Rozvojové vzdělávání Manuál pro učitele 2. stupně základních škol

Rozvojové vzdělávání

------------------------------------Manuál pro učitele 2. stupně základních škol

------------------------------------------------------------------------------------------------Autoři (pokud není uvedeno jinak): Kristýna Píchová, Eva Burgetová, Jakob Hurrle, Tereza Rejšková -------------------------------------------------------------------------------------------------

------------------------------------------------------------------------------------------------Publikaci vydalo Multikulturní centrum Praha, o.s. ve spolupráci s Charitou Česká republika v Praze v roce 2008 za finanční podpory Evropské unie. Za obsah dokumentu nesou plnou zodpovědnost Multikulturní centrum Praha a Charita Česká republika. Nelze jej v žádném případě považovat za oficiální stanovisko Evropské unie. This publication was published by the Multicultural Centre in co-operation with Caritas Czech Republic. It has been produced with the financial assistance of the European Union. The contents of this document are the sole responsibility of Multicultural Centre Prague and Caritas Czech Republic. They can under no circumstances be regarded as reflecting the position of the European Union. ------------------------------------------------------------------------------------------------Fotografie na obálce: Petr Šilhánek, www.papaemama.com Grafika: jagajankowska.eu

ISBN 978-80-904161-2-3

//// O projektu

8 ------------------------------------------------------------------------------------------------Tento manuál je jedním z výstupů projektu „Zvyšování povědomí o rozvojové problematice v regionech“, který realizuje Charita Česká republika ve spolupráci s Multikulturním centrem Praha a — jako regionálními partnery v rozvojových zemích — s Cordia Caritas Medan (Indonésie) a Fondem Aspern (Ukrajina). Hlavní cíle projektu jsou: — zvýšení povědomí o rozvojových otázkách mezi žáky (11–15 let) v České republice díky sérii školení pro učitele, — podpora mimoškolních aktivit a drobných projektů mezi českými a zahraničními školami (Indonésie, Ukrajina), — a zvyšování povědomí o rozvojových tématech mezi širokou veřejností. Projekt je řešen v několika fázích. Do první fáze jsou zapojeni učitelé základních škol (věková kategorie žáků 11–15 let), kteří projdou školením zaměřeným na rozvojové otázky. Na základě tohoto školení by měli prohloubit nejen své teoretické poznatky, ale mj. také získat metodickou podporu, jak zavádět tyto poznatky do své učitelské praxe a co nejvíce usnadnit žákům pochopení rozvojové problematiky. Kromě samotného školení se učitelé či případní zájemci z řad širší veřejnosti mohou dozvědět více informací na www. migraceonline.cz, kde je sekci rozvojového vzdělávání věnován samostatný prostor. V další fázi dostanou české školy, které mají o dané téma zájem, možnost navázat osobní kontakt a zkušenost se dvěmi zeměmi — Indonésií a Ukrajinou. V rámci vytvoření partnerství s některou školou v těchto zemích budou moci vytvářet i drobné projekty, na které je možno přispět z tohoto projektu. V rámci projektu proběhne i několik akcí pro širší veřejnost se zájmem o rozvojovou problematiku. -------------------------------------------------------------------------------------------------

2 /// 0 /// O projektu

7 -------------------------------------------------------------------------------------------------

Učitelé a školy mají několik možností jak se zapojit aktivně do projektu: 1/ Účast na vzdělávacím programu pro učitele vybraných škol Cílová skupina: učitelé ZŠ (popř. víceletých gymnázií) pro žáky 11–15 let Kdy: v průběhu školního roku 2008/2009 (2 x 2 dny) Kde: v 8 regionech ČR 2/ Účast na informačním semináři pro školy o možnostech partnerství s rozvojovými zeměmi (Indonésie, Ukrajina) Bude organizován jednodenní seminář, kde zástupci škol získají informace o možnostech vytvoření partnerství s vytipovanými školami na Ukrajině a v Indonésii. Účastníci získají informace o již fungujících partnerstvích ze zahraničí. Seznámí se také s formálními požadavky vyžadovanými při podávání projektů. 3/ Podpora financování partnerských aktivit Společné projekty mezi českými a ukrajinskými/indonéskými školami mohou být v rámci projektu podpořeny drobným finančním příspěvkem. Projekty budou hodnoceny komisí složenou ze zástupců Charity Česká republika a Multikulturního centra Praha.

4/ Návštěva rozvojového experta ve škole V rámci projektu bude vytvořena databáze expertů na nejrůznější aspekty rozvojové problematiky. Školy budou mít možnost pozvat si experta dle svého výběru přímo do výuky a dozvědět se konkrétní a nejnovější informace a zeptat se na to, co je skutečně zajímá. Další informace o projektu na stránkách www.charita.cz, www.mkc.cz, a www.migraceonline.cz/temata/rozvoj/. -------------------------------------------------------------------------------------------------

Kontakt: Mgr. Ilona Gajdíková, projektová manažerka Charita Česká republika Vladislavova 1460/12 110 00 Praha 1 Tel.: +420 296 243 330 GSM: +420 603 511 242 [email protected]

Multikulturní centrum Praha Vodičkova 36 (Palác Lucerna) 116 02 Praha 1 Tel./fax: 296 325 345 www.mkc.cz [email protected]

3 /// 0 /// O projektu

//// Obsah

8 -------------------------------------------------------------------------------------------------

1/ Co je rozvojové vzdělávání / rozvojová výchova?

6

2/ Souvislost rozvojového vzdělávání a průřezových témat

7

3/ Metodické postupy obecně

9

4/ Struktury rozvojové pomoci

11

01. Aktivita: 02. Aktivita: 03. Aktivita:

Rozvojový projekt Uděláme si projekt, zapojme se do projektu! Povodeň

5/ Tématické kapitoly (podle rozvojových cílů tisíciletí OSN) 5.1

5.2

5.3

5.4

12 14 16

18

MDG Cíl 1: Odstranit extrémní chudobu a hlad

19


20 21 23

Kdo je chudý? Budeme mít hlad? Žít z jednoho dolaru (16 Kč) na den

MDG Cíl 2: Dosáhnout základního vzdělání pro všechny

24

07. Aktivita: 08. Aktivita:

25 26

Škola jinak Proč některé děti nemohou chodit do školy?

MDG Cíl 3: Rovnost pohlaví a posílení role žen ve společnosti

27


28 29 30

Může Jaya zůstat ve škole? Jak vypadá zemědělec? Průzkum na téma vzdělání

MDG Cíl 4: Snížit dětskou úmrtnost a MDG Cíl 5 — Zlepšit zdraví matek

31

12. Aktivita:

32

Spalničková záhada

4 /// 0 /// Obsah

7 -------------------------------------------------------------------------------------------------

13. Aktivita: 5.5

5.6

5.7

Fakta o vodě

MDG Cíl 6: Boj proti HIV/AIDS, malárii a jiným nemocem

34

14. Aktivita:

35

Co potřebujeme, abychom byli zdraví?

MDG Cíl 7: Zajistit udržitelný stav životního prostředí

36

15. Aktivita: 16. Aktivita:

37 39

Co se stane s našimi odpadky? Kde se to jídlo vzalo?

MDG Cíl 8: Budovat světové partnerství pro rozvoj

40

17. Aktivita: 18. Aktivita: 19. Aktivita: 20. Aktivita:

41 42 44 45

Závody – kdo víc (O sušenky) Rozdělení zdrojů Spravedlivý podíl na zisku? Měly by chudé země splatit své dluhy?

6/ Další tématické kapitoly 6.1

6.2

33

Globalizace a její projevy v každodenním životě 21. Aktivita: Globální a česká vesnice 22. Aktivita: Kalendář významných mezinárodních dní (celoroční projekt) 23. Aktivita: Piktogramy Mezinárodní migrace a rozvoj 24. Aktivita: Proč lidé migrují? 25. Aktivita: Odkud k nám lidé přicházejí?

46 46

47 49 50 51

53 55

7/ Pracovní listy k jednotlivým aktivitám

56

8/ Odkazy

85 5

/// 0 /// Obsah

/1/// Co je rozvojové vzdělávání / rozvojová výchova?

Rozvojové vzdělávání informuje všechny věkové kotegorie o důsledcích globálního propojení současného světa a o situaci v chudých zemích globálního „jihu“. Vysvětluje, jak jim bohaté země „severu“, ke kterým se počítá i Česká republika, pomáhají a proč. Rozvojové vzdělání apeluje na lidský soucit a občanskou sounáležitost a učí lidi převzít svůj díl odpovědnosti za řešení veřejných problémů na lokální i globální úrovni. Rozvojové vzdělávání nás učí být aktivní a respektovat odlišné názory. Svět je čím dál více propojený informačními technologiemi, obchodními a společenskými vztahy. Každý den se setkáváme s důsledky globalizace. V přímém přenosu médií sledujeme následky tajfunu v Barmě a zemětřesení v Číně. Lidé se stěhují po celém světě — v České republice žije více cizinců, naši příbuzní a známí studují a pracují v zahraničí. Pravidelně cestujeme a poznáváme jiné kultury a vidíme různou životní úroveň. Denně kupujeme zboží, které k nám cestovalo tisíce kilometrů a mnoho Čechů pracuje pro firmy, které mají sídlo na opačné polokouli. Česká republika a každý její obyvatel se na procesu globalizace svým jednáním podílí a má z něj prospěch. Zároveň pociťuje některé negativní dopady tohoto jevu. Rozvojové vzdělávání poskytuje nástroje, jak tento svět lépe poznat a jak porozumět vztahům, které v něm působí. Důsledky globalizace hůře dopadají na ty, kteří do globální soutěže vstupují s menším vstupním kapitálem. Jedná se většinou o chudé, rozvojové země. Země, které jsou bohatší, rozvinuté a z globalizace mají spíše užitek, přijímají odpovědnost za rozvoj světa jako celku a snaží se chudým zemím pomáhat. K tomu účelu zakládají bohaté země organizace a fondy, jako je například Organizace spojených národů (OSN) nebo Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), které potom organizují a financují akce, které mají za cíl pomoci chudým zemím vymanit se z chudoby a nastartovat rozvoj. Kromě chudých zemí dopadá globalizace většinou špatně i na chudé regiony a lidi v bohatých zemích. Rozvojové vzdělávání poukazuje i na tyto rozdíly v rámci jednotlivých zemí. Rozvojové vzdělávání v České republice informuje také o tom, jak konkrétně pomáhá Česká republika v zahraničí. Popisuje strukturu institucí (například Česká rozvojová agentura, dříve Rozvojové středisko), priority české zahraniční pomoci a roli českých nevládních organizací v této oficiální pomoci. Předkládaný materiál zmiňuje i rozvojové projekty,

které se odehrávají v České republice. Jedním důvodem je fakt, že i v České republice jsou chudí lidé (i když Česká republika patří mezi země s nejmenšími rozdíly mezi chudými a bohatými). Druhým důvodem je, že na projektech, které jsou geograficky blízko, se dobře ilustruje povaha rozvojové činnosti. Třetím důvodem pak je, že příklad projektu v České republice se bude snáze hledat nebo i opakovat, v případě že by k tomu tento manuál motivoval. V textu jsou dále vysvětleny a ilustrovány termíny, které se v problematice rozvojového vzdělávání často používají. Jsou jimi zejména „rozvoj“ a „projekt“. Ve zkratce lze říci, že rozvojem se v kontextu rozvojového vzdělávání myslí „změna k lepšímu“, projektem zase časově omezená aktivita s jasným cílem a výstupem. Nejedná se tedy o průběžnou činnost. Samotný termín rozvojové vzdělávání, někdy rozvojová výchova nebo globální rozvojové vzdělávání (anglicky Development Education) se v České republice ujal, i když se spíše jedná o výchovu v tom smyslu, že součástí jejího hlavního cíle je kromě předávání vědomostí u žáků posilovat hodnoty a postoje. Je nutné říci, že mnoho z problematiky, kterou pokrývá rozvojové vzdělávání, je pro žáky základní školy náročné a žáci mohou postrádat některé znalosti, které jsou nutné pro pochopení globálních souvislostí. Proto tento materiál nepokrývá všechna témata komplexně, ale vybírá jen ta, která jsou pro věkovou kategorii 11–15 let vhodná. Součástí materiálů, které vznikly v rámci tohoto projektu, je kromě tohoto manuálu i čítanka. Jedná se o soubor převzatých textů s komentářem, který dává tyto texty do souvislosti s rozvojovým vzděláváním. Čítanka je určena zejména pro učitele, aby získali širší znalosti o tématech, která se týkají rozvojové problematiky. U jednotlivých cvičení v manuálu jsou pak uvedeny odkazy na konkrétní články, které se vztahují k danému cvičení a je užitečné si je přečíst. Součástí čítanky je pak i seznam odkazů na další materiály — manuály, učebnice, webové stránky — k rozvojovému vzdělávání.

Začlenění rozvojového vzdělávání do školních vzdělávacích plánů Obecně je třeba říci, že průřezová témata tvoří povinnou součást základního vzdělávání. Všechna průřezová

6 /// 1 /// Co je rozvojové vzdělávání / rozvojová výchova?

/2/// Souvislost rozvojového vzdělávání a průřezových témat

témata musí být zařazena na 1. i 2. stupni ZŠ, ale nemusí být obsažena v každém ročníku. Průřezová témata je možné zařadit do školních vzdělávacích plánů (ŠVP) jako součást jiných předmětů. Způsob začlenění průřezových témat a stanovení časové dotace v jednotlivých ročních je v kompetenci školy.

Způsoby, jak je možné začlenit průřezová témata do školních vzdělávacích plánů 1. Integrace témat rozvojového vzdělávání do stávajících vyučovacích předmětů (např. zařazení vyučovací hodiny na téma „rozvojová spolupráce“ do hodin zeměpisu, nebo zařazení hodiny na téma „jak pomáhají neziskové organizace“ do hodin výchovy k občanství atp.). 2. Vytvoření samostatného vyučovacího předmětu (např. globální výchova — jeho součástí může být téma rozvojové vzdělávání, environmentální výchova, interkulturní nebo mediální výchova). K vytvoření samostatného vyučovacího předmětu je potřeba časová dotace pro předmět, popsání charakteristiky předmětu a rozpracování vzdělávacího obsahu předmětu. 3. Realizace rozvojového vzdělávání formou projektů, konferencí, kurzů. 4. Propojením výše uvedených možností (např. zařazení několika témat rozvojového vzdělávání do stávajících vyučovacích předmětů a realizace jednoho projektu). Při realizaci projektových dní nebo kurzů lze také požádat o pomoc některou z českých organizací, které se rozvojovým vzděláváním zabývají. Jejich seznam lze nalézt v kapitole 8 Odkazy. Průřezová témata Rozvojové vzdělávání je v podstatě jedním z průřezových témat, přestože v Rámcovém vzdělávacím plánu (RVP) netvoří samostatnou kapitolu. Jeho obecný cíl je shodný s funkcí průřezových témat, totiž přiblížit žákům problémy současného světa a připravit je na jejich řešení. Rozvojové vzdělávání také dává do souvislosti znalosti z různých předmětů a tím dotváří komplexní vzdělání žáků. Kromě informování o aktuálních globálních problémech se rozvojové vzdělávání zaměřuje na rozvoj postojů a hodnot žáků a pomáhá rozvíjet klíčové kompetence k jednání v reálném životě. Přestože se tedy ujal název rozvojové vzdělávání, patří tato problematika

svým charakterem spíše mezi výchovy. Konkrétně odpovídají cíle rozvojového vzdělávání nejvíce cílům průřezového tématu výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. V charakteristice tohoto průřezového tématu je zdůrazňována zejména dimenze evropská, rozvojové vzdělávání přidává rozměr celosvětový.

Vzdělávací obory a obsahy Rozvojové vzdělávání obsahuje témata a aktivity, které jsou na základní škole nejlépe využitelné v hodinách

výchovy k občanství, zeměpisu a cizích jazyků. Ve výchově k občanství jsou vhodné zejména kapitoly

Člověk ve společnosti a Mezinárodní vztahy, globální svět (Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání - RVP). Rozvojové vzdělávání přímo vybízí k zaujetí postojů a k akci. Učí žáky, jak být nejen dobrým občanem České republiky a Evropy, ale celého světa. Ukazuje způsoby, jakými převzít svůj díl odpovědnosti za stav a dění v globálním kontextu, samozřejmě s ohledem na možnosti dětí této věkové kategorie. Akcí pak může být jakákoliv aktivita, která směřuje k uspokojení nějakého společného nebo veřejného zájmu (úklid okolí školy, benefiční akce). V zeměpise je vhodné začlenit témata rozvojového vzdělávání zejména v kapitole Společenské a hospodářské prostředí (RVP). V rámci učiva v této kapitole (obyvatelstvo světa, světové hospodářství, globalizační, společenské, politické a hospodářské procesy a uskupení), můžeme informovat o životní úrovni v různých částech světa a chudobě, mezinárodních organizacích jako je OSN, o migraci. V rámci kapitoly Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie (RVP) lze pracovat s mnoha daty dostupnými na internetu (8 Odkazy a materiály předložené v tomto manuálu — mapy zobrazující svět podle výše příjmů, tabulky Indexu lidského rozvoje atp.). Hodiny cizích jazyků ke zpracování témat rozvojového vzdělávání přímo vybízejí. Učení se cizímu jazyku přímo souvisí s poznáváním cizích zemí, jiných kultur, cestováním a obecně s globalizací. I podle RVP jsou v učivu cizích jazyků obsažena témata člověk a společnost,

cestování, sociokulturní prostředí příslušných jazykových oblastí. Dalším důvodem je, že existuje množství pestrých materiálů pro rozvojové vzdělávání v angličtině, které lze v hodinách cizích jazyků použít. Jedná se jak o materiály

7 /// 2 /// Souvislost rozvojového vzdělávání a průřezových témat

------------------------------------------------------------------------------------------------vytvořené přímo pro globální výchovu nebo rozvojové vzdělávání některými zahraničními organizacemi, nebo o původní data z průzkumů a zpráv mezinárodních organizací typu OSN. Rozvojové vzdělávání však není omezeno jen na zmíněné předměty. Lze je jistě začlenit i do dalších výukových hodin.

8 Odkazy n SCIO http://www.vzdelavani.cz/skoly/rvp/odstavec. asp?odstavecID=1000 n Metodický portál vzdělávání www.rvp.cz

---------------------------------------------------------------------------------------------

7

8 /// 2 /// Souvislost rozvojového vzdělávání a průřezových témat

/3/// Metodické postupy obecně

Cílem této příručky je dát učitelům 2. stupně ZŠ k dispozici pomůcku pro zavedení tématu rozvojového vzdělávání do výuky. Oblast rozvoje je pro žáky 2. stupně ZŠ tématem poměrně náročným, nicméně považujeme za vhodné, aby se děti v tomto věku s tímto tématem seznamovaly a učily se o něm přemýšlet. Věříme, že to vhodnou formou lze. Rozvojové vzdělávání považujeme spíše za výchovu v tom smyslu, že by mělo vést k přijímání hodnot a vytváření postojů. Poznávací součást je také důležitá, ale vzhledem ke komplexnosti témat globalizace, rozvoje, rozvojové pomoci v této příručce uvádíme pouze základní informace. Témata vycházejí z Rozvojových cílů tisíciletí1 a byla vybrána s ohledem na věk cílové skupiny (tj. 11–15 let). Každá kapitola obsahuje základní fakta o tématu a dvě až tři aktivity, které je možné na dané téma s dětmi dělat. Typy aktivit jsou různé, od krátkých aktivit jako je znalostní test, přes simulační hry, sledování filmu s následnou diskusí a souvisejícími úkoly, až po tipy na celodenní projekt pro celou třídu nebo samostatnou domácí práci a prezentaci. Aktivity využívají všeobecných znalostí, které mohou děti získat z ostatních školních předmětů, ze sledování televizních zpráv, nebo mediálních kampaní českých nevládních organizací. Cílem aktivit je pak dát tyto znalosti do kontextu a obohatit je o nové pohledy. Dále aktivity počítají s tím, že každé dítě přichází z rodiny vybavené nějakým souborem postojů a hodnot. Cílem všech aktivit je nechat tyto hodnoty a postoje zaznít a umožnit vzájemné obohacení o odlišné názory mezi dětmi a pak usměrnit tyto postoje směrem k rozšíření zájmu na věci veřejné — podpoření aktivního konání a posílení odpovědnosti za důsledky vlastního jednání. Rozvojové vzdělávání se někdy nazývá globálním rozvojovým vzděláváním. Jeho cílem je naučit děti, ale i dospělé, přemýšlet o světě jako o jednom celku a o sobě jako o součásti tohoto celku, která jednak pociťuje důsledky globálních jevů a také se na nich sama podílí, ať již vědomě nebo nevědomě. Domníváme se, že pro žáky ve věku 11–15 let tento koncept může být náročný. Celkový cíl aktivit je tedy také přemýšlení v globálním kontextu, nicméně některé z aktivit podporují zájem o veřejné věci v nejbližším okolí žáků. Naplňují tedy princip „mysli globálně, jednej lokálně“. Věříme, že tento postup od bližšího ke vzdálenějšímu vytvoří solidní základ pro další vzdělávání v této oblasti na dalších stupních škol.

Jak již bylo řečeno, rozvojové vzdělávání naplňuje do velké míry průřezové téma Myšlení v evropských a globálních souvislostech. Podobně jako v ostatních průřezových tématech, i zde závisí nejen na vzdělávacím obsahu a aktivitách které se odehrají ve třídě. Aby byly výchovné metody účinné, je třeba, aby byly v souladu s nimi i ostatní činnosti ve škole. Důležitá je celková atmosféra školy, přístup učitelů k žákům, vztahy mezi žáky, spolupráce mezi učiteli a spolupráce školy s dalšími partnery (rodiči, zřizovatelem, jinými organizacemi), zapojení školy do veřejného života v obci a podobně. I proto některé z navržených aktivit překračují hranice třídy a školy. Zásadní je potom osobnost učitele. Pokud v rámci průřezových témat chceme měnit hodnoty a postoje žáků, měli bychom sami zastávat takové postoje a hodnoty, k jakým žáky vedeme. A to jak jednotlivci, tak jako organizace — škola. Nejlepší je jít příkladem. Proto školy zavádějí třídění odpadu, proto celé třídy přispívají na vzdělávání dětí v Africe nebo v Indii prostřednictvím programů adopce na dálku. Spolu s vyučováním je tedy vhodná pro průřezová témata nějaká akce. Vedle nápadů na aktivity v hodinách proto tento materiál dává návrhy na reálné projekty uskutečnitelné se školními třídami. Příručku je třeba chápat jako zásobník nápadů, jak prakticky uchopit rozvojové vzdělávání. Rozvojové vzdělávání je však široké téma zahrnující mnoho oblastí a prostor pro vyučování průřezových témat je omezený. Předpokládá se proto, že každý učitel a každý žák si z tématu vybere některé, které ho z osobních důvodů zajímá, a kterému se bude věnovat více. Například to může být jedna geografická oblast, nebo jeden typ rozvojového projektu. Je vhodné podporovat v žácích vlastní zájem a motivaci hledat si dál vlastní zdroje informací nebo dokonce realizovat nějakou akci, než usilovat o pokrytí všech oblastí širokého tématu rozvojového vzdělávání. Předložený materiál využívá dostupných zdrojů v českém a anglickém jazyce. Je třeba říci, že zdrojů v angličtině je více, některé jsou do češtiny překládány se zpožděním, jiné vůbec ne. Jedná se jak o příručky rozvojového vzdělávání, tak o primární zdroje, například zprávy agentur OSN. I v případě omezených zdrojů v češtině je jich ale dost na to, aby si zájemce doplnil aktuální údaje sám a našel související informace. Seznam většiny zdrojů v češtině a vybraných zdrojů v angličtině je k nalezení v kapitole8Odkazy.

9 /// 3 /// Metodické postupy obecně

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Doporučené metody pro rozvojové vzdělávání n n

vzájemné učení, práce s prameny a literaturou (internet je

nepřeberným zdrojem aktuálních informací z celého světa), n třídění a vyhodnocování informací (informací je hodně, ale je třeba učit se v nich orientovat, vybrat z nich ty důležité a umět je interpretovat), n prezentace — začlenění obrázků, map, vlastní prezentace — prezentace informativní i přesvědčovací (zvláště témata, která se dotýkají hodnot postojů, vyžadují dobré prezentační schopnosti), n myšlenková mapa — oblíbená forma strukturování myšlenek a souvislostí (vhodná pro témata, jejichž struktura je hodně provázaná, jako je právě rozvojové vzdělávání), n brainstorming — užitečná aktivita pro nastartování přemýšlení (vhodná do skupin do velikosti maximálně 15 členů), n kooperativní aktivity ve dvojicích nebo ve skupinách (učí spolupráci a využití individuálních schopností, připravují na praxi práce v týmu; při rozsáhlejších projektech dělba práce šetří čas) n diskuse — základní nástroj tříbení myšlenek a základní dovednost pro život ve společnosti (je těžké uřídit diskusi v počtu 30 a více lidí. Je možné rozdělit třídu na 2 — 4 diskutující kroužky a určit žáky za moderátory diskuse; v některých případech je vhodné diskusi v bodech zapisovat),

n volné čtení a psaní — podporuje spontánní přemýšlení (jedná se o individuální variantu brainstormingu), n simulační hry — náročné na organizaci, ale jsou nenahraditelné tím, že umožní skutečný zážitek a učení prostřednictvím zážitku, n

… další, podle toho, které skutečně použijeme.

