Ruská kosa. Čeští vývozci se naučili jezdit jinam. Velký trh na Východě jim však může časem chybět

Šéf odborů Josef Středula: Zaměstnanci by měli dostat přidáno

str. 16

číslo 2 l 9. 2. 2015 l 39 Kč l řízená distribuce l www.profit.cz l měsíčník vydavatelství Mladá fronta Časopis pro

Ruská kosa

Čeští vývozci se naučili jezdit jinam. Velký trh na Východě jim však může časem chybět

9 771805 259207

02

V y c h á z í v e s p o l u p r á c i s   p o r tá l e m B u s i n e s s I n f o . c z

inzerce

A151001181

Nerušit, pracujeme Před rokem touhle dobou celý svět sledoval, co se děje v ruském Soči na 22. olympijských hrách. Kromě sportovců tam podávali výkony i státníci a podnikatelé. Čeští strojaři si dělali naděje na velké zakázky v zemi, kde se průmysl znovu stavěl na nohy a potřeboval obnovovat desítky let staré mašiny. Dnes opět všichni sledují, co se děje na západě Ruska… a na východě Ukrajiny. Země zaslíbená se během jednoho roku propadla do ekonomické krize. Oddává se teritoriálním invazím, za což si vysloužila sankce od EU a USA. To vůbec nepřispělo churavému zdraví tamní ekonomiky, které zásadně nalomila padající cena ropy. Aby exportní noční můra byla prakticky úplná, zazněl v Radě federace návrh, který žádnému přeshraničnímu obchodu nikdy neprospěl – co takhle zabavit majetek západních společnosti? Zatímco ratingové agentury dávají investorům negativní doporučení pro investování v Rusku a zemi řadí do tak nelichotivé společnosti, jakou představuje Řecko nebo Argentina, český ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek přišel s úplně jinou vizí. Obchod s Ruskem je třeba naopak upevňovat. Plán počítá s navýšením počtu diplomatů, otevřením nové kanceláře CzechTrade v Kazani a mediálním vyzdvihováním pozitivních ruských témat. Jako by ministr věštil brzký konec krize a navázání na rok starou olympijskou atmosféru. České firmy by takový vývoj uvítaly, i když se zatím ukázaly jako dostatečně odolné a pružné. V hlavním tématu Profitu jsme se zeptali přímo exportérů, jak na ně situace dolehla. „Hlavně z toho nedělejte nějakou tragédii,“ nabádali nás v jedné z oslovených firem. Ale i většina ostatních dokázala během krátkého období objevit jiné trhy, a kompenzovat tak své ruské ztráty. Výzva podnikatelů, kterou adresovali vládě během recese, tak platí i tentokrát: „Nechte nás pracovat a moc se do toho nepleťte.“ 

Nové exportní příležitosti za redakci přeje

Pardubice

ŘEDITEL DIVIZE EURO E15 Tomáš Skřivánek šéfredaktor Igor Záruba ADRESA REDAKCE Mezi Vodami 1952/9 143 00 Praha 4 editor Petr Švihel, T: 225 276 485, [email protected] REDAKTOŘI Dalibor Dostál, [email protected] Jakub Procházka, prochá[email protected] INZERCE

Lenka Benetková, ředitelka, T: 225 276 481, [email protected] MARKETING Hana Holková, ředitelka, T: 225 276 276 Markéta Priknerová, brand manager, T: 225 276 157 VÝROBA A DISTRIBUCE Soňa Štarhová, ředitelka, T: 225 276 252 Michaela Mrázová, manažer výroby a distribuce, T: 225 276 158 Lukáš Fabián, manažer předplatného, T: 225 276 145 SEKRETARIÁT Zuzana Faltová, office manager, T: 225 276 461 TISK Europrint a. s. PŘEDPLATNÉ PRO ČR All Production s.r.o. P. O. BOX 732, 111 21 Praha 1 T: 800 248 248 [email protected]

A151001116

síť cyklostezek a příznivci jezdectví zase stezky, po nichž se mohou vydat na koňském hřbetě. Ať už přijedete v jakémkoli ročním období, vždy si budete moci vybrat z bohaté nabídky místních památek a zajímavých možností kulturního a sportovního vyžití.

Reg. zn: MK ČR E 6590 ISSN 1805-2592 © Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno.

inzerce

www.pardubice.eu

GENERÁLNÍ ŘEDITEL David Hurta

ROZŠIŘUJE V ČR Mediaprint & Kapa Pressegrosso, spol. s. r. o.

město pro byznys i zábavu Město Pardubice leží ve středu východních Čech na soutoku Labe a Chrudimky a je v myslích lidí u nás i v zahraničí zapsáno především jako město perníku, Velké pardubické a Zlaté přilby. Zároveň se ale pyšní i svou dlouholetou průmyslovou tradicí. Milovníci cyklistiky tu naleznou hustou

VYDÁVÁ Mladá fronta a.s. Mezi Vodami 1952/9 143 00 Praha 4 www.mf.cz www.profit.cz [email protected] www.facebook.com/profit.cz

TITULNÍ STRANA Tomáš Novák Petr Švihel,

editor

Číslo 2 / 9. února 2015 Profit vychází od roku 1990

3

OBSAH Události......................................................6 Téma Život se sankcemi.................................10

Biofarmářů je v České republice stále nedostatek. Český producent biovýrobků Sonnentor tak pořád hledá nové dodavatele. Po jeho výrobcích je hlad kromě České republiky i v mnoha dalších zemích Evropy. Polemika................................................. 26 Restart Velichovky začnou znovu léčit......... 28

Zahraničí Egyptská ekonomika přežila arabské jaro............................................................ 38 Obchod & Finance – Investice a Cestování Do čeho (ne)investovat v roce 2015?........................................... 42 Proč padají ceny komodit?................ 43 Trhy odřízly Řecko od zdrojů............ 44 Honba za výnosem.............................. 46

Od léta se vývozci sžívají s omezeným obchodem s Ruskou federací. České podniky hlásí půl roku od zavedení sankcí, že se s nimi naučily žít. Bojí se dlouhodobých dopadů. Rozhovor Roste zájem o odbory..........................16

Za loňský rok registrovala Českomoravská konfederace odborových svazů 12 tisíc nových členů. Podle jejího předsedy Josefa Středuly to znamená, že je něco v nepořádku, ale i to, že zaměstnanci vědí, jak se bránit. Očima podnikatele................................21

Lázně před dvěma lety položily velké dluhy. Oživil je nový majitel a už na jaře chce obnovit provoz. Plánuje postupně se vrátit k tradičním lázeňským metodám a upustit od alternativních postupů.

Fotostory................................................. 48

Makro....................................................... 32

Nordkapp: Tam, kde končí Evropa .52

Zoom Podnikatelé: Rozvoji brání špatné silnice....................................................... 34 Nekvalitní a nedokončená dopravní síť výrazně komplikuje rozvoj podnikání v České republice. Kvůli špatné dostupnosti se řada firem z okrajových částí republiky stěhuje do Prahy.

Ostrov perel........................................... 56

Kde stával Veligrad? .......................... 50

Technologie............................................ 58

Reportáž Slušovický zázrak 2.0.......................... 36 Legendární zemědělec František Čuba se na severu Moravy chystá stavět farmy budoucnosti, které budou produkovat ryby a zeleninu.

Příběh úspěchu Byliny přerostly hranice .................... 22 Jeden den podnikatele / Názor........ 60 Poradna................................................... 62

4

inzerce

Portrét Hana Medková: Detail s velkým významem............................................... 66

A151001173

Servis....................................................... 64

PROFIT  události

události  PROFIT

vozidel. Moskva své přímé zapojení do konfliktu odmítá, ale nevylučuje účast ruských dobrovolníků po boku separatistů. Poznámka Profitu: Unie a Rusko hrají o čas, podstatné je, kdy přetlačování vyvolané ukrajinskou krizí skončí. Vlivu sankcí na české podniky a ekonomiku se věnujeme v tématu na straně 10.

Českým vlastníkům se na Slovensku daří

ČESKÝ INTERNETOVÍ OBCHODNÍCI VĚŘÍ V  POKRAČUJÍCÍ SILNÝ RŮST. Devadesát procent e-shopů věří, že jejich obraty se během letošního roku zvýší. 24 procent z nich dokonce odhaduje, že jejich tržby budou o třetinu či o ještě větší procento lepší než v loňském roce. Naopak pesimisticky pohlíží do letošního roku jen tři procenta internetových prodejců a stagnaci předpokládá zbylých sedm procent. To jsou výsledky průzkumu konzultační společnosti Acomware, která oslovila pomocí online dotazníků během ledna 193 e-shopů. E-shopy se zde svěřily také s výsledky uzavřeného roku 2014. 74 procentům oslovených během loňského roku rostl obrat. Z toho 28 procentům dokonce o více než třetinu v porovnání s rokem předcházejícím. Pokles obratu zažilo třináct procent a stejné procento stagnovalo. „Zatímco z  loňských výsledků je patrné, že se pozice některých e-shopů mírně zhoršila, rok 2015 vidí optimisticky téměř všichni prodejci,“ čte z výsledku Jan Penkala,

6

Foto archiv

Český internet věří, že dál poroste

výkonný ředitel konzultační společnosti Acomware. Celkem 77 procent internetových prodejců proto hodlá v letošním roce více investovat do svého rozvoje, nejvíce pak do online marketingu (66 procent) a technologie (36 procent). „Prodejci plánují utratit své marketingové rozpočty především za výkonnostní marketing, roste však také význam e-mailingu, který se v seznamu plánovaných investic posunul na druhé místo. Potvrzují to i naše zkušenosti, vylepšit svou e-mailovou komunikaci se zákazníky má zájem většina našich klientů,“ rozebírá Jan Penkala.

Z průzkumu vyplývají také další zajímavé závěry – za největší riziko v letošním roce považuje 43 procent dotázaných možnost, že poroste tlak na další snižování cen, přestože loni více e-shopů své zboží zdražilo, než zlevnilo (24 procent versus 12 procent). Prodejci se naopak nebojí konkurence v podobě obchodních řetězců a jejich e-shopů – téměř dvě třetiny respondentů uvedly, že strach ze vstupu nebo posílení pozice retailistů nemají. Odhaduje se, že v českém internetovém prostředí funguje kolem 37 tisíc e-shopů. Podle posledních odhadů měly za rok 2014 vytvořit společně obrat 67 miliard korun. Poznámka Profitu: Na první pohled pozitivní sebevědomá informace. Jenomže strach téměř poloviny oslovených z tlaku na ceny ukazuje, že nejde o takový e-klondike, jak se může z rostoucích obratů zdát. Marže jsou v tomto byznysu velmi nízké, a ještě si z nich odkrajují karetní společnosti, přes které se transakce nejčastěji realizují.

SLOVENSKO JE KRAJINA ZASLÍBENÁ. Platí to alespoň pro české majitele firem podnikajících u východních sousedů. Ti se mohou pochlubit dvojnásobně vyššími obraty, než má průměrná slovenská firma. Konkrétně dosahovaly na Slovensku firmy vlastněné z více než padesáti procent Čechy tržeb 102 milionů korun, zatímco průměrné tamní firmy utržily 47 milionů korun. Mírně lepších výsledků dosáhly české firmy na Slovensku také v rentabilitě a v zadluženosti, přičemž dokázaly splácet své závazky rychleji než ostatní firmy působící na slovenském trhu. Vyplývá to z  analýzy dat portálu Informaceofirmach.cz, který obsahuje údaje o podnikatelských subjektech z České i Slovenské republiky. Na Slovensku aktuálně působí přibližně 12 tisíc slovenských firem s více než 50procentním českým vlastnictvím. Analýza srovnávala firmy s obraty nad pět milionů korun z výkazů za rok 2012 a 2013. Tímto sítem prošlo 2467 podniků s českými majiteli. Tyto firmy dosáhly ve srovnání se společnostmi, které mají slovenského majitele, lepších hodnot sledovaných finančních ukazatelů. Průměrný zisk sledovaných českých firem

na Slovensku se vyšplhal na úroveň 1,7 milionu korun, a byl tak o necelý milion vyšší než u firem slovenských, u kterých činil 754 tisíc korun. „Hodnocení působení sledovaných českých firem na Slovensku ukázalo, že mají výrazně vyšší tržby a zisk a zároveň přibližně srovnatelnou výnosnost s ostatními slovenskými firmami. Výhodou pro české firmy působící na Slovensku je podle mého názoru zejména jejich know-how ve spojení s jejich dobrou znalostí slovenského podnikatelského prostředí,“ sdělil Pavel Finger, člen představenstva společnosti CRIF – Czech Credit Bureau a člen dozorčí rady Hospodářské komory České republiky. Mezi pět nejúspěšnějších českých společností na slovenském trhu patří ČEZ Slovensko, SaZ Invest, Škoda Auto Slovensko, O2 Slovakia a CBG. Poznámka Profitu: Jádrem úspěchu je fakt, že čeští majitelé nejdříve rozjedou firmu na našem území, a teprve když jsou spokojení s provozními výsledky, rozhodnou se expandovat na Slovensko. Data dokládají pouze to, že zavedené firmy generují lepší výsledky.

Proplácet nemocenskou od prvního dne by opět chtěl začít premiér Bohuslav Sobotka. Současný systém, kdy první tři dny nemocný nepobírá žádnou podporu, zdědil od předchozí pravicové vlády a vnímá ho jako nespravedlivý. Platný systém vyplácení dávky v nemoci počítá s tím, že během prvních tří dnů, takzvané karence, je nemocný bez finanční dávky, od čtvrtého do 14. dne platí zaměstnavatel náhradu mzdy a od patnáctého dne se poskytují dávky z nemocenského pojištění. „V každém případě je potřeba se vrátit k proplácení nemocenské i v prvních třech dnech nemoci. Domnívám se, že ta dávka by měla být o něco nižší, než je v dalších dnech nemoci, ale v každém případě není v pořádku a není spravedlivé, pokud lidé, kteří jsou zaměstnaní, platí si zdravotní pojištění, v prvních třech dnech nedostanou ani korunu,“ uvedl Bohuslav Sobotka. První tři dny by měla nemocenská být nižší než následující dny, konkrétnější ve svých představách ale nebyl. Záležet bude na dohodě v  rámci tripartity a  zejména mezi odboráři a  zaměstnavateli, ale i na možnostech úpravy eventuální platby pojistného. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula byl pro Profit konkrétnější, podle něj 25 procent mzdy, které sám dříve pro první tři dny nemoci navrhoval, není dostatečné. „V řadě firem se při kolektivní smlouvě řešilo i to, že během prvních tří dní nemoci člověk dostane průměrný výdělek,“ uvedl Josef Středula, podle kterého se téma dostane na jednání tripartity až v březnu či dubnu. Proti návrhu je například ministr financí Andrej Babiš, podle něhož jde o zátěž pro podnikatele. Rozhovor se šéfem odborů Josefem Středulou čtěte na straně 16.

7

Foto Tomáš Novák

Nové ekonomické restrikce na schůzi ministři nedomluvili, a přímý dopad rozšířených sankcí na podnikatele by tak měl být minimální. O dalších jménech, která by měla doplnit stávající seznam sankcionovaných osob a firem, rozhodnou ministři zahraničních věcí na své další schůzí 9. února. Situaci na Ukrajině projedná následně summit EU 12. února. Jde o evropskou reakci na ostřelování přístavního města Mariupol proruskými povstalci, kde zemřelo na tři desítky civilistů a téměř sto jich bylo zraněno. V pondělí 26. ledna reagovala Evropská unie společným prohlášením lídrů, kde uvedla, že zaznamenala rostoucí podporu separatistů ze strany Ruské federace, která podtrhuje její zodpovědnost za události. Podle NATO se na východě Ukrajiny pohybují stovky ruských tanků a obrněných

Foto Jan Hrouda

Ministři zahraničních věcí EU se na mimořádné schůzi v Bruselu dohodli na rozšíření stávajících sankcí vůči Rusku. Cílí na seznam soukromých i právnických osob, kterým se zmrazil majetek a zakázalo cestovat do Evropské unie. Seznam aktuálně obsahující 132 osob a 28 firem se rozšíří o další jména a jeho platnost se protáhne až do srpna letošního roku. „ Doufáme, že to pomůže v tlaku, jmenovitě na Rusko, k zlepšení podmínek a zabránění zhoršující se situaci, kterou sledujeme v  posledních dnech,“ prohlásila k  situaci Federica Mogheriniová, šéfka evropské diplomacie (na snímku), ve zprávě zveřejněné po jednání. „Podtrhli jsme rostoucí odpovědnost Ruska za to, co dalo separatistům, ale také ruskou odpovědnost za to, co se v posledních dnech událo,“ uvedl Lubomír Zaorálek, český ministr zahraničních věcí pro ČTK.

Sobotka podporuje zrušení karenční doby

Foto reuters

EU připravuje další sankce vůči Rusku

PROFIT  události

události  PROFIT

Připravuje se malá novela občanského zákoníku

Z NOVOROČNÍCH ZMĚN FIRMÁM NEJVÍCE vadí pokuta za nevyužití datové schránky. Pro více než osmdesát procent oslovených podnikatelů je to ještě větší nepříjemnost než zvýšení záloh na zdravotní a sociální pojištění. To vadí dvěma třetinám respondentů novoročního průzkumu Unie malých a středních podniků ČR. V loňském roce se mohly podnikající fyzické osoby rozhodnout, zda budou k veškeré komunikaci se státní správou využívat datové schránky, nebo se raději spolehnou na tradiční papírovou formu. Právnickým osobám povinnost využívat datové schránky vzniká automaticky. Od Nového roku však ke komunikaci s finančními úřady musí datovou schránku povinně využívat každý podnikatel, který si ji zřídil. V případě nevyužití mu totiž hrozí až padesátitisícová pokuta. Fyzické osoby, které datovou schránku používat ani nezačaly, si ji nyní zřizovat povinně nemusejí. Celkem jednaosmdesát procent ze tří set respondentů uvedlo, že jim vadí pokuta za nevyužívání datové schránky, pouhým patnácti procentům to nevadí a čtyřem procentům dotázaných to bylo jedno. „Řekl bych, že ti, kdo už si ji zřídili, vnímají až padesátitisícovou pokutu jako velkou nespravedlnost, protože nově už to pro všechny ostatní není povinnost,“ říká David Šeich, předseda Unie malých a středních podniků. „Podnikatelům to dokonce vadí víc než omezení výdajových paušálů OSVČ nebo zvýšení záloh na zdravotní a sociální pojištění. A to už je co říct,“ dodal Šeich. Zvýšení záloh na zdravotní a sociální pojištění je přitom „negativní stálicí“ mezi malými a středními firmami. V letošním průzkumu se však umístilo až na druhém místě, když vadilo sedmašedesáti procentům dotázaných. Osmadvacet procent respondentů pak odpovědělo, že jim zvyšování nevadí, a pěti procentům to bylo jedno. Celkem překvapivé zjištění pak přinesl dotaz, zda podnikatelům vadí zvyšování minimální mzdy. Ta se z  loňských 8500 korun zvýšila od 1. ledna na 9200 korun. Pro některé zaměstnavatele to přináší

TEPRVE ROK PLATÍCÍ OBČANSKÝ ZÁKONÍK čeká letos několik změn. Takzvaná malá novela by mohla celá začít platit na podzim roku 2015. Některé paragrafy se ale mohou změnit mnohem dřív. Rozsáhlá novelizace soukromého práva s sebou přinesla řadu nedostatků, které se zákonodárci budou alespoň zčásti snažit napravit už v průběhu roku. „K nejdiskutovanějším změnám patří oblasti zaměstnávání mladistvých, zásahů do integrity člověka a svěřenských fondů,“ uvedl Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři. Navržené změny míří do vlády a Parlamentu, všechny by mohly začít platit letos na podzim. Některé už dokonce v  červnu tohoto roku. „Například o  větší pravomoci, které získali v oblasti zaměstnávání dětí jejich zákonní zástupci, s největší

8

Koláž Tomáš Novák

inzerce

zvýšené náklady, nicméně toto opatření zásadní potíže malým a středním firmám zřejmě nezpůsobí. Podle průzkumu totiž nárůst minimální mzdy o sedm set korun vadí pouhé čtvrtině respondentů. Plných

sedmdesát procent ze tří set oslovených subjektů pak odpovědělo, že jim takové zvýšení nevadí. Zpravodajství a poznámky zpracoval: Petr Švihel

A151000645

Foto Václav Drchal

Podnikatelé kritizují pokutu za nevyužití datové schránky

pravděpodobností letos v červnu přijdou. Rok po přijetí zákona, který upravil právo zákonného zástupce zaměstnance mladšího 16 let rozvázat jeho pracovní poměr v zájmu nezletilého, se hovoří o jeho zrušení. Školáci

by také podle návrhu znovu mohli uzavírat pracovní smlouvy před ukončením školní docházky,“ popisuje Jiří Hartmann. U svěřenských fondů dojde také k úpravě. Původně měly sloužit jako „úschovna“ například pro rodiče, kteří chtějí zaopatřit svého potomka. Do fondu mohou přesunout majetek, o který se stará správce, než dítě dosáhne plnoletosti. Jejich založení je dosud anonymní, což nahrávalo k zneužití fondů k praní špinavých peněz. „Novela by měla zavést určitou formu evidence svěřenských fondů včetně údajů o jejich zakladatelích. Protože do svěřenských fondů mohou majetek vložit i právnické osoby, stát chce novelou zabránit jejich zneužívání a praní špinavých peněz. Pro lidi, kteří si svěřenský fond zakládají právě kvůli anonymitě, by tak ale mohl ztratit na atraktivitě,“ vysvětlil Jiří Hartmann.

PROFIT  téma

Život se sankcemi

Foto Jan Rasch

Od léta se vývozci vyrovnávají s omezeným obchodem s Ruskou federací. České podniky hlásí půl roku od zavedení sankcí, že první otřesy ustály. Bojí se však dlouhodobých dopadů.

