných OOPP)

příspěvková

Anotace: Abychom zamezili šíření patogenních organismů a vzniku infekčního onemocnění, je nutné často nastavit u pacientů bariérový systém ošetřování, respektive izolaci pacienta. V případě výskytu infekčního agens u pacienta, je zavedena jeho izolace. Pacient zůstává na tom oddělení, kam byl přijat s původní diagnózou . Stránka 1

Seznam projektů přihlášených do 8. ročníku soutěže Bezpečná nemocnice Ve snaze o snížení rizika přenosu infekčního onemocnění, zvýšení informovanosti a ochrany ošetřujícího personálu jsme zavedli jednotné značení izolace. Používáme jednotné značení doplněné o symboly, které určují použití vhodných osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP) dle charakteru infekce. Jednoduchou symbolikou upozorňujeme na zvýšený režim a zároveň informujeme o použití vhodných OOPP. Tento informační systém slouží nejen pro ošetřující personál, konziliáře, fyzioterapeuty, ale také pro pracovníky úklidové firmy, návštěvy, rodinné příslušníky apod.


Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, příspěvková organizace

Název projektu:

Bezpečné ukládání obrazové dokumentace jako pomůcka pro pracovníky v přímé péči

Anotace: Milníkem dnešní doby jsou informace. Jejich přesnost je základním pilířem bezpečné péče o pacienta v moderním zdravotnictví. Díky vývoji informačních technologií a softwarů se otevírají zdravotníkům nové možnosti, jak s informacemi nakládat – jak je získávat, pracovat s nimi a uchovávat je. V případě našeho projektu se jedná o fotodokumentaci chronický ran (dekubitů, diabetických ulcerací, apod.) Zejména uchovávání těchto informací nebylo dosud v naší nemocnici dostatečně zabezpečeno tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití, proto jsme se rozhodli pro nápravu. Očekávanou pozitivní změnu by měl přinést právě tento konkrétní projekt, který v naší nemocnici v současné době úspěšně realizujeme. Průkazná fotodokumentace přináší zdravotníkovi nejen cenné zdroje informací v každodenní péči o pacienty, současně ho ale také chrání před případnými kolizními situacemi a případnými soudními spory. Možnost objektivního posouzení vývoje hojení těchto chronických ran, je při poskytování léčebné a ošetřovatelské péče důležitou a motivující složkou. Pro zdravotníka má velký význam zejména pozitivní zpětná vazba, a to v případě úspěšného zahojení defektu - vidí, že jeho práce, byť často zdlouhavá, má smysl. K realizaci výše uvedeného jsme využili současný prohlížeč rentgenových snímků, nutný byl jeho „upgrade“ – inovace, pro zajištění práv jednotlivých uživatelů. Snímek konkrétního pacienta je tak spjat s jeho celou obrazovou dokumentací a ochrana i archivace tak splňují přísné podmínky pro uchování citlivých dat dle platné legislativy. Pilotní projekt je aktuálně realizován na lůžkách následné péče, kde je pacientů s dekubity daleko více, než je tomu na lůžcích péče akutní. Budoucnost vidíme v zavedení tohoto procesu do celé nemocnice a to společně s následnou „dicomizaci“ snímků - tj. s jejich přímým přenosem z fotoaparátu do systému PACS, bez užití média při jejich zpracování.


Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace

Název projektu:

Systém psychosociální intervenční služby v Nemocnici Jihlava p.o.

Anotace: Práce ve zdravotnictví znamená kontakt s nemocemi, ztrátami, někdy i lidským neštěstím či smrtí. Tyto situace často doprovází smutek, pocit bezmoci a závažněji i stavy akutní stresové reakce. Zdravotníci bývají velmi kvalitně připraveni a vybaveni na záchranu lidského života. Vždy se od nich očekává, že budou neomylní, rychlí, vždy problém vyřeší, prostě profesionálové. Nesmíme ovšem zapomínat na to, že i zdravotník je jenom člověk se svými pocity a emocemi. Člověk, který je už od studií vychováván k tomu, aby ostatním pomáhal, člověk, naučený potlačovat své vlastní emoce. Je nutné si uvědomit, že i samotní zdravotničtí pracovníci Stránka 2

