Setkání s kandidáty do senátních voleb volebního obvodu 59 Brno-město 2.10.2012 Společenský sál radnice Brno-střed, Dominikánská 2 V 16:00 moderátor pan Jaromír Hron (předseda ANNO JMK) všechny přivítal: Kandidáty jsme pozvali proto, aby nám (neziskovkám) v případě zvolení pomáhali, a abychom jim mohli říct, co jsou z naší strany první body, co budeme chtít, aby se v některých zákonech změnily. Aby věděli, že když se k nim dostane nějaká námitka, není to námitka jen tak několika lidí, ale někoho, kdo tomu rozumí. Představení ANNO („komora“ organizací, které se sdružují za určitým zájmem).
Představení přítomných kandidátů: Daniel Rychnovský KDU-ČSL Stanislava Slavíková ČSSD 1. téma: Změny v legislativě a jejich dopad na neziskový sektor. Názor kandidátů na novou legislativu týkající se neziskového sektoru a na zapojení zástupců NNO při legislativním procesu Hron: K paragrafu o veřejné prospěšnosti chci dodat, že boj o to, které neziskovky mohou být prohlášeny za veřejně prospěšné se vede už deset let. Mělo se tam prosadit i velké zpřísnění podmínek pro zadávání zakázek a čerpání dotací. To se podařilo neziskovkám zrušit, ale musíme stále hlídat, aby se tam nedostávaly obdobné věci stejného charakteru. Slavíková: Protože jsem dostala pozvánku na toto setkání již 11. září, tak jsem si rezervovala čas a považovala jsem za velmi důležité se s vámi potkat, protože jsem odborářka, zrovna včera to bylo 18 roků, co jsem začala pracovat profesionálně v rámci odborových svazů a ČMKOS. To říkám proto, že jako člověk pohybující se v občanském sdružení (odbory jsou občanské sdružení)– je tady mnoho věcí, které trápí nás i vás. Tím vám chci jen říci, že mě toho s vámi spojuje velmi mnoho, plavu s vámi v jednom rybníce. Nejsem právnička, ale legislativu jsem si prostudovala, co se chystá, jaká je varianta, mám tady názory vytištěné z vašeho zpravodaje Svět neziskovek z loňského roku. Tato záležitost je ve vývoji, protože občanský zákoník má platit v roce 2014, takže je ještě rok lhůta na to, abychom se o připomínkách dostatečně bavili. Pokud bych se do senátu dostala, byla by možnost tyto záležitosti dostatečně vnímat, a aby se tam daly tyto záležitosti ještě upravit. Zákony se tvoří tak, že je tvoří lidé, kteří neví, co se tady děje, a my s tím potom nemůžeme pracovat. Senát je brzda, nebo místo, kde by ještě mohlo dojít k určitým legislativním úpravám. Celá léta dělám s lidmi. To neznamená, že neumím vnímat zaměstnavatele, ale myslím, že nám jde o jeden cíl – aby firma prosperovala a to samé neziskovka – neziskové organizace zaměstnávají v ČR obrovské množství lidí. Tzn. otázka zdrojů nejen pro ty služby, které neziskové organizace dělají (samozřejmě většina lidí to vnímá pouze z úhlu toho, jakou činnost ta organizace vykonává), ale já to vnímám také z toho, že zaměstnáváte lidi, a potřebujete peníze nejen na pořádání různých služeb, ale také na zaměstnance a na tu rovinu právní, abyste se mohli vyvíjet. Obecně můj názor k neziskovkám: do teď jsem krajskou zastupitelkou a v Brně máme jednu z nejstarších krajských tripartit, a protože jsem se opravdu na dnešek připravovala, našla jsem také možnost, že by se mi líbilo, kdyby taková asociace mohla byt včleněna do sociálního dialogu, takže byste měli prostor tyto problémy prodiskutovat. Takže to je moje vize, že by se tyto problémy těchto organizací – měli byste prostor se někde vyjadřovat, připomínkovat, to si umím představit, že byste měli moznost stát se součástí tripartit na úrovni krajů i celostátní. To je můj úhel pohledu, jak bych to viděla já, další věc je, jak to vidíte vy, jaké jsou vaše požadavky ze života, abychom je potom společně nějak realizovali.
