ROZSVÍCENÍ VÁNOâNÍHO STROMU

ZPRAVODAJ PRO OBEC HÁJ U DUCHCOVA A DOMASLAVICE 8. ROâNÍK

•

IV. âTVRTLETÍ 2012

•

V¯TISK PRO OBâANY OBCE ZDARMA

ROZSVÍCENÍ VÁNOâNÍHO STROMU a vypou‰tûní balónkÛ s pfiáním JeÏí‰kovi - 1. prosince 2012 ‰koly v Oseku, jejichÏ sbor navodil sv˘m pojetím koled tu správnou vánoãní atmosféru. Pak uÏ jen staãilo zaÏehnout kometu, a nechat ji putovat aÏ k vrcholku vánoãního stromu, aby sv˘m svûtlem a ozdobami ve zlato-ãervené kombinaci prosvítil nadcházející dny adventu. (ms)

prvním adventním víkendu, v sobotu 1.prosince 2012, se uskuteãnilo tradiãní Rozsvícení vánoãního stromu, spojené s vypou‰tûním balónkÛ s pfiáním JeÏí‰kovi. Malí i velcí si mohli pfiinést vlastní pfiáníãka a zavûsit je na balónek. Pokud nedostatek ãasu nedovolil se v˘tvarnû vyjádfiit ãi vyfiádit, staãilo jen balónku po‰eptat svoje pfiání a on ho jiÏ nahofie v nebi vyfiídil. A kdyÏ se

O

zaãínalo ‰efiit, vedl andûl skupinu poutníkÛ s rozÏat˘mi svícemi polní cestou ke kapliãce sv. Leonarda, kde samotn˘ svûtec poÏehnal zvífiátkÛm i pocestn˘m. Ve‰keré dûní pohotovû komentoval principál Divadla v Pytli, pan Petr Stolafi. Na speciálním pódiu vystoupili dûti z Matefiské ‰kolky Háj, aby rodiãe a prarodiãe potû‰ili nejenom sv˘m zpûvem a recitací. Také dûti ze Základní

VáÏení spoluobãané, mnozí z nás zaãínají nov˘ rok pfiedsevzetími a pfiáními. K jejich uskuteãnûní je v‰ak potfieba nejenom osobního rozhodnutí a silné vÛle, ale také mnoho elánu, zdraví a pohody. Pfieji Vám, aby se v‰echna Va‰e pfiání splnila. Pfieji Vám v‰em pfiíjemné proÏití vánoãních svátkÛ a aby pfií‰tí rok probûhl v klidu a míru. Tû‰ím se na dal‰í spolupráci v roce 2013. Karel Dra‰ner, starosta

Úvodník... Zdravím Vás, váÏení pfiátelé! Jsme tu s dal‰ím vydáním na‰eho zpravodaje, tentokrát ve vánoãním provedení. Utekl ten rok, jen co je pravda... ZaÏilo se snad - doufám - málo ‰patného, hodnû dobrého. V kaÏdém pfiípadû - udûlejme si ten konec roku co moÏná nejhezãí. Je to ãas pohádek a opakování star˘ch dobr˘ch rodinn˘ch komedií. Pojìme zkusit uÏít si konec roku v pohádkovém duchu. Îe nevíte jak? Ale prosím Vás, to je pfieci nesmírnû jednoduché! V první fiadû to nepfiehánûjme s dárky. Podívejte na Popelku, dostala tfii ofií‰ky a kam to díky nim dotáhla. Dárky by pfieci nikdy nemûly b˘t o tom, kolik co stojí. CoÏ tfieba zkusit vymyslet nûco originálního, co tfieba ani nic nestojí, co tfieba mÛÏeme sami vyrobit. Myslím, Ïe pûtina národa by mohla mít velkou radost z domácích prouÏkat˘ch vlastnoruãnû upleten˘ch fuseklí opravdu veãer u televize krásnû ohfiejí zmrzlé noÏiãky - tak ‰up, Ïeny, sáhnûte do ‰uplíkÛ, klubko vlny se ve skfiíni také urãitû najde a jedem.....je‰tû nûco stihneme. A kdo neumí plést ponoÏky, zvládne tfieba ‰álu! PusÈe si k tomu veãerníãky OVâÍ BABIâKY a dejte si s ní závod. Îe tohle cédeãko doma nemáte? No vidíte, jdûte a pár jich kupte a rozdejte po rodinû, uvidíte jakou radost z vánoãního dárku budou mít dûti i dospûláci. Hned máte námût na dárek za padesátku. Úklid. V pohádkách se také moc neuklízí, tak proã v reálném Ïivotû z toho pfied vánoci dûlat takové bojové cviãení. VÏdyÈ uklízíme po cel˘ rok. Nechápu, proã zrovna v prosinci, kdy vût‰inou 2 / 2012

●

HÁJSK¯ KOHOUT

mrzne, mám m˘t okna. To vidût MRAZÍK, tak si poklepe svojí snûÏnou berlou na ãelo. Nebo lítat s hadrem po bytû jako ta zrcadláfika v pohádce A CO SVATBA, PRINCI? Stejnû , co nale‰tila, to ten ne‰ika rozbil. Doma le‰títe, le‰títe, pak pfiijde vnuãka a je prstíãková aÏurka v‰ude. A Ïiju? Îiju! A opravdu mne to netlaãí. A vÛbec, nejlep‰í by byl pan TAU. Zaklepat na bufiinku raz dva tfii a bylo by uklizeno. CoÏ mi pfiipomnûlo - nevím jak se ten díl jmenoval - ale byl o vánocích. Celá rodina vãetnû pana TAU odjela ve shonu na vánoce na chalupu. A tam pan TAU zakouzlil a najednou kaÏd˘ ãlen rodiny trávil pár hodin místo úklidem zcela podle svého pfiání - táta u fotbalového pfienosu, dûda myslím na rybách, mladá s pfiítelem a mamka nostalgicky vzpomínala na své mládí nad fotkami. Pak se se‰li u veãefie a byli v‰ichni nad míru spokojení. Peãení. KdyÏ vás chytne mánie péct 25 druhÛ, vzpomeÀte na ty kyselé obliãeje v pohádce SÛL NAD ZLATO, kdyÏ se stoly proh˘baly pod mísami dortÛ a preclíkÛ. Stejnû jim to nechutnalo, ãeho je moc, toho je pfiíli‰. Také jsem kdysi vy‰ilovala. Dnes uÏ neblbnu, spraví to jedna porce vosích hnízd a pár vanilkov˘ch rohlíãkÛ a nemusím pak alespoÀ po Novém roce tr˘znit tûlo nû-

jakou dietou. (Je‰tû lep‰í je nafasovat ty hnízda od dcery - peãe dobfie a pfiijít k hotovému chutná dvojnásob!) Dny volna a klidu si uÏijte kaÏd˘ po svém. Moc Vám pfieji, aby se to zadafiilo. Jsou nad‰enci, ktefií to prolyÏují. Proã ne, kdyÏ je to baví. Tûm pfieji na horách kopce snûhu. Mnû staãí vidût lyÏe v komedii S TEBOU Mù BAVÍ SVùT a nebo ve SNùÎENKÁCH A MACHRECH. Pak jsou tací, jejichÏ pfiáním je proleÏet v klidu tfii dny u televize. BudiÏ i jim pfiáno. Tam jen doporuãuji pofiídit si konferenãní stolek nebo alespoÀ velk˘ jídelní tác na koleãkách. Aby si mohli ãlenové rodiny po‰upovat dobroty, aniÏ je nutno více hnout tûlesnou schránkou. Berte si pfiíklad z toho ‰ikulky v KULOVÉM BLESKU - slivovici mu vozil aÏ pod nos rychlík z Vizovic. VáÏení pfiátele, mûjte se pohádkovû! Chytnete-li místo kapra zlatou rybku, pfiejte si hlavnû zdraví a lásku a dobrou náladu. Bude-li pod stromeãkem prst˘nek, byÈ i biÏu, zatoãte s ním a nûco si pfiejte, urãitû pfiání splní. ·tûdroveãerní noc aÈ je mimofiádná a pfiinese do va‰ich obydlí klid a pohodu. A Silvestra si uÏijte zas tak trochu odlehãenû, hoìte za hlavu starosti a problémy, urãitû pfiijde i král komikÛ Vlasta Burian a s tím je vÏdycky dobfie. Hodnû zdraví, vánoãní pohodu a do roku 2013 vykroãení pravou nohou pfieje za celou redakãní radu Anna Streicherová

Pozvánka na novoroãní ohÀostroj Obec Háj u Duchcova srdeãnû zve své obãany a pfiátele obce dne 1. ledna 2013 v 19.00 hodin do prostoru u kapliãky sv. Leonarda ke spoleãnému pfiivítání nového roku 2013 novoroãním ohÀostrojem.

HISka Hájská informaãní sluÏba ■ Zmûna úfiedních hodin Obecního úfiadu Háj u Duchcova v dobû vánoãních svátkÛ Úfiední hodiny Obecního úfiadu Háj u Duchcova budou v dobû od 21. prosince 2012 do 2. ledna 2012 upraveny: Pátek âtvrtek Pátek Pondûlí

21. 12. 2012 27. 12. 2012 (pouze 28. 12. 2012 31. 12. 2012

zavfieno 8.00-12.00 podatelna!) zavfieno zavfieno

Ïe „plánovan˘ pfiechod je situován v nebezpeãném pro chodce místû a taktéÏ neodpovídá podmínkách ãl. 10.1.3.1. a 10.1.3.2. âSN 73 6110“ Projektování místních komunikací.

■ Redakãní rada Hájského kohouta dûkuje za v‰echny obãany obce a vyslovuje uznání pracovníkÛm údrÏby obce Háj u Duchcova za to, Ïe i letos zvládli svou nelehkou práci na v˘bornou!

pf 2013

Ve‰keré platby proto provádûjte nejpozdûji do ãtvrtka 20. prosince 2012 do 12:00 hodin. ■ Ústav sociální péãe Háj u Duchcova nabízí prodej obûdÛ pro vefiejnost Ústav sociální péãe nabízí prodej obûdÛ pro vefiejnost. Cena obûda (polévka + hlavní jídlo) ãiní 46.-Kã. Obûdy budou rozváÏeny aÏ do domu. Zájemci se mohou pfiihlásit osobnû v sekretariátu nebo na telefonním ãísle 417 837 323 nebo mobilním telefonu 606 736 693. ■ Zákaz stání na obrati‰ti v ulici Ke KníÏáku UpozorÀujeme obãany na osazení znaãky Zákaz stání na obrati‰ti ulice Ke KníÏáku, neboÈ tento prostor musí zÛstat permanentnû voln˘, neboÈ se jedná o nástupní plochu hasiãÛ a prostoru pro zimní údrÏbu obce. ■ Uzavfiení úãelové komunikace kolem kapliãky sv. Leonarda pro automobilou dopravu Zámûr Obce Háj u Duchcova uzavfiít úãelovou komunikace na p.p.ã. 895/1, v k.ú. Háj u Duchcova projednala na své schÛzi také rada mûsta Osek a nemûla k nûmu Ïádn˘ch námitek. UpozorÀujeme proto obãany, Ïe v prostoru u kapliãky sv. Leonarda budou osazeny pevné zábrany z dÛvodu uzavfiení této komunikace pro automobilou dopravu. Komunikace v‰ak bude nadále slouÏit pû‰ím a cyklistÛm, pfiípadnû motoristÛm na jednostop˘ch vozidlech. ■ Nové pfiechody pro chodce nebudou v obci zfiízeny Obec usilovala o vybudování dvou nov˘ch pfiechodÛ pro chodce v dolní ãásti Kubátovy ulice pfied kfiiÏovatkou. Na toto téma byl také projekãní kanceláfií Karla Kotyzy vypracován projekt. Obec v‰ak obdrÏela zamítavé stanovisko k realizaci této stavby a to z dÛvodu,

■ Pfií‰tí Kohout Uzávûrka Hájského kohouta I/2013 bude v pondûlí 4. bfiezna 2012. Va‰e pfiíspûvky a fotografie zasílejte na e-mailovou adresu: [email protected]. Na ww.ouhaj.cz stahujte jednotlivá ãísla Hájského kohouta od roku 2006.

