ZPRAVODAJ MěN v LTM ČTVRTLETNÍK PRO PACIENTY A ZAMĚSTNANCE NEMOCNICE
ÚVODNÍ SLOVO
Vážení přátelé, tradičním obsahem každého „jarního“ úvodního slova je velmi stručná bilance předcházejícího roku. Nebude tomu jinak ani nyní, na počátku roku 2016 v době právě se probouzejícího jara. Stejně tak, jako v předchozích letech vám mohu oznámit, že naše nemocnice i v roce 2015 úspěšně hospodařila s kladným výsledkem, a to + 3,7 mil. Kč. Tento výsledek, kopíruje původní plánovaný rozpočet a bude plně reinvestován do potřeb nemocnice. Jde o výsledek, který nám dává opět dobrý základ do velmi náročného letošního roku. Již několikrát jsem zmiňoval naše dvě zásadní investiční dotační akce regionálních a integrovaných operačních programů - modernizace Centrálních operačních sálů a Iktového centra, které jsme v roce 2015 úspěšně dokončili. Celková hodnota těchto investičních akcí byla 68,2 mil. Kč. Nemocnice se však neomezila svými investicemi jen na realizaci výše uvedených projektů, ale též na další přístrojové a technologické vybavení, jehož celková pořizovací hodnota v roce 2015 přesáhla výši 19 mil. Kč. Obdobně jako počátkem minulého roku, měli i nyní všichni naši zaměstnanci možnost zaznamenat, že došlo k navýšení tarifních platů o 5 %, což v celkovém finančním vyjádření představuje zvýšení osobních nákladů nemocnice téměř o 16 mil. Kč za rok. Jakkoliv bylo avizováno, že jak zvýšení osobních nákladů, tak nárůst zdravotních služeb budou plně kompenzovány navýšením úhrad ze zdravotního pojištění, k naplnění těchto slibů nedošlo a jako vždy bude záležet jakým způsobem, společně s vámi, tuto situaci vyřešíme v rámci optimalizace nákladů nemocnice. Věřím však, že společně i tento úkol zvládneme a nemocnice bude i nadále stabilním ekonomickým subjektem. Závěrem mi dovolte popřát vám příjemné slunečné chvíle jarních dní s dostatkem příležitostí k načerpání nové energie na tento rok. Ing. Radek Lončák, MBA předseda správní rady a výkonný ředitel
BŘEZEN 2016
Naše nemocnice na letošní rok připravuje zvýšení kvality mnohých služeb S kladným hospodářským výsledkem ve výši +3,7 miliónu korun skončilo hospodaření Městské nemocnice v Litoměřicích za rok 2015. „Tento výsledek odpovídá našemu plánu pro loňský rok. Jsme velmi rádi, že se nám ho i přes všechna úskalí současného zdravotnictví podařilo dosáhnout. Kladně hospodaří naše nemocnice již od roku 2006,“ vyjádřil opakovaně spokojenost z ročního zúčtování člen Správní rady a ředitel pro ekonomiku a provoz Vladimír Kestřánek a doplnil, že veškerý zisk nemocnice je vždy v plné výši reinvestován zpět do jejího rozvoje. „V roce 2015 se nám podařilo dokončit dva významné projekty. Prvním z nich byla modernizace centrálních operačních sálů, na kterou jsme získali dotaci od ROP Severozápad, a druhým byla modernizace iktového centra naší ne-
mocnice za podpory Integrovaného operačního programu. Díky těmto projektům se nyní můžeme pochlubit jak moderním prostředím na sálech, tak i špičkovým vybavením hned na několika pracovištích naší nemocnice,“ doplnil o konkrétní příklady rozvoje nemocnice další ze členů SR, ředitel pro zdravotní péči Leoš Vysoudil. Kromě výše zmíněných dotačních titulů, na kterých se nemocnice podílela ve formě 15ti procentní finanční spoluúčasti, bylo v roce 2015 realizováno i několik velkých investičních projektů. Byla dokončena rekonstrukce varny stravovacího provozu, zakoupena nová myčka bílého nádobí včetně stavebních úprav prostor, byla pořízena nová lůžka pro intenzivní péči, gamasonda, byla vyměněna další část zářivek za úsporná LED svítidla a řada dalších. (Pokračování na stránce 2)
Uvnitř tohoto vydání:
S PŘISPĚNÍM KRAJSKÉ DOTACE JSME NAKOUPILI LŮŽKA I PŘÍSTROJE
Dodáním lůžek na neurologické oddělení byla začátkem března naplněna další část úspěšné žádosti litoměřické nemocnice o dotaci v rámci dotačního programu „Podpora zvýšení komfortu pacientů při poskytování lůžkové péče na území Ústeckého kraje – 2015“. Rozhodnutím krajských zastupitelů tak Městská nemocnice v Litoměřicích v loňském roce získala 1,1 miliónu korun. „Za tyto prostředky jsme nakoupili výškově nastavitelná a plně elektricky polohovatelná lůžka včetně dalšího příslušenství, jako jsou např. matrace, hrazdy, infuzní stojany a noční stolky. Lůžka jsme umístili na oddělení, kde byla obnova vybavení nejvíce potřeba,
ROČNÍK 9, ČÍSLO 1
