Sbírka instrukcí a sdělení

Ročník 2007

Sbírka instrukcí a sdělení MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY Částka 4

Rozeslána dne 31. srpna 2007

Cena 49,- Kč

OBSAH: 14. I n s t r u k c e Ministerstva spravedlnosti ze dne 6. dubna 2006 č. j. 1/2006 - OMF - SP, kterou se mění Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 21. prosince 2001 č. j. 1258/01-E, o způsobech a podmínkách hospodaření s majetkem státu, ve znění pozdějších předpisů 15. I n s t r u k c e Ministerstva spravedlnosti ze dne 17. května 2006 č. j. 110/2006 - OMF - SP, kterou se mění Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 21. prosince 2001 č. j. 1258/01-E o způsobech a podmínkách hospodaření s majetkem státu, ve znění pozdějších předpisů 16. P o k y n obecné povahy ze dne 23. dubna 2007, poř. č. 1/2007, jímž se mění pokyn obecné povahy č. 7/2004, jímž se vydává kancelářský řád státního zastupitelství, ve znění pozdějších změn 17. P o k y n obecné povahy 25. května 2007, poř. č. 2/2007 o databázi „Událost“ 18. P o k y n obecné povahy ze dne 17. května 2007, poř. č. 3/2007 o trestním řízení ve věcech mládeže 19. P o k y n obecné povahy ze dne 26. července 2007, poř. č. 4/2007 - Vzorový organizační řád

Instrukce č. 14

strana 74

částka 4

14 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 6. dubna 2006 č. j. 1/2006-OMF-SP, kterou se mění Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 21. prosince 2001 č. j. 1258/01-E, o způsobech a podmínkách hospodaření s majetkem státu, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví: Čl. I Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 21. prosince 2001 č. j. 1258/01-E, o způsobech a podmínkách hospodaření s majetkem státu, publikovaná ve Sbírce instrukcí a sdělení pod č. 24/2002, ve znění Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 9. dubna 2002, č. j. 170/2002-OIM-SP, (publikovaná pod č. 28/2002 Sbírky instrukcí a sdělení), ve znění Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 19. srpna 2002 č. j. 230/2002-OIM-SP, (publikovaná pod č. 38/2002 Sbírky instrukcí a sdělení), ve znění Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 26. května 2003, č. j. 32/2003-OIM-SP, (publikovaná pod č. 8/2003 Sbírky instrukcí a sdělení), (úplné znění publikované pod č. 9/2003 Sbírky instrukcí a sdělení) a ve znění Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 28. dubna 2004, č. j. 21/2004-OIM-SP, (publikovaná pod č. 1/2005 Sbírky instrukcí a sdělení), se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se vypouští pojem „Justiční škola“. 2. V § 2 odst. 1 se vypouští pojem „Justiční školy“. 3. V § 12a odst. 1 se slovo „(zápisy)“ zrušuje a slova „odboru investičnímu a majetkoprávnímu“ se nahrazují slovy „odboru majetkoprávnímu a finančnímu“. 4. V § 12a se za odstavec 2 vkládá odstavec 3, který zní: „(3) Postup podle odstavce 1 se vztahuje i na případy, kdy dochází mezi dvěma organizačními složkami státu k převodu příslušnosti hospodařit s nemovitostí na základě zápisu.“. 5. § 13 zní: „§ 13 Evidence a inventarizace majetku (1) Odpovědné osoby zajišťují evidenci majetku a závazků podle zvláštních právních předpisů. Charakteristika jednotlivých druhů majetku je uvedena v příloze č. 2. (2) Majetek se dělí do skupin podle přílohy č. 3. (3) Evidence majetku se provádí prostřednictvím automatizovaného informačního systému IRES s využitím jednotlivých číselníků. Obsah číselníků je uveden v uživatelské příručce - Zavádění systému. Majetek se v systému IRES dělí na: - dlouhodobý majetek, tj. majetek pořízený z kapitálových (investičních) výdajů, účtuje se o něm na majetkových účtech, - drobný dlouhodobý majetek, tj. majetek pořízených z běžných (neinvestičních) výdajů, účtuje se o něm na majetkových účtech,

- operativní evidenci majetku, kde se vede majetek pod stanovenou hranicí a účtuje se o něm na podrozvahovém účtu. (4) Majetek se označuje inventárním číslem ve struktuře: typ. majetku (1-místo-znakově, I-investiční, D-drobný, Ooperativní evidence, C-cizí majetek) skupina majetku (4místa numericky) / pořadové číslo majetku v rámci skupiny a typu majetku (6 míst - numericky) / pořadové číslov rámci souboru movitých věcí (2 místa numericky). (5) VS ČR postupuje v případech podle odstavců 3 a 4 podle vlastního interního předpisu ve smyslu ustanovení § 3 této instrukce. (6) Z účetnictví se převedený majetek odepisuje částkou, kterou je evidován, bez ohledu na výši úplaty. Částky získané převodem se převedou do státního rozpočtu. K převodu práva hospodařit s majetkem státu nebo vlastnictví k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb je třeba dohody s příslušným odborovým orgánem. (7) V případě evidence nehmotného majetku spadajícího do oblasti výpočetní techniky se postupuje v souladu s metodickým pokynem, který tvoří přílohu č. 9. Součástí metodického pokynu jsou i vzory zápisů o převodu příslušnosti hospodařit se software, o poskytnutí podlicence softwarea o vrácení poskytnuté podlicence software.“. 6. Za přílohu č. 8 se doplňuje příloha č. 9, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 9 Metodika vedení nehmotného majetku I. Základní pojmy 1. Dlouhodobý nehmotný majetek - software (druh 013) je definován v ustanovení § 7 odstavce 1 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska počítačového programu je to majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok, u kterého ocenění převyšuje částku 60 000 Kč. 2. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek - software (druh 018) je definován v ustanovení § 7 odstavce 3 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska počítačového programu je to majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok, u kterého ocenění nepřevyšuje částku 60 000 Kč. 3. Pro účely evidence rozumíme počítačovým programem licenci ve smyslu zákona číslo 121/2000 Sb., autorský zákon. Licence je právo užívat dané programové vybavení. Nakládání s licencí musí být v souladu se zákonem číslo 121/2000 Sb., autorský zákon a s licenční smlou-

částka 4

Instrukce č. 14

vou. Rovněž převod licence může proběhnout pouze za podmínek stanovených licenční smlouvou. 4. Typy licencí a) Licence na počítač (PC) je model, kdy je poskytováno oprávnění užívat licenci k počítačovému programu právě na jednom počítači (bez závislosti na tom, kolik zaměstnanců s počítačem pracuje). b) Serverová licence (SRV) je model, který umožňuje volné využití dané licence na serveru instalované, a to pro všechny zaměstnance, kteří se na daný server připojují. Licence může být poskytována na jeden (nebo více) procesor počítače (CPU licence). Využití licence může být časově omezeno. Produkt splňuje podmínky zařazení do (drobného) dlouhodobého nehmotného majetku. c) Multilicence (MULTI) slouží zejména velkým organizacím pro uplatnění přístupu k využití licencí. Obvykle je stanovena multilicence na počítače (servery) dané složky státu či resortu. Multilicence může být omezena maximálním počtem počítačů, které u dané složky licenci využívají. Model multilicence snižuje celkovou cenu za pořízení licencí produktu. Využití multilicence může být časově omezeno. Produkt splňuje podmínky zařazení do (drobného) dlouhodobého nehmotného majetku. d) Shareware (SHARE) jsou označovány produkty, které jsou obvykle volně šiřitelé. Instalace a užívání programu po delší dobu je podmíněno zaplacením ceny, případně registrací u vykonavatele autorských práv k počítačovému programu. Po zaplacení obvykle nabyvatel obdrží kód, který instalaci programu legalizuje, případně odblokuje jeho sníženou funkcionalitu. Produkt splňuje podmínky zařazení do (drobného) dlouhodobého nehmotného majetku. e) Freeware označujeme počítačové programy, které jejich autor dává k dispozici jako volný statek pro všechny potencionální uživatele (může být vyžadována registrace uživatele). Produkt splňuje podmínky zařazení do drobného dlouhodobého nehmotného majetku. Obvykle nevznikají s pořízením tohoto typu licence náklady. Existují-li výdaje nebo náklady spojené se zprovozněním počítačového programu, pak se počítačový program oceňuje cenou pořízení. f) Programové vybavení pořízené současně s počítačem (OEM). Je to jednak základní programové vybavení, jehož existence podmiňuje činnost příslušného technického zařízené (hardware), jako např. operační systém počítače, ovladače periferních zařízení, programy antivirové ochrany atd., a dále i aplikační programové vybavení, jehož instalace na počítač rozšiřuje komfort a použitelnost počítače na úlohách řešených uživatelem. Cena tohoto programového vybavení je součástí ceny počítače. Povinností uživatele je předat s předávanými technickými prostředky i související programové vybavení. 5. Ocenění nehmotného majetku Účetní jednotky oceňují dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek podle zákona o účetnictví a) pořizovací cenou, za kterou byl majetek pořízen, a náklady s jeho pořízením související, b) reprodukční pořizovací cenou, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje, majetek nabytý darováním, vytvořený vlastní činností, pokud je reprodukční pořizovací cena nižší než vlastní náklady,

strana 75

a nově zjištěný a v účetnictví dosud nezachycený (například inventarizační přebytek), vlastními náklady, tj. přímé a nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku vlastní činností. 6. Zhodnocení majetku a technické zhodnocení a) Zhodnocení - update je provedení opravy či aktualizace, popř. úprava pro momentální (nové) podmínky. Jeho podstata spočívá v tom, že se počítačový program uvádí do stavu, ve kterém bude tak jako dříve korespondovat s vnější objektivní realitou. Jde sice o zásah do majetku, ale následkem není změna účelu, ani technických parametrů, ani se nerozšiřuje vybavenost nebo použitelnost. V případě update nejde o technické zhodnocení, jedná se o opravu. b) Technické zhodnocení - upgrade znamená zdokonalení počítačového programu (obvykle nová verze). Jeho podstata spočívá v nových užitných vlastnostech, které většinou budou na úrovni změny technických parametrů, nebo v rozšíření vybavenosti a použitelnosti. Většinou se formálně odlišuje číslem verze. Upgrade je technickým zhodnocením. c) Ocenění nehmotného majetku při technickém zhodnocení - Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku se zvýší o technické zhodnocení, pokud náklady na něj v úhrnu za rok převýší částku 60.000,- Kč a technické zhodnocení je v tomto roce uvedeno do užívání. - Pokud technické zhodnocení je nižší než stanovená částka, hradí tento výdaj organizační složka státu vždy jako provozní výdaj. 7. Nakládání s majetkem a) Poskytnutí (zapůjčení) licence Dle § 48 zákona číslo 121/2000 Sb., autorský zákon, jeli tak sjednáno ve smlouvě, může nabyvatel oprávnění tvořící součást licence zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě (podlicence). Při poskytování oprávnění nedochází ke změně smluvních stran licenční smlouvy. Zapůjčení mezi organizačními složkami státu probíhá na základě zápisu, který je dokladem o nabytí práva k užití licence. Při poskytnutí licencí programového vybavení zůstávají tyto nadále v majetkové evidenci složky rezortu, která tyto licence poskytují. Složka rezortu, která licence poskytuje, o tomto poskytnutí neúčtuje. Složka rezortu, které jsou licence poskytnuty, o tomto poskytnutí účtuje na podrozvahovém účtu a poskytnuté licence eviduje jako cizí majetek. b) Postoupení licence (převod) Postoupení licencí je postoupení práva hospodařit s majetkem jiné složce rezortu. Dokladem o postoupení je zápis. Po tomto postoupení dochází k vyřazení příslušného majetku z majetkové evidence u složky rezortu, která majetek postoupila, tzn. u této složky rezortu se sníží počet licencí a sníží se cena majetku v evidenci a účetnictví. Složka rezortu, které byl majetek postoupen, zavede tento majetek do majetkové evidence a účetnictví. c) Přesun licencí (změna umístění v rámci dané složky) Pojem přesun licencí se používá pro přesun licencí v rámci dané složky rezortu.

strana 76

Instrukce č. 14

II. Majetková evidence počítačového programu 1. Dokumentace oprávněnosti užívat počítačové programy Základním dokladem o oprávněném použití počítačového programu je zaplacená faktura. Oprávněnost používání počítačových programů lze dále prokázat zejména některými z následujících dokumentů: a) smlouvami na dodávky počítačového programu (pokud byly takovéto smlouvy uzavřeny), příp. dalšími nabývacími doklady, b) licenčními smlouvami upravujícími užívání počítačového programu, případně originálními standardizovanými licenčními podmínkami, c) doklady týkajícími se registrace užívání v registračním centru nebo obdobné evidenci výrobce či distributora počítačových programů (např. kopie registračních karet), d) elektronickými kopiemi odeslaných a přijatých zpráv v případě pořízení počítačových programů dálkovým přístupem. Tyto dokumenty musí složky rezortu evidovat o veškerých počítačových programech užívaných u každého orgánu státní správy na jediném místě. Odpovědnost za řádné vedení a evidenci nabývací dokumentace nesou složky rezortu. Zároveň jsou složky rezortu povinny zajistit u počítačových programů nově pořizovaných po nabytí účinnosti těchto pravidel uložení a evidenci originálních instalačních médií (disket, CD disků) po celou dobu užívání počítačového programu. 2. Vkládání programového vybavení do majetkové evidence 2.1. Zásady při vkládání programového vybavení do majetkové evidence 1. organizační složka státu je povinna evidovat všechen nabytý nehmotný majetek - programové vybavení v APV IRES (Aplikační programové vybavení Informační rozpočtový a ekonomický systém), modulu Evidence software, a to neprodleně po jeho nabytí; při evidenci je nezbytné dodržovat zásady dle dokumentace systému IRES; 2. programové vybavení pořízené současně s počítačem se eviduje jako součást počítače pod inventárním číslem přiděleným tomuto počítači; 3. programové vybavení zakoupené odděleně od pořízení počítače se eviduje samostatně pod samostatným inventárním číslem; 4. při evidenci programového vybavení vyvíjeného na zakázku s dílčími platbami za jednotlivé etapy vývoje se dílčí platby (náklady) účtují na vrub účtu 041 Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek; teprve po dokončení a převzetí díla se majetek eviduje v majetkové evidenci (v celkové hodnotě všech pořizovacích nákladů); po zaevidování majetku se dá pokyn k zaúčtování na vrub účtu 013 Software ve prospěch účtu 041 Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek; 5. pokud obsahuje faktura více položek, pak je nutno pro každou položku vytvořit samostatný „Protokol o převzetí“; 6. členění majetkové evidence na majetek dlouhodobý a drobný dlouhodobý je nezbytné zachovat i v rámci jedné faktury, tzn. že některé položky faktury mohou patřit do majetkové evidence dlouhodobého majetku

částka 4

(druh majetku - 013), jiné do majetkové evidence drobného dlouhodobého majetku (druh majetku 018); 7. zhodnocení majetku je třeba vyznačit v majetkové evidenci; přesáhne-li celková částka všech zhodnocení za příslušný kalendářní rok 60 000 Kč, jedná se: - u dlouhodobého nehmotného majetku o technické zhodnocení, jehož výsledkem je „Protokol o technickém zhodnocení“ (technické zhodnocení = součtu všech zhodnocení za příslušný kalendářní rok; při technickém zhodnocení dojde k navýšení pořizovací ceny); toto technické zhodnocení se provádí na konci kalendářního roku; - u drobného dlouhodobého nehmotného majetku se technické zhodnocení považuje za nový majetek dlouhodobý nehmotný, který je třeba zaevidovat do majetkové evidence dlouhodobého nehmotného majetku v ceně technického zhodnocení; 2.2 Postup při vkládání programového vybavení do majetkové evidence: 1. V systému IRES se majetek eviduje na základě dokladu o pořízení pomocí formuláře FIA014F - „Protokol o převzetí majetku“. Současně je nezbytné vyznačit vazbu mezi „Protokolem o převzetí majetku“ a dokladem o pořízení (viz formulář FIA016F-“Protokol převzetí - vazba na doklady“). 2. Dokladem o zařazení programového vybavení do majetkové evidence je „Protokol o převzetí“, který podepisuje oprávněná osoba. Po zařazení majetku do majetkové evidence je „Protokol o převzetí“ předán k zaúčtování. 3. V případě, že je pořizovacím dokladem faktura, je nutno předat „Protokol o převzetí“ společně s fakturou k proplacení a následně předat oba doklady k zaúčtování. 4. Odpovědná osoba potvrdí zaúčtování programového vybavení na „Protokolu o převzetí“ a jeho kopii postoupí k archivaci. 3. Zhodnocení a technické zhodnocení programového vybavení 3.1. Postup při zhodnocení programového vybavení 1. Zhodnocení programového vybavení se eviduje na základě dokladu o jeho pořízení. 2. V systému IRES se zhodnocení eviduje pomocí formuláře „Zhodnocení majetku“, volaného z formuláře „Inventární karta majetku“ - FIA002F. 3.2. Postup při technickém zhodnocení programového vybavení 1. V systému IRES se technické zhodnocení eviduje pomocí formuláře FIA021V - „Technické zhodnocení“ volaného z formuláře „Inventární karta majetku“FIA002F. 2. Dokladem o technickém zhodnocení je „Protokol o technickém zhodnocení“ (formulář „Protokol o technickém zhodnocení“ - FIA025F) “, který podepisuje oprávněná osoba. Po provedení evidence technického zhodnocení je protokol předán k zaúčtování. 3. V případě, že je pořizovacím dokladem faktura, je nutno předat protokol společně s fakturou k proplacení a následně předat oba doklady k zaúčtování. 4. Odpovědná osoba potvrdí zaúčtování technického zhodnocení na „Protokolu o technickém zhodnocení“ a jeho kopii postoupí k archivaci.

částka 4

Instrukce č. 14

3.3 Evidence verzí programového vybavení Jednotlivé verze programového vybavení se v systému IRES evidují ve formuláři FIA043F - „Evidence upgrade“. 4. Poskytování programového vybavení 4.1 Postup při poskytování programového vybavení 1. V systému IRES se poskytování programového vybavení eviduje pomocí formuláře FIA040F - „Evidence software“. 2. Dokladem o poskytnutí programového vybavení jiné složce rezortu je „Zápis o poskytnutí podlicence software (výpůjčka)“, jehož vzor je uveden v této metodice. Zápis musí být za každou složku rezortu podepsán oprávněnou osobou. 3. Podepsaný zápis je nezbytné archivovat. 4. Vypůjčitel je povinen vždy do 10. ledna doručit půjčiteli písemnou zprávu o stavu předmětu zápisu k 31. 12. uplynulého kalendářního roku z důvodu provádění inventur. 4.2 Prodlužování výpůjček 1. Po uplynutí doby výpůjčky, nepožádá-li půjčitel o vrácení předmětu výpůjčky, se sjednaná doba výpůjčky automaticky prodlužuje vždy o další rok. 2. Prodloužení výpůjčky se eviduje v systému IRES ve formuláři FIA042F - „Zapůjčené licence SW“. 4.3 Postup při vrácení programového vybavení 1. Vrácení programového vybavení se v systému IRES eviduje pomocí formuláře FIA040F - „Evidence software“. 2. Dokladem o vrácení programového vybavení je „Zápis o vrácení poskytnuté podlicence software (vrácení výpůjčky)“, jehož vzor je uveden v této metodice. Za obě zúčastněné strany musí zápis podepsat oprávněná osoba. 3. Před uplynutím sjednané doby bezplatného užívání lze užívací vztah ukončit dohodou obou stran učiněnou písemnou formou - rovněž „Zápisem o vrácení poskytnuté podlicence software (vrácení výpůjčky)“. 4. Podepsaný zápis je nezbytné archivovat. 5. Postupování programového vybavení 1. K postoupení programového vybavení je nezbytné vyhotovit „Rozhodnutí o nepotřebnosti majetku“, které podepíše k tomu pověřená osoba. 2. V systému IRES se postoupení programového vybavení eviduje ve formuláři FIA040F - „Evidence software“. 3. Dokladem o postoupení programového vybavení jiné složce rezortu je „Zápis o převodu příslušnosti hospodařit se software“, jehož vzor je uveden v této metodice. Zápis musí být za každou složku rezortu podepsán oprávněnou osobou. 4. Podepsaný zápis je nezbytné archivovat. 5. Na základě podepsaného zápisu provede složka rezortu, která programové vybavení postoupila, jeho vyřazení z majetkové evidence a účetnictví. 6. Složka rezortu, které bylo programové vybavení postoupeno, vloží na základě podepsaného „Zápisu o převodu příslušnosti hospodařit se software“ toto programové vybavení do majetkové evidence a účetnictví.

strana 77

6. Přesun programového vybavení 1. V systému IRES se přesun programového vybavení eviduje ve formuláři „Přesun majetku“, který lze vyvolat z formuláře „Inventární karta majetku“ FIA002F. 2. V případě, že složka rezortu účtuje o přesunu, je třeba vytisknout „Protokol o přesunu“ na formuláři „Protokol o přesunu majetku“ - FIA019F. U složek rezortu, které neúčtují o přesunu programového vybavení se body 2. - 5. neprovádí. Případný „Protokol o přesunu“ má pouze informativní význam. 3. „Protokol o přesunu majetku“ podepíše oprávněná osoba a je dokladem o přesunu programového vybavení. 4. Podepsaný „Protokol o přesunu“ je nezbytné předat k zaúčtování. 5. Odpovědná osoba potvrdí zaúčtování na „Protokolu o přesunu“ a jeho kopii postoupí k archivaci. 7. Vyřazování programového vybavení z majetkové evidence 1. Je nezbytné vyhotovit „Rozhodnutí o nepotřebnosti majetku“, které podepíše k tomu pověřená osoba. Vzor “Rozhodnutí o nepotřebnosti majetku“ je uveden v příloze č. 4 instrukce. 2. Programového vybavení je nutno nabídnout jiným zájemcům formou vystavení na extranetu po dobu minimálně 1 týdne a v případě, že se nenajde zájemce, nabídne se ještě formou vystavení na internetu po dobu minimálně 1 týdne (viz. § 23 instrukce). 3. Není-li o programové vybavení zájem, je nezbytné předložit likvidační komisi doklady o neupotřebitelnosti majetku a požádat o vypracování návrhu o přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti majetku a způsobu naložení s ním. 4. Na základě předchozích kroků je možné provést vlastní vyřazení programového vybavení z majetkové evidence. V systému IRES se provádí vyřazení ve formulářích „Inventární karta majetku“ - FIA002F, FIA040F - „Evidence software“ a „Vyřazení majetku“. 5. Dokladem o vyřazení programového vybavení z majetkové evidence je „Protokol o vyřazení“ (formulář „Protokol o vyřazení majetku“ - FIA020F), který podepíše oprávněná osoba. 6. „Protokol o vyřazení“ je předán do účtárny. 7. Účtárna potvrdí zaúčtování na „Protokolu o vyřazení“ a jeho kopii postoupí k archivaci. 8. Po splnění všech výše uvedených podmínek (body 17) lze provést fyzickou likvidaci majetku. Dokladem o likvidaci je protokol o fyzické likvidaci. 8. Evidence instalací 1. V systému IRES slouží k evidenci instalací programového vybavení formuláře FIA044F - „Evidence instalací“, FIA045F - „Balíčky software“ a FIA050F „Evidence seskupení. 2. Dokladem o instalaci počítačového programu je instalační protokol. 3. Dokladem o oprávněném nainstalování a užívání všech programů na příslušném počítači je specifikační list.

