Sada plakátů s tématikou ochrany životního prostředí

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra výtvarné výchovy

Tereza Horáčková III. ročník – prezenční studium

Obor: Výchova ke zdraví se zaměřením na vzdělávání – Výtvarná tvorba se zaměřením na vzdělávání

Sada plakátů s tématikou ochrany životního prostředí Bakalářská práce

Vedoucí práce Ak. Soch. Tomáš Chorý

Olomouc 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury.

V Olomouci dne 9. 4. 2013 ..……………………………………… Vlastnoruční podpis

Poděkování Děkuji Ak. Soch. Tomáši Chorému, za odborné vedení práce a poskytování rad.

Obsah

1. Úvod ................................................................................................................................ 5 2. Stručná historie vývoje plakátu .................................................................................... 7 2.1. Počátky plakátu ......................................................................................................... 7 2.2. První světové osobnosti spojené s historií plakátu ................................................... 8 2.3. Vývoj českého plakátu .............................................................................................. 9 3. Chov zvířat (jak žijí zvířata ve zmiňovaném průmyslu) ........................................... 11 3.1. Vztah mezi člověkem a zvířetem ............................................................................. 12 3.2. Mléčný průmysl ....................................................................................................... 13 3.3. Kožešinový průmysl ................................................................................................ 13 3.4. Zábavní průmysl ...................................................................................................... 14 4. Inspirace a zdroje .......................................................................................................... 15 4.1. Designem proti kožešinám ....................................................................................... 15 4.2. Organizace zabývající se ochranou zvířat ............................................................... 18 5. Designérská pravidla, jimiž jsem se řídila .................................................................. 21 6. Praktická část ................................................................................................................ 23 6.1. Předešlé návrhy ........................................................................................................ 24 6.2. Konečné návrhy ....................................................................................................... 27 7. Závěr .............................................................................................................................. 30 8. Obrazová příloha .......................................................................................................... 31 9. Použitá literatura a zdroje ........................................................................................... 34 10. Anotace ......................................................................................................................... 36

1. Úvod Téma, které jsem si vybrala pro svou práci, sadu plakátů s tématikou ochrany životního prostředí, jsem si zvolila pro možnosti, které mi toto téma nabízelo. Dále pak i proto, že jsem v rámci tohoto tématu nalezla již vypracované plakáty, kterými jsem se mohla inspirovat. Svou práci jsem se snažila zpracovat jako svůj postoj k problematice chovu zvířat pro potřeby lidí. Zvolila jsem si část ochrany zvířat, zvláště pak jsem se zaměřila na životní podmínky zvířat chovaných pro lidský prospěch. Toto téma jsem si vybrala ze dvou důvodů, zčásti proto, že mé předchozí studium bylo zaměřeno na propagační výtvarnictví a také, že mě zajímá oblast ochrany zvířat. Toto téma je velmi obsáhlým, složitým a poměrně citlivým odvětvím. Ke zpracování jsem si zvolila sadu plakátů s tématikou ochrany životního prostředí v ateliéru grafického designu. Soubor plakátů se snaží upozornit na problematiku využívání zvířat a podmínky chovu. Cílem práce je vytvořit soubor plakátů, prostřednictvím kterých budou lidé, jako konzumenti produktů získávaných od zvířat upozorněni na podmínky, v nichž jsou chována zvířata. Dalším cílem práce je, poukázat na to, jak lidé vnímají takto chovaná zvířata. Písemnou část práce jsem rozdělila do několika okruhů, v nichž jsem se zabývala např. historií plakátu obecně, dále základními pravidly pro tvorbu designu, (které jsem ve své práci uplatnila), vztahem člověka ke zvířeti a chovem zvířat, jež jsou hlavním prvkem mých plakátů, pozornost jsem věnovala rovněž organizacím, které se zabývají ochranou zvířat. Dále jsem se zaměřila na studentskou soutěž, která prezentovala tvorbu plakátů proti kožešinové módě. V poslední části psaného textu jsem pak popsala zpracování a tvorbu navržených plakátu od prvních návrhů až po konečný výsledek. Při zpracovávání práce jsem se snažila odpovědět si na následující otázky: Kdybychom zvířatům přisoudili lidské pocity, jak by se pravděpodobně cítili? Tato zvířata chováme v náš prospěch a něco tím získáváme, co však takto chovaná zvířata, získávají také? Jak se jim žije v naší péči? Ať už se jedná o velkochovy prasat chovaných pro maso, či krav které využíváme pro produkci mléka, norků a lišek pěstovaných pro kožešiny, myší a opic žijících v laboratořích, které využíváme k pokusům nebo např. slonů a tygrů přežívajících v zábavním průmyslu, tedy v cirkusech, pro naši zábavu. Ať už jde o potravinářský, mléčný, kožešinový, kosmetický, farmaceutický či zábavní průmysl, zvíře zde sehrává více či méně důležitou roli. Jsme ochotni ohlížet se na to, jak se takovémuto zvířeti žije?

Inspirovaly mě především plakáty navržené pro studentskou soutěž a také různé letáky organizací na ochranu zvířat. Práce různých autorů mi sloužily jako podněty k mé vlastní tvorbě, ale snažila jsem se o zpracování vlastních postojů a o přenesení svého vnímání této problematiky na plakát. Tímto jsem chtěla upozornit na oblast velkochovu zvířat pro lidské potřeby, v nelidských podmínkách. Svou prací chci poukázat na potřebu být člověkem nejen ve vztahu k ostatním lidem, ale být člověkem i ve vztahu k jiným formám života. Pokud využíváme pro své potřeby, produkty, které získáváme ze zvířat, nebo pokud je chováme přímo k potřebě konzumace, pak by neměla být tato naše potřeba zneužívána tak, že hospodářské zvíře žije v podmínkách naprosto nevyhovujích jeho základním potřebám, a tedy v zásadě i jeho potřebám pro spokojený život. Chováme-li zvíře pro svůj užitek, pak by mělo být chováno v minimálně v dobrých podmínkách.

2. Stručná historie vývoje plakátu Plakát – s tímto prostředkem pro sdělení se všichni setkáváme v našem každodenním životě. Na něco nás upozorňuje, něco nám oznamuje. Prostřednictvím plakátu může jeho autor upozornit na skutečnost, kterou chce podpořit, nebo kterou vnímá jako závažnou. Je často využíván v reklamních akcích, v takovém případě je pomocí něj nabízen nějaký produkt. Jako součást reklamy má za úkol získat pozornost, podpořit zvědavost či vnutit zákazníkovi pocit, že bez nabízeného zboží nemůže žít, a proto si jej musí koupit. Plakát – tento průvodce životem moderního člověka nás provází na každém kroku. Za předchůdce plakátu se dají považovat texty ryté či tesané do kamenných nebo měděných desek, které byli vystavované na veřejných místech. Pocházejí už z období starověkého Egypta, Řecka a Říma. Také měli za úkol o něčem informovat. (wikipedia.org/wiki/Plakát) Podle Kroutvorta ke vzniku plakátu významně přispěl vynález litografie, jež roku 1798 vznikl v dílně pražského mistra Aloise Senefeldera. Roku 1837 došlo k dalšímu významnému posunu ve vývoji litografie, od tohoto roku bylo možno tisknout litografie barevné. Litografie je k výrobě plakátů ideálním postupem. Její hlavní předností je pořízení velkého množství poměrně kvalitních výtisků. Dalším významným vynálezem, zásadním pro rozvoj výroby plakátů, byl objev fotografie v roce 1839. (KROUTVOR, J. s. 8)

2.1. Počátky plakátu První plakáty vznikaly v Londýně a podobaly se spíše vývěsním cedulím než plakátu, jak jej známe dnes. Stále se kladl větší důraz na obsah písemného sdělení, než na estetiku a ucelený dojem, teprve později se začal používat např. ornament či obraz. Ve třicátých letech 19. století už v Londýně vznikla první plakátovací společnost, věnovala se inzerci a reklamě. Plakátování se osvědčilo jako nejrychlejší způsob šíření informací, bez kterých se toto moderní město již nemohlo obejít. Postupem času byly na tisk kladeny větší a větší nároky a také byl kladen větší důraz na spojení slova a obrazu a vyvážení celé kompozice. (KROUTVOR, J. s. 9) Počátky plakátu tedy spadají do Londýna, ale dá se říci, že k významnému rozkvětu tohoto umění došlo až v tehdejším centru Evropy, tedy v Paříži. V Londýně začal plakát svou cestu, ale

nikdy se mu nepodařilo překonat jakousi „nutnost“. Otrocky plnil stále jen informační funkci. Paříž toto překonala a plakát se stal volným. Dá se říci, že od této doby je považován za umění. Kolem roku 1890 začal zlatý věk plakátu. V této době se zrodila spousta originálních děl od světoznámých umělců, plakát se zároveň stal manifestem secesního stylu a ulice zaplnily stovky litografií. (KROUTVOR, J. s. 11) Počátky plakátu jsou spojeny se sociologií města, s psychologií davu a symbolikou ulice. Mytologie banality, žurnalismus, nástup politické ekonomie a prudký rozvoj techniky se podílejí na vzniku plakátu daleko víc než estetika umění. (KROUTVOR, J. s. 9)

2.2. První světové osobnosti spojené s historií plakátu Z prvních velkých osobností vztahujících se k tvorbě plakátu mohu jmenovat např. tiskaře Jeana Alexis Rouchona, který vyráběl komerční plakáty určené pro střední vrstvy obyvatel. Naivní křiklavé barvotisky s jednoduchou myšlenkou, jež vyhovovaly tehdejšímu vkusu obyčejných lidí. Stále jim však chybí propojení písma a obrazu a stále připomínají spíše kupecké štíty, než cokoliv jiného. (KROUTVOR, J. s. 11) Další velkou osobností ve světě plakátu je Jules Chéret, malíř, otec moderního plakátu, který se roku 1866 vrací z Londýna do Paříže. Staré plakáty připomínající spíše vývěsky nahradil novým barevným poutačem. Jeho první dílo je už z roku 1867 (Bal Valentin). Jeho tvorba nepodlehla tlaku komerční reklamy, měla spíše svěží zábavný ráz. V roce 1889 vytvořil svůj asi nejslavnější plakát pro tančírnu Moulin Rouge, který se okamžitě stal senzací a předmětem obdivu. (KROUTVOR, J. s. 12) Henri Toulouse Lautrec byl malíř kabaretů a nevěstinců a o plakát se nijak nezajímal až do roku 1891, kdy mu bylo zadáno zpracovat plakát pro tančírnu Moulin Rouge. Podobně jako Chéretovi se i jemu podařilo odvést velmi dobrou práci. To byl Lautrecův první plakát, který odstartoval sérii, jež nakonec čítala třicetjedna kusů. Jeho dílo je spojeno se secesní tradicí, ale můžeme v něm nalézt i počátky moderního umění. (KROUTVOR, J. s. 12) Alfons Mucha, český malíř, který žil v Paříži od roku 1887 často a rád používal formát vycházející ze stojící figury, a to úzký protažený formát. Figuru vkomponoval do dekorativního rámce a je obklopena bohatou dekorací či ornamentem. Ústředním motivem jeho plakátů je žena, která ovládala svět plakátu a reklamy. (KROUTVOR, J. s. 13-17)

Plakát si vítězně razí cestu Evropou, vytváří si své vlastní školy, odlišuje se tradicí té či oné země. Kolem roku 1900 už plakáty pokrývají zdi každého většího města, oživují ulice, mění nálady chodců. Plakát je mezinárodní jev s širokým působením na veřejnost, která je teď lépe informována a více cestuje. (KROUTVOR, J. s. 18)

2.3. Vývoj českého plakátu Počátky českého plakátu lze zařadit do období secese. V této době český plakát zažíval svou nejslavnější dobu. Vzniklo mnoho originálních a dodnes slavných děl. K prvním osobnostem českého secesního plakátu, a prvního českého plakátu vůbec, patřil Vojtěch Hynais a jeho plakát pro Jubilejní Všeobecnou zemskou výstavu z roku 1891. Podle Kroutvorta se tento výtvor dá považovat za první ryze český plakát vůbec. Je tištěn na tvrdý kartón malého formátu a vypadá spíše jako vývěska. Jeho další tvorba byla už mnohem propracovanější a novodobější. (KROUTVOR, J. s. 21-23) Vedle plakátu reklamního vznikaly v období secese plakáty výstavní, koncertní, sportovní, módní i společenské. Plakát se v této době stal prestižní záležitostí reprezentující každý významný podnik. (KROUTVOR, J. s. 33) Po roce 1905 začala secese stagnovat a pomalu doznívaly její vlivy, přišlo období moderny. Jeden z prvních českých moderních plakátů vytvořil Vratislav Hugo Brunner - plakát na Kupkovo Album z roku 1905. Výtvarná zkratka je zde použita tak, že zcela vytlačila popisnou kresbu minulosti. (KROUTVOR, J. s. 43) Počátky moderního českého plakátu jsou spjaty se vznikem samostatného československého státu a s koncem první světové války. Po založení 1. republiky se životní poměry pomalu zlepšily a obnovil se i společenský život a svět zábavy. Hospodářská situace byla den ode dne stabilnější, expresionistický pesimismus ustoupil do pozadí a postupně přišel nový optimistický směr, poetismus (1924, 1. manifest poetismu). (KROUTVOR, J. s. 67) V. H. Brunner, Jaroslav Benda a František Kysela, všichni tito grafici překonali ve svém díle secesní styl a vytvořili základy moderní tvorby v oblasti grafického designu. (KROUTVOR, J. s. 43) Ve 20. letech se zrodil nový typ plakátu, filmový plakát. První filmové plakáty se moc neohlížely na snahy umění, byly to spíše průměrné práce zaměřené na vkus publika, u lidí byly

velmi oblíbené např. kýčovité plakáty Václava Čutty. Po roce 1930 z filmového plakátu postupně mizí kýčovitost spolu s banalitou a tvorba se stala promyšlenější. Ještě před 2. světovou válkou se zrodil český funkcionalismus a hlavní slovo měli architekti, kteří stáli u zrodu mnoha plakátů tehdejší doby. Funkcionalisté chtěli z plakátu odstranit živelnost a nastolit jasný a čistý řád. (KROUTVOR, J. s. 77) Po 2. světové válce nebyla společenská situace příznivá. Tehdejší režim potlačoval lidskou svobodu a práva. Byla to doba plná pronásledování lidí a politických procesů. Lidské myšlení a názory byly utlačovány a na každém rohu vysela „optimistická“ hesla a fráze – v tomto období sloužil plakát jako nástroj moci. Moderní umění bylo zakázáno a nahrazeno novou estetikou, socialistickým realismem a meziválečná avantgarda byla pronásledována a těžce stíhána. Na plakátech se opět začínají objevovat alegorie a akademická malba. Ekonomika a obchod byly řízeny a přísně kontrolovány státem, tudíž reklama a s ní i reklamní plakát ztratily svůj význam a zcela se vytratily. (KROUTVOR, J. s. 125) Rok 1989 byl průlomovým rokem ve všech oblastech života české společnosti. Co se týče plakátu, začaly se na ulicích objevovat ty, které vyzývaly k činům ve prospěch demokracie. První plakáty tohoto typu byly vytvořeny v rychlosti třeba na kus látky a autoři byli skryti v anonymitě. Později už to byly profesionálnější práce jako třeba sítotisk či fotomontáže. Jako příklad lze uvést např. plakát, který vyzýval ke generální stávce od Karla Čapka nebo plakát Ivana Krále „Konec vlády jedné strany. (KROUTVOR, J. s. 147-149) Plakát vždy vnímal atmosféru města, módu, reklamu, ideje či historické události a v těch nejsilnějších okamžicích byl i nositelem poselství, mýtů, snů, úzkostí i nadějí. Plakát není obraz, patří do jiné kategorie a širších společenských kontextů a vyžaduje proto jiný přístup a jiné hodnocení. Dnes už nároží nemají takový význam jako kdysi, informace používá i jiné prostředky komunikace, přesto plakát z města nezmizí. (KROUTVOR, J. s. 149)

10

3. Chov zvířat (jak žijí zvířata ve zmiňovaném průmyslu) Etika chovu zvířat, jinak vyjádřeno etika chování lidí k jiným žijícím druhům, je problematikou celosvětovou. Každá lidská kultura má svůj úhel pohledu na to, jak zacházet se zvířaty. Liší se také to, co je pro kterou kulturu v této oblasti přijatelné. Mnohdy z pohledu té naší nejsme schopni připustit jiný pohled, kterým jsou zvířata vnímána v kultuře odlišné. Lidé by měli mít největší zájem především o kvalitu života chovaných zvířat, protože zvíře chované člověkem v podmínkách pro něj nepřirozených, může mnohdy velmi strádat a není mu dána jakákoli možnost se proti tomu bránit. Člověk by měl mít pocit morální zodpovědnosti za vlastní činy a péče o zvíře by tudíž měla být považována za morální závazek. Např. lékařské pokusy na zvířatech jsou etické a přijatelné zůstávají-li v určitých mezích. Dejme tomu pomáhají-li v léčbě nemocí či k záchraně životů, v takových případech lze spatřovat určitý smysl lidského konání a dá se zde v nějakém smyslu obhájit opodstatněnost těchto činů. Pokud k těmto pokusům dochází v absolutně nezbytném počtu a není- li možno ověřit postup léčby jiným vhodným způsobem. Na druhou stranu jsou pro mnohé z nás nepřijatelné pokusy na zvířatech v rámci kosmetického průmyslu, lidská „krása“ je testována na zvířatech, ale není zde patrný žádný smysluplný přínos. Takovéto pokusy lze označit za naprosto zbytečné a ničím neomluvitelné. V těchto případech se chování člověka dá nazvat chováním nadřazeného druhu, který je na vývojovém žebříčku na nejvyšší příčce a svého postavení zneužívá ke svému prospěchu, bez ohledu na důsledky svého chování vzhledem k ostatním formám života. Indický myslitel 20. století Mahátmá Gándhí napsal: „Velikost národa a jeho morální úroveň je možno posoudit podle toho, jak zachází se zvířaty.“ (JEBAVÝ, L. s. 11) Pokud se zamyslím nad touto jednoduchou, přesto velmi poučnou větou, musím se ptát po etice lidského rodu v kontextu se zcela zbytečnými pokusy, které jsou lidé schopni uskutečnit a to i přesto, že to není nezbytně nutné a jediné řešení, které se nabízí.

11

3.1. Vztah mezi člověkem a zvířetem Chov zvířat chápeme jako činnost člověka týkající se zvířat, kdy člověk vytváří zvířatům podmínky existence pod kontrolou člověka s cílem získat od zvířat užitek. (JEBAVÝ, L. s. 10) Zvíře je společníkem, který provází člověka od pradávna. Člověk je už od pravěku využívá pro svou potřebu, je člověkem loveno i chováno. Člověk používá svou rozumovou převahu k tomu, aby mu zvíře sloužilo pro jeho záměry. Měl by ale měl dbát na to, aby byl schopný poskytnout veškerou péči, kterou toto zvíře potřebuje, aby je choval v podmínkách, které budou přinejmenším vhodné. Vztah mezi zvířetem a člověkem je stejně starý jako lidstvo samo, člověk by měl ctít zvíře jako živou bytost, která má podobně jako on svá práva. Dnes jsou rozlišována tři základní etická hlediska ve vztahu člověka ke zvířatům. Tyto hlediska vychází z přiznání „vnitřní hodnoty“ zvířatům. Antropocentrické pojetí podřizuje v plném rozsahu hodnotu zvířete lidským cílům a záměrům. Ve výzkumné laboratoři to znamená, že zvířata jsou považována pouze za živé nástroje nezbytné k uspořádání experimentu. Biocentrické hledisko zdůrazňuje, že všechny živé bytosti mají svoji vnitřní hodnotu. Zoocentrické pojetí je zřejmým protikladem antropocentrického vnitřní hodnota zvířat je zde zdůrazněna, což znamená, že zvířata by neměla být užívána výlučně jako prostředek, ale musí být ochraňována naopak pro jejich vlastní dobro. Jestliže připustíme tuto ideu, znamená to, že zvířata jsou organismy se značným stupněm autonomie, subjekty se specifickými zájmy, které jsou zvláště vnímavé k poškození způsobovanému lidskou existencí. (JEBAVÝ, L. s. 13) Lidé tedy zvířata využívají ve svůj prospěch, ať už se jedná o obživu, práci, či zábavu. Pořizují si zvířata, společníky pro zábavu, jako domácí mazlíčky, z čehož těží hlavně obchod orientovaný na chov a prodej domácích zvířat. Měli bychom se zamyslet nad kvalitou života mnohých „domácích mazlíčků“. V nejedné domácnosti byla zjištěna souvislost mezi týráním zvířat a násilím mezi členy této domácnosti. (BEKOFF, M. s. 34) Jen velmi zkušený chovatel zvířat se ptá po podmínkách, do kterých bude zvíře umístěno, pokud jej prodá. Podmínky, v nichž bude zvíře chováno, zajímají jen toho, kdo zvíře nechová pro zisk, ale proto, že má o daný druh zájem a cítí ke zvířeti empatii. V obchodě se prodavač nezajímá, bude-li o zvíře vhodně postaráno, jde zde jen o obchod, tedy o počet vydělaných peněz. 12

Moderní lidé jsou od přírody a okolního světa jako takového do značné míry izolovaní a jedním z důsledků tohoto odcizení přírodě je ztráta pocitu příbuzenského pouta se zvířaty a tendence nakládat s nimi jako s pouhými předměty, tedy tak, jak se nám zlíbí. (BEKOFF, M. s. 37)

3.2. Mléčný průmysl Přirozeně žijí krávy ve stádech a sociální kontakt s ostatními členy stáda je pro ně velice důležitý. Stádo má své hierarchické uspořádání, které zajišťuje poklidné soužití skotu, zatímco v mléčném průmyslu to chodí naprosto odlišně. Kráva chovaná pro mléko, tzv. dojnice, je většinou ustájena na malém prostoru, přivázaná řetězem, často bez jakékoliv podestýlky. Dnes jsou šlechtěny krávy s vysokou produkcí mléka, které mohou nadojit i 40 litrů za den, to se ovšem podepisuje na jejich zdraví. Takto velká produkce mléka je energeticky velmi náročná, takže kráva musí přijímat mnohem více potravy než je běžné u krav chovaných v ekologických chovech, kde jim nejsou do potravy přidávány stimulační látky. Trávící systém krávy je stále přetěžován a zvířata jsou zároveň pořád hladová a vyčerpaná i když už mají plný žaludek. Tyto krávy často trpí metabolickými poruchami a záněty vemene. Aby měla dojnice stále mléko, musí neustále rodit telata, která jsou jí hned po porodu odebrána, což není přirozené pro krávu ani pro tele. Kráva poprvé zabřezne asi ve dvou letech a od této doby následuje koloběh březosti a laktace, takto asi do jejích čtyř až pěti let. Poté je tak vyčerpána a zničena neustálou produkcí, že končí většinou na jatkách. Normální nepřešlechtěná kráva s přirozeným rytmem života by se mohla dožít až dvaceti let, což je podstatný rozdíl. (http://www.ochranazvirat.cz/12/czech/rubrika/hospodarska-zvirata/)

3.3. Kožešinový průmysl Ročně se kvůli kožešinám v odhadu zabije asi 40 milionů kožešinových zvířat, jsou to především lišky, lasičky, norkové a sobolové, také králíci, psi atd. Některá z těchto zvířat se loví ve volné přírodě, např. nejdražší tulení kožešiny se získávají tak, že lovci vybíjí mláďata tuleňů pro jejich velmi kvalitní a vzácný kožich. Mnohá zvířata se pěstují na kožešinových farmách v otřesných podmínkách, které zabraňují zvířatům v jakékoliv přirozenosti. Zde je naprosto popřena myšlenka životní pohody zvířete. V poslední době se pro kožešiny začaly 13

užívat i kočky a psi. Tyto kožešiny jsou na trhu označeny značkou Faux fur – nepravá kožešina, zákazník tak propadne iluzi, že kvůli oděvu který si koupí nebylo usmrceno žádné zvíře, což není pravdou. (BEKOFF, M. s. 147)

Chovy kožešinových zvířat na farmách jsou taktéž velkým otazníkem, který je popřením

práv zvířat. V tomto případě dochází k tomu, že zvířata, která jsou původně volně žijícími tvory, jsou uvězněna v kotcích, v neodpovídajících podmínkách, které nemohou splňovat ani jejich nejzákladnější potřeby. Zvíře, které v konečném výsledku poslouží člověku k jeho obživě, nebo jako součást jeho šatníku, by mělo být chováno v co nejpřirozenějších podmínkách, což se v případě farem pro kožešinová zvířata rozhodně nedá tvrdit.

3.4. Zábavní průmysl Zvířata v cirkusech žijí většinou v nedůstojných podmínkách, které také nesplňují jejich životní nároky. Např. klece, v nichž tato zvířata tráví celý svůj život, naprosto nevyhovují, a to ať už svou prostorností, tak svým vybavením. Navíc k povaze cirkusů patří neustálé cestování a přemísťování, což je pro divoká, i domácí zvířata velice stresující a vyčerpávající. Je až úžasné, když se divoké zebry na mávnutí ruky seřadí do zástupu nebo na lusknutí prstu tygr proskočí obručí, ale za jakou cenu? Výcvik těchto zvířat je pro ně nepřirozený a potlačuje jakékoliv jejich obvyklé chování. V mnoha případech je skutečností, že k výcviku je často užíváno nepřiměřených a surových metod. Dnes by lidé měli být natolik vyzrálí a uvědomělí, že by v utrpení cirkusových zvířat neměli hledat zábavu, ale spíše odpor. Ještě horší je podle mého názoru korida, neboli též býčí zápasy, jež můžeme také zařadit do zábavního průmyslu. Pro potěšení diváků toreadoři do býka zapichují kopí a nakonec ho usmrtí mečem. Je to zastaralá tradice, souboj muže proti býkovi, jediný vítěz je však vždy jen člověk. Zvířeti se před zápasem pilují rohy a do očí se vtírá vazelína, což dává člověku převahu už před začátkem zápasu. Většina turistů, kteří zhlédli býčí zápasy, se shodují, že už by to víckrát vidět nechtěli. Ochránci zvířat a zastánci tradic už se dlouhá léta dohadují o zrušení či zachování býčích zápasů. Za poslední dobu je fakt, že počet býčích zápasů není již tak vysoký jako kdysi, což by se podle mého názoru dalo brát jako jakýsi krok správným směrem.

14

4. Inspirace a zdroje Inspiraci pro praktickou práci jsem nalezla v knihách o grafickém designu a plakátu obecně. Mezi tyto knihy patří např. 1000+ grafických prvků: pro zřetelnější a jasněji čitelný design od Grant design collaborative, Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování, autor Timothy Samara či Grafický design v praxi od Davida Dabnera. V těchto knihách jsou popsána především pravidla pro tvorbu grafického designu a praktické ukázky z jeho různých oblastí. Dále jsem se nechala inspirovat historií plakátu, k čemuž mi posloužily hlavně knihy České a slovenské umění plakátu 1993 – 2003 od Dušana Junka a Poselství ulice: z dějin plakátu a proměn doby autora Josefa Kroutvora. Zde je zveřejněna spousta ukázek plakátů od nejstarších dob až po moderní plakát. Svou inspiraci jsem samozřejmě hledala i na stránkách organizací na ochranu zvířat, kde jsem našla i množství letáků, plakátů a vývěsek, které se týkají přímo vybraného, nebo podobných témat. Další možnost inspirace jsem nalezla na internetových stránkách studentské soutěže Designem proti kožešinám, kde je ke zhlédnutí nepřeberné množství studentských plakátů na téma kožešinové módy.

4.1. Designem proti kožešinám Velkou inspirací mi při mé práci mi byla studentská soutěž s názvem Designem proti kožešinám. Tato soutěž vznikla pod záštitou Aliance za módu bez kožešin a Svobody zvířat v roce 2003. Od té doby proběhla už devětkrát, naposledy v roce 2011. Designem proti kožešinám (Design Against Fur - DAF) je mezinárodní studentská soutěž v navrhování plakátů a v tvorbě animací. Studenti mají za úkol vymyslet originální plakát či animaci vyslovující se proti kožešinové módě, které by mohla některá ze světových organizací na ochranu zvířat využít ve své protikožešinové kampani. (http://dafcr.cz/cz/index.php) Soutěž je určena jak vysokým, tak středním školám s převážně uměleckým zaměřením. Je otevřena především studentům, kteří se věnují oborům, jako jsou například design, výtvarné umění, reklamní tvorba, marketing, grafický design a další. Studium uměleckého směru však není podmínkou. Studentům se naskýtá jedinečná příležitost vyjádřit názor na nošení pravých kožešin skrze svá umělecká díla. (http://dafcr.cz/cz/index.php) 15

Jak už bylo řečeno, tato soutěž je v České republice provázaná s Aliancí za módu bez kožešin a Svobodou zvířat. Tyto dvě organizace práce studentů ze soutěže hojně využívají na svých internetových stránkách, propagačních akcích, výstavách a podobně. Pořádají se i putovní výstavy těchto prací již od roku 2007, kde jsou zastoupeny nejzdařilejší práce českých i zahraničních studentů. Soutěž probíhá v několika kolech. Česko–slovenském kole, evropském a mezinárodním kole, celosvětovém internetovém kole a celosvětovém hlavním kole, kde studenti soutěží nejen o vítězství pro dobrý pocit ze své práce, ale i o příjemné ceny, např. v československém kole v roce 2011 mohli získat Adobe Illustrator CS5 v češtině pro Windows a ti nejlepší stáž v reklamní agentuře Scholz&Friends v Praze. Naposledy se soutěž konala v roce 2011. V česko–slovenském kole porota ocenila pět soutěžících. První místo se svým plakátem na kožešinovou továrnu (obr. 1) získala Maryna Lechylina, druhé místo obsadila Julie Ratajová, obě z Ústavu umění a designu ZČU v Plzni, s plakátem, který upozorňuje na to, že móda může být krutá (obr. 2) a jako třetí se umístila Petra Komárková z Fakulty umění a designu na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem s čistě typografickým plakátem s velice povedenou myšlenkou (obr. 3). Dále pak byli ohodnoceni ještě dva soutěžící, Daniel Krejčí a Magdalena Čábalová, a to Oceněním české poroty.

