SBORNÍK TEXTŮ V ČEŠTINĚ K PROJEKTU OPVK IMPLEMENTACE CIZOJAZYČNÝCH MODULŮ ZA ÚČELEM PROFESNÍHO ROZVOJE STŘEDOŠKOLSKÝCH PEDAGOGŮ V OBLASTI STAVEBNICTVÍ

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 1 (celkem 124)

SBORNÍK TEXTŮ V ČEŠTINĚ K PROJEKTU OPVK „IMPLEMENTACE CIZOJAZYČNÝCH MODULŮ ZA ÚČELEM PROFESNÍHO ROZVOJE STŘEDOŠKOLSKÝCH PEDAGOGŮ V OBLASTI STAVEBNICTVÍ“

1

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 2 (celkem 124) PŘEDMLUVA ................................................................................................................................. 5 POZEMNÍ STAVITELSTVÍ AUTOŘI: ....................................................................................................................................... 6 1. OBORY A ZAMĚŘENÍ STAVEBNICTVÍ ........................................................................................... 7 POZEMNÍ STAVBY ................................................................................................................................................ 8 DOPRAVNÍ A PODZEMNÍ STAVBY ....................................................................................................................... 10 VODOHOSPODÁŘSKÉ STAVBY ........................................................................................................................... 10 SPECIÁLNÍ STAVBY ............................................................................................................................................. 11

2. VEŘEJNÉ INŽENÝRSKÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE ............................................................................. 12 POZEMNÍ KOMUNIKACE .................................................................................................................................... 12 VEŘEJNÁ KANALIZACE........................................................................................................................................ 13 VEŘEJNÝ VODOVOD ........................................................................................................................................... 15 VEŘEJNÝ PLYNOVOD .......................................................................................................................................... 16

3. STAVEBNÍ MATERIÁLY ............................................................................................................. 17 HORNINY ........................................................................................................................................................... 17 KERAMICKÉ VÝROBKY ........................................................................................................................................ 19 DŘEVO ............................................................................................................................................................... 19 KOVY .................................................................................................................................................................. 20 SKLO................................................................................................................................................................... 21 PLASTY ............................................................................................................................................................... 22 MALTY................................................................................................................................................................ 22 BETONY .............................................................................................................................................................. 22 IZOLAČNÍ MATERIÁLY ........................................................................................................................................ 23

4. POZEMNÍ STAVBA – ZÁKLADNÍ ČÁSTI STAVBY .......................................................................... 24 ZÁKLADY ............................................................................................................................................................ 25 SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE ............................................................................................................................. 25 PŘEKLADY .......................................................................................................................................................... 26 STROPNÍ KONSTRUKCE ...................................................................................................................................... 26 SCHODIŠTĚ ......................................................................................................................................................... 27 NOSNÉ KONSTRUKCE ZASTŘEŠENÍ ..................................................................................................................... 27 KOMÍNY ............................................................................................................................................................. 28 PŘÍČKY ............................................................................................................................................................... 28 VÝPLNĚ OTVORŮ ............................................................................................................................................... 28 PŘEDSAZENÉ KONSTRUKCE ............................................................................................................................... 29 PODLAHY ........................................................................................................................................................... 29 STŘEŠNÍ PLÁŠŤ ................................................................................................................................................... 30

5. STAVENIŠTĚ ............................................................................................................................ 31 STAVENIŠTĚ ........................................................................................................................................................... 31 DOPRAVA ............................................................................................................................................................. 33

2

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 3 (celkem 124) 6. STAVEBNÍ STROJE.................................................................................................................... 36 STROJE PRO ZEMNÍ PRÁCE ........................................................................................................................................ 38 STROJE PRO ZAKLÁDÁNÍ STAVEB................................................................................................................................. 40 STROJE PRO MANIPULACI A DOPRAVU STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ ........................................................................................ 42 STROJE PRO ZVEDÁNÍ BŘEMEN................................................................................................................................... 42

7. TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV .................................................................................................. 44 VYTÁPĚNÍ.............................................................................................................................................................. 44 ZDROJE TEPLA: ....................................................................................................................................................... 46 TEPELNÉ ČERPADLO................................................................................................................................................. 46 ZEMNÍ .................................................................................................................................................................. 46 KAPALNÁ PALIVA .................................................................................................................................................... 46 UHLÍ .................................................................................................................................................................... 46 BIOMASA .............................................................................................................................................................. 46 SOLÁRNÍ ENERGIE ................................................................................................................................................... 46 VZDUCHOTECHNIKA, KLIMATIZACE, CHLAZENÍ – ............................................................................................................ 47 ROZVODY PLYNU .................................................................................................................................................... 47 ROZVODY VODY ..................................................................................................................................................... 47 ROZVOD KANALIZACE .............................................................................................................................................. 47 CENTRÁLNÍ VYSAVAČ ............................................................................................................................................... 47 ELEKTROROZVODY .................................................................................................................................................. 48 HROMOSVODY ....................................................................................................................................................... 48 OSVĚTLENÍ ............................................................................................................................................................ 48 VÝTAHY ................................................................................................................................................................ 49

8. VNITŘNÍ VYBAVENÍ BUDOV ..................................................................................................... 50 9. ARCHITEKTURA ....................................................................................................................... 54 ŘECKÁ KLASICKÁ ARCHITEKTURA ................................................................................................................................ 55 ŘÍMSKÁ ARCHITEKTURA............................................................................................................................................ 55 ROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA ...................................................................................................................................... 56 GOTICKÁ ARCHITEKTURA .......................................................................................................................................... 56 RENESANČNÍ ARCHITEKTURA ..................................................................................................................................... 57 BAROKO ............................................................................................................................................................... 57 KLASICISMUS ......................................................................................................................................................... 58 SECESE ................................................................................................................................................................. 58 ARCHITEKTURA ...................................................................................................................................................... 58

.................................................................................................................................................. 59 10. ENERGETICKY ÚSPORNÉ STAVBY............................................................................................ 60 EKONOMIKA VE STAVEBNICTVÍ 1. STAVEBNÍ MANAGEMENT ....................................................................................................... 66 MANAGEMENT – POJEM, PODSTATA .......................................................................................................................... 66 ORGANIZAČNÍ USPOŘÁDÁNÍ PODNIKU ......................................................................................................................... 67

3

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 4 (celkem 124) ORGANIZAČNÍ STRUKTURA........................................................................................................................................ 67 INFORMACE A ROZHODOVÁNÍ ................................................................................................................................... 69 PLÁNOVÁNÍ ........................................................................................................................................................... 71 ORGANIZOVÁNÍ...................................................................................................................................................... 72 PROJEKTOVÉ A PROCESNÍ ŘÍZENÍ ................................................................................................................................ 73

2. STAVEBNÍ FIRMA..................................................................................................................... 74 PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ STAVEBNÍCH FIREM .................................................................................................................... 74 PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ STAVEBNÍCH FIREM............................................................................................................. 75 ČINNOSTI A CÍLE STAVEBNÍ FIRMY ............................................................................................................................... 76 STRATEGIE STAVEBNÍ FIRMY ...................................................................................................................................... 77 PROVOZ STAVEBNÍ FIRMY ......................................................................................................................................... 78

3. CENA – CENOVÁ KALKULACE, POPTÁVKA A NABÍDKA ............................................................... 79 CENA ................................................................................................................................................................... 79 TRH ..................................................................................................................................................................... 82

4. SMLUVNÍ VZTAHY VE STAVEBNICTVÍ........................................................................................ 87 NEJČASTĚJŠÍ TYPY SMLUV VE STAVEBNICTVÍ: ................................................................................................................. 87 PŘÍKLAD – BODY SMLOUVY O DÍLO PODLE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU:.................................................................................. 88

5. MARKETING VE STAVEBNICTVÍ ................................................................................................ 90 NÁSTROJE MARKETINGU .......................................................................................................................................... 92 MARKETINGOVÝ MIX ............................................................................................................................................... 93 PRODUKT VE STAVEBNICTVÍ ...................................................................................................................................... 93

6. OCEŇOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ ..................................................................................................... 98 ZÁKLADNÍ POJMY .................................................................................................................................................... 98 ZÁKLADNÍ METODY OCEŇOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ ............................................................................................................. 99 DŮLEŽITÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ HODNOTU NEMOVITOSTÍ ............................................................................................... 99

7. STAVEBNÍ PROJEKT ............................................................................................................... 101 8. PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE ............................................................................................... 103 ÚČEL A CÍL PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE ....................................................................................................................104

9. LOGISTIKA VE STAVEBNICTVÍ ................................................................................................. 106 10. PERSONALISTIKA – MZDY, ZÁKONNÉ ODVODY ..................................................................... 109 PERSONÁLNÍ PRÁCE ...............................................................................................................................................109 MZDA ................................................................................................................................................................111 DARY .................................................................................................................................................................114 AKTUÁLNÍ ZMĚNY VE ZDAŇOVÁNÍ MEZD OD 1. 1. 2013 ...............................................................................................115

4


Předmluva Vážené paní učitelky a vážení pánové učitelé, materiál, který si Vám dovolujeme předložit je nedílnou součástí souboru cvičných textů v češtině, angličtině a v němčině, které byly vytvořeny v rámci projektu OPVK Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví. Následujících 20 textů v češtině k modulům Pozemní stavitelství a Ekonomika ve stavebnictví vytvořili Vaši kolegové, vyučující odborných předmětů, ze škol se stavebním zaměřením jako podklad pro cizojazyčné kurzy na základě svých odborných znalostí a svých dlouholetých pedagogických zkušeností. Tyto kapitoly z oborů Pozemní stavitelství a Ekonomika ve stavebnictví jsou určeny všem pedagogům na středních školách se stavebním zaměřením bez rozdílu jejich aprobace, kteří se chtějí kontinuálně vzdělávat v cizím jazyce (angličtina, němčina) zejména z profesních důvodů. Proto byla ke každému českému textu vytvořena mutace v angličtině a v češtině, která je ještě rozšířena o přehled slovní zásoby a o gramatická a lexikální cvičení. Pokud si při práci s cizojazyčnými variantami nebudete jisti významem textu, není pro Vás nic snazšího než sáhnout po této příručce a dohledat významy slov, odstavců či si projít celý text ještě před prací s cizojazyčnou variantou. Jsme si vědomi toho, že do kurzu vstupujete s různým stupněm znalosti anglického nebo německého jazyka, a proto také to, do jaké míry tuto příručku využijete, záleží jen a jen na Vás. Texty v češtině se tak stávají důležitou a nezbytnou oporou k Vašemu studiu kurzů v angličtině nebo v němčině. Kamila Zelinková, manažerka projektu

5


1. část Pozemní stavitelství Autoři: Ing. Blanka Pelánková Témata: Staveniště Technické zařízení budov Vnitřní vybavení budov Architektura Energeticky úsporné stavby

Ing. Hana Konečná Témata: Obory a zaměření ve stavebnictví Veřejné inženýrské sítě a komunikace Stavební materiály Pozemní stavba – základní části stavby Stavební stroje

6


1. Obory a zaměření stavebnictví Klíčová slova: Výstavba, objekt, stavba, budova, dům Anotace textu: Stavebnictví je hospodářské odvětví zabývající se výstavbou objektů. Cílem stavebnictví je vytváření životního a pracovního prostředí člověka a společnosti se zachováním přírodních a kulturních památek.

Stavebnictví je velmi komplexní obor lidské činnosti zahrnující složky technické, technologické, ekonomické, estetické a ekologické. Stavbu lze chápat jako stavební dílo trvalého, příp. dočasného charakteru. Výsledkem stavební činnosti je objekt různého pojetí, funkce a významu. Kromě budování nových objektů zahrnuje stavebnictví také adaptace, rekostrukce, modernizace, údržbu starých objektů a demolice. Urbanistická hodnota území spočívá v uspořádání, návaznosti i vlastnostech prostorů a staveb. Jedná se o hodnotu dlouhodobě rozvíjené urbanistické struktury jednotlivých sídel a jejich vazeb, ale také o hodnotu krajiny vytvořené a kultivované dlouhodobým hospodařením. Cílem navrhování a realizace staveb je vytvoření kvalitního prostředí pro účel, pro který je daný objekt navrhován, přičemž kvalita by měla být zajištěna po celou dobu předpokládané životnosti. Funkce stavebnictví pro společnost: sociální (bydlení, kultura, zdravotnictví, vzdělání, sport)  průmyslová výroba  zemědělská výroba  doprava 7

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 8 (celkem 124)  energetika Stavebnictví lze rozdělit na 4 základní obory podle zaměření:  pozemní stavby (bytové, občanské, průmyslové, zemědělské)  dopravní a podzemní stavby  vodohospodářské stavby  speciální stavby

POZEMNÍ STAVBY – zabývají se výstavbou budov, příp. stavebních objektů s jejich funkcí bezprostředně související. Budovu chápeme jako stavbu, která je obyvatelná a uživatelná pro člověka. Pozemní stavba musí plnit požadavky architektonické, tzn. pojetí z hlediska urbanismu, provozu a estetiky, ale také řešení architektonických bariér v souvislosti s užíváním budov invalidními osobami a citlivé zásahy do historických a památkově chráněných objektů. Dále požadavky technické, tedy odolnost konstrukcí vůči vnějším vlivům a pohoda vnitřního prostředí, včetně požární bezpečnosti staveb, požadavky na technologické a materiálové řešení. Pokud jde o ekonomické požadavky na pozemní stavby, rozlišují se náklady pořizovací a provozní s tím, že vždy je třeba dbát na ekonomickou efektivnost a zároveň kvalitu realizované stavby. S problémy ekologie a tzv. udržitelnou výstavbou souvisí environmentální požadavky na pozemní stavby, tj. snižování celkové energetické náročnosti stavebních objektů, využívání obnovitelných zdrojů energie, redukce negativních vlivů stavební činnosti na životní prostředí. Pozemní stavba má být navržena tak, aby splňovala požadavky na vnitřní prostředí a urbanistické požadavky vzhledem k okolí objektu. Znamená to vytvoření provozně promyšlené, konstrukčně vyřešené a esteticky pojaté formy objektu. Z hlediska účelu lze objekty pozemních staveb rozdělit do následujících skupin a podskupin: Bytové stavby – jsou to obytné budovy určené k trvalému bydlení, které se člení na bytové a rodinné domy. Do této kategorie lze zařadit také objekty individuální rekreace, tj. chaty a chalupy. Návrhem bytových staveb z hlediska dispozičního uspořádání a provozu se zabývá typologie budov. Charakter bytové stavby má vždy korespondovat s architektonickou koncepcí dané lokality.

8


Obrázek 1: Rodinný dům

Obrázek 2: Bytový dům - studie

Občanské stavby – jde o objekty zdravotní a sociální péče, školství a sportu, služeb a obchodu, dopravy, administrativy a dočasného ubytování. Patří sem např. nemocnice a polikliniky, školy mateřské, základní, střední i vysoké, kina a divadla, restaurace, hotely a penziony, obchodní domy, kulturní domy, administrativní budovy, tělocvičny, knihovny, haly nádraží a letišť, stadiony, garáže atd.

Obrázek 3: Budova školy

Obrázek 4: Hotel

Průmyslové stavby – zahrnují výrobní objekty halové a vícepodlažní, skladovací objekty a budovy pro energetiku, tj kotelny, transformovny, čerpací stanice. Průmyslové stavby se vždy navrhují s ohledem na konkrétní charakter výroby a v souladu s územním řešením, tzn. ve spojitosti se sídelními útvary, vodními toky, komunikacemi, přivaděči energie. Zemědělské stavby – zahrnují objekty pro rostlinnou i živočišnou výrobu, tj. stáje, seníky a sila, sklady krmiva i produktů výroby, odpadní hospodářství, skleníky apod. Zemědělská výroba má, vedle průmyslové, rozhodující význam při uspokojování potřeb obyvatelstva a ve vývoji staveb se odráží především snaha o efektivní využití půdy a snížení počtu pracovních sil.

9


Obrázek 6: Zemědělská usedlost

Obrázek 5: Průmyslová výroba

DOPRAVNÍ A PODZEMNÍ STAVBY - řeší dopravní infrastrukturu nadzemní i podzemní a objekty s tím související, dále inženýrské sítě (podzemní a nadzemní vedení) a úpravy povrchů ploch (náměstí, pěší zóny, sady). Rozdělení staveb:  Pozemní komunikace – silnice, dálnice, parkoviště  Mosty – pro pěší, silniční, železniční  Letiště – přistávací dráhy  Železnice – železniční svršek a spodek  Podzemní objekty – metro, tunely

Obrázek 9: Železnice

Obrázek 7: Mimoúrovňová křižovatka

Obrázek 10: Silniční tunel

Obrázek 8: Silníční most

VODOHOSPODÁŘSKÉ STAVBY – řeší stavby z hlediska vodního hospodářství, využití vodních zdrojů a ochrany životního prostředí. Rozdělení staveb: 10

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 11 (celkem 124)     

Meliorace – zavlažování a odvodňování ploch Úpravy vodních toků – rybníky, hráze, koupaliště Jezy a přehrady – vodní díla Čistírny odpadních vod Úpravny vody a vodojemy

SPECIÁLNÍ STAVBY – věže, stožáry, kolektory podzemní i nadzemní, reklamní poutače apod.

Obrázek 11: Vodní dílo - přehrada

Obrázek 12: Stožár el. vedení

11


2. Veřejné inženýrské sítě a komunikace Klíčová slova: Komunikace, pozemní komunikace, inženýrské sítě, kanalizace, vodovod, plynovod Anotace textu: Veřejné inženýrské sítě jsou soustavou trubních sítí, která města a obce odvodňuje, zásobuje vodou a plynem. Komunikace je obecně ,dopravní cesta“, tzn. pozemní komunikace, železnice, vodní cesta, letecká cesta. Součástí komunikací jsou mostní a tunelové stavby. V souvislosti s veřejnými inženýrskými sítěmi jsou klíčové komunikace pozemní.

POZEMNÍ KOMUNIKACE V České republice se pozemní komunikace dělí na tyto kategorie: Dálnice – určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly. Dálnice má směrově oddělené jízdní pásy bez úrovňových křížení a místa napojení pro vjezd i výjezd. Silnice – určená pro silniční i jiná vozidla a pro chodce v místech přechodů. Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace. Součástí silnic jsou křižovatky a zvláštní kategorií jsou rychlostní komunikace. Místní komunikace – slouží převážně místní dopravě na území obce, je věřejně přístupná a může být využívána i jako pěší komunikace. Účelová komunikace – slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi. Účelové komunikace se dělí ne veřejně přístupné a veřejně nepřístupné. Cyklostezky, parkoviště, chodníky a pěší zóny

12


Obrázek 13: D1 - nejstarší úsek dálnice

Obrázek 14: Křižovatka silnice a cyklostezky

VEŘEJNÁ KANALIZACE Veřejná kanalizace je tvořena stokovou sítí, tj. soustava trubních rozvodů a dalších zařízení sloužících k odvádění odpadních vod z jednotlivých nemovitostí a z věřejného prostranství do čistírny odpadních vod, příp. do recipientu (vodoteče).

Obrázek 15: Čistírna sedimentační nádrže

odpadních

vod

–

Obrázek 16: Čistírna odpadních vod - filtrační nádrže

Jednotná stoková síť – jedna stoka odvádí splaškové i dešťové vody. Síť se navrhuje na průtok dešťových vod, které značně převyšují množství odváděných splaškových vod. Oddílná stoková síť - dva systémy stok. Splašková kanalizace odvádí splaškové vody do čistírny odpadníchvod, dešťová kanalizace svádí dešťové vody do retenční nádrže a dále do recipientu. (V tzv. retenční nádrži dochází k sedimentaci nerozpustných látek). Kanalizace je řešena jako gravitační (samotížná), tzn. odpadní vodu pohání gravitační síla při dostatečném spádu stoky (min. 5%), nebo radiální (s čerpací stanicí).

13


Obrázek 17: Čerpání odpadní vody

Stokové sítě jsou uspořádány podle místní konfigurace terénu s maximálním využitím samospádu při odvádění odpadních vod. Podle charakteru sítě lze rozlišit 4 soustavy: úchytná, pásmová, vějířová (větevná), dostředivá (radiální). Stavebním materiálem stok je glazovaná kamenina s pryžovými těsnícími kroužky, beton odlévaný přímo na místě nebo spojované jednotlivé kusy (může být vyvložkován plasty), plast (PVC). Průřez stok může mít kruhový profil (menší profily stok a kan. přípojky), vejčitý profil s užší dolní částí pro regulaci průtočné rychlosti, tlamový profil s rozšířenou dolní částí bránící zborcení stoky vlivem zatížení. Objekty na stokových sítích zajišťují bezpečný odvod odpadních vod. Jedná se o vstupní (revizní) šachty, uliční vpusti pro sběr dešťové vody, skluzy a spádiště pro zmenšení průtokové rychlosti při velkém sklonu stoky, proplachovacíšachty při nebezpečí zanášení stok, spojné šachtice v místech soutoku stok, retenční nádrže pro snížení znečištění recipientu.

Obrázek 18: Betonové trouby

Obrázek 19: Plastové trubky

Odpadní vody musí mít zajištěn bezpečný průchod kanalizačním potrubím a do kanalizace se nesmějí vypouštět vody, které by způsobovaly její zanášení nebo porušovaly potrubí. Jde zejména o silně kyselé nebo alkalické vody, infekční vody, splašky obsahující jedy, hořlavé kapaliny a vody teplejší než 40 °C. Nebezpečné odpadní vody je nutno před vypuštěním do veřejné kanalizace upravit nebo předčistit.

14


Obrázek 20: Kanalizační potrubí betonové

Obrázek 21: Kanalizační potrubí z PP

VEŘEJNÝ VODOVOD Veřejný vodovod dopravuje vodu od vodního zdroje (prameniště) do spotřebiště. Zdroje vody jsou buď podzemní pramenité, nebo povrchové, tzn. vodní nádrže. Ze zdroje je voda vedena do úpravny vody a dále shromažďována ve vodojemech nadzemních nebo podzemních. Vodojemy slouží pro akumulaci upravené vody a umožňuje Samospádový – gravitační vodovod – voda protéká přívodním potrubím od zdroje i rozvodným potrubím od vodojemu bez přečerpávání, pričemž musí být zajištěn dostatečný tlak vody. Výtlačný vodovod – s čerpací stanicí – čerpací zařízení dopravuje vodu do vodojemu, umístěném v takové výši, ze které lze zásobované území tlakově ovládat. Vodovodní sítě lze podle půdorysného uspořádání ve spotřebišti rozlišit na větevnou a okruhovou. Ve větevné síti je voda dopravována k místu odběru 1 směrem. Síť je vhodná pro území s řídkým osídlením, s přibývajícími větvemi vodovodu klesá tlak i kvalita vody. V okruhové síti je voda dopravována 2 směry, čímž je zajištěna bezpečnost v zásobování vodou. Materiálem vodovodních sítí je plast, litina a ocel. Na vodovodním potrubí jsou v šachtách instalovány armatury, např. hydranty požární vody, redukční ventily tlaku, zpětné klapky šoupátka pro uzávěr vody. Voda musí v potrubí pod tlakem 50 kPa – 1 MPa.

Obrázek

Obrázek 22: Vodní nádrž Římov

15

23:

Čerpání

vody

Římov


Obrázek 25: Vodárenská věž Obrázek 24: Atypický vodojem

VEŘEJNÝ PLYNOVOD Veřejný plynovod dodává ke spotřebiteli topný plyn. Dnes se používá zemní plyn vytěžený z podzemních zdrojů a dopravovaný tranzitní sítí do České republiky i po území ČR, kde je skladován v podzemních nebo nadzemních zásobnících. V rámci jednotlivých lokalit ČR se plyn shromažďuje v plynojemech a pod tlakem se rozvádí do plynovodních sítí. V místech, kde není plynofikace lze použít propan- butan, dodávaný jako zkapalněný v tlakových nádržích. Rozvody plynu se rozdělují podle tlaku: velmi vysoký tlak VVTL (nad 4 MPa) se používá pro páteřní síť v rámci státu, vysokotlak VTL (300 kPa – 4 MPa) pro dálkové rozvody mezi městy, středotlak STL (5 – 300 kPa) pro veřejný plynovod a přípojky, nízkotlak NTL (do 5 kPa) pro domovní plynovod a přípojky. Plynovodní síť může být řešena jako větevná nebo okruhová. Ve větevné síti je zásobování objektů plynem řešeno z 1 strany, v okruhové síti ze 2 stran. Materiálem plynovodních sítí je ocel a plast. jednotlivé úseky plynovodu se uzavírají pomocí šoupátek a zemních souprav. Tlak plynu v potrubí je regulován v redukčních stanicích a voda vysrážená z vodních par v plynu se zachycuje v odvodňovacích nádobách.

Obrázek 26: Plynovod Obrázek 15: Plynojem Praha – Libeň

16


3. Stavební materiály Klíčová slova: Stavební materiál, pozemní stavba, konstrukce, prvek Anotace textu: Pozemní stavba, jako celek, se skládá z jednotlivých konstrukcí vyrobených z různých stavebních materiálů. Vlastnosti použitých stavebních hmot ovlivňují fungování stavby v daných podmínkách.

Stavebním materiálem používaným po staletí byl kámen a dřevo, později cihly. Teprve během 19. století se ve stavebnictví rozšířilo používání litiny a oceli, 20. století přináší do stavebnictví beton a železobeton. Konec 20. století se vyznačuje používáním lehkých betonů, plastů, skla a izolačních materiálů. Stavební materiály jsou určeny k vytváření stavebních konstrukcí nebo se používají jako polotovary na výrobu dalších stavebních materiálů. Součástí návrhu stavby je volba stavebních materiálů jednotlivých konstrukcí tak, aby byly schopny splnit všechny požadované parametry. Specifickými vlastnostmi stavebních materiálů jsou – pevnost v tahu a v tlaku, únosnost, vodotěsnost, tepelněizolační schopnost, akustické vlastnosti, mrazuvzdornost atd. Komplexní znalost vlastností a chování stavebních materiálů za různých podmínek je nezbytná pro návrh fungující stavby. Stavební materiály lze rozdělit na přírodní – anorganické ( kámen, hlína), organické (dřevo) a umělé – z anorganických či organických surovin (cement, sklo, plasty...). Materiálová základna je dělena na silikátovou – nejčastějimateriály na bázi křemíku a jeho sloučenin (cement, sklo, keramika, vápno, sádra) a chemicko-metalurgickou – plasty, ocel, lehké kovy, tepelné a zvukové izolace.

