Setkání pod Světlovem

NAŠE



vydává město Bojkovice

Listopad 2015 | Ročník 41

Cena 14 Kč

Setkání pod Světlovem

Setkání pod Světlovem | 19. září 2015

Foto Marie Špiritová a Petra Stojaspalová

Úvodní slovo Vážení spoluobčané, letošní, na investice velmi bohatý rok se překlopil do své poslední čtvrtiny. V  tomto úvodníku se nebudu detailně věnovat všem investičním akcím, protože toto plánuji na poslední číslo Našeho Bojkovska, ale podám informace o těch největších. Zcela jistě jste zaznamenali změny, které tento rok v  našem městě přinesl. Samozřejmě, že přinesl taktéž komplikace v  běžném životě nás občanů. Jednalo se zejména o projekt Kanalizace s dalšími souvisejícími projekty. A i když to tak z laického hlediska možná nevypadá, vyžadovaly velké nasazení od realizačních firem, ale také pochopení od občanů, kterým se mohlo zdát mnoho věcí nelogických, poněvadž neměli a ani nemohli mít všechny důležité informace, které vlastní realizaci ovlivnily. Je docela možné, že se ještě dnes vyskytují na území města drobné nedodělky, které odstraníme, co nejdříve to půjde. Do konce roku nám ještě zbývá dokončit druhou etapu revitalizace ulice Černíkovy, se souvisejícími stavebními objekty (Mariánské schody a sloup, parkoviště pod kostelem, chodník na Husově ulici). Přestože je úvodník napsaný v předstihu tak doufám, že v sobotní odpoledne 31. října proběhlo slavnostní předání nové hasičské cisterny MAN v  hodnotě 5.3 mil. Kč a naše zásahová jednotka má konečně techniku, kterou si právem zaslouží. Hlasování na zastupitelstvu města prošlo taktéž výraznou změnou. Z projektu Konsolidace IT infrastruktury byly kromě nového ekonomického software a serveru pořízeny tablety, které byly přiděleny jednotlivým zastupitelům, na kterých budou mít

všechny materiály související se zasedáním, a také budou elektronicky hlasovat. Na území Bojkovic pracuje skoro 50 spolků. Zastupitelstvo města schválilo transparentní program pro rozdělení dotací. Město Bojkovice chce i nadále podporovat tuto činnost, zaměřenou zejména na mládež a propagaci města. V  roce 2015 podpořilo tuto činnost částkou 1 mil. Kč. Závěrem mně dovolte, abych Vás pozval na historicky první košt vína v  Bojkovicích, který proběhne 14. listopadu v

Sbor dobrovolných hasičů v Bojkovicích Vás srdečně zve na tradiční

Kateřinskou zábavu která se uskuteční v kulturním domě v Bojkovicích dne 21. 11. 2015 v 19.30 hodin K tanci a poslechu hrají: DH Nivničanka, Cimbálová muzika Čardáš a skupina Kasanova Vstupenky v předprodeji v obchodě u paní Rudolfové (Textil Eva). Připravena je bohatá tombola a občerstvení. Vstupné 100 Kč

Naše Bojkovsko

kulturním domě. Obecní zabijačka se uskuteční 12. prosince poprvé na Tillichově náměstí. Kromě zabijačkových specialit bude na Vás čekat i příjemné posezení při nejenom předvánoční hudbě. Předvánoční čas si na náměstí připomeneme také při rozsvěcování vánočního stromu nebo vánočního zpívání. Dne 2. listopadu zapalme svíčku jako vzpomínku na ty, kteří již nemohou být mezi námi. Mgr. Petr Viceník, starosta města

Inzerujte v Našem Bojkovsku. Cena 12 Kč/cm2. Město Bojkovice nabízí k odprodeji pozemek p. č. 109 o výměře 92 m2, jehož součástí je budova č. p. 70 v k. ú. Přečkovice. Informace na telefonu: 602 503 208 3

Setkání pod Světlovem Po úspěšném prvním ročníku naplánoval soubor Světlovan druhý ročník festivalu Setkání pod Světlovem, na který pozval soubory z Valašska. První část programu nazvaná Děti pod Světlovem byla věnovaná 35. výročí úmrtí manželů Ladislavy a Jaroslava Pavlíkových, kteří se významně podíleli na rozvoji folkloru v regionu a iniciovali vznik souboru Světlovan i Světlovánek. A tak se na zaplněném náměstí v  sobotu 19. 9. 2015 představily dětské soubory Pitíňánek z Pitína, Dřinky ze Šumic (oba soubory vedou tanečnice Světlovanu), Kašavjánek z  Kašavy, Fryštáček z  Fryštáku a cimbálové muziky Andrýsek a dvě domácí. V programu nazvaném Setkání pod Světlovem největší potlesk provázel valašský mužský sólový tanec odzemkový a obuškový, kde se představili ti nejlepší odzemkáři. Účinkovaly soubory Rusava a CM Bukovinka z  Bystřice pod Hostýnem, Bača z Valašského Meziříčí, Portáš z Jasenné s CM Vizovický Juráš, Bartošův soubor ze Zlína s CM Aloise Skoumala a domácí Světlovan s CM Jaroslava Pavlíka.

Festival zahájila místostarostka Zdeňka Ondrušková, moderovala Magda Švandová Na odpolední program plynule navázal večer u cimbálu. A protože nejen kulturou je živ člověk, mohli si návštěvníci zakoupit dobroty na Selském trhu, navštívit různé krámky, atrakce pro děti nebo kavárnu. Občerstvení zajistila SK Slovácká Viktoria, programem provázela Magda Švandová, festival se konal pod záštitou starosty Petra Viceníka.

Soubor Světlovan děkuje městu Bojkovice za spolupořádání Setkání pod Světlovem, SK Slovácké Viktorii za zajištění občerstvení a všem sponzorům za finanční i věcné dary. Co si přát závěrem? Aby naše náměstí sloužilo k setkávání přátel, k jejich pobavení, aby i počasí bylo příznivé k pořadatelům i návštěvníkům. Marie Špiritová

Dotace z rozpočtu města Bojkovice v roce 2015 Dotace neziskovým organizacím na činnost z rozpočtu města Bojkovice v roce 2015:

Poskytnutí dotací z rozpočtu města Bojkovice na rok 2015 na základě jednotlivých žádostí:

Organizace

Organizace

akce

částka (v Kč)

TJ Bojkovice TJ Bojkovice TJ Bojkovice KBS-SOS Bojkovice Klub MAJÁK Světlovánek SK SV Bojkovice TJ Bojkovice

výroba ledové plochy oddílové sportovní akce pořízení kuželek Aviatik show na kulturní činnost Světlovský bál provoz koupaliště skate park

15 000 18 000 8 000 35 000 100 000 40 000 100 000 250 000

SK Slovácká Viktoria Bojkovice TJ Bojkovice Tělocvičná jednota Sokol Bojkovice TJ Sokol Bzová TJ Přečkovice Tenisový klub SV Bojkovice SDH Bojkovice Junák Skaut SRPŠ při ZŠ SRPŠ při ZUŠ Moravský rybářský svaz Bojkovice Kynologický klub ČSV ZO Bojkovice Labradoří pac Světlovánek Světlovan Musejní spolek Aloise Jaška Klub Světlov Živé Přečkovice Notabene Bojkovice MRC Nebojsa celkem 4

částka (v Kč) 262 000 211 000 91 000 10 000 10 000 12 000 62 000 20 000 26 000 10 000 18 000 7 000 5 000 5 000 148 000 51 000 13 000 10 000 16 000 8 000 5 000 1 000 000

celkem

566 000

Tento projekt „Konsolidace IT infrastruktury a nové služby Města Bojkovice“ je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj a prostřednictvím Integrovaného operačního programu Naše Bojkovsko

Odhalení pamětní desky Františku Miličkovi Při příležitosti slavnostního zahájení nového školního roku byla dne 1. 9. 2015 odhalena na budově ZŠ TGM pamětní deska Františku Miličkovi, který se narodil v Bojkovicích před 130 lety. Desku odhalili členové Československé obce legionářské plk. v. v. Alois Dubec spolu s PhDr. Ladislavem Slámečkou. K  důstojnému průběhu přispěla čestná stráž člena SDH a Sokola doplněná o skupinu výsadkových veteránů ze Zlína. Samotnému slavnostnímu aktu byl přítomen i syn pana Františka - Libor Milička (87let) z Olomouce, který v závěru poděkoval vedení školy a města. Zdůraznil, že odhalení desky jeho otci je pro něj velkou ctí. Podotkl, že podobnou cestu jako jeho otec prodělalo tisíce našich občanů. Všichni tito, měli stejnou zásluhu jako jeho otec a musíme si uvědomit, že za vlast a svobodu je potřeba položit i život. Všem těmto lidem patří velká čest. Při zvažování místa pro umístění desky připadal v úvahu rodný dům (nyní kavárna Katka), budova Sokola nebo některá z budov škol, na kterých učil. Vzhledem k tomu, že budovy škol slouží již jiným účelům, padlo rozhodnutí o umístění na budovu

ZŠ TGM. Jedná se totiž o školu, která nese ve svém názvu jméno TGM, za jehož ideály bojoval v I. světové válce, kterému přísahal další oběti na jeho osobní ochranu i ochranu republiky. Při plnění této přísahy obětoval to nejcennější, svůj život, v období II. světové války v boji proti fašismu. Odhalení pamětní desky je oceněním úcty k  vlasteneckým činům Františka Miličky, na jehož oběť bychom neměli v budoucnosti zapomínat. Význam desky by měl být určitým mementem jak pro současnou, tak i další generace. Ing. Miroslav Navrátil

Výlet do Milotic a okolí Ve středu dne 30. 9. 2015 proběhl zájezd pro naše klienty DPS. První návštěva směřovala do Milotic, kde jsme měli zajištěnou prohlídku zámku, který je nazýván perlou jihovýchodní Moravy, je unikátně zachovaným komplexem barokních staveb a zahradní architektury. Následoval společný oběd v  místní restauraci. Cesta pokračovala do Bukovanského mlýna, který je postaven na vrcholu kopce mezi obcemi Bukovany a Ostravánky u Kyjova. Toto kouzelné místo je vystavěné v tradičním stylu moravského Slovácka. Poslední zastávka byla obec Ždánice – Vrbasovo muzeum sídlící v přízemí zámku, který byl vystavěn na místě bývalé tvrze. Na doslova malém prostoru jsme viděli velké množství vystavených exponátů. Odtud jsme odjížděli plni krásných zážitků a s dobrou náladou. Těšíme se na další výlety – vždyť aktivita v seniorském věku obohacuje život. Sociální služby Města Bojkovice, p. o. Naše Bojkovsko