tedy na stanici E oddělení LDN a na neurologické oddělení. Tato lůžka jsou opravdu špičková a velmi komfortní, a to jak pro pacienty, tak i pro personál, kterému výrazně ulehčují práci při manipulaci s pacienty,“ vyjmenoval Miroslav Janošík, vedoucí oddělení rozvoje, zdravotnické techniky a veřejných zakázek. Ten dále rovněž dodal, že z dotace bylo nakoupeno a již dodáno také výhřevné lůžko s fototerapií, které je umístěno na novorozeneckém oddělení. „V nejbližší době čekáme ještě na dodání dvou bifázických defibrilátorů, které umístíme na kardiovaskulární JIP,“ uzavřel výčet položek Janošík. (Pokračování na stránce 3)
Návštěva gymnazistů
2
Vernisáž v hale
3
Nový primář interny
4
Rozhovor o porodech koncem pánevním
5
Jak šel čas
6
Naše povídka
7
Zábava
8
Strana 2
březen 2016
ZPRAVODAJ MĚN V LTM
Opět nás navštívili litoměřičtí gymnazisté, možní zájemci o studium zdravotnických oborů
Dvě desítky studentů litoměřicníků, a to jak lékařů, tak i nelékařů, a kého gymnázia navštívily ve středu 3. nastínil současný systém jejich vzděláúnora Městskou nemocnici v Litoměvání. řicích. „Jde o studenty třetího roční„Práce ve zdravotnictví je náročku gymnázia, kteří se rozhodují o ná, plná odpovědnosti, ale zároveň dalším studiu po maturitě. Tito stuvelmi krásná a naplňující. Jestliže vydenti nevylučují, že by si mohli zvolit i studujete některý ze zdravotnických některý ze zdravotnických oborů. oborů, tak se o vás vzhledem Proto jsme jim chtěli více přiblížit k současné personální situaci ve zdraprostředí nemocnice a umožnit jim votnictví budou zaměstnavatelé přetasetkat se s těmi, kteří zde pracují a o hovat,“ nastínil MUDr. Fuhrmann stupráci ve zdravotnictví jim mohou dentům možnou perspektivu. leccos povědět,“ vysvětlila Alena KulPoté následovala prohlídka vybradová ze Zdravého města, která náných pracovišť nemocnice. Gymnavštěvy gymnazistů v nemocnici kaž- Studenti se během návštěvy seznámili také s cho- zisté si prohlédli oddělení ARO, oddem oddělení radiologie. FOTO: N. Křečková dělení klinických laboratoří, stanici doročně organizuje. Studenty nejprve přivítal novorozenců a zavítali i na oddělení v zasedací místnosti na ředitelství nemocnice manažer pro radiologie a zobrazovacích metod. Všude se jim věnovali lékařské neoperační obory MUDr. Lukáš Fuhrmann, který odborníci z daného pracoviště, kteří je nejen provedli, ukájim v rámci připravené prezentace více představil nemocnici, zali zdravotnickou techniku, se kterou pracují, ale podrobně strukturu pracovišť a zde působících zdravotnických pracov- popsali svou práci a zodpověděli některé dotazy. (nk)
ŘIDIČŮM NOVĚ NABÍZÍME SLUŽBY DOPRAVNÍHO PSYCHOLOGA Novou službu nabízí Městská nemocnice v Litoměřicích. Jedná se o službu dopravního psychologa, pro kterou získali oba naši kliničtí psychologové v rámci celoživotního vzdělávání potřebné osvědčení a následně i od Ministerstva dopravy ČR akreditaci k provádění dopravně psychologického vyšetření.
Toto osvědčení umožňuje vykonávat dopravně psychologická vyšetření řidičů silniční dopravy všech kategorií, např. řidiči mezinárodní kamionové a autobusové dopravy, řidičů vozidel
s právem přednostní jízdy, řidičů autotaxi, řidičů nákladní i osobní tuzemské dopravy, učitelů autoškol, řidičů referentských vozidel. Dále pak dopravně psychologická vyšetření žadatelů o řidičský průkaz nebo žadatelů o navrácení řidičského průkazu po vybodování, resp. žadatelů s výraznější zdravotní, nehodovou nebo trestní problematikou. Služba dopravního psychologa patří mezi zdravotní služby poskytované mimo rámec zákonného zdravotního pojištění a je poskytována dle plat-
Naše nemocnice připravuje zvýšení kvality mnohých služeb (Pokračování ze stránky 1)
Litoměřická nemocnice chce vyrovnané hospodaření udržet i v roce 2016. Zcela zřejmý je ze strany managementu i závazek jejího dalšího rozvoje. „Byly bychom rádi, pokud bude hlavní investiční akcí letošního roku vybudování pracoviště magnetické rezonance, na kterou i zřizovatel uvolnil investiční příspěvek ve výši 14,5
miliónu korun. Celková hodnota vybudování tohoto pracoviště je předpokládána ve výši téměř 35 mil. Kč. Realizace však bude záležet na tom, zda naší žádosti Ministerstvo zdravotnictví ČR vyhoví. Pakliže by stanovisko ministerstva nebylo doporučující, tak bychom příspěvek Města využili na další etapu modernizace stravovacího provozu, na rekonstrukci
ného ceníku nemocnice za úhradu 2000 Kč. K vyšetření je možno se objednat na telefonním čísle 416 723 540, příp. 558. S sebou k samotnému vyšetření je třeba si donést doporučení od praktického lékaře k dopravně psychologickému vyšetření, výpis karty řidiče, případně rozsudek o řidičském omezení nebo výpis z trestního rejstříku, dále pak občanský průkaz, řidičský průkaz, lékařská vyšetření, případně brýle nebo naslouchátko a potvrzení o platbě. Tu je možné provést na recepci ve vstupní hale nemocnice. (nk)
