Sdílení nápadů a myšlenek

Sdílení nápadů a myšlenek Autoři: Mgr. Jaroslav Bezchleba, Ing. Eva Kašparová

projekt Kruh Číslo projektu: CZ.1.07/3.2.09/01.0035

Popis sdílení nápadů a myšlenek Struktura popisu Každá forma sdílení nápadů a myšlenek bude popsána podle následující struktury.        

(1) Charakteristika formy (2) Postup organizace (3) Základní parametry (místo, čas, počet osob) (4) Vstupy (5) Vhodné použití (6) Výstupy (7) Vedlejší efekty (8) Další informace

3. Kulatý stůl 

Vhodné k aktivní výměně zkušeností.

4. Workshop 

Vhodné pro nácvik nových dovedností a komplexního řešení úkolu.

5. Hlasování elektronickým pdf dotazníkem 

Vhodné pro ankety k více otázkám.

6. Konference 

Vhodné pro projednání komplexní problematiky.

7. Prezentace jedné VI 

Vhodné pro předávání zkušeností, v nichž VI dosáhla významné zkušenosti.

8. Seminář 

Vhodné pro sdělení nové problematiky; má vzdělávací charakter.

9. Individuální setkání 

Vhodné pro projednání společné strategie přípravy společné nabídky, atd.

10. Pracovní skupiny 

Vhodné pro řešení nezávislé evaluace, atd.

11. Realizace kurzu pro ostatní VI 

Vhodné pro oblasti, které jsou součástí možné spolupráce VI.

Katalog kurikul

3

12. Revize materiálů 

Vhodné pro komentování materiálů, které jsou vytvořeny pro potřeby sítě VI, např. společná nabídka kurzů zaměstnavatelům.

13. Setkání se zaměstnavateli 

Vhodné pro zahájení každého kalendářního roku. Sloučením více subjektů VI lze šetřit čas na jednotlivé schůzky.

14. Společná nabídka 

Vhodné pro nabídku komplexního řešení vzdělávacích potřeb firmy.

15. Společný leták a rozesílka 

Vhodné pro zahájení každého roku.

Katalog kurikul

4

1. Elektronická komunikace (1) Charakteristika formy Výměna názorů založená na hromadné rozesílce informací s využitím elektronické pošty. (2) Postup organizace 1. Člen, který iniciuje komunikaci, napíše sdělení do elektronického formuláře zprávy v prostředí, které používá na svém počítači (např. Outlook). 2. Vloží do příslušného pole adresy všech pracovníků vzdělávacích informací, které chce sdělením oslovit. Je vhodné používat přímé adresování, aby všichni adresáti viděli, kdo je do komunikace zapojen. 3. Na začátku zprávy by měl být základní charakter zprávy, kterou bychom označili některým z následujících pojmů: informace, novinka, dotaz, žádost. 

4. Na konci sdělení by mělo být uvedeno, zda je požadovaná odpověď nebo jiná reakce. K tomu lze použít některé z následujících formulací: není vyžadována odpověď, prosím o zpětnou vazbu do xy..., potvrďte prosím toto sdělení. 5. Následně člen zprávu odešle. (3) Základní parametry (místo, čas, počet osob) místo 

Všichni účastníci mohou tuto formu použít kdekoli, kde mají připojení na Internet.

čas 

Časově tato forma podle obsahu zabere 2 až 10 minut.

počet osob 

Odesílatel může odeslat sdělení libovolnému počtu členů vzdělávacích institucí.

(4) Vstupy  

Každý účastník elektronické komunikace musí mít vlastní e-mailovou adresu. Každý účastník také musí mít přístupné napojení na Internet.

(5) Vhodné použití 

Použití elektronické komunikace je vhodné, pokud některý člen sítě VI potřebuje získat rychle názor kolegů z jiných VI.

(6) Výstupy  

Elektronická podoba odeslané zprávy. Elektronická podoba případné odpovědi.

(7) Vedlejší efekty 

Má-li první odesílatel zapnuté upozornění o přijetí zprávy, má zpětnou vazbu o těch, kteří již zprávu otevřeli.

Katalog kurikul

5

(8) Další informace 

Elektronickou komunikaci je vhodné si po určitou dobu archivovat, abychom se k ní podle potřeby mohli vracet.

(9) Vhodné znalosti a dovednosti  

Každý účastník by měl ovládat práci s elektronickou poštou. Každý účastník by se měl seznámit s výše uvedenými konvencemi a používat je při elektronické komunikaci. Tím se zrychlí přehlednost zpráv a zvýší rychlost jejich zpracování.

Katalog kurikul

6

2. Hlasování per rollam (1) Charakteristika formy Hlasování na dálku k nějaké společné aktivitě členů sítě VI. K hlasování je použita běžná elektronická komunikace popsaná ve formě 1. Hlavním smyslem této formy komunikace je získat rychlým hlasování převažující stanovisko k nějaké situaci. (2) Postup organizace 1. Člen, který iniciuje hlasování per rollam, napíše sdělení do elektronického formuláře zprávy v prostředí, které používá na svém počítači (např. Outlook). 2. Vloží do příslušného pole adresy všech pracovníků vzdělávacích informací, které chce sdělením oslovit. Je vhodné používat přímé adresování, aby všichni adresáti viděli, kdo je do hlasování per rollam zapojen. 3. V předmětu zprávy by měl být uveden text: „Per rollam – zaměření hlasování“ 

4. Na začátku zprávy uvede odesílatel základní charakteristiku zprávy (typ) pojmem: per rollam. 5. Odesílatel napíše sdělení, o čem se bude hlasovat a proč. Případně uvede poznámku, že bližší informace jsou v příloze. 6. Je vhodné vložit problém hlasování do tabulky se třemi sloupci: předmět hlasování; „ANO/NE“; Poznámky. 7. Na konci sdělení uvede odesílatel sdělení následujícího typu: „Hlasování proveďte do 7. 5. 2013 do 12,00 hodin. Jinak bude považováno, že Vaše stanovisko je ANO“. 8. Následně člen zprávu odešle. (3) Základní parametry (místo, čas, počet osob) místo 


čas 


počet osob 


(4) Vstupy  

Každý účastník elektronické komunikace musí mít vlastní e-mailovou adresu. Každý účastník také musí mít přístupné napojení na Internet.




Hlasování „per rollam“ je využíváno pro situace, kdy usnášeníschopná skupina musí nějakou záležitost neodkladně projednat a aktuálně není reálné, že by se uskutečnilo řádné jednání této skupiny (někdo fyzicky chybí, apod.). Procedurou per rollam se rozumí korespondenční hlasování jednotlivých členů - např. e-mailem. U vzdělávacích institucí lze např. při zpracování společné nabídky odhlasovat složení kurzů.