5

Základní škola T. G. M. Bojkovice Piju mošty, což ty? Koncem září navštívili žáci 4. ročníku Hostětín, kde se zúčastnili výukového ovocnářského programu Piju mošty, což ty? V areálu  Centra Veronica Hostětín  si nejdřív povídali o ekologii, ekologickém zemědělství a o  pěstování krajových odrůd ovoce (některé mohli i ochutnat). Taky si pomocí obrázků zopakovali, že nejdřív musí ze semínka vyrůst strom, který nám dává jablíčko na mošt. Naučili se rozeznat škůdce i pomocníky sadu  a  zahráli si  poznávací hru. Potom se podívali do moštárny a konečně šli lisovat. Umyli a sešrotovali jablíčka a hurá k lisu. Zakrátko z něho tekla opravdu výborná a zdravá ovocná šťáva, protože v Hostětíně se ovoce chemicky neošetřuje. To byla dobrota. Co si vyrobili, to si taky vypili, jak je vidět i na fotografiích. A že je Hostětín vskutku ekologickou vískou, prohlédly si děti i pasivní dům, kořenovou čističku a tradiční sušárnu ovoce. Na ekologickou výuku můžeme navázat i ve škole v hodinách přírodovědy a také na naší zahrádce. Mgr. Jan Baier Základní škola na startovní čáře Po tropickém létě jsme rovnýma nohama skočili do krásného babího léta a naši žáci především do nového školního roku a s ním spojenými povinnostmi. Tartan na atletickém hřišti se ještě vzpamatovával z  horkého slunce, když v  prvních hodinách tělesné výchovy začínali mladí nadějní sportovci zjišťovat, jak moc jim prázdninové volno ubralo na kvalitě sportovních výkonů. První atletické soutěže se rozběhly už třetí zářijový týden, a tak na rozdíl od pozvolného učebního tempa ve školních lavicích bylo atletické hřiště svědkem heroických pokusů o překonání jarních „osobáků“, hlasitého povzbuzování z  řad tělocvikářů a bohužel také prvních odřenin a šrámů, které zákonitě k vytyčeným sportovním cílům patří. První nominace na sprinterský čtyřboj byly hotové. 18. září vyrazilo 23 žáků se svými trenéry do Uherského Brodu utkat se s  těmi nejlepšími borci v rychlostních soutěžích. Naši svěřenci měli v co nejlepším čase zaběhnout „čtyřicítku“, „padesátku“ a „šedesátku“. Letošní školní rok se soutěže zúčastnil 6

rekordní počet škol, a tak po čtyřech hodinách sportovního úsilí jsme netrpělivě čekali na výsledky, protože tentokrát byla konkurence opravdu velká. Jaké bylo naše překvapení, když se na „bednu“ dostali mladší chlapci (Erik Bulejko, Lubor Hlubocký, Jakub Klimeš a Michal Králík) za třetí místo a starší děvčata (Vendula Bartošová, Lucie Koželuhová, Natálie Machalová, Linda Prachařová) zaostala pouze za vítězným týmem. Takřka jistota starších kluků ve složení Šimon Gabrhel, Jiří Prchlík, Jakub Podušel a Zbyněk Zábojník v opravdu silné konkurenci sportovních škol z  Uherského Hradiště a Uherského Brodu nakonec přebírala neoblíbenou bramborovou medaili, ale jejich čas měl teprve přijít. Druhým atletickým kláním byl atletický čtyřboj. I zde jsme se zúčastnili ve všech kategoriích a sbírali medaile za kvalitní umístění. Vítězství si po zásluze odvezli starší hoši, mladší brali bronz a děvčata si vybojovala 6. a 7. místo. Mezi nejlepší individuální výsledky patří bezesporu vítězství v kategorii jednotlivců Šimona Gabrhela, 2. místo Jakuba Podušela, 4. místo Erika Bulejka, 5. místo Lucie Koželuhové a Jakuba Klimeše a 6. místo Zbyňka Zábojníka.

Velmi náročnou disciplínou prověřující především vůli sportovce je vytrvalostní běh. Kvalifikace na okresní kolo v  Uherském Ostrohu proběhla v rámci již tradičního Zátopkova běhu pod Světlovem, kterého se zúčastňují povinně žáci sportovních tříd a všichni ti, kdo mají rádi sport a především ten vytrvalostní. V chladném úterním dopoledni patřili mezi nejlepší: Erik Bulejko, Štěpánka Michalčíková, Jakub Podušel a Lucie Koželuhová. Druhý říjnový den nás Uherský Ostroh vítal pod slunečnou oblohou. Ani letos vytrvalci nezklamali a probojovali se jako každý rok do krajského kola v Bystřici pod Hostýnem. Mezi všemi sportovními úspěchy neopomeňme 2. místo ve fotbalovém klání Coca-Cola Cup a 3. místo v okrskovém finále florbalu. Školní rok se teprve pozvolna rozbíhá, ale každý sportovec ví, že jen píle, vytrvalost a vůle vede k  úspěchu nejen na počátku zápolení, ale i v jeho průběhu a cíli. Aneb dle slov pana ředitele: „Kdo nechytí krávu za rohy, za ocas už ji nechytí“. A to platí nejen pro naše sportovce… Mgr. Petra Brůzlová

Naše Bojkovsko

Zprávy z radnice

Setkání u rozhledny na Skalce Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín

Dny otevřených dveří 6. 11. 2015 od 8.00 do 17.00 hodin 7. 11. 2015 od 8.00 do 12.00 hodin

GYMNÁZIUM osmiletý studijní obor čtyřletý studijní obor (profilace na přírodovědné předměty a informatiku, profilace v  jazycích s možností přípravy na státní jazykové zkoušky JA, JN, JF, JŠ, JR, ) V pondělí 28. 9. 2015 se příznivci turistiky sešli u rozhledny na Skalce. Všem zazpíval mužský pěvecký sbor Vavřineček. Občerstvení zajistila paní Eva Rudolfová, které touto cestou děkujeme. PS

SOŠ maturitní obory - mechanik seřizovač, infor. technologie podnikání v nástavbovém studiu pro vyučené učební obory – obráběč kovů, instalatér, elektrikář, kuchař-číšník, automechanik Škola iniciovala žádost o učební obor Strojní mechanik www.gjpsosslavicin.cz tel.: +420 604 453 954 e-mail: [email protected] Naše Bojkovsko

7

Dům dětí a mládeže – Světluška 2015 Tradiční sbírkový projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu na pomoc nevidomým dětem i dospělým, letos proběhl pod heslem V září světlušky září. V  Bojkovicích Světluška zářila ve čtvrtek 10. 9. od rána na Tillichově náměstí. Každoročně DDM Bojkovice společně s CSOŠ Bojkovice připraví doprovodný program pro děti z  mateřských škol, Základní školy i ZŠ praktické. Cílem programu je umožnit dětem pomocí vlastního prožitku alespoň na chvíli zažít, jaké to je, dělat běžné každodenní činnosti se zrakovým postižením. Programu se zúčastnilo 289 dětí společně se svými pedagogy. Kromě samotného programu na náměstí, se do ulic města rozeběhli studenti a studentky CSOŠ Bojkovice s pokladničkami. Všem, kteří přispěli, DĚKUJEME! Bojkovice pomohly částkou 13.295 Kč. Navzdory počasí v sobotu 10. října přišlo na Drakiádu pořádanou Domem dětí a mládeže a Letištěm Bojkovice bezmála 200 malých i velkých účastníků a užili si podzimní mlhavé super odpoledne. „Letové“ podmínky také za moc nestály, někteří draci se učili spíš plazit, přesto to bylo příjemné strávený čas.  Ceny jsme rozdali, špekáčky opekly a pak už nás deštík a zima zahnaly domů. Tak snad příště bude i to počasí. Akci finančně podpořili Lesy ČR. Margita Tyroltová

8

Naše Bojkovsko

Skauti vyplouvají na širé moře Léto, prázdniny. Co se vám při tom vybaví? Moře, pláž, hory? Po letošním létě se mnohým z nás vybaví Nezemě. Na mapě byste ji hledali nejspíš těžko. Tam doplujete jen velmi obtížnou cestou přes velké jezero. Kde je? To sami nevíme, celou cestu jsme byli poslepu. Ale víme, že Nezemě určitě existuje! Do Nezemě jsme vyrazili kvůli bájnému Souboji živlů – veliký boj mezi Ohněm, Zemí, Vodou a Vzduchem o to, který z nich bude Nezemi vládnout. Po těžkých bojích bylo rozhodnuto – Oheň a jeho národ Igniti. Určitě bude Efrít, pán Ohně Nezemi vládnout spravedlivě tak jako nová královna Atlantidy. Ano, i na Atlantidu jsme se museli vypravit, neboť hrozilo, že se potopí. Mnozí z nás si při její záchraně sáhli až na dno svých sil, ale všichni jsme to zvládli. Atlantida byla zachráněna a my jsme se unavení, ale plní nových zážitků, vrátili zpět domů. Myslíte si, že táborem všechno dobrodružství končí? Ne, právě naopak. Začíná nové, neprobádané. Letošní dobrodružství započalo již na začátku září, kdy se děti

mohly na Tillichově náměstí setkat jak se skauty, tak i s piráty, kteří jim za splnění několika úkolů ukázali velký pirátský poklad. Tím to ovšem nekončí! Piráti nás totiž budou provázet celý skautský rok! O tom se parta teď už pirátských posádek mohla přesvědčit na naší zahajovací výpravě, kdy jsme potkali kapitána Ratlina McKrakena, kterému zlá tlupa pirátů ukradla jeho loď, milovanou Černou perlu. Museli jsme sestavit pirátské lodě, abychom mu mohli pomoci. Nebude to ovšem snadné, loď získá pouze výměnou za bájný pirátský poklad, který je rozházen po celém širém moři. Podaří se nám posbí-

rat všech 100 mincí? Vlastně ani nevíme, kde přesně jsou. To nám snad prozradí mapa, kterou má čarodějka. Ta ovšem bydlí daleko, 2 měsíce cesty! Jelikož máme dost odvahy, dlouhá cesta nás nezastraší. Snad se nám podaří čarodějku přesvědčit, aby nám mapu ukázala. Budeme tedy doufat, že se vše podaří... Odvážným posádkám tedy přejeme hodně zdaru při hledání pokladu a vám všem, ať už dětem či dospělým, krásný, kouzelně barevný podzim! Za skauty zapsala Adéla Zábojníková – Panda www.bojkovice.skauting.cz www.1oddilfenix.rajce.idnes.cz

PODÍVEJTE SE POŘÁDNĚ NA SVÉ PŮJČKY A PLAŤTE MÉNĚ Převedením půjčky nebo sloučením všech vašich stávajících spotřebitelských půjček můžete výrazně ušetřit také díky úrokovým sazbám, které začínají na úrovni 4,9  %  p.  a., říká Ing. Martina Vystrčilová, ředitelka pobočky UniCredit Bank Expres v Uherském Brodě. Možná si myslíte, že jsou vaše výdaje příliš vysoké a  měli byste více šetřit. Hledáte stále další způsoby, jak uspořit, ale příliš se vám to nedaří. S největší pravděpodobností se zaměřujete na drobnosti, díky kterým však ušetříte právě jen drobné. Středem vaší pozornosti by se přitom měly stát úvěry, které splácíte. Posviťte si na ně a ušetřete tam, kde to stojí za to. Účet přečerpaný do kontokorentu kvůli nečekaným výdajům, splátky úvěru na vybavení bytu, kreditní karta zatížená po letních radovánkách nebo dokonce hypotéka, která je ve vaší mysli již jen pravidelným inkasem z  účtu? Podle průzkumů někteří z  nás dokonce nevědí, kolik vlastně kde dluží a  splácí. Převedením svých různých závazků do jediné půjčky nebo refinancováním hypotéky přitom můžeme získat výhodnější úrokovou sazbu a také výrazně ušetřit na měsíční splátce.

Naše Bojkovsko

„Hlavy českých rodin se při hledaní možnosti úspor stále častěji dívají nejen na běžné výdaje, ale i  na splátky půjček. Podle našeho průzkumu přemýšlí až polovina lidí, co již úvěr splácí, zda by u jiného poskytovatele neušetřili. U  UniCredit Bank rozhodně ano, úrokové sazby PRESTO Půjčky začínají již na 4,9 % ročně“, říká Martina Vystrčilová. „U  hypoték  si můžete současnou nízkou úroveň sazeb pojistit na tři roky od 1,69  %  p.  a., s  pětiletou fixací úrokové sazby od 1,79 % p. a.“

A  právě v  UniCredit Bank můžete nejen převést svou stávající hypotéku, půjčku, kontokorent nebo kreditní kartu za výhodnějších podmínek, ale třeba i  sloučit více úvěrů do jediné PRESTO Půjčky. „Vše přitom vyřešíte návštěvou nejbližší pobočky UniCredit Bank nebo několika kliknutími na online e-shopu www.UniCreditShop.cz. Stačí dodat všechny potřebné dokumenty k  úvěrům a  my zařídíme vše ostatní“, vysvětluje Martina Vystrčilová. UniCredit Bank navíc nedávno zavedla unikátní možnost vyřídit online i  refinancování hypotéky. Vše, včetně zaslání dokumentů vyfocených telefonem, vyřídíte plně online. K tomu je celý proces velmi rychlý,

od dodání všech dokumentů trvá schválení jen dva pracovní dny. Na pobočce se stavíte jen k podpisu smlouvy. Již za pár dnů si tak můžete užívat výhodných nízkých splátek. Podívat se pořádně na vaše půjčky se tedy opravdu vyplatí. Stačí přijít na jakoukoliv pobočku UniCredit Bank a zeptat se na možnosti jejich převedení nebo sloučení. Více informací, jak skutečně ušetřit, vám poskytneme na adrese UniCredit Bank Expres, Masarykovo nám. 101 v Uherském Brodě nebo na tel.: 777 754 949.

