Sádrovláknité desky FERMACELL Akustický katalog konstrukcí FERMACELL

Sádrovláknité desky FERMACELL

Akustický katalog konstrukcí FERMACELL

2

Obsah

Obsah: 1

VŠEOBECNĚ

4

2

TERMÍNY A DEFINICE STAVEBNÍ AKUSTIKY

4

2.1

Zvuk

4

2.1.1

Zvuk v budovách

4

2.2

Tón

4

2.3

Hluk

4

2.4

Zvukový útlum

5

2.5

Zvuková absorpce

5

2.6

Akustický tlak a hladina akustického tlaku

5

2.6.1

Akustický tlak p

5

2.6.2

Hladina akustického tlaku

5

2.7

Frekvence

5

2.8

Vzduchová neprůzvučnot

6

2.9

Kročejová neprůzvučnost

6

2.10

Vzduchová neprůzvučnost jednovrstvých stavebních konstrukcí

7

2.11

Vzduchová neprůzvučnost dvouvrstvých stavebních konstrukcí

7

3

AKUSTIKA V SUCHÉ VÝSTAVBĚ

8

3.1

Zásady pro navrhování konstrukcí v suché výstavbě z hlediska akustiky

9

3.1.1

Napojení stěny na boční stěnu

9

4

AKUSTIKA V DŘEVOSTAVBÁCH

10

4.1

Zvyšování zvukového útlumu a snižování hladiny kročejového zvuku

10

4.1.1

Vlastnosti jednotlivých vrstev

10

4.1.2

Spojení vrstev

10

4.1.3

Zlepšení ochrany před kročejovým hlukem

11

4.2

Zásady pro navrhování konstrukcí v dřevostavbě z hlediska akustiky

12

4.2.1

Napojení stěny na podlahu

12

4.2.2

Napojení stěny na strop

12

4.2.3

Napojení stěny na boční stěnu

13

5

POŽADAVKY NA ZVUKOVOU IZOLACI MEZI MÍSTNOSTMI V BUDOVÁCH

14

5.1

Vzduchová neprůzvučnost

14

5.1.1

Vliv vedlejších cest na stavební neprůzvučnost

14

5.2


14

6

POŽADAVKY NA ZVUKOVOU IZOLACI OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮ BUDOV A JEJICH ČÁSTÍ

16

6.1

Doporučení na zvýšenou ochranu proti hluku z cizích obytných a pracovních prostor

16

6.2

Doporučení pro běžnou a zvýšenou ochranu proti hluku ve vlastním obytném nebo pracovním prostoru

16

7

Požadavky na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov a jejich částí

17

8

PROVEDENÉ AKUSTICKÉ ZKOUŠKY

18

8.1

Vzduchová neprůzvučnost - konstrukce s kovovou spodní konstrukcí

18

8.2


19

8.2.1

Venkovní obvodová nosná stěna FERMACELL s dřevěnou spodní konstrukcí

19

8.2.2

Vnitřní dělící příčka

20

8.2.3

Vnitřní dělící příčka FERMACELL s dřevěnou spodní konstrukcí

21

8.3

Vzduchová neprůzvučnost – střešní konstrukce

22

8.4

Zlepšení kročejové neprůzvučnosti použitím podlahových prvků FERMACELL

23

8.4.1

Zlepšení kročejové neprůzvučnosti dřevěných stropů

23

8.4.2

Zlepšení kročejové neprůzvučnosti masivní stropy

23

Značky, veličiny, jednotky

Značky, veličiny, jednotky značka

veličiny

jednotka

f

frekvence

Hz

p

akustický tlak

Pa

L

hladina akustického tlaku

db

α

činitel zvukové pohltivosti

-

k

korekce závislá na vedlejších cestách šíření zvuku

dB

L

hladina akustického tlaku

dB

A

ekvivalentní plocha pohlcování

m2

R

vzduchová neprůzvučnost

db

Rw

vážená vzduchová neprůzvučnost

db

Rw’

vážená vzduchová stavební neprůzvučnost

db

Ln,w

vážená normalizovaná hladina kročejového zvuku

db

L’n,w

vážená normalizovaná hladina kročejového zvuku

db

∆L

vážené snížení hladiny kročejového zvuku

db

Ln

normalizovaná hladina kročejového zvuku

s’

dynamická tuhost

fg

kritický kmitočet

η

Ohybová tuhost – ztrátový činitel ohybového kmitání

db MN/m3 Hz -

3

4

Všeobecně

1 Všeobecně Člověk je ve svém okolí denně vystavo-

hluk. Hluku nelze přivyknout, nelze se

která sestává z měření, určení hodnoty

ván hluku z nejrůznějších zdrojů. Vlivy

mu přizpůsobit! Jeho úroveň však stále

jednočíselné veličiny a jejího porovnání

prostředí, ve kterém se denně pohybu-

stoupá.

s požadavkem. Základem zkoušky je

jeme, mají na lidský organismus

Nezbytným předpokladem ochrany proti

měření v třetinooktávových kmitočto-

mnohdy stresující účinek. Jedním

hluku v místnostech budov je zabezpe-

vých pásmech podle ČSN EN ISO 140-1

z těchto negativních vlivů je i nadměrné

čení normativních požadavků na neprů-

až ČSN EN ISO 140-8 a podle norem

zatížení hlukem z okolního prostředí.

zvučnost stavebních konstrukcí mezi

s uvedenými normami souvisejícími.

Příliš silné, příliš časté, v nevhodnou

místnostmi v budovách a normativních

Z výsledků měření v třetinooktávových

dobu nebo na nevhodném místě se

požadavků na neprůzvučnost obvodo-

kmitočtových pásmech se určují podle

vyskytující zvuky jsou pro náš organis-

vého pláště a jeho částí. Pokud není

ČSN EN ISO 140-1 až ČSN EN ISO 140-2

mus nežádoucí. Způsobují naši rozmr-

technickou normou staveno jinak, pro-

hodnoty jednočíselných veličin, které se

zelost, nesoustředěnost, ruší nás

kazuje se dodržení normativních poža-

porovnávají s požadavky uvedenými

v práci. Tyto zvuky označujeme jako

davků na neprůzvučnost zkouškou,

v normě ČSN 73 0532.