Blahopfiání panu Karlu Singerovi V mûsíci listopadu oslavil kulaté v˘roãí pan Karel Singer. Je stále ãinn˘ v mnoha smûrech a pfiedev‰ím se nesmazatelnou stopou zapsal do dûní okolo místního fotbalového klubu, kde se dlouhodobû angaÏuje v rÛzn˘ch funkcích. Ale také dûní v obci mu není cizí a aktivnû se podílí na jejím chodu nejen jako pracovník údrÏby. Do dal‰ích let mu pfieje fotbalov˘ oddíl TJ Sokol Háj mnoho ‰tûstí a zdraví

Podûkování paní Vûry ·ulcekové V listopadu jsem oslavila kulaté narozeniny, ke kter˘m jsem obdrÏela od Obce Háj u Duchcova gratulaci. Cením si toho a velice mne to potû‰ilo. Moc bych touto cestou chtûla podûkovat celému zastupitelstvu. Dûkuji. Dále bych si dovolila pfiidat je‰tû pár slov: PokaÏdé, kdyÏ projíÏdím na‰í obcí, raduji se z toho, jaké mám ‰tûstí, Ïe bydlím právû tady. V‰ude krásnû ãisto, uklizeno, posekáno. Líbí se mi také fiada akcí, které obec pro nás v‰echny pofiádá. Myslím, Ïe za to v‰echno patfií celému zastupitelstvu, panu starostovi a údrÏbû obce velké díky. Máme se tu moc hezky. Mnû a mému manÏelovi se tu krásnû Ïije. Ze srdce dûkujeme a pfiejeme v‰em krásné vánoãní svátky a do nového roku 2013 hodnû ‰tûstí , zdraví a pracovních úspûchÛ. S pozdravem Vûra ·ulceková HÁJSK¯ KOHOUT

●

3 / 2012

Co dokáÏí odpady v domácích topeni‰tích JAK TO BYLO D¤ÍVE.. Dfiíve lidé vytváfieli minimum odpadu. To, co nepotfiebovali, nûkde pohodili. ProtoÏe vût‰ina vûcí byla pfiírodního pÛvodu, odpad se rychle rozloÏil a vrátil do kolobûhu pfiírody. Pak se ve mûstech objevily popelnice. Lidé pálili odpadky v kamnech a do popelnic sypali popel. Pozdûji zaãali dávat odpadky do nádob, jejichÏ obsah formanské vozy vyváÏely na haldu za mûstem. Pevn˘ch odpadÛ v‰ak stále pfiib˘valo a uÏ kolem roku 1870 nastaly problémy s kapacitou skládek. ¤e‰ením tohoto neudrÏitelného stavu mûla b˘t v˘stavba spaloven. Spálením dojde ke znaãnému sníÏení objemu odpadu (aÏ na 1/3) a zisku energie. Spálit je moÏné v podstatû jak˘koli odpad, ov‰em kontrolovanû, v prÛmyslov˘ch podmínkách.

Spaliny putují do filtraãní jednotky, kde jsou zbaveny popílku, a dále na katalytické filtry, kde probíhá destrukce dioxinÛ a furanÛ. Následuje nûkolikastupÀová praãka spalin. Emise ze spaloven podléhají velmi pfiísn˘m limitÛm, jsou pfiesnû mûfieny a prÛbûÏnû kontrolovány. V âR je v souãasné dobû 29 spaloven prÛmyslového a zdravotnického odpadu a 3 spalovny komunálního odpadu. Pfiehled o produkci zneãi‰Èujících látek pro kaÏdou ze spaloven je dostupn˘ na webov˘ch stránkách âeského hydrometeorologického ústavu. (Viz obr. 1)

DOMÁCÍ TOPENI·Tù VS. SPALOVNA Kdo tedy produkuje více ‰kodlivin do ovzdu‰í? Domácností, které topí tuh˘mi palivy nebo spalovny? Odpovûì není tak jednoduchá. Emise ze spaloven známe, ale urãit emise z domácích topeni‰È je velmi sloÏité. Existují rÛzné studie, které polemizují nad tím, zda jedna obec mÛÏe vyprodukovat tolik ‰kodlivin jako spalovna. MÛÏe, ale také nemusí. ZáleÏí na osobní zodpovûdnosti kaÏdého majitele domácího topeni‰tû.

(Pokraãování na následující stranû)

DOMÁCÍ TOPENI·Tù Spalování odpadu v domácích topeni‰tích je v souãasné dobû zákonem zakázáno. DÛvodem je skuteãnost, Ïe pfieváÏná ãást pfiedmûtÛ je dnes vyrobena ze syntetick˘ch vláken a materiálÛ. Tyto umûlé hmoty není moÏné spalovat v domácích topeni‰tích bez ‰kod na Ïivotním prostfiedí a zdraví ãlovûka. Pfii jejich spalování se do ovzdu‰í uvolÀují velmi nebezpeãné látky, ãasto rakovinotvorné (viz tab. 1). SPALOVNY ODPADÒ Na rozdíl od domácích podmínek spalování odpadu (teplota 450 - 850 °C, neregulovan˘ pfiístup kyslíku, okamÏit˘ odvod spalin) probíhá proces spalování odpadu ve spalovnách pfii teplotách 850 - 1100°C, s pfiebytkem kyslíku a s nûkolikavtefiinovou dobou zdrÏení spalin v topeni‰ti.

Odpad PVC (lino, holinky atd.) Polystyren (izolace)

Obr. 1: Pfiíklad technologického fietûzce spalovny s odvodem vyãi‰tûn˘ch pracích vod / Zdroj: www.odpadjeenergie.cz, E.I.C., spol. s.r.o.

Látka uvolňující se prostředí Dioxiny, další chlorované sloučeniny Styren

Lakovaný dřevěný nábytek, dřevotříska Potištěný papír

Dioxiny, formaldehyd Těžké kovy

PET lahve, PE tašky Pneumatiky

Polyaromatické uhlovodíky Polyaromatické uhlovodíky

do Účinky na zdraví Teratogenity, karcinogenita Poškození nervové soustavy Karcinogenita Poškození vnitřních orgánů Karcinogenita Karcinogenita

Tab. 1: Látky vznikající pfii spalování odpadu v domácnostech / Zdroj: www.arnika.org 4 / 2012

●

HÁJSK¯ KOHOUT

(Dokonãení z pfiedchozí strany) Spalování nekvalitních, pfiíp. zakázan˘ch druhÛ paliv v technicky nevyhovujících spalovacích zdrojích vede k po‰kozování vnûj‰ího Ïivotního prostfiedí, ale také ke zhor‰ení ovzdu‰í v bytech, a následnû se projeví na zdraví lidí. Velmi nebezpeãné látky jsou tûÏké kovy a dioxiny, které se v tûle hromadí po nûkolik let a jejichÏ vliv se mÛÏe ukázat aÏ za dlouh˘ ãasov˘ úsek. NOV¯ ZÁKON P¤ÍSNùJ·Í POÎADAVKY Dne 1. záfií 2012 ve‰el v platnost nov˘ zákon ã. 201/2012 Sb. , o ochranû ovzdu‰í, kter˘ zpfiísÀuje poÏadavky na parametry domácích topeni‰È a zavádí silnûj‰í nástroje kontroly mal˘ch

zdrojÛ zneãi‰tûní ovzdu‰í. V zájmu zachování zdraví kaÏdého z nás bychom mûli doma v kamnech topit tak, abychom co nejménû zneãi‰Èovali ovzdu‰í, to znamená kvalitním palivem v dobr˘ch kotlích, a nikdy neházet do kamen odpady. V nakládání s odpady je vhodné odpady v co nejvy‰‰í mífie separovat, zbytek pak vhodit do popelnic ãi kontejnerÛ, ze kter˘ch by byl obsah vyváÏen k energetickému vyuÏití do spalovny. BohuÏel zatím u nás pfievládá ta nejhor‰í moÏnost, ukládání odpadu na skládku. Autor: Mgr. Renáta âervenková a Jana Krátká, Ekologické centrum Most pro Kru‰nohofií, VÚHU a.s.

Zdroje: • Bene‰ová, L. et al. 2011: Komunální a podobné odpady • Horák, J. et al. (2011): Bilance emisí zneãi‰Èujících látek z mal˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování se zamûfiením na spalování tuh˘ch paliv • Horák, J. et al.: (2011): Návrh emisních faktorÛ zneãi‰Èujících látek pro spalování tuh˘ch paliv v lokálních topeni‰tích • CENIA (2011): Domácnosti dle zpÛsobu vytápûní • Horák, J. et al. (2012): MÛÏe jedna obec vyprodukovat tolik dioxinÛ jako velká spalovna odpadÛ? • Horák, J. et al. (2009) : MÛÏe jedna obec vyprodukovat tolik dioxinÛ jako velká spalovna odpadÛ? • ·yc, M. et al. (2011): Srovnání emisí vybran˘ch zneãi‰Èujících látek ze spalování biomasy a uhlí v domácnostech • www.chmi.cz

