Salzburg Wolfgang Amadeus Mozart, nejslavnější syn Salcburku – jeho život a dílo. W.A.Mozart (1756-1791) vytvořil během svého krátkého, leč umělecky velmi plodného života celkem 626 děl: první ve věku 5 let a poslední na smrtelné posteli. Uvědomíme-li si, že Mozart zemřel ve věku pouhých 35 let, je to neuvěřitelný výkon, který je výsledkem nejen umělcovy píle, ale zejména a především výsledkem unikátní schopnosti jeho mozku umět se soustředit na několik aktivit současně. Mozart komponoval za jakýchkoli okolností, a to i ve chvílích, kdy se zaměstnával zcela odlišnou činností než je komponování, například svým oblíbeným biliárem. Navíc se mu podařilo vytvořit svůj vlastní styl hudby s nadčasovým charakterem.
K Mozartovým nejznámějším dílům patří jeho opery a zpěvohry. Za dvacet pět let jich napsal více než 20, z toho 5 oper patří k největším klenotům operní tvorby vůbec. Je to především „Kouzelná flétna“ (1791) z posledního roku jeho života a dále pak „Figarova svatba“ (1786), „Don Giovanni“ (1787) a „Così fan tutte“ (1790), všechny tři podle libreta Lorenza da Ponteho. A samozřejmě „Únos ze Serailu“ (1782), lehká a hravá opera s orientální tématikou. Dokonce i méně často uváděné opery jako je „Idomeneo“ (1781) a „La clemenza di Tito“ (1791) jsou pojmem nejen pro hudební odborníky. Zpěvohra „Bastien a Bastienne“, kterou Mozart složil v útlém věku 12 let, je jeho prvním mistrovským dílem.
37
Salzburg
Mozart napsal desítky symfonií, z nichž jmenujme alespoň „Haffnerovu“ (KV 385), „Pražskou“ (KV 504) a „Jupiterovu“ (KV 551), které často zaznívají z koncertních sálů. Z velkého počtu orchestrálních skladeb je třeba jmenovat na prvním místě serenádu „Malá noční hudba“, která je nejslavnějším a nejpůvabnějším dílem tohoto druhu. V Mozartově tvorbě nechybějí ani klavírní a houslové koncerty, napsal rovněž jeden jediný, avšak o to cennější, klarinetový koncert. Mozart rovněž vytvořil více než desítku mší, mezi jiným též slavnou „Korunovační mši“, a také mnoho krásných písní. Horečně a doslova do posledního dechu psané „Requiem“ bylo po Mozartově smrti dokončeno jeho žákem, Franzem Xaverem Süssmayrem. Toto dílo je nejpůsobivější a nejdojímavější ze všech. Mozart zkomponoval tuto zádušní mši z pověření neznámého šlechtice, který chtěl dílo vydávat za své vlastní a také se mu to zpočátku podařilo. První soupis svého hudebního díla vytvořil sám Mozart. Úplný a kompletní soupis díla pak vytvořil Ritter von Köchel. V roce 1862 byl vydán jeho „Chronologicko-tématický seznam veškerých zvukových děl Wolfganga Amadé Mozarta“. Od té doby se mu říká „KöchlerVerzeichnis“ (Köchlův seznam), zkráceně označený KV nebo jen K.
Salzburg Výtah ve skále vedoucí do muzea moderního umění, letohrádek, kolem nějž nechal výstřední arcibiskup nastražit vodní pasti na své hosty, zoo a kvalitou i rozsahem obrovské hudební sály. I tak se dá charakterizovat rakouský Salcburk.
Že jste čekali spíš Mozartovy domy, hrad a kouzelnou zahradu u zámečku Mirabell? I to všechno můžete během prodlouženého víkendu stihnout.
38
Salzburg
Salcburk je ideální turistické místo, všechno je blízko a nabídka zážitků je natolik rozmanitá, že si vybere skutečně každý. Hned při příjezdu se vyplatí zakoupit kartu SalzburgCard, která funguje jako jízdenka na hromadnou dopravu a zároveň vstupenka na většinu městských i okolních atrakcí. Nejenže hodně ušetříte, ale zároveň se díky kartě mnohdy vyhnete dlouhým frontám. Po stopách Mozarta Asi první místo, na nějž se většina návštěvníků města vydá, je Mozartův rodný dům – Geburtshaus, a dům, v němž strávil dětství – Wohnhaus. Pokud byste si z časových důvodů museli vybrat pouze jeden z nich, zvolte dozajista dům, kde se hudební génius narodil. Žlutá „pavlačová“ budova s úzkými chodbami a pokoji s nízkými stropy má daleko větší kouzlo než rozlehlá stavba na náměstí Makartplatz. Navíc zde můžete obdivovat Mozartovy první housle a osobní věci, v dřevěné místnosti vydržíte poslouchat Mozartovy skladby celé hodiny a jistě oceníte i expozici jevištních scén Mozartových oper. Nedaleko se nachází komplex budov, v nichž se každoročně koná festival vážné hudby. Koncertní síně jsou zasazeny do vytesané skály a mají vynikající akustiku. V salcburském Festspielhausu se nachází údajně největší jeviště v Evropě široké 100 metrů, také proto si město zvolilo přízvisko Jeviště světa. Za doprovodu veselé upovídané Rakušanky v dirndlu si můžete prohlédnout sály i zákulisí, aniž zaplatíte minimálně dvě stě eur za lístky do opery. Pokud si ale můžete dopřát i tento zážitek, neváhejte. Přímo od koncertních síní dojdete širokou promenádou až k výtahům vedoucím do muzea moderního umění. Vrátný tady sedí v jeskyni a s úsměvem vás směruje k výtahům, které si skálou prorážejí cestu za uměním a nejkrásnější vyhlídkou na město soli. Klaustrofobici by raději měli zvolit jinou cestu. K muzeu se můžete vydat i velmi příjemnou procházkou přímo z hradu nebo po schodišti začínajícím nedaleko vstupu do „jeskyně“. Jako z Harryho Pottera Po návratu se opět můžete pustit do poznávání městských pamětihodností a začít byste měli Muzeem Salcburku, kde se dozvíte o městě první poslední v moderním způsobem uspořádaných expozicích. Čeká tu na vás virtuální projížďka městem s výkladem, sluchátka s áriemi, grafy s vývojem turismu a mnoho dalšího. V sále, kde přecházejí moderátoři z jedné plazmové obrazovky do druhé a představují arcibiskupy visící na plátnech nad nimi, se budete cítit, jak v bradavickém hradě. Hohensalzburg
V Salcburku ale navštivte raději opravdový hrad Hohensalzburg. Na nejlépe dochované středověké sídlo v Evropě vede lanovka, která vám ušetří jinak celkem strmou cestu k hlavní bráně.