9

Činnost MRC Nebojsa v roce 2015 Mateřské a rodinné centrum Nebojsa (dále centrum) je místem, kde se vzájemně setkávají rodiče s dětmi a tráví zde aktivně společné chvíle. Dětem je zde umožněn přirozený a citlivý přechod z  rodinného kruhu do kolektivu vrstevníků v  příjemném a podnětném prostředí. V  letošním roce probíhal v  centru zajímavý a bohatý program pro rodiny, děti i dospělé. Aktivity i program centra vycházejí hlavně z podnětů samotných návštěvníků – sami mohou navrhnout, popřípadě pomoci uskutečnit činnost nebo akci na téma, které je zajímá. Zde je stručný přehled aktivit konaných v roce 2015: Pravidelný program: – volná herna pro rodiče s dětmi – hravá logopedie a grafomotorika – cvičení jógy a rehabilitační cvičení Nepravidelný program: – výtvarná a tvořivá činnost – podzimní bazárek dětských potřeb – blešáky (výměnné a prodejní minibazárky) – besedy pro dospělé na různá témata – workshopy pro děti i dospělé Jednorázové akce: – oslava 5- ti let činnosti centra (narozeninová oslava s karnevalem) – letní příměstský tábor – Vnímání světa všemi smysly Příměstský tábor každoročně plánujeme a zařazujeme do období uzavření obou mateřských školek v Bojkovicích, abychom nabídli alternativu pracujícím rodičům v péči o jejich děti. Letos se nám sešlo celkem patnáct táborníků. Program tábora byl zaměřený na poznávání pěti smyslů člověka, spojené s  vnímáním podnětů z okolí formou her, ukázek, tvoření, ochutnávání, zpívání, hudby a pohybu. Společně s dětmi jsme zkoumali barvy, vůně, chutě, zvuky, rytmy, materiály a tvary. Podnikali jsme vycházky do blízkého okolí i delší výlety – návštěva nového Tillichova náměstí s nezbytným osvěžením dětí ve fontáně, dopolední vycházka a hraní her v příjemném chládku lesa a výlet vlakem do úžasného prostředí přírodní zahrady Centra Veronica v nedalekém Hostětíně. Obědy (výborné!) pro naši táborovou skupinu byly zajištěny v  restauraci Hvězda. Tímto bych ráda za celý táborový tým poděkovala ochotným majitelům i milému personálu této restaurace. Závěr tábora jako každoročně patřil odpolednímu setkání dětí, rodičů a lek10

torů u táboráku. Rodiče si mohli s  dětmi vyzkoušet různé smyslové hry a seznámit se zpětně s programovou náplní a tématy letošního tábora. Děti měly možnost pochlubit se rodičům svými novými znalostmi a dovednostmi. Letošní tábor se vydařil a těšil se všeobecné spokojenosti, proto doufáme,  že se nám příměstský tábor podaří uskutečnit i během příštích letních prázdnin. Dlouhodobé činnosti a projekty - zapojení do projektu EVVO – Environmentální výchova, vzdělávání, osvěta Naše organizace se zapojila do projektu EVVO – Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta, organizovaným Rodinným centrem Provázek v Novém Jičíně ve spolupráci s  odborným partnerem Eco-info centrum Ostrava (EICO). Hlavním cílem projektu je formování odpovědného postoje veřejnosti k životnímu prostředí se zaměřením na podpoření ekologického stylu života rodin s malými dětmi. Proces celospolečenského zlepšení vztahu veřejnosti k  ochraně životního prostředí je dlouhodobý, proto považujeme za prospěšné se do projektu zapojit a podílet se tak na dobré věci. Smyslem projektu je u rodičů posílit environmentální vědomí a jejich prostřednictvím učit děti základům ekologického přístupu, pěstovat v nich kladný vztah k přírodě a k její ochraně. Mateřská a rodinná centra jsou k tomu ideálním místem, protože jsou místem vzájemného setkávání rodin. Úkolem našeho centra v  tomto projektu je nenuceným způsobem předávat veřejnosti vědomosti o opatřeních ochrany přírody, která jsou možná realizovat v domácích podmínkách – tzn. zavádět a začleňovat vhodná opatření do běžných denních činností. V současné době připravujeme - zpracování žádosti o dotace z Evropského sociálního fondu (ESF) – Operačního programu Zaměstnanost (OPZ) MRC Nebojsa se pokouší zpracovat žádost o dotace z  výzvy ESF na projekt pod názvem Dva roky prázdnin. Výzva ESF

v rámci Operačního programu Zaměstnanosti má za cíl snížit rozdíly v postavení žen a mužů na trhu práce formou zajištění služeb péče o děti za účelem zvýšení zaměstnanosti rodičů. Projekt realizovaný v rámci této výzvy se má stát možným řešením, jak doplnit chybějící kapacity v  oblasti péče o děti v  době mimo vyučování mladších školních dětí a během prázdnin a usnadnit tak rodičům těchto dětí sladění pracovního a rodinného života. V  případě schválení žádosti by se měl projekt realizovat v době trvání dvou let od srpna 2016. Věřím, že se MRC Nebojsa daří naplňovat své snahy a cíle, a to nabízet rodičům pečujícím o své dítě vhodnou alternativu smysluplného trávení volného času. To by však nebylo možné bez podpory města Bojkovice. Tímto bychom chtěli vyjádřit poděkování představitelům města, ale také dalším spolupracujícím organizacím, podporovatelům, lektorům a spolupracovníkům a v neposlední řadě rodičům, díky jejichž návštěvám má fungování centra smysl. Chod centra v minulém roce a do srpna letošního roku zajišťovaly pracovnice podpořené dotací z  úřadu práce. Fungování centra se snažíme udržet a podpořit i v období, kdy nečerpáme dotační prostředky na podporu mzdy pracovníka, zapojením dobrovolníků z řad veřejnosti – rodičů, návštěvníků centra. Této pomoci si nesmírně vážíme a budeme rádi, pokud k této snaze přispějí další aktivní rodiče (zejména maminky na RD), pro které by bylo zapojení se do provozu a aktivit centra možnou realizací v době péče o jejich malé děti nebo alespoň příjemně stráveným časem. Pokud tedy máte chuť poznat nové lidi, zapojit se do přípravy programů, do zajištění chodu centra nebo chcete jinak pomoci, neváhejte a přijďte! Uvítáme jakoukoli pomoc. Přáli bychom si, aby se návštěvníkům našeho centra u nás líbilo a rádi se k nám vraceli. Tým MRC Nebojsa Naše Bojkovsko

IV. ročník Drakiády se vydařil Akce se zúčastnilo 300 dětí a studentů z Bojkovic a okolí. Kromě pouštění draků a soutěží se mládež seznámila s kynology a jejich čtyřnohými svěřenci z Bratislavské kynologické záchranarské brigády. Psovodi předvedli práci záchranářských psů, poslušnost a překonávání speciálních překážek. Přijeli psovodi i z Prahy, Vsetína, Uh. Brodu a samozřejmě nechyběli ani pejsci z Bojkovic – Ariska, Tessie a Sára. Na programu byly i Všestranné canisterapeutické zkoušky – vítězná dvojice Vali (bílý švýcarský ovčák) s majitelkou Alenou Pětrošovou (z Prahy), absolvovala na plný počet bodů. Všichni účastníci zkoušek uspěli a získali certifikáty pro výkon canisterapie.  Večer pokračovali kynologové BKZB se svými pejsky i v Městské knihovně v Bojkovicích, kde se nejen povídalo o záchraně osob v sutinách a vodě, lavinách, promítalo, ale i pejsci s dětmi si vyzkoušeli spoustu nových věcí.  Následovaly tři náročné dny výcviku. Pátek byla na programu cvičná evakuace ZŠ Pitín  se zapojením hasičů, BKZB se psy a Českým červeným křížem ze Zlína. Akce se vydařila a po evakuaci se ve škole pokračovalo ukázkami zdravovědy a kynologové přestavili pejsky a svou činnost při záchraně osob v sutinách.  Víkendové cvičení pod vedením výcviku Ladislava Mackových z BKZB a vedou-

Naše Bojkovsko

cího akce Martiny Junaštíkové se odehrálo v prostorech profesionálních hasičů ve Zlíně. Cvičilo se vyhledávání osob v sutinách a v budovách. Odpolední cvičení v Bojkovicích na letišti (překážky), dále pole, les v honitbě mysliveckého spolku z Bojkovic (vyhledávání osob v terénu). Neděli psovodi nezaháleli, ale opět se vydali na trénink do sutin. Tentokrát do budovy Cukrovaru ve Starém Městě u Uh. Hradiště. Nedělní odpoledne strávili na letišti v Bojkovicích a lese. Po náročném výcviku se prošli ke

studánce Ohloběnce a na rozhlednu na Skalce.  Jak hodnotili výcvik a akce v Bojkovicích?  Ladislav, Beata, Janka, Maťo, Lucie: Příjemní lidé, úžasný program a prostředí. Parádně jsme si zacvičili! V zimě bychom rádi přijeli na další výcvik. Díky! Chtěla bych poděkovat všem, kdo nás podpořil a spolupodílel se na akci! Bylo to náročné, ale stálo to za to. SUPER Martina Junaštíková  předseda Labradoří pac o. s. a členka BKZB

11

Knihovna získala ocenění Zlínský kraj a Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně každoročně oceňují práci veřejných knihoven ve Zlínském kraji, jejich přínos k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb, mimořádné počiny a nadstandardní aktivity knihovny. Toto ocenění probíhá pod záštitou Ing. Ladislava Kryštofa, člena Rady Zlínského kraje pro oblast kultury a cestovního ruchu. Komise složená ze zástupců kraje, krajské knihovny Františka Bartoše a knihoven z Kroměříže, Uherského Hradiště a Vsetína vybrala čtyři veřejné knihovny (jednu knihovnu z každého okresu), které získaly finanční dar, květinu a diplom a čtyři knihovníky, kteří obdrželi zvláštní uznání spojené s předáním daru, květiny a diplomu. Předání proběhlo 22. října 2015 v prostorách sídla Zlínského kraje. Knihovnice paní Kristýna Šopíková také slavnostně převzala diplom a bojkovská knihovna se tak stala Knihovnou roku 2015. Zástupci města byli této akce rovněž přítomni a přebrali finanční dar pro naši knihovnu. Týden knihoven Letošní již 19. ročník celonárodní akce, kterou každoročně vyhlašuje SKIP (Svaz knihovníků a informačních pracovníků) se nesl v  duchu motta Zažijte knihovnu jinak. Tentokrát Týden knihoven připadl na 5. - 11.řijna 2015. Naše knihovna začala již s předstihem besedou, kterou jsme nazvali Pejsci záchranáři. Přednáška se záchranáři a jejich čtyřnohými kamarády proběhla ve spolupráci s  Bratislavskou kynologickou záchranárskou brigádou a sdružením Labradoří pac pod vedením paní Martiny Junaštíkové ve čtvrtek 1. října 2015. Slovenští záchranáři hovořili o své činnosti, vysvětlili nám, co všechno jejich práce obnáší – vyhledávání ztracených osob, lidí po živelných katastrofách (zemětřeseních, povodních), v sutinách domů, v lavinách. Také o tom, jak pejsky k  této práci cvičit. Povídání bylo doplněno videoprojekcí a samozřejmě praktickými ukázkami s pejsky. Na tuto akci se přišly podívat především děti a myslím si, že ani jazyková bariéra pro ně nebyla problémem. Od začátku října probíhaly i v  Týdnu knihoven informativní lekce pro žáky 1. stupně ZŠ TGM Bojkovice, kde jsem si s  dětmi povídala o činnosti knihovny, jak si půjčovat knihy, kde si je vybírat, seznámila jsem je s  výpůjčním řádem. Těchto besed se nezúčastnili žáci prvních ročníků, které informativní lekce čekají po pasování v dubnu příštího roku. Samozřejmě jako každý rok, tak i letos se noví čtenáři mohli registrovat zdarma – toho využilo na dvě desítky čtenářů, dlužníkům byly prominuty sankce (upomínky). Bylo otevřeno po celý týden a novinkou letošního ročníku bylo otevření knihovny i 12

