Sbírkotvorná činnost Městského muzea a galerie Břeclav

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav archeologie a muzeologie

Bc. Silvie Vymyslická Posluchačka druhého ročníku magisterského kombinovaného studia muzeologie

Sbírkotvorná činnost Městského muzea a galerie Břeclav Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Otakar Kirsch, Ph.D.

Brno

2016

Prohlašuji, že jsem práci zpracovala samostatně a použila jen uvedených zdrojů.

V Břeclavi dne 5. července 2016

Bc. Silvie Vymyslická

Poděkování Děkuji vedoucímu práce Mgr. Otakaru Kirschovi, Ph.D., za vedení práce, odborné rady a pomoc s výběrem muzeologické literatury. Zároveň děkuji kolegům z Městského muzea a galerie Břeclav, za vstřícnost při vypracování této práce. Své rodině děkuji za pochopení a podporu.

OBSAH OBSAH ...................................................................................................................................... 4 ÚVOD ........................................................................................................................................ 6 SBÍRKOTVORNÁ ČINNOST MUZEÍ ...................................................................... 9

1. 1.1

Nástin vývoje problematiky sbírkotvorné činnosti v muzeologické literatuře .......... 10

1.1.1 1.2

Muzealizační proces a postavení sbírkotvorné činnosti v jeho rámci ................. 13

Sbírkotvorná činnost v muzejní praxi ........................................................................ 17

1.2.1

Legislativa upravující sbírkotvornou činnost v České republice ........................ 17

1.2.2

Tvorba sbírky ...................................................................................................... 19

1.2.3

Evidence sbírkových předmětů ........................................................................... 20

1.2.4

CES – Centrální evidence sbírek ........................................................................ 22

1.2.5

Trvalé ukládání, ochrana a pohyb sbírkových předmětů muzea ......................... 25

1.2.6

Vyřazování předmětů ze sbírkové evidence ........................................................ 26

1.2.7

Inventarizace sbírek ............................................................................................ 27

MĚSTSKÉ MUZEUM A GALERIE BŘECLAV ...................................................... 29

2. 2.1

Nástin historického vývoje instituce .......................................................................... 29

2.2

Současnost Městského muzea a galerie Břeclav ........................................................ 30

2.2.1

Personální složení Městského muzea a galerie Břeclav ...................................... 31

2.2.2

Objekty ve správě Městského muzea a galerie Břeclav ...................................... 33

2.2.3

Činnost Městského muzea a galerie Břeclav v oblasti muzejnictví, kultury a cestovního ruchu vyjma činnosti sbírkotvorné ................................................... 38

SBÍRKOTVORNÁ ČINNOST MĚSTSKÉHO MUZEA A GALERIE BŘECLAV . 43

3. 3.1

Charakteristika sbírkového fondu a správa jednotlivých podsbírek .......................... 43

3.2

Složení sbírkového fondu........................................................................................... 44

3.2.1

Archeologie ......................................................................................................... 44

3.2.2

Etnografie ............................................................................................................ 45

3.2.3

Historie ................................................................................................................ 45

3.2.4

Galerie ................................................................................................................. 45

3.2.5

Textil ................................................................................................................... 46

3.2.6

Knihy................................................................................................................... 46

3.2.7

Plakáty................................................................................................................. 46

3.2.8

Kartografický materiál ........................................................................................ 46

3.2.9

Periodika ............................................................................................................. 47

—4—

3.2.10 Fotoarchiv ........................................................................................................... 47 3.2.11 Pohlednice ........................................................................................................... 47 3.2.12 Příležitostný tisk .................................................................................................. 47 3.2.13 Plošná historie vyjma periodického a příležitostného tisku ................................ 48 3.3

Vnitřní předpisy upravující sbírkotvornou činnost organizace .................................. 48

3.4

Nabývání předmětů do podsbírek MMG ................................................................... 50

3.4.1

Způsoby nabývání sbírkových předmětů v letech 2011 – 2015 .......................... 51

3.5

Financování MMG Břeclav a jeho vliv na tvorbu a vedení sbírek ............................ 54

3.6

Evidence sbírkových předmětů .................................................................................. 56

3.6.1

Chronologická evidence – I. stupeň .................................................................... 56

3.6.2

Systematická evidence – II. stupeň ..................................................................... 57

3.6.3

Digitalizace ......................................................................................................... 59

3.6.4

Centrální evidence sbírek .................................................................................... 59

3.7

Konzervace a restaurování sbírkových předmětů ...................................................... 60

3.8

Trvalé ukládání, ochrana a pohyb sbírkových předmětů ........................................... 62

3.8.1

Pohyb sbírkových předmětů uvnitř muzea.......................................................... 63

3.8.2

Depozitáře MMG Břeclav ................................................................................... 65

3.8.3

Pohyb sbírkových předmětů vně muzea ............................................................. 67

3.8.4

Vývoz sbírkových předmětů do zahraničí .......................................................... 70

3.9

Inventarizace sbírkových předmětů ........................................................................... 71

3.10 Vyřazování předmětů ze sbírky a nakládání s vyřazenými předměty ........................ 72 ZÁVĚR..................................................................................................................................... 74 ENGLISH RESUME................................................................................................................ 77 SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY ........................................................ 79 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK....................................................................................... 83 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................. 84 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................. 85 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................... 86

—5—

ÚVOD Téma své diplomové práce – Sbírkotvorná činnost Městského muzea a galerie Břeclav, jsem si zvolila z několika důvodů. Tím hlavním bylo to, že jsem v Městském muzeu a galerii Břeclav (dále také jako MMG) začala pracovat od května 2015 jako vedoucí úseku muzeum a galerie. Součástí mé pracovní náplně bylo mimo jiné zaštítit veškerou agendu související se sbírkotvornou činností organizace. Do té doby jsem měla pouze teoretické znalosti související se sbírkami muzejní povahy získané studiem muzeologie a četbou odborné literatury. Také bylo, dle mého názoru v rámci mé pozice, potřeba zmapovat směr, kterým se této oblasti instituce ubírá, postihnout případné nedostatky ve sbírkotvorné činnosti a navrhnout jejich nápravu. Získané vědomosti o fungování instituce se promítnou v textu této práci. Cílem práce je zmapování a hlavně analýza sbírkotvorné činnosti v MMG. Danou problematiku sleduji v posledních pěti let, tedy roky 2011 – 2015. Toto období jsem vybrala s ohledem na skutečnost, že do roku 2011 nebyla v instituci vydána směrnice upravující režim zacházení se sbírkami. Takováto směrnice vešla v platnost až s účinností od 1. 6. 2011, kdy byl také vydán Organizační a jednací řád poradního sboru pro sbírkotvornou činnost Městského muzea a galerie Břeclav. Dále jsou od roku 2011 k dispozici ucelené výroční zprávy organizace. Práce je rozdělena na tři kapitoly, které zahrnují teoretickou část související obecně se sbírkotvornou činností muzeí, informace o Městském muzeu a galerii Břeclav a sbírkotvornou činnost Městského muzea a galerie Břeclav. Úvodní kapitola vysvětluje, co vlastně sbírkotvorná činnost muzejních institucí je a jaký je její smysl. Dále je rozčleněna na podkapitolu, ve které je tato činnost objasněna z pohledu muzeologie. Zde jsou vysvětleny odborné pojmy jako teoretická muzeologie, muzealita, muzealizace, muzeálie a další. Také je v ní popsán muzealizační proces. Další podkapitola se zabývá sbírkotvornou činností v muzejní praxi a je rozdělena na podkapitoly zabývající se legislativou upravující sbírkotvornou činnost v České republice, tvorbou sbírky muzejní povahy, evidencí sbírkových předmětů, Centrální evidencí sbírek, trvalým ukládáním, ochranou a pohybem sbírkových předmětů muzea, vyřazováním předmětů ze sbírek a inventarizací. Druhá kapitola se týká Městského muzea a galerie Břeclav. V první podkapitole je popsán stručný vývoj instituce až do dnešní doby. V druhé podkapitole pak současnost MMG – jeho právní forma a hlavní náplň činnosti, včetně krátkého shrnutí změn v jeho vedení. Dále je popsána aktuální personální oblast a přiloženo mnou vytvořené grafické schéma pracovníků. Také jsou představeny objekty, které jsou ve správě Městského muzea

—6—

a galerie Břeclav a zároveň jsou využívány k aktivitám organizace. Na závěr druhé kapitoly je popsána rozsáhlá činnost Městského muzea a galerie Břeclav v oblasti muzejnictví, kultury a cestovního ruchu vyjma. Třetí kapitola tvoří stěžejní část této práce. Nazývá se Sbírkotvorná činnost Městského muzea a galerie Břeclav a popisuje celou sbírkotvornou činnost této instituce a její součástí jsou zpracované statistické údaje. Úvodní podkapitola Charakteristika sbírkového fondu a správa jednotlivých podsbírek stručně popisuje sbírku instituce včetně jejího rozdělení a počtů inventárních čísel ve sledovaném období. Na ni navazuje podkapitola Složení sbírkového fondu, ve které je představeno všech 13 podsbírek muzea. Následuje podkapitola Vnitřní předpisy upravující sbírkotvornou činnost organizace, ve které je zmíněna především Vnitřní směrnice číslo 19/2014 Režim zacházení se sbírkou a Organizační a jednací řád Poradního sboru pro sbírkotvornou činnost Městského muzea a galerie Břeclav. Dále následují podkapitoly přímo související se sbírkotvornou činností. Nabývání předmětů do podsbírek MMG popisuje postup při získávání předmětů do sbírek a jsou popsány způsoby nabytí a pomocí grafů je znázorněn počet nabytých přírůstkových čísel a získaných kusů sbírkových předmětů ve sledovaném období. Také jsou v tabulce uvedeny způsoby nabývání v letech 2011–2015 ve členění podle jednotlivých podsbírek. Na základě výše uvedených analýz jsem došla k závěrům, které jsou v dané podkapitole zdůvodněny a popsány. Dále jsem se zabývala financováním muzea v podkapitole Financování MMG Břeclav a jeho vliv na tvorbu a vedení sbírek. Zde jsou uvedeny finanční zdroje muzea a v tabulce zpracován vztah mezi finančními prostředky instituce a výdaji na nákup sbírkových předmětů. V podkapitole Evidence sbírkových předmětů je popsán systém chronologické a systematické evidence v instituci, jsou zde zmíněny informace související s digitalizací sbírkových předmětů a dále je řešen vztah instituce k Centrální evidenci sbírek. Navazuje podkapitola Konzervace a restaurování sbírkových předmětů, jejíž součástí jsou přehledy o počtu kusů konzervovaných a restaurovaných sbírkových předmětů ve sledovaném období, které jsou ještě v tabulce rozčleněny podle jednotlivých podsbírek. Podkapitola Ukládání, ochrana a pohyb sbírkových předmětů se věnuje uložení sbírkových předmětů v depozitářích a jejich ochraně a dále je vysvětleno jakým způsobem probíhá pohyb sbírkových předmětů uvnitř i vně muzea a vývoz sbírkových předmětů do zahraničí. Podkapitola Inventarizace sbírkových předmětů popisuje postup inventarizační činnosti v instituci a její součástí je tabulka, ve které je zaznamenán přehled inventarizace sbírkových předmětů ve sledovaném období. V poslední podkapitole Vyřazování předmětů ze sbírky a nakládání s vyřazenými předměty je popsán tento proces, souvisejí se sbírkotvornou činností. —7—

Informace potřebné ke zpracování této práce byly čerpány z Výročních zpráv Městského muzea a galerie Břeclav za roky 2011 – 2015, Zřizovací listiny příspěvkové organizace Městské muzeum a galerie Břeclav a dále z Vnitřní směrnice číslo 19/2014 Režim zacházení se sbírkou, Organizačního a jednacího řádu Poradního sboru pro sbírkotvornou činnosti Městského muzea a galerie Břeclav, Centrální přírůstkové knihy a Inventární knihy MMG Břeclav. Dále byly použity fotografie a údaje ze zdrojů internetových stránek Městského muzea a galerie Břeclav a z facebookových stránek instituce.

—8—

1. SBÍRKOTVORNÁ ČINNOST MUZEÍ Sbírkotvorná činnost s následným zpracováním sbírkového fondu (roztřídění předmětů do podsbírek, jejich uchovávání, zkoumání a zprostředkování veřejnosti) je jednou ze základních aktivit muzeí. Zároveň se jedná o záležitost velmi specifickou, která se svou podstatou liší od ostatních forem sběratelství. Proto je velmi důležité uvědomit si rozdíl právě mezi sbírkotvornou činností muzeí a sbíráním věcí, zvláště soukromým sběratelstvím. Jiří Žalman k tomuto uvádí: „Jak prosté, pokud víme, jaký je mezi oběma pojmy rozdíl. Je především v tom, že hodnota souboru nasbíraných věcí – finanční i kulturní či vědecká – je více či méně součtem hodnot jednotlivých předmětů, zatímco vytvářením sbírky vzniká hodnota zcela nová.1 Dle autora výrazně zvyšuje vypovídací schopnost sbírky to, že společně se sbírkovými předměty je uchovávána dokumentace k těmto předmětům. Dále je významnou skutečnost, že předměty vybírá kurátor do sbírky na základě znalosti mnoha souvislostí. Zbyněk Zbyslav Stránský (dále také jako Z. Z. Stránský) vidí rozdíl v soukromém a muzejním sběratelství také v tom, že v případě muzejního sběratelství se nejedná pouze o objekt, ale také o míru svědectví, kterou objekt přináší.2 Sběratelství je záliba s velmi dlouhou kulturní historií, kterou lidé provozují z mnohých důvodů. Motivů, které vedou k této činnosti je více. Soukromí sběratelé ve většině případů rozšiřují sbírky nahodile na základě svého vkusu či názoru bez stanoveného akvizičního plánu. Oproti institucionální tvorba sbírky muzejní povahy je založena na vědeckosti, profesionalitě a jasně stanoveném akvizičním plánu. Pokud je sbírka správně vytvořená a spravovaná, pak může být, dle Jiřího Žalmana, naplněn hlavní smysl sbírkotvorné činnosti veřejných muzeí. Tímto smyslem je využít vypovídacích schopností sbírky a získat poznatky o světě a ty spolu se sbírkovými předměty uchovávat, zkoumat, zprostředkovat veřejnosti, zvláště pak vystavovat za účelem studia, vzdělávání, výchovy a potěšení. Nejsou-li ze sbírek v muzeích poznatky o okolní realitě (například geologii, dějinách státu, obce, přírodě, a tak dále) čerpány a využívány, není tento základní smysl sbírkotvorné činnosti naplňován. „Žádné veřejné muzeum totiž nebylo založeno proto, aby „mělo“ sbírku, ale proto, aby jejím prostřednictvím – zjednodušeně řečeno – znovu a znovu pomáhalo lidem pátrat po odpovědi na věčnou otázku – kdo jsme, odkud přicházíme a kam směřujeme.“3 ŽALMAN, Jiří a kolektiv. Příručka muzejníkova I., Tvorba, evidence, inventarizace a bezpečnost sbírek v muzeích a galeriích, 1. vydání, Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2002, s. 9. 2 STRÁNSKÝ, Zbyněk Zbyslav. Archeologie a muzeologie. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005, s. 76. 3 ŽALMAN, Jiří a kolektiv. Příručka muzejníkova I., Tvorba, evidence, inventarizace a bezpečnost sbírek v muzeích a galeriích, 1. vydání, Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2002, s. 13. 1

—9—

Sbírka muzejní povahy je definována v Zákoně č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o sbírku, kterou tvoří soubor sbírkových předmětů shromážděných lidskou činnosti a která je významná pro historii, umění, literaturu, techniku a přírodní či společenské vědy. 4 Muzea by proto měla sbírky cíleně tvořit v souladu se svými sbírkotvornými plány tak, aby předměty byly do sbírky zařazovány na základě záměru, výběru a znalostí souvislostí. Tento výběr předmětů, následně zařazených do systému sbírek je nazýván selekcí. Vybírány by měly být především ty předměty, jenž jsou autentickými reprezentanty skutečnosti (o tom více v kapitole 2.1.1). Sbírkové předměty, které vzájemně pojí určité souvislosti (například území, materiál, autor, doba, obor a další) pak tvoří podsbírku. Soubor všech jednotlivých podsbírek nacházejících se v muzeu je, alespoň v českém prostředí, buď sbírkovým fondem, nebo sbírkou muzejní povahy. Každá sbírka muzejní povahy by měla být otevřená, což znamená, že do ní mohou být zařazovány nové předměty a zároveň z ní mohou být nepotřebné materiály vyřazovány.5

1.1 Nástin vývoje problematiky sbírkotvorné činnosti v muzeologické literatuře V Československu byla v roce 1950 vydána kniha Jiřího Neustupného Otázky dnešního muzejnictví, ve které byly poprvé zformulovány myšlenky týkající se toho, zda lze muzeologii považovat za autonomní vědu či nikoli.6 Její součástí ale také bylo zhodnocení sběratelské práce muzea a dále vystavovatelské, vědecké a vzdělávací činnosti. V druhé části byl zmapován přehled prací sovětských, francouzských, amerických a mexických muzeí i s přihlédnutím na jejich sbírkotvornou činnost. V roce 1968 pak vyšla rozsáhlejší publikace Jiřího Neustupného Muzeum a věda, v níž precizoval své dřívější závěry. Podle autora tak spočívá úloha muzea zejména v budování muzejních sbírek jako pramenné základny pro jednotlivé vědní obory s využitím metod vědních oborů působících v muzeu.7

Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů české republiky. Břeclav. Moraviapress a.s., 2000, částka 36. 5 ŽALMAN, Jiří a kolektiv. Příručka muzejníkova I., Tvorba, evidence, inventarizace a bezpečnost sbírek v muzeích a galeriích, 1. vydání, Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2002, s. 12. 6 NEUSTUPNÝ, Jiří. Otázky dnešního musejnictví: příspěvky k obecné a speciální museologii. 1. vydání, Praha: Orbis, 1950. 7 NEUSTUPNÝ, Jiří. Muzeum a věda. 1. vydání, Praha: Kabinet muzejní a vlastivědné práce při NM v Praze, 1968, s. 105. 4

— 10 —

Dalším, koho lze považovat za průkopníka české i světové muzeologie a kdo se zároveň v teoretické rovině zabýval fenoménem sbírkotvorné činnosti, je Zbyněk Zbyslav Stránský. Ve své analýze vyšel z toho, že „muzeologie musí objasňovat, proč toto vše děláme, proč něco je pro nás muzejním předmětem a proč se stavíme proti přirozenosti změny a zániku tím, že – navzdory Herakleitovu „panta rei“ – uchováváme některé prvky skutečnosti. To má jistý smysl. Člověk by to vše nedělal, nevynakládal na to své síly i prostředky, kdyby mu to nic nepřinášelo, kdyby ho to nijak neobohacovalo, prostě: kdyby to nepotřeboval.“8 Tato autonomní věda tedy ve Stránského optice řeší specifický vztah člověka ke skutečnosti, který se realizuje prostřednictvím shromažďování, ochrany a dokumentace vybraných předmětů z okolní reality a zprostředkováním znalostí o nich. Je rozdělena na dílčí subdisciplíny, a to na historickou, teoretickou, aplikovanou (muzeografie), speciální a společenskou. Poznávací jádro systému muzeologie pak tvoří teoretická muzeologie. Dle Z. Z. Stránského je její doménou „poznání toho, co motivuje onen osobitý vztah člověka ke skutečnosti, proč a jak se se transformuje v paměťovou kulturní meta – skutečnost a jak lze jejím prostřednictvím ovlivňovat personální i transpersonální vědomí a povědomí.“9 Pro přesnější a snazší pochopení tohoto specifického jevu začal koncem 60. let 20. století Z. Z. Stránský pracovat s pojmem muzealita a spolu s W. Ennebachem vymezili pojem muzealizace. V procesu muzealizace jsou podle Z. Z. Stránského vyjímány ze skutečnosti určité prvky, které dokumentují a autenticky dokládají podobu a stav lidské kultury v určitém časovém období. Tyto vybrané hmotné prvky (tezaury), v nichž je zachycena lidská kultura, jsou pak v tomto procesu chráněny před zánikem a dále využívány k dalšímu rozvoji lidské kultury a je umožněno jejich předávání dalším generacím. Mohou také sloužit jako zdroj a prostředek poznání, které dále rozvíjí lidskou kulturu. Hodnotu, na základě které jsou předměty vybírány proto, aby byly nadále zachovány, a kulturně využívány nazývá Z. Z. Stránský muzealitou, kterou definuje takto: „Muzealitu pojímám jako hodnotovou kategorii, která spadá do široké sféry kulturních hodnot a má pro člověka, resp. lidstvo paměťový význam.“10 Předměty, které prokazatelně nesou znaky muzeality jsou pak označovány jako muzeálie. Klasifikaci muzeálií pak rozpracoval Z. Z. Stránský a také Josef Beneš. Obvykle se rozlišují tyto typy muzeálií: naturfakt, artefakt a mentefakt. Za naturfakt je považován prokazatelně existující přírodní objekt (například rostlina), artefakt je pak vnímán

STRÁNSKÝ, Zbyněk Zbyslav. Úvod do studia muzeologie. 2. vydání, Brno: Masarykova univerzita 2000, s. 13. 9 Tamtéž, s. 31. 10 Tamtéž, s. 37. 8

— 11 —

jako objekt, který byl vytvořen člověkem (například kniha). Mentefakt je specifická muzeálie dokladující výtvor lidské mysli (například lidový tanec).11 V rámci teoretické muzeologie se specifická fáze muzealizace, kterou sbírkotvorná činnost bezpochyby je, často označuje termínem muzejní dokumentace. Členění dokumentace, její vlastní obsah i terminologické označení se u některých autorů dosti liší. Friedrich Waidacher kupříkladu dokumentaci rozděluje na primární a sekundární. Primární dokumentací je myšlen vlastní hmotný autentický předmět doplněný o doprovodnou dokumentaci.12 Sekundární pak záznamy včetně těch, které se týkají nového muzeálního kontextu. Edita Stránská a Z. Z. Stránský v knize Základy štúdia muzeológie sbírkotvornou dokumentaci rozdělují na autentickou dokumentaci (dále jako AD), primární dokumentaci (dále jako PD) a průvodní dokumentaci (dále jako PD). Dále se ve výše uvedené publikaci vyskytují pojmy jako SBD – (sebedokumentace) a SD – (selekční dokumentace). Autoři uvádějí: „Z muzeologického hľadiska je najdôležitejšia autentická dokumentácia, pretože představuje ontickú zhodu mezi dokumentáciou a muzealizovaným fenoménom. Běžně sa tým rozumie doloženie muzealizovanej skutočnosti prostredníctvom objektov vybraných z tejto skutečnosti.“13 Z výše uvedeného členění částečně vychází i Josef Beneš v publikaci Muzeum a sbírky, kdy podle něj muzejní dokumentace shrnuje všechny možné způsoby a úrovně svědectví o muzealizovaném jevu a dokladuje muzealitu jako takovou, jednak podle předmětu (autentického svědka) tak podle dokladů. A tuto dokladovou hodnotu charakterizuje Josef Beneš jako 1) dokladovost přímou, která je dána přímo fyzickou existencí předmětu 2) dokladovost připojenou – sekundární, která zachycuje údaje o vztazích a vazbách v původním prostředí

a 3) dokladovost

získanou

navíc

při

zhodnocením

předmětu

vědeckým

zkoumáním.14 Ivo Maroević v publikaci Introduction to Museology – The European Approach (Úvod do muzeologie – Evropský přístup) muzejní dokumentaci vidí v úzkém propojení s ostatními obory kulturního dědictví, přičemž společným jmenovatelem je především informační hodnota a kapacita předmětu. Dokumentaci rozlišuje na tři skupiny: primární, sekundární a terciální. Primární dokumentace vychází přímo ze sbírkového předmětu. Zahrnuje dva typy dat – její první a největší skupina je celek složený z dat o předmětu, druhá skupina se pak STRÁNSKÝ, Zbyněk Zbyslav. Archeologie a muzeologie. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005, s. 121. 12 WAIDACHER, Friedrich. Príručka všeobecnej muzeológie. 1. vydání, Bratislava: Slovenské národné muzeum, 1999, s. 116, 117. 13 STRÁNSKÁ, Edita, STRÁNSKÝ, Zbyněk Zbyslav. Základy štúdia muzeológie. Banská Štiavnica: 2000, s. 65. 14 BENEŠ, Josef. Muzeum a sbírky. 1. Vydání. Praha: Ústav pro informace a řízení v kultuře, 1972, s. 90. 11