Co se týká Rady pro rozvoj lidsky zdrojů – vznikla na základě toho, že právě krajská tripartita je jejím nositelem a tlačitelem jejího vzniku. Hron: Naše snaha stát se členem tripartity je několikaletá, v Radě pro lidské zdroje jsme zastoupeni, díky tomu jsme připravili pro kraj návrh víceletého financování v oblasti neformálního vzdělávání dětí a mládeže. . Je to výsledek našeho snažení a pokračujeme dál. Rychnovský: Jsem lékař. Mám manažerskou zkušenost – řízení velké organizace. Jako náměstek primátora, měl jsem pod sebou také neprofitní sektor (kulturu, sport, památkovou péči..), byl jsem s vámi v kontaktu, známe se, vím velmi dobře, jaké trable neziskový sektor má. Snažili jsme se v té věci nějakým způsobem pomáhat neziskovému sektoru, protože bez něj si neumím vůbec představit, že by fungovaly nejrůznější služby (slepým, hluchým, sociálně potřebným, seniorům, atd.), ne všechno lze zabezpečit z úrovně kraje, města nebo státu. Byl jsem vždy jako náměstek konfrontován s tím: to jsou naše organizace (co zřizuje město Brno, těm vždycky dáme) a ty další, to jsou neziskovky, které musí žebrat o peníze, abychom jim něco dali. To považuji za špatné, protože dost často dělají neziskovky práci mnohem lépe než ty organizace zřizované městem, nebo krajem (mají svoje jisté, nemusí se snažit, aby něco dostali). Snažili jsme se v regionu pomoci alespoň tak, jako říkala paní Slavíková – byli jsme iniciátory pětiletého cyklu financování, které zatím funguje, to jsme podporovali vždycky. A to by měly dělat i ostatní kraje. Na městě se to nepodařilo. Tam je to řešeno aspoň tak, že jsou dotace A a B. Ale chtěl bych taky, aby to tam bylo aspoň na těch pět let. Pokud by se mi podařilo se do senátu dostat, budu mít dveře otevřeny, protože tyto věci jsou mi blízké. Určitě je potřeba (ještě je čas, vyvíjí se legislativa a tam se dá ještě připomínkovat, jako asociace mate komisi, byla konference, z toho je výstup, ta komise funguje, to je podle mě základ, že ty organizace nejsou roztříštěny, má střechu, která za ně jedná a musí jednat s legislativci. Senát má pojistku legislativního procesu, protože ve sněmovně se bojuje, tam není konstruktivní prostředí. I na truc, dobrou věc, protože ji navrhuje opoziční poslanec, bere se to a priori spatně. Senát je od toho, aby byl klidnější. Měl by byt tvůrčí a měl tyto excesy regulovat, být naslouchající, mít čas na to, aby partneři z neziskového sektoru mohli přijít a říct: špatně je to a to a mělo by se to změnit. Hron: Popravdě jsme ani nečekali, že budete říkat, že ne. Říkal jste, že byla konference v senátu, já jsem součástí té střechy, musím se pochlubit, že jako ANNO JMK jsme velmi agilními členy té celorepublikové asociace a snažíme se to připomínkovat a sledovat. Proto tady sedíme a snažíme se i do budoucna hledat spřátelené duše, které nám budou pomáhat.