stanice C interního oddělení a na nákup sanitního vozu. Poslední dvě jmenované položky však budeme realizovat i v případě, že magnetickou rezonanci vybudujeme. Jen nepoužijeme příspěvek Města, ale vlastní finanční zdroje,“ vysvětlil Radek Lončák, předseda Správní rady nemocnice a doplnil, že prioritou roku 2016 jsou i dispoziční změny dlouhodo-
bě nevyhovujících prostor centrálního příjmu. „Ve schváleném investičním plánu je také zahrnuto vybudování druhé snímkovny digitální skiagrafie, zhruba za 8 miliónů korun,“ pokračoval dalšími příklady Radek Lončák a závěrem shrnul, že nemocnice má letos v plánu z vlastních prostředků vynaložit na investice zhruba 20 miliónů korun. (nk)
Strana 3
březen 2016
Díky novým ventilům šetříme desítky tisíc ročně
V chlazení nemocnice již nemusíme dělat vynucené přestávky kvůli revizím pojistných ventilů. Namontováním trojcestných přepínacích ventilů ještě před samotné pojistné chladící ventily na chladicím stroji, který obsahuje fluorovodíkové plyny, jsme nejen dostáli povinností daných nařízením Evropského parlamentu a Rady EU o nutných pravidelných dvouletých certifikacích ventilů na chladicích zařízeních, ale zároveň jsme samotný úkon zjednodušili.
„Pro případ certifikace nyní již nemusíme vyřazovat chladící stroj z provozu a odčerpávat z něj chladící médium. Stačí jen přepnout na záložní pojišťovací ventily a odeslat stávající ventily k revizi. Po jejich navrácení se vše přepne do normálního nastavení,“ vysvětlil Milan Bruncvík, vedoucí technicko provozního oddělení a dodal, že další nemalou výhodu tohoto nového řešení představuje finanční úspora ve výši zhruba 40 tisíc korun za dva roky. (nk)
ROČNÍK 9, ČÍSLO 1
KRÁTCE Z NAŠÍ NEMOCNICE
Oprava výtahů potrvá do konce dubna
Ještě do konce dubna budou probíhat opravy výtahů v pavilonu H. Mimo provoz jsou střídavě výtahy H3 a H4. Pro pohyb mezi podlažími slouží výtahy H1 a H2 na druhé straně chodby.
LDN nově nabízí služby kadeřnice
Kromě služeb pedikérky mohou nyní pacienti všech stanic LDN ve stejném režimu využívat také služeb kadeřnice. Požadavky na zajištění těchto služeb mohou pacienti hlásit na sesterně.
Pro ty, kdo hledají praktického lékaře
Ambulance praktického lékaře pro dospělé a internisty MUDr. Patrika Grajcara, atestovaného v oboru všeobecné praktické a vnitřní lékařství, přijímá do péče nové pacienty. (nk)
HALA NEMOCNICE NABÍZÍ DVAADVACET ZAJÍMAVÝCH ZASTAVENÍ S NEVĚSTAMI
Stano Gajdoše (vlevo) přišel na vernisáž podpořit mj. i Miroslav Zimmer, litoměřický fotograf a rovněž rozhlasový reportér, který ve fotogalerii v hale nemocnice v minulosti také vystavoval. FOTO: P. Hermann
Vernisáží za účasti zhruba tří desítek hostů byla ve čtvrtek 10. března slavnostně zahájena další výstava ve fotogalerii v hale litoměřické nemocnice. Své snímky zde nyní vystavuje Stano Gajdoš, bývalý literární redaktor Slovenského rozhlasu. „Jsem Slovák narozený v Praze, žil jsem v Nízkých Tatrách a v Bratislavě. Nyní jsem se usídlil na severu Čech v Chlumci,“ říká o sobě autor a dodává, že má velmi rád Litoměřice, které často navštěvuje a kde také již v minulosti ve zdejším divadle vystavoval své fotografie. Výstava Stano Gajdoše má název „22 zastavení“ a
snímkům dominují nevěsty „Na svatbách mě nezajímá nejvíce obřad, ale ta doba těsně před, říkám tomu citlivý čas. Všechno už je dohodnuté a směřuje to k jasnému cíli. Ti dva jsou spolu, ale ještě ne svoji,“ vysvětluje fotograf tematické zaměření výstavy. Ta je rozdělená do dvou souborů. Ten první je nazván „Jak vzniká nevěsta“ a je o oblékání nevěsty. „Snažím se o odpověď na trochu chlapskou otázku, co všechno se s mladou ženou děje v místech, kam oko ženicha nemá přístup,“ říká Stano Gajdoš a dodává, že nevěsta na fotografiích, s jejímž svolením celou přípravu dokumentoval, byla
Nakoupili jsme nová lůžka a přístroje z dotace Ústeckého kraje (Pokračování ze stránky 1)
Náklady na nákup nových lůžek činily téměř 2,9 miliónu korun, pořízení výhřevného lůžka s fototerapií a dvou bifázických monitorů si vyžádalo investici ve výši přesahující půl miliónu korun. „Zhruba třetinu z celkových výdajů jsme pokryli z krajské dotace, zbylé prostředky jsme dodali z rozpočtu nemocnice,“ seznámil s finančním pozadím projektu předseda Správní rady Radek Lončák a dodal, že dotace Krajského úřadu Ústeckého kraje určené na zvyšování komfortu hospitalizovaných pacientů litoměřická nemocnice úspěšně čerpá již od roku 2014.