— 12 —

sestává ze stejných dat uspořádaných v dílčích skupinách. Sekundární dokumentace pak zahrnuje překódování primární dokumentace do jiných médií čímž je pak vytvořen nový druh dokumentace. Konečně terciální dokumentace se skládá z vědeckých výstupů o sbírkovém předmětu. Ohledně dokumentace autor uvádí: „Dokumentace je nepostradatelným doprovodem veškerého výzkumu a práce, která se zabývá zachováním a interpretací dědictví. Používá se pro ověření výsledků výzkumu a k vymezení pracovních procesů a postupů.“15 Součástí lidského poznání se údaje stanou, když jsou zaznamenány na vhodná média. Autor dále uvádí, že Z. Z. Stránský považoval za primární dokumentaci pouze vybraný sbírkový předmět a dokumentaci o samotném předmětu a s ní související muzejní práci pak za dokumentaci sekundární. Zdokumentování kulturního dědictví je podle něj organizovaný proces, ve kterém jsou zpracovány informace, které mají kulturní dědictví a předměty jako celek vydávat. Vzhledem k tomu, že jsou tyto údaje různorodého charakteru, rozsahu a intenzity, mohu poskytnout přesný dojem z předmětu nebo celku, a to z profesionálního i vědeckého hlediska.16

1.1.1

Muzealizační proces a postavení sbírkotvorné činnosti v jeho rámci

V teoretické muzeologii je nutné, vzhledem k povaze předmětu muzeologie, uplatňovat ve vzájemné vazbě poznávací metody důležité pro muzealizační proces, jejichž funkční členění navrhl Z. Z. Stránský. Jedná se o teorie selekce, tezaurace a prezentace. Zejména teorie muzejní selekce a tezaurace patří mezi stěžejní aspekty sbírkotvorné činnosti. Teorie muzejní selekce je zaměřena na první fázi muzealizačního procesu. Zabývá se volbou objektu, hodnocením muzealizačních kritérií a výběrem možných forem sbírkotvorné dokumentace. Friedrich Waidecher v Príručke všeobecnej muzeológie definuje pojem selekce jako: „Výběr určité skupiny nebo nějakého individua z celku. Děje se tak jako přirozený proces v organickém životě nebo i jako plánovaně uskutečňovaný proces.“17 V Úvodu do studia muzeologie je podle Z. Z. Stránského první fází výběr objektu muzealizace (dále také

MAROEVIĆ, Ivo. Introduction to Museology – the European Approach. Munich: Verlag Dr. Christian Müller-Straten, 1998, s. 255. „Documentation is an indispensable accompaniement of all research and work that deals with preserving and interpreting heritage. It is used to validate the results of research, as well as to define the working processes and procedures.“ 16 MAROEVIĆ, Ivo. Introduction to Museology – the European Approach. Munich: Verlag Dr. Christian Müller-Straten, 1998, s. 255. 17 WAIDACHER, Friedrich. Príručka všeobecnej muzeológie. 1. vyd. Bratislava: Slovenské národné muzeum, 1999, s. 108. 15

— 13 —

jako OM) podmíněn poznáním kulturního a vědeckého významu objektu, aktuálností jeho muzealizace, paměťovou hodnotou a ontickou potencí jeho reprezentace. Podstatou selekce tedy je, že se z celkové reality (všech jejich zástupců) vybere jejich část, tedy jen některé předměty. Druhá etapa se soustřeďuje na identifikaci možný nositelů muzeality, tedy možných – potencionálních muzeálií (dále také jako PM). V rámci muzealizace mají evoluční význam jen některé prvky (věci, jevy). Většina prvků je z muzeologického hlediska nadbytečná. Selekce se proto orientuje na takové prvky muzealizované skutečnosti, které mají evoluční význam, a to jak v rozměru vzniku, existence i zániku, tak v rozměru jeho přesahu, tj. obecného evolučního významu reprezentují kulturně-paměťové hodnoty, tj. muzealitu.“18 Tyto potencionální muzeálie mohou být s muzealizovaným objektem shodné onticky (totožnost), ikonicky (vizuálnost) nebo informačně (kódovanost). Ontická shoda je PM s muzealizovaným objektem muzeologicky nejvlastnější.19 V muzeologické literatuře je rozlišováno mezi muzeologickou selekcí ve vztahu k minulosti a přítomnosti. Selekce zaměřená k minulosti je podmíněna řadou omezujících faktorů, a proto ji považujeme za pasivní (dále také jako PS). Tato PS se omezuje pouze na zachycení toho, co se zachovalo. Vždy se však nezachová to nejpodstatnější a nejhodnotnější. V nemálo případech tak nemáme možnost výběru a nemůžeme ani zabezpečit odpovídající průvodní dokumentaci. Aktivní selekce (dále také jako AS) „Z muzeologického hlediska má proto velký význam aktivní selekce. Jedná se o selekci soudobé skutečnosti. To nám dává možnost zachytit ji nejen co nejautentičtěji, ale i z hlediska určujících stránek. Existují také optimální podmínky pro provedení průvodní dokumentace.“20 U AS jsou optimální podmínky pro provedení průvodní dokumentace s tím, že lze zachytit na vhodných médiích i ty jevy, které se věcně nefixují – hudba, divadlo a další. Pokud je pořizovaný technický záznam bezprostředním, živým záznamem jedná se o primární dokumentaci. AS je náročný poznávací a hodnotící proces, ve kterém je potřeba souběžně zabezpečovat sekundární dokumentaci (dále také jako SD). SD dokumentuje vlastní selekční proces, ale zároveň pracuje i s údaji pořízenými při zpracování předcházejících typů dokumentace. Sekundární dokumentace by měla vysvětlovat a zdůvodňovat skutečnost, proč a za jakých okolností byl předmět vyjmut z původního prostředí a začleněn do sbírky. K důležitosti a nezbytnosti této dokumentace se vyjadřuje i Z. Z. Stránský: "Je dost dokladů o tom, že mnohdy rozsáhlý výzkum postrádal tuto sebedokumentaci a s odchodem jeho realizátora ztratil soustředěný materiál nejen vědeckou, STRÁNSKÝ, Zbyněk Zbyslav. Úvod do studia muzeologie. 2. vydání, Brno: Masarykova univerzita 2000, s. 40. 19 Tamtéž. 20 Tamtéž, s. 42. 18

— 14 —

ale i muzeální hodnotu."21 V případě AS i PS mnohdy vytváří nositel muzealizovaného fenoménu vlastní sebedokumentaci – zanechává svědectví o sobě samém. Potencionální muzeálie, průvodní dokumentace – případně sebedokumentace a sekundární dokumentace tvoří vzájemně celek.22 Teorie muzejní tezaurace je zaměřena na vytvoření sbírkové struktury – muzejního tezauru. Tezaruace označuje v muzeologii zařazení již vybraných (selektovaných) předmětů so sbírkového fondu. Edita Stránská a Z. Z. Stránský v publikaci Základy štúdia muzeológie uvádějí „…prostredníctvom múzejnej zbierky, presnějšie prostredníctvom zbierkového fondu je možné čo najkomplexnějšie zastupovať sledovanú skutečnosť a zároveň vytvárať izolovanú metaskutečnosť, ktorá je predpokladom dlhodobého uchovavania a využívania takto koncentrovaných reprezentantov kultúrných hodnôt.“23 Proces, který tak probíhá má zároveň poznávací a hodnotící povahu. Právě v tezaurační fázi je potřeba mnohostranně vyhodnocovat selektované potencionální muzeálie provázené odpovídající dokumentací. Tento poznávací a vyhodnocovací proces vyžaduje prohloubení poznání selektovaných prvků z hlediska vztahu k původnímu funkčnímu či nálezovému prostředí předmětu, ostatním současně selektovaným prvkům a zároveň také k těm prvkům, které již tvoří sbírku. Pak je možné posuzovat jejich uchovávací a tezaurační schopnost. Jen tak je možné rozlišit tezaurační úrovně jednotlivých prvků reality muzeálií a rozhodovat o jejich uchování. Od běžného vytváření sbírek se tezaurační proces liší tím, že nejde jen o uspořádání vybraných prvků, ale o formování systému selektovaných prvků, který odráží vnitřní vztahy muzealizované skutečnosti a zároveň reprezentuje kulturně-paměťový význam celku této skutečnosti. Vytváření sbírkového fondu je doprovázeno poznávacím a hodnotícím procesem, který dovršuje rozeznání reálných muzeálií a zároveň zachycuje soustavu sbírky tak zvaný sekundární kontext. Tento proces je potřeba, stejně jako v případě selekce zachytit a trvale doložit, tzn. zpracovat jeho vědeckou dokumentaci, prostřednictvím které jsou zachyceny tezaurované a tezaurační informace. Tímto způsobem je pak vytvářen informační tezaurus sbírky, prostřednictvím kterého je možné operovat s obsahem sbírky. Dále tato vědecká dokumentace umožňuje zpracovávat a pramenně využívat sbírku, kterou je následně možné vyhodnocovat a zároveň identifikovat její význam i význam jednotlivých částí či složek. Díky tomu lze se sbírkou mnohostranně pracovat a přistupovat k ní jako k otevřenému STRÁNSKÝ, Zbyněk Zbyslav. Úvod do studia muzeologie. 2. vydání, Brno: Masarykova univerzita 2000, s. 43. 22 Tamtéž. 23 STRÁNSKÁ, Edita, STRÁNSKÝ, Zbyněk Zbyslav. Základy štúdia muzeológie. Banská Štiavnica: 2000, s. 68. 21

— 15 —

a dynamickému systému. Proto musí být tezaurační proces provázen i druhotnou selekcí, tzv. muzeální skartací.24 V rámci tezauračního procesu je potřeba rozlišit dvě roviny. První rovinu tvoří ontické a primární prvky sbírky, které jsou označovány termíny sbírkový předmět a jejich systém pak sbírka. Druhou rovinu pak tvoří informace z tezaurační dokumentace, které jsou získány na základě muzealizačního procesu. Z výše uvedených informací nám pak vyplývá, že právě propojení sbírkového fondu s vědeckou dokumentací tvoří to, co můžeme nazývat muzeálním tezaurem. Teorie muzejní prezentace je zaměřena na působení tezauru (vybraných objektů) na subjekty (veřejnost). Vzhledem k tomu, že je tezaurus utvářen jako paměťový systém, který nemá povahu sdělovacího prostředku, je potřeba z něj vyvodit to, co chceme sdělovat a vytvořit z něj médium. Následně je pak nutné zprostředkovat přímý kontakt subjektů s paměťovými nosiči a prostřednictvím doprovodných informací zprostředkovat poznání a pochopení významu muzealizované skutečnosti. Důležitým momentem je pak přímý kontakt – dotyk subjektu a objektu. Pouze tímto způsobem je možné zajistit působení tezauru na subjekty (veřejnost). Z muzeologického hlediska je nejvlastnější ontická prezentace, která umožňuje přímou shodu s muzealizovanou skutečností. Jejím základem je ostenze.25 Autorem teorie ostenze je Ivo Osolsobě, který v publikaci Ostenze, hra, jazyk (sémiotické studie) poukazuje na poznávací podstatu ukazování: „Podstata ukazování je tedy noetická. A ukázat někomu něco je tedy totéž jako něco s ním epistemicky sdílet, totéž jako dát něco k dispozici jeho poznávací aktivitě, tj. především jeho vnímání (zrakem, sluchem, hmatem, některými smysly, všemi smysly); dát to k dispozici úplné nebo jen částečné, ale vždy aspoň natolik, nakolik je třeba k rozpoznání, identifikaci

ukazované

věci.“26

Ukazováním

tedy

zprostředkováváme poznání a osvojování si muzealizované skutečnosti. Toto bezprostřední, dotykové poznání zintenzivňujeme ještě komunikací doprovodných, vysvětlujících informací – jedná se o tak zvanou mediaci tezauru. Vzhledem k tomu, že ostenze je nejvlastnějším momentem medializace tezauru, je tento subsystém označen Z. Z. Stránským termínem prezentace. Tento termín vystihuje zvláštnost této komunikace, že něco je „presens“, což znamená, že něco je přítomné

STRÁNSKÝ, Zbyněk Zbyslav. Úvod do studia muzeologie. 2. vydání, Brno: Masarykova univerzita 2000, s. 45. 25 Tamtéž, s. 47. 26 OSOLSOBĚ, Ivo. Ostenze, hra, jazyk (sémiotická studie). Brno: Host – vydavatelství s.r.o, 2002, s. 24. 24

— 16 —

v časovém i prostorovém smyslu. Muzejní pracovníci mají odbornou, vědeckou i morální odpovědnost za úroveň celého muzealizačního procesu zakončeného prezentací. 27

1.2

Sbírkotvorná činnost v muzejní praxi

Sbírkotvorná činnost v muzeích zahrnuje vytváření sbírkového fondu instituce, péči o sbírky (zejména jejich uložení a ochranu) a dále jejich odborné zpracování. Pro muzea platí, že svěřený majetek, se kterým hospodaří, musí být řádně zjištěn, evidován a spravován podle příslušných předpisů. Tato skutečnost se týká také sbírkových fondů a jejich integrální součásti – sbírkových předmětů.28 V rámci sbírkotvorné činnosti je velmi důležitým aspektem dodržování pravidel odborné správy a zároveň je potřeba, aby se sbírky staly výsledkem aktivit s jasným a cíleným záměrem. Jen tak mohou vypovídat o světě a splňovat toto základní kritérium tvorby sbírek.

1.2.1 První

Legislativa upravující sbírkotvornou činnost v České republice právní

normou

na

území

Československé

republiky,

která

stanovila

a charakterizovala smysl a cíle muzeí byl zákon 54/1959 Sb., Zákon o muzeích a galeriích vydaný v roce 1959 Národním shromážděním. Tento zákon a další právní normy, které se k němu vztahovaly, však neřešily správu sbírek. Neuváděly ani, kdo provádí kontrolu jejich dodržování, stejně tak neumožňovaly ani uložení sankcí. Sbírkotvornou činnost částečně upravovala pouze Instrukce ministerstva školství a kultury z 21. 12. 1960, č. j. 50182/60 – V/2 Směrnice pro správu a sbírek v muzeích a galeriích a dále pak s platností od 1. 1. 1984 Směrnice pro správu, evidenci a ochranu sbírek v muzeích a galeriích vydaná Ministerstvem kultury ČSR pod číslem jednacím 12983/83 – VI/3. Oba dokumenty byly v platnosti pro muzea zřizovaná ústředními orgány státní správy a národními výbory všech stupňů. Další legislativa dotýkající se činností muzeí souvisela s archivnictvím, státní památkovou péčí (oblast archeologických výzkumů), vývozem předmětů kulturní hodnoty a zákony související se zmírňujícím dopadem některých majetkových křivd.

STRÁNSKÝ, Zbyněk Zbyslav. Úvod do studia muzeologie. 2. vydání, Brno: Masarykova univerzita 2000, s. 47. 28 ŽALMAN, Jiří a kolektiv. Příručka muzejníkova I., Tvorba, evidence, inventarizace a bezpečnost sbírek v muzeích a galeriích, 1. vydání, Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2002, s. 9, 10. 27

— 17 —

Po roce 1990 začala postupně opět vznikat soukromá muzea a galerie. Skutečnost, že ne všechny muzejní instituce musí být zřizovány státem, vyššími územními samosprávnými celky nebo městy a obcemi měla také vliv na změnu názorů v oblasti legislativy. Zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích byl v platnosti až do roku 2000, kdy byl nahrazen zákonem č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a změně některých dalších zákonů (dále také jako zákon č. 122/2000 Sb.). Tento zákon upravuje práva a povinnosti vlastníků sbírek muzejní povahy včetně povinnosti sbírku spravovat podle jednotlivých ustanovení zákona a prováděcích vyhlášek. V § 1 je vysvětlen předmět úpravy tohoto zákona následovně: „Tímto zákonem se stanoví podmínky ochrany sbírek, uchovávaných zejména v muzeích a galeriích, stanoví se podmínky a způsob vedení evidence sbírek muzejní povahy, práva a povinnosti vlastníků sbírek muzejní povahy, upravují se veřejně prospěšné služby, vybrané veřejné služby a standardizované veřejné služby poskytované muzei a galeriemi a stanoví se podmínky jejich poskytování a sankce za porušení stanovených povinností.“29 K výše uvedenému zákonu č. 122/2000 Sb., byla vydána prováděcí Vyhláška Ministerstva kultury číslo 275/2000 Sb. (dále také jako vyhláška č. 275/2000 Sb.). Dalšími předpisy upravující sbírkotvornou činnost jsou Metodické pokyny Ministerstva kultury: č. j. 53/2001, k zajišťování správy, evidence a ochrany sbírek muzejní povahy v muzeích a galeriích zřizovaných Českou republikou nebo územními samosprávnými celky, č. j. 14639/2002 k provádění některých činností souvisejících s tvorbou sbírek, péčí o sbírky a vývozem sbírkových předmětů do zahraničí, č. j. 10774/2004, k vývozu kulturních statků z celního území Evropských společenství, č. j. 5762/2005, k provádění zákona č. 122/2000 Sb., ve znění zákona č. 483/2004 Sb. a k dopadu zákona č. 1/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, na změny v centrální evidenci sbírek, č. j. 10012/2010, k ochraně sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů před krádežemi, vloupáním a požárem a Metodický pokyn k provedení vyhlášky Ministerstva financí č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků. Dále je to legislativa – zákony, vyhlášky a metodické pokyny související s muzejní činností v oblasti vývozu kulturních statků, památkové péče (archeologické nálezy), archivnictví a spisovou službou, autorským zákonem, knihovnami, periodiky a publikacemi atd.30

29

Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů české republiky. Břeclav. Moraviapress a.s., 2000, částka 36. 30 Lze nalézt na: ASOCIACE MUZEÍ A GALERIÍ ČR. Muzejní legislativa. [vid. 2016-06-05] Dostupné z: < http://www.cz-museums.cz/web/deni_v_oboru/muzejni-legislativa/>.

— 18 —

1.2.2

Tvorba sbírky

Tvorba sbírky je dlouhodobý proces, který se skládá z několika kroků. Jedná se zejména o výběr a získání sbírkových předmětů, po němž následuje jejich začlenění do sbírkového fondu muzea. Zásadní, mnohdy ale opomíjenou součástí, je také pak vyřazování muzeálií. Předměty musí být do sbírky zařazovány v souladu s určitým záměrem a v souladu se zřizovací listinou a sbírkotvorným plánem instituce. O jejich přijetí rozhodují odborní pracovníci (kurátoři jednotlivých podsbírek) podle nejrůznějších, většinou oborových kritérií, dále poradní sbor pro sbírkotvornou činnost (poradní sbor ředitele muzea) a konečně i ředitel (statutární zástupce) instituce. Z. Z. Stránský v Úvodu do studia muzeologie uvádí: „Smysl sbírky musíme hledat v jejím vztahu ke skutečnosti, v její úloze optimálního reprezentanta paměťově-kulturní hodnoty skutečnosti. Přitom systém sbírky musí naplňovat kritéria obecné teorie systémů.“31 Aby se určitá věc movitá či nemovitá stala sbírkovým předmětem je její pouhé nabytí do muzea nedostačující. Provedena musí být (pokud je to možné) tzv. průvodní dokumentace, která je velmi potřebná pro doložení původních vztahových momentů vybraných dokumentů. Průvodní dokumentaci mohou tvořit písemné, obrazové, akustické záznamy, ale i věci movité povahy nebo lidské výtvory. Dále musí být pořízen evidenční záznam a následně evidenční číslo zapsáno do Centrální evidence sbírek (dále také jako CES), to vše v souladu se zákonem č. 122/2000 Sb. K CES více v podkapitole 1.2.4 CES – Centrální evidence sbírek. Muzea a galerie získávají předměty úplatně (koupí a ostatními formami převodu vlastnictví) či bezúplatně. V Příručce muzejníkově I. uvádí Jiří Žalman, že do bezúplatného získávání patří například, náhodný sběr, dary od právnických či fyzických osob, přebírání dědictví nebo pozůstalostí, převod od jiných právnických osob, záměrné vytváření dokladů s vypovídající schopností o přírodě nebo společnosti prováděné vlastní činností a vytváření tak zvaných živých sbírek pěstební nebo chovatelskou činností.32 Při úplatném získávání předmětů hraje nemalou roli rozpočet organizace a její finanční možnosti. Pro vytvoření kvalitní sbírkového fondu je potřeba také určitých předpokladů ze strany odborných správců sbírek. Kurátoři by měli prokázat především znalost příslušného vědního oboru včetně pro ně typických základních metod získávání sbírkových předmětů (zvláště terénních sběrů a výzkumů). Je nutné mít i rozsáhlé vědomosti o vývoji příslušných podsbírek STRÁNSKÝ, Zbyněk Zbyslav. Úvod do studia muzeologie. 2. vydání, Brno: Masarykova univerzita 2000, s. 93. 32 ŽALMAN, Jiří a kolektiv. Příručka muzejníkova I., Tvorba, evidence, inventarizace a bezpečnost sbírek v muzeích a galeriích, 1. vydání, Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2002, s. 22,23. 31

— 19 —

a o prostředí (území), ze kterého jsou akvizice získávány. Důležité je v tomto směru orientovat se v aktuální situaci na trhu s předměty kulturní hodnoty a v tržních cenách. Samozřejmostí je schopnost umět do sbírkotvorné činnosti promítnout nejen některé teoretické muzeologické zásady, zvláště z oblasti muzejní selekce a tezaurace, ale i znalost příslušných právních předpisů, vnitřních předpisů organizace, obecných zásad a základních metod restaurování či preparace a konzervování sbírkových předmětů. To se týká i ukládání, uchovávání a prezentace sbírkových předmětů.33

1.2.3

Evidence sbírkových předmětů

V České republice je evidence sbírkových předmětů vedena v souladu se zákonem č. 122/2000 Sb., a vyhláškou č. 275/200 Sb., kterou se výše uvedený zákon provádí. Tato evidence sbírkových předmětů vedená vlastníkem, nebo správcem sbírky je, dle zákona č. 122/2000 Sb., chronologická a systematická. Je především nutné zajistit jednoznačnou identifikaci všech sbírkových předmětů, nebo jejich souborů tak, aby byla vyloučena možnost záměny předmětů podobného vzhledu. Proto je nezbytné, aby obsahovala veškeré potřebné náležitosti. Zapsáním věci do obou typů evidence (chronologické a systematické) je myšleno pořízení evidenčního záznamu v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 písm. d) zákona 122/2000 Sb., evidenční záznam tak musí obsahovat: „1) název a stručný popis jednotlivých sbírkových předmětů popřípadě materiál, z něhož jsou vyrobeny, rozměry, hmotnost, časové zařazení, datum získání, identifikace autora nebo výrobce a další identifikační znaky, 2) označení území, z něhož sbírkové předměty pocházejí, je-li známo, 3) způsob okolností nabytí jednotlivých sbírkových předmětů (například sběr, dar, dědictví, koupě), 4) stav sbírkových předmětů, 5) evidenční čísla jednotlivých sbírkových předmětů, 6) označení archiválií, jsou-li součástí sbírky.“34 Pokud má sbírkový předmět více částí (movitých nebo nemovitých) musí mít evidenční záznam k němu všechny náležitosti uvedené v bodech 1. až 6. V případě, že sbírka obsahuje více jak 3 000 věcí movitých nebo více než 11 věcí nemovitých se musí vést dvoustupňová evidence. Prvním stupněm je chronologická evidence, vlastně evidence přírůstků, druhým stupněm je pak systematická evidence – katalog sbírkoMINISTERSTVO KULTURY ČR. Metodický pokyn Ministerstva kultury České republiky č. j.: 14.639/2002, k provádění některých činností souvisejících s tvorbou sbírek, péčí o sbírky a vývozem sbírkových předmětů do zahraničí. [vid. 2016-06-05] Dostupné z: . 34 Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů české republiky. Břeclav. Moraviapress a.s., 2000, částka 36. 33

— 20 —

vých předmětů vedený většinou v inventární knize nebo na zvláštních katalogizačních listech. U sbírek, které výše uvedeného počtu věcí movitých či věcí nemovitých nedosahují, může být vedena pouze chronologická nebo pouze systematická evidence. Správce sbírek může vést evidence obě.35 Údaje o každém sbírkovém předmětu je nutno uchovávat a doplňovat. Po zaevidování má každý sbírkový předmět své evidenční číslo: přírůstkové – označení při zařazení do chronologické evidence – a inventární – označení při zařazení do systematické evidence. Sbírkový předmět může mít čísla obě. „Přidělení evidenčního čísla inventárního není důvodem k odstranění čísla přírůstkového.“36 Předmět musí být evidenčním číslem označen tak, aby toto číslo nebylo snadno odstranitelné, ale zároveň tak, aby předmět nebyl znehodnocen. Evidence I. stupně Evidence I. stupně – neboli chronologická evidence je základní majetkoprávní evidencí sbírkových předmětů, zařazených do sbírky muzea. Jsou do ní zapisovány evidenční záznamy nově získaných přírůstků do sbírky v pořadí, v jakém je muzeum získalo. Evidenční číslo – tak zvané přírůstkové číslo je zpravidla tvořeno pořadovým číslem přírůstku v daném roce, lomítkem a číslem označujícím rok, ve kterém byl přírůstek získán. Dokladuje převzetí předmětů do správy organizace. Pokud nejsou sbírkové předměty v ní vedené zapsány do systematické evidence, slouží jako podklad pro inventarizaci sbírek. „Tady dochází ke změně oproti dosavadním zvyklostem, kdy majetkoprávní evidencí byla evidence systematická; k této změně muselo dojít na základě toho, že sbírkové předměty zapsané do 12. 5. 2000 v chronologické evidenci není třeba povinně evidovat v evidenci systematické.“37 Chronologickou evidenci vedou muzea v tzv. přírůstkové knize. Přírůstková kniha je svázaná, má číslovány strany a počet stran je v knize uveden společně s razítkem muzea. Pokud muzeum vede záznamy chronologické evidence také v počítačové databázi, jedná se pouze o pomocnou evidenci, nikoliv o závazný doklad. V chronologické evidenci nelze zrušit záznam a je nepřípustné v ní škrtat či měnit údaje. Možné je pouze doplňovat s tím, že všechny dříve zapsané údaje zůstávají zachovány. 38

MINISTERSTVO KULTURY ČR. Předpis č. 275/2000 Sb. Vyhláška ministerstva kultury, kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a změně některých dalších zákonů. [vid. 2016-06-05] Dostupné z: < http://www-old.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=1062 >. 36 ŽALMAN, Jiří a kolektiv. Příručka muzejníkova I., Tvorba, evidence, inventarizace a bezpečnost sbírek v muzeích a galeriích, 1. vydání, Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2002, s. 30. 37 Tamtéž, s. 31. 38 ŽALMAN, Jiří a kolektiv. Příručka muzejníkova I., Tvorba, evidence, inventarizace a bezpečnost sbírek v muzeích a galeriích, 1. vydání, Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2002, s. 31. 35

— 21 —

Evidence II. stupně Evidence II. stupně – neboli systematická evidence je výrazem a výsledkem odborného zpracování sbírky a jednotlivých sbírkových předmětů. Jejím cílem je potvrdit rozhodnutí o zařazení předmětu do sbírky a trvale jej uchovat, a to na základě dalšího odborného posouzení.