39
Salzburg
Kromě nádherného výhledu na město zde naleznete hned několik expozic, jen málo z nich se však věnuje historii místa. Jak to obvykle bývá, nedochovalo se tolik historických artefaktů, aby naplnily všechny sály, proto jsou v mnoha z nich umístěny tematické výstavy a návštěvníci mohou sami posoudit, zda se raději vydají po stopách první světové války, nebo se zasní v muzeu marionet.
Sjedete-li lanovkou i dolů, ocitnete se u vstupní brány vedoucí na hřbitov svatého Petra. Je zde pochován skladatel Haydn i nadaná Mozartova sestra Nannerl, především se ale jedná o jeden z nejkrásnějších hřbitovů na světě se starými kovovými kříži a vždy upravenými, květinami posázenými hroby. Můžete zde navštívit katakomby, které oproti logickému předpokladu nevedou pod zem, ale vzhůru po schodech, a nabízejí pěkný výhled na „křížový sad“. Když se pak závěrečnou procházkou vydáte okolo Dómu, projdete Zlatou uličkou s dobovými vývěsními štíty hokynářů a dostanete se přes řeku až k zámku Mirabell, odpočinete si v jeho zahradách na lavičce u vodotrysku. Přitom můžete sledovat hrad na obzoru a být ještě aspoň chvíli součástí tohoto světového jeviště kultury a historie. Příjezd a veřejné dopravní prostředky Salcburk je často označován jako srdce v srdci Evropy. Pravdou je, že Salcburk má v rámci Evropy centrální polohu a tudíž je ze všech stran snadno dosažitelný. Salcburské hlavní nádraží leží pouhých 15 minut pěší chůze z centra města. Zde je možné přestoupit na různé linky městských nebo regionálních autobusů, na lokální železnici a na nadzemní dráhu S-Bahn. Jako nádraží, které leží na hranici s Německem, má vynikající napojení na železniční síť Eurocity, Intercity a ICE. S-Bahn je v Salcburku novinka. Spojuje město s okolními obcemi. Salcburk je dopravní uzel evropské dálniční sítě. Zde se setkávají dálnice A1 Vídeň – Salcburk, A8 Mnichov – Salcburk a A 10 Villach – Salcburk. Pro užívání dálnic v Rakousku je třeba si zakoupit dálniční známku – vinětu (podle délky pobytu různé viněty za různou cenu) Hustá síť městských linkových autobusů je zárukou rychlé a pohodlné přepravy v rámci města Salcburku.
40
Salzburg
Top Ten - 10 nejzajímavějších pamětihodností
1.Salcburská pevnost Hohensalzburg
4.Salcburský chrám
7.Salcburské muzeum moderního umění
10.Salcburská zoologická zahrada
2.Mozart ův rodný dům
5.Zámek Hellbrunn a jeho fontány
8.Haus der Natur – Přírodovědné muzeum
Salzburg Card
3. Mozart ův dům
6.Salcburské muzeum
9.Salcburská rezidenční galerie
Salzburger Land Card
Karta Salcburku – Salzburg Card / Salzburger Land Card otevírá brány Salcburku a také jeho okolí. Umožňuje mimo jiné bezplatný vstup do salcburských muzeí, bezplatnou jízdu zubačkou na salcburskou pevnost Hohensalzburg a kabinovou lanovkou na Untersberg, plavbu lodí po Salzachu nebo bezplatné užívání veřejných dopravních prostředků v Salcburku. Držitelé karty mají nárok na celou řadu slev při návštěvách koncertů, divadelních představení a výletech do blízkého okolí města.
