SE:Ý

VĚSTNiK KRAL. ČESXÉ SFOLECJ>:rOSTI :N"" A "U'E:. Třída lnathelnaticko-přírodovědecka.

1895.

IX.

NOVÉ ZPRÁVY

o

TURBELLARIICH. (SDĚLENÍ PŘEDBĚŽNÉ.)

SEPSAL

F. '-/EJ"nO'-/SE:Ý.

V PRAZE lSg5 Náklade= Kra-lovské Če;;ké Spole"nosti Nánk.

V kommissi

II

Fr. Rivnače.

VĚSTNÍK

E:EÁL. ČESE:É SPOLECJ::'T"OSTI J::'T"..A.UE:. 'Iřida lnat.helnatioko~přll·odovědecka.

1895·

IX.

Nové zprávy o turbellariích. (Sdělení předběžné).

s

S

dřevoryty.

Sepsal F. Vejdovský v Praze. (1' ř e d 10 :í; e n o d 11 e

~2.

ú II 01'


Sbiraje v posledním (lvacetiletí materia! k dřívějším svým pracím, setkával jsem se tu a onde s rllznými zástup<;i fauny sJadlcovodní, jež tím více pozornost moji m se poutaly, že buď pro své sporadické se vyskytování jen zt-íclka kdy pozorovány byly aneb se vůbec neznaly, buď pro své morfologi<;ké zvlúštnosti a systematické postavení k podrobnějším zkoumáním vyzývaly. Tak jsem během let snesl řadu pozorování, jejichž výsledky v několika menších pojednáních uvef'ejniti jsem se odhodlal; i pobnám v pl'itomném pojednání S turbellariemi, o nichž v éechách již vícekráte bylo publikováno. 1)

"

"

') I. Vorla,ufiger Bericht uber die Turbelhtrien der lirunuenwa,sser VOli Prag, nebst Br,merkungeu uher eiuige eiuheimische Artl~n. Sit.L;ungsuer. d. kOll. bollm. Gesellsch. d. 'Vissensch. Pl'lJ.g. 1~79 p. ',Ol-W7. - 2. Thierische Organismen der Brllllnenwasser VOli Pmg. lSo~. Mit S Taťeln. - 3. Exkrečni soustava phnadi. Sitzungsber. kon. bohm. Gesellsch. Wisseuscll. Prag. 1802 p. ~73-~80. Mit 1 Taf. - 4. O novém rodu zemskj'ch planarií (Microplaua humicoh). Věstllik spol. lHUlk v Praze 1809. - 5. Note SUl' line nOllv.Planaire terrestre (l\1icroplann hllmicola) Revlle hiolog. du Nord de la France. 1890. 2 Planches. - 6. O rodll Opistom:J.. Věstník spol. nauk v Praze 18Q4. - 7. Organisace nové J3othrioplany. lhitlem 189... Mimo to uyeí'ejnil SEKEU
mathematicko.přirodov~decká.

1895.

IX.

x ove

F. Vejdovský

Nyní mám za to, že nutno, aby se vše v tomto ohledé zmámé sneslo, v souhlase s faunami jiných zemí srovnalo a na ziklal1ě tom pak dále pracovalo. Jest nutno totiž phpomenouti, že od vyjití velkého dila GRAFFOVa o Turbellariich formám sladkovodním se <.;elkem milo pozornosti věnuje, a~koliv jest jisto, že by se i v menšÍ(;h územich na vOllstvo bohatých celi řada nových a zajimavý<.;h druhÚ objevila, jak nedávno Sn,lMAN v Ameri<.;e a BRAUN z okolí Dorpatu ubi-zali. Tim vice zasluhuje rozmanitý <.;harakter vod i:;eských, aby se zdejší fauna turbellarií zevrubněji a lhTkladněji poznala, než dosud. Na jísto pak by bál!
§ 1. Pohlavní apparát rodu Derostoma.

Rod Derostoma jest v ée<.;Mch velmi rozšif-ený; v bahnitých vodách, na jichž dnu četně Tubifex a Limllo<.lrilus žije, nalezneme rozhodně vÍ<.;e druhů derostom, z nid1ž jest D. 'unil{nmctltt~~m nejobecnější. S ním zároveň však se objevuji th jiné druhy, z ni<.;hž je<.len D. typhlops před lety ode mne objeven a od SEKERY podrobněji popsán byl. Poněvadž prvě jmenovanému druhu se strany LlPPITSCHE, žáka Gralfova, zvláštní pozornost věnována a již před tím BRAUN mnohé zprávy o tomto rodu podal, zdá se býti témÚř nemožným, aby Se ještě něco nového a závažného o morfologií Derostom podalo. Ale

zpd.vy o turbellariich.

3

pr.tvě

tyto pd.ce a mně známé druhy jsou phi:;inoLl, že jsem znovu podrobil analysi zvláště pohlavní orgány, jež teprvé nyní v nejlepší soulad bllde lze llvesti s ostatními rody, jež slučuje v. GRAFF v čeleď Vorticidae. V hlenu klecanského rybníka u Prahy, který byl pi"inešen v listopadu 1894 do mého Ústavu, objevilo se Derostoma v ohromném množstvi a to ihned ve 4 druzích, jež takto za sebou následovaly: Pr-edně a to v největším množství D. unipunetat-t,m, pak poněkud spor'eji D. anophthalmum n. sp_, ještě později nejmenší ze všech druhu D. gracile n. sp. a posléze .o. typlUops Vejd. T,lk jsem mohl otázku o pohlavních orgánech na živém materialu r'e~iti, kterážto methoda pro poznáni všeobecné polohy a tvaru jmenovaných Ústrojí daleko větší má přednost pI'ed methodou r'ezovou, ač i té jsem použil. Vzltlellem k morfologickému významu jednotlivých komponent v pohlavním apparátu jest nade vše radno znáti též jeho vývoj, kterýžto obor u turbellarií až dosud velice jest zanedbán, což zase tím lze vysvětliti, že se <.;elý appadt velice záhy zitkládi a brzy funguje. Jakkoliv jsou v tomto ohledu i mé zkušenosti velmi nedostatečné, pr'e([(;e mohu poněkUlI objasniti prvé doby pohlavního vývoje. V mladém 1'5 mm. lllollltém Derostoma anophthalmum, zakládají se pohlavní orgány násle<.lovně: V střellni č:í!'e br-išní, asi v pi'ední tr'etiné tčla, oiJjevi se objemné, nepravi<.lelně opsané prohlollbení pokožky tě­ lesné, jež jest vystláno velikými hyalinními buňkami s velikými jádry. Jest patrno, že se hYPollennis vdllipuje do nitra těla, i vede tento otvor do prostorné dutiny, v níž zminěný epithel pokračuje a na venek vrstvou svalovou jest opati·en. Tato dutina přerlstavuje prvotně antrum, z něhož se teprvé dále ku pr'edu 2 sekund:í.rn,i vydllipení tvoří. Jedno z nich, pravé, pr-edstavllje dlOlll1ý, tlustostěnný vÚlc<.;, na zevnějšku slabou podélnou :l okružnou vrstvou pokrytý, uvnitI' vysokým epithelem vyložený. Světlost jeho jest nepatrná, jevící se jako uzounký kanálek, nadur·ujicí na vnitr'ním konci v tenkostěnný váček. Levé vychlípení primárného antra jest však v tomto stádiu zrůznéno již v apparát kopulai:;ní a obsahuje zaklidajicí se malými ostny pokrytou pyji. K dalším součástem mladistvého apparátu pohlavního, o nichž se však doldzati nedá, že by povstaly v<.;hlípením vaku tělesného, nýbrž spíše jakožto orgány povstalé z vniti'ných pletiv, náleží: 1. VM:ek silně svraštělý, pbklá<.lající se k slepému konci pravé d1odhy. SíestávÚ z jasných buněk, jenž na svém nitru vylučují kutiI"

Nové zprávy o tllrbellariÍGu.

4

IX. F.

Ve.idovsk~·

kulární blánu silně svraštělou, tak že tato světlost vátku celkem vyplňuje, Jest to základ spermatheky t. receptacula seminis (zásobárny chámu), o níž lze terly phjati, že vznikla jakožto sekuuárné vychlípení pravého válcé. DěJe se to patrně na tom míště, kde se nalézá výše zmíněný slepý vátek. 2. Druhá sout:lst pohlavního apparátu, která patrně však nepovstává z i'eteného vehlípení vaku tělního, představuje základ trsu zároclkového. Jest to veliká hruškovitá buňka pohlavní, jejíž zÚžený konec phmo v mediání táře těla, nad základem spermatheky jest upevněn, kdežto lladul'ená tást její obloukovitě k břišní straně se ohýbá. Toto stadium pohlavní buňky jest po hi"íchu velmi vzácné k nalezení; poznal jsem je jen jedinkráte, z (;ehož soudím, že se pohlavní buňka velice záhy a rychle rozdělí v zárodky vaje(;né. Tato buňka, histologil;ky se líšíd od pozdějších ~ají(;ek, jest dosud isolovaná, t. j. ležící v parenl;hymu tělesném.a nesouvisící s vývodem pohlavním pomocí vejcovodu, kterýž dle všeho vzniká po rozdělení pohlavní buřlky z nejzevnějších buněk zárode(;ných, jež tvoi"i i t. zv. tunicu propriu na trsu zárodetném a tato prodlouživši se až k vývodu spole(;nému stává se vejcovodem. Z embryonálných komponent v pi'edcházejídrn odstavci vylíče­ ných, vzniká komplikovaný apparát, jak se nachází u dospělých Derostom. V tomto ohlcdě souhlasí všecky 4 pozorované druhy. Nejprvé vzniká differencov:lní prvotného antra v antrum superius a inferius, wž se děje tak, že se stěny prvotného antra v sti'ední téměř zoně zaškrtí a tak povstává vlastní antrum pi'etiní a zadní; prvé silněji roste a tak se dostane nacl zadni oddíl, (;ímž vzniká antrum superius ft inferius. V té době jest vaje(;ník (obr. 1. ks) opati'en již i'adou vaji(;ek ft vejcovodem (od) spojen se spole(;ným vývodem (de), kterýž tedy povstal z pravého vychlípení prvotného antra. Spermatheca (rs) jest již dutá. I možno nyní posouditi jednotlivé komponenty pohl. aparátu následovně: a) Antrum inferius poUná okrouhlým otvůrkem, který po stažení neb roztažení svall! zde radiálně rozdělených, svůj průměr zvět­ šiti neb zmenšiti může. Vniterný okraj otvoru jest větŠími buňkami epitheliálnými vyložen, jež v llobě pohlavní tinnosti živě viř"í. Porus genitalis vede Ilo kulovité neb soudečkovitě nallui'eného antra spodního, jež jest zevně mohutnou vrstvou svalú okružných a uvnitř víř"ivým epithelem vyloženo. Dle stahování svalů muže <1ntrum inferius tvar svůj měniti a ze své prvotně kolmé polohy do šikmé

pi'ejíti, v kterémžto posledním pl'ípadě poměry jeho k antru hoi'euímu jsou velmi jasné. V době, když jest al1trum superius vyplněno vaji\;l,em, bývá antrum inf eri us tím tak zatlačeno, že se jeví jako pyskovitj val prvého. . . b) Silně zÚženým proximálným koncem pi'echází antrum mfenus clo a. superius. Pokud nenastala činnost pohlavní, bývá obtížno pi'esvěd(;iti se na živém materiálu o tvaru a struktuf"e této dutl.ny a rovněž tak, je-li vyplněna kokonem. V pi'iznivých případedl obJe-

@§§)~0 ";'€f.@riJ'

~,/~'; :Ks

'2:)' .. ~ .

. ~.o~!i}'

~.,;

~,'."

"~I

'

\J2'

I

G~

, nctatum bezprosti'edně po pái·eni. Obr 1. Pohlavní orgány .~e;ostom~ un~?u co lllabx; (le ductus communis, do ln, aD:tl'~m. gcmtale, zastupll.J1Cl funk~l :~~n~l (S); vaječník (b) pomocí vejcovodu nchoz lIstl: spermllthe.co. (~:'). ponl~l ( ). žlázy skoi"6.pkové (schd). - úp. ,1uctlls (orl), v něm i se nalezu' zraJlel V(lJI o I~ ,: 'vody prost"ty, vs I'csicula semlnalts, llenialis' vg veslcula gnJ.uulOI um, (Lp.. 1 . I '

·/;d eha1ll0\Ol,

G

IX. 1". Vejdovsk,\

Nové zprávy o turbelJariích.

:,uje se antrum superius jakožto podt'lná, tlustostěnná dutina, naplněná Jasnou tekutinou. UVlli tf' jest plochým epithelem, zevně' mohutnou vrstvo~ svalo,v,ou a p~sl.éze hyalinními žlazami pokryta. Zastupuje-Ii a, ~. u~ol utu.u, n::byva t.varu. kulovitého dle kokonu; Úč-illkujc-li a. s. Ja~oz.to vagma, Jest valcovltá neb láhvicovitá, po dé1Ge těla 1lrodlouzená, • 7 c) Du~tu.s penial.is (dP!. jest v hotovém apparátu velmi krátký, .lezto ,se ploxunálná Jeho <.;ust značněji differencovaJa v kopuJai:ní apparat.

D.uctus, cOI~v~~llis (de) pi'edstavuje naproti tomu dlouhý kanal, ll~~<';l ~e ]Ilstologicky od alltra; to však dle (loby ?ohlavm. Za doby pare~.l Jest epithel ductu vysoký válcovitý; když Jest kokon v antru, zten<';l se stěny ductu a jeho nitro jest naplněno zbytky žloutkových trsů a jiných elementů zrnitých.

d)

tlustost~nny

:) Spermatheca (9'S) pokud jest prázdná,

vyznač-uje

se svou

s~raštelost:, což pochází 0(1 vnitb silné kutikuly, jež vykládá celé ~tr,o Z~VIll. tluste a světlé stěllY epitheMlnL Spermathcca jest co do t Ul U lllz~la u D. typhlops, anophthalmum a unipunctatum; u tohoto predstavuJe dlouhý vak, jenž téměr' pod pravým Úhlem prechází ve v

stonek receptacula, krátký.

Celkem však sestává vale ze
stavců, bhšního, slabě naduřelého a precházejícího dlouhou trubicí v h!-bctní silně zduř'elý odstavec. Tato část jest zahnuta kll hí'betní

straně, takže i:asto nelze spojení Se spodní i:ástí vystihnouti.