Katalog kurikul

7

(6) Výstupy  

Elektronická podoba odeslané zprávy. Elektronická podoba vlastního hlasování oslovených zástupců vzdělávacích institucí.




Odpovědi by měl archivovat po určitou dobu (nejlépe do dalšího setkání pracovní skupiny, která hlasovala). To umožní případnou zpětnou kontrolu hlasování.


Každý účastník by měl ovládat práci s elektronickou poštou. Každý účastník by se měl seznámit s výše uvedenými konvencemi a používat je při elektronické komunikaci. Tím se zrychlí přehlednost zpráv a zvýší rychlost jejich zpracování.

Katalog kurikul

8

3. Kulatý stůl (1) Charakteristika formy Vhodný pro řízenou diskusi k sadě problémů, kdy každý zástupce VI vystoupí s názorem k dané problematice. (2) Postup organizace 1. Organizátor kulatého stolu připraví a formuluje oblasti, o kterých se na kulatém stolu bude diskutovat. 2. Dále připraví vhodné zástupce subjektů, kterých se rozpracované problematika týká. 3. Osloví zástupce vhodného počtu subjektů a pozve je na kulatý stůl.  Na kulatém stolu je vhodné mít pouze 6 až 12 účastníků. Proto je třeba oslovit pouze omezený počet subjektů. 4. Zástupcům subjektů, kteří potvrdili účast na kulatém stolu zašle formulované otázky, které budou na kulatém stolu diskutovány. K otázkám budou zaslány základní požadavky na rozsah diskuse k daným otázkám. 5. Na vlastním kulatém stolu vede diskusi vybraný moderátor. Ten usměrňuje účastníky tak, aby probíhala výměna zkušeností k zadaným oblastem. Nejprve je vyslovena první oblast k diskusi.  Zástupci subjektů postupně vysloví k dané oblasti zkušenosti, které s probíranou problematikou má jejich subjekt.  Moderátor po každém vystoupení shrne vyslovené myšlenky a vyzve dalšího účastníka k vystoupení. 6. Po ukončení všech vystoupení k jedné oblasti moderátor shrne zkušenosti všech subjektů a vyzdvihne nejdůležitější myšlenky. 

7. Po ukončení kulatého stolu v rozsahu jednoho až dvou týdnů by měl moderátor společně s dalšími členy organizačního týmu zpracovat hlavní myšlenky kulatého stolu a předat je příslušným zástupcům subjektů, případně je využít pro další aktivity v probírané oblasti. (3) Základní parametry (místo, čas, počet osob) místo 

Pro tuto aktivitu je vhodná místnost, v níž lze uspořádat stoly do obdélníku nebo do kruhu tak, aby se účastníci mohli posadit okolo a aby na sebe viděli.

čas 

Časově tato forma podle obsahu zabere 1 až 3 hodiny podle rozsahu oblastí, které budou diskutovány.

počet osob 

Pro kulatý stůl je vhodný počet osob v počtu od 6 do 12 osob. Optimální počet je 8 osob. Větší počet osob vyžaduje výrazně delší čas na prezentaci názorů jednotlivých účastníků a aktivita se stává zdlouhavou a nudnou.

(4) Vstupy   

Místnost se stoly uspořádanými do kruhu. Počítač, dataprojektor a plátno pro případ, že budou někteří účastníci prezentovat své názory s podporou multimédií. Flipchart pro účastníky, kteří své vystoupení budou doplňovat názorným zobrazením.

Katalog kurikul

9

(5) Vhodné použití  

Kulatý stůl je vhodný pro subjekty, které řeší obdobný problém a jejich cílem je vyměnit si zkušenosti. Dalším možným použitím kulatého stolu je prezentace názorů na oblast, která se vyvíjí a účastníci se podílejí na jednotlivých fázích vývoje.

(6) Výstupy 

Materiál, který shrnuje názory zástupců jednotlivých subjektů. V materiálu může být uveden i návrh dalšího postupu v řešené oblasti nebo vyzdvižení nejefektivnějšího způsobu řešení dané oblasti.


Výměna zkušeností s využitím kulatého stolu může ušetřit čas řady subjektů, které by věno valy na postupy, které se jiným subjektům neosvědčili. A naopak účastníci mohou přenést do své praxe zkušenosti, o kterých se dozvěděli v rámci jednání kulatého stolu.


Kulatý stůl je vhodné organizovat pouze pro účastníky, kteří mají zájem se o diskutovanou oblast a kteří se v dané oblasti v rámci pracovní náplně pohybují.

(9) Vhodné znalosti a dovednosti    

Každý účastník by měl diskutované problematice rozumět. Účastníci by měli být schopni jasně a srozumitelně formulovat zkušenosti s danou problematikou. Moderátor by měl diskutovanou oblast znát. Měl by mít schopnost formulovat operativně závěry a zobecňovat hlavní myšlenky, které byly předneseny účastníky. Účastníci kulatého stolu by měli být schopni používat multimédia nebo flipchart pro názornou prezentaci zkušeností.

Katalog kurikul

10

4. Workshop (1) Charakteristika formy Jedná se praktický nácvik dovednosti, kterou garant workshopu prezentuje ostatním. (2) Postup organizace 1. V rámci přípravy zpracuje garant workshopu návrh praktického komplexního úkolu, který bude v rámci workshopu zaměřen na nácvik sady dovedností probírané oblasti. 2. Následně garant zpracuje zadání pro workshop. Zadání workshopu bude obsahovat nejméně následující prvky: vlastní zadání, přehled vybavení pro workshop, předpokládané řešení a materiály pro účastníky. 3. V rámci vlastního workshopu garant v první části prezentuje zadání workshopu. Následně s účastníky rozebere předpokládaný postup. Je vhodné, aby ukázal účastníkům rovněž možnou variantu výstupu. V rámci zadání je rovněž nutno seznámit účastníky s časem na práci a s pomůckami, které mohou použít. 

4. V průběhu vlastní praktické práce účastníků (jednotlivci nebo skupiny) garant dohlíží na práci a v případě potřeby koriguje jejich kroky. 5. V závěrečné části workshopu účastníci nebo týmy prezentují své výstupy. V průběhu prezentace garant komentuje výsledky práce. 6. Po ukončení workshopu garant vyhodnotí práce účastníků, zpracuje hodnocení a předá je účastníkům jako zpětnou vazbu o kvalitě jejich práce. (3) Základní parametry (místo, čas, počet osob) místo 

Pro tuto aktivitu je vhodná větší místnost, v níž lze vytvořit pracovní místa vybavená potřebným zařízením, pro praktické úkoly, které budou v rámci workshopu realizovány.

čas 

Časově tato forma podle obsahu zabere 3 až 8 hodin podle rozsahu oblastí, které budou diskutovány.

počet osob 

Workshop může být organizován pro počet osob od 6 do 15 osob. Optimální počet je 10 osob. Při uvedeném počtu osob je možné efektivně kontrolovat činnost účastníků a v případě potřeby korigovat jejich další postup.