41
Salzburg
1.Salcburská pevnost Hohensalzburg Pevnost Hohensalzburg, vybudovaná v roce 1077 arcibiskupem Gebhardem a výrazně rozšířená arcibiskupem Leonhardem z Keutschachu (1495-1519), je největší a ve vynikajícím stavu zachovalý hradní komplex ve střední Evropě. Zvláště zajímavé jsou středověké knížecí komnaty a hradní muzeum. Od roku 1892 je v provozu ozubnicová dráha, která se podobá naší lanovce na pražský Petřín a s níž se dostanete pohodlně a rychle nahoru na hrad. Historie této přes 900 let staré stavby sahá až do doby bojů o investituru. Počátek druhého tisíciletí v Evropě znamenal přechod z období raného do období vrcholného středověku. Dochází k nárůstu rozporů mezi mocí církevní a světskou a ke konfliktům uvnitř křesťanského hnutí. Vzniklý střet se nazývá bojem o investituru, který vrcholí sporem mezi papežem a králem o právo jmenování biskupů. Uvnitř křesťanstva došlo k rozpadu dosud jednotné evropské církve a její moc tak byla oslabena. Salcburský arcibiskup Gebhard, věrný papeženec, nechal v roce 1077 zřídit na svém výsostném území obranné pevnosti Hohensalzburg, Hohenwerfen a Friesach. Za vlády Konráda I. (1160-1147) byly tyto obranné stavby předběžně dokončeny. V 15. a 16. století, v období nepokojů tak zvané Maďarské války a evropských selských povstání, které otřásaly i Salcburskem, se ukrývali salcburští arcibiskupové na nedobytné salcburské pevnosti. A právě v této době byla pevnost arcibiskupem Leonhardem z Keutschachu rozšířena a získala tak svou dnešní podobu. Hlavní stavba byla zvýšena a byly vybudovány zbrojnice a sýpka. Také vnitřní prostory hradu získaly novou a mnohem honosnější podobu. Nádherné gotické vyřezávané reliéfy a ornamentální kresby zdobí Zlatý sál a Zlatou komnatu. 58 nápisů a rodových erbů připomínají Leonharda z Keutschachu. Lev, symbol pevnosti, drží erb Keutschachů mezi svými tlapami. Jedna z posledních stavebních změn byla provedena vybudováním mohutné obranné věže s názvem „Khuenburgbastei“.V celé dlouhé historii pevnosti Hohensalzburgu se žádnému z jejích obléhatelů nikdy nepodařilo ji dobýt. Salcburská pevnost, jak již název napovídá, sloužila jako obranný hradní komplex a dočasná rezidence knížecích arcibiskupů. Kromě toho však sloužila také jako kasárna a věznice. Knížecí arcibiskup Wolf Dietrich zde byl až do své smrti v roce 1617 vězněn svým synovcem a následníkem Markem Sittikem. Dnes je Hohensalzburg přístupný pro návštěvníky po celý rok. U příležitosti Mezinárodní letní akademie, která se každoročně koná v hradních prostorách, se zde setkávají umělci z celého světa.
2. Mozartův rodný dům Dvacetšest let – od roku 1747 do roku 1773 - žila Mozartova rodina ve třetím patře „Hagenauerova domu” v Getreidegasse č. 9. A zde také spatřil 27. ledna 1756 světlo světa Wolfgang Amadeus Mozart. Majitel domu, Johann Lorenz Hagenauer (1712-1792), byl známý salcburský obchodník s potravinami a lahůdkami. Byl velkým přítelem a současně i mecenášem rodiny Mozartových. Muzeum v Obilné uličce – Getreidegasse č.9 15. června 1880 bylo poprvé otevřeno v Mozartově rodném domě muzeum. Stalo se tak z iniciativy Mezinárodní nadace Mozartea. V posledních desetiletích docházelo pravidelně k úpravám a rozšiřování muzea, které se tak stalo kulturním památníkem a místem, kam proudí každoročně tisíce návštěvníků z celého světa. Vždyť je také Mozartův rodný dům nejnavštěvovanější salcburskou pamětihodností. Součástí muzea jsou obytné prostory Mozartových s originálním zařízením. K nejslavnějším exponátům patří mezi jiným Mozartovy dětské housle, jeho koncertní housle, clavichord, kladívkový klavír, rodinné portréty, které vznikly za Mozartova života a k nimž patří například nedokončený olej "Mozart u klavíru", který namaloval roku 1789 Mozartův švagr Joseph Lange, a dále pak sbírka soukromých dopisů, úředních listin a také autografů. Mozartovy hudební nástroje Hudební nástroje vystavené v Mozartově rodném domě získala Mezinárodní nadace Mozarteum od skladatelovy vdovy, Constanze Nissenová (1762-1842), a Mozartových synů, Carla Thomase (1784-1858) a Franze Xavera Wolfganga (1791-1844). V roce 1994 byl vlastní byt Mozartovy rodiny pod vedením vídeňské architektky prof. Elsy Prochazkové pečlivě zrestaurován. Byla přitom použita nejmodernější dostupná muzejní technika, jejímž hlavním účelem je chránit exponáty před možným poškozením.
42
Salzburg
Mešťanský byt z druhé poloviny 18. století V zadní části domu, jehož okna vedou na Univerzitní náměstí, byl v roce 1985 v někdejším bytě sousedky Mozartových paní Babetty von Moll, tety známého salcburského geologa a přírodovědce Karla Ehremberta von Moll (1760-1838), zřízen typický měšťanský byt z Mozartova období. Díky soukromým přispěvovatelům tak bylo možné byt vybavit historickým nábytkem a předměty denní potřeby. Kromě toho jsou v prostorách bytu návštěvníkům přiblíženy tři tematické okruhy: „Mozart a Salcburská univerzita“, „Přátelství, které svazovalo Mozarta se salcburskými rodinami“ a „Duchovní hudba a uctívání Svatých“. Mozart a divadlo První patro Mozartova rodného domu je od roku 1981 zasvěceno každoročně se měnícím mimořádným výstavám na téma Mozart, které pořádá Mezinárodní nadace Mozarteum. Zato druhé patro Mozartova rodného domu je cele věnováno tématu "Mozart a divadlo". Návštěvníci zde mohou obdivovat četná dioramata, miniaturní modely velkých jeviš ť od pozdního 18. až do 20. století, která dokumentují nejrozmanitější interpretační formy a také historii recepcí Mozartových oper. Tři nové výstavy Tři zajímavé tematické výstavy „Všední den zázračného dítěte”, „Mozart a divadlo” a „Mozartovi – rodina se představuje” vytvořil architekt a karikaturista deníku „Salzburger Nachrichten” Thomas Wizany. Těžištěm výstav jsou originální Mozartovy hudební nástroje a autentické portréty. Vystaveny jsou rovn ěž typický salcburský nábytek a také předměty denní potřeby z Mozartovy doby.