HORNINY Pro stavební účely se používají horniny bez úpravy nebo po mechanické úpravě (drcení, třídění, opracování). Dále mohou být horniny složkou dalšího stavebního materiálu (např. štěrkopísek do 17

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 18 (celkem 124) betonu) nebo se používají k výrobě jiných stavebních materiálů (např. vápenec pro výrobu vápna a cementu). Horniny dle charakteru a podmínek vzniku lze rozdělit na vyvřelé – hlubinné(žula, gabro), žilné (porfyr, křemen), výlevné (čedič, znělec); usazené – mechanické (štěrk, písek, hlína, jíl), organogenní (vápenec, dolomit, rašelina); přeměněné – tlakem, teplotou (břidlice, vápenec).

Obrázek 27: Pásový dopravník dopravující štěrk a kamenivo v lomech

Kamenivo pro stavební účely Kamenivo je zrnitý materiál anorganického původu. Přírodní kamenivo se získává těžbou, příp. úpravou, a je tříděno do frakcí podle velikosti zrn – drobné kamenivo (zrno do 4 mm), hrubé kamenivo (4-125 mm), štěrkopísek (směs těženého kameniva), štěrkodrť (směs drceného kameniva). Umělé kamenivo se získává z různých odpadů nebo úpravou hornin – např. keramzit (vypálené hlíny a jíly s příměsí uhlí), expandovaný perlit (expandováním vody při tepelném zpracování perlitu vzniká pórovitá hmota).

Obrázek 28: Keramzit

Stavební kámen Celistvý kámen se těží v kamenolomech, štěrk a písek ve štěrkopískovnách. Vytěžený kámen se používá neopracovaný nebo se dále opracovává. Lomový kámen se používá neupravený nebo upravený (dlažby, obklady, zdivo). Kopáky se používají na zdivo a klenby, haklíky jsou kameny se čtvercovou nebo obdélníkovou lícní plochou pro zdivo a obklady, kvádry a klenáky mají přesné rozměry i tvar a lícní plochy kamenicky opracované (broušení, leštění apod.). Konglomerované kamenické výrobky vznikají spojením různě velkých částí kamene nejčastěji syntetickou pryskyřicí a vyrábí se tak dlaždice, schodišťové stupně apod. 18


Obrázek 29: Kamenné zdivo

Obrázek 30: Kamenná dlažba

KERAMICKÉ VÝROBKY Surovinami pro keramické výrobky jsou anorganické hlíny a jíly, které se zpracovávají nejčastěji za studena a dále se zpevňují pálením. Do keramické směsi se přidávají přísady pro zlepšení vlastností výrobku (ostřiva, lehčiva, taviva) a vlastní výrobky mohou být opatřeny povrchovou úpravou (barviva, glazura, engoba). Výrobky se vyznačují velkou pevností, odolností proti povětrnostním vlivům, tvrdostí a trvanlivostí. Keramika ve stavebnictví Cihlářské výrobky jsou staviva s barevným střepem, většinou pórovitá a bez povrchové úpravy. Používají se pro svislé konstrukce – cihly a bloky, pro vodorovné konstrukce – stropní desky a tvarovky, jako střešní krytina – pálené tašky. Keramické obklady a dlažby se vyrábějí pro vnitřní i venkovní použití (mrazuvzdorné) s různou úpravou povrchu (lesk, mat apod.). Sortiment keramických výrobků je široký a doplnění o různé tvarovky a příslušenství obkladů i dlažeb.

Obrázek 31: Cihelné zdivo

Obrázek 32: Keramický obklad

DŘEVO Z hlediska stavby je dřevo látka heterogenní – nestejnorodá, proto se vyznačuje rozdílnými vlastnostmi v závislosti na směru vláken dřevní hmoty. Z hlediska tvrdosti rozlišujeme dřeviny měkké (smrk, lípa, jedle), polotvrdé (borovice, modřín) a tvrdé (jasan, dub, buk). Dřevo ve stavebnictví 19

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 20 (celkem 124) Kulatina – kmenové dříví průměru 1m od tlustšího konce min.140mm, na tenčím konci min. 80mm včetně kůry. Tyčovina – průměr max. 130mm. Deskové řezivo – prkna tl. 10-38mm, fošny tl. 38100mm. Polohraněné řezivo – polštáře tl.60-100mm, trámy tl.120-200mm, povaly, kratina s délkou do 1m. Hraněné řezivo – hranoly tl.100-180mm, hranolky tl.75-100mm. Drobné řezivo – lišty a latě. Vlysy a parkety – vlysy jsou hoblované desky s pérem a drážkou používané na podlahy, příp. z nich lze sestavit parketové tabule. Dýhy – jde o destičky tl. 0,6-3,6mm vyrobené dělením rostlého dřeva. Palubky – desky spojené na pero a drážku pro obklady, podbití apod. Lepené dřevo – vzniká slepením několika vrstev dřeva v ploše. Pro výrobu se používají dýhy, latě, desky a takto spojené dřevo má lepší vlastnosti. Lepené konstrukční dřevo se používá na výrobu lepených nosníků (průřezy I,T,U), dalšími výrobky jsou překližky a laťovky. Aglomerované dřevo –jde o konstrukční hmotu vyrobenou z odpadů zdravého dřeva, jako jsou odřezky, hobliny, piliny. Surovina se drtí, přidávají se k ní pojiva a přísady, dále se směs suší nebo lisuje. Ve stavebnictví se z aglomerovaného dřeva používají konstrukční desky (dřevovláknité, dřevotřískové, dřevocementové, štěpkocementové atd.) a to jako izolace, bednění, obklady, podlahy, příčky.

Obrázek 33: Dřevěný krov

Obrázek 34: Dřevěné schodiště

KOVY Kovy jsou chemické prvky nebo jejich slitiny, jejichž vnitřní stavba je krystalická. V praxi dělíme kovy na železné (černé) a neželezné (barevné). Podle hmotnosti lze rozdělit kovy na lehké – hmotnost do 5 000 kg.m3 (hliník, hořčík) a těžké. Ve stavební praxi se nejvíce uplatňuje ocel. Ve vysokých pecích probíhá výroba surového železa redukcí železné rudy a dalším zpracováním pak ocel. Hutnické výrobky se vyrábějí válcováním, tažením, svářením apod. Ocel je nutno chránit pře korozí – tzv. legování oceli je vytvoření slitiny přidáním jiných kovů; pokovování oceli nekorodujícími kovy se provádí ponořením, žárovým stříkáním nebo galvanicky s elektrickým proudem. Ocel ve stavebnictví Ocel se používá vzhledem ke svým vlastnostem (pevnost, pružnost, tažnost, kujnost) zejména jako materiál na nosné konstrukce, ale také na konstrukce doplňkové. Hutnické výrobky – tyčová a pásková ocel; tvarovaná (profilová) ocel – průřez I, U, T, tenkostěnné profily; plechy, pletivo – z drátů průměru 0,1-20mm; dráty – na výrobu lan; spojovací prostředky – šrouby, nýty, svorníky, hřebíky, skoby. Betonářská ocel – výztuž do železobetonů a to ve formě tyčové oceli, svařované výztužné sítě a pro předpjaté betony se používají patentované dráty z legované oceli. 20

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 21 (celkem 124) Neželezné kovy – ve stavebnictví se uplatňuje hliník, zinek, měď, cín, chrom, nikl a slitiny lehkých kovů – bronz, mosaz.

Obrázek 35: Ocelový válcovaný nosník

Obrázek 36: Montovaná ocelová konstrukce

SKLO Sklo se ve stavebnictví používá především k zasklívání, ale má i další významné uplatnění. Je to materiál neporézní, průhledný, odolný vodě i kyselinám, nehořlavý, tepelně vodivý, imunní ke korozi, s velkou pevností v tlaku, ale křehký. Stavební sklo Ploché sklo – tažené (hladké, čiré, rovné); lité (vzorované, nevzorované; s drátěnou vložkou nebo bez vložky); tvrzené sklo s barevným smaltováním na fasády objektů; válcované sklo opaktní zabarvené ve hmotě na obklady; plavené sklo zrcadlové; vrstvené sklo bezpečnostní s vloženou fólií. Ploché sklo se používá na výrobu izolačních skel. Skleněné tvarovky – duté stěnové tvárnice v různých barvách používané na dlaždice a mozaiku pro obklady. Skleněné vlákno – materiál tepelně izolační. Pěnové sklo – lehká izolační hmota.

Obrázek 37: Skleňená fasáda

Obrázek 38: Skleněné zábradlí

21


PLASTY Ve stavebnictví se používají umělé plasty, pro jejichž výrobu je surovinou ropa, uhlí a zemní plyn. Zpracovávají se působením tepla a tlaku. Podle chování lze plasty dělit na termoplasty – teplem měknou, po ochladnutí tuhnou; a termosety – působením tepla ztvrdnou, stávají se nerozpustné a dalším teplem již neměknou. Z hlediska mechanických a fyzikálních vlastností se plasty rozdělují na elastomery s vratnou deformací a plastomery. Využití plastů ve stavebnictví závisí zejména na možnostech chemického průmyslu a na zhodnocení jejich vlastností, včetně stárnutí. Konkrétní použití závisí na charakteru daného plastu. Obecně lze plasty použít jako izolační desky, fólie, textilie, podlahoviny, obklady, zásypy a plniva, fasádní díly, trubky inženýrských sítí, střešní krytiny, lepidla, tmely. Plasty se také přidávají jako přísady do malt a betonů pro zlepšení jejich vlastností. Plasty – PVC (polyvinylchlorid), PE (polyetylen), PP (polypropylen), PPS (pěnový polystyren), XPS (extrudovaný polystyren), PES (polyester), PU (polyuretan), EP (epoxidy), Silikon.

MALTY Malta je směs plniva, pojiva, vody a přísad. Plnivo malty tvoří písek a pojivem je vápno (vzdušné, hydraulické), cement (portlanský, směsný...) příp. sádra. Voda musí být čistá a chemicky nezávadná. Přísady ovlivňují zpracovatelnost malty – plastifikátory, nebo proces tuhnutí a tvrdnutí. Podle použití dělíme malty pro zdění, pro omítky, pro zálivky, pro potěry, pro kladení dlažeb a obkladů, pro spárování. Podle charakteru dělíme malty na vápenné – MV, cementové – MC, vápenocementové – MVC, sádrové – MS, vápenosádrové – MVS. V současné době se malta většinou vyrábí v maltárnách , pouze v individuální výstavbě se malta míchá přímo na stavbě v míchačkách. V centrálních maltárnách je mechanizovaný provoz zajišťující přesné dávkování a promísení složek. Průmyslově vyráběné malty ve formě mokré směsi jsou dopravovány autodomíchávačem na stavbu, kde se dávkují do kontejnerů. Průmyslově vyráběné suché maltové směsi se dodávají volně ložené v silech nebo v papírových pytlích a na stavbě se míchají s vodou podle pokynů výrobce.

BETONY Beton je směs kameniva, cementu, vody a přísad. Plnivo v betonu tvoří směs drobného a hrubého kameniva (písek, štěrk) a pojivem je cement (druh a množství závisí na charakteru betonu).Vodu k výrobě betonu dělíme na záměsovou a ošetřovací. Přísady v betonu ovlivňují zpracovatelnost, vlastnosti a proces tuhnutí i tvrdnutí betonu. Beton se používá na konstrukce monolitické – lití betonu přímo na stavbě do bednění, ale také na výrobu prefabrikátů. Stejně jako malty se beton většinou vyrábí v centrálních betonárkách a na stavbu se dopravuje pomocí domíchávačů nebo automíchačů. Pouze v individuální výstavbě se používají míchačky. Betony dělíme podle charakteru na prosté (bez výztuže), železobetony (vyztužené ocelí), předpjaté (výztuž předpínaná), lehké (beton mezerovitý – kamenivo hrubších frakcí, beton nepřímo lehčený – pórovité plnivo např. keramzit či perlit, beton přímo lehčený tzv. pórobeton – vytvoření pórů ve hmotě pomocí přísad), speciální (beton vakuový, pohledový, těžký, ohnivzdorný a žáruvzdorný). 22

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 23 (celkem 124) Betonové výrobky pro stavebnictví jsou zdící prvky – tvárnice a bloky, stropní prvky - desky, panely, nosníky a tvarovky, dále dlažby, obklady, komínové tvarovky, schodišťové stupně atd.

Obrázek 39: Železobetonová konstrukce

Obrázek 40: Betonová dlažba

IZOLAČNÍ MATERIÁLY Izolace proti vodě a zemní vlhkosti - chrání objekt proti atmosférické vlhkosti, srážkové vodě, povrchové i podzemní vodě a proti zemní vlhkosti. Jako hydroizolace se používají živice a fólie na bázi plastů. Do skupiny živic patří asfalty ve formě suspenzí, emulzí, laků, tmelů, nátěrů a asfaltových izolačních pásů. Hydroizolační fólie jsou nejčastěji z PVC a polyetylenu. Do kategorie hydroizolací patří také ochrana proti radonu. Tepelné izolace - zajišťují tepelnou pohodu v budovách, chrání objekty proti tepelným ztrátám, zamezují srážení vodní páry na povrchu nebo uvnitř konstrukcí, ale také zamezují nadměrnému ohřívání prostorů budov. Tepelně izolační materiály lze rozdělit na vláknité – minerální, skleněná a čedičová vlna; tvarované – výrobky z křemeliny a korku, výrobky z lehčených plastů; sypké – expandovaný perlit, křemelina, korek. Zvukové izolace - z hlediska návrhu zvukově izolačních materiálů je rozhodující zda jde o tlumení zvuku šířícího se stavební konstrukcí nebo zda je nutno řešit slyšitelnost a srozumitelnost v prostoru. Používají se materiály měkké vláknité a porézní jako pro izolace tepelné, dále kovové obklady, plastové fólie apod. Do skupiny zvukových izolací patří také izolace proti otřesům.

23


4. Pozemní stavba – základní části stavby Klíčová slova: Stavba, část stavby, konstrukce, prvek, díl Anotace textu: Pozemní stavba je systém, který se skládá z jednotlivých částí - subsystémů, tj. dílů stavby odpovídající funkce a účelu v objektu. Stavební díly jsou konstrukce a prvky tvořící celek budovy.

Pozemní stavbu lze členit na části nosné a nenosné. Nosné části stavby mají statickou funkci, tzn. přenášejí účinky zatížení. Musí být navrženy a provedeny tak, aby zajišťovaly dostatečnou spolehlivost a požadovanou míru bezpečnosti. Nenosné části stavby nemají statickou funkci, ale plní funkci akustickou, tepelnětechnickou, hydroizolační, dělící, příp. ztužující. Mohou být samonosné, což ovšem nesouvisí s nosnou funkcí objektu jako celku, ale většinou přenášejí část zatížení např. z provozu, od vlastní hmotnosti, klimatické. a) NOSNÉ ČÁSTI STAVBY: i. základy ii. svislé nosné konstrukce iii. překlady iv. stropní konstrukce v. schodiště vi. nosné konstrukce zastřešení

24


b) NENOSNÉ ČÁSTI STAVBY: i. komíny ii. příčky iii. výplně otvorů iv. předsazené konstrukce v. podlahy vi. střešní plášť

ZÁKLADY – základová konstrukce přenáší zatížení vyvozené budovou do podloží. Místo, v němž spočívá základ na základové půdě, se nazývá základová spára. Základové konstrukce objektu se navrhují podle konstrukčního systému, zatížení a kvality podzákladí. Hloubka založení, tzn. hloubka základové spáry, závisí na klimatických vlivech (nezámrzná hloubka v podmínkách ČR je 0,8 – 1,2 m), na geologických a hydrogeologických vlivech ( ÚGV, HPV), na statice objektu. Technologie provádění základů je monolitická, prefabrikovaná nebo kombinovaná. Materiál základových konstrukcí je nejčastěji beton prostý nebo železobeton. Základy se rozdělují na plošné a hlubinné. Plošné základy – zatížení stavbou je přenášeno plochou, zpravidla vodorovnou, která je pracovně snadno dosažitelná (cca hl. 2,5 – 3m). Do této skupiny patří základové pásy, patky, rošty, desky. Hlubinné základy – zatížení do podloží přenášení prostřednictvím sloupů či pilířů je-li ÚGV (únosná geologická vrstva) ve velké obtížně dosažitelné hloubce, příp. pod HPV (hladina podzemní vody). Do této skupiny patří piloty a pilotové rošty, šachtové pilíře, základové studny, skříně, kesony.

SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE – přenášejí veškerá zatížení stavby, svislá i vodorovná, do základové konstrukce, mají rozhodující vliv na stabilitu a tuhost stavby, spolu se stropními konstrukcemi tvoří nosný konstrukční systém budovy. Kromě primární statické funkce, tzn. nosné a ztužující, plní také funkci tepelněizolační, akustickou, protipožární, dělící a architektonickou. SNK – svislá nosné konstrukce, tj. stěna, stěnový pilíř (plošné stavební prvky), sloup, pilíř (tyčové stavební prvky). Rozdělení SNK dle technologie a materiálu: -

dřevěné stěny a sloupy – konstrukce roubené (srubové) a sloupkové (krčkové, hrázděné, kostrové) kamenné zdivo – lomový kámen, zdivo řádkové, haklíkové, kyklopské, kvádrové, příp. smíšené cihelné zdivo – cihly a cihelné bloky pálené, příp. nepálené ,,vepřovice“, cihly vápenopískové tvárnicové zdivo – tvárnice betonové a pórobetonové, příp. tvárnice ,,ztraceného bednění“ železobetonové SNK – monolitické, prefabrikované a prefa-monolitické 25

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 26 (celkem 124) -

ocelové SNK – sloupy tvořící nosnou kostru budovy( samostatné nebo součást rámu), vyj. stěny vrstvené obvodové konstrukce – kontaktní a nekontaktní obvodový plášť

PŘEKLADY – překlad je nosník (přímý, obloukový, příp. lomený) tvořící horní část otvoru v nosné stěně tzv. nadpraží. U historických objektů bývá místo překladu použita klenba valená, tj. ve tvaru oblouku, nebo rovná. Překlad v nosné stěně plní zejména funkci statickou – přenáší zatížení z přilehlých částí stropu a zdiva do svislé nosné konstrukce, příp. ztužuje vodorovnou nosnou konstrukci. U stěn obvodových musí překlad splňovat také tepelnětechnické požadavky – skladbou s tepelnou izolací bránit tepelným ztrátám, vzniku tepelných mostů a vzniku trhlin z důvodu různé tepelné roztažnosti materiálů v obvodové stěně. Materiál a technologie provádění překladů: -

dřevěné překlady – historické stavby, v součastnosti dřevostavby kamenné překlady – rovná nebo klenutá nadpraží (dnes u rekonstrukcí) cihelné zděné překlady – rovná nebo klenutá nadpraží (rekonstrukce) překlady z ocelových nosníků překlady z keramických nosníků překlady prefabrikované betonové – beton prostý, lehký, příp. pórobeton překlady železobetonové – monolitická nebo prefabrikovaná nadpraží

STROPNÍ KONSTRUKCE – stropy jsou vodorovné nosné konstrukce – VNK, které dělí objekt po výšce na podlaží, přenáší zatížení na svislé nosné nosné konstrukce a spolu snimi určují celkový charakter nosného systému budovy. Z hlediska konstrukčního řešení může být nosná stropní konstrukce tvořená klenbou nebo nosníkem. Stropy plní funkci zejména statickou (únosnost, odolnost proti průhybu, tuhost v horizontální rovině), dále funkci akustickou (požadavek na neprůzvučnost), funkci tepelně-technickou (detaily bez tepelných mostů, tepelný odpor a součinitel prostupu tepla), funkci protipožární (požární odolnost a třídy reakce na oheň) a funkci architektonickou (podhled stropu). Součástí stropní konstruklce jsou ztužující pozední věnce. Rozdělení stropů dle technologie a materiálu: -

klenby – tradiční zděné z cihel a kamene, novodobé betonové a železobetonové dřevěné stropy – povalové, trámové, fošnové, z dřevěných nosníků železobetonové stropy – monolitické (deskové, trámové a žebrové), prefabrikované (deskové a panelové), prefa-monolitické tzv. spřažené (z keramických nosníků a vložek, deskové), skloželezobeton 26


ocelové a ocelobetonové tzv. spřažené stropy – z válcovaných nosníků (ocel. profily I a desky keramické, železobetonové), z ocelových nosníků (plnostěnných nebo příhradových), z profilovaných plechů ( deskové stropy, příp. v kombinaci s ocel. profily I)

SCHODIŠTĚ – schodiště je stupňovitá stavební konstrukce umožňující komunikační spojení různých výškových úrovní. Části schodišťového prostoru – sch. rameno, stupeň, podesta a mezipodesta, zrcadlo, zábradlí, příp. výtah. Podle umístění lze rozlišovat schodiště vnitřní, vnější – předložené před budovou, terénní. Podle funkce lze rozlišit schodiště hlavní, vedlejší – pomocné, vyrovnávací (v jednom podlaží), únikové (požární). Konstrukce schodiště může být dřevěná, kamenná, cihelná, betonová a železobetonová, ocelová, příp. kombinovaná. Zejména z architektonickůch důvodů se provádí schodiště skleněná. Stejný účel jako schodiště plní rampy s tím, že rozdílné výškové úrovně překonávají plynule šikmou plochou. Schodiště dle konstrukce: -

schodiště s plně podporovanými stupni – pažené, podbetonované či podezděné, deskové schodiště s oboustranně podporovanými stupni – vřetenové, pilířové, schodnicové, zavěšené schodiště s jednostranně podporovanými stupni – visuté, konzolové schodiště s osově podporovanými stupni schodiště zvláštní – výsuvná, skládací, žebříková, pohyblivá - eskalátory

NOSNÉ KONSTRUKCE ZASTŘEŠENÍ – střešní konstrukce je ukončující část stavby, která chrání objekt před povětrnostními vlivy, ovlivňuje vzhled i životnost budovy. Skladba střechy: -

nosná střešní konstrukce – přenáší zatížení od střešního pláště střechy, sněhu, větru, vody aj. do ostatních nosných konstrukcí budovy střešní plášť – část střechy tvořená nosnou vrstvou střešního pláště (podepření) a střešní krytinou doplňkové konstrukce a prvky – podhled, izolace (tepelná, zviková, hydroizolace)

Sklonité střechy – podle velikosti sklonu lze rozlišit střechy šikmé (5°- 45°) a střechy strmé (45°90°), podle tvaru střešní plochy pak střechy zalomené = rovinné (střecha sedlová, pultová, valbová, polovalbová, stanová, mansardová), zakřivené = s proměnným sklonem. Nosnou konstrukce sklonité střechy mohou tvořit – krovy (dřevěné), vazníky (dřevěné, ocelové, železobetonové), rámy a oblouky (dřevěné, železobetonové, ocelové), skořepiny (dřevěné, železobetonové), lomenice (železobetonové). Ploché střechy – jsou řešeny jako jednoplášťové, dvouplášťové (horní plášť, dolní plášť, vzduchová mezera), několikaplášťové. Z hlediska provozu může být plochá střecha navržena jako nepochůzná nebo provozní (pochůzná, pojízdná, vegetační). Skladba střechy se skládá z nosné konstrukce a dalších vrstev, které musí zajistit funkčnost střechy. Jsou to vrstvy – spádová, roznášecí, parotěsná, ochranná, stabilizační, expanzní, drenážní, separační, spojovací, dilatační, izolační. Je nutno řešit odvodnění a větrání střešního pláště. 27


KOMÍNY– komín je technické zařízení, které slouží k odvádění spalin od spotřebičů paliv do volného prostoru. Konstrukce komínu ovlivňuje spotřebu energie, znečišťování ovzduší, požární bezpečnost i životnost kotlů. Komín musí být účinný, spolehlivý a bezpečný. Základní funkcí komínů je tah, který závisí na tlakových poměrech, na tvaru, rozměrech i výšce komínů a na rychlosti větru. Při návrhu konstrukce komínu je nutno brát v úvahu charakter spotřebiče paliv, který bude na komín připojený – zda jde o klasický spotřebič s vysokou teplotou spalin nebo o moderní spotřebič s velkou účinností a vznikem kondenzátu. Pak se provádí komín tzv. jednovrstvý, dnes však častěji komín vícevrství (s komínovou vložkou a izolací).

PŘÍČKY – příčka je nenosná dělící stěna rozdělující vnitřní prostor budovy na jednotlivé místnosti. Příčky tedy plní zejména funkci dělící a dále musí vyhovovat požadavkům akustickým, tzn. na neprůzvučnost u akusticky chráněných místností. Zvukově-izolační vlastnosti příček závisí na hmotnosti příčky, konstrukčním uspořádáním, materiálu a na vztahu příčky k ostatním konstrukcím ( obvodová izolace příčky). Příčky mohou být řešeny jako pevné, přemístitelné, skříňové (nábytkové stěny), pohyblivé (shrnovací, skládací, posuvné), nebo zvláštní (přepážky a polopříčky). Konstrukce příček: -

jednoduché příčky (1 či vícevrstvá stěna, kde všechny vrstvy jsou vzájemně spojeny) dvojité příčky (2 stěny, mezi nimiž je vzduchová mezera, příp. vyplněná zvukovou izolací) kombinované příčky (jednoduchá stěna s akustickou předstěnou, příp. se vzduchovou dutinou)

Statika příček: -

podepřené příčky (stropní konstrukcí), - zavěšené příčky (na stropní konstrukci), - visuté příčky (vzepřené do nosných stěn), - příčka samonosná (má vlastní základ)

Materiál a technologie provádění příček: -

příčky zděné – cihly keramické pálené, tvárnice betonové, příčky skloŽB (Luxfery) příčky monolitické (celistvé) – systémy ztraceného bednění z tvárnic či desek příčky montované (prefabrikované) – sádrokarton (rošt kovový nebo dřevěný), panely betonové a keramické, skleněné tvarovky (Copilit), vícevrstvé dílce (sendviče na bázi dřevní hmoty)

VÝPLNĚ OTVORŮ – výplně otvorů v nosných stěnách tvoří okna, dveře a vrata. Konstrukci okenního otvoru tvoří rám, křídlo a skleněná výplň. Konstrukce dveřního otvoru se skládá z křídla a zárubně, příp. rámu. Materiál používaný pro okna a dveře – dřevo, plast a kov (hliník, ocel), příp. kombinace. Pokud jde o stavební sklo, používá se izolační dvojsklo, příp. trojsklo. Vrata lze rozdělit podle otevírání – otočná, výklopná, posuvná, rolovací a sekční. Mohou být hladká nebo sestavena z jednotlivých kazet či lamel.