(4) Vstupy  

Místnost s možností uspořádání nábytku pro plnění praktických úkolů. Technika podle počtu účastníků. Je možno, aby např. více účastníků sdílelo jeden počítač, ale ten musí být pouze doplňkovou technikou, kterou účastníci potřebují pouze krátkou dobu.


Workshop realizovaný pro zástupce vzdělávacích organizací je vhodný pro nácvik lektorských dovedností. Takovýto workshop budou pravděpodobně organizovat vzdělávací instituce pro další instituce, s nimiž spolupracují.

Katalog kurikul

11

(6) Výstupy   

Výstupem workshopu je zpracovaný úkol nebo sada úkolů, který měli účastníci splnit. Dalším výstupem je zpětná vazba, kterou účastníci obdrží po ukončení workshopu. Dalším výstupem může být produkt, který účastníci vytvořili, a který si mohli po ukončení workshopu případně ponechat.


V rámci workshopu se zástupci vzdělávacích subjektů lépe poznávají. Na základě těchto poznatků si mohou vybírat vhodné partnery pro další spolupráci.


Workshop je velmi náročná aktivita. Jejím cílem by mělo být zaměřit pozornost na nácvik sady dovedností, které účastníci využijí při plnění zadaného úkolu. Přitom musí kombinovat dílčí dovednosti a znalosti, které získali v předchozím období.


Každý účastník workshopu by měl mít teoretický základ nutný pro splnění praktických úkolů, které budou součástí workshopu. Každý účastník by měl také mít procvičeny jednotlivé dílčí dovednosti, které budou použity v rámci plnění úkolu ve workshopu.

Katalog kurikul

12

5. Průzkum elektronickým pdf. dotazníkem (1) Charakteristika formy Jedná se o hlasování s využitím elektronického interaktivního dotazníku vytvořeného v pdf. programu (profesionální verze). (2) Postup organizace 1. Garant hlasování zpracuje návrh textu dotazníku. Dotazník by měl mít dynamická pole (s možností výběru jedné varianty; s možností výběru více variant; s rozbalovacím seznamem, atd.). 2. Garant vytvoří elektronický dotazník, který bude určen vybrané skupině účastníků. 3. Následně garant zkompletuje seznam subjektů, které budou osloveny k vyplnění dotazníku. 4. Garant zašle dotazník zástupcům všech vybraných subjektů. 5. V termínu, který byl uveden v e-mailu jako konečné datum vyplnění dotazníku, zkompletuje garant vyplněné dotazníky, které se mu vrátili od oslovených osob. 6. Následně garant dotazníky vyhodnotí a zpracuje závěry. 7. Se závěry by měl garant seznámit všechny respondenty. Podle charakteru dotazníku závěry využije pro další činnost. (3) Základní parametry (místo, čas, počet osob) místo 


čas 


počet osob 


(4) Vstupy   

Každý účastník elektronické komunikace musí mít vlastní e-mailovou adresu. Každý účastník také musí mít přístupné napojení na Internet. Garant dotazníku musí vlastnit profesionální verzi programu Adobe Reader nebo podobný program, který umožňuje zpracovat interaktivní dotazník. Program Adobe Reader umožňuje zpracovat dotazník, který po vyplnění osloveným respondentem sám automaticky zajistí přenesení odpovědí do databázového souboru, který je na počítači garanta dotazníku. To usnadňuje následné vyhodnocován odpovědí.


Hlasování elektronickým dotazníkem .pdf je vhodné pro rychlé zjištění komplexnějšího pohledu zainteresované skupiny zástupců subjektů na nějakou oblast, kterou se všichni zabývají.  Oproti hlasování Per rollam je dotazník rozsáhlejší a komplexnější.  Oproti kulatému stolu je cílem tohoto dotazníku získat pohled účastníků bez nutné okamžité výměny názorů k problému.

Katalog kurikul

13

(6) Výstupy   

Elektronická verze zadání dotazníku. Elektronická verze vyplněných dotazníků. Zpracované závěry dotazníku




Garant by měl archivovat vyplněné dotazníky, aby mohl podle potřeby argumentovat k dotazům na jednotlivé části závěrů, které budou na základě dotazníků zpracovány.

(9) Vhodné znalosti a dovednosti   

Každý účastník by měl ovládat práci s elektronickou poštou. Garant by měl znát ovládání programu Adobe Reader tak, aby zvládl sestavení interaktivního dotazníku. Garant by měl znát techniky zpracování odpovědí dotazníků, např. s využitím programu Excel, aby mohl efektivně získat statistický přehled vyplnění dotazníků a grafické znázornění rozložení odpovědí.

Katalog kurikul

14

6. Konference (1) Charakteristika formy Monotematicky zaměřená aktivita k prezentaci poznatků z dané problematiky. (2) Postup organizace 1. Minimálně s tříměsíčním předstihem je třeba připravit základní rámec konference. Do tohoto rámce patří: zaměření konference, program konference, vystupující, vymezení vhodných účastníků, termín konference, místo konference, délka konference, materiály pro účastníky, technické vybavení pro konferenci. 2. Garant konference osloví potenciální řečníky a postupně zkompletuje jejich konečný seznam. Požádá je o zpracování elektronické podoby vystoupení v dostatečném předstihu před konferencí. 3. Pověřený pracovník zkompletuje seznam potenciálních účastníků konference. 4. Pověřený pracovník zajistí rezervaci prostor pro konferenci. 5. Pověřený pracovník na základě potvrzených vystoupení řečníků zpracuje konečný program konference. Na jeho základě zpracuje pozvánky na konferenci. Pozvánky zašle potenciálním účastníkům. 6. Pověření pracovníci kompletují seznam přihlášených účastníků. Na základě seznamu přihlášených účastníků upřesní požadavek občerstvení. 7. Pověření pracovníci připraví materiály pro účastníky konference. Ty budou vycházet z příspěvků, které zaslali řečníci. 8. V daném termínu organizační tým zajistí vlastní konferenci. (3) Základní parametry (místo, čas, počet osob) místo 

Pro konferenci je vhodný jednací sál, který je vybaven dostatečným počtem míst pro účastníky, řečnickým pultem a prezentační technikou.

čas 

Konference obvykle trvá jeden den. V rámci tohoto dne může trvat konference podle zaměření 4 až 8 hodin.

počet osob 

Počet účastníků konferencí, které jsou určeny pro zástupce vzdělávacích subjektů, je 20 až 40 osob.

(4) Vstupy  

Jednací sál vybavený prezentační technikou, případně mikrofonem a reproduktory. Občerstvení pro účastníky. Podle délky projektu je zajišťována buď jedno studené občerstvení při délce do 4 hodin, v případě delší doby je zajišťován oběd.