v sobotu. Překvapivě byla sobotní návštěvnost dobrá. V tento den se přišli přihlásit i noví čtenáři, a také internet nezůstal bez povšimnutí. Během celého týdne si děti mohly zasoutěžit a získat tak malou odměnu. Dále probíhala v prostorách knihovny výstava prací žáků ZUŠ Bojkovice. Pro žáky i jednotlivce byla v tomto týdnu vyhlášena výtvarná soutěž Ilustrace Heleny Zmatlíkové. Děti mohly malovat obrázky této známé ilustrátorky, u které si tento rok připomínáme již 10. výročí úmrtí. Obrázky mohou děti ještě stále kreslit a odevzdávat přímo v  knihovně do 26. listopadu 2015. V  sobotu 28. listopadu 2015 proběhne Den pro dětskou knihu, kde vylosujeme 3 ilustrace, které získají knižní cenu. V úterý 6. října 2015 se konalo v dopoledních hodinách Posezení se seniory. Tato akce se stává již pravidelnou dvakrát do roka (v Březnu – měsíci čtenářů a v Týdnu knihoven) a není určena jen obyvatelům penzionu, ale i těm seniorům, kteří třeba knihovnu nenavštěvují. Součástí tohoto posezení byla také tvořivá relaxační dílna, kde jsme se ve stručnosti seznámili s  pojmem mandala a zkusili si mandaly štěstí vybarvit. Jedna seniorka se o to pokusila i na počítači. Dále jsem našim hostům na-

stínila informace o projektu přes internet nazvaném MENTEM na trénování paměti a mozku. Uvařili jsme si kávu a bylo připraveno malé občerstvení. I přes menší účast se akce zdařila a já doufám, že příště se nás sejde více. Tradičně v Týdnu knihoven zahajujeme cyklus cestopisných besed, a to hlavně ve spolupráci s cestovní kanceláří Kudrna z Brna. Írán – sedm barev Persie to byla první přednáška podzimního cyklu, která proběhla ve čtvrtek 8. října 2015. Pan Robert Bazika nás seznámil s perlami perské architektury, s íránskými pouštěmi, íránským venkovem a hrady Alamutského údolí. Pro dětské čtenáře byl otevřen v Týdnu knihoven Čtenářský kroužek, který děti navštěvují každé úterý od 16.30 do 17.30 hod. Je nás tak akorát, ale kdyby se k nám chtěl ještě někdo připojit, rádi ho mezi námi přivítáme. Od září probíhala a stále probíhá anketa Průzkum spokojenosti uživatelů, kterou ještě můžete vyplňovat přímo u pultu v  knihovně nebo ji také najdete na našich webových stránkách www.bojkovice.cz pod sekcí městská knihovna. Anketa obsahuje deset otázek týkajících se chodu a činnosti knihovny, jejích prostor. Nejsou

Naše Bojkovsko

složité, proto prosím co nejvíce čtenářů o jejich vyplnění. Anketa bude na konci roku vyhodnocena a zveřejněna a třeba se nám na základě tohoto dotazníku podaří zlepšit a obohatit služby naší knihovny. Předem všem děkuji.

A na co se můžete těšit dále: 12. 11. 2015 v 18.00 cestopisná beseda s panem Rudou Růžičkou na téma Maroko na kole



28. 11. 2015 od 9.00 do 17.00 hod. IX. ročník celonárodní akce Den pro dětskou knihu 4. 12. 2015 od 16.00 do 18.00 hod. pro děti Mikulášský turnaj v pexesu Kristýna Šopíková – knihovnice

Východní Morava Vydal Moravsky zemsky archiv v Brně prostřednictvím Statních okresních archivů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. Najdete zde články autorů Karla Müllera, Lukáše Čoupka, Heleny Beránkové, Dalibora Janiše a Radima Vrly a dalších. Zakoupit ji můžete na Městském úřadě v Bojkovicích v kanceláři č. 210. Cena 149 Kč.

Slovácké divadlo Informace pro předplatitele do Slováckého divadla v Uherském Hradišti Další představení bude ve čtvrtek 19. 11. 2015

Pokrevní bratři Odjezd autobusu v 17.30 hodin z Pitína, 17.45 hodin z Bojkovic od OD TIS, 17.40 hodin z Rudic. Předplatné do Slováckého divadla v Uh. Hradišti 2016 Předplatné Zájemci o předplatné do Slováckého divadla v Uherském Hradišti na sezónu 2016 se mohou přihlásit u Marie Špiritové, telefon 572 64 23 19 – co nejdříve. Cena předplatného na šest představení je v I. pořadí 1 080 Kč, za II. pořadí zaplatíte 960 Kč. Doprava autobusem z Bojkovic je za 456 Kč. V příštím roce bude na programu: Roland Schimmelpfennig | Zlatý drak | Režie: Michal Zetel Michael Frayn | Bez roucha | Režie: Šimon Dominik Henrik Ibsen | Nepřítel lidu | Režie: Zdeněk Dušek Tom Robbins | Zátiší s Datlem | Režie: Jakub Maceček Alois Jirásek | Vojnarka | Režie: Igor Stránský George Abbott, Richard Bissell, Richard Adler, Jerry Ross Hra o pyžama | Režie: Mikoláš Tyc

Naše Bojkovsko

13

Novinky v Muzeu Bojkovska S přicházejícím podzimem se změnila i otevírací doba muzea. Od října do dubna budeme mít otevřeno úterý a čtvrtek od 9.00 do 12.00 a od 12.30 do 17.00 hod. a v neděli od 13.00 do 17.00 hod. Chtěli bychom moc poděkovat MUDr. Heleně Kollorz – Tillichové za sponzorský dar muzeu v hodnotě 20 000 Kč. Tato finanční částka bude využita na zprovoznění velkého soukenického stavu, jenž je k vidění v expozici řemesel. Stav bude zrevidován, opraven, doplněn o chybějící součástky, bude navinuta osnova. Funkční stav se bude využívat k ukázkám tradiční výroby sukna při prohlídkách muzea i v rámci speciálních programů pro školy a veřejnost. V uplynulém období navštívily naše muzeum folklorní soubory z Valašského Meziříčí a z Jasenné, které vystupovaly na festivalu Setkání pod Světlovem. Prohlídku si nenechaly ujít ani děti ze základní školy v Komni. Po skončení prázdnin navázala na naši předchozí spolupráci také Luhačovická cestovní a informační kancelář Luhanka,

Kříž u potoka

která organizuje pro lázeňské hosty výlety do okolí, v rámci nichž zavítají také do Bojkovic. Do muzea přichází také často členové Klubu Světlov, v uplynulém období se zde sešli hned dvakrát. Nejprve na přednášce Tomáše Hamrlíka o Karlu I. a podruhé na povídání Markéty Klimentové o mnišských řádech. Společně s Tělocvičnou jednotou Sokol Bojkovice byla realizována vzpomínková akce k 600. výročí upálení Mistra Jana Husa. V muzeu proběhla beseda, ve spolupráci s Československou církví husitskou sídlící v Uherském Brodě byla nainstalována malá výstavka. K plánovanému pochodu směrem k mohyle Svatopluka Čecha a zapálení hranice však kvůli deštivému počasí nedošlo. Začátkem října navštívila muzeum PhDr. Dana Daňová, ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy ve Zlíně, společně se svým kolegou Ing. Zdeňkem Urbanovským. S panem starostou Mgr. Petrem Viceníkem a ředitelem muzea diskutovali o tom, jak lépe pro turisty propagovat město Bojkovice a celý region s kulturními a přírodními památkami v rámci jihovýchodní Moravy. Koncem září zahájil opět svou činnost historický kroužek, který funguje ve spo-

lupráci s DDM Bojkovice. Tento zájmový útvar je určen dětem od 2. do 8. třídy. Malí historici mají možnost dozvědět se hravou formou informace o dějinách města, regionu či o tom, na co v hodinách vlastivědy nebo dějepisu nezbývá místo. Chtěli bychom poděkovat Státnímu okresnímu archivu v Uherském Hradišti, z něhož nám s laskavým svolením pana ředitele Mgr. Lukáše Čoupka Ph. D. byly zapůjčeny historické materiály z fondu Muzeum Bojkovska. Tyto dokumenty, které vzešly z činnosti muzea od 30. let 20. století, digitalizujeme. Informace z nich jsou pro nás velmi cenným materiálem zejména při katalogizaci a dalším hlubším poznání našeho sbírkového fondu. Užší spolupráci jsme navázali také s Centrem Veronica v Hostětíně, kde se Tomáš Hamrlík podílel na tvorbě zábavné hledací hry tzv. questu s tematikou miškářství. Ve dnech 1. a 2. října se ředitel muzea zúčastnil konference s názvem Muzeum a 2. světová válka, jež se konala v Ústí nad Labem. Příspěvkem o historii bojkovského muzea během válečného konfliktu informoval posluchače z řad odborné muzejní veřejnosti o fungování instituce menšího charakteru. Mgr. Eva Hamrlíková

Stával řadu let na mírném návrší nad soutokem dvou potoků – Bzovského a Koménky v trati Mezivodí. Přežil kolektivizaci zemědělství, ne však počátek 90. let. Neznámí vandalové, kteří si pojem nabyté svobody vysvětlili po svém, kříž pokáceli a dřevo spálili. Zůstal pouze ve vědomí pamětníků a na starších mapách. Uplynulo téměř 25 let a na jeho místě stojí od letošního léta kříž nový. Nevím, kdo má zásluhu na jeho znovu zrození, a proto bych mu tímto způsobem poděkovala za tento záslužný čin. Neznámému ctiteli tradic děkuje Markéta Klimentová

Obecní zabijačka 12. prosinec 2015 od 13 hodin Tillichovo nám. 14

Naše Bojkovsko

Prsteny s motivem srdce a květin V  období baroka se v  našich zemích ustálily pravidelné poštovní služby, se kterými souvisí rozmach signet, nebo-li osobních pečetí. Přestože signeta, nejčastěji ve formě pečetního prstenu, známe už ze 13. století, jejich největší rozšíření přímo souvisí s  rozmachem osobní korespondence. Nejstarší osobní pečetí se znamením srdce a květin u nás, je pečeť konšela Nového Města pražského, Martina Ot Núze, datovaná k roku 1400. Nedávno nám byl poskytnut na zdokumentování prsten, který byl nalezen ještě v  minulém století a podle záznamů, měl pocházet z okolí Bojkovska. Na obrazovém poli prstenu nacházíme vyobrazení tří osmilistých květin, vykvétajících ze srdce, které je děleno na tři části. Tento motiv není žádnou zvláštností. Ještě dnes se objevuje ve znaku několika měst. Jmenujme např. starou pečeť obce Petráveč, okr. Žďár nad Sázavou; obec Nové Vilémovice (dnes patří pod obec Uhelná), okr. Jeseník; obec Dešná, okr. Jindřichův Hradec; obec Lesní-Jakubov, okr. Třebíč; obec Velké Kunětice, okr. Jeseník; obec Rychnov na Moravě, okr. Svitavy nebo obec Lipová se starou pečetí, okr. Přerov; obec Žebětín, okr. Brno; obec Milenov, okr. Přerov; obec Sudkov, okr. Šumperk a další. V několika jmenovaných obcích je tento symbol spojován s dějinami církevních řádů, jako je tomu např. v  Žebětíně, kde byla použita pečeť kláštera cisterciánek na Starém Brně. Ale také duchovní 17. století, Václav Karel Popp nebo o století později huzovský radní Jan Berger, používali pečetě s motivem srdce, z něhož vyrůstají kvetoucí rostliny. Pro znázornění této symboliky nemusíme chodit ani tak daleko. Stačí se podívat na znak obce Žítková, který mimo jiné obsahuje srdce se třemi kvetoucími zlatými trojlisty. Symbol květů vyrůstajících ze srdce byl natolik oblíbený, že se s ním setkáváme v lidové výšivce. Ať už šlo o kroje, nebo tzv. koutní plachty, které se v  minulosti používaly k zakrytí postele rodící ženy, či ženy v šestinedělí. V roce 1926 vznikl soupis jihočeských praporců. Je zde uveden tzv. svatební praporec z roku 1841 z Horní, kde je v rohu umístěno srdce, z něhož vyrůstají kvítky. Tato symbolika je zobrazována dokonce v podobě lidové malby na domech, např. ve Strážnici býval hojně používaný motiv kytice vyrůstající ze srdce či vázy. Co prsten symbolizuje? Květ je všeoNaše Bojkovsko