Hodnocení Vzhledem k tomu, že rozvojové vzdělávání má ambici působit na hodnoty a postoje, jaksi „nad“ vzdělávací obsah, je těžší žáky hodnotit. Hodnocení by mělo být v první řadě motivující. Hodnotit by se mělo nejen, nebo ne hlavně, zvládnutí vzdělávacího obsahu, ale posun v postojích a hodnotách. Hodnocení by se mělo přizpůsobit formě realizace. Realizuji-li s žáky interaktivní projekt, také hodnocení provedu formou projektu a například vzájemného hodnocení se žáky.

1. Rozvojové cíle tisíciletí je soubor osmi cílů, směřujících k odstranění chudoby ve světě, jejích příčin a následků. V roce 2000 na Summitu tisíciletí se všech 189 členských států OSN (Organizace spojených národů) spolu s Vatikánem a Švýcarskem zavázalo spolupracovat na naplnění těchto cílů, a tím na odstranění chudoby, do roku 2015. Jejich plnění se daří pouze částečně. Za částečný úspěch lze považovat fakt, že vůbec byly zformulovány a tvoří jednotné vodítko pro mnoho rozvojových projektů. Další pozitivem je, že se na nich 191 států světa shodlo, k jejich plnění se zavázalo a je možné jejich plnění vyžadovat. http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zaber/?i=205 http://ceskoprotichudobe.cz/o-kampani/index.php?id=rozcil

---------------------------------------------------------------------------------------------

7

10 /// 3 /// Metodické postupy obecně

/4/// Struktury rozvojové pomoci

Rozvojová pomoc Důvodů, proč se bohaté země „severu“ angažují v pomoci méně bohatým zemím „jihu”, je mnoho. Prvním důvodem je pocit spoluodpovědnosti za stav světa a soucit s lidmi, kteří se narodili v jeho méně šťastné části. Dalším důvodem je vědomí, že v současném globalizovaném světě mohou mít různé činnosti a jevy nečekané následky na druhém konci světa. Je tedy pro všechny dobré snažit se o ekonomickou, přírodní a sociální stabilitu ve všech částech světa. Existují samozřejmě i pragmatické ekonomické a strategické důvody, proč jednotlivé státy a jejich uskupení investují do zahraniční pomoci. Je snahou mnoha nevládních organizací přesvědčit vládu, aby se při poskytování zahraniční pomoci řídila zejména potřebností cílové země. V oblasti mezinárodní pomoci je třeba rozlišit dva základní druhy pomoci: humanitární a rozvojovou.

1. Humanitární pomocí se myslí akutní reakce na krizi. Krize může vzniknout následkem přírodní pohromy, jako je tsunami, katastrofální neúrodou nebo jako následek vojenského konfliktu. Humanitární pomocí se pak myslí zajištění základních životních potřeb lidí postižených touto krizí. Většinou se jedná o dodávky přístřeší, vody, potravin a základní lékařské pomoci. 2. Rozvojovou pomocí se rozumí podpora nastartování vlastního rozvoje. Investuje se tedy například do výstavby infrastruktury (budovy škol, zavlažovací systémy, komunikace), do vzdělávání (základního i odborného), do prevence nemocí, tak, aby po určitém čase byla země, region nebo jednotlivci schopni žít i bez vnější pomoci. Důležitým aspektem účinné rozvojové pomoci je angažovanost příjemců pomoci. Rozvojová pomoc se odehrává na úrovni vlád jednotlivých zemí, v rámci mezinárodních uskupení a také ji poskytují jednotlivci, sami, nebo prostřednictvím nevládních organizací.

Další prostředky na rozvojovou pomoc jsou vynakládány z českého státního rozpočtu na příspěvky agenturám OSN (Světový potravinový program WFP, UNICEF — www.osn.cz), příspěvky finančním institucím (Světová banka, www.worldbank.org, Evropská banka pro obnovu a rozvoj EBRD, www.ebrd.com), prostředky vyčleněné na odpuštění dluhů nejchudším zemím a také péče o uprchlíky v České republice. ERBD je specifická tím, že vznikla po pádu komunismu za účelem obnovy bývalých komunistických zemí. Dnes jsou bývalé cílové země, mj. také Česká republika, zeměmi dárcovskými a poskytují prostřednictvím banky pomoc zemím střední Asie. V rámci rozvojové pomoci se poskytují samozřejmě peníze, ale i materiál či know-how, často v podobě vyslání odborníků do cílové země, nebo v podobě poskytnutí patentů, např. na léky. Samostatnou kategorií je poskytování stipendií studentům z chudých zemí, nejlépe pod podmínkou, že získané znalosti uplatní ve svých rodných zemích. Jedním z nových témat v rámci rozvojové pomoci je rozvoj a migrace. Zkoumá se zejména možný přínos existující migrace pro země, ze kterých migranti pocházejí. Jedna ze soukromých forem podpory země původu jsou takzvané remitence — peníze nebo zboží, které posílají migranti zpět svým rodinám, které zůstaly doma. Odhaduje se, že tímto způsobem se do chudých zemí dostane dvakrát tolik prostředků, než skrze oficiální zahraniční pomoc. Kromě peněz, které poskytují vlády, přispívají na humanitární a rozvojovou pomoc i jednotlivci, soukromé firmy a nadace. Například jen na konto Charity ČR na pomoc obětem cyklonu v Barmě přispěli jednotlivci částkou téměř 1 mil. Kč. Kromě peněz pak jednotlivci poskytují svůj čas v rámci dobrovolné práce (např.: pro program UN Volunteers www.unv.org, v ČR Národní kontaktní místo dobrovolníků OSN http://www.polytechna.eu/poly_nkm_ index.php , pracují jen z ČR ročně desítky lidí na misích v rozvojových zemích).

V rámci České republiky poskytuje zahraniční rozvojovou pomoc Ministerstvo zahraničních věcí ČR prostřednictvím České rozvojové agentury (dříve Rozvojové středisko). Například v roce 2004 poskytla Česká republika na zahraniční pomoc 500 miliónů Kč (http://www.rozvojovestredisko.cz/about_rspol.php).

11 /// 4 /// Struktury rozvojové pomoci

8 01. Aktivita: Rozvojový projekt

------------------------------------------------------------------------------------------

Cíl: Vysvětlit žákům některé často používané termíny v oblasti rozvojové spolupráce. Pomoci žákům si uvědomit,že rozvojové projekty se nemusí týkat jen extrémně chudých zemí, ale i České republiky, a že se i oni mohou na rozvojových činnostech podílet a ukázat jim příklady toho, jak. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost, Výchova k občanství, Člověk ve společnosti, Mezinárodní vztahy, globální svět

Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Pomůcky: (8 pracovní list na str. 57) krátké články o rozvojové pomoci, seznam termínů a definic.

Související texty v čítance : 2.3. Humanitární dilemata 7.4. Informace o rozvojových a humanitárních projektech Charity ČR

1. Úvod (10 minut) Rozdělte žáky do dvou skupin. Každá skupina dostane k přečtení článek o humanitární pomoci (8 pracovní list na konci manuálu). n Z každé skupiny představí jeden z žáků obsah článku. n Otázky pro první skupinu (Do Barmy dorazilo…): n

Co znamená slovo humanitární? Co znamená humanitární pomoc? (Z kontextu je jasné, že jde o rychlou pomoc k zajištění základních potřeb.) Co je nevládní organizace? n Otázky pro druhou skupinu (Jak přispívá ČR na rozvojovou pomoc?...): Co znamená rozvojová pomoc? Co je dárcovská /přijímací země?

2. Samostatná práce s papírky (10 min) Žáci dostanou rozstříhané papírky s termíny a s jejich definicí/popisem (8 pracovní list na konci manuálu). Úkolem je přiřadit termín ke správné definici. Hesla si pak mohou nalepit/napsat do sešitu.

3. Prezentace (10 minut)

Vysvětlete žákům, jaké různé významy může mít slovo rozvoj.

Rozvoj Co se vám vybaví, když se řekne rozvoj? Trvale udržitelný rozvoj, rozvoj lidských zdrojů, rozvoj regionu, rozvojové země, rozvoj malého a středního podnikání, rozvoj venkova, rozvoj osobnosti... Obecná definice Rozvoje se vztahuje k rozvoji, který máme na mysli v rozvojovém vzdělávání: Rozvoj — je označení procesu, který má za cíl zlepšování původního stavu, či jeho přetvoření do lepší podoby.Rozvoj je chápán jako proces zlepšování, vedoucí ke vzniku lepší verze než byla předchozí, ze které vycházela. Opakem rozvoje je stagnace, kdy nedochází ke zlepšování, ale k pozastavení, či případně zhoršování stavu. http://cs.wikipedia.org

Podle Rozvojového programu OSN (UNDP) je lidský rozvoj proces rozšiřování možností lidí, jak žít svůj život. V principu mohou být tyto možnosti neomezené a mohou se měnit v čase. Avšak na všech úrovních rozvoje jsou zásadní tyto tři možnosti: možnost žít dlouhý a zdravý život; možnost získávat vědění; možnost přístupu ke zdrojům nutným pro zajištění důstojného života. www. varianty.cz Rozvojovou spoluprací se myslí: Jakákoliv forma spolupráce, která se snaží reagovat na dlouhodobé problémy chudších zemí, zejména s ohledem na ekonomické, sociální, zdravotní a ekologické aspekty


01. Aktivita: Rozvojový projekt

-------------------------------------------------------------------------------------------života lidí, kteří v nich žijí. Zdůrazňuje aktivní zapojení více zúčastněných stran (příjemce i dárce) při usilování o rozvoj. www.varianty.cz

Rozvoj v rozvojovém vzdělávání Rozvoj v rozvojovém vzdělávání znamená lidský rozvoj měřený tzv. “indexem lidského rozvoje” (Human Development Index, HDI). Podle tohoto hodnocení se lidský rozvoj měří ekonomickými (zejména HDP) a sociálními ukazateli (např.: očekávaná délka života, přístup ke vzdělání, přístup k nezávadné pitné vodě, přístup ke zdravotní péči atp.). Rozhodně nesmíme zapomínat na ekonomickou část

7

lidského rozvoje a zahrnujeme proto i termín hospodářský rozvoj. Vědomi si však rizik a dopadů ekonomické globalizace, dáváme přednost trvale udržitelnému rozvoji, který bere ohled na budoucí generace a na životní prostředí. K rozvoji v rozvojovém vzdělávání se pojí rozvojová pomoc. Myslí se tím finanční, materiální a informační pomoc ze strany „rozvinutých, bohatých“ zemí „severu“ směrem k „chudým, rozvojovým zemím“ „jihu“. Tento termín je někdy nahrazován termínem rozvojová spolupráce. Používáním druhého termínu se chce zdůraznit, že pomoc probíhá v partnerství, na základě potřeb definovaných zemí, která asistenci přijímá, nikoliv na základě rozhodnutí dárcovské země.

4. Příklady rozvojových projektů (10 minut) Uveďte příklady rozvojových projektů. Možná některé znáte, nebo můžete nalézt jejich příklady v čítance v kapitole 7.4. Informace o rozvojových a humanitárních projektech Charity ČR. Příklady projektů, do kterých se žáci mohou zapojit, sami nebo prostřednictvím školy: Uveďte žákům příklady projektů, do kterých je zapojená vaše škola nebo vy sami a do jakých se mohou zapojit oni.

Škola (příklady): n kurz První pomoci u Červeného kříže pro učitele, n příspěvek do sbírky některé humanitární organizace zorganizovaný mezi zaměstnanci i žáky školy, n dobrovolná práce v rámci úklidu lesa, pomoc v domově důchodců, n zorganizování sbírky ve škole a adoptování dítěte z Afriky nebo Indie v rámci projektu Adopce na dálku, n podpis petice za propuštění politických vězňů organizované Amnesty International, n navázání partnerství se školou z chudé země — viz např. projekt Charity ČR, n účast na veřejných zasedáních zastupitelstva obce atp. Dětské projekty (příklady): n zmapovat neziskové organizace v obci a jejich činnost, n uspořádat benefiční akci a její výtěžek věnovat na předem daný projekt/organizaci — například jeden den všechny děti z jedné třídy upečou koláč (maminka), přinesou ho do školy a „prodávají“ za dobrovolný příspěvek; utržené peníze pak pošlou na některou aktuální sbírku (Charita ČR, Člověk v tísni a další) nebo si vyberou některou místní neziskovou organizaci a domluví se s ní, na co by potřebovala přispět n najít si „pen-frienda“ přes internet s mladým člověkem z některé chudé země.

5. Závěrečná diskuse (reflexe) Účastnili jste se již nějakého projektu na pomoc lidem, kteří jsou na tom hůř než vy? Napadá vás jiný projekt/ aktivita, kterou bychom mohli pomoci? Je pomoc chudým zemím spíše záležitost našeho státu, nebo je to něco, kde by se měly angažovat i soukromé osoby, občanská sdružení, církve, firmy a další? Měla by i naše škola zkusit pomoci lidem v chudých částech světa (pokud se ještě škola nezapojila…)? Co by vám přišlo jako dobrý nápad jak pomoci? A co by naopak pro zapojení vhodné nebylo?

6. Domácí úkol (ve skupinách) Žáci mají za úkol připravit prezentaci jednoho rozvojového projektu (zdroj informací: 8 popis projektů Charita ČR v čítance, nebo webové stránky www.charita.cz, www.clovekvtisni.cz, www.mzv.cz).


8

02. Aktivita: Uděláme si projekt, zapojme se do projektu! ------------------------------------------------------------------------------------------

Cíl: Přivést žáky k tomu, aby si uvědomili, že i oni se mohou na rozvojových činnostech podílet. Ukázat jim na příkladech jak. Vyzkoušet si přípravu a realizaci takového projektu. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost, Výchova k občanství, Člověk ve společnosti, Mezinárodní vztahy, globální svět

Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Související texty v čítance: 2.3. Humanitární dilemata 7.4. Informace o rozvojových a humanitárních projektech Charity ČR

Příklad dlouhodobé projektové aktivity pro vyšší ročniky, která jde nad rámce běžné výuky. Muže přímo navázat na 1. aktivitu. Konkrétní obsah aktivity musí byt určen podle konkrétních podmínek a možností, které se nabízejí ve vašem regionu.

1. Úvod: Informační kampaň (1 – 2 týdny) Žáci pracují ve skupinách, které mají za úkol zjistit informace o rozvojových projektech. Můžou používat webové zdroje (8 Odkazy), mluvit s místními reprezentanty neziskových organizaci nebo získat informace z médií. n Ideálně se jedná o rozvojové nebo humanitární projekty, které mají vazbu s vaším regionem (např. projekty místních a regionálních Charit). Jako alternativa se nabízejí projekty bez spojení s chudými zeměmi, které mají za cíl zlepšit podmínky ve vašem regionu (např.: ekologické projekty, sociální služby, atp.). Třetí možnost je nehledat již existující projekt, ale nápady, kde by bylo vhodné vytvořit vlastní projekt pro zlepšení místní situace (např. přímo ve škole nebo v jejím blízkém okolí). n “Informační kampaň” vrcholí prezentací jednotlivých nápadů pro celou třídu. n

2. Diskuse a hlasováni (1 hodina) Uspořádejte debatu o jednotlivých projektech/projektových nápadech. Co bychom mohli konkrétně udělat? Jsou časové a materiální předpoklady realistické? Ztotožňujeme se s veškerými cíly projektů? Musí se počítat s určitými riziky? V případě existujících projektů: Jsme si jisti, že má realizátor projektu o naše zapojení / pomoc v projektu zájem?

Uspořádejte anketu a/nebo hlasování o tom, kolik žáků by se chtělo zúčastnit kterého projektu.

3. Plánování projektu (časová náročnost bude velmi záviset na charakteru jednotlivých projektů) Buď celá třída, nebo ve skupinách připravte s žáky plán realizace projektu/ projektů. Jako vodítko pro strukturování projektu vám může posloužit následující schéma (více o přípravě rozvojových projektů naleznete např. na webové stránce Ministerstva zahraničních věcí ČR www.mzv.cz nebo Nadace NROS www.nros.cz).

Záměr: Dlouhodobý pozitivní dopad na cílovou skupinu, jehož chce projekt dosáhnout nebo k němu přispět (např. zvýšení gramotnosti). Cíl: Očekávaný cílový stav (kvalitativní změna situace), který bude pravděpodobným krátko- a střednědobým důsledkem využití výstupů projektu (např. zvýšená kvalita výuky). Výstupy: Konkrétní jasně definované produkty projektu potřebné pro dosažení cílů; výstupy musí být časově i věcně identifikovatelné (např. rekonstruovaná škola, vyškolení učitelé). Aktivity: Činnosti realizované v rámci projektu, tj. transformace vstupů na výstupy (např. rekonstrukce/stavba školy, školení pro učitele). Vstupy: Finanční, lidské a materiální zdroje potřebné pro realizaci projektu.


02. Aktivita: Uděláme si projekt, zapojme se do projektu!

--------------------------------------------------------------------------------------------

7

Logická stavba projektu vychází z příčinných souvislostí jednotlivých postupných kroků („jestliže — potom“), např. aktivity budou realizovány za předpokladu, že jsou zajištěny dostatečné zdroje, výstupy budou vyprodukovány za předpokladu, že jsou realizovány aktivity atd.

V případě projektu: Mapování neziskových organizací v obci a jejich činnosti by tedy struktura projektu vypadala následovně: Záměr: Poznávání obce a jejího občanského života, propojení činnosti školy a neziskových organizací, zapojení dětí do dobročinného života v obci. Cíl: Zjistit, jaké jsou v obci neziskové organizace a čím se zabývají, zda by měly zájem o spolupráci se školou. Výstupy: Seznam neziskových organizací v elektronické a tištěné podobě, navázané vztahy mezi školou a organizacemi. Aktivity: Sestavení týmu pro mapování, vytvoření formuláře (seznam organizací, údaje o nich, zda mají zájem o spolupráci, jakou formou, kontakty,...), plán mapování — kde hledat kontakty (obecní úřad, internet, ...), kontaktování organizací — telefonicky, mailem, osobně,... Vstupy: Alespoň 3 členové týmu, pomoc 1 učitele, přístup k počítači, přístup k telefonu.

4. Realizace projektu a hodnocení V průběhu celého školního roku zrealizujte jeden projekt nebo některý z projektů. Po roce od přípravy projektu udělejte hodnocení: Povedlo se nám projekt zrealizovat? Zrealizovali jsme ho dobře? Pokud ne, proč se to nepovedlo? Co potřebujeme, aby to příště bylo lepší?

---------------------------------------------------------------------------------------------

7


8

03. Aktivita: Povodeň

--------------------------------------------------------------------------------------

Cíl: Uvědomit si, co znamená krizová situace a humanitární pomoc. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost, Člověk a zdraví, Člověk a jeho svět Průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova Pomůcky: flipchart/tabule, seznam potřeb v nouzovém balíčku (8 pracovní list na str. 58 (k rozdání nakonec), předem sepsaný na flipchartu), 2 krátké články o humanitární pomoci (8 pracovní list na str. 58)

Související texty v čítance: 2.3. Humanitární dilemata 7.4. Informace o rozvojových a humanitárních projektech Charity ČR

1. Úvod (5 min) n

Učitel otevře téma s otázkami do třídy:

Zažili jste povodně v Čechách, na Moravě? Byli jste přítomni nějaké jiné krizové situaci? Požáru? Zapojili jste se nějak do pomoci při nebo po povodních? Znáte někoho, kdo pomáhal? Jak?

2. Brainstorming, prioritizace (5 - 20 min) Co byste si s sebou vzali, kdyby se blížila povodeň a vy byste byli vyzváni opustit během 30 minut dům/byt?

Učitel zapisuje hesla na flipchart, postupně vyvolává všechny účastníky dokola, později, pokud se sami a všichni aktivně zapojují, je možné nechat žáky mluvit volně, bez vyvolávání. Po skončení brainstormingové fáze se seznam věcí zreviduje – některé položky škrtneme, sloučíme, doplníme. Na závěr porovnejte seznam se seznamem z portálu Záchranný kruh (www.zachranny-kruh.cz).

Je možné na začátek uvést/zopakovat si pravidla „brainstormingu“ — každý řekne jen 1 věc, mluvíme k tématu, neskáčeme ostatním do řeči, nekritizujeme cizí názory. Ideální počet účastníků pro brainstorming je 5–15, je vhodné mít zapisovatele a vedoucího diskuse — facilitátora, který se sám aktivně do diskuse nezapojuje. Brainstorming může trvat 5–20 minut.

Nouzové zavazadlo pro případ povodní by mělo obsahovat: n osobní doklady, peníze a cennosti n osobní léky a základní zdravotnické prostředky n trvanlivé potraviny na 2–3 dny n tekutiny v nádobě (obalu) — voda, čaj, šťávy apod. n toaletní a hygienické potřeby n základní předměty denní potřeby n bateriovou svítilnu (a náhradní baterie), zápalky, svíčky, zapalovač n bateriový rozhlasový přijímač (a náhradní baterie) n přikrývku, spací pytel n náhradní prádlo a oblečení (podle povětrnostních podmínek) http://www.zachranny-kruh.cz/mimoradne_udalosti/co_delat_v_pripade_povodne_2.html

3. Humanitární pomoc (20 minut) Rozdělte třídu do dvou skupin. Rozdejte každé skupině krátký článek o zahraniční pomoci po povodni. (8 pracovní list na konci manuálu). Každá skupina dostane 10 minut si článek přečíst a shrnout hlavní body. n Nechte z každé skupiny jednoho žáka shrnout obsah článku. n


03. Aktivita: Povodeň

-------------------------------------------------------------------------------------------n

7

Zahajte diskusi.

Proč pomáhali lidé i organizace z cizích zemí, když byla povodněmi postižena jiná země než jejich? Jakým způsobem můžou organizace pomoct? Za co se peníze nejčastěji utrácejí?

Napište nápady, jak pomoct, do tabulky. Roztřiďte nápady do tří kategorií: a) humanitární pomoc, která reaguje na akutní potřeby oběti (jídlo, nouzové bydlení, voda, atd.) b) dlouhodobá rozvojová pomoc ke „znovuvybudování“ si existence, kterou povodeň zničila (zaměstnání, bydlení atd.), c) prevence nových povodní (stavba přehrad atd.) Diskutujte, zda způsoby pomoci, které stojí v tabulce, jsou vyvážené.

Reflexe Co jsme se naučili? Chceme také pomoct? Jaké máme možnosti pomáhat?

Domácí úkol Každý žák píše jako domácí úkol text k tématu „Aktuální humanitární katastrofy, v kterých se angažují české nebo mezinárodní humanitární organizace.“ Zdroje pro zpracování úkolu jsou denní tisk, televize a internetové stránky rozvojových organizací (8 Odkazy). ---------------------------------------------------------------------------------------------

7


/5/// Tématické kapitoly (podle Rozvojových cílů tisíciletí OSN)

Rozvojová problematika je velmi složitá. Abychom ji mohli do hloubky poznat, je nutné znát historické souvislosti a provázanost s různými symptomy nedostatečného rozvoje v zemích, kterým se říká rozvojové. Těmito symptomy, které jsou zároveň i příčinami, je například špatné vládnutí, vysoká negramotnost či rozšíření nemocí. Právě kvůli provázanosti vztahů mezi příčinami a důsledky a důsledky a příčinami je nezbytné správně rozhodovat o prioritách, které nejúspěšněji k rozvoji povedou. Potřeba tyto priority určit vedla Organizaci spojených národů k formulování Rozvojových cílů tisíciletí (Millenium Development Goals — MDGs), které jsou strategickým plánem boje s nejpalčivějšími problémy současného světa. Rozvojové cíle tisíciletí, na kterých se členské státy OSN shodly na summitu v roce 2000 a které mají být splněny do konce roku 2015, vytýkají těchto osm priorit: n Snížení počtu chudých a hladovějících na polovinu (tj. žijících z prostředků, které se rovnají nebo jsou nižší než jeden dolar na osobu a den), n Zpřístupnění základního vzdělání pro všechny (odstranění negramotnosti, zajištění plného základního vzdělání pro všechny chlapce a dívky na světě), n Odstranění nerovnosti žen a mužů ve všech úrovních vzdělání a posílení postavení žen, n Snížení dětské úmrtnosti (snížit o dvě třetiny úmrnost u dětí mladších 5 let), n Snížení míry úmrtnosti matek o tři čtvrtiny, n Omezení šíření HIV/AIDS, malárie a dalších závažných chorob, n Zajištění udržitelnosti přírodních zdrojů (zabránění úbytku přírodních zdrojů, snížení počtu lidí, kteří nemají přístup k pitné vodě, o polovinu, zlepšení životních podmínek alespoň pro 100 milionů lidí žijících na chudinských předměstích (slumech) světových velkoměst do roku 2020, n Vytvoření globálního partnerství pro rozvoj: (rozvinutí světového nediskriminačního obchodního systému, odstranění kvót a cel, podpora malých a ostrovních zemí, oddlužování chudých zemí, zlepšení dostupnosti léků v rozvojových zemích).

které se monitorují formou pravidelných zpráv. Osm let po vyhlášení Rozvojových cílů tisíciletí je však už bohužel jasné, že mnohých z těchto cílů nebude možné včas dosáhnout. Rozvojové cíle tisíciletí se navíc dají dobře využít v rozvojovém vzdělávání jakožto obecný úvod do rozvojové problematiky nebo mohou svou strukturou přímo posloužit jako rámec samotné výuky (například formou několika souvisejících vyučovacích hodin, z nichž každá představí jeden či dva cíle, formou projektových aktivit, jako například uspořádání školního rozvojového dne či výstavy). Následující kapitoly vždy stručně představí fakta související s jednotlivými cíli a nabídnou několik praktických cvičení. Některá z těchto cvičení byla vytvořena autory manuálu, zatímco jiná byla inspirována již osvědčenými materiály ze západní Evropy. Doplňující informace k rozvojovým cílům jsou též obsaženy v čítance a na následujících webových stránkách:

8 V čestině: www.osn.cz (Informační centrum OSN v Praze) www.partnersczech.cz (organizace „Partners Czech“ nabízí školám MDG-DAYS: ROZVOJOVÉ CÍLE TISÍCILETÍ NA ŠKOLÁCH)

8 V angličtině: www.un.org/millenniumgoals/ (webový portál OSN o MDG cílech) http://www.undp.org/mdg/ (stránky UNDP, na které je možno stáhnout “The Millennium Development Goals Report (2007).