U Derostoma typhlops jest receptaculum rovllěž ze dvou odstavcú z nichž spodní jest skoro kulovitě nadurený a Úzkou sponou spojeny se hr'betním, málo prodlouženým vakem. Tvar tento ZÍ'etelllě vy~toul~í, ]~~yž jest receptacu1um naplněno spermaty, ]«ležto po vy?l;lzdnení ~lch naplÚují se tělisky ílaz J)Udatných, o i:emž níže se Je~t~ zmmlm. Pokud nenastalo pár'ení, jest receptaculum rovněž svm~tel~ a spodní odstavec jeví Se jako bloi:natá, z jasných buněk slozena koule, sedíd krátkým stonkem na spole~ném vývodu. Skor',lpe6né žlázy (sclul) Ústí do spolei:né dlOdby na stejném miste, Jako receptaculum a kratičký vejcovod. Jeví se tedy veškeré soubLsti zmíněné za různých dob íivota Dverosto~ .v nlzných poměrech tvaru, takže fysiologická funkce jejich P~'l oJedmelém pozorování stává se záhadnou, Nejdůležitější jest ovšem vYkl~d nádoru pod antrem se nalezajicího, jenž v poslední fási 6innostl pohlavní pí'edsta vuje dělohu, éO!í, není nesnadné rloldzati, když est .J. vyplněna vajii:;kem. Jinak jest to v prvé fási pohlavní, I{(ly hraje ukol vagmy aneb <.;hceme-li bursy copulatrix. K tomu jest zapoth~bí

složen~,

, /?

í

sledovati tuto i:innost, s nií zároveÚ ve spojení se nalezá zráni nejstaršího vajíi:;ka ve vajei:;níku. Následujicí pozorování objasní tento poměr. Individua In'Útce po spářeni pozorovaná ukazují, že dutina za antrem následující jest naplněna hojnou tekutinou hyallnní, v níž se hojně proh:ini spermat dále se pohybujitích a kulii:;ky světlo lámající. Dle délky doby, v níí trvá páí'ení, bývá dutina ta bud' větším, bud' menším poUem spermat naplněna, někdy jest zcela plná. Poněvadž zároveií se spermaty vycházejí produkty accessorních žláz, jež možno dobr'e jako pi'edstojné oznai:iti, jest zjevno, že i tyto pí'ejdou clo dutiny zmíněné a jsou to tudíž ony kuličky a tělíska světlo lámající, bezbarvá neb žlutavá, někdy až oraníová, jež ve větším neb menším množství zde se nashromažcl'uji. Tak tedy slouží nádor zaantrový v této době 6innosti pohlavní jakožto vagina neb i bursa copulatrix. Teprvé prodlením času pí'echází sperma do receptacula, což se (lěje nikoliv volným stěhováním chámu clo tohoto orgánu, nýbrž ko~­ vulsivním staboVllllím se bursy a spole6ného vývodu, což se několl­ kráte za sebOll opakuje. Nejprvé stáhne se bursa a vlnou tak povstalou vytlai:i se nejpí'ednější partie spermat do spolei:;ného vývodu, jeho~ lumen se na tomto místě znai:ně rozWL Na to pr'enáši se convulsivní staženi z bursy nu spolei:ný vývod, 6ímž posune se sperma dále. až k vrcholi svému, t. j. na bási stonku receptacula. Ph tom nastává stažení vejcovodu v té mH'e, že se ústí jeho úplně uzaví'e, takže ani jediné sperma k vajič,ku se nedostane. Zatím tlaU se nové dávky spermat touíe cestou z bursy do receptacllla, kteréž se však nestahuje; zde pohybují se spermata soubsně až do nejzazšího prostoru, ph i:emž vyrovnrlvají se vniterné kuticulárné záhyby vnití'ni, a stěna stává se Úplně hladkou, Úplně vyprázdněná vagina zůstává naduřelou jako dbve, kdežto kulii:ky pí'edstojné žlrlzy vystěhovaly se] odtud se spermatem do spermatheky. Druhá fáse i:innosti pohlavní pÚsobi rovněž na tvar dosud poznaných komponent vývodů pohlavních. Jí předchází z1'ání vajíčka. To se t!
lX. F. Vejdo\'sk~'

Nové zprávy o tllrbellariich.

nnlezá se veliké, jasné, určitě blanou opsané jádro s velikým dvojnásobně konturovaným jadérkem.

I

" Takto upl:avené, volné vajíčko shledal jsem v 10 hodin dopol. O ~ul .]edenácte, kdy zatím pozornost svou věnoval jsem více vnikání spellnat do reeeptacula, zmizela blána jádra, takže plasma jeho nyní volná nabyla tvaru amoebovitého, aniž by však splývala se žloutkem, anebo tento"vnilml do obsahu jádra. Jadérko však dosud bylo bez~ zl~l~ny._ VaJH;ko v..této době na povrchu měnilo svůj tvar, tvoí'ie laloky stlltlave .s~ ztahu.]lci a opět se vychlipující. Zkrátka jevilo pohyby amo.eboVlte. T.~k bez .další změny vniterné trvalo vajíčko do 11'/2 hod:ny, v kterezto clobe byl jsem nucen pozorování pi'etrhnouti a pol
delo~IY,

.

V~jí.čko

?ylo již v

děloze

i obdáno vrstvou

buněk

žloutkových

rovněz I telllčkou blanou Č. chorionem. Pr-es to však dosud sestupovaly těliska žloutková společnou chodbou do dělohy, sprovázena I

hustou, sv~tlo lámající tekutinou, kteniž se nalezala na celé délce vývodu spolecného. Je to žlutavá, homogenní hmota, která patrně velmi rychle tuhne, neboť již na své cestě k vajíčku jevila záhyby tuhnoucí hmoty. Otázkn. tedy, kde vzniká látka, z níž povstává tuhá oto<::ka dospělého vajíčka, nemůže býti nijak jinak zodpověděnou než že se vy!učuje současně, když vajíčko stoupá do společného Vý~odu. Skute.e~ě zde ,tal.{é .exist~jí veliké a hojné žlázy jednobunečné s dlouhými ;y\ o.dy, Je~ .~stl soucasně s vejcovodem do dutiny společné chodby. Z vy toku Jejich tuhne obal vajíčka, což však se děje až v děloze. S vajíčkem vš~k sestupují do dělohy také spermata ze spermathek~.. Ot.~zka, zdali Jen část jich, či všecka spermata receptaculum OpouStl pn tomto processu, možno zodpovědíti jen v posledním smyslu. Sh~er!al Jsem totiž v případech, kde se nalezalo vajíčko v děloze, prave sestouplé, a tudíž ještě měkkou, bledou a průsvitnou blankou opatřené, že receptaculum seminis neobsahovalo již ani jediného spermatu, 1 že tudíž ph výstupu vajička z vaječníku tak musí podrážditi receptaculum, že toto vypustí tlakem ve~kerá spermata zde se nalezající.

Následky po opuštění vajíčka z vaje<::nílm a vstupu jeho do dě­ lohy, jsou na vývodech pohlavních velice patrné. Pí'erlné na spermathece a za druhé ve společné chodbě, Tato jest silně naduI'elá, tenkostěnná, hojnou tekutinou pri'lsvitnou naplněná, v níž splývají kuličky na zdání tukové a tělíska světlo lámající, po(lovná krůpějím žloutkovým. Těmi v mH-e dalelw větší jest i naplněno receptaculum. Jest to patrně obsah oněch tělísek, jež ph páření Zl) žláz pí'edstojných do receptaeula vnikly a po vyjití chámu z receptacula zde zřetelněji vystupuji. G. Až dosud jsem neučinil zmínky o spojení trsů žloutkových se samičím apparátem. Žloutkové trsy jsou totiž pi"ítomny již v mladších stadiích avšak jejich kommunikace s popsanými komponentami není dosud tak zřetelná, aby se mohlo udati místo, kde Ústí. Teprvé krátce pí"ed druhou fásí činnosti pohlavní jest to možné. Co se týče rozdělení trsů žloutkových v těle, udává se všeobecně dle M. SCHULTZE, že jsou u D. unipunctaturn rozvětveny, tvoÍ'Íce jednotnou síť na břišní straně. Totéž znázorÚuje v. GRAFl" u D. salinantrn a LIPIČ udává, že žloutkové trsy do antrum superius vllsťují. Dle mých pozorováni chovají se trsy žloutkové stejně u všech 4 druhů. Jsou rovněž párovité, jako u pi'íbuzných rodů, avšak obě hlavní větve jsou laločnatě rozvětveny, jak zvláště v zadu zjistiti lze. V stí'edu těla jsou laloky sblížené, ano mohou i splývati a pak se zdá, že jsou trsy síťovité. Za doby, když jest spermatheka c1uLmy naplněna a nejstar~í vajíčko se hotuje k opu~tění trsu zárodkového, stávají se žloutkovody zí'etelnými, ježto se plní tělísky žloutkovými. Jsou dva; z prava a leva jdou šikmo k společnému vývodu a spojují se na bhšní straně téhož pi'imo proti ústí vejcovodu. S antrem nemají nic spoletného. O pohlavních orgánech a jejich vývodech u Derostom psáno )iž c.astěji; považují to vše za známé, leč protože se mne věc tyká osobně, musím se zde poněkud zdržeti. O. SCHMIDT poprvé u druhu D. unipunctatum popisuje a kreslí pohlavní apparát, který ovšem velmi těžko v souhlas lze uvésti s tím, co ve skutetnostl eXistUJe, tak že mně nezbývá, než ukázati na jeho schematické znázornění na tab. II. 5b. Ov~em jest otázka, jest-li druh tento souhlasí s mým. M. SCHULTZE aspolÍ správněji nazna<::iJ, že spermatheka a vaječnlk mají společný vývod. Ovšem v receptal:ulu neshledal spermat, což patrně závisí od oné fáse vývoje, v kterém se Derostoma pozoruJe. J mak také z tvaru spennatlleky a poměru llélky spole<::néiJo vývorlu nelze nijak si SOUll utvohti, jestli D. unipunctatum (SciJmidtianum Schultze)

'I I

'I

I

,I I I

I

10

IX.

F. Vejdol"skí

jest toto:í:né s mým. Bylo by v bur!oucnosti rn.dno tyto orgány v pl"írozené polozc ~ v tvaru dokonale znázorniti, neboť mn.m za to, že specifické určení druhu také na těchto orgn.ncch, hlavně spennathece zá.visí. Dle pmných a porlélných ('ezÚ těžko lze vlastní tvar těchto orgánu správně určiti. Zevrubnější zpr<ívy o pohlavních orgánech podal BIUUN, u něho:í: jen to litovati jest, :í:e jen dle fezu určuje polohu a tvar dotyčných orgánu. Dle něho jest u D. unipunctatum antrum skoro hruškovité, do něhož Úst! z pí'edu "ein zwr'izipfliger Uterus". Stranou od pyje nalezá se stollkovitý vn.tek, bud reccptaculum neb bursa se-' minalis, Ústící do vejcovodu. Na obvodu zralého vajitka i na nejbliž~ích jemu vajítkách ve vajetníku shledal jádra, jako by zde byl follikulárný epitlIel, což patrně bylu bltinka vaje[;níková. U D. balticum shledal BRAOlI uterus vět~i ne:í: u prvého druhu. "Bursa a vejcovod Ústí těsně vedle sebe, snad tým:í:e otvorem do uteru. Bursa jako dlouhý kanál, probíhá zprvu D(\ hr'betní straně, pak v oblouku na zad. U D. megalops Ústí do Úteru pr-ímo penis, bursa a vaje[;nik. Bursa jest velmi dlouhá, porlkovovitě olmutn., zcela spermaty naplněná a ústí po straně vP-(lIe penisu do uteru. Na tom:í:e místě ústí také vajcčník velmi krn.tkým vývodem, jako:í: i trsy :í:loutkové. Popisované vlastnosti uteru všech tr'í dotytných druhLI, o jejichž horlnotě se vysloviti nemohu, zobrazuje BRAUN jen na podélných i'ezech J,?erlÚíních a kreslí hlavně jen antrum, uterus a do tohoto Úst(cí pyji. Ze měl pi'cd sebou různé stavy vývoje těchto orgán II jest velmi pravděpollobné; na ka:í:dý způsob však jest litovati, :í:e nczobrazil ústroje ty v celkové poloze II tvaru; pak by bylo teprvé lze se vysloviti, jak rlalcGe se uchylují jmenované druhy od mých. Mnou pozorované D. unipunctatum souhlasí ve všech hlavuích [;n.stech, t. j. v poměru uteru k spoletnému vývodu, vajetníku a receptaculu úplně s D. typhlops, o jeho!2 samostatnosti nom l:í:e být sponl. I jest dle toho na povcl!2enou, aby druhy BRAUNOVY, jejichž specifideé vlastnosti sotva bude lze pí'esně roz!fšiti, tak podstatně se lfšily, aby spermatheka a vaje(;ník samostatně ústily do uteru. Ne:í: posoudím práci St:K8I\0VU, zmíním se r1í"ívc o tl'etím autorovi, L\P(TsCHOyr, který:í: rovněž jen methorlou rezovou sledoval appar:it pohlavní u n. ttn"iptmctatum, poch:izej ící z ostrova Hvaru v Dalmaeii a dle serií r-ezových porlélných zkonstruoval sr;hema, které odpovírlÚ celkem správněji poměrÚm skute[;ným, nic však méně nerlosta[;ujrl pro po::;ouzeni polohy a ústí jerlnotlivýeh komponent. Vlastní antrum genitale oznal:uje jako:í:to "atrium genitalc infprius", jei verle do "Atrium genitale superius." Do tohoto Ústí na

Nové zl'nivy' o turuellarii"h.

II

zarlní stěně trsy žloutkové slcrze zadní jeho vychlípení, do něho:í: také s hora oviuukt vyusťujť.. Jest zjevno, že toto vychlípení odpovídá našemu spoleěnému vývorlu (ductus communis), co:í: a:í: dosud tedy jest správné. Avšak dle jmenovaného autora recE'ptaculum seminis "svým dlouhým vývodem" prý Úst( do vejcovoJu "rlicht an der Stelle, \VO cr vom Keimstock abgeht." To jest zajisté o myl, vzniklý prÚvé jen sledováním serií řezových. Jinak jest mně nesrozumitelné, :í:e kreslí Lipitsch ovirlulet pÍ"Íli~ dlouhý, kdežto víme, že jest to u obou našich druhů Icratii";ká, slabě svalnatá chorlbitka. Dle dalšího líi";ení jest však vidno, :í:e ovidukt LippitschÚv nenl niUm jiným: nť:í: naším společným vývodem, neboť ústí do "atrium genitale superius." Toto pak zase pí'edstavuje náš uterus. O :í:hí.Z
12

I

./

I

IX. F. Vejdovský

jiného, než ľ. 1828 0(1 DUGÉS pod jmenem D. megalops uvedený druh, Avšak BRAUN vykreslil pod tímto jménem ještě jiný llruh, který ille veškerých známek souhlasí s D. unipunctatum, jež v této práci jest uváděno. Ve vodách teských není až dosud skutetně jiného druhu očima nadaného, než tohoto a kdyby BRAUN neuváděl vedle D. megalops ještě jakési jiné D. unipU/:ctatum, zrušil bych toto poslední a naši formu bych uváděl jmenem Dugésovým. Bohužel však neuvádí Braun zvláštních znaků pro veškeré své druhy než ty, jež i'ezovou methodou v antru shledati mohl, což jak známo jest věcí velice choulostivou ft sotva kdo po Braunovi Uľtí ony specie, které týž autor popisuje. V Čechách mnou nalezené druhy možno zcela bezpetně (]l e pohlavních orgánll urtiti, i rozpadají se ve 2 skupiny, kteréž se později snad jakožto 2 subgenera oznatL Do prvé náleží I. Derostoma unipunctatum == D. megalops Dugés, Braun. Se dvěma velikýma, tervenýma o(;ima (ph napadajícím světit" jinak (;ernýma), tvaru těla a zbarvení, jak Braun ph D. megalops udává. Pohlavní orgány bezprostředně za jícnem. Copula(;ní orgán hladký, bez Mtků. Brylky sekretu zežlaz pi'ellstojných v tak zvané vesicula granulorum šikmo k uuktu ejaculatoriu seřaděné. Spermatheca velmi dlouhá s velmi naduřelou proximalní a dlouhou distáJní komůrkou.

Druhá skupina druhů rodu Derostoma obsahuje slepé fonny, jejichž těl~ jest na pi-ídě přišpičatělé, vzadu rozŠÍÍ'ené a uťaté, nebo třemi lrtloky opaUené, z nichž jeden uprostřed, druhé dva po stranách těla se nalezají. Zašpi~atělá phcla postrádá o(;í a jest třemi podélnými (;ervenavými pruhy opati·ena. Pohlavní orgány nalezo:jí se dále za jícnem, než u D. unipunctatum: tak že otvor pohlavní asi v prvé ti'etině těla leží. Tyto (lruby velice se štítí světla, ony se brodí na mnoze v hlenu a jen za temna vylézají ze tmy a plazí se po stěnách nádob, kde se chovají. Z těchto slepých druhů popsal OERSTED Derostoma coecum, kteréž GllAFF clle vyobrazení za nějakou Macrostomidu považuje. Dle popisu jest však jisto, že zde je co (;initi s Derostomem. Jest 3'3 mm (llouhé, např'ed zašpitatťlé, YZ~l.Ilu uťaté, stlatené, bělo(;ervenavé barvy a bez o(;L Jícen v pi'cdní U'etině těla s dlouhým skulínovitým otvorem ústním. Aniž by se o práci Oerstedtově zmiÚoval, popisujc nejnověji O. FUHRMANN též jakési slepé Derostoma: jež náhodou rovněž jakožto

~ ové

zprávy o turbellal'iích.

D. coecwn ll. sp. ozna(;uje. Dle popisu skute(;ně však se zdá, že tento druh s Oerstedtovýlll souhlasL :Fuhrmanův popis jest ovšem velice mezerovitý i musí se pohlavní jeho orgány důkladněji rozebrati, aby se phbuznost jeho s druhy v Čechách nalezenými na jisto postavila. Jmenovitě jest nutno rozdělení ostnů na pyji a tvar spermatheky podrobněji vystihnouti. Varlata u D. coecum jdou prý od zadu až k jít:nu. V Čechách jsem již 1'. 1879 D. typhlops uvedl, které potom jen ještě jednou pozorováno bylo. Pak jsem shledal ještě 2 jiné druhy slepé i popisuji zde jen jejich pohl::tvní orgány, jakožto nejjistější charaktery rozeznávací.

2. Derostoma gracile n. sp.

Jest to snarl nejmenší druh, měřící 1'5, zÍ'íclka 2'5 mm délky. celkem průsvitné, avšak velice měkké: takže pod krycím sk1í(;kem 1:>rzy zacMzL Na přídě jest silně zÚžené, na nejzevnějším konci téměl' rovně uťaté, v zadu se sti'edním lalÚtkem. Pohlavním apparátem rozeznává se D. grac-ile ode všech ostatních druhů. Varlata jsou po obou stranách těla, jdouce od zadu až na hranici druhé U'etiny těla, pozvolna se zužují, až přejdou do tenkých chámovodů. Penis jest velmi štíhlý a hlacliéÝ, bez há(;l& Vesicula granulorům sestává z mála štíhlých brylek. Spermatheca jest opatřena zadní, krátkou komorou, jež se prodlužuje kanálovitě ocl pi'eelní komÚrky. Spermata jsou velmi lllouhá, s tlustými ale špi(;atými hlavitkami, hýbajíce se živě v duetu ejaculatriu a spermathece, nikoliv však ve vesicule seminalis, kde tvoU hrubovhikllité ldubí~ko. Trs vajetný jest nápadný svými nepatrnými rozměry a s ním ve spojení jsou pouze 3 tvořící se vají(;léa. D. gracile zdá se, že jest vzácnější, anebo že až dosud bylo přehlédnuto. Nalezl jsem pouze 4 exelllplář'e v hlenu z klecanského rybníku. Tělo

3. Derostoma anophthalmum n. sp.

Dosahuje velikosti D. unipunctatum, jest na pi'íelě zašpičatělé: vzadu uťaté a vůbec zevně násll~([ujicíl11U Derostoma typhlops po([obné. Analysa. pohlavních org<'inÚ ukazlljll však, že zde co (;initi s jiným rlruhem. Nejnápadnější rozdíly jsou na tvaru pyje a spermatheky. Brylky sekretu ve vesicula granulorum jsou velice štíhlé ;1. sporé. Vesicula seminalis kulovitá. Kopula(;ní orgán, pokud zatažen: jest tvaru kůželovitého a několika i'adami ostnů pokryt. O POttu i'ael

lX.

j I

I

F.

Vejdovsk~'

no tvaru ostnít možno sr přesvěd(;iti teprve po vychlípení pyje. Tehdy vyjde z otvoru pohlavního a lze na ní spodní a svrchní stranu rozeznávati. Se spodní strany pOllOrována, jeví se pyje vyzbrojena 3 hl.dmui ostnu, jež v levé řadě jsou štíhlé, ve střední řadě kdtké a tupé, v pravé pak ř"adě rovněž takové ale (;etnější. Na svrchní straně jest posléze ttvrtá I-ada ostníl, (;etných a různé velikosti. Vedle této Gtvrté btdy j~ou zLle ještě isolované 2 delší no 2 kratší hroty, jež se rozezmivDji oll ostnů tím, že spotívaji na chitinové bási, kdežto ostny z jediného kusu sestávají. 4. Derostoma typhlops Vejd. Sekretové brylky ve vesicule granulorlllll mohutné, kolmo a sloupkovitě těsně vedle sebe zar'aclěné, pyje dlouhými a rovnými ostny stl:jnomérně na povrchu roZtlělenýllli posázena. Spenuatheka kr
z dvou komůrek sestávající.

§ 2. O dvou druzích rodu Vortex se zřetelem k jich pohlavnim orgánům. Pohlavní org,lny rodu Vortex jsou, jak okazuji všecky pnic;e dosavadní Ille jednoho typu sestrojeny, le(; shledáv,ime zde tolik mOllílikad, na něž GnAFF poukázal, že nutno opět touto otázkou se zabývati. Jak ullává GltA]'"F, jest receptaculum toho rodu jako samostatný, stonko vitý, od vajetníku zcela nezávislý orgán, spojený s Antrulll genitale'). Mimo to pr'edpold:lulí GMFF, že snad u všech drnhÚ je~t vyvinuta bursa copuJatrix, jednoduchý uterus a vÍGe méně složitý cojlll!a(;ni apparát chitinový. Celkový obraz tohoto appar(ttu HU GHAFF takto: "CoplllatnÍ orglín sestllv(l z p,lrovitých ltÚlek, jež po délce ku st(~ně penisu pr'iléhajL" Z pravidla jsou hůlky tyto Ueuité, takže rozcznávám(~ ua stěně vývodu (dlletus ejaGulatorius) pbrostlý "stonek" a na konci tohoto vkloubenou »větev" (;ili "lultek". Tento muže býti opět Uenitým a rozvětvovati ~e ve vÍGe seklllll];lrnýdl vétvitek, t. j. "zubů" tíli "ostnů". Tento apparát vniká do bursy copulatrix a pak se větve se svými ostny pomol:Í zvlÚštního appar:ltu svalového rozvinou. V nejjellnoduš8illl pfípallě má V. grajfii místo párovitých hůlek ') Tak praví Gmff ua str. a{~. D;íIe však IlO. str. .HO praví "Doch ist klzteres (Receptaculum semiuis) bald mil dem Keimstock verbundcn, bald selbslandig." Co jest tedy pravda ~

:'\ovl! zpr;lvy o lurbeJbriicb.

l:)

kroužek chitinový na cl'lém Ol)vodu dutiny pyjovu." U V. oUXc/UlltutU.o jest 6 isolovaných ~tonkÚ atd. U všech o~tlttlljch druhÚ jsou ~ híHky spojené 1-2 při(;kami, anebo uocela zblížené, dotýkající se (Ii. MiIlportianus a V. truncatus) hůlky. Na každé hu[(;e seuí pak 1 - 2 i vice větví, jež zase více bodlinami jsou pokryté." Na str. 148. praví pak Graff, že Bursa copulatrix a receptaculum seminis se nalezají u všech druhů rodu Vortex jakožto samostatně oudělené orgány. "Das Genus Vortex zeigt uns sehr sdlun, wie das urspríingliche Verhalten in clem alleinigen Besitz einel' Bursa seminalis gegeben ist, und wie diese allmÚlich claclurch ZUl' Bursa copubtrix wird, class eiu anderer Theil des Atrium die Funktion eines Receptaculum erhiilt." Dle stavby pohlavníeh organii lze Vorticidy ve 2 skupiny ro"dě­ liti: V jedné (V. anuiger, SGiunidtii, truncatus, Millportianus, pictu::>, GUspitlatllsla sexdentatus) není reccptaculumještě samostatně vyvinuto: ježto zde funguje co takové vývod vaje(;níku. U druhé skupiny (V. scoparius, viridis) od(;Jenilo se receptaculum od vaje(;níkll a jeví se posléze u V. HalIezii jakožto samostatné. Grafť pozoroval u V. i armiger, truncatus a sexuentatus, že zde vývocl vaje(;níku jako receptacululU slouží. A ježto do něho i trsy žloutkové Ústí, jest správno vykládati jej jako vychlípeninu atria; kteréžto vychlípení dále u V. scopal'ius, viridis a Hallezii stáv:i se Receptaculum." Bursa copulatrix u Vorticidů byla u SCHULTZE jako uterus, u Schmidta jako receptaculllm, vykládána, anebo i pře­ hlédnuta (Hallez dle Graffa přehlédl ji II V. Hallezii a Schmidt II V. scoparius). Dle toho, co tedy Graff sdělil o poměrech pohlavního apparatu rodu Vortex, jest jisto, že bystr'e vystihl to, co jednak ~ám pozoroval: a GO z literatury pr'ed ním uver'ejněné s výsledky svých bádání srovnal. Ovšem látka srovnávací tím nijak vyterpána není i nutno znovu v úvahu bráti veškerá fakta dosud známá s tím, co se ph novém zkoumáni jakožto pozoruhodné objeví. Shledal jsem v na8ich vodách od PÍ"Íhrami ,l Chotěboře 2 druhy, jež nelze nikterak v rámec výsledkii Graffovýdl vsunouti, i nesou ~e otázky mnou v následujících řádcich pr'ethlsané v těGhto směrech: 1. Nemožno sevšeobeciíovati pravidlo, že u všech druhů r. Vortex jest bursa copubtrix a rcceptaculum od sebe oddělené vyvinuto. 2. Není-li tomu tak, jaký jest poměr morfologický mezi reGeptaculem a. bursou?

16

IX.

F. Vejdovský

l. Vortex microphthalmus n. sp. Velikosti většiny Vortexů totiž namnoze 1'5 mm, vyvinul se v ně­ kolika exempláí"ích v nálevech s hlenem, pocházejících jednak z Phbrami, jednak z Chotěboi'e. Vylíhl se v polovici listopadu a opěto­ val se i v prosinci. .Jest bělavý, více méně tervený neb oranžový následkem pigmentových buněk podJwžných. U některých exemplMil pi'evládala bílá barva, u jiných oranžová. Anatomii specialně jsem nezkoumal, jen pohlavním orgánům jsem pozornost vět8í věnoval. Nic však méně u srovnáni s ostatlÚmi Vortexy nápadné jsou malé tetkovité oti, ležící na prvním okraji laloků mozkových, který sám jest pj'ed jícnem. PUda těla jest hojnými smyslovými brvami pokryta a jinak zdá se, že v organisaci neliší se od ostatních Vortexu. Let pohlavním apparatem tak jest odchylný, že považuji předce za pr:lce hodné tyto orgány vyl1titi, zvláště v ohledu srovnáváni jich sjinými Vortexy. Z pi'edu vytknu již karaktery, jimiž se liM olle všech známých: 1. že má zvlaštní pyjový apparát žlábkovitý, 2. že nemÚ bursy copulatrix, jakou pj'edpokbdá Graff pro všechny Vortexy. Varlata vakovitá leží v pÍ'Íllě těla, až i v sousedstvu jícnu a sahají až asi do poloviny (lélky těla. Oeltud prodlužují se v jemné chámovody, jež zřetelněji spermaty naplněné pti (lStí svém (10 vesiClIly jsou znatelné. Vesicula pyjová jest mohutně, skoro kulovitě nadmutý vátek, poněkud odškrcený periferid
Nové zprávy o turLellariich.