3. Mozartův dům V tomto domě žil Mozart v letech 1773-1780. Ve výstavních prostorách, v nichž jsou vystaveny vzácné předměty a dokumenty týkající se slavného skladatele, se návštěvníci seznámí s každodenním životem rodiny Mozartových a také s historií domu. První úřední záznam o Mozartově domě, nazývaném též „Dům tanečního mistra“, pochází z roku 1617. Až do roku 1685 se de facto jednalo o dva samostatné domy, z nichž byl posléze vytvořen jeden jediný objekt. V roce 1711 byl vystaven dekret, jímž se povoluje pořádát v domě taneční hodiny pro šlechtičny a šlechtice. V roce 1773 se sem do domu číslo 8 na Hannibalově náměstí (dnes Makartově náměstí) přestěhovala celá Mozartova rodina. Prostorný a vzdušný byt byl ideální pro častá setkání s přáteli a hudební dýchánky. K pravidelným hostům patřil například i herec, divadelní ředitel a autor libreta ke „Kouzelné flétně“, Emanuel Schikaneder (1751-1812). Wolfgang Amadeus zde žil do roku 1780. Napsal v tomto domě celou řadu symfonií, divertiment, serenád, klavírních a houslových koncertů, jeden koncert pro fagot a dále pak árie, mše a další díla spirituálního charakteru. Zkomponoval zde "Re pastore" KV 208 a začal komponovat "La Finta giardiniera" KV 196 a "Idomeneo" KV 366. Mozartova sestra Nannerl zde žila až do svého sňatku v roce 1784 a otec Leopold až do své smrti v roce 1787. 16. října 1944 byl dům zasažen bombou svrženou na město při jednom z náletů spojenců a následkem toho byl ze dvou třetin zničen. Tehdejší majitel prodal zničenou část domu italské pojiš ťovně Generali, která zde nechala postavit kanceláře. V roce 1989 se podařilo mezinárodní nadaci Mozarteu získat tento vzácný objekt. Ale již v roce 1955 dostala tato nadace do správy nepoškozenou část domu se známým “sálem tanečního mistra”, který se postupně proměnil v dnešní muzeum. 2. května 1994 byla celá část domu, v níž byly umístěny kanceláře pojiš ťovny, stržena a hned 4. května byla započata stavba, resp. rekonstrukce domu podle původních plánů.
4. Salcburský chrám Salcburský chrám je nejznámější sakrální stavba města a současně mocné duchovní centrum města – kdysi i dnes. Nádherná fasáda a mohutná kupole prozrazují typické znaky raného baroka. Historie jeho vzniku a vývoje je těsně spjata s narůstající mocí knížecích arcibiskupů, duchovních vládců Salcburku. Mnohokrát zničen ohněm, pokaždé však opět obnoven, vždy větší, mohutnější, honosnější, mocnější, stejně jako moc a bohatství salcburských knížecích arcibiskupů.
43
Salzburg
První stavba vznikla za působení biskupa Virgila, jenž nechal v roce 767 v centru tehdejšího římského Juvava (Juvavum – římský název Salcburku) postavit románskou baziliku. 24. září 774 byl boží stánek zasvěcen Svatému Petru a Svatému Rupertu; druhý jmenovaný se stal patronem města a země. Když pak v roce 1167 hrabata z Plainu, stoupenci císaře Friedricha Barbarossy, nechala zapálit město, stal se chrám obětí plamenů. Teprve o deset let později, za vlády arcibiskupa Konrada III. z Wittelsbachu, byl chrám znovu vybudován, krásnější a impozantnější než předtím, a tak se stal nejvýznamnější románskou katedrálou na severní straně Alp. Jeho rozměry dokonce předčily tehdy největší císařský chrám ve Speyeru. Po 400 letech to byl opět požár, který vypukl 11. prosince 1598 a zničil velkou část chrámu. Pro arcibiskupa Wolfa Dietricha se tak otevřela možnost radikálního zásahu, totiž nechat zbourat i zbytky chrámu a vystavět zcela nový svatostánek. Salcburčané byli velmi rozhořčeni bezohledným počínáním arcibiskupa, neboť nechal zničit nejen vzácné sochy a náhrobky dřívejších arcibiskupů, ale také chrámový hřbitov i se všemi ostatky, které