Narozdíl od předchozích prohlášení, která nespojovala obecné cíle s konkrétními indikátory úspěchu, Rozvojové cíle tisíciletí vytkly pro každou zemi jasně měřitelné cíle,

18 /// 5 /// Tématické kapitoly (podle Rozvojových cílů tisíciletí OSN)

-------------------------------------------------------------------------------------------------

5.1 MDG CÍL 1: ODSTRANIT EXTRÉMNÍ CHUDOBU A HLAD

n n

Úkol 1 — Snížit mezi lety 1990 a 2015 počet lidí žijících za méně než jeden dolar na den na polovinu Úkol 2 — Snížit mezi lety 1990 a 2015 počet lidí, kteří trpí hladem, na polovinu

Extrémní chudoba a hlad jsou problémem tak velkým a úzce souvisejícím se všemi ostatními Rozvojovými cíly tisíciletí, že právem stojí na prvním místě seznamu Cílů. Vytčeným úkolem je snížit počet extrémně chudých lidí (žijících z prostředků, které se rovnají, nebo jsou nižší než jeden dolar na den) na polovinu a stejnou měrou snížit podíl lidí trpících hladem. Odhaduje se, že v současnosti je takových lidí více než miliarda. To je celá šestina, neboli 17% všech lidí na světě. Chudobu je ale těžké měřit, protože je relativní v závislosti na celkové úrovni dané země nebo regionu. Měřítkem absolutní chudoby je celosvětově uznávaná hranice extrémní chudoby, kterou Světová banka určila na 1 americký dolar na den. Lidé, jejichž příjem nedosahuje této hranice, si nemohou obstarat základní životní potřeby — jídlo a střechu nad hlavou. Mezi zeměmi se míra bohatství nebo chudoby vyjadřuje pomocí HDP na osobu a rok. Je to údaj orientační, protože vyjadřuje pouze průměrný příjem na jednoho obyvatele a nemluví vůbec o rozdílech mezi jednotlivci (viz také články v čítance Mapa světa podle výše příjmů a Propast mezi bohatými a chudými). Za relativní chudobu se považuje, když člověk nemůže žít plnohodnotným životem tak, jak je v dané společnosti obvyklé.

Při diskusi o chudobě je třeba také zmínit, že do příjmů v mnoha rozvojových zemích je nutné započítat nepeněžní příjmy z vlastního hospodaření. Podle tabulek dolarových příjmů tedy mohou být obyvatelé takové země chudí, ale možná se jim daří dobře. Také rozdíl mezi životem na venkově a ve městě je v mnoha zemích obrovský. V některých asijských zemích jsou ve městě dostupné všechny vymoženosti moderního života a na venkově se žije jako před 300 lety. Jedním z hojně používaných měřítek úrovně rozvoje země a jejích obyvatel je Index lidského rozvoje (Human Development Index), který kromě finančních příjmů zohledňuje úroveň zdraví a vzdělání v dané zemi (viz články v čítance Index lidského rozvoje a Zpráva o lidském rozvoji 2006). Chudoba není jen záležitostí rozvojových zemí, vyskytuje se i v zemích rozvinutých, zejména v lidnatých zemích s velkým rozdílem příjmů (extrémně bohatí a extrémně chudí lidé — jsou to zejména Čína a Indie, ale i Brazílie a USA, viz článek Propast mezi bohatými a chudými). V rozvinutých zemích jsou chudobou ohroženi zejména lidé s nějakým druhem znevýhodnění — ženy, nezaměstnaní, zdravotně postižení nebo dlouhodobě nemocní, neúplné rodiny s dětmi a obyvatelstvo na venkově.

---------------------------------------------------------------------------------------------

7


8

04. Aktivita: Kdo je chudý?

--------------------------------------------------------------------------------------

Cíl: Cílem lekce je názorně vysvětlit, co je to chudoba a jak se rozlišuje. Kdo o sobě může opravdu říct, že je chudý? Je chudý ten, kdo si nemůže pořídit to, co třeba jeho spolužáci? Nebo by se toto slovo mělo objevovat pouze v souvislosti s lidmi, kteří trpí hmotným nedostatkem? Žáci si uvědomí, jak toto slovo vnímají, a poznají jak je to s chudobou ve světě. Vzdělávací oblasti: Člověk a společnost, Člověk a zdraví, Člověk a jeho svět Průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova, Globální výchova Pomůcky (8 pracovní list na str. 60-62): a) „Mapa světa“*, b) pracovní list „Kdo je chudý? — Anketa o chudobě“, c) Pracovní list „Shrnutí“, d) pracovní list „Podoby chudoby“. Související texty v čítance: 1.1. V Indii umírají lidé hlady 1.6. Propast mezi bohatými a chudými: nerovnost příjmů ve světě 1.7. Mapa světa podle výše příjmů 3.1. Světová banka získala rekordní sumu pro chudé 3.2. Nová tvář hladu 4.3. Stát omezí pomoc chudým

1. Úvod Žáky seznamte s tématem následující vyučovací hodiny hádankou. Promítněte jim přílohu Mapa světa* s barevně vyznačenými oblastmi. Zeptejte se jich. Co tento graf zobrazuje? Co spojuje tmavší a co světlejší státy?

Žákům řekněte, že tento graf velmi úzce souvisí s tématem chudoby. Tématem tedy bude chudoba. Na úvod žákům rozdejte do dvojic pracovní list „Kdo je chudý? — Anketa o chudobě“. Jejich úkolem je pokusit se ve dvojici shodnout na tom, zda danou osobu/rodinu vnímají jako chudou či nikoliv. Poslední část „Chudý je …„ žáci prozatím vynechají. Po samostatné práci žáků diskutujte o tom, jak jednotlivé osoby/rodiny zhodnotili. Ptejte se na jejich vysvětlení a diskutujte.

2. Kdo je chudý? Předchozí úvodní část využijte k tomu, abyste žákům vysvětlili, co to je chudoba. Zeptejte se žáků, jak by chudobu definovali. Ptejte se: Kdo je tedy chudý? Co je to chudoba? Dala by se formulovat nějaká definice?

Vyzvěte žáky, aby se ve dvojici zkusili shodnout na nějaké definici toho, co to je chudoba a kdo je chudý. Můžete využít pracovní list „Kdo je chudý?“, kde je nedokončená věta. Diskusi o tom, co to je chudoba, ukončete shrnutím nejčastějších vymezení chudoby. Využijte shrnutí „Co je to chudoba?“ (8pracovní list). Zatím nezmiňujte pojmy absolutní/relativní chudoba! Nezapomeňte u indexu lidského rozvoje připomenout úvodní mapu, která zachycuje mapu světa na základě tohoto indexu.

3. Podoby chudoby Po této části rozdejte pracovní list „Podoby chudoby“, kde jsou texty pojednávající o chudobě. Můžete žáky rozdělit do dvojic/skupin a každé dát jeden text. Ke každému textu je stejná otázka: Jak je v textu popisována chudoba? Kdo je v textu označován jako chudý? Na základě těchto textů rozlište pojetí chudoby (příjmové, širší, absolutní a relativní).

4. Reflexe Na závěr této aktivity se žáci mohou vrátit k pracovnímu listu „Kdo je chudý? – Anketa o chudobě“. Diskutujte, zda by odpověděli stejně. * “Barevná verze mapy je ke stažení na www.migraceonline.cz/mapasveta.jpg”

/// Autor: Marek Mičienka ///

20 /// 5 /// Tématické kapitoly (podle Rozvojových cílů tisíciletí OSN))

05. Aktivita: Budeme mít hlad? ------------------------------------------------------------------------------------------

7

Cíl: Cílem lekce je otevřít diskusi o různé životní úrovni v různých částech světa. Žáci by si měli uvědomit, jak se mohou lišit základní životní potřeby lidí v různých zemích a uvědomit si, že Česká republika patří do bohaté části světa. Zároveň by si měli uvědomit, jak je obchod globálně propojen a jak se navzájem ovlivňují ceny důležitých surovin (potraviny, ropa). Seznámí se s funkcí mezinárodní organizace WFP (World Food Programme) — Světový potravinový program. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost, Výchova k občanství, Mezinárodní vztahy, globální svět Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Osobnostní a sociální výchova Pomůcky (8 pracovní list na str. 63): Text „Co to je hlad?“, text „Bude ve světě nedostatek jídla?“, pracovní list s třemi tabulkami: a) „Měsíční výdaje v České republice a v Afganistánu“, b) „Složení jídelníčku v České republice a v Afghánistánu“ a c) Statistika o výživě Související texty v čítance: 1.1. V Indii umírají lidé hlady 1.2. OSN varuje nad rostoucími cenami potravin 3.2. Nová tvář hladu

1. Úvod (5 min) n n n n

Co si představíte pod pojmem potravinová krize? Slyšeli jste o potravinové krizi ve zprávách? Četli jste o ní v novinách? Měli jste někdy hlad? Víte, kolik stojí chleba? Z čeho se vyrábí? Jak často jíte chleba? Co byste jedli, kdyby se neurodila pšenice, kdyby nebyl chleba?

2. Společná četba (5 min) Jeden nebo více žáků postupně přečte nahlas článek „Co to je hlad?“. Další žák přečte nahlas první odstavec článku „Bude ve světě nedostatek jídla?“.

3. Diskuse (až 10 min) a pokračování četby (5 min) n

Učitel vede diskusi.

Jaký dopad budou mít rostoucí ceny potravin na svět? Jak se k tomuto problému máme postavit? Budete vy ovlivněni růstem cen potravin? Čím myslíte, že je růst cen potravin způsoben? n n

Učitel pokračuje v diskusi otázkami po příčinách krize. Příčiny, které žáci uvedou, může zaznamenat na tabuli. Společně se přečtou následující 2 odstavce článku „Bude ve světě nedostatek jídla?“.

4. Práce ve dvojicích nebo ve skupinách Vypište z článků, jaké jsou hlavní příčiny potravinové krize a jaké další důsledky může poptávka po potravinách mít. Řešení: (mohou být i jiné formulace) n

– rostoucí poptávka po biopalivech (vyráběných ze stejných surovin jako potraviny) – nárůst počtu lidí – hospodářský růst v Číně a v Indii – bohatnoucí lidé jedí více – globální změny klimatu – častější záplavy, sucha – rozšiřování pouštních oblastí – nedostatek zemědělské půdy n

Srovnání výdajů za domácnost a za potraviny v různých zemích

Úvodní otázky Kolik procent měsíčního příjmu dají Češi za potraviny? Zkuste si tipnout…

Přijímejte tipy a odměňte správně tipující! (Správná odpověď: ca. 30% všech příjmů). Rozdejte pracovní list „Měsíční výdaje v České republice a v Afganistánu“ a zadejte práci ve dvojicích nebo ve skupinách.


8

05. Aktivita: Budeme mít hlad?

--------------------------------------------------------------------------------------------

Pročtěte si všechny tabulky. Porovnejte údaje za Českou republiku a za Afghánistán, diskutujte ve skupině o rozdílech a shodách a napište závěry z tohoto srovnání: – Kde vidíte největší rozdíly? Napište alespoň 3 rozdíly. – Vidíte nějakou shodu? Napište alespoň 1 shodu. – Co dalšího vás při srovnávání napadalo?

Závěry: (příklady) – čím chudší je země, tím více svého příjmu lidé spotřebují na potraviny – čím více svého příjmu lidé spotřebují na potraviny, tím významněji se jich dotýkají rostoucí ceny potravin – v chudých zemích nejsou lidé obézní – v bohatých zemích se jí více masa – v chudých zemích lidé neutrácejí za koníčky – Česká republika je 56x bohatší než Afghánistán ---------------------------------------------------------------------------------------------

7


06. Aktivita: Žít z jednoho dolaru (16 Kč) na den ------------------------------------------------------------------------------------------

7

Cíl: Žáci se dozvědí, že více než miliarda lidí na Zemi žije z méně než šestnácti korun denně. Žáci se pokusí představit si, jaké to je. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost, Člověk a jeho svět Průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova, Globální výchova Pomůcky: Tabulka „Náklady naší rodiny“ (8 pracovní list na str. 65) Související texty v čítance: 1.6. Propast mezi bohatými a chudými: nerovnost příjmů ve světě 1.7. Mapa světa podle výše příjmů

1. Úvod (domácí úkol + 10 min) Před vyučovací hodinou si za domácí úkol každý žák zjistí průměrné náklady své rodiny za jeden den. K zjištění těchto údajů slouží pracovní list „Náklady naší rodiny“ (8 na konci manuálu). Na začátku hodiny prezentují žáci stručně výsledek domácího úkolu. Tato úvodní část aktivity má též alternativu. Místo údajů o rozpočtu domácnosti zjištěných dětmi lze použít příklad modelové české domácnosti, který je uveden na pracovním listě k 5. aktivitě (stránka 63). Kromě údajů z tohoto pracovního listu je ještě potřeba dodat, že průměrný čistý příjem české ekonomicky aktivní rodiny v roce 2007 podle údajů Českého statistického úřadu činil 29 403 Kč.

2. Co člověk potřebuje k životu? (10 min) Položte žákům otázku, co lidé potřebují k životu, a napište odpovědi na tabuli. Když budou navrhovat obecné položky jako „jídlo“ nebo „šaty“, ptejte se dál, aby se žáci zamysleli hlouběji. Kolik jídla? Jaké jídlo? Jak často je ho zapotřebí? Řekněte jim, ať se podívají na pracovní list a vymyslí i jiné potřeby než jen jídlo a ošacení. Co by se stalo, kdyby onemocněli? Co když bude zima?

n

3. Šestnáct korun na den (25 min) Zeptejte se žáků, jestli přemýšleli někdy o tom, že mnoho rodin na světě má méně než šestnáct korun na den. Vysvětlete třídě, že na světě žije více než miliarda lidí (zhruba jeden a půl násobek evropské populace) z méně než jednoho dolaru (16 Kč) na den. Abyste jim přiblížili, co to znamená, uveďte následující příklady:

n n

– Ve Vietnamu se za 16 Kč dá koupit dostatek rýže, zelí a mletého masa pro tři osoby. – V Mexiku se za 16 Kč dá pořídit rýže a fazole pro pět osob a k tomu půl bochníku chleba. – Kolik jídla se dá koupit za 16 Kč u nás? n Přidejte do seznamu další věci, které lidé potřebují, a požádejte třídu, aby je seřadila podle důležitosti. Porovnejte různé odpovědi.

– Peníze na nájem nebo splátky hypotéky (pokud si lidé najímají nebo kupují byt či dům). – Peníze na splacení stávajících dluhů (pokud nějaké mají). – Šatstvo pro rodinu (kromě oblečení chránícího před nepřízní počasí jsou nutné i různé pracovní oděvy, apod.). – Opravy domu nebo věcí v něm (aby nezatékalo, když prší…). – Plyn, elektřina nebo jiné palivo na vaření a topení (většina jídla se požívá tepelně upravená, lidé žijící v chladnějším podnebí potřebují topení). – Voda (většina lidí musí za vodu platit vodárnám). – Peníze na školné (v některých státech neexistuje bezplatné vzdělání). – Doprava (lidé někdy potřebují odvézt zboží na trh nebo cestovat daleko za prací). – Léky, lékaři, nemocnice (ve většině zemí není zdravotnictví bezplatné).

Vysvětlete, že z šestnácti korun na den se mnoho věcí z předchozího seznamu nedá zaplatit. Zadejte skupinkám žáků, ať diskutují o tom, které položky se dají vynechat a proč. n Tyto skupinky vytvoří na velký list papíru „řetězec souvislostí“, který bude ukazovat, jaké následky by mělo vynechání té které položky. Například: n

Nemůžeme si dovolit opravit dům 4 Střecha může začít protékat 4 Členové rodiny mohou onemocnět n

Skupinky si navzájem ukáží „řetězce souvislostí“. /// Autoři: Eva Burgetová a Marek Mičienka na základě cvičení Oxfam ///


-------------------------------------------------------------------------------------------------

5.2 MDG CÍL 2: DOSÁHNOUT ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁNÍ PRO VŠECHNY

n

Úkol — Zajistit, aby do roku 2015 měly všechny děti na světě, dívky i chlapci, přístup k úplnému základnímu vzdělání

Druhým Rozvojovým cílem tisíciletí je „základní vzdělání pro všechny“. Vzdělání souvisí s plněním dalších Rozvojových cílů - přináší lidem větší šíři možností a poskytuje jejich hlasu větší váhu. Cesta z pasti chudoby vyžaduje, aby lidé měli možnost provádět kvalifikovaná rozhodnutí a mohli tak zlepšit životní úroveň sebe i svého okolí. Výzkumy například ukazují, že mladí lidé, kteří dokončili základní školní docházku, mají o polovinu nižší pravděpodobnost, že se nakazí virem HIV, než jejich vrstevníci bez vzdělání. Všeobecná školní docházka by tak každý rok ušetřila až 700 000 potenciálních případů nakažení virem HIV, což činí asi 30% všech nakažených v této věkové skupině.

V rozvojových zemích je stále jeden ze čtyř dospělých (872 miliónů osob) negramotný. Aby se tento stav do budoucna zlepšil, shodly se vlády v Miléniové deklaraci, že je nutné zajistit základní vzdělání pro všechny děti. Přestože na splnění tohoto cíle jednotlivé státy usilovně pracují, nechodí v současné době do školy stále ještě více než 115 miliónů dětí. Z tohoto počtu tvoří 57% dívky. Dalším problémem souvisejícím s všeobecnou školní docházkou je to, že děti jsou často do školy jen zapsány, ale z nejrůznějších důvodů ji nedokončí. Tento problém se týká hlavně dětí z venkovských oblastí rozvojového světa a také dívek, na kterých tradičně ve větší míře leží břemeno domácích prací.

---------------------------------------------------------------------------------------------

7


07. Aktivita: Škola jinak

--------------------------------------------------------------------------------------

7

Cíl: Žáci poznají poměry ve školách v jiných částech světa. Žáci přemýšlejí o tom, jak chudoba může omezit možnosti se učit.

Vzdělávací oblast: Výchova k občanství, Člověk a zdraví Průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova Pomůcky: fotografie škol z různých zemích (8 pracovní list na str. 66)

1. Úvodní otázky pro třídu n n

Dokážete si představit, že škola může vypadat úplně jinak než u nás? Co může být jinak? Víte, že jsou na světě země, kde si ne všichni rodiče mohou dovolit děti posílat do školy?

2. Prezentace fotek (8 na konci manuálu) n

Nechte žáky hádat, v které zemi (nebo na kterém kontinentu) která škola je.

Řešení: č. 1 = Etiopie č. 2 = USA č. 3 = Ghana č. 4 = Keňa č. 5 = Japonsko č. 6 = Maďarsko

3. Otázky a diskuse k obrázkům – V čem se liší tato škola od té vaší? – Chybí v ní něco, co je u nás běžné? – Jaký vliv může mít tato odlišnost na to, co se žáci ve škole naučí? – Chodí žáci do školy pravidelně?

---------------------------------------------------------------------------------------------

7


8

08. Aktivita: Proč některé děti nemohou chodit do školy? ------------------------------------------------------------------------------------------

Cíl: Zabývat se důvody, proč některé děti nemohou chodit do školy. Vzdělávací oblast: Výchova k občanství, Zeměpis Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Osobnostní a sociální výchova Pomůcky: – Fotokopie textu „Proč nemohu do školy?“ (8 pracovní list na str. 67) pro všechny skupiny

1. Zeptejte se žáků, co si představují pod pojmem „právo“. 2. Vysvětlete jim, že právo na přístup ke vzdělání zaručuje Úmluva OSN o právech dítěte (viz http://www.osn.cz/dokumentyosn/soubory/umluva-o-pravech-ditete.pdf ). Vysvětlete, že to znamená, že každému by mělo být umožněno chodit do školy bez ohledu na to, kde a jak žije. Zeptejte se, proč by měl mít každý právě toto právo? 3. Vysvětlete, že v současné době žije na celém světě přes 100 miliónů dětí, které nemohou chodit do školy. Mohli by žáci vymyslet nějaké důvody, proč děti nemohou chodit do školy? Žáci se mohou zamyslet i nad tím, jestli i v České republice existují děti, které nemohou chodit do školy, a jaké by k tomu mohly existovat důvody.

4. Žáci se rozdělí do skupin a pracují s textem „Proč nemohu do školy?“ Na základě citací sepíšou seznam důvodů, které brání dětem účastnit se školní docházky.

5. Celá třída se zamyslí nad tím, co by bylo možné změnit a kdo má moc to udělat. ---------------------------------------------------------------------------------------------

7


-------------------------------------------------------------------------------------------------

5.3 MDG CÍL 3: ROVNOST POHLAVÍ A POSÍLENÍ ROLE ŽEN VE SPOLEČNOSTI

Úkol: Odstranit nerovnost pohlaví v základním a středním školství do roku 2005 a na všech úrovních vzdělávání do roku 2015 n

Prosazování rovnosti pohlaví ve společnosti znamená zajistit, že ženy mají stejné právo na zlepšení svého života i života svých rodin jako muži. Tato situace bohužel ještě nenastala a ženy stále zůstávají předmětem diskriminace na poli společenském, politickém i legislativním. Nerovnoprávnost obou pohlaví se projevuje v nejranějším věku a táhne se pak celým životem. V některých zemích má například upřednostňování mužských potomků vliv na zvýšenou novorozeneckou úmrtnost holčiček. Dívky daleko častěji předčasně ukončí či vůbec nenastoupí školní docházku. S tím souvisí fakt, že dvě třetiny z 880 miliónů negramotných dospělých ve světě tvoří ženy.

V parlamentech zasedá průměrně 15% žen z celkového počtu poslanců a ženských členek vlády je jen 6%. Ženy se také podílejí celými 70% na 1,3 miliardy lidí žijících v chudobě. Přitom společnosti, které ženám přiznávají větší míru rovnoprávnosti, mají daleko větší potenciál dosáhnout splnění Rozvojových cílů tisíciletí. Každý Cíl je s právy žen přímo spojen a upevňuje tak snahu o posílení role žen ve společnosti. V zemích Asie, Latinské Ameriky či Afriky, kde ženy získaly možnosti uplatnění prostřednictvím drobných podnikatelských půjček nebo vyššího vzdělání, jsou rodinná pouta pevnější a ekonomika silnější.

---------------------------------------------------------------------------------------------

7


8

09. Aktivita: Může Jaya zůstat ve škole? ------------------------------------------------------------------------------------------

Cíl: Žáci se zamyslí nad tím, z jakých důvodů některé dívky nemohou chodit do školy. Vzdělávací oblast: Výchova k občanství Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Osobnostní a sociální výchova Pomůcky: – Jedna sada karet s rolemi ve hře pro každou čtyřčlennou skupinu (8 pracovní list na str. 68).

1. Žáci pracují ve čtyřčlenných skupinách. Rozdejte každé skupině sadu karet s rolemi ve hře. Požádejte žáky, ať si rozeberou role a na základě popsaných postav vymyslí krátkou scénku o Jaye a její rodině z pákistánského Pandžábu. Žáci mohou své role rozvinout. Každá skupina si může vymyslet vyústění scénky podle svého uvážení. Některé skupiny mohou Jayu udržet ve škole, zatímco jiné rodiny nechají Jayu ze školy odhlásit. 2. Požádejte skupiny, aby scénku předvedly ostatním žákům. Zastavte děj vždy před a po zásadních rozhodnutích, které se v příběhu odehrají. Jak se jednotlivé postavy cítí? Na konci příběhu zvolte jednu postavu, kterou posadíte do „horkého křesla“. Ostatní žáci jí pak mohou pokládat otázky po motivech jejího jednání v příběhu. 3. Nakonec veďte diskuzi se třídou o vyústění každé scénky. Jak Jaya dosáhla toho, že mohla zůstat ve škole? Proč se jí to naopak v jiné scénce nepovedlo? Co by měla bývala dělat, aby ve škole mohla zůstat? Úplně na závěr se zeptejte žáků, kteří hráli scénky, jak se při hraní cítili. Vybrali by si raději jinou postavu? /// Autoři: Eva Burgetová a Marek Mičienka na zakladě cvičení Oxfam ///

---------------------------------------------------------------------------------------------

7


10. Aktivita: Jak vypadá zemědělec?

--------------------------------------------------------------------------------------

7

Cíl: Žáci se zamyslí nad stereotypy, které se vážou k obrázku zemědělce a nad tím, jak se ženy a muži podílejí na produkci potravin. Vzdělávací oblast: Výchova k občanství, Zeměpis Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Osobnostní a sociální výchova Pomůcky: – Obrázky zemědělců z rozvojových zemí (8 pracovní list na str. 69).