becně považován za symbol krásy, růstu a plnosti života. Symbolizuje harmonii a dokonalost. Srdce se považovalo za symbol rozumu a lásky. Číslo tři bylo vnímáno jako šťastné číslo. Trojka je totiž „božským“ číslem jako znamení trojjediného boha v  křesťanství. Je také znakem celku. Osmička značí rovnováhu, je symbolem prostoru a orientace v něm, je symbolem prvního dnu nového týdne a proto je také vnímána jako symbol nového začátku. Komu prsten patřil? Pečetní prsten zřejmě patřil měšťanovi a mohl sloužit jako rodové pečetidlo. Na obrazovém poli chybí písemný údaj iniciály, který by pomohl prsten blíže zařadit. Časové použití prstenu by podle jeho tvaru, ale také vzhledem na motiv, mohlo spadat do 18. století. Nálezy podobného charakteru bývají často nacházeny na polích, které byly v  minulosti zemědělsky využívány a na místo se mohly

dostat spolu s hnojem z nedalekého městečka. Roman Gardelka – Mgr. Anna Gardelková-Vrtelová Použitá literatura: Navrátil, F. 1926: Starodávné praporce jihočeských obcí. Český lid, roč. 26, č. 1, 37-41. Nováková, H. 2006: Koutní plachty z Humpolecka, Pelhřimovska a Počátecka. Muzeum Vysočiny Pelhřimov. Katalog pečetí, pečetidel a sbírkových odlitků – dostupné online [http://database.aipberoun.cz/pecete/] Registr komunálních symbolů – dostupné online [http://rekos.psp.cz/] Tauberová, M. 2014: Narození dítěte v  lidovém prostředí a rituální vliv obřadní textilie – koutí plachty. Praha. Vrtel, L. 2014: Heraldické symboly. Bratislava. Záběhlický, V. 1928: Dějiny pošty, telegrafů a telefonu v československých zemích (Od nejstarších dob až do převratu). Praha. 15

Společenská kronika Naši noví občánci Ondřej Machů, Šárka Kovačíková, Ludvík Jurák, Monika Jurigová, Vanesa Jurigová, Matěj Lahuta, Rupert Major, Richard Lysáček,

Zesnulí

Sofie Cipárová, Sofie Anna Vaňharová, Johanka Mlčůchová Lukáš Rosík , Vojtěch Juračka, Christian Hladík, Matěj Pešek, Jan Gottfried,

Mária Mašejová Anna Jančářová Ludmila Sedlačíková Robert Koželuha Inka Bařinková Jana Táborská Anna Kapustová

81 let 75 let 75 let 63 let 74 let 47 let 80 let

Nina Chalupská, Aneta Turčeková, Nela Mahdalíková Vítek Hela, Anežka Mazuchová, Jan Lahuta, Ema Poláková, Ema Beňkovák

Bzová Bzová Bojkovice Bojkovice Bojkovice Bojkovice Bojkovice

Máte-li zájem o zveřejnění ve společenské kronice, informujte Bc. Petru Stojaspalovou na Městském úřadě v Bojkovicích písemně nebo e-mailem [email protected]. Informace na tel. 572 610  430. Dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a s ohledem na stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů č. 2/2004 je potřebný Váš souhlas.

Vzpomínka

Měl jsem Vás všechny rád a chtěl jsem ještě žít, ale přišel jeden krutý den a musel jsem odejít. Neplačte a nechte mě tiše spát, bylo to souzené a muselo se stát. Dne 6. 3. 2015 uplynulo 44 roků od úmrtí našeho bratra a strýce pana Bedřicha Botíka z Bojkovic. Dne 15. 8. 2015 uplynulo 73 roků od jeho narození. S láskou vzpomínají sourozenci Josef, Alois, Františka a Zdenka s rodinami. Když jsi odcházel, veselý jsi byl, že se nevrátíš, to jsi netušil. Bolest, která v srdci zůstává, zná jen ten, kdo Tě miloval. Dne 24. 3. 2015 uplynulo 17 roků od úmrtí našeho tatínka, dědečka a pradědečka pana Jana Svobody z Bojkovic. Dne 25. 12. 2015 by se dožil 93 let. S láskou vzpomínají děti Josef, Alois, Františka a Zdenka s rodinami. Maminko, kdo Tě poznal, měl Tě rád. Umělas pomoci, potěšit, rozesmát. Děkujeme za to, čím jsi pro nás byla, za každý den, jen pro nás žila. Dne 7. června 2015 uplynulo 11 roků od úmrtí naší maminky, babičky a prababičky paní Heleny Svobodové z Bojkovic. Dne 9. 10. 2015 by se dožila 92 let. Děkujeme všem, kdo jste ji znali, vzpomeňte s námi. S láskou a vděčností vzpomínají děti Josef, Alois, Františka a Zdenka s rodinami. Dne 7. 11. 2015 uplyne 10 let, kdy nás navždy opustil manžel, tatínek a dědeček, pan Jaroslav Kříž. Za tichou vzpomínku děkuje manželka, synové Jaroslav a Roman s rodinami. Život jde dál, nevrátí, co vzal, jen vzpomínky zanechal. Dne 16. 11. 2015 uplyne 5 let od úmrtí pana Bohumila Vašáta z Bojkovic. S láskou vzpomíná manželka Eliška, syn Bohumil a dcery Eliška a Miluše s rodinami, sestry Františka a Josefka s rodinami. 16

Jen kytičku na hrob Vám můžeme dát a s láskou na Vás vzpomínat. Dne 5. 11. 2015 by se dožil 100 let náš drahý tatínek, dědeček a pradědeček pan Karel Šťastný a dne 22. 11. 2015 by se dožila 90 let naše drahá a obětavá maminka, babička a prababička paní Božena Šťastná. Kdo jste je znali, vzpomeňte s námi. Za tichou vzpomínku děkuje syn Karel, dcery Ludmila a Božena, vnuci Jarda, Libor, Rostík, Klárka, Lianka a Monika s rodinami. Smutná je vzpomínka na toho, kdo už s námi není. Dne 23. 11. 2015 tomu bude 1 rok, co nás navždy opustila paní Františka Salvetová z Krhova. S láskou vzpomíná dcera Božena, syn Ladislav s manželkou, snacha Hana, vnoučata a pravnoučata. Dne 15. 11. 2015 uplyne 20 let, kdy nás opustil pan Vojtěch Dynka. Stále vzpomíná manželka a děti s rodinami.

Dne 13. 11. 2015 vzpomeneme 10. výročí úmrtí pana Miroslava Kostky z Přečkovic. Kdo jste ho znali, vzpomeňte s námi. Děkuje rodina Kotkova.

Smutná je vzpomínka na toho, kdo už s námi není. Dne 7. 10. 2015 uplynulo 20 let od úmrtí pana Petra Hniličky. Kdo jste ho znali, vzpomeňte s námi, maminka, sestra Alena a bratr Jiří s rodinami.

Kdo lásku a dobro rozdával, ten odešel a žije v našich srdcích dál. Dne 11. 10. 2015 jsme vzpomenuli 25. výročí od úmrtí pana Jiřího Hniličky. S láskou vzpomíná manželka, bratr, dcera Alena a syn Jiří s rodinami. Člověk je bohatý tím, co udělal pro druhé. Potěšil slovem, pomohl v nesnázích, pohladil a dodal odvahy. Tak to vždycky dělala moje milovaná maminka a babička paní Marie Abrahámová z Krhova. Byla světlem našeho života. Dne 10. 12. 2015 uplyne 29 let, co nás opustila. S vděčností a úctou vzpomíná dcera Marie s rodinou a snacha Dagmar s rodinou. Děkujeme za tichou vzpomínku. Dne 14. listopadu 2015 by se dožil pan RNDr. Ladislav Kocman 80 let a zároveň vzpomeneme 13. smutné výročí od jeho úmrtí. S láskou a úctou vzpomínají manželka a synové s rodinou.

Žádný čas není tak dlouhý, abychom zapomněli. Dne 22. 10. 2015 uplyne 15 let od úmrtí paní Růženy Bachůrkové a 30. 12. 2015 tomu bude již 25 let, co nás navždy opustil její manžel pan Ladislav Bachůrek ze Bzové. S láskou a úctou vzpomíná dcera Helena s rodinou. Naše Bojkovsko

Z farnosti 1. listopad – Všichni svatí, 2. listopad – Vzpomínka na všechny věrné zemřelé – „Lidem je určeno, že musí jednou umřít, a pak nastane soud. Podobně je tomu u Krista. Když byl jednou podán v oběť, vzal na sebe hříchy celého světa.“ /Žid 9,27/ Měsíc listopad je zasvěcen již v prvních dnech Svátku Všech svatých a Památce zesnulých. Jsou to dny vzpomínek na naše milované, kteří se od nás odloučili, dny vzpomínek na všechny zemřelé, dny návštěv našich hřbitovů. Tyto dny si každý sám, svým způsobem připomíná své drahé zemřelé. Jsou to dny, které k nám promlouvají o životě dočasném i věčném. Při těchto vzpomínkách je důležité, abychom nezapomínali, že tajemství života i smrti je ukryto v mlčících hrobech. Toto tajemství nám důrazně připomíná, že my, kteří v těchto dnech klademe na hrob květiny a zapalujeme svíce, činíme tak nejen z povinnosti a tradice, ale také z úcty a vděčnosti našim drahým, kteří nás předešli na věčnost. Proto my, žijící zde na zemi, můžeme ukrátit čas jejich očistcového trápení svou modlitbou, oběťmi za duše v očistci, mší svatou, sv. zpovědí a sv. přijímáním. Každý z nás by si měl uvědomit, že život na zemi je jeden a neopakovatelný, proto je třeba podřídit se požadavkům, jaké nám ukládá Bůh. Jenom v Ježíši Kristu je možné najít odpověď na všechny otázky týkající se posledních věcí člověka. Ve chvíli smrti končí v každém člověku proces, který život probíhal a měl vliv na průběh celého pozemského žití: „Co člověk zaseje, to také sklidí. Kdo zasévá pro své sobectví, sklidí zánik, kdo však zasévá pro Ducha, sklidí život věčný.“ /Gal 6,7-8/. 22. listopad – Ježíš Kristus král – „Ježíši, Králi nebe a země, přitáhni k sobě náš český lid.“ Tato slavnost je korunou liturgického roku. Tato slavnost nás vyzývá, abychom oslavili Ježíše, Pána, a Krále ves-

míru. Je povzbuzením i pro nás, že ten, kdo nechá své srdce jen tomuto Králi, bude odměněn věčnou účastí na Boží slávě. Prosme Krista Krále o získání Božího království. Modleme se ke Kristu Králi, aby jeho království zasáhlo svět lidí, aby co nejvíce duší došlo k poznání pravdy, obrácení a návratu do náruče Otcovy. „Kéž k Srdci tvému lnem živou láskou, Ty v sobě věčný zdroj pravdy máš!“ 29. listopad – 1. neděle adventní – „Všichni věrní křesťané, Bohu chválu vzdejme, přeradostné písničky ke cti mu zpívejme.“ První adventní nedělí začíná Nový církevní rok. Doba označující příchod Mesiáše – narozením Ježíše Krista. Adventní doba trvá 4 neděle před slavností Narození Páně – 25. 12. Tato doba by nás měla vést k modlitbě a duchovnímu úsilí, aby všichni lidé do středu svého života znovu postavili Boha. Advent a Vánoce nás vedou k zamyšlení nad počátkem naší spásy, je to doba setkávání se s Pánem v modlitbě, ve ztišení, v četbě Písma, ve slavení eucharistie, ve svátosti smíření. „V Ježíšovi je Boží království velmi blízko. On volá k obrácení a k víře, ale také k bdělosti. V modlitbě křesťan bdí a vyhlíží toho, který je a který přichází“ /KKC, 2612/ Vánoce – svátky lásky a přátelství a pro každého z nás cesta k jesličkám s děťátkem, které přináší naší zemi pokoj. Vánoce - tajemství radosti, protože v Davidově městě „se narodil Spasitel“ /Lk 2,11/ - radost zalitá světlem Božího Syna. Tajemství lásky – láska Otce, který poslal na svět svého jednorozeného Syna, aby nám daroval svůj život. Tajemství míru – kde z betlémské jeskyně se zvedá naléhavá výzva, aby svět nepropadl nedůvěře, malomyslnosti, diskriminaci, slepému násilí. Kéž lidstvo přijme vánoční poselství míru, po kterém touží každé srdce, celé lidstvo.