Katalog kurikul

15


Konference je u vzdělávacích institucí vhodná pro prezentaci projektů, které vzdělávací subjekty realizovaly v rámci své činnosti. Jedná se o projekty, které by mohly realizovat i další instituce. Ty na konferenci získají informace o zkušenostech realizátorů a budou moci obdobný projekt realizovat.

(6) Výstupy 

Výstupem může být sborník vystoupení. Jedná se o kompletní materiál, který obsahuje texty vystoupení, která na konferenci proběhla.


Konference je aktivita, při níž zástupci jednotlivých vzdělávacích institucí mohou využít čas o přestávkách k osobním jednáním s dalšími zástupci vzdělávacích institucí o spolupráci a dalších záležitostech týkajících se oblasti vzdělávání.

(8) Další informace  

Konference je komplexní aktivita, která vyžaduje dlouhý čas na přípravu. Také je třeba mít na jeho zajištění dostatečně zkušený realizační tým. Uvedený popis realizace konference v tomto materiálu je pouze stručný a pouze naznačuje klíčové kroky a prvky týkající se zajištění konference. Důvodem je snaha dodržet jednotnou strukturu popisu různých metod sdílení nápadů a myšlenek.

(9) Vhodné znalosti a dovednosti 

Důležité je, aby organizační pracovníci, kteří konferenci připravují, měli zkušenosti z přípravy komplexní akce.

Katalog kurikul

16

7. Prezentace jedné vzdělávací instituce (1) Charakteristika formy Ukázka techniky nebo zkušeností, které daná instituce používá. Jedná se např. o předvedení metod, které používá vzdělávací instituce při vzdělávání. (2) Postup organizace 1. Skupina spolupracujících vzdělávacích institucí stanoví plán prezentací. Ten vychází ze zkušeností jednotlivých institucí skupiny. 2. Prezentující pracovník instituce připraví prezentaci. 3. Pověřený pracovník instituce zpracuje pozvánku se základními informacemi pro ostatní instituce. 4. Pověřený pracovník rozešle pozvánky a postupně kompletuje seznam účastníků. 5. V daném termínu proběhne prezentace instituce podle schváleného plánu prezentací. 

Aktivita je obvykle rozdělena do dvou částí: vlastní prezentace a diskuse k této prezentaci.

(3) Základní parametry (místo, čas, počet osob) místo 

Prezentace by měla probíhat ve vzdělávacích prostorách instituce, která prezentaci zajišťuje. Důvodem je to, že vystupující osoba prostředí zná a může maximálně využít technické prostředky, které běžně používá.

čas 

Časově tato forma podle obsahu zabere 1 až 3 hodiny podle rozsahu prezentace.  Vlastní prezentace zabere maximálně jednu hodinu.  Zbývající čas bude věnován diskusi účastníků, při níž prezentující zástupce instituce bude vysvětlovat použité postupy. Součástí diskuse může být i ústní prezentace postupů, které používají zástupci zúčastněných institucí.

počet osob 

Pro prezentaci je vhodný počet osob v počtu od 6 do 12 osob. Optimální počet je 8 osob. Větší počet osob vyžaduje výrazně delší čas na diskusi a dojde k nahromadění velkého množství názorů, které mohou vést k tomu, že se diskuse stane příliš obecná.

(4) Vstupy 

Učebna s vybavením potřebným pro potřeby prezentace.


Prezentace vzdělávací instituce by měla být součástí činností, která je dlouhodobě realizována ve skupině spolupracujících vzdělávacích institucí. Nejedná se o jednorázovou akci, ale o aktivity, při nichž postupně všichni členové spolupracujících subjektů představí některé techniky, které mohou být zefektivnit vzdělávací aktivity, a které jsou použitelné v různých typech vzdělávání.

Katalog kurikul

17

(6) Výstupy 

Metodické poznámky k vystoupení. Tyto poznámky by měl zpracovat prezentující zástupce instituce. Poznámky by měl obdržet každý účastník prezentace, aby je mohl použít při přenosu poznatků do vlastní práce ve své instituci.


Důležitým efektem je skutečnost, že účastníci prezentace mohou získat představu o tom, zda techniky, které sami používají, jsou srovnatelné s technikami prezentující vzdělávací instituce nebo za touto institucí zaostávají.


Tento typ aktivity je vhodný pro skupinu institucí, které dlouhodobě spolupracují. Prezentace zajímavých používaných technik v sobě skrývá odhalení části know-how vzdělávací instituce, proto je bude instituce prezentovat pouze před institucemi, s nimiž bude spolupracovat na společných zakázkách nebo větších projektech.


Prezentující zástupce instituce by měl zvládat práci s vybavením, které při prezentaci bude používat.

Katalog kurikul

18

8. Seminář (1) Charakteristika formy Jedná se o aktivní diskusi k problematice, kterou garant semináře prezentuje ostatním. (2) Postup organizace 1. Garant semináře připraví podklady na prostudování. Obvykle se jedná o problematiku vztahující se k oblasti vzdělávání dospělých, protože hovoříme o semináři pro zástupce vzdělávacích institucí. 2. Garant rozešle elektronickou verzi podkladů potenciálním účastníkům semináře. V doprovodném textu pozve zástupce vzdělávacích institucí k účasti na semináři, který bude zaměřen na problematiku popsanou v podkladech. 3. V daném termínu zkompletuje garant seznam účastníků semináře. 4. Pro vlastní seminář garant podle obsahu problematiky připraví pro účastníky semináře materiály, které budou doplňovat tuto problematiku a budou podkladem pro vysvětlení některých složitějších vztahů v projednávané problematice. 5. Na semináři garant pronese vstupní prezentaci, v níž charakterizuje základní myšlenky problematiky uvedené v podkladech. 6. Následně vyzve účastníky k vyslovení dotazů k složitějším pasážím problematiky. Na základě dotazů vysvětlí garant problematiku. V případě potřeby vysvětlení podloží připravenými pomocnými podklady. 7. Pokud žádný z účastníků semináře nevysloví dotaz, má garant připraveny vlastní dotazy k obtížnějším pasážím problematiky a ty pokládá účastníkům. Následně koriguje odpovědi účastníků. Tento postup je vhodný pro nastartování dotazů ze strany účastníků. (3) Základní parametry (místo, čas, počet osob) místo 

Seminář by měl probíhat v učebně, která má dostatečnou kapacitu na počet osob, které se semináře zúčastní. Učebna by také měla být vybavena didaktickou technikou, která umožní zařadit do semináře prezentace, které budou názorně doplňovat argumentaci garanta.

čas 

Časově tato forma podle obsahu zabere 4 až 8 hodin podle rozsahu problematiky, která bude v rámci semináře probírána.

počet osob 

Pro prezentaci je vhodný počet osob v počtu od 6 do 12 osob. Je výhodnější větší počet osob (tzn. 8 a více), protože to může zajistit větší množství názorů na složitější pasáže diskutované problematiky.