Že však sekret ten jak se dosud jevil, není hmota homogenní, ukazuje pozměněná jeho (;ást na zevním konci. Tu se mění v pěnitou hmotu, jejíž jetlnotlivé alveolky se mohou však odděliti a jeví se jako matně lesklé kuli(;ky, jež při páření patrně vycházejí žlábkem pyjovým ven. Z takových také alveolek sestávají zmíněné ony tertky; jestli použijem silnějšího tlaku na pyji, objeví se každý ter(;ek na zevní ploše, složený ze samých stejně velikých a pravidelných IU'Úpějí, jež později se rozdělují od sebe a vycházejí žlábkem ven. Sotva pak se uvolní tato sekretová zátka, již prýští zrnka sehetu zrnitého a posléze spermata smíšeně až do ústí pyje. Otázka, odkud vzaly se oba sekrety, rozřeší se snadno pozorovÚním pi'edstojný(;h ř,híz, jež Mll míru v hojné mH'e po jedné, totiž po pravé straně těla jsou vyvinnté. ŽMný jiný vortex nemá tak zll[t(;ně vyvinuté žlázy předstojné. .Jako veliký hrozen visí zde žlázy tyto až na zad těla, prozrazujíce se svým obsahem a pOllélnými kanály vývodnými. .Jedna tásť těchto kanálů ubírá se na pravo, druM na levo; takže Umže spusobem ústí v pravo a v levo ve zmíněné výšce mezi vesiculou a pyjí do schránky sekretové. Jsou 2 druhy buněk pj'edstojných. Jedny jemno-, druhé bruboZl'né; obojí však stejného tvaru a stejně jádrem kuJatým opatř'ené. Možno sice shledati, že zrnitý obsah pozvolna se vyvijí i v hyaliních žlazách, takže tyto možno považovati za změněné hyalíní. Stoupání zrnítého obsahu clo schránky sekretové jest velmi jasné, any zrnka sekretu jako růžencovité le~klé řady za sebou postupují a vesiculu granulorwn naplÚují. Let nutno za to míti, že i žlázy bledé sou(;asně secernují, ovšem tekutější, ti lépe vazký sekret, jenž pak prostupuje Ústí vesikuly a ve spůsobě oněch alveolek se ukládá v zátku. Nádor pyjový sestává z ploského epitbelu, jehož buňky tím níže tím sploštělejšími se stávají; namísto pak kde vzniká chitinová výzbroj, nelze již burlky rozeznati. Dotčemí výzbroj sestává ze známých dvou liš ten chitinových, jež jsou střední žebroli pí'ední spoj:né. Od t~to ~~bry, spojeny ~so~ však až na konec tak, že se rozšířlly v plochy cllltlllOVY lupen, Jenz se na bi"išní straně s obou stran svíjí aniž by se však kraje po celé délce dotýkaly; někdy se vůbec okraje ty nedotýkají, tak že vzniká žlábek po celé délce otevj'ený, jindy se dotýká jen nejrozšíř'p­ nější (;ásť lupenu, kdežto pj'edek a zadek jest široce otevh'ný. Tímto žlábkem vychází sperma a sekret žláz pí·edstojných.

18

IX. F. Yejdovský

Tato líl
Nové zprávy o turbellariich.

19

lVI. Schultze ji jako vaginu ozna~llje - jen tato chodba jest jediným homologem orgánu, jPjž GItAFF jakožto "bursa seminalis" phjímá. Tato "bursa seminalis" pr'('llstavllje u V. microphthalmns Ústroje dva, totilí ~)Valnatoll I:hOllhu, již možno za vagiIJu označit, a spermatltcku. V podobném spÍlsobě bude nutno snad všecky "bursae seminales" vykládati. 2. Vortex quadrioculatus n. sp.

Tédlže ro:.::měrÍl a nuancí barev, jako V. micropthalmw;. U plovOlll;Ích zvll'at jest však pr'ední okraj těla zaokrouhlý a ocáskovité prodloužení ne tak ostr'e vystupující, jako u klidně sedících poněkud zatažených zVÍi'at, jejichlí pí'ední okraj těla se pak jeví jako rovně uťatý. Druh ten jest ostatně jinému - V. truncatus zevně tak podobný, že jsem jej původně - nezna.ie jeho pohlavní orgány, za týlí považoval. Kdežto však o~i V. b'Uncat~tS u největší části individuí jsou jednoduché a jeví se jako pár černých botlll n. jen výminečně tak jsou rozllělené, že po každé straně mozku jeví se 2 černé body, tož u Vortex quadrioculatus 40i',ní bOlly jsou pravidlem, t. j. zadní body jsou větší, mlsko vité, a pfední 2 body jsou malé. Ostatní organisaci nervové soustavy, zažívací roury a cxlcrečného appaľátu jsem speciálně nezkoumal, hledě vyšethti jen pohlavní orgány. A tyto jsou zcela rozdílné ou oněch V. truncatus a vůbec všech ostatních VOľticidů. Otvor pohlavní jest okrouhlý a po obou jeho stranách nachází se po skupení velikých žlaz jednobuněčných, naplněných hrubozrnným, lesklým obsahem. Antrum jest velice obsáhlé a jeví se u živýcb zvU-nt jako mohutně nar.1ur·elá, tenkostěnná dutina. Na vypraeparovaných orgánel:h pohlavllÍl:h však splaskne a pak se objeví její znacná. svalovina okružná. Do untra ústí th orgány: 1. společný vývod spermatbeky a vejcovodu, tudíž ductus communis; 2. bursa copulatrix, a 3. sami(;í vývod. ad 1. Ductus communis pbjímá krátký vejcovod na konÓ dist:ítném a současně s ním štllllý, ale r.1louhý stonek spermathel,y> kteráž jest kulatá a nabita spermaty. Konečnij Ústí do společného vývodu také žloutkovody, nemohu však zcela správně udati místo, kde se to děje. Dle poměrft II jiných druhů zmímýclt souhlasí miš druh hlavně s Vm·tex Halle,zii, u něhož spermatheca rovnělí dlouhým stonkem Ústí do spolei:;ného vývodu (lluctus l:OITlIllUnis). ad 2. Bursa copulll.trix ,jest vice ll'Íéně zi'etelnp. vystupujíCÍ, kdtkostope~ný vái:;el{ s ostí'e ozna(;enými stěnami.

20

IX.

Nové zprávy o tw·uellariírh.

f. Vejdovský

Dle samičkh orgánu souhlasí tedy Vortex quaclriocubtus s neji;[ÍstI druhů v dile GI,AFFOVĚ uvedených. Avšak samU poměry jsou u našeho druhu tak zvláštní, že se Jun! liší ode všech dosud v Evropě známých, ježto kopulai;ní orgán jest oddělen od vlastní pyje. Varlata nalezají se v pr-ídě těla, dosahujíce až k oběma stranám jícnu. Chámovody spojují se s vesiculou seminalis, je:t jsem na pozorovaných ještě nacluízel prázdnou. Tato; jakož i vesicula granulorlllll a ductus ejaculatol'ius pr-edstavují samostatný orgán, kterýž duetem ejaculatoriem postranně do dutého vaku Ústí, v němž jest kopulační orgán uložen. Tento vak prodlužuje se jakožto tenkostěnný ductus penialís až do antra. Žláza předstojná (prostata) jest zcela zvláštně rozvětvená a sestává z nei;etných buněk :tlaznatých, jež svými vývody mezi sebou anastomosují a pomocí společného vývodu do šikmo polo:tené vesicule granulorum ustí. Pod touto se nalezající duetus ejaculatorius jest rozšířený, zužuje se k distálnímu konci v kanálek krátký, ostr·e rýsovaný a svalnatýmí stěnami opatřený; tento právě Ústí do výše zmíněné pochvy s kopulačním orgánem. Kopulační orgán jeví se v profilu jakožto jednoduchá chitinová MIlka, dělící se na spodním konci ve 4 postranní větve, z nich:t možno oznai;iti 2 za svrchní a 2 za spodnL Svrchní jsou namnoze 9, spodni 7 ostny chitinovými posázené. Vajíčka tohoto druhu jsou stonkovitá. Vortex quadrioculatus žije v lesních tůňkách u Příbrami.

2J

větší

Sro-vnání

samičích

orgánu pohlavních

t~ čeledi

\.

Vorticidu.

V pí·edcházejících dvou odstavcích seznali jsme pohlavní apparát rodu Derostoma a Vortex. Přibereme-Ii k tomu ještě rod Opistoma, bude nám úkolem orgány ty na jedno a totéž schéma uvésti. Obtížným to není nijak pro Opistoma a Derostoma, jestliže jejich cUouhé chodby, nazvané ductus communis, za homologické označíme. U obou rodů povstaly patrně jakožto secundárné vychlípeniny prvotného antra, z něho zase postranním vychIípením povstala spermatheka a do nich ústí krátké vejcovody a trsy žloutkové. Obtížnější jest jmenovanou homologii stanovítí u Vortex, blavně že se zde setkáváme s 2 typy, z nichž jeden zastoupen druhem V. microphthalmus a druhý V. quadrioculatus. S posledně jmenovaným (lruhem neIlÍ tak zle; zde setkáváme

samičí

Obr. II.

Schemata pohlavních ústroji čeledi Vorticidú.

Opis/om1J Sehultzea"um. B. Deros/o ma /yphlops. lat D V01'/ex mierophthalmus. O.. Vor/ex qu ad' ,·tOC'!t us.' . :1.ntrnm aenitllle; de ductus comlllllnis, cls trsy 1.1olltk~vé, ,·s spp.mathecn, /c., \~­ '" ječnlk, "0(/ I'cjcoyod, selo 'l.lázy skořápkové, co Coplll:1.~1ll ~rgan, 1,,/. [JI ostata, '"g vesicnlo. grnnnlorum, rll cbá.mO\ 0(1), A

22

II I

,I ,

'

I' ,

I

:I

IX. F. Vejdovský

se s týmiž komponentami jako u Opistoma a Del'ostoma: (10 antra ústí dlouhý společný vývod (ductus communis) spematheky i vej covodu a bezpochyby i žloutkovody. Jinak však u V. ?m"crophthalmus, kde vejcovod s trsy žloutkovými přímo do antm ústí. Pouze onen siepý vak z antra sekUllclárn(~ se v.ych!ípivší a na (listdJném konci spennatheku nesoucí, mohl by odPOVHlatl společnému vývodu pí'edešléllO (lru!lu. Čemuž tak skutečně histologicJ~á struktura nasvědÚ\je. Avšak tento kanál má pouze funkci vagmy, kdellto se vnitrní koncc jeho pÍ'etvořil na spermathc1m. Von GRAFF označil takovéto orgány živých turbellarií jakožto . Bursa seminalis" :yk.lá~aje ji ~a .něco různého od ostatních Ústrojí turl;ellarií a za org:ín J e(lI.~y..My vldlme však, že to pouhá moJifikace kanálu, jejž jsme vyznaGllt Jakožto "ductus Gommullis" a že představuje llstroje dva: vagmu a spermatheku. Přiložená schemata zn
Poměry pohlavního apparátu rodu Vortex mohou míti dle toho hlulJší význam systematický. Až dosud byl veliký počet druhů (:30) popsán a pravděpodobně se ukáže, že poh1a.vní appar,it jejich jest buď dle toho, buď dle onoho typu ustrojen (t. j. dle phinu V. miGro~.l:thalmus ne~ V. quadrioculatus), takže bude radilO k vůli pohodlí JllI rozeznávati 2 podrody, z nidlž jeden se bude vyznamenávati pi"ít~mnosti bursy .cupulatrix, čiJi vaginy bez spermathel{y, druhý pak prltomností vaglllY se spermathelwu. § 3. Rod Prorhynchus v Čechách. Dle dosavádnich zkušeností byl do nedávna zlliím z Čech jetlillý l.,ístupce rodu Prorhynchus I), totiž 1. Prorhynchus stagnalis M. Schulze,

kterého jsem před lety2) ve fauně naší uverll a udal, že ve velikém množstv"í .v bývalých ka~n[Ích pražských se objevoval. Neméně hOjll)'lIl byl v tUlll na královské louce II Smíchova, kdel ovšem v nové doLJt> i s jmenovanou tuní za své vzal. Pokud pak paroplavba na Vltavě v té mU'e, jako nyní, se neprovozovala, býval Prorh. stagnalis veiiGe hojným ve Vltavě podél levého břehu, plíže se zue pod kamením a ve 'J Dle zpráv SEKERovi'cu byl v ČecluJ.ch nalezen též P. balti"".• KrnneI. ') Vodautiger Bericllt etc. l:;ífi.

N ové

~pr;ívy

Q

turuellariích.

rmutu vodním. Jednak tedy paroplavba, především ale jedovaté výtoky z lihovaru smíchovského jsou pi"íčinou, že jmenovaná turbel1arie jest ve Vltavě velikou vzácností. V řadě let dostalo se mně jen tu a ondy nějakého exemphU·e. V následujících řál1cích hocliám phspěti k poznání domácí fauny popisem dvou nových druhi't, kteréž již od několika let znám, dosud jsem se však o nich - let ve výkladech školních - nezmíníJ, poněvadž jsem doufal pozdějšimi ještě nálezy zbývající mezery u poznání jejich organisace vyplniti. Pohř"íchu však nedostalo se mně nového materiúlu, tak2e budoucí pozorování musí doplniti to, co zde postrádáno. 2. Prorhynchus fontinalis n. SP,

Druh ten nalezl jsem r. 1882 v několika exemplái"ích na Šumavě, a sice v malém praméuku, jen2 stéká se Špičáku na cestě mezi nynějšími hotely a Černým jezerem. Červ ten plíží se zde pod kaménky a v bahně a jest zí-etelným po bělostné své barvě. Objevoval se pouze na místě, kde voda přímo ze země prýštila, kdežto dále odtud v dolením toku praménku ani jediného exempláře jsem neulovil. Mám dle tohoto fakta, a dle jiných okolnosti za to, že dotčený Prorhynchus jest forma čistě podzemní, jež jen pramenitou vodou na venek se clost
24

i

1".