10

téma  PROFIT Když se v listopadu roku 2013 konaly na kyjevském náměstí Nezávislosti první demonstrace proti tehdejší prorusky orientované vládě, v české mlékárenské společnosti Interlacto si neuměli představit, jak vážné dopady pro jejich společnost budou pokračující události mít. Do regionu, který v dalších měsících postihla změna režimu, mocenský zásah sousedního Ruska a následný válečný konflikt, totiž česká firma vyvážela významné objemy mlékárenských výrobků, zejména sušeného mléka, másla, kondenzovaného mléka, sušených syrovátek a sýrů, včetně sýrů připravovaných speciálně pro ruský trh. Po vyhlášení sankcí proti Rusku ze strany Evropské unie a USA a odvetného embarga Ruska na dovoz některých výrobků z těchto zemí (více v boxu vpravo) se skupině zahrnující mlékárny Moravia Lacto Jihlava, Bohemilk Opočno a Mlékárnu Olešnice RMD začal výrazně propadat vývoz. „V naší společnosti došlo k poklesu exportu přibližně o 30 až 40 procent, ve finančním vyjádření jsme přišli o desítky milionů korun,“ popisuje Oldřich Gojiš, generální ředitel společnosti Interlacto. Samotný propad exportu však není pro mlékárny jediným dopadem sankcí. „Následný přetlak neumístěných výrobků vedl k poklesu světových cen komodit, jejichž reálné ceny odpovídají nákupní ceně syrového mléka na úrovni 5,50 až 5,70 koruny za litr. Mléko se však stále vykupuje za 8,60 až 8,80 koruny za litr. Musíme tedy očekávat brzký pád cen syrového kravského mléka,“ předpovídá Oldřich Gojiš. Výpadky z ruského trhu se snaží v mlékárně nahradit vývozy do jiných teritorií. Jde především o Blízký východ, Střední Asii či Jižní Ameriku. „Tam jsme pilotní jednání vedli již před vyhlášením embarga. V těchto oblastech se však opět konkurenčně setkáváme zejména s výrobky ostatních států EU, což ve svém důsledku také snižuje cenu,“ zmiňuje Oldřich Gojiš. „Obchodní výhodu mají ty státy EU, které již zahájily obchod s dotovanými výrobky a tak nás snáze vytlačují,“ dodává.  Desítky milionů. Tak vyčísluje Mojmír Čapka, šéf firmy Brisk Tábor, pokles prodeje do Ruska.

Sankce v roce 2014 12. března – EU vyhlásila sankce vůči Rusku kvůli situaci na Krymu, dotkly se jen konkrétních 21 lidí. 30. července – Nové nařízení omezujících opatření vůči Krymu a Sevastopolu. Nově je zakázáno poskytovat podnikům finanční půjčky či úvěry na rozvoj infrastruktury v dopravě, telekomunikacích a energetice. 1. srpna – Vstoupily v platnost sankce EU vůči Rusku reagující na destabilizaci situace na Ukrajině. Sankce se týkají zejména zboží a technologie dvojího užití a poskytování finanční či technické pomoci související s tímto zbožím. 7. srpna – Na základě prezidentského výnosu zavádí Rusko zákaz dovozu některých zemědělských a potravinářských produktů na dobu jednoho roku pro země, které zavedly sankce. 20 srpna – Rusko publikuje rozhodnutí vlády, které upravuje seznam sankcionovaného zboží a především přidává výjimky na sadbu či výsadbu. 12. září – vstoupil v platnost nový balík sankcí Evropské unie proti Rusku. Zpřísnění se týká především přístupu Ruska na kapitálové trhy EU. 29. ledna 2015 – Ministři zahraničních věcí EU se dohodli na rozšíření seznamu sankcionovaných osob a firem a stejně tak prodloužení lhůty restrikcí v reakci na eskalující situaci na východě Ukrajiny. (pes)

Více trhů, více -klidu Mlékárenský průmysl není jedinou oblastí, na kterou sankce a ruská protiopatření dopadly. Museli se s nimi vypořádat také strojaři, pro které byl region do té doby velmi zajímavým odbytištěm. „Určitý pokles prodejů do Ruské federace jsme zaznamenali a lze ho odhadnout na několik desítek milionů korun. Problém nám vznikl s určitým typem zapalovacích svíček, souvisí s omezením dodávek automobilů z EU,“ vypočítává Mojmír Čapka, předseda představenstva společnosti Brisk Tábor. Podobně jako mlékárna i strojírenská firma se ztráty snaží nahrazovat prodejem v jiných teritoriích. A Brisk si nebezpečí přílišné závislosti na některých trzích uvědomoval už několik let a vývoz diverzifikuje. Kromě dalších zemí postsovětského regionu posilují dodávky zejména do USA a arabských států. I přes dočasné výpadky odbytu se podnik vyhnul propouštění, naopak v roce 2014 počet zaměstnanců Brisku vzrostl. Ani v mlékárně Interlacto loni k propouštění nepřikročili, letošní vývoj však nedokážou, odhadnout, a snižování počtu zaměstnanců proto nevylučují. Další firmy kvůli sankcím k nepopulárním krokům sáhnout musely. Jihlavská společnost Motorpal, výrobce vstřikovacích zařízení pro dieselové motory, loni v listopadu

propustila stovku z  1700 zaměstnanců. „Potvrzují se naše obavy z dopadů situace v Rusku. Naše zákazníky negativně ovlivňují přímo, ale i zprostředkovaně,“ uvádí generální ředitel společnosti Milan Medonos. Propad loňských tržeb firmy dosáhl zhruba dvaceti procent. „Klíčový vliv má špatný stav ruské ekonomiky způsobující pokles poptávky konečných zákazníků a také devalvovaný rubl,“ upřesňuje Medonos. Společnost pokládá propad za krátkodobé nepříznivé období, v příštích letech počítá s obnovením růstu. „Máme připravený plán úspor a opatření, který během několika měsíců Motorpalu umožní obnovit ziskový provoz,“ dodává generální ředitel. Společnost spoléhá především na vývoj vlastních produktů, které by firmě zajistily udržení dlouhodobě významného postavení na trhu. Jako jeden z mála světových výrobců vstřikovacích zařízení pro dieselové motory vyvinul například typ mechanického a elektronicky řízeného čerpadla, které je schopné jako součást motorů přispět ke splnění i nejpřísnějších evropských emisních norem. Rovněž patří mezi několik málo výrobců, kteří vyvinuli vlastní systém vstřikování paliva. „V současnosti probíhají testy na traktoru, v příštím roce počítáme s jeho sériovou výrobou,“ upřesňuje Milan Medonos.

11

PROFIT  téma

téma  PROFIT shovívavě. „Stát může velmi těžko zásadním způsobem řešit dopady související se sankcemi, snad by to bylo možné dočasnou výjimkou daňových povinností v případě, že firma je nucena omezit počty zaměstnanců,“ navrhuje Mojmír Čapka. Podnikatelské organizace považují za klíčový příspěvek státu zmíněné připomínky k  protiruským sankcím, díky kterým se podařilo vyjmout z nátlakových opatření některé obory, které by měly na tuzemský průmysl nepříznivý vliv. „Tím se poněkud eliminoval negativní dopad důležitých exportérů, včetně dominového efektu navázaných subdodavatelů,“ konstatuje Karel Havlíček,

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP). Ocenil, že stát nepreferuje jen velké vývozce a snaží se postupovat ve shodě se zástupci jak velkých, tak malých podnikatelů. Další koncepci vývozů do Ruska pak asociace řeší také v rámci meziresortní komise, kde zasedají také zástupci Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory a dalších organizací. „Jednoznačně jsme se shodli, že se nesmí propadnout panice a  zásadně omezovat pojišťování pohledávek Exportní garanční a pojišťovací společností ani zavírat úvěrové kohouty České exportní banky směrem do Ruska,“ dodává Karel Havlíček.

Zatím jde o procenta Celkové dopady sankcí na tuzemské firmy se vyčíslují velmi obtížně. Podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu vývoz do Ruské federace klesl za jedenáct měsíců v korunovém vyjádření o 2,5 procenta (více o možných dopadech v boxu na straně 14). Nejvíce je sankcemi postižen tradiční obor – strojírenství, dále pak textilní, potravinářský průmysl a cestovní ruch. Sankce zatím připravily Česko o stovky pracovních míst. Přímé následky jsou zatím poměrně malé, nicméně do budoucna existují obavy z druhotných následků. Tedy z otřesů mezi velkými evropskými výrobci, pro něž české firmy fungují

jako dodavatelé, kteří přijdou o velké ruské zákazníky. Rozhodující v tomto směru by podle odborníků mělo být první čtvrtletí letošního roku. Obrázek o dopadech se pokusila udělat v rámci svého pravidelného průzkumu generálních ředitelů i poradenská společnost PwC Česká republika. Ta vyzpovídala 150 šéfů tuzemských podniků. Krizi na Ukrajině a související ruské sankce zatím výrazně pocítilo jen 12 procent firem, z toho šest procent v podobě významného poklesu tržeb za loňský rok a čtyři procenta v podobě výrazného poklesu zakázek pro následující období. Ne sice tak významný, ale přesto nějaký pokles tržeb

Foto čtk

Stopka pro Mléko. Odvetné embargo Ruska zasáhlo i české mlékárny. Skupině Interlacto, které patří i Moravia Lacto, klesl export o 30 až 40 procent.

Sto nezaměstnaných. Firma Motorpal musela propouštět. Pokládá to ale za krátkodobé nepříznivé období, do příštích let počítá s růstem.

12

podniků. Na západních trzích společnost usiluje především o vyšší rozvoj obchodu na trhu Německa a vstup na trh Mexika, USA a Brazílie,“ doplňuje Iva Ruskovská. Podnik se přitom neopírá pouze o kvalitní produkty, ale také o značku, kterou založil v roce 1939 Tomáš Baťa a která má ve světě stále výborný zvuk. Firma je jedním z největších zaměstnavatelů v Jihočeském kraji a za poslední tři roky navýšila počty zaměstnanců téměř o 200 na současných 870. Jiné oslovené podniky pomoc vlády nevnímají tak pozitivně jako v Kovosvitu. „Do současné doby nemáme o cílené pomoci státu žádné informace. To znamená, že u řešení této problematiky máme výrazné zpoždění oproti některým jiným státům EU, jako jsou pobaltské republiky a Finsko,“ konstatuje Oldřich Gojiš. K  výraznému zlepšení by podle jeho slov pomohlo rozhodnutí vlády o zahájení subvencovaných vývozů k podpoře vývozu mlékárenských komodit, včetně podpory producentů mléka tak, jak je běžné v ostatních státech EU. Další manažeři hodnotí možnosti vlády

Foto archiv

Katastrofa se nekoná V Kovosvitu MAS v Sezimově Ústí nevnímají dopady sankcí nijak tragicky. Výrobce obráběcích strojů od potíží ochránily především připomínky, které prosadila česká vláda loni v létě ke druhému, tvrdšímu kolu protiruských sankcí ze strany EU. „Aktivní spolupráce a pomoc byla především ze strany ministerstva průmyslu a obchodu. V součinnosti s tímto ministerstvem, licenční správou a s oborovými svazy jsme podpořili premiéra v jeho vyjednávání, aby sankce EU neměly nepříznivý dopad na české strojírenské firmy. Naším prvořadým zájmem bylo udržení výroby a stávající zaměstnanost. A to se podařilo,“ chválí si mluvčí podniku Iva Ruskovská spolupráci s vládou. Kromě tuzemského trhu, sousedního Slovenska a  Polska se společnost zaměřuje také na země Společenství nezávislých států. „Rozvoj nových odbytových teritorií je orientovaný směrem do Kazachstánu, Indie a  Turecka. Na asijském trhu je to pak Čína, kde Kovosvit MAS prodal první stroje a  jedná zde o  založení společných

13

PROFIT  téma

Jak dopadne ruská krize na Česko? Ruská ekonomika ztrácí dech nejen kvůli sankcím. Již před jejich zavedením se začala znatelně zadýchávat. Jejich dopady, krize na hranicích s Ukrajinou i pokles ceny ropy potíže východní ekonomiky značně zhoršily. „V obavách z dalšího vývoje politické a ekonomické situace odtekl z Ruska v posledních dvanácti měsících kapitál v objemu 102 miliard dolarů,“ konstatuje David Marek, analytik poradenské společnosti Deloitte. Česká republika průběžně stojí v žebříčku dovozců do Ruska na 16. místě s podílem 1,8 procenta. V dovozu z Ruska je přitom do značné míry závislá na energetických surovinách. Z Ruska importuje ČR 41 procent veškeré ropy. V případě plynu je závislost ještě vyšší, podíl Ruska na dovozu této suroviny dosahuje 74 procent. Kvůli sankcím, které EU uvalila na Rusko, a zhoršující se ekonomické situaci v Rusku se říjnový vývoz z ČR do Ruska meziročně propadl o 18,5 procenta. „Vzhledem k velikosti obchodních vazeb mezi ČR a Ruskem a importní náročností české exportní produkce lze odhadnout, že dvacetiprocentní pokles vývozu do Ruska sníží český HDP o 0,15 procenta. Propad vývozu do Ruska o polovinu by ubral z českého HDP 0,38 procenta,“ odhaduje David Marek. Do úvahy je podle něj třeba vzít také nepřímý dopad skrz vliv na ostatní země. V případě celé EU se vývoz do Ruska podílí na celkovém unijním vývozu 6,9 procenta a Rusko je čtvrtým nejvýznamnějším obchodním partnerem Unie po USA, Švýcarsku a Číně. „Za prvních deset měsíců letošního roku vývozu z EU do Ruska klesl o 12 procent, v říjnu export z EU do Ruska klesl o 14,5 procenta,“ zmiňuje David Marek. Při poklesu vývozu ze zemí EU do Ruska se snižuje také poptávka po subdodávkách, které směřují z České republiky do firem v ostatních zemích EU. Při započítání přímých i nepřímých vlivů vývoje v Rusku na českou ekonomiku lze odhadnout, že dvacetiprocentní pokles ruského dovozu sníží růst českého HDP o 0,2 procentního bodu, padesátiprocentní pokles zhruba o 0,5 procentního bodu.  (dal)

14

Nezanevřít na Rusko Česká vláda chce minimalizovat dopady na české firmy podporou proexportních opatření. V tomto směru jsou velmi aktivní také podnikatelské svazy a organizace, které každý rok pořádají řadu misí do perspektivních regionů. Například v polovině ledna odjela mise Hospodářské komory do Turecka. „Turecký trh zůstává pro český byznys jedním z nejperspektivnějších vůbec. Nejenže se jedná o prioritní zemi dle vládou schválené exportní strategie, ale z čistě pragmatického hlediska jde rovněž o logisticky dostupnou destinaci, se kterou máme značné zkušenosti a která nadále skýtá možnosti odbytišť pro řadu strojírenských výrobků,“ říká viceprezident Hospodářské komory ČR Bořivoj Minář, který podnikatelskou misi vedl. Velké šance pro české firmy skýtá také trh USA, kde mají tuzemské podniky zatím slabší exportní pozici. „Ale velmi se nám daří vyvážet zboží s vysokou přidanou hodnotou. Ekonomika USA roste, trh se demograficky zvětšuje, stabilita firem je slušná a jedná se o bohatý trh. Navíc se připravuje dohoda mezi EU a USA, takzvaný transatlantický pakt volného obchodu TTIP,“ zdůrazňuje Karel Havlíček. Asociace chce jít této šanci naproti. Společně s vlastníky firmy Meopta, rodinou Rausnitzů, připravila unikátní zázemí pro malé české firmy v New Yorku a v březnu otevře MEOHUB pro první tuzemské podniky. „V tuto chvíli vybíráme první firmy,“ předesílá Karel Havlíček. Ministerstvo průmyslu se chce zaměřit také na ruský trh, a to na regiony, jejichž představitelé nefigurují na sankčních seznamech. Proto bude podporovat účast českých firem na výstavách, veletrzích a dalších akcích v Ruské federaci. I přes výpadky na ruském trhu jsou celkové předpovědi pro českou ekonomiku pozitivní. Podle odhadů společnosti Deloitte poroste tuzemské hospodářství v příštích pěti letech průměrným tempem 1,7 procenta. V roce 2020 by se ČR mohla pohybovat na úrovni 85 až 86 procent průměru EU, a předstihnout tak na čele žebříčku středoevropských zemí Slovinsko. Eskalace krize by ale mohla slibné prognózy významně přepsat. Dalibor Dostál

Oslovte turisty z celého světa. Podnikáte v cestovním ruchu? Zaregistrujte se zdarma do Národního informačního portálu. Kromě umístění vaší nabídky na jediný oficiální web určený pro zahraniční turisty získáte navíc i bezplatnou propagaci vašeho podnikání v cizině. Buďte vidět.

nip.czechtourism.cz A141014106

strukturou ruského rozpočtu, vyváděním peněz oligarchů a extrémními investicemi ruské vlády do zbrojení způsobuje, že se přestává ruské ekonomice věřit,“ konstatuje Karel Havlíček. „Důsledkem je pád rublu, velké nepříjemnosti v zajišťování pohledávek a v investiční politice našich firem v Rusku. Začíná vznikat nedůvěra vůči ruským partnerům, že dostojí svým závazkům. I z tohoto důvodu je třeba zachovat chladnou hlavu, nepropadnout panice, sice se zabezpečovat, ale obchodovat,“ pokračuje. Budoucí kontrakty s Ruskem podle něj mohou také značně ovlivnit výroky tuzemských politiků. „Oficiální rétorika státu by měla být vůči Rusku objektivní, v souladu s EU, ale ne likvidační, jen hlupák může mít radost z toho, že Rusko směřuje do ekonomické krize,“ míní šéf AMSP. Ministerstvo průmyslu a obchodus tímto postojem souhlasí. „Naším prvotním cílem je udržení exportu do Ruska. Diverzifikace exportu je žádoucí, ale musíme ji dělat s pokorným vědomím, že to je dlouhodobá a nákladná záležitost. Proto je pro nás důležité udržet se na ruském trhu,“ říká ministr Jan Mládek.

inzerce

za loňský rok čeká v této souvislosti 27 procent firem a 23 procent určitý pokles zakázek do budoucna. Mezi firmami panují obavy, že export do Ruska bude trpět dlouhodobě. „Důsledkem, který je patrně mnohem podstatnější, ovšem prakticky nezměřitelný, je přerušení komunikace, ztráta vzájemné důvěry a z toho vyplývající přerušení nebo ukončení jednání o budoucí spolupráci, budoucích kontraktech. I kdyby krize skončila zítra, následky budou patrné ještě roky,“ vysvětluje Filip Matys z tiskového odboru ministerstva průmyslu a obchodu. Dalším problémem vztahu s Ruskou federací je podle něj nejistota a ztížené financování. Řada českých firem i ruských partnerů pozastavila své dlouhodobé strategické plány, investoři utlumili své aktivity. I oblasti, které dosud nejsou sankcemi formálně postiženy, jsou tak jimi postiženy fakticky. Podobně budoucnost exportu na Východ vnímají také podnikatelské organizace. „Sankce se dnes spíše stávají sekundárním problémem. Horší je pokles cen ropy, což v  kombinaci se sankcemi, tragickou

PROFIT  rozhovor

rozhovor  PROFIT

Roste zájem o odbory Za loňský rok registrovala Českomoravská konfederace odborových svazů 12 tisíc nových členů. Podle jejího předsedy Josefa Středuly to znamená, že je něco ve  firmách v nepořádku, ale i to, že zaměstnanci vědí, jak se bránit.

A v kterých dalších organizacích kromě Kova jsou malé a  střední firmy nejvíce zastoupeny? Tak třeba v odborovém svazu Stavba nebo Unios, to jsou bývalé podniky zabývající se službami, potom i odbory chemiků, to nejsou jen mamutí společnosti, ale i menší, pak jsou zde potravinářské firmy, jsou to také banky, ty sice nelze považovat za malé podniky, ale do stejné kategorie spadají i menší pojišťovny. Řada podnikatelských subjektů, kde máme odbory, jsou i ve zdravotnictví. Škála firem, ve kterých působíme, je obrovská a většinou jsou to malé či střední podniky.

16

Dá se tedy údaj o  členech z  kategorie malých a středních firem nějak jasně vyčíslit? Bude zde rozdíl. Ten je způsobený tím, že se můžeme bavit o počtu členů a počtu odborových organizací. Na počet odborových organizací je podle mého odhadu zhruba 70 procent malých a  středních podniků, možná to bude i více. Co se týká počtu členů, tak zde bude rozdíl, protože některé velké firmy mají hodně členů odborů. Na členy tak mám zhruba třicet nebo čtyřicet procent odborářů koncentrováno v malých a středních firmách. Někdy je to například i tak, že se velké firmy s odbory rozpadly na menší subjekty. Co si tak vzpomenu, tak například firma MESIT Uherské Hradiště. Prapůvodně to byl velký celek, teď jde o několik různorodých firem. Nebo Sigma, která se rozdělila na menší subjekty. Registrujete i nové odborové organizace v menších firmách? Máme obrovské množství nových odborových organizací. Například za loňský rok jich bylo osmdesát. A ty jsou zpravidla zakládány v nových firmách. U obou nových automobilek na našem území existovala odborová organizace dříve, než vyjel první automobil z bran závodu. I to je možná zajímavost, že lidé mají v České republice dobrý vztah k odborům. Jestliže ročně odborové svazy přijímají 12 tisíc nových členů, tak pokud bych to srovnával s členstvím v politických

Foto Hynek Glos

Máte představu o tom, v kolika menších či středních firmám fungují odbory? Odborové organizace, které v  rámci Českomoravské konfederace odborových svazů zastřešujeme, působí v  asi 5500 subjektech. Máme 330 tisíc členů a ti reprezentují vše od státních orgánů až po velké nadnárodní společnosti. Drtivá většina ale působí v malých a středních podnicích. V odborovém svazu Kovo, ve kterém jsem působil jako předseda, většina členů nebyla z mamutích podniků, i když měly početně velké zastoupení, ale z menších a středních firmem o 50 až 350 zaměstnanců. Odbory působí ve velkém množství malých a středních podniků i díky tomu, že jedna odborová organizace může působit ve více firmách, z důvodu efektivity či koncentrace zdrojů.

17

PROFIT  rozhovor

rozhovor  PROFIT

stranách, můžu říct, že být odborově organizovaný je více sexy než být organizovaný v politické straně.

Může to mít minimálně dvě vysvětlení. První je to, co říkáte, něco není v pořádku. To je ta negativní interpretace. Lze to ale vysvětlovat i velmi pozitivně – lidé vědí, jakým způsobem se mohou proti určitým postupům bránit. Je to organizace zaměstnanců a je od toho, aby je ochránila a vyvážila jejich nevýhodné postavení vůči tomu, kdo kapitál vlastní. Z mého pohledu je nárůst počtu členů pozitivní v tom, že našli způsob, jak se bránit, a to je hodně dobře. Druhý můj pohled je, že tady jsou problémy. Dvanáct tisíc lidí jen tak nevstoupí do nějaké organizace, obzvláště ne v současné době. Já si to můžu vysvětlovat ještě jiným způsobem. Že jsou dnes odbory vnímány úplně jinak, než tomu mohlo být před deseti či patnácti lety.

Takže si nemůžete stěžovat, zájem o odbory je a trend je rostoucí? Teď se na to zkusím podívat úplně z vesmíru. Pozitivní by bylo, kdyby lidé nemuseli zakládat odborové organizace k obhajobě svých práv. To je společensky nejlepší situace. Znamenalo by to, že se cítí dobře, že jsou respektována jejich práva, že je dodržovaný zákon a dostávají odměnu, kterou si zaslouží, a i oni jsou si toho vědomi. Nikdo se je nesnaží vydírat nebo nutit do nějakých krkolomných pracovních situací. Z toho pohledu by byla nejlepší zpráva, že odbory postupně končí, protože by byli lidé spokojení. Prapůvod vzniku odborů je vždycky nějaký typ nespokojenosti s něčím. Se mzdou, s chováním, s pracovními podmínkami a podobně.

