Salettl
Besídka z Passau-Mariahilf
Salettl
Besídka z Passau-Mariahilf Martin Ortmeier
Impressum
© Zweckverband Niederbayerische Freilichtmuseen, Landshut 2013
Prameny obrazového materiálu: obrazový archiv skanzenu Freilichtmuseum Finsterau, soukromá sbírka, Staatliches Vermessungsamt (Státní zeměměřičský úřad), Thomas Vogl †, Rudolf Melcak, Dr. Martin Ortmeier, Josef Sonnleitner
Překlad do češtiny: Dr. Eva Císlerová
Design: Theorie & Praxis, Dr. Winfried Helm, Pasov Pre-press: ab-Photodesign, Dionys Asenkerschbaumer, Kellberg Nakladatel, lektor: Dietmar Klinger Verlag, Pasov Tisk: Tutte, Salzweg
ISBN 978-3-940361-10-3
Obsah Strana
Salettl – tančírna pro Finsterau . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
Historie od roku 1881 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Převoz do muzea . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
Slavit, tancovat a bavit se . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
Památková zóna formanské hospody Ehrn ve skanzenu Finsterau . . . 33
Realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
5
Večer tak krásný, že se chce věřit až do konce. Jan Zábrana
Als Hort des freien Bürgers ist das Wirtshaus jedem Pfaffen und jedem Minister feindliches Lager. Deshalb pflegen sie hier zu sitzen bis zur Sperrstunde.
Hospoda je místo svobodných občanů. Pro pátery a ministry je to tábor nepřátelský. A tak tu sedávají až do zavírací doby.
Johann Nep. Bachmeier
Salettl – tančírna pro Finsterau Památkáři bojovali o Salettl dlouho. Stál v kopci Mariahilfer Höhe v aleji Schärdinger Straße, a chátral. Původně to byla krásná tančírna. Teď ale kolem ní rostly bezy a kopřivy. Proto se několik dobrovolníků ze sdružení Forum Passau spojilo se skanzenem Freilichtmuseum Finsterau s tím, že snahy o zachování budovy na jejím místě nikam nevedou. A v lednu roku 2010 se na místě setkali Peter Zieske, Friedrich Brunner, Günther Bosanyi a ředitel skanzenu, aby se poradili, jak dál. Architekt Dipl. Ing. Thomas Vogl †, který se již v roce 2007 společně s referentem Bavorského památkového úřadu Dr. Thomasem Kupferschmidem zasadil o nouzové zajištění padající
střechy a který se postaral o odbornou výměru stavby, pak opatřil také kontakt na jejího vlastníka.
Pak už bylo nutné spěchat. Během několika týdnů byla zajištěna dokumentace, průzkum dekoru a financování. Předseda krajského parlamentu Manfred Hölzlein, který je zřizovatelem skanzenu, obstaral základní financování; další příspěvek pak zajistili Jürgen Vaterl, který vede Spolek na podporu skanzenu (Förderverein) a Georg Waldemer z Bavorského zemského úřadu pro nestátní muzea.
Franz Plöchinger und Franz Dillinger, stavební odborníci ze skanzenu Finsterau, připravili technické detaily sejmutí z Pasova, převozu a následného uložení ve Finsterau. Zajistili bezpečnost procesů a koordinaci mezi zúčastněnými úřady a firmami. Taneční sál a všechny jeho stavební součásti byly ve Finsterau uloženy na konci května roku 2010. A Pasov přišel o jednu stavební památku. Na stavební obnově se podílel také Architekt Dipl. Ing (FH) Klaus Meyer. Bez podpory Evropské unie (přibližně 40%) by nebylo možné rekonstrukci uskutečnit.
Ředitel skanzenu věří, že Salettl z Pasova-Mariahilf bude na svém novém místě ve skanzenu Freilichtmuseum Finsterau plný života. Jeho přáním je, aby sem na návštěvu opět přijížděli hosté z Horních Rakous, podobně jako do tančírny jezdili mezi lety 1881 a 1915, když ještě stála u hostince v Pasově na kraji ulice Schärdinger Straße. Přátelé lidové kultury, hudebníci a ti, kteří mají rádi tancování a kroje, jistě dorazí i ze sousedních Čech.