Obr. 1 – Maryna Lechylina: Plakát proti kožešinovému průmyslu

Obr. 2 – Julie Ratajová: Plakát proti kožešinovému průmyslu

Obr. 3 – Petra Komárková: Plakát proti kožešinovému průmyslu

16

V mezinárodním kole se na prvním místě umístil/a Ilse Vandecappelle z Belgie s plakátem, jež můžete vidět na (obr. 4). Tento výtvor vyhrál první cenu i v celosvětovém kole, kde se o prvenství podělil s plakátem od Joshuy Flatta z Velké Británie (obr. 5). Nebudu zde však jmenovat všechny umístěné od roku 2003, kdy soutěž začala, informace jsou k nahlédnutí na internetových stránkách dafcr.cz/cz.

Obr. 4 – Ilse Vandecappelle: Plakát proti kožešinovému průmyslu

Obr. 5 – Joshua Flatt: Plakát proti kožešinovému průmyslu

Na internetové stránce dafcr.cz jsem nalezla velké množství plakátů na téma kožešinového průmyslu a měla jsem tak možnost inspirace a srovnání. Některé z těchto prací mě více či méně zaujaly, např. od Petra Kutka z roku 2009 (obr. 6) nebo Jakuba Fidlera z roku 2007, na němž je liška zobrazena jako kabelka (obr. 7). K ostatním plakátům, které jsem chtěla vytvořit, už jsem takové množství nápadů a tvůrčích podnětů v plakátové tvorbě nenalezla. Konkrétně na zábavní průmysl se mi podařilo nalézt jen fotky zvířat z cirkusového prostředí. Na mléčný průmysl pouze jeden plakát a dva letáky, které byly vytvořeny proto, aby pozvaly na přednášku o životě dojnic ve velkochovech. Měla jsem na výběr ze značného množství dalších témat, např. velkochovy prasat, slepic, pokusy na zvířatech, zacházení se zvířaty na jatkách a další. Vybrala jsem si však téma kožešiny, a to právě kvůli možnost srovnání, dále pak cirkusy a mléčný průmysl, z toho důvodu, že v plakátovém světě nemají tak velké zastoupení jako ostatní jmenovaná, takže jsem mohla zcela využít svého pohledu a zpracovat je tak, jak je vidím já.

17

Obr. 6 – Petr Kutek: Plakát proti kožešinovému průmyslu

Obr. 7 – Jakub Fidler: Plakát proti kožešinovému průmyslu

4.2. Organizace zabývající se ochranou zvířat Patrně nejznámější organizace na ochranu zvířat je PETA (The People for the Ethical Treatment of Animals – Lidé pro etické zacházení se zvířaty). Celosvětově známá organizace, založená v Anglii, která bojuje za práva zvířat. Z českých organizací na ochranu zvířat mohu jmenovat především organizaci Svoboda zvířat a Nadaci na Ochranu zvířat. Svoboda zvířat se zabývá ochranou práv zvířat a k jejímu založení došlo už roku 1994. Tato instituce sdružuje lidi se stejným názorem na věc, snaží se především změnit pohled lidí na zvířata tak, aby je nevnímali jen jako pouhé věci, ale jako živé tvory, kteří mají svou hodnotu. Snaží se změnit např. podmínky chovu zvířat ve velkochovech, zcela negativně se staví k chovu kožešinových zvířat, je pro naprosté zrušení pokusů na zvířatech a snaží se propagovat cirkusy bez zvířat. Dále organizuje demonstrace, petiční akce a vypracovává návrhy na ochranu zvířat atd. Mezi její další důležité činnosti patří spolupráce s dalšími domácími i zahraničními organizacemi podobného zaměření. (http://www.svobodazvirat.cz/o-nas/kdo-jsme.htm) Nadace na ochranu zvířat je nestátní nezisková organizace, zabývající se především týráním zvířat a špatným zacházením s nimi. Věnuje se vzdělávací, osvětovoé, informační a poradenské činnosti v oblasti ochrany zvířat, přírody a životního prostředí. Svým působením se snaží získávat a přerozdělovat finance projektům, které vyhovují jíjím cílům a také spolupracuje s podobnými institucemi. (http://www.ochranazvirat.cz/27/czech/rubrika/kdo-jsme/) 18

Organizací, které se zabývají touto problematikou je mnoho, většina z nich má podobný cíl: snaží se pracovat pro pomoc a ochranu zvířat, v neposlední ředě zejména pro zlepšení jejich životních podmínek. Posláním takovýchto sdružení je boj za práva zvířat. Cílem této práce nebylo vyjmenovat a popsat všechny tyto instituce, proto jsou zde zmíněny jen tyto tři, jako zástupci všech dalších. Na stránkách organizací, které se zabývají problematikou ochrany zvířat, lze nalézt mnoho letáků a plakátů k tomuto tématu. Jsou zde zastoupeny také plakáty ze studentské soutěže Designem proti kožešinám, které hojně využívá např. Aliance za módu bez kožešin a organizace Svoboda zvířat v kampani Proti srsti, např. plakát od Jakuba Ruska (obr. 8) či od Natalie Lazarashuili z USA (obr. 9).

Obr. 8 – Jakub Ruska: Plakát proti kožešinovému průmyslu

Obr. 9 – Natalie Lazarashuili: Plakát proti kožešinovému průmyslu

19

Jsou zde zastoupena samozřejmě i jiná témata, než jen kožešinový průmysl a jeho důsledky, jako např. i informační materiály s plakáty, letáky a přebaly zpravodajů na téma pokusů na zvířatech, kampaně za cirkusy bez zvířat či proti velkochovům atd. (obr. 10). Velmi Zajímavý je také dokument Roberta Kennera Food Inc, Pravda o vašem jídle, jež zobrazuje cestu našich potravin od úplného základu až na náš stůl, jak se změnil pohled na zvířata a potraviny vůbec, jsou zde zobrazeny také velkochovy, supermarkety a naproti tomu, jako protiklad a možná alternativa, ekologické hospodářství. Podle mého názoru velmi zajímavý a poučný film o dnešní situaci v této oblasti. K tomuto dokumentu vznikl zajímavý plakát (obr. 11), jenž mě rovněž do určité míry inspiroval, už jen proto, že to je plakát na zcela jiné téma, než s jakým jsem se doposud setkávala.

Obr. 11 – Plakát k dokumentu Roberta Kennera o potravinách

Obr. 10 – Plakát proti velkochovu z internetových stránek Svobody Zvířat

20

5. Designerská pravidla, jimiž jsem se řídila Stanovte si koncept. Plakát vždy musí mít nějakou myšlenku, sdělení či příběh. (SAMARA, T. s. 10) Svými plakáty jsem chtěla sdělit potřebu všímat si toho, že získávání produktů od zvířat by nemělo být bráno jako naše automatická potřeba. Některé produkty člověk už dávno nepotřebuje, jejich produkce je zbytečná, člověk je však stále vyžaduje a zvířata kvůli tomu často trpí. Plakát by měl lidi donutit se zamyslet nad tímto problémem a vůbec nad tím, jak jsou v dnešní společnosti zvířata vnímána. Vnímá člověk zvíře jako živou bytost, nebo jen jako prostředek, který mu slouží k jeho potřebě? Mluvte jedním vizuálním hlasem. Předpokladem pro dobrý design je, aby spolu všechny prvky díla navzájem ladily a nenarušovaly se navzájem. (SAMARA, T. s. 12) Prvky plakátů, které jsem zvolila, jsou vcelku jednoduché a jsem přesvědčena o tom, že spolu i ladí. Obrazová část je vytvořena z různých výřezů autorských fotografií a vektorovou část tvoří logo a jednoduchý nápis. Tyto dvě části spolu tvoří celé dílo a působí vyváženě. Používejte maximálně dva nebo tři druhy písma. Obecně se doporučuje užívat jen asi dva nebo maximálně tři druhy písma v jednom díle. Když je na jedné ploše více druhů písma působí to dojmem zmatku a neuspořádanosti a kazí to dojem z celé práce. (SAMARA, T. s. 13) Logo Svobody zvířat určilo typ písma, který byl v plakátech použit. K tomuto druhu písma jsem zvolila druhý styl, který jsem vybrala pro nápis organizace na ochranu zvířat. Oba druhy písma jsou v podobném stylu a navzájem se neruší, pro každý jsem zvolila jinou velikost. Písmo by mělo být na pohled příjemné. Upřednostněte čitelné a na pohled příjemné písmo, protože nečitelné písmo ve vašem díle postrádá logiku a smysluplnost. (SAMARA, T. s. 19) Zvolila jsem typ písma Consolas, je to písmo podobné písmu v logu Svobody zvířat, jež je v mých plakátech také užito, ale především je podobné písmu z psacího stroje, jež souvisí s myšlenkou plakátů, že zvíře je tu vnímáno jako stroj na mléko či hotový produkt masové výroby. Upoutejte na první pohled. Snažte se diváka upoutat na první pohled, např. velkým tvarem, odvážnou barvou či úpravou písma. (SAMARA, T. s. 14) Všechny plakáty spojuje stejná dominanta: velká fotografie zvířete, ta má diváka zaujmout. Pozorovatel je upoután dominantou zvířete, v dalším momentu se jeho vnímání obrací k detailu, který běžně ke zvířeti nepatří.

21

Vnímání něčeho, co běžně k volně žijícímu zvířeti nenáleží, má za úkol pozorovatele upozornit na problém, což je pointou celého plakátu. Barvy vybírejte s určitým záměrem. Barvy byste neměli volit bezmyšlenkovitě, barva působí jak na psychiku, tak na emoce diváka a ovlivňuje dojem z celé kompozice. (SAMARA, T. s. 15) Toto zvolené téma není veselé, má poukázat na špatné podmínky života zvířat chovaných a využívaných pro potřeby lidí, proto jsem zvolila černé pozadí. Černá ve mně vyvolává dojem prázdnoty, temnoty, smutku, samoty či beznaděje. Tato barva tak dotváří atmosféru celé kompozice. Méně někdy znamená více. Nesnažte se do prostoru vměstnat spoustu hmoty, potom se dílo stává nepřehledným a ztrácí smysl. Volný nezaplněný prostor má také své kouzlo. (SAMARA, T. s. 16) Hlavní myšlenka kompozice je umístěna spíše v dolní části plakátu a horní část je vesměs prázdná. Atmosféru v této části dotváří jen mříž v pozadí. Nemyslím si, že je nutné za každou cenu vyplnit tento prázdný prostor, neboť méně i v tomto případě znamená více. Ujasněte si svůj záměr. Prvky vašeho designu by měly být jasné a srozumitelné, měly by dávat smysl. Nenechte diváka zabřednout do chaosu, tím riskujete, že vaše dílo bude nepochopeno. (SAMARA, T. s. 23) Na plakátech je vždy veliká fotka zvířete, která na první pohled zaujme, jak už bylo zmíněno výše. Na každém zvířeti je umístěn určitý atribut, který udává myšlenku díla, zvíře nebo produkt? Černé pozadí dotváří mříž jako prvek útlaku, zneužívání, nesvobody a bezmoci. Myslím, že myšlenka a uspořádání díla je jasné a srozumitelné, oči diváka nemají kam jinam sklouznout, než na atributy na zvířatech či na logo a nápis, jež jen ujasňují, co má být sděleno. Inspirujte se historií, ale neopakujte ji. Je v pořádku si vzít příklad či inspiraci z prací ostatních designérů, ale je nepřijatelné pouze kopírovat styl např. určitého umělce či doby. Buďte originální a nespoléhejte se na to, co už tu bylo a je stokrát vyzkoušené. (SAMARA, T. s. 28) Ve své práci jsem se snažila čerpat z podnětů, které se mi podařilo najít. Zároveň jsem ale usilovala o to, aby práce, kterou vytvářím, byla mým pohledem na dané téma. Zároveň jsem se snažila ji zpracovat podle svých představ, tak jak já vnímám problematiku zvířat chovaných pro potřeby lidí.

22

6. Praktická část Plakáty jsem zpracovávala v programech firmy Adobe. Bitmapová grafika,tedy fotografie, jsou zpracovány v programu Adobe Photoshop. Pro grafiku vektorovou, což v mém případě představuje logo a drobný nápis na plakátech, jsem zvolila program Adobe Illustrator. Prvním krokem, kterým jsem zahájila svou tvorbu, bylo sestavení souboru fotografií, které vyhovovaly mému tématu. Ty jsem poté seřadila do skupin, podle plakátu, k němuž jsem je chtěla využít. V následující fázi jsem ze souborů vybírala ty, které byly pro mou práci nejvhodnější (obr. 12, 13, 14). Další postup byl takový, že jsem nejprve ze svých autorských fotografií vyřezala v programu Adobe Photoshop vybrané části, s nimiž jsem měla v plánu dále pracovat. Poté jsem sestavila kompozici z ořezaných fotografií a upravila okraje těchto fotografií tak, aby nebyly ostré. Posléze jsem fotografie upravovala podle potřeby, např. vyretušovala, ztmavila či zesvětlila, pootočila tak, aby byly vhodné pro zamýšlenou práci. Po dokončení části bitmapové, jsem vkomponovala v programu Adobe Illustrator do plakátů část vektorovou, což je logo Svobody zvířat a nápis organizace na ochranu zvířat.

Obr. 12 – Autorská fotografie použitá k plakátu



23

6.1. Předešlé návrhy Úplně první nápad jak zpracovat pohled na živočišné produkty, konkrétně na maso a jeho průmysl, byl zobrazit dítě v pozici prasete v masném průmyslu. Vznikly dvě vektorově zpracované varianty (obr. 15, 16), které zobrazovali prase, schematicky rozdělené na kusy masa tak, jak se to klasicky dělá a vedle ve stejné pozici dítě. Co kdybychom se podívali na člověka stejně jako na zvíře? To je nepřijatelné a pohoršující, zvíře je však podle mého názoru také živý tvor s určitými nároky na život, které jim my lidé ve většině případů neposkytujeme. Druhý návrh je také zpracován vektorově, jsou zde siluety zvířat a člověka v obleku jako moderního pána tvorstva, návrh měl poukázat na naprostou nadvládu člověka a doslova zotročení zvířat pro naši potřebu a rozmar (obr. 17).

Obr. 15 – První návrhy na masný průmysl

Obr. 16 – První návrhy na masný průmysl

Obr. 17 – Druhý návrh

Poté jsem odvrátila pozornost od vektorového zpracování a začala jsem přemýšlet nad fotografií a jejím využitím. První ze série plakátů se věnuje sportovnímu lovu (obr 18), podle mého názoru pošetilému sportu lidí s pocitem méněcennosti. Na plakátě jsou zobrazena divoká zvířata, na která míří hledáček pušky. Je to klasika, která byla již dříve zpracována v různých obměnách na různá témata, tudíž jsem tento návrh zavrhla stejně, jako ostatní předešlé.

24

Pro Vaši krásu... Testováno na zvířatech

Obr. 18 – Návrh plakátu proti sportovnímu lovu

Obr. 19 – Návrh na plakát proti pokusům na zvířatech

Následující z této série plakátů vznikl na téma pokusy na zvířatech. (obr. 19) Na návrhu jsou zobrazeni potkani jako symbol laboratorních pokusů a naproti tomu make-up jako zbytečný kosmetický produkt. V horní části plakátu je umístěn slogan Pro vaši krásu… Testováno na zvířatech. Bohužel tyto prvky na plakátě se mi nepodařilo spojit v jeden celek, plakát působí dojmem, že fotografie v návrhu jsou jen umístěny vedle sebe. Je na něm potkan, kosmetický produkt a nechybí ani slogan – všechny tyto prvky k tématu patří, ale netvoří jeden přesvědčivý dojem z díla, tento návrh ještě nemá jasnou myšlenku a nápad. V tomto duchu jsem vytvořila ještě několik dalších plakátů, které nakonec vedly k jasnému nápadu. Ve stejném stylu se zrodil i návrh se slepicí a jejími produkty (obr. 20, 21) a s prasaty, taktéž s produktem, který z něj získáváme (obr. 22).

Obr. 20 – Návrh na plakát k velkochovům a využívání zvířat

Obr. 21 – Návrh na plakát k velkochovům a využívání zvířat

Obr. 22 – Návrh na plakát k velkochovům

25

Následovali návrhy na velkochovy a masovou produkci, které měli poukázat na špatné podmínky života zvířat v těchto „továrnách“ na maso, mléko či vejce. Jako první z těchto plakátů vznikl plakát na velkochovy prasat (obr. 23), jež je podobný návrhu předtím, ale zmizel prvek v pravé horní polovině a místo toho přibyl nápis, můj životní prostor je pouhých 1,2 m². U tohoto plakátu se poprvé objevuje i mříž v pozadí jako sjednocující prvek a symbol útlaku. Další z těchto návrhů měl poukázat na velkochovy slepic, na podmínky jejich života v naší péči. Vznikly dva návrhy: slepice jsou zde vtěsnány do spodní části plakátu, za nimi je opět mříž a v horní polovině nápis Jsme živí tvorové, ne stroje na vejce (obr. 24), v druhém případě jsou slepice vtěsnány do rámečku tvořeného z nápisů (obr. 25).

Můj životní prostor je pouhých 1,2 m2

Jsme živí tvorové, ne stroje na vejce.

NEJSME STROJE NA VÝROBU VAJEC

Nenuťte nás žít v těchto podmínkách



Dejte nám alespoň více prostoru




Jako poslední z této série vznikl plakát, který poukazoval na masovou produkci mléka (obr. 26). Je to kráva, se zabudovaným kohoutkem v břiše, což vlastně symbolizuje jakýsi pohled na zvíře, je to zvíře nebo je to stroj? V horní části je umístěn nápis Obslužte se… Váš automat na mléko. Tento poslední návrh mě přivedl k plakátům, které vznikly následně, jako konečné. Kompozici obrazové části plakátu s krávou jsem ponechala stejnou, jen jsem odstranila zbytečně popisný nápis a nahradila jej logem Svobody zvířat a malým nápisem organizace na ochranu zvířat. Tak jsou komponované i zbylé dva plakáty, zvíře, atribut, který z něj činí produkt, černé pozadí, logo a nápis a mříž v pozadí, toto je spojovací prvek všech tří plakátů.

26

Obslužte se... Váš automat na mléko...

svoboda zvírat organizace na ochranu zvířat


Obr. 27 – Logo Svobody Zvířat

6.2. Konečné návrhy Sjednocujícím prvkem vytvořených plakátů je pojem zvířete jako produktu. Zvířata jsou zde pojata ne tak, jak by měla být vnímána veřejností, jako živá bytost, která má svou hodnotu, ale zčásti už jako hotový produkt, který z nich získáváme. Prezentuji tak svůj úhel pohledu na tuto problematiku. Plakát by měl v člověku evokovat nějakou emoci, a to buď příjemný pocit, nebo naopak pocit nelibý, v tomto případě by mělo dojít k tomu, aby se člověk zamyslel nad touto otázkou. Plakát s krávou (viz. obrazová příloha 1) reaguje na mléčný průmysl a jeho produkt, mléko. Kráva má v břiše zabudovaný kohoutek, stačí si jen natočit, v lidském myšlení už to není ani tak zvíře, které má určité nároky na životní podmínky, ale spíše už jakýsi automat na mléko, z kterého si vezmeme podle našich potřeb bez ohledu na potřeby zvířete. Druhý plakát s králíkem (viz. obrazová příloha 2) reaguje na podmínky chovu kožešinových zvířat. Nevidíme zde králíka jako součást přírody, ale spíš už jako součást lidského šatníku. Na kožichu králíka jsou už přišité knoflíky, jakoby nachystané pro budoucí produkt. Plakát zdůrazňuje to, že stačí jen rozepnout knoflík, svléct králíka a člověk se může zahřát v jeho kožichu. V člověku by tento plakát měl vyvolat pochybnost, jestli chce být oděn v cizí kůži. Poslední plakát se slonem (viz. obrazová příloha 3) reaguje na zábavní průmysl, konkrétně na podmínky zvířat v cirkusech. Slon zde není vyobrazen jako volné divoké zvíře, ale už jako 27

produkt zábavního průmyslu, jakýsi klaun, který je všeobecně symbolem zábavy. Tento plakát se snaží evokovat v „divákovi“ pocit, který by slon měl jako veselý, šťastný klaun v manéži dávat. Slon ale sám pocit spokojenosti, jako zvíře původně volně žijící ve stádě, nemůže v cirkuse prožít. Všechny tyto plakáty spojuje jedna myšlenka, zvíře je zde zobrazeno jako výsledný produkt lidského počínání. Na každém plakátě je sice zvíře, ale má na sobě vždy atribut, který jej svazuje, který z něj činí spíše věc než živou bytost. Pozadí plakátů je temné a z něj prosvítá mříž, jenž dotváří atmosféru útlaku, zneužívání a nesvobody.

Logo Svobody zvířat (obr. 27), které jsem umístila do pravého dolního rohu, jsem si

propůjčila z jejich internetových stránek. Domnívám se, že jakýkoliv slogan už by byl příliš popisný. Jsem přesvědčena, že plakát ukazuje dost jasně, o jaké téma se jedná a nutí nad ním lidi přemýšlet. Není sice hned jednoznačně řečeno, o co se jedná, ale mám za to, že obrazová část ve spojení s logem a názvem této organizace je dost jasná a dostačující pro pochopení. V pravé horní části je potom umístěn malý nápis „Organizace na ochranu zvířat“ pro srozumitelnost plakátu. Styl písma jsem zvolila podobný jako u loga Svobody zvířat s názvem Consolas, jeho styl je blízký strojovému písmu, jež zároveň charakterizuje určitý názor, vyznění této práce, zvíře = stroj, produkt. Zvířecí produkty by neměly být lidmi považovány za samozřejmé, automatické. Zvířata díky nám trpí a umírají. Nejsem zásadně proti chovu zvířat na maso či na mléko, ale jen za předpokladu, že zvíře nebude ve stresu a budou splněny všechny jeho nároky na život. To znamená, že by mělo mít dostatek životního prostoru, dostatek krmení, nemělo by být přetěžováno atd. Nejsem ani vegetarián, ale je mi špatně z lidského přístupu k jídlu. Mnoho lidí za známku bídy považují to, když nemají k obědu, či k večeři maso, dokonce nepovažují a bezmasé jídlo za plnohodnotné. Obchodní řetězce nabízejí tolik živočišných výrobků, že je nejsme schopni zkonzumovat, tyto přebytky pak končí nezkonzumovány a vyhozeny. Naše konzumní společnost nám nabízí nepřeberné množství různých potravin, k jejich výrobě posloužilo zvíře jako vstupní materiál, část z nich zkonzumujeme, část vyhodíme, protože jsme je včas nespotřebovali. Kolik zvířat nemuselo být chováno v nedobrých podmínkách, kolik nemuselo být chováno vůbec, pokud by si lidé dokázali uvědomit, že nejsou schopni všechny tyto produkty spotřebovat. Myslím si, že v kožešinovém průmyslu a cirkusových představeních, už zvířat není potřeba, je to jen hloupý lidský rozmar. Dámu v kožíšku můžeme přirovnat k člověku z pravěkých dob. 28

