ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ
SEMESTRÁLNÍ PRÁCE ŽELEZNIČNÍ RYCHLOSTNÍ REKORDY
ÚSTAV DOPRAVNÍCH SYSTÉMŮ VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ 2011 / 2012
ROMAN SRP 1
Obsah Obsah....................................................................................................................................................... 2 Kategorie ................................................................................................................................................. 3 Detailní seznam železničních rekordů vysokorychlostních vlaků ............................................................ 4 Lokomotivy .............................................................................................................................................. 5 Parní lokomotivy.................................................................................................................................. 5 Motorové lokomotivy .......................................................................................................................... 6 Elektrické lokomotivy .......................................................................................................................... 7 Elektrické jednotky ................................................................................................................................ 10 Nemodifikované elektrické jednotky ................................................................................................ 10 Modifikované elektrické jednotky ..................................................................................................... 11 Nekonvenční elektrické jednotky ...................................................................................................... 13 České rychlostní rekordy ....................................................................................................................... 14 Parní lokomotivy................................................................................................................................ 14 Motorové lokomotivy ........................................................................................................................ 14 Elektrické lokomotivy ........................................................................................................................ 15 Elektrické jednotky ............................................................................................................................ 16 Zdroje .................................................................................................................................................... 17
2
Kategorie Není rekord jako rekord. Podmínky, za kterých se v minulosti lámaly světové železniční rekordy, byly výrazně odlišné. Proto je potřebné provést rozřazení vlaků na jednotlivé kategorie. Jako nejvhodnější kritérium pro toto rozdělení se jeví druh pohonu a typ vlaku. Jako kategorie tradiční, ale o to méně promlouvající do globálních rekordů, jsou lokomotivy. Vlakové jednotky tvoří kategorii druhou jako progresivnější větev vlakové dopravy, navíc v elektrické trakci. Pro srovnání světových a tuzemských čísel je rovněž zařazena kategorie týkající se nejrychlejších vlaků na českých kolejích.
Lokomotivy o Parní lokomotivy o Motorové lokomotivy o Elektrické lokomotivy
Elektrické jednotky o Modifikované o Nemodifikované o Nekonvenční
České rychlostní rekordy o Parní lokomotivy o Motorové lokomotivy o Elektrické lokomotivy o Elektrické jednotky
Pokusy o prolomení rychlostních rekordy probíhaly ve všech případech mimo pravidelný provoz, tedy zásadně bez cestujících. Podrobné podmínky jednotlivých jízd, při nichž vlaky lámaly rekordy, jsou popsány níže.
3
Detailní seznam železničních rekordů vysokorychlostních vlaků Na začátek je však vhodné ukázat alespoň výpisem vývoj nejvyšších dosažených rychlostí na železnici v uplynulých více než 50 letech. [12]