28


PŘEDSAZENÉ KONSTRUKCE– zasahují před hlavní nosnou konstrukci do vnějšího, příp. vnitřního prostoru. Předsazené konstrukce mají specifická řešení jak staticko-konstrukční, tak stavebně-fyzikální, protože na ně působí vlivy prostředí (teplota, vlhkost, sníh, vítr, déšť). Předsazené konstrukce plní funkci estetickou, jde o výrazný architektonický prvek. Dále musí splňovat požadavky statické – přenos zatížení z provozu, od vlastní hmotnosti a klimatické, požadavky tepelně-technické – omezení tepelných mostů v místě styku s obvodovou konstrukcí, požadavky požární. Z hlediska konstrukčního řešení mohou být předsazené konstrukce navrženy jako konzoly, podepřené nebo zavěšené. Předsazené konstrukce podle charakteru: -

Balkóny - konstrukce předsazená před obvodový plášť budovy - železobetonové, ocelové, dřevěné, kamenné Lodžie - konstrukce otevřená pouze z 1 strany, má zastropení či zastřešení Pavlače - průběžný balkón sloužící jako přístupová komunikace k bytům Římsy – konstrukce chránící fasádu budovy před atmosférickými vlivy – cihelná, kamenná, dřevěná, železobetonová Arkýře – opláštěný a zastřešený balkón zvětšující obytnou plochu objektu Markýzy – konstrukce chránící vstupy do budov před klimatem – železobeton, ocel

PODLAHY– podlaha je 1 i vícevrstvá kompletační konstrukce tvořící vrchní vrstvu vodorovných a šikmých ploch. Na vlastnostech podlah se podílí všechny vrstvy, zejména nášlapná. Složení, tloušťka i materiál podlahy závisí na účelu místnosti, resp. prostoru, a na intenzitě provozu. Podklad podlahy tvoří nosná stropní konstrukce, v nejnižším podlaží pak podkladní betonová mazanina na rostlém terénu. Podlaha musí splňovat požadavky na mechanickou odolnost, bezpečnost provozu, odolnost proti vodě a vlhkosti, tepelně-technické a akustické požadavky, dále požadavky na požární bezpečnost, snadnou údržbu, hygienu, životnost a plní funkci také estetickou. Podle konstrukce lze rozlišit podlahy plovoucí (nášlapná vrstva je oddělena od podkladu i od stěn ZI podložkou), podlahy tuhé (bez ZI podložky) a podlahy se vzduchovou mezerou. Skladba podlahy: -

nášlapná vrstva (krycí) – včetně spojovací vrstva, ukočujících, přechodových a dilatečních lišt roznášecí vrstva (podkladní, tzn. vyrovnávací, příp. spádová) – bet. mazanina, pref. desky, násyp izolační vrstva (těsnící, příp. separační) – hydroizolace, tepelná a zvuková izolace

Nášlapné vrstvy podlah: -

dřevěné podlahy – prkenná a fošnová, parketová, vlysová, lamelová, desková dlažby – keramická, kamenná, betonová, teracová (tzv. umělý kámen) mazaniny a potěry – betonová, teracová (tzv. lité teraco), xylolitová, stěrky samonivelační podlahové povlaky – koberec, PVC, linoleum, korek, pryž 29


STŘEŠNÍ PLÁŠŤ – střešní plášť je část střechy tvořená nosnou vrstvou střešního pláště, střešní krytinou (pokrývačské práce) a dalšími prvky (klempířské práce, izolace). Pokrývačské práce – střešní krytina může být skládaná (plech, tašky betonové či keramické pálené, střešní šindele asfaltové, přírodní břidlice, vláknocement, plastické hmoty), nebo povlaková (asfaltové pásy, HI fólie). Skládaná krytina je vytvořená z plošných dílců, rovinných nebo tvarovaných, vzájemně spojených. Není vodotěsná, ale musí bezpečně odvádět vodu, což je zajištěno potřebným sklonem střechy dle konkrétní krytiny. Povlaková krytina je vytvořená ze spojených pásových materiálů, příp. jako bezešvá. Musí být vodotěsná. Klempířské práce – zahrnují osazování plechových výrobků na střeše a na průčelí budov s cílem zajistit odvod vody a zamezit zatékání vody do konstrukcí. Konkrétně jde o osazování střešních žlabů a odpadního potrubí, oplechování a lemování konstrukcí a kladení plechové střešní krytiny. Pro klempířské práce se používají plechy ocelové (pozinkované, s org. povlakem), hliníkové, měděné, příp. slitiny kovů.

30


5. Staveniště Klíčová slova: Geologický vrt, skládky, přístřešek, mezideponie zeminy, staveništní komunikace, panelová vozovka, autojeřáb, elektrický vrátek, dopravní pás, míchací centrum, kovárna, truhlárna, ohýbárna . Anotace textu: Pojmem staveniště označujeme oplocenou plochu, na které probíhá stavba daného objektu. Nejedná se jenom o vlastní plochu, na které bude stát budoucí objekt, ale patří sem i okolní plochy, potřebné pro průběh stavby.

Staveniště je místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací stavební práce. Není to však jenom plocha, na které vznikají nové objekty, ale patří sem nezbytně také plochy potřebné pro skladování a provoz stavby. Jinak vypadá staveniště malého objektu, např. garáže nebo rodinného domu a jinak vypadá staveniště komplexu budov, např. nákupního centra.

Obrázek 41: Staveniště

31

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 32 (celkem 124) Existují dva protichůdné požadavky pro návrh zařízení staveniště: 1. Pro skladování potřebných materiálů, umístění výroben a hlavních strojů, pro bezpečné staveništní komunikace a sociální zařízení je potřeba zabrat velký prostor. 2. Na druhé straně každá stavební firma se z ekonomických důvodů snaží o obsazení co nejmenšího prostoru, o zabrání minimální plochy.  Proto stavební zákon požaduje pro každou stavbu projekt zařízení staveniště. Projekt tvoří technická zpráva a výkresová dokumentace. Je zde stanoven rozsah staveniště a popis všech částí zařízení staveniště.  Před zahájením stavby je nutno provést velmi důkladný staveništní průzkum. Sem patří geologické vrty, ze kterých se zjistí, jaké druhy zeminy se nacházejí v místě stavby a v jaké hloubce se nachází hladina spodní vody. Určí rovněž, jaký je radonový index daného pozemku.  Pro stanovení velikosti zařízení staveniště jsou důležitou položkou plochy pro skladování materiálu. Skládky můžeme rozdělit podle druhu materiálu na: Otevřené skládky – většinou to jsou jen upravené plochy pro sypký nebo kusový materiál nebo zpevněné plochy Přístřešky – buď jenom zastřešené plochy, nebo otevřené sklady (střecha a 1-3 stěny) určené pro materiál, který musí zůstat suchý. Uzavřené sklady – podle druhu skladovaného materiálu netopené nebo temperované, vždy se suchou podlahou. Skladuje se zde materiál, který musí být pod zámkem. Speciální sklady – pro výbušniny a hořlaviny. Při rekonstrukcích budov lze ke skladování použít také některé prostory v rekonstruovaném objektu. Mezi skládky také patří tzv. mezideponie zeminy. Je to místo, na které se dočasně uloží úrodná zemina (humus) sejmutá z místa stavby. Tato zemina se po dokončení stavby zase přiveze a použije ke konečným terénním úpravám kolem stavby. U velkých staveb v zastavěném území, kde je nedostatek místa pro skládky, se mezideponie zeminy většinou umísťuje mimo staveniště. Skládky se navrhují jen pro nejnutnější zásobu, dopravní vzdálenost skládky od místa zabudování skladovaného materiálu by měla být co nejmenší. V případě prvků, které budou osazovány zvedacím zařízením (jeřábem), musí být skládka v dosahu tohoto zařízení. Zároveň musí být skládka v dosahu příjezdové komunikace, ale nesmí překážet staveništní dopravě. Dalším důležitým faktorem při projektování zařízení staveniště jsou staveništní komunikace. Jejich trasy a kvalita se určuje podle zvolené technologie výstavby. Patří sem komunikace panelové, makadamové, štěrkové nebo neupravené. Vždy je třeba zvážit, jak těžké mechanizmy budou po těchto cestách jezdit. Podle nejtěžšího vozidla se musí přizpůsobit podloží takové cesty, její šířka a poloměry. Každé staveniště má jasně označený vjezd, větší stavby mají oddělený vjezd a výjezd. Napojení staveniště na veřejné komunikace musí být opatřeno dopravními značkami a je voleno tak, aby stavba co nejméně obtěžovala své okolí a neznečišťovala obecní komunikace. Vozidla, která vyjíždí ze stavby při deštivém počasí, by měla být očištěna.

32


Obrázek 42: Panelová staveništní vozovka

Doprava na stavbě není jenom horizontální, ale důležitá je také ta vertikální. Podle velikosti a váhy dopravovaného materiálu se volí příslušný mechanismus : Jeřáby – přepravují objemné a těžké prvky. Potřebují většinou koleje, aby obsáhly celou stavbu. V jejich dosahu musí být potřebné skládky nebo mohou odebírat materiál rovnou z nákladních automobilů.

Obrázek 43: Věžový jeřáb

Autojeřáby – jsou to vlastně jeřáby s hydraulickým výložníkem na automobilovém podvozku. Jsou na 33

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 34 (celkem 124) rozdíl od jeřábů mobilnější.

Obrázek 44: Autojeřáb

Výtahy – plošinové nebo stožárové. Z bezpečnostních důvodů jsou výtahy buď osobní (pouze pracovníci) nebo nákladní. Elektrický vrátek – je velmi mobilní zvedací zařízení určené pro menší prvky. Dopravní pásy – překonávají menší výšky, přepravují menší prvky (cihly, tašky, vybouraný odpad apod.) Skluzy a kryté žlaby – používají se na dopravu vybouraného materiálu. Čerpadla na beton – dokážou dopravit tekutou betonovou směs i do těžko přístupných míst, některá mají délku ramene až 58 m. Na velikost staveniště má velký vliv umístění míchacího centra a staveništních výroben. Velikost a úroveň míchacího centra záleží na velikosti a rozsahu stavby. Často se beton dováží, pokud je staveniště v dosahu centrálních betonáren. Mezi výrobny patří opravárenské dílny, kovárny, truhlárny, ohýbárny, elektrotechnické dílny apod. Výrobny bývaly součástí staveniště v minulosti, dnes se využívají výrobny v provozních prostorech stavební společnosti nebo se některé prvky kupují.

34

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 35 (celkem 124) Obrázek 45: Míchací centrum

Součástí každého staveniště musí být sociální zařízení pro pracovníky stavby, kancelář stavby a vrátnice. Pro tento účel se obvykle používají mobilní buňky, které se stěhují ze stavby na stavbu. Vybavení těchto buněk je dáno jejich účelem. Buňka, která slouží jako kancelář a buňky šaten musí být napojeny na přívod elektrického proudu. Buňka se sprchami a s WC je napojena na elektriku, vodu a kanalizaci. Z této potřeby plyne nutnost existence inženýrských sítí v předstihu před zahájením stavby. Pokud je staveniště na příliš velké ploše, rozmístí se v blízkosti pracovišť mobilní WC. U staveb s větším počtem pracovníků ještě musí být součástí zařízení staveniště kantýna a jídelna.

Obrázek 46:Staveništní buňka

Napojení na inženýrské sítě je nutno vyřešit před vybudováním staveniště. Staveništní buňky, některé sklady, vertikální doprava, míchací centrum, výrobny, osvětlení a většina strojů a přístrojů nemohou být bez elektrického proudu. Přípojka vody je pro stavbu také nezbytná. Na splaškovou kanalizaci se musí napojit buňky se sprchami a WC a také kantýna a jídelna. Celá plocha staveniště musí být odvodněna buď do retenční jímky, nebo do dešťové kanalizace. Každé staveniště musí být oploceno, vjezd a výjezd musí mít uzamykatelná vrata.

35


Obrázek 47: Příklad mobilního oplocení staveniště

36


6. Stavební stroje Klíčová slova: Stavba, stavební stroj, stavební práce, strojní zařízení, výroba, doprava, manipulace Anotace textu: Stavební stroje zasahují do všech odvětví stavebních činností v rámci výstavby a také do všech oborů stavebnictví. Výběr strojní techniky závisí na konkrétní stavební činnosti.

Stavební stroje, resp. strojní technika pro stavební práce, ovlivňují stavební činnosti zejména z hlediska produktivity a ekonomiky práce, ale také z hlediska kvality provedení stavebního díla. Správný výběr a použití strojní techniky je předpokladem dobrého výsledku při realizaci stavebního díla. Stavební stroje lze rozdělit podle charakteru stavebních činností do několika základních skupin. Zvláštní kategorií jsou strojní zařízení používaná k úpravě stavebních materiálů, např. zařízení k drcení kameniva, a k výrobě polotovarů pro stavbu, např. zařízení pro výrobu ocelové výztuže do betonů, k výrobě vápna a cementu. Skupiny stavebních strojů – stroje pro zemní práce, stroje pro zakládání staveb, stroje pro výrobu, dopravu azpracování malt a betonů, stroje pro manipulaci a dopravu stavebních materiálů, stroje pro zvedání břemen.

37

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 38 (celkem 124) V dalším textu budou popsány základní stavební stroje používané ve stavební praxi, zejména v pozemním stavitelství. Stroje pro zemní práce Rypadla Lopatová rypadla jsou nejrozšířenějšími stroji ve stavební činnosti, rozpojují a nakládají horniny, hloubí příkopy apod. Dělí se na jednoúčelová, pro stále stejný druh práce, a víceúčelová (univerzální), ke kterým lze přimontovat různé druhy pracovního zařízení. Pracovním nástrojem těchto strojů jsou lopaty a drapáky v různém provedení podle druhu práce a zeminy. Lopatová rypadla jsou v konstrukčním provedení na podvozku kolovém, automobilním nebo pásovém. Zvláštní konstrukci mají rypadla kolová traktorového typy -,,rypadlo – nakladač“ s lopatou na přední i zadní části. Tzv. minirypadla mají hmotnost 1-5 t.

Korečková rypadla jsou určena pro plošnou těžbu. Po nekonečném řetězu se pohybují tzv. korečky, příp. jsou upevněny na kolesu. Korečky zeminu škrabou a pouštějí do žlabu. Příkopová rypadla – rýhovače se používají k hloubení úzkých rýh pro kladení kabelů, drenáží apod. Podle konstrukce se dělí na rýhovače korečkové s korečky na řetězu, rýhovače kolesové s korečky na kolesu, rýhovače řetězové s noži na nekonečném řetězu a rýhovače frézové s tzv. roubíky z tvrdých kovů. Traktory K traktorovým strojům s pásovým, příp. kolovým podvozkem se přidávají různé druhy pracovního zařízení. Dozery mají radlicové pracovní zařízení, používají se pro plošné těžení zeminy. Podle činnosti radlice se rozlišují buldozery – pohyb radlice svisle, angledozery – pohyb radlice s příčným 38

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 39 (celkem 124) natočením, tiltdozery – možnost natočení radlice na hranu. Rozrývače rozrušují pomocí nožů obtížně rozpojitelné materiály, např. zmrzlé zeminy, betonové komunikace apod.

Grejdry

Grejdr je kolový stroj s prostorově pohybovatelnou radlicí. Slouží ke shrnování ornice, k rozprostírání zeminy, zahrnování rýh, profilování příkopů a ke svahovacím pracem. Pracuje s přesností na 3-5 mm.

Skrejpry

Skrejpr tvoří traktorová souprava složená z tahače a korby. Používá se k plošnému rozpojování zemin ve vrstvách, k nahrnování zeminy do korby, k přesunu a rozprostírání zeminy s částečným hutněním.

Zhutňovací stroje

Zhutňování zeminy se provádí působením statického nebo dynamického zatížení na zeminu s cílem zabránit jejímu dalšímu sedání a tím zajistit trvanlivost stavebního díla. Používají se válce statické, kde zhutňovací účinek je vytvářen hmotností válce, a válce vibrační, které ke zhutnění využívají rázy působící na zeminu. Dalšími stroji pro zhutňování zeminy jsou vibrační desky a vibrační pěchy. 39

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 40 (celkem 124) V obou případech jde o menší stroje používané pro práce v obtížně přístupných místech nebo práce menšího rozsahu.

Obrázek 48: Válec

Obrázek 50: Vibrační desky

Obrázek 49: Pěch

Stroje pro zakládání staveb Při zakládání staveb inženýrských, ale stále častěji také bytových a občanských, se používají speciální metody vyžadující specifické strojní zařízení. Hloubení otvorů pro vrtané piloty se provádí pomocí nárazových souprav – zemina se těží drapákem pohybujícím se v ocelové pažnici a zavěšeným na laně rypadla, nebo pomocí rotačních souprav – zemina se těží šnekovým vrtákem a spirálovitě je vynášena z vrtu . Novým konstrukčním prvkem při hlubinném zakládání jsou podzemní stěny, které zachycují zemní tlaky i zatížení od stavby. Podzemní stěny se hloubí pomocí souprav drapákových nebo souprav frézových. K beranění pilot a štětovnic do zeminy se používají nárazová beranidla jsou připevněna na rypydlech a vpravují piloty do půdy působením vlastní hmotnosti při nárazu, nebo vibrační beranidla – vpravují piloty do půdy příp. vytahují pomocí vibrací.

Obrázek 51: Vrták

Stroje pro výrobu a dopravu malt a betonů Výroba betonu a malty Výroba probíhá buď přímo na staveništi v individuálních míchačkách, příp. ve staveništních betonárnách (maltárnách), nebo v centrálních – mimostaveništních výrobnách a na stavbu se beton 40

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 41 (celkem 124) (malta) dopravuje. Míchačky spádové (gravitační) – v otáčivém bubnu se míchají nadávkované složky betonu či malty pomocí lopatek a gravitace. Míchačky s nuceným mícháním – směs složek betonu či malty se promíchává pomocí různě nastavených lopatek v bubnu, jsou v provedení talířovém (svislá osa bubnu) nebo žlabovém (vodorovná osa bubnu).

Obrázek 52: Míchačka

Doprava betonu a malty Primární doprava , tzn. doprava z betonárny na stavbu (do přejímacího zásobníku) se označuje jako TRANSPORTBETON. Na krátké vzdálenosti se používají nákladní automobily s ocelovou vanou nebo vanové přepravníky. Na větší vzdálenosti jsou vhodné autodomíchávače nebo automíchače z důvodu zabránění rozmísení betonové směsi nebo začátku procesu tuhnutí. Autodomíchávače se plní hotovým betonem, automíchače se plní z dávkovací stanice suchou směsí kameniva a cementu, zvlášť se míchá až na místě stavby.

Obrázek 53: Automíchač

Sekundární doprava je přeprava betonu v rámci staveniště z míchačky, přejímacího zásobníku nebo staveništní betonárny. K manipulaci s betonem se používají kolečka, žlaby a skluzy, pásové dopravníky, válcové koše, motorové vozíky, příp. potrubní doprava s čerpadly.

41


Stroje pro manipulaci a dopravu stavebních materiálů Nákladní automobily Silniční vozidla se dělí podle uspořádání a účelu na valníky s pevnou nesklopnou karosérií a sklápěče se sklopnou korbou. Terénní vozidla – dampry jsou robustní stroje s tuhým nebo kloubovým podvozkem. Vlečná vozidla se připojují za základní automobily – na tahačové podvozky a to jako přívěsy nebo návěsy.

Obrázek 54: Tahač

Lopatové nakladače Nakladače slouží k manipulaci se sypkými i kusovými materiály a k těžbě lehkých zemin. Čelní nakladače provádějí veškeré operace pouze čelně a jsou umístěné na kolovém nebo pásovém podvozku. Tzv. mininakladače mají provozní hmotnost 1-6 t. Otočné nakladače mají výložník s lopatou otočný o 90 °na obě strany. Dopravní vozíky, dopravníky a manipulační zařízení Dopravní vozíky jsou určeny k přepravě sypkých i kusových materiálů po zpevněných komunikacích na krátké vzdálenosti. Podle konstrukce se dělí na plošinové, korbové, nízkozdvižné, vysokozdvižné (zdvih nad 1,5 m). Dopravníky jsou pásová zařízení pro vodorovnou nebo skloněnou dopravu stavebních hmot. Manipulační zařízení zajišťují nakládku a vykládku materiálů z dopravních prostředků nebo jejich manipulaci na staveništi, příp. ve výrobnách. Do této skupiny patří hydraulické ruce namontované na nákladní automobily nebo jiná vozidla, teleskopické manipulátory.

Stroje pro zvedání břemen Jeřáby Jeřáby zajišťují manipulaci a přemisťování břemen svislým i vodorovným směrem ve vymezeném prostoru. Věžové jeřáby jsou v provedení na kolovém, automobilním nebo pásovém podvozku. Vyrábí se různé typy jeřábů podle charakteru práce, nosnosti a prostoru pro manipulaci. Mobilní jeřáby umožňují přemisťování břemen v krátkých úsecích. Jsou v provedení na automobilním podvozku, kolové pro silniční nebo terénní provoz, na pásovém podvozku.

42


Obrázek 55: Detail zatížení jeřábu

Obrázek 56: Složené rameno jeřábu

Stavební výtahy, plošiny a lávky Stavební výtah s kabinou připevněný ke konstrukci stavby slouží pro přepravu osob i břemen. Stavební plošiny jsou vedeny po stožárech a kotveny ke konstrukci budovy nebo volně stojící (do výšky 30 m). Stavební lávky jsou zavěšeny lany na nosnících kotvených ke konstrukci budovy a jsou určeny zejména pro práce na fasádách. Mobilní vysokozdvižné plošiny jsou teleskopické, ramenové nebo nůžkové konstrukce, které mohou nahradit stabilní lešení.

Obrázek 57: Vysokozdvižný vozík

Obrázek 58: Vysokozdvižná plošina

43

Obrázek 59: konstrukce

Teleskopická


7. Technická zařízení budov Klíčová slova: Technická zařízení budov, vytápění, rozvody plynu, vodovody, kanalizace, vzduchotechnika, osvětlení, klimatizace, centrální vysavač, hromosvod, elektrorozvody. Anotace textu: Technická zařízení budov zahrnují rozvody všech potřebných médií v objektech i mimo ně. Většina objektů by bez technických zařízení nemohla plnit svůj účel.

Technická zařízení budov je velmi široký obor, který zajišťuje úroveň technického prostředí v objektech. Zabývá se rozvody a hospodařením se všemi potřebnými druhy energií. Patří sem : a) vytápění, vzduchotechnika, klimatizace, chlazení, rozvody plynu, vody a kanalizace, centrální vysavače b) elektrotechnické rozvody silové elektřiny, měření a regulace, zabezpečovací technika, telefonní rozvody, rozvody televizního signálu, počítačové sítě, zabezpečení budov, hromosvody, osvětlení a výtahy

Vytápění – pro každý objekt je nutné vybrat vhodný vytápěcí systém a zdroj energie. Vytápěcí systémy – pro lokální vytápění se používají zdroje tepla umístěné v jednotlivých místnostech (např. kachlová kamna, krby, plynová topidla – Gamatky, elektrické konvektory apod.). Tento způsob vytápění se hodí jen pro malé byty nebo rekreační objekty.

44


Obrázek 60: Starožitná kachlová kamna

Obvyklejším systémem je ústřední vytápění, kde potřebné teplo produkuje jeden zdroj společný pro celou soustavu a potrubním rozvodem se pak teplo rozvádí do všech místností. Podle druhu teplonosné látky dělíme ústřední topení na:  





klasické teplovodní, kde přenos tepla mezi kotlem a radiátory zajišťuje cirkulující voda o teplotě cca 90°C. Výhodou vody jako média je její vysoké měrné teplo a tudíž i malé průřezy rozvodných trubek nízkoteplotní vytápění. Sem patří podlahové nebo stěnové topení, které v důsledku toho, že zabírá v místnosti velké výhřevné plochy, může využívat nízkou teplotu topné vody a to je výhodné při použití tepelného čerpadla, kondenzačního kotle nebo kotle na dřevo s akumulační nádrží či solárního systému. parní vytápění, u něhož je otopným médiem vodní pára. Pára přivedená parním potrubím kondenzuje v otopných tělesech, kondenzát se vrací kondenzátním potrubím zpět do kotle. Nevýhodou je vysoká povrchová teplota otopných těles a obtížná ústřední regulace topného výkonu. Dnes už málo používané. teplovzdušné vytápění v poslední době se začíná rozšiřovat v domech, které mají rekuperační větrání, především v nízkoenergetických a pasivních domech. V těchto objektech je malá potřeba tepla, a proto tolik nevadí malé měrné teplo vzduchu.

Podle pohybu teplé vody dále dělíme soustavy na: -

soustavy s přirozeným oběhem topné vody (k oběhu dochází vlivem rozdílných měrných hmotností topné vody) soustavy s nuceným oběhem topné vody (nucený oběh zajišťuje čerpadlo) Podle připojení otopných těles dělíme soustavy na jednotrubkové a dvoutrubkové.

45


Obrázek 61: Kotel ústředního topení na dřevo s ohřívačem teplé vody

Zdroje tepla: Elektřina –přeměna na teplo je nejsnazší. Topná tělesa mohou být malá, výkon je snadno regulovatelný, systém neprodukuje spaliny. Výroba je však náročná, proto je to nejdražší zdroj energie. Tepelné čerpadlo - je vlastně chladicí stroj, který ochlazuje okolní prostředí (podzemní voda, půda nebo venkovní vzduch) a získané teplo předává do topného systému. Základní výhodou je tedy nízká cena tepla, nevýhodou jsou poměrně vysoké pořizovací náklady (v řádu stovek tisíc korun). Zemníplyn - relativně snadno se rozvádí (i když plynová síť není zdaleka tak rozšířená jako elektrická) a dobře se reguluje výkon topidel. Topidla jsou již ale konstrukčně náročnější než v případě elektřiny; je třeba odvádět spaliny a zajistit bezpečnost při zhasnutí plamene. Kapalná paliva– zkapalněný propan nebo lehký topný olej, cena energie je vyšší a je třeba mít zásobník paliva. Uhlí - bylo kdysi nejrozšířenějším palivem. Používaná topidla měla ale poměrně malou účinnost a nedokonalé spalování uhlí mělo za následek ohromné lokální znečištění vzduchu Dálkově dodávané teplo - převážně ve městech. Nevýhodou často bývá vyšší cena tepla. Biomasa – je obnovitelný zdroj energie. Čerstvá biomasa má velký obsah vody a ta výrazně snižuje výhřevnost. Před spalováním je proto třeba biomasu vysušit. Patří sem kusové dřevo, pelety, štěpky nebo brikety lisované z dřevního odpadu, kůry nebo energetických rostlin. Solární energie- jde o další obnovitelný zdroj energie, který je dobře využitelný pro ohřev vody a do jisté míry i pro vytápění. Základní výhodou je široká dostupnost, velmi podstatnou nevýhodou pak sezónní a denní výkyvy.