S použitím evidenčního

záznamu z chronologické evidence je v rámci

systematické evidence pořízen nový evidenční záznam, který je zpravidla doplněn o další údaje o předmětu, které jsou získány jeho odborným posouzením a zhodnocením. Sbírkový předmět je pak v rámci systematické evidence zařazen do některé z již vytvořených systematických skupin sbírkových předmětů. „Zákon neukládá povinnost rozšiřovat evidenční zápis v systematické evidenci oproti evidenčnímu zápisu v chronologické evidenci – s výjimkou doplnění inventárního čísla. Protože však systematická evidence je odrazem odborné správy sbírek, doplnění se předpokládá.“39 Zákon také neukládá povinnost pořizovat k evidenčním záznamům obrazovou dokumentaci. Jedná se však o jeden z nejlepších způsobů identifikace sbírkových předmětů. Systematická evidence je vedena prostřednictvím katalogizačních karet, může být pro ni použit tisk z databáze, případně může mít formu inventární knihy.40

1.2.4 CES – Centrální evidence sbírek Zákon č. 122/2000 Sb., mimo jiné zavádí Centrální evidenci sbírek vedenou Ministerstvem kultury. CES je seznam sbírek, které jsou spravovány podle výše uvedeného zákona, přístupný veřejnosti. Avšak údaje o vlastníkovi sbírky a místě uložení sbírky, pokud jím není Česká republika nebo územní samosprávný celek, lze sdělit pouze se souhlasem vlastníka sbírky. Povinnost požádat o zápis sbírky do CES mají ze zákona správci sbírek ve vlastnictví státu, krajů a obcí – tedy muzea a galerie. Mohou do ní být však zapsány i sbírky jiných fyzických či právnických osob, a to na základě jejich dobrovolné žádosti. Podmínkou je, že sbírka se trvale nachází na území České republiky a obsahuje nejméně 5 sbírkových předmětů. Žádost o zapsání sbírky do CES podává vlastník na tiskopisu, jehož vzor je uveden ve vyhlášce č. 275/2000 Sb. Muzeum nebo galerie mohou zapsat do CES jednu nebo více sbírek. Nejčastěji má jedno muzeum či galerie zapsánu jednu sbírku. Vzhledem k tomu, že sbírky pak obsahují velké množství sbírkových předmětů, jsou na základě vztahů mezi ŽALMAN, Jiří a kolektiv. Příručka muzejníkova I., Tvorba, evidence, inventarizace a bezpečnost sbírek v muzeích a galeriích, 1. vydání, Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2002, s. 32. 40 Tamtéž, s. 32,33. 39

— 22 —

předměty členěny na tak zvané podsbírky (nejčastějším kritériem pro jejich rozdělení je obor například etnografická, zoologická, archeologická podsbírka a další). V § 6 zákona č. 122/2000 Sb. jsou stanoveny údaje, které se zapisují do centrální evidence: a) název sbírky, b) popis sbírky (její charakteristiku, obor, který dokumentuje, území, z něhož jsou převážně jednotlivé sbírkové předměty získávány, časové období a charakteristické druhy sbírkových předmětů), c) seznam sbírkových předmětů nebo výčet evidenčních čísel jednotlivých sbírkových předmětů (ke dni zápisu do CES), d) místo kde je sbírka uložena, e) vlastník sbírky (Česká republika, příslušný územní samosprávný celek, nebo jméno, příjmení a místo trvalého pobytu fyzické osoby, a jde-li o občana České republiky, i jeho rodné číslo, nebo název a sídlo právnické osoby, včetně organizační složky na území České republiky, patřící právnické osobě se sídlem v zahraničí, a identifikační číslo osoby), f) správce sbírky, g) evidenční číslo sbírky přidělené ministerstvem a e) datum kdy byla sbírka do CES zapsána. Jsou-li součástí sbírky archiválie je potřeba tuto skutečnost vyznačit v centrální evidenci. Vlastník sbírky, který požádal o zápis do CES, nesmí v období od podání žádosti do dne obdržení osvědčení o provedení zápisu, nebo obdržení rozhodnutí o zamítnutí žádosti, případně o zastavení řízení, provádět úkony, které by měly za následek změnu údajů obsažených pod písmeny a) až d). Veškeré údaje potřebné pro zápis dodávají CES jednotlivá muzea. Pokud dojde ke změně výše uvedených údajů – písmena a), b), d), e) a f), je povinen vlastník sbírky podat ministerstvu, do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, písemný návrh na změnu zápisu v CES. Pokud má dojít ke změně údaje uvedeného pod písmenem c), je povinen vlastník sbírky podat ministerstvu písemný návrh na změnu údajů v CES před tím, než ke změně dojde. Ministerstvo posoudí úplnost a správnost údajů zapsaných v seznamu sbírkových předmětů, anebo opodstatněnost vyřazení sbírkového předmětu ze seznamu. Pro změny zápisu v CES má stanoveno Ministerstvo kultury lhůty.41 Nezbytnou součástí CES jsou také fotografie zařazených sbírkových předmětů, které musí muzea pro zařazení do evidence dodat. Problematiku související s doplněním obrazových údajů v CES upravuje Metodický pokyn Ministerstva kultury k evidenci a inventarizaci sbírkových předmětů a k doplnění obrazových údajů pro charakteristiku sbírky v CES a ke změně zákona č. 1222/2000 Sb., zákonem č. 303/2013 Sb., č. j.: MK 16688/2014 OMG. Je přesně stanoven počet fotografií opatřených názvem a stručným popisem, který jsou muzea povinna dodat k jejich sbírkám. 41

Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů české republiky. Břeclav. Moraviapress a.s., 2000, částka 36.

— 23 —

Měly by být vybrány fotografie, které budou sbírku nebo její oborové části co nejlépe charakterizovat.42 Zapsáním sbírek do CES vznikají vlastníkovi určitá práva a povinnosti. Vlastník sbírky zapsané v CES má tak právo: na odbornou pomoc, kterou mu bezplatně poskytnou organizace státu nebo územního samosprávného celku určeného ministerstvem (odborné určení sbírkových předmětů a jejich třídění, odborné doporučení vhodných podmínek a způsobu ukládání sbírkových předmětů, určení podmínek pro uchovávání a vystavování sbírkových předmětů, revizi sbírek z hlediska potřeb konzervování, restaurování nebo preparace a poradenské služby ve věci inventarizace sbírek případně vývozu do zahraničí), na placené služby, které jsou mu povinny poskytnout organizace státu nebo územního samosprávného celku určené ministerstvem.43 Jedná se o služby zahrnující konzervování, restaurování a preparaci sbírkových předmětů. Dále mohou být vlastníkům sbírky zapsané do CES poskytnuty příspěvky z veřejných prostředků na vybavení objektů, kde je sbírka umístěna, na zajištění bezpečnostních a požárních systémů, konzervování, restaurování a preparaci sbírkových předmětů, instalaci a zpřístupnění výstav a expozic a další. Výčet je taxativně uveden v § 10 zákona č. 122/2000 Sb. Paragrafem 9 jsou pak vlastníku sbírky stanoveny zejména následující povinnosti: zajištění ochrany sbírky před krádeží, vloupáním a poškozením, zajistit v případě potřeby konzervování, restaurování a preparaci sbírky, vést sbírkovou evidenci, která obsahuje všechny zákonem požadované záznamy, uchovávat sbírku jako celek, tak jak byla zapsána do CES s výjimkou vyřazení sbírkových předmětů nebo zařazení nových sbírkových předmětů, umožnit zpřístupnění sbírky nebo jednotlivých sbírkových předmětů veřejnosti, stanovit v organizaci režim zacházení se sbírkou a kontrolovat jeho dodržování, na základě rozhodnutí ministerstva provést mimořádnou inventarizaci, provádět každoroční inventarizaci sbírek nebo jejich určených částí, vyřazovat předměty ze zákonem stanovených důvodů, zaměstnancům ministerstva umožnit kontrolu ustanovení zákona, v případě převodu vlastnictví ke sbírce upozornit nabyvatele na skutečnosti, že sbírka je zapsána v CES. V případě zničení nebo odcizení sbírky je třeba oznámit tuto skutečnosti ministerstvu do 30

MINISTERSTVO KULTURY ČR. Metodický pokyn Ministerstva kultury k evidenci a nventarizaci sbírkových předmětů a k doplnění obrazových údajů pro charakteristiku sbírky v CES a ke změně zákona č. 1222/2000 Sb., zákonem č. 303/2013 Sb., č.j.: MK 16688/2014 OMG. [vid. 2016-06-05] Dostupné z: < https://www.mkcr.cz/pravni-predpisy-metodicke-pokyny-a-formulare-622.html>. 43 Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů české republiky. Břeclav. Moraviapress a.s., 2000, částka 36. 42

— 24 —

dnů ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděl. Výčet je uveden v § 9 zákona č. 122/2000 Sb.44 Pokud má být CES smysluplnou a účelnou evidencí je potřeba učiněné zápisy aktualizovat. Odborní pracovníci muzejních institucí jsou povinni zasílat do CES pravidelná hlášení změn. Není-li na základě vzájemné dohody s Ministerstvem kultury stanoveno jinak, pak se jedná o interval 2 krát ročně a to v měsících květnu a listopadu. Jedná se o změny související s přírůstky sbírkových předmětů, úbytky (vyřazením) sbírkových předmětů, výměnou přírůstkového čísla na za inventární v CES (zaevidování sbírkového předmětu dosud vedeného v chronologické evidenci do evidence systematické), rozepsáním inventárního čísla (v případě přiřazení dalších inventárních čísel k věcem, které doposud tvořily jeden sbírkový předmět s jedním inventárním číslem), vyprázdněním inventárního čísla (v případě kdy je sbírkový předmět doposud evidovaný pod vlastním inventárním číslem přiřazen k jinému, již existujícímu inventárnímu číslu), se zjištěnými omyly ve sbírkové evidence (například pokud je zapsán neexistující sbírkový předmět a nebo pokud byly zjištěny omyly zápisu v CES (bylo zapsáno neexistující evidenční číslo v CES). Každá žádost o změnu v CES musí být vždy dostatečně odůvodněná.45 Doposud probíhal aktualizace zápisu sbírek v CES pomocí počítačového programu CESík. Správce sbírek muzejní povahy prostřednictvím tohoto programu vygeneroval žádost o aktualizaci v CES, kterou společně s povinnými přílohami zaslal na Ministerstvo kultury České republiky (dále také jako MK ČR). Od letošního roku je to prostřednictvím aplikace CESonline.

1.2.5

Trvalé ukládání, ochrana a pohyb sbírkových předmětů muzea

Trvalé ukládání, ochrana a pohyb sbírkových předmětů zahrnuje především jejich ochranu a ukládání v prostorách a depozitářích organizací a pohyb sbírkových předmětů uvnitř i vně organizace. Důležité je vytvoření optimálních podmínek v depozitářích i výstavních sálech tak, aby zajištěna optimální teplota i vlhkost a zabráněno prašnosti či přístupu biologických škůdců. Nedílnou součástí ochrany sbírkových předmětů je jejich konzervování, restaurování a preparování. Každé muzeum by mělo mít zpracovánu směrnici 44

Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů české republiky. Břeclav. Moraviapress a.s., 2000, částka 36. 45 ŽALMAN, Jiří a kolektiv. Příručka muzejníkova I., Tvorba, evidence, inventarizace a bezpečnost sbírek v muzeích a galeriích, 1. vydání, Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2002, s. 36, 37.

— 25 —

upravující manipulaci se sbírkovými předměty a nastavující režim zacházení se sbírkou. Ve směrnici by měla být mimo jiné upravena i správa depozitářů (depozitární řád), její součástí by měl být badatelský řád a upraven vývoz sbírkových předmětů do zahraničí. Vývoz sbírkových předmětů do zahraničí je specifikován § 11 zákona č. 122/2000 Sb., a to tak, že sbírku nebo sbírkové předměty zapsané v CES lze vyvážet do zahraničí pouze na dobu určitou na základě povolení ministerstva a pouze z důvodů vystavování, vědeckého zkoumání, popřípadě z důvodu konzervování, restaurování nebo preparace. Dále výše uvedený paragraf stanovuje administrativní postup vývozu. 46

1.2.6

Vyřazování předmětů ze sbírkové evidence

Postup při vyřazování předmětů ze sbírkové evidence je podrobně upraven v § 7 a § 9 zákona č. 122/200 Sb. a v § 4 vyhlášky č. 275/200 Sb. Správci příslušné části sbírky nebo inventarizační komise mohou navrhnout vyřadit ze sbírky takový předmět, který je přebytečný nebo neupotřebitelný, a to na základě odpovědného a fundovaného posouzení. Rozhodnutí o vyřazení předmětu ze sbírkové evidence předpokládá kvalifikovaný návrh kurátora sbírky, názor dalších odborníků (například sbor pro sbírkotvornou činnost) a dobrou znalost daného předmětu (např. posudek konzervátora či restaurátora). Za přebytečný lze považovat takový sbírkový předmět, který nezvyšuje vypovídací schopnost sbírky muzea nebo má sám o sobě mizivou nebo nulovou vypovídací schopnost a sbírku (podsbírku) tedy nezhodnocuje. Neupotřebitelný je tehdy, pokud je nenávratně poškozen, případně fyzicky dožil, anebo pokud došlo k jeho ztrátě, předmět nebyl nalezen při inventarizaci ani následném dohledávání a není důvodné podezření, že byl odcizen.47 Při vyřazování sbírkových předmětů může nastat situace, že sbírkový předmět tvoří více věcí, ale je potřebné vyřadit pouze jejich část. Podle Jiřího Žalmana je postup následující: pokud je předmět evidován pouze v chronologické evidenci musí být převeden pod více čísly do systematické evidence (provede se změna v CES) a následně budou vyřazeny ty předměty s inventárními čísly, o kterých bylo rozhodnuto, na základě odborného posouzení, že jsou pro muzeum neupotřebitelné či přebytečné. Pokud je předmět zapsán v systematické evidenci potom části, které nadále v instituci zůstanou, se rozepíší pod jedním nebo více inventárními čísly do systematické evidence a provede se změna zápisu do CES. Původní sbírkový 46

Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů české republiky. Břeclav. Moraviapress a.s., 2000, částka 36. 47 Tamtéž.

— 26 —

předmět, který je již tvořený pouze částmi o které nemá instituce zájem, se vyřadí a provede se změna zápisu v CES. „Část sbírkového předmětu, tj. jednu nebo více věcí movitých či nemovitých, nelze ze sbírkové evidence vyřadit! Vyřadit lze pouze sbírkový předmět celý, tedy všechny části, které jej tvoří.“48

1.2.7

Inventarizace sbírek

Inventarizací se rozumí porovnání sbírkového předmětu s evidenčním záznamem o něm. Smyslem inventarizace je zjištění stavu svěřeného majetku, ověření stavu sbírkových předmětů a v případě mimořádných událostí (vloupání, povodně a jiné) zjištění rozsahu škod. Důležitým aspektem je zabezpečení sbírek. 49 Periodická (každoroční inventarizace) Jen tehdy, pokud je inventarizace prováděna soustavně a v určitém období je inventarizována celá sbírka, je naplněn smysl a význam inventarizace. Účinností novely vyhlášky č. 275/2000 Sb., ke dni 1. 7. 2013 došlo také k úpravě ve věci inventarizace sbírkových předmětů. V současné době musí být každá sbírka inventarizována nejpozději v průběhu 10 let. Sbírky, které obsahují více než 200 000 sbírkových předmětů nejpozději v průběhu 15 let a sbírky obsahujíc více než 500 000 sbírkových předmětů pak nejpozději v průběhu 20 let. Rozhodující je počet sbírkových předmětů uvedený v CES. První inventarizační období začíná dnem zápisu sbírky do CES a končí inventarizací všech sbírkových předmětů, které byly ve sbírkové evidenci k tomuto dni evidovány. Vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 9 odstavec zákona č. 122/2000 Sb., je vlastník (případně správce sbírky) povinen provádět inventarizaci každoročně. Platí, že pokud vlastník (případně správce sbírky) provede inventarizaci sbírky dříve než ve stanoveném časovém termínu (10, 15, 20 let) např. za 8 let, nezahájí inventarizaci až za 2 roky (v případě lhůty 10 let), ale následující inventarizační období pro něj začíná běžet již prvním dnem měsíce následujícího po dni ukončení inventarizace.50

ŽALMAN, Jiří a kolektiv. Příručka muzejníkova I., Tvorba, evidence, inventarizace a bezpečnost sbírek v muzeích a galeriích, 1. vydání, Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2002, s. 47. 49 Tamtéž, s. 49. 50 MINISTERSTVO KULTURY ČR. eMuzem.cz – správa sbírek. Metodický text k inventarizaci sbírkových předmětů. [vid. 2016-06-05]. Dostupné z: . 48

— 27 —

Mimořádná inventarizace Provedení mimořádné inventarizace může Ministerstvo kultury nařídit kdykoliv, ve smyslu § 9 odst. 1 písm. h) zákona č. 122/2000 Sb., a v případech uvedených v § 3 odstavce 2 vyhlášky č. 275/200 Sb. Také zřizovatel nebo ředitel muzea či galerie může kdykoliv nařídit mimořádnou inventarizaci části sbírky (podsbírky), v určitých případech i celé sbírky. Při mimořádné inventarizaci se postupuje obdobným způsobem jako při inventarizaci řádné.51 Průběh inventarizace Paragrafem 12 zákona č. 122/2000 Sb., je stanoveno, že inventuru provádí komise, která je složena nejméně ze tří osob jmenovaným vlastníkem sbírky. V případě mimořádné inventarizace pak ministerstvem. O výsledku inventury je povinna komise sepsat zápis, který všichni členové podepíší a komise jej předloží vlastníku sbírky, v případě mimořádné inventarizace ministerstvu. Pokud je inventarizací zjištěn rozdíl mezi skutečným stavem a evidenčními záznamy sbírkové evidence, je součástí zápisu protokol, ve kterém jsou zjištěné rozdíly uvedeny včetně jejich zdůvodnění. Pokud jsou při inventarizaci zjištěni nedostatky, stanoví vlastník opatření k jejich nápravě. V případě mimořádné inventarizace tak učiní ministerstvo. O provedení inventarizace se provádí záznam do evidenční knihy s uvedením data provedení inventury. Vlastník sbírky je povinen ministerstvu oznámit provedení inventarizace a její výsledek. V případě shledaných nedostatků pak musí uvést opatření, která byla stanovena k jejich nápravě. 52

51

Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů české republiky. Břeclav. Moraviapress a.s., 2000, částka 36. 52 Tamtéž.

— 28 —

2. MĚSTSKÉ MUZEUM A GALERIE BŘECLAV V kapitole věnované MMG je shrnut vývoj této instituce od počátku 20. století do současnosti. Po něm následují informace týkající se její současnosti, a to zejména hlavní náplně činnosti a aktuálního personálního složení. Představeny jsou také objekty ve správě MMG, které využívá ke své činnosti.