1955 - Francie - Lokomotivy CC-7107 a BB-9004 - 331 km/h 1963 - Japonsko - Šinkansen - 256 km/h 1967 - Francie - TGV - 318 km/h (typ s plynovou turbínou) 1968 - Německo - 200 km/h 1972 - Japonsko - Šinkansen - 286 km/h 1974 - Německo - EET-01 - 230 km/h 1974 - Francie - Aérotrain - 430,2 km/h 1975 - Německo - Comet - 401,3 km/h 1978 - Japonsko - HSST01 - 307,8 km/h 1978 - Japonsko - HSST02 - 110 km/h 1978 - Itálie - Pendolino - 250 km/h 1979 - Japonsko - Šinkansen - 319 km/h 1979 - Japonsko - ML500 - 517 km/h 1981 - Francie -TGV - 380 km/h 1985 - Německo - ICE - 300 km/h 1987 - Japonsko - MLU001 - 400,8 km/h 1988 - Německo - ICE - 406 km/h 1988 - Německo - Transrapid 06 - 412,6 km/h 1989 - Německo - Transrapid 07 - 436 km/h 1990 - Francie - TGV - 515,3 km/h 1992 - Japonsko - Šinkansen - 350 km/h 1993 - Japonsko - Šinkansen - 425 km/h 1993 - Německo - Transrapid 07 - 450 km/h 1994 - Japonsko - MLU002N - 431 km/h 1996 - Japonsko - Šinkansen - 446 km/h 1997 - Japonsko - MLX01 - 550 km/h 1999 - Japonsko - MLX01 - 552 km/h 2003 - Německo - Transrapid 08 - 501 km/h 2003, 2. 12. - Japonsko - MLX01 - 581 km/h - rekord nekonvenčního vlaku 2007, 3. 4. - Francie - TGV - 574,8 km/h - rekord modifikovaných jednotek 2008 - Čína - CRH3C - 394,2 km/h 2010 - Čína - CRH380A - 416,6 km/h 2010 - Čína - CRH380AL - 486,1 km/h 2011, 9. 1. - Čína - CRH380BL - 487,3 km/h - rekord nemodifikovaných komerčních jednotek
4
Lokomotivy Parní lokomotivy Spojené království - 1936 - 203 km/h Dne 4. července 1938 dosáhla při zkušební jízdě lokomotiva 4468 Mallard podle údajů naměřených rychloměrem v dynamometrickém voze okamžité rychlosti 203 km/h, čímž překonala dosavadn í rychlostní rekord parních lokomotiv, který držela lokomotiva Německých říšských drah 05 002, která v roce 1936 dosáhla rychlosti 200 km/h. Rychlostní rekord lokomotivy A4 Mallard byl dosažen na klesání 5 ‰ nedaleko Peterboroughu a je dosud nepřekonaný a platný , ačkoliv bývá občas z důvodu klesání na trati zpochybňován.
Obrázek 1: Lokomotiva typu A4 č. 4468 jménem Mallard
Obrázek 2: Tabulka se jménem lokomotivní rekordmanky Mallard 5
Motorové lokomotivy Spojené království - 1987 - 238 km/h Tak trochu ve stínu francouzských úspěchů (viz dále) zůstaly skryty výkony britského motorového vysokorychlostního vlaku HST (High-Speed-Train) s obchodním jménem InterCity 125, jehož provoz byl zahájen v roce 1973. Ačkoli tento typ lokomotiv, které byly spojovány s osobními vozy v ucelené soupravy připomínající motorové jednotky, dosáhl v roce 1987 rychlostního rekordu, nebyl schopen držet krok s elektrickými vysokorychlostními vlaky nové generace. [6] K zápisu světového rekordu 238 km/h pro vlaky motorové trakce došlo 1. listopadu 1987 na klesání trati podél Stoke Bank. Na vlaku se tehdy testovaly podvozky nové konstrukce. [7]
Obrázek 3: Motorová lokomotiva HST InterCity 125 v čele ucelené osobní soupravy
6
Elektrické lokomotivy Německo - 2006 - 357 km/h Dne 28. března 19 55 byla na zkušebním okruhu ve Francii naplánována propagační jízda dvou elektrických lokomotiv SNCF. Jednalo se o stoje BB-9004 a CC-7107, které se soupravou měřících vozů dosáhly shodně rychlosti 331 km/h. Obě lokomotivy byly poté slavnostně vyzdobeny odlitou prestižní plaketou s hodnotnou tohoto rekordu. V tehdejší době se jednalo nejen o rychlostní rekord lokomotivy, ale i o absolutní železniční rekord vůbec. Jako rekord samostatně jedoucí lokomotivy nebyl překonán dlouhých 51 let.
Obrázek 4: Lokomotivy BB-9004 a CC-7101 při testovacích jízdách o rychlostní rekord
Obrázek 5: Prestižní plaketa na boku lokomotivy, která nesla 51 let svůj rekord 7
Teprve v sobotu 2. září 2006 se to podařilo. Nové rychlostní maximum má hodnotu 357 km/h. Rekordu dosáhla německá lokomotiva 1216.050-6 nazvaná Taurus vyrobená společností Siemens pro Rakouské spolkové dráhy ÖBB. Jedná se o světový rekord lokomotiv – je to maximální rychlost, jakou kdy sériově vyráběná lokomotiva vyvinula. Před pokusem nebyla nijak zvlášť upravována, pokud tedy nepočítáme odebrání stěračů, které by při rychlé jízdě jinak uletěly. Lokomotiva řady 1216 ÖBB továrního označení ES64U4 sama o sobě disponuje trvalým výkonem 6000 kW a má provozní hmotnost 87 tun. Proto ke zrychlení na maximální rychlost potřebovala úsek dlouhý 20-25 km. [1]
Obrázek 6: Lokomotiva 1216.050-6 při lámání rekordu poblíž stanice Kinding Pokus o překonání rychlostního maxima proběhlo za běžného provozu na vysokorychlostní trati mezi Ingolstadtem a Norimberkem, která je konstruována jako pevná jízdní dráha. Vlaky ICE zde běžně jezdí rychlostí až 300 km/h. Na rychlostním rekordu má lví podíl i česká šikovnost. Železniční kola, která prolomení historického mezníku umožnila, pocházejí z dílny bohumínské společnosti Bonatrans. [2] Po ustanovení nového rychlostního rekordu byla jeho hodnota vylepena ze všech stran na předpřipravený nátěr lokomotivy.
