SBOROVÝ LIST CÍRKVE BRATRSKÉ V TRUTNOVĚ

SBOROVÝ LIST CÍRKVE BRATRSKÉ V TRUTNOVĚ Ročník XV. – 5/2010

Jak to mnohdy začíná Výhled zpoza volantu na shrnutou příď korábu asfaltového moře obvykle počne v myšlenkách kormidelníka otázku: sním či bdím? Jak se to mohlo stát? Kde se stala chyba. Kormidlování života po mořích možností nejednou přinese stejnou otázku, když se nám do podpalubí valí temné vody událostí a snaží se stáhnout naši loďku kamsi do hlubin. Kamsi tam, odkud již snad ani není vysvobození. V těchto chvílích povětšinou řveme "zachraň moji duši", jako tonoucí je ochoten se chytnout stébla, člověk dostává odvahy se spolehnout na bláznovství kříže. V lítosti nad bídným výkonem řízení života a odhodlání nikdy více neopakovat karambol docházíme naděje v přijetí, objetí toho, který svou náruč otevírá světu daleko lépe a opravdověji, než jak můžeme vidět v Riu. Avšak vždy zůstává otázka: jak se to mohlo stát? Jak k tomu došlo? Kde se stala chyba, kde byl ten moment, kdy ještě šlo zatočit kormidlem, dát zpětný chod a vyjma zmatku na palubě by k ničemu vážnějšímu nedošlo? Během přípravy na biblickou hodinu, jejímž základem byl mnohým dobře známý Žalm 1, jsem měl možnost odhalit příčinu. Jistě jednu z mnoha. Přesto toto uvědomění, rozpoznání pro mne, člena horské výpravy, který mnohdy marně hledá úzkou stezku kroutící se k vrcholu v porostu, který ji obklopuje, bylo povzbuzením, inspirací jak dál. S trochou odvahy a neřízeného optimismu: jak lépe či snáze dál stoupat k vrcholu. Na co si dát pozor, kam se zbytečně se zájmem nenaklánět v touze vidět, slyšet víc. Možná i vám se stalo, že jste na něco zaujatě zírali, zkoumali, až jste do toho s nekonečnou pompézností vrazili či zapadli. Inu to se občas stává, díky tomu můžeme mít neuvěřitelné veselé historky k táborovým ohňům případně jiným ROČNÍK XV. – 5/2010 STR. 1

večerům v dobré společnosti přátel. Žel principiálně stejné události z oblasti putování k nebeskému domovu nejsou zdrojem radosti, ale bolesti. Přesto se stává, že s takovým zaujetím hledíme na pokušení, případně hříšné jednání kohokoli kolem nás, až se sami v něm záhy ocitneme. Snad na počátku byla touha dosáhnout podobných výsledků „legálně“, žel snít o něčem, co je za útesy, v sobě nese, že cesta vede právě skrze ně. Žel křesťan toužící nemít ze své lodi života jednorázovou ponorku ví, že skrz skály, jež jsou jako otevřená lví tlama čekající jen na sousto, aby mohla sklapnout, cesta nevede. Nejdříve přemýšlí, zda-li to nejde obeplout, přeskočit či jinak. Záhy zjistí, že ne a tak svou mysl začne upírat až k tomu předmětu, který jej uvrhl do tohoto přemýšlení. Neřeší, jak se k němu dostat, sní o tom, jaké by to bylo jej mít a nebýt potopen. Maluje si vzdušné zámky naplnění svých tužeb. Upírá svůj pohled nikoliv před sebe, ale zcela někam jinam, kamsi za smrtonosné útesy, které lemují ten úzký průplav, o kterém jeden tvrdí, že vede, druhý že nevede, do zaslíbené země. A tak zírá a sní, a aby se mu lépe a rozkošněji přemýšlelo, chce stále mít před očima alespoň tu možnost. Aniž si to uvědomí, natáčí své směřování více a blíže k šelmě čekající na příležitost někoho pěkně pocuchat. Dříve či později dojde k nárazu. Hříšné snění zůstává nenaplněné, a přesto v podpalubí zejí díry jak po ledovci. Žalm 1 ve mně opět rozezvučil strunu, na kterou hrál už Ježíš, když hovořil, že hřích nastává už tehdy, když o něm začínáme přemýšlet. Nemusíme vytvářet složité konstrukce, co by kdyby a tím zdůvodňovat Ježíšův apel. Vždyť jde minimálně o to, že v zaslepenosti svého přemýšlení nakonec nabouráme do útesu hříchu a je jedno, zda-li půjde o ten, na který jsme mysleli či jiný. Výsledek je stejný. Proto si odvažme přiznat daleko dříve, po čem touží naše srdce, než jej naservírujeme na podnose tomu, který hledá, co by sežral. Alespoň pro mne to vlastní přiznání, sundání růžových brýlí a odvážení se pohlédnout do zrcadla pomáhá dojití skutečného vyznání a odevzdání. Zabraňuje v ustrnutí a zaslepení, udušení a vyhasnutí svědomí původně rozpalovaného Duchem. ROČNÍK XV. – 5/2010 STR. 2