2.1 Nástin historického vývoje instituce MMG bylo založeno v dubnu 1995 jako příspěvková organizace města Břeclavi. Přestože jsou počátky muzejnictví v Břeclavi v odborné literatuře spojovány se založením Muzejního a vlastivědného spolku v Břeclavi v roce 1928, muzejní aktivity v této lokalitě sahají již do dřívějšího období. Některé archivní prameny uvádějí datum založení břeclavského muzea v roce 1909, nicméně až v roce 1914 mu byly pro jeho účely poskytnuty prostory břeclavské radnice. 53 Po říjnovém převratu v roce 1918 se do vedení města dostávají čeští zástupci a původně instalované sbírky byly novou správou patrně vyklizeny. V roce 1928 byl v Břeclavi z iniciativy představitelů českého národního života založen Muzejní a vlastivědný spolek. Jeho činnost navazovala na aktivity městské rady, která podporovala shromažďování sbírkových předmětů a archiválií vztahujících se k Břeclavi a okolním obcím. Práce členů spolku byla přerušena kolem roku 1938.54 K dalším zásadním změnám došlo v období po mnichovské dohodě. I přes výraznou převahu českého obyvatelstva došlo k začlenění Břeclavi do Velkoněmecké říše. Na obsazeném území byly rušeny všechny zájmové české organizace a tato skutečnost se dotkla také muzejního spolku (dále také jako spolku). Sbírky spolku se tak dostaly pod nové německé vedení města a byly přestěhovány z prostor v místní mateřské škole na půdu školy základní. Muzejním kustodem byl jmenován Karel Petzina – vlastivědný pracovník, místní školní inspektor a organizátor kulturní činnosti břeclavských Němců, který již od roku 1939 usiloval o vznik muzejní instituce. Muzeum bylo nakonec umístěno pouze v jedné místnosti, kde byl sbírkový materiál vystaven. Jednalo se sbírky geologické a paleontologické (od bývalého českého spolku). Výrazný prostor byl věnován především historii. Vliv na další činnost muzea mělo zatčení kustoda Petziny vídeňským gestapem za

KIRSCH, Otakar, K vývoji německého muzejnictví na území dnešního okresu Břeclav, Jižní Morava, 2011, roč. 47, č. 50, s. 125. 54 MĚSTSKÉ MUZEUM A GALERIE BŘECLAV. Historie muzea. [vid. 2016-06-05]. Dostupné z: . 53

— 29 —

sepsání a rozšiřování letáku, ve kterém napadal některé vůdčí osobnosti vedení mikulovského landrátu. Po svém propuštění se již do své funkce Petzina nevrátil.55 Po ukončení druhé světové války se v Břeclavi objevily snahy o opětovné založení muzea, stalo se tak v lednu 1948, kdy se Městské muzeum Břeclav stalo zároveň členem Svazu českých muzeí. Přelom v jeho vývoji nastal na počátku 60. let 20. století, kdy došlo v oblasti muzejnictví k několika zásadním změnám, které se dotkly i činnosti muzejní instituce. Břeclavské muzeum bylo nejprve zařazeno do sítě okresních muzeí, následně ale zcela zaniklo. Až v roce 1992 byl v Břeclavi opětovně ustanoven Muzejní spolek s cílem obnovit muzejní tradici. 17. ledna 1995 vydalo město Břeclav zřizovací litinu příspěvkové organizace „Městské muzeum a galerie Břeclav“, jejíž činnost započala 1. dubna téhož roku.56

2.2 Současnost Městského muzea a galerie Břeclav Městské muzeum a galerie Břeclav je příspěvkovou organizací města Břeclav. S účinností od 1. 7. 2015 byla vydána nová zřizovací listina MMG, která organizaci rozčlenila na následující úseky: Muzeum a galerie, Turistické – informační středisko, kultura a cestovní ruch a Ekonomické a správní činnosti. Ve zřizovací listině má Městské muzeum a galerie Břeclav v oblasti muzejnictví vymezenu činnost v souladu s ustanoveními zákona 122/2000 Sb. a provozovat odborné aktivity související s naplňováním poslání muzejní instituce. V souladu se zřizovací listinou příspěvkové organizace Městské muzeum a galerie Břeclav hospodaří s movitým i nemovitým majetkem, který mu byl předán zřizovatelem do správy a s finančními prostředky získanými vlastní činností, přijatými z rozpočtu zřizovatele, ze státního rozpočtu, případně z dalších zdrojů. Při svém finančním hospodaření je příspěvková organizace povinna řídit se ustanoveními zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.57

KIRSCH, Otakar, K vývoji německého muzejnictví na území dnešního okresu Břeclav, Jižní Morava, 2011, roč. 47, č. 50, s. 126, 127. 56 MĚSTSKÉ MUZEUM A GALERIE BŘECLAV. Historie muzea. [vid. 2016-06-05]. Dostupné z: . 57 Město Břeclav. Zřizovací listina příspěvkové organizace Městské muzeum a galerie Břeclav. Břeclav. 215. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, s. 3, 4, 5. 55

— 30 —

2.2.1

Personální složení Městského muzea a galerie Břeclav

Statutárním zástupcem instituce je ředitel, kterého jmenuje a odvolává Rada města Břeclavi. Ředitel řídí činnost příspěvkové organizace, je oprávněn jednat jejím jménem a plní úkoly vedoucího příspěvkové organizace. Ředitel je povinen řídit se všemi platnými obecně závaznými právními předpisy a pokyny zřizovatele. Od vzniku muzea v roce 1995 došlo k několika změnám na místě statutárních zástupců-ředitelů Městského muzea a galerie Břeclav, které výrazným způsobem zasáhly do chodu organizace a způsobu jejího vedení. Od roku 1995 do roku 2007 byla ředitelkou archeoložka PhDr. Evženie Klanicová. Ta na svou funkci rezignovala k 31. 10. 2007. Od 1. 11. 2007 do roku 2010 byla do funkce ředitelky jmenována radou města Břeclavi ekonomka Ing. Jana Kramářová. Po její rezignaci byla pověřena vedením instituce PhDr. Alena Káňová, která se ředitelkou stala v roce 2011. Koncem února 2015 rada města Břeclavi PhDr. Alenu Káňovou odvolala a řízením organizace byla pověřena její zástupkyně Bc. Alena Andělová. Od 1. 5. 2015 byla na základě výsledků výběrového řízení jmenována radou města opětovně do funkce ekonomka Ing. Jana Kramářová. MMG má v současnosti 18 kmenových zaměstnanců zajišťujících muzejní a galerijní činnost a dále vyvíjí aktivity v oblasti kultury, cestovního ruchu a v rámci turistického informačního centra. V úseku muzeí a galerií je aktuální situace následující. V průběhu měsíců leden – květen 2016 došlo ke změně v personální oblasti na místě vedoucí úseku muzeum a galerie, kdy s účinností od 1. 4. 2016 byla bez udání důvodu odvolána Bc. Silvie Vymyslická a došlo ke jmenování Mgr. Niny Kuhnové. Bc. Silvie Vymyslická vykonává činnosti odborného pracovníka-muzeologa. Dále došlo ke změnám na místě archeologa, kdy odešla na mateřskou dovolenou Mgr. Gabriela Dreslerová, a byl přijat Mgr. Libor Kalčík. Od 1. 6. 2016 přešla z Dohody o provedení práce do stálého pracovního poměru Bc. Jana Štylárková, která byla přijata na místo etnografa a edukativního pracovníka. Na Dohodou o provedení práce pracuje pro MMG také historik Mgr. Jakub Miklín. Víkendoví a sezónní průvodci jsou zaměstnáni na Dohodu o provedení práce nebo poskytují organizaci své služby na základě živnostenského listu k předmětné činnosti. Aktuální stav pracovníků MMG Břeclav k 1. 6. 2016 je znázorněn v níže přiloženém schématu.

— 31 —

Obrázek 1 – Organizační schéma Městského muzea a galerie Břeclav (stav k 1. 6. 2016)

(zdroj: Silvie Vymyslická)

Dle mého názoru je současné personální obsazení MMG, co se týká počtu zaměstnanců dostačující. Jako negativní jev vnímám personální nestabilitu a časté změny na místech kurátorů jednotlivých podsbírek, vedoucích úseku muzeum a galerie, i statutárních zástupců. Personální stabilizace organizace by umožnila odborným pracovníkům lépe naplňovat jejich činnost včetně kvalifikovaného rozšiřování jednotlivých podsbírek. Za těchto podmínek by — 32 —

pak bylo možné zpracovat a naplňovat dlouhodobou koncepci činnosti MMG Břeclav, která v současné době neexistuje.

2.2.2

Objekty ve správě Městského muzea a galerie Břeclav

Z rozhodnutí zřizovatele spravuje MMG pět budov: muzeum a galerii „Pod vodárnou“ (sídlo MMG), synagogu, Lichtenštejnský dům, zámeček Pohansko a zámeckou věž. Muzeum „Pod vodárnou“ Sídlo MMG se nachází v centru Břeclavi v prostorách zmodernizovaného objektu „Pod vodárnou“. Jedná se o bývalou budovu technických staveb, která byla kompletně přestavěna tak, aby plně sloužila potřebám muzea. Od roku 2007 se zde nachází administrativní zázemí pracovníků úseku muzeum a galerie, výtvarná dílna a dále moderní výstavní sál o rozloze téměř 300 m2, který je možné využívat jak pro muzejní, tak i pro galerijní účely. Stavba je přízemní a plně umožňuje bezbariérový přístup.58

Obrázek 2 – Hlavní budova Městského muzea a galerie Břeclav

58

(zdroj: MMG Břeclav)59

Městské muzeum a galerie Břeclav. Zpráva o činnosti Městského muzea a galerie Břeclav za rok 2015. Břeclav. 2016. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, s. 9. 59 MĚSTSKÉ MUZEUM A GALERIE BŘECLAV. Facebook. [vid. 2016-06-05]. Dostupné z: .

— 33 —

Synagoga Břeclav V roce 2000 byla MMG předána do užívání zrekonstruovaná budova synagogy. Tato památkově chráněná stavba (kulturní památka č. 8 507) je využívána jednak jako pracoviště odborného pracovníka-etnografa, ale její součástí je i půdní depozitář fondu textilu, fotoarchivu, pohlednic, příležitostného tisku a plošné historie. V interiéru synagogy je v její ženské části galerie nainstalována stálá expozice Židovská Břeclav. V sálu v přízemí bývají pořádány krátkodobé galerijní výstavy a některé kulturní akce, často se jedná o koncerty komorní hudby. 60

Obrázek 3 – Synagoga Břeclav

(zdroj: město Břeclav)61

60

Městské muzeum a galerie Břeclav. Zpráva o činnosti Městského muzea a galerie Břeclav za rok 2015. Břeclav. 2016. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, s. 10. 61 MĚSTO BŘECLAV. [vid. 2016-06-05]. Dostupné z: .

— 34 —

Lichtenštejnský dům Břeclav Dalším objektem ve správě MMG je tak zvaný Lichtenštejský dům (bývalá židovská škola postavená koncem 80. let 19. století). Od roku 1995 do roku 2007 byl hlavním sídlem MMG. Po slavnostním otevření za účasti prince Wolfganga z Lichtenštejna v květnu 2009 je zde umístěna stálá expozice vztahující se k historii tohoto rodu a miniatury saletů Lednickovaltického areálu. V roce 2011 byly zrekonstruovány půdní prostory, které jsou využívány jako tzv. Galerie v podkroví, kde se konají krátkodobé výstavy. V přízemí Lichtenštejnského domu je vybudována vinotéka. V budově také sídlí turistické informační centrum a pracovníci úseku kultury a cestovního ruchu.

Obrázek 4 – Lichtenštejnský dům Břeclav

(zdroj: fotogalerie Jižní Morava) 62

62

JIŽNÍ MORAVA. [vid. 2016-06-05]. Dostupné z: http://www.jiznimorava.info/breclav/13_41296_lichtenstejnsky-dum-muzeum-a-galerie/>.

— 35 —

Zámeček Pohansko K MMG patří také zámeček Pohansko, který se nachází ve stejnojmenné lokalitě. Pohansko je zajímavým místem vzdáleným asi tři kilometry jižně od města Břeclavi. Rozprostírá se uprostřed lužních lesů nad soutokem Moravy a Dyje, kde dochází ke střetu dvou historických epoch. Jednak je zde významná archeologická památková rezervace, ve které v roce 1959 pracovníci tehdejší Katedry prehistorie brněnské univerzity zahájili soustavný archeologický výzkum trvající dodnes. Na jižním okraji bývalého hradiště pak stojí lovecký zámeček z let 1810 – 1812 vybudovaný Lichtenštejny podle návrhu architekta Josefa Hardmutha. Uvnitř zámečku je nainstalována expozice, která představuje návštěvníkům poutavou formou archeologické objevy na Pohansku a archeologii jako takovou. V červnu roku 2010 byla odhalena před zámečkem čtyřmetrová socha moravského knížete Rostislava. Před zámečkem se konají koncerty a různé dobové programy. Díky své lokalitě se Pohansko stalo oblíbeným cílem turistů. 63

Obrázek 5 – Zámeček Pohansko

(zdroj: MMG Břeclav)64

Městské muzeum a galerie Břeclav. Zpráva o činnosti Městského muzea a galerie Břeclav za rok 2015. Břeclav. 2016. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, s. 13. 64MĚSTSKÉ MUZEUM A GALERIE BŘECLAV. Facebook. [vid. 2016-06-05]. Dostupné z: . 63

— 36 —

Zámecká věž Nově přibyla v roce 2015 do správy MMG zámecká věž, která je jedinou částí břeclavského zámku zpřístupněnou veřejnosti. Na místě dnešního zámku stával původně hraniční hrad, vybudovaný pravděpodobně na počátku 11. století za vlády Břetislava I. Původní přemyslovský majetek získali později Žerotínové a v 1. polovině 16. století jej přestavěli na renesanční zámek. V roce 1638 se zámek dostal do držení Lichtenštejnů, v jejichž správě byl až do roku 1945. V rámci rozsáhlých stavebních a krajinářských úprav byl zámek přestavěn v romantickém stylu jako součást Lednicko-valtického areálu. Přistavěná zkosená věž navazuje dojem hradní zříceniny. Po roce 1945 bylo v objektu zřízeno zázemí pro vojáky pohraniční stráže, kanceláře, věznice a později vinárna. Pro návštěvníky jsou zajišťovány prohlídky zámecké věže.65

Obrázek 6 – Zámecká věž Břeclav

(zdroj: MMG Břeclav)66

Městské muzeum a galerie Břeclav. Zpráva o činnosti Městského muzea a galerie Břeclav za rok 2015. Břeclav. 2016. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, s. 12. 66MĚSTSKÉ MUZEUM A GALERIE BŘECLAV. Facebook. [vid. 2016-06-05]. Dostupné z: https://www.facebook.com/www.muzeumbv.cz/photos/a.223232911083246.53460.139498362790035/ 1059966927409836/?type=3&theater>. 65

— 37 —

2.2.3 Činnost Městského muzea a galerie Břeclav v oblasti muzejnictví, kultury a cestovního ruchu vyjma činnosti sbírkotvorné Po výše uvedených změnách, které nastaly s účinností od 1. 7. 2015, je MMG specifickou odbornou kulturní institucí v regionu Břeclav. Jak již bylo uvedeno v podkapitole 2.2, je v současné době MMG rozčleněno na tři úseky: Muzeum a galerie, Turistickéinformační středisko, kultura a cestovní ruch a Ekonomické a správní činnosti. Kromě sbírkotvorné činnosti, která tvoří hlavní náplň této práce, zajišťuje MMG další činnosti v oblasti muzejnictví a kultury, a to především výstavně-prezentační, kulturně-osvětovou, publikační a výzkumnou a konečně se také intenzivně věnuje práci s návštěvníkem.

Výstavně-prezentační činnost V rámci výstavně-prezentační činnosti jsou k dispozici expozice zaměřené na archeologii, židovství, rod Lichtenštejnů a Lednicko-valtický areál. Ve všech čtyřech budovách, kterými MMG disponuje, jsou realizovány krátkodobé muzejní i galerijní výstavy s různým zaměřením. Témata výstav jsou vybírána tak, aby oslovila pokud možno co nejširší veřejnost. K jednotlivým výstavám jsou vždy pořádány vernisáže pro širokou veřejnost s kulturním programem. Muzeum a galerie „Pod vodárnou“ disponuje výstavním sálem o rozloze 283 m2. Tento sál bývá využíván zejména pro krátkodobé výstavy muzejního a galerijního charakteru. Každoročně se zde uskuteční 6 – 7 výstav. Vzhledem k rozloze je zde možné realizovat také interaktivní výstavy pro děti včetně dětských koutků a doprovodných dílniček. Nejnavštěvovanější výstavou v roce 2015 byla právě interaktivní výstava Hry a klamy, kterou navštívilo celkem 2 515 návštěvníků. Úspěšná také byla výstava Velká válka 1914 – 1918. Pravidelně se zde prezentují břeclavští výtvarníci jako například Antonín Vojtek, Jiří Holásek či Ivan Hodonský. V synagoze se nacházejí výstavní prostory o velikosti 120 m2 a expozice o rozloze 202 m2. V roce 2009 byla v prostorách synagogy otevřena panelová expozice akcentující židovskou tematiku. V sále v přízemí se konají krátkodobé galerijní výstavy. V průběhu roku se jich uskuteční zhruba 6. Nejnavštěvovanějšími výstavami v roce 2015 byl výběr z díla Adolfa Borna a dále pak Český komiks. Zámeček Pohansko nabízí expoziční prostory o velikosti 221 m2. Expozice z roku 2010 je již čtvrtou prezentací výsledků mnoholetých archeologických výzkumů prováděných

— 38 —

v dané lokalitě Ústavem archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity. Jsou zde vystaveny originály, repliky a také interaktivní předměty, doplňující texty, obrazové materiály a filmy. Lichtenštejnský dům disponuje expozicí o rozloze 226 m2 a výstavním prostorem tzv. Galerie v podkroví o rozloze 146 m2. Expozice seznamuje návštěvníky s historií rodu Lichtenštejnů – jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších rodů sídlících na Moravě. Dále jsou zde prezentovány miniatury jednotlivých saletů Lednicko-valtického areálu. V Galerii podkroví se v tomto roce konají výstavy začínajících umělců vybraných v rámci projektu Young HeART. Tento projekt je určen pro všechny od 18 do 30 let, věnujícím se malbě, grafice, ilustraci, soše, plastikou, designem, instalací, videoartem, fotografii nebo provozujícím

happeningy.

V rámci

výstavně-prezentační

činnosti

bývají

zde

také

prezentovány předměty ze sbírek MMG. V roce 2015 byly využity na výstavě Od adventu ke Třem králům, která se konala v podkroví Lichtenštejnského domu. Sbírkové předměty pak byly využity na vybavení dobové jizby. 67 Jak vyplývá z níže uvedené tabulky, byla v loňském roce (2015) nejvyšší návštěvnost v synagoze, naopak dochází k poklesu návštěvnosti v muzeu Pod vodárnou. Zde bude potřeba zaměřit se na výstavní projekty, které přivedou návštěvníky zpět. Podle statistik návštěvnosti jednotlivých výstav, bych doporučila zejména muzejní a interaktivní výstavy zaměřené na děti a mládež. Tabulka 1 – Návštěvnost objektů ve správě MMG Břeclav v období 2011 – 2015 Objekty 2011

Roky 2013

2012

2014

2015

Pod vodárnou

7.502

9.172

7.916

6.160

4.824

Synagoga

2.774

3.951

2.924

4.087

5.799

Zámeček Pohansko

1.174

2.935

4.879

2.765

2.715

Lichtenštejnský dům

-

1.138

122

1.059

776

Zámecká věž

-

-

-

-

5.199

11.450

17.196

16.941

14.071

19.313

Celkem

Vzdělávací a kulturní akce MMG organizuje pravidelně řadu přednášek souvisejících s odbornou činností a zaměřením muzea. Přednášky bývají určeny pro různé cílové skupiny a při jejich realizaci Městské muzeum a galerie Břeclav. Zpráva o činnosti Městského muzea a galerie Břeclav za rok 2015. Břeclav. 2016. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, s. 36, 37, 39. 67

— 39 —

spolupracuje MMG s dalšími subjekty jako jsou například Vlastivědná společnost regionu Břeclav či Svaz protifašistických bojovníků. V loňském roce byla nejvyšší návštěvnost (celkem 160 návštěvníků) na přednášce PhDr. Emila Kordiovského Válečné škody v Břeclavi 1938 – 1945 a na Besedě o animovaném filmu s režisérem Cyrilem Podolským, které se zúčastnilo 120 posluchačů. Vzhledem k převodu agendy kultury z Města Břeclav na MMG pořádá tato instituce řadu kulturních aktivit, které přispívají k rozvoji města a zároveň slouží k setkávaní občanů z Břeclavi a blízkého okolí. Jedná se o slavnosti jako například Moravské dny, Slavnosti rajčat, Svatováclavské slavnosti či Břeclavské vánoce, ale také koncerty různých žánrů pořádané ke konkrétním příležitostem. Zmínit můžeme Tříkrálový koncert, v rámci Svatováclavských slavností v roce 2015, koncert populárních interpretů jako například Lenka Dusilová či Anna K, nebo samostatné komornější akce, kde bývá využíván sál břeclavské synagogy (hudební formace Tara Fuki). Při zajišťování kulturních akcí spolupracuje MMG s dalšími poskytovateli kultury v Břeclavi (například Kino Koruna Břeclav, Cyklosféra Břeclav, Břeclavský komorní orchestr, Sdružení břeclavských výtvarníků, Kmenový svaz Styrke, MC Lvíček Dyjáček), se zájmovými i folklórními kroužky a se základními školami. MMG Břeclav také každoročně pořádá benefiční akce, nebo se spolupodílí na jejich realizaci. Jedná se o především o Benefiční koncert na Pohansku – vystoupení cimbálových muzik a slováckých krúžků pořádaný společně s Občanským sdružením Světlana. Výtěžek z akce putuje na konto břeclavské nemocnice. Adventní inspirace jsou pořádány již 12 let ve spolupráci s Diecézní charitou Brno – Oblastní charitou Břeclav. Na akci se představuje 11 rukodělných stánků, pro děti jsou připraveny vánoční dílničky a součástí programu jsou také četná hudební vystoupení. Výtěžek je použit na potřeby Charitní ošetřovatelské a pečovatelské služby Břeclav. Dále se uskutečnilo již sedm ročníků výstavy patchworku, kterou společně s MMG pořádá Patchworkový klubu Břeclav o. s. Část výtěžku bývá věnována rodinám s dětmi se zdravotním či mentálním handicapem.68

Publikační a výzkumná činnost Rozsáhlá je vlastní publikační činnost MMG. Muzeum vydalo nebo se podílelo na přípravě mnoha publikací vztahujících se k historii města Břeclavi či jeho významným osobnostem. Jedná se například o publikace Cyril Urban, Krajinou Lichtenštejnů, Židovská Městské muzeum a galerie Břeclav. Zpráva o činnosti Městského muzea a galerie Břeclav za rok 2015. Břeclav. 2016. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, s. 44, 45. 68

— 40 —

Břeclav a další. Jsou také vydávány katalogy k výstavám, propagační letáky a brožury o městě Břeclav. Odborní pracovníci MMG přispívají do časopisu Malovaný kraj. Pravidelně uveřejňují své příspěvky v měsíčníku Radnice vydávaným Městem Břeclav, ve kterém představují mimo jiné zajímavé předměty ze sbírek muzea. Ty jsou také představovány na internetových stránkách instituce www.muzeumbv.cz, kde se nacházejí také některé texty související s odbornou činností zaměstnanců. Pravidelně je mapována také tvorba regionálních umělců. MMG se dále podílelo například na výzkumu dějin břeclavského skautingu či historii Obchodního domu Nepraš v Břeclavi. Etnograf Bc. Jana Štylárková spolupracuje s místními folklórními kroužky a cimbálovými muzikami. Archeolog realizuje v rámci své činnosti archeologické práce a archeologické výzkumy v okolí. Samozřejmá je odborná spolupráce s dalšími institucemi – s Ústavem archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Knihovnou Břeclav či provozovatelem Kina Koruna v Břeclavi. Dále odborní pracovníci zodpovídají na badatelské dotazy doručené instituci. Ve většině případů se jedná o dotazy z oblasti regionální historie, lidových krojů na Podluží, židovství v regionu a archeologie. Každoročně se jedná o 40 až 50 badatelských dotazů.

Práce s veřejností MMG připravuje pro své návštěvníky různé typy soutěží. Děti a mládež, jsou tak motivovány k pravidelným návštěvám MMG. Pro individuální návštěvníky je to tak zvaný Muzejní pas, který je určen pro děti a mládež ve věku 5 – 18 let. Při návštěvě některé z budov MMG, obdrží návštěvník v dané věkové kategorii Muzejní pas spolu s jedním z deseti razítek. Cílem je pak nasbírat v průběhu roku zbývajících devět, a to na všech akcích pořádaných muzeem. Jakmile bude mít dotyčná osoba Muzejní pas zaplněn razítky, získá dárek. Pro školní kolektivy jsou to různé výtvarné soutěže a soutěžní listy Po muzejních cestičkách (nejedná se o pracovní listy). Třída, která navštíví výstavu nebo některou z akcí MMG získá výše uvedený soutěžní list. Do něj je pak zaznamenávána účast třídy v průběhu školního roku na aktivitách pořádaných muzeem. Na konci školního roku je pak vyhlášena nejaktivnější škola. Žáci jsou pasováni na malé muzejníky a obdrží sladkou odměnu. Na dětské návštěvníky a mládež ve věkové kategorii od 6 do 15 let jsou dále zaměřeny muzejní dílničky. Rozšiřují výtvarné povědomí dětí a zatraktivňují a zvyšují interaktivitu pořádaných výstav. Jsou pořádány jednak tematicky k vybraným výstavám či akcím, a dále u příležitosti oslavy svátků, představení lidových zvyků a jiné. Pravidelně bývají pořádány: — 41 —

Hromniční dílničky, Velikonoční dílničky, Dílničky k Mezinárodnímu dni dětí, Letní muzejní dílničky, Dílničky ke Dni seniorů a Vánoční dílničky. Pro žáky základních a středních škol má MMG připraveny speciální archeologické programy, které jsou realizovány na zámečku Pohansko. Tyto programy, kromě zatraktivnění archeologické expozice, nabízejí přímý kontakt s replikami pravěkých nástrojů. Jsou koncipovány tak, aby zajímavou formou přinášely nové informace. Jedná se o čtyři programy: Jak se žilo v pravěku (1. – 2. třída ZŠ), Za časů pravěkého zemědělce (3. – 4. třída ZŠ), Po stopách dávných Slovanů (5. – 6. třída ZŠ, nižší stupeň SŠ), Případ Slovan? (7. – 9. třída ZŠ, nižší stupeň SŠ). Programy bývají realizovány v období květen – září. 69 MMG se pravidelně účastní akce pořádané v rámci Mezinárodního dne muzeí tzv. Muzejní noci. Muzea se v rámci Muzejní noci snaží otevřít co nejvíce návštěvníkům s atraktivním večerním programem. V letošním roce se MMG zapojilo do festivalu Muzejních nocí již po sedmé. V předchozích letech byla akce vždy zacílena jen na jeden objekt, a to zejména na synagogu nebo Pohansko. Letos byly 4. 6. návštěvníkům zpřístupněny čtyři objekty, náležejí co správy MMG. Slavnostní zahájení proběhlo před břeclavskou synagogou a jeho součástí bylo hudební překvapení připravené Břeclavským komorním orchestrem. Po slavnostním zahájení probíhaly komentované prohlídky v synagoze, Lichtenštejnském domě a muzeu a galerii „Pod vodárnou“. Dobový večerní program byl pak připraven pro návštěvníky na zámeckém náměstí.

Pietní akty Od ledna 2016 převzalo MMG Břeclav od města Břeclav agendu pietních aktů. Zabezpečuje tak pietní akty související s narozením T. G. Masaryka, osvobozením Břeclavi, Vznikem republiky a Dnem veteránů.

Městské muzeum a galerie Břeclav. Zpráva o činnosti Městského muzea a galerie Břeclav za rok 2015. Břeclav. 2016. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, s. 41, 42. 69

— 42 —

3. SBÍRKOTVORNÁ ČINNOST MĚSTSKÉHO MUZEA A GALERIE BŘECLAV V rámci sbírkotvorné činnosti se MMG zaměřuje zejména regionálně a prostřednictvím svých sbírek dokumentuje především historii a vývoj města a blízkého okolí. Právě svou sbírkotvornou činností naplňuj svůj hlavní účel, pro který bylo zřízeno.

3.1 Charakteristika sbírkového fondu a správa jednotlivých podsbírek Sbírka Městského muzea a galerie Břeclav je zapsána v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury České republiky pod evidenčním číslem MBC/002-04-24/101 002 (více uvedeno v podkapitole 4.6.4 Centrální evidence sbírek). K 31. 12. 2015 obsahuje celkem 29.089 inventárních čísel. Je složena z následujících třinácti podsbírek: archeologie (A), etnografie (E), historie (H), galerie (G), textil (T), knihy (K), plakáty (L), kartografický materiál (M), periodika (N), fotoarchiv (F), pohlednice (Po), příležitostný tisk (B) a plošná historie vyjma periodického a příležitostného tisku (D). V níže uvedené tabulce je uveden počet inventárních čísel jednotlivých podsbírek MMG. Tabulka 2 – Počty inventárních čísel jednotlivých podsbírek MMG v období 2011 – 2015 Podsbírka

2011

2012

2013

2014

2015

Archeologie (A)

10.904

10.904

10.960

10.960

16.330

716

723

731

744

758

Historie (H)

1.454

1.465

1.535

1.704

1.744

Galerie (G)

1.512

1.549

1.550

1.614

1.696

Textil (T)

1.441

1.455

1.479

1.515

1.529

Knihy (K)

533

533

548

634

650

Plakáty (L)

206

206

206

248

344

87

87

87

109

115

Periodika (N)

2.341

2.341

2.372

2.427

2.443

Fotoarchiv (F)

1.406

1.406

1.406

1.476

1.518

278

378

378

390

394

Příležitostný tisk (B)

0

0

0

14

145

Plošná historie vyjma periodického a příležitostného tisku (D)

0

0

0

782

1.423

Etnografie (E)

Kartografický materiál (M)

Pohlednice (Po)

Správu jednotlivých podsbírek zajišťují odborní pracovníci úseku muzeum a galerie. V tabulce číslo 3 je uvedeno aktuální rozdělení sbírkového fondu MMG mezi jednotlivé zaměstnance. — 43 —

Tabulka 3 – Odborní pracovníci, kurátoři jednotlivých podsbírek MMG Podsbírky Archeologie Etnografie

Aktuální stav k 1. 6. 2016 Mgr. Libor Kalčík Bc. Jana Štylárková

Historie

Bc. Jana Štylárková

Galerie

Mgr. Nina Kuhnová

Textil

Bc. Jana Štylárková

Knihy

Mgr. Nina Kuhnová

Plakáty

Mgr. Nina Kuhnová

Kartografický materiál

Bc. Silvie Vymyslická

Periodika

Bc. Silvie Vymyslická

Fotoarchiv

Mgr. Kuhnová

Pohlednice

Mgr. Jakub Miklín

Příležitostný tisk

Mgr. Jakub Miklín

Plošná historie vyjma periodického a příležitostného tisku

Mgr. Jakub Miklín

3.2 Složení sbírkového fondu Zaměření MMG v rámci sbírkotvorné činnosti je, s ohledem na specifika regionu, zřizovací listinou soustředěno především na oblasti archeologie, historie a etnografie. Po založení MMG (v roce 1995) byly do sbírkového fondu zařazeny předměty získané sbírkotvornou činností Vlastivědného kroužku při Domu kultury revolučního odborového hnutí, ustanoveného v roce 1983. Jedná se především o soubory fotografií, lidový textil a předměty historické povahy. Nejstarším sbírkovým předmětem ve fondu MMG je zvon z roku 1653. Převážná většina sbírkových předmětů pak pochází z let 1860 až 1980.70

3.2.1

Archeologie

Obsah podsbírky archeologie tvoří archeologické nálezy z našeho území. Sbírkové předměty zde uložené obsahují zejména keramický materiál doplněný ojedinělými kovovými předměty. Převážnou část tvoří nálezy z blízkého území kolem Břeclavi pocházející z laténského, římského období a doby hradištní. Menší část tvoří kosterní materiály 70

MĚSTSKÉ MUZEUM A GALERIE BŘECLAV. Sbírkotvorná činnost. [vid. 2016-06-05]. Dostupné z: .

— 44 —

a ojediněle kamenné materiály a mazanice. Jeho významnými částmi jsou archeologické nálezy z výzkumu lokality Líbivá (zanikl obec, která se nacházela 1,5 km východně od Charvatské Nové Vsi u Kančí obory). Tento výzkum byl realizován ve spolupráci s Ústavem archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Jedná se o téměř 9 000 předmětů. Dále pak obsahuje soubor keramických zlomků nádob a kachlů pocházejících ze sbírky Heřmana Landfelda – celkem 2.600 kusů. Téměř polovina sbírkových předmětů tvořených více věcmi, byla převedena z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky a je složena z 3.074 kusů.71

3.2.2

Etnografie

V podsbírce etnografie jsou obsaženy zejména sbírkové předměty národopisného regionu Podluží z období let 1850 – 2000. Převážnou část tvoří zemědělské a řemeslné nástroje, vybavení domácnosti, výrobky lidových tvůrců a předměty náboženské povahy.

3.2.3

Historie

Podsbírku historie tvoří zejména předměty vztahující se k vlastnímu regionu Břeclavsko. Jedná se o předměty související se zaniklou místní řemeslnou či průmyslovou výrobou, regionálním školství, vybavením domácnosti, hračky a osobní věci z pozůstalosti významných obyvatel a rodáků města Břeclavi.

3.2.4

Galerie

Obsahem podsbírky galerie jsou výtvarná díla zejména regionálních výtvarníků, a to staršího i současného období s folklórní i ostatní žánrovou tématikou. Dále je součástí tohoto fondu podskupina grafik, která zahrnuje také grafická díla ze čtyř ročníků bienále Grafix (2001, 2003, 2005 a 2007) od autorů z České republiky i střední Evropy.

Městské muzeum a galerie Břeclav. Zpráva o činnosti Městského muzea a galerie Břeclav za rok 2015. Břeclav. 2016. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, s. 16. 71

— 45 —

3.2.5

Textil

Podsbírka textilu je rozčleněna na podskupiny ženský a mužský, pracovní i sváteční lidový kroj (kalhoty, košile, kabátce, kožichy, pokrývky hlavy, obuv, sukně jupky, lajble vlňáky, zástěry, vyšívané krojové součásti a doplňky). Dále je součástí tohoto fondu dětský textil, spodní prádlo, stejnokroje, civilní oděvy a doplňky a také vybavení domácnosti. Textil v podsbírce pochází převážně z akviziční činnosti z oblastí zejména jihozápadní a východní části Podluží (například obce Stará Břeclav, Ladná, Poštorná, Lanžhot, Kostice, Tvrdonice, Hrušky, Týnec, Moravská Nová Ves). V menší míře je zastoupena oblast severního Podluží (Dolní Bojanovice, Josefov, Mikulčice a Prušánky) a zcela ojediněle oblast Kyjovska, Hanáckého Slovácka a Brněnska.72

3.2.6

Knihy

Podsbírka knihy zahrnuje regionální i celorepublikovou tvorbu. Druhově je rozčleněna na literaturu naučnou, náboženskou, právnickou, politickou, turistickou, modlitební knížky, učebnice, hudebniny a beletrii. Časově je tato podsbírka vymezena koncem 18. století a 60. léty 20. století.

3.2.7

Plakáty

Tuto podsbírka je složena zejména z plakátů vytvořených k akcím regionálních společenských a kulturních spolků a sdružení. Podstatnou částí jsou plakáty břeclavského loutkového divadla Radost a místního Sokola. Významnou část fondu tvoří jednak politické plakáty a dále je na plakátech znázorněno téma národopisu regionu Podluží. Časově je podsbírka vymezena rokem 1918 až do současnosti, s důrazem na 20. a 30. léta 20. století a dále pak období po roce 1989.73

3.2.8

Kartografický materiál

Podsbírka kartografický materiál zahrnuje z velké části materiály k regionu Břeclavi a je doplněna dobovými mapami celorepublikového významu. Jejím obsahem jsou mapy

Městské muzeum a galerie Břeclav. Zpráva o činnosti Městského muzea a galerie Břeclav za rok 2015. Břeclav. 2016. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, s. 17. 73 Tamtéž. 72

— 46 —

geologické, politické, fyzické, historicko-grafické, dopravní, správní, městské katastrální skice, plány, kartografické pomůcky a publikace. Dále jsou v ní zařazeny školní mapy jako nedílné pomůcky dobového vyučovacího procesu. Časově je podsbírka vymezena od poloviny 19. století až do současnosti, s důrazem na druhou polovinu 20. století.

3.2.9

Periodika

Obsahem podsbírky jsou noviny – čtvrtletníky, měsíčníky, týdeníky, deníky a časopisy – kulturního, politického, sportovního a společenského charakteru. Při tvorbě tohoto sbírkového fondu je kladen důraz na regionální periodika politicko-společenského charakteru. Součást podsbírky tvoří i periodika celorepublikového významu. Časové vymezení podsbírky je od roku 1918 až do počátku 21. století.

3.2.10

Fotoarchiv

Tuto podsbírku je složena z fotografií a negativů týkajících se především vlastního regionu Břeclavska dokumentujících hospodářský, politický a kulturní život města. Podstatnou částí fondu tvoří i fotografie s etnografickými tématy (kroje, zvykosloví) regionu Podluží. Časově je podsbírka vymezena od roku 1890 do roku 1980.

3.2.11

Pohlednice

Podsbírka pohlednice je opět tvořena sbírkovými předměty vztahujícími se k regionu Břeclavsko. Jejím obsahem jsou pohlednice zachycující hospodářský, politický, kulturní život města a dále etnografická témata. Časově je vymezena od roku 1890 do roku 1980. 74

3.2.12

Příležitostný tisk

Obsahem podsbírky jsou brožované tiskoviny mapující kulturní, hospodářský a společenský život břeclavského regionu. Jsou v ní zařazeny výroční zprávy břeclavských institucí a spolků, katalogy z výstav, almanachy škol, brožury a příležitostně vydávané tisky jako například brožované meziválečné tisky. Sbírkové předměty byly z velké části získány

Městské muzeum a galerie Břeclav. Zpráva o činnosti Městského muzea a galerie Břeclav za rok 2015. Břeclav. 2016. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, s. 18. 74

— 47 —

vlastním sběrem kurátorů, dále pak z darů a drobných výkupů. Část předmětů byla převedena ze sbírek břeclavského muzejního a vlastivědného spolku. Časově je podsbírka vymezena od počátku 20. století až do současnosti (převážně se jedná o roky 1906 – 2006).

3.2.13

Plošná historie vyjma periodického a příležitostného tisku

Tato podsbírka obsahuje archiválie z oblasti Břeclavska. Jedná se zejména o spisy, osobní doklady pocházející z pozůstalostí břeclavských občanů, pozvánky na kulturní a společenské akce. Součástí jsou dále novinové výstřižky, papírová platidla a účetní doklady. Část fondu tvoří předměty dokumentující kulturní, politický a spolkový život na Břeclavsku. Stejně tak jako u příležitostného tisku byly předměty z velké části získány vlastními sběry kurátorů a dále z darů a drobných výkupů. Část předmětů byla muzeu převedena ze sbírek břeclavského muzejního a vlastivědného spolku. Časově je podsbírka vymezena od počátku 70. let 19. století až do současnosti.75

3.3 Vnitřní předpisy upravující sbírkotvornou činnost organizace Aktuální sbírkotvorný plán není v MMG zpracován. Sbírkotvornou činnost proto v MMG Břeclav upravuje zejména vnitřní směrnice číslo 19/2014 Režim zacházení se sbírkou. Směrnice je rozdělena na 4 části: Režim zacházení se sbírku, Depozitární řád, Badatelský řád a Vývoz sbírkových předmětů do zahraničí. První (úvodní) část je rozdělena na 11 ustanovení. Všeobecná ustanovení shrnují, co vše daný vnitřní předpis upravuje. Základní ustanovení se odkazují zejména na zákon č. 122/2000 Sb., a dále pak na již neaktuální Sbírkotvorný plán 2012 – 2015 Městského muzea a galerie Břeclav, podle kterého MMG shromažďuje především sbírky z oborů etnografie, archeologie a historie. V ustanovení Charakteristika sbírky MMG Břeclav je informace o zapsání sbírky v Centrální evidenci sbírek a dále je uvedeno rozčlenění na jednotlivé podsbírky. Část Nabývání předmětů do sbírky MMG obsahuje informace o zařazování předmětů do sbírek, doplňování sbírek, formách nabývání sbírkových předmětů, dokladech potřebných pro nabytí a zařazení předmětu do sbírky a jejich náležitostech. Ustanovení Zásady evidence sbírky upravuje postup při zapisování předmětů do chronologické a systematické evidence. Postup při zapisování je stanoven v ustanoveních Chronologická

Městské muzeum a galerie Břeclav. Zpráva o činnosti Městského muzea a galerie Břeclav za rok 2015. Břeclav. 2016. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, s. 19. 75

— 48 —

evidence – I. stupeň a Systematická evidence – II. stupeň. Na evidenci sbírkových předmětů navazuje ustanovení Vyřazování předmětů ze sbírky – nakládání s vyřazenými předměty, které vysvětluje, kdy se stává předmět přebytečným a neupotřebitelným a dále je jím stanoven postup vyřazování a způsob nakládání s vyřazenými předměty. Následuje ustanovení Inventarizace sbírky, které upřesňuje, co se pod pojmem inventarizace sbírky rozumí, a jaký je její cíl. Dále pak stanovuje postup inventarizace sbírkových předmětů v MMG, náležitosti inventarizačního protokolu a administrativní úkony následující po provedení inventarizace a vyhotovení protokolu. Ustanovení Trvalé ukládání, ochrana a pohyb sbírkových předmětů muzea upravuje zejména pohyb sbírkových předmětů uvnitř i vně instituce. Jsou zde stanoveny podmínky výpůjček, případně pronájmů sbírkových předmětů. Vývoz sbírek do zahraničí je stanoven v části d) Vývoz sbírkových předmětů do zahraničí. Ukládání a ochrana sbírkových předmětů je pak blíže specifikována v části b) dané směrnice Depozitární řád.76 Druhá část směrnice Depozitární řád stanovuje podmínky pro ukládání a uchovávání sbírkových předmětů a řídí se jí provoz v depozitářích MMG Břeclav. Řeší také postup při používání klíčů od jednotlivých depozitářů a jejich úschovu, stejně jako samotný vstup do depozitářů, jejich kontrolu a krizové situace. Je jím určen i pravidelný úklid depozitářů a stanoveny hodnoty relativní vlhkosti pro jednotlivé podsbírky. Třetí část směrnice tvoří Badatelský řád, kterým jsou upraveny podmínky pro studium sbírkových předmětů, pořizování jejich opisů a reprodukcí. Součástí Badatelského řádu je vzor badatelského listu. Poslední část směrnice Vývoz sbírkových předmětů do zahraničí stanovuje pravidla a podmínky vývozu sbírkových předmětů do zahraničí. Její součástí je Příloha č. 1 Žádost o vydání povolení k vývozu podle § 11 odst. 2. zákona č. 122/2000 Sb.77 Dalším důležitým dokumentem je Organizační a jednací řád Poradního sboru pro sbírkotvornou činnosti Městského muzea a galerie Břeclav vydaný 1. 6. 2011 a následně aktualizovaný Rozhodnutím ŘMG 04/2015 ze dne 28. 08. 2015. Tento organizační řád upravuje činnost Poradního sboru pro sbírkotvornou činnost (dále také jako poradní sbor) a také pravomoci kurátorů jednotlivých podsbírek.78

Městské muzeum a galerie Břeclav. Vnitřní směrnice č. 19/2014. Režim zacházení se sbírkou. Břeclav. 2014. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, nestr. 77 Městské muzeum a galerie Břeclav. Vnitřní směrnice č. 19-d/2014 Režim zacházení se sbírkou – vývoz sbírkových předmětů do zahraničí. Břeclav. 2014. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, nestr. 78 Městské muzeum a galerie Břeclav. Organizační a jednací řád Poradního sboru pro sbírkotvornou činnost Městského muzea a galerie Břeclav. Břeclav. 2011. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, nestr. 76

— 49 —

3.4 Nabývání předmětů do podsbírek MMG Sbírka v MMG Břeclav je tvořena v souladu se zřizovací listinou příspěvkové organizace Městské muzeum a galerie Břeclav, ve které je stanoveno: „Plánovitě vytváří, rozšiřuje a zkvalitňuje sbírkový fond, tj. hmotné doklady o životě člověka, sbírky galerijní povahy, archiválie a jiné dokumenty, na základě předem stanovené koncepce v oborech archeologie, historie, etnografie.“79 Na sbírkotvorné činnosti MMG se podílejí především odborní pracovníci úseku muzeum a galerie. Při sbírkotvorné činnosti se kurátoři řídí poznatky z vlastního oboru, muzeologickými zásadami a doporučeními, která jsou uvedena v profesním etickém kodexu ICOM a také v dokumentech UNESCO o muzeích a kulturním a přírodním dědictví. Samozřejmě je nutné přihlížet reálným možnostem MMG. V rámci muzea je také ustanoven Poradní sbor pro sbírkotvornou činnost Městského muzea a galerie Břeclav. O zařazení předmětů do sbírky MMG tedy rozhodují odborní pracovníci – správci jednotlivých podsbírek, Poradní sbor pro sbírkotvornou činnost Městského muzea a galerie Břeclav (dále také jako poradní sbor) a ředitelka MMG Břeclav. „Veškeré nákupy sbírek a sbírkových předmětů v pořizovací ceně nad 10.000,- Kč (jednotlivě) podléhají předchozímu jednání v poradním sboru. Nákupy sbírek a sbírkových předmětů v pořizovací ceně do 10.000,- Kč (včetně) schvaluje ředitel na návrh odborného pracovníka – správce sbírek po konzultaci s předsedou poradního sboru. Zároveň na nejbližším zasedání poradního sboru o provedeném nákupu ředitel informuje.“80 Z výše uvedeného vyplývá, že nákup sbírkových předmětů v pořizovací ceně do 10.000,- Kč (jednotlivě) schvaluje, po konzultaci s předsedou poradního sboru, ředitelka MMG Břeclav. Poradní sbor pak rozhoduje o nákupu sbírek a sbírkových předmětů v pořizovací ceně nad 10.000,- Kč. V případě dalších způsobů nabytí (například dar, pozůstalost) zaujímá poradní sbor, na žádost ředitele, stanovisko k finanční hodnotě předmětů. V současné době je předsedou poradního sboru PhDr. Karel Křivánek (bývalý zaměstnanec MMG), členy jsou Mgr. Josef Fantura (ředitel Galerie výtvarného umění v Hodoníně), Mgr. Hana Prymusová (odborný pracovník Moravského zemského muzea Brno), Mgr. Josef Šuba (odborný pracovník Regionálního muzea Mikulov) a Mgr. Nina Kuhnová (vedoucí úseku muzeum a galerie MMG). Dále se zasedání poradního sboru účastní ředitelka MMG Břeclav Ing. Jana Kramářová a tajemnice Bc. Silvie Vymyslická. Návrhy na

Město Břeclav. Zřizovací listina příspěvkové organizace Městské muzeum a galerie Břeclav. Břeclav. 2015. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, s. 2. 80 Městské muzeum a galerie Břeclav. Rozhodnutí ŘMG 04/2015 Poradní sbor pro sbírkotvornou činnost. Břeclav. 2015. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, nestr. 79

— 50 —

získávání nových akvizic a případnou výměnu sbírkových předmětů předkládají jednotliví kurátoři, v souladu s Organizačním a jednacím řádem poradního sboru, prostřednictvím vedoucí úseku muzeum a galerie ke schválení řediteli MMG a k projednání poradnímu sboru.

3.4.1

Způsoby nabývání sbírkových předmětů v letech 2011 – 2015

Městské muzeum a galerie Břeclav získává sbírkové předměty úplatně, zejména koupí a bezúplatně – darem od fyzických i právnických osob, převodem vlastnictví, vlastním sběrem, výzkumem a záměrným vytvářením sbírkových předmětů (například pořizováním zvukových či fotografických záznamů). Každý sbírkový předmět může být zařazen do sbírky vždy až na základě nabývacího titulu. Veškeré smlouvy (kupní, darovací, o převodu) a nálezové zprávy se v originále ukládají, v návaznosti na přírůstkovou knihu, u vedoucí úseku muzeum a galerie Břeclav Mgr. Niny Kuhnové. Účetní doklady (faktury, pokladní doklady) jsou uloženy u ekonomky MMG Břeclav. Statistická zjištění, která jsou v této podkapitole popsána, byla zpracována na základě informací z Centrální přírůstkové knihy a výročních zpráv organizace za sledované období. Ve sledovaném období (2011 – 2015) bylo pořízeno celkem 8.856 věci z toho 5.003 kusů koupí, 331 kusů darem, 2.251 kusů sběrem, 9 kusů převodem a 1.262 kusů výzkumem. Závěry této sumarizace jsou zpracovány v níže uvedeném grafu a tabulce. Graf 1 – Počet získaných přírůstkových čísel v letech 2011 – 2015

— 51 —

Tabulka 4 – Počet nabytých kusů sbírkových předmětů v letech 2011 – 2015 2011 Koupě

2012

2013

2014

2015

33

13

76

4.860

21

Dar

5

28

159

3

136

Sběr

0

28

13

910

1.300

Převod

0

8

1

0

0

Výzkum

0

0

0

0

1.262

To, že většinu přírůstků představuje koupě, je dáno tím, že od roku 2013 začal v MMG Břeclav pracovat opětovně archeolog – Mgr. Gabriela Dreslerová, která začala s aktivním rozšiřováním podsbírky archeologie. V roce 2014 bylo do této podsbírky zakoupeno celkem 4.593 věcí movitých tvořících 2 sbírkové předměty a cena za jejich výkup byla v celkové výši 500,- Kč. Jednalo se o archeologické nálezy z doby laténské, římské hradištní ze sběrů pana Petra Čápa z okresů Břeclav a Hodonín za období 10 let (4.777 kusů). Dále pak bronzové a stříbrné archeologické nálezy a sběry pana Josefa Hebrona (spony, mince, kování z doby laténské a raného středověku (celkem 116 kusů). Vlastní sběr představuje druhou nejčastější položku. Důvodem je aktivní sběr kurátorů všech podsbírek, zejména pak podsbírek historie a plošná historie. Jako třetí nejpočetnější způsob nabytí sbírkových předmětů figuruje výzkum. Jedná se o archeologické nálezy z výzkumu lokality Žleby katastru Stará Břeclav, kterých se účastnil archeolog MMG Břeclav. Dary jsou zastoupeny na čtvrté pozici. Ve většině případů jsou to dary od fyzických osob, zařazené zejména do podsbírek historie, etnografie, textil a archeologie. Pro celkové zhodnocení sbírkotvorné činnosti v MMG Břeclav v období 2011 – 2015 jsem provedla analýzu, do kterých sbírek bylo ve sledovaném období získáno nejvíce předmětů a naopak do kterých nejméně.

— 52 —

Tabulka 5 – Nabytí sbírkových předmětů v MMG Břeclav v jednotlivých podsbírkách v období 2011 – 2015 Výzku Podsbírka Archeologie

Koupě

dar

sběr

převod

m

celkem

4.593

114

108

0

1.262

6.077

9

15

17

0

0

41

Historie

90

79

181

0

0

350

Galerie

52

2

102

23

0

179

Textil

92

33

8

0

0

133

Knihy

13

11

44

2

0

70

Plakáty

4

0

96

0

0

100

Kartografický materiál

0

0

23

0

0

23

Periodika

50

0

47

0

0

97

Fotoarchiv

30

23

53

0

0

106

Pohlednice

1

2

11

0

0

14

Příležitostný tisk

0

0

14

0

0

14

73

52

1.527

0

0

1.652

Etnografie

Plošná historie vyjma příležitostného tisku

Z tabulky vyplývá, že nejvíce sbírkových předmětů bylo pořízeno do podsbírky archeologie. Zdůvodnění je uvedeno výše pod grafem Počet nabytých kusů sbírkových předmětů v letech 2011 – 2015. Dále pak to podsbírky plošná historie vyjma příležitostného tisku a historie. Naopak nejméně získaných předmětů přináleželo do podsbírek pohlednice a příležitostný tisk. U těchto podsbírek není kurátory pravděpodobně vykonávána aktivní akviziční činnost. Vliv na tuto skutečnost má zcela jistě i absence sbírkotvorného plánu a časté personální změny na místech kurátorů podsbírek. Na základě výše uvedených informací lze vysledovat určité tendence ve sbírkotvorné činnosti MMG. K nárůstu sbírkových předmětů došlo v roce 2014, kdy bylo zakoupeno 4.860 kusů sbírkových předmětů a 910 kusů bylo získáno sběrem. V roce 2015 pak přibylo 1.300 kusů sběrem a 1.262 kusů z výzkumu. Vzhledem k tomu, že zaměření Městského muzea a galerie Břeclav je zřizovací listinou se soustřeďuje na dokumentaci archeologie, historie a etnografie, bude nutné uchovat trend v nabývání předmětů u podsbírek archeologie a historie a zaměřit se na cílené rozšiřování se podsbírky etnografie. 81

Městské muzeum a galerie Břeclav. Zpráva o činnosti Městského muzea a galerie Břeclav za rok 2014 a 2015. Břeclav. 2015, 2016. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav. 81

— 53 —

3.5 Financování MMG Břeclav a jeho vliv na tvorbu a vedení sbírek Největším zdrojem financí pro Městské muzeum a galerii Břeclav je příspěvek od jeho zřizovatele – Města Břeclavi. MMG se snaží získat další finanční prostředky z dotačních titulů, od sponzorů, vlastní činností (vstupné, publikace) a z doplňkového prodej suvenýrů, propagačních materiálů atd. Vzhledem k převodu agendy kulturní činnosti a turistického informačního centra na muzeum s účinností od 1. 7. 2015 byl rozpočet instituce oproti předchozím letům výrazně odlišný. Zatím co v letech 2011 – 2014 činil v průměru 6.506.375,00 Kč, v roce 2015 byl navýšen na 11.469.000,00 Kč (viz graf číslo 2). Graf 2 – Výše příspěvku od zřizovatele na činnost MMG v letech 2011 – 2015

Z dalších údajů zveřejněných ve výročních zprávách instituce vyplývá, že v letech 2011 – 2014 byl celkový příjem MMG v průměru 7.080.405,50 Kč. V roce 2015 byl vzhledem k výše uvedeným údajům (převod agendy kulturní činnosti a turistického informačního centra) ve výši 12.986.000,00 Kč. Převod agendy a s ním spojený nárůst povinností měl vliv zejména na navýšení výnosů z prodeje služeb a z prodaného zboží. Ve sledovaném období nebylo bohužel MMG příliš úspěšné v získávání grantů či dotací. Celková částka takto získaných finančních prostředků činí 263.940,00 Kč, z čehož ale částka 188.940,00 Kč tvoří doúčtování dotace v rámci projektu přeshraniční spolupráce při tvorbě nové archeologické expozice na Pohansku, která byla realizována v letech 2009 a 2010.

— 54 —

MMG tedy získalo v období 2011 – 2015 pouze finanční prostředky z dotačních titulů Jihomoravského kraje a to ve výši 75.000,00 Kč. 82 Tabulka 6 – Výnosy MMG Břeclav v letech 2011 – 2015 Výnosy Příspěvek od zřizovatele Granty a dotace Z prodeje služeb Z prodaného zboží Z pronájmů Ostatní celkem

2011 6.067.500 233.940 168.801 29.262 222.500 61.825 6.783.828

2012 6.570.000 20.000 227.727 67.207 161.300 1.080 7.047.314

2013 6.728.000 10.000 330.294 65.302 132.500 18.000 7.284.096

2014 6.660.000 0 349.220 26.858 139.800 3.506 7.179.384

2015 11.469.000 0 478.000 241.000 300.000 497.000 12.985.000

Tabulka 7 – Porovnání výnosů a nákladů MMG Břeclav v letech 2011 – 2015 Porovnání výnosů a nákladů MMG Břeclav Výnosy Náklady Rozdíl

2011 6.783.828 6.737.643 +46.185

2012 7.0473.14 6.948.463 +98.851

2013 7.284.096 7.240.366 +43.730

2014 2015 7.179.384 12.985.000 7.093.088 12.761.000 +86.296 +224.000

Tabulka 8 – Vztah mezi finančními prostředky MMG Břeclav v letech 2011 – 2015 a výdaji na nákup sbírkových předmětů Nákup sbírkových předmětů Finanční prostředky MMG Za sbírkové předměty Vyjádřeno v %

2011 6.783.828 29.250 0,43

2012 7.047.314 3.850 0,05

2013 7.284.096 35.347 0,49

2014 2015 7.179.384 12.985.000 79.350 9.000 0,07 1,11

Z výše uvedených údajů je zřejmé, že finanční prostředky vynaložené na nákup sbírkových předmětů nejsou ve srovnání s jinými náklady MMG příliš vysoké. V průměru se jedná o 31.359,40 Kč. Nejvíce předmětů bylo zakoupeno do podsbírky archeologie. Při nákupu sbírkových předmětů dbají kurátoři MMG na to, aby byly získány pouze sbírkové předměty, které jednotlivé podsbírky výrazně obohatí. V rozpočtu organizace na rok 2016 není fixně stanovena žádná částka na nákup sbírkových předmětů.

Městské muzeum a galerie Břeclav. Zpráva o činnosti Městského muzea a galerie Břeclav za rok 2011, 2012, 2013, 2014 a 2015. Břeclav. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav. 82

— 55 —

3.6 Evidence sbírkových předmětů Všechny sbírkové předměty ve správě MMG Břeclav podléhají evidenci. Evidencí sbírkových předmětů se rozumí zapsání všech předmětů, které tvoří sbírku do sbírkové evidence. Tímto úkonem se z věci movité stává sbírkový předmět. Zapsáním věci do evidence je myšleno pořízení evidenčního záznamu v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 písm. d) zákona číslo 122/2000 Sb. Náležitosti ohledně záznamu jsou uvedeny v podkapitole 2.2.3 Evidence sbírek. Sbírkové předměty (případně jejich soubory) jsou evidovány tak, aby nemohlo dojít k záměně jednotlivých předmětů. U všech podsbírek je vedena dvoustupňová evidence. Přírůstková (chronologická) a systematická evidence. Oba typy evidence jsou pro případ zničení nebo ztráty od sebe vzájemně odděleny. V MMG je využíván pro evidenci sbírkového fondu program BACH.

3.6.1

Chronologická evidence – I. stupeň

V MMG je chronologická evidence vedena pro všechny podsbírky ve svázané, autentizované a očíslované centrální přírůstkové knize. Zápisy do této knihy může provádět výhradně pracovník pověřený ředitelkou MMG, což v současnosti je vedoucí úseku muzeum a galerie Mgr. Nina Kuhnová. Identický záznam s centrální přírůstkovou knihou vytvoří a vedou kurátoři, pověření ředitelkou MMG správou jednotlivých podsbírek, a to v tzv. oborových přírůstkových knihách. Pracovník pověřený vedením centrální přírůstkové knihy provádí zápis do chronologické evidence neprodleně po té, co je, na základě pokynů správce podsbírky, rozhodnuto o zařazení věci do sbírky muzea. Správce podsbírky je povinen, na základě oborového určení a rozsahu § 9 odst. 1 d) zákona č. 122/2000 Sb., zajistit vyhotovení zápisu v chronologické evidenci neprodleně. Pokud správce podsbírky nepředloží pověřenému pracovníkovi všechny požadované údaje (výše uvedený paragraf zákona č. 122/2000 Sb.), má tento pověřený pracovník právo odmítnout zapsat věc jako sbírkový předmět. Správce podsbírky odpovídá za úplnost a včasnost zápisu. Pracovník pověřený vedením centrální přírůstkové knihy odpovídá za formální správnost zápisu. Evidenční číslo chronologické evidence (přírůstkové číslo) se skládá z pořadového čísla každoročně začínajícím 1, následuje lomítko a poslední dvě čísla z roku, ve kterém byl přírůstek do MMG získán. V MMG se chronologická evidence vede tak, aby zápis obsahoval veškeré náležitosti stanovené legislativou. Žádný záznam z přírůstkové knihy není možné zrušit (odstranit jej). V knize není možné škrtat ani jakýmkoliv způsobem znečitelňovat — 56 —

zapsané údaje. Veškeré doplňování a opravy zápisů v přírůstkové knize může provádět pouze pověřený pracovník, se souhlasem ředitelky MMG. Pokud je předmět, který je evidovaný v chronologické evidenci muzea vyřazen ze sbírky muzea, je potřeba tuto skutečnost zaznamenat v chronologické evidenci do rubriky „Poznámka“. Vždy se uvede datum vyřazení a odkaz na doklad, kterým bylo o vyřazení předmětu evidence rozhodnuto a kterým Ministerstvo kultury oznámilo zrušení příslušného přírůstkového čísla v Centrální evidenci sbírek. Zjistí-li se, že je evidenční záznam věcně či formálně chybný (například popis či určení předmětu) provede pověřený pracovník opravu v evidenčním záznamu systematické evidence s tím, že je nutno uvést důvod, proč je záznam systematické evidence odlišný od evidence chronologické. Jestliže bylo toto číslo již zapsáno do Centrální evidence sbírek, musí požádat MMG, v rámci pravidelného hlášení změn do CES o zrušení zápisu a jako důvod bude uvedeno „zápis omylem“. Do příslušného záznamu chronologické evidence pak musí být uveden odkaz na doklad, kterým Ministerstvo kultury České republiky oznámilo zrušení přírůstkového čísla v CES. Pokud je předmět zpracován v systematické evidenci doplní pracovník pověřený vedením přírůstkové knihy záznam v chronologické evidenci v rubrice „Inventární číslo“ na základě pokynů správce příslušné části sbírky. Případně všechna inventární čísla. Pokud je přírůstkovému číslu přiřazeno tolik inventárních čísel, že není možné zapsat je všechny do příslušné rubriky, tak se zapíší na jiné místo chronologické evidence s příslušnými vzájemnými odkazy. 83 Zápisy v přírůstkové knize vždy po ukončení kalendářního roku uzavře ředitelka MMG svým podpisem a datem uzavření kalendářního roku. Centrální přírůstková kniha je uložena u vedoucí úseku muzeum a galerie. Jedenkrát za rok, vždy k 15. květnu připraví odpovědný pracovník – vedoucí úseku muzeum a galerie – podklad pro písemný návrh na zápis sbírkových předmětů do Centrální evidence sbírek.

3.6.2

Systematická evidence – II. stupeň

Všechny předměty, které byly zapsány do chronologické evidence, musí každý správce podsbírky nejpozději do tří let zapsat v systematické evidenci a přidělit jim inventární číslo. Vše v souladu s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 275/2000 Sb. Po zapsání předmětu do systematické evidence doplní odborný pracovník údaje v evidenci chronologické o evidenční číslo systematické evidence (inventární číslo) a případně o další zpřesňující údaje k předmětu. Městské muzeum a galerie Břeclav. Vnitřní směrnice č. 19/2014. Režim zacházení se sbírkou. Břeclav. 2014., nestr. 83

— 57 —

Inventární číslo je v rámci MMG složeno z označení dané podsbírky, pomlčky bez mezer a příslušného čísla běžícího v radě celých čísel (například K-111 – podsbírka knihy, L-11 – podsbírka plakáty). Inventárním číslem musí správce neoddělitelně označit každý sbírkový předmět. Pokud není možné inventární číslo umístit přímo na sbírkový předmět, musí jej správce k předmětu připevnit tak, aby předmět nebyl znehodnocen a zároveň aby nebylo možné toto číslo jednoduše z předmětu odstranit či oddělit. Případně je možné číslo umístit na obal, ve kterém jsou předmět či jeho části uloženy.84 „Dokladem systematické evidence je písemný dokument či tiskový výstup z počítače, kde jsou uvedeny náležitosti vyplývající z § 9 odst. 1 písm. d) zákona (tj. údaje chronologické evidence) doplněné o inventární číslo a případně další informace rozšiřující popis předmětu získané zejména na základě jeho odborného vyhodnocení.“85 Výše uvedené tiskové výstupy jsou v MMG následně svázány knihařským způsobem do inventárních knih vždy po dvou stech inventárních číslech. Knihy jsou následně opatřeny názvem podsbírky, čísly uvedenými v knize, číslem podsbírky v Centrální evidenci sbírek a podpisem ředitelky MMG. Záznamy ze systematické evidence jsou také využívány pro práci s jednotlivými sbírkovými fondy. Pro tento účel jsou vytištěny a uloženy v depozitářích u jednotlivých sbírek. V tomto případě nejsou záznamy autentizovány. Zápisy systematické evidence, které jsou zpracovávány elektronicky (na počítači jednotlivých odborných pracovníků) jsou pravidelně zálohovány na centrálním serveru v sídle MMG. Vždy k 15. květnu připraví pracovníci pověření vedením evidence sbírek vedoucímu úseku muzeum a galerie soupis předmětů, které byly v předchozím roce zpracovány v systematické evidenci, a byla jim přidělena inventární čísla. Vedoucí úseku následně zpracuje návrh změn v zápisu v CES za celou sbírku MMG. Pokud dojde k vyřazení sbírkového předmětu, který je evidován v systematické evidenci, zůstanou záznamy v přírůstkové i systematické evidenci zachovány. Pověřený pracovník je povinen záznamy v přírůstkové knize nebo v tištěném výstupu z počítačové evidence doplnit s odkazem na doklad, kterým bylo oznámeno zrušení evidenčního čísla v CES.

Městské muzeum a galerie Břeclav. Vnitřní směrnice č. 19/2014. Režim zacházení se sbírkou. Břeclav. 2014, s. 8. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, nestr. 85 Tamtéž. 84

— 58 —

3.6.3

Digitalizace

Digitalizace sbírek začala v MMG Břeclav probíhat v roce 2012. Nejdříve byla zdigitalizována podsbírka galerie. V letech 2013 – 2015 probíhala digitalizace ostatních sbírkových fondů. Sbírkové předměty jsou fotografovány a fotografie následně nahrávány do evidence BACH. Tím je pořízena obrazová dokumentace jednotlivých sbírkových předmětů. U nových akvizic probíhá digitalizace současně se zapisováním sbírkového předmětu do II. stupně sbírkové evidence. Digitalizace neprobíhá u fondu periodik, a to z důvodu nedostatečného vybavení MMG pro skenování velkoformátových papírů. Tabulka 9 – Stav digitalizace jednotlivých podsbírek Podsbírka

Stav digitalizace

Archeologie

100%

Etnografie

Probíhá

Historie

probíhá

Galerie

100%

Textil

Probíhá

Knihy

100%

Plakáty

100%

Kartografický materiál

100%

Periodika

Nebude prozatím digitalizována.

Fotoarchiv

100%

Pohlednice

100%

Příležitostný tisk

100%

Plošná historie vyjma periodického a příležitostného tisku

100%

3.6.4

Centrální evidence sbírek

V souladu se zákonem č. 122/2000 Sb., je sbírka Městského muzea a galerie Břeclav zapsána v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury České republiky pod evidenčním číslem MBC/002-04-24/101 002. Sbírka je v Centrální evidenci sbírek zapsána od roku 2008. V průběhu roku 2015 byla zjištěna skutečnost, že Městské muzeum a galerie Břeclav eviduje 13 podsbírek (podsbírky příležitostný tisk a plošná historie vyjma příležitostného tisku jsou vedeny od roku 2014) zatímco v Centrální evidenci sbírek je uvedeno podsbírek 12. Na základě dohody s Ministerstvem kultury České republiky provádí odpovědný pracovník — 59 —

MMG Břeclav – vedoucí úseku muzeum a galerie hlášení všech změn do Centrální evidence sbírek vždy jedenkrát ročně, a to v měsíci květnu. Údaje o podsbírkách MMG v CES jsou doplněny fotografiemi, které MMG v nedávné době dodalo. Tabulka 10 – Podsbírky včetně inventární čísel evidované v MMG a evidované v CES Evidence MMG Podsbírka Archeologie (A) Etnografie (E)

CES Inventární čísla Podsbírka k 31. 12. 2015 16.330 Archeologická 758 Etnografická

Evidenční čísla k 31. 12. 2015 15.175 908

Historie (H)

1.744 Historická

1.878

Galerie (G)

1.696 Výtvarné umění

1.617

Textil (T)

1.529 Textil

1.742

Knihy (K)

650 Knihy

629

Plakáty (L)

344 Plakáty

248

Kartografický materiál (M) Periodika (N)

115 Kartografický materiál

110

Fotoarchiv (F) Pohlednice (Po) Příležitostný tisk (B) Plošná historie vyjma periodického a příležitostného tisku (D)

2.443 Písemnosti a tisky

2.427

1.518 Fotografie, filmy, videozáznamy a jiná média 394 _

1.878

145 Příležitostný tisk 1.423 Plošná historie vyjma periodického a příležitostného tisku

14 782

3.7 Konzervace a restaurování sbírkových předmětů Sbírkové předměty ke konzervaci a restaurování doporučují v MMG kurátoři jednotlivých podsbírek. Předměty jsou vybírány zejména na základě vyhodnocení stavu sbírkových předmětů v rámci periodických inventur. Dále se jedná o nové sbírkové předměty, které projdou konzervací či restaurováním po jejich nabytí do MMG. Vzhledem k tomu, že MMG nemá vlastního konzervátora, obrací se na externí pracovníky. V letech 2011 – 2015 byli oslovováni konzervátoři s různou specializací: Jan Pešl – dřevo a kov, Jiří Lužný – specializace na keramiku, Jan Ševčík – specializace na výtvarné umění, PhDr. Pavel Klimeš – specializace na restaurování obrazů, Jana Hodonská – konzervace a restaurování keramiky a porcelánu a pan Pavel Čáp – archeologické nálezy. Ke — 60 —

každému konzervovanému předmětu je vždy doplněna fotodokumentace a do systému BACH je zaznamenána stručná charakteristika zásahu, který na předmětu proběhl. Graf 3 – Počet kusů konzervovaných a restaurovaných sbírkových předmětů, v letech 2011 – 2015

Tabulka 11 – Počet kusů konzervovaných a restaurovaných sbírkových předmětů v jednotlivých podsbírkách v letech 2011 – 2015 Podsbírka Archeologie

2011

2012

2013

2014

2015

0

0

14

139

233

93

53

93

76

0

Historie

6

5

75

152

1

Galerie

1

2

3

1

0

Textil

0

0

0

0

0

Knihy

0

0

0

0

1

Plakáty

0

0

0

0

0

Kartografický materiál

0

0

0

0

0

Periodika

0

0

0

0

0

Fotoarchiv

0

0

0

0

0

Pohlednice

0

0

0

0

0

Etnografie

— 61 —

Příležitostný tisk

0

0

0

0

0

Plošná historie vyjma příležitostného tisku

0

0

0

0

0

Neevidované předměty v podsbírkách

0

0

28

0

0

100

60

213

368

235

Celkem

Tabulka 12 – Přehled finančních prostředků vynaložených za konzervaci a restaurování sbírkových předmětů v letech 2011 – 2015 Finanční prostředky MMG Za konzervaci a restaurování Vyjádřeno v %

2011 6.783.828

2012 7.047.314

2013 7.284.096

123.600 1,81

107.030 1,52

119.590 1,64

2014 2015 7.179.384 12.985.000 86.450 1,20

64.000 0,49

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v letech 2014 a 2015 nastal klesající trend vynakládání finančních prostředků na konzervaci a restaurování. Rozsáhlé konzervační a restaurátorské zásahy proběhly na sbírkových předmětech v letech 2011 – 2013. Většinou se jednalo o sbírkové předměty z fondů galerie, historie, etnografie a archeologie. Náročným restaurátorským zásahem prošla v roce 2015 v ateliéru restaurování knih na Pardubické univerzitě chorvatská bible z roku 1763 Cstvero-versztni duhovni PERSZTAN autorů P. Eberharda a M. Kragela. Opětovně byly vyztuženy kožené desky knihy, byly nahrazeny chybějící části a kniha byla znovu sešita a vyčištěna. 86

3.8 Trvalé ukládání, ochrana a pohyb sbírkových předmětů Trvalé ukládání, ochranu a pohyb sbírkových předmětů upravuje v MMG Břeclav Depozitární řád, který je součástí Vnitřní směrnice číslo 19/2014 Režim zacházení se sbírkou. Depozitárním řádem je stanovena zejména ochrana a ukládání sbírkových předmětů v depozitářích MMG Břeclav a dále pohyb sbírkových předmětů uvnitř i vně muzea.87

Městské muzeum a galerie Břeclav. Zpráva o činnosti Městského muzea a galerie Břeclav za rok 2015. Břeclav. 2016. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, s. 23. 87 Městské muzeum a galerie Břeclav. Vnitřní směrnice č. 19/2014. Režim zacházení se sbírkou. Břeclav. 2014, s. 11. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, nestr. 86

— 62 —

3.8.1

Pohyb sbírkových předmětů uvnitř muzea

Sbírkové předměty jsou v MMG Břeclav uloženy v depozitářích. V Depozitárním řádu je uvedeno, že „Depozitář nesmí zůstat v žádném případě bez uzamčení či volně přístupný jiným než pověřeným osobám.“88 Klíče od jednotlivých depozitářů mají přiděleny pouze příslušní kurátoři sbírek, ředitel MMG Břeclav a určený technický pracovník Pohyb sbírkových předmětů v rámci MMG může nastat při zapůjčení sbírkového předmětu do expozice nebo výstavy ve vlastních prostorách, předání sbírkového předmětu jinému odbornému pracovníkovi v rámci instituce, přemístění sbírkových předmětů v rámci oprav, stěhování a podobně a dále předložení k badatelským účelům. Skutečnost o tom, že byly zapůjčeny sbírkové předměty do expozice nebo výstavy uvede správce podsbírky v depozitární knize, případně zpracuje soupis exponátů. O této skutečnosti provede také kurátor elektronicky zápis do systematické evidence. Sbírkové předměty mohou být vystavovány pouze v prostorách, které jsou k tomu určeny a splňují veškeré potřebné podmínky – zájem o ochranu sbírek by měl být vždy nadřazen zájmu o jejich prezentaci. Pokud předává kurátor sbírkový předmět jinému odbornému pracovníkovi v rámci MMG (fotograf, konzervátor, restaurátor a další) musí se učinit zápis o předání v depozitární knize. V zápisu je uveden název předmětu, evidenční číslo, datum předání, účel předání a podpisy předávajícího a přejímajícího pracovníka. Přejímající pracovník tak svým podpisem potvrzuje převzetí odpovědnosti za sbírkový předmět. Pokud je nutné přemístit sbírkové předměty z důvodů oprav nebo úpravy objektů, je potřeba vzniklou situaci řešit se správcem předmětné podsbírky. Jedná-li se o přesun většího počtu sbírkových předmětů v rámci budov instituce, rozhoduje o této skutečnosti ředitelka MMG, a to po konzultaci se správcem podsbírky. O přestěhování části sbírek mimo budovy MMG rozhoduje pouze ředitelka. Příslušný správce podsbírky pak řeší konkrétní termíny a způsob přemístění sbírkových předmětů. Předložení sbírkových předmětů k badatelským účelům upravuje Badatelský řád, který je součástí Vnitřní směrnice číslo 19/2014 Režim zacházení se sbírkou. Badatelský řád je rozdělen na 4 části: 1. Obecná ustanovení, 2. Studium fondů MMG Břeclav, 3. Pořizování opisů a reprodukcí a využívání získaných informací, 4. Závěrečná ustanovení. Studium sbírkových fondů muzea, je možné pouze prezenčně v určených prostorách MMG, na základě písemné žádosti badatele. „Před započetím badatelského studia je badatel povinen se prokázat platným identifikačním průkazem ve smyslu zákonů ČR a vyplnit badatelský list viz Městské muzeum a galerie Břeclav. Vnitřní směrnice č. 19-b/2014 Režim zacházení se sbírkou – depozitární řád. Břeclav. 2014, s. 1. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, nestr. 88

— 63 —

Příloha č. 1), kde uvede tyto údaje: jméno a příjmení, číslo obč. průkazu nebo pasu, adresu trvalého bydliště a / nebo vysílající organizace, pro kterou studium provádí, téma či účel bádání. Jde-li o cizince, musí se prokázat platným cestovním dokladem nebo průkazem jemu na roveň postaveným. Kurátor sbírky má právo badatelské studium odmítnout v případě, že badatel není ochoten uvést požadované údaje. Správce sbírky doplňuje do badatelského listu údaje o všech sbírkových předmětech, které byly dotyčnému badateli předloženy ke studiu.“89 Aktuální badatelské listy jsou založeny u vedoucí úseku muzeum a galerie a následně archivovány. S osobními údaji, které jsou v badatelských listech uvedeny, je povinno MMG nakládat v souladu se zákonem číslo 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Před předložením sbírkových předmětů jsou správci podsbírek povinni seznámit badatele s podmínkami studia sbírkových předmětů v MMG a jiných dokumentačních materiálů. Zapůjčení sbírkového předmětu ke studiu musí umožňovat stav daného předmětu. Badatelé však do depozitářů nemají přístup. Výjimku může povolit ředitelka v případech, kdy studium mimo depozitáře není možné. Při studiu musí badatel dodržet podmínky, které mu stanoví kurátor podsbírky tak, aby se zabránilo poškození předmětů. Zároveň je kurátor povinen seznámit badatele se stavem sbírkového předmětu, který je badateli zapůjčen ke studiu a badatel musí osobně odevzdat sbírkový předmět v nepoškozeném stavu. Badatel může také ke studiu využívat knihy a časopisy, které jsou součástí muzejní knihovny. Kurátor sbírky má také právo odepřít studium sbírkových fondů a dokumentaci badateli bez udání důvodů. V takovém případě má badatel možnost odvolat se k ředitelce MMG Břeclav. Vlastní reprodukční zařízení (fotoaparát, kameru atd.) může badatel použít pouze v případě, kdy má ředitelkou MMG odsouhlasenou výjimku. MMG může v odůvodněných případech, se souhlasem ředitelky MMG, poskytnout badatelům digitální fotografie sbírkových předmětů MMG pro badatelské či propagační účely. Informace získané z fondů muzea

může

badatel

využívat

pouze

k účelům

uvedeným

v badatelském

listě.