Vnímá vás jinak i vláda? Byl jsem velmi potěšen, když jsem si přečetl první návrh programového prohlášení vlády, které bylo v tomto smyslu stejné i ve finálním znění, kde popsali, co v zemi momentálně chybí a co se musí udělat. Šlo skutečně o soupis toho, co se odložilo, co jsme neřešili. Nás mrzelo, že i za minulých vlád zde byli politici také z vládnoucích stran, kteří to chtěli napravovat, ale protože se to zrovna ideologicky nehodilo, nešlo třeba i racionální krok vůbec přijmout. Co se sociálního dialogu týče, dialogu zaměstnavatele se zaměstnanci, nebo tripartitního dialogu, tak vám můžu říct, že došlo k obrovskému rozdílu. Zažil jsem Kalouskův a Nečasův přístup, zažil jsem Rusnokův přístup a zažívám Sobotkův. Je to gigantický rozdíl.

Dvanáct tisíc nových členů odborů za loňský rok. Je v tuzemsku hodně problémů ve firmách?

18

Foto Hynek Glos

Založení odborů tedy signalizuje, že ve firmě probíhá špatná komunikace mezi vedením firmy a zaměstnanci? Bohužel to tak většinou bývá. Neznamená to, že měsíc po založení odborů je situace stejná, ale lidé už vědí, že je to jejich organizace a pomáhá jim. Navíc odborové organizace jsou jediné, které mohou uzavírat kolektivní smlouvy. To znamená nárůst mezd, různé dovolené, příplatky, řešení pracovních situací. Je tedy rozdíl mezi momentem vzniku a dlouhodobým působení. Na začátku bývá konflikt, spor, něco, co je velmi špatné, ale pokud odbory působí delší dobu, je nejčastější téma spolupráce. Nikdo nemá čas na to, aby se jen hádal. Většinou jde o snahu se dohodnout. Dokonce se uzavřená kolektivní smlouva považuje za bonusovou věc při uzavírání žádosti o úvěr nebo nějakou podporu pro firmu. Protože pro bankovní ústav to signalizuje, že je ve firmě klid. Naším cílem proto není vyvolávat konflikt. Naším cílem je ochraňovat dobrého zaměstnance před špatným zaměstnavatelem, ale také dobrého zaměstnavatele před špatným zaměstnancem. Neexistence pracovního místa je totiž škodlivá.

A v čem je ten rozdíl? Ve vstřícnosti? Nejde o vstřícnost, ale o ochotu naslouchat. Poslouchat, čím argumentujeme, hledat společná řešení. Někdo říká, že teď máme vládu, která nám jde na ruku, ale tak to není, na ruku by nám snad mohla jít jednobarevná vláda, s koaliční vládou musíme umět najít konsenzus. A to jak zaměstnavatelé, tak odbory. A i se zaměstnavateli máme, podle mého dlouhodobého odhadu, 95 procent témat úplně společných. Dokonce i ta východiska jsou stejná, když se bavíme o exportní politice nebo podpoře malých a středních podniků. Ano, když přijde řeč na téma zákoníku práce a někdo navrhne, že zredukujeme

Josef Středula (47) Po absolvování střední školy pracoval ve vítkovických železárnách. V letech 19901993 byl místopředsedou základní organizace Odborových svazů Kovo Vítkovice – závod 2. Následně od roku 1993 do roku 2005 působil jako místopředseda celorepublikovného Odborového svazu Kovo. V červnu 2005 byl zvolen předsedou Kovo, post dvakrát obhájil. 25. dubna 2014 byl zvolen předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů.

práva, tak v tom se neshodneme. Pro téma minimální mzdy je také těžké najít společné řešení. Otevřel jste téma proplácení nemocenské v prvních třech dnech. Došlo na dialog? Je to v tripartitě průchozí? Jde o takzvanou karenční dobu a její zrušení. Dialog se otevřel. Ministerstvo práce předloží podklad, který bude i odborně vybavený, budou tam čísla a my budeme moci argumentovat podle těchto čísel. To je první předpoklad. Někdo to připraví. Druhým předpokladem je, že o tom budeme mluvit. A třetím předpokladem je senátní návrh na zrušení karenční doby, což nás k dialogu také nutí. I když jsme téma otevřeli ještě dříve, než přišel tento návrh. Čím budete podporovat svůj názor, že by se karenční doba měla zrušit? Důvodem by měl být celospolečenský aspekt. Karenční doba byla zavedena mimo jiné proto, že se někdo domníval, že se nemocenská zneužívá. Já si ale myslím, že člověk jen tak nemůže zneužít nemocenskou. Já si sám sobě nenapíšu chorobopis. To mi musí napsat lékař. Pokud někdo napíše, že je člověk nemocný, a on není, tak za to zodpovídá. Samozřejmě jsou nemoci, které lze jen těžko identifikovat, ale v takovém případě je tady léčebný režim, který když někdo poruší, tak má smůlu a přichází sankce. Zavedení karenční doby ale způsobilo, že lidé nejdou s kvazibanálními nemocemi k lékaři. Chodí místo toho do práce. V úterý mají symptomy. Dovolenou si ale vezme až v pátek. Mezitím nakazí další lidi. Pak se to snaží vyléčit přes

víkend. Zaměstnavateli ale způsobí sekundární škodu, protože mu odpadne celá část týmu. Nemocný člověk nemůže podat odpovídající výkon. Navíc pokud pracujete na stroji a budete mít menší pozornost, tak se může stát nějaký fatální problém, v lepším případě zkazíte výrobek, sérii výrobků a v horším případě někoho můžete připravit o život nebo mu způsobit ujmu. Zdaleka to tedy není diskuse o tom, zrušit, či nezrušit tři dny, ale o celospolečenském důsledku. Navrhujete pro první tři dny nemoci vyplácet 25 procent mzdy. Je to podle vás dostatečný důvod pro zaměstnance, aby místo do práce šli k lékaři? Ne, není. Ona by správně měla být i diskuse na téma, kolik ten člověk má dostat. V řadě firem se při kolektivní smlouvě řešilo i to, že během prvních tří dní nemoci dostane průměrný výdělek. Důvod je, že si zaměstnavatel uvědomuje, že je pro něj lepší, když se pracovník bude léčit, než aby chodil do práce. Je také nutné připomenout, že ústavní soud karenční dobu zrušil. Není přece možné, aby zaměstnanec, který si platí pojistné, nedostal nějakou dávku. Stát to tehdy obešel tak, že řekl, že zruší pojistné pro zaměstnance. Takže se zrušila platba zaměstnancům a karenční doba je zákonná. Je to v pořádku z pohledu konformity s ústavou, ale z lidského pohledu odkládáme problém. Na jaké schůzce tripartity budete tedy tento problém řešit? Osobně předpokládám, že to bude na programu v březnu nebo v dubnu. Bude záležet na tom, jak rychle ministerstvo zpracuje podklad, protože potřebujeme data. Je třeba se dohodnout a po pravdě argumenty každé ze stran můžou být odlišné. V rámci tripartity máte možnost diskutovat i nad připravovanou obchodní dohodou mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o Transatlantickém partnerství pro obchod a investice, zkráceně označované TTIP. Vidíte zde nějaké třecí plochy? Otázka TTIP je v České republice složitá záležitost. Hodně záleží na přístupu vlády k těmto dohodám. Když se uzavírala dohoda

19

Očima podnikatele  PROFIT

Potraviny s rodokmenem

Z toho, co říkáte, ale plyne, že diskuse probíhá na obecné rovině. To skutečně nemáte k  dispozici nějaké konkrétnější informace ani v rámci expertní skupiny v tripartitě? Některé informace se dozvídáme od přímých účastníků. Například zde byla konference, které se zúčastnil hlavní vyjednávač Evropské komise. I on velmi vnímal netransparentnost. Jenomže je problém, že pokud se obě strany nedohodnou na otevřenosti, není šance jednání odkrýt. Jedna strana se vymlouvá na druhou, že nesouhlasí se zveřejněním. A zatím to tak tedy dělají? Zatím to tak bohužel je. Ale řeší se i různá podnikatelská kultura, která se historicky vytvořila v Evropě a ve Státech. Někdy je to velmi nekompatibilní. Jeden příklad za všechny: máme stanice technické kontroly, kde když získáte certifikaci auta, bude platná pro celou Evropskou unii, protože je to úřad pod státní direktivou. Ale ve Spojených státech to není. Evropské auta budou zaparkovaná u nějakého soukromého subjektu, na

20

Foto Hynek Glos

který nemá vláda Spojených států žádný vliv. Takže u nás se budou prodávat americká auta, ale my naše auta prodávat nebudeme, protože je neschválí. A to je problém, a docela vážný. Protože to je nevyvážené. Hospodářská komora otevřela téma povinné registrace s tím, že by převzala část pravomocí od živnostenského úřadu, odbory v minulosti fungovaly i tak, že vyplácely členům dávky v nezaměstnanosti. V dubnu budete rok ve své pozici. Máte vizi, kam byste chtěl konfederaci odborových svazů směrovat? Chtěl bych, aby největší společenská organizace v České republice byla také nejvýznamnější. A to není tak jednoduché. Zatím mám ale dobrý pocit, udělali jsme obrovský kus práce. Agentura STEM v rámci pravidelného

výzkumu veřejného mínění na téma odbory zaznamenala změnu trendů v oblasti akceptace. Na otázku, která přibližně zní, zda jsou odbory v České republice potřebné a prospěšné, 64 procent odpovědělo kladně. Chci, aby každý, kdo bude s odbory spolupracovat, to považoval za moudré partnerství. Podstatné ale je, aby byla Česká republika bohatší. A to určitě nebude díky kurzu české koruny. To opravdu nevypadá. Jediná forma, jak zvýšit životní úroveň, je zvyšovat mzdy a platy. A jestliže se z České republiky na dividendách vyvádí ročně částka převyšující 320 miliard korun, což je osm procent HDP, tak si chceme říct o významný díl těchto peněz. Myslím si, že Česká republika už pro majitele vydělala hodně a teď je potřeba dát část i zaměstnancům. Petr Švihel

Česká potravina Před dvěma či třemi roky se začal drát na svět fenomén „Česká potravina“. Bohužel vzniklo mnoho značek, které prohlašují za českou potravinu cokoli od výrobku s obsahem české suroviny 85 procent až po produkt, který vůbec nemusí pocházet z České republiky. Chudák zákazník neví, jestli si z něj dělají výrobci legraci, nebo to myslí vážně. V říjnu 2013 jsme proto spustili projekt Naše biofarma a rozšířili svou nabídku o novou řadu biopotravin stoprocentně českého původu. V rámci projektu spolupracujeme prozatím se sedmi ekologickými farmami, včetně naší vlastní ekologické farmy ve Velkých Hostěrádkách na Břeclavsku. V nabídce zákazníci zatím naleznou bioprodukty z české špaldy, pohanky a netradiční jednozrnky či červené pšenice. Na každém výrobku je uvedeno konkrétní místo a jméno farmáře, odkud dané suroviny pocházejí. Součástí představení projektu jsou i webové stránky, kde lze nalézt informace a fotografie z farem, přehled výrobků a recepty na jejich využití. Propojení pěstitelů a konečného spotřebitele považujeme za přínosné pro obě strany. Velmi si vážím svědomité práce farmářů a jejich ohleduplnosti k přírodě, se kterou hospodaří. Chceme je proto v jejich úsilí co nejvíce podporovat a postupně do projektu zapojovat další farmy.

se pro velkou investici do bezlepkového projektu. V roce 2013 jsme otevřeli novou bezlepkovou balírnu a loni spustili oddělený bezlepkový mlýn. Nový mlýn představuje zcela ojedinělý provoz, který v sobě spojuje kvalitu bio a jistotu absence lepku. Tato kombinace je v České republice unikátní. Navíc provádíme vlastní laboratorní rozbory a teprve po vyhodnocení expedujeme do prodeje k zákazníkům.

Bezlepkové potraviny Nedávno jsem měl v noci sen, zdálo se mi, že našli lék na celiakii, že nebude potřeba hlídat a označovat bezlepkové produkty a naše mnohamilionové investice do pohankového mlýna a systému sledování kvality byly zbytečné. Ne, že bych to celiakům nepřál, ale asi to je nereálné, protože se jedná o nemoc, která je pravděpodobně vázána na geny. S pojmy bezlepková dieta a celiakie se setkávám čím dál častěji. Jedinců, kteří trpí celiakií a nemohou přijímat potraviny s obsahem lepku, bohužel neustále přibývá. Navíc i nám zdravým prospěje občas do jídelníčku doplnit bezlepkové suroviny, a odlehčit tak svému zažívacímu systému. Vyšli jsme vstříc všem, kdo nemůže či nechce lepek zařazovat do své stravy a rozhodl

Mentor pro výchovu zaměstnanců Naše firma sídlí v regionu s velkou nezaměstnaností a s velmi nízkým počtem kvalifikovaných pracovníků, ať se jedná o dělnické, administrativní, či manažerské pozice. V současné době patříme mezi největší zaměstnavatele v regionu. V roce 2013 a 2014 se nám podařilo ve spolupráci s Úřadem práce v Šumperku a Olomouci díky jejich programům získat alespoň část potřebných zaměstnanců, rekvalifikovat je, zaučit, případně naučit základním pracovním návykům. Tito lidé u nás mají trvalé zaměstnání. Bohužel se přitom vynořil celorepublikový fenomén – exekuce. Na naši účtárnu se nahrnuly všemožné exekuce na jednotlivé pracovníky. To je záležitost, která nás nutí přemýšlet, zda

Foto PRO-BIO

s Koreou, měli jsme poměrně velké konflikty s ministerstvem průmyslu a obchodu, kdy jsme nesdíleli jejich liberální přístup. Bylo tam dosti velké nebezpečí, že se zhorší postavení českých výrobců, protože se příliš liberálně otevíraly hranice Evropské unie. To je příběh, který předcházel diskusi o TTIP. Kolem něj je také několik problémů. Největší je, že je vyjednávání netransparentní. Členské státy sice něco vědí, ale nevědí všechno. Občané nevědí vůbec nic. Připadá mi to, že se zde hraje nějaká zvláštní hra. Všichni jsou informovaní, jen občané nejsou. A to je divné. To je první bod. Druhý bod je, aby ta dohoda byla vyvážená. Obáváme se, že bude jeden vítěz a jeden poražený. A zatím to vypadá, že vítězem budou Spojené státy a my budeme ti, kteří na tom nebudou tak dobře. My chceme, aby byla ochráněna pracovní místa, a žádáme vládu, aby si udělala dopadovou studii. Dosavadní studie se totiž spíše zaměřují na to, jak podpořit TTIP, aby byla smlouva uzavřena. Myslím si, že je třeba mít i objektivní analýzu dopadů pro Českou republiku.

Pohankový mlýn. Rostoucí počet celiaků přiměl firmu k investici do bezlepkového projektu.

vůbec či jakým způsobem s těmito aktivitami pokračovat. Shodou okolností jsem byl nedávno na semináři, kde jeden rakouský region předával zkušenosti. Nezisková organizace tyto pracovníky zaměstná na určité období a „pronajímá“ je dalším zaměstnavatelům. Já jako zaměstnavatel nemám tyto problémy s exekucemi nebo s absencí a podobně. V této problematice se jistě máme ještě co učit. Velmi by nám pomohl program spolupráce s Úřadem práce, který by byl vhodný pro naši firmu. Stabilizace lidí v regionu, kde se nezaměstnanost pohybuje až kolem 30 procent, by se následně vyplatila obci i státu. Moc se mi líbí nápad na podporu „mentora“, který má prostor se starat o zaučení, případně „výchovu“ nových pracovníků. Je pravda, že získání a vypracování žádosti o podporu je krkolomné a časově zdlouhavé, ale věřím, že v následujících letech se administrativa zjednoduší.

Martin Hutař

zakladatel a spolumajitel obchodní společnosti PRO-BIO

PROFIT  příběh úspěchu

Byliny, Které přerostly hranice

Biofarmářů je v České republice stále nedostatek. Český producent biovýrobků Sonnentor tak pořád hledá nové dodavatele. Po jeho výrobcích je hlad kromě České republiky i v mnoha dalších zemích Evropy.

příběh úspěchu  PROFIT Jihomoravské Čejkovice jsou od nepaměti známé jako vinařská obec. Vesnička u Hodonína obklopená vinohrady však od počátku 90. let minulého století neprodukuje jenom révu, ale také bylinky. V roce 1992 zde totiž zřídila svoji českou pobočku rakouská firma Sonnentor. Sama přitom měla jen o málo delší tradici. Mateřskou společnost založil v roce 1988 Johannes Gutmann, v té době třiadvacetiletý mladík. Jeho snem tehdy bylo uvést na rakouský a mezinárodní trh bylinné speciality biopěstitelů z dolnorakouského Waldviertlu, kde se narodil a vyrůstal. Když Johannes Gutmann spolu se svým českým společníkem Tomášem Mitáčkem otevřel českou pobočku, byl trh s biovýrobky v postkomunistické zemi ještě v plenkách. Také proto firma začínala jen s úzkou škálou zboží. „Dnes máme ve svém portfoliu na 650 produktů. Všechny pocházejí z ekologického zemědělství a mají certifikaci bio,“ porovnává jednatel společnosti Josef Dvořáček. Společnost nabízí nejenom čaje, ale také koření a další biopotraviny. Svoji pozici na trhu si společnost udržuje díky inovacím. Ty se týkají nejenom samotných bioproduktů, ale také obalů či prodejních prezentací. „Každoročně uvádíme na trh kolem dvaceti nových produktů. Pravidelně vyvíjíme nové směsi čajů i koření, ale reagujeme také na poptávku našich zákazníků po různých produktech, které obsahují byliny a koření. Například medy s kořením, tyčinky, sušenky, marmelády a další,“ doplňuje Josef Dvořáček. Firma zareagovala také na rostoucí poptávku po zelené kávě a uvedla na trh novinku – zelenou kávu v nálevových sáčcích, které usnadňují přípravu.

Modrá hvězda, ŽLUTÉ SLUNCE. Firma se sluncem v logu si zřídila svoji prodejnu v Domě U Modré hvězdy. úspěšné bio. Zakladatel Johannes Gutmann (vlevo) s Josefem Dvořáčkem.

Foto Sonnentor 3x

Oprašování dávno objeveného Firma přitom využívá svých dvacetiletých zkušeností se zpracováním bylin, čajů a koření z ekologického zemědělství. „Snažíme se spojit tradiční postupy, zkušenosti i jednoduché lidové moudrosti s inovativním moderním přístupem. Našimi

22

23

PROFIT  příběh úspěchu

příběh úspěchu  PROFIT trpělivost a velký kus srdce všech členů rodiny Sonnentor,“ podotýká Josef Dvořáček. Za důležité považuje, že biofirma není pouze módním slovem, ale vyjadřuje skutečnou ohleduplnost k životnímu prostředí. „Bio je způsob života spojený s šetrným zacházením s přírodními zdroji a přírodou samotnou, slibující slunečnou budoucnost příštím generacím,“ říká jednatel společnosti v narážce na znak firmy, kterému dominuje slunce se čtyřiadvaceti paprsky.

Foto Sonnentor 2x

Krize? Žádná katastrofa S ostatními majiteli bioprodejen a farmářských obchodů se Josef Dvořáček shoduje v tom, že sehnat kvalitního dodavatele bioproduktů je stále obtížné. Většinu ekologicky obhospodařovaných zemědělských ploch v Česku totiž nadále tvoří louky a pastviny. Čejkovičtí tak v současnosti spolupracují s pětadvaceti biopěstiteli a ekologickými farmáři a pořád hledají nové dodavatele. Imunní proti Krizi. Většina zpracovatelů a výrobců bioproduktů podle Josefa Dvořáčka během posledních roků spíše rostla nebo stagnovala.

inovacemi směřujeme k vývoji uživatelsky příznivých obalů, které jsou stoprocentně kompostovatelné, k vývoji nových zajímavých směsí, které reagují na moderní trendy

ve vaření doma i v gastronomii,“ vysvětluje Josef Dvořáček. „Naše babičky sušily bylinky a koření na velkých půdách a samy si míchaly směsi. Kuchyně byla pro naše předky

Výkladní skříň. Čejkovický areál je navržený jak pro zaměstnance, tak i zákazníky.