8
Obrázek 7: Nátěr lokomotivy již hlásá hodnotu jejího rekordu
9
Elektrické jednotky Nemodifikované elektrické jednotky Čína - 2011 - 457 km/h Od konce roku 2010 jsou pro čínské Northern Railways (CNR) dodávany elektrické jednotky nové generace typu CRH380BL, odvozené od vlaku Velaru společnosti Siemens. Celkem má být dodáno 100 ks šestnácti-vozových souprav pro rychlost 380 km/h, licenčně vyrobených v závodech východní Asie. Vlaky jsou určeny pro vysokorychlostní tratě Šanghaj – Hangzhou, Šanghaj – Nanjing a novou trať Peking – Šanghaj. [9]
Obrázek 8: Jednotka typu CRH380BL (Siemens Velaro) je nejrychlejší nemodifikovaný vlak světa Od konce roku 2010 byly vlaky v testovacím provozu právě na čerstvě dostavěné trati Peking Šanghaj. Dne 10. 1. 2011 zde jednotka typu CRH380BL nastavila nový světový rekord pro neupravené konvenční vlaky na 487,3 km/h, čímž zlomila rekord své sestry typu CRH380A. [10]
10
Obrázek 9: Jednotka typu CRH380BL (Siemens Velaro) je nejrychlejší nemodifikovaný vlak světa
Modifikované elektrické jednotky Francie - 2007 - 574 km/h Francouzský vysokorychlostní vlak TGV prolomil světový rekord pro vlaky jedoucí na kolejích vysokým rozdílem, dosáhl rychlosti 574,8 km/h. Porazil tak předchozí rekord vytvořený rovněž soupravou TGV, a to 515 km/h z roku 1990. Rekord byl dosažen na úseku nové tratě LGV Est vedoucí z Paříže na východ Francie do Štrasburku. Test vlaku TGV začal 3. 4. 2007 v 11:00 a upravená souprava TGV označována jako V150 dosáhla rekordu v 11:14. Speciálně upravená jednotka TGV měla větší kola než obvykle a dvě hnací vozidla na koncích soupravy doplňovaly tři patrové vagóny. Tento vlak může vyvinout výkon nad 18,5 MW, což je dvakrát více než konvenční TGV. Pro vytvoření rekordu byla upravena také nová trať, na které toho času ještě neprobíhal pravidelný provoz. Napětí v trolejovém vedení bylo zvýšeno z 25 kV na 31 kV a vůbec poprvé byly při tak vysoké rychlost použity dvoupodlažní vagóny. Vozy soupravy byly přeměněny v laboratoř, aby technici francouzských drah a výrobce vozidel Alstom mohli v průběhu jízdy sbírat důležitá data. [3] Rychlostní rekord údajně představoval test na infrastruktuře v extrémních podmínkách, které není možné vytvořit v laboratoři. Ze strany společnosti Alstom se jednalo spíše o reklamu, neboť se pouhý rok před tímto počinem potácela na pokraji bankrotu. 11
Obrázek 10: Modifikovaná jednotka TGV V150 během příprav na rychlostn í test
Obrázek 11: Nejrychlejší konvenční vlak na světě - jednotka TGV V150 v rychlosti 574 km/h 12
Nekonvenční elektrické jednotky Japonsko - 2003 - 581 km/h Japonský magnetický vlak systému Maglev (zkráceně magnetická levitace) překonal svůj vlastní rychlostní rekord, když 2. 12. 2003 na dráze mezi městy Curu a Ocuki v prefektuře Jamanaši dosáhl rychlosti 581 km/h. To je o dva kilometry více než dosavadní rekord z listopadu stejného roku. Cílem experimentu bylo přezkoušet stabilitu vlaku, který se vznáší několik centimetrů nad speciálními polovodičovými kolejnicemi. Ve vlaku cestovala 12členná posádka, zatímco při předchozí zkoušce na stejné trase vlak nevezl žádné operátory, řidiče, ani technický personál. Podle japonské železniční společnosti, která na vývoji rychlovlaku spolupracuje s výzkumným ústavem pro železniční techniku, se neplánují zkoušky o vyšší rychlosti, neboť vlak je navržen pro rychlost 500 km/h. Současnou maximální rychlost stanovují elektrická omezení vlaku, který uveze až 600 osob. Maglev by dokázal snížit cestu, kterou je třeba urazit mezi Tokiem a druhým největším městem Japonska Ósakou, jež nyní trvá 2,5 hodiny v rychlovlaku Šikansen o 60 minut. Faktem zůstává, že i nadále není systém Maglev v pravidelném provozu, zatímco německý konkurenční projekt Transrapid má na kontě první komerční dráhu v Čínské Šanghaji. [11]
Obrázek 12: Nejrychlejší pozemský stroj - jednotka Maglev MLX01 dosáhla 581 km/h
13
České rychlostní rekordy Parní lokomotivy Škodovácké lokomotivy řady 498.0 a 498.1, přezdívané Albatrosy, mohly dosáhnout indikovaného výkonu až 1900 kW, není proto divu, že jeden z nich je držitelem československého potažmo českého rekordu parních lokomotiv. V roce 1964 se na zkušebním okruhu v Cerhenicích testovaly nové vozy maďarských drah a jedinou lokomotivou z parku ČSD, která byla schopná tahat i šestisettunový vlak rychlostí přesahující 100 km/h, byl Albatros. Proto byl vybrán jeden z nich, a to 498.106 z bratislavského depa. Bez jakýchkoliv úprav a příprav na zkušebním okruhu lokomotivní četa Procházka – Houba dosáhla s albatrosem rychlosti 162 km/h, což je dodnes nepřekonatelný rekord. A také jím nejspíš zůstane provždy. [4]
Obrázek 13: Dochovaná lokomotiva Albatros 498.102
Motorové lokomotivy Z přelomu 60. a 70. let pochází koncepce lokomotivy řady 759 (T 499.0). Byla to dieselová lokomotiva s elektrickým přenosem výkonu určená původně pro vozbu těžkých rychlíků na hlavních tratích. Vyrobila ji firma ČKD Praha ve dvou exemplářích v letech 1974 - 1975. Mělo se jednat o nejrychlejší a nejvýkonnější motorové lokomotivy z produkce ČKD, což se i naplnilo. Stroj T 499.0001 dosáhl na zkušebním železničním okruhu v Cerhenicích rychlosti 176 km/h, čímž dosáhl dosud nepřekonaného rekordu motorové trakce na železnici v Československu. Stroje byly na svou dobu velmi pokrokové a svým technickým vybavením srovnatelné se soudobými zahraničními výrobky. Díky elektrizaci klíčových železničních tahů a značné poruchovosti, se sériové výroby nikdy nedočkaly. Dodnes se zachoval druhý prototyp pro muzeální účely, avšak v neprovozním stavu. [5]
14
Obrázek 14: Muzejní lokomotiva T 499.0002 ještě v provozuschopném stavu
Elektrické lokomotivy Rekordmanem mezi českými elektrickými lokomotivami je ojedinělý stroj odvozený od lokomotiv Škoda řady E 469.3 (dnes řada 123.0). V rámci RVHP byla plzeňská škodovka na začátku 70. let pověřena vývojem nových podvozků pro vysokorychlostní lokomotivy. Ty byly osazeny pod poslední vyrobenou lokomotivu řady E 469.3, čímž vznikl stroj E 499.4001, později přeznačený na 124 601 -6. Po dokončení se lokomotiva odebrala na cerhenický okruh ke zkouškám, při nich ž v září 1972 dosáhla rychlosti 219 km/h, což byl do roku 2004 absolutní český rekord. Avšak nadále zůstává nejrychlejší českou lokomotivou. V roce 1973 dokonce na zkušební trati Bělorečenskaja – Majkop v SSSR dokázala jet rychlostí 224 km/h, což je zatím nejlepší výkon mezi našimi lokomotivami vůbec. Stroj je stále v provozu, vlastní jej Výzkumný ústav železniční a k vidění bývá právě na testovacím okruhu (ŽZO). [4]
Obrázek 15: Navždy testovací lokomotiva 124.601-6 na ŽZO Cerhenice 15
Elektrické jednotky Absolutní český rychlostní rekord byl dne 18. 11. 2004 překonán. Stalo se tak dosažením rychlosti 237,04 km/h elektrickou jednotkou 680.001 při testovací jízdě z Hrušovan u Brna do Břeclavi, konkrétně mezi žst. Zaječí a zastávkou Rakvice. [8] Rekord padl na nejdelší a nejpřímější české trati z Brna do Břeclavi. Protože je trať schválena pro traťovou rychlost 160 km/h, byly z bezpečnostních důvodů během zkoušek všechny úrovňové přejezdy obsazeny pověřenými zaměstnanci drah. Jednotky řady 680.0 přezdívané Pendolino byly dodávány od roku 2004 italskou firmou Alstom Ferroviaria. Jedná se o sedm sedmivozových třísystémových jednotek s vynuceným naklápěním vozových skříní určených pro dálkovou dopravu rychlostí až 230 km/h. Hydraulický naklápěcí mechanizmus umožňuje vlaku kompenzovat účinky odstředivého zrychlení (převážně) na komfort pro cestující a může tak projíždět oblouky až o 30% vyšší rychlostí než standardní vlaky. V Česku jsou v pravidelném provozu od roku 2005, přičemž jsou schváleny prozatím na rychlost jen 160 km/h. Hodnota 237 km/h by měla být v budoucnu plánovaně překonána, neboť by měla jednotka řady 680.0 jet zkušební jízdu rychlostí nejméně 253 km/h. Tato hodnota je nutná, aby jednotka mohla jezdit v pravidelném provozu 230 km/h. Předpisy totiž stanovují, že zkouška musí proběhnout rychlostí o 10% vyšší než je rychlost schvalovaná pro běžný provoz. [8]
Obrázek 16: Nejrychlejší česky vlak - jednotka 680.002 Pendolino poblíž zastávky Bezpráví
16
Zdroje [1]
TechNet: Nejrychleji jedoucí lokomotiva na světě, dostupné online z http://technet.idnes.cz/na-vlastni-oci-nejrychleji-jedouci-lokomotiva-nasvete-pga-/tec_reportaze.aspx?c=A060904_175631_tec_technika_kuz
[2]
Bonatrans, a.s.: Světový rychlostní rekord na kolech Bonatrans, dostupné online z http://www.bonatrans.cz/cz/kratke-zpravy/svetovy-rychlostni-rekord-nakolech-bonatrans-a.s.html
[3]
Dopravní web: Francie vytvořila nový rychlostní rekord na železnici, dostupné online z http://archiv.dopravni.net/view.php?cisloclanku=2007040009
[4]
RedNews: Podívejte se na nejrychlejší české lokomotivy, dostupné online z http://rednews.nova.cz/clanek/hi-tech/podivejte-se-na-nejrychlejsi-ceskelokomotivy.html
[5]
Wikipedie, otevřená encyklopedie: Lokomotivy řady 759, dostupné online z http://cs.wikipedia.org/wiki/Lokomotiva_759
[6]
Trains Web: Historie, dostupné online z http://www.trainsweb.wz.cz/historie.html
[7]
Wikipedia, the free encyclopedia: InterCity 125, dostupné online z http://en.wikipedia.org/wiki/Intercity_125
[8]
Želpage: Pendolino dnes vytvořilo rychlostní rekord 237 km/h u Zaječí, dostupné online z http://www.zelpage.cz/zpravy/738
[9]
China CNR Corporation: CRH380BL running, dostupné online z http://www.chinacnr.com/Page/372/SourceId/901/InfoID/3960/ language/en-US/default.aspx
[10]
Wikipedia, the free encyclopedia: Siemens Velaro, dostupné online z http://en.wikipedia.org/wiki/Siemens_Velaro
[11]
Japonsko / ČTK: Japonský vlak Maglev překonal vlastní rekord dostupné online z http://www.japonsko.tnet.cz/shikansen_03.htm
[12]
Wikipedie, otevřená encyklopedie: Vysokorychlostní vlak, dostupné online z http://cs.wikipedia.org/wiki/Vysokorychlostn%C3%AD_vlak
17