46


Obrázek 62: Pelety

Vzduchotechnika, klimatizace, chlazení –vzduchotechnika je systém, který zajišťuje výměnu vzduchu v místnostech. Může být přetlaková, podtlaková nebo rovnotlaká. Klimatizace vzduch čistí (filtruje), upravuje jeho teplotu a zajišťuje požadovanou vlhkost. Klimatizace je buď centrální (společný systém pro celý objekt) nebo jednotková (pro jednotlivé místnosti jsou samostatná zařízení).

Obrázek 63: Samostatná klimatizační jednotka

Rozvody plynu– pro objekty se používá zemní plyn, který slouží k vytápění, vaření a ohřevu teplé vody. Vnitřní rozvody plynu jsou napojeny na veřejnou plynovodní síť a součástí rozvodů jsou vždy plynoměr, regulátor a uzávěry.

Rozvody vody – jsou napojeny na veřejný vodovod nebo na domácí vodárnu s vlastní studnou a čerpadlem. Vnitřní vodovod je soustava potrubí s vodoměrem. Výroba teplé užitkové vody je závislá na zdroji tepla. Ohřev může být místní, centrální nebo dálkový.

Rozvod kanalizace – je systém, který odvádí z objektu všechny odpadní vody splaškové i dešťové. Do tohoto systému patří též žumpy, septiky a domovní čistírny odpadních vod.

Centrální vysavač – je systém pevných trubních rozvodů zabudovaných ve zdech objektu ukončených zásuvkami v jednotlivých místnostech. Součástí je sací agregát, filtr a zásobník na nečistoty. Ty jsou umístěny v technické místnosti. Nečistoty jsou potrubím sváděny do zásobníku. 47


Obrázek 64: Zásuvka centrálního vysavače

Obrázek 65: Agregát centrálního vysavače

Elektrorozvody - elektroinstalace slouží k přenosu elektrické energie (silové rozvody) nebo k přenosu dat a slaboproudých signálů. Požadovanému účelu musí vyhovovat její vybavení a dimenzování. Elektroinstalace je tvořena soustavou vzájemně propojených vodičů, ovládacích a jistících prvků. Součástí jsou elektroměry a rozvaděče. Hromosvody – zřizují se na objektech, kde by výboj blesku mohl ohrozit zdraví nebo životy osob, způsobit poruchu, způsobit hospodářské nebo kulturní škody. Hromosvod se skládá z jímací soustavy, svodů a z uzemnění. Osvětlení– jedná se o umělé osvětlení pracovišť nebo bytů. Osvětlení umělými zdroji světla musí respektovat kvalitativní a kvantitativní parametry světla a vytvořit podmínky pro zrakovou pohodu. Zdrojem umělého osvětlení mohou být žárovky, výbojky, zářivky nebo LED žárovky. Žárovky – jsou teplotním zdrojem, který je nejméně hospodárný. Na světlo se přemění pouze 3 až 5% elektrické energie. Další nevýhodou je krátká životnost. Zářivky – výbojkový zdroj. Na světlo se mění 25% energie. Mají delší životnost než žárovky. Výbojky – používají se pro venkovní osvětlení. LED žárovky – mají vysokou účinnost, velmi dlouhou životnost. Jsou ideálním osvětlením pro inteligentní budovy, protože umožňují velmi snadno měnit intenzitu světla pomocí regulačních systémů.

48


Obrázek 66: Zářivky

Obrázek 67: LED diody

Výtahy – jsou zmíněny v modulu č.8 (Vnitřní vybavení budov).

49


8. Vnitřní vybavení budov Klíčová slova: Truhlářské výrobky, zámečnické výrobky, plastové výrobky, čalounické výrobky, výtahy, schodolezy, jezdící schody, schodiště, zábradlí, okna, dveře.

Anotace textu: Do vnitřního vybavení budov patří všechny výrobky, které jsou pevně spojeny se stavbou nebo jsou pevně napojeny na některou z inženýrských sítí stavby.

Vnitřní vybavení budov je velmi široký pojem. Nelze přesně vyjmenovat všechny výrobky, které patří do vnitřního vybavení budov. Je možné ale definovat, že sem patří všechny výrobky, které jsou se stavbou pevně spojeny (vyžadují zabudování do stavby nebo montáž). Do této široké skupiny patří truhlářské výrobky, zámečnické výrobky, plastové výrobky, čalounické výrobky, výtahy a některé speciální výrobky (např. opony nebo kulisy v divadlech, speciální vybavení v operačních sálech a podobně). Nepatří sem nábytek, který není zabudovaný do stavebního objektu, přestože se tento nábytek často objevuje na stavebních výkresech. Zakreslení nábytku se objevuje většinou ve výkresech studií a projektant tím prokazuje, že dispozici objektu navrhl správně. Do skupiny truhlářských výrobků patří, kromě oken a dveří, kuchyňské linky, zábradlí, vnitřní parapety oken, podhledy, obklady, zabudované skříně, garnýže, lehká dřevěná schodiště a další. Kuchyňské linky sem patří, protože jejich horní skříňky jsou zavěšeny na stěnách a dolní skříňky jsou napojeny na vodu a kanalizaci a v případě digestoří také na vzduchotechnické potrubí. Zábradlí je pevně spojeno se schodištěm nebo s obvodovou zdí v případě, kdy je zábradlí umístěno před francouzským oknem. Podhledy a obklady jsou rovněž pevně spojeny se stavbou. Skládají se z nosného roštu a krytu, který je buď z opracovaných prken nebo z různých deskových materiálů. Zabudované skříně se rozdělují na vestavěné, přistavěné, volné a příčkové. Vestavěné skříně se navrhují do prostoru výklenku ve zdivu a nemusí mít tudíž boky ani záda. Stačí pouze přední strana a police nebo zásuvky. Přistavěné skříně jsou určeny do rohu místností a mají pouze jeden bok, přední 50

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 51 (celkem 124) stranu a vnitřní vybavení. Volné skříně jsou přistavěny ke zdi v prostoru a mají oba boky, přední stranu a vnitřní vybavení. Příčkové skříně rozdělují prostor na dvě části a plní funkci příčky. Dřevěná schodiště patří mezi náročnější truhlářské výrobky. Mají různý tvar podle svého umístění. Mohou být jednoramenná, dvouramenná i víceramenná, podle tvaru přímočará, točitá (kruhová), křivočará nebo nepravidelného tvaru. Dřevěná mohou být celá schodiště, tj. nosné schodnice, schodišťové stupně, podstupnice i zábradlí. Nebo může být nosná část schodiště z jiného materiálu (beton, ocel) a truhlářským výrobkem jsou pouze stupně, podstupnice a zábradlí.

Obrázek 68: Jednoduché dvoukřídlové, otvíravé

dřevěné

okno

Obrázek 69: Kuchyňská linka

Do skupiny zámečnických výrobků řadíme okna, dveře, vrata, ocelové zárubně k dřeveným dveřím, lehké přemístitelné příčky, schodiště se zábradlím nebo jenom zábradlí, rohožky zapuštěné do podlahy, větrací mřížky, stahovací půdní schody, žebříky, žaluzie, mříže, poklopy a různé jiné doplňky.

Obrázek 70:Ocelové tyčové zábradlí

Mezi plastové výrobky patří okna, dveře, obklady, podhledy, vnitřní parapety k oknům, větrací mřížky, revizní dvířka k instalačním šachtám, různé lišty pro zakrytí dilatačních a jiných spár. 51

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 52 (celkem 124) Okna tvoří širokou skupinu výrobků. Na stavbu se dodávají v různé kvalitě a v různých tvarech. Kvalita oken je dána jejich tepelně technickými a mechanickými vlastnostmi. Podle materiálu rámů rozlišujeme okna dřevěná, plastová, hliníková a dnes už málo používaná okna ocelová. Návrh kvality oken vychází z účelu navrhované budovy. Jiná okna budou použita pro nevytápěnou halu a jiná okna pro obytné prostory. Tvar a dělení okenních křídel velmi ovlivňuje celkový vzhled budovy a proto je předmětem architektonického návrhu. Existuje mnoho možností otvírání okenních křídel, dnes nejpoužívanější jsou křídla otvíravá a sklápěcí. Také zasklení oken je dáno požadavkem na tepelně technické a akustické vlastnosti. Zasklení může být jednoduché, dvojsklem nebo trojsklem. Další velkou skupinu tvoří dveře. Dělí se podle umístění na dveře vnitřní a venkovní. Podle použitého materiálu známe dveře dřevěné, plastové a hliníkové. Dveře mohou být plné, částečně nebo zcela prosklené. Také jejich kvalita, stejně jako u oken, závisí na tepelně technických a mechanických vlastnostech. Podle šířky otvoru se navrhují dveře jednokřídlové, dvoukřídlové nebo vícekřídlové a křídla jsou buď souměrná, nebo nesouměrná. Dveřní křídla jsou osazena do zárubní nebo do rámů. Způsobů otvírání dveří je mnoho, volí se podle účelu místnosti, podle dispozice a podle předpokládaného vybavení nábytkem. Zvláštní skupinou dveří jsou dveře požární a bezpečnostní. Takové dveře musí mít zvláštní vlastnosti zaručené certifikátem. Z čalounických výrobků sem patří pouze ty, které jsou pevně spojeny se stavbou. Například čalounění dveří (pokud chceme zlepšit akustické vlastnosti obyčejných dveří), opony v divadlech apod. Do vnitřního vybavení budov patří také výtahy, schodolezy a jezdící schody. Výtahy se navrhují podle účelu budovy. Osobní výtahy bývají součástí bytových domů, administrativních budov a všech veřejných budov (pokud jejich výška existenci výtahu vyžaduje). Lůžkové výtahy se instalují především do zdravotnických a sociálních zařízení. Nákladní výtahy mají různou nosnost, slouží hlavně k přepravě různých těžších nákladů a jsou součástí výrobních zařízení, skladů, obchodů apod. Stolové výtahy slouží k dopravě břemen (nejčastěji popelnic, sudů atd.) z úrovně terénu do podzemních prostor. Malé nákladní výtahy se používají jen pro přepravu malých břemen, nejčastěji potravin nebo spisů. Zvláštním druhem výtahu je páternoster (oběžný výtah). V jedné výtahové šachtě jsou dvě řady kabin, z nichž jedna řada se pohybuje směrem nahoru a druhá dolů. Jednotlivé kabiny jsou umístěny těsně nad sebou. Tak mohou nepřetržitě odbavovat cestující, kteří mohou kdykoli nastoupit a kdykoli vystoupit v libovolném podlaží. Schodolezy jsou zařízení, která umožňují pohyb vozíčkářů po schodišti. Jezdící schody jsou velmi specifickou záležitostí, používají se k vertikální přepravě velkého množství osob. Můžeme se s nimi setkat v obchodních domech, na nádražích, v metrech apod.

Obrázek 71: Eskalátor

Obrázek 72: Páternoster

52

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 53 (celkem 124) V žádném objektu by nemělo chybět požární zabezpečení. Sem patří vhodně umístěné hasicí přístroje, hydranty, požární hlásiče a v některých objektech také automatické hasicí zařízení. Do této kategorie se řadí také některé spotřebiče. Jde například o sporáky, které jsou pevně připojeny k instalacím. Také sem patří sanitární vybavení koupelen, sprch, umýváren a WC. Do vnitřního vybavení budov patří další specifické výrobky, které vyplývají z účelu navrhované stavby. Jako příklad je možné uvést školské stavby. Do jejich vnitřního vybavení určitě patří tabule, promítací plátna, stupínky, ale nepatří sem už lavice, židle a skříně. V objektu laboratoří jsou vnitřním vybavením například laboratorní stoly a digestoře, dále pracovní stoly, pokud jsou napojeny na plyny nebo obsahují výlevku.

Obrázek 73: Digestoř napojená na vzduchotechnické potrubí a laboratorní stůl s výlevkou napojený na vodu, kanalizaci, plyn a elektřinu

Mezi vnitřní vybavení budov patří také technická zařízení budov – elektroinstalace, ústřední topení, zdravotní instalace (vodovody a kanalizace), plynové instalace a vzduchotechnika. To je však předmětem jiného modulu.

53


9. Architektura Klíčová slova: Stavba, dřevo, kámen, hlína, cihly, klenba, chrámy, hrady, zámky, paláce, sloupy, pilíře, vítězný oblouk, kopule, lomený oblouk, štít, krov. Anotace textu: Architektura je velmi složité a obsáhlé téma a její historie je stará téměř jako lidstvo samo. Každé období přineslo něco nového a zanechalo nám cenné památky. Tento stručný přehled je zaměřen na pohled z hlediska stavebnictví.

Architektura je velmi složité a obsáhlé téma. Obecně lze říci, že je to synonymum pro stavebnictví. Známe nejenom architekturu budov, stavebních celků, ale i architekturu bytovou a zahradní. V užším smyslu je význam slova architektura chápán jako umělecké dílo. Architektura se mění a vyvíjí stejně jako lidstvo. Mění se zároveň s kulturou, technickým vývojem a s politikou. Historie architektury začíná v době, kdy se lidé poprvé pokusili něco postavit. Tyto první stavby však ještě nebyly uměleckým dílem. Prvním stavebním materiálem bylo dřevo, kámen a hlína. Skutečná architektura vzniká až při stavbách objektů s určitou uměleckou hodnotou. K tomu už bylo třeba znát písmo, umět počítat, předávat zkušenosti z generace na generaci a umět organizovat skupiny dělníků. První významné architektonické stavby se objevily už ve 3. tisíciletí před naším letopočtem v sumerské a egyptské kultuře. Obě tyto architektury vznikly nezávisle na sobě. Používaly přírodní stavební materiály a začaly dělit stavby na církevní a světské. Sumerská architektura – používala především cihly (i nepálené) spojované asfaltem. Možná právě proto z ní mnoho nezbylo. Lidé neznali plánování, stavěli náhodně, podle potřeby. Egyptská architektura – používala hlavně kámen, proto se zachovalo velké množství památek. Převládaly církevní stavby a hlavním prvkem byl hrob (pyramidy). Kromě hrobů stavěli Egypťané monumentální chrámy, neznali ještě klenby.

54


Obrázek 74: Stupňovitá pyramida v Egyptě

Následuje mnoho stavebních architektonických slohů. Nejvýznamnější z nich jsou : a) Řecká klasická architektura- vznikla v 8. století př. n. l. Řekové stavěli nádherné chrámy na obdélníkových půdorysech. Hlavním stavebním materiálem byl kámen, především mramor. Vertikálním prvkem byly sloupy. Jednotlivé kamenné kvádry byly stavěny na sebe bez spojovacího materiálu. Jejich velká hmotnost zaručovala stabilitu. Teprve potom byly sloupy opracovány. Střecha chrámů je nízká sedlová s uměleckou výzdobou ve štítech. Krytina střechy je z tašek z pálené hlíny. V 5. století byl postaven nejvýznamnější řecký chrám - Parthenón. Později stavěli Řekové i světské stavby - divadla a luxusní sídla.  Největším problémem řeckého stavitelství byla doprava obrovských kamenů a později také financování. Většina staveb byla postavena bez plánů. Výpočty byly jednoduché a prováděly se až na místě. Proto jsou řecké stavby předimenzované.

Obrázek 75: Akropolis, Athény

b) Římská architektura – přestože vycházela z řecké, přinesla mnoho nového. Římané byli válečníci a to se také projevilo v jejich stavebnictví. Vojska potřebovala dobré cesty a kvalitní mosty – vznikla síť cest a pro přemostění vodních toků „římský oblouk“. Dalším novým prvkem byly vodovody. To vše vedlo k rozvoji vyměřování a k základům geodezie. Většina staveb byla stavěna z veřejných prostředků a to vedlo k počátkům rozpočtování. Byli to Římané, kteří položili základ k urbanizmu. Většina římských měst měla centrální náměstí a kolem pravoúhlou síť ulic. V této vojenské kultuře také poprvé vznikaly normy pro výstavbu. 55

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 56 (celkem 124) 

Asi nejdůležitějším objevem byla výroba a použití betonu. Římské církevní stavby už mají nejenom obdélníkový, ale také kruhový půdorys. Jejich rozpětí se zvětšuje a proto bylo nutné vymyslet nový způsob zastřešení. To umožnil objev „římské klenby“. V této době vznikají první baziliky a kolosea, která slouží jako arény i divadla. Římskou architektonickou zvláštností jsou tzv. „vítězné oblouky“. Jsou to brány vybudované ke slavnostnímu vjezdu vítězných vojsk.

Obrázek 76: Koloseum v Římě

c) Románská architektura – vzniká koncem 9. století z antického základu. Nejdůležitějšími stavbami jsou baziliky, objevují se pilíře, křížové klenby a postupně i kopule. Půdorys románských staveb už je členitý. Důležitou roli také hraje výzdoba. Největší změny doznala okna, která se postupně zvětšila a začala se používat i okrouhlá okna. Dveře a vchody byly zpravidla bohatě zdobeny a byly umístěny proti oltáři. Tento sloh však nebyl pouze církevní, byly v něm stavěny i měšťanské domy a šlechtická sídla (hrady). U světských staveb se používala valená klenba.  Ve druhé polovině 12. století do románské architektury postupně pronikaly nové myšlenky, které nakonec vedly ke vzniku nového slohu – gotiky.

Obrázek 77: Ukázka románské architektury, rotunda Svaté Kateřiny v Přední Kopanině

d) Gotická architektura – ve druhé polovině 12. století se románská architektura začala postupně měnit na architekturu gotickou. Velký význam má v této době církev a tedy i stavby církevní. Novým prvkem je lomený oblouk. Tvar oblouku přenáší veškeré zatížení svislým směrem. Umožňuje to rozšíření oken, která mohou být vysoká i několik metrů. Další změna je i ve tvaru a konstrukci klenby. Klenba se dělí do mnoha ploch a váhu nesou žebra a pilíře. Díky těmto 56

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 57 (celkem 124) objevům mohly být masívní zdi nahrazeny pilíři a tenčími zdmi. V tomto období vznikají chrámy až o pěti lodích. Typickým znakem gotiky je příkrá střecha doplněná chrliči různých tvarů. Dalším znakem jsou čtyřboké věže, které jsou v rozích zesílené pomocí pilířů.  Ve světské architektuře se gotika projevila nejen u reprezentativních budov, ale i v měšťanské architektuře, kde se stavěly několika podlažní budovy se štítem do ulice.

Obrázek 78: Ukázka gotické architektury, Paříž Notre Dame

e) Renesanční architektura - počátkem 14. století se postupně začal přísný gotický řád uvolňovat a kolem roku 1420 se v Itálii začal prosazovat nový myšlenkový proud, který se odrazil i v architektuře. Architekti se inspirují v antické architektuře, ale přidávají nové prvky jako jsou kupole a obdélníková okna. Objevují se nové typy staveb : zámky, letohrádky, městské paláce a městské i předměstské vily. Vedle kamene se začaly užívat v mnohem větším množství materiály jako mramor a cihly. Vzniká nový druh výzdoby fasády zvaný sgrafito.

Obrázek 79: Ukázka renesanční architektury, letohrádek královny Anny v královské zahradě na Pražském hradě

f) Baroko - od 16. do 18. století vznikl pod vlivem náboženských válek nový sloh. Jeho cílem byla snaha ohromit člověka. Kostely měly působit jako obraz nebe přenesený na zem, paláce a zámky reprezentovaly bohatství a moc. Nejčastěji používané materiály jsou barevné mramory, vzácná dřeva a zlato. Půdorysem staveb byla elipsa nebo ovál. Baroko kladlo důraz na prostor a jeho bohatou výzdobu. K zastřešení budov se používaly různé druhy kleneb, ale i dřevěné krovy. Fasády významných budov jsou velmi složité, jako by se vlnily. Převládají zaoblené tvary. U předchozích slohů převládaly církevní stavby, ale v baroku se poměr církevních a světských staveb vyrovnává. 57

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 58 (celkem 124) 

Na barokní architekturu přímo navázala architektura rokoka, která se rozvinula v průběhu 18. století, právě v pozdním baroku. Tento sloh je typický svou přehnanou výzdobou.

Obrázek 80: Ukázka barokní architektury, Praha Bílá Hora

g) Klasicismus - v tomto období ustupuje církev a s ní i náboženská architektura do pozadí a výrazně dominantní jsou soukromé stavby. Dominantní tendencí je napodobovat antické a egyptské (empír) stavby. Tento návrat do historie je částečně vysvětlován tím, že společnost procházela obrovskými změnami. Pro architekturu klasicismu je kromě inspirace antikou typická určitá uniformita daná dodržováním jednotných a přísných stavebních zásad – klade se důraz na prostotu, výrazovou strohost až přísnost. Fasády budov se napřimují, zbavují se zakřivených ploch (z baroka) a křivky se nahrazují přímkami. Oblíbeným dekorativním prvkem jsou medailony. Nový požadavek na architekturu je stavět funkčně a levně. h) Secese - na přelomu 19. a 20. století vzniká jako protest proti historismu nový umělecký směr. Secesní architektura je typická bohatou ornamentální výzdobou, především rostlinným dekorem: na fasádách i v interiérech se uplatňují stonky, květy, listoví, jako dekorativní prvek jsou využívány i lidské figury a tváře a zalomené křivky. V secesi se hojně využívá ornamentální zpracování kovů, časté je využití leptaného skla, dekorativních skleněných ploch sestavených z různobarevných vitráží, ale i keramiky, emailu, mozaiky, štuku apod. Vnějšímu vzhledu stavby odpovídají i drobné stavební detaily a doplňky: balkónová zábradlí, rámy oken, kliky, osvětlovací tělesa apod. Právě secese dala příležitost k rozvinutí a uplatnění celé řady uměleckých řemesel.  Současně se secesí se v architektuře prosazuje směr nazývaný moderna, který se výrazově osvobozuje jak od historizujících prvků, tak od přemíry dekorativních detailů, jimiž se často vyznačuje secese. Stavby jsou prosté, průčelí hladká, bez ozdob, důraz je kladen na konstrukci staveb, harmonii proporcí, působení použitých materiálů a povrchů. i)

Architektura20. století nemá jednotný styl. Pro celé 20. století je typická práce s novými materiály (ocel, sklo), které díky svým vlastnostem umožňují hledat nová řešení. Typické je využívání pravých úhlů, které umožňují efektivněji využít prostor. 58


59


10. Energeticky úsporné stavby Klíčová slova: Nízkoenergetický dům, pasivní dům, nulový dům, aktivní dům, solární panely, fotovoltaické články, tepelné ztráty objektu, součinitel prostupu tepla. Anotace textu: Energeticky úsporné stavby se dělí do několika kategorií podle velikosti energetické potřeby objektů. Množství energie, potřebné na provoz domu, je závislé na množství tepelné izolace, na dokonalosti vyřešení staveních detailů, na způsobu využívání přírodní energie (sluneční záření, tepelná čerpadla apod.)a na způsobu zpětného využívání vnitřního tepla objektu.

Energeticky úsporné stavby jsou stavby, které mají menší spotřebu energie na vytápění, ale i na ostatní provoz objektu než stavby „normální“. Můžeme je rozdělit na :  stavby nízkoenergetické  stavby pasivní  stavby nulové  stavby aktivní Pro zařazení stavby do některé z těchto skupin je nutno provést výpočet energetické potřeby objektu. Při výpočtu se hodnotí potřeba energie na vytápění, potřeba energie na přípravu teplé vody, potřeba energie na osvětlení, potřeba energie na větrání a další úpravu vzduchu, potřeba energie na chlazení a potřeba energie na provoz (všechny spotřebiče). Ze všech těchto faktorů lze nejvíc ovlivnit potřebu energie na vytápění. Nízkoenergetická stavba – je taková stavba, jejíž spotřeba energie na vytápění se pohybuje mezi 15 – 50 kWh/m2 za rok. Pasivní stavba - je stavba, jejíž spotřeba energie na vytápění je menší než 15 kWh/m2 za rok. Současně nesmí u této stavby celkové množství primární energie spojené s provozem budovy (vytápění, ohřev teplé užitkové vody, úprava vzduchu a elektrická energie pro spotřebiče) překročit hodnotu 120 kWh/m2 za rok. Nulová stavba – sem patří stavby, jejichž spotřeba energie na vytápění je menší než 5 kWh/m2 za rok. 60

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 61 (celkem 124) Aktivní stavby – tyto stavby většinou využívají k vytápění tepelná čerpadla, k ohřevu teplé užitkové vody solární energii a fotovoltaické články vyrábí takové množství elektrické energie, že objekt v průběhu roku více energie vyrobí, než spotřebuje. Stavba je napojena na elektrickou veřejnou síť. V době, kdy slunce nesvítí, proud odebírá. Když však slunce svítí, tak vyrobí tolik energie, že přebytek dodává do sítě.

Obrázek 81: Jeden z prvních pasivních domů z roku 1990 v německém Darmstadtu.

První pokusy o stavby nízkoenergetických domů se uskutečnily v roce 1939 v USA. Poté následovaly další více či méně úspěšné pokusy. První pasivní domy vznikaly v Německu po roce 1990. Evropská unie zavádí jednu z největších změn ve stavebnictví v historii, která má výrazně snížit vliv lidí na životní prostředí. Podle již schválené směrnice o energetické náročnosti budov bude možné stavět od roku 2020 prakticky jen pasivní domy.

Obrázek 82: S-HAUSE ekologický pasivní dům ze dřeva a slámy, postavený v roce 2005 v Dolním Rakousku

Prvním z důležitých faktorů při návrhu nízkoenergetických nebo pasivních domů je jejich umístění na stavební parcele, tvar domu a především orientace ke světovým stranám. Tvar domu by měl být co 61

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 62 (celkem 124) nejjednodušší, s nejmenší ochlazovanou plochou. Členitý objekt má příliš velkou vnější plochu a jeho tepelné ztráty jsou tedy velké. Chceme-li ušetřit energii, musíme využít všeho, co nám příroda nabízí. Je to v první řadě sluneční energie. Do jižní fasády je nutno navrhnout většinu oken, do severní fasády minimum. Z toho plyne také řešení vnitřní dispozice, obytné místnosti se umisťují v jižní části domu a zázemí v severní části. Sluneční energii dále zachycují sluneční kolektory a fotovoltaické články. Sluneční kolektory zajišťují ohřev teplé užitkové vody. Fotovoltaické zařízení má ve srovnání s jiným zdroji celou řadu ekologických i provozních výhod. V našich klimatických podmínkách je však třeba počítat i s nevýhodami. Výhody:     

Používá se prakticky nevyčerpatelný zdroj energie. Při provozu nevznikají žádné emise nebo jiné škodlivé látky. Provoz je zcela bezhlučný, bez pohyblivých dílů. Jednoduchá instalace solárního systému Provoz zařízení prakticky nevyžaduje obsluhu, snadná elektronická regulace.