Instrukce č. 14

strana 78

částka 4

Zápis o převodu příslušnosti hospodařit se software uzavřený v souladu s ustanovením § 19 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, ustanovením § 14 vyhlášky MF č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, a za přiměřeného použití § 628 a násl. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 48 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů ___________________________________________________________________________________________________

Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli 1. Ministerstvo spravedlnosti ČR se sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 IČ 00025429 Jehož jménem je oprávněn činit právní úkony: (dále jen „předávající“) 2. Nejvyšší státní zastupitelství v Brně se sídlem Jezuitská 585/4, 660 55 Brno IČ 49467352 Jehož jménem je oprávněn činit právní úkony: (dále jen „přejímající“) tento zápis: I. Předmět zápisu 1. Předávající je příslušný hospodařit s tímto majetkem státu:

Inv. číslo

Druh

Název licence

Verze

Počet licencí

Datum pořízení

I7202/000003

013

SQL Svr 2000 Std. English 1 Processor lic.

2000 Std.

2

05.08.2004

Cena celkem:

Právní důvod, zakládající příslušnost předávajícího hospodařit s majetkem

Cena dle účetnictví

197.920,80

197.920,80

Licenční oprávnění k majetku, který je předmětem zápisu, je uloženo na Ministerstvu spravedlnosti ČR.

Instrukce č. 14

částka 4

strana 79

2. Předmětem tohoto zápisu je bezúplatný převod příslušnosti hospodařit se shora uvedeným majetkem - softwarovými licencemi ve smyslu ustanovení § 48 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), přejímajícímu. 3. Předávající tímto zápisem v souladu s ustanoveními zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky Ministerstva financí č. 62/2001 Sb. bezúplatně převádí ke dni účinnosti zápisu příslušnost hospodařit s majetkem, specifikovaným v čl. I., na přejímajícího. 4. Přejímající uvedený majetek v rozsahu uvedeném výše od data účinnosti tohoto zápisu do své příslušnosti hospodaření přebírá, a to za účelem ………………….. II. Přejímající přebírá majetek dle čl. I. se všemi právy a povinnostmi a se všemi součástmi. III. 1. Účetní hodnota převáděného majetku činí ……………….. Kč. 2. Současně s majetkem dle čl. I předá předávající přejímajícímu veškeré dokumenty, které se ho týkají a které má k dispozici. Dnem fyzického předání a převzetí uvedeného majetku je přejímající oprávněn předávaný majetek užívat a současně tímto dnem přechází na přejímajícího nebezpečí škody na věci. IV. 1. Předávající prohlašuje, že licence tvořící předmět zápisu převádí ve stavu způsobilém k řádnému užívání. 2. Přejímající prohlašuje, že bude předmět zápisu řádně užívat výhradně k vymezenému účelu. V. 1. Jakékoliv změny či doplňky tohoto zápisu jsou možné a platné jen tehdy, pokud byly učiněny formou písemných, číslovaných a oprávněnými zástupci obou stran podepsaných dodatků. 2. Zápis nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma stranami; přejímající svým podpisem zároveň stvrzuje fyzické převzetí předmětu zápisu na nosiči dat v souladu s čl. IV zápisu. 3. Tento zápis je vyhotoven ve čtyřech stejnopisech s platností originálu, z nichž každá strana zápisu obdrží po dvou vyhotoveních. 4. Strany zápisu prohlašují, že si zápis před jeho podpisem přečetly, že souhlasí s jeho obsahem, jenž je projevem jejich pravé a svobodné vůle, že zápis byl sepsán určitě, vážně, srozumitelně, což stvrzují podpisy svých oprávněných zástupců. V Praze dne …………..

V …………………. dne …………..

________________________ předávající (podpis, razítko)

________________________ přejímající (podpis, razítko)

Instrukce č. 14

strana 80

částka 4

ZÁPIS o poskytnutí podlicence software (výpůjčka) uzavřený v souladu s ustanovením § 19 a násl. zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, ustanovením § 14 a násl. vyhlášky MF č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, a za přiměřeného použití § 659 a násl. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 48 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů ___________________________________________________________________________________________________

Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli

1. Ministerstvo spravedlnosti ČR se sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 IČ 00025429 Jehož jménem je oprávněn činit právní úkony: (dále jen „půjčitel/předávající“) 2. Nejvyšší státní zastupitelství v Brně se sídlem Jezuitská 585/4, 660 55 Brno IČ 49467352 Jehož jménem je oprávněn činit právní úkony: (dále jen „vypůjčitel/přebírající“) tento zápis: I. Předmět zápisu

1. Půjčitel je příslušný hospodařit s tímto majetkem státu: Inv. číslo

Druh

Název licence

Verze

Počet licencí

Datum pořízení

I7202/000003

013

SQL Svr 2000 Std. English 1 Processor lic.

2000 Std.

2

05.08.2004

Cena celkem:

Právní důvod, zakládající příslušnost předávajícího hospodařit s majetkem

Cena dle účetnictví

197.920,80

197.920,80

2. Předmětem tohoto zápisu je bezúplatné poskytnutí shora uvedeného majetku - softwarových podlicencí ve smyslu ustanovení § 48 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), vypůjčiteli.

Instrukce č. 14

částka 4

strana 81

II. 1. Půjčitel prohlašuje, že: a) podlicence tvořící předmět zápisu přenechává vypůjčiteli ve stavu způsobilém k řádnému užívání, a to k datu podpisu zápisu, b) bude požadovat vrácení předmětu zápisu i před skončením doby přenechání, jestliže ho vypůjčitel: - neužívá řádně, - užívá v rozporu s účelem, ke kterému slouží, - přenechal k užívání třetí osobě. 2. Vypůjčitel prohlašuje, že: a) bude předmět zápisu řádně užívat, b) bude předmět zápisu užívat výhradně k vymezenému účelu, c) bude předmět zápisu chránit před poškozením, ztrátou nebo zničením, d) nepřenechá předmět zápisu k užívání třetí osobě, e) předmět zápisu vrátí, jakmile ho nepotřebuje, nejpozději však do konce stanovené doby přenechání k bezplatnému užívání, f) zavazuje se k vrácení předmětu zápisu, zjistí-li půjčitel, že tento není řádně využíván, nebo je užíván v rozporu s účelem, ke kterému slouží, anebo byl přenechán k užívání jinému. Vrácení (zpětný převod) bude realizováno ihned poté, co bude vypůjčitel k vrácení písemně vyzván. 3. Vypůjčitel je povinen vždy do 10. ledna doručit půjčiteli písemnou zprávu o stavu předmětu zápisu k 31. 12. uplynulého kalendářního roku, a to z důvodu provádění inventur. III. Účinnost zápisu 1. Zápis se uzavírá na dobu určitou do …………..(doba 5-ti let). 2. Po uplynutí doby výpůjčky, nepožádá-li půjčitel o vrácení předmětu výpůjčky, se sjednaná doba výpůjčky automaticky prodlužuje vždy o další rok. 3. Před uplynutím sjednané doby bezplatného užívání lze užívací vztah ukončit dohodou obou účastníků zápisu učiněnou písemnou formou. IV. 1. Jakékoliv změny či doplňky tohoto zápisu jsou možné a platné jen tehdy, pokud byly učiněny formou písemných, číslovaných a oprávněnými zástupci obou stran podepsaných dodatků. 2. Zápis nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma stranami; přejímající svým podpisem zároveň stvrzuje fyzické převzetí předmětu zápisu v souladu s čl. II odst. 1 písm. a) zápisu. 3. Tento zápis je vyhotoven ve čtyřech stejnopisech s platností originálu, z nichž každá strana zápisu obdrží po dvou vyhotoveních. 4. Strany zápisu prohlašují, že si zápis před jeho podpisem přečetly, že souhlasí s jeho obsahem, jenž je projevem jejich pravé a svobodné vůle, že zápis byl sepsán určitě, vážně, srozumitelně, což stvrzují podpisy svých oprávněných zástupců.

V Praze dne …………..

V …………………. dne …………..

________________________ půjčitel/předávající (podpis, razítko)

________________________ vypůjčitel/přebírající (podpis, razítko)

Instrukce č. 14

strana 82

částka 4

ZÁPIS o vrácení poskytnuté podlicence software (vrácení výpůjčky) uzavřený v souladu s ustanovením § 19 a násl. zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, ustanovením § 14 a násl. vyhlášky MF č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, a za přiměřeného použití § 659 a násl. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 48 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů ___________________________________________________________________________________________________

Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli 1. Ministerstvo spravedlnosti ČR se sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 IČ 00025429 Jehož jménem je oprávněn činit právní úkony: Ing. ………………., ředitel odboru informatiky a statistiky (dále jen „půjčitel/přebírající“) 2. Nejvyšší státní zastupitelství v Brně se sídlem Jezuitská 585/4, 660 55 Brno IČ 49467352 Jehož jménem je oprávněn činit právní úkony: (dále jen „vypůjčitel/předávající“) tento zápis: I. Předmět zápisu 1.

Půjčitel uzavřel dne ……. s vypůjčitelem zápis o bezúplatném poskytnutí (výpůjčku) níže uvedeného majetku:

Inv. číslo

Druh

Název licence

Verze

Počet licencí

Datum pořízení

Cena dle účetnictví

I7202/000003

013

SQL Svr 2000 Std. English 1 Processor lic.

2000 Std.

2

05.08.2004

197.920,80

Cena celkem:

197.920,80

2. Předmětem tohoto zápisu je vrácení shora uvedeného vypůjčeného majetku - softwarových podlicencí ke dni podpisu tohoto zápisu vypůjčitelem půjčiteli.

Instrukce č. 14

částka 4

strana 83

II. 1. Půjčitel se dohodl s vypůjčitelem na vrácení majetku uvedeném v bodě I. tohoto zápisu v souladu s ustanovením čl. III, bodu 1/3. zápisu o poskytnutí podlicence software č. ………………… 2. Vypůjčitel prohlašuje, že majetek tvořící předmět zápisu vrací ve stavu způsobilém k řádnému užívání. III. 1. Jakékoliv změny či doplňky tohoto zápisu jsou možné a platné jen tehdy, pokud byly učiněny formou písemných, číslovaných a oprávněnými zástupci obou stran podepsaných dodatků. 2. Zápis nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma stranami; přejímající svým podpisem zároveň stvrzuje fyzické převzetí předmětu zápisu v souladu s čl. I odst. 2 zápisu. 3. Tento zápis je vyhotoven ve čtyřech stejnopisech s platností originálu, z nichž každá strana zápisu obdrží po dvou vyhotoveních. 4. Strany zápisu prohlašují, že si zápis před jeho podpisem přečetly, že souhlasí s jeho obsahem, jenž je projevem jejich pravé a svobodné vůle, že zápis byl sepsán určitě, vážně, srozumitelně, což stvrzují podpisy svých oprávněných zástupců. V Praze dne …………..

V …………………. dne …………..

________________________ půjčitel/předávající (podpis, razítko)

________________________ vypůjčitel/přebírající (podpis, razítko)

Instrukce č. 14

strana 84

částka 4

7. Příloha č. 2 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 2 Jednotlivé druhy majetku Majetek se pro účely zákona č, 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších změn (dále zákon o účetnictví) dělí na dlouhodobý a krátkodobý. Dlouhodobým majetkem se rozumí takový majetek, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu, je delší než 1 rok. Krátkodobý majetek je majetek, jehož doba využitelnosti je do jednoho roku nebo kratší než jeden rok. Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr složky resortu projevený při jejich pořízení. A. Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek je definován v § 7 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu ve znění vyhlášky č. 477/2003 Sb., vyhlášky č. 549/2004 Sb. a vyhlášky č. 401/2005 Sb. (dále vyhláška) a patří do něho zejména Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje (druh 012), software (druh 013) a ocenitelná práva (druh 014), s dobou použitelnosti delší než jeden rok, u kterých ocenění převyšuje částku 60 000 Kč; Drobný dlouhodobý nehmotný majetek (druh 018) jsou nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, ocenitelná práva, pokud jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění je v částce 7 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 60 000 Kč. hranice, software, pokud jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění nepřevyšuje částku 60 000 Kč; Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek (druh 019) odpisovaný, s dobou použitelnosti delší než jeden rok a u kterého ocenění převyšuje částku 60 000 Kč, neodpisovaný, který obsahuje povolenky na emise a preferenční limity bez ohledu na výši ocenění; Technické zhodnocení provedené na drobném dlouhodobém nehmotném majetku (druh 01x), jehož ocenění převyšuje částku 60 000 Kč v rámci jednoho účetního období; Drobný dlouhodobý nehmotný majetek pod stanovenou hranici (druh podrozvahový účet) jsou nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, ocenitelná práva, pokud jejich doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění nepřevyšuje částku 7 000,- Kč. Dlouhodobý hmotný majetek je definován v § 8 vyhlášky, pokynem D-190 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a člení se na majetek - Odpisovaný - Stavby (druh 021) bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti - stavby včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle zvláštních právních předpisů, - otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, - technické rekultivace, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, - byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního právního předpisu, - nemovité kulturní památky, které byly pořízeny koupí, darem, děděním nebo byly již dříve oceněny například znalcem, nebo pokud se tento majetek stal kulturní památkou v průběhu doby používání, - technické zhodnocení tohoto majetku, jehož ocenění jedné položky převyšuje částku 40 000 Kč a k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku; - Samostatné movité věci a soubory movitých (druh 022) věcí jsou samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a ocenění jedné položky převyšuje částku 40 000 Kč, včetně technického zhodnocení tohoto majetku, jehož ocenění jedné položky převyšuje částku 40 000 Kč, a předměty z drahých kovů; - Pěstitelské celky trvalých porostů (druh 025), tj.ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na 1 hektar, a trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí; - Základní stádo a tažná zvířata (druh 026) bez ohledu na výši ocenění, plemenná zvířata kategorií skotu, koní, prasat, ovcí, koz a hus; podle rozhodnutí účetní jednotky sem patří též zvířata základního stáda jiných hospodářsky využívaných chovů, např. muflonů, daňků, jelenů a pštrosů, a dále koně, zejména tažní a dostihoví, osli, muly a mezci. - Drobný dlouhodobý hmotný majetek (druh 028) obsahuje movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, u kterých doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je v částce 3 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 40 000 Kč, a předměty z drahých kovů, pokud nejsou dlouhodobým

částka 4

Instrukce č. 14

strana 85

majetkem. Technické zhodnocení u tohoto majetku nezvyšuje jeho cenu - Drobný dlouhodobý hmotný majetek pod stanovenou hranici (druh podrozvahový účet) obsahuje zejména movité věci, u kterých doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění nepřevyšuje částku 3 000,- Kč; Neodpisovaný - Pozemky (druh 031) bez ohledu na výši ocenění. - Umělecká díla a předměty (druh 032), mezi které patří movitý dlouhodobý hmotný majetek bez ohledu na výši pořizovací ceny, pořizovaný za účelem výzdoby a doplnění interiérů, který lze ocenit podle právních předpisů. Umělecká díla a ostatní umělecké předměty s pořizovací cenou 10 000 Kč a vyšší budou doloženy fotodokumentací. Mezi tento majetek nepatří výtvarná díla a umělecké předměty, které jsou součástí stavebních objektů. Způsoby oceňovaní Účetní jednotky oceňují dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek podle zákona o účetnictví pořizovací cenou, za kterou byl majetek pořízen, a náklady s jeho pořízením související, reprodukční pořizovací cenou, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje, majetek nabytý darováním, vytvořený vlastní činností, pokud je reprodukční pořizovací cena nižší než vlastní náklady, a nově zjištěný a v účetnictví dosud nezachycený (například inventarizační přebytek) vlastními náklady, tj. přímé a nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku vlastní činností. Podle § 26 vyhlášky součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do doby stanovené v § 7 odst. 8 nebo § 8 odst. 12 jsou zejména náklady na přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce, úroky z přijatých úvěrů, pokud tak účetní jednotka rozhodne, odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy, průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odlesnění a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby, licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv pro budoucí provoz, vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu, náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi nebo nájemci nemovitosti nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i platby za smýcený porost v souvislosti s výstavbou, úhradu podílu na: 1. oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu, 2. účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu, 3. účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie, jakož i - úhradu nákladů vlastníkovi rozvodného zařízení za přeložku rozvodného zařízení, zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání. Vzniknou-li při zkouškách použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z těchto výrobků nebo výkonů součástí provozních výnosů a náklady na ně (bez odpisů) součástí provozních nákladů. Zkouškami nejsou záběh a osvojení, které jako počáteční více náklady zahajované výroby jsou součástí nákladů po uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání, zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování v pořizování; pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů. Soubor movitých věcí se zvýší o ocenění věci do souboru dodatečně zařazené. Při vyřazení části souboru movitých věcí se ocenění souboru sníží o ocenění vyřazené části, přičemž míra odepsanosti vyřazené části je shodná s mírou odepsanosti souboru. V evidenci majetku se jednotlivé části souboru a jednotlivé kusy příslušenství vedou věcně a v hodnotovém vyjádření. Pokud se k souboru přiřadí další věc nebo se naopak vyřadí, uvádí se datum přiřazení nebo vyřazení této věci nebo příslušenství. Technickým zhodnocením podle § 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších změn, se rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku částku 40 000 Kč. Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.

strana 86

Instrukce č. 14

částka 4

Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku se zvýší o technické zhodnocení, pokud náklady na něj v úhrnu za rok převýší částku 60 000,- Kč a technické zhodnocení je uvedeno v tomto roce do užívání. Ocenění jednotlivého odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se zvýší o technické zhodnocení, pokud náklady na něj v úhrnu převýší částku 40 000,- Kč a je uvedeno v tomto roce do užívání. Ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se nesnižuje o dotaci poskytnutou na pořízení majetku. Za dotaci se považují bezúplatná plnění přímo nebo zprostředkovaně poskytnutá podle zvláštních právních předpisů, ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků na stanovený účel. Za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění poskytnutá účetním jednotkám na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropského společenství, nebo z veřejných rozpočtů cizího států a granty poskytnuté podle zvláštního předpisu. V evidenci se označuje původ pořízení majetku. Cizím majetkem (druh 971 nebo jakýkoliv jiný název podrozvahového účtu) se pro účely této instrukce rozumí majetek, se kterým je organizační složka státu oprávněna nakládat pouze v rámci řádného hospodaření, nemá však příslušnost s ním hospodařit. B. Krátkodobý majetek je materiál do okamžiku spotřeby, jimiž jsou materiál na skladě, pořízení materiálu, materiál na cestě, nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, výrobky, zvířata, zboží na skladě, pořízení zboží a zboží na cestě. Materiál (druh 11x) je zejména - surovina, tj. základní materiál, který při výrobním procesu přechází zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu, - pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu, například lak na výrobky, - látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky, například, mazadla, palivo (tj. benzín, nafta apod.), čisticí prostředky, - náhradní díly, - obaly a obalové materiály, pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek nebo zboží, - další movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na výši ocenění. Nedokončená výroba (druh 121) obsahuje produkty, které již prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, ale také ne ještě hotovým výrobkem. Pod pojem nedokončená výroba se zahrnují rovněž nedokončené výkony jiných činností, kde nevznikají hmotné produkty. Polotovary vlastní výroby (druh 122) jsou odděleně evidované produkty, to je polotovary, které ještě neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu účetní jednotky. Výrobky (druh 123) jsou předměty vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky. Zvířata (druh 124) jsou zejména mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu a dále například kožešinová zvířata, ryby, včelstva, hejna slepic, kachen, krůt, perliček, hus na výkrm, psi, služební koně a veškerá zvířata v zoologických zahradách bez ohledu na jejich pořizovací cenu a další. Zboží (druh 13x) jsou movité věci nabyté za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi obchoduje. Zbožím jsou výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen. Způsoby oceňování Zásoby se oceňují podle zákona o účetnictví zásoby nakoupené pořizovacími cenami, zásoby vytvořené vlastní činností včetně přírůstků zvířat vlastními náklady, zvířata vlastního chovu (příchovky) se oceňují vlastními náklady, nelze-li je zjistit, reprodukčními pořizovacími cenami, které si stanoví podle ustanovení zákona o účetnictví účetní jednotka sama. Podle § 28 vyhlášky součástí pořizovací ceny zásob jsou též náklady související s jejich pořízením, zejména přeprava, provize, clo a pojistné. Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a půjček poskytnutých na jejich pořízení. Z vnitropodnikových služeb souvisejících s pořizováním zásob nákupem a se zpracováním zásob se do pořizovací ceny zahrnuje pouze přepravné a vlastní náklady na zpracování materiálu. Ocenění zásob na skladě bez ohledu na způsob jejich nabytí se zvyšuje o vyúčtovanou cenu za jejich zpracování či o vlastní náklady na jejich zpracování.“. Čl. II Tato instrukce nabývá účinnosti dnem 17. dubna 2006. náměstek ministra spravedlnosti Ing. Antonín Liberda v.r.