Opravdovost života učedníka je založena mimo jiné i na odvaze pohlednout do zrcadla Božího slova dříve, než zoufale vysílám "s.o.s.". JaPta

Zahradní práce V sobotu 24.4. se uskutečnila ve sboru brigáda ke zvelebení sborové zahrady. Původně to měla být brigádka na odházení a odvezení několika lopat hlíny. Nakonec se vše zvrhlo v odrýpání a transport několika povozů něčeho, co pravděpodobně můžeme nazvat zeminou. Jelikož kdo by čekal černozem, nebo aspoň pouze zem a čistou hlínu, byl by zklamán. Naopak při výkopech jsme objevili nejeden poklad a o některé se skoro i strhla rvačka. Vždyť historická hodnota ouška od hrnce je nezměrná. Začínali jsme v 9:00 SEČ v naději, že v 13:00, nejpozději 14:00, budeme zpátky doma ve svých gaučích popíjet kafíčko či cokoli jiného a relaxovat. Jak jsem již naznačil, lehce se to zvrtlo. Když jsme končili, odbíjely hodiny na kostele 16:00 a my se všichni svorně těšili na oběd, který každého čekal doma. Nyní trochu statistiky: k dispozici jsme měli tři kolečka, dva vozíky za auto (jeden větší, druhý menší), jedno auto, několik lopat a krumpáčů, rýčů a jedny železné hrábě. Dále jsme měli k dispozici tuším devět párů rukou, stejně i nohou. Nadto devět hlav, což by mohl být problém, naštěstí jsme se domluvili lépe než devítihlavá saň a velmi brzy věděli, čí je který úkol a hlína, či co to bylo, mohla začít odsýpat. Během práce se nikomu nic vážného nestalo a tak o vzrůšo se staral nejmenovaný jedinec, který stále sbíral cokoli, co se vyrýplo ze země a alespoň trochu vypadalo zajímavě. Obraz, kdy v jedné ruce drží housenku a v druhé torzo skleničky, mluví za vše. O zábavu tedy bylo postaráno. A nakonec i o práci. Nyní čekáme, zda-li se travička zasetá zazelená. Díky všem, kteří se na této brigádě podíleli. JaPta ROČNÍK XV. – 5/2010 STR. 3

Modlitby ze staletí Pro SL 05/2010 vybral sbi Všemohoucí Bože, jenž jsi cesta, pravda i život, ty víš, jak málo je těch, kdo v těchto dobách chodí s tebou. Málo je těch, kdo tebe, svou hlavu, napodobují v pokoře a tichosti, v chudobě a čistotě, v pracovitosti a trpělivosti. Otevřela se cesta satanova a mnozí po ní kráčejí. Přispěj maličkému svému stádci, aby tě nezrazovalo, ale úzkou cestou tě následovalo až do konce. M. Jan Hus 14. – 15. století katolický kněz