1. Požádejte žáky, ať nakreslí obrázek zemědělce, případně ať popíší, jak zemědělec vypadá. 2. Žáci na chvíli obrázek odloží. 3. Požádejte žáky, ať přiřadí k různým profesím (viz níže) muže nebo ženu, bez ohledu na to, zda se jedná o naši zemi nebo rozvojový stát. Například: zdravotní sestra popelář lékař pilot hasič ředitel učitel … a zemědělec

4. Vraťte se k obrázkům. Pomocí brainstormingu se společně zamyslete nad následujícími otázkami: n n n

Znázorňují nakreslené postavy muže nebo ženy? Jsou zemědělci muži i ženy? Proč asi žáci nakreslili své obrázky právě takto?

5. Žáci si prohlédnou obrázky zemědělců a zaměří se na to, jak se muži a ženy podílejí na práci v zemědělství. 6. Diskutujte se třídou nad obrázky s použitím následujících otázek: n n n n n

Pracovali na obrázcích muži nebo ženy? Kdo dělá nejnamáhavější práci? Proč tomu tak asi je? Kdo dělá nejzajímavější práci? Proč tomu tak je? Čí práce vyprodukuje nejvíce jídla pro rodinu? Je nějaký rozdíl mezi typem práce, kterou vykonávají muži, a práce, kterou vykonávají ženy?

---------------------------------------------------------------------------------------------

7


8

11. Aktivita: Průzkum na téma vzdělání ------------------------------------------------------------------------------------------

Cíl: Povzbudit žáky k tomu, ať přemýšlí o vztahu vzdělání a rovnosti pohlaví v České republice. Vzdělávací oblast: Výchova k občanství, Výchova ke zdraví Průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova

1. Žáci a žákyně vytvoří skupiny po čtyřech či pěti. Vyzveme je, aby si vzpomněli na konkrétní situace z dětství, kdy byli usměrněni (ať už v podobě vysloveného nesouhlasu, nebo pochvalného ocenění), aby lépe zapadli do existujících genderových stereotypů o »správném« chování dívek a chlapců. Zadání práce můžeme formulovat slovy: Vyprávějte si vzájemně zážitky na téma: Kdy jsem v dětství svým jednáním vyvolal/a rozruch, neboť jsem dělal/a něco, co běžně kluci nebo holky nedělají? Poté vyzveme jednotlivé skupiny, aby ztvárnily všechny výpovědi pomocí techniky živých obrazů a každý tento živý obraz rozvinuly do drobné divadelní etudy. 2. Diskuse po skončení aktivity: — Jak by se dal popsat druh chování, který očekáváme od dívek/chlapců? — V čem se liší naše očekávání vůči chlapcům a vůči dívkám? — Jak obyčejně reagují lidé v našem okolí na to, když nesplňujeme tato očekávání? — Zažili jste někdy, že by něčí (ať už vaše nebo někoho jiného) nestereotypní chování bylo označeno za divné, jiné nebo nenormální? — Jsi dívka a vybrala sis »tvrdý« sport, třeba kick-box. Jak to okomentuje tvé okolí? Jsi chlapec a tvojí zálibou je vyšívání. Jaká bude reakce okolí v tomto případě? Některé děti pravděpodobně ztvární situace, kdy byly negativně usměrněny, aby zapadly do tradičních genderových vzorců chování, jiné možná ztvární momenty, kdy byly za překročení genderových stereotypů pozitivně oceněny. Ze zkušeností s touto aktivitou víme, že dívky nemají problém chlubit se tradičně »klučičím« chováním, což svědčí o jeho společensky větší prestiži a hodnotě. Naopak chlapci se k »holčičímu« chování neradi přiznávají. Potvrzují děti svými příběhy tuto zkušenost? V souvislosti s tím se zdá být překračování hranic pro dívky snazší než pro chlapce. Během diskusí si chlapci často uvědomí, že jejich chování je omezováno přísnějšími kritérii a vybočení z tradičního mužského modelu chování jim prochází hůře než dívkám vybočení směrem k chlapeckému chování. U dívek se bere jako poměrně normální, když hrají fotbal nebo pracují s nářadím, zatímco pro chlapce je z hlediska společenských předsudků těžké hrát si s panenkami nebo pomáhat v kuchyni. /// Autor: Marek Mičienka ///

---------------------------------------------------------------------------------------------

7


-------------------------------------------------------------------------------------------------

5.3 MDG CÍL 4 —

n n

SNÍŽIT DĚTSKOU ÚMRTNOST A MDG CÍL 5 — ZLEPŠIT ZDRAVÍ MATEK

Úkol 1 — Do roku 2015 snížit o dvě třetiny úmrtnost dětí mladších pěti let Úkol 2 — Do roku 2015 snížit o tři čtvrtiny míru mateřské úmrtnosti

Rozvojové cíle 4 a 5 spolu úzce souvisí. Týkají se života a zdraví skupin, které jsou nejvíce ohroženy chudobou — dětí, těhotných žen a matek. Děti jsou skupina, na kterou chudoba dopadá nejtíživěji. Každý rok na světě zemře na vyléčitelné nemoci více než deset miliónů dětí ještě před dosažením věku pěti let. V rozvojových zemích takto zemře jedno dítě z deseti, zatímco v bohatých státech to je jen jedno dítě ze 143. Hlavními příčinami úmrtí jsou HIV/AIDS, malárie, průjmová onemocnění a akutní respirační onemocnění. Přestože dětská mortalita od roku 1990 celosvětově poklesla o 15%, stále existuje mnoho zemí, kde se tento trend neprojevil. Co se týče oblastí nejvíce postižených onemocněním HIV/AIDS, zde se dokonce očekává zdvojnásobení úmrtnosti dětí do pěti let věku do roku 2010. Většině úmrtí by šlo přitom předejít prostými opatře-

ními — zlepšením dostupnosti pitné vody, hygienického zázemí, kvalitního jídla a lékařské péče. Také na těhotné ženy a rodičky dopadají tíživé důsledky chudoby. Každý rok jich na celém světě zemře více než půl miliónu na následky komplikací během těhotenství či porodu. S tím jsou spojené ještě tři milióny úmrtí novorozenců. Více než 50 miliónů žen trpí vážnými zdravotními problémy spojenými s těhotenstvím a reproduktivním zdravím. V subsaharské Africe zemře jedna ze šestnácti žen na komplikace spojené s těhotenstvím či porodem. V České republice z těchto důvodů zemře jedna žena z 9 200. I k těmto úmrtím by v drtivé většině nemuselo dojít. Přístup k lékařské péči, přístup k antikoncepci a osvěta jsou nejdůležitějšími předpoklady ke zlepšení zdraví matek.

---------------------------------------------------------------------------------------------

7


8

12. Aktivita: Spalničková záhada ------------------------------------------------------------------------------------------

Cíl: Procvičit schopnost interpretovat informace a utvořit si vlastní úsudek na základě získaných informací. Pomoci žákům lépe pochopit některé faktory, které ovlivňují zdraví dětí v rozvojových zemích. Vzdělávací oblast: Výchova k občanství, Výchova ke zdraví Průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Pomůcky: – Kopie textu „Fakta o spalničkách“ (8 pracovní list na str. 70), rozstříhané na jednotlivá tvrzení pro každou tříčlennou skupinku žáků.

1. Rozdejte tříčlenným skupinkám žáků obálky s textem Fakta o spalničkách, rozstříhaným na jednotlivé výroky. Obálky jsou nadepsané otázkou: „V ČR děti na spalničky neumírají. Proč tedy umírají na tuto nemoc děti v rozvojovém světě?“ Požádejte žáky, ať si rozloží výroky z obálky v jakémkoli pořadí a přečtou si je. Zjistěte, jestli je nutné vysvětlit nějaký termín.

2. Vysvětlete žákům, že se stanou detektivy a s pomocí rozstříhaných výroků budou pátrat po odpovědi na otázku na obálce. Neexistuje správné pořadí výroků nebo správná odpověď na otázku. Řekněte jim, že seřazení výroků je důležité, avšak je nutné se stále zabývat spojitostmi mezi jednotlivými tvrzeními. Jakožto detektivové musejí přijít s co nejpřesvědčivějším vysvětlením za použití důkazů a důkladné znalosti věci. Při vysvětlování by měli uvést co nejvíce podrobností. 3. Během samostatné práce ve skupinkách ověřujte, že žáci zacházejí s informacemi efektivně, a v případě potřeby pomozte.

4. Požádejte všechny skupinky, ať přednesou třídě svá vysvětlení celé záhady. Diskutujte o nich se třídou. Zeptejte se, jestli žáky některá fakta o spalničkách překvapila. /// Zdroj: Oxfam ///

---------------------------------------------------------------------------------------------

7


13. Aktivita: Fakta o vodě

--------------------------------------------------------------------------------------

7

Cíl: Žáci se dozvědí o souvislosti mezi přístupem k pitné vodě a zdravím dětí. Vzdělávací oblast: Výchova k občanství, Výchova ke zdraví, Základy ekologie Průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova

Pomůcky: – Budete potřebovat vědět, kolik má vaše škola celkem žáků. – Materiál k výrobě posterů. – Kopie textu „Fakta o vodě“ (8 pracovní list na str. 71).

1. Zeptejte se třídy, kolik žáků celkem má vaše škola, a potom jim zadejte k vypočítání, kolik žáků je 15,8 % z celkového počtu. Vysvětlete jim, že dětská úmrtnost v nejchudších státech světa dosahuje 15,8 %. To znamená, že ta část dětí, kterou zrovna vypočítali pro vaši školu, by se v chudých státech světa nedožila svých pátých narozenin. Překvapilo to třídu?

2. Použijte informace v textu „Fakta o vodě“ k tomu, abyste žákům vysvětlili, že přístup k pitné vodě hraje klíčovou roli pro zdraví dítěte. Přečtěte postupně všechny citace z textu a nechte děti, aby je komentovaly a ptaly se na nejasnosti.

3. Využijte text jako informační základ k výrobě posterů, pomocí nichž žáci vysvětlí ostatním žákům školy, jak důležité je zlepšit dostupnost pitné vody pro všechny na světě. Můžete vyzdvihnout fakt, že určité zlepšení stavu nastalo, ale změny musí ještě pokračovat — tato část práce může být spojena s aktivitami k sedmému rozvojovému cíli.

/// Zdroj: Oxfam ///

---------------------------------------------------------------------------------------------

7


-------------------------------------------------------------------------------------------------

5.5 MDG CÍL 6 — BOJ PROTI HIV/AIDS, MALÁRII A JINÝM NEMOCEM

Malárie, HIV/AIDS a tuberkulóza ničivě postihují populaci nejchudších zemí světa. Oblasti výskytu moskytů přenášejících malárii jsou téměř totožné s oblastí chudého globálního Jihu. Každoročně se nakazí kolem půl miliardy lidí a milión lidí zemře. Většina obětí jsou děti ze států subsaharské Afriky — každých 30 vteřin jedno z nich zemře na malárii. Vědci se přitom obávají, že situace se může ještě zhoršit z důvodů postupujících klimatických změn, šíření konfliktů, růstu populace v chudých oblastech a zvyšující se odolnosti moskytů proti stávajícím insekticidním přípravkům. Epidemii HIV/AIDS se v bohatších státech světa podařilo zastavit, v rozvojovém světě ale nových případů nemoci rychle přibývá. V Africe každý den zemře 6 500 osob na AIDS a dalších 9 500 se virem nakazí — z tohoto počtu je 1 400 novorozenců, kteří jsou infikováni během

porodu nebo během kojení. Na celém světě nyní žije 42 milionů osob s HIV/AIDS. Nemoc neovlivňuje jen život jedince, ale celé společnosti — s tím jak umírají učitelé, se dětem nedostává vzdělání; vymírání vesnických zemědělských komunit přináší problémy se zajištěním jídla pro zbylé členy komunity. Velkým problémem jsou sirotci po obětech HIV/AIDS — v současné době žije v Africe více než 11 miliónů dětí, které kvůli HIV/AIDS ztratily alespoň jednoho rodiče, a odborníci předpovídají, že v roce 2010 už bude těchto sirotků přes 20 miliónů. Mnoho z obětí těchto nebezpečných nemocí je zbytečných. Kombinací preventivních opatření, jako je distribuce moskytiér či očkování proti tuberkulóze, osvěty a přístupu k účinným lékům by bylo možné snížit počet případů těchto nemocí a významně tak přispět k úspěchu globálního boje s chudobou.

---------------------------------------------------------------------------------------------

7


14. Aktivita: Co potřebujeme, abychom byli zdraví? --------------------------------------------------------------------------------------

7

Cíl: Žáci se zamyslí nad základními potřebami, které podmiňují dobré zdraví, a nad jejich vzájemnými vztahy. Prozkoumání souvislostí mezi zdravím a penězi.

Vzdělávací oblast: Výchova k občanství, Výchova ke zdraví Průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova Pomůcky: – Jablko, láhev vody, obvaz, toaletní papír a mince. – Krabice, do které se vloží tyto předměty. – Pracovní list se seznamem předmětů (8 pracovní list na str. 72).

Související texty v čítance: 1.5. Index lidského rozvoje (Human Development Index)

1. Zadejte žákům, buď individuálně nebo ve skupinách, ať sepíšou seznam věcí, které potřebují k tomu, aby zůstali zdraví. Vyzvěte je, ať si vymyslí i něco jiného, než je zdravá strava, a zabývají se i širšími potřebami (úroveň bydlení, oblečení, zdravotní péče atp.). 2. Ukažte žákům krabici s předměty. Vyndávejte je jeden po druhém a ptejte se třídy, jak jsou jednotlivé věci důležité pro zdraví. Láhev vody: přístup k pitné vodě; jablko: zdravé jídlo; obvaz: lékařská péče; toaletní papír: hygiena. Proberte důvody, proč je každá položka důležitá.

3. Po této časti si zahrejte hru o zlých vetřelcích, kteři obsadili zemi a začali tu diktovat všem lidem svá pravidla. Zadání: Představte si, že na planetě Zemi přistáli vetřelci z jiné galaxie. Pomocí tajné zbraně mohli ze světa vymazat všechno, co se jim zachtělo, a vládli proto neomezenou mocí. Na Zemi zaváděli nová pravidla soužití a zničili věci, které lidé používají. Nebyli to však úplní tyrani – řekli si, že některé věci přece jen zachovají. Rozhodli se nakonec, že lidem dají možnost vytvořit si seznam věcí, které by si chtěli nechat. Rozeslali tedy do světa tuto zprávu:“Vyberte si z těchto dvaceti věcí deset, které byste chtěli, aby byly zachovány.“ Hrozivá zvěst se rychle rozšířila po celém světě a všichni začali pečlivě vybírat…

Žáci pracují ve skupinách. Každá z nich dostala dvacet různých předmětů napsaných na lístečcích. Nejprve vyberou deset lístečků s názvy předmětů, které by si rádi ponechali. Představí, která to jsou a své volby zdůvodní.

4. V další fází sdělte: Vetřelci se rozhodli posílit své pozice a nařizují zkrátit seznam ještě o polovinu. Žáci opět vybírají, ale jen pět předmětů. 5. Diskuse o tom, kterých pět by vybrali a proč. 6. Závěrečná diskuse: K jakým diskusím by to vedlo, kdyby neexistovalo nic jiného, než jen těchto pět věcí? Žáci ve skupinách přemýšlejí o tom, co se stane, když jedna nebo více klíčových věcí (např. peníze nebo pitná voda) chybí nebo se vyskytuje v nedostatečné míře. Požádejte žáky, ať tyto souvislosti zakreslí do sítě, která může vypadat například takto: Nedostatek peněz

4 Nemůžeme koupit dostatek jídla 4 4 4 4 4

4 4 4

/// Autor: Marek Mičienka a Eva Burgetová na základě cvičení Oxfamu ///


-------------------------------------------------------------------------------------------------

5.6 MDG CÍL 7: ZAJISTIT UDRŽITELNÝ STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Úkol 1 — Integrovat principy udržitelného rozvoje do politiky a programů jednotlivých států a zabránit ztrátám přírodních zdrojů n Úkol 2 — Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí bez dlouhodobě udržitelného přístupu k nezávadné pitné vodě a základní hygieně n Úkol 3 — Do roku 2020 dosáhnout výrazného zvýšení kvality života minimálně 100 milionů obyvatel příměstských chudinských čtvrtí (slumů) n

Sedmý Rozvojový cíl tisíciletí propojuje chudobu a udržitelný rozvoj. Klíčová otázka zní, jak můžeme napomáhat k rozvoji lidstva a zároveň uchovávat bohatství přírodních zdrojů pro budoucí generace? Tyto dva cíle vypadají navzájem v rozporu. Ve jménu ekonomického růstu jsou často přijímána řešení v neprospěch životního prostředí, a to jak v bohatých společnostech, tak v těch nejchudších. Pokud například vesnická komunita vykácí les, aby zde mohli farmáři založit nová pole, může být odvrácenou stranou ekonomického rozvoje ztráta biodiverzity, zhoršení kvality vody, hrozba povodní či sucha. Na druhou stranu investice do rozvoje mohou

pomoci zlepšit životní prostředí. Například investice do vzdělání dívek a žen může vést k menší velikosti rodin, které pak méně zatěžují životní prostředí. Vazba mezi chudobou a životním prostředím je významná. Znečišťování vzduchu a vody, kácení lesů, vylovování oceánů, to všechno má větší dopad na chudší společnosti než na bohaté. Rozvojové státy jsou obecně daleko závislejší na zemědělství a přírodních zdrojích než rozvinuté země. Pokud se tyto zdroje stanou vzácnější nebo budou znehodnocené, bude to mít nedozírný dopad právě na chudší část lidstva.

---------------------------------------------------------------------------------------------

7


15. Aktivita: Co se stane s našimi odpadky? --------------------------------------------------------------------------------------

7

Cíl: Rozvíjet citlivost žáků v otázce nakládání s odpadem. Podnítit žáky k zamyšlení nad problémem vzrůstajícího množství odpadů.

Vzdělávací oblast: Výchova k občanství, Základy ekologie Průřezové téma: Environmentální výchova Pomůcky: Test „Co je pravda o třídění odpadů?“ (8 pracovní list na str. 73) Související texty v čítance: (zejména články): 6.1. Konec recyklace v indickém slumu?

1. Zeptejte se dětí na to, co jsou to odpadky. Z čeho se skládá odpad, který doma vyhazují? 2. Můžete doplnit informace o tom, jak je to s odpadem u nás: Kolik produkujeme odpadů?

13% plasty 3% nebezpečný odpad

22% papír 9% sklo 18% bioodpad

Každý občan ČR vyprodukuje ročně zhruba 200 kilogramů odpadů. V celé republice to za jediný rok představuje až 2 miliony tun odpadů všeho druhu. Z analýzy domovních odpadů plyne, že ve 200 kilogramech odpadů, které každý z nás ročně vyprodukuje, je zhruba 30 kg papíru, 25 kg plastů, 15 kg skla, 5 kg kovů a asi 1,4 kg nápojových kartonů.

35% zbytek /// Zdroj: EKO-KOM a.s. ///

3. Zeptejte se, co se s odpadky děje po vyhození do koše. Vědí žáci, kde odpadky končí? Vysvětlete jim, že odpad je ve své většině odvezený nákladními auty na skládky.

4. Nastiňte některá z témat souvisejících s odpadem. Máme dost místa na všechno smetí? Co bychom měli dělat, abychom zmenšili objem odpadu, který produkujeme? Dá se něco znovu recyklovat? Pokud ano, tak co? Kdo celý systém organizuje? Zeptejte se třídy, jaké alternativy existují kromě skládkování — např. recyklace, kompostování, výroba energie. Co doma recyklují? Je možné zmenšit objem odpadu i jinak, například tím, že budeme kupovat méně věcí nebo opravovat staré věci namísto jejich vyhazování? 5. Seznamte žáky s možnostmi recyklace v České republice a jejím správným užíváním. Rozdejte žákům do skupinek kvíz z pracovního listu „Co je pravda o třídění odpadu?“. Skupinky ho samostatně vyplní a učitel je seznámí se správnými výsledky, o kterých se společně diskutuje. Výsledky kvízu jsou zde:


8

15. Aktivita: Co se stane s našimi odpadky?

--------------------------------------------------------------------------------------------

VÝSLEDKY 1. Před vhozením do kontejneru musím kelímky od jogurtů, másla a jiných potravin důkladně vymýt.

> NE

Drobné znečištění obalů nevadí. Stačí tedy, když potravinu dojíte nebo z kelímku vyškrábete. Zbytek nečistot bude odstraněn při dalším zpracování. Výjimkou jsou mastné obaly, ty je třeba pečlivě vymýt teplou vodou s přípravkem na mytí nádobí.

2. Použitý polystyren patří do kontejneru na plast.

> ANO Plasty

stlačené PET lahve (víčka mohou zůstat na lahvi, ale nedotažená); igelitové, polyethylenové tašky a sáčky;kelímky od potravin (obaly není nutné před vhozením do sběrných nádob vymývat); mikrotenové sáčky;vypláchnuté plastové nádoby od mycích prostředků;polystyren

3. Před vhozením do kontejneru musím z časopisů a dokumentů odstranit kancelářské svorky.

> NE

Svorky není třeba odstraňovat. Při dalším zpracování, takzvaným rozvlákněním, jsou odloučeny. Z papíru se stane hladká kaše a těžší části jako svorky a sponky klesnou ke dnu, odkud jsou vybírány magnetickou separací.

4. Před vytříděním nápojového kartónu je potřeba odtrhnout umělohmotný uzávěr.

> NE

Pokud ve vaší obci probíhá sběr nápojových kartónů, prázdný kartón pouze vypláchněte vodou, stlačte a i s víčkem odhoďte do kontejneru nebo oranžového pytle, který je ve vaší obci pro tento odpad určen.

5. Velké skleněné střepy patří do kontejnerů na sklo.

> ANO SKLO

sklo čiré i barevné (pokud v místě není organizován oddělený sběr čirého skla); nevratné skleněné lahve od nápojů; velké skleněné střepy;tabulové sklo;skleněné vázy, sklenice, dózy apod.

6. PVC je plast, a tak patří do žlutého kontejneru.

> NE

PVC do kontejneru na tříděný odpad nepatří!!! Komplikuje následné zpracování směsných plastů a energetické využití. PVC obsahuje chlor, při zahřátí tak mohou vznikat nebezpečné zplodiny. Tento druh plastu poznáte dle značky 3. Jedná se například o novodurové trubky či linoleum.

6. Zadejte žákům, ať po celý týden odkládají obaly od svačin. Po týdnu je dejte všechny dohromady a podívejte se na to, jaké množství odpadu třída vyprodukovala. Bylo by možné používat méně obalových materiálů? Co dělá škola pro recyklaci a třídění odpadků? Zadejte žákům, ať vyfotografují místa ve svém okolí nebo okolí školy, která by mohla vypadat bez odpadků lépe. /// Na zakladně cvičení od Oxfamu ///

---------------------------------------------------------------------------------------------

7


16. Aktivita: Kde se to jídlo vzalo? --------------------------------------------------------------------------------------

7

Cíl: Žáci se zamyslí nad nesamozřejmostí dostatku jídla Vzdělávací oblast: Výchova k občanství, Výchova ke zdraví Průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Související texty v čítance: (zejména články): 1.1. V Indii umírají lidé hlady 1.2. OSN varuje nad rostoucími cenami potravin 3.2. Nová tvář hladu

1. Zadejte žákům, ať každý sám za sebe sepíše seznam toho, co snědl v posledních 24 hodinách. 2. Každý ať si vybere jednu z těchto položek a vytvoří schematický obrázek, kam zakreslí řetězec všech osob, které se nějakým způsobem podílely na tom, že se daná potravina dostala až ke konečnému spotřebiteli. Žáci pak do obrázku jinou barvou zakreslí překážky, které mohou nastat v každé fázi procesu a které mohou způsobit, že se potravina nedostane na stůl spotřebitele. Další barvu žáci použijí k zanesení řešení, která by měla vést k překonání překážek. 3. Diskutujte se třídou o následujících otázkách: n n n n n

Jaké typy situací nám mohou zabránit v tom, že máme co jíst? Co by se stalo, kdybychom nemohli sehnat žádné jídlo? Co by se mělo dělat, aby k takovým situacím nemohlo dojít? Jaké zdroje by byly zapotřebí k tomu, abychom mohli zabránit kritickým situacím? Byli by lidé v jiných zemích schopni překonat takovéto situace za použití podobného řešení? Ano? Proč? Proč ne?

4. Třída se rozdělí na skupinky po třech až čtyřech žácích. Každá skupinka si zvolí jednu plodinu, která se u nás pěstuje. 5. Jednotlivé skupiny diskutují o tom, co je zapotřebí k pěstování a zpracování dané potraviny, a následně připraví krátkou prezentaci pro zbytek třídy, která by měla odpovídat na následující otázky: Jaké klimatické podmínky a přírodní zdroje k pěstování potřebujete? n Jak dlouho trvá, než rostlina vyroste? n Jaké problémy by mohly zabránit rostlině v růstu? n Jak je možné těmto problémům předejít? n Kolik porcí se z dané potraviny dá asi připravit? n Jak se tato potravina skladuje? Zadejte skupinám žáků, ať vytvoří denní menu pouze z potravin, které se u nás pěstují. Diskutujte o jednotlivých jídelníčcích se zbytkem třídy. Jak se liší předložené menu od toho, co žáci běžně jedí? n

---------------------------------------------------------------------------------------------

7


-------------------------------------------------------------------------------------------------

5.7 MDG CÍL 8 — BUDOVAT SVĚTOVÉ PARTNERSTVÍ PRO ROZVOJ

Úkol 1 — Dále rozvíjet otevřený obchodní a finanční systém založený na jasných pravidlech, předvídatelnosti a absenci diskriminace. n Úkol 2 — Štědřeji poskytovat oficiální rozvojovou pomoc zemím, které se zavázaly ke snížení chudoby. n Úkol 3 — Komplexně řešit problém zadlužení rozvojových zemí. n

Rozvojové cíle tisíciletí jako takové jsou světovým partnerstvím pro rozvoj. To bylo uzavřeno proto, aby mohlo být naplněno prvních sedm cílů. Snaha o jejich splnění musí vycházet od chudých zemí, jejichž vlády by v tomto ohledu měly zajistit maximální míru transparentnosti vůči občanům a klást důraz na efektivní využití zdrojů.