8. prosinec – Slavnost neposkvrněného početí Panny Marie – oslavujeme tu, která byla obdařena jako nejmilejší dcera Boha Otce, Matka jeho jediného Syna a snoubenka Ducha Svatého. Tyto tituly pozvedají Marii nade všechno tvorstvo, anděly a nebeské kůry. I při vší této důstojnosti a vznešenosti zůstává Maria jednou z lidí a nevzdaluje se od nich. 8. 12. 1947 vyslovila P. Maria toto přání - „Přeji si, aby se každoročně 8. prosince od 12 do 13 hodin konala hodina modliteb za svět.“ Tato pobožnost zajistí mnoho duchovních i tělesných milostí. Říká, nesu ve svém srdci utrpení mnoha nemocných a trpících, abych je přivedla k větší svatosti. Jsem Matka plná lásky ke svým dětem! 27. prosinec – Svatá rodina – Ježíš, Maria, Josef je nám darována jako ideální vzor lidské rodiny. Proto intenzivně o tomto svátku volejme k Bohu o pomoc, nezapomínejme na modlitbu o zachování rodiny. Rodina je vlastně svaté místo, je právem třikrát svatá země, protože se skládá ze tří, nebo dokonce i více osob. Proto je první neděle po vánočních svátcích zasvěcena svátku Svaté rodiny. Rodina je podle křesťanské definice společenství, ve kterém jeden druhého nese a ve kterém nese jeden břímě druhého. Všichni žijeme v rodině a jejím společenství, v němž zažíváme náš vlastní původ a otci, matce, prarodičům a sourozencům děkujeme za dar rodiny, za dar společenství, které nás nechává růst a žít. V rodině bychom se měli navzájem ctít, mít k sobě důvěru a být jeden druhému oporou. Vánoce a radost z Ježíšova narození, jsou pro nás Božím darem. Kéž Vás jeho požehnání provází i v příštím roce a pomůže Vám rozdávat radost, posilovat víru, podávat pomocnou ruku a žít plně pro Boží království! ELA

Pěší pouť na Provodov v roce 1957

Poslední pouť, kdy poutníky na cestu domů provází páter František Müller, provodovský kněz. Poutě se konaly každý rok první neděli v září na svátek narození Panny Marie. Naše Bojkovsko

17

90. výročí tělovýchovné organizace Orel Vedle tělocvičného spolku Sokol, který v Bojkovicích fungoval a jenž si v minulých letech připomněl 110. výročí od svého vzniku, zde existovala i druhá sportovně – kulturní organizace Orel. Začátkem května 1925 se předáci lidové strany rozhodli založit v Bojkovicích tělocvičnou jednotu Orel. V rámci jejího působení měla být mládež vzdělávána tělesně i duchovně na základě římskokatolické církve. Na 7. května byla proto svolána u kamnáře Karla Soji v domě č. 168 schůze lidové strany, která byla zároveň ustavující pro jednotu Orel. Postupně se za členy přihlásilo 46 lidí. Nevyřešenou otázkou však zůstalo místo cvičiště. Nakonec nabídl bratr Stanislav Polanský svou vlastní zahradu, která se začala využívat od 25. května. Jednota se záhy začala díky členským příspěvkům vybavovat potřebným nářadím. Už v létě 1925 se členové Orla zúčastnili veřejných cvičení, v červenci ve Slavičíně, v srpnu v Pitíně a Uherském Brodě. Na 13. září 1925 byla svolána v nádražní restauraci u Musilů 1. valná hromada spolku, kde bylo zvoleno předsednictvo. Starostou se stal František Kovářik, místostarostkou Františka Hanková, jednatelem František Dubovský a pokladníkem Karel Slabiňák. Na valné hromadě se řešila také otázka cvičiště. Na zahradě Polanských se v zimním čase sportovat nedalo. Padly návrhy na pronajmutí bývalé koželužské dílny pana Celera či propůjčení školní tělocvičny. Nejlepším řešením by však bylo postavit novou budovu Orlovny. Té se však bojkovští Orli dočkali o něco později, slavnostně byla otevřena 22. července 1928. Jednota každoročně pořádala několik divadelních představení, mikulášskou nadílku, vánoční besídku, osvětové přednášky a besedy, ples. V roce 1929 se členové zúčastnili orelských dnů v Praze. O rok později pořádali poprvé v Bojkovicích své okrskové závody. K tomuto účelu byl pořízen putovní prapor pro vítěze sportovního klání. Za 2. světové války jednota Orel k 23. 9. 1942 zaniká. Po skončení válečných událostí se ji snažili bývalí členové znovu obnovit, a to k datu 25. 9. 1945. Během této přestávky byla řada ze cvičebního zařízení v orlovně rozbita a rozkradena. Orlové se tedy dali do obnovy a již záhy navázali na bohatou sportovní i kulturní činnost z předválečného období. Do konce roku 1945 stihli pořádat divadelní představení, žákovskou akademii, sportovní a tělový18

chovný den, kateřinskou zábavu. Zúčastnili se také znovuodhalení sochy Svobody 28. října 1945. V roce 1946 došlo k převedení majetku Orla na spolek Lidový dům. Co se týče užívání sálu, měla mít jednota zajištěnou možnost cvičení či divadelních představení nebo jiných kulturních akcí kdykoliv podle své potřeby. Už na začátku roku 1948 se jednota pilně připravovala na orelské slavnosti v Praze, které se měly konat v roce

1949. Bohužel k nim již nedošlo. Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 byl Orel opět rozpuštěn a tělovýchovné organizace státem začleněny do socialistického výchovného systému. Bohužel po revoluci v roce 1989, kdy byl Orel v jiných obcích a městech obnoven, se na dřívější tradici křesťanské tělovýchovy v Bojkovicích navázat nepodařilo a spolek obnoven nebyl. Eva Hamrlíková

Rozsvícení vánočního stromu úterý 1. prosinec 2015 v 16:30 hodin Tillichovo náměstí

Naše Bojkovsko

Reprezentační trenér z našeho města Jenom málokomu se podaří být vicemistrem světa ve svém oblíbeném sportu či v jakékoliv lidské činnosti. A ještě zajímavější je, že takový člověk si dovede vychovat své nástupce a ti se stanou dokonce mistry světa. Je pozoruhodné, že i tak úspěšní lidé žijí mezi námi. Dovolím si vám představit Milana Čubíka, vicemistra světa v muškaření a trenéra reprezentačního týmu juniorů České republiky s dlouholetými odbornými a trenérskými zkušenostmi, který se chystá na svou první profesionální trenérskou misi a to rovnou do Jižní Ameriky. Tak Milane, na úvod našeho přátelského rozhovoru nám řekni, co to je muškaření a jak to všechno začalo. Muškaření je snaha ulovit převážně lososovitou rybu (pstruh, lipan, siven, atd.) na napodobeninu některého z vývojových stádií z  mnoha druhů hmyzu, který se v okolí řek nebo přímo v nich vyskytuje. A to s pomocí speciálního, tzv. muškařského vybavení, jehož byť stručný popis by zde zabral několik stran. Ve většině případů se při této snaze pohybujeme přímo v řekách, a tudíž potřebujeme i speciální brodící oblečení. A muškařské začátky? V  dobách, kdy bylo málo všeho, včetně informací o tomto našem rybářském sportu, jsem pracoval v nástrojárně Zevety (pro mladší generaci státní podnik) pod odborným dozorem Mirka Tyrolta. No a ten byl již v  té době docela pokročilý muškař a kromě výuky broušení mně poskytl i tu prvotní výuku muškařskou. Nutno podotknout, že to druhé mně šlo od začátku lépe. Chápu to tak, že první bylo klasické chytání ryb a potom ses dostal ke svému největšímu sportovnímu koníčku, který se stal dávno obrovitým koněm a zabírá ti hodně volného času. Ano, je tomu tak a postupem doby, jak jsem tomuto koníčku propadal stále víc (až se z něho stal právě ten kůň) a v jeho jednotlivých disciplínách se zlepšoval, přišly nabídky od přátel podobného ražení s tím, že bychom mohli zkusit závody. A pak už to šlo hodně rychle – závody, závody, závody. A to, kolik volného času toto mé hobby bere, ví hlavně moje manželka. Bez její lásky ke mně a nezměrné tolerance bych něco podobného dělat nemohl. Byl jsi ty tím průkopníkem, který ukázal dalším mladým rybářům v našem  regionu cestu k tomuto sportu, nebo to byli jiní? Začátky tohoto způsobu rybaření jsou Naše Bojkovsko

známé téměř dvě století. Hlavně Anglie byla průkopníkem a i dnes je v oblasti jezerního muškaření fenoménem. Ale tak jak je dnešní doba rychlá, tak je rychlý i vývoj v tomto našem sportu a dnes používáme prakticky zcela odlišné vybavení, i techniky pro úspěšný rybolov s umělou muškou. Jak jsem se zmínil, pro mě byl a je tím pravým průkopníkem v  našem regionu Mirek Tyrolt a taky Karel Michalčík. Karel již bohužel nějakou dobu není mezi námi, ale s Mirkem si stále máme co o našem koníčku vyprávět. V době, kdy se okolo mě (z rybářského kroužku na Domě pionýrů) začali „rojit“ mladí talentovaní synci, už bylo technické vybavení zase o kus dál, a tak se snad dá říci, že ten moderní způsob muškaření jsem přinesl já. A jsem pevně přesvědčený, že ti, kteří po mně přicházejí -jmenovat je budu později – zase náš sport pro další generace posunou dále. Poté, co k vám domů začali docházet tví svěřenci z muškařského kroužku a začali vázat první mušky, věřils, že u tohoto sportu zůstanou a budou patřit mezi nejlepší v republice a o pár roků později dokonce nejlepší na světě? Nebo tě to ani nenapadlo? Když začali Luboš Roza, Vítek Pavlacký a Mirek Gabrhel jako první, tak mě ani ve snu nenapadlo myslet na nějaké tituly. Pouze jsem měl velkou radost, že jsou děti, které toto odvětví tzv. chytilo. To, že chytilo opravdu pevně a úspěšně, se ukázalo až později. Úspěchy se ale pomalu dostavovaly a nad výsledky bojkovských muškařů se začali podivovat nejen soupeři se svými trenéry, ale i funkcionáři Českého rybář-

ského svazu. Je to tak? Asi tak nějak. Po našem bych to „podivovat“ vyměnil, ale to by se zase nemohlo zveřejnit. To víš, že když najednou začali vyhrávat mládežníci z nějakých tenkrát pro muškaře neznámých Bojkovic, tak s tím měli hlavně ti, z tzv. muškařských bašt, docela potíž. Ale postupně jsme získávali nejenom respekt, ale i uznání a přátele mezi našimi konkurenty a taky funkcionáře a o dnešním stavu asi nejlépe vypovídá Slavnostní zasedání Muškařského klubu Bojkovice o. s., které pořádáme již po jedenácté - vždy poslední sobotu v listopadu – a na které se sjíždí víc než sto přátel našeho klubu, a to i ze zahraničí. Po určitém čase jsi byl v  roce 2005 jmenován státním trenérem juniorů. Byl to ohromný úspěch, nicméně přišly ještě větší starosti, ztráta téměř veškerého volného času, soustředění, dlouhé zájezdy na závody, shánění sponzorů, pořízení nezbytného dopravního prostředku, kvalitního materiálu atd. Muškaření je malým sportem, o to je vše obtížnější. Dá se to všechno zvládnout s prací ve své firmě? Začnu od konce. Vzhledem k  tomu, že jsem zatím nezkrachoval (a věřím, že ani nezkrachuju), tak se to snad zvládnout dá. Mám štěstí na skvělé zaměstnance, ale hlavně (jak už jsem se zmínil) skvělou manželku. A čas? Každý pátek naše klubové schůzky, několik soustředění během roku, příprava na Mistrovství světa, samotné Mistrovství světa a také nějaké vlastní závody. Bratru, tak 20 - 22 víkendů plus tři týdny práce s Mistrovstvím světa. Pokračování na str. 20 19