Seznam projektů přihlášených do 8. ročníku soutěže Bezpečná nemocnice se mohou dostat do situací, které jsou pro ně výjimečné, náročné a silně zatěžující. Náročnou situací může být vážná nemoc nebo smrt dítěte, agresivní jednání pacienta, ohrožení vlastního života, zodpovědnost za poskytnutou péči dle kompetencí, sebevražda kolegy, hromadné neštěstí a další situace, mající silný dopad na psychiku zdravotníka. Reálným rizikem kumulace těchto stresových situací je vznik syndromu vyhoření, profesionálního selhání, psychosomatických potíží a vznik různých závislostí. Jak tomu můžeme zabránit? Jednou z možností, jak zdravotníkům pomoci, je „připravit a proškolit kolegy z vlastních řad, v poskytování podpory po prožití náročné situace. Tito kolegové jim budou schopni naslouchat, nebudou kritizovat ani radit, pouze je podpoří v těžkých chvílích. Jsou to kolegové s podobnými zkušenostmi a prožitky, kteří se dobře orientují v dané problematice a prostředí. Musí ovšem absolvovat odbornou přípravu a speciální výcvik pro zvládání takovýchto situací. Potom je můžeme nazývat „ PEER“. A ti jsou, schopni poskytnou první psychickou podporu jedinci nebo i celé skupině. Intervence probíhá v bezpečném prostředí pro obě strany, za naprosto diskrétních podmínek.


Nemocnice Písek, a.s. Oddělení spirituální péče

Název projektu:

Sdílená starost – sdílená radost (Oddělení spirituální péče)

Anotace: Myšlenka na vznik Oddělení spirituální péče vznikla v písecké nemocnici v roce 2010. Od myšlenky pak již nebylo daleko k realizaci projektu, jehož smysl a cíl vyjadřuje jeho název – „Sdílená starost – sdílená radost“. Projekt popisuje cestu Oddělení spirituální péče v Nemocnici Písek, a.s. od jeho počátku, přes jednotlivé kroky pro zavedení služby, uvedení oddělení do povědomí zaměstnanců, pacientů a jejich příbuzných, až k hodnocení po několikaletém fungování. Služba pro klienty a pacienty, jejich příbuzné, pro zaměstnance nemocnice, je poskytována spirituálním oddělením právě pět roků. Jedná se o téměř nepřetržitou službu, neboť starosti, trápení a bolest člověka nepřicházejí pouze v určitou denní dobu. Za dobu realizace projektu spirituální péče došlo k vývoji a významnému posunu ve fungování a přínosu spirituální služby. Postupně se daří naplňovat jednotlivé cíle projektu a postupovat tak do kvalitativně i kvantitativně vyšších úrovní projektu.


Nemocnice ve Frýdku-Místku, příspěvková organizace

Název projektu:

Aby nás záda nebolela

Anotace: Projekt, Aby nás záda nebolela, analyzuje situaci a hledá řešení, jak zredukovat zatížení pohybové aparátu personálu lůžkových oddělení Nemocnice ve Frýdku - Místku. Našim cílem je zajistit bezpečnější pracovní podmínky našich zaměstnanců za využití vlastních prostředků a zdrojů s minimálními náklady. Tím pak bude následně zajištěna kvalitnější péče a bezpečí pro naše pacienty i zdravotníky.