Aby mohly chudé země splnit prvních sedm cílů, je zcela nezbytné, aby na druhé straně bohaté země zvýšily míru své pomoci a zlepšily její efektivitu, zapracovaly na odpuštění dluhů chudým státům a pomohly vystavět spravedlivější základy mezinárodního obchodu.

---------------------------------------------------------------------------------------------

7


17. Aktivita: Závody — kdo víc (O sušenky) --------------------------------------------------------------------------------------

7

Cíl: Žáci poznají výhody a nevýhody soutěže a spolupráce. Cvičení lze použít jako úvod k tématům globalizace, chudoba, mezinárodní spolupráce; je důležité, aby na tuto aktivitu navazovala další, která tuto aktivitu uvede do kontextu.

Vzdělávací oblast: Výchova k občanství Průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova Pomůcky: krabice sušenek, bonbónů, ořechů… (asi na 5 — 10 kol) Související texty v čítance: 4.4. Česko pomůže bývalým socialistickým zemím 5.1. Mohou vydělat všichni?

1. Žáci si sednou po dvou ke stolům, proti sobě, tak, aby si mohli dávat „páku“ — přetlačovat se jednu rukou s loktem na stole. Učitel drží krabici sušenek. Oznámí, že kdykoliv se ruka některého z žáků dotkne stolu, vítěz dostane sušenku (bonbón…) Formulace je důležitá proto, aby nebylo jasně řečeno, že se jedná o soutěž, mezi dvěma hráči. Potom dá pokyn k zahájení hry. Hra pokračuje, dokud krabice není prázdná. Asi 5 — 10 kol. 2. Nezáleží na tom, aby dvojice byly vyrovnané, naopak. Aktivita může sloužit jako zábavný úvod k diskusi o soutěživosti, hospodářské soutěži, spravedlnosti, spolupráci, výhodách a nevýhodách spolupráce. Některé páry začnou doopravdy zápasit a budou se snažit nad partnerem zvítězit. Jiné páry si uvědomí, že mohou spolupracovat, střídat si ruce v přitlačování ke stolu a rychle získat velký počet sušenek. Po skončení proběhne diskuse. Je možné diskutovat o novém rozdělení sušenek. Jsou všichni spokojení s nerovnoměrným rozdělením sušenek? Některé páry mohly být výrazně nevyrovnané v síle. Je to spravedlivé? /// Upraveno podle Pike, G., Selby, D.: Cvičení a hry pro globální výchovu 2, Portál 2000 ///

---------------------------------------------------------------------------------------------

7


8

18. Aktivita: Rozdělení zdrojů ------------------------------------------------------------------------------------------

Cíl: Uvědomit si, jaké důsledky má nerovný přístup ke zdrojům — materiálním, informačním; paralela k rozdělení zdrojů ve světě — chudé versus bohaté země, důležitost přístupu k informacím a vzdělání, nespravedlnost globální soutěže. Vzdělávací oblast: Výchova k občanství Průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova, Myšlení v evropských a globálních souvislostech Pomůcky: kancelářské a výtvarné potřeby; každá skupina dostane materiál pro stavbu věže. Každá skupina ale dostane jiný počet a skladbu materiálu. Například: 1. skupina: bílé papíry, asi 20 ks 2. skupina: kancelářské svorky, modelína 3. skupina: papíry, svorky, modelína, lepidlo 4. skupina: balík papírů, svorky, lepidlo, modelína, tvrdý papír, špejle, gumičky

Související texty v čítance: 1.6. Propast mezi bohatými a chudými: nerovnost příjmů ve světě 1.7. Mapa světa podle výše příjmů 3.2. Nová tvář hladu 6.1. Konec recyklace v indickém slumu? 5.4. Ondřej Horký: Kdo se bojí imigrantů?

1. Rozdělte žáky do skupin po 3—10. Každá skupina sedí u jednoho stolu. Všichni dostanou stejný úkol: za 15 minut postavit co nejvyšší věž. Pokud si budou žáci stěžovat, že nemají dost materiálu, řekněte jim, že to je součást hry. 2. Kromě počátečního nerovnoměrného rozdělení zdrojů navíc učitel chodí jen k některým skupinám a radí jim (nerovnoměrný přístup k informacím). 3. Nakonec ještě učitel změní pravidla. Jen některým skupinám řekne, že už vypršel čas a ostatní diskvalifikuje, řekne, že se nesmí používat kovový materiál pro stavbu věže, nebo že se nehodnotí výška, ale pevnost.

4. Někteří žáci mohou být zmateni a frustrováni. Vysvětlete, že toto je situace, která se může stát i v reálném světě. Na světě existuje nerovnost a nespravedlnost. Mnoho lidí je chudých, 1,4 miliardy lidí žije z 1 dolaru (16 Kč) na den. Někteří lidé jsou tak chudí, že se vlastní silou nemohou ze svojí chudoby dostat (viz. rámeček Bludný kruh chudoby). Neustále se vedou diskuse o tom, do jaké míry by ti „šťastnější“, kteří nejsou tak chudí, měli pomáhat těm chudým se z této nevýhodné pozice dostat. Bludný kruh chudoby Život chudých lidí se pohybuje v bludném kruhu. Chudý člověk stráví většinu svého života obstaráváním toho základního — jídla — pro sebe a pro svoji rodinu. Nemá prostředky na to, aby se sám mohl vzdělávat, nebo posílat do školy své děti. Proto má špatnou práci a vydělá si málo peněz. V důsledku špatné výživy je slabý a často nemocný, avšak na léčbu nemá peníze. Když je nemocný, nemůže chodit do práce a má ještě méně peněz a ještě méně jídla. Z podvýživy je ještě více nemocný. Děti nechodí do školy, ale místo rodičů,

nebo spolu s rodiči chodí pracovat. Proto ani oni nebudou mít nikdy dobrou práci. Této situaci, kdy jsou lidé tak chudí, že sami nejsou schopní se z této situace dostat, se říká bludný kruh chudoby. Je potřeba vnější impuls, který do tohoto kruhu zasáhne a alespoň jednu z částí řetězce se snaží změnit. Může to být například očkování, nebo jiná prevence před nemocemi. Nebo poskytnutí základního vzdělání alespoň některým členům rodiny, kteří pak budou mít šanci na lepší práci. Nebo to mohou být i dodávky jídla, které nejchudší lidi zbaví největší obavy z hladu a uvolní jim ruce pro další rozvoj.


18. Aktivita: Rozdělení zdrojů

--------------------------------------------------------------------------------------------

7

V podobné situaci, jako chudí lidé, jsou i chudé země a firmy z těchto zemí. Jsou více nebo méně zapojeny do globální soutěže v obchodu, ale nemají stejné výchozí podmínky jako bohaté země a firmy z těchto bohatých zemí. Dnešní vyspělé země budovaly svoje bohatství, vzdělanost a další zdroje po několik staletí. Některé z nich i na úkor svých kolonií, ze kterých jsou dnes chudé země. Většinou bohatství, které získaly, investovaly pouze ve své původní zemi (většinou v Evropě). Dnes bohaté země a zejména nadnárodní společnosti tlačí na to, aby byla zrušena všechna omezení volného obchodu, cla, a podobně. Viz například evropské Economic Partnership Agreements (EPAs), které chtějí zahrnout rozvojové země v Africe a v jižní a střední Americe do zóny volného obchodu s Evropou. Teoreticky budou mít produkty z těchto zemí přístup na volný trh v rámci Evropské unie. Zástupci rozvojových zemí se ale bojí, že spíše budou jejich produkty a firmy převálcované vyspělejším zbožím z Evropy. (Na níže uvedených odkazech je možné najít další informace v angličtině.) http://www.bilaterals.org/rubrique.php3?id_rubrique=17 http://www.epa2007.org/front.asp?id=1 Dobrý příklad situace, kdy rozvojová země vstoupí na otevřený trh, popisuje článek o Haiti v čítance. V důsledku dodávek dotované rýže z USA na Haiti zanikla produkce rýže. Dnes je Haiti závislé na dovozu rýže a v důsledku celosvětově rostoucích cen potravin čelí hladovým bouřím, protože většina obyvatel si drahou rýži, která je základem jejich jídelníčku, nemůže dovolit. Viz čítanka, kapitola 3.2. Nová tvář hladu. Diskutujte o řešení této situace. Je na místě solidarita a „dorovnávání“ nerovností? Do jaké míry? Co by mohlo být řešením? Zkuste si hru zahrát znovu. Pravidla jsou jasně napsaná na tabuli, zdroje (materiál i informace) je možné sdílet mezi skupinami. ---------------------------------------------------------------------------------------------

7


8 19. Aktivita: Spravedlivý podíl na zisku?

------------------------------------------------------------------------------------------

Cíl: Žáci se dozvědí, „kdo získá co“ v mezinárodním obchodě, a rozvinou si schopnost vyhodnocovat informace Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Osobnostní a sociální výchova Vzdělávací oblast: Výchova k občanství, Zeměpis Pomůcky: – Fotokopie karet s popisy rolí (8 pracovní list na str. 74). Jedna skupinka bude potřebovat několik kopií své role podle počtu žáků. – Dvě velké kresby banánu. Jedna zůstane nepopsaná, druhá pak bude rozdělená na části podle níže uvedeného schématu.

Další zdroje informací: www.svetvnakupnimkosiku.cz

1. Rozdělte třídu na pět skupin. Každá skupina dostane roli. Rozdejte dostatek popisů rolí tak, aby si každý žák mohl přečíst svoji roli.

2. Vyvěste na tabuli velkou prázdnou kresbu banánu a řekněte žákům, že banán stojí 10 Kč. 3. Zeptejte se každé skupiny, jak velký podíl z celkové ceny banánu by měli dostat. Žáci by se měli zamyslet nad množstvím potřebné práce, obsahem této práce a prostředcích vložených do jejího provedení.

4. Po pěti minutách sdělí všechny skupiny své výsledky a krátce je obhájí. Napište částky na kresbu banánu. 5. Pokud je celkový součet vyšší než 10 Kč, veďte diskuzi tak, aby se skupiny samy dohodly na kompromisu. 6. Ukažte žákům druhou kresbu banánu s vyznačeným reálným rozdělením podílů jednotlivých skupin na zisku. 7. Veďte diskuzi o následujících otázkách: n n n n

Která skupina kolik dostane? Jak se cítí pěstitelé? Jaké rozdělení by bylo spravedlivější? Jakým způsobem by mohli pěstitelé získat větší podíl na zisku?

Rozdělení zisku z banánu:

1Kč

3Kč

Pěstitel

3Kč 2Kč

1Kč Maloobchod

Doprava a balení

10Kč

SRPBNO Velkoobchod /// Zdroj: Oxfam ///


20. Aktivita: Měly by chudé země splatit své dluhy? --------------------------------------------------------------------------------------

7

Cíl: Pomoci žákům porozumět mechanismu zadlužení chudých zemí a jeho důsledkům. Přispět k tomu, že se žáci zamyslí nad tématem odpuštění dluhů chudým zemím. Vzdělávací oblast: Výchova k občanství, Zeměpis Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Osobnostní a sociální výchova Pomůcky (8 pracovní list na str. 75): Kopie karet s rolemi, kopie textu „Chudé země a jejich dluhy“ Související texty v čítance: 1.6. Propast mezi bohatými a chudými: nerovnost příjmů ve světě 2.2. Afričané si přestávají dělat starosti se špatnou image 4.3. Stát omezí pomoc chudým

1. Rozdělte třídu podle počtu žáků na několik skupin, maximálně čtyři. Každé skupině rozdejte karty s rolemi tak, že polovina skupiny bude tvořit tým vyjednávačů Zambie a druhá polovina bude představovat tým vyjednávačů Světové banky. Rozdejte do skupin také text Chudé země a jejich dluhy.

2. Krátce nastiňte situaci, ve které se vyjednávací týmy nacházejí: Zambie a Světová banka jednají o odpuštění gigantického zambijského dluhu, který dusí život celé země. Mezinárodní instituce a bohaté státy v uplynulých desetiletích velkoryse půjčovaly Zambii na nejrůznější projekty, které se často vůbec nerealizovaly, ať už kvůli špatnému plánování, přírodním katastrofám nebo proto, že peníze zmizely v kapsách zkorumpovaných vládních úředníků. Dluhy během desetiletí narůstaly a nyní země dluží zhruba 150 miliard Kč (to je asi čtvrtina ročního státního rozpočtu ČR nebo také jeden a půl státního rozpočtu Zambie). Zambie se kvůli splátkám dluhu a úroků propadá do spirály chudoby – nefunguje školství ani zdravotnictví, 70% obyvatel žije pod hranicí chudoby. Bez zásahu zvenčí se Zambie z pasti svého dluhu sama nedostane…

Nechte žáky prostudovat texty a proberte případné nejasnosti.

3. Na základě popisu svých rolí a textu Chudé země a jejich dluhy si vyjednávací týmy vybudují vyjednávací strategii a vystaví argumentaci. Dejte týmům dostatek času na přípravu. 4. Požádejte skupiny, ať jedna po druhé ve vymezeném čase předvedou před zbytkem třídy vyjednávání obou týmů o odpuštění dluhů Zambii. Týmy mohou mít jednoho nebo více mluvčích, podle zvolené strategie. 5. Na konci každého jednání diskutujte se třídou o použitých argumentech. Která strana byla přesvědčivější? ---------------------------------------------------------------------------------------------

7


/6///

Další tématické kapitoly

6.1 GLOBALIZACE A JEJÍ PROJEVY V KAŽDODENNÍM ŽIVOTĚ Globalizace je fenomén, který souvisí se všemi tématy, o kterých pojednává tento manuál. Je příčinou některých negativních jevů (např. rozšiřování pouští a následná emigrace obyvatelstva, rychlejší šíření chorob kvůli snadné a levné dopravě). Globální komunikační propojení naopak usnadňuje některé neduhy současného světa včas identifikovat, otevřená ekonomika usnadňuje přístup chudých zemí na trhy a podobně. Globalizace obecně pojmenovává stále se zvyšující propojení světa ve všech oblastech lidského počínání. Globalizace se týká ekonomických, sociálních, kulturních, politických i přírodních procesů na planetě Zemi. Tyto procesy se navíc navzájem ovlivňují. Ekonomickou globalizací se myslí zejména propojování světových trhů a působení mezinárodní hráčů ve světovém uspořádání ekonomiky. Jsou jimi národní ekonomiky, mezinárodní instituce (obchodní uskupení států a mezinárodní banky), soukromé nadnárodní společnosti i jednotlivci. Mezi globální sociální procesy patří jevy jako migrace, turistika, celosvětové propojení komunikačními sítěmi — mobilní sítě, GPS, internet, levná letecká doprava. Globální ekonomicko-sociální problémy mohou vzniknout tam, kde

nadnárodní společnosti rychle přesouvají pobočky ze země do země za co nejlevnějšími zdroji. Výsledkem sice může být levnější výrobek, ale dopadem mohou být velké skupiny nezaměstnaných nebo tlak na migraci. Kromě toho celosvětové přesuny zboží samozřejmě negativně působí na životní prostředí. V kulturní oblasti dochází k míšení kulturních projevů. Nejviditelnější je jakási globální popkultura (projevující se v hudbě, filmu, televizní produkci, módě), ale zároveň minoritní kulturní proudy ovlivňují ten hlavní (např. obliba etnické hudby). Globalizace je jev, který nikdo neřídí a který není sám o sobě negativní ani pozitivní. Jeho hlavní charakteristikou je otevřenost, která přináší mnohým příležitost k uplatnění. Zároveň však chudé země a chudí lidé, kteří mají menší přístup k různým zdrojům, mohou být touto otevřeností globalizace ohroženi.

http://www.czechkid.cz/si1050.html www.glopolis.cz http://cs.wikipedia.org/wiki/Globalizace

---------------------------------------------------------------------------------------------

7

46 /// 6 /// Další tématické kapitoly

21. Aktivita: Globální a česká vesnice --------------------------------------------------------------------------------------

7

Cíl: Cílem lekce je, aby si žáci uvědomili odlišnosti života v České republice od života v celém světě (zejména v rozvojových zemích). Během lekce žáci pracují s modelem zmenšeného světa a zmenšené naší republiky do počtu 100 obyvatel. Na těchto modelech si uvědomí hlavní odlišnosti a uvědomí si, co je důležité v rozvojových zemích změnit a zlepšit. Vzdělávací oblasti: Člověk a společnost, Člověk a zdraví, Člověk a jeho svět Průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova. Globální výchova Pomůcky: (8 pracovní list na str. 76) Související texty v čítance: 1.4. Zpráva o lidském rozvoji 2006: Propast mezi bohatými a chudými se prohlubuje 1.5. Index lidského rozvoje (Human Development Index) 1.6. Propast mezi bohatými a chudými: nerovnost příjmů ve světě 1.7. Mapa světa podle výše příjmů

1. Úvod Na úvod se ptejte žáků: n Kolik je na světě lidí? n Kolik z nich je šťastných? n Kolik z nich žije spokojeným životem? n Kolik z nich trpí hladem?

2. Globální a česká vesnice: Po úvodní aktivitě rozdělte žáky zhruba do čtyřčlenných skupin. Polovině ze všech skupin rozdejte pracovní list Česká vesnice a druhé polovině ze skupin přidělte pracovní list Globální vesnice. Žáci ve skupinách zkusí odhadnout, jaké by bylo zastoupení žen, vysokoškoláků, nemocných HIV, … kdyby se ČR, resp. svět zmenšil na 100 obyvatel. Poté co žáci aktivitu dokončí, nakreslete na tabuli tabulky pro Globální vesnici a pro Českou vesnici. Ptejte se žáků na jejich odhady, diskutujte o rozdílech, které uváděli jednotlivé „české“ a „globální“ skupiny. Nakonec diskuse u jednotlivých charakteristik doplňte správnou odpověď.

Řešení: ČESKÁ VESNICE …51… by bylo žen ….1… by bylo Asijců …98… by bylo bělochů …32… by bylo křesťanů ...100... by mělo přístup k čisté vodě …99... byl umělo číst a psát …99... by byla očkována proti spalničkám ….0... by trpělo podvýživou .…0... by bylo infikováno virem HIV ...40... by využívalo internet ....9... by mělo vysokou školu

GLOBÁLNÍ VESNICE …49… by bylo žen …60… by bylo Asijců …18… by bylo bělochů …33… by bylo křesťanů ...24... by mělo přístup k čisté vodě …67... byl umělo číst a psát …50... by byla očkována proti spalničkám …50... by trpělo podvýživou …1... by bylo infikováno virem HIV …7... by mělo přístup na internet ...1... by mělo vysokou školu

* Jedná se o variantu oblíbeného výchovného modelu “globální vesnice”, kterou zpracoval Marek Mičienka. Většina globálních statistických údajů pochází ze stránky www.miniature-earth.com a z dat OSN. Většina informací o ČR vychází ze statistiky www.czso.cz (Sčítání lidu 2001).


8

21. Aktivita: Globální a česká vesnice

--------------------------------------------------------------------------------------------

3. Diskuse Po této části diskutujte o tom, jaké jsou podobnosti a jaké jsou hlavní rozdíly mezi jednotlivými zmenšenými „světy“. Diskutujte o tom, čím to je, že jsou tam tak velké rozdíly. Jak to, že ve zmenšené ČR jsou některé věci zcela odlišné na rozdíl od globální vesnice? Všímejte si největších rozdílů a diskutujte o jejich důsledcích na život. Zvlášť si všímejte rozvojových témat jako např. počet nakažených HIV, podvýživa, dovednost číst a psát, očkování. Tyto problémy lokalizujte a upozorněte na hlavní důsledky těchto problémů v rozvojových státech.

ROZŠÍŘENÍ: Pokud budete mít časový prostor, můžete tuto aktivitu využít i pro představení Rozvojových cílů tisíciletí (Millenium Development Goals). Rozvojové cíle se týkají především oblastí, kde je největší propad mezi rozvinutými zeměmi a rozvojovým světem (viz str. 18). Po diskusi o rozdílech života u nás a v rozvojových státech můžete žáky požádat o návrhy, co by tedy v rozvojových zemích změnili. Předchozí aktivita by je měla navést na aktivity které jsou součástí Rozvojových cílů tisíciletí. Můžete je nakonec shrnout a okomentovat. ---------------------------------------------------------------------------------------------

7


22. Aktivita: Kalendář významných mezinárodních dní (celoroční projekt) --------------------------------------------------------------------------------------

7

Cíl: Cílem projektu je v průběhu školního roku při příležitostech „mezinárodních dní“ připomenout důležitá globální témata, kterými se zabývají mezinárodní organizace. Žáci porozumí tomu, proč se „mezinárodní dny“ vyhlašují. Při té příležitosti se žáci dozvědí o existenci a fungování některých mezinárodních organizací a o globálních problémech, na které mají mezinárodní dny upozornit. Žáci si prohloubí základní vědomosti nezbytné pro pochopení struktury a funkcí mezinárodních a nevládních organizací, jejich vlivu na řešení globálních i lokálních problémů v oblasti humanitární, politické, sociální, ekonomické, kulturní a dodržování lidských práv Vzdělávací oblast: Člověk a společnost, Výchova k občanství, Mezinárodní vztahy, globální svět Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Pomůcky: Seznam mezinárodních dnů a týdnů (8 pracovní list na str. 77-79).

Aktivita je nápadem pro celý školní rok. Při příležitostech jednotlivých mezinárodních dnů se může vyučovací hodina zahájit 15- minutovou prezentací žáků nebo žákovských týmů. Na začátku roku se žáci rozdělí do dvojic a každá dvojice/trojice si vybere nebo vylosuje jeden den v roce (z kalendáře mezinárodních dní), na který by neměla zapomenout. O této události nebo tématu budou mít za úkol něco zjistit a připravit se na prezentaci. Učitel může týden či dva před tímto dnem žáky na tuto skutečnost upozornit, aby nezapomněli. Žáci si mohou připravit klasickou prezentaci do hodiny, nebo by mohli zkusit vymyslet, jak na toto téma upozornit žáky nějak jinak, hravěji. Mohou připravit nástěnku s tématem a tu pak prezentovat. Nebo mohou připravit relaci do školního rozhlasu. Nebo mohou pro spolužáky připravit kvíz s otázkami týkajícími se tématu dne. Ke každému dni je možné vymyslet nějaké překvapení pro třídu, ročník, celou školu a tím na den upozornit. U Světového dne vody je možné po domluvě s ředitelem na několik minut ve škole vypnout vodu a na začátku následující hodiny každý učitel povede krátkou reflexi o tom, jak by se žilo žákům bez vody a tím si Světový den vody připomenou. U Dne dětské práce na žáky při vstupu do školy může čekat nějaký pracovní úkol (zamést, utřít, posbírat, odnést odpadky, přenášet materiál), aniž by jim byl na místě vysvětlen a reflexe se zase odehraje až ve třídě. U Dne svobodného tisku by žáci dostali titulní stránku novin, ve kterých by byla některá slova vyškrtána. Ve třídě pak lze vést diskusi o tom, jaké by to bylo a uvést příklady, kdy nebo kde tomu tak bylo. V případě některých dnů (například Světový den AIDS, Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace) se navíc nabízí možnost napojit se na aktivity neziskových organizací. Například Multikulturní centrum Praha organizuje každý rok k Mezinárodnímu dni za odstranění rasové diskriminace veřejnou kampaň „Oranžová stužka“, během které mladí dobrovolníci rozdávají kolemjdoucím na ulici informace o rasismu a diskriminaci v České republice.

Info: Mezinárodní významné dny Mezinárodní významné dny (svátky, výročí) vyznačují časové období, po které se sleduje některé téma mezinárodní významu nebo zájmu. Používají se pro připomenutí, propagaci a mobilizaci k akci. Mnohé z těchto výročí nebo významných dnů byly vyhlášeny Valným shromážděním OSN, UNESCO nebo ECOSOC (Hospodářským a sociálním výborem OSN). Pokud některá z těchto agentur vyhlásí „mezinárodní den“, používá při propagaci oficiální symboly OSN,

speciálně vytvořené logo a využívá strukturu organizací OSN po celém světě pro koordinaci akcí. Také se vydává písemná zpráva k tomuto dni/týdnu/roku. Ve zprávě jsou uvedeny všechny akce, které se konají po celém světě při příležitosti tohoto dne/výročí. Zpráva také obsahuje doporučení do budoucna.