8
Historie od roku 1881
První úřední zmínka o šenkovně u hostince Mathiase Spätha v obci Beiderweis u Pasova pochází z roku 1884. Dle tohoto zápisu byla postavena před třemi lety, tedy v roce 1881. Z roku 1899 pak pochází záznam, kde stojí, že hostinci přináleží zvláště Strana 7: V katastru je v obci Beiderweis pod čísly prostorný prosklený dům, 21-60 červeně zakreslena (na východním okraji) který odpovídá nejnovějším hospoda, postavená v roce 1875 Mathiasem Späthem. Podlouhlá cihlová stodola a dvě malé požadavkům a ve kterém lze kůlny jsou rovněž zaneseny červeně, ale křížek i v zimě pořádat nejrůznější na nich znamená, že již byly zbourány. Pečlivé plesy, svatby etc., neboť je šrafování napříč znamená, že zde v roce 1884 bylo vytápěn. provedeno částečné vyměřování. V roce 1923 se Beiderweis stává součástí Pasova Koncese k provozu a na jihu přímo sousedí s rolemi Mariahilfu. hostince byla udělena proto, že obec Mariahilf Pod kaštany sedí hostinští Franz a Anna Bachlovi, jejich syn Ludwig a jeho manželka Anna. Fotona hlavní cestě mezi Pasovem grafoval je zřejmě Ludwigův bratr, který se pak a Schärdingem navštěvuje na rychle postavil za své rodiče. V pozadí je loubí svých výletech mnoho obyvatel Salettlu. Pasova a hospoda u Späthů tak bývá velmi využívána. V letních měsících pak v obci pobývají cizinci, kteří jsou společně s obyvateli obce Mariahilf bezprostředně na hostinec odkázáni.
11
V roce 1990 kupují hospodu, celé hospodářství a prosklenou budovu sezdaní pohostinští Franz a Anna Bachlovi za 37 750 marek. 1. ledna roku 1990 pak usedlost přebírá jejich syn Ludwig s manželkou Annou. V roce 1976 je hostinec Gasthaus Ludwig Bachl navždy uzavřen. Prosklená budova byla již Majitel hospodářství a cihelny Mathias Späth si na v roce 1924 přestavěna na cestě, která vede z Pasova do Schärdingu, zřídil pohostinství. Beiderweis leží v úzkém údolí, dílnu, protože po první po návrší vede hojně používaná cesta. světové válce ubylo Dvůr ze tří stran obklopují hostinec a zemědělské slavností a plesů. Bylo budovy, na jihu se k nim připojuje Salettl. zde zřízeno lakýrnictví a truhlářství a k němu přistavěn malý prostor na vypalování. Toto využití bylo zastaveno v roce 1971. A kdysi krásná dřevěná stavba začala chátrat. Město Pasov a jeho památkový úřad usilovaly mnoho let o to, aby se Salettl uchoval na svém původním místě jako připomínka někdejší kultury volného času. Povolení k přenosu do skanzenu ve Finsterau bylo uděleno v roce 2010. 13
Šenkovna z Passau Mariahilf dnes tedy stojí vedle formanské hospody Ehrn a její lipami osázené zahrady. Ve Finsterau tak slouží svému původnímu účelu. Je tu pro osvěžení Ludwig a Anna Bachlovi s dětmi na louce u své příchozích.
usedlosti. Ze Salettlu, ve kterém již dlouho pracuje natěrač automobilů, je zde vidět jižní fasáda. Ludwig Bachl otevřel hostinec opět po válce v roce 1946 a rodině z něj plynul pravidelný příjem. Mezi cestou a hostincem zvaným Gasthaus Ludwig Bachl je malý prostor ke každodennímu sezení. Stromy v aleji poskytovaly příjemný stín. Na třetí fotografii je rodina Ludwiga a Anny Bachlových s přáteli. Snímek je přibližně z roku 1960.