Probûhl jiÏ 9. roãník tvofiivosti - Festival Hájsk˘ kohout 2012 Ústav sociální péãe v Háji u Duchcova pofiádal 18. 9. 2012 jiÏ 9.roãník festivalu tvofiivosti s názvem „Hájsk˘ Kohout“. Festival, na kterém se pfiedstavivosti meze nekladou a kaÏdé vystoupení je pfiijato klienty s nefal‰ovan˘m nad‰ením a narÛstá na oblibû. Letos zde vystoupilo 147 klientÛ z jin˘ch zafiízení sociální péãe, 10 dûtí z M· v Ko‰Èanech , 12 dûtí z M· v Háji, 30 domácích klientÛ. Celkem, i s diváky, pfiijelo více jak 200 úãastníkÛ. Celkov˘ poãet hostÛ byl kolem 430 pfiítomn˘ch, mezi nimi i zástupci Krajského úfiad v Ústí nad Labem a starostové okolních obcí. Také se pfiijel podívat primátor mûsta Teplice pan Jaroslav Kubera a pan JUDr. Jifií Vorálek. Vystupovali klienti z rÛzn˘ch domovÛ a ústavÛ sociální péãe nejen z Ústeckého kraje. Pravidelnû jezdí vystupující z Tachova, ãi Prahy. JiÏ po páté se zúãastnila se sv˘m vystoupením skupina z nûmeckého Dippoldiswalde. Poãet vystupujících ústavÛ byl 14 a celkov˘ poãet vystoupení 24 byl rekordem ze v‰ech roãníkÛ. Domácí Háj‰tí vystupovali 4 x a kapela „Háj‰tí kohouti“ dopoledním vystoupením oslavila jubileum 10 let od svého vzniku. Jednotliví ãlenové skupiny byli v‰em pfiítomn˘m jmenovitû pfiedstaveni, a uÏili si svojí zaslouÏenou chvilku slávy. Od rána aÏ do odpoledne se zpívalo, recitovalo a tanãilo

- poãasí nám letos pfiálo a v‰ichni pfiítomní povzbuzovali vystupující. Pfiíjemné spoleãenské posezení se jiÏ stalo tradicí. Celou akci moderovali klienti Irenka Bláhová spoleãnû s Milanem Erö‰em. Klienty opût velmi potû‰ila náv‰tûva ãlenÛ Fotbalového klubu Teplice, zastoupen˘ch brankáfiem Martinem Slavíkem, záloÏníkem Tomá‰em Jursou a obráncem Markem Krátk˘m, ktefií podepisovali kartiãky a rozdávali je v‰em zájemcÛm. Nejhodnotnûj‰í je ta skuteãnost, Ïe i letos jsme celou akci zabezpeãili ze sponzorsk˘ch darÛ. Za podporu na‰í akce v‰em sponzorÛm dûkuje v‰em fieditel zafiízení, pan Ing. Oldfiich Mal˘. V‰ichni se tû‰íme, Ïe v pfií‰tím roce se s vámi sejdeme na jubilejním 10. roãníku festivalu. Mgr. Jitka Kosejková vedoucí v˘chovného úseku ÚSP Háj u Duchcova HÁJSK¯ KOHOUT

●

5 / 2012

WANDERTAG IM KREISCHA aneb Po stopách Roberta Schumanna aÏ na Vûtrnou hÛrku V sobotu 6. fiíjna 2012 v ranních hodinách vyrazila poãetná skupina vandrovníkÛ smûr partnerské mûsto Kreischa. V‰ichni pfii‰li náleÏitû vybaveni sportovním obleãením, pevnou obuví, holemi pro nordic walking a dobrou náladou. Spoleãnû s námi byla nalodûna také bedna plná koláãÛ pro na‰e nûmecké pfiátele. Pfiehoupli jsme se pfies hradbu Kru‰n˘ch hor ponofienou do povûstné mlhy, která by se dala krájet, ale v níÏinû nás jiÏ vítalo sluníãko a podzimnû zbarvené listí. Pfied spolkov˘m domem v Kreische jiÏ na nás ãekal pan starosta Frank Schöning, spoleãnû s pfiáteli z Wandergruppe Dr. Wolfaganga Göbela. Pfii spoleãné zdavici v‰ichni vyjádfiili svou lítost nad tím, Ïe se dne‰ního pochodu nemohl ze zdravotních dÛvodÛ zúãastnit ani hájsk˘ starosta, ani paní pfiedsedkynû kulturní komise, ktefií ochofieli a jejichÏ spoleãenské závazky vÛãi hostÛm a koordinaci zájezdu musel jako ãlen Kulturní a sportovní komise pfievzít na svá bedra Jakub ·imek. Je‰tûÏe s sebou neopomnûl vzít pfiekladatelku, paní Gertrudu Liptákovou, která nejenomÏe bravurnû tlumoãila i ty nejjemnûj‰í nuance nûmeckého jazyka, ale byla téÏ skvûlou spoleãnicí. Leto‰ní trasa pochodu byla vûnována osobû Roberta Schumanna (1810-1856), kter˘ Ïil na pfielomu kvûtna a ãervna 1849 se svou rodinou v Kreische, kde byli ubytováni v restauraci „Zum Säschischen Hof“ a odtud podnikali vycházky okolními údolími na v‰echny moÏné strany. Putování

Pozdrav z matefiské ‰koly a podûkování sponzorÛm Na zahradû matefiské ‰koly vyrostla nádherná prostorná chatiãka, která pojme v‰echny hraãky a je‰tû spousta dal‰ích se do ní vejde. Dûkujeme na‰im sponzorÛm panu Miroslavu Smutnému, panu Janou‰kovcovi a rodiãÛm Wilson. Chatiãku vyrobil pan Fujan ve svém truhláfiství v Domaslavicích. Práce na chatiãce je sponzorsk˘m darem pana Fujana a je to opravdu nádherná a precizní práce. Chatiãka bude slouÏit mnoho let dûtem, které budou ‰kolku nav‰tûvovat. Za v‰echny dûti je‰tû jednou moc dûkujeme. Kolektiv matefiské ‰koly

6 / 2012

●

HÁJSK¯ KOHOUT

po Robert Schuman Weg zaãíná v prostoru lesní stezky u Badebusch, která je vûnována majestátn˘m dubÛm a dal‰ím zajímav˘m dfieviná, mezi které patfií korkovník nebo tfieba liliovník tulipánokvût˘. Na jedné ze zastávek v Badebusch na nás ãekalo pfiíjemné obãerstvení vajeãn˘m koÀakem podle receptu Clary Schumanové, podmalovávané tóny Schumanov˘ch skladeb. Pfiipili jsme si na zdraví a zdar na‰í v˘pravy a zaslechli i tvrzení zl˘ch jazykÛ, Ïe paní Schumanová nûkdy tak bujafie popíjela oblíben˘ likér vlastní v˘roby, Ïe jiÏ nebyla schopna s panem Robertem pokraãovat v cestû do Maxen, ale musela se vrátit zpátky do Kreischy. Na rozdíl od paní Schumanové jsme v‰ichni svornû na Maxen vystoupali. Zde zvolená zastávka k nabrání sil, napojení a nasycení vandrovníkÛ se v‰ak ukázala b˘ti velmi zrádnou - byl zde sice nádhern˘ v˘hled na DráÏdany, ale také velmi siln˘ vítr, které nutil nejmen‰í ãleny v˘pravy neustále bûhat po stráních dolÛ a chytat svaãinové sáãky, které zcela svévolnû opou‰tûly svoje pfiedem urãená stanovi‰tû. Z kopce uÏ cesta rychle ubíhala a v Hentzschels-Hof jiÏ na nás ãekalo pfiichystané poho‰tûní. Mezi fieãí padlo slovo, jestli pro na‰e pfiátele z Wandergruppe opût chystáme v˘‰lap na Stropník, nebo jestli by nebylo zajímavûj‰í zdolat nûjakou jinou horu, aÈ jiÏ v Kru‰nohofií, nebo ve Stfiedohofií. A víte co, kamarádi - nechte se pfiekvapit! (ms)

Sázení jabloní do Aleje novorozen˘ch dûtí u kapliãky sv. Leonarda - 20. fiíjna 2012 Leto‰ní v˘sadba stromkÛ do Aleje novorozen˘ch dûtí u kapliãky sv. Leonarda pfiipomínala sv˘m charakterem spí‰e sraz pfiíznivcÛ extrémních sportÛ. Sázet stromy ve vichru, de‰ti a snûhov˘ch pfieháÀkách, to je opravdu pro silné povahy! Je‰tûÏe byl pro v‰echny navafien hork˘ ãaj a díky údrÏbû obce plápolal v Ïelezn˘ch ko‰ích oheÀ. Tak aÈ se na‰im dûtem a jejich stromkÛm dafií dûj se co dûj!

Vánoãní hájská kuchta tfií chutí aneb Protiváha ke sladkému SLANÁ: OLIVOVÉ SPIRÁLKY Ingredience: balíãek listového tûsta, 150 g ãern˘ch oliv, 150 g kaparÛ, lÏiãka olivového oleje, pfiípadnû krabiãka anãoviãek Postup: Rozmixujte ãerné olivy, kapary a olivov˘ olej, pfiípadnû pfiidejte anãoviãky. Vzniklou pastou, zvanou tapenáda, potfiete vyválené tûsto, zarolujte a nakrájejte na plátky. RozloÏte na plech potaÏen˘ peãícím papírem a trochu smáãknûte. Peãte v troubû pfiedehfiáté na 200/180°C pfiibliÏnû 15 - 20 minut, dokud spirálky nevybûhnou a nezezlátnou. HO¤KÁ: MANDLOVÉ HRUDKY V HO¤KÉ âOKOLÁDù Ingredience: 200 g hofiké ãokolády 70 %, 1 lÏiãka másla, ‰petka mletého kardamomu, 150 g cel˘ch loupan˘ch mandlí

Postup: Mandle podélnû pfiekrájíme zhruba na ãtvrtiny. Hofikou ãokoládu nalámeme do misky, postavíme ji na hrnec s vodou a za stálého míchání ji rozpustíme se lÏiãkou tuku. Stáhneme z hrnce, vmícháme kardamom a mandle, necháme chvíli ztuhnout a lÏící a malou lÏiãkou klademe na plech s peãícím papírem malé hromádky. Necháme ztuhnout a podáváme v papírov˘ch ko‰íãcích. Skladujeme v chladu a suchu v uzavfiené krabici.

KYSELÁ: UTOPENCI V KYSELÉM NÁLEVU Ingredience na 1 sklenici: 1 feferonka nakrájená na koleãka, 2 lÏíce kysaného zelí, 1 men‰í ãervená paprika pokrájená, 3 cibule nakrájené na koleãka, sÛl a pepfi, 500 ‰pekáãkÛ ãi siln˘ch párkÛ, oloupan˘ch a nakrájen˘ch. Na nálev: 150 ml octa, kofiení (3 bobkové listy, 30 kuliãek pepfie ãást z nich mÛÏete rozdrtit, 5 kuliãek nového kofiení), 1 lÏiãka soli, 2 lÏíce cukru, 1 lÏíce oleje, 1 lÏiãka dijonské nebo 1 lÏíce plnotuãné hofiãice. Postup: V‰echny suroviny na nálev dejte do hrnce a zalijte 250 ml vody. Pfiiveìte je k varu a necelou minutu vafite. V míse smíchejte feferonku, zelí, papriku a cibuli, osolte a opepfiete. Do sklenice stfiídavû vrstvûte zeleninovou smûs a uzeninu. Zalijte nálevem, zavíãkujte a nechte nûkolik dní rozleÏet. Dobrou chuÈ!