2. téma: Hron: Ta konference, o které jsme mluvili měla v závěrech důležitou věc a souvisí s druhou otázkou: Zrovnoprávnění neziskových organizací s příspěvkovými organizacemi státní správy a samosprávy Hron: Víceméně jste se už k tomu vyjádřili, protože tady zaznělo, že jsou věci, co umí neziskovky udělat lépe, nebo stejně a levněji. Vůle politických orgánů není tak velká, aby do toho sáhli a řekli si, že je třeba šetřit. Slavíková: Jenom se připojím k tomu, co bylo řečeno: to zrovnoprávnění s tím víceletým financováním. Mě jenom mrzí, když se říká, že někde to dělají lépe. To platí ve školství , zdravotnictví, sociálních službách. Proč by to měli dělat lépe, trochu mi tady chybí motivace a soutěživost. Zastavím se u sociálních služeb – my jsme si myslívali kdysi, že když je něco privátní, tak jako je to lepší, ale 20 let nás poučilo, že ba naopak je to hrůza děs, placeno státem, dotováno rodiči.. A to stejně jsou ty sociální služby – shodou okolností, je to tak měsíc, mluvila jsem s paní, která má starou maminku a ta je v soukromém pečovatelském zařízení a říkala, že ta péče tam je všelijaká a platí tam kdovíkolik peněz. Priorita je podle mne ta kvalita. Já si třeba myslím, že prestiž je jako sprosté slovo. Nikdo to nechce říkat.
Zařízení ať je zřizováno kýmkoli a dotuje se jakkoli, měla by tam být hlavně jakási kvalita, takže i když jsme se bavili o tom víceletém financovaní, že město preferuje apod., mým snem je, aby tam nebyl takový propastný rozdíl, jak ve školství, tak v sociální oblasti, a aby to prestiž nebylo sprosté slovo.
Rychnovský: Je pravda, co říká kolegyně, vidím to v nemocnici. V nemocnicích, kde se platí velké peníze - stejně přicházejí odtud pacienti v hrůzostrašném stavu, po straně komfortu je o ně postaráno skvěle, ale po stránce pečovatelské to selhává. Podobně – pošlou vám pacienta z domova v zimě – starou babičku – bez deky. Nechají ji cestovat po Brně. Vůbec se nepřemýšlí dopředu a to platí pro všechny, nejen pro státní a neziskový sektor. Pošlou do zařízení starší lidi, ti mají platit 30 Kč, nemají ani korunu, stanou se dlužníky, ani o tom neví. Je třeba časem vyvinout evaluační kritéria, která by reflektovala, jak se ta péče poskytuje. Spíše akreditační proces takový, že budou chodit neohlášené komise a kontrolovat. Jsem pro zrovnoprávnění, protože v jednom regionu udělali tendry na řízení domovu pro seniory a pustili do toho i neziskovky, takže takový případ v republice existuje. Nejde zatracovat ten státní sektor, ale myslím, že konkurence v tomto smyslu a zrovnoprávnění bude vždycky na místě a to já budu podporovat. Hron: Jde o zrovnoprávnění nejen v oblasti sociální (také kultura, děti, mládež...). Rychnovský: To je souboj v Brně, kdy neziskovky dostanou 15 milionů a příspěvkovky 500 milionů. Probíhá dialog, jak těm neziskovkám dávat více peněz, aby přežily, protože často nemají ani korunu. Hron: Jsme rádi, že váš názor je stejný, jako náš názor a snad se povede v dalších 4 letech nastartovat ten proces, který chápeme jako nezbytný. 3. téma: Přímá podpora místních iniciativ v regionu ze strany jednotlivých kandidátů Slavíková: Řekla jsem už v úvodu, že pocházím z tohoto prostředí, takže nebudu nic vymýšlet, ale chtěla bych plnit požadavky, které vzejdou z té strany místních iniciativ. Rychnovský: Budu k dispozici v centru města a budu k mání, navíc jsem zastupitel brněnský a nejspíš budu znovu kandidovat. Takže bych mohl vždycky tím pádem pomáhat i na úrovni města Brna, což můžu i teď, ale je tam velká koalice, která tomu trochu brání. Snad se to změní. Takže si myslím, že v kombinaci těchto dvou věcí bych mohl být užitečný. Zahájení diskuze z pléna: Milníková, Český svaz žen: Pro srovnání příspěvkovek a neziskovek - je možné hlídání kvality inspektory. Teď na setkání koordinační skupiny jsem zaslechla, že na financování těch inspektorů nejsou peníze. Když se to konečně podařilo prosadit, tak všechno padá. Rychnovský: Komunitní plán (nový do roku 2013). Zatím se o něm ale vůbec nemluví, není příliš živý, což mě mrzí, protože se asi šetří peníze, tak se o něm nemluví. Milínková: Už je to tam tak zaběhlé, že kdo chce, tak se k informacím dostane a účastníci si to chválí. Rychnovský: Komunitní plán měl být k tomu, jak dostaneme evropské peníze, kdybychom ho neměli, nemáme na ty finance nárok. Jsme zvykli, ze řada neziskovek z těch peněz žije. Je potřeba se teď vrátit do stejných kolejí a ty peníze nejsou. Slavíkova: Všechno začíná a končí u peněz. My jsme si zvykli čerpat ty evropské peníze a nemáme vůbec variantu, že když ty peníze přestanou z unie chodit.. Pro nás je to jediný zdroj příjmu a já si nedovedu představit, jak se některé věci budou financovat Hron: Takže politici to nevidí jako nadstavbu, ale náhradu.