Cestu do Pasova kdysi utvářely příměstské statky a přítomnost hojně navštěvovaného poutního kostela. Lidé z Rakouska tudy dojížděli za zaměstnáním a zpět, cestovali zde víkendoví výletníci a převozníci. Dnes je okolí hustě obydleno a úzkou alejí pospíchají tam a zpět nákladní automobily. Hostinec, šenkovna ani tančírna tu nechybí.
15
Převoz do muzea
Každý hostinec před branami města, který chtěl být úspěšný, měl v zahradě loubí, kulečníkovou dráhu či dokonce letní tančírnu s velkými okny. Tyto dřevěné stavby byly často barevné a zdobené vyřezáváním či pilovanými ornamenty. Obrázky a fotografie jsou dokladem, že se jednalo Strana 15: V roce 2008 byla památka fotograficky o stavby pro obveselení občanů. zdokumentována. Prkenné stěny oddělují lakovnu od ostatních pracovních prostor a na všech Nazývaly se šenkovna, plochách jsou šedé zbytky po stříkání laků. pivnice, tančírna, letní sál či besídka. Tyto stavby se V roce 1924 byla v rohu mezi tanečním sálem a chlévem postavena cihlová místnost na hojně stavěly až do roku vypalování. (foto 2008) 1914/15 a některé z nich měly skutečně reprezentativní podobu. Již od roku 1848 byly podstatnou součástí zábavní kultury v obcích, kterou však přerušila tragická válka v Evropě. Budov tohoto typu se zachovalo jen málo. Válka jich mnoho zničila a mnohé z nich byly připojeny k nádražím. Přilehlé silnice byly stále rušnější. Dřevěné stavby tak musely ustoupit masivním konstrukcím, které se daly používat celoročně. Stavby se s proměnou zábavní kultury staly přebytečnými, takže se začaly rozpadat a poté byly zbořeny.
19
Besídka (Salettl) v Passau-Mariahilf stála nevyužívána 30 let. Všechny prvky přestavování v náhradní funkci dílny se tak po tuto doby neměnily a zůstaly zachovány tak, jak vypadaly v roce 1971, kdy se stavba přestala používat. Dělící příčky dílny, stropní obložení, dvě velké brány a několik nových oken však besídku proměnily. Beze změny zůstalo loubí S masivní podporou Zemského památkového úřadu mohla na straně k zahrádce, dále být existence (…) ještě zachována. Bohužel se však (…) úzký střední sloup s dvojicí neobjevila žádná konkrétní perspektiva pro využití na tomto místě. (Bauakte der Stadt Passau / dokument pásků a dvě zapomenuté stavebního úřadu, 2010) lavičky na půdě. Hniloba na nosných dřevěných konstrukcích,
rozpadání cihlových základů, díry ve střeše a podlaze – to je stav, ve kterém skanzen Finsterau na jaře roku 2010 shledal tančírnu na Mariahilfu. Ale na bezpečných místech pod stříškou loubí se uchovaly zbytky původní barevné výzdoby, stejně jako v interiéru na spojovacích páscích a stěnách z prken.
Obnova ve skanzenu Freilichtmuseum Finsterau proběhla v době od července 2012 do září 2013 a jejím cílem bylo přiblížit tančírnu době její výstavby. Rozpadlé dřevo bylo vyrobeno a začleněno pomocí starých technik. Byly obnoveny ztracené dveře a okna. Nábytek zůstal buď v původní podobě (u nalezených lavic), nebo byl
21
rekonstruován dle literatury (kachlová kamna, stoly a židle) či dle podobných vzorů (čepovací nábytek). Aby se stavba po přenosu do skanzenu v nadmořské výšce 935 m n.m. dlouho zachovala, byly do ní začleněny nové konstrukce. Na západní straně je upevněna ochranná stěna. Obezdění komína a půda byly pro zesílení opatřeny skrytou ocelovou Nikde v širokém okolí (…) nenajdete podobnou samostatně konstrukcí. stojící tančírnu. Památka má význam pro folkloristiku a sociální historii i mimo hranice regionu. (Dr. Thomas U barev byla provedena Kupferschmid, Bavorský zemský památkový úřad) fixace, obnovení a na místech, kde se nedochovaly, byla provedena opatrná rekonstrukce. 100 let potom, co přestal být používán jako hostinec, začíná Salettl znovu sloužit lidské pospolitosti.