Vcjdov~ký

N "vé "právy o tllruellarikh.

vým, jediným to orgánum smyslovým, jež jsem mohl zjistiti. Neboť oi':i, jež a~ dosud známe u všech druhů toho rodu, scházejí druhu šumavskému. Formu popisovanou řadím k rodu Prorhynchus, neboť veškeré dosud vyIíi':ené znaky potvrzují tento výklad. Avšak k definitivnímu zjištění příslušnosti jeho bylo by zapotr'ebí znáti i pohlavní apparát: který jsem bollUžel nenalezl, neboť veškerá individua byla mláclata.: bez žláz a VýVOdll ])ohlavních. U jednoho exempláře z.dálo se mně však, že těla jejich v zadní tl'etině znai':ně jsou, jakoby k dělení zaškrcená. Že Prorhynchus popsaný náleží spíše k fauně podzemní, souc1fm z následujících fakt: a) že jest úplně bělostný, beze všeho pigmentu; b) že jest dokonale průsvitný, až na stěny žaludku; c) ~e postrádá očí; d) že jest to forma světla se štítící (photophobní), zalezající do bahna a pod kaménky; e) že jen ve východišti pramene se objevoval.

~

; I

,! !

l

IX.

I

!

3. Prorhynchus hygrophilus n. sp.

R. PíSAŘOVIC a J. BABOR připomínají ve Věstníku nauk V Praze z r. 1892,3) že p. dr. A. Štole objevil v Údolí jarovském za Závistí u Zbraslavi zvláštního Prorhyncha, doposud nepopsaného. Podar'ilo se mně několik exemplářů jeho získati na podzim r. 1890 a 1891 a podávám výsledky svých pozorování v následujícím kusém popisu. Prorkynckus hygropkilus žije v dotčeném údolí ve vlhké půdě a pod spadlým listím na břehu malého potůi':ku. Miluje tedy vlhko, avšak vodu nemiluje; nebot přenešen do vody, ihned odtud prchá a leze po vlhkých stěnách nádoby, v níž byl chován. Ovšem ale malé nálevníky a vířníky ve vodě, do které byl pr'enešen, uchvacuje a polyká. Jinak jest dosti otužilý a vydr~í několik dnů na živu i v zajeti; tr-eba jen udržovati vzduch v nádobě ve stavu vlhkém. Ve způ­ sobu života podobá se tedy P. spkyrocephalus, jejž DE MAN v Nizozemí rovněž ve vlhké půdě nalezl. Dosahuje délky 3-4 mm a jest barvy šedobílé, někdy i značně bělavý. Na pr'ídě jest rozW'ený a mělce srdcovité vykrojený, v kterémžto zái'ezu se nalezli otvor úst, poněkud na břišní straně. Na zad se tělo zúžuje, když červ se plazí; když však se pr-issaje, rozšH-í se 'l RhynchodcJnus tcrrcstris v Čcchách. Věstník král. spol. nauk v Pr:l.Zc 1892. Ohl'. nI. ProrhYllchus hygrophilus ll. Sp, o otvor Úst; ne oéi; g m07.el,: jl' lIrr\"\" .ií,·,,,"'·': phcl žlizy sliuué: 1J papily kožní.

r

'(

26

"

,

.

,

.,'.. !

,i

,i i

I

l'

,

,"

konec těla lopatkovitě. Tělo je (losti pnlsvitné, takže poloha orgánů jeho, s výjimkou exkrečních, snadno clá se sledovati. Za živa jsou na phdě vic1ny tuhé štětinky smyslové; tI'aslavé pohyby jejich jsem nespatřil ani hom. immersí. Takovéto brvy lze i na ostatním těle na zvláštníc:.h bradavkách ve skupinách upevněné vystihnouti. Hypodermis hřbetní strany jest nri.padn;í pf'ítomností četných byalinních žlaz kožních, jež svým tvarem a lesklým obsahem v šedé hmotě tělní jsou velice nápadné. Z nich vytéká pb poclrrižděni zvíř'eti z(lánlivě leplmv:í hmota na způsob lesklých lali'lčků, aniž by S8 však oll těla odlučovala. ;l;lri.zy ty jsou mně známy ještě jen u Bothrioplany, kde,Ho u Prorhync;hus stagnalis sleclovali je již SCmlElDER, HALT,EZ a KENNEL. GRAPF považuje je jakožto stejnomocné v ohledu fysiologickém se sliznými žlázami jiných turbellarií, čemuž asi sotva lze pi'isvědčiti. Bhšní plocha hypodermis postrádá těchto žlaz; jsou zde ovšem jiné, veliké, a velikými jádry opatřené, ale jen v malém počtu. Po obou stranách úst vyúsťují na venek 2 skupiny velikých, na zad šikmo uťatých, ku phdě se zúžujících žláz se šedým neprÚsvitným obsahem. Sahají až za jícen. Dle polohy své mohly by odpovídati slizným žlazám jiných turbellarií. Prorhynchus hygrophiltós postrádá tyčinek v pokožce. Pharynx je celkem tvaru soudečkovitého; pr-ední jeho část sestává z normálných vrstev svalových; s texturou histologickou, jak(L platí pro "pharynx doliiformis" dle GRAFF-A. Tato tást pharyngu jest však protraktilní a vychlipuje se z úst ph pi'ijím~ní potravy. Svaly okružné jsou tu jen v jediné vrstvě přítomny, kdežto v zadní části jícnu jest vnitřní vrstva okružních svali'l velice mohutná, nmohovrstevná. Na rozhraní pharyngu a ~aludku jsou 2 skupiny žln.z hyaliní plasmou opatřených. Žaludek sám jest pravidelně lalotnatý, ačkoliv jsou lalůčky tupé a nepatrné. Shledal jsem jich 2G v celé délce těla. Zauzlilla mozková leží před jícnem, nad pochvou jícnovou a skládá se ze 2 cllouhých ganglií, jež úzkou phčnou kommissurou jsou spojené. Z postraních nervft sledoval jsem jen zadní vp.tve. ZajímavějiSí jsou však jemné větévky, které z mozkových polovin asi u prostr-erl vycházejí a nad jícnem se v jemné pletivo nervové rozvětvuji. Na živém zvíi'eti velmi pěkně vystupují. Velmi zi\jím:wou jest dále ventrální jícnová kommissura, která obě poloviny mozku z bí'išní strany spojuje a tak jícnovou pochvu

Nové óprávy o tlll'iJellariich.

27

objímá. Uozeznává se orl hr-betní kOllllllissury tím, že sestává jen z gangliových buněk, velikýdl to bipolárných elementů. Vellle smyslových brv JSOll ještě oti smyslovými orgány tohoto druhu, Oti jsou červenohnědé se světlým tělískem, jež by se mohlo vykládati za retinu. Jamky vířivé jsem nepozoroval, at je pravrlě l)oc1obné, že i ty jsou př'ítomné. Taktéž z exkrečních orgánů znám jen části, znatelné po hojných "íhvých plaméncích, zvláště v okolí mozkové zauzliny. Pohlavní orgány. Skoumal jsem jmenovaný druh vždy jen y ř'íjnu a shledal u všech exemplář'ů, že mužský apparát pohlavní byl již zcela 11egenerovaný, kdežto samití žlázy se ještě v plné činnosti naleza!y, Dle těchto pozorov:íní, jakož i dle sdělení mých předchůdců, jež se touto ot~ZkOll zabývali, jest jicito, že Prorhynchus jest proterandrický obojnatec. Dle KENNELA a BllAUNA možno na jisto postaviti, že varlata Prorhyncha po obou stranách střeva jakožto malé, kulovité follikule se zakládají, jichž posledně jmenovaný autor 2-3 páry pocUe žaludku shledal, kdežto KENNEr, o rllzném množství a postavení jich mluví. Na svých praeparátech shleclal jsem jen;; follikule varlatové, jež však již byly nečinné. Též vesicuJa seminalis nebyla již vyvinuta II pyje scházela; ovšem ale svalnatý vývod samčí ústil do pochvy jícnové. O samičíc;h orgri.nech mám tyto zkušenosti: V zadní části těla nalezá se na bhšnÍ strauě trs žloutkovaječný. Stí'cdní část této žlázy jsou v radě za sebou následující zárodky vaje(;né, po obou stranách pak mlaLlé buÚky žloutkové. Řezy uči, že vaječné buÚky jsou během vývoje uzamčeny do zvláštních foJ1ikulľi, jejichž bulíky jsou změněné žloutkové. Otvor pohlavní nalez:\' se v stí'edu těla. Prorhynchus hyg1'OphillbS jest druhým zástupcem tohoto ro(lu, který se suchozemskému životu phzpůsobil. Jak zn,imo, naučil mis DE NLu'l prvého takého Prorhyncha znáti pod jmenem P. sphyrocephullbS, jejž v těchže poměrech života v Hollandsku nalezl. Oba Llruhy jsou si tak podobné, že jsem prvotně měl za to, že jarovsld forma jest totožná s hollandskou, liší se však od ni mnohými charaktery ph bližším srovnáni. Prorhynclnts hYY1'OphihbS jest dle tvaru svého nejpř'íbuznějším P. upplanutus Kennel, kterého KENNEL na ostrově Tl'iniLlad v rybníce hojně porostlém pozoroval. Podobnost jest tak značll(i, že, srovllávajl:.~ vyobrazení dotčeného autora s svými, měl jsem z počátku za to, že to táž forma, která na jiných místech mftže žíti ve vodě, kdežto u nás zvykla si na vlhkou půdu, Ovšem ale ph podrobnějším srovnání jeví

20

;1

',I "

I

II

II

XL 1".

=" ově

Vejdovsk~-

se značné rozdíly, pro které nutno rozeznávati oba druhy co samostatné. Jest P. applanatus bělavý, 3-4 mm dlouhý, na pUdě rozšíi"ený a srdcovitě vykrojený, na zadu zaokrouhlý a četnými papilkami pi'idržovacimi opatřený. Jícen zdá se rovněž souhlasiti s tímže orgánem u P. hygrophilus. 06i mají uP. applanatus pigment při propadajícím světle žlutavý, ph nepadajícím bělity~ lesklý. To jsou veskrze znaky souhlasné pro oba druhy. Avšak sti'evo druhu trinidadského jest podstatně jiné; pi'edstavuje tenkou, rovnou trubici, jež se táhne od pharyngu až na konec těla, zasahá však též slepým přívěskem pod jícen. Toto rovné střevo jest po celé délce opatřeno postranními slepými laloky, jež jsou úzké; kolmo ku hlavní větvi stojící a hustě v pravém Úhlu od stl'eva se ku stranám těla rozbíhající. Nejsou rozvětvené, ukazují však, jakoby bylo sti'evo pravidelně segmentováno. To jest nejpodstatnější rozdll mezi P. applanatus a hygrophilus. Neboť o pohlavním apparatu zmilluje se KENNEL jen potud, že nenalezl rovněž samčích orgánů, domnívaje se, že se tyto vůbec velmí pozdě zakládají, což II srovnání s P. hygrophilus případné neni, víme-li, že u tohoto druhu v bjnu vůbec nebylo ani varle ani kopulační apparát vyvinut. Avšak ani u P. applanatus nenalezl KENNEL ni6eho, co by na známou chitinovou pyji u P. stagnalis upomínalo. KENNEL nalezl P. applanatus 20. Února na Trinidadu a pozoroval jej v následujících dnech.

29

Our. V.

§ 4. O novém druhu Macrostomid. V nálevu od Chotěboí'e nalezl jsem 6etná individua nového druhu Macrost01na, které pro své zvláštnosti může býti příčinou, aby se chrrraktery 6eledi Macrostomidae rozšířily. Jest to malé, sotva U>-2 mm dlouhé, bělostné turbellarium na zad ve známý lopatkovitý "ocas" prodloužené, na pí'ed stejnoměrně široké a utaté. Pro hojné brylky ty~inkové lze však jen dosti nesnadně vniternou organisaci sledovati. Pokryv brv má se asi tak, jako u lVI. hystrix, rovněž tak jako třaslavé bičíky, jež na prvý pohled se zdají, jakoby to byly brvy tuhé, za nM se také u všech turbellarií dříve považovaly. GRilE zjistil však, že se míhají a potí'ásají, i dal jim název "Geisselhaare". Ony jsou zvlMtě na přídě těla hojné, avšak i po stranách jich dosti roztroušeno. Ostatně co se týče ty6inek kožních a lepivých buněk v ocase, souhlasí tento druh s 111. hystrix i ano má s nim i mnoho jiných známek spole6ných, jako u př. nervovou soustavu, jež rovněž tvoi'i podkovovité ganglion, sestávrrjící rrrciť ze 2 polovin fl v olJlouku se

zpravy o turbellariich.

Obr. IV. Our. IV, Macrostoma obtusum n. Sll. Přída těla; zg bíčíky ti'aslavé; nf kauálky uefridíové; .1 mozel, S hody očními; o ústa; dr žlázy slinué; m,' svaly jicuí. Obr. V. 'V8

Macrostoma obtusum n. sp. Zadek. ov vajíčko (?); op otvor pohlavní vesícula semíua!is; ej ductlts ejaculatorius; eox otvor exkreční.

O;

p~d otvorem Ústním a po obou stranách jícnu prostírrrjící. Oči jsou nad míru mrrlé černé te(;ky, jež ovšem leží uvnitř mozkové zauzlmy, na povrdlU těla jest viděti pouze jasnou obrubu, patrně jamku, v níž se vlastni pigmentoviÍ skvrllrr nalezá. Vedle očí a smyslových brv (ti'aslavých) jest Jl1acrostoma obtusum n. sp, oprrt['e.no 2 jamkami p~­ stranními, čímž se Jíší ode všech ostatních dosud známých druhu, Jamky ty leží po obou stranách těla, asi ve výši skuliny ústní, jsou však dosti nesnrrdno k objevení, ano II některých exemplárů vůbec se mně nepodahlo jich nalezti; ph plov{tni vt"lbec nelze je viděti; teprvé když zvíi'e je v klidu rr více méně se stahuje a roztahuje, objeví se na břišní straně v ,1otčcIlé koni';ině tělní 2 zÍ"etelné rr hluboké jamky.