Rychnovsky: Ano, některé věci přešly jen na financování z EU a když přestanou chodit, bude problém, jestli to ukončit, proto už teď je třeba na to myslet a až ty peníze přestanou být, aby byly rezervy. Slavíková: Jsme tady jako kandidáti do senátu a partneři na kraji, ale nevíme, co bude po 13. Protože volby jsou dvoje. Některá témata, o kterých se tady bavíme nejsou senátní, ale krajské oblasti, takže to je za těch 10 dnů taky na programu dne. Hron: Před 14 dny jsme měli setkání s kandidáty na hejtmany, kde se také kladly různé otázky a poukazovali jsme také na tyto problémy a kandidáty reflektovali naše představy a doufáme, že se to uvede v život. Pokud nejsou peníze, neziskovka je alternativa. Šolc ( ASK) : Ke kterým tématům ve kterých výborech by se chtěli angažovat? Slavíková: V sociální oblasti, i na kraji jsem byla v sociální komisi. Jenom to, v čem se celý život pohybuju. Rychnovský: Jsem zdravotník, takže bych chtěl být v zdravotním a sociálním výboru. A další sféra zajmu, stejná jakou jsem měl v rezortu na městě jako náměstek – školství, kultura. Více už bych nechtěl, protože by člověk dělal všechno a nic. Jurásek, GO klub Brno: Mluvíme s kandidáty vrcholku legislativ proces. Existuje návrh: že by měl daňový poplatník možnost určit část své daně a věnovat jej určité církvi, spolku.. Objeví se to vždy jako nějaký populistický návrh, ale neprojde to. Existuje možnost, že by se to ještě otevřelo? Rychnovský: Nikdo z nás, kdo tady sedíme a odvádíme daně, nemůžeme rozhodnout, jak se daně použijí, já bych se vůbec nebránil daňové asignaci, že by bylo možno podle své vůle použít část daní na obor, který chci podpořit. Ta vůle udělat daňovou asignaci teď asi nebude lehce prosaditelná, ale té myšlence se vůbec nebráním. V Rakousku například existuje asignace na podporu církví, dokonce v případě členů církví povinná. Principiálně to podporuju, v slušné demokracii tato možnost občanovi má být dána. Přisel Patrik Doležal – Pirátská strana. Hron: Asignace – na úrovni celorepublikové i krajské to řešíme dlouho. Argument pro – když chce někdo přispívat, přispěje do jednoho velkého balíku, který se bude nějakým způsobem rozdělovat. Druhá hezká představa, že se bude přispívat konkrétně, ale tady je strach a špatné zkušenosti (stejně jako v hazardu). Problém existuje, myslím, že zatím nemá řešení, které by bylo spravedlivé. Naše společnost na to není zdravá. Doležal: Omlouvám se, že jsem přišel později. Co se týká asignací, nedošli jsme jako piráti ke konečnému závěru, odložili jsme to, protože jsme taky usoudili, že čas nenazrál, je to hodně diskutovaná myšlenka u nás na fóru, myslíme si, že to je dobré zavést. Myslím, že asignace by neměly být příjmem státního rozpočtu, ale krajů a tam by možná patřily víc. Asi by to z malé části mohlo vyřešit právě problém přerozdělovaní. Kovařík, YMCA Brno: Proč všichni kandidáti všude zužují neziskový sektor na sociální služby? Mi to připadá trochu nefér, protože nejvíce se potýkají s problémy právě mládežnické organizace, které nemají profesionální zázemí, systém grantů je složitý. Proč neziskový sektor zužujete na segment, který je právě ještě docela životaschopný? Co uděláte v případě svého zvolení pro zbytek toho segmentu? Slavíková: Teď to zlehčím: Asi je to tím, že se blížím spíše k sociálním službám potřebným. Ale souhlasím s vámi, že to spektrum je široké a my spíš táhneme k těm sociálním službám. Mrzí mě to