Můj Bože, nedej mi hledat mimo tebe, co mohu najít jen v tobě: pokoj a tichost a radost a blaženost, které jsou domovem jenom v tvé nepomíjející radosti. Pozdvihni mou duši nad tíživý okruh mučivých myšlenek ke své věčné přítomnosti. Pozdvihni mou duši do čistého, světlého, veselého, zářivého ovzduší své přítomnosti, abych tam mohl volně dýchat, ve tvé lásce okřát, odpočinout od sebe samého a od všeho, co mě tísní; a pak mi dej opět se navrátit, abych přioděn tvým pokojem činil a nesl, co se ti líbí. Eduard Pusey 1800 – 1882 anglikánský bohoslovec

Panovníku Hospodine, Děkujeme ti, že nás voláš ke svému předivnému světlu, abychom se nesli za dary tvého svatého Ducha. Děkujeme za každé slovo dobré a potěšené. Konej a dokonej své dílo na našich srdcích, abychom všichni probuzeni a k tobě obraceni vpravdě byli lidem tvým zvláštním a velice se po tobě roztoužili. Ty nás sám ovládej, abychom nepřekáželi ani svým konáním, ani svými řečmi, ani svým nejtajnějším myšlením tomu dílu, které chceš mít skrze nás konáno. Naplň nás vůní svého života, ROČNÍK XV. – 5/2010 STR. 4

abychom všude a bez řeči byli tví svědkové. Chovej nás v obecenství se sebou po celý den a v nové síle nás uveď do své práce. Dej novou lásku, novou důvěru k tvému slovu, novou příchylnost k lidem milým i nemilým, abychom všude a ve všem si počínali jako lid tvůj zvláštní, až bys nás měl u sebe věčně věků. Jan Karafiát 1846 – 1929 reformovaný farář

Narozeniny v květnu 2010 05. 05. 15. 05. 22. 05. 23. 05. 26. 05. 27. 05 29. 05.

Růžena Králová Drahomír Ježek st. Eva Lachmanová Jana Vlachová Antonín Kocián Barbora Vávrová. Marína Vávrová.

Úpice Trutnov Úpice Havlovice Havlovice Trutnov Trutnov

Heslo měsíce: „Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme.“ Ţidům 11. 1 ekumenický překlad sbi

ROČNÍK XV. – 5/2010 STR. 5

Všechny pravidelné i náhodné čtenáře si dovolujeme pozvat ke společnému sdílení radosti a Boží lásky na našich pravidelných setkáních v Trutnově a Úpici:

Pravidelná setkání

Neděle

Trutnov Úpice Sbor církve bratrské, Sborový dům CB, Lomní ulice 103/9 Mánesova ulice 529 8:30 – sborový zpěv 9:45 – dopolední shromáždění 9:30 – modlitební chvíle 10:00 – dopolední shromáždění

Pondělí

15:00 – Dívčí klub

Úterý

18.00 – biblická hodina

Středa

16.00 – Vyučování náboženství

(pro dívky od 12ti let) 10:00 – Maminec (setkání maminek s malými dětmi) 15:00 – Rybičky (klub pro děti od 6ti do 9ti let)

(pro děti od 9ti do 15ti let)

Čtvrtek

Pátek

9:30 – Setkání seniorů (1x za dva týdny) 18.00 – Setkání mužů (1x za tři týdny) 16:00 – dorost (setkání pro děti od 9ti do 15ti let) 18:30 – mládež (setkání pro mládeţ od 15ti let) 20.30 – sportování v tělocvičně (Škola v domcích 1x za dva týdny)

16:00 – Stopa (klub s tábornickým zaměřením pro děti od 10ti let)

17:00 – Čaj o páté (setkání pro všechny bez rozdílu věku, kdo si chtějí povídat nad šálkem dobrého čaje)

Vydává staršovstvo Sboru CB. Uzávěrka příspěvků vždy do 25. dne v měsíci. Za obsah zveřejněných článků zodpovídají jejich autoři. Lomní 103/9, Trutnov PSČ 541 01 Tel.: 499 815 592 Bankovní spojení: 1300351309/0800 NEPRODEJNÉ http://www.cb.cz/trutnov mail: [email protected]

ROČNÍK XV. – 5/2010 STR. 6