30

( I,I I

I "II

íi

IX. F. Vejdovský

odpovídající tělll~P org;Í.num Stenostomirl, Prorhynl:hirl, l\:[il;/·o;:;toll1ill. ye ovšerr: organisace jejich jest nesnadno k roÚešení; jeví se pouze .pko vchhpeni kutikulárné do nitra, ganglion zvláštní na jich bási nezdal'ilo se mně nalezti, s tEí pak lze objeviti slabé větve nervové ' jež se šikmo z mozkové zauzliny k těmto jamld.m ubírají. Otvor ústní je dlouhá skulina jako u lVI. hystri-x a vede do rovněž velice. ztažitelného jícnu, jenž pí'eclstavuje známý "Pharynx simplex", .]~k :Je! GRAFE definuje. Pharynx ten se nevychlipuje, nýbrž pb ph.]lmam a vyvrhování potravy ze žaludku se pouze mohutně rozeví'e lL to tak mohutně, že i buňky žaludkové na povrch trU. Tehdy zbytky potravní, u pí'. skořepiny rliatom"ceí neb sladkovorlních rhizopouů phmo ze žaludku se vyvrhují. K roztaženi jícnu slouží 2 páry mohutných svalú - diIatatores pharyngis, - jež na pravo a levo po páru na zevní obrubě jícnu inserují, šikmo pak parcnchymem na zad probíhají a 1m stěně tělesné, asi vc výši, kde počími žalurlek, se připín~jí. rharynx má stavbu porlobnou oné, jakou se vyznačuje 111. hystnx. Jen žJazami, ve stěně pharyngu se nalezaj ícími, se poněkud liší naŠe il1. obtu,sUJm. Žlázy ty leží mezi nOl'lm\lnými buňkami pharyngu, jsou četné a hojným hrubozrnným obsahem lesklým naplněné. Zevním koncem p['echází kažrlri žláza jícnová, jež má asi týž význam jako slinné ~l:ízy v jícnu soudkovitém, v dlouhý stonel" který poslé~e přechází ve vlastní, rozvětvené tělo žhizy. Tyto elementy sllllnych žlaz jsou svými větvemi a nádory velmi nápadné. Jicen i íalurlek uvnitř velmi živě vil'í; brvy ~aludečné jsou pře­ velmi jemné. Exkreční soustava j1Ifacrostomicl dosud není známa; jen tu a oncle byly pozorovány jednotlivé části její. 111. obtu,st~1n pro svou věW prů­ svitnost, než jakou se vyznamenává 111. hystrix, dovoluje alespoň v hrubých poměrech poznati kanálky exkrečnL Po ohou stram\r;h těla v pi'ídě vidno, že se tu táhne velice vinutý a kličky tvoi'ící kanálek od zadu ku pUdě; odsud však až k pí'ellní01u okraji obrací se nazpět, rovněž četné i1 orlpovídající klii":ky tVol'e; pokud lwpř'elGíží žaludek, lze tuto zpětnou větev (Josti daleko sledovati, patrně však během dalšího prů­ běhu nadul'uje v kanálek siln(~jší, jenž v zadní tr'etině těla po obou stranách žaludlm ÚejmějšÍm jl'st, ač i zde nutno nejsilnějších zvět­ fiení k jeho objevení použiti. Brv neshledal jsem ani v př'ednich klič­ kách, ani v zadním rozšH'enélll vývodu, rovněž ani plaménku vířívých. Uba vývody sbíhají na zad z prrtva a z Jeva až do lopatkovitě rozšíř'e­ lIého konce těla. kl1e sjednocují se v jCťliný narluÍ·plý odstavec, jenž téměř' terminálně na venek vyúsťuje.

Nové zprávy

O

turbellariích.

31

Pohlavními org:íny blíži se M. obtt~St61n starému druhu :M. hystrix: jeví však některé zvh\štnosti specifické. Vil.lěI jscm samU apparát v listopadu a prosinci vyvinutý, kdežto o samii":ím mám nepatrné zkušenosti. Dvě malá poměrně, hruškovitá varlata leží na bhšni straně nedaleko počátku žaludku. Př'echázejí ve velmi jemné chámovody, jež po pravé a levé straně těla na zad se táhnou a zde se, na rozhraní lllezi vlastním tělem a rozšířeninou jeho, s vesiculou seminalis spojují. Ve varlatech bývají vidna již spermatozoa volně se pohybující, jakož i v chámovodech, avšak v největším mno~ství shromažďl\jí se v schránce chcímové. Jest to ozdobný orgán tato vesicula seminalis, tvaru nejvíce kulovitého, nebo sphaeroitlálného, obdaná na spodní své polovině plochým epithelem, jenž do nitra velmi čile se pohybujícími brvami jest vyložen. Svrchní polovina vesiculy jest ohražena velmi velkými, klíno- vitými buňkami, patrně žlaznatými, jež JSOll upraveny v rosetu kolem otvlu'kll, jímž ústí chámovody uo nitra. Vesicula jest naplněna jakollsi hyaliní tekutinou, která bezpochyby jest vyplňována ze zmíněných klínovitých žláz. Zde velmi We, ve chvostech spojená, anebo ojedinělci, pohybují se spermata dlouhá a vlnitá, jež však se tvarem liší úplně od oněch, jež známe u lvI. hystrix. Sperma M. obtusum jest dlouhé, jemné vlákenko na jednom konGi velice čile bi\:íkovité se pohybující, na druhém konci však v['eténkovitě naduřené, kolem kteréhožto nádoru vinou se známé obruby spirálné. Vřeténko jest z hyaliní plasmy tvoř'ené, obruby spirálné z plasmy temnější, zrnité, z jaké se skládá též vláknitá část spermatu. V této Gásti nalezá se také ty(;inkovité jádro. Vývod vesiculy, odpovídající ductu ejaculatoriu jiných turbellarií, jest vlastně zÚžen:i část vesiculy, rovněž velmi tenkostěnná a tvo\'ír;! oblouk po svém průběllU. L;['etelnéjším jest tvar vývodu tehdy, 1{(ly~ jest naplněn spermaty, ph čemž se objeví rlistalni jello část opět nepatrně narlu['elou a touto části jest vývoll ve spojení s vesiculou granulorum. Tento orgán jest vždy nápadný svým obsahem lesklým, to jest sekretem žlázy, přerlstojné, která leží na jedné straně těla; není tedy prostata párovitá jako u jiných tUľbellarií. Dlouhý vývod prostaty jest vyplněn rovněž zrnky, kter:i se shromaŽlruji u velikém množství ve brylkách výše zmíněné vesiculfl. granulorum. Celkem jest brylek těch asi 6-8, jak ukazují optické její pťúí'ezy. LUl11en vesiculy jest nepatťllý a jest ve spoj<,ni s kan;íll\!"l1l chitinové pyje, ktedž sice jest

32

,

II

,I

II

'I

:,

"

I I

IX.

F. Vejdovský

l\ ové zprávy O turbellal'iich.

33

velmi proměnlivá ve svém tvaru: avšak celkem odpovídá poměrum pyje, známé u 111. hystrix. Jest vždy ohnutá, buď jednou v zobák rovný, anebo dvakráte v zobá(;ek krátký a špi(;atý. Ze sami(;ích orgánu viděl jsem pouze velikou buňku amoebovitou, hrubozrnným obsahem naplněnou a jádrem jasným opatřenou, kterlÍ ve všech pí'ipadech ležela nad vesiculou seminalis. Jaký význam má, nemohu říci, neboť jsem nevidél známé trsy žloutkovn,je(;níkové: aniž vejcovod!'! a ostatnídl orgánů samiUch. Buňka zmíněná, kteráž pravitlelně u všech individuí v zmíněných poměrech se objevovala: mÚže míti dvojí význam: 1. buď to jest ruc1imentní, zbylé vaji(;ko, dosud nepoložené. Avšak proti tomu mluví pravidelné se objevováni buňky té. Za druhé jádro její nemá povahy jállra vaje(;ného. Za třetí nelze za to míti, že by takové vajíčko v těle zbylo a zároveň aby se nejevily stopy žlaz žloutkozárode(;ných. Za Uvrté nemožno také phjímati, že by druh tento byl proterogynický, když varlata jeho jsine viLlěli právě v jich (;innosti. Jest tedy možnost jiná, že to 2. je nejspíše pohlavní buňka sami(;í, obrovská, z níž tedy se mají po rozdělení tvol'iti trsy žloutkozárode(;né. Otázka to: kberá stojí za další řešeni.

§ 5. O slepých planariích. Mezi evropsl{ými planariemi slacUwvodními známe až dosud dva druhy, honosící se bělostnou barvou a postrádající úplně o(;í. Z těchto jednu, Planaria coeca poprvé popsal DUGÉS '), naleznuv ji v jediném exemplál'i v potll(;ku téměř vyschlém ve Francii. "Elle est allongée, tronquée, échancrée meme en avant, obtuse en arriere, plate, mais Illoins mince que la précédente, et de couleur blanche comme eHe." - "Elle différe de la bandallete (vitta) et cle la ladée par I' absence <.:olllplete de points oculiformes et la disposition de l'arbre gastrique, du systeme <.:Írculatoire etc. LonglleUr 3 lig. 1/2' Largueur JI. de lig. Tutéž planarii zařadil poztlějí SmlPsoNZj náslelUwm nedostatku OGi v nový rod Anocelis coeca. Definuje rod ten takto: "Corpus delJressulll elongato ovale, saepe antice tnmctatum. Oculi nulli. Fluvia') A. DUGĚ8, Apervll ,I. 'lllelques Observatious uOllvelles SUl' les Planaires et plllsieul's gel1l'es voisills. - Auu. Scieuces Nat. Tom. XXI. 1830. p. 7z-00 Pl. 2. Fig. ~o. ') ST'Mr.oNO Prodrom. descripl. D.uim. evr.l't.rh. r.tr. - Pl'oc.r.ec1. Ar.ad. Knl. Sciellc. Phiktdelpllia. l8~7. 1. 1" I '1-:; I.

Obr. VI.

Obr. VII.

Obr. VIII.

Obl'. VI. Planaria cavatica Fries. Dur. VII. Planaria Mrázekii n. sp. dospělý exempláí'. Dur. VIII. Planaria Mrázeki! n. sp. mlacJý exemphií·.

tíles." Zda-li tento znak, - slepost - jest význakem rodovým, nemožno dosud s určitostí rozllOdnouti, avšak exkreční apparát této planarie, jak jsem jej před lety vyložil,1) odůvodňuje samostatné rodové označení její v soustavě triclad. Shledal jsem Anocelis v Plou(;nici ') VF.JDOVSKÝ, Exkreéni nppal'át Plauaľií. nauk v Pra:te. 1882. p. 27.>-280. Fig. 1-7. Mathemali:sch-u.:unrwí8scnschaftliche Clajse. 189;:..

Zprávy o "asel!fÍuí král. spol. :')

· I

:34

IX.

F. Vejdovský

u DěUna, od těch dob však jsem nenavštivil naleziště toto, jakož i nil,do jiný po mně neopakoval pozorování, aniž tudiž zjistil, jaké json pohlavní poměry této planarie. Nechť jsou však jakékoli, pevné mám za to, že tento system orgánl1, dle srovnání všec.h uosud známýd1 forem, těžko lze použíti jakožto dělidlo klassifilw(;ni. _ Druhá slep,í planarie jest znlÍma pod jménem Planaria wvatica, pOll kterýrnž jmenem ji S. Fnn'.s do vědy uvedl, naleznuv ji v potoku, jenž protéká jeskyni Falkensteinskou ve Švábich. Později ji ještě 111'<1.Imíte nalezl a r. 1820 zevrubněji popsal. 1) Jest 2 cm. dloubli a upomíná co do lÍštíi, barvy, pohybu rozhodně na Denclrocoelurn laete'!wn. Bělad, barva jest blellši a celé tělo pnlsvitnější. Usp0L-<ídání vÚtvi str·cvníc.h upomíná na D. lacteurn. Rozeznává se v!jak od poslední nedostatkem 0(;1. Po té byla Plunaria ca'vatica ještě v jedné studni v Mumlenn (Hannoversko), <1. dále v jedné studni v Lili u, jak o tom MOIIH;Z2) zprávu podává. Jeho exempláry, v lihu konservované, měly délky pouze 1 cm., byly bílé, průsvitné ,\ bez oU. Po té podal jsem zprávu r. 18DO,3) že jsem od WRZE..~IIIOWSKEHO obdržel 3 exempláře této planarie ze Zakopaného v Tatrách, kde byla nalezena zároveň z Niphargem a Phreoryctcm v jedné studni. Dle lihových exemplářů, měl jsem za to, že nutno ji zal-aditi v rod DendrocoelUlIn, což ovšem IllUsily rozhodnouti poměry pyje; avšak mé exempJ M'e byly dosud nepohlavně vyvinuté. P. HAU,EZ') snažil se rozhodnouti tuto otázku na exemphírecll doru(;ellých mu Moniezem a podává zprávu o tom násle(1kem řez ll, jež provelU na silně ztažených a poruHených planariich ze studně Lillské. I praví, že nál0ží do rodu Planaria. Hlava prý nejevi organisaci karakteristickou pro přidu tl?Ja Dentlrocoela, řezy této kon(;iny těJni upomínají na poměry II Plallarin známé. Mozek, vajetniky a pharynx nemají ni(;eho, co by zasluhovalo zaznamenati. 6ást zajíc.nová, obsa') S. Fn",s :Mittheilungen aus dem Gebiete der Dunkelťauu:J.. Zoolog. Au.eiger 1879. p. Li I-I ,,3. ') R. MONl>:Z, Fauna des caux souterraines du département du N ord et cn particulicurs de la ville de Lilie. - Revue uiologique du Nord de la France. Année 1888. p. l·l:1-144. ') VF,.JoovsKÝ, O novém rodu .emskýrl\ pli\uarií (i\Iicroplalla humicola.,. Věstník spol. nauk v t'ra.e IS~!J. Se (; <1i·evoryty. - Frallcouzskj' pi'eklad v Revue. hiologiclue du Nonl tl,~ la FraulOc. lS!IU. S ~ tah. ') l-IAr.Ll':z, r'atalogue des Turbellariés rlu Nord de la Fmnce, atel. IbideUl 1 S~(J.

Nové .privy o turuellariich.

Imjící uteru:> a penis byla poru!iena. Shlellal v~ak lIALLJ::7" že zde jest hruškovit,t "bursa copulatrix", majir;í dutinll menší, nťž jaká známa jest u Pl. tona a D. lacte·wm. Histologie vývodu učložného ukazuje na poměry u rodu Planari
\1

li'I

,I

II II

I:

I

36

No v'; hlll";l.vy o tlu·hel1ariíclo.