Vím dobře, že jako matka a babička, že děti a mladí to také potřebují. Rychnovský: Jsem profesionálně deformovaný jako zdravotník. Nezužoval bych to, že bych měl klapky na očích a viděl jen sociálku, to není pravda. Ale když jsem byl na radnici, nepřicházeli skauti a pod., že by na tom byli špatně, město Brno tyto spolky štědře podporovalo. Přicházeli sportovci (kvůli krizi vypadli sponzoři) a třeba z charity. Takže jsem nevnímal obrovskou potřebu, že by přišel někdo z tělovýchovy nebo skautingu, že by potřebovali, ale nikdo nepřišel třeba z Ymky, že by potřeboval peníze. Kovařík: Tak si přečtěte grantové výzvy a podívejte se, pro koho jsou určeny. Na obci, na kraji i na celém státe je ten segment tak na okraji. Rychnovský: V kultuře je to stejné. Paní Slavíkova se loučí, odchází. Hron: Jsou dva důvody, proč jste to necítil. Máte jednoho z mála schopných úředníků na odboru školství, který pochází z neziskového sektoru a snaží se udělat pro ty organizace dětí a mládeže, co se dá, ale je to jen dobrá vůle úředníka a chybí systém. Chybí podpora budoucí generace, rozvoj kompetencí budoucí generace. Hledí se na to jako volnočasové aktivity. Ale to jsou kolotoče zadarmo a ne dlouhodobé působení na vývoj dětí a mládeže. Doležal: Systém pracuje spíše proti. Proč se mluví hlavně o sociálních službách – nucené téma propagandou, stát mluví hlavně o tom, co samo řídí a nechce mluvit o tom, co neřídí. Sám jsem dlouho pracoval v mateřském centru a hodně lidi u pirátů pochází z nějakých organizací, jsme pro mladé lidi a pracujeme s mladýma lidma. Chodím na schůze brněnských občanských iniciativ apod. a byl jsem koordinátorem na jižní Moravě – Vyměňte politiky. Chtěli jsme zapojit více neziskové organizace, veřejnost atd. do předvolebních informací. Financováno fórem Otakara Motejla. Projekt padl – velký protiklad ze strany samospráv. Před dvěma týdny jsem byl na konferenci v Praze a tam jsme o tom mluvili a zjistili jsme, že ani na západ od nás to není o mnoho lepší, v průběhu organizování jsme přišli na to, že oproti 90. letům tady není organizace, která má celostátní pokrytí, která by byla schopna něco zařídit, zjistili jsme, ze trend začal už na západě a sem se to přenáší, všude je občanská společnost a neziskové organizace na ústupu, dostávají méně a méně peněz, snižují se granty. (např. pokud bude sál v divadle poskytnut na politické akce, budou sníženy dotace apod.) Co se týče tříleté práce Pirátů – aby se prosazovaly legislativy, které jsou lobbystický protlačený nějakou skupinou a jdou proti společnosti. Je třeba se bránit tomuto tlaku ze strany státních organizací. Rychnovský: Souhlasím s tím, že je třeba čelit lobbystickým tendencím. /Např. povinnost mít na domě cedulku o tom, jak je zateplen – příklad toho, jak je prosazen zákon, aby z toho nějaká skupina mohla profitovat/. Hron: Ty tlaky cítíme taky, v některých případech je to až hmatatelné, říkáme si, že je to neznalostí politiků o prostředí neziskovém, strachu úředníků a tom, co by mohlo přijít, kdyby byly ty návrhy přijaty a řada aktivit by se mohla dělat levněji a počet úředníků by se mohl snížit atd. Jsou různé cesty jak s tím bojovat, vy jako piráti máte taktiku, my asociace máme trochu jinou, ale máme stejný cíl. Například zrovnoprávnění příspěvkovek s neziskovkami. Musím se zastat některých politiků a menší části úředníků, kteří mají to lidské cítění, spolupracují, nemůžeme házet všechny do jednoho pytle, ale v rámci systému. Ryšavá, Sokol : Připravuje se nový legislativní zákon tykající se tělovýchovy a sportu, nemluví se tom veřejně ani u nás na ustředí, ale měla by se vrátit debata – zastřešená tělovýchova pod olympijský výbor, takže zase se předpokládá, že to padne na ČSTV, ale to už jsme zažili a víme, co to bylo. My už jsme jednali minulý týden - naši představou by bylo, že OV ať si vezme pod sebe reprezentaci státu, ale sport pro všechny by měl být financován z krajů, ne přes další organizaci.
