SEBEHODNOCENÍ UČITELE Vážená paní kolegyně, Vážený pane kolego, účelem toho evaluačního dotazníku je expertní posouzení a zhodnocení Vaší dlouhodobé činnosti v naší škole. Autoevaluační dotazník je určen pro pedagogické pracovníky, kteří na naší škole působí. Základním cílem dotazníku je co nejkomplexněji postihnout dlouhodobou činnost každého pedagogického pracovníka, jejíž součástí je i sebehodnocení vlastní pedagogické práce z hlediska jeho přínosu pro naplňování cílů a poslání naší školy. Evaluační dotazník věnuje pozornost 5 základním oblastem činnosti učitele, které jsou dále členěny do několika podskupin. Každé hodnotící kritérium pak obsahuje 5 modelových charakteristik učitele. Vaším úkolem bude vybrat jednu charakteristiku, která podle Vašeho názoru nejlépe vystihuje Vaši pedagogickou činnost, a zakroužkovat číslo, které je u této charakteristiky uvedeno.
UČITEL: Výsledky AUTOEVALUACE ČINNOSTI UČITELE I. PROFESNÍ ÚROVEŇ II. KONTAKT SE ŽÁKY III. EFEKTIVITA VÝUKY IV. KOMUNIKACE S OKOLÍM V. PROFESNÍ RŮST A ROZVOJ
V Praze dne …………………………………….
APROBACE: X
celkem
…………………………………………… podpis
I.
PROFESNÍ ÚROVEŇ ODBORNÉ ZNALOSTI
1 Nezná dostatečně učební látku daného vyučovacího předmětu a potýká se s tím, aby ji srozumitelně vyučoval. Zná některé pojmy, ale nedokáže je propojit s jinými obory nad rámec daného předmětu.
2 Má dostatečnou znalost pojmů ve vyučovaném předmětu a dokáže je žákům srozumitelně podat, případně částečně propojit nad rámec vyučovaného předmětu.
3 Má pevné znalostní základy vyučovaného předmětu, což mu umožňuje snadno vyložit učební látku. Znalosti oboru jsou ucelené a jsou propojeny s jinými obory nad rámec vyučovaného předmětu.
4 Jednoznačně pevné zvládnutí daného oboru učiteli umožňuje snadno vyložit látku a přenášet své dovednosti na žáky. Znalosti pojmů a témat jsou nosné, pohotově chápané a jsou propojené s jinými obory.
5 Výtečné znalosti daného předmětu umožňují učiteli do hloubky a se znalostí věci předávat znalosti, témata a pojmy žákům. Propojenost s jinými obory je jasná a srozumitelná.
2 Začíná držet krok s výsledky pedagogického výzkumu v daném oboru. Teprve začal uvažovat o jejich obsahu z pohledu jejich praktičnosti a hodnoty pro výuku, a tak ještě dostatečně nevyužívá jejich přínos pro vzdělávání.
3 Spolehlivě se informuje o výsledcích pedagogického výzkumu, hodnotí jejich obsah z pohledu jejich didaktického využití a hodnot pro žáky. Má schopnost vše přínosné tvořivě začlenit do vlastní výuky a práce s žáky.
4 Pečlivě sleduje výsledky pedagogického výzkumu v daném oboru. Aktivně hodnotí jejich obsah a pohotově začleňuje vše do výuky daného předmětu.
5 Je uznávaným zdrojem informací o nových poznatcích a výsledcích pedagogického výzkumu. Dovedně vše využívá ve výuce. Ve škole je uznávaným metodickým rádcem ostatních kolegů.
2 Těží ze svých zkušeností při výběru vyučovacích metod. Zvažuje, koriguje a hodnotí užívané metody práce se žáky.
3 Těží ze svých osobních zkušeností a vytváří si vlastní vyučovací metody. Zvažuje a hodnotí účinnost svých metod, podle potřeby je mění a pracuje na jejich zlepšení.
4 Využívá svých bohatých pedagogických zkušeností v každodenní práci se žáky. Vytvořil si účinné vyučovací metody, jejichž účinnost systematicky vyhodnocuje.
5 Vytvořil si vlastní systém vyučovacích metod, u nichž systematicky hodnotí jejich úspěšnost a je velmi úspěšný při jejich tvorbě, zlepšování a změnách.
3 Je dobře informován o osobních potřebách svých žáků. Chápe dopad různých stylů výuky a
4 Využívá informace o žácích při plánování výuky. Využívá také svých znalostí o
5 Staví svoji cílenou výuku na poznání každého žáka. Znalosti o vhodných stylech učení a kulturního
OSOBNÍ INFORMOVANOST
1 Neuceleně se seznamuje s výsledky pedagogického výzkumu a profesionálními poznatky v daném oboru výuky. Špatně chápe jejich obsah, jenom omezeně chápe jejich přínos pro své vzdělávání, ale i vzdělávání žáků. PEDAGOGICKÉ ZKUŠENOSTI
1 Téměř vůbec nevyužívá své zkušenosti, má špatně zažité vyučovací metody. Ke zlepšení metod dochází pouze náhodně.
II.