Reprezentační trenér z našeho města Pokračování ze str. 19 A peníze? Mám další velké štěstí, že potkávám lidi, kteří mají slabost pro tento sport, mají peníze a hlavně ochotu podporovat mládež. Kolik co stojí, radši psát nebudu. To bych mohl napáchat velké škody. Pamatuješ si, ve kterém roce jsi byl se svými svěřenci poprvé na prvních velkých mezinárodních závodech a jak to tehdy dopadlo? Samozřejmě, že si to pamatuji. Bylo to v roce 2005 v Jižních Čechách. V pětičlenné reprezentaci jsem tenkrát měl „své“ dva bojkovičáky – Luboše Rozu a Vítka Pavlackého. A slavili jsme. Luboš obhájil titul z  předchozího roku v  Norsku a tým taky získal zlato. Tedy start jak ze sna. A které země prostřednictvím svého sportu jsi již mohl poznat, a které byly sportovně pro tebe nejúspěšnější? Bylo jich hodně, namátkou Portugalsko, USA, Slovensko, Itálie a další. Sportovně se dařilo v USA, ale těch úspěchů bylo docela dost. Třikrát zlato v týmech, třikrát stříbro v týmech, čtyřikrát zlato v jednotlivcích, třikrát stříbro v jednotlivcích a jednou bronz v jednotlivcích. Tak to je bohatá nadílka potvrzující tvoje schopnosti. Rád bych při této příležitosti připomněl, že jsi již třetím reprezentačním trenérem z  našeho městečka. Prvním byl Josef Stolařík ve volejbale a druhým Luděk Glivický ve sportovní gymnastice. Ale to už je hodně dávno. Každý trenér má před velkými závody a soutěžemi své tajné zásady a principy, aby se úspěch dostavil. Jakou jsou ty tvoje, pokud nám je chceš prozradit? Já myslím, že ty tajné věci jsou vlastně všechny dávno známé, ale asi nejvíc stále platí metoda – zbláznit lidi pro to, čemu sám věřím. Pak to jde nějak samo. A protože dobře vím, co trénování na takovéto úrovni znamená, tak smekám před mými trenérskými předchůdci a věřím, že bojkovjané ještě další úspěšné lidi vychovají. A je celkem jedno v jakém oboru. Takže to zatím výborně funguje a co je dobré a vyzkoušené nemá se měnit.  Pro úplnost je ještě správné připomenout tvou stříbrnou medaili, kterou jsi vybojoval v Chile. Co nám k tomu řekneš? Úplně nesouhlasím. Dobré a vyzkoušené ano, ale mám zkušenost, že to dlouho nevydrží. Konkurence je velká - v  našem sportu se pravidelně MS zúčastňuje více jak dvacet zemí - a tak musíme dál zkoušet, dál objevovat a hlavně neusnout na vavřínech. 20

Nevím kde, ale už jsem to někde říkal – sny se sní, ale já mám to štěstí, že některé z nich můžu taky prožít. A k tomu patří i účast na Mistrovství světa v  Chile v  kategorii Masters (nad padesát let). A znovu štěstí na parťáky v týmu. Potom troška smůly v řekách a jezerech, ale titul vicemistrů světa a stříbrné medaile už nám nikdo nevezme. Oslava byla převeliká. A nejlepší na konec. Nechceš nám něco prozradit o tvém budoucím trenérském angažmá za velkou louží? No, ono to není trénování v  pravém slova smyslu. A taky si většina lidí pod pojmem „velká louže“ představuje USA. Ale tam já nejedu. Vracím se do Chile a budu u svého přítele v Jižní Patagonii vyučovat muškaření. Tři měsíce. Potom ještě víkendová škola v Santiagu a v dubnu už budu zase doma. Tak ještě jednou gratulujeme, přejeme hodně úspěchů a šťastný návrat. A nyní to trošičku odlehčíme. Zřejmě příjemnou relaxací po nervově vypjatých závodech musí být radost si jen tak s pohodou zachytat neboli zarybařit. Máš také ty svůj nejlepší úlovek? Tím se my rybáři přeci chválíme. Nejraději ukazujeme pažemi co největší úlovky, někdy nám ani ruce nestačí. Protože jsem mohl rybařit na řadě růz-

ných míst, tak snad – velký pstruh obecný z poloostrova Kola, obrovský mořský pstruh z  Ohňové země v  Argentině, nádherný duhák z  Chile, úžasný lipan ze Tjuanajok (za polárním kruhem ve Švédsku) a byť to nebylo na mušku, rád se pochlubím 56 kilogramovým tuňákem ze Španělska. Ale nejradši mám stejně některé naše a slovenské potoky a řeky. Ale máš pravdu v tom, že člověk je po těch velkých závodech opravdu vyčerpaný. Potom ani na ryby pár dnů neodjíždím a nejlíp mi je, když můžu být „zavrtaný“ v peřinách. Milane, jsi velmi úspěšný a skromný trenér, který nevystavuje na obdiv své osobní ani trenérské úspěchy a osm let bez přerušení neobyčejným způsobem kormidluje naši mladou reprezentační krev, což o tvých schopnostech hodně napovídá. Přeji ti, aby tě pevné zdraví a elán nikdy neopouštěly a my, co ti fandíme, mohli i v příštích létech držet palce nejen tvým svěřencům, ale samozřejmě hlavně tobě. Děkuji za rozhovor. S Milanem Čubíkem hovořil Zdeněk Ogrodník st. Poznámka: O úspěších trenérových svěřenců v příštím čísle Naše Bojkovsko

Kino v Bojkovicích – 4. část Velkým přínosem pro vybavení kina bylo jeho převzetí ze správy tehdejšího Městského národního výboru pod Závodní klub Závodů říjnové revoluce (Zeveta). K tomu došlo 1. ledna 1966. Postupně se zkvalitňovalo technické vybavení. Bylo instalováno rozšířené plátno, zakoupeny nové usměrňovače, nový zesilovač a reproduktorová soustava. Dominantní zásluhu na novém technickém vybavení měl pan Vladimír Pechál, elektrikář Zevety, který se po absolvování promítačského kurzu a jeho úspěšném zakončení stal promítačem a vybavení kina věnoval velké úsilí a mnoho času. Přitom nacházel velké pochopení u vedoucího ZK pana Františka Páleníčka, který provozu kina věnoval rovněž velkou pozornost. V té době byly v distribuci filmy čtyř různých formátů: Tzv. klasický formát měl rozměr obrazového políčka 1:1,37 – tzn. 1 díl výšky obrazu a 1,37 dílu šířky. Ještě populárněji – obraz na plátně o výšce 1 m měl šířku 1,37 m. (Tento formát byl takřka stejný jako původní rozměr televizního obrazu označovaný poměrem stran 4:3). Podle promítací vzdálenosti tj. vzdálenosti plátna od promítacího přístroje a rozměrů plátna byla zvolena ohnisková vzdálenost objektivu. Tzv. širokoúhlý formát měl poměr stran 1:2,35. Aby bylo možno tak široký záběr vměstnat na políčko filmu o šířce 35 mm bylo použito optického stlačení šířky obrazu. Takovýto film se pak musel promítat přes vhodný objektiv před kterým byl ještě tzv. objektiv předsádkový, který promítaný obraz roztáhl do šířky. Filmy tohoto formátu byly opatřovány kvadrofonním (čtyřkanálovým) zvukem na čtyřech magnetických stopách nanesených na okrajích filmového pásu které byly snímány samostatně a signály vedeny do samostatných zesilovačů a reproduktorových soustav. Tři reproduktorové soustavy byly za plátnem (vlevo, střed, vpravo) takže zvuk vycházel jakoby z těch míst, kde byl na plátně jeho zdroj. Přecházel-li v obraze herec z jedné strany na druhou, vnímal divák jeho hlas jakoby vycházel z toho místa na plátně, kde se herec právě nacházel. Čtvrtá, tzv. efektová stopa sloužila k vytváření nejrůznějších efektů – jak z jejího označení vyplývá – a její reproduktory byly po obou stranách sálu. Z tohoto popisu vyplývá, že vybavení kina pro projekci takových filmů bylo nákladné – dva drahé předsádkové objektivy, čtyři samostatné zesilovače, čtyři soustavy reproduktorů a příslušné propojovací rozvody. Manipulace s takovým filmem byla náročná, protože se magnetické stopy z Naše Bojkovsko

povrchu filmového pásu mnohdy odlupovaly a byly choulostivé na silná magnetická pole v okolí, která mohla záznam znehodnotit nebo i zcela vymazat. Před promítáním musela být celá filmová dráha v promítacím přístroji odmagnetována. Některé filmy tohoto formátu byly opatřeny pouze optickým jednokanálovým záznamem zvuku. Pro promítání filmů tohoto formátu nebyly prostory stávajícího kina v Bojkovicích vhodné. Jistou „náplastí” na tento stav byl tzv. přehlídky širokoúhlých filmů, které probíhaly na volných prostranstvích, kde bylo možno relativně dobře vybírat vstupné a kontrolovat platící diváky. Zbývající dva formáty obrazového pole filmu byly jakousi náhražkou širokoúhlého filmu. Poměr stran byl buď 1:1,66 nebo 1:1,85. Tyto formáty vznikly vlastně překopírováním již stranově roztaženého širokoúhlého formátu což ale znamenalo zmenšení obrazu tak, aby se obraz vešel na šířku obrazového políčka. Tím ale vznikly na jeho spodním a horním okraji obrazem nepokryté plochy, které byly černé. Obraz nebyl stranově stlačen, tudíž nebyl potřeba nákladný předsádkový objektiv. Postačilo rozšířené plátno a normální objektiv o vhodné ohniskové vzdálenosti. Proto se jim mezi promítači výstižně říkalo „švindlformát”. Předchozí technické odbočení bylo vloženo proto, že právě po převzetí kina do správy ZK ROH bylo kino vybaveno rozšířeným plátnem a vhodnými objektivy pro správnou projekci filmů s formátem 1:1,66 a 1:1,85. Do té doby se tyto filmy promítaly stejně jako filmy s formátem klasickým, plátno nebylo obrazem pokryto celé – nahoře a dole byly černé pruhy přes celou šířku plátna. Průběh představení měl obvykle tyto části: nejprve se promítal tzv. týdeník což byl jakýsi přehled událostí u nás i ve světě, takřka vždy s politickým podtextem. Poté následovala přestávka v  jejímž průběhu byli vpuštěni do sálu opozdilci, diváci si mohli „odskočit”, případně zakoupit pamlsky v bufetu vedle pokladny. Po přestávce někdy následoval tzv. krátký film, obvykle naučný a pak bezprostředně následoval film hlavní. V určitém období bylo promítáno tzv. Kino Čas, což byla série krátkých filmů promítaných bez přestávky po dobu dvou hodin, přičemž se po hodině filmy opakovaly. Tato produkce byla v  neděli dopoledne od 10:00 do 12:00 hod. a jejím ideovým cílem bylo odlákat děti a mládež od návštěvy kostela. Přenosné promítací přístroje na filmy o šířce 16 mm vlastnily i školy, které si moh-

ly objednat krátké filmy k doplnění výuky případně i celovečerní filmy s  vhodným ideovým zaměřením. Na tehdejší Národní (Obecné) škole to byl promítací přístroj zn. Almo, na měšťance to byl přístroj OP16. V době, kdy byly obě školy samostatné byl ředitelem Národní školy můj otec a několikrát uskutečnil i skromné letní kino v Kútě – nynější Nábřeží Svobody. Snad jen osobní dovětek: Nevím v kterém roce bylo majitelem restaurace Hvězda p. Machalíkem zřízeno letní kino tak, že se prostě promítací přístroje otočily ve stávající promítací kabině o 180° – tedy směrem do dvora a na dvoře byla instalována pevná promítací plocha a zvuková aparatura. V této době zde promítali p. Jaroslav Sommer, jeho syn Pavel a také moje maličkost. Podle matných vzpomínek to mohlo být přibližně od r. 1994 až do zániku kina v r. 1997 jak je uvedeno výše. Od r. 2001 do r. 2012 pořádal místní Sportovní klub Slovácká Viktoria přehlídky filmů na fotbalovém stadionu. Promítalo se z maringotky jejímž majitelem byl pan Pavel Čadík. Na těchto akcích se obětavě podílela řada členů Viktorie včetně dorostenců. Hlavními organizátory byli p. Lubomír Valter a František Švehlík. Alespoň takto po určitou dobu – v tomto případě po dobu dvanácti let – pokračovala v Bojkovicích tradice kina i když už to nebylo v onom starém dobrém sále bojkovského kina. Co dodat na závěr? Kromě kronik Sokola a města jsem použil své vzpomínky. Možná, že některé údaje nejsou zcela přesné, ale pokud se týká mých vzpomínek snad jsem se příliš nemýlil. Osoby, které jsou v  souvislosti s kinem v  kronikách uvedeny braly práci v kině víceméně jako svůj koníček, protože finanční ohodnocení bylo víceméně symbolické. Po roce 1989 zanikl velký počet kin v  celé republice protože půjčovné bylo tak velké, že provoz, zejména v  menších místech, byl nerentabilní. V současné době nastává další úbytek akcí protože nové filmové tituly jsou již produkovány v převažující většině v digitální formě a potřebné vybavení je velmi drahé. I tak se i některá větší města dala do nákladné rekonstrukce klasických kin na kina digitální. Kina používající klasický filmový pás jsou výrazně na ústupu. Manipulace s digitálními záznamy je nesrovnatelně jednodušší a při pozorném zacházení nepodléhají poškození jako filmové pásy. Velkou předností je pak nesrovnatelná kvalita obrazu i zvuku. Inu, technický pokrok se nedá zastavit. Jiří Dolinský 21