Instrukce č. 15

částka 4

strana 87

15 Instrukce Ministerstva spravedlnosti 17. května 2006 č. j. 110/2006-OMF-SP, kterou se mění Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 21. prosince 2001 č. j. 1258/01-E o způsobech a podmínkách hospodaření s majetkem státu, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví: Čl. I Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 21. prosince 2001 č. j. 1258/01-E, o způsobech a podmínkách hospodaření s majetkem státu, publikovaná ve Sbírce instrukcí a sdělení pod č. 24/2002, ve znění Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 9. dubna 2002, č. j. 170/2002-OIM-SP, (publikovaná pod č. 28/2002 Sbírky instrukcí a sdělení), ve znění Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 19. srpna 2002 č. j. 230/2002-OIM-SP, (publikovaná pod č. 38/2002 Sbírky instrukcí a sdělení), ve znění Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 26. května 2003, č. j. 32/2003-OIM-SP, (publikovaná pod č. 8/2003 Sbírky instrukcí a sdělení), (úplné znění publikované pod č. 9/2003 Sbírky instrukcí a sdělení), ve znění Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 28. dubna 2004, č. j. 21/2004-OIM-SP, (publikovaná pod č. 1/2005 Sbírky instrukcí a sdělení), a ve znění Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 6. dubna 2006, č. j. 1/2006-OMF-SP, (publikovaná pod č. 14/2007 Sbírky instrukcí a sdělení), se mění takto: 1.Příloha č. 7 zní: „Příloha č. 7 Metodický materiál pro organizační složky státu a vybrané státní organizace Věc: náležitosti žádostí o schválení podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZMS“) Ministerstvem financí při bezúplatném nabývání majetku státem a při nakládání s majetkem státu ve prospěch nestátních subjektů (schválení podle § 12 odst. 2, § 22 odst. 3 a § 32 ZMS) Obecné zásady - Žádost o schválení zpracovává, opatřuje k ní podklady a podává organizační složka státu nebo státní organizace v působnosti ZMS (dále jen „státní organizace“), která bude resp. je příslušná hospodařit s konkrétním majetkem státu a z toho titulu zajišťuje sjednání a podpis smlouvy (dále jen „žadatel“). - Pokud má žadatel svého zřizovatele (zakladatele) anebo spadá pod věcně příslušný ústřední správní úřad, předkládá jeho žádost Ministerstvu financí tento zřizovatel (zakladatel) nebo věcně příslušný ústřední správní úřad (dále jen „zřizovatel“) spolu se svým vyjádřením. Toto vyjádření by mělo odrážet celkový pohled zřizovatele jak

na zamýšlenou majetkovou dispozici (včetně např. zhodnocení dopadů z hlediska spravované kapitoly státního rozpočtu), tak i na kvalitu žádosti a předkládaných materiálů. V případě zjištění neúplnosti či nesprávností, ať už věcných nebo formálně právních, by zřizovatel měl u žadatele předem zajistit nápravu. Ministerstvu financí by zásadně neměly být předkládány žádosti v případech, kde zřizovatel zamýšlenou majetkovou dispozici nedoporučuje anebo má zásadní výhrady k žádosti nebo připojeným podkladům. Pokud by však žadatel výjimečně trval na navržené majetkoprávní dispozici nebo obsahu žádosti a podkladů, zřizovatel žádost Ministerstvu financí předloží se svým konkrétním negativním vyjádřením, protože z hlediska zákona může pouze Ministerstvo financí relevantně rozhodnout o schválení nebo neschválení smlouvy. - ZRUŠENO - na státní podniky založené podle zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, včetně těch, které se považují za založené podle uvedeného zákona, a na státní organizace, které se uvedeným zákonem v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem řídí, a na Budějovický Budvar, národní podnik, se působnost ZMS nevztahuje (srov. § 54 odst. 1 věta čtvrtá a pátá ZMS, část sedmá čl. IX věta druhá zákona č. 202/2002 Sb.). - Ve svém vyjádření by měl zřizovatel potvrdit prohlášení žadatele (viz dále), že zcizovaný majetek státu nebyl vybrán jako vhodný k privatizaci podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů (srov. § 5 odst. 1, § 45 odst. 1 cit.zák.). - Nemá-li žadatel (např. Kancelář prezidenta republiky, jiné ministerstvo než Ministerstvo financí) svého zřizovatele anebo je-li zřizovatelem Ministerstvo financí (např. u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, Generálního ředitelství cel, finančních ředitelství, Střediska cenných papírů, ČKA), předkládá žadatel svou žádost Ministerstvu financí přímo. - Pro účely schválení Ministerstvo financí posuzuje možnost a vhodnost nabytí majetku pro stát resp. způsobu naložení s majetkem státu vyplývajícího z konkrétní smlouvy komplexně po stránce formálně právní i věcné. Při zpracování žádosti proto žadatel dbá zejména na jasné, přehledné a dostatečně konkrétní odůvodnění sjednávané majetkové dispozice včetně zhodnocení její účelnosti a efektivnosti pro žadatele (stát) a uvedení způsobu využití nabývaného majetku žadatelem (státem) resp. zcizovaného státního majetku nabývajícím nestátním subjektem (nejde-li o prodej ve veřejné dražbě), včetně uvedení resp. zhodnocení případných negativ zamýšlené majetkoprávní dispozice (např. problematické či obtížné podmínky spojené s darem nabízeným státu). - Jestliže má být s majetkem státu naloženo ve veřejném zájmu, je třeba v žádosti uvést skutečnosti, z nichž veřejný zájem vyplývá. To platí obdobně i o zdůvodnění bezúplatného převodu věci jako hospodárnějšího oproti

strana 88

Instrukce č. 15

jinému způsobu naložení s věcí, zejm. její fyzické likvidaci (§ 22 odst. 2 ZMS). - V případě zamýšleného naložení s majetkem státu ve prospěch nestátního subjektu ( tj. zejména formou prodeje nebo darování věci, ale např. i formou postoupení pohledávky, pokud to její povaha připouští) musí žádost obsahovat prohlášení žadatele o tom, že majetek nebyl vybrán jako vhodný k privatizaci podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů (srov. § 5 odst. 1, § 45 odst. 1 cit.zák.). - V případě zamýšleného naložení s majetkem státu ve prospěch nestátního subjektu (viz výše) žadatel v žádosti uvede, jakým způsobem zjišťoval zájem o využití předmětného majetku státu u ostatních organizačních složek státu nebo státních organizací (§ 19 odst. 3 ZMS), popřípadě uvede konkrétní okolnosti a důvody, kvůli kterým upustil od nabídky jiným organizačním složkám a státním organizacím, tj. ze kterých je zřejmé, že takový majetek organizační složky státu ani státní organizace potřebovat nemohou a že ani veřejný zájem nevyžaduje ponechání majetku v rukou státu (§ 15 odst. 2 vyhlášky č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, dále jen „vyhláška“). Z povahy věci lze aplikaci § 15 odst. 2 vyhlášky předpokládat i ve většině případů zamýšleného postoupení pohledávky státu. - V případě prodeje popř. darování ve prospěch nestátního subjektu musí žádost obsahovat výslovné prohlášení vedoucího organizační složky státu nebo statutárního orgánu státní organizace, že na převáděný majetek nebyl uplatněn restituční nárok, popř. že uplatnění restitučního nároku bylo neúspěšné; současně se uvedou podrobnější okolnosti týkající se restitucí a podle povahy věci se doloží (viz dále). - Pokud má být předmětem prodeje popř. darování ve prospěch nestátního subjektu majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, a nabyvatelem má být nestátní subjekt odlišný od tohoto původního vlastníka nebo jeho prokazatelného právního nástupce, žadatel v žádosti uvede skutečnosti a důvody vylučující dopady blokačního ustanovení § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“). - V případě prodeje popř. darování (bezúplatného převodu) pozemku ve vlastnictví státu, na kterém se nachází stanovený dobývací prostor nebo který se nachází ve stanoveném chráněném ložiskovém území, žadatel v žádosti uvede skutečnosti a důvody vylučující existenci subjektu, jemuž svědčí přednostní právo na uzavření dohody o pronájmu pozemku nebo kupní smlouvy o prodeji pozemku podle § 20 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), a který toto své právo uplatnil u žadatele způsobem, jejž uvedený zákon stanoví, není-li pozemek převáděn právě tomuto subjektu. Obdobně žadatel postupuje v případě, pokud převáděný pozemek mohl být dotčen termínovanou žádostí oprávněného subjektu podanou podle přechodného ustanovení ke změně horního zákona obsaženého v části třetí čl. IV zákona č. 150/2003 Sb., resp. podle čl. II bodu 3 zákona č. 206/2002 Sb., ve znění zákona č. 150/2003 Sb. - Mají-li být předmětem prodeje popř. darování ve prospěch nestátního subjektu nebytové objekty (budovy),

částka 4

včetně pozemků s nimi souvisejících, sloužící k výkonu řídících a správních činností, k reprezentačním účelům a k účelům získávání, zpracování a rozšiřování informací potřebných pro výkon řídících a správních činností ve smyslu usnesení vlády ze dne 1. února 2006 č. 107, které jsou v majetku České republiky a na které se věcně vztahují tímto usnesením schválené Zásady postupu orgánů státní správy v otázkách dislokace (příloha č. 1 usnesení), a patří-li současně žadatel mezi „státní orgány“, na které se uvedené Zásady vztahují, je třeba v žádosti uvést rámcové údaje o výsledku projednání této dispozice v souladu se zmíněným usnesením vlády a jeho přílohami. Dislokační rozhodnutí vlády (usnesení) nebo dislokační rozhodnutí jí zmocněného orgánu vyjadřující souhlas s převodem vlastnictví lze v případě shora uvedených věcí považovat za postačující doklad o splnění podmínky přednostní vnitrostátní nabídky ve smyslu § 19 odst. 3 ZMS a podmínky trvalé nepotřebnosti věci pro stát ve smyslu § 21 odst. 1 ZMS. - V případě přímého prodeje nemovité věci vybrané osobě (§ 22 odst. 1 ZMS) žadatel v žádosti uvede konkrétní okolnosti a důvody, opodstatňující vhodnost nebo nezbytnost tohoto postupu oproti zjištění a výběru vhodného kupce ve výběrovém řízení popř. oproti prodeji ve veřejné dražbě (např. uvažovaný nabyvatel je vlastníkem pozemku pod prodávanou stavbou anebo naopak vlastníkem stavby na prodávaném pozemku, prodávaná nemovitost se nachází v areálu uvažovaného nabyvatele, jde o nemovitost, u které vzhledem k jejímu stavu, malé výměře, umístění apod. nelze v daném místě a čase reálně očekávat zájem ze strany jiných osob o odkoupení, získání nemovitosti umožní uvažovanému nabyvateli v daném místě realizovat konkrétní a doložitelný veřejně prospěšný záměr, je dán prokazatelný zájem na urychleném naložení s neatraktivní nemovitostí z důvodu neúměrných nákladů nebo značných hmotných rizik spojených se zajišťováním péče o prodávanou nemovitost po dobu zjišťování a výběru kupce popř. realizace prodeje ve veřejné dražbě). - V případě prodeje věci kupci, který byl vybrán ze zájemců zjištěných formou výběrového řízení či jiné obdobné nabídky (§ 21 a násl. vyhlášky), se v žádosti uvedou údaje o způsobu, podmínkách, průběhu a výsledku popř. důvodech opakování výběrového řízení resp. jiné obdobné nabídky. To platí obdobně, pokud byl takto zjišťován a vybrán zájemce o postupovanou pohledávku státu. - Pokud má být s majetkem naloženo s využitím veřejné dražby (§ 24 odst. 2, § 32 ZMS), je třeba v žádosti uvést rámcové údaje o připravované veřejné dražbě a podmínky veřejné dražby. - V případě zamýšleného naložení s majetkem státu ve prospěch nestátního subjektu (viz výše) žadatel v žádosti uvede pořizovací cenu majetku dle jednotlivých položek a zůstatkovou cenu majetku dle jednotlivých položek (pokud provádí odpisy) aktuálně vedenou v jeho účetnictví, popř. uvede, že jde o majetek, o kterém se neúčtuje; jde-li o majetek, s nímž je žadatel příslušný hospodařit podle § 11 zákona, uvede ocenění jednotlivých položek dle operativní evidence. Uvedené údaje není třeba v žádosti uvádět, pokud jsou v plném rozsahu obsaženy v některém z připojených podkladů, např. v případě darování státního majetku (viz dále). - V žádosti se uvedou podrobnější údaje a vysvětlení za účelem objasnění okolností a právního důvodu nabytí

částka 4

Instrukce č. 15

majetku nestátním subjektem, který majetek hodlá darovat (bezúplatně převést) státu, anebo objasnění okolností a právního důvodu nabytí majetku státem, včetně důvodu pro založení příslušnosti hospodařit s majetkem na straně žadatele, je-li tento majetek zcizován ve prospěch nestátního subjektu, pokud tyto okolnosti a právní důvody jednoznačně a v přehledné podobě nevyplývají z připojených podkladů (viz dále). - Žadatel v žádosti uvede skutečnosti a důvody, které prokazují, že předložená smlouva s ohledem na převáděný majetek vyžaduje ke své platnosti schválení podle ZMS a že podléhá konkrétně schválení Ministerstvem financí, resp. že nepodléhá schválení Ministerstvem kultury nebo Ministerstvem životního prostředí. - Skutečnosti a důvody uvedené v žádosti žadatel podle potřeby a povahy věci doloží. S výjimkou vyhotovení smlouvy, k nimž má být připojena schvalovací doložka, se veškeré doklady připojují zásadně v kopiích (i neověřených), protože Ministerstvo financí si podkladové materiály ponechává ve svém spisu a žadateli je nevrací. V případě pochybností o průkaznosti těchto podkladů nebo při jejich snížené čitelnosti si Ministerstvo financí může vyžádat originál, popřípadě ověřenou kopii listiny, a po posouzení žádosti je vrátí žadateli. K žádosti se připojí zejména: při bezúplatném nabývání majetku pro stát od nestátních subjektů (§ 12 odst. 2 zákona) 1. doklady o vlastnictví resp. jiném právu převodce, opravňujícím jej ke zcizení majetku ve prospěch státu (zpravidla smlouva, pravomocné rozhodnutí nebo jiná listina), 2. úplný výpis z pozemkové knihy - příslušné knihovní vložky, pokud převodce nabyl nemovitost od státu kdykoli po datu 23. května 1991 (nutné pro vyloučení možnosti, že stát v tomto období pominul případné účinky zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů), 3. aktuální výpis z katastru nemovitostí (jako srovnávací podklad a dokumentace případně provedeného vkladu) 4. podle okolností další doklady, ze kterých bude jednoznačně vyplývat identifikace a specifikace nabývaného majetku, 5. v případě nabývané majetkové účasti v jiné obchodní společnosti než akciové doklady o existenci a působení této obchodní společnosti a o majetkové účasti (obchodním podílu), pokud potřebné údaje nevyplývají z dalších podkladů (např. znaleckého posudku), 6. doklady o majetkoprávních vztazích u nestátního pozemku, pokud je předmětem darování pouze stavba na tomto pozemku, resp. doklady o majetkoprávních vztazích u nestátní stavby na pozemku, pokud by byl předmětem darování pouze tento pozemek (pro účely prověření možných rizik spojených s přijetím daru), 7. v případě převodce - právnické osoby úplný aktuální výpis z obchodního rejstříku; není-li převodce zapsán v obchodním rejstříku, ale v jiném registru právnických osob, aktuální výpis z tohoto registru, platné stanovy a doklad o přidělení IČO; připojí se rovněž doklad o podpisovém právu jednající fyzické osoby nebo osob, pokud tento údaj z uvedených podkladů již nevyplývá,

strana 89

8. znalecký posudek o ceně nabývaného majetku zjištěné podle platného cenového předpisu (zák. č. 151/1997 Sb.), který není starší jednoho roku (pokud před podáním žádosti dojde ke změně cenového předpisu, musí být znalecký posudek aktualizován dodatkem), 9. v případě zamýšleného nabytí nezastavěných pozemků a staveb s pozemky stanovisko příslušného orgánu územního plánu ke stávajícímu resp. budoucímu způsobu využití dané lokality podle územního plánu (pro účely prověření možných rizik spojených s přijetím daru), 10. všechna sepsaná a podepsaná vyhotovení darovací nebo jiné obdobné smlouvy o bezúplatném převodu (s jedním vyhotovením nutno počítat pro spisové účely Ministerstva financí) s úředně ověřenými podpisy převodců na prvopisu smlouvy, při převodech majetku státu ve prospěch nestátních subjektů (§ 22 odst. 3, § 24 odst. 2, § 32) 1. rozhodnutí o nepotřebnosti majetku pro žadatele ve smyslu § 14 odst. 7 zákona (je-li tímto majetkem pohledávka státu, je nutno se v rozhodnutí vypořádat s důvody, které přes obvyklý zájem na vymožení pohledávky příslušnou organizační složkou státu nebo státní organizací vyjádřený povinností uvedenou v § 14 odst. 5 zákona opodstatňují postoupení pohledávky, navíc za podmínek, které vyžadují schválení podle § 32 zákona); k rozhodování o nepotřebnosti majetku podle § 14 odst. 7 zákona nedochází (a rozhodnutí se k žádosti nepřipojuje), pokud s majetkem uvedeným v § 10 zákona nakládá organizační složka státu, která je s tímto majetkem příslušná hospodařit podle § 11 zákona a v době podpisu smlouvy ještě neukončila jeho operativní evidenci z důvodů uvedených v § 15 odst. 3 věta druhá ZMS, 2. dislokační rozhodnutí vlády (usnesení) nebo dislokační rozhodnutí jí zmocněného orgánu vyjadřující souhlas s převodem vlastnictví v případech převodu vlastnictví státního majetku, na které dopadá usnesení vlády č. 107/2006, 3. doklady o tom, že majetek státu byl neúspěšně nabídnut k využití jiným organizačním složkám státu nebo státním organizacím (širší nabídka ve smyslu § 19 odst. 3 ZMS), pokud nejsou splněny podmínky aplikace § 15 odst. 2 vyhlášky; v případě převodu vlastnictví státního majetku, na které dopadá usnesení vlády č. 107/2006, postačí souhlasné dislokační rozhodnutí vlády nebo dislokační rozhodnutí jí zmocněného orgánu (viz výše), 4. při prodeji znalecký posudek o ceně obvyklé v daném místě a čase, který není starší jednoho roku - je dokladem o zákonné minimální hranici pro sjednání kupní ceny; s ohledem na způsoby oceňování nemovitostí a cenové koeficienty stanovené cenovými předpisy (zák. č. 151/1997 Sb. a platná vyhláška o oceňování nemovitostí) lze v praxi se znaleckým posudkem o ceně obvyklé v daném místě a čase ztotožnit znalecký posudek o ceně nemovitosti zjištěné podle cenových předpisů a využít jej jako doklad o minimální hranici pro sjednání kupní ceny (jako podklad pro jednání o výši kupní ceny musí být použit znalecký posudek zpracovaný dle cenových předpisů platných v době podpisu smlouvy; pokud před podáním žádosti dojde ke změně cenového předpisu, musí být znalecký posudek použitý jako podklad pro sjednání kupní ceny aktualizován dodatkem),