pak dal vyhodit na smetiště. Nakonec byl Wolf Dietrich zajat a uvězněn svým synovcem a následníkem Markem Sittikem z Hohenemsu na salcburské pevnosti Hohensalzburg (stalo se tak však z jiného důvodu – kvůli sporu o sůl s Bavorskem). A tím skončily i jeho velké plány související se stavbou nového chrámu. Po smrti Wolfa Dietricha dostal italský architekt Santino Solari od nového knížecího arcibiskupa Marka Sittika pokyn vybudovat nový chrám. A tak vznikl první raně barokní chrám na severní straně Alp. 25. září 1628, uprostřed válečné vřavy třicetileté války, byl chrám slavnostně vysvěcen novým arcibiskupem Parisem Lodronem. Díky Lodronově diplomatické zručnosti nebyl městu Salcburku v těchto svízelných dobách ničení a pustošení zkřiven ani vlásek. A tak se slavnost vysvěcení chrámu stala největší a nejmonumentálnější, jakou kdy Salcburk zažil. Napoleonské války vnesly velké změny do arcikonzervativního knížecího arcibiskupství. Jednou provždy ukončily neslýchanou a po staletí přetrvávající hegemonii salcburských církevních knížat a zbavením moci posledního knížecího arcibiskupa Hieronyma Colloreda pak převzal vládu nad Salcburkem Ferdinand III., velkovévoda Toskánský, první z dynastie Habsburků. V roce 1944 byla při jednom z náletů na Salcburk, který byl baštou nacismu, zničena kupole chrámu a část oltáře. Po několika letech stavebních prací byl chrám obnoven ve své bývalé kráse a v roce 1959 nově vysvěcen. Tři letopočty na mřížích vstupních bran do chrámu – 774, 1628 a 1959 – připomínají, že byl chrám třikrát vysvěcen. Na hlavní fasádě jsou umístěny 4 monumentální sochy: apoštolové Petr a Pavel s klíčem a mečem a oba zemští patroni Rupert a Virgil se sudem se solí a modelem chrámu. Oba erbovní znaky, umístěné ve štítu, připomínají arcibiskupy, kteří nechali chrám nově vystavět. Byli to Markus Sittikus a Paris Lodron. Z vnitřního vybavení chrámu stojí za zmínku křtitelnice, v níž byl pokřtěn Wolfgang Amadeus Mozart, překrásné hlavní varhany, které jsou střeženy svatými patrony Rupertem a Virgilem a také anděly, hrajícími na různé hudební nástroje, a také skvostná chrámová vrata z bronzu, která jsou dílem sochařů Ewalda Mataré, Giacoma Manzú a Toniho Schneidera Manzella. Wolfgang Amadeus Mozart zkomponoval ve své funkci dvorního chrámového varhaníka nesčetné mše a duchovní skladby určené právě pro tento chrám. Chrámové náměstí vytváří jakési atrium chrámu. Arcibiskup Guidobald Thun nechal kolem roku 1660 postavit oblouky (otevřené brány s průchody do ostatních částí města), jejichž autorem je stavitel Giovanni Antonio Dario. Uprostřed náměstí stojí Mariánský sloup, dílo, které vytvořili v letech 1766 – 1771 umělci Wolfgang a Johann Baptist Hagenauerovi pro arcibiskupa Sigismunda hraběte Schrattenbacha.
5. Zámek Hellbrunn a jeho fontány V roce 1612, několik měsíců po svém nástupu k moci, dal salcburský knížecí arcibiskup Markus Sittikus z Hohenemsu pokyn ke stavbě honosné rezidence na úpatí hellbrunnského kopce. Jako obdivovatel a milovník italské kultury a renesanční architektury pověřil Markus Sittikus slavného italského stavitele Santina Solariho stavbou městské vily ("villa suburbana"), nebo chcete-li letního sídla, které v ničem nebude pokulhávat za svými středomořskými vzory, ba dokonce je ve svém lesku a velkorysé koncepci ještě předčí. A tak byl za relativně krátkou dobu vytvořen na jižním okraji Salcburku skutečný architektonický klenot – letohrádek Hellbrunn s rozlehlým parkem a mnoha fontánami, jejichž tajemství vám zakrátko prozradíme. Až do dnešních dnů patří tento skvost italské architektury k nejkrásnějším renesančním stavbám na severní straně Alp.