Sezona 2015 ženského družstva SDH Bojkovice Sbor dobrovolných hasičů Bojkovice už několik let reprezentuje ženské závodní družstvo, které se v uplynulé sezoně rozhodlo, že se vůbec poprvé zapojí do zápolení ve Velké ceně OSH ČMS Uh. Hradiště. V úvodním kole v Kunovicích zůstaly ženy těsně za medailovými příčkami a musely se spokojit se čtvrtým místem. Na počátku sezony se také již tradičně zúčastnily okrskového kola, kde porazily pořádající ženský tým z Pitína. V dalším kole Velké ceny se jim bohužel svůj pokus dokončit nepodařilo a skončily tedy na chvostu výsledkové listiny Jarošovského závodu. Z tohoto nezdaru se ovšem ženy dokázaly skvěle oklepat a zvítězit v dalších dvou kolech Velké ceny konaných v Hradčovicích, respektive ve Véskách. Po těchto podařených výsledcích se rozhodly zúčastnit jednoho ze závodů Zlínské ligy, pořádaného Vrběticemi, kde v nesmírně silné konkurenci dokázaly vybojovat pěkné páté místo s časem 19:73. Druhý letošní nedokončený pokus ženy zaznamenaly na Slovensku, konkrétně v Lúkách pod Makytou, ovšem ještě ten den si spravily chuť, když v Částkově braly druhé místo za čas 19:87. Ženy v polovině sezony zažívaly rozpačité a střídavé výkony. Nejdříve skvělý čas 19:26 a vítězství v závodě konaném ke 110. výročí SDH Jarošov, poté zaváhání a 4. místo v závodě Velké ceny v Mistřicích, ale opět vítězství v Hostětíně a loňské maximum, čas 18:38 na mírně atypické trati. To vše doplněno opět zaváháním a dalším čtvrtým místem, tentokráte v Kněžpoli. Holky v pro ně typických fialových dresech si ovšem řekly, že to nevzdají a zahájily stíhající jízdu za prvním místem Velké ceny. Vítězství v Ostrožské Lhotě, čas 19:35. Druhé místo v Mařaticích, čas 19:98. Vítězství ve Starém Městě, čas 19:10. To mělo za následek, že ženy se dotáhly na rozdíl pouhých dvou bodů na vedoucí Prštné a vše se mělo rozhodnout v závěrečném závodě na Salaši. Ženy z Bojkovic bohužel při svém pokusu mírně zaváhaly, což mělo za následek druhé místo právě za družstvem Prštné, a tedy celkové druhé místo ve Velké ceně Uh. Hradiště. I přes mírné zklamání mohly být ženy spokojeny, na začátku sezony by totiž druhé místo braly jistě všemi deseti. Ze závodu pak odjížděly s pocitem, že příští sezonu je před vítězstvím již nic nezastaví. Další ligu ženy okusily v Pravčicích, kde se konal závěrečný závod Podhostýnské ligy 22

a v obrovsky našlapané konkurenci se ženy úplně neztratily a časem 19:06 se umístily na 6. příčce. Taktéž se zúčastnily závodu Grand Prix Hodonín ve Velké nad Veličkou, kde získaly bronz. Úplný závěr sezony a vyvrcholení v podobě soutěže O zlatý pohár hejtmana Zlínského kraje, kam z každého okresu postupují čtyři nejlepší družstva. V závodě

konaném na nástřikové terče ženy zaznamenaly obrovský úspěch, když dokázaly zaběhnout čas rovnající se 4. místu. Sezonu tedy zakončily nejlepším možným způsobem a již se nemůžou dočkat sezony následující, v které budou rozhodně chtít své letošní výsledky zlepšovat a opanovat hradišťskou ligu. Výcviková základna SDH Naše Bojkovsko

Tenis jako výborný doplňkový sport V letošním roce uplynulo již 5 let od ustavení a registrace nového a samostatného sportovního subjektu v  Bojkovicích – Tenisového Klubu Slovácká Viktoria Bojkovice, jako protějšku k sesterské fotbalové organizaci Sportovnímu klubu Slovácká Viktoria Bojkovice. Tenisový klub byl vytvořen proto, aby se mohli hráči, funkcionáři, ale i veřejnost blízká fotbalu, vyžívat také v tenise, který je výborným doplňkem právě pro kopanou. Členové Tenisového klubu jsou v drtivé většině i členy Sportovního klubu, ale členem se může stát každý, kdo dodržuje stanovy Tenisového klubu, řídí se provozním řádem a zaplatí symbolický členský příspěvek. Každým rokem pořádáme několik tenisových turnajů, a také v  letošním roce malého jubilea byly uskutečněny dva turnaje mužů ve čtyřhrách a jeden turnaj žáků v jednotlivcích. V září proběhl turnaj mužů – členů TK SV ve čtyřhře, kategorie 80 (dvojice musí mít v součtu 80 a více let). Turnaj byl velice vyrovnaný, kdy loňští vítězové Jiří Kaplan Radek Lahuta skončili překvapivě až třetí. O jediný bod v  turnaji zvítězili Pavel Homola – Pavel Miča před dvojicí Jiří Bobčík – David Hanke. Velmi zajímavým turnajem rovněž ve čtyřhrách byl 2. ročník FUNKCIO CUP, ve kterém se utkali trenéři a funkcionáři jednotlivých fotbalových týmů a členové výkonného výboru SK SV (většina z nich jsou členové tenisového klubu). V  turnaji zvítězili trenéři dorostu (dorost hraje krajský přebor zlínského kraje) Pavel Miča – Milan Slavíček před dvojicí trenérů mladší přípravky Jan Baier – Jiří Kaplan. Na 3. místě se umístili trenéři starších žáků (nejlepšího družstva SK SV v současnosti, které v 10 zápasech krajské soutěže ještě neokusilo hořkost porážky) Roman Stružka + Radek Buriánek. Dobrou úroveň měl i žákovský turnaj jednotlivců, kterého se účastnilo 9 chlapců, převážně starších žáků SK SV. Raritou turnaje byla účast členů mladší přípravky talentovaného sedmiletého Ládi Mlčka a osmiletého Seby Marušáka. Vítězství v turnaji z loňského roku obhájil Lukáš Stružka, který ve finálovém zápase nedal Tomáši Vavrečkovi šanci a zvítězil 6:2. Lukáš tak ukázal, že je nejen dobrým hráčem kopané, ale také výborný tenista s velkým potenciálem. V zápase o 3. místo zvítězil Michael Šebesta nad Michalem Králíkem přesvědčivě 6:1. Naše Bojkovsko

Všichni účastníci turnaje

Zleva: stříbrný Tomáš Vavrečka, vítěz Lukáš Stružka a bronzový Michael Šebesta

Benjamínci turnaje Láďa Mlček a Seba Marušák Ostatní zápasy o umístění: o 5. a 6. místo, Michal Vyhnálek – Michal Machala 6:2, o 7. a 8. místo: Sebastian Marušák – Ladislav Mlček 6:4 (velice dramatický zápas), 9. místo Ricardo Stojka.

Přesto, že klimatické podmínky nebyly optimální, chlapci prokázali, že dovedou nejen ovládat fotbalový míč, ale docela slušně vládnout i tenisovou raketou. Ing. Jiří Kaplan 23

Tipy na akce, výlety Etnograf Antonín Václavík 18. 9. 2015 – 31. 1. 2016 Výstava v Muzeu J. A. Komenského v Uherském Brodě

Zámek znovu vzkříšený 1. 10. – 1. 12. 2015 výstava zámek v Holešově Helena Zmatlíková, knižní ilustrace 15. 10. 2015 – 3. 1. 2016 Galerie Slováckého muzea Uherské Hradiště

Přehled akcí v Bojkovicích



listopad – prosinec 2015

6.11.2015 11.11.2015 13.11.2015 14.11.2015 21.11.2015 26.11.2015 29.11.2015 1.12.2015 2.12.2015 4.12.2015 12.12.2015 18.-20.12.2015 26.12.2015 26.12.2015 30.12.2015 31.12.2015

Kamil Střihavka Klub MAJÁK Lucerničková slavnost Tillichovo nám. Jazz café Klub MAJÁK Zpívání s koštem vína kulturní dům Kateřinská zábava kulturní dům Zakázané uvolnění Klub MAJÁK kostel sv. Vavřince Adventní koncert ZUŠ Tillichovo nám. Rozsvícení vánočního stromu Mikulášské předvádění řemesel zas. místnost městského úřadu Adventní setkání ZŠ TGM Obecní zabijačka Tillichovo nám. I. ročník adventních trhů Tillichovo nám. Štěpánská zábava kulturní dům Turnaj v sálové kopané sportovní hala Turnaj v sálové kopané sportovní hala vycházka k Masarykovu dubu sraz u muzea

František Zuska, slaměné ozdoby 4. 12. 2015 – 10. 1. 2016 výstava Muzeum luhačovického Zálesí, Luhačovice

XIII. mezinárodní festival outdoorových filmů 5. – 8. 11. 2015 Golden Apple Cinema Zlín Výroční myslivecká výstava 7. – 30. 11. 2015 Galerie Elektra Luhačovice

Žehnání svatomartinského vína 11. 11. 2015 Uherské Hradiště Selský rynek 26. 11. 2015 od 7 do 17 hodin Holešov Vánoční jarmark 13. – 22. 12. 2015 Uherské Hradiště 24

Mateřská škola Bojkovice Vás zve na Lucerničkovou slavnost středa 11. 11. 2015 sraz v 16.30 hodin u jednotlivých školek, odtud bude pokračovat lucerničkový průvod na Tillichovo náměstí NAŠE BOJKOVSKO periodický tisk územního samosprávného celku. Vydává Město Bojkovice, IČO 00290807, řídí redakční rada, odpovědná redaktorka Bc. Petra Stojaspalová. Reg. číslo MK-ČR-E 13132. Náklad 900 ks. Sazba, osvit a tisk dot.DesignStudio s. r. o., Dobrovodská 106, 370 06 České Budějovice. Vychází jako dvouměsíčník. Vydáno k 1. 11. 2015. Redakce si vyhrazuje právo krátit a upravovat příspěvky. Uvedené příspěvky nemusí nutně vyjadřovat stanoviska vydavatele. Děkujeme za pochopení. Uzávěrka příštího čísla 26. listopad 2015. V  rámci rychlejšího a operativnějšího zpracování zpravodaje Naše Bojkovsko můžete své příspěvky zasílat e-mailovou poštou na adresu [email protected], případně doručit datový nosič. Naše Bojkovsko