V dnešní době existují napodobeniny kožichů z umělých vláken, které jsou k nerozeznání od pravých, tak proč stále podporovat kožešinové farmy a týrání zvířat v otřesných podmínkách? Stejně tak divoká zvířata držená v cirkusech a cvičená krutými způsoby, tak aby se lidé pobavili. Zvíře je vystresované, ustrašené, navíc trpí v nevyhovujících podmínkách, je stále převáženo, atd. – to vše jen pro lidský rozmar.

29

7. Závěr

Cílem této práce bylo pomocí plakátů zobrazit to, v jakých podmínkách chováme zvířata,

která nám slouží jako zdroj obživy nebo zábavy, zároveň také upozornit na to, jak my, lidé, vnímáme zvířata, která chováme pro svou potřebu.

Série plakátů, která vznikla, jako součást této práce má vést k zamyšlení nad špatným

chováním lidí ke zvířatům a nad tím, je-li člověk ochoten se na těchto praktikách podílet. Plakáty poukazují na problém, jakým způsobem lidé zvířata vnímají, jsou-li chápána jen jako prostředek na výrobu živočišných produktů. A také by měly vést k zamyšlení nad tím, máme-li právo zvířata takto využívat.

To, že nám na zvířatech záleží, je znakem úcty, porozumění a nesobeckosti ve vztahu

k ostatním druhům. My, lidé, nejsme lepší, pouze jiní a lépe zacházet se zvířaty a zajímat se o jejich osudy, znamená být lepším člověkem. Je třeba si uvědomit krásu a hodnotu života jako takového. (BEKOFF, M. s. 43)

V dnešní době, kdy jsou velkochovy součástí našeho života, máme možnost volby.

Konkurencí sice malou, ale alespoň jakousi jsou chovy tzv. ekologického zemědělství a malých farem, kde zvíře, než nám poslouží k naší potřebě, prožije svůj život v podmínkách, které se dají akceptovat jako přijatelné pro život.

30

8. Obrazová příloha

Příloha č. 1 – Plakát s krávou na mléčný průmysl

31

Příloha č. 2 – Plakát s králíkem na kožešinový průmysl

32

Příloha č. 3 – Plakát se slonem na zábavní průmysl

33

9. Použitá literatura a zdroje Použitá literatura:

BEKOFF, MARC. Na zvířatech záleží. Biolog vysvětluje, proč zacházet se zvířaty s respektem a soucitem, Přel. Václav Petr. 1. Vydání Praha: Triton, 2009. 224 s. nové světy. ISBN 978-80-7387-322-6

DABNER, DAVID. Grafický design v praxi: zásady, postupy, projekty, z angl. originálu Design and Layout, Přel. Jozef Koval. 1. Vydání, Praha: Slovart s. r. o., 2004, 128 s. ISBN 80-7209-597-8

ECO, UMBERTO. Jak napsat diplomovou práci, z itals. originálu Come si fa una tesi di laurea, Přel Ivan Seidl. Olomouc: Votobia, 1997, 271 s. ISBN 80-7198-173-7

GRANT DESIGN COLLABORATIVE. 1000+ grafických prvků: pro zřetelnější a jasněji čitelný design, z angl. originálu 1000 more graphic elements, přel. Jan Kraml. Praha: Slovart s. r. o., 2009, 319 s. ISBN 978-80-7391-306-9

JEBAVÝ, LUKÁŠ. A KOL. Etika chovu zvířat, Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, 1. vydání Praha 2009, 206 s. ISBN 978-80-213-2030-7

JUNEK, DUŠAN. České a slovenské umění plakátu 1993 - 2003, Brno: Biennale association, 2002, 55 s. ISBN 80-902845-6-6

34

KOMÁREK, STANISLAV. Ochlupení bližní: zvířata v kulturních kontextech. 1. Vydání Praha: Academia, 2011. 277 s. ISBN 978-80-200-1904-2

KROUTVOR, JOSEF. Poselství ulice: z dějin plakátu a proměn doby. 1. Vydání Praha: COMET, 1991. 167 s. ISBN neznámé

PATTERSON, CHARLES. Věčná Treblinka, Ve vztahu ke zvířatům jsme všichni nacisté, z angl. originálu Eternal Treblinka, Přel. Viktor Faktor. 1. Vydání Praha: Práh, 2003. 260 s. ISBN 80-7252-084-9

SAMARA, TIMOTHY. Grafický design: základní pravidla a způsoby jejich porušování. Praha: Slovart, 2008, 272 s. ISBN 978-80-7391-030-3

STEJSKAL, VOJTĚCH. LESKOVJAN, MARTIN. Člověk a zvíře – v zajetí či v péči? Aktuální právní a věcné otázky nakládání se zvířaty, Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta: Praha 2010. 118 s. ISBN 978 80-87146-33-0

Použité zdroje:

Designem proti kožešinám. [online]. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://dafcr.cz/cz/index.php Nadace na ochranu zvířat. [online]. [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.ochranazvirat.cz/ Peta. [online]. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.peta.org.uk/default.asp Plakát. Wikipedie. [online]. [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.wikipedia.org/wiki/Plakát Svoboda zvířat. [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.svobodazvirat.cz/

35

10. Anotace Jméno a příjmení: Tereza Horáčková Katedra: Katedra výtvarné výchovy Vedoucí práce: Ak. Soch. Tomáš Chorý Rok obhajoby: 2013 Název práce: Sada plakátů s tématikou ochrany životního prostředí Název v angličtině: Set of enviromental posters Anotace práce: Práce je zaměřena na ochranu životního prostředí, zvláště pak na ochranu zvířat využívaných lidmi ve svůj prospěch. Cílem práce je poukázat na to, jak lidé tato zvířata vnímají. Praktická část se skládá ze tří plakátů a teoretická část se věnuje např. historii vývoje plakátu, inspiraci pro praktickou část, chovu zvířat a v neposlední řadě zpracování praktické části od počátečních plakátů až po konečný výsledek. Klíčová slova: Plakát, zvíře, chov zvířat, design, kožešinový průmysl, mléčný průmysl, králík, kráva, slon, cirkus, zábavní průmysl, návrh, fotografie Anotace v angličtině: The essay is focused on environmental protection, particularly the protection of animals used by people in their favor. The purpose of this work is to show how people perceive these animals. The practical part consists of three posters.The theoretical part for example deals with the history of posters, inspiration for the practical part, animal husbandry, and not at least the practical part of the processing of posters from the early to the final result. Klíčová slova v angličtině: Poster, animal, animal husbandry, design, fur industry, dairy industry, rabbit, cow, elephant, circus, show-business, draft, photography Přílohy vázané v práci: 3 obrazové přílohy Rozsah práce: 36 stran Jazyk práce: český

36

Sada plakátů s tématikou ochrany životního prostředí

Recommend Documents