IX. F. Vejdovský

v tomto stavu jako Objl:'lllllý terč,ek UleÚ oběma lalÚ(;ky vystupuje. :::>ouhlasí v tom tedy s rl. lactea. Tělo nerozšií'uje se v žádné části, nýbrž strany pravá a levá sbíhají souběžně až na zad, kde teprve nastává skoro náhlé zÚžení, takže teprvé nejzazší bst těla jest tupě zakon(;itá. Z těla prosvítá ro;,;větvený žaludek, na jehož stranách shledal jsem pI-ed jícnem 11 větví postranních. Též větve po obou stranádl jícnu jsou rozvětvené, spojují se však za kon(;inou pohlavní zase v jellinou spole(;nou větev v tupé lalů(;ky postranní rozvětvenou. Červi ze Zakopaného měly pouze varlata založená, jež byla rozdělena ve skupinách po celé délce těht. Červi z Radotína byli již opati'eni vývody pohlavními i shledal jsem dlouhou vychlípenou pyji, svrchní část uteru a žlaznatý vychlípitelný orgán, jejž ozna(;ují jeuni jakožto záhadnou phdatnou žlázu, HAl,LEZ pak bezdťtvoc1ně za bursu Gopulatrix. Z exkrečního appanítu prosvítaly pouze tu a onde (;ásti hlavnídl pouélných větví. Nemohu-li tedy v anatomii Pl. cavatiw dokonalejších zpráv podati, pokusím se o vyli(;ení jiného domácího druhu, jenž postrádá rovněž Ústrojí zrakového a jest tedy třetí slepou Planarií, jež rovněž obývá ve vlasti naší a sice hojně v okolí Příbrami v oby(;ejných vouách potočních, kde ji sbíral A. MltÁZEK. Jest to druh zcela nový, jejž ozna(;uji po objeviteli jeho jménem Planaria Mrazekii n. sp. Jest to pěkná, v největších exempláí-ích až 24 mm. dlouhá planarie obyčejně bělistvá, nezřídka i slabě růžová, neb violová, jejíž l'řída těla v nestejných poměrech tvaru se vyskytuje. Mladé exemplM-e jeví slabé Úšty postranní a nepatrný hrboulek stí-euní. U starých jf>Oll Úšty zna(;ně ku stranám vy(;nívající, rovněž jako zřetelněji do pr-íuy trtí střední lalů(;ek. Tato (;ást s úšty jest zna(;ně zúženější než následující tělo, jež u mladých zvířat souběžně, bez postranních záhybů na zad se prodlužuje a zde pozvolna se zúžuje. Starší dospělá zvířata vlní se po stranách, jako obyčejné Pl. lactea. PoLlrážděná planarie zatáhne nejprvé úšty, kdežto střední hrboulek jako lali\(;C:'lc ;,; hluboké jamky tr(;í ven, posléze však i ten se zatáhne a pak se jeví na přídě hluboká skulina. Jamka přissavmi jeví se jen v příznivých pí'ípadech klidu jako okrouhlá jamka na spodině jmenovaného středního lalů(;ku. Též na konservovaných exemplárech jest skulina ta znatelná nikoliv však tak jasně a hluboko se vehlipuje, jako na konservovaných exemplářích Pl. alpince Jest telly příssavka Pl. Mrazekii "latentní", jak se P.

HALLEZ vyjaclřuje,

pI-ítomnost její však tím nápadněji při leleni Planarie se prozrazuje. Tehdy vychlípí se v střední jamee malý terč,ek na spodni straně phdy těla, planaric jim se prvně přissaje a k ph:?dmětu se pr-ipCl'll11je. Neliši sr, telly Pl. Mrazekii v tomto ohlcdě orl Pl. lactea. Při pozorování za živa jest nápadný pí'edevším žalurlek, sestri\'~jící z přeJní hlavní větve, rozštěpující se po obou stranách jícnn ve 2 větve, kteréž se za pohlavní kon(;inou ~jednocuji opH v je,linoll vťtev, zadní, táhnoucí se až skoro ku konci těla. Tak jest bezvýmille(;ně u všech pozorovanýdl exemphiHI. Avšak již (lr-íve popsal jsem poprvé druhy, u nichž se žaludek jeví v těchže poměrech.

Anocelis coeca a Planaria Vru,tlÓuna jsou otle mne v pH(;illě této známy. Totéž plat( nyní i pro Pl. cavatica a Pl. MrazeMi. ILu-LEZ 1) shledal však zvláštní monstrosity u Denib'ocoelum lactewJn a punctatum v tom směru, že u těchto drullů, v nichž normálně zadní 2 větve žaludku jsou volné, dosti (;asto se sbližuji za pohlavními orgány a splývají jeJnoduše jednou neb dvěma allastomosami pi'íčnými, anebo srůstají uocela. Není pochyby, že poměry shledané II Dendrocoelum Nm,sláu' Schm., Pl. cavatica, j1!Jraze7ei-i, Vrut
Posléze u výše jmenovunýdl (lruhÚ Triclad jeví se srůst v tědlže avšak postľ::lllní laloky jed i sclnmdúrn0 rozvětvenÍ.

poměrech,

I) Snr t'originc I'raisai,lablclllPut tératologj'lLlc dc dcux cxpéces de Trie, bcles. Coropts rent]. IS9~.

\1

I \ I

:i

38

IX. F. Vejdovský

Nové zprávy o turl1ellariích.

S obzkou změny polohy úst
3V

netlosta(;il by 1, hojněj~ímu nahromadění potravy, a tudlž zn.ložily si zadní zpnu jako slabé laloky po obou stranách jícnu, jež se později prodloužily až na konfc těla a hlavní větve tyto mimo to se i selmntlárně rozvětvily. Plochn. trávící se tedy rozšířila. Jest ostatně též zajímavo, že tvrdé látky, planariemi pozr-ené, nenalezajf se v hlavních větvích žaludkových, nýbrž vsunují se do postranních větví. Možno se o tom přesvědl:iti experimentttlně. Krmil jsem Planaria 1I1rázc1cii kusy Ilešcovek, jež hltavě vyssávala a v celých kusech i se štětinami požírala. N;, tnalých praepar:ítech shlecl.íl':im pak, že ve~keré štětiny ve svazcích jsou nahromaděné v lalodc.h, nikoliv však v hlavních větvích žalll(lku. Dle mého náhledu nepovstal rozvětvený apparát žaludkový následkem sploštění těla, nýbrž naopak, tělo Triclad a příbuzn)ích Alloiocoel sploštilo se n6.sletlkem rozšíí'ení plochy trávíci. Podobný proces vzájemný mezi tvořením se laloků žaluclkovýdl a splošťováním těla lze zjistiti i u pijavek. Sledoval jsem v tom ()hled~ (lva druhy, totiž GlossiphonÚt sexocutata a tessulata, u níchž lze krok za krokem sledovati tento process. U obou jmenovaných druhů jsou t'mbrya vaje~nou blánu opustivši ~istě oblá cl. Úplně podobnlÍ embryíin, jak jsem zobrazil u Rhyncltelmis ve svém díle. ') Základ žaludku jest týž, totiž oblý, hladký slepý vak. Tak jsem pozoroval u Gl. tessutata dne lG. (;ervna, kdežto u Gl. sexocutata jeví se tato embrya o měsíc dr-íve. Den nebo dva na to vyvíjí se příssavka, nic méně tvar těla nutno ještě za oblý považovati, a[!{Qliv se na žnlucllm objeví u Gl. tessulata 14 postrannými zářezy :vyzna~ených lalů~ků, z nichž 13 jest malých, 14. pak objemná (;[íst zadnL U GI. sexoculata jest takových odstavci'! pouze 9, z nichž přední a poslední největší. O den později jeví se další postup, tělo jest na břiše plošší, na hr'betě vyklenuté; u Ol. tessttlatu. jeví se prvých 6 laloků menších, í stfed.ních větších. U Gl. sexocttlata rozvétví se prvý velký odstavec ve 4 páry malých pr'celních lalllčki'l, z dalších pak 7. posledních zveli(;í se nad ostatní a směi'uje i na zad. Vzrůst6.ním lalokll těchto do šířky těla zplošťuje se toto tím tl:íle tím více, až ph Úplném jich vývoji nabývá známého zploštělého tvn.ru. Po těchto Úvahách srovnávacích navl'fLcme se opět k lí(;aní ualších poměrů apparátu zažívacího, o němž ovšem jen málo nového r-íci rno;i,llo. Týká se to ještě větve

Trnv. I)t ') VI·:.J])O\·~";·, ElltwicklllUgSgl~Sc.h. lJlltCl'~llChllllgell. Atl(\s, Tn.f'. XII. Fj~. !J. 14.

40

1) postranního rozvětvení hlavních 2) histologie jícnu.

) JI I

r

Nové zpnivy o tlll'oellariíeh.

IX. F. Vejdovský větví

žaludku,

1. Tvar postranních větví žaludku jest z větší části velmi význačný.

Shledal jsem totiž, že jsou větve tyto symetricky sestavené a na pravo a levo stejným smérem se rozbíhající zřídka lze zjistiti assymetrické rozdělení postranních větví, kdežto pro jiné druhy udává JlJI~lA a ŠlěliOV, že symetrie nějaké vůbec není možno dokázati. Základní tvar každé postranní větve, aspoň na předním odstavci žaludku odpovídá tomuto schematu: Příčná (postranní) odnož žaludku vysílá hned nedaleko svého původu malý výhonek na přední straně, dále pak se rozvětvuje dichotomicky ve 2 větve přední a zadní, z nichž každá v tupé lalůčky uzlinaté zakončuje, ano i opět dichotomicky se rozděluje. Schematu

tomuto odpovídají rovněž postranní odnože větví na stranách jícn u a za ním sbíhající, jednodušší jsou pouze nejzažší výhonky. Větve po stranách j1cnu jsou rovněž na vnitřní straně rozvětvené, leč tyto orlnože jsou kratičké, tupě zakončující lalůčky beze všeho dalšího

:1

rozvětvení.

Co do počtu odnožů postranních lze zaznamenati, že u menších individuí jest počet ten menší, u delších větší, leč zdá se, že podléM určitému zákonu dle části žaludkových. Uvádim jen 2 pozorování, totiž: a) Menší individuum čítalo na předním odstavci žaludku 11 párů 6 na větvích objícnových.. na větvi zajícnové. . . . 6 II dohromady. . 23 párů b) Větší individuum čítalo na předním odstavci žaludku 12 párů na větvích objícnových.. 7 II na větvi zajícnové. . . . . 7 II dohromady. . 26 párů

odnoží II II

odnoží. odnoží

odnoží. Největší proměně v počtu postranních větví podléM zadní hl fl\1l í větev, na níž jsem napočítal někdy i 8-9 párů jich. Bylo by radno v tom ohledě provésti pozorování na velkém počtu individuí a srovnati i jiné druhy, u nichž rozbíhají se odnože postranní symetricky, aby se tak zjistilo, zda-li dle určitého zákona přibývá větví postranních na všech hlavních odstavcích žaludku

-11

a v jakém poměru nalézá se toto zmnožení k tak zvanému zákonu růstu. I) 2. Jicen naší planarie co do polohy souhlasí s ostatními pbnariemi, nikoliv však v úpravě elementí't histologických. V příčině této nebylo dosud dosti komparativných pozorováuí pi'edsevzato; i sdílím na tomto místě úryvkoviU sv
U všech těchto druhů jest ;r,emí i vnitřní plocha jícnu pokryta tenkým epithelem, jehož jádra však těžko lze objeviti. Ze\'l1í epithel jest opatřen vířivými brvami. Pod epithelem probíhá vrstva svalů podélných, u Pl. lYIrázekii fl gonocephala jednovrstevná, u Pl. alpina ze 2 vrstev se skládaj íc.í; u prvé jmenovaného druhu jsou vlákna velice teničká, kdežto u g01Wcephala velmi silná a sploštilá, u alpina oblá, mohutná. Taktéž wisledující vrstva svalů okružných u Pl. Mrázekii jest velmi siaM, z přejemných fibril se sldádající, daleko mocnější a ze silnějších vláken skládn,jící se u Pl. alpina, nejmohutnější však u Pl. gonocephala. Pak následuje obsáhlý prostor, v němž jest zastoupeno vazivo, žlázy a svaly radiálné, o čemž v této pdci pojednávati pro obmezenost míst:t nebudu. Nejpodstatnější rozdíl histologický v úpravě elementů jícnových jsou však vniterné svaly Pl. ll1mzekii j kdežto totiž u Pl. alpina a g01wcephala a dle jiných zpráv i u ostatních planarií následují za sebou: podélná a okružná vrstva svalová a epithel vnitřní, - u oball jmenovaných druhů dle zvláštního způsobu sestavené - není tomn tak u Pl. Mrazekii. Zde totiž jsou svaly okružné a podélné soustl'edlll~ za sebou následující, tak totiž že na jednu vrstvu svalů podélných následuje vrstva svalů okružních, na tuto opět svaly podélné a ZflSP oln'užné atd., tak že lze napoUtatí 7 vrst.ev svalů podélných a 7 vrstev svalů okružných. Zajisté to nejzajímavější Úpnwa svalů v jícnu planarii, o čem~ pozclěji zevrubnější podám zprávy. Nervová. soustava má největší podobu s onou, jakou známe II Pl. lactca, avšak nelze ji na jiných exemplářích tak podrobné vystihnouti, ježto pi-ída těla i vyhladovělých exemplái"ů jest takt'lm neprůsvitná. ') Viz

H..u.L~Z,

MOl'pbogénie génél'llle etc. I. c.

I I,

II 11

I

IX.

Nové zprávy o turbellariích.