jeho kolegyní. Druhý soubor se jmenuje „Nevěsta na kole“ a dokumentuje několik okamžiků z autorova zážitku z Blatné, kde se stal zcela náhodně svědkem netradičně pojaté svatby, jejíž součástí byla i jízda novomanželů na starých kolech. Stano Gajdoš má s výstavami svých fotografií bohaté zkušenosti. Vystavoval ještě v Ústí nad Labem, v Nových Hradech, v Praze, v Duchcově, v Plzni, na hradě Rabí, v Liptovském Mikuláši a v Bratislavě. Výstava v hale litoměřické nemocnice potrvá do konce dubna 2016. (nk)
Začátkem března byl Ústeckým krajem vypsán další stejně zaměřený dotační program. „My žádost určitě opět podáme. Prostředky, které díky této dotaci máme možnost získat, představují významnou pomoc při obnově vybavení naší nemocnice,“ uzavřel Radek Lončák. (nk)
Strana 4
březen 2016
ZPRAVODAJ MĚN V LTM
První tři měsíce MUDr. Karla Kubáta ve funkci primáře interního oddělení
Pracovna primáře MUDr. Kubáta je světlá, moderně a pohodlně zařízená, téměř ve funkcionalistickém stylu. Při setkání s novým primářem člověk okamžitě vnímá to, co je pro něho tak typické - pracovitost, lehkost, otevřenost a srdečnost. Doktor Kubát je mimo jiné autorem vynikající populární knihy o cukrovce a celé řady odborných pojednání. Jeho článek byl citován v americkém odborném tisku, což, jak říká, jej samotného překvapilo. U skromného člověka jeho kvalit je ovšem tento úspěch zákonitý. Jako primář nemá doktor Kubát mnoho času, je plně vytížen odbornou i organizační prací. Všude je málo lékařů , je potřebné sestavit plány služeb tak, aby byl zachován provoz interního oddělení na potřebné odborné výši a tato tíživá personální situace se nedotkla pacientů. Primáře Karla Kubáta jsme požádali o krátký rozhovor. Pane doktore, jaké je to být primářem na „vlastním pracovišti“?
Zavedl jste nějaké změny na oddělení?
Během velkých vizit vyvstala potřeba technicky si usnadnit Jako primář jsem práci. Požádal jsem začal pracovat vedení nemocnice o v lednu letošního pomoc a dostal jsem roku. Předtím jsem notebook, který vyuv této nemocnici žívám při vizitách. jako lékař interního Notebook je propooddělení působil jen s nemocničním téměř 30 let, od informačním systéroku 1987. Mám mem, mohu si na proto obrovské štěstí, že dobře něm stáhnout rentznám chod celého geny, laboratorní interního oddělení, výsledky, výsledky znám své spoluprakonzilií. Už s sebou covníky a jejich kvatedy nemusím vláčet MUDr. Karel Kubát je dlouholetým lékařem litoměřické nemocnice., od ledna lity. V tom jsem měl hromadu chorobopiletošního roku také primářem zdejšího interního oddělení. Znalost zdejšího sů. Sestry si mé požaulehčenou práci. prostředí mu dle jeho slov výrazně ulehčila nástup do funkce. davky a zprávy FOTO: N. Křečková z vyšetření na vizitě Překvapilo Vás něco mohou ihned vytisknout na ‚sesterně‘. po nástupu do funkce? Ano, velmi mile mě překvapila podpora od všech lékařů a sester. Kolektiv lékařů a sester ukázal nejen soudržnost, ale i schopnost pomoci jeden druhému s ohledem na potřeby oddělení. To je pro mě jako primáře přinejmenším zavazující, stejně jako pro mého zástupce MUDr. Zbořila mladšího.
Takže se zaměříte na zlepšení technického zázemí?
Nechci se zastavit jen u technického pokroku, mám i další plány, o kterých bych ale zatím nerad mluvil. Od mého uvedení do funkce uplynula zatím až příliš krátká doba.
……..zvoní ‚ručka‘ a pana primáře odvolávají na JIP k akutnímu příjmu - přerušení u vedoucího lékaře zcela typické. S omluvou tedy končí náš rozhovor.