Stránka 3


Nemocnice Na Homolce

Název projektu:

Databáze invazivních vstupů jako zdroj dat pro účinnou kontrolu infekcí

Anotace: V Nemocnici Na Homolce dlouhodobě provádíme surveillance infekcí spojených se zdravotní péčí. Touto problematikou se zabývá především Oddělení nemocniční hygieny s pracovištěm kontroly infekcí a Oddělení klinické mikrobiologie. Sledování incidence infekcí krevního řečiště (IKŘ), které provádíme od roku 2005, bylo vybráno jako celonemocniční indikátor kvality péče. Na základě námi získaných dat a hodnocení rizika jsme v roce 2013 stanovili prioritu snížit výskyt infekcí spojených s invazivními vstupy do organismu, a to zejména nejzávažnějších z nich, tedy infekcí krevního řečiště. Protože řada těchto infekcí souvisí s implantací cévních katétrů, zaměřili jsme se na ně v první fázi projektu. V rámci surveillance katétrových infekcí je nutná epidemiologická analýza dat, kde se jako denominátor (jmenovatel, počet osob v riziku) standardně používá počet katétrových dnů. K získání validních dat jsme navrhli a spolu s pracovníky IT vyvinuli počítačovou databázi, která umožňuje registraci a jednotnou identifikaci každého invazivního vstupu do cévního řečiště na všech odděleních nemocnice. Do databáze jsou v současné době proškolenými sestrami registrovány všechny centrální venózní katétry, arteriální katétry, arteriální i venózní sheaty, Swan-ganz katétry, hemodialyzační katétry, chlazení (např. cool-gard katétr) a intraaortální balonkové kontrapulzace. U každé invaze se shromažďují údaje o jejím popisu (jednoznačná identifikace, název, počet lumen, impregnace) a o jejím zavedení (jednoznačná identifikace pacienta, lokalizace, jméno lékaře a asistující sestry, místo aplikace). Databáze dále registruje každý překlad pacienta s invazí, propuštění pacienta s invazí a vyjmutí invaze. Program umožňuje detailní náhled na každou invazi, kompletní opravu chybně zadaných údajů, tištěný záznam a propojení s lékařskou dokumentací pacienta. V současné době probíhá první epidemiologická analýza výsledků a zatím jsou k dispozici údaje o celkovém počtu zavedených katetrů za rok 2014 (6681 katétrů) a o celkové délce expozice rizikovému faktoru, tedy celkovém počtu katétrových dnů v roce 2014 (25 825 katétrodnů). Dále bude následovat detailní epidemiologická analýza, jejímž výsledkem budou data o incidenci katétrových infekcí krevního řečiště ve skupinách podle rizikových faktorů pro každé oddělení. Podle těchto výsledků se budou lékaři a sestry oddělení zaměřovat na preventivní ovlivňování konkrétních rizikových faktorů. Ve druhé fázi projektu lze systém využít analogicky k registraci dalších invazivních vstupů jako je umělá plicní ventilace, močová katetrizace apod. a obdobným způsobem bude možné získávat data k hodnocení výskytu ventilátorové pneumonie nebo infekcí spojených s močovou katetrizací, která budou podkladem k zavádění a hodnocení účinnosti cílených preventivních opatření.


Nemocnice Pelhřimov, příspěvková organizace

Název projektu:

Činnost jednotky Pelhřimov

dobrovolných

hasičů

Nemocnice

Anotace: Předložený projekt popisuje vznik a činnost jednotky sboru dobrovolných hasičů Nemocnice Pelhřimov, jejich zapojení do krizových plánů nemocnice a podíl na zvýšení bezpečí prostředí jak pro zdravotníky, tak pro pacienty, ostatní zaměstnance a návštěvníky nemocnice.

Stránka 4


Masarykův onkologický ústav

Název projektu:

Peer program péče a podpory zdravotnickým pracovníkům v Masarykově onkologickém ústavu