strana 90

Instrukce č. 15

5. při darování (bezúplatném převodu) nemovitosti znalecký posudek o ceně majetku zjištěné podle platného cenového předpisu (zák. č. 151/1997 Sb. a aktuální vyhláška o oceňování nemovitostí), který není starší jednoho roku, pokud jej má žadatel k dispozici; jinak postačí doklad o ceně majetku dle účetnictví popř. operativní evidence (viz též obecné zásady) a znalecký posudek není třeba zvlášť za tímto účelem pořizovat, 6. doklad o tom, že převáděný majetek je majetkem státu a že žadatel je oprávněn s majetkem nakládat, tj. zejména nabývací titul dokládající vlastnictví státu (zpravidla smlouva, pravomocné rozhodnutí nebo jiná listina, popřípadě konkrétní zákonná úprava; pokud je takový titul u nemovitosti zřejmý pouze z výpisu pozemkové knihy a sledovaný zápis pochází z doby, kdy zápisy v pozemkové knize měly konstitutivní povahu, postačí předložit úplný výpis z pozemkové knihy i bez listiny, nelze-li ji opatřit) a doklad o příslušnosti žadatele hospodařit s převáděným majetkem (např. hospodářská smlouva nebo opatření řídícího orgánu podle dřívějších předpisů, zřizovací listina, zápis podle § 19 odst. 3 ZMS, opatření podle § 20 ZMS, smlouva podle § 55 odst. 3 ZMS, smlouva uzavřená s Pozemkovým fondem České republiky podle § 2 odst. 5 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, konkrétní zákonná úprava zakládající žadateli příslušnost hospodařit s majetkem). 7. úplný výpis z pozemkové knihy - příslušné knihovní vložky (odůvodněno potřebou vyloučit stále aktuální možnost, že na převáděný majetek dopadly účinky zákona č. 172/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), pokud se nepřipojuje již z výše uvedeného důvodu, že nelze opatřit listinu dokládající nabytí nemovitosti státem, 8. aktuální výpis z katastru nemovitostí (srovnávací podklad a dokumentace případně provedeného vkladu), 9. podle okolností další doklady, ze kterých bude jednoznačně vyplývat identifikace majetku, a to i ve vztahu k nabývacím titulům, pokud u pozemků došlo v mezidobí k přečíslování, tj. u nemovitostí např. identifikace parcel, oddělovací geometrické plány, snímky katastrální mapy, výpis z pozemkové knihy, srovnávací sestavení parcel (pokud katastrální úřad pro dané katastrální území již neposkytuje srovnávací sestavení parcel, je třeba vyžádat kopii katastrální mapy s promítnutím bývalého pozemkového katastru), rozhodnutí o přidělení čísla popisného, prohlášení vlastníka bytu nebo nebytového prostoru podle zákona o vlastnictví bytů, 10. v případě převodu nemovitosti v minulosti odevzdané do trvalého užívání podle § 70 hosp. zák. popř. podle předpisů starších doklad o zániku trvalého užívání (před 1. 1. 2001 - srov. § 59 ZMS, resp.před 30. 6. 2001 srov. čl. IV body 1 a 2 zákona č. 229/2001 Sb.), popřípadě o zániku zákonné výpůjčky (§ 59 ZMS, čl. IV body 1 a 2 zákona č. 229/2001 Sb.), není-li zánik této výpůjčky předmětem ujednání obsaženého přímo v kupní nebo darovací smlouvě sjednané se „zákonným“ vypůjčitelem jako nabyvatelem, a doklad o právní kontinuitě nebo právním nástupnictví v případě změn u osoby původního trvalého uživatele a „zákonného“ vypůjčitele, popřípadě doklad o zániku původního trvalého uživatele nebo „zákonného“ vypůjčitele (opatřování těchto podkladů bude aktuální pouze do skončení zákonem stanovené doby pro trvání zákonné výpůjčky, tedy dle stavu platné právní úpravy do 1. 1. 2007 včetně),

částka 4

11. v případě zcizení nemovitosti ve prospěch vlastníka sousední nemovitosti (a obdobně též zcizení pozemku ve prospěch vlastníka stavby na tomto pozemku anebo naopak) doklad o vlastnictví nabyvatele k této sousední nemovitosti (a obdobně též ke stavbě na zcizovaném pozemku anebo k pozemku pod zcizovanou stavbou); to platí i v dalších případech, kdy je při převodu argumentováno vlastnictvím nabyvatele nebo jiného subjektu ke konkrétnímu majetku, 12. v případě nabyvatele - právnické osoby úplný aktuální výpis z obchodního rejstříku; není-li převodce zapsán v obchodním rejstříku, ale v jiném registru právnických osob, aktuální výpis z tohoto registru, platné stanovy a doklad o přidělení IČO; připojí se rovněž doklad o podpisovém právu jednající fyzické osoby nebo osob, pokud tento údaj z uvedených podkladů již nevyplývá, 13. průkazné doklady o zjišťování zájemců o koupi (zejm. prezentace výběrového řízení a jeho podmínek a kritérií, včetně dokladu o způsobech uveřejnění, nabídky konkrétních zájemců, protokol o jejich přijetí a vyhodnocení z hlediska splnění obsahových a formálních podmínek) a o výběru vhodného zájemce (protokol o vyhodnocení relevantních nabídek a výběru nejvhodnější nabídky), nejde-li o přímý prodej vybrané osobě, 14. v případě prodeje nebo darování (bezúplatného převodu)spoluvlastnického podílu (§ 140 obč. zák.) jiné osobě než spoluvlastníku doklad o tom, že ostatní spoluvlastníci odmítli využít předkupního práva; 15. vyjádření pozemkového úřadu, že na převáděný státní majetek nebyly uplatněny dosud nevypořádané restituční nároky podle zvláštních předpisů (pokud jejich uplatnění přichází v úvahu); jestliže byl restituční nárok uplatněn u soudu, ale k vydání majetku nedošlo, připojit příslušné pravomocné rozhodnutí o zamítnutí nároku, 16. v případě převodu vlastnictví nezastavěných pozemků a staveb s pozemky stanovisko příslušného orgánu územního plánu k stávajícímu resp. budoucímu způsobu využití dané lokality podle územního plánu a ke konkrétnímu záměru nabyvatele, v případě převodu nezastavěných pozemků pro účely výstavby pak přímo pravomocné územní rozhodnutí, pokud již bylo vydáno (doklady je sledována zejména konfrontace tvrzeného účelu využití ze strany nabyvatele s povolenými možnostmi v daném území a orientační informace o stávající resp. budoucí míře atraktivnosti zcizované nemovitosti), 17. v případě převodu majetku chráněného zvláštními předpisy (např. zák. č. 20/1987 Sb., v platném znění, zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění) stanovisko příslušného orgánu ochrany z hlediska vhodnosti zamýšlené dispozice a způsobu následného využití, pokud je znám (nejde o schvalování podle § 22 odst. 4 nebo 5 ZMS, nýbrž pouze o odborné stanovisko věcně příslušného orgánu), 18. v případě darování (bezúplatného převodu) a přímého prodeje vybrané osobě podle okolností stanovisko územního samosprávného celku (není-li sám nabyvatelem), a to zejména k vhodnosti této dispozice s ohledem na místní poměry (nejde o odsouhlasení majetkoprávní dispozice územním samosprávným celkem!), 19. všechna sepsaná a podepsaná vyhotovení darovací smlouvy (smlouvy o bezúplatném převodu) nebo kupní smlouvy (s 1 vyhotovením nutno počítat pro spisové

částka 4

Instrukce č. 15

účely Ministerstva financí) s úředně ověřenými podpisy nabyvatelů na prvopisu smlouvy, při sjednání směnné smlouvy s nestátním subjektem, kde je vzhledem k předmětu převodu na nestátní subjekt zapotřebí schválení podle zákona, platí výše uvedené v závislosti na povaze konkrétního případu obdobně (směna se považuje za dvě koupě); protože však stát současně při směně nabývá majetek a nejde o dar, nýbrž o úplatné nabytí, nutno při sjednávání směnné smlouvy ze strany žadatele dodržet i podmínky § 12 odst. 3 a násl. ZMS; k žádosti se proto navíc připojí: znalecký posudek o ceně majetku nabývaného pro stát směnou, zjištěné podle platného cenového předpisu (zák. č. 151/1997 Sb.), který není starší jednoho roku (pokud před podáním žádosti dojde ke změně cenového předpisu, musí být znalecký posudek aktualizován dodatkem) - slouží pro ověření, zda byl dodržen obecný cenový limit dle § 12 odst. 4 ZMS; pokud by cena nabývaného majetku měla být pro účely směny sjednána v částce vyšší, nutno doložit předchozí souhlas Ministerstva financí s konkrétní vyšší cenou (§ 12 odst. 4 ZMS) není rozhodující, zda toto navýšení bude plně pokryto směňovaným státním majetkem nebo dorovnáno peněžitým doplatkem ze strany žadatele. při prodeji majetku státu ve veřejné dražbě (§ 24 odst. 2 ZMS) se schválení Ministerstva financí nepřipojuje ve formě doložky k již podepsané smlouvě, ale poskytuje se předem (§ 44 odst. 3 ZMS); pro podávání žádosti i podklady platí výše uvedené v závislosti na povaze konkrétního případu obdobně, odpadají však zdůvodnění a materiály ve vztahu ke konkrétnímu nabyvateli resp. jeho zjišťování a nepřikládají se vyhotovení smlouvy. Naopak je na místě podle okolností doložit údaje o připravované veřejné dražbě. Výše uvedený nástin náležitostí a podkladů je pouze orientační a je třeba jej aplikovat vždy v závislosti na okolnostech konkrétního případu. Pokud z povahy věci vyplývá, že některá výše uvedená náležitost nebo podklad není pro konkrétní případ aktuální, v žádosti se neuvede resp. takový podklad se nepřipojí. Obdobně lze žádost nebo podklady podle potřeby dále doplnit, je-li to nezbytné pro komplexní posouzení případu, a Ministerstvo financí si může takové doplnění u žadatele, popřípadě zřizovatele i samo vyžádat. Poznámky 1. Nabývací titul pro stát i titul zakládající příslušnost žadatele hospodařit s majetkem státu určeným ke zcizení je žádoucí uvádět (citovat) i v příslušném ustanovení smlouvy (obvykle v čl. I). Obdobné údaje by měly být konstatovány též ohledně majetku nabývaného státem v případě darovací smlouvy (smlouvy o bezúplatném převodu) sjednané ve prospěch státu, popř. u směnné smlouvy. 2. Sjednává-li smlouvu státní organizace, je nezbytné v textu smlouvy výslovně vyjádřit, že vlastníkem převáděného majetku je (event. vlastníkem nabývaného majetku se stane) Česká republika a že státní organizace je příslušná s převáděným majetkem státu hospodařit (event. se stane příslušnou hospodařit s nabývaným majetkem). Podobně je třeba postupovat, pokud vlastníkem převáděného majetku je (vlastníkem nabývaného majetku

strana 91

se stane) hlavní město Praha, zatímco smlouvu sjednává přímo konkrétní městská část hl. m. Prahy, která má převáděný majetek pouze svěřen do správy (resp. jí podle zákona o hl. m. Praze bude při nabytí do správy svěřen). 3. V souladu se základními povinnostmi při hospodaření s majetkem (§ 14 ZMS) by se žadatel měl v případě prodeje snažit sjednat co nejvyšší kupní cenu, tedy i nad rámec minima stanoveného v § 22 odst. 1 ZMS. 4. Při prodeji nemovitosti může žadatel v případě potřeby (pochybnosti o správnosti či objektivitě znaleckého posudku, rozsah a hodnota oceňovaných nemovitostí a pod.) předem požádat o předběžné vyjádření Ministerstva financí, odboru 26 - Legislativa majetkových daní a poplatků (odd. 263 - Legislativa a metodika oceňování majetku) k obsahu znaleckého posudku (tato možnost předběžného posouzení má význam pro praktickou relevanci konkrétního znaleckého posudku při sjednávání výše kupní ceny ve smlouvě a má snížit riziko dodatečných změn již podepsané smlouvy resp. neschválení smlouvy pouze z důvodů nedodržení minimální zákonné hranice pro sjednání kupní ceny). Kladné vyjádření k obsahu znaleckého posudku pak žadatel spolu se znaleckým posudkem připojí k žádosti v rámci ostatních podkladů (viz výše). 5. Zákon nepřipouští přímý prodej vybrané osobě za cenu nižší než je cena v daném místě a čase obvyklá („se slevou“). Tím není dotčena možnost snížení minimální kupní ceny při zjišťování zájemce o koupi opakovaném pro nezájem formou výběrového řízení nebo na základě jiné uveřejněné nabídky (§ 22 odst. 2 vyhlášky). Případné zhodnocení prodávané nemovitosti nabývané od státu provedené nabyvatelem lze s nabyvatelem řešit pouze v rámci způsobu úhrady sjednané kupní ceny. Doklady o původu zhodnocení je nutno připojit k žádosti o schválení. 6. Do výše kupní ceny sjednané při prodeji (resp. stanovené jako minimální kupní cena při výběrovém řízení) by se zásadně měly promítnout i případné náklady vynaložené žadatelem např. na vypracování znaleckého posudku, geometrického plánu apod., pokud je nehradí nabyvatel. Vynaloží-li tyto náklady nabyvatel, nelze kupní cenu o tyto náklady snižovat. 7. Způsob úhrady kupní ceny by měl být v kupní smlouvě sjednáván tak, aby bylo pro stát minimalizováno riziko nedodržení závazku k úhradě kupní ceny ze strany nabyvatele (tedy pokud možno již při podpisu smlouvy resp. s doložením její úhrady při podpisu smlouvy, obdobně lze řešit ve vazbě na okamžik platnosti smlouvy, tedy na její schválení Ministerstvem financí - nutno navíc počítat s potřebou operativního doložení úhrady Ministerstvu financí (naopak není správné podmiňovat úhradou kupní ceny účinnost smlouvy, protože odkladem účinnosti se blokuje možnost smluvních stran započít s plněném dle smlouvy, tedy i uhradit kupní cenu); případnou pozdější úhradu kupní ceny je na místě sjednat zásadně jako podmínku podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí a pro úhradu stanovit konkrétní termín při současném sjednání možnosti žadatele např. odstoupit od smlouvy pro nezaplacení kupní ceny). Sjednání částečné nebo dokonce úplné úhrady kupní ceny v době po podání návrhu na vklad a zejména pak po provedení vkladu do katastru nemovitostí by mělo být využíváno pouze výjimečně a zásadně po ověření solventnosti nabyvatele (je

strana 92

Instrukce č. 15

žádoucí doložit i Ministerstvu financí). To platí obdobně pro sjednání úhrady kupní ceny ve splátkách (srov. zejm. § 31 odst. 1 ZMS). Pohledávka státu z titulu neuhrazené kupní ceny by měla být podle okolností zajištěna s využitím obvyklých institutů dle obecné právní úpravy (např. zástavní právo, ručení atd.). Efektivnost smluvní pokuty je třeba zvažovat s ohledem na předpokládanou solventnost nabyvatele (dlužníka). Sjednání smluvní pokuty nenahrazuje sankci za prodlení v podobě zákonných úroků z prodlení a ve smlouvě by pro stát povinný požadavek úhrady úroku z prodlení (srov. § 14 odst. 5 ZMS) měl být za účelem dostatečné informace nabyvatele konstatován. 8. Ve smlouvě je žádoucí pro úplnost a zpravidla i pro dokumentaci zákonem stanovené cenové hranice uvádět vedle ujednání o ceně (popř. vedle ujednání o bezúplatnosti převodu) i údaje o ocenění majetku znalcem; při darování státního majetku postačí údaje o ceně majetku dle účetnictví nebo operativní evidence žadatele (viz výše). 9. V případě smluvního převodu státního majetku, který se uskutečňuje bezúplatně ve veřejném zájmu, je nezbytné ve smlouvě pamatovat na zajištění toho, aby byl deklarovaný veřejný zájem naplněn, a to formou smluvních závazků nabyvatele především ke konkrétnímu způsobu užívání nabytého majetku a ve směru omezení možností zcizení; pro případ porušení (nedodržení) těchto závazků je současně třeba sjednat přiměřené sankce. Trvání těchto závazků by mělo být sjednáno na dobu úměrnou charakteru, stavu, významu a rozsahu převedeného majetku, jakož i povaze a zaměření konkrétního sledovaného veřejného zájmu.

částka 4

14. Schválení Ministerstvem financí podle § 12 odst. 2, § 22 odst. 3 i § 32 ZMS je komplexní a vztahuje se k celé smlouvě; pokud by k takto schválené smlouvě byl kdykoli později sjednáván dodatek o její změně, je i platnost takového dodatku podmíněna schválením a výše uvedená metodika se použije obdobně. Pokud Ministerstvo financí rozhodne, že konkrétní smlouvu neschvaluje, tato smlouva nenabývá platnosti; je-li předmětem převodu nemovitost, nelze smlouvu předložit příslušnému katastrálnímu úřadu s návrhem na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. 15. Dílčí metodická stanoviska Ministerstva financí k jednotlivým okruhům problémů týkajících se výkladu a aplikace platné právní úpravy hospodaření s majetkem státu, včetně dopadů novely ZMS provedené zákonem č. 22/2006 Sb., se touto aktualizací neruší, zůstávají v platnosti a tento metodický materiál podle své povahy a zaměření průběžně doplňují.¨ Přehled odborných útvarů Ministerstva financí, které se podílejí na zajišťování působnosti ministerstva podle ZMS ve vybraných případech, tak jak pro Ministerstvo financí vyplývá z § 12, 22, 26, 27, 34, 36 a 39 zákona č. 219/2000 Sb. (nezahrnuje případy schvalování na základě výhrady Ministerstva financí) § 12 odst. 2 - odbor 22

- Majetkoprávní

§ 12 odst. 4 - odbor 26

- Legislativa majetkových daní a poplatků

§ 12 odst. 8 - odbor 14

- Financování kapitol státního rozpočtu I (pro MZV)

§ 22 odst. 3 - odbor 22

- Majetkoprávní (pro OOS a SO s výjimkou státních podniků v režimu zákona č. 111/1990 Sb.)

- odbor 45

- Příprava privatizace majetku státu (pro státní podniky v režimu zákona č. 111/1990 Sb.)

10. ZRUŠENO. 11. Zákonná podmínka schválení pro platnost smlouvy (s odkazem na příslušné ustanovení zákona) by v zájmu informovanosti smluvního partnera měla být ve smlouvě výslovně konstatována, i když tato pasáž bude mít pouze deklaratorní povahu. 12. Darovací smlouvy sjednávané v případech bezúplatných převodů vlastnictví státních pozemků, jejichž režim s účinností od 30. června 2001 upravuje § 60a ZMS (ve znění zákona č. 229/2001 Sb.), nepotřebují ke své platnosti schválení Ministerstva financí podle ustanovení § 22 odst. 3 ZMS ani schválení Ministerstva životního prostředí podle § 22 odst. 5 ZMS (srov. § 60a odst. 6 ZMS, ve znění zákona č. 229/2001 Sb. a zákona č. 202/2002). Uvedená speciální úprava (odchylka) se však netýká případů, kde by předmětem bezúplatného převodu byl pozemek (část pozemku), u něhož je platnost darovací smlouvy podmíněna schválením Ministerstva kultury podle § 22 odst. 4 ZMS. 13. Nadále zůstává aktuální potřeba sledovat, zda předmětem zamýšleného prodeje či darování není majetek státu, k němuž s účinností od 24. června 1991 vykonává správu Pozemkový fond České republiky podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (v řadě případů se právní stav založený citovaným zákonem stále ještě nepromítl do katastru nemovitostí ani do majetkové evidence Pozemkového fondu České republiky a některých organizačních složek státu a státních organizací).