Rychnovský: Souhlasím, to přežilo ještě z komunismu. Ten model, aby to šlo přes kraj je podstatně logičtější, protože kraj samosprávy mají vetší přehled o tom, co se v kraji děje. Protože jinak tam jsou lobbismy a přesměrovává se to podle známostí. Určitě nelze sloučit profesionální sport s tím zájmovým a širokým jako jsou sokol, orel.. Určitě to má logiku. Doležal: Už jsem to říkal, když jsem mluvil o těch asignacích, o tom by měly rozhodovat hlavně kraje. To je celá pirátská myšlenka, že by se melo rozdělovat na co nejnižších místech. Rád bych viděl v rozpočtu kraje participativní složku, že by si neziskovky mohly samy navrhovat, kam by ty peníze šly. Dlouho jsem byl občanským aktivistou a doufal jsem, ze formou petic a pod dospějeme k lepší občanské společnosti, ale po čase jsem zjistil, ze opak je pravdou a tlak je nutný vetší. (Město Martin využívat participativní složky v rozpočtu) Nebo bychom mohli začít alespoň pres rozklikávací rozpočet, to se dá udělat velice rychle. Rychnovský: Budu mít v rozpočtu část, řeknu, milý neziskový sektore, tady máš částku a rozděl si ji, jak uznáš za vhodné. Bylo by to tak spravedlivější, ale mám zkušenost, že jsem měl na starosti neprofitní část rozpočtu a když jsem chtěl navrhnout rozděleni tak, jak jsem se o tom bavil se zástupci toho rozpočtu, ale nefungovalo to, protože jsem musel jít za primátorem, ten se nejprve zamyslel, jestli se mu to politicky zamlouvá, když ne, shodil to ze stolu. Jako náměstek jsem nikdy nemohl dát pokyn k tomu, aby se něco profinancovalo podle toho, jak jsem se domlouval s těmi, co tam fungují. Takže je to problém, domluvit se s někým z vás (charita postavila křídlo pro lidi s Alzheimerem, potřebovali ještě milion na dofinancování, já musel jít za primátorem, ten řekl, ne, charita jsou zloději, nic jim nebudeme dávat). Takže jde vyjednávat jen v případě, dobře, vy nám nedáte milion, my vám nezvedneme pro něco ruku, to ale dnes v případě velké koalice nelze. Takže je to těžké, když se to někomu politicky nehodí do krámu, tak vám to nevezme, i když je to třeba obecně prospěšné. Nedělám si v iluzi že v senátu to velmi jiné, ale věřme, že to tam snad bude lepší. Hron: U víceletého financování v oblasti neformálního vzdělávání dětí a mládeže na krajské úrovni se nám povedlo takto mezi různými neziskovkami dohodnout a umělo by se to udělat. Došlo ke konsenzu většinový a uměli bychom podle toho našeho modelu fungovat. Úspěch to bude v okamžiku, kdy to schválí Rada, my jsme to odevzdali a teď se o tom bude jednat. Zatím je ale názor pro, tak uvidíme, jak to dopadne. Pan Jaromír Hron ukončuje diskuzi.