2 Termíny a definice stavební akustiky Akustika stavebních konstrukcí se

I. hluk ze zdrojů mimo budovu

2.2

Tón

zabývá studiem a aplikací poznatků

– ochrana proti venkovnímu hluku

Tón je akustické kmitání podle sinusové

o šíření zvuku z hlediska zvukové izo-

spočívá ve zvyšování zvukově izolač-

křivky. Je to čistý, jednoduchý zvuk (viz

lace, tj. z hlediska ochrany vnitřního

ních vlastností obvodového pláště

obrázek 2.2).

prostředí budov před cizím hlukem.

budov. II. hluk ze zdrojů uvnitř budovy, který

2.1

Zvuk

Zvuk je mechanické vlnění a pohyb částic pružného prostředí kolem rovnovážné plochy v kmitočtovém rozsahu, která vnímá lidský sluch, tj. přibližně mezi 16 Hz a 20 000 Hz.

lze dále dělit na:

Hluk

Hluk je zpravidla směs několika tónů

¬ zvuk šířící se vzduchem: zvuk se šíří podélným vlněním ¬ zvuk šířící se konstrukcí: zvuk se šíří převážně příčným a ohybovým vlněním ¬ kročejový zvuk: vzniká chůzí po pod-

2.1.1 Zvuk v budovách

laze nebo nárazy na stavební kon-

Hluk v budovách je nutno rozdělit do

strukci, šíří se konstrukcí a je jí vyza-

dvou druhů:

řován do sousedních místností, kde se šíří vzduchem.

Obr. 2.2: tón

2.3

Obr. 2.3: hluk

různých frekvencí. Hlukem se pak označuje jakýkoliv nežádoucí, nepříjemný nebo škodlivý zvuk (viz obrázek 2.3).

Termíny a definice stavební akustiky

Obrázek 2.4: zvukový útlum

Obrázek 2.5: zvuková absorpce

Vzduchová neprůzvučnost Větší část zvuku prochází konstrukcí do sousední místnosti

Pohlcování zvuku Větší část zvukové energie je reflektovaná zpět

2.4

Zvukový útlum

Zvukový útlum je rozdíl hladin hluku

2.6

Akustický tlak a hladina

akustického tlaku z více zdrojů není

akustického tlaku

prostým součtem jednotlivých hladin.

mezi vysílací a přijímací místností. Čím je tento rozdíl větší tím je lepší vzdu-

2.6.1 Akustický tlak p

2.7

chová neprůzvučnost příslušného sta-

Akustický tlak je střídavý tlak, který

U samostatného tónu probíhají sou-

vebního dílu. Zjednodušeně řečeno je to

vyvolává zvuková vlna v plynech nebo

běžné změny v kolísání tlaku okolních

schopnost konstrukce bránit přenosu

kapalinách a jenž se skládá se statickým

vzduchových částic v čase. Počet těchto

hluku z jednoho prostoru do druhého.

tlakem (např. atmosférickým tlakem

změn (= kmitů) za vteřinu pak označu-

vzduchu) (jednotka 1 Pa)

jeme jako frekvenci. Jednotkou fre-

2.5

Zvuková absorpce

Frekvence

kvence je Hertz (1Hz = 1/s). S rostoucí

Pojem, který se často zaměňuje se zvu-

2.6.2 Hladina akustického tlaku

frekvencí vzrůstá i výška tónu. Slyšitelné

kovým útlumem. Zvuková absorpce je

Logaritmickou veličinou akustického

frekvence pro člověka leží v oblasti cca.

snížení zvukové energie měřené v jedné

tlaku je hladina akustického tlaku

od 16 Hz do 20 000 Hz. Oblast stavební

místnosti. Je to schopnost povrchu

L udávaná v decibelech [dB]. Je to dese-

akustiky se pohybuje v rozmezí od 100

pohlcovat zvukovou energii. Zvuková

tinásobek dekadického logaritmu

Hz do 3150 Hz. V této oblasti leží velká

absorpce je rozdíl mezi zvukovou energií

poměru mocnin akustického tlaku

většina rušivých zvukových vlivů na

dopadající na povrch a zvukovou energií

a mocniny základního (referenčního)

obytné budovy.

odraženou od tohoto povrchu.

akustického tlaku. Výsledná hladina

5

6


Čím VĚTŠÍ je hodnota vzduchové neprůzvučnosti Rw tím LEPŠÍ je ochrana před hlukem! Obrázek 2.8 a: měření vzduchové neprůzvučnosti

Obrázek 2.8 b: směrná křivka vzduchové neprůzvučnosti

2.8


Ta se stanovuje porovnáním tzv.

opět v nízkých frekvencích, kdy hla-

Vzduchová neprůzvučnost stavebních

směrné křivky pro oktávová nebo tře-

dina kročejového zvuku je nejvyšší.

konstrukcí se označuje písmenem

tinooktávová pásma, která je určena

Tak jako u vzduchové neprůzvučnosti

R a je to rozdíl hladin zvuku mezi vysí-

normou, s naměřenou křivkou pro

se používá jednočíselných veličin

lací a přijímací místností. Výsledkem

příslušnou konstrukci. Průnik obou

odečtením od směrné křivky pro kro-

takového měření je křivka, která zob-

křivek na frekvenci 500 Hz nám určí

čejovou neprůzvučnost opět pro obě

razuje závislost neprůzvučnosti na

váženou vzduchovou neprůzvučnost

pásma. Průnikem naměřené kon-

frekvenci. Ve vysílací místnosti je umí-

Rw stavební konstrukce (např. změ-

krétní křivky a směrné křivky získáme

stěn reproduktor a v přijímací míst-

řené stěny) .

váženou normalizovanou hladinu kro-

tického tlaku nám udává hodnotu

2.9

hladina kročejového zvuku je hladina

vzduchové neprůzvučnosti. Měření se

Měření se provádí podobně jako

kročejového zvuku vztažená k ploše

provádí zpravidla v laboratoři v oktá-

u vzduchové neprůzvučnosti s tím

10 m2.

vových nebo v třetinooktávových pás-

rozdílem, že místnosti jsou umístěny

mech rozkladem zvuku pomocí filtru.

nad sebou a místo reproduktoru se

Obecně můžeme říci, že s rostoucí

používá normalizovaného zdroje kro-

frekvencí roste i neprůzvučnost

čejového hluku (zařízení s kladívky)

(viz.obr. 2.8 a). Jinými slovy se lehké

pro napodobení chůze po stropě.

stavební konstrukce (jako jsou např.