Anotace: Management nelékařských zdravotnických pracovníků se na základě dat zjištěných anonymním dotazníkem zaměřeným na zvládání nadlimitních a zátěžových situací při péči o onkologické pacienty rozhodl aktivně napomáhat snižování stresové zátěže a to zejména u sester. Cílovou skupinou je však i ostatní nelékařský zdravotnický personál (dále jen NLZP). Jde o zavedení Peer programu péče a podpory zdravotnickým pracovníkům v Masarykově onkologickém ústavu (dále jen MOÚ). Peer program je zaměřen preventivně. Edukuje, napomáhá vytvoření odolnosti proti psychické zátěži, vede k pochopení a přijetí reakce na náročnou situaci, přispívá k normalizaci stresové reakce, seznamuje s vhodnými způsoby adaptace na stres a psychickou zátěž. Přináší ale také setkání a sdílení, což umožňuje rychlejší zpracování a uzavření nadlimitní situace, jíž zdravotník prošel. Jednoduše řečeno – pomáhá pomáhajícím. Je založen především na tzv. peer podpoře. To znamená, že zdravotníky nadbytečně nepsychologizuje. Program je postaven na filosofii poskytování psychosociální intervence speciálně proškoleným kolegou z řad vrstevníků. Vrstevníci jsou v tomto případě osoby, které si jsou blízké nejen věkem, ale také sociálním postavením a pracovním zařazením. Mnozí sdílejí společné zájmy, role a hodnoty, což nahrává možnosti ztotožnění se cílové skupiny zdravotníků v krizové situaci s peerem. Peer je kolega, člen týmu. Prošel speciálním školením, v němž získal kompetence vést preventivní programy zaměřené na zvládání zátěžových situací a poskytovat podporu a péči zdravotnickým pracovníkům. Peer není jedinec s psychologickým výcvikem, nikomu nehlásí průběh ani obsah intervence, kterou s danou osobou vykonal. Jeho podporu lze očekávat např. při úmrtí či zranění člena týmu, nezdařeném pokusu o záchranu pacienta, při vyhrocených interpersonálních vztazích, ohrožení vlastního života, zdraví nebo při adaptačním procesu, kdy nový kolega nastupuje na pracoviště. Všechny předešlé zmíněné situace mohou působit stresově a je třeba navodit psychosociální podporu. Ambicí Peer programu péče a podpory zdravotnickým pracovníkům v MOÚ je zvýšit povědomí zaměstnanců o kompetencích peerů, zajistit dosažitelnost peerů, v případě potřeby jednotlivých zaměstnanců, zvýšit využívání nabízených služeb a tím napomoci snížení vnímání zátěžových situací na pracovišti, kde u onkologicky nemocných pracují zdravotníci pod velkým stresem a emočním vypětím.


Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a.s.

Název projektu:

„Kde všude číhá nebezpečí?“

Anotace: Vzdělávací projekt „Krizové situace, ozbrojený útočník“ je zaměřen na možnou sebeobranu zdravotnického personálu v rizikových situacích, verbální i neverbální komunikaci s potenciálním agresorem s cílem uchránit nejen svůj život, ale i život pacientů naší nemocnice, kolegů. Jednoduše řečeno cílem projektu bylo naučit zdravotníky minimalizovat následky nepřiměřeného jednání jednotlivce. Přidanou hodnotou tohoto projektu byl fakt, že získané poznatky a především praktické zkušenosti mohli zúčastnění využít v kterékoliv krizové situaci a to nejen v zaměstnání, ale i v běžném životě. Vzdělávací akce byla ohodnocena 4 kredity a projekt byl realizován na půdě pracoviště za běžných pracovních podmínek. Cílem bylo oslovit sestřičky, lékaře a vzbudit zájem o jejich fyzické bezpečí. Samotný projekt prošel několika fázemi. Již během první realizace vzdělávací akce „Krizové situace, ozbrojený útočník“ začal drnčet telefon a zaměstnanci se ptali na další termín. Získané názory absolventů kurzu byly jen pozitivní, nebyl vznesen ani jeden negativní názor. I přestože se jedná o finančně náročnější projekt, tak vynaložená částka je menší než společenská újma, která může vzniknout při vážném zranění zaměstnance nebo pacienta, nemluvě o hromadném neštěstí. Po absolvování kurzu mohou naši zaměstnanci opakovaně Stránka 5

Seznam projektů přihlášených do 8. ročníku soutěže Bezpečná nemocnice aplikovat nabyté vědomosti při každodenním kontaktu s rizikovými pacienty, kteří nezřídka nejen slovně, ale i fyzicky napadají naše zaměstnance. Došlo k výraznému snížení počtu napadení zaměstnanců. Naučili se za každých okolností uvážlivě odhadnout správně celkovou situaci, stupeň ohrožení a nebezpečnosti útočníka, poměr vzájemných sil a bleskurychle volit přiměřenou, ale v každém případě dostatečně účinnou obranu. Díky projektu ovládlo maximum našich zaměstnanců základní znalosti sebeobrany, které přispěly k jejich osobní bezpečnosti. A to je úkol, na němž máme jistě všichni největší zájem!