24

středem rodinného dění. Místem setkání a odpočinku po namáhavém dni, příležitostí k výměně názorů v kruhu těch nejbližších při posezení u dobrého domácího jídla, jehož přípravě se věnovala velká část dne. Dnešní vaření je rychlejší, lidé vítají hotové směsi koření i čajů, nový trend je jídlo nejen kořenit, ale také zdobit. Proto jsou stále oblíbenější naše směsi květů a koření, kde barevné květy zdobí jídlo,“ pokračuje. Nabídku čas od času oživí také nově objevené nebo vzkříšené zapomenuté druhy bylin, například stévie či lapacho. V současnosti firma zaměstnává přes devadesát zaměstnanců a ve spolupráci s mateřskou firmou v Rakousku vyváží zboží do více než padesáti států po celém světě. Pětadvacet procent produkce je určeno pro místní trh, který kromě Česka zahrnuje i Slovensko, Polsko, Maďarsko a pobaltské republiky. V čem je klíč k úspěchu čejkovické firmy? „Naše inovace spočívá vlastně hlavně v oprašování dávno objeveného. Bioprodukty od Sonnentoru v sobě kromě vybraných surovin v té nejlepší biokvalitě ukrývají spoustu ruční práce, lidské nasazení zaměstnanců z  Čejkovic i  pěstitelů, pečlivost, energii,

inzerce

A151000021

Kávu pěstuje Don José Přístup odlišný od konvenčních výrobců ukazuje například způsob, jakým firma získává kávu. Letos uvádí na trh kávu Single Origin Nicaragua. „Přímý obchod zajišťuje, že peníze jdou tam, kam by měly, a to pěstitelům kávy v Nikaragui,“ zdůrazňuje Josef Dvořáček, dodává. „Naše pěstitele známe osobně a podporujeme dlouholeté partnerství při férovém obchodě, aby jejich rodiny mohly dobře žít. Přímo na místě podporujeme další projekty pěstování kávy, aby nebyla narušena místní přirozená vegetace a koloběh vody. “Jedním z dodavatelů je například biozemědělec Don José Maria Castro, který žije se svou rodinou na severu Nikaraguy, v lesích provincie Jinotega. (dal)

Ekonomická krize minulých let na trh s biovýrobky nastěstí nijak tvrdě nedopadla. „V zásadě většina zpracovatelů a výrobců bioproduktů má spíše rostoucí nebo stagnující trendy než nějaký zásadní pokles, srovnatelný například se stavebnictvím. Lidé u nás začínají v posledních letech stále více objevovat potřebu kvalitně a dobře se stravovat,“ konstatuje Josef Dvořáček. Podobná je podle jeho slov situace v  celé Evropě. S  tím rozdílem, že ve vyspělých zemích je množství spotřebitelů

několikanásobně větší, protože bio je čím dál více vnímáno jako způsob života spojený s trvalou udržitelností naší planety. Firma nejenom prodává, ale také do Čejkovic láká návštěvníky. Její Bylinkový ráj loni navštívilo dvanáct tisíc turistů. Ty láká zážitková exkurze ve výrobě a zpracování čajů, od letošního léta se jim otevře také nová čajovna. Velký zájem je také o zájezdy školních i předškolních dětí, kterým firma nabízí výchovně-vzdělávací i soutěžní program. Dalibor Dostál

PROFIT  polemika

Na stopě daňovým unikům Podnikatelské téma tohoto roku se zdá už jasné. Je jím elektronická evidence tržeb, kterou první podnikatelé budou muset zavést začátkem příštího roku a další se budou postupně přidávat. Jaké jsou důvody pro zavedení a čeho se podnikatelé obávají? PRO

PROTI

Konec daňového dopování

Problém pro starší generace

Pokud sportovec dopuje, je veřejností zavržen jako podvodník. Ostatní dřou, zatímco on navíc „zobe“ a získává tím nepovolenou výhodu oproti soupeřům. Ti jsou zpravidla první, kdo na nefér praktiky poukazují (pokud tajně nedopují též). Jak to souvisí s plánovanou elektronickou evidencí tržeb? Dejme tomu, že v jedné ulici jsou dva hospodští. První platí nájem, druhý notoricky dluží a nechá se zapírat. První investuje do předepsaných technologií tak, aby splňovaly hygienické požadavky. Druhý šetří – má svinčík a raději riskuje pokutu. První platí DPH, druhý ne. První dře, zatímco druhý „zobe“. Rovnost podmínek podnikání stanoví právní řád České republiky i mezinárodní úmluvy. Pokud ovšem ti, kteří dodržují pravidla, nemají tahat za kratší konec provazu (a jsme v situaci, kdy to tak začíná vypadat), musí stát najít způsob, jak pravidla vymoci. Elektronická evidence tržeb je jednou z cest. Nejde o žádný experiment, v Chorvatsku už funguje dva roky. Princip je jednoduchý – pokladna v provozovně se propojí přes internet s datovým centrem, kam automaticky odesílá informace o každé platbě. Evidované platby se pak snadno porovnají s údaji v daňovém přiznání. Rozhodně nechceme stavět překážky malému podnikání. Proto navrhujeme řešení, které na podnikatele neklade žádné zvláštní nároky. Po jednorázovém zaregistrování, pořízení softwaru a pokladny už vše probíhá víceméně samo. Zkušenost z Chorvatska ukazuje, že vstupní náklady lze srazit na přijatelnou úroveň. Povzbudivou zprávou je, že všechny dotázané profesní organizace a komory v ČR jsou zajedno: podmínky podnikání je třeba narovnat, nepoctivce eliminovat. Elektronickou evidenci tržeb, která tomu výrazně napomáhá, podporují. Vypadá to, že většina tuzemských podnikatelů je poctivá a zvýhodnění nepoctivců je štve. Lidově řečeno – skutečný podnikatel nechce „být za blbce“. Pokud k tomu ještě stát vybere více na daních (a to vybere), je to bonus pro občany navíc.

Téma registračních pokladen pro řemeslníky bylo v našem profesním sdružení Cech malířů a lakýrníků ČR velmi široce a důkladně diskutováno. Podrobněji tuto problematiku rozebíráme na našich stránkách www.cechmal.cz. V zásadě naši řemeslníci, většinou OSVČ, ale i majitelé větších firem či prodejen, toto řešení, které má zamezit práci načerno, schvalují. Problémem je ovšem to, že mnozí řemeslníci pracují téměř výhradně „na telefon“ a elektronické komunikační prostředky vůbec nepoužívají, jsou pro ně zbytečné. Řada z nich se k jejich použití během svého života vůbec nedostala. To je jeden z důvodů, proč si nedovedeme představit, že by se měli naučit na „stará kolena“ ovládat tyto technologie, které dělají mnohdy problém i mladší generaci. To nemluvím o možnostech zneužití dat, vykradení účtů, zavirování a dalších, které při používání elektronických komunikačních prostředků hrozí. Ze zkušeností víme, že se jim neubrání často ani ti, kteří s nimi umějí zacházet velmi zdatně. Řešení pomocí tabletů a chytrých telefonů je zajímavé, ale ne pro tuto skupinu podnikatelů. Už vůbec si nedovedeme představit nosit v pracovní kabele přenosnou tiskárnu a někde v prachu, vlhku na pracovišti tisknout příjmový doklad na fakturu. Nedávno se na toto téma konala schůzka s ministrem financí panem Babišem. Na ní pan ministr prohlásil, že u řemeslníků ve zmíněných provozech je zavedení registračních pokladen a tiskáren velmi problematické, a proto se odkládá až na rok 2017. Pokud zkušenosti ukážou, že použití registračních pokladen nebude u těchto řemeslníků možné, proběhnou na toto téma další jednání. Naprosto chápeme snahu ministerstva financí omezit machinace s DPH, tuto snahu plně podporujeme.

generální sekretář Cechu malířů a lakýrníků ČR

Dejte nám i ostatním vědět, co si o tom myslíte vy! Těšíme se na vaše názory na www.profit.cz a www.facebook.com/profit.cz

26

inzerce

náměstkyně ministra financí ČR

A151000289

Pavel Žatečka Simona Hornochová

PROFIT  restart

Foto Hynek Glos

Velichovky začnou léčit po staru

Lázně před dvěma lety položily velké dluhy. Oživil je nový majitel a už na jaře chce obnovit provoz. Plánuje postupně se vrátit k tradičním lázeňským metodám a upustit od alternativních postupů.

28

restart  PROFIT Téměř sto dvacet let vracely lázně ve Velichovkách na Náchodsku lidem zdraví. Především za slatinnými koupelemi a zábaly sem přijížděli pacienti s onemocněním pohybového ústrojí, po úrazech, před operacemi kostí a kloubů nebo po nich. Když však v roce 2013 zdravotní areál nahromadil dluhy ve výši 64 milionů korun u zhruba 140 věřitelů, lék se pro něj nenašel. Soud na něj uvalil konkurz a následoval krach. Zhruba sto zaměstnanců skončilo bez práce. V polovině minulého roku lázně získal nový majitel, společnost Karsit Holding z Jaroměře podnikatele Františka Řípy. Ta ve Velichovkách podniká delší dobu, vybudovala zde rozsáhlé konferenční a hotelové centrum K-Triumf. Koupě areálu se pro firmu stala začátkem komplikované cesty. „Od té doby zajišťujeme veškeré potřebné souhlasy, povolení a certifikáty. Není to rozhodně jednoduchá záležitost. Systém je nastaven tak, že teprve po získání jednoho souhlasu je možno žádat o další povolení,“ říká šéf lázní Martin Dűrrer: „Vypracování prvních dvou žádostí představovalo získání dat i napsání více než 300 stran textu. Přitom doba na vyřízení žádosti je často i dva měsíce, pokračuje.“ Zaměstnanci se váhavě vracejí Společnost Lázně 1897 Velichovky v současnosti zaměstnává osm pracovníků, do konce prvního čtvrtletí by chtěla dát práci 62 lidem, tedy více než polovině někdejších zaměstnanců. V březnu plánuje společnost obnovit v lázních provoz. „Byli bychom samozřejmě rádi, pokud by se nám podařil co nejrychlejší rozjezd. Pro první období jednáme o  kapacitě 180 klientů zdravotních pojišťoven. Této kapacitě odpovídá i uvedený počet zaměstnanců,“ líčí Martin Dűrrer další kroky. Získat pro nový rozjezd lázní zaměstnance nebylo pro současného vlastníka jednoduché. Pracovníci museli po krachu předchozího vlastníka opustit své pozice velmi rychle. Šlo přitom o profese, které jsou na trhu práce velmi žádané, jako jsou fyzioterapeuti, lékaři s licencí FBLR, tedy obor fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace, ergoterapeuti i sestry. „Snažili se samozřejmě najít nové místo, pokud možno s kvalifikací, kterou

29

PROFIT  restart

restart  PROFIT Jak vznikly Velichovky

Foto Hynek Glos 4x

Základní kámen v Lázních Velichovky byl položen v roce 1897. První lázeňská sezona začala hned v následujícím roce. Založení lázní předcházela cesta tehdejších majitelek velichovského panství, baronek Berty Bess Chrostin a Ga­briely Spens Boden, do Lázní Bělohrad. Tam poznaly léčebné účinky slatiny, která se nacházela také nedaleko Velichovek.

Pozvolné zmrtvýchvstání. Prostory lázní působí bez pacientů fantaskně. V zázemí už ale opět zažíná být živo.

měli. Většina z nich své nové uplatnění nalezla. Řada z nich nechtěla opustit firmu, která jim pomohla ve chvíli, kdy přišli nezaviněně o práci. To se jistě dá pochopit, svědčí to i o jejich charakteru,“ vysvětluje Martin Dűrrer. Pro lázně přitom bylo zajištění dostatečného počtu a skladby kvalifikovaných pracovníků podmínkou pro nový start, aby splnily minimální standardy uložené zákonem. „I když to pro nás byla jistá komplikace, nedohodli jsme se s uchazeči, kteří měli přemrštěné finanční požadavky, naprosto vybočující z obvyklé úrovně v tomto oboru,“ popisuje Martin Dűrrer. Nově otevřené lázně se chtějí vrátit zpět ke kořenům. „Chceme je zaměřit co nejvíce na metody, které jsou opravdu léčebné. Dojde k  posunu od wellness ke skutečné léčbě,“ zdůrazňuje Martin Dűrrer. Wellness pobyty, které nemají léčebný, ale relaxační a odpočinkový charakter, se přitom v posledních letech pro řadu lázní staly doplňkem ke klasické péči a pomáhaly nahrazovat úbytek pacientů, kterým pobyt hradí zdravotní pojišťovna. Ale ani zájemci o tento typ pobytu nepřijdou ve Velichovkách zkrátka. „Pouhých osm set

30

Tradice jako tahoun. To je vize Martin Dűrrera, šéfá lázní.

metrů od lázní máme hotelový komplex, který má vynikající zázemí pro kongresy, sport a wellness,“ popisuje Martin Dűrrer, „do blízké budoucnosti uvažujeme také o poskytování lázeňských služeb seniorům, včetně ubytování v senior hotelu.“ Lázněmi by tak ročně mělo projít až dva tisíce pacientů.

Investice s rozmyslem Součástí návratu k tradičním lázeňským metodám v jejich původní formě je i větší zaměření na největší přednost lázní. Vzhledem k tomu, že je zde dostatek vlastní léčebné slatiny, nechtějí již používat alternativní metody, při nichž se slatiny používá podstatně méně.

inzerce

„Chceme znovu získat lázním tak dobré jméno, jaké dlouho měly. Vždyť se do nich lidé vraceli dlouhých 116 let. Snažíme se, aby naší nejlepší reklamou byla spokojenost těch pacientů, kteří z Velichovek budou odjíždět,“ zdůrazňuje Martin Dűrrer. Nově otevřené lázně se chtějí vyvarovat chyb, kterých se dopustil jejich předchozí majitel. Jednou z cest mají být i uvážlivé investice. „Nechci se nikoho dotknout, ale jako příklad je možné uvést, že investice do technologie nebo do dalšího vzdělávání personálu má pro nás daleko větší cenu než obnova vozového parku,“ zmiňuje Martin Dűrrer. Až dosud nový majitel proinvestoval do oprav budov zhruba patnáct milionů korun. Opravena je kuchyně a jídelna lázeňských hostů ve Společenském domě. V  současnosti se opravuje topení, rozvody vody a částečně i interiéry v hlavní lázeňské budově, v Masarykově domě. Práce v letošním roce neskončí a budou pokračovat i v dalších letech. „Jsem velice rád, že je při rekonstrukci snaha o zachování genia loci prvorepublikové lázeňské architektury,“ uzavírá Martin Dűrrer. Dalibor Dostál

A151000022

PROFIT  makro Směnný kurz české koruny k euru 28

27,5

27,5

27,7

27,6

27 26,5 26 25,5

26

25,3

25

24,6

25,1

2011

2012

24,5

2010

2013

2014

2015

2016

Zdroj: Makroekonomická predikce ministerstva financí

S rozdílným vývojem oproti loňsku lze minimálně během první poloviny letošního roku počítat v případě inflace. Ta počínaje lednem s vysokou mírou pravděpodobnosti poklesne do záporných hodnot a bude jedním z klíčových faktorů, který bude v průběhu roku působit ve prospěch pokračující kolísavosti kurzu koruny vůči euru. S ohledem na zahraniční původ klesajících cen pohonných hmot a potravin, jakožto klíčových faktorů působících ve prospěch očekávaného poklesu inflace do záporných hodnot, nelze čekat, že Česká národní banka v blízké době ve skutečnosti přistoupí ke zvýšení svého kurzového závazku nad 27 Kč za euro. Opětovné výkyvy kurzu koruny nad 28 Kč za euro by však s ohledem na vysokou citlivost trhu na jakékoliv náznaky dalšího oslabení kurzu koruny neměly být alespoň během prvního letošního pololetí výjimkou. Pozitivní

32

Zrušený limit Švýcarské měny vůči Euru

V polovině ledna finanční trhy zaskočila zpráva o jednorázovém zrušení limitní hranice pro posilování švýcarského franku (1,20 franku za euro), kterou švýcarská centrální banka zavedla v roce 2011 s cílem zamezit klesající inflaci i možným negativním dopadům spojeným s příliš silnou domácí měnou na švýcarské exportéry. Bezprostředně tak vyvstala otázka, zdali by podobný veletoč nemohla v dohledné době zopakovat i ČNB. Čeští centrální bankéři však na rozdíl od Švýcarů, kteří museli nezřídka mohutně skupovat devizové rezervy s cílem odvrácení prolomení stanoveného kurzového závazku, nikdy nemuseli odolávat podobnému tlaku. Zrušení současného intervenčního režimu ČNB po vzoru Švýcarska s ohledem na zvyšující se deflační tlaky a stále spíše křehký hospodářský růst prozatím není v ČR na pořadu dne. Naopak jako o poznání pravděpodobnější varianta se jeví, že ČNB bude muset s ohledem na očekávané výrazné snížení prognózy české inflace pro nejbližší roky dále posunout zahájení exitu z režimu devizových intervencí minimálně do druhé poloviny roku 2016. Jan Šedina

analytik České spořitelny

A151000894

Predikce ministerstva financí týkající seletošní průměrné inflace

1,2 franku

inzerce

0,3 %

dopad slabšího kurzu koruny na inflaci však nebude nikterak výrazný, minimálně několikaměsíční deflaci se tak jen těžko vyhneme. Z nadcházejícího vývoje proto bude významnou měrou profitovat především spotřebitel.

inzerce

ČESKÁ EKONOMIKA BY LETOS obdobně jako vloni měla růst mírně vyšším než dvouprocentním tempem. Tahounem hospodářského růstu budou především investice, a to jak v soukromém, tak i ve veřejném sektoru, do značné míry díky nutnosti vyčerpání co největšího množství prostředků z evropských fondů alokovaných pro Českou republiku pro období 2007 až 2013. Pozadu nezůstane ani spotřeba domácností, především díky i nadále klesající nezaměstnanosti a nebývale vysoké důvěře domácností v domácí ekonomiku.

A151001057

Rok 2015 bude přát spotřebitelům

PROFIT  Zoom

Zoom  PROFIT

Podnikatelé: Rozvoji brání špatné silnice

Jedním z hlavních úkolů nové vlády by mělo být dokončení základní dopravní infrastruktury. Shodují se na tom představitelé významných českých firem, vítězové minulých ročníků soutěže Podnikatel roku, kteří společným vystoupením otevřeli téma efektivnějšího nakládání s veřejnými prostředky. „V České republice chybí vize dlouhodobých investic. Od vzdělání po infrastrukturu,“ říká Jannis Samaras, generální ředitel společnosti Kofola. Ta sídlí v Moravskoslezském kraji, pro který je chybějící kvalitní spojení se zbytkem republiky obzvlášť citelné. „Firmy se stěhují z Ostravy do Prahy, protože po dvaceti letech je nejrychlejší spojení pendolinem za dvě hodiny a 59 minut. To je ostuda,“ dodává Jannis Samaras. Podle podnikatelů je právě špatný stav infrastruktury jednou z  hlavních komplikací pro rozvoj tuzemské ekonomiky. „Ve Středočeském kraji nám chybí obchvat Prahy, takže když chceme jet z Kladna do Kutné Hory, trvá nám to stejně dlouho jako tím vlakem z Prahy do Ostravy. A je to přitom v rámci jednoho kraje,“ zdůrazňuje Zbyněk Frolík, zakladatel a výkonný ředitel společnosti Linet. Příčinou neutěšeného stavu přitom podle podnikatelů není nedostatek peněz. „Jestliže tady za posledních sedm let protekly stovky miliard korun z evropských fondů, řekněte mi, kde jsou ty peníze vidět. Kdyby to bylo alespoň jako ve Španělsku, kde je nově vybudovaná infrastruktura, dálnice, železnice, města. U nás se utopily u různých poradců a konzultantů,“ hněvá se Zbyněk Frolík.

34

krytí neprůhledného vyvádění státních peněz. „V minulých letech bylo v rozpočtu vždy 34 miliard na IT služby a právní služby. Když jsem to viděl poprvé, řekl jsem si: To není možné, že by mohli takhle krást,“ popisuje Pavel Juříček, generální ředitel společnosti Brano Group. Podle úspěšných byznysmenů je proto nyní důležité, aby se zpřetrhaly penězovody, které v tuzemsku zrodila privatizace a opoziční smlouva. A aby současná vláda co nejdříve realizovala změny, které by měly přinést větší transparentnost. Pomoci by podle nich mělo především co nejrychlejší zavedení registračních pokladen a řešení daňových úniků finančními úřady. Vláda, zdá se, požadavky podnikatelů vnímá. Chystá kroky na zprůhledňování finančních toků. Ke zvyšování daňových výnosů by měl přispět speciální policejní tým Kobra, který se loni začal zabývat velkými daňovými úniky. Letos by se mělo rozjet napojení pokladen na centrální evidenci tržeb a začne platit zákon o prokazování majetku.

Pryč z regionů. Firmy se podle Jannise Samarase musejí stěhovat do Prahy.

Kam mizí peníze Špatné využití evropských peněz není podle byznysmenů jedinou příčinou, proč je tuzemská dopravní infrastruktura stále v žalostném stavu. Řada státních výdajů za předchozích vlád podle nich sloužila jen jako

Změna? Letos ne V letošním roce má na výstavbu a údržbu dopravní infrastruktury jít 94,4 miliardy korun, z toho na silnice a dálnice 46,6 miliardy korun. Přestože letos jde na investice do dopravní infrastruktury velký objem peněz, Ředitelství silnic a dálnic neuvede do provozu jediný nový dálniční úsek. Otevřít se chystá pouze 26 kilometrů silnic první třídy a rychlostních silnic. Pro zemi, kde stále chybí zhruba 800 kilometrů dálnic a rychlostních silnic, je to špatná zpráva. Tristní situace s  otevíráním nových

Foto Martin Pinkas 2x

Nekvalitní a nedokončená dopravní síť výrazně komplikuje rozvoj podnikání v České republice. Kvůli špatné dostupnosti se řada firem stěhuje z okrajových částí republiky do Prahy.