/// Zdroj: Wikipedia ///


8

23. Aktivita: Piktogramy ------------------------------------------------------------------------------------------

Cíl: Uvědomit si kulturní shody a rozdíly; to, že co se nám zdá zvláštní, může pro člověka vyrůstajícího v jiné zemi či kultuře být běžné a normální. Něco ale zůstává stejné. Uvědomit si důsledky těchto rozdílů a potenciál pro komické situace nebo konflikt, uvědomit si shodné potřeby. Vzdělávací oblast: Výtvarná výchova, Zeměpis Průřezové téma: Myšlení v evropských a globálních souvislostech, Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova

Pomůcky: (8 pracovní list na str. 80-82): a) text „Červený kříž, Červený půlměsíc, a červený kosočtverec (krystal)“ s piktogramy, b) „Definice piktogramů“ c) „Seznam piktogramů“

1. Úvod Ukažte žákům piktogramy z textu o mezinárodním červeném kříži (8 pracovní list). Symbol „Červený kříž“ určitě znají, ale co znamená červený půlměsíc a červený kosočtverec? n Žáci si přečtou text o Mezinárodním červeném kříži (8 pracovní list) a uvažují, proč byly zavedeny tři rozdílné znaky organizace. n Učitel vysvětlí termín piktogram (8 s pomocí definice na pracovním listě). Žáci se rozdělí do skupin po třech až čtyřech. n

2. Skupinová práce Každá skupina dostane deset piktogramů. Učitel žáky vyzve, aby si piktogramy prohlédli. Žáci mají za úkol říct, co piktogramy znamenají (mohou znamenat) a kde by je mohli najít (15 min) n Pokud zbývá žákům ve skupině čas, můžou se zamyslet nad tím, zda se někdy dostali do situace, kdy piktogram špatně přečetli. Dostali se kvůli tomu do komické/trapné situace nebo do konfliktu? n n

3. Prezentace výsledků Zástupce každé skupiny ukáže vždy jeden obrázek celé třídě a řekne, o čem ve skupině diskutovali. V této aktivitě se pokračuje, dokud se nevyčerpají všechny obrázky (až 30 min) n Učitel řídí diskusi, zadává doplňující otázky. Pokud diskuse vázne, vybere učitel nejzajímavější/ nejkontroverznější piktogramy (zbraň do školy, zákaz mytí nohou — použijte umývárnu u mešity, …) a ptá se sám. Diskusi na závěr shrne. n

4. Domácí úkol n

Každý sám nakreslí svůj piktogram a představí ho na příští hodině ostatním.

Další možnosti této aktivity: n Piktogramy od žáků mohou být pro učitele zásobníkem nápadů do další třídy n Piktogramy se dají použít ve třídě

Z piktogramů se dá udělat výstava Sbírání fotografií piktogramů může být úkol přes prázdniny n n

---------------------------------------------------------------------------------------------

7


-------------------------------------------------------------------------------------------------

6.2 MEZINÁRODNÍ MIGRACE A ROZVOJ

Mezinárodní migrace Snad každý v České republice se někdy setkal ve večerce s prodavačem z Vietnamu, na stavbě s dělníkem z Ukrajiny či na hodině angličtiny s americkým lektorem. Tito lidé sem přicházejí, aby zde žili rok či dva nebo se zde usadili natrvalo. Vedou je k tomu různé důvody a motivy: někteří utíkají z válkou zmítaných oblastí a žádají u nás o azyl, jiným nestačí plat na uživení rodiny, tak k nám přijíždějí pracovat. Jiní se prostě jen po střední škole rozhodli jet poznat novou zemi. Vidíme, jak žijí tady, ale nevíme, jak žili v zemi, odkud přicházejí, a co je přivedlo k tomu, že urazili tu dlouhou cestu. Také nás často nenapadne zamyslet se nad tím, jak mohou jejich životy u nás ovlivňovat život v jejich vlasti, zda má například jejich vzdálená rodina o nich nějaké zprávy, jestli od nich dostává peníze, balíčky nebo rady. Přesto právě kontakt, který přistěhovalci udržují se svou domovinou, může do značné míry napomoci hospodářskému či společenskému rozvoji dané oblasti. Migranti například posílají domů peníze (tzv. remitence), které svou výší výrazně přesahují sumu všech projektů oficiální rozvojové pomoci dohromady. Proto migrace může napomáhat rozvoji země původu podobně jako oficiální rozvojová pomoc nebo dokonce více než ona. Na světě v současnosti žije kolem 180 milionů lidí dlouhodobě mimo svou rodnou zemi a tento počet stále stoupá. Mnozí z nich domov opustili kvůli nepříznivým podmínkám, které tam panovaly, jiní ho opustili, neboť byli zlákáni možnostmi jinde. Odborníci rozlišují různé faktory podmiňující mezinárodní migraci. Jedná se o faktory ekonomické, politické (včetně násilných konfliktů), demografické (jak například přelidnění v zemi původu, tak také současná poptávka západních států po pracovní síle v souvislosti se stárnutím populace) či ekologické (kdy například kvůli změnám klimatu vyschnou prameny pitné vody či naopak moře zaplaví část obývané pevniny). Dále existují důležité faktory osobního rázu, kdy člověk například přicestuje do země za účelem sloučení rodiny nebo prostě proto, že potřebuje změnu. V neposlední řadě je důležitým faktorem migrační politika států, jinými slovy to, jak snadné či složité je do země přicestovat a najít si v ní práci. Existují například různé programy podporující pracovní migraci, ale také existují velmi přísná pravidla udělování víz. Jak jsme již naznačili, migranti jsou skupinou opravdu různorodou. Zvláštní postavení však mezi nimi zaujímají uprchlíci, kteří jsou Ženevskou konvencí definováni jako jedinci, kteří mají „opodstatněné obavy z pronásledování z důvodů rasových, náboženských, národnostních, členství k určité sociální skupině nebo kvůli politickému přesvědčení“. Jsou to tedy lidé, kteří uprchli ze své země z obavy o svůj život nebo proto, že tam nemohli žít svobodně

a důstojně. Pravidla, která stanovují, zda má žadatel o azyl právo získat status uprchlíka, jsou však velmi přísná, a tak ho nedostanou i mnozí lidé, kteří přicházejí z velmi neutěšených podmínek. Ostatním migrantům, kteří se chtějí někde usadit, nezbývá, než si zažádat o víza, pokud mezi zeměmi neexistují zvláštní mezinárodní smlouvy (jako například v Evropské unii). Dlouhodobá víza není vždy snadné získat a někdy je až příliš snadné je ztratit. I proto existují cizinci, kteří jsou na území daného státu nelegálně — to znamená, že nemají platné povolení k pobytu či k práci. Jistě by nikdo neměl obcházet zákon, ale je nutné si uvědomit, že mnoho těchto cizinců upadlo do nelegality nikoliv vlastním zaviněním, ale že se například stali oběťmi obchodování s lidmi či vykořisťování. Jako vždy a všude tedy i zde platí, že by nebylo správné všechny nelegální migranty (kterým se také říká neregulérní) takzvaně házet do jednoho pytle. Na závěr je třeba si uvědomit, že mezinárodní migrace je přirozený proces, který je v globalizovaném světě nevyhnutelný a který může přinášet ovoce, jak u nás, tak i v rozvojových zemích.

Mezinárodní migrace v českých zemích Mezinárodní migrace pro české země není nic nového, od nepaměti z našeho území odcházeli jednotlivci, usazovaly se u nás celé skupiny nebo naopak byly celé skupiny obyvatelstva nuceny odejít. Připomeňme usidlování Němců ve středověku či emigraci disidentů během komunistického režimu. Od roku 1989 se počet cizinců v České republice zvýšil jedenáctkrát a Česká republika se zejména díky ekonomické prosperitě stala zemí imigrační. To znamená, že do ní přichází žít více lidí, než z ní odchází. Celkový počet registrovaných cizinců v Česku se pohybuje okolo 400 000. Jsou mezi nimi občané EU a dalších evropských států (např. Švýcarsko či Norsko), kteří nepotřebují pracovní povolení. Mezi nimi je nejvíce Slováků (zhruba 70 000) a Poláků (24 000). Většina cizinců však pochází z tzv. třetích zemí. Mezi nimi jsou nejvíce zastoupeni Ukrajinci (kolem 125 000), Vietnamci (50 000) a Rusové (21 000). Dále k nám přicházejí lidé z Moldavska, Bulharska, USA, Číny či Mongolska. Celkově cizinci tvoří necelá tři procenta obyvatelstva České republiky.

Další informace lze najít v čítance (část 5. Migrace a rozvoj) a na následujících webových stránkách:

8 V čestině: www.migraceonline.cz (Internetový portál o migraci ve střední a východní Evropě)


-------------------------------------------------------------------------------------------------

www.iom.cz (Mezinárodní organizace pro migraci) www.czso.cz (Český statistický úřad) www.unhcr.cz (Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky) www.domavcr.cz (Internetový portál s praktickými informacemi pro cizince v ČR) www.cizinci.cz (Stránky Ministerstva práce a sociálních věcí o integraci cizinců v ČR)

8 V angličtině: www.iom.int (International Organization for Migration) www.migrationdevelopment.org (Migration and Development) www.worldbank.org (The World Bank) www.migrationinformation.org (Migration Information Source)

---------------------------------------------------------------------------------------------

7


24. Aktivita: Proč lidé migrují? --------------------------------------------------------------------------------------

7

Cíl: Cílem lekce je zjistit, jaké různé důvody a motivy lidé mohou mít, když se rozhodnou nebo jsou donuceni odejít ze své vlasti. Žáci by si měli uvědomit, že být migrantem a cizincem není nic neobvyklého a že stejně jako v minulosti odcházeli či dnes odcházejí lidé z českých zemí, přicházejí odjinud lidé k nám. Lekce by měla u žáků podpořit kladný postoj vůči cizincům u nás a jejich různorodým situacím. Také by měla upozornit na to, že situace v rozvojových zemích může být důvodem i důsledkem migrace. Vzdělávací oblasti: Člověk a společnost, Člověk a jeho svět Průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova, Globální výchova Pomůcky: (8 pracovní list na str. 83) Související texty v čítance: Všechny články z kapitoly 5. Migrace a rozvoj; článek 6. 2. Začíná éra ekologického uprchlictví?

1. Úvodní otázky 1. Učitel se žáků zeptá, zda někdo z jejich rodiny či z jejich známých žije nebo někdy žil v zahraničí. 2. Ty žáky, kteří odpovědí kladně, učitel vyzve, aby ostatním žákům řekli: kde tento člověk žije, jak dlouho, kdy tam odešel, proč tam odešel, zda se vrátil a případně proč. 3. Po vyslechnutí příběhů položí učitel další otázku. Tentokrát se zeptá, zda žáci znají nějakého cizince, který žije nebo žil v České republice. 4. Pokud se takoví žáci najdou, učitel je vyzve, aby řekli ostatním: odkud tento člověk pochází, jaké mohl mít důvody k opuštění své země, kde v Česku žije, čím se živí,

zda je tu sám nebo s rodinou, případně zda se chce vrátit do vlasti. 5. Učitel seznámí žáky s pojmy uvedenými v tabulce „Slovníček základních pojmů“. K následnému procvičení pojmů může využít hru: žáci se rozdělí do pěti skupin, z nichž každá dostane přidělený jeden z právě definovaných pojmů. Každá skupinka musí ostatním tento pojem vysvětlit bez použití daného pojmu či jemu příbuzných slov. Členové ostatních skupinek hádají a na papír postupně zaznamenávají všechny odpovědi bez konzultace s ostatními skupinami. Nakonec se v celé třídě diskutuje o správném řešení.

Slovníček základních pojmů Azyl — ochrana, kterou stát poskytne uprchlíkovi. Integrace — proces začleňování přistěhovalců do většinové společnosti (například osvojování jazyka většiny). Emigrant — osoba, která se rozhodla opustit svou zemi a odešla žít do jiného státu. Přistěhovalec neboli imigrant — osoba, která přijela do jiného státu s úmyslem tam pobývat dlouhodobě. Uprchlík — člověk, který opustil svou zemi, protože v ní byl ohrožen jeho život.

2. Postup Žáci se rozdělí do dvojic nebo do tříčlenných skupinek. Do skupinky dostanou kopii pracovního listu. Učitel jim vysvětlí postup cvičení. Na pracovních listech je celkem osm příběhů lidí, kteří z různých důvodů odešli ze své vlasti. Čtyři příběhy se týkají lidí, kteří odešli z České republiky do zahraničí (v tečkovaných rámečcích). Čtyři příběhy naopak popisují život lidí, kteří se přistěhovali do České republiky (v plných rámečcích). Žáci si příběhy ve skupině pozorně přečtou a u každého příběhu se zamyslí nad důvody odchodu ze země.

Mezi příběhy českých emigrantů je každý v něčem podobný některému z příběhů cizinců. Úkolem žáků je spojit vždy jeden tečkovaný rámeček s jedním plným rámečkem podle toho, které příběhy se sobě navzájem nejvíce podobají. Rámečky lze z pracovního listu též vystříhnout; žáci tak rámečky nespojují tužkou, ale přiřazují k sobě vždy dva vystřižené rámečky. Učitel o výsledcích diskutuje s celou třídou. Tak si žáci uvědomí, že lidé, kteří k nám přicházejí, mají pro to často stejné důvody jako lidé, kteří z České republiky odešli.


8

24. Aktivita: Proč lidé migrují?

--------------------------------------------------------------------------------------------

3. Žáci se společně s učitelem pokusí zařadit důvody k odchodu ze země, které identifikovali v 2. části, do jedné z následujících obecnějších kategorií: 1. Ekonomické důvody 2. Politické důvody 3. Ekologické důvody 4. Demografické důvody 5. Osobní důvody (rodinné, psychologické) 6. Jiné (jaké?)

4. Závěrečná reflexe: Učitel se zeptá žáků, zda si oni sami dokáží představit, že by museli či chtěli opustit domov a emigrovat do cizí země. Jaké důvody by právě je mohli vést k emigraci? Jaké by to asi bylo žít v cizím prostředí, kde se mluví cizím jazykem? Jak by se cítili daleko od domova a rodiny? Čeho by se báli a co by je naopak v cizině lákalo? ---------------------------------------------------------------------------------------------

7


25. Aktivita: Odkud k nám lidé přicházejí? --------------------------------------------------------------------------------------

7

Cíl: Cílem aktivity je v žácích podnítit zájem o země, ze kterých do České republiky přicházejí přistěhovalci. V rámci aktivity si žáci uvědomí, jaké rozdíly existují mezi Českou republikou a danými zeměmi a pomůže jim poznat možné důvody, které lidi dovedou k emigraci. Žáci se dozvědí něco o prostředí, ze kterého pocházejí cizinci, které potkávají na ulici, v obchodě či ve škole, což může mít pozitivní vliv na jejich vztah k cizincům. Vzdělávací oblast: Zeměpis, Výchova k občanství Průřezové téma: Myšlení v evropských a globálních souvislostech, Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova

Pomůcky: (8 pracovní list na str. 84), encyklopedie, internet, atlas Související texty v čítance: Všechny články z kapitoly 5. Migrace a rozvoj; článek 6. 2. Začíná éra ekologického uprchlictví?

1. Učitel nechá žáky hádat, z jakých států do České republiky přichází nejvíc přistěhovalců. Také je nechá hádat, kolik cizinců celkově u nás žije a občané kterých států tvoří největší skupinu u nás. Učitel také může žáky pomocí hádanek seznámit s počtem a národnostním složením cizinců v jejich kraji/okrese. Aktuální informace si učitel může zjistit na stránkách Českého statistického úřadu v sekci „Lidé a společnost“ — „Cizinci v ČR“ — „Cizinci v ČR podle kraje, okresu a státního občanství“.

2. Návrh samostatné práce: Děti si vyberou jednu ze zemí, odkud k nám přichází větší počet cizinců (Ukrajina, Slovensko, Vietnam, Ruská federace, Moldavsko, Mongolsko, Polsko, Německo, USA, Bulharsko, Bělorusko). Země si mezi sebou rozdělí tak, aby byla pokryta většina z nich. S použitím internetu či tištěných materiálů se pokusí odpovědět na otázky uvedené na pracovním listě. Odpovědi žáci zaznamenají do tabulky na pracovním listě a prezentují je ostatním.

/// Autorka: Tereza Rejšková ///

---------------------------------------------------------------------------------------------

7


/7///

Pracovní listy k jednotlivým aktivitám

8 56

/// 7 /// Pracovní listy k jednotlivým aktivitám

-------------------------------------------------------------------------------------------------

—

Pracovní list k 01. aktivitě: Rozvojový projekt

6

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Článek 1: Do Barmy dorazilo první americké letadlo s pomocí, rozdělí ji junta 12. května 2008 11:46, aktualizováno 16:59 Do Barmy, v níž živoří statisíce lidí postižených cyklonem Nargis, dorazilo první americké letadlo s humanitární pomocí. Stroj s více než 12 tunami materiálu včetně vody, moskytiér či přikrývek přistál nad ránem našeho času v Rangúnu. Američané doufají, že budou moci pomáhat zasaženým lidem dlouhodobě. Ničivý cyklon Nargis, který minulý týden zasáhl Rangún a deltu řeky Iravadi, si vzal podle nejnovější bilance 32 tisíc životů, dalších více než 30 tisíc lidí se stále pohřešuje. To alespoň tvrdí barmské úřady. OSN a nevládní humanitární organizace však odhadují počet mrtvých na sto tisíc. Bez pomoci hrozí smrt dalším tisícům lidí. Skoro 35 tun pomoci dnes také do Rangúnu přepravilo letadlo Lékařů bez hranic. "Náklad obsahuje zdravotnický a logistický materiál, který byl po proclení převezen do skladišť Lékařů bez hranic ve městě," uvedla organizace v prohlášení. /// Zdroj: CT24.cz ///

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Článek 2: Jak přispívá ČR na rozvojovou pomoc? http://www.rozvojovestredisko.cz/about_rspol.php Od roku 2006 je rozvojová pomoc ČR jako dárcovské země programově zaměřena. Většina prostředků (75 %) na dvoustranné projekty od roku 2006 směřuje do osmi prioritních přijímacích zemí (Angola, Bosna a Hercegovina, Jemen, Moldavsko, Mongolsko, Srbsko, Vietnam, Zambie). Do dalších zemí budou i nadále směřovat rozvojové projekty jako dosud. Snahou je však pomoc nerozdrobovat a více koncentrovat do menšího počtu států). V roce 2005 jsme na zahraniční rozvojovou spolupráci vynaložili více než 3 miliardy Kč, což představovalo podíl 0,11 % z hrubého národního důchodu (HND). V této částce jsou zahrnuty všechny formy rozvojové spolupráce (projekty, stipendia, pomoc uprchlíkům, apod.)

Kartičky: Která definice patří ke kterému slovu?

Slovo:

Definice:

humanitární

lidský, lidumilný

rozvoj

změna k lepšímu

rozvojová pomoc

pomoc, která způsobí dlouhodobou změnu k lepšímu

humanitární pomoc

rychlá pomoc k zajištění základních životních potřeb

dárcovská země

země, která část státního rozpočtu dává na pomoc jiným zemím

přijímací země

země, která dostává pomoc od ostatních

projekt

časově ohraničená činnost s jasným cílem a výsledkem

nevládní nezisková organizace

organizace, která není zřízena žádnou vládou, a která nevytváří zisk (na rozdíl od firmy)

charita

láska k bližnímu, dobročinná pomoc bližnímu

57 /// 7 /// Pracovní listy k jednotlivým aktivitám

6

— -------------------------------------------------------------------------------------------------

Pracovní list k 03. aktivitě: Povodeň

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nouzové zavazadlo pro případ povodní by mělo obsahovat: osobní doklady, peníze a cennosti osobní léky a základní zdravotnické prostředky trvanlivé potraviny na 2 - 3 dny tekutiny v nádobě (obalu) - voda, čaj, šťávy apod. toaletní a hygienické potřeby základní předměty denní potřeby bateriovou svítilnu (a náhradní baterie), zápalky, svíčky, zapalovač bateriový rozhlasový přijímač (a náhradní baterie) přikrývku, spací pytel náhradní prádlo a oblečení (podle povětrnostních podmínek) /// Zdroj: http://www.zachranny-kruh.cz/mimoradne_udalosti/co_delat_v_pripade_povodne_2.html ///

Na pomoc obětem povodní nasbírala Charita 25 miliónů korun

SČKCH založila i finanční sbírku na kontě u České spořitelny Praha 1 369-369369369/0800, variabilní symbol 906.

/// Zdroj: 5. 9. 2002 - PRAHA [Econnect] ///

Sdružení Česká katolická charita (SČKCH) se podařilo do konce srpna nashromáždit na svém povodňovém kontě 25 miliónů korun. Významnou část více jak jedenáct miliónů korun darovali na pomoc postiženým povodněmi drobní dárci a tuzemské firmy. Podobnou částku Charita získala díky pomoci zahraničních sdružení. “Solidarita zahraničních partnerů je obrovská,” pochvaluje si generální sekretář SČKCH Jaroslav Kopřiva. Díky určitě patří i České spořitelně, jež ze svého konta přispěla jedním milionem korun. Kopřiva je za finanční dary ze zahraniční velmi vděčný. “Například prostřednictvím německé Charity jsme dostali od spolkové vlády dvě stě tisíc Eur. Španělská Charita a americká Catholic Relief Service každá věnovaly padesát tisíc dolarů. Z Tchaj-wanu přišlo deset tisíc dolarů, přispěla ale také například Charita Gruzie nebo diecézní Charita z italského Bolzana,” vyjmenovává zahraniční dárce Kopřiva. Hodnotnou aktivitu vyvinula například i polská, slovenská a chorvatská Charita, které pořádají celonárodní sbírky na pomoc postiženým. “Kromě finančních darů si ale velmi vážíme i dobrovolníků, které například vyslala do pražského Karlína chorvatská Charita. Na pomoc přijeli i mladí lidé z křesťanského centra z polského Lublinu a mnozí jiní,” dodává Kopřiva. Charita značnou finanční částku získala také ze sbírek do kasiček. Nejvíce peněz se tímto způsobem podařilo získat v olomoucké arcidiecézi. Získaných 306 tisíc korun poputují na pomoc do jižních Čech. Peníze z ostatních kasiček přispějí na obnovu Plzeňska a Litoměřicka.

A jaké plány má Charita do budoucnosti? Především je tím dlouhodobá pomoc obětem povodní. V každé zasažené diecézi vzniká tým v čele s koordinátorem povodňové pomoci. Těm nejpotřebnějším, zejména lidem tělesně postiženým, starým, osamělým matkám s více dětmi a podobně bude Charita pomáhat s rekonstrukcí či stavbou jejich obydlí nebo vybuduje s obcemi a dalšími organizacemi domy pokojného stáří či nájemní domy.

Zlínské sdružení Samari začalo vybírat peníze na pomoc Ukrajině /// Zdroj: ČTK ///

Zlín - Zlínská humanitární organizace Samari začala shromažďovat finanční prostředky na pomoc ukrajinským dětem, jejichž rodiny citelně zasáhly povodně. Peníze lidé mohou posílat na účet číslo 218288609/0300, variabilní symbol 8881. ČTK to řekla Alena Rusová z občanského sdružení. Rozsáhlé povodně zachvátily Ukrajinu a také Rumunsko před několika dny. Zejména pro západ Ukrajiny představuje velká voda nejhorší katastrofu svého druhu za posledních 100 let. Poškozeno nebo zničeno bylo přes 40.000 domů a 34.000 hektarů zemědělské půdy. Desítky tisíc lidí přišly o přístřeší, zničeny jsou tisíce kilometrů silnic, stovky mostů a mnoho elektrických vedení. Premiérka Julija Tymošenková odhadla rozsah škod až na čtyři miliardy hřiven (asi 12 miliard Kč). Nejpostiženější je region Ivano-Frankivska. Rozsáhlé záplavy v západní


------------------------------------------------------------------------------------------------Pracovní list k 03. aktivitě: Povodeň

části Ukrajiny si již vyžádaly téměř tři desítky lidských životů a desítky osob se nadále pohřešují. V sousedících oblastech Rumunska sice oficiální statistika zatím zůstává na pěti obětech, řada lidí je však také nezvěstná. Zlínské občanské sdružení Samari již na Ukrajině pomáhá, například v současné době je ve Vinogradovu několik dobrovolníků, kteří zde bez nároku na honorář opravují sedm místností nemocnice. "Konkrétní podobu

—

6

pomoci vytipují ve spolupráci s pracovníky občanského sdružení Pomoc bez hranic, kteří jsou s brigádníky Samari na Ukrajině také," upřesnila Rusová. Záplavy způsobily několikadenní vytrvalé deště a tající sníh v Karpatech. Přes 1400 kilometrů dlouhá řeka Dněstr se na mnoha místech vylila z břehů a zaplavila velké množství obcí nejen na Ukrajině, ale i v Moldavsku. Tam zasáhla především oblast Podněstří.


6

—

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Pracovní list k 04. aktivitě: Kdo je chudý?

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

a) Mapa světa

b) Kdo je chudý? - Anketa o chudobě 1. Rodiče, kteří vzhledem k nízkým příjmům nemohou koupit svému synovi nový mobilní telefon. c JSOU CHUDÍ

c NEJSOU CHUDÍ

2. Mladý pár, který si musel půjčit na nákup nového televizoru. c JE CHUDÝ

c NENÍ CHUDÝ

3. Důchodkyně, která bere průměrný důchod ve výši 9 000 Kč, ze kterého hradí veškeré své náklady na bydlení, potraviny, léky apod. c JE CHUDÁ c NENÍ CHUDÁ 4. Lidé, kteří jsou dlouhodobě bez práce jen na podpoře v nezaměstnanosti. c JSOU CHUDÍ

c NEJSOU CHUDÍ

5. Dítě, které nemá dostatek pitné vody. c JE CHUDÉ

c NENÍ CHUDÉ

6. Matka, která se po rozvodu stará sama o dvě děti. c JE CHUDÁ

c NENÍ CHUDÁ

7. Každý, kdo si nemůže koupit to, co chce. c JE CHUDÝ

c NENÍ CHUDÝ

8. Dítě, které nechodí do školy. c JE CHUDÉ

c NENÍ CHUDÉ

9. Člověk, který trpí nedostatkem potravin. c JE CHUDÝ

c NENÍ CHUDÝ

-------------------------------------------------------------------------------------------------


------------------------------------------------------------------------------------------------Pracovní list k 04. aktivitě: Kdo je chudý?