23
Slavit, tancovat a bavit se
Hostinec u obce Handlab v Bavorském lese láká návštěvníky obrázky kostela a zahrádky. Vzpomínám na výlet s dědečkem, který sem jel navštívit svou ženu při pobytu na „mateřské zotavené“. Později jsem zde byl, tehdy ještě pouze tovaryš, s přáteli na výletě. Bylo to o svatodušních svátcích a vyjížděli jsme z Vilshofenu. S přivřenýma očima jsem se zadíval do dálky a vzpomínal na krásné zážitky. Mé vzpomínky ukončila věta „Und grauft hama!“ (A jak jsme se prali!). I klukovské praní se s besídkami vytratilo. 26
viz M. Ortmeier: Trinkhalle, Tanzsaal, Salettl – Verlorene Freizeitstätten. (Šenkovna, tančírna, besídka – ztracená místa pro volný čas) In: Straubinger Heimatkalender 2012
Černé jezero u Železné Rudy bylo vždy oblíbeným cílem výletníků. 24. dubna odsud do Přemyslovy ulice v Praze na Smíchově dostala pohlednici „velectěná slečna Minna Fehrer“. Na pohlednici vidíme altán z roku 1899. Krásná stavba však po krátké době shořela. 27
Na nedatované pohlednici s litografií je zobrazen zájezdní hostinec v údolí Schwarzachtal u obce Neumarkt v Horní Falci. Pro slavnostní příležitosti zde byl postaven letní sál s vysokými okny. Vedle něj stojí otevřený pavilonek. A na břehu byl pro výletníky jednoduchý přístřešek.
28
Ne každý hostinec si mohl dovolit prosklenou verandu podobnou té, kterou měl hospodář hostince Hörhammer v obci Hörmannsberg u Tiefenbachu. Jednoduché laťové loubí však bylo povinností. Přístřešek u hostince Zum Falkenstein v obci Lindbergmühle byla tzv. „Loadhüttn“ (doslovný překlad: tříslobouda), což byl vzdušný domeček pobitý smrkovou kůrou.
29
Pozdrav z Breitenbergu / Hostinec Ammerl
30
30. září 05 Pasov, oběd, z ¾ 1. Waldkirchen příjezd 3 ¼ [hod] odjezd ½ 5 Breitenberg příjezd ¾. 7, noc u Raaba Bouřka. Déšť. Postel 50 dn [Pfennig] 2 buřty. Krásný kostel. Z Br. 1. Okt ¾ 10 dopol. Do Wegscheid 11 hod, oběd Resch 2,50. Z [Wegscheid] 1 hod. [Unter-]Griesbach 2 hod Obernzell 1 máz. z 3.- do Pasova 4 hod. [pod fotografií] 2.- guláš. [vpravo na kraji] kopec [do] Griesbachu
Anna-Maria Schneiderová, dcera manželů Bachlových, popisuje „Mariahilfler Gmoa“ (obec, občané Mariahilfu) jako společenství starousedlíků, kteří se scházeli v hostinci u Bachlů. Fotografie z roku 1959 zobrazuje pány u stolu v kuchyni. V prostornější hostinské místnosti se lidé scházeli jen při slavnostních příležitostech (foto 1953).