Chybějící obchvat. Cesta z Kladna do Kutné Hory trvá jako cesta z Prahy do Ostravy, zdůrazňuje Zbyněk Frolík.

dálničních úseků odráží situaci z předchozích let. Například v roce 2011 šlo na investice do dopravní infrastruktury 44,4 miliardy, v roce 2012 to bylo 33,4 miliardy korun. Kromě peněz se na pomalém tempu dostavby dálniční sítě podepsaly opakované personální změny na ŘSD a následná špatná příprava nových staveb. Resort dopravy plánuje letos otevřít pouze čtyřkilometrový úsek rychlostní silnice R6 mezi Lubencem a Bošovem na tahu mezi Prahou a  Karlovými Vary. Jen minimální změny pak nastanou na dalších rychlostních silnicích. Budou dokončeny úpravy dvou mimoúrovňových křižovatek na R46 a na Pražském okruhu. Dokončena má být také opatovická křižovatka na R35, spojující Hradec Králové s Olomoucí. Hotová stavba však bude nadále prázdná. Zatím totiž nestojí navazující úseky, po kterých by bylo možné z křižovatky odjet. Skromný výčet staveb letošního roku uzavírá skončení rekonstrukce dvou úseků dálnice D1, na nichž opravy začaly již v roce 2013. Omezení by měla skončit na úseku mezi Větrným Jeníkovem a Jihlavou a  mezi Lhotkou a  Velkou Bíteší. Ministr

dopravy Dan Ťok slibuje, že modernizace dalších úseků D1 bude postupovat rychleji. „Chci, aby se stavělo intenzivněji,“ tvrdí ministr. Počítá s tím, že se na exponované stavbě bude pracovat sedm dní v týdnu a čtyřiadvacet hodin denně. Původní termín dokončení oprav D1 v roce 2020 by se tak mohl výrazně zkrátit, byť se intenzivnější tempo prací může promítnout do růstu nákladů o deset až 15 procent. Resort dopravy chce letos zahájit stavbu pěti dálničních úseků. „Máme připraveno větší množství projektů, neboť ze zkušeností víme, že ne všechny se nám kvůli průtahům ve výběrových řízeních podaří zahájit. Budeme samozřejmě usilovat o to, aby byl počet zahájených staveb v roce 2015 co nejvyšší,“ konstatuje generální ředitel ŘSD Jan Kroupa. Začít by tak měla stavba předposledního chybějícího úseku dálnice D1 mezi Přerovem a Lipníkem a čtyř úseků dálnice D3 mezi Veselím nad Lužnicí a Úsilným. Silnice se přehodnotí na dálnice Pomalé tempo výstavby dálnic a rychlých železnic není jediný problém, který

podnikatele i veřejnost v dopravní oblasti zatěžuje. Loni bývalý ministr dopravy Antonín Prachař šokoval řidiče, když oznámil, že již nepočítá s výstavbou chybějícího úseku dálničního spojení k rakouským hranicím na Mikulov a dál na Vídeň. Byznysmeni i lidé, kteří každoročně jezdí touto trasou na dovolenou do Alp či k Jadranu, nyní doufají, že nový ministr Dan Ťok rozhodnutí svého předchůdce přehodnotí a jeden z nejočekávanějších dálničních úseků v České republice se začne stavět co nejdříve. Řidiči se také již nemohou dočkat, až dojde k léta slibovanému převedení zhruba 300 kilometrů rychlostních silnic na dálnice. Tyto stavby mají parametry dálnic, ale kvůli jinému způsobu financování ještě v éře socialismu jsou až dosud nesmyslně vedeny jako rychlostní silnice. Česko se tak v mezinárodních srovnáních zbytečně připravuje o stovky kilometrů existujících dálnic, což odrazuje investory a mate běžné řidiče, především zahraniční. K převodu vybraných úseků rychlostních silnic na dálnice by mělo dojít od roku 2016. DALIBOR DOSTÁL

35

reportáž  PROFIT

Slušovický zázrak 2.0 V 70. a 80. letech minulého století vybudoval František Čuba ve Slušovicích na Zlínsku prosperující zemědělské družstvo, které bylo jakousi výkladní skříní komunistického režimu. Po nástupu kapitalismu se úspěšný agrokombinát rozpadl a Čuba se stáhl do soukromí. V posledních letech ale zažívá mohutný comeback: před dvěma lety se stal krajským radním, vloni byl zvolen senátorem za Zlín. Teď osmasedmdesátiletý agronom věří, že se mu podaří stát se ještě jednou úspěšným byznysmenem. Tentokrát ovšem v podmínkách volného trhu. Společně s několika podnikateli se rozhodl postavit na severu Moravy několik farem fungujících na principu akvaponie. Tato technologie je sice v akademických kruzích známá už několik desítek let, průmyslově využívat se ale začala teprve nedávno a v Evropě se o ní příliš neví. Jde o formu zemědělské produkce, která spojuje akvakulturu a hydroponii, tedy chov ryb a pěstování zeleniny. Voda, ve které žijí ryby, poskytuje dostatek živin k pěstování rostlin. To vše probíhá pod střechou v kontrolovaných podmínkách, takže takovou farmu je možné vybudovat prakticky kdekoli, třeba na poušti, jednou možná i na Marsu. I proto se akvaponickým projektům přezdívá farmy budoucnosti. Farmy pro Čubu a jeho společníky postaví izraelská firma Dagan, která už podobné projekty úspěšně vyvezla třeba do Číny nebo Kazachstánu. Menší z celkem dvou farem má být v Česku vybudována ještě letos v průmyslové zóně Červený Dvůr u Krnova, druhá pak o dva roky později v zóně u Frýdku-Místku. Celkové náklady se odhadují zhruba na dvě miliardy korun. Potkali se ve Slušovicích Otcem myšlenky je sice František Čuba, hlavním hybatelem projektu je však Miroslav Škrabal, rodák z Uherského Hradiště, který dosud podnikal hlavně v lesnictví. Oba muži

36

Foto Hynek Glos

Legendární zemědělec František Čuba se na severu Moravy chystá stavět farmy budoucnosti, které budou produkovat ryby a zeleninu

Čubův čLOVĚK. „Vždycky jsem si přál pracovat na něčem s panem Čubou,“ říká Miroslav Škrabal a ukazuje, jak budou vypadat akvaponické farmy.

se seznámili v 70. letech v JZD Slušovice. „My se známe od roku 1976, kdy jsem začal dělat vysokou školu. Tehdy jsem se zajímal o řízení a jediná velká firma nablízku byly Slušovice. Odebíral jsem slušovické noviny Naše cesta a sledoval, co se tam děje. Později jsem začal provozovat vnitropodnikovou banku podle slušovického systému derby. Při privatizaci v lesnictví v 90. letech jsme s Františkem Čubou hodně věcí konzultovali. K panu docentovi mám blízký vztah. Vždycky jsem si přál dělat s ním nějaký velký projekt. Teď mám příležitost,“ říká Škrabal, klidný a nenápadný muž mluvící s měkkým jihomoravským přízvukem. Nápad začít podnikat v oboru akvaponie vznikl před dvěma lety. Miroslav Čuba prý Škrabalovi zatelefonoval a řekl mu, že někde zaslechl, že Izraelci pěstují ryby ve skleníku. Stárnoucí agronom tedy dal svému mladšímu známému za úkol Izrael navštívit a zjistit, co je na tom pravdy.

„Ta informace o sklenících nebyla úplně přesná. V Jeruzalémě jsem se potkal s lidmi z kibuců a mošavů a zjistil jsem od nich, o co se jedná. Myšlenka není nová, první patent vznikl v Drážďanech už v roce 1983. Nápad ale zůstal ve vědeckých kruzích až do roku 2010. Tehdy v USA firma Nelson and Pade postavila první průmyslový vzor akvaponické farmy. Druhé místo na zemi, kde se myšlenka realizovala, byl Izrael a autorem byla firma Dagan. Ta vymyslela vlastní vzor, kdy jsou chov ryb a pěstování zeleniny oddělené. To je pro průmyslovou výrobu zásadní, protože lze pro každý druh vytvořit různé podmínky, což by v jednom skleníku třeba nešlo. Rozhodl jsem se tedy spolupracovat s firmou Dagan,“ vysvětluje Škrabal. Bankám se nechce do rizika Tak se zrodila akciová společnost Taneco, v níž je Škrabal předsedou představenstva

a Čuba prezidentem. V říjnu 2013 nově založená firma podepsala s Izraelci memorandum o porozumění a později i studii proveditelnosti na vybudování dvou akvaponických farem o produkci dvou tisíc tun ryb a šesti a půl tisíce tun zeleniny ročně. Škrabal s Čubou začali zkoumat a měřit klimatické podmínky v průmyslových zózemědělství nách, především teplotní výkyvy v různých ročních obdobích, ale třeba i výšku sněhu a kvalitu vody, protože v každé zemi je třeba postavit zařízení trochu jinak. Izraelci si zase v Česku sami prováděli průzkum trhu s rybami. Obě strany došly k tomu, že investice má smysl, zbývalo najít investora. Hlavní část peněz má zajistit úvěr od banky, o kterém bude podle Škrabala rozhodnuto do konce ledna. Pět až deset procent si v projektu ponechají Izraelci, jejichž odborníci také budou prvních několik let dohlížet na hladký chod farem. Zhruba dvacet procent bude vlastnit soukromý investor, kterých má Taneco podle Škrabala několik, z domova i zahraničí, jejich jména ale prozradit nechce. Sám Škrabal a jeho společníci už do pionýrského podniku během dvou let od jeho počátku nalili několik desítek milionů korun. „Nevýhodou projektu je, že jsou tam poměrně vysoké počáteční náklady na investici. Výhodou ale zase rychlá návratnost,“ říká Škrabal, podle něhož si na sebe farmy vydělají během tří až pěti let provozu. Mají mít obrat ve výši 1,7 až 2,1 miliardy při ziskovosti 25 až 52 procent. U investorů prý vyslovení jména Františka Čuby rezonuje, banky jsou ale opatrnější. „Tam mají větší šanci projekty, které už byly ozkoušené, jako třeba třistadevadesátý projekt výroby plastových oken,“ stěžuje si Škrabal. Candát, mník... a raci Neúspěch si autoři nápadu nepřipouštějí. „Je to geniální, je to nové, přichází to ve vhodnou dobu. Provedli jsme rozsáhlý průzkum trhu a cest, jak produkty prodat. V Česku je problém, že jíme málo ryb, skoro nejméně v Evropě. Pouze 2,3 kila ryb za rok na osobu. Doma pěstovaných ryb je nedostatek a chybí tu pestrost. Je to hlavně kapr na Vánoce. Našli jsme na trhu ryby, které tady chybějí. Třeba královská ryba neboli candát. Dále chceme

Foto profimedia.cz

PROFIT  reportáž

sALÁTOVÁ POLE. Ve dvou farmách se za rok vypěstuje dva tisíce tun ryb a 6,5 tisíce tun rostlin, především salátu.

pěstovat lína, pstruha duhového a mníka jednovousého. Ze zeleniny potom speciální druhy salátu a bylinky spojené s přípravou rybího masa,“ přibližuje Škrabal podnikatelský záměr. Vedle ryb se v akváriích budou chovat také raci. Jejich úloha spočívá mimo jiné v tom, že čistí vodu, tedy zkonzumují uhynulé ryby, které by se jinak musely nechat průmyslově zlikvidovat v kafilerii. Je to sice jen detail, ale jasně prozrazuje Čubův rukopis. Pro slušovického manažera byla vždy typická maximální propojenost procesů hraničící až s obsesí. Pokud vše půjde tak, jak má, stavět se začne letos v létě v Červeném Dvoře u Krnova. Tam na ploše deseti hektarů vyroste první farma s kapacitou tisíc tun ryb ročně. O dva roky později se začne budovat ve FrýdkuMístku. Tam bude postavena nejdříve druhá tisícitunová farma a posléze ještě jedna. Lidé ze společnosti Taneco se ale už poohlížejí po dalších průmyslových zónách na Moravě, kde by se daly vybudovat akvaponické farmy. Do každé fabriky Firma už má prý pro své produkty nasmlouvané odběratele. Budou jimi hlavně

velké průmyslové podniky. „Ideální jsou pro nás továrny, těžké provozy, které mají předepsané jídelníčky,“ popisuje Škrabal. Část vyrobených ryb se bude rozvážet čerstvá, část se má zpracovávat – udit a konzervovat. Z vypěstovaného salátu se bude podle potřeby vyrábět šťáva, která se dá déle skladovat. „Litr té šťávy se prodává za sedm eur. Máme na to jednu takovou jihokorejskou technologii,“ ujišťuje mě podnikatel. Škrabal a Čuba se chlubí, že otevřou první akvaponickou farmu v Evropě. To není tak docela pravda – ve Velké Británii už nějaké komerční provozy fungují, byť na jiné bázi, než užívá izraelská firma Dagan. Přesto je akvaponie v Evropě zatím v plenkách, nejsou tu žádné velké komerční, průmyslové farmy. V USA je odvětví o poznání dál. Když se zeptám Škrabala, jestli tedy vznikne cosi jako další Slušovice, jen se usměje a kroutí hlavou. „Kdo chce za stromem vidět strašáka, ten ho tam uvidí. Ale tím, že u této myšlenky je pan docent Čuba, tak je to minimálně pokračováním jeho práce,“ uzavírá lesní inženýr Petr Horký

týdeník Euro

37

zahraničí  PROFIT

Foto profimedia.cz

PROFIT  zahraničí

Stát na Nilu sílí

Egyptská ekonomika přežila arabské jaro Země faraonů politickou krizi překonala a tamní hospodářství opět vykročilo k vyššímu růstu. Těžit z toho mohou čeští vývozci, kteří mají lepší jméno než většina konkurence z ostatních evropských zemí. Politická nestabilita a nepokoje spojené s následným svržením vlády prezidenta Mursího měly negativní vliv na egyptské hospodářství. „Nicméně po zvolení prezidenta Abd al-Fattáh as-Sísího se již situaci podařilo stabilizovat,“ potvrzuje vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade Tamer El-Sibai. Bez zásadních reforem se jedna z největších afrických ekonomik přesto neobejde.

38

Hrubý domácí produkt se v roce 2013 zvýšil o 2,1 procenta a pro nejbližší budoucnost by měla být dynamika růstu ještě vyšší. Od června 2013 do poloviny roku 2014 rostla ekonomika o 2,5 procenta. „Predikované přírůstky HDP pro další období jsou 2,9 procenta pro rok 2015 a 3,2 procenta pro období 2016. Největší potenciál růstu vidím v cestovním ruchu, strojírenství a stavebnictví.

Tato odvětví jsou tahounem egyptské ekonomiky a významně se podílejí na snižování vysoké nezaměstnanosti,“ říká El-Sibai. A co je největší překážkou budoucí prosperity? „Lze ji spatřovat ve vysoké míře státně dotovaných oblastí, jako je například benzin, elektřina, voda i  základní potraviny, což značně zatěžuje státní rozpočet. Snahy o omezení subvencí musejí bojovat

s velkým odporem ze strany veřejnosti spojeným s reálnou hrozbou občanských nepokojů. Výrazným negativem je i značná míra korupce a vysoká inflace. Téměř čtvrtina populace země žije pod hranicí chudoby,“ připomíná zástupce CzechTradu. „Zemi faraonů“ trápí také vysoká vnitřní zadluženost, veřejný dluh dosáhl 93 procent HDP, a také zmíněná vysoká nezaměstnanost, která se pohybuje kolem 13 procent. Problémem je především nedostatek pracovních míst pro absolventy vysokých škol. „Aby ekonomika byla schopna absorbovat každoroční nárůst práceschopné populace, musela by při stávající demografické situaci generovat 750 až 800 tisíc pracovních míst,“ uvádějí zástupci české diplomacie. A to rozhodně není v jejích možnostech. Káhira dlouhodobě spoléhá na dotace zemí Zálivu, které jsou tradičními a významnými partnery Egyptské arabské republiky. Tamní vládci chtějí opatrnými reformami podpořit ekonomický růst, ale především zastavit rychle narůstající zadlužení. „Vláda plánuje změny v rámci současného egyptského programu hospodářských reforem s cílem snížit rozpočtový deficit na devět procent v horizontu čtyř následujících let – ve srovnání s 14procentním deficitem předchozího fiskálního roku. Program se týká deseti hlavních oblastí, které zahrnují restrukturalizaci státních dotací, schválení administrativní reformy, přilákání zahraničních investic a reformu investičního práva,“ doplňuje Tamer El-Sibai

repatriaci zisků a dividend. Standardní sazba firemní daně z příjmů je ve výši 20 procent, pro společnosti z oblasti těžby a zpracování ropy a zemního plynu ve výši 40,55 procenta,“ informuje šéf kanceláře CzechTrade. Další plánované legislativní změny mají mimo jiné přinést i větší práva investorům a zjednodušení administrativy spojené s registrací výrobků či zakládáním podniků. Připravuje se zřízení instituce, která by měla sloužit jako informační centrum pro zahraniční investory. V Egyptě je aktuálně výhodné investovat v rámci takzvaných pobídkově založených zón (volné zóny, investiční zóny, průmyslové zóny a speciální ekonomické zóny), které nabízejí investorům daňové úlevy, celní zvýhodnění či další benefity. Mimořádný Potenciál pro české výrobky Česká republika je pro Egypt zajímavým obchodním partnerem a platí to i v opačném inzerce

gardu. Obrat vzájemného obchodu mezi Českou republikou a Egyptem dlouhodobě – byť s určitými výkyvy – roste. Tahounem je zejména prudce rostoucí český export. „Za posledních deset let došlo k meziročnímu snížení celkového objemu obchodu pouze v  letech 2009 kvůli globální krizi a 2011 v důsledku událostí arabského jara. Potenciál pro české výrobky je v zemi značný. Egyptští podnikatelé jsou si vědomi české kvality a dlouhodobé tradice vzájemných obchodních vztahů již z dob socialismu,“ říká Tamer El-Sibai. Zástupce CzechTradu v  Káhiře ovšem zároveň připouští, že je v zemi nadměrná byrokracie, která může způsobit v počátcích vstupu na místní trh obtíže a prodloužit dobu například registrace výrobků. I tento problém se prý vláda snaží vyřešit reformními opatřeními. „Nejvíce lze doporučit egyptský trh českým firmám z oblasti strojírenství, energetiky a potravinářského průmyslu. Velký

A151000994

Cíl číslo jedna? Přilákat investory Přímé zahraniční investice zaznamenaly od počátku revolučních událostí významný pokles. Zatímco ve fiskálním roce 2008 a 2009 dosáhly celkem 8,1 miliardy dolarů, loni se jejich hodnota pohybovala jen kolem 4,5 miliardy dolarů. Přilákání zahraničních firem do země patří mezi hlavní cíle současné egyptské vlády. Egypt chce proto investorům ukázat přívětivou tvář. „Mezi hlavní pobídky a záruky poskytované zahraničním investorům v Egyptě patří ochrana proti vyvlastnění a nucenému stanovení cen, možnost stoprocentního zahraničního vlastnictví podniků, plné právo na

39

PROFIT  zahraničí zájem je o  zdravotnické přístroje, různé druhy strojů, motorová vozidla, prostředky obranného průmyslu, ale uplatnění zde mohou najít firmy ze všech oblastí vzhledem k velikosti a nenasycenosti místního trhu,“ prozrazuje zástupce CzechTradu a doplňuje, že Egypt může fungovat rovněž jako vstupní brána do okolních arabských a afrických zemí. Místní distributoři často působí na více trzích zároveň. Egyptská vláda se zaměřuje i na podporu místního exportu, a to prostřednictvím různých exportních strategií, aktivní podpory obchodních misí a  podpory prezentace egyptských výrobků na mezinárodních výstavách a veletrzích. „Konkurenceschopný je převážně těžební a zpracovatelský průmysl nižších stupňů, jak je ostatně typické pro většinu rozvojových zemí. Egypt nejvíce vyváží ropu a ropné produkty, bavlnu a textil,“ uvádí El-Sabei. V  posledních dvou letech exportu do Česka dominovaly vlněné česance a ostatní česaná vlna, nicméně za uplynulou dekádu dovezla Česká republika z  Egypta podle slov zástupce CzechTradu nejvíce bavlněné příze. Česká republika patří mezi zeměmi EU k nejvýznamnějším vývozcům do severoafrické země. Mezi státy sedmadvacítky jsme sice aktuálně na dvanáctém místě, ale zatímco v případě většiny ostatních států vývoz stagnuje nebo klesá, u ČR jde o prudký nárůst.

Jakub Procházka

40

1. Jednání s Araby bývají zdlouhavá, často přerušovaná a vyžadují opakovaná setkání. Je třeba být trpělivý, nespěchat a věnovat pozornost úvodní seznamovací fázi. Arab dělá obchod „přes člověka“, nikoli „přes firmu“, proto je důležité přesvědčit ho o své důvěryhodnosti a navázat s ním osobní a přátelské vztahy. Arabové nedůvěřují lidem, kteří nedokážou projevit osobní zájem. Zároveň jim vadí spěch či tlak na partnera při uzavírání dohod. 2. Znalost arabštiny je velkou výhodou. Arabové jsou na svůj jazyk velmi hrdí a považují jej za jedno ze svých největších kulturních bohatství, proto je v Egyptě výhodné vést jednání v arabštině za pomoci vlastního nebo domácího tlumočníka. 3. Služební cesty do Egypta nejsou vhodné během náboženských svátků, postního měsíce ramadánu. 4. Obrňte se trpělivostí a nevzdávejte se. Případnou nedochvilnost partnera byste měli tolerovat. Pozor si dejte na dodržování podmínek uzavřené smlouvy. Spěch je vždy překážkou úspěchu, vyplatí se trpělivost a opatrnost. Cenová jednání jsou náročná a typické je smlouvání. 5. Dlouhé držení ruky hostitelem při vítání je výrazem pohostinnosti. Pokud vás egyptský partner provází společností a drží vás za ruku, je to výraz přátelství, nic jiného za tím nehledejte. 6. Nepodceňujte svůj zevnějšek. Egypťané i při formálním pracovním styku preferují oblek s kravatou a čistý a upravený vzhled. Potrpí si na módu a eleganci. 7. Pečlivě si připravte podklady a argumenty. Je třeba být na jednání dobře připraven a vybaven potřebnými materiály v arabštině nebo v angličtině. 8. V Egyptě je velkou výhodou mít místního agenta k získání potřebných konexí. 9. Egypťané jsou pohostinní. Běžně budete pozváni na oběd nebo večeři. Oplácejte jim stejnou mincí. Jako dárek volte české sklo a vyhněte se jiné než islámské náboženské symbolice. Vedle dárků nelze než doporučit, aby po každém jednání, i kdyby nebylo úspěšné, obdržel egyptský protějšek děkovný dopis. Dvojnásob to platí v případě jednání se státními úředníky, kteří krátké děkovné dopisy očekávají. 10. Egypťané jsou společenští a rádi se baví, opatrnost je nutná v náboženských a politických tématech.Zdroj: CzechTrade

Foto profimedia.cz

Češi Mají malý zájem Čeští investoři naopak nejsou v Egyptě příliš aktivní a svým zájmem zaostávají značně nejen za západoevropskými státy, ale i za srovnatelnými zeměmi střední a východní Evropy, například Polskem. „Snaha o větší teritoriální diverzifikaci exportu se zaměřením na Egypt se objevila již po uklidnění politických nepokojů a v souvislosti s nedávným omezením exportu některých komodit do Ruska. Za české firmy investující v Egyptě můžeme jmenovat např. Pegas Nonwovens. Naopak v ČR investuje třeba egyptská firma El Sewedy Group, která podniká v elektroměrech,“ doplňuje ještě Tamer El-Sibai.