Chudý je

—

6

.....................................................................................................................

.......................................................................................................................................... .......................................................................................................................................... .......................................................................................................................................... .......................................................................................................................................... .......................................................................................................................................... ..........................................................................................................................................

c) Shrnutí Chudoba označuje postavení člověka vyznačující se hmotným nedostatkem. V dnešní době se pojem chudoba spojuje zejména s životními poměry lidí v rozvojových zemích a používá se pro stav, který nezajišťuje člověku základní podmínky pro důstojný život a uspokojení nejzákladnějších lidských potřeb. V souvislosti se vzrůstajícím uvědoměním veřejnosti v západních zemích dnes chudoba patří mezi nejzávažnější globální problémy lidstva. Celosvětový boj proti chudobě tvoří prostřednictvím Rozvojových cílů tisíciletí v současné době jednu z nejvýznamnějších součástí agendy mezinárodního společenství. Mimořádná pozornost je mu věnována i v mnoha vyspělých státech Evropy, USA i Japonsku.

Chudoba příjmová Pojetí chudoby se odvíjí od životní úrovně každé společnosti a tedy i definice chudoby procházejí s rozvojem společnosti jistou změnou. Nejrozšířenějším způsobem měření chudoby je hranice chudoby, vyjadřující minimální výši příjmu, která je zapotřebí k uspokojení základních životních potřeb, tedy k zajištění potravy a obydlí (tzv. absolutní chudoba). Hranice má vyjadřovat předěl mezi těmi, jejichž průměrné příjmy jsou dostatečné k uspokojení tzv. základních potřeb, tedy k zajištění potravy a přístřeší, a mezi těmi, jejichž příjmy k tomu nedostačují. V praxi se hranice určuje tak, že se pro danou zemi na základě průzkumu domácností stanoví průměrné množství peněz, kterých je třeba ke koupi denního kalorického minima. K nim se přičtou minimální částky, které průměrná rodina vynaloží za obydlí a další potřeby, jako je ošacení atp. Za celosvětovou hranici extrémní chudoby označila Světová banka v roce 1990 příjem dosahující pouze jednoho amerického dolaru na den. Podle jejích

odhadů žila v roce 2001 1,1 miliarda lidí ve stavu extrémní chudoby, tedy za méně než 1 USD na den. Za méně než 2 USD denně žilo ve stejném roce zhruba 2,7 miliardy lidí. Nejvíce chudých pak žije v Subsaharské Africe a jižní a jihovýchodní Asii. Takovéto paušální stanovení chudoby však má jisté nedostatky, neboť chudoba je vždy relativní (například obyvatel ČR se může cítit bohatý vůči obyvateli Afriky, ale zároveň chudý v porovnání s obyvateli vyspělých zemí; tzv. relativní chudoba ).

Širší pojetí chudoby V souladu s konceptem relativní chudoby definoval Peter Townsend na základě svého výzkumu ve Velké Británii širší pojetí chudoby jako neschopnost účastnit se společenského dění a žít na úrovni, která je v dané společnosti běžná. Ekonom a nositel Nobelovy ceny Amartya Sen chápe chudobu podobně: ne jako nedostatek příjmů, nýbrž jako stav, kdy člověk kvůli nedostatku ekonomických prostředků nemá možnost plnohodnotně žít. V Senově pojetí chudoby však nezáleží pouze na výši ekonomických prostředků, ale také na jejich využitelnosti ke zlepšení kvality života. Záleží tedy také kromě zajištění dostatečných příjmů na dostupnosti vzdělání, zdravotní péče, práce atd. Širší pojetí chudoby je komplexnější a obtížněji měřitelné než určování chudoby pouze na základě příjmů. V současné době je k měření kvality života často užíván tzv. Index lidského rozvoje (Human Development Index – HDI).

Index lidského rozvoje se stanovuje na základě tří veličin: n n n

očekávaná délka života; vzdělání (gramotnost dospělé populace); průměrný příjem.


6

—

------------------------------------------------------------------------------------------------Pracovní list k 04. aktivitě: Kdo je chudý?

d) Podoby chudoby Text A Chudoba ve světě Každé tři vteřiny umírá na světě jeden člověk v důsledku extrémní chudoby — z hladu, kvůli nedostatku kvalitní vody, na nemoci, kterým lze předcházet. V hrozivých podmínkách pod hranicí chudoby žije ze dne na den 1,2 miliardy lidí, tj. lidí, kteří žijí z příjmu nižšího než jeden dolar na den. V žádné členské zemi Evropské unie nežije nikdo chudý podle světového měřítka chudoby za jeden dolar na den. Nejvíce lidí žijících za těchto podmínek z hodnocených zemí je v Africe, první neafrická země je Nikaragua, která se dělí o deváté místo s Ghanou a Burkina Faso (45% lidí).

Text B V Česku je už milion lidí chudých I v ČR ve 21. století žijí chudí lidé. A není jich zrovna málo. Podle průzkumu agentury STEM ohrožuje chudoba až 1 milion Čechů, tedy téměř desetinu obyvatel. A co je horší, počet chudých u nás stále roste. Za posledních šest let přibylo do kategorie pohybující se na hranici chudoby téměř 200 tisíc lidí. V průzkumu odpovědělo na otázku „Máte pocit, že jste chudá rodina?“ kladně dokonce 35 % dotázaných. (27.5.2008)

Text C Chudoba hrozí až miliónu Čechů Chudoba hrozí až miliónu Čechů. Pod hranicí příjmové chudoby se nachází skoro polovina (44 %) nezaměstnaných, na sedm procent důchodců a přes 40 procent neúplných rodin. Spadá sem i téměř 29 procent rodin se třemi a více dětmi. Vyplývá to z analýzy Českého statistického úřadu (ČSÚ). Hranici příjmové chudoby definuje ČSÚ jako 60 procent mediánu, tedy střední hodnoty upraveného příjmu domácností. Podle analytika ČSÚ Václava Kupky představuje tato hranice čistý průměrný roční příjem na člena domácnosti 85 714 Kč, tedy asi 7 143 Kč měsíčně.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -—

Pracovní list k 05. aktivitě: Budeme mít hlad?

6

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Co je to hlad? Můžeme říct, že hlad je nejstarší nepřítel lidstva. Dosud se nám nepodařilo nad ním zvítězit. Téměř každý sedmý člověk na světě dnes nemá dostatek jídla na to, aby byl zdravý a mohl vést aktivní život. Proto je hlad stále největším nebezpečím pro zdraví lidí na celém světě — větší než AIDS, malárie a tuberkulóza dohromady. Akutní hladovění způsobené například válkou nebo přírodní katastrofou je příčinou pouze něco okolo

osmi procent úmrtí způsobených nedostatkem potravy. Každodenní podvýživa je méně viditelná forma hladu, která ale postihuje mnohem vyšší počet lidí. Po týdny a měsíce musí oběti každodenní podvýživy žít s méně než 2 100 kilokaloriemi denně. Tato úroveň je doporučená minimální dávka, kterou by měl průměrný člověk přijímat, aby mohl žít zdravý život. /// Zdroj: www.wfp.org ///

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Bude ve světě nedostatek jídla? Světový potravinový program OSN (WFP) varuje, že ceny základních potravin mohou dále růst až do roku 2010. WFP dává do spojitosti rostoucí ceny potravin s cenami energií a osiva, s dopady klimatických změn a s poptávkou po biopalivech. V Afghánistánu vzrostla cena pšenice o 60 % za poslední rok, a 2,5 miliónu osob si ji nemůže dovolit koupit.

Jaké jsou hlavní příčiny potravinové krize? Hlavní důvod růstu cen je nárůst počtu lidí. Očekává se, že v polovině tohoto století světová populace dosáhne 9 miliard lidí. To je neuvěřitelné množství krků k nasycení, které vyvíjí tlaky na různé zdroje jako je půda, voda, ropa a také na dodávky potravin. Další faktor, který se skrývá za hlavními údaji o velikosti světové populace, je ještě významnější a ještě více zvedá ceny. Jedná se o ekonomický zázrak rozvíjejících se ekonomik jako je např. Čína a Indie. Jednoduše řečeno, bohatí lidé jedí víc než chudí lidé a celý

tento hospodářský růst vytváří novou vrstvu střední třídy zákazníků, kteří spotřebovávají potraviny.

Jaké další vlivy jsou ve hře? Svoji roli hraje také dodatečný tlak na životní prostředí, kterým všichni tito lidé působí na planetu, jakož i dopady klimatických změn. Pouštní oblasti se rozšiřují stále rychleji v Číně a v sub-saharské Africe. Zároveň stále častější záplavy a změny v jindy pravidelných obdobích dešťů začínají mít výrazný vliv na zemědělskou produkci. Globální oteplování hraje také svoji roli v dalším růstu cen: posun zemědělské výroby od produkce potravin k produkci biopaliv. V roce 2010 se v USA spotřebuje 30 % sklizně kukuřice na výrobu ethanolu. Tím se dramaticky omezí rozloha půdy volné pro pěstování potravinových plodin a zvedne cenu kukuřičné mouky na světových potravinových burzách.

/// Zdroj: http://news.bbc.co.uk/2/hi/business/7276971.stm ///

a) Měsíční výdaje v České republice a v Afghánistánu: Česká republika se řadí mezi bohaté země. V roce 2007 byl hrubý domácí produkt České republiky 20 538 USD na osobu a rok. To znamená příjem asi 56 dolarů (asi 900 Kč) na osobu a den. www.undp.org

Bydlení

30 %

Provoz auta, doprava

10 %

Potraviny

20 %

Telefony, internet

5%

Oblečení, sportovní vybavení, jiné koníčky

15 %

Jiné

20 %


6

—

------------------------------------------------------------------------------------------------Pracovní list k 05. aktivitě: Budeme mít hlad?

Afghánistán je jedna z nejchudších zemí na světě. V roce 2007 se odhaduje, že hrubý domácí produkt země byl 300 USD na osobu a rok. To znamená příjem méně než 1 dolar (asi 16 korun) na den. www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5380.htm

Bydlení

10 % (ti kdo platí jen elektřinu, plyn, dřevo) / 40 % (ti, kdo platí nájem)

Provoz auta, doprava

0 % — 10 % (vlastnictví auta není obvyklé)

Potraviny

až 90 %

Telefony, internet

0 — 10 %

Oblečení, sportovní vybavení, jiné koníčky

0 — 5 % (sportovní vybavení, jiné koníčky — není obvyklé)

Jiné

0 — 10 %

b) Složení jídelníčku v České republice a v Afghánistánu:

Potraviny (Česká republika): Maso a masné výrobky: 20 % Mléčné výrobky: 20 % Pečivo, rýže, těstoviny a jiné výrobky z obilovin: 20 % Zelenina včetně brambor: 20 % Ovoce: 10 % Další: 10 % Potraviny (Afghánistán): Maso a masné výrobky: 5 % (maso 1x týdně, skopové nebo hovězí) Mléčné výrobky: 5 % (bílý jogurt) Pečivo, rýže, těstoviny a jiné výrobky z obilovin: 40 % (hlavně chleba z pšeničné mouky a rýže) Luštěniny (čočka, fazole, cizrna): 10 % Zelenina včetně brambor (liší se podle sezóny — brambory, různé druhy dýní, papriky, rajčata, mrkev, cibule, pórek): 25 % Ovoce (v sezóně — jablka, mandarinky, meruňky, granátová jablka, hroznové víno, fíky, záleží na oblasti, banány z dovozu): 10 % Další: 5 % (ořechy, rozinky)

c) Statistika o výživě

Afghánistán

Česká republika

Nigérie

USA

Dětí pod 5 let věku, které trpí střední nebo silnou podváhou

39 %

<1 %

29 %

2%

Obézních osob nad 18 let věku

<1 %

20 %

4%

40 %

Průměrný denní příjem energie (kcal)

1 710

3 080

2 550

3 620

/// Zdroj: www.fao.org, www.who.org ///


-------------------------------------------------------------------------------------------------

Pracovní list k 06. aktivitě: Žít z jednoho dolaru (16 Kč) denně

—

6

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Náklady naší rodiny Spočítejte si, společně s rodiči, jaké jsou vaše náklady na jeden týden (kolik stojíte). Jaké jsou vaše průměrné týdenní náklady v uvedených položkách? Kolik to je na den a osoba?

Potraviny

Bydlení (nájem)

Služby (plyn, elektřina, voda)

Splátky (hypotéky, úvěry)

Spoření (účty, stavební spoření, …)

Oblečení

Opravy domu/bytu nebo věcí v něm

Doprava

Léky, lékaři, nemocnice

Volný čas (kino, koníčky, kurzy)

Další náklady

Celkem náklady za týden

Celkem náklady za den

Celkem náklady za den a osobu


6

—

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Pracovní list k 07. aktivitě: Škola jinak

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

č. 1

č. 2

č.3

č. 4

č. 5

č. 6


-------------------------------------------------------------------------------------------------

Pracovní list k 08. aktivitě: Proč některé děti nemohou chodit do školy?

—

6

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Proč nemohu do školy? n V naší vesnici není škola. V sousední vesnici škola je, ale je to osm kilometrů daleko. To je moc na to, abych tam chodila každý den. n Nevím, jestli budu moci chodit do školy i příští pololetí. Nepršelo a tatínkovi na poli všechno uschlo. Možná budu muset pracovat, abych pomohl rodičům vydělat nějaké peníze. n Tatínek umřel, když mi bylo sedm let. Měl malé hospodářství, ze kterého jsme žili. Když umřel, musela jsem odejít ze školy, abych mohla obstarávat domácnost a starat se o malé bratříčky a sestřičky, protože maminka začala pracovat na poli. n Mám čtyři sourozence. Rodiče si mohou dovolit posílat do školy jen dvě děti, takže do ní chodí jen mí dva bratři. Sestry a já zůstáváme doma. n Ve třídě, kde učím, je šedesát žáků. Zkrátka je u nás nedostatek učitelů. n Pracuji jako pěstitel kávy. Za své zboží jsem dostával velmi málo peněz, takže jsem si nemohl dovolit posílat děti do školy. Nyní prodávám úrodu Fair Trade společnosti za spravedlivější cenu. Konečně můžu posílat do školy alespoň dvě ze svých dětí. n Moji rodiče nechodili do školy. Neumějí číst ani psát. Chtějí, abych aspoň já chodil do školy, abych mohl dostat dobrou práci. Ale nemůžou si dovolit platit školné. n Musím chodit dvakrát denně ke studni pro vodu. Studna je dva kilometry daleko a často musím vystát frontu, než na mě přijde řada. Chodím vždycky ráno, než jdu do školy, takže často přijdu na vyučování pozdě a zmeškám tak spoustu hodin. Těžké je i to, když jdu odpoledne pro vodu, protože často pak ani nemám čas udělat si úkoly. n Potřebujeme peníze na školní uniformy, boty, knihy, psací potřeby a školní tašky. Nemyslím si, že tatínek má tolik peněz!

/// Zdroj: Oxfam ///


6

—

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Pracovní list k 09. aktivitě: Může Jaya zůstat ve škole?

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Postavy ve hře "Může Jaya zůstat ve škole"? Otec: Jsi Jayi otec Kesro. Máš tři děti — dva chlapce a dívku Jayu. Tvrdě pracuješ jako dělník v továrně, abys vydělal dostatek peněz na to, posílat všechny děti do školy, ale v poslední době bylo práce i peněz méně a ty si už nemůžeš dovolit platit školné za všechny tři děti. Domníváš se, že vzdělání je méně důležité pro dívky, protože většinou chodí pracovat jen na pole nebo se starají o domácnost. Z těchto důvodů chceš Jayu odhlásit ze školy. Chlapci budou ve školní docházce pokračovat, aby si pak mohli najít dobře placenou práci a přispívali do rodinného rozpočtu. Jaya se jednou vdá a bude jí mít na starosti manžel, takže vzdělání je pro ni méně důležité.

Jaya: Jsi Jaya, dvanáctiletá pákistánská dívka. Už jsi chodila do školy pět let a měla jsi vždy výborné výsledky. Občas jsi byla v některých předmětech dokonce nejlepší ze třídy. Škola tě baví a máš tam hodně kamarádek a kamarádů. Až budeš velká, chceš se stát učitelkou. Myslíš si, že je nespravedlivé, že tě otec chce odhlásit ze školy a bratry tam nechat. Už tak musíš doma odvádět daleko víc práce a přitom stíhat přípravu do školy.

Matka: Jsi Jayi matka Razia. Máš tři děti — dva chlapce a dívku Jayu. Sama jsi do školy nikdy nechodila a těší tě, že Jaye se dostalo alespoň nějakého vzdělání. Doufáš, že jí to jednou pomůže sehnat práci. Nicméně tvůj hlavní zájem je zajistit, že se dobře vdá. To je pro tebe nejdůležitější. Také se obáváš, že jestli bude Jaya dál chodit do školy, nebude ti moci tak často pomáhat s domácími pracemi.

Teta: Jsi Jayi tetička Fatima. Jsi vdaná a máš dvě děti. Patříš k těm šťastlivkyním, kterým se dostalo vzdělání, takže pracuješ v kanceláři už od té doby, co šlo tvé nejmladší dítě do školy. S tímto příjmem si můžete dovolit posílat do školy všechny děti. Je ti jasné, že vzdělání je důležité jak pro chlapce, tak pro dívky. Vzdělané dívky mohou finančně pomoci celé rodině. V dnešní době mohou získat místa ve státní správě a dokonce se stát i poslankyněmi. Mohou také pomoci s výukou svých dětí.


-------------------------------------------------------------------------------------------------

Pracovní list k 10. aktivitě: Jak vypadá zemědělec?

—

6

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

/// Fotografie: Petr Šilhánek ///


6

—

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Pracovní list k 12. aktivitě: Spalničková záhada

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Fakta o spalničkách 1. „Chceme té nemoci raději předejít, než ji léčit. U afrických dětí, které dostanou spalničky, je dost vysoká pravděpodobnost, že zemřou, protože lékaři vždy nemají po ruce vhodný lék a chudí lidé často na léky nemají peníze.“ Dr. Makumbi, ředitel Ugandského národního očkovacího programu

8. Světová zdravotnická organizace (WHO) a UNICEF snižují míru úmrtnosti na spalničky tím, že organizují pravidelné očkovací programy, během kterých zdravotnické týmy objíždějí i ty nejodlehlejší oblasti dané země a očkují nejmenší děti proti spalničkám. Tyto programy ušetří milión dětských životů ročně.

2. Spalničky jsou vysoce nakažlivá nemoc. Jsou přenášené vzduchem a rozšiřují se rychle, zvláště v hustě zalidněných místech. Pokud by se přestalo s očkováním, odhaduje se, že každý rok by na světě 2,7 miliónu lidí na tuto nemoc zemřelo.

9. Pouze polovina dětí v rozvojových zemích má přístup k pitné vodě a ještě méně z nich má přístup k sociálním zařízením.

3. Děti často dostanou spalničky ve velmi nízkém věku.

10. Ve státech Afriky, které se nacházejí jižně od pouště Sahary (tzv. subsaharská Afrika), je pouze 50% dětí očkováno proti spalničkám během prvního roku života.

4. Spalničky samy o sobě děti nezabíjejí. Namísto

11. Očkování je skutečně účinné. Kromě zajištění

toho oslabují imunitní systém dítěte, který má na starosti boj s bacily a nemocemi. To v důsledku znamená, že dítě nemůže bojovat s celou řadou nemocí, kterým se daří ve špatných životních podmínkách.

přístupu k pitné vodě je už jen očkování velmi účinným preventivním prostředkem ke snížení míry úmrtnosti na nakažlivé nemoci.

5. Spalničky mohou být léčeny, ale léky jsou hodně drahé.

6. Je dost obtížné rozeznat příznaky spalniček u dětí žijících ve špatných podmínkách, protože často mají mnoho dalších zdravotních problémů.

12. V ČR je očkování proti spalničkám součástí tzv. MMR trojité vakcíny, která se aplikuje všem dětem po 15. měsíci věku. 13. Ještě v 19. století zabíjely spalničky na našem území mnoho lidí. 14. Nadnárodní farmaceutické společnosti drží práva

7. Bezpečná, účinná a levná očkovací látka proti spalničkám už existuje přes 40 let. Očkování jednoho dítěte stojí asi 15 Kč. Tato částka pokryje jak očkovací látku, tak další náklady, jako je doprava, zdravotní personál a jeho vybavení.

k 90 % léků, protože k nim mají zaregistrované patenty. To znamená, že jiné společnosti mají zakázáno vyrábět levnější verze těchto léků, a tím pádem chudí lidé na léky nemají peníze.


-------------------------------------------------------------------------------------------------

Pracovní list k 13. aktivitě: Fakta o vodě

—

6

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Fakta o vodě 1. Pokud by měli všichni na světě přístup k pitné vodě, bylo by možné předejít většině nemocí. Každý den na světě zemře asi 25 000 lidí na nemoci, jako je akutní průjem, který je přenášen vodou. Je velmi těžké žít v čistotě a zdraví, když je pitná voda vzácná a musí být nošena z velké dálky. 2. Průjmové nemoci zabíjí na celém světě ročně 1,8 miliónu dětí mladších pěti let, ale většině případů lze předejít nebo je léčit.

3. Příslušník keňského kmene Masajů za den spotřebuje deset litrů vody. Američan z Los Angeles spotřebuje denně 500 litrů vody. 4. Nedostatek pitné vody nebo její znečištění a nedostatek sociálních zařízení mají každý rok na svědomí více než deset miliónů mrtvých.

Úmrtnost dětí mladších pěti let

2002

1960

Svět celkem

8,2 %

19,6 %

Rozvinuté země

0,7 %

3,9 %

Rozvojové země

9%

22,2 %

Nejchudší státy

15,8 %

27,8 %

/// Zdroj: UNICEF 2002 ///


6

—

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Pracovní list k 14. aktivitě: Co potřebujeme, abychom byli zdraví?

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Hra o zlých vetřelcích - seznam předmětů 1. jablko 2. láhev vody 3. obvaz 4. toaletní papír 5. mince 6. nůž 7. mobilní telefon 8. slovník 9. zbraň 10. mapa 11. rýže 12. zdravotní pojištění 13. brýle 14. rádio 15. auto 16. benzín 17. brambory 18. boty 19. antibiotika 20. zimní kabát


-------------------------------------------------------------------------------------------------

Pracovní list k 15. aktivitě: Co se stane s našimi odpadky?

—

6

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

PRACOVNÍ LIST CO je pravda o TŘÍDĚNÍ ODPADU?

1. Před vhozením do kontejneru musím kelímky od jogurtů, másla a jiných potravin důkladně vymýt. c ANO

c NE

2. Použitý polystyren patří do kontejneru na plast. c ANO

c NE

3. Před vhozením do kontejneru musím z časopisů a dokumentů odstranit kancelářské svorky. c ANO

c NE

4. Před vytříděním nápojového kartónu je potřeba odtrhnout umělohmotný uzávěr. c c ANO NE 5. Velké skleněné střepy patří do kontejnerů na sklo. c ANO

c NE

6. PVC je plast, a tak patří do žlutého kontejneru. c ANO

c NE


6

—

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Pracovní list k 19. aktivitě: Spravedlivý podíl na zisku?

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Role ve hře Pěstitel

Přepravní a balící společnost

Jsi drobný farmář, který pěstuje banány. Poté, co zasázíš sazenice, to trvá ještě devět měsíců, než se trsy banánů dají sklízet. Během té doby musíš banánovníky chránit před nepřízní počasí, škůdci a pesticidy. Za tím účelem je nutné trsy banánů zakrýt fólií. Fólii, stejně jako hnojiva a pesticidy, musíš pravidelně kupovat. Když jsou banány zralé, očešeš je mačetou a zabalíš je do krabic. Potom krabice odvezeš svou dodávkou do přístavu.

Tvoje společnost zajišťuje přepravu krabic s banány chladírenskými loděmi. Cesta z Karibiku do Evropy trvá kolem šesti dnů. Jakmile banány dorazí do jednoho z evropských přístavů, tvým úkolem je zorganizovat celní odbavení, pojištění a dopravu do místa, kde dozrají a jsou zabaleny na cestu k prodejcům. Dozrávání probíhá ve speciálních halách, kde banány zhruba týden odpočívají za stálé teploty. Poté jsou vytříděny podle velikosti. Některé jsou naváženy a oceněny, aby byly rovnou prodány v supermarketech. Zbylé jsou zabaleny do krabic a poslány do velkoobchodu.

Společnost pro Rozvoj Pěstování Banánů na Návětrných Ostrovech (SRPBNO) Jsi zástupce Společnosti, která je z poloviny vlastněná vládami čtyř Návětrných Ostrovů a z poloviny sdruženími pěstitelů banánů. Společnost je životně důležitou spojnicí mezi pěstiteli a okolním světem. Na tvé práci závisí dobrá výkupní cena banánů pro pěstitele. Vyjednáváš také nízkou cenu za dopravu. Kupuješ ve velkém pesticidy, hnojiva, fólie a krabice na banány, které pak rozprodáváš jednotlivým pěstitelům. Nabízíš poradenství ohledně pěstování banánů a můžeš farmářům sjednat i pojištění.

Velkoobchod Obdržíš krabice zralých banánů z balírny a prodáváš je jednotlivým zelinářům, do obchodů a supermarketů.

Maloobchod Prodáváš banány ve svém obchodě. Musíš dbát na to, aby se rychle prodaly, dříve než přezrají a zhnědnou.


-------------------------------------------------------------------------------------------------

Pracovní list k 19. aktivitě: Měly by chudé země splatit své dluhy?

—

6

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

a) Popis rolí: Vyjednavači zambijské vlády: Jsi zástupce vlády Zambie, země, která kdysi patřila k nejbohatším subsaharským státům. Dnes je však jednou z nejchudších a nejméně rozvinutých zemí světa. V Zambii se dnes žije hůře než roku 1975. Obyvatelé Zambie se dožívají průměrně 33 let, což je nejméně na celém světě. Hlavní podíl na tomto prvenství má nemoc AIDS, která v nejbližších letech zahubí polovinu obyvatel Zambie. Už teď se v zemi nedostává učitelů, protože jich velké množství umírá velmi mladých na AIDS. Aktivity zambijské vlády jsou dramaticky omezené velkým dluhem, který země postupně nahromadila u bohatých států a mezinárodních institucí. Splátky dluhu znemožňují vypořádat se s velkými problémy ve zdravotnictví, školství a hospodářství, kterým Zambie musí čelit. V roce 2004 použila zambijská vláda 7,4% hrubého domácího produktu (HDP) na splácení dluhů. Na splátky dluhu se v Zambii utratí dvakrát více peněz než na školství. Přitom školy trpí velkým nedostatkem peněz alespoň na platy učitelů — průměrná velikost třídy je tak 70 dětí. Pokud nebude Zambii dluh odpuštěn, bude to mít katastrofální následky na její obyvatelstvo. Nejenže Zambie nebude schopná splnit většinu z Rozvojových cílů tisíciletí, ale bude se postupem času naopak od těchto cílů vzdalovat…

Vyjednavači Světové banky: Jsi vyjednavačem týmu Světové banky, mezinárodní instituce zajišťující finanční a technickou pomoc rozví-

jejícím se zemím s cílem snížit chudobu a zlepšit životní úroveň. Světová banka je spolu s Mezinárodním měnovým fondem hlavním věřitelem Zambie. Tyto mezinárodní instituce během 70. a 80. let minulého století štědře půjčovaly africkým vládám peníze s tím, že příliv financí povzbudí rozvoj těchto zemí. Nad faktem, že Zambie své dluhy nesplácí, věřitelé dlouho přivírali oči, takže dluh s úroky dále rostl. Nyní je ekonomická situace země splátkami obrovského dluhu zcela zablokovaná a nějaké řešení je nutné nalézt. Světovou banku financují vlády bohatých západních států, které odpuštěním dluhu nenávratně přijdou o své peníze. Přijít o 150 miliard Kč sice neznamená pro bohaté státy ekonomickou katastrofu, ale když se sečtou všechny dluhy rozvojových zemí, už se jedná o daleko více peněz. A kde by se měla vést hranice mezi těmi státy, které nejsou schopné své dluhy splácet, a těmi, které dluh splatí, ale za cenu hospodářského propadu? Nebude odpouštění dluhů demoralizovat vlády chudých zemí, které „nasekají“ další dluhy s tím, že budou spoléhat na to, že i tyto dluhy budou jednou odpuštěny? A není odpuštění dluhů nefér vůči těm chudým rozvojovým státům, které si nepůjčovaly tolik peněz a snažily se udržovat své hospodářství bez dluhů? Pokud by si také půjčily, mohly být dnes bohatší… Za předpokladu, že bohatí věřitelé odepíšou Zambii její dluh, jaká bude záruka, že zambijská vláda změní chaotický a korupcí prolezlý způsob svého hospodaření a nebude nucená se vzápětí opět zadlužit? Pomůže oddlužení opravdu chudým obyvatelům Zambie k tomu, aby se jim dostalo lepší zdravotní péče a kvalitnější vzdělání?

b) Text Chudé země a jejich dluhy Chudé země dluží peníze bohatým zemím a mezinárodním organizacím. Ke splácení dluhů používají většinu svých příjmů a nemohou tak zaplatit dostatek peněz za školy, nemocnice a další služby pro své obyvatelstvo. Dluhy a chudoba: n Někteří lidé jsou velmi chudí — 1,3 miliardy světového obyvatelstva žije za méně než 1 USD (cca 16 Kč) na den. n Chudé země utratí více za splátky svých dluhů, než přijmou ve formě pomoci. V roce 2002 zaplatily chudé země bohatým jako splátky dluhů zhruba 800 miliard Kč. V rámci rozvojové pomoci obdržely jen 36 miliard Kč. n Některé země, například Zambie, utratí více na splátkách dluhů a úroků než za školství. n Odpuštění dluhů funguje. Tanzanii byla část dluhů odpuštěna a vláda následně utratila více peněz ve školství tak, aby základní vzdělání bylo bezplatné. (Předtím museli rodiče platit školné.) Nyní chodí do školy o dva miliony více tanzanských dětí. Je spravedlivé žádat po chudých zemích splácení dluhů a úroků? /// Zdroj: Oxfam ///


6

—

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Pracovní list k 21. aktivitě: Globální a česká vesnice

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

ČESKÁ VESNICE Představte si, že se Česká republika smrskla na pouhých 100 obyvatel. Zkuste odhadnout, kolik lidí by: . . . . . . bylo žen? . . . . . . bylo Asijců? . . . . . . bylo bělochů? . . . . . . bylo křesťanů? . . . . . . mělo přístup k čisté vodě? . . . . . . umělo číst a psát? . . . . . . byla očkována proti spalničkám? . . . . . . trpělo podvýživou? . . . . . . bylo infikováno virem HIV? . . . . . . mělo přístup na internet? . . . . . . mělo vysokou školu?

GLOBÁLNÍ VESNICE Představte si, že se celý svět smrskl na pouhých 100 obyvatel. Zkuste odhadnout, kolik lidí by: . . . . . . bylo žen? . . . . . . bylo Asijců? . . . . . . bylo bělochů? . . . . . . bylo křesťanů? . . . . . . mělo přístup k čisté vodě? . . . . . . umělo číst a psát? . . . . . . byla očkována proti spalničkám? . . . . . . trpělo podvýživou? . . . . . . bylo infikováno virem HIV? . . . . . . mělo přístup na internet? . . . . . . mělo vysokou školu?


-------------------------------------------------------------------------------------------------

Pracovní list k 22. aktivitě: Celoroční projekt: Kalendář významných mezinárodních dní

—

6

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Mezinárodní dny a týdny

Datum

Událost

27. ledna

Mezinárodní den památky obětí holocaustu

21. února

Mezinárodní den mateřského jazyka

8. března

Mezinárodní den žen

21. března

Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace

22. března

Světový den vody

23. března

Světový den meteorologie

4. dubna

Mezinárodní den proti nášlapným minám

7. dubna

Světový den zdraví

23. dubna

Světový den knihy a autorských práv

25. dubna

Světový den malárie

3. května

Světový den svobody tisku

8. května

Vzpomínkový den na ty, kdo ztratili svůj život během druhé světové války

15. května

Mezinárodní den rodiny

17. května

Světový den informační společnosti

21. května

Světový den kulturní rozmanitosti

22. května

Mezinárodní den biologické rozmanitosti

29. května

Mezinárodní den mírových jednotek OSN

31. května

Světový den bez tabáku

4. června

Mezinárodní den dětí, které se staly obětí agrese

5. června

Světový den životního prostředí

12. června

Světový den proti dětské práci

17. června

Mezinárodní den proti rozšiřování pouští a sucha

20. června

Světový den uprchlíků

26. června

Mezinárodní den proti zneužívání drog a nezákonnému obchodování s nimi


6

—

------------------------------------------------------------------------------------------------Pracovní list k 22. aktivitě: Celoroční projekt: Kalendář významných mezinárodních dní

Datum

Událost

11. července

Světový den populace

9. srpna

Mezinárodní den původního obyvatelstva

12. srpna

Mezinárodní den mládeže

23. srpna

Mezinárodní den památky obětí obchodu s otroky

8. září

Mezinárodní den gramotnosti

16. září

Mezinárodní den ochrany ozonové vrstvy

21. září

Mezinárodní den míru

1. října

Mezinárodní den seniorů

2. října

Světový den nenásilí

5. října

Světový den učitelů

9. října

Světový den pošty

10. října

Světový den duševního zdraví

12. října

Mezinárodní den za omezení přírodních katastrof

16. října

Světový den výživy

17. října

Mezinárodní den za odstranění chudoby

24. října

Den Spojených národů

24. října — 30. října Týden za odzbrojení 6. listopadu

Mezinárodní den prevence ničení životního prostředí v průběhu válek a ozbrojených konfliktů

16. listopadu

Mezinárodní den tolerance

20. listopadu

Světový den dětí

21. listopadu

Světový den televize

25. listopadu

Mezinárodní den za odstranění násilí páchaného na ženách

29. listopadu

Mezinárodní den solidarity s lidem Palestiny

1. prosince

Světový den AIDS

2. prosince

Mezinárodní den za odstranění otroctví

3. prosince

Mezinárodní den lidí s postižením


------------------------------------------------------------------------------------------------Pracovní list k 22. aktivitě: Celoroční projekt: Kalendář významných mezinárodních dní

Datum

Událost

5. prosince

Mezinárodní den dobrovolníků

7. prosince

Mezinárodní den civilního letectví

10. prosince

Den lidských práv

11. prosince

Mezinárodní den hor

18. prosince

Mezinárodní den migrantů

20. prosince

Mezinárodní den lidské solidarity

—

6

/// Zdroj: http://www.osn.cz/zpravodajstvi/kalendar/?i=233 ///


6

—

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Pracovní list k 23. aktivitě: — Piktogramy 53

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

a) Červený kříž, Červený půlměsíc, a červený kosočtverec (krystal).

Mezinárodní červený kříž (zkracováno na Červený kříž) humanitární hnutí v podobě mezinárodní neziskové organizace. Zabývá se poskytováním humanitární pomoci a lékařské péče v oblastech, kde je tomu potřeba (oblasti zasažené přírodní katastrofou, válečným konfliktem, oblasti stižené chudobou a hladem atd.). Jejím mottem je: the power of humanity — síla lidskosti. Červený kříž je větven do národních celků; celkem působí v 185 státech světa s hlavním sídlem ve švýcarské Ženevě. V Česku působí Český červený kříž, který se uvádí

pod zkratkou ČČK. Červený kříž se snaží respektovat i náboženské odlišnosti světa a tak vznikla pro muslimský svět jeho obdoba, která se nazývá Červený půlměsíc a má stejná poslání a cíle jako mateřská organizace. Symbolem červeného kříže se stala jeho vlajka, která vychází z vlajky Švýcarska s tím rozdílem, že má přehozenou barevnou kombinaci: bílé pozadí a na něm situován červený kříž. Pro muslimský svět má vlajka obdobu červeného půlměsíce na bílém pozadí, pro Izrael červený kosočtverec (krystal) na bílém.

b) Piktogram - definice Piktogram je grafický znak (obrázek) znázorňující pojem nebo sdělení (slovo nebo informaci) obrazově (např. dopravní značky) /// Zdroj: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz ///


------------------------------------------------------------------------------------------------Pracovní list k 23. aktivitě: Piktogramy 53

—

6

Další běžné piktogramy: Několik neklasických piktogramů:

Belgie: Varování před zloději (na dálnici)

Lurdy (Francie): Ticho!

Čína: Zákaz plivání. Označení používané v Hong Kongu — v takto označených vagónech vlaku nebo metra se mají cestující chovat tiše.

Čína: čínská verze značky „Stop“

Zákaz vstupu v botách.


6

—

------------------------------------------------------------------------------------------------Pracovní list k 23. aktivitě: — Piktogramy 53

Irák: bezpečnostní kontrola.

Bosna a Hercegovina: Pozor, zaminované území.

Damašek: Zákaz pití alkoholu.

Modlitební místnost pro ženy v mešitě.

Zákaz vstupu se zbraněmi.

Zákaz vstupu v botách.


-------------------------------------------------------------------------------------------------

Pracovní list k 24. aktivitě: Proč lidé migrují?

—

6

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Postup: Pozorně si ve skupince přečtěte všech osm příběhů lidí, kteří z různých důvodů odešli ze své vlasti. V tečkovaných rámečcích jsou příběhy Čechů, kteří odešli do zahraničí. V plných rámečcích jsou naopak příběhy cizinců, kteří přišli do České republiky. Spojte tužkou vždy dva příběhy (jeden tečkovaný a jeden plný), v nichž lidé měli k migraci stejný nebo podobný důvod.

Pan Kovařík Pavlův dědeček žije ve Švédsku. Uprchl tam za druhé světové války, protože je Žid, a tak mu hrozilo, že ho z rodného Brna deportují do nacistického koncentračního tábora. Jen tak tak se mu podařilo dostat se přes hranice.

Nguyen Nguyen se přestěhovala do České republiky, aby si tu se svým manželem otevřela obchod s oblečením. Doma ve Vietnamu pro ně bylo těžké najít práci a tady jde oblečení z Asie dobře na odbyt.

Mathias Mathias je z Norska. Na univerzitě studoval slovanské jazyky a nejvíc se mu líbila čeština. Proto přijel do Olomouce na roční kurz češtiny. Má tu už spoustu kamarádů a taky mu chutná české pivo. Asi tu zůstane.

Lenka Sousedka Lenka pracuje v nemocnici jako sestřička. Chtěla si v Pardubicích koupit byt, ale zjistila, že se svým platem si na to těžko našetří. Zařídila si proto vízum do USA a teď už tam pracuje třetím rokem. Už má našetřeno spoustu peněz. Za rok se chce vrátit a už se poohlíží po slunném bytě.

Dáša Bráchova přítelkyně Dáša udělala loni maturitu a pak odjela do Londýna na kurz angličtiny. Tak se jí tam zalíbilo, že vůbec nechce zpátky, dokonce si tam našla práci. Bráchu to pěkně štve.

Fatima Když Fatimě z politických důvodů zabili manžela, rozhodla se opustit své rodné Čečensko. Našla útočiště v České republice, kde jí byl udělen azyl. Do Česka přišla se svými třemi dětmi. Stýská se jí po domově, ale je ráda, že je v bezpečí.

Fedor Fedor je profesor matematiky z Ukrajiny, celý život vyučoval na univerzitě. Letos šel do důchodu a protože je vdovec a jeho jediná dcera Olga žije s manželem v Českých Budějovicích, rozhodl se odjet za nimi. Je rád, že může trávit spoustu času se svými dvěma vnuky.

Martin Strejda Martin s tetou Táňou bydlí v Moskvě. Teta je odtamtud. Jednou v létě přijela na týden do Prahy a potkala strejdu v kavárně. Byla z toho láska jako hrom, tak se strejda za ní odstěhoval. Loni měli svatbu a brzo budu mít malou sestřenici.


6

—

-------------------------------------------------------------------------------------------------

Pracovní list k 25. aktivitě: Odkud k nám lidé přicházejí?

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vyberte si jednu ze zemí, odkud k nám přichází větší počet cizinců (Ukrajina, Slovensko, Vietnam, Ruská federace, Moldávie, Mongolsko, Polsko, Německo, USA, Bulharsko, Bělorusko). Rozdělte si země tak, aby měl pokud možno každý z vás jinou. Pokuste se s použitím internetu či tištěných materiálů odpovědět stručně na tyto otázky a zapište své odpovědi do tabulky:

1. Kde země leží a jaké má sousedy? (geografická poloha) 2. Kolik v ní žije obyvatel? (počet obyvatel) 3. Jaký je obvyklý zdroj obživy lidí v dané zemi? (ekonomická struktura obyvatelstva) 4. Jaké je v zemi klima? (klimatické podmínky) 5. Jaké je v zemi politické zřízení? Je v zemi ozbrojený konflikt? (současná politická situace) 6. Jaké mohou mít lidé z dané země důvody k tomu, aby přicestovali k nám? Které z těchto důvodů převažují? (motivy emigrace)

7. Kolik občanů daného státu je v České republice registrovaných? (počet občanů státu v ČR)

STÁT 1. Geografická poloha

2. Počet obyvatel

3. Ekonomická struktura obyvatelstva

4. Klimatické podmínky

5. Politická situace

6. Motivy emigrace

7. Počet občanů státu v ČR


/8/// Odkazy

Česká rozvojová agentura Účelem České rozvojové agentury (ČRA) je podporovat realizaci zahraniční rozvojové spolupráce ČR (ZRS). Navazuje na aktivity Rozvojového střediska, které do roku 2007 plnilo v systému ZRS důležitou poradní, komunikační a vzdělávací funkci. www.rozvojovestredisko.cz FoRS — České fórum pro rozvojovou spolupráci Platforma českých nevládních neziskových organizací, které se zabývají rozvojovou spoluprací, rozvojovým vzděláváním a humanitární pomocí. http://fors.cz Česko proti chudobě Společná kampaň organizací, jež se zabývají humanitární a rozvojovou pomocí, vzděláváním a dobrovolnou prací s organizacemi, jež se věnují otázkám mezinárodního obchodu a zadlužení, gender problematice a životnímu prostředí. Kampaň Česko proti chudobě začala v roce 2005 a činnost bude pokračovat až do roku 2015, který je cílovým rokem pro snížení globální chudoby na polovinu a splnění 8 konkrétních Rozvojových cílů tisíciletí (Millenium Development Goals). www. ceskoprotichudobe.cz Fotbal pro rozvoj Projekt české organizace INEX-SDA realizovaný každoročně ve spolupráci mnoha dalších nevládních organizací, českých i zahraničních, státních institucí (Rozvojové středisko) a soukromých firem. Jádrem projektu je návštěva fotbalového družstva ze slumů z Keni v České republice. Výstupem z projektu je inspirativní publikace „Jak se hraje fotbal v Africe“, dokumentární film a další, které je možné získat u INEX-SDA. Kromě toho dobrovolníci, kteří pracovali na projektu v Keni mohou přijet do školy a uspořádat workshop pro žáky/studenty. www.fotbalprorozvoj.org Vzdělávací program Svět v nákupním košíku Tento vzdělávací program připravila Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání, nabízí možnost, jak do výuky zajímavou formou začlenit globální témata a problematiku rozvojových zemí. Nabízené interaktivní dílny poukazují na propojenost naší spotřeby s vybranými ekonomickými, sociálními a environmentálními problémy rozvojových zemí a jejich obyvatel, jako jsou chudoba, dětská práce nebo kácení deštných pralesů. www.svetvnakupnimkosiku.cz WATOTO Soubor komentovaných obrázků čtyř dětí z rozvojových zemí a manuál k jejich použití. Převzatý materiál, přeložený do češtiny. Dodává se na CD, třeba barevně vytisknout fotografie. Aktivity určené pro předškolní děti. Leckteré z nich použitelné i pro děti na 1. stupni. Více na http://www.fairtrade.cz/index.php?clanek=560. Fair Play Desková hra pro 2 — 6 hráčů od 14 let. Trvá asi 90 minut. Hra je simulací světového obchodu s bavlnou. Vyšším cílem hry je uvědomit si negativní dopady pěstování a zpracování bavlny a náročnost celého obchodu s bavlnou na dopravu. Cílem samotné hry je pomocí získávání kladných — zelených — bodů tyto negativní dopady změnit. Více na http://www.fairtrade. cz/index.php?clanek=446. Program GLEN Tento program pracuje tak, že jsou vždy na 2-3 měsíce vysláni dobrovolníci z celkem 12 evropských zemí pracovat do rozvojové země v Asii nebo v Africe. Po návratu prezentují svoje zkušenosti na workshopech a besedách. Je možné se domluvit s koordinátory programu GLEN a takového dobrovolníka si pozvat (zdarma nebo za cesťák) na besedu do školy. http://www.inexsda.cz/cze/glen

85 /// 8 /// Odkazy

Aktuálně.cz Na blogu Lukáše Policara je možné nalézt články od účastníků programu GLEN, týkající se rozvojové pomoci a osobní zkušenosti mladých lidí z Česka z rozvojových zemí. http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/lukas-policar.php Rozvojovka.cz Webovou stránku Rozvojovka.cz provozuje společnost Člověk v tísni s cílem zvyšování povědomí české společnosti o problematice mezinárodní rozvojové spolupráce a zahraniční pomoci. Na stránce jsou k dispozici odkazy na aktuální i starší články týkající se těchto témat, na organizace zabývající se humanitární a rozvojovou pomocí. Články jsou odborné i populární, vhodné pro profesionály i laiky. Dá se říci, že je to základní zdroj informací v této oblasti v češtině, který je průběžně aktualizován. www.rozvojovka.cz Jeden svět na školách Cílem programu Jeden svět na školách je prostřednictvím dokumentárních filmů, následných diskusí, doprovodných publikací a simulačních her vychovávat mladé lidi k tolerantní interkulturní komunikaci, vzdělávat je v oblasti ochrany lidských práv a rozvojové pomoci. Filmy na DVD a metodické materiály jsou většinou k dispozici školám, které jsou zapojené do některého z projektů. Některé nové materiály jsou k objednání a některé metodické příručky (ne však filmy) jsou ke stažení na webové stránce. Například metodická příručka k průřezovým tématům Jeden svět: http://jedensvetnaskolach.cz/index2.php?id=227. Agentura rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje (ARPOK) Tato agentura má vlastní program rozvojového vzdělávání. Jde zejména o tři výukové programy — Lidé lidem, Svět do škol jinak a populární Džbán plný kultur, které jsou určeny zejména žákům 2. stupně ZŠ. ARPOK také umí připravit vzdělávací program na míru. Realizaci jednoho nebo více programů je možné objednat za mírný poplatek. ARPOK také pořádá kurzy pro učitele. http://arpok.cz/view.php?cisloclanku=2006111403 Živica Živica je slovenská organizace — Centrum environmentální a etické výchovy. Kromě materiálů k environmentální výchově vydala několik materiálů, které se týkají globálního vzdělávání a Fair Trade (spravedlivého obchodu), které jsou vhodné a zajímavé pro použití i v českých školách a díky srozumitelnému jazyku — slovenštině i přístupné. Materiály organizace Živica: 1. Film Za pár korun navíc — propagační film o systému Fair Trade obchodu. Vysvětluje, proč v rámci Fair Trade dostávají pěstitelé kávy, banánů, atd. více peněz za svoji produkci. Je to poučný, i když trochu propagandistický film. Převzatý z Rakouska. 2. Príručka globálneho rozvojového vzdelávania - Svet je len jeden; Velmi zajímavé aktivity, většinou převzaté z materiálů zahraničních organizací. Zaměřené většinou na globalizaci a Fair Trade. www.zivica.sk www.varianty.cz Program společnosti Člověk v tísni, který se věnuje interkulturnímu a globálnímu rozvojovému vzdělávání. Základním materiálem, který byl vytvořen v rámci programu, je učebnice pro střední školy Společný svět — příručka globálního rozvojového vzdělávání. www.varianty.cz ADRA, Program rozvojového vzdělávání V rámci programu Prvák jsou zdarma nabízeny tříhodinové semináře pro učitele mateřských, základních a středních škol. Vedle toho je možné získat 45-90 minutové programy přímo pro žáky v oblasti globálního rozvojového vzdělávání. http://www.adra.cz/prvak/cz/ Pražský institut pro globální politiku Zabývá se především analýzami ekonomické globalizace, obchodu a rozvoje, rozvojové spolupráce. Na jejich webové stránce jsou zveřejněny zajímavé odborné, ale čtivé články z těchto oblastí v češtině. Další rubriky — publikace a studie nejsou zatím doplněny. http://www.glopolis.org www.czechkid.cz Zdroj materiálů pro učitele. Vytvořen pro hodiny multikulturní výchovy, ale je výborným zdrojem i pro hodiny rozvojového vzdělávání. Obsahuje například příběhy cizinců — dětí v České republice, vysvětlení pojmů jako je globalizace, azyl, a podobně. V češtině a v angličtině. www.czechkid.cz

86 /// 8 /// Odkazy

Euromodel V rámci projektu Euromodel byly vypracovány didaktické materiály, určené pro vysokoškolské kurikulum v oboru rozvojová studia. Materiály jsou k dispozici primárně v angličtině, některé části pak v češtině a dalších jazycích. http://varianty.cz/index.php?id=12&older=1&project=9

Užitečné stránky v angličtině DEEEP (Development Education Exchange in Europe Project) Je projekt iniciovaný Development Education Forum of CONCORD. Je to projekt zaměřený na informování nevládních a vládních organizací v EU. www.deeep.org Concorde Europe Je asociací evropských nevládních organizací zabývajících se mezinárodní rozvojovou pomocí. www.concordeurope.org Development Education Association Britská organizace propagující globální výchovu. Na jejich stránkách je k dispozici mnoho zajímavých materiálů v angličtině. www.dea.org.uk Global Dimension — the World in Your Classroom Stránka provozovaná Development Education Association. Lze zde nalézt odkazy na nejrůznější materiály související s rozvojovým vzděláváním v angličtině. Například při zadání předmětu „Global Citizenship“, tématu „Population“ a věkového rozmezí 11-14 vyhledávač nabídne interaktivní hru o rodině na Haiti ze stránek UNICEF. Hraním hry si žáci uvědomí souvislosti vzdělání a prosperity, závislosti zemědělců na počasí, a podobně. www.globaldimension.org.uk Příklad počítačové hry pro děti: Aiti — The Cost of Life http://www.unicef.org/voy/explore/rights/explore_3142.html http://www.mdgmonitor.org/ Oficiální stránky OSN s údaji o plnění Rozvojových cílů tisíciletí. Data jsou velmi podrobná a chybí interpretace, a proto je těžké se v nich vyznat. Odpovídající stránky v češtině neexistují.

87 /// 8 /// Odkazy

8

PRAHA 2009

Rozvojové vzdělávání Manuál pro učitele 2. stupně základních škol

Recommend Documents