§ 26 odst. 1 - odbor 22

- Majetkoprávní

§ 27 odst. 4 - odbor 22

- Majetkoprávní

§ 32

- odbor 14

- Financování kapitol státního rozpočtu I (dle příslušných kapitol)

- odbor 19

- Financování kapitol státního rozpočtu II (dle příslušných kapitol)

- odbor 23

- Finanční (pro ÚZSVM)

- odbor 48

- Řízení a ekonomika územních finančních orgánů (pro ÚFO)

§ 34 odst. 3 - odbor 22

- Majetkoprávní

§ 36 odst. 1 - odbor 14

- Financování kapitol státního rozpočtu I (dle příslušných kapitol)

- odbor 19

- Financování kapitol státního rozpočtu II (dle příslušných kapitol)

částka 4

- odbor 23

- Finanční (pro ÚZSVM)

- odbor 48

- Řízení a ekonomika územních finančních orgánů (pro ÚFO)

§ 39 - odbor 22

strana 93

Instrukce č. 15, pokyn č. 16, 17

Čl. II Tato instrukce nabývá účinnosti dnem 17.května 2006. náměstek ministra spravedlnosti Ing. Antonín Liberda v.r.

- Majetkoprávní

16 Pokyn obecné povahy ze dne 23. dubna 2007, poř. č. 1/2007, jímž se mění pokyn obecné povahy č. 7/2004, jímž se vydává kancelářský řád státního zastupitelství, ve znění pozdějších změn Podle § 12 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, stanovím: Čl. 1 Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 7/2004 ze dne 25. října 2004, jímž se vydává kancelářský řád státního zastupitelství, ve znění pokynů obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 10/2004, poř. č. 12/2004 a poř. č. 4/2005, č. 1/2006 a č. 10/2006, se mění takto: 1. V § 162 odst. 3 se za slova „ministerstvu spravedlnosti“ vkládají slova „Institutu pro kriminologii a sociální prevenci“. 2. V § 162 se doplňují nové odstavce 8 a 9, které včetně poznámky pod čarou č. 75a znějí: „(8) Nejde-li o spisy obsahující údaje chráněné zvláštní povinností mlčenlivosti nebo utajované informace66), může vedoucí státní zástupce povolit zaměstnancům Institutu pro

kriminologii a sociální prevenci, aby pro plnění výzkumného úkolu nahlédli do vyřízeného trestního spisu a činili si z něj výpisy nebo opisy. (9) Studentům právnických programů na vysokých školách vykonávajícím praxi u státního zastupitelství může vedoucí státní zástupce povolit nahlédnout do vyřízeného spisu, nejde-li o spis obsahující utajované informace nebo údaje chráněné zvláštní povinností mlčenlivosti, pokud student podepsal prohlášení o zachování povinnosti mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu praxe s tím, že povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení praxe a studenta jí může zprostit vedoucí státní zástupce.“ Čl. 2 Účinnost Tento pokyn obecné povahy nabývá účinnosti dnem 1. června 2007. nejvyšší státní zástupkyně: JUDr. Renata Vesecká, v.r.

17 Pokyn obecné povahy ze dne 25. května 2007, poř. č. 2/2007, o databázi „Událost“

Podle § 12 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, stanovím: Čl.1 Základní ustanovení (1) Tento pokyn obecné povahy je závazný pro všechny zaměstnance státního zastupitelství. (2) Policejní databázi „Událost“ spravuje pro potřeby státního zastupitelství Nejvyšší státní zastupitelství (dále jen „správce“). Uživatelé získávají data dálkovým připojením k datové síti Ministerstva spravedlnosti. (3) Uživateli jsou vedoucí státní zástupci, jejich náměstci, ředitelé odborů s výjimkou ředitelů správy, ředitelé sekretariátů a bezpečnostní ředitelé. Vedoucí státní zástupce může určit uživateli další státní zástupce, u okresního státního zastupitelství i vedoucího správy. Zánik práva

uživatele pro přístup do databáze oznámí neprodleně vedoucí státní zástupce správci. (4) Správce a) zajišťuje provoz databáze a hlásí závady v činnosti, vede evidenci uživatelů, b) na základě žádosti, která obsahuje 1. označení státního zastupitelství a spisovou značku, 2. jméno, příjmení, funkci žadatele, jeho čísla telefonu a e-mailovou adresu, 3. datum a podpisy uživatele a vedoucího státního zástupce, zřizuje a ruší účty, přiděluje přístupová práva, uživatelská jména a hesla jednotlivým uživatelům a sděluje jim je způsobem zaručujícím důvěrnost, c) je oprávněn kontrolovat rozsah přidělovaných přístupových práv k databázi.

strana 94

částka 4

Pokyn č. 17, 18

(5) Po technické stránce odpovídají určení informatici za provoz databáze u správce a za funkčnost dálkového přístupu k databázi u ostatních státních zastupitelství. Čl. 2 Ochrana dat (1) Přístup do databáze lze uskutečnit jen pro povolené zjišťování nezbytných údajů. Za oprávněnost nakládání s údaji odpovídá uživatel, který připojení uskutečnil. (2) Při využívání databáze musí být zabezpečeny údaje uložené v počítači pomocí ochrany přístupu k těmto údajům heslem a identifikací uživatele. Uživatel se musí při každém připojení k databázi identifikovat přístupovým jménem a heslem. Hesla s nejméně 10 znaky musí obsahovat malá a velká písmena, číslice a nealfanumerické znaky. Stejné znaky se mohou vyskytovat nejvýše ve dvou dvojicích. (3) Nesmí se používat jiné než povolené připojení a sdělovat uživatelské jméno a heslo neoprávněným osobám. Porušení ochrany hesla uživatel nebo vedoucí státní zástupce ihned ohlásí správci, který po ověření ukončí platnost hesla.

(4) Za zajištění ochrany dat odpovídá vedoucí státní zástupce. Veškeré přístupy k databázi musí být ukládány do archivního souboru. Správce zajišťuje pravidelné zálohování výpisů přístupů k databázi, které se uchovávají nejméně 3 roky. (5) Ochrana dat platí obdobně pro nakládání s údaji zjištěnými z databáze, jestliže je nutno při plnění služebního úkolu seznámit s těmito údaji další osoby. Čl. 3 Zrušovací ustanovení Zrušuje se pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 3/2006, o užívání policejní databáze „Událost“. Čl. 4 Účinnost Tento pokyn obecné povahy nabývá účinnosti dne 1. července 2007. nejvyšší státní zástupkyně: JUDr. Renata Vesecká, v.r.

18 Pokyn obecné povahy ze dne 17. května 2007, poř. č. 3/2007 o trestním řízení ve věcech mládeže Podle § 12 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, stanovím:

zástupce státního zastupitelství, v jehož obvodu čin vyšel najevo.

ČÁST PRVNÍ

(2) Dojde-li v průběhu přípravného řízení ke změně stálého bydliště mladistvého nebo místa, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje, příslušnost státního zástupce k dozoru se nemění, nejde-li o odnětí a přikázání věci. Státní zástupce před podáním obžaloby posoudí svou místní příslušnost a případně věc postoupí státnímu zástupci příslušnému.

Obecná ustanovení Čl. 1 Předmět úpravy Tento pokyn obecné povahy upravuje postup státních zástupců v trestním řízení ve věcech protiprávních činů mladistvých podle zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže (dále jen „zákon“). Ve věcech protiprávních činů spáchaných dětmi mladšími patnácti let se tento pokyn vztahuje jen na dozor prověřování skutečností nasvědčujících spáchání činu jinak trestného dítětem mladším než patnáct let (dále jen „dítě“) před případným podáním návrhu na zahájení řízení o uložení opatření1). Čl. 2 Příslušnost státních zástupců (1) K dozoru je místně příslušný státní zástupce státního zastupitelství, v jehož obvodu mladistvý, proti kterému je řízení vedeno2), bydlí, a nemá-li stálé bydliště, státní zástupce státního zastupitelství, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje. Nelze-li žádné takové místo zjistit nebo je-li mimo území České republiky, je příslušný státní zástupce státního zastupitelství, v jehož obvodu bylo provinění3) spácháno. Jestliže nelze místo činu zjistit, koná řízení státní

(3) Příslušnost platí i pro řízení před soudem, nezmění-li se věcná příslušnost státního zástupce4), popřípadě nebylali věc postoupena nebo přikázána jinému soudu5). Čl. 3 Provádění neodkladných úkonů státním zástupcem nepříslušným (1) Nemůže-li úkon provést příslušný státní zástupce, provede jej státní zástupce nepříslušný, který příslušného státního zástupce o provedení úkonu bez zbytečného odkladu vyrozumí a věc mu předá. (2) Státní zástupce, jemuž byl doručen záznam o zahájení úkonů trestního řízení nebo jemuž bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání ve věci mladistvého a který se nepovažuje za místně nebo věcně příslušného, učiní veškerá neodkladná opatření, včetně vydání rozhodnutí k zajištění osob a věcí. Jinak postoupí věc státnímu zástupci příslušnému. O postoupení věci vyrozumí policejní orgán,

_____________________________________________________ 1) § 90 odst. 1 zákona. 2) § 32, § 158 odst. 7 část věty druhé za středníkem, § 160 odst. 1, § 179b odst. 3, § 179e věta za středníkem tr. ř. 3) § 6 odst. 1, 3 zákona. 4) § 12d odst. 2 věta druhá a odst. 3 zákona o státním zastupitelství, § 14 jednacího řádu, § 179 odst. 1 tr. ř. 5) § 39 zákona.

částka 4

strana 95

Pokyn č. 18

jenž mu záznam o zahájení úkonů trestního řízení nebo usnesení o zahájení trestního stíhání doručil. Čl. 4 Společné řízení (1) Koná-li se společné řízení ohledně všech provinění mladistvého a proti všem mladistvým, jejichž provinění souvisejí, státní zástupce při výkonu dozoru v přípravném řízení dbá o to, aby konání společného řízení bylo vhodné z hlediska objasnění věci, hospodárnosti a rychlosti řízení s přihlédnutím k osobám mladistvých6). (2) Koná-li se výjimečně společné řízení proti mladistvému a dospělému7), vykonává dozor státní zástupce, který je příslušný k dozoru proti mladistvému. Jde-lio věc, v níž je dána příslušnost krajského8) nebo vrchního státního zastupitelství9) z důvodu jednání, jehož se měl dopustit dospělý, vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení státní zástupce krajského nebo vrchního státního zastupitelství. (3) Je-li dána příslušnost k dozoru v přípravném řízení několika státních zástupců, vykonává dozor státní zástupce věcně příslušný k výkonu dozoru proti mladistvému. Nelze-li příslušnost určit, vykonává dozor státní zástupce příslušný k výkonu dozoru proti pachateli nebo ohledně nejzávažnějšího provinění nebo nejzávažnějšího trestného činu; to platí i v případech, koná-li se řízení pro pokračující trestný čin. V ostatních případech vykonává dozor státní zástupce, jemuž byl policejním orgánem doručen záznam o zahájení úkonů trestního řízení nebo usnesení o zahájení trestního stíhání nejdříve. Čl. 5 Odnětí a přikázání věci (1) Nejblíže vyšší státní zastupitelství je oprávněno rozhodnout o odnětí věci státnímu zástupci příslušného státního zastupitelství a přikázání věci státnímu zástupci státního zastupitelství, u něhož bude další výkon dozoru se zřetelem na zájmy mladistvého nejúčelnější. (2) Usnesení o odnětí věci nižšímu státnímu zastupitelství a o tom, že ji bude vyřizovat jiné státní zastupitelství10), se doručí mladistvému, zákonnému zástupci a obhájci mladistvého. Čl. 6 Přezkoumání postupu policejního orgánu Osobou oprávněnou k žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu11) je i zákonný zástupce mladistvého nebo dítěte.

ČÁST DRUHÁ Postup při ukládání výchovných opatření mladistvým v přípravném řízení Čl. 7 Obecné ustanovení (1) Rozhodl-li státní zástupce o uložení některého výchovného opatření mimo zvláštní způsoby řízení12), a byloli výchovné opatření mladistvým zcela nebo zčásti vykonáno a účel výchovného opatření13) byl alespoň částečně splněn, státní zástupce přihlédne k této okolnosti v rozhodnutí, jímž přípravné řízení končí, a byla-li ve věci podána obžaloba, v závěrečném návrhu v řízení před soudem. (2) Souhlas mladistvého s uložením výchovného opatření musí být dán po poučení o právech obviněného, pří-padně osoby podezřelé ze spáchání provinění, a o podstatě a účelu příslušného výchovného opatření. Musí být dán výslovně, způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o obsahu projevené vůle. Součástí poučení je údaj, že mladistvý může odvolat souhlas s uložením výchovného opatření, a to až do pravomocného skončení řízení, o právních důsledcích odvolání souhlasu14), i o tom, že jestliže se ukáže, že úplné nebo včasné plnění výchovného opatření je pro mladistvého nemožné nebo je nelze na něm spravedlivě požadovat, je možné zrušení nebo změna nařízeného výchovného opatření i bez žádosti mladistvého15). Souhlas zákonného zástupce se nevyžaduje. Státní zástupce přihlédne ke stanovisku příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „orgán sociálně-právní ochrany“), popřípadě Probační a mediační služby. (3) O uložení výchovného opatření rozhodne státní zástupce usnesením, v jehož výrokové části se uvede druh uloženého výchovného opatření nebo několika výchovných opatření, přesné vymezení, v čem spočívá plnění výchovného opatření a jakým povinnostem se musí mladistvý podrobit, a to zpravidla odkazem na odpovídající zákonná ustanovení, právní kvalifikace jednání mladistvého, údaj o tom, že výchovné opatření se ukládá se souhlasem mladistvého a údaj, na jak dlouhou dobu se výchovné opatření ukládá16). Dále se uvede příslušné středisko Probační a mediační služby, které bude vykonávat dohled17) (dále jen „Probační a mediační služba“). V odůvodnění se stručně popíše skutek, z jehož spáchání je mladistvý podezřelý nebo pro který je stíhán, a jeho právní posouzení a důvody uložení výchovného opatření. Mladistvého je třeba v usnesení opětovně poučit o možnosti odvolat souhlas s uložením výchovného opatření až do pravomocného skončení řízení a o právních důsledcích odvolání souhlasu, jakož i o tom, že ukáže-li se, že úplné nebo včasné plnění výchovné-

_________________________________________________________________________________ 6)

§ 38 odst. 1 zákona; § 20, § 21 tr. ř. § 38 odst. 2 zákona per analogiam. 8) § 17 tr. ř. a § 12 odst. 1 věta první jednacího řádu. 9) § 15 odst. 1 a 2 jednacího řádu. 10) § 39 zákona per analogiam, § 12d odst. 2 část druhé věty za středníkem a § 12d odst. 3 zákona o státním zastupitelství, § 14 jednacího řádu. 11) § 157a odst. 1 tr. ř. 12) § 68 až § 71 zákona. 13) § 15 odst. 4 zákona. 14) § 15 odst. 3 věta druhá a třetí zákona. 15) § 15 odst. 5 zákona. 16) § 15 odst. 1 věta třetí zákona. 17) § 16 odst. 2, § 17 odst. 4, § 75 odst. 1 zákona. 7)

strana 96

částka 4

Pokyn č. 18

ho opatření je pro mladistvého nemožné nebo je nelze na něm spravedlivě požadovat, přichází v úvahu zrušení nebo změna nařízeného výchovného opatření i bez žádosti mladistvého. V poučení se uvede, že proti usnesení o uložení výchovného opatření není stížnost přípustná18).

(3) Při výkonu dohledu probačního úředníka se postupuje obdobně jako u opatření uloženého soudem26).

(4) Usnesení se doručí mladistvému, jeho zákonnému zástupci, obhájci a orgánu sociálně-právní ochrany. Probační a mediační službě pouze tehdy, požádá-li je státní zástupce zároveň o výkon uloženého výchovného opatření.

(1) Státní zástupce při úvaze o uložení probačního programu spolupracuje s Probační a mediační službou.

(5) Výkon dohledu nařídí po právní moci usnesení, jímž byl uložen mladistvému dohled probačního úředníka, státní zástupce Probační a mediační službě. V nařízení výkonu probačního dohledu státní zástupce poukáže na povinnosti probačního úředníka19); včetně povinnosti bez zbytečného odkladu informovat státního zástupce o závažném nebo opakovaném neplnění podmínek dohledu nebo uložených výchovných povinností nebo výchovných omezení. Probační a mediační službu lze požádat o pravidelné zjišťování údajů o osobě a poměrech mladistvého a podání zprávy20). Dále stanoví lhůtu, ne delší 6 měsíců, ve které musí probační úředník zpracovat zprávu o průběhu výkonu dohledu nad mladistvým, o plnění uložených výchovných opatření mladistvým a o jeho poměrech a aktuální situaci21). (6) O zrušení nebo změně uloženého výchovného opatření rozhodne státní zástupce usnesením, ve kterém stručně odkáže na předchozí usnesení, jímž bylo výchovné opatření uloženo, a uvede údaj o tom, že se výchovné opatření ruší či mění. Proti usnesení státního zástupce je přípustná stížnost. Usnesení se doručí osobám, kterým bylo doručeno původní rozhodnutí. 22)

(7) Odvolal-li mladistvý až do pravomocného skončení přípravného řízení souhlas s uloženým výchovným opatřením prohlášením adresovaným státnímu zástupci, o skončení výkonu výchovného opatření se nevydává usnesení, ale vyrozumí se osoby, kterým bylo doručeno usnesení o uložení výchovného opatření. Čl. 8 Dohled probačního úředníka (1) V usnesení, jímž státní zástupce uloží mladistvému dohled probačního úředníka, se dále uvede ve výroku a) jaké povinnosti musí mladistvý v průběhu dohledu probačního úředníka plnit23), b) přesné označení výchovných povinností a výchovných omezení, jež má mladistvý v průběhu dohledu probačního úředníka plnit, nestačí jen odkaz na příslušná zákonná ustanovení. (2) V odůvodnění se poukáže na podstatu24) a účel25) dohledu probačního úředníka.