Výsledkem takového měření je křivka,

lehké dělící příčky) z hlediska akus-

která opět zobrazuje závislost hladiny

tiky chovají nejhůře v nízkých frekven-

kročejového zvuku na frekvenci.

cích – jejich neprůzvučnost je v této

Měření se provádí zase v oktávových

oblasti velmi nízká.

nebo v třetinooktávových pásmech

Pro snadnou orientaci a snadné

zpravidla v laboratoři. Platí, že s ros-

porovnání jednotlivých konstrukcí

toucí frekvencí se snižuje hladina kro-

mezi sebou se používá jednočíselná

čejového zvuku (viz.obr.dole). Nejhůře

hodnota vzduchové neprůzvučnosti.

se chovají "lehké" trámové stropy

čejového zvuku Ln,w. Normalizovaná

nosti je mikrofon. Rozdíl hladin akusKročejová neprůzvučnost


Čím MENŠÍ je hodnota kročejové neprůzvučnosti Ln,w tím LEPŠÍ je ochrana před hlukem!

Obrázek 2.9 a: měření kročejové neprůzvučnosti

Obrázek 2.9 b: směrná křivka kročejové neprůzvučnosti

2.10 Vzduchová neprůzvučnost jed-

točet, při němž je vlnová délka zvuku

chovou mezerou nebo pružnou izolační

novrstvých stavebních konstrukcí

šířícího se vzduchem shodná s vlnovou

vrstvou. Tento druh konstrukce se pou-

Jednovrstvé stavební konstrukce jsou

délkou volné ohybové vlny stavební kon-

žívá jak v suché výstavbě tak i v dřevos-

z hlediska akustiky takové stavební kon-

strukce. V pásmu nad kritickým kmitoč-

tavbách.

strukce, které kmitají jako celek.

tem dochází ke snížení vzduchové

Vzduchová neprůzvučnost jednovrstvých

neprůzvučnosti konstrukce. Kritický

Vlastnosti vzduchové neprůzvučnosti

homogenních konstrukcí (např. beton,

kmitočet je určen poměrem plošné

dvouvrstvých stavebních konstrukcí

zdivo, atd.) závisí na jejich plošné hmot-

hmotnosti a ohybové tuhosti stavební

závisí na:

nosti. Čím větší je plošná hmotnost sta-

konstrukce.

¬ vlastnostech jednotlivých vrstev

vebního dílce (stěny atd.), tím je vyšší

¬ spojení jednotlivých vrstev mezi

vzduchová neprůzvučnost. Dalším krité-

2.11

riem je tuhost konstrukce v ohybu.

dvouvrstvých stavebních konstrukcí

Vzduchová neprůzvučnost konstrukce

Dvouvrstvé stavební konstrukce jsou

stoupá v závislosti na kmitočtu. Kritický

konstrukce skládající se ze dvou vrstev,

kmitočet fg stavební konstrukce je kmi-

které jsou odděleny resp. spojeny vzdu-

Obrázek 2.11a: Přenos zvuku přes dvouvrstvý stavební dílec


sebou ¬ izolaci v dutině

7

8

Akustika v suché výstavbě

Zvuková energie, která dopadá na první

dílců a jednovrstvých konstrukcí, zjis-

které by byly výhodné z akustického hle-

vrstvu konstrukce se dále šíří z části

tíme že u dvouvrstvých konstrukcí je

diska, je třeba zvolit takovou konstrukci,

jako zvuková energie přes dutinu

nárůst se vrůstající frekvencí dvojná-

jejíchž rezonanční frekvence a tedy

a z části přes konstrukci (stojiny) na dru-

sobný ve srovnání s jednovrstvou kon-

vlastní kmitočet, je pod 100 Hz. Rezo-

hou vrstvu konstrukce. S ohledem na

strukcí. Ke snížení dochází při kritické

nanční frekvence je tím nižší, čím větší je

spojení obou vrstev je možno dvouvrstvé

frekvenci fg, viz popis jednovrstvé sta-

vzdálenost vrstev, nebo čím menší je

stavební konstrukce posuzovat jako sys-

vební konstrukce. Vzduchová neprů-

dynamická tuhost pružné izolační vrstvy.

tém odpružených hmot ( "hmota-péro-

zvučnost dvouvrstvých stavebních kon-

Stejným způsobem se projevuje vyšší

hmota"). Jako péro se zde rozumí

strukcí je v oblasti nad resonanční

plošná hmotnost vrstev.

vzduch nebo izolace v dutině a stojiny.

frekvencí podstatně lepší než u stejně

Na obrázku 2.11b: je znázorněna vzdu-

těžkých jednovrstvých stavebních kon-

chová neprůzvučnost R jednovrstvé

Porovnáme-li frekvenční závislost zvu-

strukcí. Pokud se požaduje aplikace

a dvouvrstvé konstrukce v závislosti na

kové izolace dvouvrstvých stavebních

dvouvrstvých stavebních konstrukcí,

frekvence f.

Obrázek 2.11b: Vzduchová neprůzvučnost jednovrstvých a dvouvrstvých konstrukcí

3 Akustika v suché výstavbě V suché výstavbě se používají lehké

U navrhování a provádění lehkých příček

konstrukce, které jsou opláštěné

je nutné dále dbát na tyto body:

sádrovláknitými deskami FERMACELL. Jedná se o vícevrstvé konstrukce viz

¬ Ve spojení mezi deskami a stěnami nesmí být žádný otvor ani spára. ¬ Zvyšováním počtu sádrovláknitých

¬ Kovové obvodové profily (CW a UW)

desek FERMACELL zlepšuje

popis kapitola: "Vzduchová

musí být po celém svém obvodu

vzduchovou neprůzvučnost

neprůzvučnost dvouvrstvých stavebních

akusticky odděleny (podložením

konstrukcí".

profilů trvale pružnou separační

jednotlivých stranách stěn

páskou nebo trvale pružným tmelem)

(asymetricky) se zlepší akustické

od ostatních stavebních dílců (stěny,

vlastnosti příčky (viz akustické

Zvuková neprůzvučnost lehkých konstrukcí závisí na faktorech popsaných v kapitole: "4.1 Zvyšování zvukového útlumu".

podlahy, stropy). ¬ Napojení mezi stěnou a deskami se

¬ Použitím různých tloušťek desek na

zkoušky FERMACELL) ¬ Zdvojené na sebe nezávislé stěny

provádí spárovacím tmelem

dosahují nejlepší akustické vlastnosti

FERMACELL nebo trvale plastickým

(viz akustické zkoušky FERMACELL)

tmelem. Pro akustické příčky se doporučuje plastický tmel.