Lampiónov˘ prÛvod stra‰idel 3. listopadu 2012 V sobotu 3. listopadu probûhl pod taktovkou SdruÏení dobrovoln˘ch hasiãÛ a Kulturní a sportovní komise starosty obce Lampiónov˘ prÛvod stra‰idel. Pro v‰echny nad‰ené dlabaãe, dlabalky a dlabaly d˘ní byl pfiistaven povoz, na kter˘ mohli uloÏit své mistrovské hallowenské dílo. Pomalu se ulicí Ke KníÏáku sunul prÛvod masek aÏ na hfii‰tû za Sokolovnou, kde teprve ãekalo to pravé pfiekvapení - stezka odvahy, ohÀová show a rej v‰ech stra‰idel! (ms) HÁJSK¯ KOHOUT

●

7 / 2012

Podzim s KSK LUXUS NA KOLEJÍCH 15.záfií 2012 jsme mûli moÏnost prohlídky „vláãku“ firmy ARRIVA s.r.o. Prezentace se konala v Ïelezniãní stanici Osek mûsto za úãasti oseck˘ch a hájsk˘ch obãanÛ. Potenciální provozovatel nás seznámil se zámûrem znovuobnovení kaÏdodenní osobní dopravy na trati Most-Moldava a pfiípadn˘m dostavûním chybûjících 7km trati na nûmeckém území. Po slavnostním projevu následovala exkurze. Samotná prohlídka a jízda vlakem aÏ na Moldavu nám dala moÏnost nahlédnout do interiéru a vybavení soupravy ARRIVA. Jízda bez drkotání, bezhluãná, pohodlná. Sedaãky polstrované se sklopn˘m stoleãkem na jídlo, Ïádn˘ velk˘ prostor na dlouhé nohy. Ale pozor! Vagon má i VIP salonek, kde lze sedaãky rÛznû upravit. WC -prostorné, s tekoucí vodou. Nástupní schÛdek pomûrnû dost vysok˘, pro vozíãkáfie vstup zaji‰Èuje automatická plo‰ina. Personál pfiívûtiv˘, vyfe‰ákovan˘ v modrozelené barevné kombinaci. Cena jízdného - pravdûpodobnû stejná jako u âD. LyÏe a kola si k sobû nedáte, ty budou uzamãené ve zvlá‰tním vagonu. V‰echno pûkné, ale já osobnû si neumím pfiedstavit, jak do vlaku nastupují v létû houbafii a borÛvkáfii s pln˘mi ko‰íky hub a kbelíky borÛvek. Pfieji firmû ARRIVA, aby mohla svÛj zámûr v plné mífie uskuteãnit. Je mi jedno, jak˘ vláãek - Moldaváãek bude na jiÏ historické trati jezdit, o jakou pÛjde firmu - âD, ARRIVA, Student Agency, ..., ale aÈ jezdí dennû, aby nedocházelo k devastaci trati a Ïelezniãních stanic, abychom se nevraceli do 50. let minulého století, kdy na‰i tátové museli chodit do Oseka nebo Hrobu na vlak, protoÏe vlak v Háji nestavûl nebo nejezdil. AÈ je jízda cenovû dostupná jak pro více poãetnou rodinu, tak pro prarodiãe s vnouãaty. S podzimem se 18.9.pfiihlásil nesoutûÏní IX.roãník festival tvofiivosti HÁJSK¯ KOHOUT 2012 V areálu zahrady ÚSP Háj se na pódiu stfiídala taneãní a recitaãní vystoupení. Hudba, zpûv a pohyb je vlastní v‰em klientÛm sociálních ústavÛ. Podle programu mûlo vystoupit 24 úãinkujících skupin, mezi pozvan˘mi byli i hosté z Dippoldiswalde. Odmûnou 8 / 2012

●

HÁJSK¯ KOHOUT

v‰em vystupujícím byl potlesk pfiítomn˘ch náv‰tûvníkÛ. Prim hráli na‰i Haj‰tí kohouti, ktefií slavili 10.v˘roãí zaloÏení skupiny. Zpestfiením bylo i vystoupení M· Ko‰Èany, Háj a Kravafie. Festival se mohl uskuteãnit za finanãní podpory mûst a obcí - Oseka, Duchcova, Háje a Teplic a soukrom˘ch firem. Velkou podporu má Ústav sociální péãe v Háji /nyní novû pfiejmenovan˘ na Domov BoufiÀák/ v místním podnikateli panu Urbanczykovi. Podûkování patfií nejen v‰em úãinkujícím, ale i tûm, ktefií je na vystoupení pfiipravili a v‰em sponzorÛm. Pfii odchodu mû provázela slova písnû „UÏ jste nûkdy byli v Háji, kde se stromy zelenají...“ a pocit dobfie proÏitého dopoledne s lidmi nabit˘mi energií na rozdávání. ROK 2012 S KSK I v leto‰ním roce si kaÏd˘ mohl vybrat z na‰í malé nabídky kulturních akcí. Zamûfiujeme se jak na pofiady pro dûti , tak i pro dospûlé. Nejvdûãnûj‰ími a nejvíce vyhledávan˘mi b˘vají akce vûnované dûtem, kde se dospûlí pobaví pohledem na své skotaãící ratolesti . Dûti soutûÏí, hrají si , nezlobí a rodiãÛm zb˘vá ãas na klidné posezení. V duchu spokojené rodiny se letos uskuteãnil: Dûtsk˘ karneval , âarodûjnice, Dûtsk˘ den a Halloween . Své místo pro dospûláky má jarní Hudební kytiãka vûnovaná Ïenám k MDÎ, PepíkÛm a v‰em, ktefií se chtûjí pobavit pfii dobré hudbû. Tentokrát nám k tanci a poslechu hráli Dûdkové z Centucky. V kvûtnu si na své pfii‰li turisté pfii 6.v˘‰lapu na Stropník, kdy se zúãastnil rekordní poãet hájsk˘ch obãanÛ, jeÏ mezi sebou srdeãnû pfiivítali a vlastnoruãnû upeãen˘mi, uvafien˘mi ãi ugrilovan˘mi dobrÛtkami uctili i pfiátele z Kreischy. V˘mûnná turistická setkání se stávají tradicí. Akcí, které bylo vûnováno spoustu ãasu pfiípravy, byl pietní akt konan˘ u pfiíleÏitosti 70.v˘roãí tragického úmrtí fiídícího uãitele,sokola a odbojáfie Jana Zelenky. Urãitû si tuto vzpomínku zaslouÏil! Tradiãní Rozsvícení vánoãního stromu s Ïiv˘m bet-

lémem a vypou‰tûní balónkÛ s pfiáním JeÏí‰kovi. Tentokrát si dûti i dospûlí vyrobili svá vlastní pfiáníãka. Nebyli jsme závislí na Ïádné agentufie, ne‰lo nám o to b˘t souãástí rekordu, ale jen jsme si chtûli spoleãnû s dûtmi pfiipomenout blíÏící se Vánoce . Pofiadem provázel pan Petr Stolafi, kter˘ je vÏdy nositelem dobré pohody a zábavy. Ne v‰echno se nám podafiilo. Cviãení - zumba sice do Háje pfii‰la, ale zase rychle zmizela. Prvotní nad‰ení vyprchalo a cviãitelka pfiestala docházet. Nejvût‰í zájem projevily Ïeny pfii cviãení s Dá‰ou, ale pfii‰lo jaro a cviãenky se opût rozprchly. âasy plné sokolovny nad‰eného Ïactva, dorostu a dospûl˘ch jsou dávno pryã! Houby v blízkém okolí moc nerostly, jiÏní âechy jsou pfieci jen trochu vzdálené a navíc zájem projevilo pouze 6 obãanÛ. Dal‰í neuskuteãnûnou a tolik slibovanou akcí je zájezd za kulturou. V souãasné dobû jsem nebyla schopna získat vstupenky na pfiijatelná místa v hledi‰ti a z nabídky divadel vybrat odpovídající pfiedstavení tak, aby ãasovû a finanãnû vyhovovalo seniorÛm i pracujícím. Snad bude obãanÛm satisfakcí alespoÀ pfiedvánoãní zájezd na adventrní trhy do DráÏìan! Neuskuteãnilo se ani podzimní setkání pfiátel fotbalu. Mají vÛbec fotbalisté o toto setkání zájem ? Souãasná jedenáctka by mûla znát své pfiedchÛdce a seznámit se s historií fotbalu v obci. Závûr roku by mûl b˘t opût ve znamení loni tak úspû‰ného Novoroãního ohÀostroje. Pfiijìte si spoleãnû pfiipít na zdraví a popfiát v‰e NEJ, NEJ v roce 2013 . V závûru musím podûkovat: v‰em sponzorÛm podílejících se finanãnû na na‰ich akcích, SDH, zamûstnancÛm OÚ , vefiejné údrÏbû za pomoc , dûtem a paní uãitelkám M· Háj a Z· Osek za spolupráci, i zastupitelÛm obce za vstfiícnost a podporu na‰eho programu, obãanÛm za pfiízeÀ. Nesmím v dûkování zapomenout na ãleny KSK, ktefií svÛj voln˘ ãas vûnují kultufie v Háji .

VáÏení spoluobãané, pfieji Vám, abyste si v ãase vánoãním na‰li chvíli pro své blízké, vánoãní svátky proÏili v klidu a pohodû. Do roku 2013 Vám za ãleny Kulturní a sportovní komise starosty obce a jménem sv˘m pfieji hlavnû zdraví a spokojenost v práci a osobním Ïivotû. Mgr. Anna Pfiibylová

Hájsk˘ erb Myslím si, Ïe vût‰ina obyvatel Háje si ani neuvûdomuje, jak˘ ojedinûl˘ erb v kontextu s ostatními mûsty a vesnicemi má na‰e obec. Snad v‰echna mûsta a i vût‰ina obcí v souãasné dobû svÛj znak má, ale ten nበje, z hlediska heraldiky a i historie, unikátní. O tomto erbu se hovofií v privilegiu praÏského arcibiskupa Jan Lohelia z roku 1617, dal‰í zmínka hovofií o tom, Ïe by erb mûl b˘t vydán jiÏ císafiem Rudolfem II. dne 29. 08. 1609. Pokud by to byla pravda, tak arcibiskup ve své listinû potvrzuje platn˘ stav, coÏ se nezfiídka stávalo. Ale i pokud by byl vydán onoho roku 1617, tak jde o velice star˘ erb (star‰í, neÏ má mnoho ‰lechtick˘ch rodin). Souãástí uvedeného erbovního privilegia bylo i vydání peãetû. O tu obec pfii‰la v roce 1632 pfii vpádu sask˘ch vojsk a roku 1633 byla nahrazena novou. Obecní, potaÏmo mûstská, heraldika se zaãíná objevovat pozdûji neÏ heraldika zemská, ‰lechtická ãi církevní a vychází nejspí‰e z mûstsk˘ch peãetí, které po cel˘ stfiedovûk slouÏily k potvrzení a ovûfiení vydávan˘ch listin. Peãetûní listiny jí dávalo právní potvrzení a je moÏno ho pfiirovnat k dne‰nímu razítku. Nejstar‰í dochované ãeské mûstské erby jsou znaky Prahy a Kutné Hory, vyobrazené v galerii erbÛ na hradû Lauf u Norimberka z doby vlády císafie Karla IV. U obecní heraldiky se v naprosté vût‰inû jedná o pouh˘ ‰tít se znakov˘m vyobrazením, obãas doplnûn˘m korunkou (tfieba Osek), ãi drÏen˘m ‰títonosiãem (Teplice). Pfiilba a klenot nad ‰títem jsou vzácností, mûla ho tfieba Praha a nûkterá královská mûsta. Proto je erb na‰í obce v˘jimeãn˘ rovnou ze tfií hledisek: 1) V dobû, kdy vznikl, mûlo znak o dost ménû mûst, a to povût‰inû královsk˘ch; poddansk˘m mûstÛm byly znaky udûlovány podstatnû ménû a u vesnic to bylo nûco zcela zvlá‰tního.