F. Vejdovský

Taktéž exkre~ní soustava zdá se, že odpovídá téže soustavě posledně jmenované planarie. Zbývají tedy ještě jen pohlavní orgány, jež lze u Pl. ])!frazekÚ velmi snadno vystihnouti i za živa i na trvalých praeparatech i na r·ezech podélných a pří~ných. Vaječníky jsou dvě zna(;ně vyvinuté žlázy, tak vyvinuté, že je lze již pouhým okem proti světlu v živýdl zvířatech rozeznati. Nacházejí se v pi'idě těla po obou stranách přední větve žaludkové a sice mezi 2. a 3. párem postranních odnoží, kuežto u Pl. lactea, jak J [ml,I urlávú, vaje(;níky v kon~ině 4. a 5. páru lež!. Úplně vyvinutá ovaria jsou eliptická, mladší však blo(;natá. 1 shledávám jeden štíhlý lalok s nejmladšími buÚkami vaje(;nými, kdežto 4 ostatní laloky, ostře ohrani~ené naplněny jsou již vají(;ky dospívajícími a dospělými. Protoplasma jejich jest Úplně průsvitné, jádra veliká a jrtllérka excentricky cŽící.

OviC!ukty rovnají se témže orgánům u Pl. lactea, spojuji se však na pravé straně od atria a spolei";ným vývodem tímto JJÍ'imo do něho Ústí. Tedy zrovna tak jako u Pl. lactea. O zvláštních žlazách, jež clo tohoto spole~ného ústí oviductu ústí, jakož i o trsech žloutkových a histologii vejcovodů a vaje(;níku pojednám jinde.

2. Úzký a těsný vývod nes,ědU pro onu funkci, jíž mu HALLEZ pi'isuzuje. Zajisté jen tímto vývotlem může vycházeti sekret žlaz JHl. venek. ;). Zevní konec žláznatého toho orgánu jest zašpičatělý a svěr1(;í právě pro snažši vychlípení org.inu toho na venek z atria. Nevím: zda někuo z auton1 viděl toto vychlípení, mně však se podai·ilo, %c pusobením kyseliny octo-chromové vychlípil se jak orgán í"ečený, tak i pyje. Tím tedy dokázáno, že se orgán ten vychlipuje a že žlaznatý sekret vylutuje. Bezpochyby že hraje z,Uštní Úkol při kladení kokonů. Vylí~ením Ústrojnosti Pl. Jl1rázelcii poznáváme, že druh tento jest nejpi'íbmměj!5í oby~ejné Pl. lacteu: od níž se Uší pouze netlostatkem o(;i, méně vyvinutou jJ'í"íssal'kou pf"edni, polohou velikých 1'<1j('~níldi a větším po~tem jahÚdek I'arlatových. Jest pravdě podobno, %e Pl. J11ruzek-ii jest pi"ím)'m potomkem oby(;ejné Pl. laeteu, které však pl"í(;iny to byly, jež působily na ztrátu orgánů zraku: nesnadno lze i'íci, když nový ten druh v těchže poměrech biologických a v oby(;ejných vodách povrchu zemského žije, jalw Pl lactect. Nelze také již pochybovati, že i Pl. cat'atica jest v nejbližší phbl1znosti S oběma jmenovanými druhy.

~ 6. Nový přehled Planarii (Triclad) v Čechách dosud

známých.

Varlata jsou rozdělena po celé délce těla a souuě dle trvalých

plošných praeparátů, vždy mezi 2 větvemi žaludku. Shledávám je na příllě uložené po obou stranách hlavní větve žaludkové, pokra(;ují rovněž mezi odnožemi větví objícnových a posléze i mezi větvemi zajícnovými. Na přídě jest na mnoze po jednom páru jich, avšak i více jich možno shledati ve tvaru lalo~natém neb jahiidkovitém. Vesiculae seminales jsou zna(;né nádory tenkostěnné, jež rovněž jn.ko u Pl. lactea ocIloui";eně od sebe do vaku pyjového ústí. Pyje m:í týž tvar, jako u posledně jqJ.enovaného druhu. Totéž platí o děloze, jež však má daleko delší vývod a prostornt'jší dutinu, z prava a leva mnoholalo(;nou a tenkostěnnou. Orgán, nazvaný "ratbselhafte DrUsen" od. starších autori't, od pak za "bursu copulatrix" vykládaný, má týž tvar n. tutéž polohu, jako u Pl. lactea. Co do funkce však není příi";iny pova%ovati jej za bursu, homologickou s podobným orgánem Rhabtlocoeli(1. Tomu nasvěd(;uje: 1. Převládající svrchní odstavec žlaznatý, který zde tedy pr·edllí Úlohu hrflti musí.

4;3

Roku 1891 podal jsem prvý zevrubnější seznam planarií ve vlasti lln.Ší pozorovallých. Od těch dob několik novýdl forem bylo objeveno: takže jest radno u(;initi revisi druhů, jež do dneška v Čechách byly oLjel'eny. Dle běžné sonstavy, jež se mně zdá býti pro praktické rozCJ:náváuÍ Tridad velmi užite(;nou: tlGlime Triclatly (lle HALJ,EZA na :3 skupiny a sice: I. Tribus: lVIaricola. II. Paludicola. III. Terricola. Z těch ovšem jen 2 poslední skupiny ve fauně i";eské jsou za:;toupeny.

HALLEZA

1. Tribus. Paludicola. "Druhy sladkovodní, jichž větve žaludlwvr; jsou silně rozvětvené. Uterus položený mezi jícnem a pyjí: chodba děložná ve hřbetní straně." Z této skupiny 3 rody jsou v naší fauně zastoupené, totiž:

Tělo zploštělé.

44

IX. F. Vejdovský

Nové zprávy o turbellariich.

1. Anocel-is. 2. Planaria. 3. Polycelis. Bývalý rod Dendrocoelum, jejž HALLEZ uznává, a jenž, jak vý~e vyloženo, podstaty nemlí, spojen v této ř'adě rodů s Planaria. V pi'ltomllém rozboru fauny českých planarij poUm\m si aun.Iyticky a poněvadž u četných forem, vzhledem k prvému přehlerl11 bylo nutno zmpniti jméno specifické, pfirhívám i vešker:í důležitější syn 0nyma. 1. Tribus. Pallldicola.

A. Druhy barvy bílé neb

bělistvé.

a) Slepé. a) Bez úšttt

'I

I

( i

I ·1

,

:

Rod Anoeelis Stimpson. 1. Anocelis coeca Stimpson 1857. Syn. Plll.llal"ia coeca Dugés 18.30.

Částe(;ný rOl,bor anatomický: F. VEJDovSKÝ, Exlueční appar,ít Planarii. 18R2. V Čechách dosud na jediném nalezišti, v Ústí Plouč­ nice do Ln.be u Děčína nalezena. Pohlavní orgány nezn:ímé. (3) S úšty.

Rod Planaria O. Fr. Muller. 2. Planaria cavatica Fries 1829. S úšty ku pi'edu směl"ujícími. V podzemních vorlách \' Úrlolí Radotínském u Prahy. 3. Planaria Mrazekii Vejd. S úšty ku stranám těla směi·ujíclmi. V potočných vorlách okolí Pí"íbramského. b) S očima cl'Věma, valně od sebe vzdálenýma. lX) Se žlazou pNdatnou (Bursa copulatrix HAT.T.EZ). 4. Planaria lactea Muller InG. Syn.: Hirudo alba Linné 1746. Fasciola la.ctea Miiller 177iJ. Dendrocoelum lacteum Oersted V~eobecně po Evropě rozšířený druh.

lS4~.

(3) Bez žlázy přídatnG. 0. Planaria albissima Vejdovský 1882. Do llneška z mnoha nalezišť u nás známa. Po prvé objevil jsem ji v KropáGově Vrutici, ve velkých tamních prameuištích, kde však

45

letos marně jsen1 ji, jako - tehdy rovněž zue hojnou Planariu uruticiana - hledal. rí'evLílhíť zde nyní Plall<\ria ladea, jež bezpochyby všecky ostatní druhy - až snad na Pl. alpina - vyhubila. Jinak zdi se, že Pl. albissima jest v našich vodách dosti rozšil'ena; SEKERÁ ji nalezl u Hlinska v malé lesní tÚni a dokázal, že postrádá žlázy přidatné. Toto faktum mohu potvrditi i na exemplářích nalezenýdl A. MH..I.zKEM u Kolína a Chotěboi·e. c) S očima dvéma v st1'ední části těla sbl-iženýmu. G. Planaria vitta Dugés. Pěkný ten druh jest velmi málo známým, ježto žije v hlnnu a zřídka na povrch phchází. Jest to bělostná, 1'5-2 cm dlouhá Planarie bez Úštii, s otupělýmí hranami přidy těla, s očíma ku str'ední čáře těla silně sblíženýma. Pohlavní apparát skládá se z kratičké lalůčky porostlé pyje, přídavné žlázy a dělohy. Jínak se množí i dělením. Ve Vltavě a v potoce u Chotěboře.

B. Druhy barvy temné,

hnědavé

neb

černé.

a) S o&ima dvěma, silně k střední čáře tělní sblíženýma. a) Pyje normálná. cxa) Bez vychlipitelné žlázy přidatné. 1") Přída těla ostře trojhranná, s Úšty po~trallními. 7. Planaria gonocephala Dugés 1830. Syn.: Goniocarena gonocepha.la Schmll.rda 18óV. ? Dugesia gonocepbll.la Giranl 1851. Planaria subtentaculata Zacharias. Pla.na.ria. aurita Kennel J R89.

Jest v potočních a pramenitých vodách středních Čech nejobyGl'jnější pJanarií. Vedle toho sbíral jsem ji též v praménku na ŠpiGálm šumavském, kde ve společnosti s P.rorhynchus font-in.alis n. sp. :tije. - V nejnovější uobě shledal ji KENNEL též v stojatých vouách na ostrově Trinidadu, a popsal ji za nový druh "P. aurita". Pravda ov~em, že zde jest světlejšího zbarvení, avšak autor udiv~L, že nalezl též hnědě a temně zbarvené exempláře, tedy jako naše. Tvar pyje, jak kreslí KJ::lrnEL, souhlasí s tímže apparátem domácího našeho druhu a proto nutno stotožniti "PI. aurita" s Planaria gonocephala. H) Přída těla zaokrouhlená., neb jen nepatrně zašpičatělá. 8. Planaria polychroa O. Schmidt 1862. SEKEllA udává, že ji shledal u Hlinska. V hradebnlch příkopech u Prahy. HALLEZ má za to, že druh ten byl částečně považován za Pl. torva od Mullera.

-16

Nové zprávy o turbellariích.

IX. F. Vejdovský

Syu.: Fatidola Fasciol;\ 1'1;1.uaria l'lauaria l'o!ycelis l'olyceUs Polycelis

(3(3) Se žlazol6 /;!Jchl~)itelnot6.

9. Planaria torva M. Schultze 1852. Syu.: Pl. Schult%ei Diesing 1862.

f,

I

V jihol;eských rybnících, ve Vltavě a Labi. 10. Do phbuzenství těchto dvou jmenovaných tlruhCt blldl~ :;e asi í'aditi Planaria vruticiana Vejdovský, kterou jsem pr'ed lety ve stavu nepohlavním nalezl v hojném pol;tu v prumeništích Vrutice Kropáčovy. Postnídá úštů, přílla pak ve slabý, centrální lalůček vybihci, jen~ se ovšem mli~e znal;ně do délky prodloužiti. Dosud nikllo jiný jí nepozoroval. Abych i':jistil její phslušnost systematickou, hlavně abych poznal poměry pohlavní, navštivil jsem letos znovu pranll'uišt6 u Kropnčovy Vrutice, lel;, jak ji~ výše poznamemíno, neshledal jsem IlO planárii té ani stopy, ježto místo její zaujala Úplně Pl. ladea. fl) Pyje s mohutným obalem chitinových lišten.

·1

'!

Syn.: Hirudo alpina Dana 1766. Planaria torva Carena 1S20. ? Planaria aretbusa Dalyell 185.'). Planaria abscissa .Jizima 1887. Planaria subtentatucubta Vej(tovský 1800. Planaria montana Ši~kov 1802.

jednak však pro obdivuhodný apparát pyjový, do jehož pochvy, chitinovými du~inami ozbrojené, ústí spolei;ný vývod vejcovodový. Z tohoto hlediště bylo by radno stanoviti ji jakožto samostatný rod. V jiných zemích byla nalezena lllavně ve studených vodách horských, hlavně pak alpských i odvozuje odtull l{llNNEL, že jest to zbytek dávné fauny glaciálné. U nás, jak řečeno, jest planarie ta rovněž tak v rovině, jako v horl,ch (Šumava) rozšU'ena, a zpusob života nijak nesv(~llčí pro Odltvodnění výše zmíněného názoru. .Jinak by se mohly veškeré planarie za zbytky fauny glaciálné vykládati. těla rozděleně.

Rod Polycelis Ehrbg. 12. Polycelis nigra Ehrbg. 1831.

V ,;t(-edních Čccluich hojně rozšířemi. 1:3. Polycelis cornuta O. Schmi(lt 1.860. Syu.: ?PI'1.llaria felillo, Dalyell 1fi I·L PI
Žije u n:is lut Šumavě, vo splavu pod Černým je%erem a v byPancér·ské; záhodno by bylo, aby se vyšcthl j(~jí pohlavní apparát, což by bylo záslužnější, ne~ uváděti l'ady všednÍl;h a neurčených věcí z fauny šumavské.

III. Tribus. Tel' r i c o I a, Hallez. Triclacly s jednoduše lalol;natým žal udkem. VentrÚlni svalovina tělní velmi vyvinutÚ. V Čechách 2 rody s 2 druhy. Suchozemsk,~

Jest to onen druh, jejž jsem dosud uváděl z velkého množství nalezišť českých pod jménem Pl. subtentaculata Drap., o němž však zjištěno, že jej pod jmenem Hirudo alpina Dana již r. 1766 popsal. Zajímavá tato planarie odchyluje se ode všech druhů dosml známých, jednak že má na přídě příssavku jako Pl. lactea a její pi'íbuzné,

b)8 četným'i očmi, jež jsou obloulcovitě na předním okraji

I ~,-)iI.

stbně

ll. Planaria alpina Kennel 1888.

i .1

nigra, MÚlter lí7:). uruuuea, MÚller 1í7J. nigra, MUIl.:r 177G. hruuuea, MÚller 1776. uigra. Yar. IX. bruulleu Uiesillg" urnuoea, Stimpsou 18,;7. tenuis, Jizim" I KR-L

47

tl

pu ,tnlJ6Úch

4. Rod Microplana Vejd. 1890. 14. Microplana humicola Vejd. ,i.ž dosml jen v Bechlíně u Roudnice nalezenÚ. ro objevení této tllrlwllarie snažil jsem se každého roku několik exelllpláí"Ct naléí::ti:
<>------