V publikovaných pracích musí badatel uvést název muzea a citaci využitých fondů MMG, ze kterých čerpal. Dále je badatel povinen dát vědět MMG bibliografické údaje o své práci, ke které využil fondy muzea. V případě publikování je povinen zaslat muzeu jeden výtisk. Pokud badatel poruší některou z povinností stanovenou badatelským řádem, muže mu být odepřeno další studium a případně zpětně odvolán udělený souhlas. Veškeré výjimky z badatelského řádu uděluje ředitelka MMG Břeclav.

Městské muzeum a galerie Břeclav. Vnitřní směrnice č. 19-c/2014 Režim zacházení se sbírkou – badatelský řád. Břeclav. 2014, s. 2. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, nestr. 89

— 64 —

3.8.2

Depozitáře MMG Břeclav

Sbírkové předměty jsou uloženy podle oborů následovně: Tabulka 13 – Depozitáře MMG SYNAGOGA (SYN) Depozitář D1

Textil

Depozitář D2

fotoarchiv, pohlednice, knihy, periodika, kartografický materiál, plakáty, plošná historie, příležitostný tisk

DŮM ŠKOLSTVÍ (DŚ) Depozitář D1/A

etnografie, historie

Depozitář D1/B

galerie

Depozitář D2

historie, etnografie

Depozitář D3

historie, pomocný výstavný a vzdělávací materiál

ZÁMEČEK POHANSKO (POH) Depozitář

Archeologie

Vzhledem k nedostatečným prostorám v podkroví synagogy Břeclav, jsou v depozitáři D2 uloženy podsbírky více kurátorů. Menší sbírkové předměty jsou ve všech depozitářích uloženy ve vysokonosných železných regálech v krabicích. Sbírkové předměty z podsbírek etnografie, historie a galerie jsou jednotlivě zabaleny do odkyseleného papíru. Větší předměty jsou zakryty nebo zabaleny tak, aby nedošlo k vniknutí prachu. Textilní předměty (fond textilu) jsou uloženy ve speciálních dřevěných skříních. Ve všech depozitářích musí být zajištěn stav prostředí, který odpovídá charakteru uložených sbírkových předmětů, což se týká teploty, vlhkosti vzduchu, minimální prašnosti a ochrany proti světelnému záření. V jednotlivých depozitářích jsou rozmístěny teploměry a vlhkoměry. Obsluhu těchto přístrojů zajišťují, dle nařízeného režimu, technický pracovník a kurátoři sbírek, kteří zároveň vykonávají pravidelné kontroly týkající se odstraňování a doplňování vody v odvlhčovačích a zvlhčovačích. Kurátoři jsou povinni průběžně sledovat naměřené údaje ohledně stavu teploty a vlhkosti v místnosti a zapisovat je. V případě zjištění nevhodného stavu informují ihned ředitelku MMG. Za správu depozitářů a sbírkových předmětů vždy odpovídá kurátor sbírky. Za zajištění vhodných provozních podmínek depozitářů a jejich zabezpečení zodpovídá v MMG Břeclav ředitel a případně další pověření pracovníci muzea. 90 Městské muzeum a galerie Břeclav. Vnitřní směrnice č. 19-b/2014 Režim zacházení se sbírkou – depozitární řád. Břeclav. 2014. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, nestr. 90

— 65 —

Správce depozitáře má povinnost zajistit správné uložení sbírkových předmětů v depozitáři tak, aby nedošlo k jejich poškození nebo zničení. Musí také průběžně kontrolovat stav sbírkových předmětů. Kromě sbírkových předmětů mohou být v depozitářích krátkodobě uloženy, se souhlasem ředitele MMG, i předměty, které jsou v majetku jiných fyzických či právnických osob. Například na zapůjčené výstavy, o které musí být také odborně postaráno. Pokud jsou zjištěny nedostatky je správce depozitáře povinen odstranit je, případně jejich odstranění zabezpečit. Pokud potřebuje k odstranění součinnost ostatních pracovníků MMG, zajišťuje ji prostřednictvím nadřízeného – vedoucí úseku muzeum a galerie, případně ředitelky. Dále kontroly prostředí depozitáře a stavu sbírkových předmětů provádí inventarizační komise v rámci řádných či mimořádných inventarizací. Každý vstup do depozitáře MMG Břeclav musí být zaznamenán v depozitární knize. Ta je vedena pro každý obor zvlášť a za její vedení odpovídá kurátor sbírky. Tedy například v synagoze, kde je v jednom depozitáři uloženo více podsbírek je k dispozici více depozitárních knih. Do depozitární knihy jsou zapisovány následující údaje: jméno pracovníka případně další osoby, kteří vstoupili do depozitáře, datum jejich vstupu, čas pobytu v depozitáři, důvod vstupu a stav teploty a vlhkosti v depozitáři. Depozitární knihy jsou umístěny vždy na určeném místě uvnitř každého depozitáře. Vstupovat do depozitářů mohou pouze kurátoři sbírek. Bez doprovodu příslušného kurátora může navštívit depozitář výhradně ředitelka MMG. Další zaměstnanci mohou do depozitářů pouze za přítomnosti kurátora sbírky nebo ředitelky MMG. V nezbytném případě mohou za doprovodu kurátora, ředitelky MMG nebo jiné pověřené osoby do depozitáře vstoupit další osoby. V případě krajní nouze (např. havárii rozvodných sítí, signalizovaném poplachu) mají do depozitáře povolen vstup osoby zjišťující stav (pracovníci Policie ČR, havarijních služeb či hasiči) za doprovodu pověřeného pracovníka MMG. Povolení cizím osobám (např. opravářům, revizorům elektrického vedení či EZS a EPS) povoluje ředitelka MMG Břeclav a depozitář mohou navštívit vždy pouze společně s pověřeným pracovníkem MMG Břeclav. V případě, že v depozitáři nastane krizová situace jako například požár, úraz, násilné vniknutí a podobně musí být zaměstnancem, který tuto situaci zjistil, neprodleně informována ředitelka. Podle charakteru vzniklé situace musí být současně přivolána příslušná složka integrovaného záchranného systému včetně Městské policie. Všichni pracovníci pravidelně procházejí příslušnými bezpečnostními školeními.

— 66 —

V rámci Depozitárního řádu mají být v MMG Břeclav stanoveny vždy na příslušný rok termíny pravidelného úklidu depozitářů a jmenovitě vypsáni aktuální kurátoři jednotlivých podsbírek. Přílohu k Depozitárnímu řádu tvoří tabulka, ve které jsou stanoveny hodnoty relativní vlhkosti pro jednotlivé depozitární prostory. Tabulka 14 – Stanovené hodnoty relativní vlhkosti pro jednotlivé depozitární prostory SYNAGOGA (SYN) Depozitář D1

Relativní vlhkost

Textil

48 – 53%

Depozitář D2

fotoarchiv, pohlednice, knihy, periodika, kartografický materiál, plakáty, plošná historie, příležitostný tisk DŮM ŠKOLSTVÍ (DŚ)

45 – 50%

Depozitář D1/A

etnografie, historie

50 – 55%

Depozitář D1/B

galerie

50 – 55%

Depozitář D2

historie, etnografie

50 – 55%

Depozitář D3

historie, pomocný výstavný a vzdělávací materiál

ZÁMEČEK POHANSKO (POH) Depozitář

3.8.3

Archeologie

50 – 55%

Pohyb sbírkových předmětů vně muzea

Pohybem sbírkových předmětů mimo MMG Břeclav se rozumí dočasné zapůjčení sbírkových předmětů jiné fyzické nebo právnické osobě v České republice. Tento pohyb povoluje na základě stanoviska správce příslušných sbírkových předmětů ředitelka MMG. „Výpůjčky, pronájem či jiný způsob dočasného přenechání sbírkových předmětů mimo muzeum lze uskutečnit pouze, dovolují-li to provozní či pracovní podmínky a potřeby muzea a současně existují-li záruky ze strany vypůjčitele, že během výpůjčky nebude předmět ohrožen krádeží, ztrátou, poškozením, případně zničením apod. Správce příslušných sbírkových předmětů má právo v odůvodněných případech odmítnout výpůjčku. Ve zcela výjimečných případech může jeho negativní stanovisko zrušit svým rozhodnutím písemně ředitelka muzea.“91 Důvodem pro zapůjčení sbírkových předmětů v MMG Břeclav mohou být výstavní či studijní účelům. Smlouva o výpůjčce musí v tomto případě vždy obsahovat soupis a přesnou identifikaci zapůjčovaných sbírkových předmětů. Smlouva je vždy zpracována ve dvou Městské muzeum a galerie Břeclav. Vnitřní směrnice č. 19/2014 Režim zacházení se sbírkou. Břeclav. 2014, nestr. 91

— 67 —

vyhotoveních. Jedno zůstává v MMG (u vedoucího úseku muzeum a galerie), druhé obdrží vypůjčitel. Smlouva je vždy podepsána statutárními zástupci obou stran. Za kontrolu včasného vrácení předmětů, případně za prodloužení zápůjčky, po projednání s vedoucím úseku nebo ředitelkou MMG, odpovídá kurátor podsbírky. Řádné vrácení zápůjčky je potvrzeno správcem sbírky na Smlouvě o výpůjčce, jejíž součástí je předávací protokol. Zápůjčky ze strany MMG Břeclav mohou být bezúplatné či úplatné. Tabulka 15 – Zapůjčené sbírkové předměty MMG jiným institucím v letech 2011 – 2015 Vypůjčitel

Smlouva

Národní ústav lidové kultury Strážnice MAS Dolní Morava, o. s.

Z-2/2015 Z-1/2015

Doba výpůjčky od/do 12. 5. 2015 31. 12. 2015 10. 2. 2015 10. 2. 2016

Předměty Účel

Kurátor

T- 240 mužský kabátec, T-1104 mužské nohavice

Bc. Štylárková

A-1270 náramek, A-1345 hřivna, A-1673 keramika, A-1691 keramika, A-10287 sekerka, A-10364, A-10574 keramika, A-10750 keramika, A-10754 keramika, A-107663 keramika, Výstava „Po stopách prapředků“

Mgr. Dreslerová

Sbírkové předměty mohou být zapůjčeny také k propagačním či komerčním účelům a pro účely prezentace a to, na základě nájemní smlouvy za úplatu. V tomto případě je nájemní smlouva zpracována ve třech vyhotoveních. Dvě zůstávají v MMG (u vedoucího úseku muzeum a galerie a u účetní), třetí obdrží nájemce. Na základě smlouvy fakturuje účetní nájemné. Řádné vrácení zápůjčky je potvrzeno správcem sbírky na smlouvě. Dále mohou být sbírkové předměty MMG předány k externímu zabezpečení konzervátorských nebo restaurátorských prací, případně opravě, výrobě replik pro potřeby muzea či pořizování obrazové dokumentace. Ze strany MMG je vyhotoven předávací protokol, ve kterém je uveden výčet zapůjčovaných předmětů, evidenční čísla sbírkových předmětů, datum předání a podpisy předávajících a přebírajících. Tento předávací protokol je součástí restaurátorské nebo konzervátorské smlouvy. O navrácení sbírkových předmětů zpět do MMG je následně zpracován přebírací protokol. Zapůjčení sbírkových předmětů z důvodu jejich prezentace na výstavách pořádaných MMG mimo jeho prostory, je možné pouze na základě uděleného souhlasu ředitelkou MMG — 68 —

Břeclav. Za kontrolu včasného vrácení předmětů, případně za prodloužení pronájmu odpovídá vždy kurátor sbírky, po projednání s vedoucím úseku nebo ředitelkou MMG Základní podmínky jakékoliv zápůjčky sbírkových předmětů jsou stanoveny ve vnitřní směrnici č. 19/2014 Režim zacházení se sbírkou. Na zapůjčených předmětem nesmí být prováděny žádné změny nebo úprav. Předměty musí být umístěny v prostředí odpovídajícím jejich významu a stavu s tím, že jsou zajištěna dostatečná bezpečnostní, klimatizační, popřípadě další opatření tak, aby nedošlo k jejich poškození či ztrátě. Zápůjčka bude navrácena ve stanoveném termínu na náklad uživatele. Předměty nebudou po dobu zápůjčky použity na jiný než dohodnutý účel a nebudou zapůjčeny jinému uživateli. Pokud by uživatel prokazatelně způsobil na zapůjčených předmětech škodu, je povinen ji uhradit. 92 Na druhé straně může MMG od jiných subjektů, ať už fyzických či právnických osob, do dočasného užívání převzít sbírkové předměty, a to pro účely výstavní, případně studijní. V tomto případě jsou pracovníci MMG povinni respektovat podmínky stanovené vlastníkem zapůjčených sbírkových předmětů, které jsou stanoveny ve smlouvě o výpůjčce. Zaměstnanci MMG musí se zapůjčenými předměty zacházet, z hlediska ochrany a bezpečnosti stejně jako se sbírkovými předměty ve vlastnictví organizace. Na zapůjčené předměty se nevztahují předpisy o evidenci a inventarizaci. O vypůjčených předmětech vede úsek muzeum a galerie záznamy, které musí obsahovat nezbytné náležitosti (název, charakteristika předmětu, počet, majitel, doba výpůjčky a podobně). Tabulka 16 – Zapůjčené sbírkové předměty do MMG od jiných institucí v letech 2011 – 2015 Vypůjčitel

Smlouva

Regionální muzeum Mikulov Židovské muzeum Praha

A 30/15

Doba výpůjčky od/do 24. 1. 2014 31. 12. 2015

1. 1. 2016 31. 12. 2017

Předměty Účel

Polička, kolébka Zapůjčené předměty má MMG Břeclav zařazeno od roku 2008 ve sbírkovém fondu – H-1445 a H-1446 Ukazovátko na tóru Synagoga – Židovská Břeclav

Kurátor Bc. Štylárková

Bc. Štylárková

Městské muzeum a galerie Břeclav. Vnitřní směrnice č. 19/2014 Režim zacházení se sbírkou. Břeclav. 2014, nestr. 92

— 69 —

3.8.4

Vývoz sbírkových předmětů do zahraničí

Vývoz sbírkových předmětů do zahraničí je upraven § 11 zákona a § 5 vyhlášky. V MMG jej může povolit pouze statutární zástupce – ředitelka se souhlasem Ministerstva kultury. Tato problematika je řešena v rámci vnitřní směrnice číslo 19-d/2014 Režim zacházení se sbírkou – vývoz sbírkových předmětů do zahraničí. Sbírky nebo jednotlivé sbírkové předměty MMG Břeclav zapsané v Centrální evidenci sbírek lze vyvážet do zahraničí pouze z následujících důvodů: vystavování, preparace, konzervování, restaurování nebo vědeckého zkoumání. Vždy na dobu určitou a na základě povolení Ministerstva kultury ČR. MK ČR žádají odborní pracovníci MMG na předepsaném tiskopise prostřednictvím statutárního zástupce organizace o vydání povolení k vývozu sbírek. Vývoz sbírky nebo sbírkových předmětů mimo území České republiky je možný na dobu maximálně jednoho roku ode dne vydání rozhodnutí ministerstvem a to pouze na dobu, která je v rozhodnutí stanovena. Pokud jsou součástí souboru sbírkových předmětů, které mají být vyvezeny do zahraničí archiválie, kulturní nebo národní památka žádá se podle zvláštních předpisů. Jedná se o zákony číslo 97/1974 Sb., o archivnictví ve znění pozdějších předpisů a číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.93 Pokud si zapůjčí MMG Břeclav od jiné právnické nebo fyzické osoby předměty kulturní hodnoty, které budou využity jako doplnění vlastních sbírkových předmětů na výstavě v zahraničí, pohlíží se na ně jako na sbírkové předměty MMG. Muzeum je pak povinno zažádat o povolení k vývozu a odpovídá za bezpečnost zapůjčených předmětů po dobu převozu i vystavování v zahraničí. Stejně tak je MMG odpovědno za jejich včasný a bezpečný návrat do České republiky.94 Na vyžádání má povinnost MMG doložit MK ČR skutečnost, že dovezená sbírka nebo jednotlivé sbírkové předměty jsou totožné s těmi, které byly na základě uděleného povolení vyvezeny, případně umožnit pracovníkům MK ČR jejich prohlídku. MMG Břeclav v období své činnosti nerealizovalo žádný vývoz sbírkových předmětů do zahraničí.

Městské muzeum a galerie Břeclav. Vnitřní směrnice č. 19-d/2014 Režim zacházení se sbírkou – vývoz sbírkových předmětů do zahraničí. Břeclav. 2014. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, nestr. 94 Městské muzeum a galerie Břeclav. Vnitřní směrnice č. 19-d/2014 Režim zacházení se sbírkou – vývoz sbírkových předmětů do zahraničí. Břeclav. 2014, s. 1, 2. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, nestr. 93

— 70 —

3.9 Inventarizace sbírkových předmětů Inventarizace sbírkových předmětů se provádí na základě dokladů systematické evidence a její provedení se zaznamenává ručním zápisem do ověřeného tištěného výstupu z počítačové evidence a dále do počítačové evidence na jednotlivých počítačích, kde je evidence vedena. V MMG Břeclav se provádějí inventarizace sbírkových předmětů řádné a mimořádné. Vnitřní směrnicí č. 19/2014 je stanoveno: „Sbírka muzea musí být ve smyslu § 3 odst. 1 vyhlášky vzhledem k svému rozsahu kompletně inventarizována v průběhu 10 let. Tzn., že každoročně musí řádnou inventarizací projít cca 10%, minimálně však 5% věcí movitých, které sbírku tvoří. Řádné inventarizace provádějí všechna sbírková oddělení souběžně, pokud ve výjimečných případech nerozhodne ředitelka MMG Břeclav jinak.“95 Inventarizaci provádí v MMG nejméně tříčlenná komise jmenovaná ustanovená ředitelkou. O tom, která část sbírky má být v daném roce inventarizována rozhoduje ředitelka. Její rozhodnutí je vydáno formou Příkazu ředitelky MMG, který obsahuje rozsah inventarizace, stanovení termín a ustanovení jednotlivých komisí. Jednotlivé inventarizační komise jsou povinny sepsat o výsledku inventury inventarizační protokol, který podepíší všichni členové. V protokolu musí být obsaženo složení inventarizační komise, termín provedení inventarizace, rozsah inventarizace, případně zjištěné rozdíly mezi skutečným stavem předmětů a záznamy ve sbírkové evidenci, další zjištěné skutečnosti související s inventarizovanými předměty a návrhy na stanovená opatření včetně harmonogramu jejich provedení. Jednotlivé komise předají zápis prostřednictvím vedoucí úseku muzeum a galerie ředitelce MMG, která schválí navržená nápravná opatření, případně stanoví další. Vedoucí úseku zajistí uložení záznamů v MMG a jejich kopii zašle Ministerstvu kultury České republiky společně s hlášením o průběhu inventarizace. „Záznamem o provedení inventarizace sbírkového předmětu je zápis s datem revize v oficiálním tištěném záznamu systematické evidence, počítačovém systému evidence a fakultativně také v příručních evidenčních záznamech uložených v depozitářích jednotlivých podsbírek. Za včasné, úplné a řádné provedení inventarizací, včetně stanovených nápravných opatření zodpovídá zejména správce příslušné části podsbírky, případně vedoucí zaměstnanci muzea, do jejichž kompetence příslušná část sbírky spadá.“ 96 Provedení mimořádné inventarizace může nařídit Ministerstvo kultury České republiky ve smyslu § 9 odst. 1 písm. h) zákona. Zřizovatel či ředitelka MMG pak svým příkazem v případech uvedených Městské muzeum a galerie Břeclav. Vnitřní směrnice č. 19/2014 Režim zacházení se sbírkou. Břeclav. 2014, s. 11. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, nestr. 96 Tamtéž. 95

— 71 —

v § 3 odst. 2 vyhlášky kdykoliv, například po přestěhování sbírky do jiných prostor. V případě mimořádné inventarizace se postupuje stejným způsobem jako při inventarizaci řádné. V MMG Břeclavi nařídila ředitelka PhDr. Alena Káňová v roce 2011 mimořádnou celkovou inventarizaci tří sbírkových fondů – historie, etnografie a galerie. Důvodem bylo nepředání sbírky předchozím vedením a přestěhování předmětů v letech 2007 – 2008 do nových depozitárních prostor. V roce 2012 pak proběhla celková inventarizace fondů fotoarchiv, pohlednice, kartografický materiál, knihy, periodika, plakáty a textil a v roce 2013 podsbírky archeologie.

Tabulka 17 – Inventarizace sbírkových předmětů v MMG Břeclav v letech 2011 – 2015 Podsbírka Archeologie

2011

2012

2013

2014

2015

-

-

-

20.788 ks

1.500 ks

969 ks

-

87 ks

80 ks

75 ks

Historie

1.644 ks

-

154 ks

140 ks

170 ks

Galerie

1.136 ks

-

150 ks

150 ks

161 ks

Textil

-

1.644 ks

168 ks

140 ks

150 ks

Knihy

-

533 ks

55 ks

55 ks

65 ks

Plakáty

-

206 ks

25 ks

25 ks

25 ks

Kartografický materiál

-

87 ks

10 ks

10 ks

10 ks

Periodika

-

2.341 ks

240 ks

240 ks

250 ks

Fotoarchiv

-

1.406 ks

40 ks

140 ks

150 ks

Pohlednice

-

378ks

40 ks

40 ks

40 ks

Příležitostný tisk

-

-

-

3 ks

Plošná historie vyjma periodického a příležitostného tisku

-

-

-

80 ks

Etnografie

3.10 Vyřazování předmětů ze sbírky a nakládání s vyřazenými předměty Obecně je upraveno vyřazování předmětů ze sbírkové evidence a ze sbírek MMG v § 7 a § 9 zákona č. 122/200 Sb., a § 4 vyhlášky č. 275/2000 Sb. V MMG jsou podmínky vyřazovaní předmětů ze sbírky a nakládání s nimi součástí Vnitřní směrnice č. 19/2014 Režim zacházení se sbírkou.