Rekonstrukce erbu podle autora ãlánku 2) Jedná o takzvan˘ kompletní erb, kter˘ byl typick˘ pro zemskou a rodovou (‰lechtickou) heraldiku, ale ne pro obecní. KdyÏ se podíváme na znaky obcí, tak ‰tít, pfiilbu s pfiikryvadly a klenot na nich má v âechách jen nemnoho mûst a ta, která takov˘to znak mají, jsou povût‰inou mûsta královská. 3) Jde o erb „mluvící“ (erb, kter˘ souãasnû vyjadfiuje název obce; v pfiípadû Háje: Hahn = kohout). Kohout se v rámci heraldiky fiadí mezi takzvané obecné figury spolu s dal‰ími zobrazeními zvífiat, lidí ãi vûcí. Jde o erb roz‰ífien˘ mezi erby rodÛ, v mûstské ãi obecní heraldice je jeho v˘skyt jiÏ men‰í. Kohoutovi se pfiiznávají mimo jiné i vlastnosti jako je bojovnost, odvaha a bdûlost. V katolické církvi je atributem apo‰tola Petra a nebo svatého Víta (ten je i jedním z patronÛ âech). Kohout sice není v Ïádném státním znaku, ale neoficiálnû je to symbol Francie (staãí se podívat na dresy fotbalistÛ). Jde o takzvané mluvící znamení, neboÈ v latinû naz˘val kohout stejnû jako obyvatel Gallie - gallus.

O dÛvodu, proã byl Háji erb udûlen, se mÛÏeme jen dohadovat. Jedním z moÏn˘ch vysvûtlení a snad nejpravdûpodobnûj‰ím je to, Ïe v dobû náboÏenského rozdûlení mezi katolíky a protestanty, kdy právû v severních âechách, hlavnû vlivem pfiílivu horníkÛ ze Saska, posiluje luteránství. Souãasnû ale sílí i protireformace ze strany katolické církve a zaãíná se r˘sovat nové stfietnutí o náboÏenskou a politickou moc nad Evropou. A právû roku 1617 se obyvatelé na‰í obce, v ãele s rychtáfiem, dostavili do oseckého klá‰tera, kter˘ byl pro na‰í obec vrchnostensk˘m, a zde prohlásili, Ïe odstupují od protestantismu a vrací se do lÛna fiímskokatolické církve. Takov˘to ãin samozfiejmû vyÏadoval pfiimûfienou odezvu, aby váhajícím v dal‰ích obcích ukázal tu „správnou“ cestu. PraÏsk˘ arcibiskup Jan III. Lohelius to ukázal právû tímto zpÛsobem - udûlením erbu a privilegia. Souãasnû ale dokázal tvrdû zakroãit proti tûm, ktefií se nechtûli pfiizpÛsobit, coÏ dokázal zbofiením protestantského kostela v Hrobu. DÛvod, proã byly privilegium a erb Háji dány arcibiskupem a ne opatem klá‰tera v Oseku, je vcelku jednoduch˘. Cisterciáck˘ klá‰ter byl od roku 1580 v majetku praÏsk˘ch arcibiskupÛ. A slouÏil jako jejich letní sídlo a proto i obce, které ke klá‰teru patfiily, byly v té dobû pod správou arcibiskupství. ¤ádu cisterciákÛ byl vrácen roku 1626. Popis erbu tedy je: stfiíbrn˘ ‰tít, na kterém je ãerven˘ kohout se zlatou zbrojí na zeleném paÏitu. Nad ‰títem je kolãí pfiilba, s ãerveno-stfiíbrn˘mi pfiikryvadly a toãenicí. Jako klenot je kohout ze znaku. Perliãka na závûr - v dne‰ní spolkové zemi Braniborsko se od 13. století pfiipomíná rod von Hahn, jeho erb je aÏ na paÏit, na kterém kohout stojí, zcela stejn˘ jako ten nበa i ten predikát je stejn˘, jako b˘val dfiíve název na‰í obce. Ale nedomnívám se, Ïe by mûl s na‰í obcí cokoliv spoleãného. Zbynûk BrÛÏa

SK¤ÍTCI A DÉMONI KRU·N¯CH HOR DÉMONI VE ZVͤECÍ PODOBù. P¤ÍZRAâNÍ PSI. Zvífiata, ob˘vající neprostupné lesy Kru‰n˘ch hor, budila pozornost jak mezi horaly, tak i mezi lidmi z podhÛfií, jak to mÛÏeme vidût v jednom ze zápisÛ z roku 1631 v rukopise chomutovského mû‰Èana Fiedlera, kde se spisovatel obdivuje v Kru‰n˘ch horách ulo-

venému starému jelenu. Zvífiata v‰ak nejen poutala zájem, ale také roznûcovala fantasii tehdej‰ích obyvatel Kru‰n˘ch hor. JiÏ v úvodu jsem zmínil, Ïe podle Christiana Lehmanna se démoni mohli zjevovat právû ve zvífiecí podobû jako medvûdi, vlci, hadi, mloci ãi nestvÛrní ãervi. O jednom z poslednû jmenovan˘ch vypráví Lehmann toto:

„V roce 1650 chtûl sedlák z vesnice Raschau vymûnit star˘ sloup za nov˘, kdyÏ vyzvedl star˘ sloup a pohlédl do díry, která po nûm zbyla, díval se na nûj jako paÏe tlust˘ ãerv s koãiãí hlavou a ohniv˘ma oãima.“ Nedaleko âerveného hrádku se zas podle Viktora Karella zjevoval fantóm tfiínohého zajíce. (Pokraãování na následující stranû) HÁJSK¯ KOHOUT

●

9 / 2012

(Dokonãení z pfiedchozí strany) Nejãastûji v‰ak na sebe démoni v Kru‰n˘ch horách a v blízkém okolí brali podobu pfiízraãn˘ch psÛ. Lehmann pí‰e, Ïe ve Frauensteinu roku 1571 spatfiil ponocn˘ velkého ãerného ìábla v podobû dûsivého psa. Freiberské zjevení se zas ukazovalo jako bíl˘ pes, kter˘ ãtvrt roku noc co noc lehával pfied dvefimi domu zdej‰ího purkmistra Jägera, a ohla‰oval tak jeho brzkou smrt. Také Clemens Hellering uvádí, Ïe povûsti o pfiízraãn˘ch psech byly v Kru‰n˘ch horách i pod nimi velice roz‰ífiené. Vyprávûlo se napfiíklad, Ïe jak˘si sedlák jel o pÛlnoci s vozíkem po cestû mezi DrouÏkovicemi a Chomutovem. Najednou se pfied ním z niãeho nic objevil ãern˘ pes a skoãil na vozík. Sedlák mrtvolnû zbledl a rozechvûl se jako osika. Vzal biã a práskl jim po zvífieti - pes se Ïhnoucíma oãima sedûl, ani se nehnul. Sedlák se v hrÛze zaãal modlit: „Pane BoÏe, dej, aÈ zjistím, co ten pes chce“. Jakmile ta slova dofiekl, pes nejprve zbûlel, pak zmizel a sedlák sly‰el, jak mu nûjak˘ hlas fiíká: „Tisíceré díky, ukonãils mé utrpení“. Také u Komofian se podle Helleringa vyprávûlo o zjevení ãerného psa. Alois Schmiedl fiíká ve svém ãlánku o kru‰nohorsk˘ch povûstech, Ïe na cestû mezi Perninkem a vesnicí Abertamy b˘val velik˘ moãál, ze kterého vystupovala nejrÛznûj‰í stra‰idla a dûsila okolojdoucí poutníky. Obzvlá‰tû ãasto se tu ukazoval bíl˘ pes s hofiícíma oãima, jenÏ vandrovníkÛm zastupoval cestu a bránil jim v tom, aby ‰li dále. ¤íkalo se, Ïe tento pes stfieÏí poklad utopen˘ v moãálu. Jednou ‰el okolo baÏin chvilku pfied pÛlnocí pocestn˘ a najednou uvidûl asi deset krokÛ od cesty dvû hofiící koule. Pfii‰el k nim a stanul pfied bíl˘m psem se svítícíma oãima, kter˘ mûl jednu tlapu poloÏenou na Ïelezné bednû. Pes tfiikrát k˘vl hlavou, ale muÏ byl tak zdû‰en, Ïe si netroufl na bednu sáhnout. Odbíjela dvanáctá. KdyÏ doznûl poslední úder, zmizel pes a s ním i poklad. Dal‰í povûst s motivem pfiízraãného psa vypráví o Ïenû z BoÏího daru, která se v brzk˘ch ranních hodinách vydala do Wiesenthalu. Na v˘‰inû u BoÏího daru, kde se kfiíÏí vejprtská a wiesenthalská cesta spatfiila nákladem naloÏen˘ vozík, taÏen˘ ãern˘m psem. Toto zvlá‰tní spfieÏení dojelo aÏ na návr‰í a tam zmizelo. KdyÏ se ‰la Ïena podívat, jestli spfieÏení zanechalo nûjaké stopy ve vysoké trávû, kterou projelo, nena‰la nic. Pfiízraãní psi mohli mít v Kru‰n˘ch horách také podobu „HockaufÛ“- ‰krtiãÛ. V. Karell pí‰e o jednom takovém, kter˘ se zjevoval nedaleko Hory sv. ·ebestiána. Jed10 / 2012