Čl. 9 Probační program

(2) V usnesení, jímž státní zástupce uloží mladistvému povinnost podrobit se probačnímu programu, se dále uvede ve výroku a) přesné označení probačního programu, ve vztahu k němuž byla mladistvému uložena povinnost se mu podrobit, b) byla-li proviněním způsobena škoda, zpravidla se mladistvému uloží, aby ji podle svých sil nahradil. (3) Výkon dohledu nad probačním programem státní zástupce nařídí po právní moci usnesení Probační a mediační službě, které lze uložit povinnost zjistit potřebné údaje o osobě a poměrech mladistvého27). Státní zástupce v nařízení výkonu dohledu dále zdůrazní povinnost probačního pracovníka podat bez zbytečného odkladu zprávu o ukončení probačního programu a jeho výsledku28). Čl. 10 Výchovné povinnosti a omezení (1) Uložení jiných výchovných povinností či omezení, než stanovených zákonem29), lze jen směřují-li k dosažení účelu stanoveného zákonem, a jde-li o povinnosti či omezení, jejichž vymezení je určité, kontrolovatelné a vykonatelné. (2) V usnesení, jímž státní zástupce uloží mladistvému povinnost podrobit se výchovné povinnosti nebo omezení, se dále uvede ve výroku a) přesné označení výchovné povinnosti nebo omezení, b) v případě výchovné povinnosti zaplatit peněžitou částku údaj o výši měsíčních splátek. (3) V odůvodnění se poukáže zejména na důvody, pro které byla uplatněna určitá výchovná povinnost nebo omezení. (4) Státní zástupce pověří probačního úředníka Probační a mediační služby prováděním úkonů směřujících k tomu, aby mladistvý vedl ve zkušební době řádný život, pokud bylo rozhodnuto o uložení výchovných povinností nebo omezení, a pokud to vzhledem k možnosti, že by se mladistvý dopustil znovu provinění, nebo vzhledem k osobnosti mladistvého a jeho okolnímu prostředí považuje za nutné. Nařízení dohledu nad plněním výchovných povinností nebo omezení vydá po právní moci usnesení, jímž byla

_________________________________________________________________________________ 18)

§ 141 odst. 2 věta druhá tr. ř. § 75 odst. 1 písm. h) zákona, a dále zejména na povinnosti uvedené v § 80 odst. 2 až 4 zákona. 20) § 75 odst. 2 zákona per analogiam. 21) § 55 a § 56 zákona. 22) § 15 odst. 5 zákona. 23) § 16 odst. 3 zákona. 24) § 16 odst. 1 zákona. 25) § 16 odst. 2 zákona. 26) § 315 odst. 1 věty před středníkem tr. ř., § 80 zákona per analogiam, § 75 odst. 2 zákona per analogiam. 27) § 75 odst. 2 zákona per analogiam. 28) § 17 odst. 5 zákona. 29) § 9 odst. 1 a § 15 odst. 4 zákona. 19)

částka 4

strana 97

Pokyn č. 18

uložena mladistvému příslušná výchovná povinnost nebo omezení. (5) Státní zástupce může požádat o součinnost při kontrole plnění výchovných povinností nebo omezení, podle povahy věci orgán sociálně-právní ochrany, zájmové sdružení, jehož je mladistvý členem nebo které je ochotno se podílet na výchovném působení na mladistvého nebo osoby věnující se sociální práci. Při vyžadování této součinnosti postupuje státní zástupce obdobně jako při součinnosti s Probační a mediační službou. Čl. 11 Napomenutí s výstrahou (1) Napomenutím s výstrahou státní zástupce mladistvému v přítomnosti jeho zákonného zástupce, případně obhájce, důrazně vytkne protiprávnost jeho činu a upozorní ho na konkrétní důsledky, jež mu hrozí podle zákona v případě, že by v budoucnu páchal další trestnou činnost30). Státní zástupce může v přípravném řízení uplatnit výchovné opatření napomenutí s výstrahou bez dalšího anebo při vyslovení napomenutí s výstrahou přenechá postižení mladistvého jeho zákonnému zástupci, škole nebo výchovnému zařízení. Přenechání postižení škole nebo výchovnému zařízení přichází v úvahu jen za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy31). V takovém případě si státní zástupce předem vyžádá stanovisko školy nebo výchovného zařízení. Státní zástupce uloží tomu, komu postižení přenechal, aby jej vyrozuměl o výsledku ve stanovené lhůtě. Vždy se postupuje tak, aby byla zachována vážnost a důstojnost jednání v souladu s výchovným účelem. O úkonu se sepíše protokol s náležitostmi podle trestního řádu32). (2) V usnesení se dále uvede ve výroku a) že mladistvý byl v přítomnosti zákonného zástupce a popřípadě i obhájce napomenut tak, že mu byla důrazně vytknuta protiprávnost jím spáchaného provinění a byl upozorněn na důsledky, které mu hrozí podle zákona, v případě spáchání dalších provinění v budoucnu, b) bude-li přenecháno postižení zákonnému zástupci, škole nebo výchovnému zařízení, uvede se, kterému subjektu se postižení přenechává, jakož i povinnost o výsledku vyrozumět státního zástupce a stanovit pro to lhůtu. (3) V poučení se uvede, že napomenul-li státní zástupce mladistvého a udělil mu zároveň výstrahu, popřípadě přenechal-li postižení mladistvého jeho zákonnému zástupci, škole nebo výchovnému zařízení, hledí se na mladistvého, jako by nebyl odsouzen. (4) Odvolal-li mladistvý souhlas s napomenutím s výstrahou nebo s přenecháním postižení zákonnému zástupci, škole nebo výchovnému zařízení, vychází se nadále z toho, jako kdyby k tomuto úkonu vůbec nedošlo a vyrozumí se

ten, komu bylo postižení přenecháno. (5) Napomenutí s výstrahou a popřípadě i s přenecháním postižení mladistvého zákonnému zástupci, škole nebo výchovnému zařízení, nemá charakter samostatného rozhodnutí ve věci v přípravném řízení. ČÁST TŘETÍ Dozor a vazební řízení Oddíl první Výkon dozoru Čl. 12 Obecná ustanovení (1) Státní zástupce postupuje tak, aby bylo možné ve vhodných případech využít přiměřená výchovná opatření a zvláštní způsoby řízení; zjistí-li, že poučení o zvláštních způsobech řízení neprovedl policejní orgán, uloží policejnímu orgánu, aby tak neprodleně učinil, nebo mladistvého poučí sám. (2) Státní zástupce dbá, aby v přípravném řízení byly zjištěny poměry mladistvého33); zjištění poměrů mladistvého se uloží orgánu sociálně-právní ochrany, případně též Probační a mediační službě. Zjištění poměrů mladistvého nemusí být ukládáno těmto orgánům přímo státním zástupcem. (3) Je-li nezbytné zjistit podrobnější informace pro další postup řízení a pro uložení nejvhodnějšího opatření, je třeba vypracovat zprávu o poměrech mladistvého a jeho aktuální životní situaci34). Ke zprávě státní zástupce přihlédne při konečném rozhodnutí ve věci. Vypracování zprávy uloží státní zástupce orgánu sociálně-právní ochrany, případně též Probační a mediační službě. (4) Státní zástupce dbá, aby poškozený, jehož adresa je známa, byl policejním orgánem vyrozuměn, jestliže mladistvý prohlásí, že je připraven škodu nahradit, jinak odčinit nebo přispět k narovnání škodlivých následků činu. Totéž platí v případě, že mladistvý na sebe vezme povinnost, která se bezprostředně dotýká zájmů poškozeného35). Zjistí-li, že takto policejní orgán nepostupoval, neprodleně mu uloží, aby poškozeného vyrozuměl, nebo tak učiní sám. Čl. 13 Zahájení trestního stíhání mladistvého (1) Státní zástupce prověřuje, zda policejní orgán o zahájení trestního stíhání mladistvého bez zbytečného odkladu informoval též jeho zákonného zástupce, orgán sociálněprávní ochrany a Probační a mediační službu, a zjistí-li pochybení, uloží policejnímu orgánu, aby tak učinil dodatečně. Koná-li vyšetřování státní zástupce36), plní tuto povinnost státní zástupce. Státní zástupce informuje bez zby-

_________________________________________________________________________________ 30)

§ 20 odst. 1 zákona. Např. § 21 odst. 1, 2 a § 22 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, § 17 odst. 3 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, § 10 odst. 3 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři. 32) § 55 odst. 1 tr. ř. 33) § 55 odst. 1 a 2 zákona. 34) § 56 zákona. 35) Např. § 17 odst. 3, § 18 odst. 1 písm. d), e), § 70 odst. 3 zákona, § 307 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3, § 309 odst. 1 písm. b), § 310 odst. 1 tr. ř. 36) § 174 odst. 2 písm. c) tr. ř. 31)

strana 98

tečného odkladu tyto osoby, pokud rozhodl o zahájení trestního stíhání proti mladistvému37). (2) O podání návrhu na potrestání na mladistvého státní zástupce bez zbytečného odkladu vyrozumí zákonného zástupce mladistvého, orgán sociálně-právní ochrany a Proba-ční a mediační službu. Čl. 14 Obhajoba mladistvého Státní zástupce přezkoumává, zda mladistvý měl obhájce od okamžiku, kdy jsou proti němu použita opatření podle zákona, nebo provedeny úkony podle trestního řádu, včetně úkonů neodkladných a neopakovatelných, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění obhájce o něm zajistit. Účast obhájce má význam zejména, bude-li proti mladistvému zahájeno trestní stíhání. Čl. 15 Vyšetření a pozorování duševního stavu mladistvého (1) Vznikne-li odůvodněná pochybnost, že mladistvý v době spáchání činu nedosáhl takové rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl rozpoznat jeho nebezpečnost pro společnost nebo ovládat své jednání38), nebo pokud se taková pochybnost týká výskytu duševní poruchy v době spáchání činu, pro kterou by mladistvý nemohl rozpoznat nebezpečnost svého činu pro společnost nebo ovládat své jednání39), vyšetří se duševní stav mladistvého nejméně dvěma znalci z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie se specializací na dětskou psychiatrii40); úprava v § 116 odst. 1 tr. ř. se neuplatní. (2) Státní zástupce dbá o to, aby k náležitému posouzení duševního stavu mladistvého byl popřípadě přibrán i znalec z odvětví psychologie nebo sexuologie s odpovídající specializací. (3) Pozorování duševního stavu mladistvého ve zdravotnickém ústavu může trvat nejvýše jeden měsíc. Tato lhůta může být na odůvodněnou žádost znalců prodloužena nejvýše o měsíc. Oddíl druhý Uplatňování zvláštních způsobů řízení Čl. 16 Podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání (1) Ve výroku usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání se uvede, že trestní stíhání mladistvého se podmíněně zastavuje podle § 307 odst. 1 tr. ř. a § 69 písm. a) zákona. Mladistvému lze v usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání a usnesení o schválení narovnání ukládat výchovná opatření41). Uloží-li státní zástupce výchovné opatření v usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání, uvedou se jako samostatný výrok. _________________________________________________________________________________ 37)

§ 179e věta za středníkem tr. ř. § 5 odst. 1 zákona. 39) § 12 tr. zák. 40) § 58 odst. 1 zákona. 41) § 2 písm. e) věta za středníkem zákona, § 307 odst. 4 tr. ř. 42) § 17 odst. 2 zákona. 43) § 69 písm. c) zákona. 44) § 70 odst. 2 zákona. 45) § 70 odst. 5 věta druhá zákona. 38)

částka 4

Pokyn č. 18

(2) Ve výroku usnesení o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání se uvede § 309 odst. 1, § 311 odst. 1 tr. ř. a § 69 písm. b) zákona. Výrok o uložení výchovných opatření se uvede v usnesení o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání buď samostatně nebo se o uložení výchovných opatření vydá samostatné usnesení. Uložení výchovných opatření mladistvému nic nemění na skutečnosti, že součástí výroku usnesení o schválení narovnání je i výrok o zastavení trestního stíhání pro skutek, pro který se trestní stíhání proti mladistvému vede. (3) Předchozí souhlas mladistvého s uložením výchovného opatření není s výjimkou účasti na probačním programu42) vyžadován. V případě potřeby lze na mladistvém požadovat, aby se zavázal k chování omezujícímu možnosti spáchání dalších provinění. (4) Usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání a usnesení o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání se oznamuje mladistvému, zákonnému zástupci, obhájci mladistvého, poškozenému, orgánu sociálně-právní ochrany a Probační a mediační službě, byla-li ve věci činná. Čl. 17 Odstoupení od trestního stíhání (1) Rozhodl-li státní zástupce o odstoupení od trestního stíhání mladistvého43), vychází zejména z výsledku výchovných opatření, která již byla mladistvému uložena; to nevylučuje uložení některého výchovného opatření při odstoupení od trestního stíhání. Předchozí souhlas mladistvého s uložením výchovného opatření není s výjimkou účasti na probačním programu vyžadován. Výchovná opatření mladistvému uloží buď samostatným usnesením nebo v rámci samostatného výroku usnesení, jímž bylo rozhodnuto o odstoupení od trestního stíhání a zastavení trestního stíhání mladistvého. Na mladistvém lze požadovat, aby se zavázal k chování omezujícímu možnosti spáchání dalších provinění. (2) Uložení výchovného opatření nemění skutečnost, že součástí rozhodnutí o odstoupení od trestního stíhání je výrok o zastavení trestního stíhání pro skutek, ve kterém bylo spatřováno provinění, jehož se odstoupení od trestního stíhání týká44). (3) Ve výroku usnesení o odstoupení od trestního stíhání mladistvého a zastavení trestního stíhání státní zástupce uvede pouze § 70 odst. 1 a odst. 2 zákona. (4) Součástí poučení usnesení o odstoupení od trestního stíhání mladistvého a zastavení trestního stíhání je i údaj, že v trestním stíhání mladistvého, od něhož bylo odstoupeno, se pokračuje, prohlásí-li mladistvý do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o odstoupení od trestního stíhání oznámeno, že na projednání věci trvá45).

částka 4

(5) Usnesení o odstoupení od trestního stíhání mladistvého a zastavení trestního stíhání se oznamuje mladistvému, zákonnému zástupci, obhájci mladistvého a orgánu sociálně-právní ochrany; dále se vyrozumí poškozený a Probační a mediační služba, jestliže byla ve věci činná. Poškozený není oprávněn proti usnesení podat stížnost46). (6) Prohlásí-li mladistvý, že trvá na projednávání věci47), státní zástupce učiní opatření, aby se pokračovalo v trestním stíhání. Usnesení o odstoupení od trestního stíhání a o zastavení trestního stíhání mladistvého se v tomto případě nezrušuje. (7) Podá-li obviněný nebo jiná oprávněná osoba proti usnesení o odstoupení od trestního stíhání a zastavení trestního stíhání mladistvého stížnost a stížnosti nebude vyhověno, státní zástupce neprodleně předloží spisy nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství k rozhodnutí. Stejně postupuje, podá-li obviněný stížnost a zároveň prohlásí, že trvá na projednání věci. Pokračování v trestním stíhání přichází v úvahu teprve, bude-li stížnost obviněného zamítnuta. Oddíl třetí Obžaloba, zastavení trestního stíhání a postoupení věci jinému orgánu Čl. 18 (1) O podání obžaloby na mladistvého státní zástupce bez zbytečného odkladu vyrozumí zákonného zástupce mladistvého, orgán sociálně-právní ochrany a Probační a mediační službu. (2) Usnesení o zastavení trestního stíhání mladistvého i usnesení o postoupení věci jinému orgánu státní zástupce doručí zákonnému zástupci mladistvého, orgánu sociálněprávní ochrany a Probační a mediační službě. Oddíl čtvrtý Ochranná opatření Čl. 19 Návrhy (1) Návrh na uložení ochranné výchovy může státní zástupce učinit v podané obžalobě nebo samostatně48). Je-li v době podání návrhu na uložení ochranné výchovy zřejmé, že ji nebude možné ihned vykonat, státní zástupce soudu pro mládež navrhne, aby do doby jejího zahájení nařídil dohled probačního úředníka. (2) Lze podat i návrh na uložení ochranného léčení z důvodu, že mladistvý jako pachatel činu jinak trestného není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný. _________________________________________________________________________________ 46)

§ 70 odst. 4 věta druhá zákona. § 70 odst. 5 zákona. 48) § 178 odst. 1, 2 tr. ř. 49) § 85 odst. 1 zákona. 50) § 16 zákona. 51) § 15, § 17 až § 20 zákona. 52) § 23 odst. 2, § 87 odst. 1 zákona. 53) § 5 zákona. 54) § 58 zákona a § 12 tr. zák. 55) § 7 zákona. 56) § 15 až § 19, § 59 zákona. 57) § 20 zákona. 58) § 38 odst. 2 zákona. 59) § 179a odst. 1 tr. ř. 47)

strana 99

Pokyn č. 18

Čl. 20 Přeměna ochranné výchovy v ústavní výchovu a naopak (1) Státní zástupce může soudu pro mládež navrhnout přeměnu ochranné výchovy v ústavní výchovu nebo podmíněné umístění mladistvého mimo výchovné zařízení49). Přitom zváží, zda je potřebné uložit dohled50) nebo jiné výchovné opatření51). (2) Zjistí-li státní zástupce, že mladistvý nesplnil očekávání, že se bude řádně chovat, státní zástupce podá soudu pro mládež návrh na zrušení podmíněného umístění mladistvého mimo výchovné zařízení nebo návrh na přeměnu ústavní výchovy ve výchovu ochrannou52). (3) Poznatky k návrhům státní zástupce získává především z výkonu dozoru státních zástupců nad dodržováním právních předpisů při výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy. Oddíl pátý Zvláštní postupy ve zkráceném přípravném řízení Čl. 21 (1) Zvláštními postupy podle zákona se rozumí zejména a) objasnění, zda je mladistvý za spáchané provinění trestně odpovědný53), vznikne-li důvodná pochybnost, že mladistvý v době spáchání činu nedosáhl takové rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl rozpoznat jeho nebezpečnost pro společnost nebo ovládat své jednání, nebo pokud se taková pochybnost týká možného výskytu duševní poruchy v době spáchání činu, pro kterou by mladistvý nemohl rozpoznat nebezpečnost svého činu pro společnost nebo ovládat své jednání, kdy v obou případech bude potřebné vyšetření duševního stavu54), b) zjišťování podmínek účinné lítosti55), c) uložení výchovného opatření56), s výjimkou napomenutí s výstrahou a s přenecháním postižení mladistvého zákonnému zástupci, škole nebo výchovnému zařízení57), d) společné řízení proti mladistvému a dospělému58), e) vypracování zprávy o poměrech mladistvého a jeho aktuální životní situaci; potřeba zjišťovat poměry mladistvého nebrání zkrácenému přípravnému řízení, f) uplatnění zvláštních způsobů řízení. (2) Jestliže uplatnění zvláštních postupů brání ve věcech, v nichž by jinak byly splněny podmínky pro konání zkráceného přípravného řízení59), skončení věci ve stanovené

strana 100

částka 4

Pokyn č. 18

lhůtě60), zkrácené přípravné řízení proti mladistvému nelze konat a koná-li ho policejní orgán, státní zástupce mu vydá pokyn, aby věc předal příslušnému orgánu k zahájení trestního stíhání a konání vyšetřování. Oddíl šestý Zadržení, zatčení a vazba Čl. 22 Vyrozumění o zadržení a zatčení mladistvého Státní zástupce přezkoumává, zda o zadržení a zatčení mladistvého byli vyrozuměni bez zbytečného odkladu jeho zákonný zástupce, zaměstnavatel, Probační a mediační služba a orgán sociálně-právní ochrany; byl-li zadržen nebo zatčen mladistvý, který vykonává ochrannou výchovu, vyrozumí se i příslušné výchovné zařízení. Čl. 23 Postup před podáním návrhu na vzetí do vazby nebo návrhu na její nahrazení (1) Před podáním návrhu na vzetí mladistvého do vazby je třeba se zabývat možností nahrazení vazby61). O všech úkonech prováděných před podáním návrhu na vzetí mladistvého do vazby nebo návrhu, aby vazba byla nahrazena jiným opatřením, učiní státní zástupce stručný záznam do spisu. Dospěje-li státní zástupce k závěru, že vazbu lze u mladistvého nahradit, předloží soudu odůvodněný návrh na to, aby vazba byla u mladistvého některým z těchto opatření nahrazena. (2) Učiní-li mladistvý nebo jiná osoba návrh na nahrazení vazby jiným opatřením až poté, co státní zástupce předložil návrh na vzetí mladistvého do vazby soudci okresního soudu pro mládež62), a účastní-li se státní zástupce výslechu zadrženého mladistvého před soudcem, vyjádří se státní zástupce i k tomuto návrhu. Má-li za to, že jsou důvody pro přijetí opatření nahrazujícího vazbu, navrhne soudci, aby je přijal. Pokud se státní zástupce výslechu mladistvého před soudcem nezúčastní a byl-li informován včas o tom, že návrh byl mladistvým nebo jinou osobou učiněn, vyjádří se písemně. Čl. 24 Záruka zájmového sdružení občanů nebo důvěryhodné osoby (1) Státní zástupce projedná možnost nabídnutí záruky s rodiči mladistvého; to neplatí, když rodiče neskýtají pro náležitý výkon záruky předpoklady, zejména pokud se podíleli na páchání trestné činnosti, naváděli mladistvého k jejímu spáchání, způsobem života dávají najevo, že nejsou schopni příznivě ovlivňovat chování mladistvého, anebo pokud to vylučuje povaha a závažnost provinění mladistvého.

(2) Nabídlo-li zájmové sdružení nebo jiná osoba převzetí záruky, státní zástupce zkoumá, zda lze záruku vzhledem k osobě mladistvého a k povaze projednávaného případu považovat za dostatečnou a jsou-li podmínky pro její přijetí a dále a) u zájmového sdružení63), zda je způsobilé působit na mladistvého, aby žil řádným životem, a k tomu přijmout potřebná opatření64), b) u fyzických osob, zda jsou schopny příznivě ovlivňovat chování mladistvého a jsou tak dány předpoklady pro náležitý výkon záruky65). Čl. 25 Slib V odůvodněných případech, a to i po projednání s obhájcem nebo zákonným zástupcem, může státní zástupce mladistvého vyzvat, aby učinil slib. Současně se mladistvého dotáže, zda je ochoten se podrobit omezením, jež by mu uložil soudce, který bude o vazbě rozhodovat. Slib musí být dán přímo mladistvým a nikoli za něho jinou osobou. Slib musí mladistvý vlastnoručně podepsat. Čl. 26 Dohled probačního úředníka Státní zástupce možnost nahrazení vazby mladistvého dohledem probačního úředníka projedná s Probační a mediační službou; může požádat o součinnost i orgán sociálně-právní ochrany a vyžádat si podání zprávy o poměrech mladistvého66). Nelze-li zprávu v lhůtách, v nichž je třeba rozhodnout o zadrženém mladistvém podat, státní zástupce vyžádá alespoň předběžnou informaci. Dohled probačního úředníka nad mladistvým obviněným67) je možné spojit s dohledem probačního úředníka68) uloženým jako výchovné opatření. Čl. 27 Péče důvěryhodné osoby (1) Důvěryhodnou osobou může být fyzická osoba způsobilá k právním úkonům, u které budou splněny podmínky její důvěryhodnosti i způsobilosti o mladistvého pečovat, převzetí odpovědnosti za to, že se mladistvý na předvolání dostaví k orgánu činnému v trestním řízení a splní další podmínky, které určí soudce okresního soudu pro mládež. Důvěryhodnou osobou může být i výchovné zařízení nebo výjimečně jiná právnická osoba. Umístění mladistvého do péče důvěryhodné osoby není změnou výchovného prostředí u mladistvého a slouží jen pro účely nahrazení vazby. (2) Státní zástupce si vyžádá od důvěryhodné osoby její

__________________________________________________________________________________ 60)

§ 179b odst. 4 tr. ř. § 49 odst. 1 zákona a § 73 odst. 1 písm. a) tr. ř.; § 49 odst. 1 zákona a § 73 odst. 1 písm. b) tr. ř; § 49 odst. 1 zákona a § 73 odst. 1 písm. c) tr. ř.; § 49 odst. 2 zákona a § 73a odst. 1 a 2 tr. ř.; § 49 odst. 1 a § 50 zákona. 62) § 26 tr. ř., § 4, § 37, § 39 zákona. 63) § 3 odst. 1 tr. ř. 64) § 6 odst. 3 věta před středníkem tr. ř. 65) § 73 odst. 1 písm. a) tr. ř. 66) § 55 odst. 3 zákona; § 4 odst. 1, 2 písm. a) zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě; § 51 odst. 5 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 67) § 73 odst. 1 písm. c), odst. 3 tr. ř. 68) § 16 zákona.