Každý, kdo začínal ve vedoucí funkci, ví, jak je složité proniknout do administrativních a odborných detailů spojených s vedením. Vedoucí musí být mimo jiné dobrým psychologem, aby celý tým stmeloval. Jak se říká ve sportovní terminologii, je třeba zahustit obranu a vytvořit tlak na branku v útoku, aby padaly góly. Ty jsou měřítkem úspěchu každého týmu. Přejeme panu primáři Kubátovi odborné úspěchy a sílu ke zvládání kolizních situací, o něž v naší stresové profesi není nouze. Bez podpory spolupracovníků a pochopení rodiny pro jeho nesmírně náročnou práci by to snad ani nešlo. Připravil MUDr. Zoran Nerandžič
Strana 5
březen 2016
ROČNÍK 9, ČÍSLO 1
Litoměřická nemocnice podporuje u porodů koncem pánevním přirozenou cestu
S lékařkou gynekologicko porodnického oddělení Městské nemocnice v Litoměřicích MUDr. Simonou Podráskou jsme si povídali o porodech koncem pánevním. U těch se v litoměřické nemocnici daří podporovat přirozenou cestu, kterou po konzultaci s odborníky naší těhotenské poradny volí stále více maminek s touto polohou miminka. (nk) Jaký podíl z celkového počtu porodů v litoměřické porodnici představují porody koncem pánevním? V loňském roce z celkového počtu 667 porodů jich bylo 28 v poloze koncem pánevním, což odpovídá 4,2 %. Jak se zpravidla tyto případy řeší? Přistupuje se častěji k sekci nebo k porodu vaginálnímu? Většina těhotenství, kde je miminko otočeno koncem pánevním, končí císařským řezem. Převážné části maminek nedá jejich ošetřující gynekolog šanci rozmyslet se nad vedením porodu a přímo jim doporučí císařský řez. A jelikož většinou každá žena svému gynekologovi plně důvěřuje, ani nepřemýšlí, že by to šlo i jinak. A do naší těhotenské poradny přichází již s žádostí o císařský řez. Kolik případů od začátku letošního roku bylo v naší nemocnici a u kolika z nich se přistoupilo k vaginálnímu porodu? Od začátku roku jsme zatím měli celkem 8 porodů koncem pánevním. 4 maminky porodily přirozenou cestou, 4 plánovanou sekcí na vlastní žádost.
Jaká jsou největší rizika při porodu koncem pánevním přirozenou cestou? Resp. jsou tam nějaká větší rizika, než u porodu hlavičkou? Samozřejmě porod plodu koncem pánevním je pro miminko o něco rizikovější, než u porodu hlavičkou, právě proto, že relativně největší a nejtvrdší část plodu, tedy hlavička, se rodí jako poslední. O to více a přísněji je rodička hlídána a kdykoli se vyskytne situace, že porod nepostupuje tak, jak by měl, na nic se nečeká a přistupuje se k císařskému řezu. Velmi také záleží na spolupráci rodičky samotné. Ani císařský řez není bez komplikací. Ženy si často ani neuvědomují jaké akutní i dlouhodobé komplikace mohou mít, vidí jen jizvičku na břiše. V blízkosti dělohy jsou totiž ostatní břišní orgány, jako je močový měchýř a střevo a tudíž může dojít k jejich poranění. Toto riziko se zvyšuje, pokud již má žena v anamnese nějakou operaci břicha, kdy se mohou v břiše vyskytovat srůsty. Při císařském řezu je
koncem pánevním, porodily do 4-5 hodin po příchodu do porodnice.
Liší se nějak průběh porodu hlavičkou a koncem pánevním? Myšleno hlavně z pohledu rodičky …. Jak už jsem zmínila výše, je to porod, který je vždy vedený lékařem. Na porodní plány není místo. V závěru porodu jsou rodičce vždy podány léky na podporu kontrakční aktivity dělohy, aby tato měla sílu vypudit hlavičku plodu, která se rodí jako poslední. Také nástřih hráze se musí dělat vždy, aby miminko mělo při průchodu co nejvíce místa. Ale nejdůležitější je vždy spolupráce rodičky jako takové. Je totiž velmi důležité nezačít předčasně tlačit, miminDůležitou roli u poloh miminek koncem pá- ko totiž potřebuje čas, aby se při průnevním hrají dle MUDr. Simony Podráské časté chodu porodními cestami srovnalo tak, kontroly ultrazvukem. FOTO: N. Křečková jak je potřeba. také vyšší riziko krvácení, protože plod se vybavuje skrz stěnu děložní, která se musí zeširoka rozříznout a těhotná děloha je fyziologicky mnohem více prokrvená. A i do budoucna se žena nemusí obejít bez komplikací. Nejčastěji se objevuje bolestivý pohlavní styk a chronické bolesti břicha, protože nikdo z nás neví, jak se mu rána v břiše zahojí, jestli po ní nezůstanou v břiše srůsty. A v neposlední řadě mohou nastat komplikace v dalším