●

HÁJSK¯ KOHOUT

nou ‰la pozdû veãer okolo kamenného kfiíÏe, u kterého se stra‰idlo ukazovalo, nûjaká Ïena. Najednou ucítila, Ïe se za ní nûco plíÏí, vlasy se jí zjeÏily hrÛzou a pfiidala do kroku, ale to uÏ psí pfiízrak skoãil, poloÏil jí tlapy na hrdlo a zaãal ji ‰krtit. Pak se nechal od k smrti vydû‰ené Ïeny donést aÏ ke starému ml˘nu a tam zmizel. KdyÏ pfii‰la Ïena domÛ, uvidûla, Ïe na ramenou má hluboké otisky psích pracek. Brzy na to ne‰Èastná Ïena ulehla a po nûkolika dnech zemfiela. VAMPYRICKÉ BYTOSTI. Pod Kru‰n˘mi horami, stejnû jako jinde v stfiedoevropském prostoru se také vûfiilo v mory - mÛry. Jednalo se o místní obdobu balkánsk˘ch upírÛ (s tím rozdílem, Ïe mora vût‰inou nevysávala sv˘m obûtem krev, ale pouze na nû lehala a dusila je nebo jim v˘jimeãnû sála bradavky). Povûry související s morou popsal ve své vynikající studii Frank Wollmann a nejnovûji Giuseppe Maiello. Doklady o vífie v tyto démonické bytosti v Podkru‰nohofií jsou velice staré. JiÏ ve 14. století kronikáfi Neplach zaznamenává morouse z KadaÀska. V pozdûj‰ích dobách lze obãas nalézt doklady o tom, Ïe pfiedstavitelé církve se snaÏili tuto hluboce zakofienûnou lidovou víru odstranit za pomoci racionálních argumentÛ. V barokním rukopise Rurale ivaniticum od zapomenutého ãeského kazatele z fiádu karmelitánÛ P. Ivana a S. Ioanne Baptista, Ïijícího v 18. století, napfi. ãteme: „MÛru âechové myslej bejti nûjakou noãní obludu, která ve spaní na ãlovûka pfiichází a jeho silnû tíÏí jako by udusiti chtûla: ale ne: n˘brÏ taková tûÏkost pfiichází od hrubé a temné páry, která do mozku vstupuje a cesty k dejchání zamezuje, a z toho takov˘ ãlovûk poznati mÛÏe, Ïe má mnoho hrubé a melancholické krve, která z nezáÏivnosti Ïaludku pochází“. Pfiesvûdãení o existenci vamp˘rÛ v‰ak dále pfietrvávalo. Pod Kru‰n˘mi horami se vamp˘fii oznaãovali jako Olp (Alp) na Teplicku, na Chomutovsku pak jako Drude. Ve dne se poznali podle silného srostlého oboãí a pomal˘ch, unaven˘ch pohybÛ. C. Hellering a V. Karell pí‰í, Ïe Drude má podobu staré, ohavné Ïeny, která za nocí obchází domy a lehá na spící. Ten, koho trápí Drude nemá hovofiit o svém strachu z ní, to jí sice nezabrání chodit za ním, ale nemá pr˘ potom moc dotknout se ho. Jako prostfiedek proti mofie nebyl pouÏíván mezi nûmeck˘m obyvatelstvem ãesnek n˘brÏ devûtsil. âe‰i i Nûmci také kreslili kfiídou na postele magickou mufií nohu (Drudenfuss) jako ochranu proti dûsivému zjevení. Na Te-

plicku se vûfiilo, Ïe proti mofie a tûÏk˘m snÛm pomáhá, kdyÏ ãlovûk chystající se usnout tfiikrát zaklepe palcem pravé nohy na postranici lÛÏka. Stejnû tak musí Drude zmizet, kdyÏ spícího zavolá nûkdo jeho jménem. F. Wollmann vypráví o sluÏce, kterou tlaãila Drude, a která se nemohla pohnout ani kfiiãet o pomoc, aÏ kdyÏ ji hospodynû zavolala k hnûtení tûsta, pfiízrak zmizel. V souvislosti s vampyrick˘m Olpem G. Laube uvádí také jedno r˘mované zafiíkávání z Teplicka. O tûchto zafiíkáváních, která byla známa i v jin˘ch oblastech Podkru‰nohofií, pí‰e Wollmann, Ïe mají stejn˘ základ, ve kterém je vampyrické mofie ukládána fiada prací - má vystoupit na v‰echny vrchy, probrodit se v‰emi vodami, otrhat v‰echny stromy, spoãítat v‰echny klasy nebo hvûzdy na noãním nebi. AÏ v‰e dokonãí, zakokrhá kohout, a pfiijde den, ve kterém ztratí Drude moc nad svou obûtí. V˘bûr démonick˘ch postav Kru‰n˘ch hor, uveden˘ch v tûchto zápisech je náhodn˘. Jedna vûc v‰ak v‰echny v˘‰e zmínûné, záhadné bytosti spojuje, je to pochmurnost a drsnost pfiíbûhÛ, v nichÏ vystupují. Nemáme pfied sebou v Ïádném pfiípadû literárnû uhlazená, mravoliãná vyprávûní o laskav˘ch horsk˘ch vílách a komick˘ch vodníãcích v zelen˘ch fráãcích, ale v˘sek melancholické du‰e Rudohofií, plody imaginace lidí, ktefií ob˘vali hory a jejichÏ Ïivot byl o poznání drsnûj‰í neÏ Ïivot tûch, ktefií si jako místo pro svou existenci zvolili údolí. Pfiíãinu potemnûlé nálady lidov˘ch vyprávûní o kru‰nohorsk˘ch skfiítcích a démonech mÛÏeme spatfiovat v pÛsobení nemilosrdné horské pfiírody. Barokní farní kroniky z Cínovce nebo Moldavy nenechají nikoho na pochybách o krutosti zdej‰ích mrazÛ, pfii nichÏ pr˘ umrzali jezdci i s koÀmi. Ne bez dÛvodu Lehmann pí‰e o tom, Ïe démoni mohli mít podobu vlkÛ. Smeãka vlkÛ nebo zdivoãel˘ch psÛ pfiedstavovala pro opu‰tûného poutníka hlubok˘mi kru‰nohorsk˘mi lesy smrtelné nebezpeãí. Stejnû tak se mohlo ãlovûku, kter˘ se vydal do Kru‰n˘ch hor stát osudn˘m zbloudûní, jeÏ ho zavedlo do horsk˘ch moãálÛ. V takovém prostfiedí, kde si ãlovûk pfiestává b˘t jist sám sebou, se rozechvívají v jeho du‰i struny, které nikdy pfied tím nesly‰el. A tak platí pro dávné obyvatele Kru‰n˘ch hor to, co kdysi napsal anglick˘ etnolog Edward Burnet Tylor o lidech, ktefií: „nalézají v konání duchÛ kolem sebe dÛvod pro kaÏdé klop˘tnutí o kámen, pro kaÏd˘ podivn˘ zvuk neb poãitek, pro kaÏdé zablouzení v lesích“. (Pokraãování na následující stranû)

Druh˘m dÛvodem pro roz‰kleben˘ a dûsiv˘ v˘raz místních nadpfiirozen˘ch postav je pÛsobení kfiesÈanství. Pohansk˘ pÛvod nûkter˘ch kru‰nohorsk˘ch démonÛ (napfi. R˘brcoula nebo Divoké honby) je mimo ve‰kerou pochybnost. Vztah kfiesÈanství k mytick˘m bytostem, které v pohansk˘ch dobách zalidÀovaly kaÏd˘ kousek lesa, velice v˘stiÏnû vyjádfiil rusk˘ filosof Nikolaj Berìajev: „KfiesÈanství neprody‰nû uzavírá pfiírodní Ïivot a vÛbec k nûmu ãlovûka nepfiipou‰tí ...Aby lidsk˘ duch mohl pfiestat otroãit pfiírodû, musí se mu uzavfiít cesta k vnitfinímu Ïivotu pfiírodních duchÛ“. Nejjednodu‰‰í zpÛsob jak zahradit tuto tisíciletou cestu, bylo udûlat z pohansk˘ch bohÛ a duchÛ dûsivé a nebezpeãné bytosti, sluÏebníky ìábla. Pro cisterciáckého mnicha Vogta stejnû jako pro lutheránského pastora Lehmanna pak nejsou v‰echna stra‰idelná zjevení Kru‰n˘ch hor, o nichÏ si vyprávûl prost˘ lid, nic jiného neÏ karneval ìábelsk˘ch masek. Jifií Wolf, Muzeum mûsta Duchcova Prameny a literatura:

Knihovna Národního Muzea, Praha, sbírka rukopisÛ, VI D10, Mauritius Vogt O.Cist., Bohemia et Moravia subterranea Knihovna fiádu kfiíÏovníkÛ s ãervenou hvûzdou, Praha, sbírka rukopisÛ, LVII B 14, Ivanu a S. Ioanne Baptista, Rurale ivaniticum Muzeum mûsta Duchcova, sbírka ruko-

pisÛ, R4, A. A. Fiedtler, Kuertze Beschreibung der Vornembsten Geschichten.... SOkA Teplice, FÚ Moldava, rukopis ã. 1, Liber memorabilium.... SOkA Teplice, FÚ Cínovec, rukopis ã.1, Athenaeum sive Universitas BoemoZünnwaldensis J. Bachmann, Der Volksaberglaube im nordgauischen Sprachgebiete Böhmens bei dem Ackerbau, Prag 1910 B. Balbín, Krásy a bohatství ãeské zemû, Praha 1986 N. Berìajev, Smysl dûjin, Praha 1995 F. Bernau, Sagen aus dem Erzgebirge, Mittheilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen, XIII. Jg., 1875, str. 386 C. Ginzburg, Noãní pfiíbûh (Sabat ãarodûjnic), Praha 2003 J. Endt, Sagen und Schwänke aus dem Erzgebirge, Reichenberg 1925 E. Heger, J. Lienert, Sagen aus Schmiedeberg, Erzgebirgzeitung 1931, str.152-153 Heimatkunde des politischen Bezirkes Komotau , Komotau 1898 H. Heine, O Nûmecku, Praha 1951 V. Karell, Marzebilla - der Waldgeist des Erzgebirges, Erzgebirgzeitung 1931, str.145-147 V. Karell, Sagen des Bezirkes Komotau, Komotau 1930 Kleroth, Über die Vampyrsage in Böhmen und in Allgemeinen, Mittheilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen, X.Jg., 1872, str. 75-79 M. KvasÀová, Ohlédnutí za tajemn˘mi

povûstmi i skuteãnostmi teplického regionu, Zprávy a studie Regionálního muzea v Teplicích, 2004-25, str. 194-200 G. Laube, Volkstümliche Überlieferungen aus Teplitz und Umgebung , Prag 1902 Ch. Lehmann, Historischer Schauplatz des Obererzgebirges (Hg. Von B.Bönhoff), Leipzig und Hartenstein 1926 G. Maiello, Vampyrismus v kulturních dûjinách Evropy, Praha 2004 A. Navrátilová, Narození a smrt v ãeské lidové kultufie, Praha 2004 F. Roth, Der Aberglaube im Erzgebirge, nach den Schriften Christian Lehmanns, Schwarzenberg 1932 J. V. Scheybal, J.Scheybalová, Umûní lidov˘ch tesafiÛ, kameníkÛ a sochafiÛ v severních âechách, Ústí nad Labem 1985 A. Schmiedl, Sagen aus dem Obererzgebirge, Erzgebirgzeitung 1902, str.237-238 M. Svato‰, P.Mauritius Vogt O.Cist. a jeho promûny Marnosti, Listy filologické 1997 / 3-4 , str. 300-331 E. B. Tylor , Antropologie - Úvod do studia ãlovûka a civilizace, Praha 1897 M. Urban, Ein Beitrag zur Mythe im Erzgebirge, Erzgebirgzeitung 1894, str.73-80 Z. VáÀa, Svût slovansk˘ch bohÛ a démonÛ, Praha 1990 F. Wollmann, Vampyrické povûsti v oblasti stfiedoevropské, Národopisn˘ vûstník ãeskoslovansk˘, roã. XIV, ã.2, Praha 1921, str. 1-64

FotosoutûÏ na webu www.sokolhaj.cz Na webu fotbalového oddílu TJ Sokolu Háj probûhla úspû‰ná fotografická soutûÏ „VEZMI SVÒJ MINIDRESÍK NA V¯LET“. Autofii pfii pofiizování v‰ech zaslan˘ch snímkÛ prokázali urãitou kreativitu a osobitost.Po ukonãení ankety byli tfii nejlep‰í ocenûni.Kompletní album fotografií najdete na adrese http://sokolhaj.rajce.idnes.cz/

1. místo - Eva a Jifií Homolkovi

2. místo - Pavel Brunclík

3. místo - Martin Thorand HÁJSK¯ KOHOUT

●

11 / 2012

Z âINNOSTI NA·ICH HASIâÒ lufinancována obcí a pomocí sponzorsk˘ch darÛ. Je tedy na místû podûkovat Obci Háj u Duchcova a sponzorÛm Restaurace Sokolovna Háj u Duchcova a Kebabáãek Osek a v‰em, ktefií na závodech pfiispûli dobrovoln˘m startovn˘m. Jakub ·imek Kulturní a sportovní komise starosty obce Háj u Duchcova

Bitvy klanÛ se zúãastnili v‰echny vûkové kategorie. Ne‰lo o to vyhrát ale zúãastnit se a uÏít si zábavu.