44
Salzburg
Voda byla od samého počátku velmi důležitý element, který propůjčoval hellbrunnskému zámku punc jedinečnosti. Dalo by se říci, že byla voda jedním z nejpodstatnějších stavebních prvků. Množství pramenů, které tryskají z nitra hellbrunnského kopce na povrch země, oživují nevšedním způsobem okolí zámku. Voda napájí barokní fontány skryté v zeleném stínu okrasných křovin a stromů i pyšně trůnící na dobře viditelných místech parku a ty pak rozdávají radost a smích všem návštěvníkům. Již téměř 400 let jsou „Vodní hrátky“ světově proslulou kratochvílí a atrakcí, která je de facto hlavní dominantou Hellbrunnu. Bavili se jimi před několika staletími mocní tohoto světa a baví se jimi i dnešní návštěvníci Salcburku. Vodní hrátky si zachovaly nezměněnou podobu. Tvoří je desítky záludných fontán či v zemi skrytých vodních trysek, které postříkají kolemjdoucí, ve chvíli, kdy to nejméně očekávají. Fontány, tajemné jeskyňky, vodou poháněné oživlé figurky a jezírka ovládají dění v Hellbrunnu. Vzájemné prolínání světla a stínu, výkřiků překvapení a výbuchů smíchu, studené vodní tříště a teplých slunečních paprsků uvádělo někdejší zámecké hosty do výborné nálady. Jen velmi zřídka sloužil Hellbrunn jako arcibiskupská rezidence a místo, kde se řešily závažné politické problémy země. Se svými přepychovými sály, svým okouzlujícím zahradním areálem a jedinečnými Vodními hrátkami byl zámek od samého počátku místem slavností a zábavy, hostin a vrcholných kulturních podniků. Rozlehlý park byl kolem roku 1730 podle plánů dvorního zahradního inspektora Franze Antona Danreitera zrenovován a přizpůsoben vkusu doby. Sochy bohů a antických hrdinů pocházejí z počátku 17. století. Z přírodního kamenolomu na hellbrunnském kopci, který se klene nad parkem, dal Markus Sittikus vytvořit kamenné divadlo pod širým nebem, které je nejstarším divadlem „open air“ v celé Evropě. Další architektonický klenot v areálu Hellbrunnského zámku je Měsíční zámeček, který byl postaven v roce 1615 pro arcibiskupa Markuse Sittikuse. Za své zvláštní jméno vděčí okolnosti, že byl vybudován během mimořádně krátké doby (stavební práce trvaly jen několik měsíců). Dnes jsou zde umístěny národopisné sbírky Salcburského muzea. Malý zámeček stojí uprostřed svahu hellbrunnského kopce a zabývá se životem lidí v Salcbursku v průběhu několika staletí. Jsou zde vystaveny lidová umělecká díla, staré selské jizby dokládající životní styl Salcburčanů, ukázky lidového léčitelství a celá řada nejkrásnějších krojů ze všech krajů naší spolkové země. Kdysi se do Hellbrunnu jezdilo na hony, hostiny a okázalé plesy, dnes se sem jezdí na zasedání, seminá ře, koncerty a společenské akce. Vlastně se v tomto smyslu letohrádek Hellbrunn za posledních 400 let ani moc nezměnil. Bude to asi souviset s tím, že byl právě pro tyto účely vybudován!
6. Salcburské muzeum V létě roku 2007 byly otevřeny nové prostory Salcburského muzea v nádherné historické budově Nové rezidence na Mozartově náměstí, které leží v srdci salcburského Starého města. Nové prostory podnítily i zcela novou koncepci muzea, která poskytuje návštěvníkům novou dimenzi vnímání uměleckých a historických sbírek. Vzácné umělecké předměty, výstavy uspořádané s velkou dávkou estetického cítění, zajímavá témata a multimediální prezentace umění se harmonickým způsobem doplňují. Salcburské muzeum je důkazem toho, že moderní muzeum může být informativní a zábavné současně. Pro tyto kvality získalo Salcburské muzeum nejvyšší ocenění v podobě Rakouské muzejní ceny. Salcburk a jeho osobnosti Nejen mocní tohoto světa řídili osudy Salcburku a jeho obyvatel. Výstavy v prvním patře muzea seznámí návštěvníky se životem zajímavých Salcburčanů, mužů a žen, kteří se svou činností zapsali do historie města i spolkové země a obohatili je o nesmrtelná díla. Jsou to umělci, architekti, vědci, lékaři, spisovatelé, hudebníci a fotografové, ale také „obyčejní“ lidé z řad řemeslníků a dělníků. Mýtus Salcburk Trvalá výstava ve druhém patře Nové rezidence poskytuje zajímavý pohled do politických dějin, kultury a umění od počátků novověku až do současnosti. Široké spektrum témat zahrnuje mimo jiné období
45
Salzburg
absolutistické moci salcburských arcibiskupů nebo vrcholné krajinářské umění salcburských malířů v období romantismu. Archeologické klenoty od doby kamenné až po středověk V Zrcadlovém sále ve druhém patře muzea jsou vystaveny archeologické nálezy z různých historických epoch. Tak například mohou návštěvníci obdivovat keltskou konvici s nálevkou v podobě zobáku, helmu nalezenou v Luegském průsmyku nebo gotický křídlový oltář – zvaný „Mariánský“ - nizozemského mistra „Virgo inter Virgines“. V podzemní pasáži („Panorama Passage“), spojující Salcburské a Panoramatické muzeum, jsou vystaveny archeologické nálezy, které byly objeveny při vykopávkách v Nové rezidenci, mezi jiným 1800 let stará římská zeď s freskami. Modely města, předměty denní potřeby, umělecká díla a historická data dávají nahlédnout do vývoje Salcburku od dob římské říše až po současnost. V podzemí pod vnitřím dvorem Nové rezidence byla zřízena Hala umění. Multifunkční 500 m² rozlehlý prostor s prosvětleným stropem je rozdělený na dvě části. Každý rok se zde pořádají tři velké mimořádné výstavy.