těhotenství. V místě jizvy může během těhotenství či porodu děloha prasknout, protože se v tomto místě již nikdy neutvoří kvalitní svalovina, ale je tam jizva, která představuje zeslabené místo. Také se v jizvě může uchytit placenta a poté po porodu může být velmi ztížen její porod. Z toho plyne, že indikace k císařskému řezu by měla být provedena velmi uvážlivě. Liší se způsob vedení porodu v případě přirozeného porodu koncem pánevním od porodu hlavičkou? Porod plodu koncem pánevním je vždy více pod taktovkou lékaře než rodičky. Na porodní plány rodičky zde mnoho prostoru není. Vzhledem k tomu, že porodní cesty otevírá měkčí zadeček, tak tato doba může být delší. Avšak není to pravidlem. Maminky, které v letošním roce v naší nemocnici rodily
Vyvolávají se porody koncem pánevním nebo se čeká, až porod začne sám? Porody plodu koncem pánevním se vždy pečlivě plánují. Dle doporučení české gynekologicko-porodnické společnosti se těhotenství, kde je plod v této poloze, nepřenáší. Takže pokud se žena sama nerozrodí, plánuje se ve 40. týdnu gravidity příjem a vyvolání porodu do termínu. Samozřejmě tomu všemu předchází opakované ultrazvukové vyšetření těhotné s potvrzením polohy plodu a váhového odhadu. Dále se těhotná vaginálně vyšetří a určí se zralost a otevřenost porodních cest. Stává se, že žena, když zjistí polohu koncem pánevním, vysloveně žádá císařský řez? Ano, stává. Poloha plodu koncem pánevním je jedinou indikací k tzv. sekci na přání - je to tedy jediná situace, kdy si žena sama může vybrat, jakým způsobem chce rodit. A mnoho žen bohužel už přichází takto nastavených od svého gynekologa, aniž by vůbec o sekci či vaginálním porodu měly podrobnější informace. Do jakého týdne těhotenství se čeká, než je možno jednoznačně stanovit, že půjde o porod koncem pánevním?
(Pokračování na stránce 8)
Strana 6
březen 2016
ZPRAVODAJ MĚN V LTM
* * J A K Š E L Č AS V N A Š Í N EMO C N IC I — D ÍL PRV N Í : IN T E RNA * *
Redakci Zpravodaje MěN v LTM se podařilo získat několik snímků z doby výstavby nemocnice. Protože je velmi zajímavé sledovat, jak se místo, které je nám důvěrně známé, proměnilo, nabídneme tyto snímky v několika následujících číslech Zpravodaje i našim čtenářům. A navrch přidáváme i porovnání se současným stavem, kdy jsme se nově snažili vyfotografovat objekty ze starých snímků z místa, kde byly patrně pořízeny. U některých se to povedlo takřka přesně, u některých se povedlo místu aspoň přiblížit, ale někde to již možné nebylo. Sledujte tedy spolu s námi, jak se to v okolí litoměřické nemocnice za uplynulých 30 let změnilo. (nk)
Základová jáma interního pavilonu, pohled od severovýchodní strany.
Strop posledního podlaží před betonáží. Na snímku patrné PREFA hlavice a ocelová výztuž před litím betonové desky.
Jeřábová dráha na jižní straně budoucího objektu interny.
Pavilon F (interní) se začal stavět na jaře roku 1979 a dokončen byl v roce 1985. Otevření proběhlo 5. listopadu 1985, kdy sem během dopoledne byli sanitkami přestěhování všichni pacienti interního oddělení z budovy staré interny. Pavilon interny byl stavěn metodou PREFA MONOLIT, kdy se na prefabrikované železobetonové sloupy usazují hlavice, které drží litou betonovou desku. Pavilon stál zpočátku osamocen v poli a byl v době dokončení spolu s objektem stravovacího provozu jedinou hotovou stavbou současné nemocnice. Strava pro pacienty se sem vozila z nedalekého stravovacího provozu již částečně vybudovaným kolektorem, dále přes staveniště komplementu po provizorně vybudované asfaltové cestě . Zajímavostí je, že v roce 1981 byla stavba interny zhruba na rok zastavena z důvodu zjištěných závad na jiných stavbách v republice, také stavěných metodou PREFA MONOLIT. Realizátorem stavby byla Severočeská konstruktiva. Náklady na stavbu interního pavilonu, budovy stravovacího provozu a energoprovozu dosáhly téměř 100 miliónů korun. (nk)
Na fotografii vlevo je pavilon F krátce před dokončením. Vlevo jsou patrné základy dnešní spojovací chodby do malého komplementu. V suterénu byl v těchto místech vchod do objektu. Na fotografii vpravo je podoba interního pavilonu z konce ledna 2016. FOTO: archiv nemocnice a N. Křečková
Strana 7
březen 2016
* * N AŠ E P OV ÍD K A * *