8. roãník Bitvy klanÛ 29. záfií 2012 v Háji u Duchcova - UÏ jen ten název „Bitva klanÛ“ vypovídá, Ïe se jedná o velmi zvlá‰tní a zajímavou soutûÏ, kde zábava rozhodnû nechybí. První roãníky Bitvy klanÛ vznikly u hasiãÛ v Háji, jako soutûÏ v branném bûhu pro rodiãe dûtí, které nav‰tûvovaly hasiãsk˘ krouÏek. Organizátory a rozhodãími se tu stávají dûti a soutûÏícími jejich rodiãe, trenéfii a dal‰í dobrovolní hasiãi. Celkovû je tato soutûÏ pojata velmi zábavn˘m a pfiátelsk˘m zpÛsobem a hlavním cílem je utuÏovat kolektiv nejen hasiãÛ, ale i rodiãÛ a pfiedstavit hasiãsk˘ sport ‰iroké vefiejnosti. Letos jsme tuto soutûÏ pojali trochu ob‰írnûji a pozvání na soutûÏ kromû rodiãÛ dûtí z hasiãského krouÏku obdrÏely také ostatní sbory dobrovoln˘ch hasiãÛ nejen v na‰em okrese, ale hlavnû byla na soutûÏ pfiizvána ‰iroká vefiejnost pod motem „Vyzkou‰ejte si, jaké je to b˘t hasiãem“. Kromû toho na stanovi‰tích nestáli jen mladí hasiãi z Háje, ale naopak bylo cílem seznámit dûti i mimo jiné sbory, a tak na stanovi‰tích stály dûti z rÛzn˘ch sborÛ, které se vÏily do role rozhodãích. Av‰ak hlavní organizace a pfiíprava byla pod taktovkou mlad˘ch hasiãÛ z Háje u Duchcova. Na místû bylo zaji‰tûno posezení, obãerstvení a k poslechu zde hrál i DJ. Dûti se ujaly organizace. Zahajovacím nástupem a pozdûji i vyhlá‰ením nás provázela v˘fieãná Tereza Kornová. Na závodníky ãekalo 7 lehk˘ch disciplín: stfielba ze vzduchovek, hod míãkem na cíl, topografie, poÏární ochrana, hod krouÏky, rozvinutí hadice na cíl a hlavolam (spojování hadic a namontování ko‰e). Naprostou vût‰inou závodníkÛ byla Bitva klanÛ brána jako zábavná soutûÏ, a proto zde byla cítit i velmi pfiíjemná pfiátelská atmosféra. ZávodÛ se zúãastnilo 27 t˘mÛ, jak rodiãÛ, dobrovoln˘ch hasiãÛ, ‰iroké vefiejnosti, tak i hasiãÛ z ostatních mûst a sborÛ. Pro prvních pût míst byly pfiipraveny velmi lákavé a zajímavé ceny, jako napfiíklad: velk˘ sud piva, ‰i‰ky salámÛ, lihoviny, dárkové poukázky, poháry, medaile apod. I pro poslední místo byl pfiipraven Ïertovn˘ dárek v podobû vtipného poháru a mal˘ch drobností. Na prvních tfiech místech se umístily tyto t˘my: 1 Blonìáci, 2. LM team, 3. Pivafii. Opravdu kaÏd˘ si na Bitvû klanÛ pfii‰el na své - aÈ to byly dûti, které stály na stanovi‰tích, jako rozhodãí a vidûly své rodiãe, jak závodí, nebo dospûlí, ktefií zde mûli víc neÏ vtipné odpoledne a nezapomenutelné historky. Celá Bitva klanÛ je financována prostfiednictvím dobrovolného startovného, spo12 / 2012

●

HÁJSK¯ KOHOUT

21. záfií - 23. záfií Most - Euroregion Kru‰nohofií 2012 Leto‰ní roãník této mezinárodní soutûÏe se konal v Mostû na Benediktu. Na soutûÏ pfiijelo opût 8 ãesk˘ch a 8 nûmeck˘ch t˘mÛ, aby spolu pomûfiily své síly. Háj na tyto závody opravdu dlouze trénoval a byl pfiipraven. Co osud v‰ak nechtûl, tak den pfied odjezdem na závody jedna ãlenka t˘mu Martina Rédlová váÏnû onemocnûla, a tak za ní musela nastoupit náhradnice Veronika Jifiíãková, která ov‰em nemûla natrénované spoleãné disciplíny, tak se v‰e dohánûlo za pochodu. V pátek probíhalo ubytování a seznamovací nástup s následn˘m opékáním bufitÛ. V sobotu po vydatné snídani následoval start závodu. Hájsk˘ t˘m si vylosoval 10. pofiadí, coÏ bylo ideální. Na‰e borce pfiímo na závody pfiijel také podpofiit starosta obce Háj u Duchcova, pan Karel Dra‰ner. Na trati ãekalo 12 disciplín: stfielba ze vzduchovky, jízda na kolobûÏce, slalom s poÏárním Ïebfiíkem, prostrãení míãku hadicí, stfiíkání ze dÏberovky, stavûní stûny z beden, zvífiecí stopy, chÛdy, rozvinutí hadice na cíl, poÏární útok, stoãení savic do kruhu a splétání hadic do copu. A jak vÛbec vypadal nበt˘m? UÏ víme, Ïe v nûm byla Veronika Jifiíãková, dále to byly Tereza Kornová, Bára Krausová, Kamila Linková a jedin˘ chlapec Robert Korn, kter˘ mûl na tûchto závodech svoji premiéru, a proto byl znaãnû nervózní, av‰ak bezdÛvodnû, jelikoÏ v‰e zvládal s pfiehledem a s ukázkovou profesionalitou. První ãást závodu probíhala hladce, pfiiãemÏ po velmi dobrém a vydatném obûdu následovala druhá ãást závodu, kde nás ãekala disciplína, která mohla rozhodnout celé závody, a tou bylo rozvinutí hadice na cíl. Disciplína, kde se t˘m buì mÛÏe dostat hodnû dopfiedu pfied v‰echny ostatní, nebo se mÛÏe sám ze soutûÏe vyfiadit. Rozvinutí hadice na cíl opravdu rozhodovalo a vûdûli to v‰ichni, proto tato disciplína byla nejvíc nervÛ drásající, coÏ pociÈovali i trenéfii, ktefií to radûji pozorovali z povzdálí. Háj zde byl s v˘sledkem 28 trestn˘ch bodÛ spí‰e v té lep‰í pÛlce (nejlep‰í v˘sledek bylo 24

(Pokraãování na následující stranû)

Hájsk˘ t˘m na Euroregionu Kru‰nohofií 2012 v Mostû

bodÛ). Po této disciplínû tedy ‰lo uÏ opravdu o v‰echno a nesmûla se udûlat Ïádná chyba a vûdûly to i ostatní t˘my, jelikoÏ v˘sledky byly zatím velmi hodnû vyrovnané oproti minul˘m roãníkÛm, kde byly rozdíly v desítkách trestn˘ch bodÛ, tak teì to bylo opravdu o kaÏd˘ jeden trestn˘ bod. âekání na v˘sledky, které se vyhla‰ovaly aÏ druh˘ den, nám zkrátil turnaj v bowlingu, spoleãensk˘ veãer a diskotéka. Druh˘ den byl ve znamení nervozity, ãekalo se na vyhodnocení a na to, kdo se stane vítûzem. Háj byl opravdu velmi nervózní, jelikoÏ v pfiedchozích ãtyfiech roãnících za sebou vÏdy obhájil první místo. Z celkov˘ch 16 druÏstev byly nakonec v˘sledky takové: 1. místo a putovní pohár Euroregionu Kru‰nohofií 2012 získal t˘m z Bílence I s celkov˘m poãtem 40 trestn˘ch bodÛ. Na 2. místo se umístil Háj s poãtem 45 trestn˘ch bodÛ, na 3. Cítoliby s 51 trestn˘mi body, 4. Osek s 51 body a na 5. Lene‰ice s 63 body. Háj letos bohuÏel neobhájil popáté putovní pohár, ale umístil se i tak na velmi pûkném a tvrdû vybojovaném 2. místû. Nበt˘m toto místo ov‰em pfiijal s nad‰ením a vítûzÛm z Bílence dokonce jejich úspûch pfiál. Háj kromû toho ukázal, Ïe umí také prohrávat a s vítûzn˘mi Bílencemi si ‰el po vyhlá‰ení v˘sledkÛ podat ruku, Èuknout, pfiipít z poháru a spoleãnû se vyfotit. Trenéfii nakonec konstatovali, Ïe nበt˘m letos nikde neudûlal Ïádnou chybu, ale Ïe ostatní byli prostû lep‰í neÏ my. JiÏ na pfií‰tí rok v‰ak hodláme znovu bojovat o první místo. Musíme fiíct, Ïe nበt˘m opravdu tvrdû makal a pfiedvedl ze sebe to nejlep‰í a Ïe jsme na nûj právem hrd˘. Dosáhli jsme opût skvûlého v˘sledku! Jakub ·imek