— 72 —

Vyřazení z evidence navrhuje správce sbírky nebo inventarizační komise a to pouze takový sbírkový předmět, který je přebytečný nebo neupotřebitelný. V praxi také může nastat situace, že jeden sbírkový předmět je složen z více věcí a je potřeba vyřadit pouze jejich část. Zpracovaný návrh na vyřazení včetně řádného zdůvodnění zpracovaný kurátorem nebo inventarizační komisí je předložen k vyjádření Poradnímu sboru pro sbírkotvornou činnost. Na základě jeho písemného stanoviska vydá následně ředitelka MMG rozhodnutí o přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti sbírkového předmětu a návrh na vyřazení ze sbírkové evidence a sbírky MMG. Po vydání souhlasného stanoviska ministerstva kultury (vyřazení z Centrální evidence sbírek) zajistí kurátor sbírky společně s vedoucím úseku muzeum a galerie vyřazení předmětu z evidence. Spis o vyřazení obsahující veškeré písemnosti – návrh na vyřazení ze sbírkové evidence a ze sbírky muzea, stanovisko poradního sboru, rozhodnutí ředitele o přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti, rozhodnutí zřizovatele, doklad Ministerstva kultury ČR o změně zápisu v CES musí být trvale uložen u ředitelky MMG Břeclav případně u vedoucí úseku muzeum a galerie. Předměty, které byly vyřazeny ze sbírkové evidence MMG podléhají obecně platným předpisům pro hospodaření s majetkem. Pokud nebudou převedeny do jiného muzea, případně školám, knihovnám či dalším kulturním institucím ke kulturně výchovnému využití, musí být evidovány v operativní evidenci v souladu se zásadami zákona o účetnictví. Pokud MMG nechce výše uvedené předměty využívat, je povinnost je vhodně protokolárně zlikvidovat v souladu s platnými předpisy MMG pro nakládání s majetkem nesbírkové povahy.97

Městské muzeum a galerie Břeclav. Vnitřní směrnice č. 19/2014 Režim zacházení se sbírkou. Břeclav. 2014. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav, nestr. 97

— 73 —

ZÁVĚR Hlavním cílem mé práce bylo zmapování a analýza Sbírkotvorné činnosti Městského muzea a galerie Břeclav v letech 2011 – 2015 a dále ji porovnat s obecnými muzejními a muzeologickými principy, postihnout případné nedostatky v sbírkotvorné činnosti instituce a navrhnout jejich nápravu. Práci jsem rozdělila na tři hlavní kapitoly. V první jsem se zajímala sbírkotvornou činnostní muzeí obecně, ve druhé jsem pak popsala instituci Městského muzea a galerie, zejména personální složení instituce, objekty ve správě MMG a činnost v oblasti muzejnictví, kultury a cestovního ruchu vyjma sbírkotvorné. Konečně třetí je pak věnována sbírkotvorné činnosti Městského muzea a galerie Břeclav a je doplněna statistickými údaji z této oblasti. K vypracování teoretické části týkající se sbírkotvorné činnosti obecně jsem využila odbornou literaturu, periodika, legislativní dokumenty a internetové zdroje. Pro zpracování části související přímo s Městským muzeem a galerií jsem potřebovala zřizovací listinu organizace, výroční zprávy za roky 2011 – 2015 a vydané vnitřní předpisy související se sbírkotvornou činností. Již při přípravě podkladů jsem zjistila, že v instituci není zpracován aktuální sbírkotvorný plán, který by dle mého názoru, měl být základem odborné činnosti každého muzea. Předchozí plán byl zpracován pro roky 2012 – 2015. Stejně tak v instituci neexistuje její dlouhodobá koncepce, která by zahrnovala muzejní a galerijní činnost a zohledňovala rozšíření Městského muzea a galerie Břeclav o úsek kultury, cestovního ruchu a turistického informačního centra. Zpracování sbírkotvorného plánu považuji za nutné, a to zejména kvůli stanovení strategie nabývání nových sbírkových předmětů. Vzhledem k tomu, že zaměření Městského muzea a galerie Břeclav se na základě zřizovací listiny soustřeďuje především na oblasti archeologie, historie a etnografie, bude nutno uchovat trend nabývání předmětů do podsbírek archeologie, historie a zaměřit se na cílené rozšiřování podsbírky etnografie. Tato skutečnost vyplývá také z tabulky číslo 5 Nabytí sbírkových předmětů v MMG Břeclav v jednotlivých podsbírkách v období 2011 – 2015 (strana 54), která je součástí podkapitoly 3.4.1 Způsoby nabývání sbírkových předmětů v letech 2011 – 2015, kdy ve sledovaném období bylo do podsbírky etnografie získáno pouze 41 sbírkových předmětů. Dále je potřeba cíleně rozšiřovat podsbírky pohlednice, příležitostný tisk a kartografický materiál. Přínosným by bylo zpracování detailních záměrů kurátorů jednotlivých podsbírek včetně údajů, které podsbírky je potřeba rozšířit a o jaké předměty. Sbírkotvorný plán by měl také obsahovat

— 74 —

odborné posouzení stavu sbírkových předmětů včetně přehledu požadavků na konzervaci a restaurování předmětů z jednotlivých podsbírek. Do koncepce Městského muzea a galerie Břeclav, bych viděla jako přínosné stanovit dlouhodobý strategický cíl – vybudování etnografické expozice, které bylo vyústěním aktivního přístupu ke sbírkotvorné činnosti ze strany kurátora podsbírky etnografie. O expozici tohoto typu v Břeclavi dlouhodobě mluví laická i odborná veřejnost. Aktuálním problémem jsou vhodné prostory, kde by byla expozice umístěna a také její financování. Výhledově by zřejmě bylo možné expozici umístit v prostorách břeclavského zámku, které by ovšem musely projít nejdříve rozsáhlou rekonstrukcí. Nejhodnotnější součástí etnografické sbírky břeclavského muzea je fond lidového textilu z Podluží, který by bylo možné v rámci expozice prezentovat a představit. Financování realizace expozice by bylo potřeba zajistit prostřednictvím finančních prostředků z dotačních titulů. Na finanční stránku instituce jsem se zaměřila v podkapitole 3.5 Financování MMG Břeclav a jeho vliv na tvorbu a vedení sbírek. Kde z tabulky číslo 8 Vztah mezi finančními prostředky MMG Břeclav v letech 2011 – 2015 a výdaji na nákup sbírkových předmětů vyplývá, že nejvíce finančních prostředků na nákup bylo vynaloženo v roce 2013 a naopak nejméně v letech 2012 a 2015. Vzhledem k navýšenému rozpočtu instituce z důvodu organizačních změn v roce 2015 tvoří nákup sbírkových předmětů pouze 0,07 % z rozpočtu organizace. Z tabulky tedy vyplývá, že přestože se finanční prostředky muzea ve sledovaném období navyšují, tak u ročních výdajů na nákup sbírkových předmětů je tomu naopak. Právě i pro koordinaci v oblasti nákupu je nutné zpracovat výše uvedený plán sbírkotvorné činnosti. Mimo jiné jsem zmapovala činnost instituce při získávání grantů a dotací, které by mohlo muzeum využit například na zakoupení výstavního fundusu, pořádání různých kulturních akcí či výstav, ale také třeba výtvarných nebo sochařských sympózií, díky kterým by mohlo MMG obohatit také své sbírkové fondy. Ve sledovaném období instituce nebyla v tomto směru bohužel příliš úspěšná, proto by bylo potřeba se na tuto oblast aktivně zaměřit. Ke sbírkotvorné činnosti Městského muzea a galerie Břeclav je zpracována Vnitřní směrnice číslo 19/2014 Režim zacházení se sbírkou. Směrnice je rozdělena na 4 části: a) Režim zacházení se sbírkou, b) Depozitární řád, c) Badatelský řád, d) Vývoz sbírkových předmětů do zahraničí. Směrnice vychází ze zákona číslo 122/2000 Sb. a vyhlášky číslo 275/2000 Sb. Tento vnitřní předpis by bylo potřeba ihned zaktualizovat z několika důvodů. V rámci základního ustanovení je odkazováno na již neplatný Sbírkotvorný plán 2012 – 2015 Městského muzea a galerie Břeclav. Ve směrnici je uvedeno, že přírůstková kniha a veškeré darovací, kupní, smlouvy o převodu a nálezové zprávy se v originále ukládají u ředitelky — 75 —

MMG. Aktuálně jsou ale uloženy u vedoucí úseku muzeum a galerie, proto bych považovala za vhodné toto ve směrnici zaktualizovat. Dále je směrnicí stanoveno, že dvakrát za rok, vždy k 15. květnu a 15. listopadu připravuje odborný pracovník podklad pro písemný návrh na zápis sbírkových předmětů do CES a pověřený pracovník pak připraví sumář návrhu. Na základě dohody s Ministerstvem kultury probíhá zápis sbírkových předmětů pouze jedenkrát ročně a to v květnu. Tato skutečnost nebyla ve směrnici zaktualizována. Stejně tak je potřeba zaktualizovat přílohy Depozitárního řádu – jmenovité zastoupení kurátorů sbírkových fondů a rozpis úklidu depozitářů. V rámci aktualizace směrnice a jejích částí bych viděla přínosným zaktualizovat Organizační a jednací řád Poradního sboru pro sbírkotvornou činnosti Městského muzea a galerie Břeclav vydaný 1. 6. 2011 a následně aktualizovaný Rozhodnutím ŘMG 04/2015 ze dne 28. 08. 2015. Dle mého názoru, je také potřeba dořešit skutečnost související s Centrální evidencí sbírek. Zatím co Městské muzeum a galerie Břeclav eviduje 13 podsbírek, v Centrální evidenci sbírek je uvedeno podsbírek 12. Jedná se o podsbírku pohlednice, která je v MMG vedena samostatně, ale v Centrální evidenci sbírek je součástí podsbírky Fotografie, filmy, video- záznamy a jiná média. Zde navrhuji sjednotit počet podsbírek vedených v MMG a v CES. Vzhledem ke skutečnosti, že se uvolnila místnost v půdních prostorách synagogy, která dříve sloužila jako kancelář odborného pracovníka, bych doporučila její využití k účelu depozitáře. Místo stávajících dvou depozitářů, by tak v těchto prostorách byly depozitáře tři. Vzhledem k svému uspořádání je v současné době nepraktický depozitář D2, ve kterém jsou uloženy společně podsbírky tří kurátorů, a to fotoarchiv, pohlednice, knihy, periodika, kartografický materiál, plakáty, plošná historie, příležitostný tisk Kromě výše uvedených návrhů na optimalizaci sbírkotvorné činnosti vnímám jako negativní jev časté změny na místech kurátorů jednotlivých podsbírek, vedoucích úseku muzeum a galerie, i statutárních zástupců. Personální stabilizace organizace by umožnila odborným pracovníkům lépe naplňovat jejich činnost včetně kvalifikovaného rozšiřování jednotlivých podsbírek. Doufám, že i přes transformaci, kterou v roce 2015 MMG prošlo (nově vzniklý úsek kultura a cestovní ruch) zůstane nadále organizací, která bude naplňovat muzejní a galerijní činnost v plném rozsahu.

— 76 —

ENGLISH RESUME The thesis describes collecting activities of the Municipal Museum and Gallery Břeclav (MMG) for the period from 2011 to 2015. In addition to the actual collecting activities of the institution, it outlines what these activities are. Furthermore, it also deals with the issue of collecting activities from the view point of museology. Specialist technical terms are outlined here such as museology, musealisation, naturfact, artifact and mentefact. Through the theory of museum selection and thesauration, a musealisation process is also described. The professional theoretical part is followed by theory relating to collecting activities in practice. Here, the current legislation of the Czech Republic is stated which relates to collecting activities. Also, a challenging process of creating museum collections is outlined. It is followed by a text which describes how the collectibles are recorded, with the records of first and second degree being created. This subchapter is followed by an explanation and description of the Central Record of Collections which is governed by the Ministry of Culture in the Czech Republic. Furthermore, the thesis deals with storage, protection and movement of collectibles, inventory process and the process of decommissioning of collectibles. The theoretical part is followed by a chapter in which the Municipal Museum and Gallery Břeclav is introduced. First, its development is described from its foundation to the present day. Then, most up to date information about the Municipal Museum and Gallery Břeclav as a funded organisation follows and about its current division into three sections: Museum and Gallery, Tourist Information Centre and a Department of Culture, Tourism and Economy and Administration. It deals with the Charter of Foundation of this organisation, its activities and statutory representatives. It further highlights the human resources agenda of the museum as this subchapter depicts an organisational scheme including individual employees. Due to the fact that the Municipal Museum and Gallery Břeclav manages and uses for its activities several premises – the Pod Vodárnou Museum, Břeclav Synagogue, the Lichtenstein House, Pohansko Chateau and the chateau tower, all these premises are introduced and their activities explained. This subchapter also includes pictures and a table which show and compare the numbers of visitors from 2011 to 2015. Apart from collecting activities, the museum is involved in other cultural, educational and travel activities which is why in this thesis a brief characteristic of chosen activities is outlined. These include exhibition and presentation activities, educational and cultural events, museum workshops, professional museum and gallery activities, work with general public, specialist archaeological

— 77 —

programmes, participation in the Festival of Museum Nights, fundraising and memorial events. Fundamental part of this thesis is formed by chapter 3 Collecting Activities of the Municipal Museum and Gallery Breclav, which is divided into ten sub chapters describing processes related to collecting activities of the chosen institution. Practical part of the thesis presents statistics which had to be processed based on the annual reports of the institution. Subchapter 1 briefly describes the collection of the Municipal Museum and Gallery Břeclav. Subchapter 2 follows and outlines the composition of the collection fund – individual sub collections of the MMG: archeology, etnography, history, gallery, textile, books, posters, periodicals, cartographic material, photo archive, postcards, occasional print work and overall history except occasional print work. Subchapter 3 states up to date inner guidelines of the institution which determine the collecting activities. Chapter 4 deals with obtaining of collectibles and describes the ways of acquiring them. Chapter 5 follows which stipulates the financing of the MMG Břeclav and how it impacts on the creation and administration of its collections. Chapter 6 stipulates the recording system of collectibles – chronological record, systematical record, digitisation and the collection of the MMG in the context of the Central Records of Collections. Chapter 7 outlines the conservation and restauration of collectibles in the institution. Chapter 8 extensively deals with storage, protection and movement of collected items. It incorporates a list of depositories of MMG, storage of individual items in them, movement of collectibles inside and outside the museum and a potential export of these items abroad. Chapter 9 describes the inventory process in MMG and chapter 10 is dedicated to the process of decommissioning of collectibles. The findings resulting from this thesis are described in the conclusion of the thesis. At the same time, suggestions are put forward to eliminate the shortcomings and recommendations given in connection with the activities of MMG Břeclav.

— 78 —

SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY Monografie: BENEŠ, Josef. Muzeologický slovník. Praha: Národní muzeum – Ústřední muzeologický kabinet, 1978. BENEŠ, Josef. Muzeum a sbírky. 1. vydání. Praha: Ústav pro informace a řízení v kultuře, 1972. BENEŠ, Josef. Základy muzeologie. Opava: Open Education & Sciences, 1997. ISBN: 80901974-3-4. DOLÁK Jan, HOLMAN Pavel, JAGOŠOVÁ Lucie, JŮVA Vladimír, MRÁZOVÁ Lenka, ŠERÁK Michal, ŠOBÁŇOVÁ Petra., Základy muzejní pedagogiky. Studijní texty. Brno: Moravské zemské muzeum, 2014. ISBN: 978-80-7028-441-4. MAROEVIĆ, Ivo. Introduction to Museology – the European Approach. Munich: Verlag Dr. Christian Müller-Straten, 1998, ISBN 3-9327704-52-5. NEUSTUPNÝ, Jiří. Muzeum a věda. 1. vydání, Praha: Kabinet muzejní a vlastivědné práce při NM v Praze, 1968. NEUSTUPNÝ, Jiří. Otázky dnešního musejnictví: příspěvky k obecné a speciální museologii. 1. vydání, Praha: Orbis, 1950. OSOLSOBĚ, Ivo. Ostenze, hra, jazyk (sémiotická studie). Brno: Host – vydavatelství s. r. o, 2002. STRÁNSKÁ, Edita, STRÁNSKÝ, Zbyněk Zbyslav. Základy štúdia muzeológie. Banská Štiavnica: 2000. STRÁNSKÝ, Zbyněk Zbyslav. Archeologie a muzeologie. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. STRÁNSKÝ, Zbyněk Zbyslav. Úvod do studia muzeologie. 2. vydání, Brno: Masarykova univerzita 2000. WAIDACHER, Friedrich. Príručka všeobecnej muzeológie. 1. vydání, Bratislava: Slovenské národné muzeum, 1999. ISBSN 80-860-015-5 ŽALMAN, Jiří a kolektiv. Příručka muzejníkova I., Tvorba, evidence, inventarizace a bezpečnost sbírek v muzeích a galeriích. 1. vydání, Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2002. ISBN: 80-7028-179-0. ŽALMAN, Jiří. Příručka muzejníkova II., Metodické pokyny pro: správu sbírek muzejní povahy, vývoz sbírkových předmětů mimo celní území Evropských společenství, realizaci výpůjček a zápůjček sbírkových předmětů po výstavní účely, metodické texty, právní normy. 1. vydání, Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2006. ISBN: 978-80-86611-19-8. — 79 —

Články v periodikách: KIRSCH, Otakar. K vývoji německého muzejnictví na území dnešního okresu Břeclav. Jižní Morava, 2011, roč. 47, č. 50, s. 119 – 141. ISSN 0449-0436. Nepublikované dokumenty: MENSCH, Peter van. Towards a methodology of muzeology. University of Zagreb, 1992, nepublikováno. Dostupné z: http://www.muuseum.ee/et/erialane_areng/museoloogiaalane_ki/ingliskeelne_kirj and/p_van_mensch_towar/ Město Břeclav. Zřizovací listina příspěvkové organizace Městské muzeum a galerie Břeclav. Břeclav. 215. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav. Městské muzeum a galerie Břeclav. Zpráva o činnosti Městského muzea a galerie Břeclav za rok 2011. Břeclav. 2012. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav. Městské muzeum a galerie Břeclav. Zpráva o činnosti Městského muzea a galerie Břeclav za rok 2012. Břeclav. 2013. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav. Městské muzeum a galerie Břeclav. Zpráva o činnosti Městského muzea a galerie Břeclav za rok 2013. Břeclav. 2014. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav. Městské muzeum a galerie Břeclav. Zpráva o činnosti Městského muzea a galerie Břeclav za rok 2014. Břeclav. 2015. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav. Městské muzeum a galerie Břeclav. Zpráva o činnosti Městského muzea a galerie Břeclav za rok 2015. Břeclav. 2016. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav. Městské muzeum a galerie Břeclav. Rozhodnutí ŘMG 04/2015 Poradní sbor pro sbírkotvornou činnost. Břeclav. 2015. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav. Městské muzeum a galerie Břeclav. Organizační a jednací řád Poradního sboru pro sbírkotvornou činnost Městského muzea a galerie Břeclav. Břeclav. 2011. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav. Městské muzeum a galerie Břeclav. Vnitřní směrnice č. 19/2014. Režim zacházení se sbírkou. Břeclav. 2014. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav. Městské muzeum a galerie Břeclav. Vnitřní směrnice č. 19-b/2014 Režim zacházení se sbírkou – depozitární řád. Břeclav. 2014. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav. Městské muzeum a galerie Břeclav. Vnitřní směrnice č. 19-c/2014 Režim zacházení se sbírkou – badatelský řád. Břeclav. 2014. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav.

— 80 —

Městské muzeum a galerie Břeclav. Vnitřní směrnice č. 19-d/2014 Režim zacházení se sbírkou – vývoz sbírkových předmětů do zahraničí. Břeclav. 2014. Příruční spisovna Městského muzea a galerie Břeclav. Legislativní dokumenty: Metodický pokyn Ministerstva kultury České republiky č.j.: 14.639/2002, k provádění některých činností souvisejících s tvorbou sbírek, péčí o sbírky a vývozem sbírkových předmětů do zahraničí. Dostupné z: http://www-old.mkcr.cz/kulturni-dedictvi/muzea-galeriea-ochrana-moviteho-kulturniho-dedictvi/pravni-predpisy/default.htm Metodický pokyn Ministerstva kultury k evidenci a inventarizaci sbírkových předmětů a k doplnění obrazových údajů pro charakteristiku sbírky v CES a ke změně zákona č. 1222/2000 Sb., zákonem č. 303/2013 Sb., č.j.: MK 16688/2014 OMG. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/pravni-predpisy-metodicke-pokyny-a-formulare-622.html Vyhláška č. 275/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva kultury, kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a změně některých dalších zákonů. Dostupné z: http://www.emuzeum.cz/legislativa/vyhlasky/vyhlaska-275-2000-sb-kterou-se-provadizakon-c-122-2000-sb-o-ochrane-sbirek-muzejni-povahy-a-zmene-nekterych-dalsichzakonu.html Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů české republiky. 2000, částka 36, Závěrečné práce: ANDĚL, Lubomír. Sbírkotvorná činnost Muzea Vysočiny Pelhřimov a Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod v letech 1990 – 2005. Brno, 2007. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr Jan Dolák. CÍR, Dimitrij, Teorie muzejní selekce. Brno, 2006. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Pavel Holman. VAŠKO, Lukáš, Mgr. Městské muzeum v Lanškrouně a jeho sbírkotvorná činnost v letech 2000 – 2011. Brno, 2012. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Jan Dolák.

Zdroje na internetu: DOLÁK, Jan. K teorii sbírkotvorné činnost muzeí. Některé problémy muzejní selekce. [cit. 2016-01-24]. Dostupný z: http://www.phil.muni.cz/unesco/Cesky/clanek_3.html Mezinárodní rada muzeí ICOM: Profesní etický kodex ICOM pro muzea [online]. Profesní etický kodex ICOM pro muzea schválilo 20. valné shromáždění v Barceloně (Španělsko) dne 6. července 2001; jeho revizi provedlo 21. valné shromáždění v Soulu (Korejská republika) dne 8. října 2004. [cit. 2015-12-28]. — 81 —

Dostupný z: Internetové stránky Městského muzea a galerie Břeclav. Dostupné z www.muzeumbv.cz eMuzeum.cz – muzeum 48/1/2010 K 105 výročí narození Jiřího Neustupného: Neznámé dopisy z archivu státní ermitáže [cit. 2016-05-08]. Dostupný z: http://www.emuzeum.cz/admin/files/muzeum_2_2010_finale.pdf eMuzem.cz – správa sbírek. Metodický text k inventarizaci sbírkových předmětů. [cit. 201605-27]. Dostupný z: http://www.emuzeum.cz/sprava-sbirek/inventarizace-sbirkovychpredmetu/metodicky-text-k-inventarizaci-sbirkovych-predmetu/ https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/131349/2_MuseologicaBrunensia_ 1-2012-1_5.pdf?sequence=1 http://www.cz-museums.cz/web/deni_v_oboru/muzejni-legislativa/

— 82 —

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AS

- aktivní selekce

AU

- autentická dokumentace

CES

- Centrální evidence sbírek

č.

- číslo

č. j.

- číslo jednací

ČR

- Česká republika

ČSR

- Československá republika

MK ČR

- Ministerstvo kultury ČR

MMG

- Městské muzeum a galerie Břeclav

odst.

- odstavec

OM

- objekt muzealizace

PD

- primární dokumentace

PM

- potencionální muzeálie

poradní sbor

- poradní sbor pro sbírkotvornou činnost Městského muzea a galerie Břeclav

PS

- pasivní selekce

Sb.

- sbírky

SBD

- sebedokumentace

sbírka

- sbírka muzejní povahy

SD

- doprovodná (sekundární) dokumentace nebo selekční dokumentace,

tj.

- to jest

vyhláška č. 275/2000 Sb.

- vyhláška Ministerstva kultury, kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a změně některých dalších zákonů

zákon č. 122/2000 Sb.

- zákon číslo 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a změně některých dalších zákonů

Z. Z. Stránský

- Zbyněk Zbyslav Stránský

— 83 —

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 7 – Organizační schéma Městského muzea a galerie Břeclav Obrázek 8 – Hlavní budova Městského muzea a galerie Břeclav Obrázek 9 – Synagoga Břeclav Obrázek 10 – Lichtenštejnský dům Břeclav Obrázek 11 – Zámeček Pohansko Obrázek 12 – Zámecká věž Břeclav

— 84 —

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 – Návštěvnost objektů ve správě MMG Břeclav v období 2011 – 2015 Tabulka 2 – Počty inventárních čísel jednotlivých podsbírek MMG v období 2011 – 2015 Tabulka 3 – Odborní pracovníci, kurátoři jednotlivých podsbírek MMG Tabulka 4 – Počet nabytých kusů sbírkových předmětů v letech 2011 – 2015 Tabulka 5 – Nabytí sbírkových předmětů v MMG Břeclav v jednotlivých podsbírkách v období 2011 – 2015 Tabulka 6 – Výnosy MMG Břeclav v letech 2011 – 2015 Tabulka 7 – Porovnání výnosů a nákladů MMG Břeclav v letech 2011 – 2015 Tabulka 8 – Vztah mezi finančními prostředky MMG Břeclav v letech 2011 – 2015 a výdaji na nákup sbírkových předmětů Tabulka 9 – Stav digitalizace jednotlivých podsbírek Tabulka 10 – Podsbírky včetně inventární čísel evidované v MMG a evidované v CES Tabulka 11 – Počet kusů konzervovaných a restaurovaných sbírkových předmětů v jednotlivých podsbírkách v letech 2011 – 2015 Tabulka 12 – Přehled finančních prostředků vynaložených za konzervaci a restaurování sbírkových předmětů v letech 2011 – 2015 Tabulka 13 – Depozitáře MMG Tabulka 14 – Stanovené hodnoty relativní vlhkosti pro jednotlivé depozitární prostory Tabulka 15 – Zapůjčené sbírkové předměty MMG jiným institucím Tabulka 16 – Zapůjčené sbírkové předměty do MMG od jiných institucí v letech 2011 – 2015 Tabulka 17 – Inventarizace sbírkových předmětů v MMG Břeclav v letech 2011 – 2015

— 85 —

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 – Počet nabytých přírůstkových čísel v letech 2011 – 2015 Graf 2 – Výše příspěvku od zřizovatele na činnost MMG v letech 2011 – 2015 Graf 3 – Počet kusů konzervovaných a restaurovaných sbírkových předmětů, v letech 2011 – 2015

— 86 —