¬ Montáž stěn se musí provádět podle platného návodu na zpracování sádrovláknitých desek FERMACELL.


3.1


V následující tabulce jsou ukázány vlivy na zlepšení akustiky různým provedením detailů a jejich vliv na snížení přenosu zvuku vlivem bočních stěn. Další detaily napojení

3.1.1 Napojení stěny na boční stěnu průběžné jednovrstvé opláštění, bez izolace

horší

průběžné dvouvrstvé opláštění, bez izolace

쒆

vyplnění dutiny izolací

쒆

dvojité opláštění

lepší

9

10

Akustika v dřevostavbách

4 Akustika v dřevostavbách Vynikající akustické vlastnosti nedosa-

4.1.1 Vlastnosti jednotlivých vrstev

4.1.2.2

hují dřevostavby hmotností, ale využi-

4.1.1.1

Vložíme-li na nosnou konstrukci

tím inteligentní kombinaci materiálů

Pro tlumící účinek vrstvy platí stejný

proužky izolace, přes kterou pak připev-

a skladby konstrukce. Dosáhnout lepší

princip jako u monolitické konstrukce

níme opláštění, zlepšíme tím akustiku

akustické pohody v dřevostavbě nemusí

a to: čím větší je plošná hmotnost vrstvy,

konstrukce. Otázkou je pak statické

být při dodržení určitých zásad až tak

tím lepší je útlum. Pozor ale na ohybo-

spolupůsobení opláštění s nosnou kon-

velkým problémem. U monolitických

vou tuhost vrstvy. Pokud má vrstva vyso-

strukcí.

(jednovrstvých) konstrukcí masivních

kou plošnou hmotnost a přitom je ohy-

staveb závisí zvukový útlum především

bově měkká, zhoršují se tlumící účinky

4.1.2.3

na hmotnosti stavebního dílu. Zde platí,

této vrstvy – vrstva silně kmitá. Většina

Dalšího zlepšení dosáhneme záměnou

že čím vyšší je hmotnost tohoto dílce,

deskových materiálů používaných v dře-

laťování za kovové pružné profily, které

tím lepšího útlumu se dosáhne. V dře-

vostavbách patří mezi materiály z akus-

vytvoří "měkké" spojení s nosnou kon-

vostavbách se jedná o dvouvrstvé kon-

tického hlediska mezi materiály ohybově

strukcí.

strukce (viz kapitola: Vzduchová neprů-

měkké.

Plošná hmotnost

zvučnost dvouvrstvých stavebních

4.1.2.4

Mezivrstva z proužků izolace

Pružné profily

Dvojitá nosná konstrukce

konstrukcí), kde dřevěné sloupky ve stě-

4.1.1.2

nách nebo trámy ve stropech jsou

Dalším faktorem zlepšujícím útlum je

strukce můžeme zcela redukovat, pro-

z každé strany opláštěné deskovými

počet vrstev. Platí, že dvě vrstvy desek 10

vedeme-li oddělení obou opláštění od

materiály.

mm silných mají lepší účinek než jedna

sebe pomocí dvojité vzájemně nepropo-

vrstva 20 mm silná. Obě vrstvy desek

jené konstrukce. Výhodou to je přede-

však nesmí být spojeny "natvrdo" např.

vším u stěn. U stropů je toto řešení

a snižování hladiny kročejového zvuku

slepením. Je lepší je spojit sponkami,

neekonomické.

Zvukový útlum, ať vzduchový nebo kro-

šrouby nebo hřebíky.

4.1

Zvyšování zvukového útlumu

Dvojité opláštění

čejový závisí na: ¬ vlastnostech jednotlivých vrstev

4.1.2.5 4.1.2 Spojení vrstev

(opláštění) ¬ způsobu spojení obou vrstev dohromady ¬ provedení dutého prostoru mezi vrstvami (vyplnění zvukovou izolací) ¬ u kročejové neprůzvučnosti se k výše

Přenos zvuku přes stojky nosné kon-

Kovové sloupky u nenosných

stěn U nenosných stěn je možné využití

4.1.2.1

Zvětšení osové vzdálenosti

pozinkovaných kovových profilů, které

sloupků / trámů

jsou proti dřevěným profilům "měkčí"

Čím více spojovaných bodů se v kon-

a pro akustiku lepší něž profily dřevěné.

strukci nachází, tím více se zhoršují

Provedení dutiny mezi vrstvami

akustické vlastnosti konstrukce (akus-

uvedenému řadí ještě vliv vrchní

tické mosty). Snížením osové vzdále-

4.1.2.6

vrstvy položené na nosné stropní

nosti z 62,5 cm na 41,7cm (=1/3 šířky

Vzduch v dutině mezi oběma opláště-

konstrukci.

opláštění) se zhorší akustické vlastnosti

ními působí jako tlumicí pružina, která

konstrukce.

je tím pružnější, čím větší je vzdálenost

Větší vzdálenost vrstev

mezi oběma opláštěními.