61)

částka 4

strana 101

Pokyn č. 18

vyjádření69) a zjistí, zda mladistvý s péčí a dohledem důvěryhodné osoby souhlasí, a je ochoten se písemně zavázat, že se bude chovat podle dohodnutých podmínek a splní další podmínky stanovené soudem. Vyjádření důvěryhodné osoby i souhlas mladistvého musí být písemný nebo ústní do protokolu. Dotčené osoby je třeba předem poučit o právních následcích umístění mladistvého do péče důvěryhodné osoby a o jejich povinnostech.

šíření důvodů vazby), navrhne soudu, aby o změně důvodů vazby rozhodl.

Čl. 28

(5) Při zjišťování podkladů pro nahrazení vazby mladistvého jiným opatřením postupuje státní zástupce v součinnosti s Probační a mediační službou a s orgánem sociálněprávní ochrany. Může si vyžádat zprávu ke zjištění poměrů mladistvého. Jakmile bylo zajištěno náhradní opatření, musí být mladistvý bez zbytečného odkladu propuštěn z vazby.

Peněžitá záruka

Čl. 31

Nabídl-li mladistvý nebo jiná osoba složení peněžité záruky, státní zástupce věc přezkoumá i z hlediska, zda s přihlédnutím k osobě a k majetkovým poměrům mladistvého nebo toho, kdo za něho složení peněžité záruky nabízí, k povaze a závažnosti provinění, pro které je stíhán, a závažnosti důvodů vazby, lze vazbu u mladistvého nahradit při výši peněžité záruky, která byla nabídnuta. Jestliže mladistvý nebo jiná osoba takovou konkrétní nabídku neučinili a uvedli, že příslušný návrh budou adresovat soudci okresního soudu pro mládež, který bude rozhodovat o vazbě, státní zástupce soudci navrhne výši peněžité záruky70).

Neplnění závazků ze strany mladistvého nebo důvěryhodné osoby

Čl. 29 Účast při rozhodování o vazbě Státní zástupce specializovaný na věci mládeže se výslechu mladistvého před soudcem okresního soudu mládeže, který rozhoduje o jeho vzetí do vazby, zpravidla zúčastní. Nelze-li zajistit jeho účast, ani úkon odložit, může se výslechu zúčastnit jiný státní zástupce71). Žádný státní zástupce se výslechu nezúčastní tehdy, pokud účasti brání závažné okolnosti. Čl. 30

(1) Rozhodl-li soudce okresního soudu pro mládež o ponechání mladistvého na svobodě v důsledku nahrazení vazby umístěním mladistvého v péči důvěryhodné osoby77), státní zástupce při neplnění závazků navrhne soudci okresního soudu pro mládež, aby důvěryhodnou osobu i mladistvého zprostil závazků, které přijali a podle povahy a závažnosti věci současně určil jinou důvěryhodnou osobu, nebo aby přijal jiné opatření nahrazující vazbu, anebo rozhodl o vazbě nebo vydal příkaz k zatčení mladistvého. (2) Neplní-li důvěryhodná osoba nebo mladistvý v přípravném řízení své závazky78) anebo mladistvý vzal zpět svůj souhlas s péčí důvěryhodné osoby, v případě, kdy vazbu takto nahradil státní zástupce79), státní zástupce důvěryhodnou osobu i mladistvého zprostí závazků, které přijali a podle povahy a závažnosti věci, s přihlédnutím k osobě mladistvého a důvodům, které vedly k tomuto postupu, určí jinou důvěryhodnou osobu, nebo rozhodne o přijetí jiného opatření nahrazující vazbu, anebo navrhne soudci okresního soudu pro mládež, aby rozhodl o vazbě nebo vydal příkaz k zatčení mladistvého.

Důvodnost vazby (1) Zjistí-li státní zástupce, že pominuly důvody vazby, rozhodne ihned usnesením, že se mladistvý propouští z vazby na svobodu72). Příkaz k propuštění z vazby na svobodu je nutno bezodkladně doručit věznici a ověřit, zda byl věznici doručen. (2) V přípravném řízení může státní zástupce po propuštění mladistvého z vazby nařídit dohled probačního úředníka73) nad mladistvým, který může trvat do podání obžaloby. (3) Zjistí-li státní zástupce, že jen některý důvod vazby74) pominul (zúžení důvodů vazby), rozhodne neprodleně o změně důvodů vazby, a to usnesením75). O tom státní zástupce vyrozumí věznici76). (4) Zjistí-li státní zástupce další nový důvod vazby (roz-

Čl. 32 Návrh státního zástupce na prodloužení vazby (1) Nelze-li skončit trestní věc mladistvého v zákonných lhůtách80), dbá dozorový státní zástupce, aby mu policejní orgán předložil spisový materiál tak, aby návrh na prodloužení vazby mohl státní zástupce doručit soudci okresního soudu pro mládež nejpozději 16. den počítaným nazpět od konce lhůty trvání vazby. Státní zástupce stejně postupuje, jestliže v době kratší než patnáct dnů před skončením vazební lhůty podá ve věci mladistvého obžalobu81). Nejsouli spisy ve stanovené lhůtě dosažitelné, je třeba předložit soudu koncept spisových materiálů nebo jejich opis. (2) Byla-li trestní věc mladistvého vrácena státnímu zástupci k došetření82) nebo taková věc byla státnímu zástupci

_____________________________________________________ 69) § 50 odst. 1 písm. a) zákona. 70) § 73a odst. 2 písm. a) tr. ř. 71) § 41 odst. 2 zákona.. 72) § 48 odst. 1 část věty první za středníkem zákona, § 72 odst. 2 písm. a) tr. ř. 73) Pro výkon dohledu platí obdobně § 16 zákona. 74) § 67 písm. a), b), c) tr. ř. 75) § 119 odst. 2 tr. ř. 76) § 70a odst. 1 písm. b) tr. ř. 77) § 77 odst. 2, § 68 tr. ř. ve spojení s § 50 odst. 1 zákona. 78) § 50 odst. 1 písm. a), popř. b) zákona. 79) § 73b odst. 3 věta druhá tr. ř. ve spojení s § 50 odst. 1 zákona. 80) § 47 odst. 1 věta první zákona. 81) § 47 odst. 2 část věty druhé za středníkem zákona. 82) § 188 odst. 1 písm. e), § 221 odst. 1, 2, § 149 odst. 2, § 260, § 284 odst. 2 tr. ř.

strana 102

částka 4

Pokyn č. 18

přikázána Nejvyšším soudem83), lhůta 15 dnů pro podání návrhu na prodloužení vazby běží státnímu zástupci ode dne, kdy mu byl spis doručen. (3) Návrh státního zástupce na prodloužení vazby obsahuje a) osobní údaje mladistvého, b) stručný popis skutku, pro který bylo proti mladistvému zahájeno trestní stíhání, c) právní kvalifikaci skutku, d) uvedení věznice, ve které se mladistvý nachází, e) údaje o vzetí mladistvého do vazby a počátku vazby84), f) důvody vazby uvedené zákonným pojmenováním včetně označení příslušného ustanovení trestního řádu; byly-li již dříve soudem ve vztahu k mladistvému konstatovány okolnosti uvedené v § 68 odst. 3 tr. ř. v případech, je-li mladistvý stíhán pro provinění uvedené v § 68 odst. 2 tr. ř., státní zástupce uvede tyto okolnosti, g) zdůvodnění obtížnosti věci nebo jiných závažných důvodů, pro které nebylo možno trestní věc skončit, a podmínky záležející v tom, že propuštěním mladistvého z vazby na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního řízení, h) vymezení úkonů, které je nutno ještě ve věci provést, i) návrh na prodloužení vazby s uvedením doby, do níž má být vazba prodloužena85) s rozlišením zvlášť závažných86) a ostatních provinění. (4) Pokud není návrh ve stanovené lhůtě soudci okresního soudu pro mládež předložen, státní zástupce propustí obviněného na svobodu nejpozději následující den po uplynutí lhůty, na niž bylo trvání vazby omezeno87). Příkaz k propuštění z vazby na svobodu zašle státní zástupce věznici, v níž se mladistvý nachází a ověří, zda byl doručen. Státní zástupce vydá příkaz k propuštění mladistvého na svobodu také, jestliže soud nevyhověl návrhu na prodloužení vazby mladistvého dříve, než její lhůta skončila; v takovém případě státní zástupce propustí mladistvého na svobodu nejpozději den po uplynutí lhůty, na niž bylo trvání vazby omezeno. (5) Jde-li o vazbu koluzní88), státní zástupce dbá, aby v případě, že nebude zjištěno, že obviněný mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání89) a tato skutečnost nebude konstatována soudem, byl obviněný z vazby propuštěn na svobodu nejpozději den následující po uplynutí lhůty dvou měsíců, a jde-li o zvlášť závažné provinění, ve lhůtě tří měsíců. (6) Zjistí-li státní zástupce, že skutek, který byl původně posuzován jako zvlášť závažné provinění, je jiným provi_____________________________________________________ 83) § 265l odst. 1 tr. ř., § 270 odst. 1 tr. ř. 84) § 47 odst. 5 věta první zákona. 85) § 47 odst. 1 věta druhá zákona. 86) § 41 odst. 2 tr. zák. 87) § 47 odst. 4 zákona. 88) § 67 písm. b) tr. ř. 89) § 71 odst. 2 část druhé věty za středníkem tr. ř. 90) § 47 odst. 1 věta první zákona. 91) § 47 odst. 4 zákona per analogiam. 92) § 93 zákona. 93) 93 Hlava III zákona. 94) § 5 zákona, § 12 tr. zák. 95) § 2 odst. 5, § 89 odst. 1 tr. ř. 96) § 55 a § 56 zákona per analogiam.

něním a že délka vykonané vazby již přesáhla přípustnou do-bu vazby mladistvého90) stanovenou pro jiná než zvlášť závažná provinění, a to i tehdy, bude-li vzato v úvahu prodloužení vazby, mladistvý musí být z vazby propuštěn na svobodu nejpozději den následující po uplynutí této lhůty91). (7) Přílohu tohoto pokynu tvoří nejvyšší přípustné doby trvání vazby v přípravném řízení a v řízení před soudem u mladistvých. ČÁST ČTVRTÁ Prověřování skutečností o spáchání činu jinak trestného dítětem před podáním návrhu na zahájení řízení o uložení opatření Čl. 33 Obecné ustanovení (1) Ustanovení o příslušnosti státních zástupců v trestním řízení mladistvého se ve věci dítěte použijí obdobně. (2) Státní zástupce postupuje s přihlédnutím k věku, zdravotnímu stavu, rozumové a mravní vyspělosti dětí, aby jejich další vývoj byl co nejméně ohrožen a aby projednávané činy a jejich příčiny i okolnosti, které je umožnily, byly náležitě objasněny a za jejich spáchání mohla být uložena odpovídající opatření92). Státní zástupce postupuje tak, aby byly vytvořeny potřebné předpoklady pro náležitý výkon působnosti státního zastupitelství v řízení ve věcech dětí.93) Případné důležité poznatky pro výkon této působnosti zaznamená do dozorového spisu. (3) Ve vztahu k mladistvým, kteří v době spáchání činu nedosáhli takové rozumové a mravní vyspělosti, aby mohli rozpoznat jeho nebezpečnost pro společnost nebo ovládat své jednání, a v důsledku toho nejsou za tento čin trestně odpovědní94), anebo ohledně mladistvých, kteří nejsou z jiných zákonných důvodů trestně odpovědní, se tato část užije přiměřeně, není-li výslovně uvedeno jinak nebo to není vyloučeno povahou věci. Státní zástupce v těchto věcech jinak postupuje podle ustanovení vztahujících se k výkonu dozoru ve věcech proti mladistvým. Čl. 34 Zjištění stavu věci (1) V prověřování státní zástupce postupuje tak, aby byly objasněny všechny podstatné okolnosti případu95) a byly opatřeny dostatečné podklady pro podání návrhu státního zástupce na zahájení občanského soudního řízení v těchto věcech. Za účelem zjištění stavu věci lze využívat součinnosti s orgánem sociálně-právní ochrany a s Probační a mediační službou.96)

částka 4

(2) Podmínky pro podání návrhu na zahájení řízení o uložení opatření dítěti je třeba zjistit již v průběhu přípravného řízení. Státní zástupce dbá rovněž, aby v průběhu prověřování byly zjištěny i podklady potřebné pro uplatnění některého opatření97), v rozsahu stanovených podmínek pro uložení těchto opatření98). Čl. 35 Zvláštnosti dozoru v prověřování ve věcech dětí (1) Při výkonu dozoru státní zástupce a) předá trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání neprodleně příslušnému policejnímu orgánu s pokynem k prověření, v němž vymezí, jaké úkony má policejní orgán provést, b) byly-li by v době, kdy státní zástupce trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání obdržel, podmínky k zahájení trestního stíhání, kdyby šlo o trestně odpovědnou osobu, uloží policejnímu orgánu provést zjištění podkladů pro uplatnění opatření včetně možné součinnosti s orgánem sociálně-právní ochrany a s Probační a mediační službou, c) přezkoumává záznamy o zahájení úkonů trestního řízení, zejména z hlediska jejich obsahových náležitostí a podkladů pro další prověřování, d) postupuje při výkonu svých oprávnění99) tak, aby věc byla objasněna v prověřování, e) dbá o to, aby za splnění podmínek100) byly prováděny výslechy svědků i ve věcech dětí s cílem objasnění věci. (2) Státní zástupce přezkoumává i z vlastního podnětu usnesení policejního orgánu o odložení věci s ohledem na nedostatek věku pachatele101), usnesení o odložení věci z jiných důvodů102), jakož i opatření o odevzdání věci103). Zjistí-li státní zástupce, že usnesení nebo opatření je nezákonné nebo neodůvodněné, zruší je104), zejména vyjde-li najevo, že mělo být vydáno usnesení o odložení věci s ohledem na nedostatek věku pachatele. V případě opatření o odevzdání věci se uplatní lhůta 30 dnů pro zrušení příslušného opatření. (4) Zruší-li státní zástupce usnesení nebo opatření policejního orgánu, vydá policejnímu orgánu pokyny k dalšímu postupu a zejména v případech, bylo-li předtím rozhodnuto o odložení věci s ohledem na nedostatek věku pachatele, a lze-li vycházet z toho, že opětovně přichází v úvahu vydání stejného rozhodnutí, stanoví policejnímu orgánu lhůtu pro provedení úkonů i vydání rozhodnutí tak, aby ve věci bylo možno bezodkladně podat návrh na zahájení řízení o uložení opatření dítěti, které se dopustilo činu jinak trestného.

97)

(5) Zjistí-li státní zástupce až po uplynutí lhůty 30 dnů pro zrušení usnesení nebo opatření policejního orgánu důvod, který by jinak vedl ke zrušení usnesení o odložení věci s ohledem na nedostatek věku pachatele, přičemž tento důvod spočívá v závažných pochybnostech, zda se dítě dopustilo činu jinak trestného, a návrh na zahájení řízení o uložení opatření dítěti byl již státním zastupitelstvím podán, vydá neprodleně pokyn policejnímu orgánu k tomu, aby věc byla náležitě prověřena a stanoví mu, jaké úkony je třeba bezodkladně provést. O tomto neprodleně informuje státního zástupce, který plní úkoly v řízení před soudem podle hlavy III zákona a dohodne s ním předání písemností o dodatečně provedených úkonech a dalších zjištěních ve věci. (6) Jestliže řízení o uložení opatření dítěti dosud nebylo zahájeno, státní zástupce uloží policejnímu orgánu, aby urychleně provedl úkony nezbytné k objasnění, zda se dítě dopustilo činu jinak trestného; přitom je třeba postupovat tak, aby bude-li po provedení těchto úkonů znovu vydáno usnesení o odložení věci s ohledem na nedostatek věku, byl bezodkladně podán návrh na zahájení řízení o uložení opatření dítěti. Státní zástupce může provést doplnění prověřování a sám rozhodnout o odložení věci s ohledem na nedostatek věku pachatele. (7) Podle těchto ustanovení postupuje přiměřeně státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství105). ČÁST PÁTÁ Zrušovací ustanovení Čl. 36 Zrušuje se pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 10/2003, ze dne 12. prosince 2003, jímž se upravuje postup státních zástupců v trestním řízení ve věcech podle zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákona o soudnictví ve věcech mládeže), a jímž se mění další pokyny obecné povahy. ČÁST ŠESTÁ Účinnost Čl. 37 Tento pokyn obecné povahy nabývá účinnosti dnem 1. září 2007.

§ 93 odst. 1 zákona. § 93 odst. 2 až 6 zákona. 99) § 157 odst. 2, § 174 a § 175 tr. ř. 100) § 158 odst. 8 tr. ř., popř. i § 158a tr. ř. 101) § 159a odst. 2 tr. ř. s přihlédnutím k § 11 odst. 1 písm. d) tr. ř. 102) § 159a odst. 1, 3 a 4 tr. ř. 103) § 159a odst. 1 písm. a), b) tr. ř. 104) § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř. 105) § 146 odst. 2 písm. b) tr. ř.; § 12 odst. 3, § 12d zákona o státním zastupitelství. 98)

strana 103

Pokyn č. 18

nejvyšší státní zástupkyně: JUDr. Renata Vesecká, v.r.

strana 104

částka 4

Pokyn č. 18, příloha

Příloha Přípustná délka vazby v přípravném řízení a v řízení před soudem u mladistvých Trest odnětí svobody*)

Maximální délka vazby v přípravném řízení

Maximální délka vazby v řízení před soudem

Celková maximální délka vazby**)

Až 6 měsíců

4 měsíce

2 měsíce

6 měsíců

Až 1 rok

4 měsíce

2 měsíce

6 měsíců

Až 18 měsíců

4 měsíce

2 měsíce

6 měsíců

Až 2 roky

4 měsíce

2 měsíce

6 měsíců

Až 3 roky

4 měsíce

2 měsíce

6 měsíců

6 měsíců až 2 roky

4 měsíce

2 měsíce

6 měsíců

6 měsíců až 3 roky

4 měsíce

2 měsíce

6 měsíců

6 měsíců až 5 let

4 měsíce

2 měsíce

6 měsíců

1 rok až 5 let

4 měsíce

2 měsíce

6 měsíců

1 rok až 6 let

4 měsíce

2 měsíce

6 měsíců

1 rok až 8 let

1 rok

6 měsíců

1 rok 6 měsíců

1 rok až 10 let

1 rok

6 měsíců

1 rok 6 měsíců

2 roky až 5 let

4 měsíce

2 měsíce

6 měsíců

2 roky až 7 let

4 měsíce

2 měsíce

6 měsíců

2 roky až 8 let

1 rok

6 měsíců

1 rok 6 měsíců

2 roky až 10 let

1 rok

6 měsíců

1 rok 6 měsíců

3 roky až 8 let

1 rok

6 měsíců

1 rok 6 měsíců

3 roky až 10 let

1 rok

6 měsíců

1 rok 6 měsíců

5 až 12 let

1 rok

6 měsíců

1 rok 6 měsíců

5 až 15 let

1 rok

6 měsíců

1 rok 6 měsíců

8 až 12 let

1 rok

6 měsíců

1 rok 6 měsíců

8 až 15 let

1 rok

6 měsíců

1 rok 6 měsíců

10 až 15 let

1 rok

6 měsíců

1 rok 6 měsíců

5 až 12 let nebo výjimečný trest

1 rok

6 měsíců

1 rok 6 měsíců

5 až 15 let nebo výjimečný trest

1 rok

6 měsíců

1 rok 6 měsíců

10 až 15 let nebo výjimečný trest

1 rok

6 měsíců

1 rok 6 měsíců

12 až 15 let nebo výjimečný trest

1 rok

6 měsíců

1 rok 6 měsíců

________________________________________________________ *) Trestní sazby jsou nezkrácené (§ 31 odst. 1 zákona). Z hlediska § 47 odst. 1 zákona je rozhodující rozlišování zvlášť závažných provinění (§ 41 odst. 2 tr. zák., § 6 odst. 1 zákona) a ostatních provinění. **) Maximální délka koluzní vazby nemůže přesáhnout ani u zvlášť závažného provinění 3 měsíce, není-li dán zpřísněný důvod vazby podle § 71 odst. 2 část věty druhé za středníkem tr. ř.

částka 4

strana 105

Pokyn č. 19

19 Pokyn obecné povahy ze dne 26. července 2007, poř. č. 4/2007, Vzorový organizační řád Podle § 12 odst. 1 a § 13e odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, za použití § 8 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, stanovím: Čl. 1 Organizace (1) Vedoucí státní zástupce vydá organizační řád, v němž upraví organizaci státního zastupitelství a určí, které útvary řídí přímo a které prostřednictvím náměstků či jiných zaměstnanců. V organizačním řádu se zejména určí a) názvy organizačních útvarů, rozdělení působnosti mezi nimi, jejich další případné členění a postavení pobočky, b) pořadí, v němž vedoucího státního zástupce zastupují náměstci11) a jejich vzájemná zastupitelnost, c) působnost ředitele správy a tiskového mluvčího, jsouli tyto funkce zřízeny. (2) Přílohou organizačního řádu je organizační schéma státního zastupitelství, které státní zastupitelství uveřejní na svých webových stránkách. Organizační řád se elektronicky zašle nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství a bezprostředně nižším státním zastupitelstvím. (3) Chod státního zastupitelství po stránce administrativní zabezpečuje kancelář, jejíž činnost upravuje kancelářský řád2). Čl. 2 Specializace (1) Státní zástupce vyřizuje věci zpravidla podle své specializace. Rámcové rozdělení specializací je přílohou tohoto pokynu obecné povahy. Vedoucí státní zástupce může stanovit i jiné specializace. Výčet specializací se stanoví v organizačním řádu. (2) Vedoucí státní zástupce rozhodne o obsazení specializací jednotlivými státními zástupci. Seznam s obsazením specializací a jeho změny zašle elektronicky nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství a Nejvyššímu státnímu zastupitelství. (3) Nejvyšší státní zastupitelství vede seznam specializací státních zastupitelství. Seznam rozesílá elektronicky státním zastupitelstvím k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí. Okresní státní zastupitelství

lení. Oddělení vede okresní státní zástupce nebo jeho náměstek. (3) U okresního státního zastupitelství s alespoň 11 státními zástupci může být zřízena se souhlasem krajského státního zástupce funkce druhého náměstka okresního státního zástupce. (4) Je-li u okresního státního zastupitelství zřízeno oddělení pro vyšetřování a zkrácené přípravné řízení o trestných činech příslušníků Policie ČR, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace3), zajišťují státní zástupci v něm zařazení též dozor nad postupem policejního orgánu před zahájením trestního stíhání u trestných činů, o nichž konají vyšetřování. Čl. 4 (1) U okresních státních zastupitelství se zřizují trestní specializace zejména na a) hospodářskou a majetkovou trestnou činnost včetně finanční trestné činnosti, b) korupci, c) obecnou kriminalitu, d) protiprávní činy mládeže, činy jinak trestné spáchané dětmi mladšími 15 let4) a trestné činy spáchané na mládeži, e) drogovou trestnou činnost, f) trestnou činnost v dopravě, trestné činy spáchané v souvislosti s požáry, výbuchy, jinými haváriemi a živelnými pohromami, g) trestné činy spáchané z rasové, národnostní nebo jiné nenávistné pohnutky, h) trestné činy příslušníků Policie ČR, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace u určených okresních státních zastupitelství3). (2) U okresních státních zastupitelství se zřizují netrestní specializace zejména na a) sociálně-právní ochranu dětí a řízení ve věcech dětí mladších 15 let a trestně neodpovědných mladistvých, b) dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu ústavní nebo ochranné výchovy u okresních státních zastupitelství, v jejichž obvodu se vykonává ústavní nebo ochranná výchova, c) obecnou netrestní působnost. Krajská státní zastupitelství

Čl. 3

Čl. 5

(1) Organizační řád okresního státního zastupitelství vydává okresní státní zástupce po projednání s nadřízeným krajským státním zástupcem.

(1) U krajského státního zastupitelství se zřizují zejména tyto útvary a) sekretariát, b) nejméně dvě oddělení pro výkon trestní působnosti,

(2) Okresní státní zastupitelství se mohou členit na oddě-

_____________________________________________________ 1) § 8 odst. 2 zákona o státním zastupitelství. 2) Pokyn obecné povahy poř. č. 7/2004, jímž se vydává kancelářský řád státního zastupitelství, ve znění pozdějších změn. 3) § 10 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „jednací řád“). 4) Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů.

strana 106

částka 4

Pokyn č. 19

c) netrestní oddělení, d) oddělení správy v čele s ředitelem správy5), e) bezpečnostní ředitel, f) spisová služba. (2) Oddělení se mohou členit na úseky. Spisová služba může být součástí jiného útvaru. Organizační řád krajského státního zastupitelství stanoví, ve kterém oddělení je zařazen státní zástupce pro věci protiprávních činů mládeže a činů jinak trestných spáchaných dětmi mladšími 15 let.4) (3) Krajský státní zástupce v organizačním řádu krajského státního zastupitelství určí rozsah vyřizování personálních věcí zaměstnanců okresních státních zastupitelství ředitelem správy krajského státního zastupitelství, jakož i rozsah vyřizování personálních věcí těchto zaměstnanců okresními státními zástupci, pokud si tyto věci sám nevyhradil. Čl. 6 (1) U krajských státních zastupitelství se zřizují trestní specializace zejména na a) hospodářskou a majetkovou trestnou činnost včetně finanční trestné činnosti, b) korupci, c) obecnou kriminalitu, d) protiprávní činy mládeže, činy jinak trestné spáchané dětmi mladšími 15 let 4) a trestné činy spáchané na mládeži, e) drogovou trestnou činnost, f) trestnou činnost v dopravě, trestné činy spáchané v souvislosti s požáry, výbuchy, jinými haváriemi a živelnými pohromami, g) trestné činy spáchané z rasové, národnostní nebo jiné nenávistné pohnutky, h) trestné činy spáchané příslušníky ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů a trestné činy veřejných činitelů, i) nelegální migraci, j) odhalování, zajišťování, odčerpávání a postih legalizace výnosů z trestné činnosti, k) trestné činy příslušníků Policie ČR, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. (2) U krajských státních zastupitelství se zřizují netrestní specializace zejména na a) sociálně-právní ochranu dětí a řízení ve věcech dětí mladších 15 let a trestně neodpovědných mladistvých, b) insolvenční řízení, c) dozor nad místy, kde se vykonává trest odnětí svobody nebo vazba, d) dohled nad dodržováním právních předpisů při výkonu ústavní nebo ochranné výchovy, e) obecnou netrestní působnost. Vrchní státní zastupitelství Čl. 7 (1) U vrchních státních zastupitelství se zřizují zejména tyto útvary _____________________________________________________ 5) § 13c odst. 8, § 13g odst. 2 zákona o státním zastupitelství. 6) § 15 jednacího řádu. 7) § 13c odst. 8, § 13f odst. 3 zákona o státním zastupitelství. 8) § 158e odst. 4 tr. ř., § 18a odst. 2 jednacího řádu.

a) sekretariát, b) odbor trestního řízení, c) odbor přezkumného řízení, d) odbor závažné hospodářské a finanční kriminality6), e) netrestní odbor, f) odbor správy v čele s ředitelem správy7), g) bezpečnostní ředitel, h) spisová služba. (2) Sekretariát a odbory se mohou členit na oddělení. Spisová služba může být součástí jiného útvaru. (3) Organizační řád vrchního státního zastupitelství určí, ve kterém útvaru vrchního státního zastupitelství je zařazen státní zástupce pro použití agenta8). Čl. 8 (1) U vrchních státních zastupitelství se zřizuje specializace na legislativu, analytiku a metodiku a trestní specializace zejména na a) přezkumné řízení, b) dohled, c) protiprávní činy mládeže, činy jinak trestné spáchané dětmi mladšími 15 let4) a trestné činy spáchané na mládeži, d) hospodářskou a majetkovou trestnou činnost, včetně finanční trestné činnosti, e) korupci, f) odhalování, zajišťování, odčerpávání a postih legalizace výnosů z trestné činnosti, g) nelegální migraci, h) obecnou kriminalitu, i) drogovou trestnou činnost, j) trestné činy spáchané příslušníky ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů a trestné činy veřejných činitelů. (2) U vrchních státních zastupitelství se zřizují netrestní specializace zejména na a) sociálně-právní ochranu dětí a řízení ve věcech dětí mladších patnácti let a trestně neodpovědných mladistvých, b) dohled nad dodržováním předpisů v místech, kde se vykonává trest odnětí svobody nebo vazba, c) dohled nad dodržováním právních předpisů při výkonu ústavní nebo ochranné výchovy, včetně metodické činnosti, d) insolvenční řízení, e) obecnou netrestní působnost. Čl. 9 Nejvyšší státní zastupitelství Organizaci Nejvyššího státního zastupitelství a specializace stanoví organizační řád Nejvyššího státního zastupitelství. Čl. 10 Zrušovací ustanovení

částka 4

strana 107

Pokyn č. 19

Zrušují se 1. pokyn obecné povahy poř. č. 3/2000, jímž se upravuje způsob zřizování a obsazování specializací u státních zastupitelství. 2. pokyn obecné povahy poř. č. 16/2001, kterým se mění pokyn obecné povahy poř. č. 3/2000, jímž se upravuje způsob zřizování a obsazování specializací u státních zastupitelství. 3. pokyn obecné povahy poř. č. 2/2002, kterým se vydává vzorový organizační řád státních zastupitelství. 4. pokyn obecné povahy poř. č. 3/2002, jímž se mění pokyn obecné povahy poř. č. 3/2000, jímž se upravuje způsob zřizování a obsazování specializací u státních zastupitelství, ve znění pokynu obecné povahy poř. č. 16/2001. 5. pokyn obecné povahy poř. č. 3/2003, jímž se mění pokyn obecné povahy poř. č. 3/2000, jímž se upravuje způsob zřizování a obsazování specializací u státních zastupitelství, ve znění pozdějších pokynů obecné povahy. 6. pokyn obecné povahy poř. č. 7/2003, jímž se mění pokyn obecné povahy poř. č. 2/2002, kterým se vydává vzorový organizační řád státních zastupitelství. 7. pokyn obecné povahy poř. č. 8/2003, jímž se mění pokyn obecné povahy poř. č. 3/2000, jimž se upravuje způsob zřizování a obsazování specializací u státních zastupitelství, ve znění pozdějších pokynů obecné povahy. 8. čl. II pokynu obecné povahy poř. č. 6/2004, kterým se mění pokyn obecné povahy poř. č. 11/2000, jímž se upravují podrobnosti podávání informací státními zastupitel-

stvími a jejich poskytování podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a jímž se mění pokyn obecné povahy poř. č. 6/1996, kterým se vydává Kancelářský řád státního zastupitelství, ve znění pozdějších pokynů obecné povahy, a kterým se mění pokyn obecné povahy poř. č. 2/2002. 9. pokyn obecné povahy poř. č. 6/2005, jímž se mění pokyn obecné povahy poř. č. 3/2000, jímž se upravuje způsob zřizování a obsazování specializací u státních zastupitelství, ve znění pozdějších pokynů obecné povahy, a pokyn obecné povahy poř. č. 2/2002, kterým se vydává vzorový organizační řád státních zastupitelství, ve znění pozdějších pokynů obecné povahy. 10. čl. VI pokynu obecné povahy poř. č. 7/2005, jímž se mění pokyn obecné povahy poř. č. 12/2003, jímž se upravuje postup státních zástupců při trestním stíhání osob, při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním a postup v trestním řízení soudním, ve znění pokynu obecné povahy poř. č. 4/2004, pokynu obecné povahy poř. č. 9/2004 ze dne 13. prosince 2004, a některé další pokyny obecné povahy. Čl. 11 Účinnost Tento pokyn obecné povahy nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008. nejvyšší státní zástupkyně: JUDr. Renata Vesecká, v.r. Příloha

Rámcové rozdělení specializací u státních zastupitelství A) Trestní specializace - specialista na a) hospodářskou trestnou činnost a majetkovou trestnou činnost včetně finanční trestné činnosti - trestné činy podle hlavy druhé a deváté zvláštní části trestního zákona, pokud splňují vymezení zvláštního znaku stanoveného v návodu pro vyplňování statistických listů trestních (znak 13 - finanční oblast), - trestné činy podle hlavy deváté zvláštní části trestního zákona, nejde-li o finanční trestnou činnost, b) obecnou kriminalitu - trestné činy podle hlavy sedmé zvláštní části trestního zákona, nejde-li o organizovanou trestnou činnost, - trestné činy podle hlavy osmé zvláštní části trestního zákona, pokud nebyly spáchány vůči dětem a mládeži, - ostatní trestné činy, c) organizovanou trestnou činnost - trestné činy účasti na zločinném spolčení podle § 163a tr. zák. a trestná činnost spáchaná ve prospěch zločinného spolčení (§ 43, § 44 a § 89 odst. 17 tr. zák.), d) korupci - trestné činy podle § 160 až § 162 tr. zák., - trestné činy podle § 126, § 127, § 128, § 128a - § 128c, § 149, § 158 a § 159 tr. zák., případně další, jednalo-li se o korupční jednání nebo o podezření z něho, e) drogovou trestnou činnost - trestné činy podle § 187, § 187a, § 188 a § 188a tr. zák., f) protiprávní činy mládeže, činy jinak trestné spáchané dětmi mladšími 15 let a trestné činy spáchané na mládeži - trestné činy podle hlavy šesté zvláštní části trestního zákona, jakož i v dalších případech, kdy trestným činem byla poškozena mládež, pokud nejsou součástí

jiných specializací, - trestné činy mladistvých a činy jinak trestné spáchané dětmi mladšími 15 let, g) trestné činy spáchané z rasové, národnostní nebo jiné nenávistné pohnutky - trestné činy, kde pohnutka spočívající v národnostní, rasové a jiné nesnášenlivosti nebo nenávisti je znakem skutkové podstaty trestného činu, jimiž jsou trestné činy násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 196 tr. zák., hanobení národa, rasy a přesvědčení podle § 198 tr. zák., podněcování k národní a rasové nenávisti podle § 198a tr. zák., ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. nebo podle § 222 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. a podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů podle § 260, § 261 a § 261a tr. zák., jakož i trestný čin podle § 219 odst. 1, 2 písm. g) tr. zák., jakož i v případech tzv. „politického extremismu“ (násilí ideologicky nebo politicky motivované), popř. jde-li o násilné akce mezi sportovními fanoušky, atd. - ochranu lidských práv a základních svobod včetně ochrany ústavnosti a trestná činnost s tím související (trestné činy podle hlavy desáté zvláštní části trestního zákona), h) trestné činy, které se nepromlčují - § 67a tr. zák., i) trestné činy spáchané příslušníky ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů a trestné činy veřejných činitelů - trestné činy podle hlavy jedenácté a dvanácté zvláštní části trestního zákona, - trestné činy, pokud se jich dopustil příslušník ozbroje-

strana 108

Pokyn č. 19

ných sil nebo ozbrojeného sboru, - trestné činy podle § 158 a § 159 tr. zák. nebo jiné trestné činy, pokud zákonným znakem skutkové podstaty je spáchání trestného činu veřejným činitelem (§ 89 odst. 9 tr. zák.), nejde-li o trestné činy podle § 160 až § 162 tr. zák. nebo jiné trestné činy korupční povahy, j) trestnou činnost v dopravě, trestné činy spáchané v souvislosti s požáry, výbuchy, jinými haváriemi a živelnými pohromami - trestné činy podle § 171 odst. 1, § 180, § 182, § 184, § 201, popř. § 201a, § 207 a § 208, § 223 a § 224, jakož i § 249 tr. zák., a další trestné činy, byly-li spáchány v silniční, železniční, jakož i v ostatních druzích dopravy, - tyto trestné činy, jestliže byly spáchány v souvislosti s požárem, výbuchem, provozní havárií nebo pracovním úrazem či živelnou pohromou, k) trestné činy příslušníků Policie ČR, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace - vyšetřování a zkrácené přípravné řízení a dozor ve věcech trestných činů příslušníků Policie ČR, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace9), l) přezkumné řízení - přezkum podnětů ke stížnostem pro porušení zákona dle § 466 trestního řádu, - přezkoumávání trestních věcí z vlastní iniciativy, m) dohled - výkon dohledu vůči bezprostředně nižším státním zastupitelstvím10), - výkon dohledu vůči státnímu zástupci pověřenému výkonem dozoru v místech, kde je omezována osobní svoboda11), n) právní styk s cizinou - justiční spolupráce s nečlenskými státy EU, o) právní styk v Evropské unii - justiční spolupráce s členskými státy EU, - součinnost s orgány EU, p) nelegální migraci - trestné činy podle § 171 odst. 1 písm. b), § 171a až 171c tr. zák., - trestné činy podle § 180a až 180c tr. zák., byly-li

částka 4

spáchány v souvislosti s nelegální migrací, - trestné činy podle § 232a, § 233 tr. zák., q) odhalování, zajišťování, odčerpávání a postih legalizace výnosů z trestné činnosti - úkony směřující k odhalování, zajišťování a odčerpávání výnosů z trestné činnosti, včetně úkonů spojených s výkonem zajištění majetku v trestním řízení podle zvláštních předpisů12), - trestný čin podle § 252a tr. zák., r) trestné činy proti životnímu prostředí - trestné činy podle § 178a, § 181a až 181c, § 181e až § 181h, § 191, § 192, § 203 tr. zák. B) NETRESTNÍ SPECIALIZACE - SPECIALISTA NA a) sociálně-právní ochranu dětí a řízení ve věcech dětí mladších 15 let a trestně neodpovědných mladistvých4) b) dodržování právních předpisů při výkonu ústavní nebo ochranné výchovy c) dodržování právních předpisů v místech, kde se vykonává trest odnětí svobody nebo vazba - výkon dozoru nad místy, kde se vykonává trest odnětí svobody13), - výkon dozoru nad místy, kde se vykonává vazba14), d) insolvenční řízení15) e) návrhovou činnost ve věcech obchodních společností - návrh na zrušení společnosti16), f) správní žaloby17) g) popření otcovství18) h) obecnou netrestní působnost - pro věci obchodněprávní a obchodního rejstříku, ostatní věci občanskoprávní a rodinněprávní, pokud nejsou součástí jiných specializací na netrestním úseku C) SPECIALISTA NA LEGISLATIVU, ANALYTIKU A METODIKU - příprava a připomínkové řízení k návrhům právních předpisů, pokynů obecné povahy a dalších interních aktů, - příprava stanovisek státního zastupitelství a zpracování podkladů ke stanoviskům a rozhodnutím uveřejňovaným ve sbírkách rozhodnutí a stanovisek soudů, - zprávy o činnosti státního zastupitelství za uplynulý rok, zvláštní zprávy, metodické návody a další analytické materiály v soustavě státního zastupitelství.

_____________________________________________________ 9) § 161 odst. 3 a § 179a odst. 3 tr. ř. 10) § 12d zákona o státním zastupitelství. § 1 a 2 jednacího řádu státního zastupitelství. 11) § 12f zákona o státním zastupitelství. 12) Zejména § 79a až 81a tr. ř., zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 78 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 14) § 29 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 69 insolvenčního zákona. 16) § 68 odst. 6 obchodního zákoníku. 17) § 66 odst. 2 soudního řádu správního. 18) § 62, 62a zákona o rodině.

Vydavatel: Ministerstvo spravedlnosti ČR- Vychází: podle potřeby pro vnitřní potřebu justice - Redakce: Ministerstvo spravedlnosti ČR, Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2 - telefon: 221 997 119 - e-mail: [email protected] - Administrace, objednávky: NVD, Na průhonu 19/653, Praha 8, e-mail: [email protected] - Tisk: Vězeňská služba VStisk Praha - Pankrác Distribuce: V.R.V. s.r.o. (ZPS), provoz Petýrkova 1950, Praha 11