7. Salcburské muzeum moderního umění Jedno muzeum – dvě budovy Salcburské Muzeum moderního umění má dvě budovy – obě na mimořádně krásných místech Salcburku: Rupertinum v srdci starého města: barokní budova s moderní uměleckou koncepcí. Muzeum na Mnišské hoře vysoko nad střechami města: moderní umění v moderním prostředí. Obě budovy salcburského MMU mají výstavní plochu o rozloze přes 3000 čtverečních metrů. Pořádají se zde tematické a monografické výstavy umění 20. a 21. století. Tyto prostory slouží také k prezentacím grafických děl a fotografií. V minulých letech uvedlo Muzeum moderního umění výstavy prestižních světových umělců jako jsou například Ernst Haas, George Condo, Fernand Léger, Gerhard Richter, Shirin Neshat, Erwin Wurm, William Kentridge, Markus Raetz, Helmut Newton, Stephan Balkenhol, Anselm Kiefer, Max Ernst, Hiroshi Sugimoto, Jean DuBuffet, EVA & ADELE, Christoph Schlingensief, Rebecca Horn, Nobuyoshi Araki a mnozí další umělci. Je zde umístěna rovněž Rakouská fotogalerie s více než 17000 fotografiemi. Muzeum moderního umění na Mnišské hoře Na vrcholu Mnišské hory, přímo na okraji strmé skály, se ve výšce 60 metrů nad salcburským náměstím Anton-Neumayr-Platz a nad střechami Starého města vypíná moderní stavba Muzea moderního umění. V roce 1998 byl vypsán konkurz na nejlepší architektonický projekt pro výstavbu nového muzea. Jedenáctičlenná porota, které předsedal švýcarský architekt Luigi Snozzi, posuzovala celkem 145 projektů. Z nich pak vyhodnotila projekt mnichovského architekta Friedricha Hoffa Zwinka a jeho týmu jako nejlepší. K tomuto rozhodnutí přispělo velmi citlivé pojetí návrhu ve vztahu k výrazné stavbě vodárenské věže z 19. století. Prosklenými stěnami muzea v části budovy, kde je umístěno schodiště, se otevírá krásný pohled na historickou věž. Za tři a půl roku bylo postaveno muzeum se čtyřmi podlažími a čtyřmi variabilními výstavními plochami pro výstavy nejrůznějších formátů. Celá fasáda muzea byla obložená mramorem, který pochází z domácí hory Untersbergu, a rozčleněná vertikálními spárami. Kromě toho, že má toto pojetí fasády využití v rámci klimatizační techniky, byla fasáda vytvořena podle určitého klíče, ba dalo by se říci „houslového“ klíče, neboť do zářezů fasády byl v odpovídající rytmické podobě vepsán systém not některých árií z Mozartovy opery „Don Giovanni“. Stalo se tak pomocí zcela jedinečného počítačového programu. Velkoryse řešené vnitřní prostory mají rozlohu 2300 čtverečních metrů a poskytují moderní stylově čistý rámec pro umělecké expozice 20. a 21. století.
46
Salzburg
8. Haus der Natur – Přírodovědné muzeum Snad nejoblíbenější salcburské muzeum pro děti i dospělé dává nahlédnout do života současných i dřívějších živočichů na naší planetě, geologických zvláštností a nejrůznějších vědních oborů. Centrem pozornosti návštěvníků je bezpochyby akvárium, které má pověst jednoho z nejkrásnějších ve střední Evropě. 40 jednotlivých akvárií odhaluje kouzelný a tajemný svět pod vodou. Jsou zde například koráloví žraloci, kteří mají k dispozici nádrž s 10 000 litry vody. Velkou atrakcí je jejich krmení každé pondělí v 10.30 hodin. Pastvou pro oči jsou také pestrobarevné rybky z tropických moří, ze Středozemního moře, z Amazonky nebo i ryby z domácích jezer a řek. V části muzea věnovaném plazům je možné obdivovat nejrůznější druhy vzácných plazů a obojživelníků. 56 terárií, imitujících dokonale obvyklé podmínky v zemi výskytu, představuje přes 200 exotických druhů živočichů. Kromě hadů ze střední Evropy je zde možné si prohlédnout nejznámější jedovaté hady všech kontinentů, vodní a suchozemské želvy, ještěrky, žáby a aligátory z povodí řeky Mississippi. V Kosmické hale očekává návštěvníky mnoho zajímavostí z oboru astronomie. Je zde vytvořené diorama v originální velikosti znázorňující přistání na Měsíci, vesmírné město budoucnosti, přehledné modely planetárního systému a modely dokumentující zrození a vývoj vesmíru. Je zde i Mercury, napodobenina kosmické kabiny, v níž Američané v 60. letech podnikali své první kosmické lety. Podle vzoru přírodovědných muzeí ve světě bylo také v salcburském přírodovědném muzeu vytvořeno velké vědecké centrum - science center. Jeho cílem je podnítit interaktivní a zábavnou formou založenou na experimentech zájem malých i velkých návštěvníků o technické a vědní obory. Návštěvník dostane možnost „rozhýbat“ exponát tak, aby se prostřednictvím daného děje ukázal vlastní princip. Vše je postaveno na vlastním prožitku – zkušenosti. Ve třech podlažích je rozestavěno rovných 80 experimentálních stanic, které se zabývají tématickými celky jako jsou energie a voda, akustika, zvuky a hudba, fyzika a přírodní zákony nebo lidske tělo, jeho funkce a zdraví. Malí badatelé mají k dispozici také skvěle vybavenou vědeckou laboratoř. V muzeu je dále geologické oddělení s mnoha exponáty minerálií, biologická laboratoř pro děti různých věkových kategorií, část muzea je věnovaná evropským savcům, ptákům všech kontinentů, zvířatům z doby ledové, která žila v Americe, Africe, Asii a Austrálii a konečně i člověku a jeho domácím zvířatům. Neustále se měnící mimořádné výstavy rozšiřují i tak již velmi bohatý repertoár. Mezi prohlídkami jednotlivých částí muzea je možné se občerstvit v kavárně s restaurací na slunné terase.