Spojení vrstev

4.1.2.7

Vyplnění dutiny

Největším problémem u dřevěných

kročejového zvuku o 2-6 dB. Pro stano-

Účinek takovéto tlumící pružiny je stejný

stropů je hladina kročejového zvuku

vení výsledné hladiny kročejového zvuku

vložíme-li do dutiny vláknitou izolaci.

a její snížení. Viz obrázek 3.1.3: příklad

s touto vrstvou nelze počítat, protože

Vlákna izolace rozbíjejí zvukové vlny

skladby stropu

tato krytina může být v době užívání

a snižují tak zvukovou energii.

vyměněna. 4.1.3.1

4.1.2.8

Izolace z vláken

Kročejová izolace

Vhodným materiálem pro zlepšení

4.1.3.3

Izolace z vláken (minerálních, dřevitých

kročejové neprůzvučnosti je izolace

Pro snížení hladiny kročejového zvuku

nebo skelných) jsou vhodnější než izo-

z minerálních vláken. Pokud na takovéto

zejména v nízkých frekvencích je vhodné

lace s uzavřeným povrchem např. polys-

vrstvě jsou sádrovláknité desky FERMA-

stropní konstrukci přitížit voštinou

tyrenové desky, které mají vysokou

CELL, sníží se hladina kročejového

s voštinovým zásypem FERMACELL.

dynamickou tuhost.

zvuku o cca. 9 dB. Desky s uzavřeným

Přitížení stropní konstrukce

povrchem např.polystyren snižují hla4.1.3 Zlepšení ochrany před kročejo-

dinu kročejového zvuku o 4-6 dB.

vým hlukem Na správné skladbě podlahových vrstev

4.1.3.2

na nosné konstrukci závisí akustické

Vrchní krytiny podlah např. koberec

vlastnosti celé stropní konstrukce.

může u dřevěného stropu snížit hladinu

Vrchní krytiny

Tabulka 4.1.3.3: stavební úpravy a jejich orientační vliv na snížení hladiny kročejového zvuku stavební úprava

∆L [dB]

1

Zvětšení osové vzdálenosti nosníků ze 42 cm na 61,5 cm

3

2

Snížení tuhosti kročejové izolace na polovinu

3

3

Dvojité opláštění podhledu na latě

1-2

4

Dvojité opláštění podhledu na pružné profily (akustické profily)

3-5

5

Podhled na latích přímo připevněných na trámech

3-5

6

Podhled na latích připevněných na trámech přes pružné třmeny

15

7

Přitížení stropu voština s voštinovým zásypem FERMACELL

10-11

8

Přitížení stropu (OKAL) vrstva polštářů s pískem – jednovrstvě

9

9

Přitížení stropu (OKAL) vrstva polštářů s pískem – dvouvrstvě

11

10

Přitížení stropu drobné kamenivo + latex

8

11

12 navrhování konstrukcí v dřevostavbě

4.2

Zásady pro navrhování kon-

V následujících třech tabulkách jsou

strukcí v dřevostavbě z hlediska

ukázány vlivy na zlepšení akustiky

akustiky

v dřevostavbě různým provedením detailů a jejich vliv na snížení přenosu zvuku vlivem bočních stěn.

4.2.1 Napojení stěny na podlahu průběžná plovoucí podlaha

horší

plovoucí podlaha se spárou

쒆

zapuštění stěny do plovoucí podlahy

lepší

4.2.2 Napojení stěny na strop průběžné opláštění stropu

horší

přerušené opláštění stropu

lepší

Napojení stěny na podlahu / strop / boční stěnu

4.2.3 Napojení stěny na boční stěnu průběžné opláštění bez izolace

horší

vyplnění dutiny izolací

쒆

přerušené opláštění

쒆

dvojité opláštění

쒆

oddělení bočních stěn

쒆

oddělení bočních stěn a dvojitá konstrukce stěny

lepší

13

14 Požadavky na zvukovou izolaci

5 Požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách Vzduchová neprůzvučnost

ného v laboratoři vyšší oproti hodnotám

Pro jednovrstvé homogenní plošné kon-

Vážené jednočíselné hodnoty vzduchové

stavebním. Z hlediska ochrany před hlu-

strukce z klasických stavebních mate-

neprůzvučnosti mezi místnostmi

kem jsou rozhodující stavební hodnoty

riálů (cihla, beton) k = 2 dB, pro složitější

v budovách, určené vážením podle ČSN

a normativní požadavky na dělící prvky,

konstrukce se k určuje individuálně.

EN ISO 717-1 z třetinooktávových hodnot

které jsou udány ve stavebních hodno-

veličin, změřených podle ČSN EN ISO

tách Rw’.

5.1

5.2

140-4, nesmí být nižší než hodnoty stanovené v tabulce 5.2: 5.1.1 Vliv vedlejších cest na stavební

Vážené normalizované hladiny akusticPro váženou stavební neprůzvučnost

kého tlaku kročejového zvuku podle

Rw’ a váženou laboratorní neprůzvuč-

ČSN EN ISO 717-2 z třetinooktávových

nost Rw platí vztah

hladin veličin, změřených podle ČSN EN

neprůzvučnost V objektech je zvuková neprůzvučnost

ISO 140-7, nesmí v chráněných prostoRw’ = Rw – k

[dB]

dělících prvků ovlivněna přenosem zvuku vedlejšími cestami. V laborator-


rech budov překročit nejvýše přípustné hodnoty stanovené v tabulce 5.2:

kde

Rw je laboratorní hodnota

ních podmínkách se obvykle stanovuje

vzduchové neprůzvučnosti

pouze akustická energie, která prochází

k je korekce, závislá na vedlej-

jen prvkem. Z toho důvodu jsou zvukově

ších cestách šíření zvuku.

izolační vlastnosti dělícího prvku zjištěTabulka 5.2: Požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách podle ČSN 73 0532 (nejnižší požadované hodnoty vážené stavební neprůzvučnosti Rw [dB] a nejvyšší přípustné hodnoty vážené hladiny kročejového zvuku Lnw [dB]) Chráněný prostor (přijímací) HLUČNÝ PROSTOR (VYSÍLAJÍCÍ)

Požadavky na zvukovou izolaci Stropy

Stěny

Rw’

Lnw

Rw’

[dB]

[dB]

[dB]

42

68

42

Všechny místnosti druhých bytů

52

58

52

Veřejně používané prostory domu (schodiště, vestibuly, chodby, terasy)

52

58

52

Veřejně nepoužívané prostory domu (např. půdy)