Nemocnice Blansko

Název projektu:

„Prosím, polkněte si.“ Screening dysfagie u pacientů s Dg. akutní CMP jako bezpečná metoda prevence pochybení personálu při poskytování péče v iktovém centru Nemocnice Blansko.

Anotace: Dysfagie je častá a velmi závažná komplikace cévní mozkové příhody (CMP). V mnoha případech může být jejím jediným nebo prvořadým symptomem (1). Podle statistiky Mezinárodní zdravotnické organizace (WHO) byla v roce 2012 CMP druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě (2). CMP je jedním z onemocnění s nejvyšší incidencí rovněž v ČR – roční výskyt je okolo 258 - 300 případů na 100 000 obyvatel (3,4). Výskyt dysfagie v akutním stádiu CMP je uváděn v rozmezí od 37 do 78%. Příčin rozmanitosti uváděných údajů je celá řada (doba od začátku CMP, čas kdy bylo vyšetření provedeno, typ CMP, kritéria pro přidělení diagnózy dysfagie nebo odlišné metody, které se ve studiích pro identifikaci dysfagie užívají – od screeningových po objektivní zobrazovací metody). Navzdory variabilitě uváděných údajů se velká část odborníků shoduje, že dysfagie se v akutním stadiu CMP týká přinejmenším 50% pacientů. Nezjištěná dysfagie může vést k aspirační pneumonii, dehydrataci a malnutrici. Následkem zvýšené morbidity ve skupině včas neidentifikovaných dysfagií po CMP je kromě delší doby hospitalizace i větší mortalita pacientů. Proto by jedním ze základních zdravotnických úkonů u pacientů po CMP měla být včasná identifikace dysfagie, která může rozvoji jejích negativních následků zabránit. Dysfagie se může rozvinout v prvních hodinách nebo až v prvních dnech po nástupu CMP. Přibližně do dvou až tří týdnů od vzniku CMP má velká část dysfagií tendenci ke spontánní úpravě. V některých případech ale může přetrvávat po dlouhou dobu s následky v oblasti nutričního managementu a psychosociální oblasti. Aspirace znamená průnik sousta do dolních dýchacích cest. Aspirace často není u neurogenních dysfagií spojena s reflexním kašlem, a proto může uniknout naší pozornosti. Předstupněm aspirace je penetrace, tedy průnik sousta nad hlasivky, nikoliv však pod jejich úroveň. Zatímco každá aspirace byla penetrací, nemusí to platit obráceně. Je-li penetrované sousto vykašláno, nemusí k jeho průniku do dolních etáží hrtanu a dýchacích cest dojít. Následkem aspirace, kromě stavů akutního dušení, může být pneumonie. Pacienti po CMP trpící dysfagií mají až třikrát vyšší riziko rozvoje pneumonie než pacienti bez dysfagie.


Stodská nemocnice, a.s.

Název projektu:

„Svévolný odchod a agresivita pacienta – problém zdravotníka?“

Anotace: Slovní agrese nebo fyzické napadení nejsou ve zdravotnictví ničím výjimečným. V první části projektu, ve snaze o snížení počtu nežádoucích událostí týkající se agrese pacienta, jsme vypracovali stručné a jasně formulované Stránka 6

Seznam projektů přihlášených do 8. ročníku soutěže Bezpečná nemocnice edukační pokyny pro prvotní zvládnutí emocí a uklidnění pacienta, zároveň jsme podpořili možnost lékaře ukončit zdravotní péči pacienta dle legislativy. Ve druhé části jsme se zaměřili na zajištění bezpečnosti pracovníků v pracovním prostředí pomocí SOS tlačítka v případě slovního nebo fyzického násilí ze strany pacienta. Třetí část je věnována plánovanému internímu školení zaměstnanců na všech úrovních zdravotnického zařízení ve vhodných komunikačních dovednostech. Snahou vedení nemocnice je vynaložit maximální úsilí, aby ke konfliktům nedocházelo než jej následně řešit.