(4) Vstupy  

Učebna s místy pro 12 osob. Didaktická technika pro prezentaci. Podle potřeby další technické vybavení.

Katalog kurikul

19


Seminář může být u vzdělávacích institucí použit k upřesnění chápání legislativních norem v oblasti vzdělávání. Seminář může být u vzdělávacích institucí, které společně realizují projekt, využit pro upřesnění použití metodických postupů realizace plánovaných činností.

(6) Výstupy 

Seminář nemá žádný hmatatelný výstup v podobě vytvořeného materiálu. Jako výstup semináře lze chápat sjednocení chápání problematiky ve všech částech a souvislostech.


Vedlejším efektem semináře je skutečnost, že účastníci mohou posílit své dovednosti argumentace, protože ta je základním nástrojem, který je v semináři používán.


Seminář je často zaměňován za běžný kurz, kdy garant provádí výklad a nácvik dovedností. Jádrem však není vysvětlení obtížnějších pasáží problematiky.


Garant musí problematiku, která bude na semináři velmi dobře znát. Nejedná se o povrchní znalosti, ale o hluboké porozumění problematiky. To může zajistit schopnost garanta reagovat na většinu otázek účastníků semináře a dát jim srozumitelné vysvětlení.

Katalog kurikul

20

9. Individuální setkání (1) Charakteristika formy Jednání zástupců dvou vzdělávacích institucí o vzdělávací problematice nebo o práci sítě VI. (2) Postup organizace 1. Zástupce vzdělávací instituce, která jednání iniciuje, osloví další vzdělávací instituci a požádá o setkání. Prvotní oslovení může proběhnout elektronicky, při osobním setkání nebo telefonicky. 2. Hlavním cílem oslovení je sjednat termín a čas individuálního setkání. Dalším důležitým bodem je vymezení obsahu jednání. 3. V daném termínu proběhne setkání zástupců dvou vzdělávacích institucí. Zástupci prodiskutují názory na problematiku, na kterou je setkání zaměřeno. 4. Po ukončení jednání je vhodné shrnout základní závěry, které z jednání vyplynuly, ve společném zápise o jednání. (3) Základní parametry (místo, čas, počet osob) místo 

Individuální setkání by mělo proběhnout v prostorách jedné ze dvou vzdělávacích institucí, jejichž zástupci budou jednat o uvedené problematice.

čas 

Časově tato forma podle obsahu zabere 0,5 a 2 hodiny podle rozsahu problematiky, která bude mezi zástupci vzdělávacích institucí diskutována.

počet osob 

Minimální počet účastníků jsou dva, tzn. jeden účastník z každé vzdělávací instituce. Z každé instituce se však může zúčastnit jednání více osob. Je však vhodné, aby počet nebyl příliš veliký. Lze akceptovat 2 zástupce z každé instituce, tj. celkově 4 osoby.

(4) Vstupy   

Každý zástupce vzdělávací instituce by měl připravit podkladový materiál, který bude zaměřen na problematiku diskutovanou při setkání. Podle obsahu jednání lze připravit prezentační techniku. Pro jednání je vhodná menší jednací místnost, protože navodí přátelskou atmosféru.

(5) Vhodné použití   

Projednávání spolupráce na společné zakázce. Projednávání vzájemného využití zdrojů. Projednání problematiky práce sítě vzdělávacích institucí.

(6) Výstupy 

Výstupem jednání by měl být záznam o společném jednání. V záznamu by měly být uvedeny všechny závěry, ke kterým jednání dospělo.

Katalog kurikul

21


Důležitým efektem individuálních setkání zástupců vzdělávacích institucí vede k prohloubení vzájemné důvěry mezi zástupci vzdělávacích institucí. To je předpoklad další hlubší spolupráce institucí na větších zakázkách a projektech.


Z časových důvodů lze individuální setkání zástupců dvou vzdělávacích institucí naplánovat v rámci jiné větší akce, které se oba zástupci zúčastní, např. konference, atd. Individuální jednání může proběhnout v rámci přestávky, nebo po ukončení jednacího programu.


Účastníci jednání by měli zvládnout dovednost analyzovat podkladové materiály, argumentovat a formulovat závěry.

Katalog kurikul

22

10. Pracovní skupiny (1) Charakteristika formy Pracovní skupina řeší úzce vymezenou oblast práce sítě VI. Jsou v ní zástupci některých členských VI, kteří se problematickou zabývají do hloubky. (2) Postup organizace 1. Pracovní skupinu ustavuje síť vzdělávacích institucí v případě, že v rámci sítě je třeba zpracovat nějakou specifickou problematiku, např. strategii práce sítě v dalším období, atd. Pracovní skupina je vytvořena ze zástupců vzdělávacích institucí, které se danou problematikou podrobněji zabývají. 2. Po ustavení pracovní skupiny její členové vymezí parametry výstupů, které práce skupiny bude mít. Je rovněž upřesněn harmonogram prací. 3. Po stanovení základních úkolů zpracovávají členové pracovní skupiny samostatně podklady pro setkání. 4. Pracovní skupina se schází minimálně jednou za dva měsíce. Na těchto setkáních členové pracovní skupiny s využitím kreativních metod řeší zadaný úkol. Každý člen pracovní skupiny přitom využívá podklady, které připravil v období mezi setkáním členů skupiny. 5. Vedoucí pracovní skupiny prezentuje na setkání zástupců sítě vzdělávacích institucí průběžné výsledky práce pracovní skupiny. 6. Podle harmonogramu pracovní skupina v závěru období pro řešení úkolu zpracuje materiál, který obsahuje finálně zpracované řešení zadaného úkolu. (3) Základní parametry (místo, čas, počet osob) místo 

Setkání členů pracovní skupiny je vhodné realizovat v prostorách některé vzdělávací instituce, jejíž zástupce je členem pracovní skupiny.

čas  

Celkový čas na vypracování materiálu k zadanému úkolu zabere podle šíře problematiky 3 až 12 měsíců. Jednotlivá setkání pracovní skupiny trvají 2 až 4 hodiny.

počet osob 

Pracovní skupina by neměla být početně příliš veliká, protože by to ztěžovalo hledání vhodného termínu na setkání. Je vhodné, aby v pracovní skupině bylo 4 – 6 osob.

(4) Vstupy 

Základními vstupy pro práci pracovní skupiny jsou materiály a podklady, které obsahují stávající řešení problematiky, která bude pracovní skupina řešit.


Využití pracovní skupiny je vhodné pro tvorbu strategických materiálů, které bude síť vzdělávacích institucí využívat. Pracovní skupina může být také ustavena na přípravu projektu, který bude síť realizovat.

(6) Výstupy 

Hlavním výstupem je materiál, který bude obsahovat navržené řešení problému, který pracovní skupina zpracovávala.