47

63

47

Průchody, podchody

52

53

52

Průjezdy, podjezdy, garáže

57

48

57

Provozovny s hlukem LAmax 85 dB s provozem nejvýše do 22 hodin

57

53

57

Provozovny s hlukem LAmax 85 dB s provozem i po do 22 hodině

62

48

62

Provozovny s hlukem 85 LAmax 85 dB s provozem i po 22 hodině (např. elektronicky zesilovaná hudba)

78

38

-

-

53

57

Bytové domy (kromě rodinných domů) – jedna obytná místnost vícepokojového bytu Všechny ostatní místnosti téhož bytu pokud nejsou funkční součástí chráněného prostoru Bytové domy – byt

Řadové domy a dvojdomky Místnosti v sousedním domě

Přípustné hodnoty vážené hladiny kročejového zvuku

Chráněný prostor (přijímací) HLUČNÝ PROSTOR (VYSÍLAJÍCÍ)


Stěny

Rw’

Lnw

Rw’

[dB]

[dB]

[dB]

Pokoje jiných hostů

52

58

47

Veřejně používané prostory (chodby, schodiště)

52

58

47

Restaurace, společenské prostory, a služby s provozem nejvýše do 22. hodin

57

53

57

Restaurace s provozem i po 22 hodině LAmax 85 dB

62

48

62

Hotely a ubytovací zařízení – ložnicový prostor, pokoje hostů

Nemocnice, sanatoria apod. – lůžkové pokoje, vyšetřovny, operační sály, pokoje lékařů Lůžkové pokoje, vyšetřovny apod.

52

63

47

Prostory vedlejší a pomocné(chodby, schodiště, apod.)

52

58

47

Hlučné prostory (kuchyně apod.)

62

48

62

Výukové prostory

52

63

47

Veřejně používané prostory (chodby, schodiště)

52

63

42

Hlučné prostory (tělocvičny, dílny, jídelny) LAmax 85 dB

55

48

52

Velmi hlučné prostory (hudební učebny, dílny) LAmax 90 dB

60

48

57

Kanceláře a pracovny

52

63

37

Pracovny se zvýšenými nároky na ochranu před hlukem

52

63

47

Školy apod. – výukové prostory


15

16 Doporučení na zvýšenou ochranu proti hluku

6 Doporučení na zvýšenou ochranu proti hluku V praxi často dochází k tomu, že obecné

normy doporučení pro zlepšení

předmětem smluvních vztahů mezi

předpisy nedostačují potřebám

protihlukové ochrany. Požadavky na

příslušnými stranami.

uživatele. Pro takové případy uvádí

ochranu proti hluku tohoto typu jsou

6.1

Doporučení na zvýšenou ochranu proti hluku z cizích obytných a pracovních prostor

Tabulka 6.1: Doporučení na zvýšenou ochranu proti hluku - vzduchová a kročejová neprůzvučnost stavebních konstrukcí pro ochranu proti šíření zvuku z cizích obytných a pracovních prostor Chráněný prostor (přijímací) HLUČNÝ PROSTOR (VYSÍLAJÍCÍ)


Stěny

Rw’

Lnw

Rw’

[dB]

[dB]

[dB]

Všechny místnosti druhých bytů

55

46

55

Veřejně používané prostory domu (schodiště, vestibuly, chodby, terasy)

55

46

55

Veřejně nepoužívané prostory domu (např. půdy)

55

46

55

Průchody, podchody

55

46

55

-

38

67

Vícepodlažní budovy s byty a provozovnami

Řadové domy a dvojdomky Místnosti v sousedním domě

Nemocnice, sanatoria apod. - lůžkové pokoje, vyšetřovny, operační sály, pokoje lékařů Lůžkové pokoje, vyšetřovny apod.

55

46

52

Prostory vedlejší a pomocné(chodby, schodiště, apod.)

55

46

52

6.2

Doporučení pro běžnou a zvýšenou ochranu proti hluku ve vlastním obytném nebo pracovním prostoru

Tabulka 6.2: Doporučení pro běžnou a zvýšenou ochranu proti hluku podle ČSN 73 0532 a DIN 4109 - vzduchová a kročejová neprůzvučnost stavebních konstrukcí mezi místnostmi ve vlastním obytném nebo pracovním prostoru HLUČNÝ PROSTOR (VYSÍLAJÍCÍ)

Doporučení pro běžnou zvukovou izolaci

Doporučení na zvýšenou zvukovou izolaci

Stropy

Stěny

Stropy

Rw’

Rw’

Lnw

Rw’

Rw’

Lnw

[dB] [dB] Obytné budovy (chráněná místnost v rodinném nebo vícepokojovém bytě)

[dB]

Všechny ostatní místnosti téhož bytu pokud nejsou funkční součástí chráněného prostoru

Stěny

42

68

42

55

46

47


52

63

37

55

46

42

Pracovny se zvýšenými nároky na ochranu před hlukem (stěny a místnosti pro soustředěnou duševní činnost nebo pro vyřizování důvěrných záležitostí)

52

63

47

55

46

52


Požadavky na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov a jejich částí

7 Požadavky na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov a jejich částí Vzduchová neprůzvučnost obvodových

hodnocení ochrany místnosti před ven-

určují metodou uvedenou v ČSN EN ISO

plášťů musí vyhovovat minimálním

kovním hlukem váženým rozdílem hla-

717-1 z veličin v třetinooktávových kmi-

požadovaným hodnotám , které jsou pro

din Dn,T,w, DIs,2m,n,T,w, Dtr,2m,n,T,w v závis-

točtových pásmech, definovaných ČSN

hodnocení vnějších obvodových kon-

losti na venkovním hluku, vyjádřeném

EN ISO 140-5.

strukcí uvedeny stanoveny jednočísel-

ekvivalentní váženou hladinou akustic-

nými veličinami, a to váženou neprů-

kého tlaku . Přípustná je interpolace.

zvučností R’w, R’45°,w, R’tr,s,w, R’tr,s,w,a pro

Tyto jednočíselné vážené veličiny se

Tabulka 5-Požadavky na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov podle ČSN 73 0532 Požadovaná zvuková izolace obvodového pláště R’w [dB] Ekvivalentní hladina akustického tlaku 2 m před fasádou DAeq,2m [dB] Noc: 22.00 h až 06.00 h