Kontakt:
Haus der Natur Museumsplatz 5 5020 Salzburg Österreich
Otevřeno: denně 9:00-17:00 hod
Tel.: +43 (662) 84 26 53 Fax.: +43 (662) 84 26 53 - 99 E-Mail:
[email protected] http://www.hausdernatur.at/
Cena: dospělá osoba 6,- €, děti (od 4 let) 4,- €
9. Salcburská rezidenční galerie Rezidenční galerie vystavuje stálou sbírku obrazů spolkové země Salcburska pod názvem Evropské malířství od 16. do 19. století. Nádherné výstavní prostory jsou důstojným místem pro salcburskou zemskou sbírku a ideálním způsobem doplňují barokního ducha města Salcburku. Těžištěm výstavy je nizozemské malířství 17. století, italské, francouzské a rakouské barokní malířství 17. a 18. století a rakouské malířství 19. století. Kromě této stálé expozice jsou pravidelně pořádány také mimořádné tematické výstavy, které se obměňují a v nichž se zajímavým způsobem prolínají díla klasického i současného malířství.
10. Salcburská zoologická zahrada Hlavní snahou salcburské zoologické zahrady je chovat zvířata v podmínkách, které se co nejvíce blíží jejich přirozenému prostředí ve volné přírodě, a současně skloubit harmonickým způsobem krásu přírody v
47
Salzburg
Hellbrunnu s výběhy pro zvěř. Tyto jsou vytvářeny s velkým citem a porozuměním pro potřeby zvířat. Často je možné pozorovat příbuzné druhy v jednom výběhu. Kromě aktivního výzkumu v oblasti zoologie se pracovníci zahrady rovněž podílejí na záchraně mnoha ohrožených živočišných druhů. Pro návštěvníky je to pak místo, kde mohou nerušeně pozorovat zvířata, získat o nich nové informace a tak nenásilnou formou posilovat kladný vztah k zvířatům a přírodě všeobecně. V "africké savaně" najdeme například nosorožce širokohubého, antilopy a perličky, jiné výběhy představují zvířata žijící v Severní Americe nebo v geografickém prostoru Eurasie, kam patří medvědi, rysi, kamzíci, sviš ťové nebo vydry. Salcburská zoologická zahrada v Hellbrunnu s úchvatným pohledem na zasněžený věnec hor kolem města je místo, kde se budou dobře cítit děti i dospělí. Udělejte si čas pro nové poznatky a intenzivní pozorování zvířat z nejvzdálenějších koutů světa. A nakonec ještě jedna důležitá poznámka: zoologické zahrady vychovávají člověka k dobrému vztahu ke zvířatům a v tom je jejich vůbec největší zásluha!
Nakupování v Salcburku V Salcburku se nakupuje opravdu krásně. Celé Staré město je jako jedno velké nákupní centrum. Člověk se zde pohybuje v historických kulisách a přitom objevuje moderní značkové zboží, ale i tradiční salcburské výrobky, které jsou ideálním dárkem a krásnou vzpomínkou na dny strávené v Salcburku. Hlavní nákupní tepnou je Obilná ulička (Getreidegasse) a Judengasse. Z obou pak vedou romantické průchody s rozkošnými dvory a dvorky, kde se ukrývají malé obchůdky a butiky a v nich nejeden skutečný klenot. Europark Salzburg je jedno z nejmodernějších evropských nákupních center, které vytváří jakýsi protipól k nakupování na Starém městě. Zde se můžete pod jednou střechou věnovat nákupům ve 130 obchodech se všemi světovými značkami zboží. Tradice & kvalita Salcburské Staré město je živý organismus, kde se lidé setkávají, bydlí, pracují. Sídlí zde mnohé historické manufaktury, v nichž vyrábějí a také prodávají své tradiční výrobky pekaři, výrobci likérů, kožešníci, sedláři, tkalci, cukráři, ševci, lidoví řemeslníci apod. Oživují tak úzké uličky a průchozí pasáže s vyš ňořenými dvorky. A mnohé z nich jsou samy o sobě vzácné historické pamětihodnosti jako je například knihkupectví Mora na Rezidenčním náměstí, stará dvorní lékárna knížecích arcibiskupů na Starém tržišti, specializovaný obchod s čokoládou Holzermayr, klášterní pekárna Sv. Petra, zlatnická dílna Antona Koppenwallnera nebo cukrárna Schatz. Sladká vzpomínka na Salcburk Při svých toulkách městem určitě nesmíte vynechat návštěvu některé z historických kaváren. Dostanete zde nejen vynikající kávu, ale také úžasné zákusky a moučníky. Budete-li chtít přivézt svým blízkým malý sladký důkaz toho, jak chutná Salcburk, máte jedinečnou příležitost zakoupit zde některou z ručně vytvořených čokoládových kreací v čele s Mozartovými koulemi. Otvírací doba Obchody v Salcburku jsou obvykle otevřené od pondělí do pátku od 10 do 18 hodin, v sobotu většinou od 10 do 17 hodin. Některé obchody otvírají již v 8 hodin ráno a některé mají 1 – 2 hodiny dlouhou polední přestávku. V neděli a o svátcích bývají otevřené obchody se suvenýry. Obchody v Europarku mají otvírací dobu od pondělí do čtvrtka od 9 do 19.30 hodin, v pátek od 9 do 21 hodin a v sobotu od 9 do 18 hodin.
Speciality
Salcburskou specialitou je dezert Salzburger Nockerl (salcburské noky). Vypadají neodolatelně a honosně, ale nebuďte zklamaní, až zjistíte, že celá pochoutka se skládá ze zapečených našlehaných bílků na malinovém lůžku. Jinak nesmíte vynechat Mozartovy koule a obrovské preclíky (Bretzel) s příchutí marcipánu, čokolády, sýru nebo pudinku.
48
Salzburg