Nevýhody:      

Poměrně nízká průměrná roční intenzita slunečního záření. Krátká průměrná roční doba slunečního svitu. Velké kolísání intenzity záření v průběhu roku. Malá účinnost přeměny a z toho plynoucí nároky na plochu článků. Vysoké investiční náklady na instalaci. Poměrně malá životnost (20 let) v poměru k ceně.

Při příznivém počasí fotovoltaické zařízení vyrábí elektrickou energii a předává ji do veřejné sítě. Podle množství odebírané energie lze objekt zařadit do skupiny nízkoenergetické (odebírá větší množství), pasivní (odebírá malé množství), nulové (odběr a příjem energie se zhruba rovná) a aktivní (dodává víc energie, než odebírá).

Obrázek 83: horská chata Schiestthaus v Hochschwabu z roku 2005- výška 2156 m. n m.- pasivní stavba

62

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 63 (celkem 124) Dalším určujícím faktorem energetických úspor je potřeba tepla na vytápění. Ta je dána jednak tepelnými ztrátami objektu, jednak navrženým způsobem otopné soustavy. Tepelné ztráty objektu lze ovlivnit správným návrhem a provedením stavby. Veškeré vnější konstrukce se musí dobře zateplit. Obvodový plášť se z vnější strany opatří dostatečně silnou tepelnou izolací. Silná vrstva tepelné izolace (300 – 400 mm) je také součástí podlahy na terénu a ve skladbě stropu nad podlažím pod střechou. Mezi nejčastěji používané tepelné izolace patří skelná vlna, minerální vlna, polystyren, pěnové sklo, sláma, celulóza, ovčí vlna, konopí, len. Velmi důležitou částí stavby jsou výplně otvorů. U běžné stavby jsou to místa, kudy uniká největší množství tepla. Nejdůležitějším parametrem pro hodnocení kvality oken a dveří pro nízkoenergetické budovy je součinitel prostupu tepla U. Je to hodnota pro celé okno – tedy pro zasklení včetně rámu. Požadavky normy na tento parametr jsou neustále zpřísňovány, ale doporučená hodnota pro okna pasivních domů je nyní UW = 0,8 W/(m².K). Pro zasklení se používají izolační trojskla. Osazovací rámy i rámy křídel jsou řešeny 6-ti komorovým systémem se zateplenou vložkou. U pasivních domů je většina oken pevně zasklena, protože to zlepšuje jejich tepelně technické vlastnosti. U těchto objektů se pro větrání používá vzduchotechnický systém s rekuperací tepla. Otvírací okna se navrhují jen v omezeném počtu pro případ selhání vzduchotechnického systému.

Obrázek 84: Plastové okno s izolačním trojsklem a šestikomorovým zatepleným rámem, U=0,76 W/m2K

63


Obrázek 85: Dřevěné okno s izolačním trojsklem, U=0,9 W/m2K

Zvýšenou pozornost je třeba věnovat stavebním detailům. Jsou to místa obvyklých tepelných mostů, jako například věnce, překlady, napojení konstrukce balkónu, pozednice, základové pasy apod. Nestačí jenom dobře vyřešit detaily v projektu, musí se také dokonale provést na stavbě. Potom teprve funguje pasivní nebo nízkoenergetický objekt tak, jak má. Většinu spotřeby energie na vytápění by pasivní a nízkoenergetické domy měly pokrýt ze svých vnitřních zisků. Přesto je třeba navrhnout aktivní způsob vytápění pro případ, kdy vnitřní zisky nestačí. Pokud je množství potřebného tepla rovno nebo menší 10 W/m², nepotřebuje dům zvláštní soustavu na vytápění a stačí k regulaci teploty využívat vnitřní vzduch. Ačkoliv způsob vytápění není pro pasivní domy určen, je klasický systém otopných těles nevhodný pro obtížnou regulaci a nadměrnou dimenzi. Podlahové topení nebo otopné žebříky se provádí zpravidla v koupelnách. K ohřevu vody je vhodné využít například solární systém, ten může pomoci i s podlahovým či stěnovým přitápěním, může ohřívat i akumulační nádrž. Další z možností je využití tepelného čerpadla napojeného na zemní kolektor. Takový systém pak může v létě prostory domu ochlazovat. Další možností je tepelné čerpadlo napojené na vzduchotechnický systém domu, které získává teplo z odváděného vzduchu.

64


2.část EKONOMIKA VE STAVEBNICTVÍ Autoři: Ing. Jan Pečman Témata: Smluvní vztahy ve stavebnictví (investor, projektant, dodavatel) Oceňování nemovitostí Stavební projekt Projektová dokumentace Logistika ve stavebnictví

Ing. Marta Hortová Témata: Stavební management Stavební firma Cena – cenová kalkulace, poptávka a nabídka Marketing ve stavebnictví Personalistika - mzdy, zákonné odvody

65


1. Stavební management Klíčová slova: Management, podstata managementu, organizační uspořádání podniku, organizační struktura, rozhodování, osobnost manažera, projektové a procesní řízení . Anotace textu: Obsahem textu je vysvětlení pojmu management, objasnění podstaty managementu, seznámení s organizačním uspořádáním podniku a typy organizačních struktur. Je zdůrazněn význam informací pro rozhodování, úloha manažera a základní manažerské funkce. V závěru je vysvětleno projektové řízení a procesní řízení.

1. Management – pojem, podstata Pojem management může mít tento význam: a) b) c)

Specifická aktivita - působící na lidi tak, aby udělali, co je třeba Skupina řídících pracovníků - řídí firmu podle záměrů vlastníků, zřizovatelů apod. Vědní disciplína - organizované znalosti, o které se management opírá, lze označit jako vědu.

66


Podstata managementu Management je umění vedení, řízení a působení na určitou soustavu (například společnost, tým či organizaci) k dosažení určitého cíle.

Základem systému řízení je strategie. Rámec pro formulaci podnikové strategie určuje obsah podnikové filozofie, která obsahuje představy o hodnotách a směrnicích, jimiž se musí řídit podnikatelé a zaměstnanci k zákazníkům a konkurenci. Vychází z poslání podniku, z vyznávaných hodnot podniku a z vize podniku. Na strategii podniku se váží cíle podniku. Ke splnění cílů podniku musí být všechny jeho procesy a jejich činitelé organizovány do struktur. Organizace jako subsystém řízení Delegování pravomocí, odpovědností a působnosti osobám, které budou řídit procesy, a vytvoření útvarů, ve kterých se budou příslušné činnosti vykonávat, je náplní organizačního procesu.

2. Organizační uspořádání podniku Podstata organizace podniku Organizaci můžeme chápat jako - stav - vnitřní členění systému => podnik má organizaci - činnost – organizování nebo uspořádání tohoto systému => podnik je organizován - výsledek – podnik je organizace Organizace podniku je výsledkem - organizace procesní – např. organizace stavebního výrobního procesu; - organizace strukturální – vytvoření vnitropodnikových útvarů, úseků, hospodářských středisek, oddělení.

3. Organizační struktura Procesní a strukturní organizace v podniku tvoří jeho organizační strukturu, kterou charakterizuje: 67


počet organizačních úrovní

-

rozpětí řízení.

Organizační struktura - plochá (rozpětí řízení je široké – více podřízených) - strmá (rozpětí řízení je užší – méně podřízených) Typy organizačních struktur Podle uspořádání řídících vztahů je možné rozlišit liniový, funkcionální a liniově štábní systém organizace. a) Liniový systém (= jednoliniový) - podřízený dostává příkazy pouze od jednoho nadřízeného; - každé místo má jen 1 nadřízené místo, kterému je odpovědné; - vztahy mezi nadřízenými a podřízenými útvary, pracovníky nazýváme liniovými. Zabezpečují “příkazové řízení shora dolů“. b) Funkcionální systém (= víceliniový) - podřízenému přiřazeno více nadřízených míst,čímž dochází k vícenásobné podřízenosti - pracovníka; - nadřízení jsou specialisté pro určité dílčí úkoly(funkční specializace). c) Liniově-štábní systém - široce využíván v praxi Štábní útvar -

organizační jednotka, která vykonává pouze poradní funkce; jedná se o specializované odborné útvary, které nemají oprávnění rozhodovat; v určitých úkolech má odlehčit liniovému pracovníkovi, ke kterému je přiřazenvyužívá výhod liniové struktury + specializace funkčních vedoucích; vzniká vysoká odbornost, potlačuje nedostatky funkční struktury; štáb má poradní funkci k zabezpečení kvalifikovaného rozhodování liniových jednotek.

Štáby jsou: - osobní (sekretářky, asistenti, osobní specialisté); - odborné (= funkční) – specialisté s hlubokými odbornými znalostmi. Trendem je co nejméně organizačních úrovní a co nejvíce funkcionálních vazeb horizontální spolupráce. Na základě účasti na procesu lze rozlišovat následující horizontální struktury: Projektová organizační struktura - vytvořená za účelem řízení projektu; - používá se jako dočasná organizace - ve stavebním podniku pro rozsáhlé stavební zakázky; 68


vedoucímu projektu jsou vymezeny kompetence za převzatou zakázku od nabídky až po její předání a zúčtování;

Maticová organizační struktura Smíšená organizační struktura, v níž vedle liniové hierarchie existuje horizontální autorita s různou mírou vlivu. Projektová i maticová organizační struktura se vyskytuje při zavádění nových organizačních a technologických opatření v podniku – např. při změně informačních systémů. Organizační schéma, organizační řád Grafické znázornění organizační struktury podniku = organizační schéma. Písemné definování organizační struktury je obsaženo: - v organizačním řádu - vnitropodnikových směrnicích a pravidlech.

4. Informace a rozhodování Řízením se rozumí usměrňování činnosti lidí za účelem dosažení podnikových cílů. Základním předpokladem řízení jsou informace. Tok informací je určen organizační strukturou podniku. Jsou základem pro rozhodování. Rozhodování patří vždy té vnitropodnikové úrovni, která má nejlepší informace. Např. získávání stavebních zakázek je záležitostí vrcholového vedení. Informační zdroje podniku a) Externí informace - o vědeckém a technickém rozvoji - o ekonomickém a sociálním rozvoji - obchodně-politické - o daňovém prostředí - o stavu poptávky po stavebních pracích - o stavu na trhu se stavebním materiálem a surovinami, o stavu v dopravě - o situaci na trhu práce a finančním trhu - o cenové situaci a jejím očekávaném vývoji. b) Interní informace - smlouvy - plánování - rozpočetnictví - statistika - předběžné kalkulace - výsledné kalkulace - účetnictví - operativní evidence - ostatní evidence. 69

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 70 (celkem 124) Informační systém podniku umožňuje integraci a propojení zdrojů informací podniku. Informační systém jako celkem zabezpečuje systematické shromažďování, zpracování, uchovávání a zpřístupňování informací.

5. Osobnost manažera Manažer je řídící pracovník vybavený odpovědností a pravomocemi za: - práci podřízených - efektivnost činnosti - zavádění inovací. Manažer musí být schopen rozhodovat, tj. vybrat optimální variantu řešení a postupu při plánování, organizování, vedení lidí, kontrolování, vytváří představu o budoucím stavu a postupu k jeho dosažení. Nedílnou součástí řízení je komunikace. Moderní koncepty řízení -

řízení podle cílů (MBO – management by objectives) – vypracovány konkrétní měřitelné cíle, které musí pracovníci realizovat; řízení podle projektů – projektový management aplikovaný na podnik jako celek, v jehož rámci se integrují dílčí oblasti řízení např. management kvality, time management, management změn, management řízení lidských zdrojů, finanční management, smluvní management, bezpečnostní management).

Úrovně managementu -

management vrcholový „top“ – generální ředitelé, odborní ředitelé, ředitelé střední management – hlavní stavbyvedoucí, vedoucí hospodářských středisek nejnižší management – mistr, stavbyvedoucí.

Oblasti řízení -

marketingové řízení obchodně-smluvní management finanční řízení řízení produkce řízení změn – inovací a rizik environmentální řízení personální management řízení jakosti.

Manažerské funkce 1. Plánování 2. Organizování 70

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 71 (celkem 124) 3. Vedení lidí 4. Kontrolování

Plánování -

zahrnuje stanovení budoucích cílů a cest, jak těchto cílů dosáhnout; výsledkem plánovací funkce je plán, kterýříká, čeho a jak chceme dosáhnout součástí plánu je stanovení zdrojů a časových dispozic realizace plánů; určení disponibilních zdrojů obsahují rozpočty.

Plánovací funkce vychází ze 4 základních faktorů: Cílů – budoucích stavů organizace, kterých chce management dosáhnout Akcí – představují specifické činnosti naplánované tak, aby bylo dosaženo vytyčených cílů Zdrojů – představují omezení, limity Pravidel – způsoby realizace plánů. Při určování cílů respektovat požadavky - priorit tj. cíle, které jsou rozhodující pro daný objekt - měřitelnosti – použít kvantifikované veličiny cílů - přiměřenosti – cíle přiměřené s ohledem na okolní vývoj, korespondující s možnostmi organizace. Dosažení podnikových cílů bezprostředně závisí na provádění manažerských funkcí, plánování logicky předchází výkon všech těchto funkcí. Členění plánů a) 1. 2. 3.

dle časového horizontu: dlouhodobé - na více než 2 – 4 roky; např. podnikatelský záměr střednědobé - rozsah 1 rok; např. plán výroby, finanční plán krátkodobé - operativní plány do 1 roku; slouží k řízení výroby a práce na staveništi

b) dle úrovně rozhodovacího procesu:strategické – na úrovni TOP managementu 2. taktické – na úrovni středního managementu 3. operativní – střední a základní management

71


Organizování Cílevědomá činnost, jejímž konečným cílem je uspořádat prvky v systému tak, aby přispěly k dosažení stanovených cílů systému; k dosažení cílů podniku musí manažeři koordinovat celou řadu činností; potřeba koordinace je důsledkem dělby práce, je nutná následná skladba, syntéza, a to je úkolem manažerů. Smyslem organizace je zkoordinovat úsilí pracovníků tak, aby bylo dosaženo cílů podniku co nejlépe. Organizování stavební výroby je ovlivněno specifiky stavebnictví: - stavba jako výrobek stavebního podniku je vázána na pozemek - materiál, stroje a lidé jsou v pohybu, přemísťují se z jednoho staveniště na jiné. Vedení lidí Spočívá v ovlivňování podřízených pracovníků tak, aby bylo dosaženo stanovených cílů. Manažer rozhoduje - výběru pracovníků - kdo a kdy, jakou práci bude vykonávat. Manažer musí umět 1. pracovníky motivovat k dosahování stanovených cílů 2. využívat vhodných stimulů 3. vytvářet dobré vztahy na pracovišti. Kontrolování Kontrolou se zjišťuje, zda stanovených cílů bylo dosaženo. Podstatou kontroly je porovnání plánovaného stavu se skutečností. Kontrola má tyto fáze: 1. stanovení norem, ukazatelů – plánu 2. monitorování provozu – zjištění skutečného stavu 3. porovnání plánovaného a skutečného stavu 4. řešení vzniklých odchylek.

72

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 73 (celkem 124) 6. Projektové a procesní řízení a) Projektový management je procesním řízením s uplatněním systémového přístupu. Jedná se o moderní koncepci řízení složitých, diskrétních plánovacích úloh s vysokou mírou neurčitosti a komplexnosti. Hlavním cílem projektového řízení je dosat projekt 1. včas (just in time) 2. plně funkční (in full) 3. v rámci rozpočtu (on budget) b) Procesní řízení Vychází z procesního uspořádání funkční dělby práce. Základním kritériem pro výkon příbuzných činností je jejich návaznost. Proces je série aktivit realizovaných pro dosažení opakovaného cíle. K základním principům procesního řízení patří: 1. orientace na zákazníka 2. zaměření na základní podnikové procesy přidávající hodnotu 3. zapojení pracovníků vedení – řízení podle projektů, delegování pravomocí.

73


2. Stavební firma Klíčová slova: Stavební firma, právní formy podnikání, hlavní a podpůrné činnosti stavební firmy, funkce stavební firmy, strategie stavební firmy. Anotace textu: Obsahem textu je seznámení s předmětem podnikání ve stavebnictví, právní úpravou podnikání stavebních firem, právními formami nejčastěji se vyskytujících právnických osob stavebních firem. Dále je proveden rozbor činností stavební firmy a jejich specifika oproti jiným oborům podnikání. Součástí textu je popis strategických cílů stavební firmy a koncepce strategie. Závěr je věnován procesům a činnostem ve stavební firmě.

Předmět podnikání stavebních firem Předmětem podnikání stavebních firem je provádění staveb a činnosti s nimi související. Jde např. o tyto činnosti: - provádění stavebních a montážních prací pro externí objednatele; 74


stavební práce pro svoji potřebu – vlastní výstavba, zařízení staveniště; těžba surovin; zámečnické práce, prefa dílny, opravny; doprava; správa nemovitostí a ubytovací činnost; projektové práce; inženýrské činnosti; developerské činnosti.

Právní formy podnikání stavebních firem Provádění staveb a činnosti s nimi související řeší živnostenský zákon. Některé z uvedených činností jsou vázané, tzn., že vyžadují odbornou způsobilost. Jedná se např. o tyto předměty podnikání: - projektová činnost ve výstavbě - provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Projektová činnost a vedení realizace staveb podléhají autorizaci, kterou upravuje autorizační zákon. Fyzické a právnické osoby mohou provozovat tyto vybrané činnosti pouze prostřednictvím autorizovaných osob. Živnostenské podnikání Živností se rozumí soustavná činnost vykonávaná na základě živnostenského oprávnění fyzickou nebo právnickou osobou na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Fyzické osoby – podnikatelé - vstupují přímo do právních vztahů; - podnikatel disponuje odbornou způsobilostí; - ručí za závazky celým svým majetkem. Právnické osoby - do právních vztahů vstupuje společnost; - kapitálový vklad společníků závisí na zvolené právní formě podnikání. Obchodní společnosti a) Akciová společnost (a. s.) - je založena zakladatelskou smlouvou nebo zakládací listinou (v případě jednoho zakladatele); - za závazky a. s. ručí celým svým majetkem, akcionáři neručí za závazky vůbec; - minimální výše základního kapitálu je 2 mil. Kč nebo v případě vzniku a. s. upisováním akcií 20 mil. Kč; - nejvyšším orgánem je valná hromada; - statutárním orgánem je představenstvo; - kontrolním orgánem je dozorčí rada; - a. s. povinně vytváří ze zisku rezervní fond. 75

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 76 (celkem 124) b) Společnost s ručením omezeným (s. r. o.) - je založena na základě společenské smlouvy; - minimální výše základního kapitálu činí 200 000 Kč - s. r. o. ručí za své závazky do výše základního kapitálu; - nejvyšším orgánem je valná hromada společníků; - statutárním orgánem je jeden nebo více jednatelů; - společnost povinně vytváří ze zisku rezervní fond; - část zisku může být rozdělena mezi akcionáře ve formě dividend.

Činnosti a cíle stavební firmy Podstata stavební firmy Stavební firma je právně, majetkově i ekonomicky samostatná organizace, jejíž vznik, fungování a zánik závisí na potřebách její produkce na trhu. Cílem stavební firmy je provádění staveb za účelem dosažení zisku a uspokojení poptávky stavebníků, popř. jiných objednatelů. Hlavní činnosti stavební firmy Hlavní činností stavební firmy je realizace staveb - stavebních a montážních prací. Členění: a) práce hlavní stavební výroby – zemní, zednické, omítkářské, betonářské práce, montáž prefabrikovaných a ocelových konstrukcí; b) práce přidružené stavební výroby – řemeslné práce, kompletační a dokončovací práce; c) montážní práce – montáže oken, ocelových konstrukcí, vzduchotechniky, průmyslových potrubí, technologických zařízení, výtahů apod. Podpůrné činnosti stavební firmy Mezi tyto činnosti patří např. projektování, správa budov, správa majetku, využívání prostor, plánování rekonstrukcí, stěhování, úklid, stravování, doprava, pošta, kopírování apod. Akviziční činnosti stavební firmy Stavební firma hlavní činnost uskutečňuje na základě získání - převzetí (akvizici) stavební zakázky, které vytvářejí po uzavření smluv o dílo náplň jeho činnosti tzv. výrobní program. Funkce stavební firmy a) základní funkce - odbyt - výzkum a vývoj - zásobování - výroba b) průřezové funkce - personalistika - financování - logistika - obchodní činnost - informatika - organizace 76


řízení správa

Specifika podnikání ve stavebnictví Ke zvláštnostem stavebního podnikání patří: - minimální možnosti produkce do zásoby; - rozmanitost stavební produkce se značnými výchylkami poptávky; - náročnost stavebních děl na namáhavou a rizikovou lidskou práci; - s ohledem na dlouhověkost a rozsáhlost stavebních děl kladen důraz na kvalitu provedení stavebních děl s respektováním ekologických podmínek; - riziko zakázkové a riziko nepřízně počasí a geologických podmínek umístění stavby; - smlouva o zhotovení stavby je jen příslibem provedení výkonů a výrobku, který zatím neexistuje; - důležitá role stavebního podnikatele a jeho vliv na průběh a výsledek stavební činnosti; - cenu stavebního díla ovlivňuje např. cena pozemku, cena kapitálu, míra zdanění apod.; - stavební produkce se realizuje na pozemku zákazníka podle jeho projektů a podle jím stanovených lhůt výstavby; každé staveniště vyžaduje variabilní sestavu pracovníků, vedení, vybavení a strojů.

Strategie stavební firmy Hlavní strategické cíle - dosahování zisku; - zajištění nepřetržité existence podniku; - zachování a zvýšení podílu na trhu; - uspokojení poptávky zákazníků; - zajištění zaměstnání svým pracovníkům a péče o jejich rozvoj. Strategie firmy Základní orientací stavební firmy je dodání staveb v nejkratších lhůtách s vysokou kvalitou, s přiměřenými náklady a ziskem. Důležitým strategickým rozhodnutím je expanze firmy na zahraniční trhy. Pro posouzení reálnosti takového záměru slouží analýza politických, ekonomických, sociálních a technologických podmínek (analýza PEST). Okolí firmy Stavební firma by měla být v souladu se svým okolím, které je utvářeno - životním prostředím; - trhem surovin, materiálů, pozemků, stávajících staveb, informací, práce a kapitálu; - konkurenčními podniky; - veřejností (občany, institucemi). Okolí podniku má vliv na jeho zaměření, činnost, organizační strukturu, vnitřní provoz a produkci. Přímé okolí je představováno investory a stavebníky a stavební firma je může je ovlivňovat. S objednateli uzavírá smlouvy o zhotovení zakázek a vytváří image podniku, které s úrovní 77

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 78 (celkem 124) komunikace a chováním podniku vytvářejí jeho identitu, jež je součástí podnikové strategie.

Provoz stavební firmy Procesy a činnosti ve stavební firmě Procesem se rozumí transformace vstupujících činitelů (materiálu, lidské práce, zařízení, atd.) pomocí jednotlivých činností, které končí výstupem pro externího nebo interního odběratele. Stavební činnosti probíhají ve výrobním procesu - na staveništi, kde dochází k přeměně stavebního materiálu pomocí lidské a strojové práce na výrobek – stavbu.Kromě hlavních činností firma nakupuje potřebné služby, stavební materiály, najímá a kupuje potřebné stroje a zařízení, fakturuje předané stavby, vyplácí mzdy, odvádí daně apod. Funkce firmy (zásobování, marketing, organizace, řízení a správu) uskutečňují pracovníci firmy za účelem zajištění stavebního výrobního procesu. Výrobní činitelé Do stavebního výrobního procesu jsou zapojeni - lidé s potřebnými znalostmi, dovednostmi, zkušenostmi a informacemi; - stavební materiály; - stavební stroje, zařízení, dopravní prostředky. Každý z výrobních činitelů předpokládá určitou výši peněžních prostředků (výplata mezd, nákup strojů, služeb, materiálu). Nedostatek peněžních prostředků firma kryje úvěrem od banky nebo ze záloh poskytnutých investorem. Stavební firma své výkony postupně předává fakturuje, čímž vzniká nárok na úhradu v podobě pohledávky. Úhradou splatné pohledávky firma získává peněžní prostředky, které do realizace zakázky vložila. Tím se koloběh hodnot uzavírá.

78


3. Cena – cenová kalkulace, poptávka a nabídka Klíčová slova: Cena, kalkulace, kalkulační vzorec, trh, poptávka, nabídka. Anotace textu: Cílem modulu je objasnění ceny jako ekonomické kategorie a způsobů její tvorby. Dále je vysvětlena podstata kalkulace, její druhy a rozebrány jednotlivé položky kalkulačního vzorce.V souvislosti s definicí trhu je charakterizována nabídka a poptávka a faktory, které je ovlivňují.