40

41 až 45

46 až 50

51 až 55

56 až 60

61 až 65

66 až 70

Den: 06.00 h až 22.00 h

50

51 až 55

56 až 60

61 až 65

66 až 70

71 až 75

76 až 80

43

48

Obytné místnosti bytů, pokoje hostů v ubytovacích zařízeních, pobytové místnosti dětských zařízení, přednáškové síně, výukové prostory, čítárny, lékařské ordinace 30

30

30

33

38

17

18 Provedené akustické zkoušky

8 Provedené akustické zkoušky 8.1

Vzduchová neprůzvučnost – konstrukce s kovovou spodní konstrukcí

označení schéma

popis

tloušťka stěny

opláštění [jedna str.]

spodní konstrukce

minerální izolace

plošná hmotnost

[mm]

[mm]

[mm]

[mm|kg/m3]

[kg/m2]

Vzduchová neprůzvučnost Rw

1 S 11

nenosná příčka s kovovou spodní konstrukcí a minerální izolací

75 75 100 125 135

12,5 FC 12,5 FC 12,5 FC 12,5 FC 12,5 + 10 FC jednostranně

CW 50 x 06 CW 50 x 06 CW 75 x 06 CW 100 x 06 CW 100 x 06

40/20 40/50 60/20 60/20 60/20

33 33 34 34 45

47 48 52 52 57

1 S 31

nenosná příčka s kovovou spodní konstrukcí a minerální izolací

95 120 120 145 150

12,5 +10 FC 12,5 +10 FC 12,5 +10 FC 12,5 +10 FC 12,5 +12,5 FC

CW 50 x 06 CW 75 x 06 CW 75 x 06 CW 100 x 06 CW 100 x 06

40/20 60/30 50/50 60/20 60/30

55 57 58 57 65

59 62 60 60 58

1 S 32

nenosná příčka s dvojitou kovovou spodní konstrukcí a minerální izolací

155 195

12,5 +10 FC 12,5 +10 FC

2xCW 50 x 06 2xCW 75 x 06

50/50 50/50

60 60

62 64


8.2


8.2.1 Venkovní obvodová nosná stěna FERMACELL s dřevěnou spodní konstrukcí označení schéma

popis / tloušťka stěny

počet desek [jedna str.] a tloušťka

spodní konstrukce

minerální izolace

zateplovací systém

plošná hmotnost

[mm]

[mm]

[mm]

[mm|kg/m3]

[mm|kg/m3]

[kg/m2]

1 HA 11 obvodová

165 mm

1 x 12,5

45x140

140/20

1 HA 11 obvodová

165 mm + 45 mm zateplovací systém PS

1 x 12,5

45x140

140/20

1 HA 11 obvodová


1 x 12,5

45x140

1 HA 11 obvodová

165 mm + 45 mm zateplovací systém Minerální vlákna

1 x 12,5

1 HA 11 obvodová


1 HA 11 obvodová


40

41

40/15

⬇ 41

42

140/20

100/15

⬇ 42

41

45x140

140/20

40/100

44

47

1 x 12,5

45x140

140/20

40/18

41

41


1 x 12,5

45x140

140/20

100/18

42

44

1 HA 11 obvodová


1 x 12,5

45x140

140/20

100/100

50

46

1 HA 11 obvodová


2x12,5 + 1 x 12,5

45x140

140/20

100/100

65

49

19

20 Venkovní obvodová nosná stěna FERMACELL

8.2.2 Venkovní obvodová nosná stěna FERMACELL označení

schéma


spodní konstrukce

minerální izolace


[mm]

[mm]

[mm|kg/m3]

Dvojitá stěna

355 mm

60x120

120/38

66

Dvojitá stěna

355 mm

60x120

120/38

72

Nosná stěna s předsazenou zděnou stěnou

Předsazená zděná stěna tl. 115 mm

60x120

120/38

76

Nosná stěna s předsazenou zděnou stěnou

Předsazená zděná stěna tl. 115 mm

60x120

120/38

76

12,5 FERMACELL 120 mm stojky (60/120) 15 mm FERMACELL HD 35 mm vzduchová mezera 15 mm FERMACELL HD 120 mm stojky (60/120) 12,5 FERMACELL 2x12,5 FERMACELL 120 mm stojky (60/120) 15 mm FERMACELL HD 35 mm vzduchová mezera 15 mm FERMACELL HD 120 mm stojky (60/120) 2x12,5 FERMACELL

10 mm omítka 115 mm vápenopísková cihla 30 mm vzduchová mezera 2x12,5 mm FERMACELL 120 mm stojky (60/120) 2x12,5 mm FERMACELL

10 mm omítka 115 mm vápenopísková cihla 100 mm vzduchová mezera 2x15 mm FERMACELL 120 mm stojky (60/120) 2x15 mm FERMACELL

Vnitřní dělící příčka FERMACELL s dřevěnou spodní konstrukcí

8.2.3 Vnitřní dělící příčka FERMACELL s dřevěnou spodní konstrukcí označení

1 HT 11

schéma


počet desek spodní [jedna strana] konstrukce a tloušťka

minerální izolace

plošná hmotnost


[mm]

[mm]

[mm]

[mm|kg/m3]

[kg/m2]

125 mm

1 x 12,5

60x100

60/14

37

41

60x100

60/14

49

53

60x100

60/14

72

61

60x100

60/14

73

55

60x100

60/14

57

60

vnitřní

1 x 12,5

vnitřní

162 mm +

1 x 12,5

akustický profil (27 mm) 1 x 12,5 + 10

vnitřní

182 mm +

1 x 10 +

akustický profil

1 x 12,5

(27 mm) 1 x 12,5 + 2 x 10 vnitřní

185 mm +

1 x 10 +

dřevěné laťování

1 x 12,5

(30 mm) 1 x 12,5 + 2 x 10 vnitřní

169 mm +

1 x 10 +

akustický profil

1 x 12,5

(27 mm) 2 x 10

21

22 Vzduchová neprůzvučnost – střešní konstrukce

8.3

Vzduchová neprůzvučnost - střešní konstrukce

Schéma

Skladba

Rw [dB]

Betonová střešní krytina 40 mm latě 20 mm kontra latě 200 mm krokve mezi nimi 160 mm minerální izolace 40 mm latě s minerální izolací v meziprostoru 0,2 mm parotěsná zábrana 10 mm FERMACELL

50

Betonová střešní krytina 40 mm latě 20 mm kontra latě 200 mm krokve mezi nimi 160 mm minerální izolace 40 mm latě bez minerální izolace v meziprostoru 0,2 mm parotěsná zábrana 2x10 mm FERMACELL

54

Betonová střešní krytina 40 mm latě 20 mm kontra latě 200 mm krokve mezi nimi 160 mm minerální izolace 40 mm latě s minerální izolací v meziprostoru 0,2 mm parotěsná zábrana 2x10 mm FERMACELL

55

Kročejová neprůzvučnost – podlahové prvky

8.4.