JAK JSEM SE NAUČIL MLUVIT SLUŠNĚ „Náš tatínek je starý sprosťák“, těmito slovy zrušila výuku mateřského jazyka dcerka Lenka v mateřské škole. Dovedete si představit sladce vyhlížející stvoření, blonďaté, s kudrnatými vlásky, jak něco takového pronáší? To bylo tak. Paní učitelka vysvětlovala dětem taje krásy mateřského jazyka a zdůrazňovala, že se mají používat hezká slůvka, že rodiče určitě nehovoří hrubě, ale krásným českým jazykem. Lenka se celou dobu výuky vehementně hlásila: Prosím paní učitelko, prosím, náš táta je starý sprosťák, on doma mluví sprostě! V tu chvíli se zdvihl les rukou, děti se začaly překřikovat: „Můj taky, můj taky!“ Paní učitelka rázně ukončila výuku, jejíž výsledek byl anulován upřímností žáčků, a plynule přešla do neplánované výuky tělesné výchovy, aby vydýchala svůj debakl. Stejný den se na nástěnce objevila pozvánka na mimořádnou rodičovskou schůzi, která se měla konat za týden. Za dva dny po této příhodě jsem byl pozván do školy. Syn Štěpán chodil to páté třídy, vzorný žák, který dělá radost rodičům i učitelům, dosud naprosto bezproblémový. Svíravé pocity, úcta ke vzdělání, idea jednoty výchovy a školy, zkrátka deformované myšlení intelektuála. Podpořit autoritu učitele, nebo nepodpořit? Konečně jsem nesměle zaklepal na dveře kabinetu v přesně určenou hodinu. Paní učitelka začala bez úvodu: „Pane doktore, váš syn mluví sprostě, a to zejména v pondělí. Nejslušnější slovo je h…o, terminologie hodná dlaždiče nebo kočího. Kam na to ten váš kluk chodí? Celý týden je ukázněný, hovoří velice kultivovaným jazykem, je vidět, že je zvyklý hodně číst. Ale ty pondělky… Jinak s ním nejsou žádné problé-
my, zastává se fyzicky slabších spolužáků, zcela nedávno se popral s problémovým a o hodně starším sedmákem, který napadl jednoho prvňáka.“ Polkl jsem na sucho, nevěděl jsem, že se syn zastal slabého. Paní učitelka označila syna za přirozeného vůdce, všechny děti ho prý napodobují. Za pár dní se konala mimořádná třídní schůzka rodičů předškoláků. Celý opocený jsem potichu přišel do třídy. Rodiče si šeptali, a když jsem vešel, najednou ztichli. Třídní učitelka spustila:
„Vážení rodiče, v poslední době se mi několikrát naprosto zhroutila výuka. Abych to zkrátila, děti hovoří strašně sprostě, nadávají si. Nejslušnější slovo je slepice, prase, kráva nebo vůl. Na jednu stranu jsem ráda, že dokáží rozlišovat hospodářská zvířata, na stranu druhou považuji za neslušné takto titulovat své spolužáky. Prim s nejkvětnatější mluvou má Lenka, pane doktore, vždycky v pondělí jsem překvapena a poučena, co se všechno dá využít ke klení hodné lodníka v Hamburku. Její příměry jsou zcela adekvátní situaci, ale bohužel neade-
ROČNÍK 9, ČÍSLO 1
kvátní k věku a jejím intelektuálním schopnostem. Do konce týdne se situace obvykle srovná, ale v pondělí to začne nanovo.“ Rodiče začali nespokojeně mručet a dívali se na mě s pohoršením. Jedna ruka se zdvihla, vstala energická blondýnka a rozčileně se zeptala, kdy bude Lenka vyloučena ze školky, protože je to špatný příklad pro ostatní děti! Paní učitelka zrudla. „Vážení rodiče, děti jsou velcí špióni, řeknou všechno, co se doma děje. Měla jsem v pátek jazykovou výuku, snažila jsem se vysvětlit dětem, že se nemá hovořit vulgárně. První se aktivně přihlásila Lenička a řekla, že její tatínek doma sprostě mluví. Pak se zdvihl les rukou a děti se překřikovaly: ‚můj taky, můj taky‘! Hodina zkrachovala. Pane doktore, proč Lenka mluví sprostě právě v pondělí?“ Celý rudý a zahanbený jsem vstal a řekl, že se omlouvám a že o víkendu fandit na hokej už nepůjdu. Mám ho sice rád, ale došel jsem k závěru, že tato společenská záležitost může mít i své negativní dopady na naše děti. „Většinu z vás znám z tribuny a slibme si tady všichni, že přestaneme chodit v zájmu našich dětí na hokej. Neobviňujte zrcadlo, máte-li křivou hubu. Naše děti jsou naší vizitkou.“ Lenka ve školce zůstala, ztratil jsem však hodně ‚přátel‘. Skuteční přátelé mi ovšem zůstali. Moje milovaná žena mě doma pochválila za nebojácnost. Na hokej jsem chodil dál, ale mírnil jsem se, stejně jako moji opravdoví přátelé. A Lenka i Štěpán mluvili sprostě, jen když to situace opravdu vyžadovala, a takových je naštěstí hodně málo. Autorem je MUDr. Zoran Nerandžič.