Cena Je vyjádřením částky, kterou vynakládá spotřebitel výměnou za užitek, který získá zakoupením výrobku či služby. Při stanovení výše ceny je třeba zvažovat interní aspekty (např. cíle a strategie podniku, marketingové cíle, soulad mezi prvky marketingového mixu a náklady). K externím faktorům patří zejména povaha a struktura trhu a poptávky, náklady, cena a nabídka konkurence, případně i očekávané chování distributorů. Podnik při tvorbě ceny volí některou ze tří hlavních metod: a) Cena orientovaná na náklady b) Cena orientovaná na konkurenci c) Cena orientovaná na poptávku

79

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 80 (celkem 124) 1.1 Cena orientovaná na náklady Nejčastější a nejjednodušší způsob stanovování ceny. Tato metoda vychází z nákladů a zisk se vypočítává procentním podílem k nákladům. Pro přesné stanovení ceny je nutné zohlednit nejen výrobní náklady a zisk výrobce, ale i daň a obchodní rozpětí. Náklady na výrobu: 1. fixní (se změnou objemu výroby se nemění – např. nájemné, splátky úroků); 2. variabilní - mění se v závislosti na změně objemu produkce:  proporcionální (náklady rostou stejným tempem jako objem výroby - např. mzda dělníků, přímý materiál)  progresivní (náklady rostou rychleji než objem výroby - např. náklady na reklamu)  degresivní (náklady rostou pomaleji než objem výroby - např. energie); 3. indiferentní náklady (nejsou k objemu výroby v žádném vztahu – např. neočekávané škody, manka). Celkové náklady na výrobu jsou tvořeny součtem všech položek nákladů. 1.2 Kalkulace Zkoumá a stanovuje ceny z hlediska vynaložených nákladů. Kalkulace je předběžné stanovení nebo následné zjištění nákladů nebo ceny na kalkulační jednici. Za kalkulační jednici se považuje výkon, který musí být přesně objemově a obsahově vymezen (např. 1 kg chleba, 100 kusů cihel apod.). Kalkulace se z hlediska času dělí na: a) předběžnou – zahrnuje předpokládané náklady na kalkulační jednici, sestavuje se před zahájením výroby. Podkladem jsou technickohospodářské normy spotřeby přímých nákladů a rozpočty nepřímých nákladů; b) výslednou – sestavuje se po provedení výkonu, obsahuje skutečné náklady vynaložené na kalkulační jednici. Smyslem je porovnání nákladů skutečně vynaložených s náklady předem stanovenými v předběžné kalkulaci. Podkladem jsou údaje zjištěné z vnitropodnikového účetnictví. Kalkulační vzorec Kalkulace se sestavují v jednotlivých položkách přímých a nepřímých nákladů, které tvoří tzv. kalkulační vzorec. Skladba jeho položek je závislá na druhu činnosti a její organizaci. Účetní jednotka si zvolí takový kalkulační vzorec, který nejlépe vyhovuje konkrétním podmínkám. Nejčastěji používané kalkulační položky je možno shrnout do kalkulačního vzorce takto: 1. Přímý materiál 2. Přímé mzdy 3. Ostatní přímé náklady 4. Výrobní režie 80


_____________________________ Vlastní náklady výroby 5. Zásobovací režie 6. Správní režie _____________________________ Vlastní náklady výkonu 7. Odbytové náklady _____________________________ Úplné vlastní náklady výkonu 8. Zisk _____________________________ Prodejní cena Přímým materiálem se rozumí základní materiál, který přechází do hodnoty výrobku a který lze přímo zjistit na kalkulační jednici. Např. dřevo při výrobě nábytku. Přímé mzdy jsou mzdy, které lze přímo zjistit na kalkulační jednici (zpravidla to bývají mzdy výrobních dělníků za odpracovaný den). Např. mzda truhláře při výrobě nábytku. Ostatní přímé náklady jsou všechny ostatní náklady, které lze přímo zjistit na kalkulační jednici např. odvody pojistného podniku z přímých mezd výrobních dělníků. Výrobní režie jsou společné (režijní) náklady, které vznikají ve výrobním středisku. Např. odpisy výrobních strojů, jejich opravy, spotřeba energie ve výrobní dílně apod. Správní režie jsou společné (režijní) náklady, které vznikají ve správě podniku jako celku. Např. mzdy technickohospodářských pracovníků (vedoucích, účetních), náklady na výkony spojů (telefony, poštovné), náklady na výpočetní techniku apod. Zásobovací režie jsou společné (režijní) náklady spojené se zásobováním podniku a skladováním materiálu. Např. přeprava materiálu, mzda skladníka ve skladu materiálu apod. Odbytové náklady jsou společné náklady spojené s prodejem a skladováním výrobků. Např. náklady na reklamu, přepravné výrobků k odběratelům apod. Stanovení nákladů na kalkulační jednici Přímé náklady se v předběžné kalkulaci stanoví zpravidla podle technickohospodářských norem (normy spotřeby materiálu, normy spotřeby času výrobních dělníků). U režijních nákladů se nejprve stanoví jejich celkový objem (tj. vychází se z rozpočtů), z něhož se vypočítá podíl připadající na příslušné kalkulační jednice. Přitom se používají různé způsoby, např. kalkulace dělením, kalkulace dělením pomocí poměrových čísle a kalkulace přirážková. 81

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 82 (celkem 124) a) Kalkulace dělením – nejjednodušší postup stanovení nepřímých nákladů na kalkulační jednici v podnicích se stejnorodou výrobou. Celková částka rozpočtovaných nákladů se dělí plánovaným množstvím výrobků. b) Kalkulace dělením pomocí poměrových čísel – se využívá, pokud podnik vyrábí několik druhů stejnorodých výrobků, které se od sebe liší pouze rozměry, velikostí apod. Jeden z výrobků, zpravidla ten, který je ve výrobě podle významu nebo množství rozhodující, se zvolí za základní. Na tento výrobek se přepočte výroba všech ostatních výrobků pomocí poměrových čísel. c) Kalkulace přirážková – používá se při výrobě několika nákladově různorodých výrobků. Režijní náklady na kalkulační jednici se stanoví pomocí přirážky, vyjadřující poměr těchto nákladů k rozvrhové základně. Tuto základnu si stanoví účetní jednotka sama, přičemž snahou bývá zvolit takovou rozvrhovou základnu, která by byla k rozvrhovaným režijním nákladům přímo úměrná. Rozvrhová základna může být zadána buď v peněžním vyjádření (např. přímé mzdy, přímý materiál, celkové přímé náklady) nebo v naturální podobě (např. strojové hodiny, normohodiny práce výrobních dělníků). Cena orientovaná na konkurenci Je založena na kopírování ceny obdobných konkurenčních výrobků. Stanovená cena může být vyšší (např. u značkového zboží), nižší nebo na stejné úrovni jako u konkurence. Cenový rozdíl oproti konkurenci je zpravidla udržován konstantní. Příkladem tohoto přístupu je případ, kdy se společnosti v rámci veřejné soutěže s otevíráním obálek ucházejí o zakázku. Cenu stanovují podle toho, jak odhadují nabídku konkurence a méně už při tom zohledňují skutečné náklady a poptávku. Nevýhodou metody je, že nemusí zajistit žádoucí výši zisku.

Poptávkově orientovaná tvorba ceny Podstatou této metody je snaha odhalit vztah mezi cenou a prodávaným množstvím. Pozornost je soustředěna na zákazníka - na jeho přístup k oceňování užitku. Podnik se snaží zjistit, za jakou cenu jsou zákazníci ochotní produkt nakupovat a jaké jsou jejich reakce na cenové pohyby. Tyto informace lze získat dvěma způsoby: dotazováním spotřebitelů a pozorováním spotřebitelského chování.

Trh Trh je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou. Trhem může být obchodní dům, burzy, tržiště, ale i trh práce nebo peněžní trh. Na trhu se pohybují tři subjekty – domácnosti, firmy, stát. Nabídka (S – Supply) Každý si v dnešní době může vybrat, kde zboží nakoupí. Výrobky a služby, ze kterých si kupující vybírá, představují nabídku. Zákon nabídky říká, že s rostoucí cenou zboží roste i jeho nabídka. Čím je cena služeb nebo výrobků vyšší, tím více prodávajících je chce na trhu prodat, a tak množství 82

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 83 (celkem 124) nabízeného zboží roste. Pokud je cena nízká, výrobci nechtějí zboží prodávat a nabízené množství klesá. Nabídka závisí na:  ceně  očekávané poptávce  množství dostupných zdrojů  veřejném zájmu  počasí aj. Graficky je znázorněn průběh závislosti ceny a nabízeného množství takto:

P

S P2

P1

Q1

Q2

Q

Nabídka je charakterizována nabídkovou křivkou (S), která zachycuje vztah mezi cenou (P) a množstvím nabízené produkce (Q), pokud se ostatní faktory nemění. Platí zákon rostoucí nabídky - při vyšší ceně je za jinak stejných podmínek nabízeno větší množství produkce. Vyšší cena motivuje výrobce k vyšší produkci, mohou nakoupit více zdrojů, více vyrobit a dosahovat vyšší zisk.

83

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 84 (celkem 124) Cenová elasticita nabídky Cenová elasticita nabídky vyjadřuje, „jak citlivě“ reaguje výrobce na změnu tržní ceny (změnou svého nabízeného množství). Je to proporce mezi změnou ceny, kterou je ochoten zákazník zaplatit, a změnou množství, které je výrobce ochoten vyrobit. Druhy nabídky   

Individuální nabídka – nabídka jedné firmy na trhu jednoho statku; Dílčí nabídka – nabídka všech firem na trhu jednoho statku; součet individuálních nabídek na jednom trhu; Agregátní nabídka – tržní nabídka všech subjektů na všech trzích; součet všech tržních nabídek

Poptávka (D – demand)

Poptávkou nazýváme zájem kupujícího o výrobky nebo služby. Kupující přichází na trh, aby si pořídil zboží za co nejnižší cenu. Čím vyšší cena zboží bude, tím méně lidí bude ochotno si zboží koupit. Pokud se například zdraží určitý druh potravin, bude méně lidí, kteří za něj budou ochotni vyšší cenu zaplatit. Ostatní si ho nekoupí a nahradí jej jinými potravinami. Poptávka závisí na:  ceně  osobních preferencích  důchodu jednotlivce (domácnosti)  módních vlivech, zvyklostech  počasí aj.

Závislost mezi cenou a poptávaným množstvím zachycuje následující graf:

84


P

P2= 20

P1= 10

Q Q2(4 ks) Q1(8 ks) Poptávku vyjadřuje poptávková křivka (D), jež zachycuje vztah mezi cenou (P) produkce a poptávaným množstvím (Q), jestliže se ostatní faktory nemění. Platí zde zákon klesající poptávky, který říká, že vzroste-li cena statku, poklesne poptávané množství tohoto statku. Tento zákon však neplatí např. u luxusního zboží nebo u zboží denní spotřeby. Faktory ovlivňující poptávku: a) b) c) d) e)

druh produkce – nezbytná, nahraditelná příjmy spotřebitelů rostoucí počet obyvatel podíl produktu na výdajích spotřebitele spotřebitelské preference

Cenová elasticita poptávky Cenová elasticita vyjadřuje „jak citlivě“ reaguje spotřebitel na změnu tržní ceny. Je to proporce mezi změnou ceny, kterou si chce za svůj produkt výrobce nechat zaplatit a změnou zákazníkem nakupovaného množství. Elasticita poptávky je pro výrobce důležitá při manipulaci s cenou. Přinese-li mu drobné snížení ceny jednoho produktu zároveň výrazné zvýšení odbytu, pak dojde v důsledku tohoto snížení ceny i k nárůstu jím dosahovaného celkového zisku.

85

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 86 (celkem 124) Rovnovážná cena

Prodávající se snaží na trhu získat kupujícího příznivější cenou, kvalitou, rychlostí dodávek, servisem. Kupující si tak může vybrat službu či zboží, které mu nejvíce vyhovuje. Ceny výrobků a služeb se neustále mění, mění se i velikost nabízeného a poptávaného množství. Pokud se při určité ceně vyrovná nabídka s poptávkou, nastane na trhu rovnováha. Rovnovážná cena je tedy cena, která vnikne při vyrovnání nabídky a poptávky (bod E).

Inflace

Inflace znamená růst cenové hladiny. Inflace se zjišťuje porovnáváním cen vybraných statků a služeb základního období se sledovaným obdobím. Pokud např. vzrostou ceny oproti loňskému roku o 7 %, znamená to, že míra inflace činí 7 %. Pokud roste míra inflace, potom se za stejné množství peněz nakoupí méně zboží, a tím výrazně klesá hodnota peněz. Inflace se dotýká nejvíce lidí s pevně stanovenými příjmy, jejichž hodnota v důsledku inflace klesá. Inflace také negativně ovlivňuje vklady, neboť při zvýšené inflaci hodnota vkladů klesá. Naopak, na inflaci vydělávají dlužníci. Pokud si např. půjčíme 100 000 Kč se splatností 1 rok, při zvýšené cenové hladině např. o 10 % vrátíme vlastně o 10 % méně, protože dlužná částka nemá stejnou hodnotu jako v předchozím

86


4. Smluvní vztahy ve stavebnictví Klíčová slova: Smlouva, pracovní poměr, dodavatel, investor Anotace textu: Cílem stati Smluvní vztahy ve stavebnictví je pojednat o základech této problematiky, shrnout základní pojmy. Závěr kapitoly obsahuje slovníček s pojmy, který se zaměřuje se na nejdůležitější výrazy, obsažené v textu.

Podnikatelé při své činnosti vstupují do smluvních vztahů s obchodními partnery, dodavateli, s nimiž uzavírají různé typy smluv, řídících se platnou legislativou. V praxi je však často obtížné určit správný typ smlouvy, který se bude vztahovat na daný úkon. Pokud strany uzavírají smlouvu, která obsahuje všechny podstatné náležitosti stanovené například pro kupní smlouvu, pak se bude jednat o tento smluvní typ (bez ohledu na to, zda si to strany přímo uvědomují). Nedohodnou-li si strany další podrobnosti, automaticky se uplatní i další zákonná ustanovení týkající se této smlouvy. Pokud se strany chtějí v některých aspektech odchýlit od zákonné úpravy, musí ve smlouvě jasně formulovat, jakými právy a povinnostmi nahrazují ty, které jsou stanovené zákonem. Je tedy třeba přesně určit, o jakou smlouvu se v daném případě skutečně jedná, neboť celý smluvní vztah pak bude podřízen úpravě týkající se tohoto typu smlouvy. V případě smluv mezi partnery z rozdílných právních prostředí jde o komplikovanou problematiku. Z uvedených důvodů je nutno bedlivě prostudovat obsah smlouvy i jednotlivé pojmy a zároveň příslušnou legislativu, která navíc může být v různých státech odlišná. Smluvní vztahy ve stavebnictví bývají velmi komplikovanou záležitostí a jejich provádění vyžaduje zkušené odborníky.

Nejčastější typy smluv ve stavebnictví:  

Kupní smlouva – je taková smlouva, je taková smlouva, při které vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu Smlouva o dílo - zhotovitel se zavazuje objednateli, že za sjednanou cenu provede na své 87

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 88 (celkem 124)   

nebezpečí určité dílo (tj. výsledek určité činnosti, který je hmotně zachytitelný) Nájemní smlouva - pronajímatel přenechává na dohodnutou dobu za úplatu (nájemné) nájemci do užívání určitou věc (například dům, skladovací prostory, byt, stroje apod.) Pracovní smlouva - upravuje pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (pozn.: v České republice mimo pracovní poměr upravuje dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem také například dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti). Pojistná smlouva - pojistitel se zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout dohodnuté finanční plnění a pojistník se zavazuje pravidelně platit pojistiteli pojistné.

Důvodem pro studium smluvních vztahů je nutnost respektovat dohodnutá pravidla – včetně sankcí. Nevýhodně uzavřené smlouvy nutí mnohdy po desítky let splácet chyby a nezřídkakdy jsou někteří z aktérů odsouzeni k mnohaletému vězení. Je nutno klást důraz na nejrůznější dodatky smluv, poznámky pod čarou, vsuvky a podobně. Obecně se doporučuje nechat si významné smlouvy zkontrolovat právníkem, či odborníkem na smluvní vztahy.

Příklad – body smlouvy o dílo podle občanského zákoníku: Identifikační údaje Identifikační údaje o účastnících smlouvy: Objednatel: Jméno, příjmení, trvalé bydliště, případně další identifikační údaje, pokud jde o právnickou osobu Zhotovitel: Jméno, příjmení kontaktní osoby, trvalé bydliště, identifikační číslo firmy, sídlo, název apod. Předmět smlouvy Tento bod obsahuje údaje, popisující charakter díla a prováděných prací na něm. Obvykle je zde uveden odkaz na bližší specifikaci – například technickou dokumentaci a místo stavby. Cena a způsob placení Důležitá část smlouvy se týká financí: Je nutno specifikovat celkovou cenu díla , výši případné zálohy a typ transakce (hotově, bankovním převodem a podobně). Dále je nutno vymezit podmínky doplacení zbývající části ceny díla (v případě zálohy), lhůty, do kterých mají být jednotlivé transakce provedeny včetně lhůty pro doručení daňových dokladů. V tomto bodě také bývají uvedeny sankce za nedodržení lhůt (penále). Termín provedení a předání Zde je uvedena lhůta pro zhotovení, předání a převzetí díla včetně formy dokladů o jednotlivých krocích a sankce za nedodržení lhůt a podmínky, za kterých budou odstraňovány případné vady díla.

88

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 89 (celkem 124) Záruka, odstranění vad V tomto bodě smlouvy jsou vyjádřeny údaje o záruční době, způsobu oznamování vad a jejich odstranění včetně financování. Možnost odstoupení od smlouvy Účelem tohoto bodu je vyspecifikovat možnosti odstoupení od smlouvy pro účastníky, sankce a dílčí kroky, které vedou ke kompenzaci nákladů s tím spojených (vrácení záloh a podobně). Prohlášení stran Tento bod výslovně udává, že účastníci si jednotlivé body smlouvy přečetli, berou stanovené podmínky na vědomí a tuto skutečnost stvrzují svými podpisy. Na závěr je nutno uvést datum a místo podpisu smlouvy.

89


5. Marketing ve stavebnictví Klíčová slova: Stavební trh, marketingový mix, produkt, public relations., Anotace textu: Modul se zabývá strukturou stavebního trhu z hlediska marketingu, charakterizuje marketingové nástroje a specifické postavení zákazníka na stavebním trhu.

Struktura stavebního trhu Stavební trh je mikroprostředí s poměrně složitou vnitřní strukturou. Z marketingového pohledu lze rozdělit na tyto dílčí trhy: a) Trh realizace stavebních děl Vzniká zde vlastní stavební dílo, místo, kde se střetává poptávka s nabídkou. Výsledkem je novostavba, rekonstrukce, modernizace nebo údr¾ba stavby. b) Trh stavebních hmot a technologických celků Vedlejší trh, který přímo podporuje a ovlivňuje trh hlavní. Jsou to hlavně projekční kanceláře, které rozhodují o zabudování různých výrobků a technologií do staveb. c) Trh stavebního servisu Soubor inženýrských, projekčních a poradenských kanceláří a dodavatelů stavebních strojů a zařízení. Projekční kanceláře nabízejí své služby investorům, při realizaci spolupracují formou tzv. autorského 90

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 91 (celkem 124) dozoru. Dodavatelé stavebních strojů a zařízení vstupují na trh jako zhotovitelé specifických stavebních celků (hloubkové zakládání staveb) nebo jako pronajímatelé stavebních strojů a zařízení. d) Trh nemovitostí Vzniká po kolaudaci stavby, která se následně stává předmětem prodeje nebo pronájmu. Mnoho projektů se prodává již při zahájení stavby nebo v jejím průběhu. 1.1 Subjekty působící na stavebním trhu Na stavebním trhu vzájemně působí několik subjektů:  investoři;  kupující;  zhotovitelé, dodavatelé staveb;  výrobci a prodejci stavebních hmot a technologických celků;  výrobci a prodejci stavebních strojů a zařízení;  projekční a poradenské kanceláře nabízející průzkumné a geologické činnosti;  inženýrské kanceláře provádějící např. stavební dozor a zajišťující územní a kolaudační řízení;  prodejci nemovitostí (realitní kanceláře, domácnosti, developeři, firmy);  orgány státní správy|stavební úřad a jiné orgány státní správy. Tyto subjekty je možno rozdělit z hlediska tržně obchodních vztahů do tří navzájem se ovlivňujících skupin: a) Zákazník - může být soukromý investor (domácnost, firma), institucionální investor (banka, pojišťovna)- nebo veřejný úřad (státní orgán, obec, kraj, příspěvková a nezisková organizace). b) Konkurence – projevuje se jako souhrn nabídky, ovlivňující úroveň cen. Např. dodavatelé staveb a subdodavatelé. c) Individuální firma - vstupuje na trh se svou nabídkou vůči zákazníkovi. Vztahy mezi zákazníkem, firmou a konkurencí vyjadřuje marketingový trojúhelník.

91

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 92 (celkem 124) Schéma 1: Marketingový trojúhelník, Plekač 2001

Strana AB – vyjadřuje vztah mezi prodejností a realizovatelností výrobků firmy; Strana AC – vyjadřuje vztah nabídky a poptávky; Strana BC – charakterizuje konkurenční prostředí. Způsob získávání zakázek na stavebním trhu:  V případech, že je investorem stát, je aplikován zákon o veřejných zakázkách.  Soukromí investoři, kteří u stavebních firem poptávají volné kapacity.  Aktivní komunikace s potenciálními investory.  Na základě dobrých referencí od spokojených investorů.  Vyhledávání tržních příležitostí, které stavební firma promění v investiční záměry.  Firma se stane investorem i dodavatelem stavby a následně hledá kupce, nebo nájemníka.

Nástroje marketingu Využití marketingu ve společnosti umožňuje předvídat působení budoucích tržních faktorù a v souvislosti s nimi utvářet perspektivní strategie a obchodní politiku zajišťující stabilitu a konkurenceschopnost. Segmentace trhu Představuje rozdělení trhu do menších skupin podle vlastností, které si podnik určí sám tak, aby vytvořil skupiny, které chce oslovit a kterým chce své služby poskytovat. Ideální je získat ve vybraném stavebním odvětví vůdčí pozici a udávat následně směr vývoje. Marketingové analýzy a prognózy Zjišťují budoucí vývoj v daném segmentu, vývoj trendů i chování potenciálních zákazníků. Jedná se o shromažďování, třídění a zpracovávání informací marketingového charakteru, které je možno získat z interních zdrojů (účetnictví, statistiky, databáze relevantních projektů, dotazníkových šetření) a externí zdrojů (materiály ze statistických úřadů, ministerstev, vlády a parlamentu, veřejného tisku, prospektů, katalogů, výročních zpráv, odborných studií různých institucí apod.). Marketingové plánování Definuje koncepční a strategické cíle, stanovuje dlouhodobé i krátkodobé tržní aktivity. Výsledkem je nabízení produktů odpovídající situaci na trhu.

92


Marketingový mix Klasický marketingový mix obsahuje:  produkt,  cenu,  distribuci,  komunikaci. Specifikem stavebnictví je vlastní marketing služeb, protože nenabízí hotový produkt, ale pouze prostředky, jak ho vytvořit. Zákazník z pohledu marketingu ve stavebnictví Pro stavební firmu je zákazníkem investor stavby. U developerské firmy je zákazník chápán jako konečný uživatel stavby. Zákazník se rozhoduje vynaložit značné finanční prostředky do něčeho, co nemá možnost si prohlédnout ve fyzické podobě. Představu o díle si může udělat pouze z projektové dokumentace,

Produkt ve stavebnictví Povaha výrobku ve stavebnictví je ve srovnání s jinými odvětvími národního hospodářství zcela unikátní. Stavba je imobilní, nákladná a rozměrná, s dlouhou životností, je vždy pevně spojena s pozemkem a stavěna podle specifických potřeb investora. Realizace je časově nákladná, zpravidla vyžaduje složitou přípravu. Klade nároky na množství lidských zdrojů. Vstupem stavby/výrobku na trh a jeho konfrontací s nabídkou a poptávkou se stává stavba zbožím. Výrobek představuje hmotný, účelově zaměřený statek určený k pokrytí primárních potřeb (bydlení) nebo k rozšíření provozu. Směnná hodnota výrobku odráží jeho funkční a materiální vlastnosti a je výrobku přisuzována jak výrobcem, tak i zákazníkem. Tržní hodnotu výrobku určuje nabídka a poptávka. Tržní hodnota je reálná hodnota výrobku. Užitná hodnota je souhrn funkčních vlastností. Zákazník nekupuje jen prostý produkt, ale i soubor vlastností a subjektivních očekávání s ním spojených. Produkt ve stavebnictví je soubor služeb neoddělitelných od produktu samotného. K produktu patří jeho vlastnosti: Funkčnost - souhrn funkcí tvořící systém užitných vlastností výrobku; Efektivnost - odráží účelovost vynaložených prostředků a provozní náklady; Design - z architektonického pohledu by měly být všechny části stavby dokonalé; Ekologie - stavba nemá poškozovat zdraví uživatele ani zatěžovat své okolí; Značka - vyjadřuje identifikaci výrobku s výrobcem a určuje kvalitu výrobku. K produktu ve stavebnictví dále patří služby, např.: 93

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 94 (celkem 124)     

inženýring geologické a geodetické služby zajišťování různých posudků a studií zajišťování speciálních technologických procesů poradenství.

Cena a specifika jejího stanovení ve stavebnictví Cena je forma tržního projevu hodnoty výrobku. Stanovuje se na základě dodané projektové dokumentace investora. Cena je zpravidla stanovena na základě výběrového řízení. Zakázky mohou být získány i na elektronických aukcích. Smluvní strany se mohou dohodnout na garantované ceně např. u novostaveb, nebo ceně předběžné (u rekonstrukcí). V rámci výběrových řízení se cena stanovuje kombinací nákladově orientované a konkurenčně orientované metody. Distribuce V oblasti stavitelství je řešit přesuny materiálu, lidských zdrojů a zařízení pro stavbu v čase a množství tak, jak zhotovitel stavby vyžaduje. Komunikační mix Cílem komunikačního mixu je oslovit investora a ovlivnit jeho kupní chování za účelem získání zakázky. Charakteristika cílových skupin a) primární cílová skupina - současní a potenciální investoři: b) sekundární cílová skupina – nejširší veřejnost, informovaní občané, současní a budoucí zaměstnanci, média, konkurence, orgány státní správy, zájmové a nátlakové skupiny. Komunikace se stávajícími investory  předinvestiční - komunikace vedena na úrovni osobních jednání;  v realizační fázi - nastavení komunikačních kanálů ze strany investora i dodavatele stavby;  vpoinvestiční fázi - komunikace orientována na legislativní a ekonomické procesy. Marketingové oddělení by mělo od investora získat závěrečnou zprávu o projektu. Komunikace s potenciálními investory Pro potenciální klienty jsou rozhodující reference odkazující na kvalitu, spolehlivost a dodržování harmonogramu stavebních prací. Prvotní komunikace by měla být založena na adresném direct marketingu.

94

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 95 (celkem 124) Komunikace s širokou a informovanou veřejností a médii Široká veřejnost by měla být seznámena s vizí, posláním a vlastníky firmy. Hlavním typem komunikace s veřejností je PR s důrazem na sociální odpovědnost. Pro komunikaci s médii jsou ideální webové stránky, tiskové zprávy, přednášky a konference např. v rámci veletrhů a výstav. Komunikace se zaměstnanci Nastavenou vizí musí firma motivovat zaměstnance s různou úrovní kvalifikace, myšlením a žebříčkem hodnot. Dobře informovaní a motivovaní lidé jsou výkonní a pro firmu perspektivní. Reklama a propagace Úkolem reklamy je informovat o existenci produktu a ovlivnit potenciální investory v jejich rozhodování. Jako nástroje propagace mohou sloužit:  prezentace na firemním webu, odborných a oborově blízkých portálech a webech;  tištěné materiály, od vizitek, hlavičkového papíru, přes výroční zprávu až po katalog o referenčních staveb a ročenku;  televizní a rozhlasové spoty;  venkovní reklama;  reklama v kinech;  audiovizuální snímky;  reference. Podpora prodeje Podporu prodeje tvoří soubor krátkodobých pobídkových nástrojů, navržených pro stimulaci rychlejšího nebo většího nákupu určitého výrobku či služby spotřebitelem. Jejím cílem je podnítit ke koupi na rozdíl od reklamy, která nabízí důvod koupě. V oblasti stavebnictví podpora prodeje poskytuje doprovodné hmotné nebo nehmotné výhody, které motivují investora ke vstupu do zakázky. Prostředky podpory prodeje jsou v tomto sektoru omezeny hlavním kritériem výběrových řízení, cenou. Proto je sleva uplatňována jako hlavní nástroj podpory prodeje. Dále to mohou být zvýhodněné platební podmínky, poskytované garance na úvěry investorů a poradenské služby v oblasti legislativy nebo enviromentální politiky. Osobní prodej Uskutečňuje se formou prodejního setkání, prezentace, aktivním telemarketingem nebo na veletrzích a výstavách. Ve stavebnictví má osobní prodej prezentační charakter, pro udržování kontaktu a seznámení potenciálního investora s možnostmi firmy. Výhodou je přímé působení a okamžitá zpětná vazba, která umožňuje nabídku na místě modifikovat.