Desatero pro obchodování s Egyptem

Obchody jen pro vyvolené. Egypt stále trápí sociální nerovnost. Čtvrtina obyvatel je pod hranicí chudoby, nezaměstnanost dosahuje 13 procent.

investice: Do čeho (ne)investovat? Cestování: vzácný klid severu

OF  investice

investice  OF

Naději na růst bude mít všechno, co se přímo nebo nepřímo vyváží do Ameriky. Připusťme, že letošní rok asi nebude pro investory tím, na který jednou budou s láskou vzpomínat. Ať hledáte, kde hledáte, je kumšt najít příběh, o nějž by se běžný typ investora mohl opřít ve víře, že dosáhne slušného zhodnocení vložených prostředků, které po zohlednění rizika alespoň o pár procent překonají prachmizerné výnosy z pojištěných depozit nebo solidních vládních papírů. Zjevně už nejsme v situaci, kdy stačilo po hlubokých propadech někdy v dubnu 2009 zainvestovat a vézt se na většině akciových indexů. Komodity včetně zlata vypadají „passé“, americké akcie jsou drahé, všichni čekají, kdy v USA začne centrální banka po mnoha letech zvyšovat základní sazby a co to udělá s rizikovou třídou korporátních dluhopisů. V eurozóně máme anemický ekonomický růst a  perspektiva další vlny kvantitativního uvolňování se ne a  ne promítnout do spotřeby domácností a korporátních investic. Ruský hazard Copak Řecko, to se ještě nějak vstřebá, ale tenze mezi Německem na jedné straně a Francií a Itálií na straně druhé kvůli mixu hospodářské politiky hned tak nezaniknou. A  zezadu bude tvrdit muziku Británie se svými sílícími odstředivými tendencemi. Připočtěte k tomu další nejistotu v podobě Ruska, které evidentně nemá před sebou katarzi a už je v recesi, jež se prohloubí. Jediné, co nevíme, je, jak hluboko to půjde. Jistě, kdo doufá v dobrý konec, má investiční příležitost: Rusko musí jít do importní substituce, na čemž se dá vydělat investicemi do firem,

42

které měly růstový potenciál, slouží domácí poptávce. Vytěsnění konkurence dosud bránil ropou a dalšími komoditami nadhodnocený rubl. Ten nyní může udělat z veřejně obchodovaných firem nahrazujících dovoz docela hezký „bargain“. Když už jste dobrodruzi, stejný příběh pro optimisty nabízí Ukrajina; její komparativní výhody třeba v zemědělství jsou zjevné. Ale mnoho lidí už v posledních dvaceti letech tenhle příběh zkusilo a tak strašně se spálilo, že to v žádném případě nevnímejte jako doporučení. Nerad bych vás měl na svědomí. Kdo si chce vsadit na pokles eura k dolaru, nejspíš může; to je svého druhu další příležitost. Pomůže to exportně orientovaným evropským ekonomikám. A nezapomínejme, že v exportu přidané hodnoty (což je to, co Česku ve skutečnosti dává práci) jsou pro nás Spojené státy se sílícím dolarem a solidní

spotřebitelskou a investiční poptávkou na druhém místě za Německem, sice s velkým odstupem, ale jsou. A pro Němce jsou USA jasnou jedničkou. Je docela obtížné si vsázet na Asii, kde Čína složitě hledá cestu k novému modelu založenému na domácí spotřebě a po každém zpomalení růstu si vzpomene na obligátní řešení v podobě podpory investic do infrastruktury, s nevyhnutelně klesající ekonomickou návratností. Zároveň jí znovu od druhého čtvrtletí 2014 roste přebytek běžného účtu, což neznamená nic jiného, než že má vyšší míru úspor než investic, takže financuje zahraniční poptávku. Čistým generátorem světového růstu by se Čína stávala v opačném případě, kdyby naopak dovozy nasávala rychleji, než vyvážela, měla obchodní deficit (nikoli rekordní přebytek jako za loňský listopad) a deficit běžného účtu. Tohle je standardní makro, s nímž je dosti obtížné polemizovat. Čína zkrátka světovému růstu nepřifoukne, leda jeho bublinám. A těch bublin je obecně hodně. Home, sweet home? Samotné Česko není v nijak špatné kondici: úrokové sazby jsou rekordně nízké, všechny složky poptávky jdou mírně nahoru a největší exportér v zemi má silné produktové portfolio, takže i na slabém trhu v příštím roce by měla Škodovka nabírat tržní podíl, ale nejspíš i objem. Fabia a podle všeho i Superb se povedly. Jak už bylo řečeno, cokoli, co je nepřímo vyváženo do USA, má naději na růst. Miroslav Zámečník

týdeník Euro

Proč padají ceny komodit? Zpomalení globální ekonomiky snižuje poptávku po energiích, nerostech i zemědělské produkci. Ceny ropy se od loňského června propadly o polovinu, což je sice dobrá zpráva pro země dovážející ropu, ale špatná zpráva pro Rusko, Venezuelu, Nigérii a další vývozce ropy. Někteří tento vývoj připisují americkému boomu břidlicové energie, jiní zase poukazují na neschopnost OPEC domluvit se na omezení dodávek. To ovšem není celý příběh. Propadly se i ceny železné rudy, zlata, stříbra a platiny. Totéž platí pro ceny cukru, bavlny a sójových bobů. V souhrnu se od poloviny loňského roku snížila většina dolarových komoditních cen. Ač cenu každé komodity ovlivňuje řada sektorově specifických faktorů, skutečnost, že propad na burzách je tak rozsáhlý – jak už to s velkými cenovými výkyvy bývá –, poukazuje na působení makroekonomických činitelů. Pomalý růst cenám nesvědčí Proč tedy makroekonomické faktory mohou stlačovat komoditní ceny? Možná jde o deflaci. Přestože je růst spotřebitelských cen velice nízký, a  v několika zemích dokonce padají, musí docházet ještě k něčemu dalšímu. Padají totiž reálné komoditní ceny. Nejběžnějším vysvětlením je zpomalení globální ekonomiky, které snižuje poptávku po energiích, nerostech a zemědělských produktech. Růst skutečně zpomalil a prognózy vývoje HDP se ve většině zemí od poloviny loňského roku upravovaly směrem dolů. Významnou výjimkou jsou ovšem Spojené státy. Americká expanze se zdá čím dál lépe uchycená, přičemž odhadovaný roční růst v posledních dvou čtvrtletích překračuje čtyři procenta. Přesto komoditní ceny padají obzvlášť právě v USA. Například index komoditních cen časopisu The Economist (v eurech) se za poslední rok zvýšil; na nízké hladině je pouze dolarový index, k němuž se upíná veškerá pozornost.

Foto reuters

Do čeho (ne)investovat v roce 2015?

To nás přivádí k měnové politice, na jejíž význam coby určujícího činitele komoditních cen se často zapomíná. V USA se všeobecně očekává měnové zpřísnění; Federální rezervní systém už v říjnu 2014 ukončil kvantitativní uvolňování a během letošního roku pravděpodobně zvýší krátkodobé úrokové sazby. Na mysli vytane známé schéma historického vývoje. Padající reálné (očištěné o inflaci) úrokové sazby v 70. letech a v letech 2002 až 2004 a 2007 až 2008 doprovázely stoupající reálné komoditní ceny; strmé vzestupy reálných úrokových sazeb v USA během 80. let zase zapříčinily propad komoditních cen. Je cosi intuitivního na představě, že když centrální banka „tiskne peníze“, ty tečou kromě jiného do komodit a tím pobízejí jejich ceny k růstu – a tedy že když úrokové sazby rostou, ceny klesají. Jaký je tu ale přesně kauzální mechanismus?

Odklon od komodit k poukázkám Existují čtyři kanály, jimiž reálná úroková míra ovlivňuje komoditní ceny (kromě škály účinků působících skrze míru ekonomické aktivity). Zaprvé vysoké úrokové sazby snižují cenu skladovatelných komodit, neboť zesilují motivaci těžit raději dnes než zítra, takže zvyšují tempo produkce ropy, dobývání zlata či těžby dřeva. Zadruhé vysoké sazby také snižují zájem firem držet zásoby (kupříkladu ropu v cisternách). Zatřetí správci portfolií reagují na vzestup úrokových sazeb odklonem od komoditních kontraktů ke státním pokladničním poukázkám. Konečně vysoké úrokové sazby posilují domácí měnu, takže na domácím trhu snižují cenu mezinárodně obchodovaných komodit (i když v cizích měnách cena neklesá). Americké úrokové sazby v roce 2014 reál­ ­ně nevzrostly, takže většina těchto mechanismů ještě přímo nepůsobí. Spekulanti ale uvažují do budoucna a s vyhlídkou na vyšší úrokové sazby v roce 2015 od komodit už dnes couvají. Čtvrtý z kanálů, směnný kurz, už začal fungovat. Vyhlídky na měnové zpřísnění v USA se objevují v době, kdy Evropská centrální banka a japonská centrální banka podnikají kroky k posílení měnové stimulace. Výsledkem je zhodnocování dolaru oproti euru a jenu. Od prvního pololetí loňského roku euro proti dolaru kleslo o osm procent a jen o 14 procent. To vysvětluje, proč tolik komoditních cen může být v dolarech na nízké hladině a v jiných měnách na hladině vysoké. JEFFREY FRANKEL

profesor tvorby kapitálu a růstu na Harvardově univerzitě Z angličtiny přeložil David Daduč

43

advertorial

Výhledy pojistného trhu ve střední a východní Evropě

OF  investice

Aktuální prostředí v regionu střední a východní Evropy představuje podle analýzy RENOMIA unikátní příležitost pro pojišťovny a pojišťovací makléře. Ekonomické klima slibuje vyšší růst ekonomiky oproti zemím západní Evropy, všeobecné podpojištění představuje trvalý potenciál pro růst pojistného trhu a stoupající nároky klientů dávají prostor inovativním a flexibilním pojišťovnám a pojišťovacím makléřům.

Trhy odřízly Řecko od zdrojů

Hospodářský růst 11 zemí střední a východní Evropy (EU11), které se staly součástí Evropské unie v dosud poslední vlně, by měl v letošním roce podle prognózy Světové banky navázat na téměř dvojnásobný růst z roku 2014 a pokračovat směrem vzhůru.

Investoři vzali naplno v potaz výsledky nedávných řeckých voleb a začali hromadně opouštět zemi. Stalo se tak po prvním setkání nové vládní koalice.

E15

44

Pozitivními impulzy ve vývoji zemí EU11 jsou rostoucí objem investic (které v posledních dvou letech klesaly) a růst domácí poptávky. Co se investic týče, významný je vliv evropských fondů a souvisejícího kofinancování; růst poptávky je pak důsledkem vzestupu důvěry firem a spotřebitelů. Výhodou regionu EU11 je, že jako celek výrazně snížil svou dříve extrémní citlivost na vývoj ve světě. Deficity na běžných účtech se v několika zemích proměnily v přebytky. Výše zahraničního zadlužení je stále poměrně vysoká, ale význam-

Jak se zachová? Nový řecký premiér Alexis Tsipras se svojí rétorikou investorům nedává spát.

Německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel si nedokáže představit snížení řeckého dluhu. „Každá evropská země má svou historii, nemůže se od ní oddělit novými volbami. Proto doufáme v čestné rozhovory s novou vládou,“ řekl. Řecká vláda by si podle Gabriela měla vždy nejdříve promluvit se svými partnery, než podnikne opatření související se záchranným programem, jako bylo úterní oznámení o zastavení privatizace přístavu Pireus.

A151001066

Gabriel žádá o férovost

inzerce

Jaroslav Bukovský

Foto reuters

Z řeckých akcií nezůstal kámen na kameni, když aténská burza jen během jednoho dne přišla o takřka desetinu své hodnoty. Finanční trhy zároveň vládě vzkázaly, že ji nehodlají financovat. Roční úrok požadovaný investory za tříletou půjčku totiž vzrostl o pětinu na 17 procent. Podle expertů je řecký bankrot opět na stole. Katastrofu zažily zejména akcie řeckých bank. Mnohé z nich během dne ztrácely i dvacet procent, dokonce takřka o třetinu hodnoty přišla Piraeus Bank. Trhy tak za­reagovaly na spekulace, že Evropská centrální banka (ECB) nebude v  rámci oznámeného programu kvantitativního uvolňování nakupovat dluhopisy řecké vlády. Ty jsou ponejvíce v  majetku místních bank, kterým by se tak uzavřel přístup k evropským penězům. Řecká burza tím propadla na více než dvouleté dno a banky od nedělních voleb přišly bezmála o osm miliard své hodnoty. Nad deset procent vystoupal výnos desetiletých dluhopisů aténské vlády. Na rostoucí řecké riziko zareagovaly i dluhopisy v dalších rizikových zemích eurozóny. Nákaza přeskočila do Portugalska i Itálie, jejichž dluhopisů se část investorů zbavila. Zesílily rovněž hlasy, že Řecko opustí eurozónu, například analytici německé banky Berenberg vyčíslily tuto pravděpodobnost na 35 procent. Řecká vláda během včerejška zastavila probíhající privatizace státních firem, zároveň přislíbila zvýšení důchodů, stejně jako záměr ukončit přebytkové hospodaření.

Region EU11 čelí mnoha rizikům, od křehké globální finanční situace až po geopolitické napětí v souvislosti s událostmi na Ukrajině. Klíčovým faktorem pro ekonomický vývoj regionu CEE je ekonomická situace v eurozóně. Tu podle řady indikátorů (například německý indikátor důvěry Ifo se v červenci 2014 dostal na nejnižší úroveň za poslední rok) zřejmě čeká delší období stagnace. Eurozóna přitom ještě plně nepocítila hospodářské důsledky napjatých vztahů s Ruskem; v této souvislosti je nejčastěji zmiňována energetická bezpečnost, ale opomíjen bývá fakt, že úvěrová angažovanost evropských bank v Rusku přesahuje 200 miliard EUR.

nou roli v něm hraje vysoký podíl vnitropodnikového financování. Příležitost pro flexibilní pojišťovny Přes pokračující konvergenci východní Evropy a vyspělých zemí EU přetrvávají ve východní Evropě ekonomická a sociální specifika, díky nimž představuje pojistný trh v tomto regionu zajímavou příležitost. Především: v zemích regionu východní Evropy přetrvává podpojištění ekonomiky; týká se jak životního, tak neživotního pojištění. Podle posledních dostupných údajů OECD se celkové pojistné na obyvatele (životní i neživotní) v regionu CEE pohybuje od 300 EUR (Maďarsko) po 620 EUR (Česká republika). Ve vyspělých zemích EU je to však násobně víc: například v Itálii je to 1900 EUR a ve Spojeném království dokonce 3800 EUR. Navíc rychle mizí jedna z hlavních překážek rozvoje pojistného trhu: po standardizaci legislativních a regulatorních podmínek se v regionu CEE zlepšuje vymahatelnost práva. A konečně, v důsledku celkové ekonomické a sociální konvergence rostou nároky klientů pojišťoven na kvalitu produktů a služeb. Z uvedených důvodů předpokládáme, že nadcházející období bude pro pojišťovnictví v CEE zlomové. Analytici RENOMIA očekávají, že potenciál pojistného trhu v řadě zemí tohoto regionu přiláká vlnu investic. Zavedené pojišťovny se budou snažit posílit své pozice, ale velkou šanci

na úspěch mají i noví hráči – především flexibilní zahraniční pojišťovny mimo německo-rakouský background. Ty mají v atraktivních podmínkách regionu CEE velkou příležitost k transferu svého know-how. Uplatnit mohou jak zkušenosti s náročnější regulací (např. ohledně mis-selling složitějších produktů), tak unikátní produkty. Podle našich odhadů lze předpokládat významnější růst zejména v oblasti D&O pojištění (pojištění odpovědnosti členů orgánů společnosti) a pojištění kybernetických rizik, což již nyní reflektuje vývoj trhu v České republice a v Maďarsku. Oblast pojištění podstatnou měrou ovlivňují také v poslední době poměrně časté legislativní změny, neboť na nové podmínky musí reagovat i pojišťovny aktualizací stávajících pojistných produktů nebo přípravou zcela nových. I proto se zde otevírají široké možnosti pro flexibilní pojišťovny a pojišťovací makléře. RENOMIA také očekává, že největší příležitost mají technologicky pokročilé pojišťovny, tedy ty, které hledají zdroj své konkurenční výhody v informačních technologiích.

Ing. Marek Kalbáč, ředitel mezinárodního oddělení RENOMIA

OF  investice

Honba za výnosem

Foto profimedia

Investoři včetně českých dali ruce pryč od bankovních vkladů a hledají jiné způsoby, kde by bezpečně uložili peníze.

46

investice  OF Jednou z možností pro investory je sázka na alternativní investice, kam patří vzácná vína, automobiloví veteráni, umělecká díla, ale rovněž půda. V Česku už ostatně vznikají takto zaměřené fondy. Výhodou těchto investic je obvykle vyšší výnos, ale na druhé straně musí být investoři připraveni investovat na několik let a vyšší sumy peněz. „Alternativní investice většinou poskytují určitou stabilitu v čase, kdy jsou finanční trhy rozkolísány. Daní za poskytnutí této stability v rozbouřené době je zpravidla horší zpeněžitelnost, než jaká je vlastní akciím či dluhopisům,“ říká hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda. „Alternativní investice by proto měly být vždy spíše určitým doplňkem investičního portfolia, nikoli jeho hlavní složkou,“ dodává. K hlavním favoritům tuzemských boháčů patří mezi všemi typy investic (včetně akcií či dluhopisů) zemědělská půda. Tři milionáři z deseti považovali v průzkumu J&T Banky nákup půdy za investici, u níž očekávají nejvyšší výnos. Stále ještě levná půda Zájem o půdu veliký. „Je obrovská poptávka od zemědělců a čím dál vyšší poptávka od investorů,“ říká Petr Vomastek, člen dozorčí rady Českého půdního fondu. Cena půdy sice za poslední dekádu dramaticky vzrostla, ale stále je výrazně nižší než v okolních zemích. Průměrná cena půdy se pohybuje okolo 14,5 koruny za metr čtvereční a v nejatraktivnějších oblastech, jako je bavorské pohraničí nebo Haná, lze získat metr za 20 až 25 korun. „V Polsku se obchoduje za 1,5- až dvojnásobek českých cen, v Rakousku a západním Německu za čtyřnásobek,“ uvádí Vomastek s tím, že výrazně nižší cena české půdy nemá racionální opodstatnění, protože výše dotací na českou zemědělskou výrobu již dosáhla maximální úrovně. Cena půdy v Česku se tak bude přibližovat těm v okolních zemích, což z půdy dělá atraktivní investici. „V následujících letech očekávám zhodnocení české zemědělské půdy zhruba patnáctiprocentním tempem za rok,“ dodává Vomastek. Obrazy a veteráni Kromě půdy přitahuje investory na celém

Bláznivě drahé Ceny sběratelských rarit neohromují jen u automobilů Ferrari. Nejdražším vínem na světě se stalo burgundské z legendárního vinařství Domaine de la Romanée-Conti z Cote de Nuits prodané za 8310 liber. Nejdražší hodinky se prodaly za 1,92 milionu eur. Jde o luxusní německou značku A. Lange & Söhne. Ještě větší hodnota se přisuzuje prvnímu komiksu se Supermanem - 3,2 milionu dolarů.

světě umění. To loni přineslo podle průzkumu The Wealth Report 2014 společnosti Knight Frank zhodnocení vložených prostředků ve výši pěti procent a za posledních deset let 226 procent. Mezi sběratele umění patří celá plejáda tuzemských miliardářů, jako je vládce skupiny PPF Petr Kellner, šéf Vítkovic Jan Světlík nebo spolumajitel obchodníka s energiemi Ezpada Richard Kučík. Nákupy obrazů, grafických listů nebo například kreseb mohou být výnosnou investicí. „Příkladem skvělého zhodnocení je obraz jednoho z nejoblíbenějších českých autorů klasické moderny Emila Filly Zátiší se sokolem z roku 1930, který se před deseti lety prodal v aukci za 2,9 milionu korun. Letos byl vydražen za cenu devět milionů,“ uvádí Marina Votrubová, senior art consultant UniCredit Bank. Zajímavou investicí by podle Votrubové mohly být ovšem spíše opomíjené položky na českém trhu, jako jsou kresby, grafické listy, kresby starých mistrů nebo například české ateliérové sklo. „Ať už ale sbíráte sklo, papír, nebo třeba orientální koberce, doporučuji zaměřit se na kvalitu a autenticitu díla. To je základem veškerého úspěšného sběratelství a investování,“ radí Votrubová. Výhodou nákupu uměleckého díla může být kromě investice rovněž jeho estetická hodnota. Možná proto experti dodávají, že

by se dílo mělo jeho majiteli rovněž líbit. Investice do umění má však také svá úskalí. „Problémem může být i nepřehlednost trhu s uměním, existence falz, nedostatek dobrých znalců, módní vlny a mnohé další vlivy,“ upozorňuje Votrubová. Ani umění ale nedosahuje takových výnosů jako nákup automobilových veteránů, které jsou v čele alternativních investic. Jen za uplynulých dvanáct měsíců se takováto investice zhodnotila o pětadvacet procent. „Klasické historické vozy jsou velmi cennou komoditou,“ uvádí Zdeněk Lepka, který je jedním ze zakladatelů fondu Engine Classic Cars – Automobile Fund. „Investice do nich láká extrémně bohaté klienty, které už nebaví jen trh s akciemi a nemovitostmi. Chtějí se vyhnout chaosu na světových finančních trzích a zhodnotit své finance bezpečněji,“ dodává Lepka. Investice do aut je však velmi nákladná. Kdo chce investovat přes fondy, musí si připravit miliony korun. Při rekordních aukcích se raritní kusy prodávají za desítky milionů. Pochopitelně v dolarech. Nejdražším vydraženým autem v historii je Ferrari 250 GTO 1962, které se letos prodalo za 38,115 milionu dolarů, což v korunách představuje závratnou sumu zhruba 800 milionů. En primeur Komu nevoní benzin a olej, může sáhnout po láhvi vzácného vína. „Jediná cesta pro člověka, který chce investovat do vína, je trh en primeur v Bordeaux,“ uvádí dovozce vín Zlatko Míčka, který je rovněž ředitelem fondu Wine Investment Partners pro investice do vín. Při nákupu en primeur nakupují investoři víno, které ještě zraje v sudech, což následně umožňuje jeho vyšší zhodnocení. „Cenový prostor je za to, že někdo je ochotný zaplatit vinaři dva roky dopředu,“ uvádí Míčka. Investiční zhodnocení u vín je podle něj standardně pět až šest procent ročně. Kromě vín z  Bordeaux patří mezi investiční vína rovněž špičková burgundská vína, italská Barola či vína z Toskánska nebo z amerického vinařství Opus One. „Z ostatních zemí jsou to spíše takové miniostrůvky a perličky,“ dodává Míčka. Vladan Gallistl

týdeník Euro

47

OF  fotostory

fotostory  OF Konec kabinek. Místo převlékání stačí pár kliků a zboží máte na sobě alespoň na displeji.

Technika na tělo. Kromě desítek chytrých hodinek se našli i nápady například pro chytré nohy.

Obřad pro Elektřinu Od roku 1967 patří první lednové dny výstavě komerční elektroniky v Las Vegas. Nejvýznamnější výrobci v oboru si právě na tuto show nechávají představení hlavních novinek a inovací.

Dva v jednom. značka LG se blýskla pračkou, kde si vyperete barevné i černé prádlo. Každé v jiném bubnu.  Roboti Útočí. Oživlé přístroje se objevují každý rok. Jen málokdy ale dojdou až nakonec své cesty - do prodeje.

funkční protézy. K vidění nebyly jen hračky, ale i novinky ze zdravotnictví.

Chytré oblečení. Na letošní show se představily i nápady, jak skloubit oblečení a techniku.

48

Budoucnost mobility. Další velké téma na veletrhu bylo, kam směřují auta. Toto vozítko ale odbornou veřejnost nezaujalo.

49

Foto archiv

cestování  OF

Foto profimedea

OF  cestování Nenápadný kostelík postavili v 9. století a dodnes se zachovala většina původního stavebního materiálu. I když se badatelům podařilo odhalit vznik kostela, nad nenápadným svatostánkem se vznáší jedna velká záhada. Není totiž jasné, k čemu původní stavba sloužila, protože ostatní kostely stavěli lidé v  té době na jiných půdorysech. Nezodpovězených otázek z dob Velké Moravy je mnoho. Archeologové prozkoumali hodně míst, kde by Velehrad mohl stát. Dnes je ale téměř jisté, že to bylo ve Starém Městě nebo ve Valech u Mikulčic. A možná že bývalo mocenské centrum v obou lokalitách a Velehrad se z Mikulčic přestěhoval do Starého Města. O tom ale chybějí písemné doklady. A tak je pravda o sídle duchovních a vlivných svého času nejmocnější středoevropské říše stále zahalena tajemstvím. Zuzana Šprinclová

Článek vyšel v časopisu Lidé a Země

Kde stával Veligrad?

inzerce

A151001117

inzerce

A151001163

Pravý velehrad. Kde skutečně stál dávný Velehrad, je dodnes záhadou.