Slezská nemocnice v Opavě, příspěvková organizace

Název projektu:

„Jak se chytře bránit!!!“

Anotace: „Náš projekt „Jak se chytře bránit!!!“ si klade za cíl nastavit reálné kroky pro zajištění maxima informací teoretického, praktického a technického charakteru pro bezpečné prostředí našich zdravotnických pracovníků při každodenní práci v riziku možné agrese slovní, či fyzické ze strany klientů Slezské nemocnice v Opavě a jejich blízkých. Projekt je realizován zajištěním periodicky se opakujících kurzů zaměřených na profesionální komunikaci jak v týmu, tak zdravotník pacient a jeho blízcí. Zavedením bezpečnostních tlačítek na místa nejvyššího rizika konfliktu s propojením na 24 hodinový centrální pult přivolávající ostrahu a v neposlední řadě zahájením pravidelně se opakujících kurzů sebeobrany vedených zkušenými lektory se zaměřením na bezpečnou obranu. Zavedení projektu do reálné praxe jsme docílili zvýšené pohody zdravotníků při jejich práci a vzhledem ke krátkosti realizační fáze očekáváme větší míru spokojenosti našich zaměstnanců a snížení počtu nežádoucích událostí. A čím je projekt zajímavý? Především tím, že je snadno aplikovatelný i do ostatních zdravotnických zařízení a může být pro ně motivací.


Nemocnice Blansko

Název projektu:

„Zásady správné manipulace s pacientem po cévní mozkové příhodě jako metoda prevence poškození zdraví pacienta a personálu“

Anotace: Bezpečná péče je nedílnou součástí kvality poskytovaných zdravotních služeb v Nemocnici Blansko. Aby nemocnice mohla tuto péči poskytovat, musí mít k dispozici kompetentní a kvalitně proškolené zaměstnance. Mezi časté zdravotní obtíže ošetřujícího personálu vzniklé v důsledku namáhavé manipulace s imobilními pacienty patří bolesti zad, jež trápí nemalou část personálu. Problémy se zády jsou v současné době jedním z důvodů překážek při výkonu práce, omezení zdravotní způsobilosti k výkonu práce nebo její plné pozbytí.


Ústřední vojenská nemocnice Praha

nemocnice

–

Vojenská

fakultní

Název projektu:

PÉČE O ZAMĚSTNANCE – TÝM PRO PODPORU ZDRAVÍ

Anotace: Předkládaný projekt řeší podporu zdraví zaměstnanců v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici Praha. Stránka 7

Seznam projektů přihlášených do 8. ročníku soutěže Bezpečná nemocnice ÚVN je jednou z institucí zapojených do mezinárodní sítě nemocnic a organizací poskytujících zdravotní služby podporující zdraví pacientů, svých zaměstnanců i veřejnosti. Koordinátorem projektu podpory zdraví v nemocnicích a zdravotních zařízení (Health Promotion in Hospitals and Health Services – HPH) je Ministerstvo zdravotnictví ČR. V rámci projektu vznikl v roce 2014 v ÚVN Tým pro podporu zdraví. Jeho hlavním úkolem je péče a podpora zdraví zaměstnanců nemocnice. Dále se zaměřuje na osvětu v oblasti zdravého životního stylu směrem k pacientům. Organizuje přednášky pro veřejnost ve spolupráci s Komunitním centrem Prahy 6 a participuje na různých akcích, které jsou zaměřeny na prevenci onemocnění a posílení zdraví jedinců. Hlavní idea tohoto projektu – čím zdravější bude mít organizace své zaměstnance, čím lepší pracovní podmínky jim vytvoří, tím kvalitnější a bezpečnější péči budou poskytovat svým pacientům, tím větší pozornost budou věnovat podpoře a upevňování jejich zdraví.


Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s., nemocnice Středočeského kraje

Název projektu:

Jak snížit administrativní zátěž zdravotníků a zvýšit bezpečí při poskytování zdravotní péče

Anotace: Pilotní projekt nemocnice je zaměřen na snížení administrativních úkonů vykonávaných zdravotníky při současném zkvalitnění poskytování zdravotní péče pacientům. Technologický program NovaVoice umožní převod mluvené řeči na text. Umí zaznamenat i složité odborné texty, je možné hlasovým povelem vkládat standardní části textů, zkratky, kódy. Nespornou výhodou programu je barevné zvýraznění strany, které sníží riziko stranové záměny.


Nemocnice s poliklinikou Havířov, p. o.

Název projektu:

Psychická podpora zaměstnanců – Peer program

Anotace: Nemocnice s poliklinikou v Havířově je příspěvková organizace, kterou zřizuje Moravskoslezský kraj. Poskytuje lůžkovou, komplementární, ambulantní zdravotní a lékárenskou péči. Jedná se o regionální nemocnici se spádovou oblastí 130 000 obyvatel v základních oborech. Naše nemocnice se přihlásila do celostátní soutěže „Bezpečná nemocnice“ z důvodu zavedení programu k minimalizaci rizik vedoucích k psychickým i fyzickým újmám na zdraví zaměstnanců. Cílem projektu, který předkládáme je nabídnout pomocnou ruku těm, kteří se vyrovnávají s negativními následky stresu po té, co byli vystaveni profesně náročné situaci a připravit zaměstnance na úspěšné zvládání stresových situací, které souvisí s výkonem jejich profese. Důvodem byl nárůst mimořádných/nežádoucích událostí v nemocnici, kdy dochází nejen ke slovnímu, ale často i k fyzickému napadení personálu. Zde vzniká prostor pro psychosociální pomoc zasaženým zaměstnancům, která jim je poskytována prostřednictvím kolegy Peera. Peer je profesní kolega, který absolvoval certifikovaný výcvik a může poskytovat psychickou podporu zdravotníkům po událostech, které souvisí s výkonem profese, zná problematiku profese, zažívá podobné situace jako každý zdravotník. Po několika závažných nežádoucích událostech, jako bylo střelné poranění pacienta s následkem smrti, napadení personálu s následnou pracovní neschopností a z dalších situací, jsme začali s intuitivní pomocí těmto zaměstnancům. Intenzivním zjišťováním situace v jiných zdravotnických zařízeních, jsme dospěli k nalezení programu „Peer péče a podpory pro zdravotnické pracovníky”. Stránka 8

Seznam projektů přihlášených do 8. ročníku soutěže Bezpečná nemocnice Psychosociální podpora pro zdravotníky, má preventivní charakter - informuje, vzdělává a napomáhá vytvoření odolnosti proti psychické zátěži, vede k pochopení a přijetí reakce na náročnou situaci, přispívá k normalizaci stresové reakce, napomáhá obnovení normálního fungování zasaženého jedince, seznamuje s vhodnými způsoby adaptace na stres a psychickou zátěž. Společné setkání a sdílení konkrétního problému zasaženého kolegy a peera umožňuje rychlejší zpracování a uzavření nadlimitní situace. V roce 2014 jsme pro nemocnici vyškolili tři peery a v květnu 2014 jsme program psychosociální pomoci zaměstnancům uvedli do praxe. Do budoucna bychom chtěli vyškolit další kolegy peery, kteří budou nápomocni při řešení závažných profesních zátěžových situacích u zaměstnanců naší nemocnice. Dále bychom chtěli rozšířit povědomí o možnosti psychosociální podpory nejen mezi kolegy, ale především také mezi studenty, kteří se připravují na výkon zdravotnického povolání v našem zařízení. V projektu se nám jedná především o preventivní působení proti kumulaci nezpracovaných profesních situací, které mohou zdravotníka dlouhodobě zatěžovat, snižovat kvalitu jeho pracovního výkonu a zvyšovat míru rizika profesního pochybení. Zaměřujeme se na prevenci vyčerpání jako důsledku nerovnováhy mezi profesním očekáváním a realitou, eliminaci syndromu vyhoření. Každý „podpořený“ zdravotník, který setrvá ve své profesi je přínosem pro celý tým a pacienty.