95

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 96 (celkem 124) Direct marketing Jde o využití přímých kanálů k oslovení zákazníka a k doručení zboží a služeb zákazníkovi bez použití prostředníků. Prostředky direct marketingu jsou:  prospekty,  letáky,  katalogy,  časopisy pro cílovou skupinu,  telemarketing  interaktivní videotexty. Nástroje direct marketingu jsou:  direct mail,  telemarketing,  kupónové inzeráty,  vložené přílohy (odpovědní lístky, poukazy),  inzerce s odpovědní kartou  teleshoping. Stavební firmy aplikují zpravidla adresný direct marketingu. Oslovují vybrané potenciální investory formou pozvánky na akci nebo nabídkou volné kapacity. V zásilkách zasílají výroční zprávy, katalogy referenčních staveb a informují o získaných oceněních. Expoziční aktivity Společnost se musí rozhodnout, zda se veletrhu zúčastní jako návštěvník nebo vystavovatel. Před účastí na veletrhu je třeba posoudit:  cíl účasti;  způsob prezentace produktu;  finanční náročnost;  kvalifikovaný personál;  druhy reklamního materiálu. Internet Prezentace firmy na internetu je nejlevnější, nejefektivnější a nejpohodlnější způsob poskytování informací všem cílovým skupinám. Pro dosažení efektivity je třeba provést průzkum dopadu relevantních serverů s potřebným zaměřením a uplatnit SEO. Samotné poskytování informací je pasivní a je proto vhodné ho doplnit zpětným sběrem dat o návštěvnících webu. Webové stránky by měly být interaktivní, aby byly pro vyhledávače zajímavé. 96

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 97 (celkem 124) Public relations PR je orientovaný na neobchodní činnost s cílem vytvořit pozitivní vztah mezi firmou a jejím vnějším okolím. Zahrnuje publikování, eventy, sponzoring, zprávy, veřejná vystoupení, aktivity spojené s veřejnými službami a mediální aktivitu. PR umožňuje jasné vymezení firmy vůči konkurenci a otevřít se veřejnosti. PR je vhodný pro budování postavení firmy v daném regionu, pro sdělování sociální a enviromentální politiky a technické a kvalitativní úrovně firmy. Pro PR aktivity jsou ideální vlastní webové stránky, cizí oborově orientované stránky, nebo firemní časopis. Společnost může podporovat publikování odborné literatury zaměřené na stavebnictví nebo přispívat do odborných časopisù nebo regionálního tisku. Firemní vize a identita Jasně formulované existenční cíle, které chce firma dosáhnout, jsou vize. Vize by měla zahrnovat jak dlouhodobé zásady, tak dlouhodobé cíle a plány. Vize by měla prostupovat celou společností. Vize má hlavní motivační význam, má dát směr a cíl snažení. Logo je nezaměnitelným grafickým vyjádřením identity firmy. Identita firmy zahrnuje vizi a připojuje k ní i činnosti firmy. Firemní identita v sobě zahrnuje firemní filozofii, kulturu a komunikaci. Firemní design a styl Vizuální vnímání společnosti vnějším prostředím. Firemní styl by se měl objevovat ve všech firemních propagačních materiálech. Zahrnuje logo, styl písma, barevnost, symboly, slogan a oblečení zaměstnanců. Design se může uplatňovat ve vnitřním prostředí firmy, architektuře i označení firemních vozidel. Firma by měla mít svůj design manuál, kde jsou pro užívání všech prvků standardizována pravidla. Image firmy Představuje obraz podniku, jak jej vidí jeho cílová skupina, jaké asociace se jí vybavují s názvem firmy. Dobrá komunikace je nástrojem přiblížení image k identitě společnosti.

97


6. Oceňování nemovitostí Klíčová slova: cena, hodnota, nemovitost Anotace textu: Oceňování nemovitostí je odvětví oboru stavebnictví, kdy je zejména stavbě, její části nebo souboru staveb přiřazován peněžitý ekvivalent. Oceňování nemovitostí má mnoho cílů a vzhledem k tomu je nutná orientace v základním pojmosloví, především pokud jde o mezinárodní trh.

Oceňování nemovitostí není v současnosti využíváno pouze při nákupu či prodeji nemovitostí. Slouží mimo jiné i k analýzám trhu, kupní síly obyvatel a širokému spektru dalších činností. Ve většině zemí existuje funkce znalce ceny nemovitostí. Znalec může oceňovat nemovitost podle právních předpisů, nebo na základě zkušenosti z minulých prodejů obdobných nemovitostí v dané lokalitě. V některých zemích existují oficiální databáze cen prodaných nemovitostí. Ve většině zemí světa ovšem takové databáze neexistují a tržní cenu nejsnáze určí dle svých zkušeností realitní makléř.

Základní pojmy Cena a hodnota Pojemcena je zpravidla používán pro požadovanou, nabízenou nebo zejména skutečně zaplacenou částku za zboží nebo službu. Může a nemusí mít vztah k hodnotě. Cena ukazuje, jaké částky je nutné se vzdát, aby mohl být získán určitý statek nebo služba. Ceny se obvykle vyjadřují v peněžních jednotkách. Placení však nemusí mít peněžní formu. Hodnota není na rozdíl od ceny skutečně zaplacenou, požadovanou nebo nabízenou peněžní částkou. Hodnota věci (služby) je ekonomickou 98

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 99 (celkem 124) kategorií, která vyjadřuje vztah mezi osobami a věcí (službou) z hlediska jejich zájmu o věc. Přičemž zájem osoby o věc (službu) je dán mírou užitných vlastností této věci (služby) pro osobu v daném místě a čase. Hodnota věci nebo služby tedy vyjadřuje míru užitku, který z věci (služby) vyplývá ve prospěch jejího uživatele. Tato míra užitku může být u stejné věci ve stejném čase a místě pro různé osoby velmi rozdílná. Proto hodnotu věci nelze vyjádřit přesně stanovenou peněžní částkou, jakou je vyjádřena cena věci na trhu a hodnota věci proto také může být zcela odlišná od ceny věci na trhu. Subjekty na trhu nemovitostí Základní subjekty na trhu nemovitostí jsou prodávající, který nemovitost prodává a kupující, který nemovitost kupuje. Další významné subjekty jsou potom pronajímatel, který nájemní smlouvou přenechává za úplatu nemovitost, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral užitky, a nájemce, tedy osoba, které pronajímatel za podmínek upravených nájemní smlouvou nemovitost přenechává.

Základní metody oceňování nemovitostí V oceňování nemovitostí jsou užívány tři základní metody ocenění – porovnávací, nákladová a výnosová. V praxi jsou využívány všechny tři metody, případně jejich kombinace. Porovnávací metoda stanovuje hodnotu nemovitosti pomocí analýzy prodejů srovnatelných nemovitostí v nedávném období. Porovnávací metoda je založena na předpokladu, že by informovaný kupec za nemovitost nezaplatil více, než jsou náklady na pořízení jiné nemovitosti se stejnou využitelností. Nákladová metoda zohledňuje náklady spojené s reprodukcí nebo nahrazením oceňované nemovitosti. Z této hodnoty se odečítají případné odpisy nebo znehodnocení vzniklé fyzickým opotřebením a funkční nebo ekonomickou nedostatečností, pokud existují a jsou měřitelné. Nákladová metoda je založena na předpokladu, že informovaný kupující by za nemovitost nezaplatil více, než jsou náklady na pořízení majetku nahrazující se stejnou využitelností předmětný majetek. Informace o oceňovaném majetku jsou využívány ke stanovení nákladů na pořízení předmětného majetku jakožto nového a pro stanovení nákladů na jeho srovnatelné nahrazení. Výnosová metoda odvozuje hodnotu nemovitosti od hodnoty budoucích příjmů, které z ní lze získat. Nemovitosti, které jsou schopny generovat příjem, jsou obvykle na základě této skutečnosti oceňovány. Při použití výnosové metody je ocenění provedeno na základě kapitalizace potenciálního čistého příjmu z pronájmu nemovitosti v míře odpovídající investičním rizikům obsaženým v jejím vlastnictví.

Důležité faktory ovlivňující hodnotu nemovitostí Lokalita, poloha, umístění – tento faktor ovlivňuje hodnotu zřejmě nejvíce. Záleží jak na poloze v měřítku lokálním (například na poloze v území obce), regionálním (například okres či kraj) , ale i nadregionálním (například stát). 99

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 100 (celkem 124) Velikost a prostorové uspořádání – výměra, šířka, délka, převýšení, celkový tvar a další parametry ovlivňují především hodnotu pozemků. Co se týče budov, jde především o vnitřní rozměry, podlahovou plochu jednotlivých místností, jejich orientaci vzhledem ke světovým stranám a celkovou koncepci nemovitosti. Technický stav a stáří – úkolem odhadce či znalce při oceňování nemovitosti je také vzít v potaz celkový technický stav oceňované nemovitosti a její stáří, pokud jde o budovu. Atraktivita okolí a využití sousedních pozemků – tyto faktory jsou často opomíjeny a zanedbávány. Hrají však významnou roli zejména na trhu se stavbami pro bydlení. Dostupnost dopravní a technické infrastruktury – zohlednění tohoto faktu je důležité zejména pro plánované realizace staveb.

100


7. Stavební projekt Klíčová slova: Projekt, projektant, stavba Anotace textu: Text se zaměřuje na vysvětlení základních pojmů, týkajících se stavebního projektu. Vzhledem k obsáhlosti tématu bylo přikročeno k popisu obecných informací a principů, které jsou téměř všeobecně uplatňovány při projektování staveb.

Stavební projekty jsou již stovky let nedílnou součástí projektování staveb. Slovo „projekt“ vychází z latinského spojení pro-jicio, pro-iectum, které označuje návrh nebo rozvrh. Projekt je také často vykládán jako časově ohraničené úsilí, které směřuje k vytvoření produktu nebo služby. Zejména časové ohraničení odlišuje „projekt“ od pojmu „proces“, který označuje postupné děje s daným zaměřením.

Pod pojmem „stavební projekt“ je zpravidla myšlena dokumentace předkládaná ke stavebnímu řízení nebo jeho ekvivalentům v zahraničních legislativách. Výsledkem stavebního projektu je stavební povolení. Stavební projekt v tomto smyslu také slouží jako jeden z podkladů pro provedení stavby, pro tzv. prováděcí projekt, který obsahuje více stavebních detailů, výkazy výměr, rozpočty stavby podle jednotlivých materiálových položek a podobné. Prováděcí projekt slouží také jako podklad pro dokumentaci skutečného stavu, obsahující veškeré změny, které byly při výstavbě dodatečně provedeny. Kvalitní zpracování stavebního projektu odpovídá nejen ceně, ale také přesným požadavkům investora, které jsou v projektu uvažovány. Nutno upozornit, že šetření na stavebním projektu může skončit se špatným výsledkem - tedy s kvalitou stavby či náklady, spojenými s její úpravou. Stavební projekt může sloužit pro počáteční cenové kalkulace, úpravy, konzultace s investorem a 101

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 102 (celkem 124) dodavateli. Vzhledem k tomu, že výstavba obsahuje řadu dílčích, na sebe závislých činností, je nutno tyto činnosti koordinovat, plánovat a také dokumentovat. Tím se zabývá zejména projektová dokumentace. Ta je obvykle dělena do různých stupňů a úrovní podle účelu a požadavků. Požadavky na obsah a rozsah projektové dokumentace jsou obvykle upraveny ve stavební legislativě příslušného státu. Projektová dokumentace je závazná pro organizaci výstavby. Zpracování stavebního projektu zpravidla předchází předprojektová příprava (někdy také „záměr projektu“), které mají utvořit ucelený přehled o výstavbě jako investičním záměru. V této fázi je nutno analyzovat základní vztahy v území, které mohou ovlivnit výstavbu, zkontrolovat soulad s územním plánem a podobně. Při specifických záměrech může být v některých zemích (včetně USA a všech států Evropské unie) požadováno hodnocení EIA (Environmental Impact Assessment), jehož cílem je získat ucelený přehled vlivů stavby na životní prostředí a vyhodnocení, zda je vhodné takovou stavbu realizovat, popřípadě za jakých podmínek je tato stavba akceptovatelná. V České republice je do projektové přípravy obvykle zahrnuta studie stavby nebo přípravné práce a dokumentace pro územní rozhodnutí. Vlastní stavební projekt potom respektuje a dále rozšiřuje výstupy předprojektové přípravy. Zodpovědnost za stavební projekt nese projektant (v české legislativě je pod projektantem chápána fyzická osoba) a to zpravidla po celou dobu, na kterou je stavba navrhována. Projektant může být za nesprávně provedený projekt souzen a trestán podle příslušné legislativy. V současnosti jsou zejména pro výstavbu rodinných domů oblíbeny takzvané „typové projekty“, jejichž různě rozpracovaná dokumentace může být nabízena i s dalšími službami, včetně celé realizace domu „na klíč“. Takovéto komplexní projekty jsou většinou nabízeny stavebními firmami i jednotlivými projektanty. Nezřídkakdy nabízí typové projekty domů také developeři, přičemž zajišťují, aby realizace takovýchto domů byla provedena na jimi nabízených pozemcích.

102


8. Projektová dokumentace Klíčová slova: Projekt, dokument, stavitelství Anotace textu: Text je zaměřen na vysvětlení základních pojmů v oblasti tvorby projektové dokumentace. Snahou je vysvětlit pojmy co možná nejobecněji a to kvůli možným rozdílům v jejich výkladu v různých legislativách.

Pojem „projektová dokumentace“ má základ ve slovech „projekt“ a „dokumentace“. Slovo „projekt“ označuje proces, sestávající z koordinovaných činností s daty zahájení a ukončení a jeho provádění je podmíněno dosažením cíle (realizace stavby), který vyhovuje požadavkům smlouvy, časovým omezením, volbě materiálů a finančnímu rozpočtu. Proces, vedoucí k vytvoření výkresů, dovednost k jejich tvorbě se souhrnně nazývá projekce. Slovo „dokumentace“ označuje důležitou listinu, doklad či popis skutečnosti. Každá stavba či její rekonstrukce je prováděna podle projektové dokumentace. Projektovou dokumentací se ve stavebnictví rozumí soubor dvourozměrných výkresů a schémat, doplněných textovou částí, která slouží k popisu stavby, části stavby nebo stavebního procesu. Výkresy a textová část jsou obvykle zpracovány digitálně a poté vytištěny na papír, případně jsou šířeny v digitální formě, přičemž některé organizace mohou mít vlastní (nestandardizované) formáty, aby bylo zabráněno jejich neoprávněnému upravování. Vzhledem ke komplikacím, které s sebou přináší počítačová technika, není výjimkou ani ruční zpracování, zejména u starších projektů. Pro lepší představivost může být projektová dokumentace doplněna trojrozměrnými modely, vizualizacemi a podobně. Projektovou dokumentaci zpracovává projekt, jehož prací je zejména spolupráce s manažery, investory, koordinace ostatních členů projektového týmu nebo konzultace s externími odborníky, jednání s orgány veřejné správy, správci veřejných sítí a podobně. Nedílnou 103

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 104 (celkem 124) součástí projektové dokumentace bývá fotodokumentace, která dokládá původní stav pozemku, objektu či jeho částí a obsahuje obrázky s vyznačenými důležitými detaily. Každý obrázek ve fotodokumentaci je zpravidla doprovázen popisem a také plánkem, kde je vyznačena poloha fotografa a směr fotografování.

Účel a cíl projektové dokumentace . Účelem obsahu projektové dokumentace je přesné a jednoznačné zaznamenání všech charakteristik projektu, umístění jednotlivých částí, strojů, budov, produktů, zařizovacích předmětů a podobně. Výkresy mohou být také vytvořeny za účelem prezentace nebo orientace, v tom případě bývají zobrazovány pouze potřebné detaily. Důležitým prvkem projektové dokumentace je tedy měřítko zobrazení, obvykle vyjádřené poměrem zmenšení (někdy také zvětšení) zobrazovaného objektu k jeho skutečným rozměrům. Projektová dokumentace může zaznamenávat předešlé stavy objektů. Jejím hlavním smyslem bývá zobrazení a popis stávajícího stavu a návrhu, nebo poskytnutí zásadních informací pro realizaci záměru výstavby či výroby. Jednotlivé stavy jsou od sebe odlišeny graficky, zpravidla barvami čar nebo šrafováním. Cílem projektové dokumentace je jednoznačně a co nejpřesněji dokumentovat sledovanou oblast. U projektové dokumentace je důležitý jak obsah, tak forma. Také rozlišujeme její rozsah a podrobnost. Forma projektové dokumentace je nutná pro rychlou, jednoznačnou orientaci a určení autorů daných částí. Nedílnou součástí výkresů jsou proto rozpisky, u textových částí potom hlavičky textu, opatřeny náležitostmi, vyžadovanými zvláštními předpisy. Projektová dokumentace je obvykle ukládána do ucelujících obalů – například složek, šanonů či krabic a dále řazena a to například podle stupňů nebo důležitosti. Archivace projektové dokumentace je zejména prováděna stavebníkem a na místně příslušných úřadech. Zpravidla je dokumentace archivována po celou dobu existence stavby. Zpracování projektové dokumentace je zpravidla činností, kterou mohou vykonávat pouze autorizované osoby, jejichž odborná způsobilost je specifikována podle zvláštních právních předpisů. Stupně (úrovně) projektové dokumentace Záměr projektu Tvorbě projektové dokumentace obvykle předchází záměr projektu, který charakterizuje účel a finanční náročnost budoucího projektu, předpokládané lhůty výstavby, způsob užívání staveb a jiné náležitosti. Studie Po představení záměru projektu obvykle následují studie nejrůznějšího charakteru, které řeší důležité dílčí problémy (například vzhled stavby, finanční náročnost, dopravní komplikace, možnosti ovlivnění životního prostředí vlivem stavby apod.). Přestože se studie zdá nejjednodušším typem dokumentace, řeší dispoziční a proporční návrhy, důležité pro další stupně dokumentace.Tato část projektové dokumentace je zpravidla konzultována s investorem a upravována podle jeho připomínek a přání. 104

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 105 (celkem 124) Dokumentace pro územní rozhodnutí Tato dokumentace obvykle slouží jako podklad pro vydání územního rozhodnutí pro umístění stavby, případně jeho ekvivalent v zahraniční legislativě. Dokumentace pro stavební povolení Tato dokumentace obvykle slouží jako podklad pro vydání územního rozhodnutí pro umístění stavby, případně jeho ekvivalent v zahraniční legislativě. Projektová dokumentace pro provedení stavby Tato dokumentace je obvykle zpracovávána projektantem a slouží ke koordinaci výstavby. Projektant zpravidla nese za tuto dokumentaci plnou zodpovědnost a při jakýchkoli problémech je projektová dokumentace konfrontována se skutečným stavem. Dokumentace skutečného provedení stavby Pokud došlo během provádění stavby ke změnám oproti schválené projektové dokumentaci, zpracuje se dokumentace skutečného provedení stavby. Tato dokumentace je důležitá především pro pozdější přestavby a také reklamace. Může být nařízena i stavebním úřadem, podle legislativy příslušného státu. Legislativy zpravidla ukládají povinnost dokumentaci skutečného provedení stavby uchovávat. Dokumentace bouracích prací Dokumentace bouracích prací je nutná nejčastěji k řízení o odstranění stavby. Nezřídkakdy je ale zpracována již před zpracováním dokumentace pro provedení stavby. Její součástí je rovněž plán nakládání se vzniklým odpadem a plán bezpečnosti práce při bouracích pracích.

105


9. Logistika ve stavebnictví Klíčová slova: Doprava, zásobování, výstavba Anotace textu: Text se zaměřuje na popis procesu logistiky ve stavebnictví. Cílem je vysvětlit obecné pojmy v souvislostech.

Pojem „logistika“ byl původně používán ve více významech, dnes je pod tímto pojmem ale myšlena hospodářská činnost, zaměřená na zásobování. Logistika je tedy nauka, která se zabývá fyzickými toky zboží či jiných druhů zásob od dodavatele k odběrateli a informačními toky v písemné nebo i ústní podobě. Logistika je pro stavebnictví důležitý obor a to jak z hlediska časového, tak technologického a mnohdy právě ona nejvíce komplikuje výstavbu. Především je nutno uvažovat vlastnosti přepravovaného zboží, vzdálenost, cenu přepravy a rizika spojená s přepravou. Mnohá rozhodnutí jsou prováděna intuitivně, avšak logistika nabízí řešení s možným zapracováním analýzy, dopravních situací a jejich vyhodnocení. Úkolem logistiky je doručit správné zboží k odběrateli, ve správném množství, čase a vynaložením přiměřených nákladů. Cílem logistiky je minimalizace času a nákladů, vynaložených na zásobování. Základními pojmy v logistice jsou: Logistický systém souhrn souvisejících prvků, sdružený do smysluplného celku. Tento systém má napomoci dosažení cílů logistiky. Hmotné toky - přemisťování věcí, schopných uspokojit danou potřebu konečného odběratele. 106

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 107 (celkem 124) Nehmotné toky - především distribuce informací, energie a financí, sloužících k realizaci hmotných toků. Logistický řetězec - řetězec operací, kterými je prováděn logistický výkon a které mají hodnototvorný charakter. Logistický řetězec zajišťuje hmotné i nehmotné toky Logistický prvek - každá část logistického řetězce. Logistické prvky jsou aktivní (dopravní prostředky, manipulační prostředky, skladovací prostory a jiné) a pasivní (suroviny, základní a pomocný materiál, díly, můžeme nazývat manipulované, přepravované nebo skladované kusy, jednotky nebo zásilky) Ve stavebnictví je doprava zboží obvykle uskutečňována pomocí různých druhů dopravních prostředků a manipulační techniky. Příklady Zemní práce Při zemních pracích nutno často počítat se zhoršenou kvalitou terénu a proto je nutná vhodná volba manipulační techniky a vozidel. Pro tuto skupinu je nutno zohlednit zejména parametry jednotlivých dopravních prostředků a také pozemních komunikací, po kterých dochází k přepravě. Je nutno rozlišit pojmy jako „pohotovostní hmotnost vozidla“ (hmotnost vozidla se standardní výbavou, veškerými provozními náplněmi, např. motorový olej, chladicí médium, palivo), ale bez cestujících, řidiče a nákladu) „provozní hmotnost vozidla“, která se rovná součtu pohotovostní hmotnosti vozidla plus hmotnosti řidiče. Dalším důležitým pojmem je užitková, nebo užitná hmotnost vozidla, kterou představuje hmotnost nákladu, osob a pomocného nebo pracovního zařízení přechodně i nepevně připojeného. „Celková hmotnost vozidla“ je potom součtem pohotovostní a užitkové hmotnosti. Vlastní stavba Během procesu výstavby je přivážen a odvážen náklad nejrůznějšího charakteru. K tomu slouží zejména nákladní automobily. Mnohdy je dopravován i nadrozměrný (nadměrný) náklad, tedy zboží, které svými rozměry nebo hmotností překračuje míru stanovenou legislativou příslušného státu. Specifickým druhem dopravy je do jisté míry také doprava betonové směsi na stavby. Betonová směs je dopravována zejména pomocí domíchávačů (nákladní auta se speciální nástavbou). Při náročnějším procesu betonáže, zejména u rozměrných monolitických železobetonových konstrukcí je mnohdy nutno sestavit detailně propracovaný logistický řetězec s cílem zajistit spolehlivou dodávku betonové směsi, aby nedošlo k jejímu znehodnocení. Nezřídkakdy jsou v pohotovosti i náhradní domíchávače pro případ poruchy či havárie během přepravy betonové směsi. Manipulační technika a skladovací prostory 107

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 108 (celkem 124) V místě stavby jsou obvykle vymezeny manipulační a skladovací prostory pro různé prvky, typy materiálů a stavebních výrobků. K jejich přemisťování je využívána manipulační technika. Tuto techniku zastupuje nejčastěji jeřáb, nakladač, vrátek, kladka, ale také například stavební kolečko. Manipulační technika je mnohdy rozdělována na několik „samostatných“ funkčních celků, například pro vlastní stavbu, její zásobování, dodávání energií, odpadové hospodářství a podobně. Veškeré prvky lze rozdělit na základní, tedy nezbytné, a vedlejší, tedy pomocné a mnohdy nahraditelné (podle potřeby). Provoz staveniště se neobejde bez dalších prostorů o alespoň malé ploše - může jít o sociální zázemí pracovníků, prostory pro bezpečnostní prvky, uložení a údržbu manipulační techniky, vstupní a výstupní prostory a podobně. Organizace stavby vyžaduje také prostor pro vedení stavby a administrativu, pomocné a dočasně využitelné prostory, technologické prostory (například pro smontování jednotlivých stavebních dílů). Při organizaci a rozmisťování těchto prvků je nutno dbát také na typy a ceny skladovaného materiálu – může jít o cenné hmoty a nástroje, nebezpečné látky (možno další dělení – plynné, pevné, kapalné, tlakové lahve plné a prázdné). Takovéto plánování je doporučeno provádět podle příslušných předpisů anebo podle obecných zásad a principů. Analýza logistického pojetí Při tvorbě podkladů pro tvorbu logistického systému je doporučeno určit si úroveň podrobnosti řešení. V logistickém pojetí musí být stanoveny potřebné hmotné a nehmotné toky, ohraničení pozemku a možné vnější vlivy. Toto pojetí je dále rozšiřováno na obousměrné vlivy z co nejširšího okolí, které mohou být rizikem pro plynulost výstavby. Na tomto základě je možno začít plánovat jednotlivé fáze výstavby.

108


10.

Personalistika – mzdy, zákonné odvody

Klíčová slova: Personální práce, mzda, veřejné zdravotní pojištění, nemocenské pojištění, důchodové pojištění, státní politika zaměstnanosti. Anotace textu: Cílem modulu Personalistika je seznámení s činností personalisty v podniku a objasnění způsobu zdanění mzdy zaměstnance. Dále je popsán systém sociálního pojištění v České republice a subsystémy, ze kterých se tento systém skládá.