Katalog kurikul

23


Zpracování strategických materiálů umožňuje síti vzdělávacích institucí prezentovat plánované kroky a koncepci práce sítě dalším subjektům. Skutečnost, že síť vzdělávacích institucí má jasně formulovanou strategii, zvyšuje prestiž sítě v očích potenciálních spolupracujících subjektů nebo zákazníků.


V pracovní skupině by měl být ustanoven vedoucí skupiny, který bude skupinu a její práci koordinovat a bude prezentovat výsledky práce skupiny.


Do pracovní skupiny by měli být zařazeny osoby, které se v problematice, kterou bude skupina řešit, dobře orientují a mají s ní dílčí zkušenosti. To přinese efektivní výsledky práce skupiny.

Katalog kurikul

24

11. Realizace kurzu pro ostatní VI (1) Charakteristika formy Krátký kurz má za úkol naučit členy sítě VI novým znalostem nebo dovednostem. (2) Postup organizace 1. Požadavek uskutečnění kurzu pro ostatní vzdělávací instituce vyplyne ze setkání členů sítě vzdělávacích institucí. Kurz by měl být zaměřen na oblast, kterou společně využívají všichni členové sítě, např. práce s interaktivními tabulemi. 2. V rámci jednání členů sítě je oslovena instituce, která problematiku zná, aby garantovala kurz a jeho realizaci. 3. Garant kurzu stanoví termín, místo a délku kurzu. Formou pozvánky s organizačními údaji o kurzu seznámí ostatní členy sítě. 4. V daném termínu zpracuje seznam účastníků, kteří potvrdili zájem o kurz. 5. Podle plánu garant realizuje kurz. 6. Na závěr kurzu požádá účastníky o poskytnutí zpětné vazby, např. s využitím hodnotícího formuláře. 7. Garant zpracuje zpětnou vazbu a seznámí s ní členy sítě na nejbližším setkání. (3) Základní parametry (místo, čas, počet osob) místo  

Kurz pro členy sítě je vhodné organizovat v učebnách garanta kurzu, protože tuto učebnu lektor velmi dobře zná. Někdy z důvodu dostupnosti může být realizace kurzu uskutečněna v prostorách jiné vzdělávací společnosti, která je členem sítě.

čas 

Kurz pro členy sítě je obvykle jednodenní. Časový rozsah je od 4 do 6 hodin.

počet osob 

Počet osob v kurzu je závislý na obsahu tohoto kurzu. U počítačového kurzu je počet účastníků omezen počtem počítačů, u kurzů měkkých dovedností je vhodný počet 8 až 16 účastníků, u kurzů zaměřených na seznámení s legislativními normami může být počet účastníků až 30 osob.

(4) Vstupy  

Místnost s dostatečnou kapacitou míst pro všechny účastníky kurzu. Technické vybavení na podporu lektora. Určitě by měla být zajištěna základní sada prezentační techniky, tj. notebook, dataprojektor, plátno, tabule. Další vybavení závisí na zaměření kurzu.


Organizace kurzů pro členy sítě vzdělávacích institucí je vhodné v případě, že členové sítě spolupracují na společných zakázkách. Kurzy pomohou sjednotit kompetence lektorů a manažerů všech institucí.

(6) Výstupy 

Hlavním výstupem této aktivity je sjednocení kompetencí členů sítě vzdělávacích institucí v oblasti, která byla náplní kurzu.

Katalog kurikul

25


Členové sítě vzdělávacích institucí se dostávají v průběhu kurzu do kontaktu a vytváří se podmínky pro hlubší spolupráci jednotlivých členů při společných zakázkách nebo při vzájemném využívání zdrojů.


Kurzy realizované v rámci sítě vzdělávacích institucí budou nejčastěji zaměřené na prohloubení lektorských nebo manažerských dovedností. Nepůjde o kurzy, které jsou zaměřeny na odborné dovednosti, které nabízí ve svých kurzech jednotlivé vzdělávací instituce svým zákazníkům.


Lektor kurzu by měl velmi detailně znát přednášenou problematiku, protože účastníci budou jeho kolegové, kteří mají zkušenosti z lektorské nebo manažerské práce a očekávají, že rozšíří své dosavadní kompetence.

Katalog kurikul

26

12. Revize materiálů (1) Charakteristika formy Jedná se o revidování materiálů zpracovaných pro potřeby sítě VI. Revize probíhá s využitím nástrojů programu Word. (2) Postup organizace 1. Ze setkání členů sítě vzdělávacích institucí může vyplynout požadavek na zpracování společného materiálu. Je stanoven člen sítě, který vypracuje základní verzi materiálu. Ten bude garantem materiálu. 2. Garant materiálu zpracuje první verzi materiálu. 3. Po zpracování první verze materiálu garant zašle elektronickou poštou materiál k revizi ostatním členům sítě. V průvodních informacích stanoví termín, do kdy mají členové revizi materiálu zpracovat. 4. Po obdržení všech připomínek k materiálu garant připomínky vyhodnotí a podle připomínek upraví materiál do konečné podoby. 5. Garant zpracuje přehled připomínek jednotlivých členů sítě a ke každé připomínce uvede, zda ji akceptoval a jak ji zapracoval do materiálu, nebo v případě, že ji neakceptoval, uvede důvod, proč připomínka nemohla být akceptována. 6. Upravený materiál a přehled řešení připomínek zašle garant opět členům sítě. Ti mají možnost materiál prostudovat a vznést případně další připomínky. 7. Garant opět vyhodnotí připomínky a na jejich základě zpracuje finální verzi materiálu. 8. Garant finální verzi prezentuje členům sítě na společném setkání nebo ji zašle všem členům sítě elektronickou cestou. (3) Základní parametry (místo, čas, počet osob) místo  

Materiál a podklady pro něj zpracovává garant ve své firmě. Revizi provádí každý člen sítě ve své firmě.

čas 

 

Čas na zpracování materiálu závisí na jeho obsahu. Obvykle zpracování materiálu v rozsahu do 10 stran může trvat jeden až dva měsíce podle míry zapojení ostatních členů sítě (ti mohou být požádáni o dodání podkladů pro materiál). Čas na revizi materiálu by měl být stanoven v rozsahu jednoho až dvou týdnů podle rozsahu materiálu. Celkový čas na vytvoření finální podoby materiálu, který má projít revizí, by měl být mezi dvěma až čtyřmi měsíci podle rozsahu zpracovávaného materiálu.

počet osob 

Do revize materiálu by mělo být zařazeno omezené množství osob. Optimální počet je 4 až 8 osob. Při vyšším počtu osob hrozí nebezpečí, že se prodlouží doba zpracování materiálu, protože bude velké množství podobných připomínek, jejichž zpracování však zabere garantovi zbytečně dlouhý čas.