KONTAKT SE ŽÁKY ZNALOST ŽÁKŮ
1 Vykazuje nejen malou znalost vzdělávacích potřeb a kulturního zázemí žáků, ale i omezené znalosti
2 Snaží se získávat řadu informací o jednotlivých žácích. Stejně tak začíná chápat dopad různých
různých stylů a technik jejich vzdělávání.
stylů výuky a kulturního zázemí žáků na jejich vzdělávání.
kulturního zázemí žáků na jejich vzdělávání. Disponuje řadou poznatků o způsobech výuky svých žáků.
různých stylech učení při plánování výuky.
zázemí žáků používá při naplňování jejich vzdělávacích potřeb.
2 Postupně pracuje na zjevné podpoře individuálního rozvoje jednotlivých žáků, Respektuje a rozvíjí jejich osobnostní předpoklady ke studiu a vzdělávání.
3 V mnoha případech reaguje na individuální potenciál svých žáků, má schopnost rozvíjet jejich osobnostní vlastnosti v rámci výuky svého předmětu, a tak zjevně podporuje individuální rozvoj svých žáků.
4 Systematicky reaguje na potenciál svých žáků, běžně používá vhodné pedagogické postupy a metody, jimiž podporuje individuální rozvoj svých žáků.
5 Systematicky sleduje a rozvíjí individuální potenciál svých žáků s pomocí řady vhodných pedagogických metod a postupů. Fundovaně podporuje osobnostní rozvoj jednotlivých žáků.
2 K naplňování cílů výuky dochází jen částečně. Obsah výuky jen částečně odráží požadované znalosti a dovednosti žáků.
3 Cíle výuky jsou obvykle jasně stanoveny a mají odpovídající vztah k žákům i danému předmětu. Obsah výuky odráží nezbytně požadované znalosti a dovednosti žáků.
4 Cíle výuky jsou vždy jasně stanoveny a mají vztah k žákům a danému předmětu. Obsah výuky daného předmětu úzce souvisí s nezbytně požadovanými znalostmi a dovednostmi žáků.
5 Cíle výuky jsou jasné a přesně a odpovídají individuálním potřebám žáků. Skutečný obsah výuky je zaměřen na nezbytné požadované dovednosti a znalosti žáků.
2 Při výuce daného předmětu jsou stanovena rámcová kritéria a zásady hodnocení žáků, ale jejich souvislost s cíli výuky žáci nechápou. Žákům jsou sdělovány jen dílčí informace o hodnocení výsledků jejich práce. Učitel prozatím jen experimentuje
3 Kritéria a zásady hodnocení žáků jsou učitelem stanoveny tak, že jasně souvisejí s cíli výuky daného předmětu. Žáci jsou s těmito kritérii a zásadami opakovaně seznamováni. Učitelem jsou v průběhu výuky používány různé typy hodnocení výsledků práce jednotlivých žáků.
4 Kritéria a zásady hodnocení výkonnosti a výsledků práce žáků jsou nejen provázány s cíli výuky, ale žáci jsou s nimi neustále seznamováni. Účinně a prakticky byly učitelem použity různé typy a formy hodnocení jednotlivých žáků.
5 Kritéria a zásady hodnocení výkonnosti a výsledků práce žáků jsou zcela běžně integrovány do výukových cílů daného předmětu a žáci o nich mají jasnou představu. Různé typy hodnocení posilují a zkvalitňují výuku daného předmětu.
PODPORA ŽÁKŮ
1 Nebere příliš velký ohled na potenciál schopností svých žáků, které učí podle vlastních rigidních představ. Vnější podpoře individuálního rozvoje jednotlivých žáků nepřikládá příliš velký význam.
III. EFEKTIVITA VÝUKY PLÁNOVÁNÍ VÝUKY
1 Učitel má špatně definované cíle vyučování, protože nedochází k naplňování potřeb žáků ani vyučovaného předmětu. Obsah výuky nereflektuje potřebné znalosti a dovednosti žáků.
HODNOCENÍ ŽÁKŮ
1 Při výuce daného předmětu nejsou stanovena žádná kritéria a zásady hodnocení žáků. Žáci jsou jen omezeně informováni o hodnocení své výkonnosti a výsledcích práce. Učitelem nejsou používány různé typy hodnocení.
s užíváním různých typů hodnocení. ŘÍZENÍ ČINNOSTI TŘÍDY
1 Většina vyučovací doby je věnována dílčím a izolovaným postupům a činnostem, Rozvržení času výuky je zpravidla neefektivní a neúčinné. Učebna je nedostatečně využívána. Při výuce nejsou učitelem stanoveny zásady chování žáků.