Bájný Veligrad neboli Velehrad je jednou z největších záhad našich dějin. Kde přesně bylo hlavní město Velké Moravy, odkud vládli Mojmírovci a kde se scházely významné osobnosti tehdejší doby? Jihomoravská vesnice Velehrad se díky svému názvu nabízí jako první. Zdejší bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje je spolu s klášterem chloubou dnešního Velehradu. Barokní stavba s přilehlými budovami cisterciáckého kláštera stojí na románských základech a v podzemním lapidáriu ukrývá tajemství dávných mnichů, umělců a stavitelů kláštera. Každý rok sem přijíždějí tisíce lidí na výročí věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Slavní bratři ze Soluně, kteří v kraji šířili v polovině 9. století křesťanství a vzdělanost, ale kostel nikdy nenavštívili – byl založen 200 let po jejich příchodu na Moravu. Díky opravám baziliky se archeologům sice posˇtěstilo doložit osídlení Velehradu již v době Velké Moravy, centrum mocné říše tady ale nejspíš nebylo.

50

Staré Město „Tady, kdo kopne do země, vždycky něco najde,“ říká u Památníku Velké Moravy ve Starém Městě u Uherského Hradiště postarší paní. Staroměstská lokalita je na architektonické nálezy velmi bohatá. Badatelé tady našli sídliště z 9. století. Z nalezených artefaktů je jasné, že Staré Město bývalo velkým střediskem s rozsáhlým předhradím, které chránilo mohutné opevnění. Zdejší Velkomoravský památník předkládá obraz vzdáleného života středověkých lidí. Stojí přímo u základů kostela z 9. století, obklopeného rozlehlým pohřebištěm. Archeologové prozkoumali přes dva tisíce hrobů a zjistili, že zde bývali pohřbíváni jak zástupci bohatých a slavných, tak chudí zemědělci a  řemeslníci. V  lokalitě

pobývali Cyril a Metoděj a možná tu měli i své sídlo. Valy u Mikulčic V 9. století stával ve Valech hrad a rozsáhlé podhradí bývalo zřejmě sídlištěm vojenské družiny knížete. V areálu o rozloze 50 ha archeologové odhalili 12 kostelů, baziliku, pozůstatky valu, asi 2500 hrobů, tisíce předmětů, zbraní a šperků dokládajících vyspělost kultury a cit pro umění. Mikulčické sídliště zasahovalo i na druhý břeh řeky Moravy na Slovensko. Poblíž obce Kopčany dodnes stojí evropský unikát – kamenný kostel svaté Markéty Antiochijské, který spojoval se slovanským hradištěm přes řeku Moravu 40 metrů dlouhý most. Je dnes jedinou zachovalou sakrální stavbou z dob Velké Moravy.

Přijměte pozvání do jedinečné art deco kavárny a galerie současného umění v centru Ostravy. Prostor, kde se snoubí chutě a styl.

INDUSTRIAL Gallery, Zahradní 10, Ostrava 702 00

www.industrialgallery.cz

www.industrialcafe.cz

OF  cestování

cestování  OF

Foto archiv

to jim dodává opravdovou hodnotu. Když mi příští den ráno Arnt Egil podá klíčky od svého volva, se samozřejmostí v hlase to komentuje: „Stejně budu v práci. Až se vrátíš z Nordkappu, přijeď mě vyzvednout. Když nebudeš stíhat, nespěchej, stejně tam mám ještě něco na práci!“

Norský Nordkapp: Tam, kde končí Evropa Místa neobvyklá ze zeměpisného hlediska mají mýtus jedinečnosti, který dále šíří jejich návštěvníci. Je ve skutečnosti Nordkapp, nejsevernější bod Evropy, obyčejným místem? Problém nastává už v okamžiku, kdy se pokusíme o definici nejsevernějšího bodu. Nejsevernějším bodem evropské pevniny je totiž mys Nordkinn, jenž leží o kousek východněji. Nordkapp je už součástí ostrova s názvem Mageroya, který spojuje s pevninou podmořský tunel vybudovaný v roce 1999. Nordkapp však není nejsevernějším bodem

52

ani v rámci ostrova – tím je pro změnu úzký pás pevniny vybíhající do moře severozápadně od Nordkappu. Má název Knivskjellodden. „Věci s přívlastkem ‚nej‘ jsou stejně dobré akorát tak pro turisty,“ říká s úsměvem jeden z místních obyvatel z nedalekého města Honningsvag. „Možná ho vybrali proto, že končí strmým skalním srázem a je z něj pěkný

pohled na moře.“ Jediné, co je jisté, jsou v tomto případě souřadnice. Jejich magické číslice představují pro mnohé turisty nejsevernější místo, kam se v životě dostanou: 71 stupňů 11 minut 8 vteřin severní zeměpisné šířky. Poklidné předjaří Zatímco v letních měsících a začátkem

podzimu je na Mageroyi hlava na hlavě, zbývající část roku, kdy tu vládne jen sníh a mráz, umožňuje vidět tento severní kout oblasti Finnmark v úplně jiném světle. Ve sněhových vichřicích často není vidět ani na krok, a vzápětí se mraky roztrhnou a sluneční paprsky pozlatí sněhobílou plochu. Silniční tunely jsou zabezpečené vraty, která se automaticky zavírají, aby zabránila sněhu proniknout do podzemních útrob tunelu a vytvořit nebezpečný ledový příkrov na stropech. Sníh zakrývá téměř vše a dává o to větší prostor fantazii. Člověk sní o tichu, severu a samotě, o tom, jak asi žili předkové současných obyvatel severního Norska dlouho předtím, než se stal život pohodlnější díky elektřině, plynu a spalovacím motorům. Cizinců je touto dobou na ostrově jen velmi málo, většinou obdivují severní pobřeží z výletních lodí okružní linky Hurtigruten. Jejich zastávky jsou navíc krátké a organizované, takže se objeví a zmizí tak rychle, že ani nemohou zasáhnout do životního rytmu Mageroye.

Večery v Sarnes Do zasněžené noci píská čajová konvice. Voda vře na plotně starých kamen a Arnt Egil, obyvatel jednoho ze šesti domů malé osady Sarnes ležící jižně od Honningsvagu, hledí oknem svého dřevěného příbytku do tmy prozářené světly lamp v jediné zdejší ulici. Arnt Egil nevlastní mrkající oko televize, zato má kamínka, teplo ohně a koupelnu s vyhřívanou podlahou. A dveře otevřené hostům, kteří přicházejí s dobrým úmyslem. Mnozí obyvatelé této jedné z nejbohatších zemí na světě nežijí v přepychu a z duše se jim protiví snobismus. Možná je to sama příroda, která je za dlouhá staletí naučila pokoře a úctě k životu. Rychlý blahobyt z náhodně objevené ropy s touto jejich duševní stabilitou nijak výrazně nezamával. Mnozí Jižané vyčítají Norům jejich rozvážnou, až chladnou povahu. Skutečnost je však poněkud jiná: tady, na úplném severu evropského kontinentu, přátelství prostě nevznikají a nezanikají během pěti minut. A právě

Rybáři severu Očistit námrazu na podlaze auta pod pedály a  oškrábat okénka trvá o  pěknou chvilku déle než v našich zeměpisných šířkách. Spěchat je ale ve Finnmarku úplně zbytečné, a navíc se to tady zkrátka nesluší. Na silnici skoro nikdy nezaslechnete nervózní troubení a probliknutí dálkovými světly tu může znamenat jedině pozdrav. Při čekání na otevření vrat v ústí tunelu si v Norsku nikdo nepoklepává prsty na volant a před maličkým supermarketem v Honningsvagu nikoho ani nenapadne nadávat na pomalu parkující babičku, která zablokovala oba směry hlavní silnice vedoucí do města. Slušnost je tu samozřejmostí. Za Honningsvagem sněžení houstne. Silnice kopíruje pobřeží malebných zátok a po chvíli začne několika strmými serpentinami stoupat na náhorní plošinu severní Mageroye. Sněžné frézy nepřetržitě čistí vozovku, ale jejich boj by bylo možné bez přehánění nazvat věčným. Skončí až tehdy, když přijde skutečné jaro. Poslední křižovatkou na ostrově je odbočka na Skarsvag, rybářskou vesnici, která je podle slov místních nejsevernější obcí na světě. I když je toto tvrzení třeba brát s rezervou, jejich životní styl vzbuzuje obdiv. Dlouhé mrazivé hodiny tráví na moři a  další v  maličké továrně na zpracování ryb. Alespoň jim ale odpadnou starosti s chlazením úlovků – očištěná těla ryb jsou v okamžiku promrzlá na kost. Počasí nad skarsvagským přístavem připomíná zimní podobu dubna: slunečné chvíle se střídají s hustým sněžením, kdy není vidět dál než na pár kroků. Ve sněhové vichřici vplouvá do klidnějších vod přístavu další malá rybářská loď a její náklad vzápětí za pár okamžiků vyloží šlachovití muži malým jeřábem. Kromě nich není na ulicích Skarsvagu téměř nikdo. Pozorovat padající vločky je rozhodně příjemnější z tepla domova.

53

OF  cestování

Zeptali jsme se našich klientů, čeho si nejvíce cení na našich zájezdech:

Severský klid. Turisté přijíždějící na lodích nepoznají na severu to nejkouzelnější. Klid. V místních vesničkách je na vše dostatek času.

My jezdíme z lásky ke Kudrnovi, je to pro nás srdeční záležitost. Pokud nejedeme někam sami a zvažujeme cestovku, pak zásadně Kudrnu. Pro tradici, spolehlivost a že jsme byli vždy spokojeni.

Skvělá a přitom organizace a, zkušení d o b o v s á velk ohodáři, průvodci p , cyklotrasy promyšlené atd atd ;)

Klára Ž., s Kudrnou 5x Poctivosti CK, osféry kamarádské atm snobpři zájezdech a ne ského zaměření.

Foto archiv

54

Křídla bílého ticha Regionální letecké linky jsou v Norsku důležitou formou dopravy. Síť malých letišť, často s jen jednou a poměrně krátkou

přistávací dráhou, je i tady, na severu, poměrně hustá a malá turbovrtulová letadla Bombardier Dash 8 společnosti Wideroe každodenně přepravují cestující a  lehčí náklad do těch nejodlehlejších míst. Jen v oblasti severně od Tromso obsluhují dvanáct letišť, mezi která patří i Honningsvag (označovaný IATA kódem HVG) s pouze 880 metrů dlouhou dráhou. Dostat letenku na přímý let je však téměř nemožné – i ta nejjednodušší linka Wideroe má několik mezipřistání a do cíle určitě nemíří po nejkratší možné trase. Brzké ráno příštího dne zastihne většinu obyvatel Honningsvagu ještě v pyžamech. Letištní zřízenci však už několik desítek minut usilovně čistí dráhu a speciálně upraveným vozidlem testují brzdné účinky. Vzápětí zaslechnu i nezaměnitelný zvuk dvojice turbovrtulových motorů a zelenobílý pták ladně dosedne na zasněžený beton. Několik minut po startu míjíme pobřeží přesně nad osadou Sarnes, kde bez problémů rozeznávám dům Arnta Egila i jeho auto. Za chvíli už Mageroya mizí z dohledu a ocitáme se nad neméně krásnou pevninou Porsangeru. Bílomodrý sever je všude kolem nás i bez čísel a legend, stačí se zahledět do dálky a vnímat ho všemi smysly. Peter Hupka

Článek vyšel v časopisu Lidé a Země

Vít L., s Kudrnou 5x

Z naší nabídky si vybere každý! Cyklistika, turistika, expedice, poznávání, moře, programy pro rodiny s dětmi, běžkování i lyže! Zájezdy pro firemní kolektivy, team building a akce na míru dle vašich požadavků. A151000996

Hodinka slávy Jakmile turistický konvoj dojede k  cíli své cesty na severním mysu, nastává krátké

období shonu a ruchu. Obchody se suvenýry se otevřou a jejich prodavači přímo hoří aktivitou. Pod kovovým glóbusem se rozpoutá masové šílenství fotografování a stovky pohledů se na okamžik zabodnou do modrých dálav horizontu nad chladnými mořskými vodami. Své diváky si získá i galerie sochařských děl pod otevřeným nebem a přibližně po hodině a čtvrt se celý cirkus vydává na zpáteční cestu. Do Honningsvagu vyráží přesně ve dvě odpoledne a „nejsevernější bod Evropy“ opět na třiadvacet hodin osiří. Zpáteční cestou po silnici do Honningsvagu, kterou už znám, si udělám malou odbočku do rybářské vesničky Mageroye. Žije vlastním životem a netrpí popularitou „nejsevernějšího bodu“. Zamáváme na sebe s malými dětmi, které dovádějí na sáňkách a na lyžích, a večer má hned ještě příjemnější příchuť. Před svým úřadem ve městě už na mě čeká Arnt Egil, a ještě než se spolu vydáme do Sarnes, navštívíme malý kostelík s netradiční ozdobou na střeše – komínem. Ten ale, jak se dozvídám, není na topení, jak jsem si myslel. „Součástí fary byla pekárna,“ odhaluje mi Arnt tuto malou honningsvagskou záhadu.

inzerce

Sedmnáct kilometrů ticha Cesta do Skarsvagu je zároveň nejsevernější z těch, které zdejší cestáři udržují nepřetržitě sjízdné. Poslední úsek vedoucí na mys Nordkapp je přehrazen rampou, která se dvakrát denně zdvihá, aby mohl projet konvoj sněžných pluhů a autobusů, mířících o půl jedné po poledni tam a o hodinu a půl později zase zpátky. Jinak se dá na mys dostat jen pěšky, což je krásnější, a navíc o hodně lacinější varianta. Vždyť zpáteční lístek na autobus stojí tolik, že by na něj podle vlastních slov neměli ani mnozí místní – v přepočtu více než 2600 korun! Kráčet po bělostném sněhu je sice krásné, ale za chvíli zjišťuji, že i docela zrádné. Po nedávném období teplejšího počasí s mrznoucím mrholením leží pod vrstvou sněhu čistý led. Není divu, že každou chvíli člověk uklouzne, tím spíše, že v chumelenici často vůbec neví, kam šlape. Postupně se ale znovu vyjasňuje a skalnaté úbočí střídá další náhorní planina. Atmosféru hlubokého severského klidu však zničehonic naruší hluk sněžného pluhu a řada autobusů s turisty z Hurtigrutenu. Luxus jejich pohodlných vyjížděk bohužel ukrajuje ze severu to nejkrásnější – jeho kouzlo a ticho.

Jiří Š., s Kudrnou 6x

www.kudrna.cz Prodejny: Brno, Praha

[email protected]

Karibská kráska Kuba 16.3.2015 – 4.4.2015, 29 900 Kč Velikonoce v Banátu 1.4.2015 – 7.4.2015, 5 900 Kč Maroko, Vysoký Atlas a Sahara 17.4.2015 – 3.5.2015, 25 300 Kč Korutany - rodinná cykloturistika 1.7.2015 – 5.7.2015, 6 200 Kč

OF  cestování

Ostrov perel Isla Margarita je symbiózou ideálního místa k odpočinku se vstupní bránou do kouzelné Venezuely – nedalekou deltou Orinoka se svým jedinečným biotopem. Ohromí i pláně Canaimy s impozantními stolovými horami a mohutnými vodopády.

Ostrov Coche – nejkrásnější pláže a koupání

Foto archiv

ISLA MARGARITA – startovní místo pro poznání nejkrásnějších přírodních krás Venezuely

56

Cestování na surfu El Yaque představuje jedno z nejoblíbenějších míst surfařů a kitesurfařů v celém Karibiku. Ideální místo, kde se můžete naučit základy windsurfingu, neboť voda je bezpečná – je tu mělko a písečné dno. Ostrůvek Isla Coche, při jižním pobřeží Isla Margarita, je pravým karibským rájem, s širokou pláží z  bělostného písku a  azurovými vodami. Projížďka na katamaránu či kitesurfing v přilehlých vodách jsou příjemným zpestřením odpočinkové dovolené. Úžina mezi El Yaque a ostrovem Coche je klidná, někteří surfaři

jsou dokonce schopni tuto třináctikilometrovou vzdálenost od pobřeží Margarity přeplachtit. Při ubytování na ostrově Coche se platí námořní taxa. Isla Margarita nabízí rovněž i několik možností, jak zažít dobrodružství. Například jeep safari na poloostrově Macanao, projížďka lodičkami v laguně La Restinga mezi krásnými mangrovníky, potápění s delfíny či výlet s možností šnorchlování a potápění na korálových útesech Los Frailes. Pokud vám to nestačí, můžete si objednat třeba dvoudenní výlet k deltě řeky Orinoko a návštěvu původních indiánských vesnic i národního parku Canaima, který se nachází na jihu Venezuely. Tento národní park je zařazený mezi přírodní bohatství světa UNESCO. Turisté zde objeví impozantní stolové hory, řeky a vodopády. Redakce

20. 2.-3. 3. 2015 poznávací zájezd

TO NEJLEPŠÍ Z VENEZUELY Cena od 49 390 Kč

3. 3.-13. 3. 2015 BŘEZNOVÝ POBYT

HOTEL 3*/ All Inclusive Cena od 36 590 Kč

A151000575

a Hesperia Isla Margarita. Pláž je lemována zdvihajícími se kopci, tvořícími velmi působivou scenerii na pozadí blankytného Karibiku. Výhodná je i blízkost městečka Juangriego, které nabízí příjemné procházky i posezení v místních restauracích.

inzerce

Jen málokdo odolá neskutečné podívané na nejvyšší vodopád světa Salto Angel, kdy hřmící voda padá z výšky takřka jednoho kilometru, když se ocitne ve Venezuele. Jenomže pláže jsou na Isla Margarita také více než lákavé. Asi nejznámější je Playa El Agua. Leží na severovýchodním pobřeží, představují ji tři kilometry jemného písku. Podél pláže vyrostla celá řada hotelů, restaurací a center zábavy. Jde o jedno z nejpopulárnějších míst, kam míří nejen zahraniční turisté, ale i místní obyvatelé. Jen několik málo hotelů a apartmánových komplexů najdete rozložených kolem klidnější Playa El Tirano, která se rozprostírá v ideální poloze na severu od největšího města ostrova Porlamaru. Playa Puerto Cruz je jednou z nejkrásnějších pláží na ostrově, ležící v hlubokém zálivu. Na jejích opačných koncích stojí dva z nejprestižnějších hotelů Dunes

13. 3.-24. 3. 2015 poznávací zájezd

PŘÍRODOU VENEZUELY Cena od 47 590 Kč

www.eximtours.cz www.facebook.com/eximtours

Opět u Kormidla. Zakladatel Michael Dell hořce litoval prodeje své firmy. Po dlouhém boji se mu podařilo firmu opět ovladnout.

Dell má hlad a přinese do Česka peníze Dell začíná chytat slinu a roste mu sebevědomí. Firma, která už je více než rok pryč z burzy a v soukromém vlastnictví, se v loňském roce stabilizovala, provedla potřebné základní změny a letos to chce začít zúročovat. 58

technologie  OF Foto reuters

OF  technologie Tradiční společnost chce být mnohem více vidět také v České republice a na trh uvolní více peněz, mimo jiné v marketingových aktivitách. „Odchod z burzy je jednoznačně přínosem,“ říká generální ředitel českého Dellu Jiří Kysela. „Nemusíme být bičováni každé tři měsíce, jsme zaměření na dlouhodobé vize,“ navazuje a potvrzuje tak dřívější slova šéfa a zakladatele společnosti Michaela Della. Odchod z  dohledu akcionářů údajně Dellu více uvolňuje ruce, což se projevuje také v jednotlivých pobočkách včetně Česka. „Samozřejmě jsme stále velká korporace, ale už to máme volnější. Můžeme se lépe pohybovat v nastavených mantinelech,“ doplňuje Kysela pro E15.cz. Příkladem mohou být rozpočty, které se dříve utrácely centrálně, ale dnes na ně má vliv přímo pobočka. Je třeba vydělávat a zaplatit to Společně s odchodem z burzy se každopádně zvětšil tlak na finanční výsledky. „Je tlak na efektivitu. Když už si Michael Dell firmu koupil zpět, je třeba, aby se zaplatila,“ vysvětluje Kysela. Jednou z výhod, kterou nyní bez akcionářů má, je možnost pružněji operovat s cenou. Dell v Česku umí v tendrech dávat ceny níž než konkurence. Nedělá to tak ale vždy, pouze v případech, že je to nutné a má taková strategie cenu. Agresivní cenová politika a větší volnost už se projevují v rostoucím prodeji počítačů. Na světovém trhu Dell meziročně rostl o více než 10 procent a dobře hovoří také předběžné výsledky IDC pro tuzemský trh. Meziroční nárůst prodejů koncových zařízení činí 32 procent (počet prodaných kusů). Firma se dostala na třetí místo a roste rychleji než trh. Lépe už je na tom jenom Lenovo, ostatní výrobci padají. Lenovo v počítačích a tabletech boduje mimo jiné z toho důvodu, že má kompletní vyladěné portfolio a dobré ceny. Dell má v tomto ohledu ještě menší mezery, které chce zaplnit. Rozjel také větší spolupráci s velkými prodejci jako Alza.cz a CZC.cz. U obou společnost v prodejích roste.

datových center, což je i důvod, proč firma z burzy odešla. „Stále jsme hodně vnímaní jako dodavatel koncových zařízení, chceme se ale více prezentovat jako dodavatel technologií do datových center,“ souhlasí Jiří Kysela. Dellu se v Česku tradičně daří v prodeji serverů. Má velké zákazníky jako Seznam, Avast či AVG, a začal dodávat také rozjíždějícím se cloudovým providerům typu Zoner a Master Internet. Zajímavě se jeví také trh storage zařízení, kde se podle informací E15. cz začínají velice dobře projevovat produkty Compellent, které Dell v minulosti koupil. Je tu ale také několik výzev. Dell na našem trhu prozatím nemá příliš silnou pozici v sítích. Ve světě hodně rychle roste, u nás je to ale stále především o Ciscu a cenově zajímavém Huawei. Dell zatím nechodí do samostatných síťových tendrů a umí uspět tam, kde dodává větší počet různých technologií. „Kvalita našich síťových produktů rozhodně neodpovídá našemu současnému postavení na trhu,“ říká Kysela a naznačuje tak určité ambice v této oblasti. Tou kvalitou má na mysli třeba koupený Force10, se kterým by se firma mohla dostat i do vyloženě síťových projektů. Stabilita velké heslo Byznys v Česku se otevírá také pro softwarové nástroje. Dell začal v minulosti budovat softwarovou divizi, která má podpořit datacentrový hardware. Tato sekce se staví mimo jiné na základě několika akvizic. Aktuálně se jednotlivé firmy skládají dohromady, využívají se patenty a tak dále. Velký potenciál Dell vidí zejména v koupeném Quest Software, ten zatím ale na tuzemském trhu takovou sílu nemá. Dell vyrostl na tom, že začal počítače prodávat přímo přes

zákazníky. „Ten model využil potenciál, vytěžil ho, ale už je přežitý. Začali jsme tedy hledat i další cesty,“ říká k tomu Jiří Kysela. Dell nyní jinými slovy prodává i přes partnery, pro které začal být poměrně zajímavý. Tím, čím chce Dell také zaujmout, je jeho stabilita. Firma během posledního roku nastavila nový směr a nyní chce plány realizovat. „Trh je teď velmi dynamický z pohledu, co se děje v různých IT firmách. U Dellu je to naopak velice konzistentní,“ říká Kysela. Při pohledu na eskapády HP či IBM se Dell skutečně může jevit jako stabilní volba. Otázkou však je, co z trhem udělají cloudy a samozřejmě noví serveroví hráči typu Lenovo a Huawei. „První premisa Dellu je, že si od nás můžete koupit všechno. Druhá premisa je pak to, že je všechno postaveno na standardech, takže si můžete případně jiné prvky koupit od někoho jiného,“ dodává Kysela. Jan Sedlák

E15

Zpět do kanceláří. Stane se z Dell opět pracovní nástroj většiny administrativních pracovníků?