(4) Vstupy 

Členové sítě zapojení do revize materiálu by měli mít jednotný software, v němž budou podklady zpracovány.

Katalog kurikul

27


Revize materiálů uplatňuje síť vzdělávacích institucí, když je třeba vytvořit materiál, který reprezentuje společné názory členů sítě, např. podklad pro strategické dokumenty v oblasti vzdělávání dospělých v regionu, metodika práce sítě, analýza aktuálního stavu ve vybrané oblasti vzdělávání, atd.

(6) Výstupy 

Výstupem této činnosti je finální verze materiálu, který je zpracován elektronicky nebo v tištěné podobě.


Zapojení všech členů do revize materiálu umožňuje každému členu se vyjádřit k obsahu materiálu a podílet se tak na jeho finalizaci. Tím členové získávají pozitivní vztah k materiálu a následně jeho finální verzi snáze akceptují a uplatňují ve své praxi.




Základní verze materiálu, který má vypracovat garant, může také vznikat tak, že garant požádá o dílčí podklady členy sítě. Ty následně vyhodnotí a zpracuje do výsledného materiálu, který zašle k revizi ostatním členům sítě. K revizi materiálů je vhodné používat nástroje k revizi materiálů, které nabízí textové editory.


Garant vytvoření materiálu by měl mít znalosti a zkušenosti s problematikou, která bude v materiálu zpracovávána.

Katalog kurikul

28

13. Setkání se zaměstnavateli (1) Charakteristika formy Cílená prezentace nabídky více vzdělavatelů zaměstnavatelům kraje. (2) Postup organizace 1. Na setkání členů sítě členové vymezí základní požadavky na setkání se zaměstnavateli. Je určen přípravný tým pro organizaci setkání. 2. Přípravný tým zpracuje obsah a harmonogram setkání se zaměstnavateli. 3. Obsah a harmonogram setkání budou moci připomínkovat ostatní členové sítě. Na základě připomínek je harmonogram upraven do konečné podoby. Současně členové sítě potvrdí svoji účast na setkání se zaměstnavateli. 4. Přípravný tým zpracuje pozvánku a zašle ji zaměstnavatelům. 5. Přípravný tým postupně kompletuje počty přihlášených zástupců zaměstnavatelů (většinou personalistů). 6. Podle pokynů přípravného týmu zpracují členové sítě, kteří potvrdili účast na setkání, prezentace a propagační materiály. 7. V rámci setkání členů sítě se zaměstnavateli zástupce každé vzdělávací instituce prezentuje nabídku své firmy. Prezentace by měla být v rozsahu do 5 minut. 8. Po ukončení prezentací bude dán prostor na osobní jednání personalistů se zástupci vzdělávacích institucí. (3) Základní parametry (místo, čas, počet osob) místo 

Jednací sál ve městě, které je dostupné všem účastníkům. Obvykle je vhodné krajské město.

čas 

Setkání by mělo být plánováno na 3 až 4 hodiny. Delší čas by nemusela řada zástupců zaměstnavatelů akceptovat.

počet osob  

Ze strany zástupců vzdělávacích institucí by mělo být zastoupeno nejméně 8 společností. Při menším počtu by akce mohla být pro zaměstnavatele málo zajímavá. Ze strany zaměstnavatelů by měla být potvrzena účast více než 12 firem. Při menší účasti není akce pro vzdělavatele efektivní. Menší účast zástupců zaměstnavatelů také u personalistů vzbuzuje dojem, že akce není efektivní a dalšího podobného setkání by se nezúčastnili.

(4) Vstupy  

Jednací sál, který umožňuje uspořádání pro prezentaci vzdělávacích institucí a následně pro individuální jednání. Prezentační technika pro vystoupení vzdělávacích institucí.


Tento typ činnosti je vhodné použít v regionu, kde vzdělávací organizace spolupracují a jsou v průběžném kontaktu.

Katalog kurikul

29

(6) Výstupy 

Výstupem této činnosti je navázání kontaktů mezi vzdělávacími institucemi a personalisty.




Důležitým efektem je časová úspora. Personalisté se v jeden den mohou setkat s větším množstvím vzdělávacích firem a tím ušetří čas na jejich oslovování. Na druhé straně zástupci vzdělávacích institucí mohou v jeden den oslovit větší množství firem. Osobní jednání mezi zástupci vzdělávacích firem a personalisty je důležitým aspektem, který může významně pomoci v jednání o vzájemné spolupráci. Lze při tomto jednání vysvětlit různé detaily, které nejsou obsaženy např. v elektronické komunikaci, atd.




Setkání musí být velmi dobře prezentováno personalistům, protože oni mohou argumentovat tím, že mají dostatečný počet nabídek a účast na setkání pro ně není přínosná. Proto je velmi důležité, jak bude sestaven program setkání a jak členové sítě do programu budou schopni zařadit obsah, který bude pro zaměstnavatele zajímavý. Vhodné je zařazení nějaké prezentace, která bude zaměstnavatele zajímat a zúčastní se tak setkání. Např. by mohla být uvedena prezentace nějaké oblasti organizace vzdělávání zaměstnanců.


Každý zástupce vzdělávací instituce, který se zúčastní setkání se zaměstnavateli, by měl velmi detailně znát nabídku této instituce, aby dokázal odpovědět na všechny dotazy personalistů.

Katalog kurikul

30

14. Společná nabídka (1) Charakteristika formy Obsahuje nabídku sady kurzů, v níž zajišťují dílčí oblasti dvě, a nebo více vzdělávacích organizací ve vzájemné spolupráci. (2) Postup organizace 1. Iniciátor společné nabídky (vzdělávací společnost) navrhne rámec společné nabídky. Ten bude obsahovat složení nabídky a návrh institucí, které by se na zajištění vzdělávacích aktivit podílely. 2. Iniciátor osloví vytipované vzdělávací instituce a jedná s nimi o zapojení ve společné nabídce. 3. Po sestavení konečného seznamu vzdělávacích institucí iniciátor vyvolá jednání zástupců institucí. Zástupci institucí projednají, jaké podklady je třeba připravit pro společnou nabídku. Je určen garant pro zpracování společné nabídky. Nemusí to být iniciátor. 4. Každá instituce individuálně zpracuje podklady pro společnou nabídku. Následně je zašle garantovi společné nabídky. 5. Garant zkompletuje materiály do společné nabídky. Konečnou podobu nabídky zašle ke schválení institucím zapojeným do nabídky. 6. Garant zajistí odeslání nabídky nebo její předání subjektu, pro který je nabídka zpracována. (3) Základní parametry (místo, čas, počet osob) místo  

Společné jednání institucí proběhne v sídle iniciátora společné nabídky. Podklady a vlastní společnou nabídku zpracovávají vzdělávací instituce ve vlastních sídlech.

