Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Sekretariát:
Václavské nám. 21 113 60 Praha 1
tel.: 222 324 985 fax: 224 109 374
e-mail:
[email protected]
Výstupy z workshopu sociálních partnerů konaného dne 29. května 2013 za účasti představitelů Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Českomoravské konfederace odborových svazů k návrhům „Zelené knihy o dlouhodobém financování evropského hospodářství“ z března 2013
Obecné stanovisko: Potřebu zabezpečení růstu dlouhodobými investicemi požadovali všichni sociální partneři zastoupení v tripartitě jako základní východisko z krize a dalšího rozvoje ekonomiky nepřetržitě od roku 2010. Nepodařilo se však vysvětlit, že růst ekonomiky opírající se zejména o efektivní investice spolufinancované z operačních programů přinese větší efekty, než navyšování daní a škrty potřebných výdajů veřejných rozpočtů. Namísto toho vláda s cca polovičním podílem vládního dluhu na HDP, než připouští Pakt stability a růstu, dosáhla plynulé recese po celé 3 roky do roku 2012, s výhledem pokračování recese ještě v roce 2013. Současně docházelo a dochází k plynulému poklesu v pořadí států EU v inovační výkonnosti. Sociální dialog často představoval spíše školení. Pokládáme za určité opomenutí, že Evropská komise sleduje od roku 2005 sjednocenou metodikou OECD-EU - stanovení koeficientu sensibility - zpomalení růstu HDP na růstu zdanění celkem pro prognózy cyklického vývoje ekonomiky. Upřesnění na letošní rok přineslo opravu koeficientu sensibility o semi-elasticitu některých prvků, nezávislých přímo na cyklickém vývoji. Koeficient sensibility to však snížilo jen nevýrazně. Podle našich informací se však dosud nesledovala sensibilita daňových výnosů a některých veřejných výdajů na poklesu HDP. Letmé rovnání ukazuje, že je domácí daňová výtěžnost bez daňových úniků do zahraničí patrně vyšší, než u států neohrožených vážným narušením parametrů vládních schodků a dluhů činily efekty z navýšení zdanění a škrtů potřebných veřejných výdajů. Doporučili jsme proto hlubší analýzu této zpětné sensibility daňových výnosů na zpomalení růstu HDP v rámci aktivit, spojených s European Projects Association. Upřesněné parametry Paktů stability a růstu po přijetí „šestibalíčku“ a „dvojbalíčku“ mohou umožnit výpočet mezí efektivnosti opatření omezujících růst. Odpovědi na řadu bodů se týkají obnovené důvěry občanů EU ve finanční systém EU. Z tohoto hlediska má ale mít zásadní význam realizace výše citovaných norem práva EU. Je tedy obtížné navrhovat další opatření, pokud se neprojeví účinnost opatření právě zaváděných.
2
Otázky položené v „Zelené knize“ a návrhy sociálních partnerů:: 1. Souhlasíte s výše uvedenou analýzou, týkající se poskytování a charakteristik dlouhodobých financí? S předloženou analýzou poskytování a charakteristik dlouhodobých financí souhlasíme.
2. Máte názor na nejvhodnější definici dlouhodobého financování? Otázku k definici dlouhodobého financování pokládáme spíše za akademickou.
3. Jakou vidíte úlohu bank ve finančních tocích dlouhodobých investic s ohledem na vyvíjející se povahu bankovního sektoru? Úloha bank proti nebezpečí rozkolísání bankovního sektoru bude stále klíčová, avšak v období nejistot na finančních trzích mají zřejmě zásadní význam garance států, nebo nadnárodních organizací; banky nebudou chtít příliš riskovat. Situaci zlepší supervize Komise.
4. Jaká by mohla být úloha národních a multilaterálních rozvojových bank při nejlepší podpoře financování dlouhodobých investic? Je při sledování politických cílů EU prostor pro větší koordinaci bank? Jak by mohly finanční nástroje v rozpočtu EU lépe podpořit financování investic do trvale udržitelného růstu? Národní a multilaterální rozvojové banky mohou být pro soukromé investory a střadatele zárukou nižších rizik, základní ale je garance státu.
5. Jsou jiné politické nástroje a rámce, které by mohly podpořit financování dlouhodobých investic? Zásadní význam by mohly mít zkrácené lhůty v rozhodovacích procesech., dále zprůhlednění a zrychlení systému státních garancí.
6. Do jakého rozsahu a jakou mohou hrát institucionální investoři větší roli v měnícím se prostředí dlouhodobého financování? Větší role institucionálních investorů bude závislá na supervizi, minimalizující rizika ze špatného či nepřiměřeného financování a v rozsahu možností kontroly státním orgánem.
3
7. Jak se mohou obezřetné cíle a snaha podpořit dlouhodobé financování nejlépe vyvážit v návrhu a realizaci příslušných obezřetných pravidel pojišťovatelů, zajistitelů pensijních fondů, jako IORPs? Využití prostředků pojišťovatelů, zajistitelů penzijních fondů lze rozvinout po překonání finanční krize a normalizaci finančních trhů, zásadní význam ale bude mít nadále supervize, omezující nebezpečí bankrotů, které by posléze hradili daňoví poplatníci.
8. Jaké jsou překážky vytváření sdílených investičních nástrojů? Mohou být vyvinuty platformy na úrovni EU? Může jít převážně o klíče stanovení podílů. Jde o vizi do budoucna.
9. Jaké další možnosti volby a nástroje by mohly být uvažovány ke zvýšení kapacity bank a institucionálních investorů v přivádění dlouhodobých financí? Zvýšení prostředků na dlouhodobé financování je spojeno jen s finančními jistotami, v menším rozsahu ve využití možností prodat v případě potřeby dlouhodobé závazky beze ztrát.
10. Jsou jakékoliv kumulativní vlivy současných a plánovaných obezřetných reforem na úroveň a cykličnost agregovaných dlouhodobých investic a jak jsou významné? Jak by bylo možno nejlépe na vliv kumulace působit? S kumulativními vlivy plánovaných reforem zatím nejsou v důsledku vládní politiky omezování růstu zkušenosti. Je nezbytné zpracovat analýzu dopadů.
11. Jak by se dalo zlepšit v Evropě financování dlouhodobých investic kapitálovým trhem? Je to opět otázka důvěry ve finance, kterou by měl utvrdit mimo jiné právní systém podpírající Pakt stability a růstu a v závislosti na rozborech kolapsu trhu.
12. Jak mohou kapitálové trhy vyplnit mezeru v kapitálu v Evropě? Co by se mělo změnit cestou tržních operací k zajištění lepších toků financí na dlouhodobé investice, lepší podporu financování dlouhodobých investic do ekonomického, ekologického a sociálního trvale udržitelného růstu a zajištění přiměřené ochrany investorů a spotřebitelů? Překonání mezery v kapitálu v EU mohou do obnovy důvěry v systém financí podpořit jen systémy garancí států, resp. EU, bez státních garancí nelze.
13. Jaká jsou pro a proti vývoji více harmonizovaného rámce pro pokrytí dluhopisů? Jaké prvky by mohly naplnit tento rámec?
4
Více harmonizovaný rámec pro pokrytí dluhopisů by měl zvýšit bezpečí jejich držitelů, opět jde o otázku důvěry, zvýšenou garancemi. 14. Jak by bylo možno sekuritizovaný trh EU oživit k dosažení správné rovnováhy mezi finanční stabilitou a potřebou zlepšit splatnost transformací finančního systému? Nemáme dost zkušeností, závisí vesměs na důvěře v bezpečnost vkladů, investic, garancích zvyšujících důvěru. Opět nezastupitelná role státních garancí.
15. Jaké jsou přednosti jednotlivých modelů specifického účtu úspor na úrovni EU? Mohl by se navrhnout model EU? dtto
16. Jaký typ reforem CIT by mohl zlepšit investiční podmínky odstraněním rozdílů mezi dluhem a kapitálem? dtto
17. Jaké úvahy by se měly vést k stanovení správných podnětů pro dlouhodobé úspory na národní úrovni? Zejména jak by se měly používat daňové podněty k podnícení dlouhodobých úspor vyváženým způsobem? Podnětem může být zejména spolehlivý trvalý výnos nad mezí inflace. Důležitým ukazatelem je efektivnost, návratnost a stabilita prostředí.
18. Jaké typy podnětů ze zdanění korporací přinesou prospěch? Jaká opatření by se mohla použít k vyvážení rizik arbitráže při poskytování podnětů pro specifické aktivity Typy podnětů ze zdanění korporací úzce závisejí na připravovaných opatřeních proti daňovým únikům.
19. Mohla by hlubší daňová koordinace v EU podpořit financování dlouhodobých investic? Hlubší daňová koordinace v EU by mohla zabránit přesunům k dosažení daňových úniků.
20. V jakém rozsahu podle vás může vest použití zásady správných účetních hodnot ke krátkodobosti chování investora? Jaké alternativy nebo jiné cesty ke kompenzaci těchto efektů by se mohly navrhnout? Je velmi těžké, pracné a bez využití specializovaných vnějších služeb mít spolehlivé účetní hodnoty pro delší výhled. Pomoc by mohly státní poradenské instituce pro rozvoj podnikání s oborovým členěním predikcí.
5
21. Jaký druh podnětů by mohl pomoci lépe podpořit větší zapojení akcionářů do dlouhodobého angažování? Určitá část odměn akcionářů by se mohla vázat na dlouhodobé výsledky s vyšší bonifikací. Dále PPP projekty, investiční pobídky a prejekty garantované státem.
22. Jak lze mandáty a podněty dané manažerům aktiv rozvinout na podporu dlouhodobých investičních strategií a vztahů? dtto
23. Je potřeba revidovat definici důvěrnosti v souvislosti s dlouhodobým financováním? Současná definice důvěrnosti se zdá vyhovující.
24. V jakém rozsahu může zvýšení integrace finančních a nefinančních informací pomoci jasnějšímu přehledu o dlouhodobé výkonnosti společnosti a přispět k lepšímu rozhodování o investicích? Zvýšení integrace informací by prospělo, pokud by pro podnikatele neznamenalo větší administrativní břemena a nesmí zvýšit finanční zatížení.
25. Je potřeba vyvinout specifická dlouhodobá kriteria? Specifická dlouhodobá kriteria by se neměla, až na připuštění určitých tolerancí hodnot, lišit. Nesmí být paušální požadavky na všechny firmy.
26. Jaké další kroky by bylo možno předvídat z hlediska regulace nebo jiných reforem k usnadnění přístupu SME k alternativním zdrojům? V případě SME půjde vždy o záruky splacení finančních závazků. Zřejmě je zapotřebí garance instituce veřejných služeb; k tomu je ale zapotřebí opřít návrhy o součinnost této instituce v samém počátku návrhu na využití alternativních zdrojů.
27. Jak by se mohly navrhnout pro SME nástroje sekuritizace? Jaké jsou nejlepší cesty k využití sekuritizace pro mobilizaci kapitálu finančních zprostředkovatelů pro dodatečné úvěrové investice do SME? Jde zřejmě opět o pomoc veřejné instituce při posouzení příčin a podmínek mobilizace kapitálu, který by pak instituce garantovala. To prakticky vylučuje konkurenci soukromých služeb, protože ty nebudou dostatečně výnosné.
6
28. Mohlo by být přínosem vytvořit zcela samostatný a odlišný přístup k trhům SME? Jak a kým by mohl být rozvinut trh SME, včetně produktů sekuritizace navržených zvlášť pro finanční potřeby SME? Mohla by pomoci státní organizace, která by poskytla zdarma poradenství při přípravě záměru a pak jej úvěrovala za podmínek na trhu, s možností případné dotace úvěrů podle pravidel EU.
29. Mohl by regulační rámec EU pomoci nebo překážet vývoji tohoto alternativního nebankovního zdroje financí pro SME? Jaké reformy by mohly pomoci podpořit jejich plynulý růst? V zásadě by se daly upravit současné podmínky pro podporu SME v krizi.
30. Navíc k analýze a potenciálním opatřením uvedeným v této zelené knize co by ještě mohlo přispět k dlouhodobému financování české ekonomiky?
V Praze dne 4. června 2013