Nemocnice Strakonice a.s. Dětské centrum JčK Strakonice, o.p.s.

Název projektu:

Dětská skupina SRDÍČKO

Anotace: Projekt je zaměřen na péči o zaměstnance Nemocnice Strakonice a Dětského centra Jihočeského kraje. V souvislosti s řešením personální situace na jednotlivých pracovištích obou organizací bylo v roce 2014, na základě předběžného průzkumu, rozhodnuto o zřízení dětské skupiny „Srdíčko“, která má pomoci řešit trvalý nedostatek personálu v obou výše jmenovaných organizacích. Rozhodnutí navázalo na průzkum, z kterého vyplynula skutečnost, že na jednotlivých pracovištích obou organizací dochází k trvalému úbytku pracovních sil v důsledku vysokého počtu žen na tzv, rodičovské dovolené. Průzkumem bylo zjištěno, že cca ¾ oslovených žen na rodičovské dovolené by uvítalo možnost předčasného návratu do zaměstnání. Jednalo se nejen o matky samoživitelky, ale i o rodiny, které nemají vhodné zázemí, schopné zajistit péči o děti předškolního věku v době jejich nepřítomnosti (prarodiče, blízcí příbuzní). Současně bylo konstatováno, že dětská zařízení (jesle a mateřské školky) ve městě jsou kapacitně zcela vytížena a navíc jejich provozní doba nevyhovuje specifickým požadavkům - dvanáctihodinové směny. K realizaci byly využity volné prostory budovy DC JčK, které sídlí v areálu nemocnice. Po drobných stavebních úpravách a vybavení vhodným mobiliářem byl v únoru 2015 zahájen provoz dvou dětských skupin s celkovou denní kapacitou 12 dětí. Dětská skupina „Srdíčko“ poskytuje své služby dětem umísťovaným v zařízení pravidelně i jednorázově a své služby nabízí přednostně zaměstnancům zřizovatelských organizací a v případě volné kapacity i dalším organizacím v okolí. Provozní doba je přizpůsobena potřebám zaměstnanců nemocnice a dětského centra. Statistika prvních osmi měsíců ukazuje, že projekt pomáhá částečně řešit nedostatek erudovaného personálu a tím přispívá k udržování vysoké kvality poskytované péče.

Stránka 9


Nemocnice Na Bulovce

Název projektu:

Potrubní pošta

Anotace: Projekt „Potrubní pošta“ Projekt je zaměřen na obnovu a rozvoj potrubní pošty v celém areálu nemocnice. Potrubní pošta bude složena ze dvou samostatných systémů. Jeden systém bude sloužit pro běžné transportní požadavky, zejména pak pro přenos vzorků (krve apod.) do laboratorního komplexu, kde probíhají všechna laboratorní vyšetření (mikrobiologická, hematologická, imunologická, biochemická atd.). Druhý systém bude sloužit výlučně k přepravě cytostatik z přípravny na vybraná pracoviště. Projekt potrubní pošty si dává za cíl zrychlení a zefektivnění práce na zdravotnických pracovištích. Konkrétně zrychlení přenosu vzorků k laboratornímu zpracování a tím rychlejší dostupnost laboratorních výsledků. Zároveň dojde k lepšímu zabezpečení přenosu těchto vzorků. Potrubní pošta také přináší možnost zrychlení transportu dalších komodit, např. léčiv. Samostatným systémem budou přepravována cytostatika, čímž také dojde k zrychlení a zabezpečení přenosu těchto látek. Kromě zrychlení a zabezpečení transportu různých komodit přináší systém potrubní pošty nemalou úsporu času personálu jednotlivých oddělení, jelikož bez potrubní pošty musel probíhat transport vzorků a jiných komodit lidskými silami.

Stránka 10

Seznam projektů přihlášených do 8. ročníku soutěže Bezpečná nemocnice

Recommend Documents