2 Část vyučovacího času je použita na rutinní postupy, stále je možné zlepšovat časové rozvržení výuky. Využití učebny není stále dostatečné. Zásady chování nejsou zcela jasné.
3 Jednoduché vyučovací postupy jsou učitelem hladce zvládnuty, dochází nejen k využívání času, ale i k využití celé učebny, což vyhovuje požadavkům kladeným na daný předmět i žákům. Zásady chování jsou ve třídě jasně stanoveny.
4 Využití času výuky a jeho rozvržení je jednoznačně účinné. Využití učebny je promyšlené a vhodné. Zásady chování žáky během výuky dodržují.
5 Učitel je schopen velmi dobře stanovit a dodržovat časový rozvrh výuky s využitím různých vyučovacích metod. V průběhu výuky je učebna plně využívána, aby bylo podporováno učení žáků. Zásady chování jsou integrální součástí výuky daného předmětu.
2 Učitel získává zájem žáků o svůj předmět. Žáci mají pocit podpory ze strany učitele a začínají se aktivně a s větší odpovědností zapojovat do vyučování.
3 Učitel vzbuzuje opravdový zájem žáků o svůj předmět. Žáci přijímají výuku a její cíle stanovené učitelem. Mají pocit podpory ze strany učitele a spolupracují s daleko větší odpovědností a zájmem v průběhu vyučování.
4 Učitel podněcuje a rozvíjí zájem a přirozené nadšení žáků pro jeho vyučovací předmět. Žáci se v průběhu vyučování velmi ochotně a se zjevnou odpovědností věnují většině školních aktivit.
5 Učitel a žáci sdílejí nadšení a vzájemný zájem o vyučovaný předmět. Žáci cítí vysokou míru podpory učitele, ochotně přijímají odpovědnost za výsledky své práce a usilují o co nejlepší výsledky.
2 Učitel je jen okrajově obeznámen s učebním stylem a přístupy k výuce, které dříve používali jeho žáci. Proto je jen částečně využívá při plánování výuky.
3 Učitel umí využívat celou škálu vyučovacích metod. Vytvořil si hodnotící metody a evaluační prostředky ke sledování výsledků jeho žáků.
4 Učitel je zvyklý používat řadu vyučovacích metod. V průběhu let si vytvořil účinné prostředky evaluace a na jejich základě modifikuje své vyučovací metody a způsoby výuky.
5 Učitel je velmi zběhlý v užití řady efektivních metod vyučování. Jeho schopnost sledovat jejich efektivitu a vliv na výsledky žáků je natolik mimořádná, že ve škole plní funkci rádce či metodika pro daný školní předmět.
MOTIVACE ŽÁKŮ
1 Učitel jen s obtížemi získává zájem žáků o svůj vyučovací předmět. Žáci necítí podporu učitele, nemají příliš velký zájem o výuku, nespolupracují s učitelem a nejsou schopni se aktivně zapojit do školních aktivit během vyučování. VYUČOVACÍ METODY
1 Učitel příliš nerozumí různým učebním stylům a přístupům k výuce, které jeho žáci dříve používali, proto je nedokáže využít, ani korigovat.
AKTIVIZACE ŽÁKŮ
1 Výuka žáků postrádá nejen jasné cíle stanovené učitelem, ale zájem ze strany žáků. Zpětná vazba je velmi nízká, je nepřesná, nepromyšlená. Vyučovací aktivity a školní činnosti nepřitahují pozornost žáků, kteří nejsou zapojeni do vyučování. IV.
2 Školní výuka je jen občas provázaná a zajímavá pro žáky. Zpětná vazba by mohla být přesnější, hlubší a lépe načasovaná. Výuka a školní činnosti však začínají žáky natolik zajímat, že se aktivně zapojují do vyučování.
3 Výuka je souvislá, aktivní a zajímavě podaná. Zpětná vazba je přesná a dobře načasovaná. Výsledkem je aktivní zapojení žáků do vyučovacích aktivit a školních činností daného předmětu.
4 Výuka je dobře utříděná, žáci jsou aktivní. Hloubka, přesnost a načasování zpětné vazby podporuje proces učení u jednotlivých žáků. Žáci jsou nadšenými účastníky vyučovacích aktivit a školních činností.
5 Výuka je vždy utříděná, ucelená a mimořádně zajímavá, žáci jsou aktivní. Zpětná vazba je pro žáky i učitele vysoce přínosná. Žáci jsou nadšenými a aktivními účastníky výuky, kterou sami tvůrčím způsobem spoluvytvářejí.
2 Učitel si postupně osvojuje dovednosti, jak jednat s žáky a jejich rodiči. Občas se zapojuje do života školy a jednotlivých školních aktivit.