Personální práce Personální práce je částí řízení organizace, která se zaměřuje na člověka v pracovním procesu. Vedení personální agendy Vedení personální agendy je administrativní činnost související se zaměstnáváním lidí. Jedná se o pořizování, uchovávání a aktualizaci personálních dokumentů, komunikaci s managementem společnosti a komunikaci s vnějšími orgány. Dále může zahrnovat činnosti související s výběrem konkrétního zaměstnance, vzdělávání a školení zaměstnanců a podklady k odměňování zaměstnanců či evidenci pracovní doby. Personální činnosti Jednou ze základních činností personalisty je výběr a nábor nových zaměstnanců, posouzení potřeby nového zaměstnance pro podnik a volba pracovněprávního vztahu, ve kterém bude pracovník k 109

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 110 (celkem 124) zaměstnavateli. V případě, kdy se jedná o příležitostnou nepravidelnou činnost nebo činnost menšího rozsahu, je možné tuto práci zabezpečit pomocí dohod konaných mimo pracovní poměr. Frekventovanější je situace, kdy vykonávaná práce představuje hlavní činnost zaměstnavatele a pracovněprávním vztahem je pracovní poměr. Zaměstnavatel získává zaměstnance sám, za pomoci úřadu práce nebo může využít pomoci agentury práce. Nový zaměstnanec je vybírán na základě charakteristiky pracovního místa buď z řad vlastních zaměstnanců, inzerce ve sdělovacích prostředcích, výběrovým řízením. Při výběru vhodného pracovníka musí být posouzeny nejen kvalifikační předpoklady, ale i další schopnosti budoucího zaměstnance, aby byl vybrán uchazeč s nejlepšími předpoklady pro výkon dané práce. Personalista dále musí shromáždit všechny potřebné osobní údaje a zajistit, aby se budoucí zaměstnanec podrobil vstupní lékařské prohlídce, pokud to vyžadují zvláštní právní předpisy. Jedná se o údaje potřebné k plnění povinností zaměstnavatele vzhledem ke správě sociálního zabezpečení, pro účely důchodového pojištění, pro posuzování překážek v práci, pro účely doručování a další. Zaměstnavatel je také povinen informovat zaměstnance o jeho právech a povinnostech, které bude mít, o pracovních podmínkách a o podmínkách odměňování ještě před vznikem pracovněprávního vztahu. Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou, pouze v případech uvedených v zákoníku práce jmenováním. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně a musí zde být uveden druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Písemná forma zvyšuje právní jistotu zaměstnance a zaměstnavatele. Dále je nutné informovat příslušnou zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel si také musí zjistit doplňující informace týkající se rodinného stavu a dětí zaměstnance. Pokud by si zjišťoval tyto informace před vznikem pracovního poměru, mohlo by to vést k diskriminačnímu jednání. Tyto informace jsou nutné pro správné posouzení nároků zaměstnance např. při vysílání na pracovní cesty nebo překážek v práci. Další činností personalisty je evidence pracovní doby, se kterou souvisí posuzování překážek v práci a posuzování přesčasové práce. V souvislosti s pracovní dobou musí být stanovena dobu přestávek na jídlo a oddech. Evidence pracovní doby slouží jako podklad pro mzdové nebo platové nároky zaměstnance. Personální útvar také kontroluje dodržování doby a rozsahu vycházek dočasně práce neschopného zaměstnance po dobu, kdy zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy. V případě ukončení pracovního poměru na základě právního úkonu je nutné, aby písemný projev vůle jedné strany byl doručen straně druhé. Pracovní poměr může také skončit uplynutím sjednané doby či úmrtím zaměstnance. Ve všech případech musí personalista zajistit vypořádání vzájemných závazků. Musí být vystaveno potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků a o sražených zálohách na daň, a to do 10 dnů od podání žádosti zaměstnance. V den skončení pracovního 110

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 111 (celkem 124) poměru musí být zaměstnanci vydány písemnosti týkající se jeho osobních údajů a předáno potvrzení o zaměstnání.

Mzda Z hlediska zákona o daních z příjmů se jedná o příjem ze závislé činnosti. Za příjem ze závislé činnosti jsou považovány příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovně právního, služebního, členského nebo obdobného právního vztahu, ve kterém musí být splněna podmínka, že příjemce příjmu vykonává práci podle pokynů osoby, která příjem vyplácí Zdanění měsíční mzdy Každý zaměstnanec si může zvolit jednoho zaměstnavatele jako hlavního, u kterého podepíše Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob. V takovém případě je zaměstnanci uplatněna sleva na dni a sražena záloha na daň. U ostatních zaměstnavatelů je pracovníkovi sražena daň srážkou nebo záloha na daň, v závislosti na výši příjmu. Zaměstnavatel, u kterého již nelze Prohlášení podepsat, je označován jako tzv. další zaměstnavatel a u něj se aplikuje odlišný způsob srážení daně. Zdanitelná mzda do 5 000 Kč tvoří samostatný základ daně a podléhá srážkové dani 15 %. V ostatních případech je sražena záloha 15 % ze zdanitelné mzdy. Schéma č. 1: Výpočet čisté mzdy zaměstnance Zúčtovaný hrubý příjem za kalendářní měsíc - příjmy osvobozené od daně (např. cestovné) = hrubá mzda + pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti placené zaměstnavatelem (25 %) + pojistné na veřejné zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (9 %) = ZÁKLAD DANĚ pro výpočet zálohy (zaokrouhlený na celé 100 Kč nahoru) x sazba daně (15 %) = základní částka zálohy na daň - slevy ńa dani = záloha na daň - sražené sociálního pojištění 6,5 % - sražené pojistné veřejného zdravotního pojištění 4,5 % Čistá mzda zaměstnance = hrubá mzda – záloha na daň – sražené sociální pojištění – sražené veřejné zdravotní pojištění Slevy na dani Základní slevu na dani může uplatnit každý poplatník daně z příjmů fyzických osob. Úkolem této slevy je zajistit minimální nezdaněný příjem pro každého poplatníka. 111

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 112 (celkem 124) Invalidita zohledňuje sociální pozici poplatníka. Výše slevy na invaliditu se liší podle stupně invalidity poplatníka. Slevu pro studenty může uplatnit poplatník do 26 let věku, který se sám soustavně připravuje na budoucí povolání. Slevu na manželku (manžela) může poplatník v případě, že započitatelné příjmy druhého z manželů nedosahují 68 000 Kč. Daňové zvýhodnění – slevu na dítě může uplatnit jeden z poplatníků, se kterým dítě žije ve společné domácnosti. Dítětem se rozumí každé nezletilé dítě a dále dítě do 26 let, které nepobírá invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně a zároveň se soustavně připravuje na budoucí povolání. Daňové zvýhodnění na dítě, které se v průběhu zdaňovacího období narodí, je osvojeno nebo začne studovat, lze uplatnit už za ten kalendářní měsíc, ve kterém daná událost nastala. Nejsou-li podmínky pro uplatnění slevy splněny po celé zdaňovací období, pak se započítává jedna dvanáctina slevy za každý měsíc. Toto pravidlo se netýká základní slevy na poplatníka. Přehled slev při výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů 2013 Druh slevy Základní Invalidita I. a II. stupně Invalidita III. Stupně ZTP/P Pro studenta Daňové zvýhodnění na dítě

112

ze závislé činnosti ve zdaňovacím období Výše slevy 2 070 Kč 210 Kč 420 Kč 1 345 Kč 335 Kč 1 117 Kč

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 113 (celkem 124) Pojistné sociálního pojištění Schéma 2: Systém sociálního pojištění v ČR Subsystém Platbou je veřejné zdravotní pojistné na veřejné zdravotní pojištění pojištění nemocenské pojištění pojistné na nemocenské pojištění důchodové pojištění pojistné na důchodové pojištění

Poskytované plnění věcné plnění plynoucí od poskytovatelů zdravotní péče pojištěncům nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství starobní důchody, invalidní důchody, pozůstalostní důchody – vdovský, vdovecký a sirotčí státní politika příspěvek na státní politiku peněžitá podpora v nezaměstnanosti a tzv. zaměstnanosti zaměstnanosti aktivní politika zaměstnanosti (tj. podpora tvorby nových pracovních míst) Schéma 3: Sazby sociálního pojištění u zaměstnanců

113

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 114 (celkem 124) Zúčtování záloh u daně z příjmů ze závislé činnosti Z důvodu snížení počtu daňových přiznání a zjednodušení výběru daně u poplatníků, kteří mají příjmy pouze ze závislé činnosti, platí následující pravidla pro vyrovnání daňové povinnosti za zdaňovací období. Pokud měl poplatník ve zdaňovacím období pouze jednoho zaměstnavatele nebo více, ale postupně za sebou, může požádat svého posledního zaměstnavatele do 15. 2. o zúčtování daňových záloh. Při zúčtování záloh může poplatník po doložení uplatnit následující druhy odpočtů:  úroky z úvěrů na bytové potřeby  dary na veřejně prospěšné účely  zaplacené příspěvky na penzijní připojištění  zaplacené pojistné životního pojištění  zaplacené členské příspěvky odborové organizaci  úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Úroky z úvěrů na bytové potřeby Bytovou potřebou se rozumí: - výstavba nebo koupě stavby pro bydlení; - koupě stavebního pozemku pro bydlení; - nástavba, přístavba, stavební úprava, modernizace a údržba bytu nebo stavby pro bydlení; - splacení vkladu v souvislosti se získáním práva nájmu k bytu nebo stavbě pro bydlení; - stavební úprava nebytového prostoru na byt atd. Úroky z úvěrů na bytové potřeby jsou limitovaným odpočtem - max. 300 000 Kč na zdaňovací období pro jednu domácnost.

Dary Aby mohl být dar odčitatelnou položkou od základu daně, musí splňovat:  účel  minimální výši  maximální výši. Účely, na které lze poskytnout dar:      

věda, výzkum a vývoj kultura, školství, tělovýchova a sport vzdělání, podpora a ochrana mládeže humanitární a charitativní účely sociální a zdravotnické ekologie a ochrana zvířat atd. 114

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 115 (celkem 124) Minimální výše souhrnu všech započitatelných darů v průběhu zdaňovacího období činí 1 000 Kč nebo alespoň 2 % základu daně, jestliže tato 2 % jsou méně než 1 000 Kč. Maximální výše je stanovena na 10 % základu daně. Příspěvky na penzijní připojištění - jako odpočet lze uplatnit zaplacené příspěvky převyšující 6 000 Kč za zdaňovací období; - maximálně lze snížit základ daně o 12 000 Kč. Pojistné životního pojištění - lze uplatnit za podmínky, že výplata není sjednána dříve než v roce, ve kterém poplatník dovrší 60 let a zároveň k výplatě nedojde dříve než po 60 měsících od uzavření smlouvy; - je limitována 12 000 Kč za jedno zdaňovací období. Členské příspěvky odborové organizaci Tento odpočet může uplatnit poplatník, který je členem odborové organizace, přičemž lze jako odpočet uplatnit 1,5 % zdanitelných příjmů ze závislé činnosti, maximálně 3 000 Kč za zdaňovací období. Výdaje na zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání - maximální výše odpočtu za zdaňovací období činí 10 000 Kč. Přeplatek na dani zjištěný při ročním zúčtování záloh vrátí zaměstnavatel bez žádosti. Případný nedoplatek se nevymáhá. Pokud poplatník nesplňuje podmínky pro provedení ročního zúčtování, bude povinen podat do 1. 4. daňové přiznání, v němž uvede údaje o příjmech ze závislé činnosti, pojistném sociálního pojištění uhrazeným zaměstnavatelem a zálohách na daň z příjmů ze závislé činnosti podle potvrzení, které mu na žádost vystaví všichni zaměstnavatelé.

Aktuální změny ve zdaňování mezd od 1. 1. 2013 Od ledna 2013 začala platit tzv. solidární (nebo milionářská) daň. To znamená, že zaměstnanci s příjmy nad 100 tisíc korun měsíčně, budou platit z částky přesahující právě 100 000 Kč novou 7 % daň.Pracovník, který vydělává například 120 000 Kč měsíčně, bude z 20 000 Kč navíc platit další 7 % daň. Zákon přesně stanoví, že část příjmu, která za rok převýší 48násobek průměrné hrubé mzdy, bude podléhat daňové sazbě 22 %. Zbylý příjem se bude zdaňovat jako dosud – 15 %. Tzv. milionářskou daň budou platit ti, kdo budou mít základ daně nejméně 1,2 milionů ročně, u zaměstnanců to vychází na 100 000 Kč měsíčně. Specifický je rovněž výpočet nové daně. Daň ve výši 7 % se bude platit nikoliv ze superhrubé mzdy, ale jen z hrubé mzdy. Základ pro výpočet této daně tak bude o něco nižší. Solidární (milionářská) daň má platit do roku 2015.

115

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 116 (celkem 124) Daňové přiznání pro zaměstnance s vysokými příjmy Od roku 2013 budou muset daňové přiznání podávat také zaměstnanci s vysokými příjmy. Povinné přiznání budou muset předložit i zaměstnanci, kteří budou mít alespoň jeden měsíc v roce příjem nad 100 000 Kč.

Slovníček pojmů: Smlouva

Smlouva je dokument smluvních stran, který specifikuje její předmět, podmínky uzavření, trvání a ukončení smluvního vztahu, uvádí termíny plnění, precizuje výši ceny či její tvorbu a další náležitosti.

Investor, stavebník, developer

Investorem je ve stavebnictví někdy označována osoba, která je pořizovatelem stavby. Zpravidla jde však o záměnu pojmu „stavebník“. Finanční investice investora může směřovat i do staveb a stavebních podniků. V tomto případě je užití slova investor na místě, avšak investor nemusí být vždy totožný se stavebníkem. Pro tento případ nebo případy podobné se stále častěji užívá pojmenování developer.

Dodavatel

Osoba, která poskytuje služby, dodává zboží nebo provádí smluvené stavební práce.

Objednatel

Osoba, a to fyzická, nebo právnická, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání a která tedy není spotřebitelem ve smyslu shora uvedeném v těchto obchodních podmínkách.

Zhotovitel

Zhotovitel je obvykle právnická nebo fyzická osoba, která provádí stavbu, či konstrukční činnost s ní spojenou.

Projektant

Osoba, která provádí projekční činnost (projektuje) za účelem vzniku projektu.

116

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 117 (celkem 124) Splatnost

označuje datum nebo čas, do kterého je plátce povinen uhradit svůj peněžitý závazek. Nedodržení stanoveného termínu (tzv. prodlení) může být určitým způsobem penalizováno, například nutností zaplatit penále, smluvní pokutu nebo úrok z prodlení.

Pronajímatel

osoba, která nájemní smlouvou přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky

Nájemce

osoba, které pronajímatel nájemní smlouvou přenechává za úplatu věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky

Pojistitel

osoba, která se zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost v pojistné smlouvě blíže označená

Pojistník

osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu

Prodávající

osoba, která kupujícímu prodává výrobky nebo poskytuje služby

Kupující

Osoba, která od prodávajícího kupuje výrobky nebo jí prodávající poskytuje služby

Cena

hodnota výrobků a služeb vyjádřená v penězích

Trh

místo střetu nabídky s poptávkou

Marketing

manažerský proces, který umožňuje zjišťování, předvídání a uspokojování požadavků spotřebitelů rentabilním způsobem

Nemovitost

Nemovitostí se rozumí především pozemek jako součást povrchu zemského, objekt, stavba, její část či jejich soubor, jejichž základy jsou pevně spojeny se zemským povrchem (tj. nelze je přemisťovat).

Cenová mapa

Cenová mapa slouží k oceňování nemovitostí, především pozemků na území obce či města převážně pro účely daně z převodu nemovitostí, daně dědické či darovací a pro všechny ostatní případy, kdy je vyžadováno ocenění podle zvláštního předpisu. Cenová mapa zároveň 117

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 118 (celkem 124) může být nástrojem vedoucím k nápravě možných daňových křivd, způsobených mechanickou aplikací oceňovacích vyhlášek.

Trh

Trh je v ekonomickém pojetí prostor, kde dochází ke směně statků za peníze.

118


Projekt

Projektant

Slovo vychází z latinského spojení pro-jicio, pro-iectum, které označuje návrh nebo rozvrh návrh. Projekt je často vykládán jako časově ohraničené úsilí, které směřuje k vytvoření produktu nebo služby. Osoba, která provádí projekční činnost (projektuje) za účelem vzniku projektu.

Dodavatel

právnická nebo fyzická osoba, poskytující služby, dodává zboží nebo provádějící stavební práce

Plán

záměr, rozvrh nebo představa nějaké budoucí činnosti nebo jejího výsledku (stavby, stroje, organizace a podobně).

Projektant

Osoba, která provádí projekční činnost (projektuje) za účelem vzniku projektu.

Obsah projektové dokumentace

Vše, co se týká věcné části projektové dokumentace,

Forma projektové dokumentace

Styl podání informací o projektu,dokumentace může být v písemné i elektronické formě, přičemž závisí na legislativě daného státu

Rozsah projektové dokumentace

Požadavky jsou obvykle stanoveny zvláštními předpisy

Podrobnost projektové dokumentace

Zásobování

Potřebná podrobnost projektové dokumentace (její rozsah a obsah) je zpravidla stanovena příslušnými vyhláškami či legislativou. V České republice jde organizačně-technické zajištění přísunu materiálu nebo informací v souladu s pohybem lidí v optimálním a nejlépe předem stanoveném čase, množství, na dohodnuté místo a to za optimálních vynaložených nákladů

Dodavatel

právnická nebo fyzická osoba, poskytující služby, dodává zboží nebo provádějící stavební práce

Odběratel

právnická /fyzická nebo právnická osoba 119

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 120 (celkem 124) odebírající od dodavatele služby Rodinný dům ............................................................................................................................................9 Bytový dům - studie .................................................................................................................................9 Budova školy............................................................................................................................................9 Hotel .........................................................................................................................................................9 Průmyslová výroba ................................................................................................................................10 Zemědělská usedlost ..............................................................................................................................10 Mimoúrovňová křižovatka .....................................................................................................................10 Silníční most ..........................................................................................................................................10 Železnice ................................................................................................................................................10 Silniční tunel ..........................................................................................................................................10 Vodní dílo - přehrada .............................................................................................................................11 Stožár el. vedení .....................................................................................................................................11 D1 - nejstarší úsek dálnice .....................................................................................................................13 Křižovatka silnice a cyklostezky ............................................................................................................13 Čistírna odpadních vod – sedimentační nádrže ......................................................................................13 Čistírna odpadních vod - filtrační nádrže ...............................................................................................13 Čerpání odpadní vody ............................................................................................................................14 Betonové trouby .....................................................................................................................................14 Plastové trubky .......................................................................................................................................14 Kanalizační potrubí betonové ................................................................................................................15 Kanalizační potrubí z PP ........................................................................................................................15 Vodní nádrž Římov ................................................................................................................................15 Čerpání vody Římov ..............................................................................................................................15 Atypický vodojem ..................................................................................................................................16 Vodárenská věž ......................................................................................................................................16 Plynovod ................................................................................................................................................16 Pásový dopravník dopravující štěrk a kamenivo v lomech ....................................................................18 Keramzit .................................................................................................................................................18 Kamenné zdivo ......................................................................................................................................19 Kamenná dlažba .....................................................................................................................................19 Cihelné zdivo .........................................................................................................................................19 Keramický obklad ..................................................................................................................................19 Dřevěný krov..........................................................................................................................................20 Dřevěné schodiště ..................................................................................................................................20 Ocelový válcovaný nosník .....................................................................................................................21 Montovaná ocelová konstrukce..............................................................................................................21 Skleňená fasáda ......................................................................................................................................21 Skleněné zábradlí ...................................................................................................................................21 Železobetonová konstrukce ....................................................................................................................23 Betonová dlažba .....................................................................................................................................23 Staveniště ...............................................................................................................................................31 Panelová staveništní vozovka ................................................................................................................33 120

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 121 (celkem 124) Věžový jeřáb ..........................................................................................................................................33 Autojeřáb................................................................................................................................................34 Míchací centrum ....................................................................................................................................35 Staveništní buňka ...................................................................................................................................35 Příklad mobilního oplocení staveniště ...................................................................................................36 Válec ......................................................................................................................................................40 Pěch ........................................................................................................................................................40 Vibrační desky .......................................................................................................................................40 Vrták ......................................................................................................................................................40 Míchačka ................................................................................................................................................41 Automíchač ............................................................................................................................................41 Tahač ......................................................................................................................................................42 Detail zatížení jeřábu .............................................................................................................................43 Složené rameno jeřábu ...........................................................................................................................43 Vysokozdvižný vozík .............................................................................................................................43 Vysokozdvižná plošina ..........................................................................................................................43 Teleskopická konstrukce ........................................................................................................................43 Starožitná kachlová kamna ....................................................................................................................45 Kotel ústředního topení na dřevo s ohřívačem teplé vody .....................................................................46 Pelety......................................................................................................................................................47 Samostatná klimatizační jednotka ..........................................................................................................47 Zásuvka centrálního vysavače................................................................................................................48 Agregát centrálního vysavače ................................................................................................................48 Zářivky ...................................................................................................................................................49 LED diody ..............................................................................................................................................49 Jednoduché dřevěné okno dvoukřídlové, otvíravé .................................................................................51 Kuchyňská linka .....................................................................................................................................51 Ocelové tyčové zábradlí .........................................................................................................................51 Eskalátor.................................................................................................................................................52 Páternoster..............................................................................................................................................52 Digestoř napojená na vzduchotechnické potrubí a laboratorní stůl s výlevkou napojený na vodu, kanalizaci, plyn a elektřinu ....................................................................................................................53 Stupňovitá pyramida v Egyptě ...............................................................................................................55 Akropolis, Athény ..................................................................................................................................55 Koloseum v Římě...................................................................................................................................56 Ukázka románské architektury, rotunda Svaté Kateřiny v Přední Kopanině .........................................56 Ukázka gotické architektury, Paříž Notre Dame ....................................................................................57 Ukázka renesanční architektury, letohrádek královny Anny v královské zahradě na Pražském hradě .57 Ukázka barokní architektury, Praha Bílá Hora ......................................................................................58 Jeden z prvních pasivních domů z roku 1990 v německém Darmstadtu. ..............................................61 S-HAUSE ekologický pasivní dům ze dřeva a slámy, postavený v roce 2005 v Dolním Rakousku .....61 horská chata Schiestthaus v Hochschwabu z roku 2005- výška 2156 m. n m.- pasivní stavba .............62 Plastové okno s izolačním trojsklem a šestikomorovým zatepleným rámem, U=0,76 W/m2K ............63 Dřevěné okno s izolačním trojsklem, U=0,9 W/m2K ............................................................................64 121


122


Seznam zdrojů: Literatura HAČKAJLOVÁ, Ludmila. Ekonomika a management 13. Přednášky. ČVUT, Praha 2004, 72 s. ISBN 80-01-03060-1. ČESKO. Zákon č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů In: Sbírka zákonů Česká republika. ISSN 1211-11244. Dostupný také z: http://www.sbirkazakonu.info/stavebni-zakon/ ČESKO. Zákon č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů In: Sbírka zákonů, Česká republika, dostupný také z http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1964-40 ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb, s účinností od 1.1.2014, in: Sbírka zákonů, Česká republika, dostupný také z http://www.novy-obcansky-zakonik.cz/ - http://business.center.cz

KLÍNSKÝ, P. et al. Finanční gramotnost: obsah a příklady z praxe škol. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. 96 s. ISBN 978–80-87063–13-2. KRÁL, BOHUMIL. Manažerské účetnictví. Praha: Management Press, 2005. 475 s. ISBN 80-7261-131-3. PLEKAČ, J., Soukup, L.: Marketing ve stavebnictví, 1. vyd. Praha, Grada Publishing 2001, 232 s., ISBN 80-247-0052-2 KOTLER, P., Keller, K.: Marketing management, 12. vyd. Praha Grada Publishing 2007, 788 s., ISBN 978-80-247-1359-5 POSPÍŠIL, P.: Efektivní public relations a media relations, 1. vyd. Praha, Computer Press 2002, 153 s., ISBN 80-7226-823-6. ČESKO. Zákon č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů In: Sbírka zákonů Česká republika. ISSN 1211-11244. Dostupný také z: http://www.sbirkazakonu.info/stavebni-zakon/ ČESKO. Zákon č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů In: Sbírka zákonů, Česká republika, dostupný také z http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1964-40 ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb, s účinností od 1.1.2014, in: Sbírka zákonů, Česká republika, dostupný také z http://www.novy-obcansky-zakonik.cz/ ČESKO. Zákon č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů In: Sbírka zákonů České republiky. ISSN 1211-11244. Dostupný také z: http://www.sbirkazakonu.info/stavebni-zakon/ 123

Implementace cizojazyčných modulů za účelem profesního rozvoje středoškolských pedagogů v oblasti stavebnictví CZ.1.07/1.3.40/01.0040 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Strana 124 (celkem 124) ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb, s účinností od 1.1.2014, in: Sbírka zákonů, Česká republika, dostupný také z http://www.novy-obcansky-zakonik.cz/ BOBÁK, Roman. Základy logistiky. 1. vyd. Zlín: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta managementu a ekonomiky ve Zlíně, 1999. 173 s. ISBN 80-214-1428-6.

MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2013. Úplná znění platná k 1.1. 22. vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2013. 272 s. ISBN 978-80-247-4643-2. VANČUROVÁ, A. a L. LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2012. 11. vyd. Praha: 1. VOX, 2012. 372 s. ISBN 978-80-87480-05-2.

SCHMIED Z. a L. TRYLČ. Zákoník práce 2013. 9 vyd. Olomouc: ANAG spol. s r. o. 168 s. ISBN 978-80-72637-90-4. Internetové zdroje: file:///C:/Documents%20and%20Settings/home/Local%20Settings/Temporary%20Internet% 20Files/Content.IE5/O74GMOFG/BI-02.prednaska_2012Poptavka_a_nabidka%5B1%5D.ppt#294,4,Poptávka (D = Demand) 28.1.2013 http://business.center.cz http://www.ecbproject.org/ http://www.wikipedia.org/ Další zdroje: Obrazové materiály z galerie Microsoft Office Vlastní archiv autorů

124

SBORNÍK TEXTŮ V ČEŠTINĚ K PROJEKTU OPVK IMPLEMENTACE CIZOJAZYČNÝCH MODULŮ ZA ÚČELEM PROFESNÍHO ROZVOJE STŘEDOŠKOLSKÝCH PEDAGOGŮ V OBLASTI STAVEBNICTVÍ

Recommend Documents