Počítače a tablety ano, ale… Zásadní oblastí je pro Dell nicméně oblast

59

OF  jeden DEN podnikatele

OF  NÁZOR

Nepodceňujte zpětnou vazbu při inovaci

60

byznysu. Je jedna hodina odpoledne a dávám si druhých 30 minut s maily. Potom mě čeká „finální check“ připravené herní facebookové aplikace pro českou fotbalovou reprezentaci – prohlížím si znovu, co jsme pro klienta vytvořili a chystáme se vypustit do světa. Spouštíme kampaň a online sledujeme první výsledky. Fanoušci jsou nadšeni a kampaň hrdě sdílejí, takže i my máme velkou radost. Abych se trochu osvěžil, sednu si na chvíli s kávou a iPadem do odpočinkové zóny a procházím svůj Flipboard – sleduji, jaké nové trendy se v digitálním marketingu objevují. Blíží se 16. hodina a připravuji se na pravidelnou 14denní „poradu founderů“ naší headhunterské agentury DigiMates. cz, kde mám na starost marketing a PR. Stanovujeme hlavní priority na příští dva týdny a potom jdeme méně důležité věci probrat na večeři. Ve dnech, kdy nemám příliš pohybu, rád chodím večer plavat. Alespoň dvakrát týdně, většinou dva kilometry a odpočinek v sauně. Samozřejmě jsou ale i večery, které trávím spíš v příjemné společnosti se skleničkou dobrého vína. Ještě před usnutím rád čtu, zrovna jsem dočetl moc zajímavou knihu: Startup Nation – příběh izraelského hospodářského zázraku. Pavel Šmejkal

marketér

Petr Kostelecký

sládek Pivovaru Litovel

A141011132

PŘI ORGANIZACI SVÉHO ČASU se snažím řídit třemi jednoduchými principy. Především je to seskupování podobných činností do časových bloků. Také mě baví pestře střídat tři typy pracovních dnů, v rámci kterých se zaměřuji na stejný typ činností (meetingový, kreativní, vizionářský). A ten nejtěžší princip: nenechat se během práce rušit telefony, a už vůbec ne e-maily. Ty se snažím vyřizovat pouze dvakrát denně, nejlépe v třicetiminutových blocích. Jak se mi to daří, posuďte sami. Ráno vstávám v 7.40 a přibližně 15 minut cvičím, nejraději s vlastní vahou a s kettlebellem. Po rozcvičce obvykle vypiju litr ledové vody, dám si sprchu a vyrazím do kanceláře. Bydlím i pracuji na Malé Straně, takže mě čeká rychlá procházka přes krásný park na Kampě. Až nyní za chůze kontroluji telefon a vyřizuji (pouze nutné) telefonáty. Přibližně v 8.40 jsem v kanceláři marketingové agentury intoit, a zatímco snídám, provádíme ranní stand-up: každý stručně popisuje, co ho daný den čeká a jaké výstupy budou odcházet ke klientům. Přestože je nás sedm, celé to netrvá víc než deset minut. Od devíti asi půl hodinky vyřizuji poštu. Následuje v 9.30 interní schůzka – návrh strategie a plán kampaně pro klienta, který provozuje luxusní hotel. Před 12. hodinou odcházím na oběd. Snažím se i tento čas dobře využít a rád udržuji kontakt s lidmi z různých oblastí

inzerce

Maily za vás byznys neudělají – raději networkujte

Ještě nedávno byly po celé republice rozšířené dva až tři druhy piva – „desítka“, „dvanáctka“ a nějaké to tmavé. Lidé namísto různorodosti a neobvyklosti chtěli neustále to samé, unifikované a navzájem si podobné. Nicméně situace se změnila a dnes to na trhu s pivem žije. Pivovary investují do nových technologií a receptur, na vývoji originálních chutí si dávají nesmírně záležet. Jeden příklad za všechny: vývoj pivního mixu Černý Citron z  Litovle měl několik fází vývoje a ověřování v ostrém provozu. Celý proces měli pod dohledem odborníci přes pivovarnictví a degustace. Na Černém Citronu jsme začali pracovat v květnu 2013, celkem proběhlo šest vývojových kol, v každém se posuzovalo přibližně pět vybraných vzorků. Zpětná vazba zde měla velký význam. Produkt se liší od jiných vyšším obsahem alkoholu a tmavou barvou, zvědavost na reakce konzumentů proto byla namístě. Degustační kola probíhala ve zvláštním režimu; nejprve se dennodenně testovaly připravované vzorky, které musely obstát ve velkých degustačních sezeních. Těch se účastnilo několik přesně poskládaných porot. Nad vzorky tak zasedli laici „z lidu“, vysokoškoláci – vzděláním potravináři, dále dvě skupiny štamgastů a navrch laičtí zástupci pivovaru. Pro ilustraci: u jednoho z těchto sezení jsme k nejlépe hodnocenému vzorku (dostal deset hlasů – pětkrát muži, pětkrát ženy) připsali: „Doporučeno přidat aroma. Plnost, hořkost, sladkost i kyselost hodnocena pozitivně.“ Měsíce bádání, testování, diskutování a degustování se nám jednoznačně vyplatily. V naší pivovarské laboratoři se zrodilo a postupně vytřídilo pět, tři a nakonec dvě „mateřské“ verze, načež vítězná podoba Černého Citronu sklidila na trhu dobrý ohlas. Sofistikovaný vývoj za pomoci zpětné vazby od konzumentů přinesl výsledky a počítáme s ním do budoucna. K originálním nápadům nám však nepomohou, ty musíme přinést sami.

Informace ze světa globálního byznysu každé pondělí již 16 let

OF  poradna

Záruka v novém: Na co má zákazník právo? Zajímalo by mě, jak je to v současnosti s reklamacemi a zárukou. Doslechl jsem se, že dvouletá záruční doba ze zákona zmizela, a rád bych věděl, na co má dnes zákazník právo.  Jan M., Plzeň Nový občanský zákoník řeší problematiku reklamací v rámci ustanovení týkajících se práv z vadného plnění. Záruka tak ze zákona zmizela pouze co do pojmenování. I dnes je samozřejmě spotřebitel v této oblasti chráněn a má právo na to, aby věc nebyla při převzetí vadná a aby měla ujednané vlastnosti. A pokud se vada vyskytne do dvou let od převzetí, má na výběr z několika možností. Jestliže k vyskytnutí vady na zboží dojde do půl roku od převzetí, má se za to, že zde byla již při převzetí, a podle

její povahy má spotřebitel právo na výměnu zboží nebo jeho opravu, a pokud toto není možné, tak na slevu či vrácení peněz. U vad vyskytlých později v  oné dvouleté lhůtě nově nerozhoduje, zda jsou opravitelné, kritériem je, jak velké porušení smlouvy vada představuje. U vad podstatných můžete požadovat odstoupení od smlouvy, slevu či výměnu za zboží bezvadné. Věci reklamujte bez zbytečného odkladu, a to v jakékoliv provozovně prodejce, případně přímo v servisu, je-li například v záručním listu uveden. Reklamaci musí být vždy přítomen odpovědný pracovník prodejce, který o reklamaci a způsobu jejího řešení vydá potvrzení. Doporučuje se uschovávat veškeré doklady o koupi výrobku, zákon je k reklamaci přímo nevyžaduje, věc však

vždy urychlí a usnadní. O reklamaci musí prodejce rozhodnout neprodleně, v praxi do tří dnů, a na její vyřízení má pak dnů třicet. Potvrzení o vyřízení reklamace vydává prodejce opět písemně, pokud dojde k jejímu zamítnutí, je toto v potvrzení odůvodněno. Po vyřízení reklamace jste povinen si své zboží vyzvednout, v opačném případě může prodejce účtovat skladné. Kromě toho, co stanoví zákon, vám může prodejce poskytnout i záruku za jakost, tedy závazek, že po určitou dobu, případně i doživotně, bude věc způsobilá pro obvyklé užití a mít obvyklé vlastnosti, jinak za tyto vady prodejce odpovídá. Jiří Matzner

zakladatel advokátní kanceláře MATZNER et al

Co přinese zákon o kyberbezpečnosti?

62

z této skupiny podléhat, se bude odvíjet od nařízení vlády schváleného dne 8. 12. 2014, kterým se mění nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury. Nařízení určuje však pouze kritéria pro to, kdo se bude muset kybernetickým zákonem řídit. Konkrétní rozhodnutí pak bude záležet na opatření obecné povahy vydaném příslušným ministerstvem či NBÚ. Jaké jsou výhody a nevýhody? Nejvyšším přínosem normy je určitě zavedení informačních povinností, které umožní soustředění podstatných informací odůvodňujících přijetí případných opatření na jednom místě. Co se týče řešení konkrétních útoků, zákon zůstává velmi obecný (a nelze ani očekávat, že by mohl nabízet řešení pro každou situaci) a až praxe ukáže, zda výsledkem legislativy nebude pouze další administrativní zátěž pro poskytovatele telekomunikačních služeb bez reálného zlepšení bezpečnosti kybernetického prostoru. Petr Dobeš

advokát a partner Taylor Wessing e|n|w|c advokáti

A151001210

sítě elektronických komunikací. Vedle něj zákon ustanovuje takzvaný vládní CERT, který vedle dohledu a poradenství v rámci státní správy dohlíží i na správce informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury. Tento je zároveň pracovištěm NBÚ. Kterých soukromých osob se zákon nejvíce dotkne? Povinnými osobami budou poskytovatelé služeb elektronických komunikací a subjekty zajišťující sítě elektronických komunikací, například tedy poskytovatelé internetového připojení. Pokud podnikatelé spravují určitý důležitý informační nebo komunikační systém, takzvanou významnou síť (zajišťující přímé zahraniční propojení do veřejných komunikačních sítí nebo přímé připojení ke kritické informační infrastruktuře), zákon se jich dotkne ještě výrazněji. Kromě hlášení kontaktních údajů budou muset zároveň detekovat kybernetické bezpečnostní události, hlásit bezpečnostní incidenty a provádět bezpečnostní opatření umožněná NBÚ. Ta budou právně závazná okamžikem vydání, přičemž odvolání proti nim nemá žádný odkladný účinek. Kdo přesně bude zákonu

inzerce

Sleduji dění kolem zákona o kybernetické bezpečnosti. Stále mi ale není jasné, jaké novinky pro mě jako podnikatele přinese.  Tomáš M., Praha Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, je účinný od 1. 1. 2015. Zákon by měl teoreticky posílit kybernetickou bezpečnost naší země a sloužit jako ochrana před útoky na její klíčové informační systémy a sítě. Vztahuje se proto především na systémy veřejné správy, dotkne se ale i některých soukromých právnických osob, především těch, které spravují nejdůležitější informační a komunikační systémy. Tyto budou mít povinnost například hlásit bezpečnostní incidenty a provádět reaktivní protiopatření. Hlavním garantem kybernetické bezpečnosti bude Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), zákon však počítá i se vznikem takzvaného národního CERT (Computer Emergency Response Team), jehož provozovatelem bude právnická osoba, která bude provádět dohled v soukromé sféře a přijímat podněty zejména od poskytovatelů služeb elektronických komunikací a subjektů zajišťujících

Je dobré vědět...

Roční předplatné + DÁREK

OF  servis

Daňové termíny PONDĚLÍ 9. ÚNORA

• Spotřební daň – splatnost daně za prosinec 2014 (mimo spotřební daň z lihu) PONDĚLÍ 16. ÚNORA

• Daň z příjmů – podpis prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti na daňové období 2015 a podpis k provedení ročního zúčtování záloh na daň – podání žádosti o provedení ročního zúčtování správce daně

– daňové přiznání za leden 2015 – daňové přiznání k uplatnění nároků na vrácení spotřební daně například z topných olejů, ostatních (technických) benzinů za leden 2015 (pokud vznikl nárok) • Daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za leden – souhrnné hlášení za leden – v ýpis z evidence za leden • Energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za leden 2015

Předplatné za 390 Kč a jako dárek

skipas do areálu Špindlerův Mlýn v hodnotě 750 Kč

+

PÁTEK 20. ÚNORA

• Daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti • Pojistné – podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za leden 2015 a splatnost zálohy na důchodové spoření ÚTERÝ 24. ÚNORA

• Spotřební daň – splatnost daně za prosinec 2014 (pouze spotřební daň z lihu)

PONDĚLÍ 2. BŘEZNA

• Daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za leden 2015 – podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2014 • Odvod z loterií a jiných – podání přiznání k odvodu z loterií a jiných podobných her a zaplacení odvodu z podobných her za odvodové období 2014 ČTVRTEK 12. BŘEZNA

STŘEDA 25. ÚNORA

• Spotřební daň

• Spotřební daň – splatnost daně za leden 2015 (mimo spotřební daň z lihu)

Skipas do areálu Špindlerův Mlýn

Akce pro podnikatele

Skipas je platný v sezóně 2014/2015 v areálu Špindlerův mlýn (www.skiareal.cz)

ÚTERÝ 10. ÚNORA

ÚTERÝ 17. AŽ STŘEDA 18. ÚNORA STŘEDA 11. ÚNORA

V Praze se uskuteční seminář, který je zaměřený na základní informace o ochraně

64

V tento termín bude probíhat Meeting Point CzechTrade. Jde o tradiční akci, během které se do Prahy sjedou všichni

ředitelé zahraničních kanceláří. Díky síti kanceláří ve více než 40 zemích světa disponuje agentura CzechTrade jedinečnými informacemi, vyhledává nové exportní příležitosti a dlouhodobě vytváří kontakty se zahraničními partnery. Na Meeting Pointu mohou podnikatelé využít možnosti osobní konzultace pro vzdálené trhy. Rovněž je během akce možné se seznámit s nabídkou CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU. Účast na akci je zdarma. Délka jedné konzultace je 30 minut. Akce se koná v pražském hotelu Dorint Don Giovanni. Bez předchozího přihlášení není možné se konzultací zúčastnit. Vzhledem k velkému zájmu o konzultace se neváhejte přihlásit co nejdříve na e-mailu: [email protected].

A časopis naleznete ve schránce! Tato nabídka platí jen do 15. 3. 2015 Předplaťte si bezpečně e-mailem na e-mailovou schránku [email protected], uveďte své jméno a doručovací adresu. Do předmětu napište kód PROFIT021. Předplatit si můžete také on-line na našich stránkách www.mf.cz

Volejte zdarma 800 248 248 Jednoduše zavolejte své osobní údaje a info o požadovaném předplatném a periodiku. Uveďte kód PROFIT021

A151001177

technických řešení pro podnikatele, pracovníky výzkumu a vývoje, studenty i širší veřejnost. Akce se koná od 9.30 do 12.30. Program počítá s probráním tématu přihlášky vynálezu i užitného vzoru, stejně tak rozborem výhod a nevýhod patentu a užitného vzoru. Seminář je bezplatný. Přihlášky shromažďuje Institut průmyslově právní výchovy Úřadu průmyslového vlastnictví, Žaneta Hanzalová, telefon: 220 383 110, e-mail: [email protected]. Seminář se koná v budově Úřadu průmyslového vlastnictví, Praha 6, Antonína Čermáka 2a.

inzerce

V Bratislavě pořádá Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR workshop unikátního mezinárodního projektu na podporu malého a středního podnikání. Za podpory švédského know-how a evropských dotací přinese workshop českým firmám vzdělání v oblasti strategického řízení malých a středních podniků. Workshop je určen pro podnikatele, majitele a manažery malých a středních firem, rodinných firem a pro začínající podnikatele. Účast je zdarma. Zájemci se mohou přihlásit na stránkách www.amps.cz. Akce se pořádá na Vysoké škole manažmentu, v Bratislavě v ulici Panónska cesta 17.

Tato akce je určena pouze pro nové předplatitele. Předplatitel bere na vědomí, že předplatné s dárkem nebo slevou nelze po dobu jednoho roku ode dne provedení objednávky vypovědět. Předplatitel dále bere na vědomí, že předplatné se automaticky prodlužuje na další období v délce jednoho roku, pokud předplatitel svým písemným oznámením adresovaným společnosti Mladá fronta a. s. nesdělí, že trvá na jeho ukončení. Svojí objednávkou předplatitel potvrzuje, že s těmito dodacími podmínkami souhlasí a zavazuje se jimi řídit. Svojí objednávkou dále dává předplatitel souhlas se zařazením všech jím vyplněných osobních údajů (dále jen údaje) do databáze společnosti Mladá fronta a. s., se sídlem Mezi Vodami 1952/9, Praha 4, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., a to na dobu neurčitou, tj. do odvolání souhlasu. Předplatitel rovněž uděluje souhlas k tomu, aby poskytnuté osobní údaje byly zpracovávány i prostřednictvím třetích osob pověřených správcem. Bere na vědomí, že má práva dle § 11, 21 zákona č. 101/2000 -Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, tj. zejména, že poskytnutí údajů je dobrovolné, že svůj souhlas může bezplatně kdykoli na adrese správce odvolat, že má právo přístupu k osobním údajům a právo na opravu těchto osobních údajů, blokování nesprávných osobních údajů, jejich likvidaci atd. V případě pochybností o dodržování práv správcem se může na správce obrátit a případně se s podnětem může obrátit i přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Více informací a všeobecné dodací podmínky naleznete na www.mf.cz

OF  portrét

Hana Medková: TiraCS

Detail s velkým významem

66

realizaci bytu v marině ve francouzském přístavním městě Nice, kde ladila s námořnickým stylem bytu. Šlo o černě mořené dřevo na madle kliky a niklové kovové části. Ze stejné kolekce jsme měli i madla na vestavěné skříně a samozřejmě vstupní kliku,“ vzpomíná Hana Medková, která následně nizozemskou značku začala objednávat pro klienty v České republice. Po čase se stala výhradním dovozcem a distributorem pro Českou republiku a Slovensko, prosazuje se i na maďarském trhu, protože je zde nejbližší distributor. „Naše kliky si může koupit kdokoli, máme i takzvanou projektovou řadu, která není finančně nedostupná. I v designových kolekcích se dají najít krásné kliky za rozumnou cenu,“ brání se jednatelka firmy TiraCS při otázce, jak úzký okruh klientely má.

Kování i všem kolem Nejraději pracuje s  broušeným nerezem – a to z praktických důvodů. „Dřevěné kliky jsou také velmi krásné a hlavně teplé a příjemné do ruky. Z hlediska údržby je jen třeba o ně víc pečovat,“ upozorňuje Hana Medková. Není proto divu, že kliky z kolekce Formani jsou nejčastěji z nerezu, leštěného nerezu či dřeva. Nabízejí se i z dalších materiálů, jako je matný i leštěný nikl a mosaz. V rámci své designérské práce kromě klik navrhuje rovněž celé interiéry, ale i úpravy kolem domu či oplocení. A přitom dostává díky práci pro klienty nové podněty. „Už jsem náhodně objevila další firmu s velmi zajímavými produkty, tak uvidím, zda se nám ji v budoucnu podaří získat pro český trh,“ dodává Hana Medková. Petr Švihel

A151001171

V roce 2004 absolvovala Fakultu architektury na ČVUT v Praze. I na základě předchozích pracovních zkušeností už v tomtéž roce začala pracovat jako architektku. A to hned v několika firmách, například v Aprojektu, společnosti Chapman Taylor, Sofa.architekti či v Atelieru Slavíček. Naposledy byla zaměstnána ve studiu Konsepti, kde pracovala do konce roku 2012. Poté se osamostatnila, založila společnost TiraCS. Současně pracuje jako architektka na volné noze.

inzerce A151001172  inzerce

Hledá se klika Zakázkové kliky a madla na míru se vyrábějí jen zřídkakdy, většinou jde o velmi specifický požadavek klienta, třeba když si restaurace nechá vyrobit kliky ve tvaru sekery nebo se v interiéru v asijském stylu použije bambus jako madlo. Občas se vyrábějí i masivní dřevěné úchytky na nábytek ze stejného dřeva, které se použilo na podlahu. Daleko obvyklejší cesta k originálnímu kování vede skrze internet, kde Hana Medková neustále hledá nové dodavatele podle materiálu, stylu i tvaru požadovaného klienty. Právě takto našla i značku kování, kterou se následně rozhodla do Česka dovážet. „Kliky Formani jsem poprvé použila na

Hana Medková

Foto Hana Medková

Dojem, KTERÝ ČLOVĚK MÁ Ze DVEŘÍ, ať už vnitřních, či venkovních, dělá z padesáti procent klika. Něco tak nepatrného v poměru k celkové ploše, a přesto naprosto klíčového, pokud jde o vzhled i použití. Právě proto se architektka a jednatelka společnosti TiraCS Hana Medková rozhodla zaměřit na designové kování. Jde o drobnost, která má vysokou užitnou hodnotu. „Designové kování si pořizují lidé, kteří mají smysl pro detail,“ prozrazuje architektka a dodává, že nejde jen o estetický smysl. Pokud u historicky cenných dveří vysokých i tři a půl metru nezůstala originální dobová klika a majitel si vybere nešťastně, může se mu opotřebit už po dvou letech. Kování přitom zahrnuje širší paletu zboží než kliky. „Jednoduše řečeno jde o vše, čím otevíráme dveře či okna. Tedy dveřní kliky interiérové, bezpečnostní kliky na vstupní dveře, madla na prosklené dveře, okenní kličky, kliky na francouzská okna, na portálové dveře, madla na posuvné interiérové dveře, nábytkové úchyty, knobky, piktogramy i čísla na označení adresy domu,“ vypočítává Hana Medková a rázem je jasné, že jde o komplexní disciplínu, protože kování lze promyšleně využít v rámci celého domu či bytu k vytváření dojmu ucelenosti.

JSEM SPORT. JSEM ZIMA. JSEM LIBEREC.

İ 1 kabinová a 3 sedačkové lanovky, 6 vleků a 9,2 km sjezdovek na Ještědu İ Sedačková lanovka, bobová dráha a 900m sjezdovek v rodinném areálu Obří sud – Javorník

www.visitliberec.eu