31
Hosté byli sice pozváni, přesto však museli dávat „šestimarkovku“ za jídlo a hudbu. Nebylo však třeba volit mezi hovězím, telecím a pečeným kuřetem. Bylo tu všechno najednou. Zajímavý byl i hudební program. Kromě vojenského pochodu Laridah-Marsch armádního skladatele Maxe Hempela, který vychází ze staroanglické písně, tu byl také pochod. Heil Europa (Sláva Evropě; Franz von Blon). Úcta se vzdávala i americkou písní Stars and Stripes (John Philip Sousa). Nacismus byl už na postupu, ale zde se k opravdové radosti zúčastněných hrála takováto směs. 32
Jídelníček při oslavě prvotin, Bad Birnbach, 1929
Pro děti chudých byly tak tučné koblihy opravdu nezvyklé. Štědře se servírovalo pivo a vydatné chody. Možná zde je původ starobavorského úsloví, že někdo po jídle a pití zvrací jako svatební pes, „einer habe nach Essen und Trinken gekotzt wie ein Hochzeitshund“. Také psům se tehdy na svatbách dařilo dobře. Děti měly jídla dost a házely psům nakousané Kiachln (placky-koláčky se sladkou či slanou náplní) za nejbližší plot. Opilí chlapci zvraceli v pozdních hodinách hned vedle dveří hospody a leckterý hladový pes si ani takové jídlo nenechal ujít. Cestopisec Johann Nep. Bachmeier vypráví o výrobci košťat z osady Holzhäuser u Triftern, který si své jízdy uměl rozplánovat tak, aby se vždy jakoby náhodou stavil na nějaké svatbě. Svého psa uvolnil z řemení a nechal jej se napást vším, co při svatbě upadlo na zem. viz: M. Ortmeier: Bad Birnbach – Das ländliche Bad. 2011
33
Památková zóna formanské hospody Ehrn ve skanzenu Finsterau
Hostince u silnic mezi většími obcemi měly velký hospodářský význam. Poskytovaly útočiště příchozím a přijevším a většinou zde bylo místo pro povozy a tažná zvířata. Pro obyvatele a hospodáře z blízkého okolí byl hostinec místem komunikace. O svátcích a víkendech sem na výlet Strana 33: Přenést formanskou hospodu Ehrn, její jezdili obyvatelé měst. světnice a komoru bylo možné, přenést stoletou V hospodách stranou od lípu v zahradě však možné nebylo. Zmizely také veměst a vesnic se často našel dlejší budovy: jatka, pivnice a lednice ve sklepě, pekařská pec a kuželník. U kuželníku stála také zloděj, pytlák či pašerák. besídka (Salettl).
Do komplexu hospody patří: hostinec s bytem, kuchyní, světnicí pro hosty a hostinskými pokoji, dále chlévy, zemědělské budovy, zahrada osázená stromy, kuželník, tančírna, jatka a pivnice (sklep). Formanská hospoda Tafernwirtschaft Ehrn a její sál z Pasova-Mariahilf byly vyhlášeny novou památkovou zónou. Ehrn byla postavena v roce 1840 v obci Dörfl u Kollnburg (okres Regen), v roce 1976 pak byla demontována a v roce 1979/1980 znovu postavena. 37
Podobně jako hostinec Gasthaus Ludwig Bachl měla i tato hospoda vlastní hospodářství. Světnice a pokoj v přízemí, tančírna v patře, příchod k domovním dveřím (Gred) a zahrada s lipami – prostoru pro hosty při nejrůznějších příležitostech tu bylo dost. V roce 2007 byla v patře zřízena tzv. Außergefilder Stube (Kvildská světnice). Častým hostem v hospodě Ehrn byla kapela V tomto malém sále z nedaleké vesnice Kirchaitnach. se nacházejí vzpomínkové předměty z Kvildy (Außergefild) odsunutých (1946) německy mluvících obyvatel. Výstava informuje o novějších dějinách této obce nedaleko od Finsterau. Loubí sálu směřuje na východ. Ohrazení z habrů, které obklopuje zahrádu, je tímto směrem přerušeno, takže se hosté mohli volně pohybovat ze zahrady do sálu a naopak.