čas  

Společná nabídky by měla být zpracována v průběhu jednoho měsíce. Pokud se jedná o nabídku, která je zpracovávána na základě výzvy subjektu, je termín dán přímo v zadávací dokumentaci.

počet osob 

Za každou instituci zapojenou do zpracování společné nabídky se obvykle na zpracování podkladů podílí jedna až dvě osoby.

(4) Vstupy 

Základním vstupem je jednotná struktura společné nabídky, podle které budou všechny subjekty zapojené do zpracování nabídky připravovat podklady.


Společnou nabídku mohou zpracovat vzdělávací instituce v případě, že v rámci projektu některá firma poptává rozsáhlejší sadu vzdělávacích kurzů. Společnou nabídku mohou zpracovat vzdělávací instituce, které jsou zaměřeny na různé oblasti vzdělávání. Jejich nabídka by měla tvořit ucelený komplex vzdělávání, např. pro mistry. Tato nabídka by měla být zajímavá pro personalisty, protože by v rámci jedné objednávky proškolili komplexně vybranou skupinu zaměstnanců.

Katalog kurikul

31

(6) Výstupy 

Výstupem je společná nabídka, která je předána příjemci vzdělávání.


Důležitým efektem je skutečnost, že vzdělávací instituce zapojená do společné nabídky, nebude muset zpracovávat oblast vzdělávání, v které nemá dostatečné zkušenosti, a kterou by často zpracovala pouze povrchně. Společná nabídka pro příjemce vzdělávání znamená kvalitní službu ve všech dílčích oblastech vzdělávání obsažených v nabídce.


Velmi důležitým aspektem je, že musí vzdělávací instituce, která garantuje společnou nabídku, rozdělit příjem za uskutečnění zakázky v souladu s podílem zapojení všech institucí, které zakázku společně realizovali. V případě, že garant dá těmto institucím menší finanční podíl, poruší vzájemnou důvěru a příště se nepodaří získat partnery pro společnou nabídku.


Každá instituce zapojená ve společné nabídce by měla být odborníkem v oblasti, kterou bude v zakázce garantovat.

Katalog kurikul

32

15. Společný leták a rozesílka (1) Charakteristika formy Obsahuje nabídku vzdělávacích aktivit více členských VI sítě. O náklady se VI dělí. (2) Postup organizace 1. Iniciátor společného letáku navrhne strukturu letáku a vzdělávací společnosti, které by mohly na letáku prezentovat svoji nabídku. 2. Iniciátor osloví vytipované vzdělávací společnosti s nabídkou vytvořit společný leták. 3. Iniciátor uskuteční setkání se vzdělávacími společnostmi, které souhlasili s vytvořením společného letáku. Na setkání je projednána struktura letáku. Instituce určí garanta letáku a domluví se na podkladech, které mají dodat pro kompletaci letáku. 4. Vzdělávací instituce zpracují podklady pro letáky zašlou je v daném termínu garantovi. 5. Garant na základě podkladů zkompletuje text letáku. 6. Návrh letáku garant nechá potvrdit ostatním vzdělávacím institucím. 7. Po schválení konečné podoby garant zajistí tisk letáku v dojednaném množství. 8. Po vytištění letáku garant zajistí hromadnou rozesílku letáků prostřednictvím poštovní roznášky nebo vložení do novin podle dohody mezi vzdělávacími institucemi. (3) Základní parametry (místo, čas, počet osob) místo  

Společné jednání institucí proběhne v sídle iniciátora společné nabídky. Podklady pro společný leták zpracovávají vzdělávací instituce ve vlastních sídlech.

čas  

Zpracování podkladů pro leták by mělo vzdělávacím institucím trvat jeden týden. Zpracování letáku garantem by mělo zabrat maximálně jeden týden.

počet osob 

Za každou instituci, která bude prezentována na letáku, by měl být zapojen jeden zástupce této instituce. Obvykle se jedná o vedoucího instituce nebo zaměstnanec, který má na starosti marketing.

(4) Vstupy 

Základním vstupem pro vytvoření společného letáku jsou jednotně obsahově zpracované podklady od vzdělávacích institucí uvedených na letáku.


Společný leták je vhodné použít v regionu, v kterém působí všechny vzdělávací společnosti, které mají na letáku svoji nabídku. Společný leták je vhodné dávat opakovaně, např. vždy za jedno pololetí.

(6) Výstupy 

Výstupem je společný leták prezentující nabídku většího počtu vzdělávacích institucí.

Katalog kurikul

33


Důležitým vedlejším efektem je snížení nákladů jednotlivých vzdělávacích společností, které jsou na společném letáku uvedeny.


Nabídka každé vzdělávací instituce na letáku by měla být zpracována jednotným způsobem. Je důležité, aby leták působil kompaktně. Tak lze oslovit více potenciálních zájemců o vzdělávání.


Je vhodné, když jedna ze vzdělávacích institucí zvládne grafické zpracování letáku, protože tak lze minimalizovat náklady na tuto činnost.

Katalog kurikul

34

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu: KRUH – propojení klíčových hráčů v oblasti dalšího vzdělávání dospělých v kraji Vysočina. Číslo projektu: CZ.1.07/3.2.09/01.0035 Příjemce: ABS WYDA, s. r. o. Brněnská 30/1146 591 01 Žďár nad Sázavou 1

Partnery projektu jsou: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o. s. Karlovo náměstí 14/292 120 00 Praha

Okresní hospodářská komora Jihlava Benešova 13/1256 586 01 Jihlava

Institut pro vzdělávání dospělých Demlova 21/3601 586 01 Jihlava

Obsah: POPIS SDÍLENÍ NÁPADŮ A MYŠLENEK ....................................................................................... 3 1. ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE................................................................................................ 5 2. HLASOVÁNÍ PER ROLLAM........................................................................................................ 7 3. KULATÝ STŮL ............................................................................................................................ 9 4. WORKSHOP ............................................................................................................................ 11 5. PRŮZKUM ELEKTRONICKÝM PDF. DOTAZNÍKEM ................................................................ 13 6. KONFERENCE ......................................................................................................................... 15 7. PREZENTACE JEDNÉ VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE ................................................................... 17 8. SEMINÁŘ ................................................................................................................................. 19 9. INDIVIDUÁLNÍ SETKÁNÍ .......................................................................................................... 21 10. PRACOVNÍ SKUPINY............................................................................................................. 23 11. REALIZACE KURZU PRO OSTATNÍ VI.................................................................................. 25 12. REVIZE MATERIÁLŮ.............................................................................................................. 27 13. SETKÁNÍ SE ZAMĚSTNAVATELI .......................................................................................... 29 14. SPOLEČNÁ NABÍDKA ............................................................................................................ 31 15. SPOLEČNÝ LETÁK A ROZESÍLKA ........................................................................................ 33

Sdílení nápadů a myšlenek

Recommend Documents