Zlepšení kročejové neprůzvučnosti použitím podlahových prvků FERMACELL

8.4.1

Zlepšení kročejové neprůzvučnosti dřevěných stropů strop

2 E 31

2 E 31

2 E 31

20 mm podlahový prvek FERMACELL +10 mm dřevovláknitá deska



30 mm voština FERMACELL a voštinový zásyp

60 mm voština FERMACELL a voštinový zásyp

náčrtek

podloží

Ln,w

Rw

Ln,w

Rw

Ln,w

Rw

Ln,w

[dB]

[dB]

[dB]

[dB]

[dB]

[dB]

[dB]

[dB]

trámový strop 22 mm dřevotřísková deska 200 mm dřevěný trám

28

86

43

80

53

65

55

59

uzavřený trámový strop s latěmi 22 mm dřevotřísková deska 200 mm dřevěný trám 50 mm minerální izolace 30 mm latě 10 mm FERMACELL

45

77

48

71

55

62

57

59

uzavřený trámový strop s pružnými třmeny 22 mm dřevotřísková deska 200 mm dřevěný trám 50 mm minerální izolace 30 mm pružný třmen 10 mm FERMACELL

56

62

59

54

62

45

62

41

Zlepšení kročejové neprůzvučnosti u masivních stropů 2 E 32

2 E 22

2 E 22

2 E 13

2x10 mm podlahový prvek FERMACELL + 10 mm minerální izolace

2x12,5 mm podlahový prvek FERMACELL

2x12,5 mm podlahový prvek FERMACELL

2x10 mm podlahový prvek FERMACELL + 20 mm tvrzený polystyren

podloží

-

-c 20 mm vyrovnávací podsyp FERMACELL

21

22

minerální izolace 22/20 mm

-al * dřevovláknitá izol. deska 17/16 mm $ 150 kg/m3

-

22

17

DLw (dB)

stropní konstrukce L‘n,w,R 83 db

-mi *

40

30

náčrtek

16 25

2 E 31 nebo 2 E 32 2x10 mm podlahový prvek FERMACELL + 10 mm dřevovláknitá deska nebo 2x10 mm deska FERMACELL + 10 mm minerální izolace

20 25

provedení

20 30

8.4.2

Rw

27

* Značka minerální izolace: SPT/G (AKUSTIC EP3) od G + H nebo Floorrock GP od Rockwoolu. Značka dřevovláknité izolační desky: Pavatex Pavapor. Oblast použití 1/ dovolené bodové zatížení 1,0 kN.

23

Literatura, normy Stavební fyzika 1, prof. Jiří Vaverka Lernen aus Schäden im Holzbau, Prof. Dr. Ing. Francois Colling Trockenbau Atlas, Prof. Dr.-Ing. Klausjürgen Becker, Dipl.-Ing.KarstenTichelmann, Dipl.-Ing.Jochen Pfau

ČSN 73 0532

Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a související akustické vlastnosti stavebních výrobků – Požadavky

ČSN EN ISO 717-1

Akustika – Hodnocení zvukové izolace stavebních konstrukcí v budovách – Část 1: Vzduchová neprůzvučnost

ČSN EN ISO 717-1

Akustika – Hodnocení zvukové izolace stavebních konstrukcí v budovách – Část 2: Kročejové neprůzvučnosti

ČSN EN ISO 140-3

Akustika – Měření zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách – Část 3: Laboratorní měření vzduchové neprůzvučnosti stavebních konstrukcí

ČSN EN ISO 140-4

Akustika – Měření zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách – Část 4: Měření vzduchové neprůzvučnosti mezi místnostmi v budovách

ČSN EN ISO 140-6

Akustika – Měření zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách – Část 6: Laboratorní měření kročejové neprůzvučnosti stavebních konstrukcí

ČSN EN ISO 140-7

Akustika – Měření zvukové izolace stavebních konstrukcí v budovách – Část 7: Měření kročejové neprůzvučnosti stropních konstrukcí v budovách

ČSN EN 12354-1

Stavební akustika – Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků – Část 1: Vzduchová neprůzvučnost mezi místnostmi (73 0512)

ČSN EN 12354- 2

Stavební akustika – Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků – Část 2: Kročejová neprůzvučnost mezi místnostmi (73 0512)

ČSN EN 12354 -3

Stavební akustika – Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků – Část 3: Vzduchová neprůzvučnost vůči venkovnímu zvuku

DIN 41 09

Ochrana proti hluku v pozemních stavbách

Stav 5/2005 Technické změny vyhrazeny. Vyžádejte si laskavě nejnovější vydání této brožury.

Konzultace projektu: Telefon: +420 606 657 523 Konzultace montáž: Čechy: + 420 602 453 927 Morava: + 420 721 448 666 Slovensko: + 420 721 448 666 Informační materiály FERMACELL: Telefon: +420 296 384 330 Fax: +420 296 384 333 e-mail: [email protected]

Fermacell GmbH organizační složka Žitavského 496 156 00 Praha 5 – Zbraslav Telefon: +420 296 384 330 Fax: +420 296 384 333 e-mail: [email protected] http://www.fermacell.cz

CZ/05.2005/3/PV

Technické informace FERMACELL Pondělí až pátek od 9.00 do 16.00

Sádrovláknité desky FERMACELL Akustický katalog konstrukcí FERMACELL

Recommend Documents