39
Realizace
Besídka (Salettl) – tančírna pro Finsterau
Místní iniciativa a investice společnosti Zweckverband Niederbayerische Freilichtmuseen 2010–2013
Koncept, vedení, podpora: Dr. Martin Ortmeier
Stavba: Freilichtmuseum Finsterau (Tesař: Franz Plöchinger, Stavitel: Franz Dillinger)
Kriticko-historická výměra: Monika Dietrich Architektin Dipl. Ing. – Historický výzkum materiálu: Josef Kreilinger (malířský mistr pro kostely), M. Johannes Baur (restaurátor) – Architekt: Klaus Meyer Architekt Dipl. Ing. (FH) – Rekonstrukce historického tesařství: Tesařství Alois Duschl – Restaurování: Ulrich Jahr (restaurátor kovů/M.A.), Rudolf Ranzinger (restaurátor, malířský mistr pro kostely) – archivní průzkum: Dr. Ludger Drost – Terénní výzkum: Dr. Philipp Herzog – Fotografie: Rudolf Melcak, Dr. Martin Ortmeier, Thomas Vogl Architekt Dipl. Ing. † – Média: Theorie & Praxis, Dr. Winfried Helm – Didaktika, texty: Dr. Martin Ortmeier Dokumentaci a přenos v roce 2010 zaštítil svaz Zweckverband Niederbayerische Freilichtmuseen s finanční podporou sdružení Verein der Freunde und Förderer des Freilichtmuseums Finsterau, bavorské Landesstelle für die Betreuung der nichtstaatlichen Museen a pana Rudolfa Völtla (Pasov).
Opětovné postavení besídky (Salettl) z Pasova-Mariahilf ve skanzenu Freilichtmuseum Finsterau v letech 2012-201 financoval svaz Zweckverband Niederbayerische Freilichtmuseen s podporou Evropské unie a sdružení Vereins der Freunde und Förderer des Freilichtmuseums Finsterau.
Zde investuje Evropa do rozvoje venkova.
Podporuje ministerstvo Bayerisches Staatsministerium für Ernährung, Landwirtschaft und Forsten a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)
V péči skupiny Lokale LEADER-Aktionsgruppe Freyung-Grafenau a úřadu Amt für Ernährung, Landwirtschaft und Forsten Regen
42
Besídka (Salettl) – tančírna pro Finsterau
Místní iniciativa a investice společnosti Zweckverband Niederbayerische Freilichtmuseen 2010–2013
FREILICHT MUSEUM FINSTERAU Koncept, vedení, podpora: Dr. Martin Ortmeier
Stavba: Freilichtmuseum Finsterau (Tesař: Franz Plöchinger, Stavitel: Franz Dillinger)
Kriticko-historická výměra: Monika Dietrich Architektin Dipl. Ing. – Historický výzkum materiálu: Josef Kreilinger (malířský mistr pro kostely), M. Johannes Baur (restaurátor) – Architekt: Klaus Meyer Architekt Dipl. Ing. (FH) – Rekonstrukce historického tesařství: Tesařství Alois Duschl – Restaurování: Ulrich Jahr (restaurátor kovů/M.A.), Rudolf Ranzinger (restaurátor, malířský mistr pro kostely) – archivní průzkum: Dr. Ludger Drost – Terénní výzkum: Dr. Philipp Herzog – Fotografie: Rudolf Melcak, Dr. Martin Ortmeier, Thomas Vogl Architekt Dipl. Ing. † – Média: Theorie & Praxis, Dr. Winfried Helm – Didaktika, texty: Dr. Martin Ortmeier Dokumentaci a přenos v roce 2010 zaštítil svaz Zweckverband Niederbayerische Freilichtmuseen s finanční podporou sdružení Verein der Freunde und Förderer des Freilichtmuseums Finsterau, bavorské Landesstelle für die Betreuung der nichtstaatlichen Museen a pana Rudolfa Völtla (Pasov).
Opětovné postavení besídky (Salettl) z Pasova-Mariahilf ve skanzenu Freilichtmuseum Finsterau v letech 2012-201 financoval svaz Zweckverband Niederbayerische Freilichtmuseen s podporou Evropské unie a sdružení Vereins der Freunde und Förderer des Freilichtmuseums Finsterau.
Zde investuje Evropa do rozvoje venkova.
Podporuje ministerstvo Bayerisches Staatsministerium für Ernährung, Landwirtschaft und Forsten a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)
V péči skupiny Lokale LEADER-Aktionsgruppe Freyung-Grafenau a úřadu Amt für Ernährung, Landwirtschaft und Forsten Regen
43
ISBN 978-3-940361-10-3