3 Učitel je schopen jednat s žáky a jejich rodiči v souladu s posláním školy. Ve škole je aktivním členem pracovního týmu a pedagogického sboru.
4 Učitel aktivně vyjadřuje své postoje k poslání školy. Aktivně se zapojuje do života školy stejně jako i do mnoha školních aktivit.
5 Učitel je známý svými schopnostmi hájit cíle a poslání školy. Ve škole vzhledem ke svým aktivitám plní často funkci iniciátora či koordinátora školních aktivit.
2 Učitel časem začal dostatečně podporovat ostatní kolegy a je schopen s nimi dobře spolupracovat na řadě společných aktivit
3 Učitel je schopen podporovat ostatní členy pedagogického sboru a spolupracovat s nimi na školních aktivitách, které plně korespondují s cíli a posláním školy.
4 Učitel je schopen vysoké míry podpory ostatních členů pedagogického sboru a velmi aktivně spolupracuje se všemi kolegy.
5 Učitel je ve škole znám svou podporou ostatních členů pedagogického sboru a vysokou mírou spolupráce s ostatními kolegy.
2 Učitel postupně začíná zvládat komunikaci s rodiči jednotlivých žáků. Učí se, jak je informovat o školních
3 Učitel účinně komunikuje a spolupracuje s rodiči žáků. Snaží se formálně i neformálně informovat o školních výsledcích
4 Učitel velmi účinně komunikuje a spolupracuje s rodiči jednotlivých žáků. Pravidelně je informuje nejen o
5 Učitel je znám svými sociálními dovednostmi komunikovat a spolupracovat s rodiči žáků. S předstihem je informuje a často
KOMUNIKACE S OKOLÍM
ZAPOJENÍ DO AKTIVIT VE ŠKOLE
1 Učitel se ve škole výraznějším způsobem neangažuje nebo není schopen působit v souladu s posláním školy. Neúčastní se života školy a školních aktivit. MÍRA A ROZSAH SPOLUPRÁCE
1 Učitel vykazuje zjevnou neochotu spolupracovat s ostatními kolegy, kterým ani neposkytuje dostatečnou podporu. . ROZSAH KOMUNIKACE
1 Učitel velmi málo a neúčinně komunikuje a spolupracuje s rodiči jednotlivých žáků, které příliš neinformuje o
studijních výsledcích jejich dětí.
V.
výsledcích a jak je postupně vtáhnout do vzdělávání jejich dětí.
žáků.
výsledcích žáků, ale v mnoha případech plní funkci výchovného poradce, a to jak u žáků, tak i mnoha rodičů.
je u zrodu nápadů a návrhů, které aktivizují a motivují řadu rodičů.
2 Učitel do určité míry využívá některá školení a vzdělávací kurzy ve svém oboru a začíná vyhledávat různé možnosti profesního růstu.
3 Učitel se účastní řady školení a vzdělávacích kurzů, Plánuje pokračovat ve svém osobním růstu a vzdělávání a vykazuje v tomto směru zjevnou osobní motivaci i přes řadu školních povinností.
4 Učitel se aktivně účastní mnoha školení a kurzů, které mají přímý vztah k jeho pedagogické činnosti. Rozvoji své odbornosti a profesnímu růstu se věnuje plánovitě a s vysokou motivací.
5 I přes řadu pracovních povinností věnuje učitel mimořádnou a trvalou pozornost svému osobnímu růstu a zvyšování odborné úrovně své každodenní pedagogické práce.
2 Učitel má schopnost být aktivním a produktivním členem pedagogického sboru. Postupně se začíná zapojovat do řady školních i mimoškolních aktivit.
3 Učitel je trvale aktivním a produktivním členem pedagogického sboru. Pravidelně využívá řady příležitostí, jak se zapojit do školních i mimoškolních aktivit.
4 Učitel je respektován jako trvale aktivní a produktivní člen pedagogického sboru. V rámci možností je vysoce aktivním členem pedagogického sboru a zajišťuje řadu pedagogických aktivit.
5 Učitel je ve škole vnímán jako autorita zejména pro svůj aktivní a produktivní styl pedagogické práce. Ve škole je aktivním členem týmu, ale i iniciátorem řady odborných a pedagogických aktivit.
PROFESNÍ RŮST A ROZVOJ
ODBORNÝ PROFESNÍ ROZVOJ
1 Učitel se velmi málo zapojuje do školení a vzdělávacích kurzů v rámci dané školy. V podstatě nevyhledává příležitosti, které by rozvíjely jeho odbornost a profesní růst. EFEKTIVITA A AKTIVITA
1 Učitel se vzdává možností být aktivním a produktivním členem pedagogického sboru dané školy. V rámci školy není příliš ochoten se angažovat.
Poznámky:
