Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Sekretariát:
Václavské nám. 21 113 60 Praha 1
tel.: 222 324 985 fax: 224 109 374
e-mail:
[email protected]
Stanovisko Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů V rámci meziresortního připomínkového řízení jsme obdrželi návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovanou právní úpravu režimu hotovostního účetnictví podporujeme, ale přesto předkládáme následující připomínky:
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (dále jen KZPS) si je vědoma závažnosti ochrany zemědělského půdního fondu a vítá každý legislativní návrh směřující k posílení této ochrany. Současně je však třeba poukázat na skutečnost, že legislativní možnosti ochrany zemědělského půdního fondu obsažené v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu jsou do jisté míry limitovány zcela jiným právním předpisem a tím je stavební zákon. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu jakožto jedné z hlavních složek životního prostředí je rozhodující územní plánování, neboť nástroje územního plánování rozhodují o faktickém využití konkrétního území a tím do jisté míry i každého konkrétního pozemku včetně zemědělské půdy a dalších pozemků, které náleží do zemědělského půdního fondu. Základním nástrojem péče o životní prostředí je tak územní plánování, které však tuto funkci zcela evidentně neplní. Dokladem je zástavba i na půdě té nejlepší bonity apod. Z těchto důvodů má Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů za to, že primárně by mělo Ministerstvo životního prostředí při ochraně zemědělského půdního fondu věnovat adekvátní pozornost nejenom vlastnímu zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu, ale také právní úpravě územního plánování. Současnou koncepci, která vychází z koncepce dřívějšího stavebního zákona č. 50/1976 Sb., považuje KZPS za nevyhovující. Tato koncepce zahrnuje do jednoho právního předpisu územní plánování se stavebním řízením, do jisté míry tak podřizuje územní plánování stavebnímu řízení. Jakkoliv se jedná o oblasti velmi úzce spolu související, jejich spojení v jednom právním předpise, se z hlediska péče o životní prostředí nejeví šťastným. Má-li být územní plánování skutečně efektivním nástrojem péče o životní prostředí, mělo by být upraveno samostatným právním předpisem a nikoliv v jednom zákoně spolu se stavebním řízením. Jinak vždy bude hrozit reálné nebezpečí podřízení se územního plánování stavebnímu řízení. Z těchto důvodů se Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů domnívá, že by bylo účelné, aby Ministerstvo životního prostředí iniciovalo změnu platné právní úpravy v tom směru, že by došlo k přijetí samostatných zákonů upravujících územní plánování a stavební řízení, tj. oddělení právní úpravy územního plánování od právní úpravy stavebního řízení.
2
K vlastní legislativní předloze má Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů tyto připomínky: -
Předložený návrh uvažuje v některých případech o snížení odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě. S těmito návrhy KZPS zásadně nesouhlasí. Každé snížení účinnosti ekonomických nástrojů ochrany zemědělského půdního fondu ve svém důsledku přináší i oslabení právních nástrojů této ochrany. KZPS sice chápe věcné důvody těchto návrhů, je však třeba poukázat na zcela reálné nebezpečí, že „otevření“ této oblasti v průběhu legislativního procesu vyvolá reálné nebezpečí podání pozměňovacích poslaneckých návrhů, které mohou navrhované snížení výběru odvodů za odnětí zemědělské půdy dále rozšířit. Z těchto důvodů se snížením výběru odvodů vyslovuje KZPS zásadní nesouhlas.
-
V několika ustanoveních navrhované novely zákona, např. v ustanovení § 3 se hovoří o vlastníkovi pozemku a nájemci, resp. vlastnících a nájemcích pozemků. Je třeba uvést, že pojem „nájemce“ zcela neodpovídá úpravě obsažené v novém občanském zákoníku, tj. v zákoně č. 89/2012 Sb. Nový občanský zákoník vedle nájemního vztahu upravuje i vztah pachtovní s tím, že pro oblast užívání zemědělské půdy bude do budoucna typický právě vztah pachtovní a nikoliv vztah nájemní, neboť nájemní vztah sice umožňuje pozemek užívat, ale nikoliv požívat, tj. přisvojovat si mimo jiné užitky z pozemku v podobě plodin na nich sklizených apod. Je pravdou, že v současné době není tento problém tak akutní, neboť přechodné ustanovení § 3074 odst. 1 občanského zákoníku umožňuje zemědělskou půdu i po účinnosti nového zákona na základě dosavadních nájemních smluv nejenom užívat, ale i požívat. V případě nově uzavíraných pachtovních smluv již za účinnosti nové právní úpravy by však s pojmem nájemce mohl vzniknout problém. Z těchto důvodů dává KZPS na zvážení doplnit slovo „nájemce“ slovy „resp. pachtýř“, obdobně přirozeně též při použití množného čísla, a nebo zvážit použití jiného výrazu, který by vyjádřil obě možnosti, tj. jak nájem, tak i pacht zemědělského pozemku – např. pojmu „uživatel“.
-
K §3c, odst. 6: V případě vlastníků a „nájemců“ pozemků, k nimž se opatření k nápravě váže, a kteří nejsou zároveň původci závadného stavu, by měla legislativa garantovat kompenzaci újmy vzniklé v důsledku strpení provádění opatření a text novely by měl jasně určit, kdo bude tuto újmu vyplácet a dle jakých pravidel.
-
K § 4 odst. 3: KZPS vítá, že Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany lze odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. To by mělo vést k zastavování nejlepší zemědělské půdy pouze ve výjimečných případech. Z návrhu však není zřejmé, jak bude hodnoceno, co je veřejný zájem převažující nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu a kdo to bude posuzovat.
-
K § 15, písm. g): Dle našeho soudu by odborně komplikovanou problematiku hodnocení stavu půdy v souvislosti s erozní ohrožeností měl posuzovat orgán, který garantuje vysokou míru znalosti zemědělského hospodaření a kauzalit těchto aktivit na projevy eroze půdy – v tomto ohledu obce vykazují velmi malou míru kompetence a proto požadujeme, aby povinnosti tohoto písmene vykonával Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a ustavení bylo přesunuto do §17b.
3
-
Návrh zákona se jen okrajově vypořádává se živelným „dotačním“ zalesňováním zemědělského půdního fondu, kdy například na okrese Rakovník je zcela běžné, že se zalesňuje nejkvalitnější zemědělská půda a to nikoliv v okrajových neprodukčních polohách, ale uprostřed bloků nejkvalitnější zemědělské půdy.
-
Návrh zákona stále málo motivuje využívat staré stavby, staré areály, tj. stavět na místě již dříve provedených urbanistických záborů, namísto odnímání zemědělské půdy. Stále je pro investory výhodnější stavět na „zelené louce“. Takováto právní úprava se tak zcela zjevně míjí svým deklarovaným účinkem.
-
Navrhujeme upřesnit znění § 6 odst. 2 následovně: (2) Návrhy na stanovení dobývacích prostorů musí být projednány s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny jejich souhlasem. Žádost o souhlas obsahuje zdůvodnění a vyhodnocení podle odstavce 1, předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí ke stanovení dobývacího prostoru podle horního zákona32), grafické znázornění hranic ložiska, případně bloků zásob nerostů podle výsledků geologického průzkumu a návrh studie rekultivace. Odůvodnění: Ne všechna ložiska vyhrazených nerostů jsou vedena v blocích zásob, pokud by formulace zůstala, vznikla by nejasnost, co má být doloženo.
-
V § 11 navrhujeme upravit znění odst. 5 a 6: (5)Povinný k platbě odvodů uvedený v odstavci l je povinen doručit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu příslušnému k rozhodnutí o odvodech a orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas s odnětím, kopii pravomocného rozhodnutí, pro které je souhlas s odnětím podkladem, nebo rozhodnutí o souhlasu (§ 21) do 1 roku ode dne jeho platnosti, a 15 dní před zahájením jim písemně oznámit zahájení realizace záměru, případně zahájení další etapy záměru. (6) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu vydá rozhodnutí o přechodu platební povinnosti, jestliže přešla nebo byla převedena práva a povinnosti z rozhodnutí, pro které je souhlas s odnětím podkladem, nebo z rozhodnutí o souhlasu (§ 21), a zašle ho místně příslušnému celnímu úřadu. Platební povinnost z rozhodnutí o odvodech podle § 11 odst. 2 zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o přechodu platební povinnosti. Odůvodnění: Ad odst. 5: Orgán ochrany ZPF, který souhlas s odnětím vydal, je v navazujícím správním řízení dotčeným orgánem státní správy a je mu po nabytí právní moci toto rozhodnutí doručováno správním orgánem, který správní řízení vedl. Je tedy zbytečnou administrativní a finanční zátěží a v rozporu s ustanovením § 6 správního řádu, aby bylo dále vyžadováno plnění takové povinnosti žadatelem o odnětí. Ad odst. 6: Při některých „podnikových kombinacích“ dochází např. k zániku právnické osoby a přechodu práv a povinností na novou právnickou osobu. Takovým přechodem dojede i k přechodu platebních povinností. Nelze stanovit, že platební povinnost přechází až okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí. V takový okamžik už původní obchodní
4
společnost nemusí existovat. I v obecné rovině je toto v rozporu se zákonem o obchodních korporacích. Řešením by mohla být povinnost provést oznámení, ale nikoliv řešení ve správním řízení. Výše uvedené připomínky uplatňuje Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů jako celek. KZPS dále obdržela připomínky Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu. Tyto připomínky jsou uvedeny níže s tím, že na rozdíl od výše uvedených připomínek se nejedná o připomínky KZPS, ale pouze Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu. Důvodem tohoto rozlišení je skutečnost, že některé členské subjekty KZPS se neztotožňují zejména s navrhovanou výjimkou v zákoně pro účely těžby vyhrazených nerostů jakkoliv chápou věcné důvody těchto návrhů.
Další připomínky: -
K § 4 odst. 3: KZPS vítá, že Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany lze odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. To by mělo vést k zastavování nejlepší zemědělské půdy pouze ve výjimečných případech. Z návrhu však není zřejmé, jak bude hodnoceno, co je veřejný zájem převažující nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu a kdo to bude posuzovat. Pozn. Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu (člen KZPS) navrhuje jednoznačně doplnit níže citovaný §4 odst. 3 slovy: (3) Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany lze odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu, a pro účely těžby vyhrazených nerostů. Odůvodněn: Z pohledu báňských společností v ČR je toto ustanovení v navrhovaném znění diskriminační (narušuje hospodářskou soutěž) z důvodu, že zákon není stanovena hornická činnost jako „veřejný zájem“, z čehož vyplývá, že pozemky I. a II. třídy nebude možné odejmout pro účely hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem. Ložiska vyhrazených nerostů jsou přitom jedinečná a nepřemístitelná. Pokud je tedy v dané lokalitě zemědělská půda I. a II. třídy a vyhodnotil – li by někdo, že takový veřejný zájem na těžbě ložiska nepřevažuje, nebylo by možné těžbu ložiska realizovat, čímž by na straně druhé stát přicházel o možnost získání prostředků z nerostného bohatství v jeho vlastnictví. Současně není v návrhu zákona uvedeno, kdo určí, který veřejný zájem převažuje. V § 7 odst. 6 navrhujeme upravit znění: (6) Žádost o souhlas podle odstavce 4 obsahuje a) zákres navrhované trasy do snímku mapy se zobrazením jednotlivých dotčených parcel půdy patřící do zemědělského půdního fondu podle katastrálních území, b) údaje o hydrologických a odtokových poměrech,
5
c) údaje o sítích zemědělských účelových komunikací a polních cest, může-li dojít k jejich negativnímu ovlivnění, d) údaj o existenci pozemků nezemědělské půdy potřebné k zajištění ochrany půdy, e) údaj o existenci pozemků zemědělské půdy, na nichž jsou uskutečněny investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti, f) údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách dotčených pozemků a jejich zatřídění do tříd ochrany v případě, kde je možné alternativní umístění trasy, g) stručné údaje o technickém řešení stavby. Odůvodnění: Ad c) pokud nedojde stavbou k dotčení ovlivnění účelových komunikací a polních cest, není důvod tento údaj uvádět. Účelové komunikace a polní cesty nejsou často v katastru vedeny, případně mapových podkladech zaznamenány, případě se fyzicky nachází jinde, než je uvedeno v katastru nemovitostí. Pro investora stavby by tak mohla vnikat zbytečná administrativní a finanční zátěž. Ad. d) a e) není zřejmé, o jaké údaje se jedná a především, kde budou investorovi dostupné.
Důvodová zpráva k návrhu zákona neobsahuje zdůvodnění navýšení koeficientu třídy ochrany, z tohoto důvodu nesouhlasíme se zvýšením koeficientu u třídy ochrany IV. a V. třídy ze 2 na 3 při výpočtu odvodů.
V Praze dne 15. července 2014
Jan W i e s n e r prezident