V minulých ročnících jsme uspěli, o hlasy pacientů i zaměstnanců budeme bojovat i letos
I v letošním roce se litoměřická nemocnice aktivně zapojila do celostátního hodnotícího projektu Nemocnice ČR, který začátkem února odstartoval svůj již 11. ročník. Projekt, jehož nositelem je nezisková organizace Health Care Institute (HCI), je zaměřen jak na hodnocení spokojenosti hospitalizovaných i ambulantních pacientů a zaměstnanců, tak i na hodnocení finančního zdraví nemocnic. Výstupem jsou srovnávací žebříčky českých a moravských nemocnic. Hodnocení probíhá formou vyplňování dotazníků, a to buď vytištěných, které pacienti dostanou přímo v nemocnici a mohou je vyplněné vhodit do připravených sběrných boxů,
tak i elektronických, které jsou k dispozici na internetových stránkách HCI. Hlasování pro letošní ročník probíhá do konce srpna. Realizace části tohoto průzkumu mezi zaměstnanci nemocnice se předpokládá v květnu 2016. Dotazníky budou distribuovány přes nadřízené. V předchozích ročnících projektu se litoměřická nemocnice vždy umisťovala na předních příčkách. Např. v roce 2015 to bylo ve všech hodnocených oblastech 2. místo v rámci Ústeckého kraje. V hodnocení finančního zdraví jsme byli mezi nemocnicemi zřízenými městy a obcemi 4. v republice. (nk)
Strana 8
březen 2016
ZPRAVODAJ MĚN V LTM
Litoměřická nemocnice podporuje u porodů koncem pánevním přirozenou cestu
Většinou se poloha miminka ustaluje kokem 32 - 34. týdne gravidity. V naší těhotenské poradně pokud se v tomto týdnu zjistí, že je plod v poloze koncem pánevním, tak se každé 2 týdny poloha plodu kontroluje ultrazvukem, v blízkosti termínu porodu poté každý týden. Pokud poloha přetrvává, žena se poučí o možnostech vedení porodu a dle jejího rozhodnutí se naplánuje příjem k sekci či vyvolání porodu. V den příjmu se opět kontroluje uložení plodu v děloze ultrazvukem a dále se ultrazvuk provádí ještě těsně před odvozem na operační sál v případě sekce či zavedením tablety na vyvolání porodu v případě přirozeného porodu. V podstatě není omezení ve smyslu týdne těhotenství, kdy by se plod již nemohl otočit. (Pokračování ze stránky 5)
Jsou nějaké faktory, které zvyšují pravděpodobnost, že bude miminko otočeno koncem pánevním, resp. mají na to nějaké faktory vůbec vliv? Samozřejmě jsou stavy, které mohou ovlivnit uložení plodu v děloze. Nejčastěji to mohou ovlivnit vrozené vývojové vady
SUDOKU 3
7 1
2
9
3
1
8 9
4 2 9 4 7
9 8 1
3
1 8
3 6 7
6
4
dělohy, umístění placenty, která pak může plodu v otočení "překážet" a pak také množství plodové vody a to v obou směrech - pokud jí je méně, nemá plod dostatek místa k obratu a pokud jí je více, má místa příliš mnoho a není děložními stěnami fixován. Samozřejmě i počet předchozích porodů může sehrát svou roli - s rostoucím počtem těhotenství je děloha prostornější a plod má více prostoru k pohybu. Ale i přes toto všechno převažují polohy koncem pánevním bez známého důvodu k ní. Vždyť poloha koncem pánevním je zcela přirozenou polohou. Co byste poradila maminkám, jichž se pravděpodobně bude týkat porod koncem pánevním? Aby se vždy nechaly pečlivě informovat o všech pozitivech a rizicích vedení porodu koncem pánevním přirozenou cestou a císařským řezem a rozmyslely se po pečlivé úvaze a nechtěly sekci jen proto, že je to snazší a "bezbolestné", protože ne vždy tomu tak je. Děkuji za rozhovor. (nk)
VTIPY
Zahrádkář poprosí svého syna, aby podepřel rajčata. Jde si potom na chvilku zdřímnout do chaty. Za pár minut za ním syn přijde a stěžuje si: „Už ty rajčata podpírám snad půl hodiny, a nic! Jak dlouho je mám ještě držet?” Zlobí se zahrádkář na dceru: „Když jsem ti říkal, že máš natrhat ostružiny, nemyslel jsem roztrhat je na kousky!”
Je krásný jarní den a děda říká babce: "Pamatuješ, Máňo, jak jsme si dávali rande u rybníčka? Co kdybychom si to po 50 letech zopakovali." "Jo, to by šlo, dědo, tak v neděli ve tři." Děda s kyticí narcisů obchází kolem rybníka a babča pořád nikde. Děda se dopálí se a jde domů. Babča sedí u televize a sleduje v pohodě seriál. Děda se rozčiluje: "Tak já jako starej blbec čekám a ty koukáš na televizi!" "Víš, dědo, voni mě naši nepustili."
www.nemocnice-lt.cz
Zpravodaj MěN v LTM, čtvrtletník pro pacienty a zaměstnance nemocnice. Výtisk zdarma. Vydavatel: Městská nemocnice v Litoměřicích, Žitenická 2084, 412 01 Litoměřice. IČ: 00830488. Zapsán Ministerstvem kultury ČR do evidence periodického tisku pod evidenčním číslem MK ČR E 20006. Odpovědná redaktorka: Mgr. Naděžda Křečková, Ph.D. (tel. 416 723 866, e-mail:
[email protected]), redakční rada: MUDr. Zoran Nerandžič, Bc. Miroslava Ikoniaková. Bez vědomí Městské nemocnice v Litoměřicích nelze zde otištěné články dále publikovat!