Jakub Zeman na závodech pro pfiípravku v Oseku plní jednu z disciplín

Hasiãi Háj Zaãátkem nového ‰kolního roku pfiichází také u hasiãÛ období pfiímo naplnûné událostmi. Av‰ak ví se, Ïe hasiãi nikdy nemají volno a Ïe se stále snaÏí zdokonalovat. Tak to vypadalo i u na‰eho sboru v Háji u Duchcova, kde jsme se snaÏili celé léto poctivû trénovat Euroregion Kru‰nohofií. Je‰tû neÏ pfiejdeme k samotn˘m závodÛm, se v‰ak podívejme pfiímo na hasiãsk˘ krouÏek. KaÏd˘ rok v záfií nastupují do prvních tfiíd nové Ïaãky a Ïáãci, nûco podobného se letos událo i u na‰eho sboru, kdyÏ byl na 10. záfií vyhlá‰en Velk˘ zahajovací hasiãák, na kter˘ dorazili v‰ichni dlouhodobí ãlenové na‰eho mladého kolektivu, tak i nováãci. A Ïe nováãkÛ nebylo zrovna málo. Spolu s nováãky se na krouÏek pfii‰li podívat také rodiãe, pro které bylo pfiipraveno men‰í posezení a uvítací desky. Pro dûti byly pfiipraveny rÛzné soutûÏe, prohlídka hasiãské zbrojnice, kde si dûti mohly vyzkou‰et pfiilby, dále prohlídka klubovny a nesmûla chybût ani okruÏní projíÏìka hasiãsk˘m vozem. Je‰tû pfied tím, neÏ se ‰ly opékat bufity, probûhl ukonãovací nástup, bûhem kterého se nበsbor rozlouãil s dlouholet˘mi ãlenkami Terezou a Natálií Bobákov˘mi, které se pfiestûhovaly. Obû obdrÏely od na‰eho sboru men‰í dárek a hlavnû vzpomínkov˘ pohár s jejich jmény a nápisem „âlenky navÏdy“ a také bílá triãka, na které v‰ichni ostatní pfiipojili své podpisy a pfiání. Cel˘ den probûhl opravdu úÏasnû a budeme se snaÏit takovéto zahajovací hasiãáky dûlat kaÏdoroãnû. Kromû jiného s pfiíchodem mrazivûj‰ího poãasí do‰lo ke zmûnû na‰ich tréninkÛ. Pfies zimní období na‰i malí hasiãi chodí ve stfiedu (kategorie mlad‰í a star‰í) od 16:00 do tûlocviãny Z· Osek a ve ãtvrtek (kategorie pfiípravka) od 16:00 do tûlocviãny M· Háj u Duchcova, kde nám poãasí nebrání zlep‰ovat vûdomosti na dal‰í závody. 8. záfií u McDonaldu v Teplicích - 2. roãník o pohár starostky OSH Teplice Druh˘ roãník se letos konal novû ve spolupráci s McDonaldem v Teplicích, kde se také soutûÏ konala. SoutûÏ byla kromû jiného oproti minulému roku znaãnû upravena. Závod

Jedna z dsiciplín na Euroregionu Kru‰nohofií - stáãení savic do kruhu je mûfieno na ãas - je to t˘mová disciplína

Na 8. roãníku Bitvy klanÛ v Háji u Duchcova byla opravdu hojná úãast bûÏel více neÏ rychle a za necelé dvû hodiny byl jiÏ u konce i se zahájením a vyhodnocením. DruÏstvo Háj star‰í se nakonec umístil z 6. druÏstev na 3. místû, jelikoÏ pfii provádûní disciplíny do‰lo k men‰ím komplikacím. Bûhem ukonãovacího nástupu pfiedala starostka OSH Teplice na‰í ãlence Tereze Kornové dárek od SDH Háj k 15. narozeninám. Nበsbor

(Pokraãování na následující stranû) HÁJSK¯ KOHOUT

●

13 / 2012

Spoleãná fotka vítûzÛ na Euroregionu Kru‰nohofií 2012 v Mostû (Bílence 1. a Háj 2.)

Nováãci na hasiãském krouÏku - pfii prohlídce hasiãárny si zkou‰eli také pfiilby

ji tak popfiál k tûmto v˘znamn˘m narozeninám pfied v‰emi ostatními kolektivy mlad˘ch hasiãÛ. 29. záfií Osek - Pfiípravka Jak uÏ napovídá sám název, tak tyto závody byly urãeny speciálnû jen pro dûti z pfiípravky. Místo druÏstev zde závodí jen jednotlivci. Letos se na závody sjelo daleko ménû úãastníkÛ, neÏ se pfiedpokládalo, a tak závody utekly více neÏ rychle. Háj se na tyto závody velmi peãlivû pfiipravoval a pro mnohé závodníky to byla také premiéra. Na‰i nejmen‰í v‰ak na sobû nenechali nic znát a chovali se jako naprostí profesionálové. To, co se nestihlo nauãit na tréninku, se uãilo na místû, pfiiãemÏ bylo vidût nad‰ení a snaha se rychle uãit nov˘m vûcem. JelikoÏ to jsou závody pro ty nejmen‰í, tak tu je pravidlo, Ïe vítûz je kaÏd˘, kaÏd˘ obdrÏí medaile a diplom. ZávodÛ se zúãastnilo 6 dûtí z hájské pfiípravky (z toho pro cel˘ch 5 závodníkÛ to byly jejich úplnû první závody)! Celá pfiípravka z Háje zde pfiedvedla opravdu skvûlé v˘kony a mÛÏeme na ní b˘t právem py‰ní.

Pfiípravka z Háje (Filip PrÛ‰a, Natálie ·uleková, Michal Bozetick˘ a Michal Jahodáfi) pfiebírají v BraÀanech pohár a ceny

6. fiíjna Duchcov - 3. roãník Hasiãata v akci Na tfietí roãník Háj postavil po velké náborové akci rekordní poãet t˘mÛ, a to rovnou 3 druÏstva (kaÏdé po 7 závodnících), jeden v kategorii star‰í a dva v kategorii mlad‰í - pfiiãemÏ jeden z t˘mÛ byl sloÏen pouze z pfiípravky, av‰ak tato soutûÏ není urãena pro pfiípravku, tak nበt˘m musel závodit v jiné kategorii. Pfii této disciplínû záleÏí na rychlosti a ãás-

Robert Korn a Kamila Linková stfiíkají na terã (Euroregion Kru‰nohofií 2012) teãnû i na ‰ikovnosti druÏstva. Háj star‰í se nakonec umístil na 3. místû, Háj mlad‰í na 5. místû a Háj pfiípravka, která ov‰em závodila v kategorii mlad‰í, byla na 13. místû.

Roman Lewkowicz a Katefiina Zemanová plní jednu disciplínu na Bitvû klanÛ, na nû dohlíÏeji rozhodãí z fiad mlad˘ch hasiãÛ 14 / 2012

●

HÁJSK¯ KOHOUT

13. fiíjna Svûtec - Zahájení hry Plamen 2012/2013 Letos se Háj vytasil s pfiekvapením. Tedy správná vûta zní, Ïe se Háj a Lhenice vytasili s pfiekvapením, jelikoÏ na hru Plamen 2012/2012, která rozhoduje o postupu na krajské kolo, se Háj a Lhenice dohodli, Ïe udûlají spoleãn˘ t˘m, jeli-

(Pokraãování na následující stranû)

si ze zahájení hry Plamen získal v˘hodnou pozici a to 3. místo.

Háj star‰í na závodech v Teplicích u McDonaldu koÏ obû druÏstva nemají dostatek závodníkÛ na ukonãení hry (je potfieba 9 závodníkÛ), tak se rozhodli spojit. Spojením tak stoupla ‰ance na postup do krajského kola, ve kter˘ oba dva t˘my doufají. Pfiátelská atmosféra Ïádnému t˘mu nechybí a v‰ichni se tû‰í na spoleãnou spolupráci a na trénování. Háj

27. fiíjna BraÀany - Závod poÏární v‰estrannosti Poãasí se tento den pfiímo pokazilo. Kromû silného mrazu, obãasného de‰tû nás je‰tû ãekal obãasn˘ sníh, kter˘ znepfiíjemÀoval traÈ. Háj letos postavil 2 druÏstva pfiípravky (pfiiãemÏ jedno druÏstvo bylo smí‰ené spolu s BraÀany a Obrnicemi), dále 1 druÏstvo mlad‰ích a 1 star‰ích. Nasazení a zápal dûtí bylo moÏné vidût na jejich obleãení, jelikoÏ po zdolání trati se nena‰ly jediné ãisté a suché boty, nebo kalhoty. Rodiãe, tak mnohdy ãekalo milé pfiekvapení. Celkové v˘sledky v kategorii pfiípravka z celkov˘ch 3 druÏstev: 1. Obrnice (30 bodÛ), 2. Háj (35 bodÛ), 3. smí‰ené druÏstvo Háj+Obrnice+BraÀany (49 bodÛ). Kategorie mlad‰í z celkov˘ch 4 druÏstev: 1. Obrnice 1 (37 bodÛ), 2. Obrnice 2 (43 bodÛ), 3. místo Háj (66 bodÛ). Kategorie star‰í z celkov˘ch 4 druÏstev: 1. BraÀany 1 (22 bodÛ), 2. Háj (31 bodÛ), 3. BraÀany 2 (33 bodÛ). PfiestoÏe v˘sledky a v˘kony mohly b˘t lep‰í, tak i pfiesto jsme ze závodÛ jeli spokojeni, jelikoÏ si kaÏd˘ t˘m a kaÏd˘ závodník domÛ vezl pohár a medaile. Více informací naleznete na na‰ich webov˘ch stránkách: www.sdh-haj.estranky.czwww.sdh-haj.estranky.cz nebo na na‰em Facebooku: SDH Háj. SDH Háj u Duchcova Jakub ·imek

Spoleãné foto na 8. roãníku Bitvy klanÛ v Háji u Duchcova 29.9.2012 - letos se zapojila i ‰iroká vefiejnost pod motem Vyzkou‰ejte si, jaké je to b˘t hasiãem

Turnaj v odbíjené obcí Mikroregionu Stropník Dne 20. fiíjna 2012 se v Oseku v tûlocviãnû Z· Osek konala dal‰í akce pod hlaviãkou Mikroregionu Stropník, tentokrát sportovní a to turnaj v odbíjené. Na turnaji bylo celkem 6 druÏstev a to: Duchcov, Osek, Hrob, Litvínov, Jeníkov a chybût nesmûlo ani druÏstvo z Háje. Turnaje se bohuÏel nezúãastnil ani jeden nûmeck˘ t˘m. PfiestoÏe druÏstvo z Háje bylo sloÏeno narychlo pár dní pfied turnajem, tak nad‰ení a zápal mu rozhodnû nechybûlo. První zápas s Duchcovem nበt˘m hrál stateãnû, a pfiestoÏe Duchcov na sety vyhrál, tak to bylo velmi tûsné. Druh˘ zápas Háj bohuÏel sehrál s pozdûj‰ím vítûzem celého turnaje, s Litvínovem, kde pfievaha soupefie byla znaãná. Bûhem posledního zápasu s Jeníkovem nበt˘m bojoval, seã mohl, ale i tak po vyrovnaném

zápase podlehl. Nakonec se narychlo poskládan˘ t˘m z Háje umístil na 6. místû (1. Litvínov, 2. Osek, 3. Duchcov). Îe by t˘m z Háje byl z v˘sledku zklamán, se fiíct nedá. Na‰i hráãi pfiedvedli opravdu pûkné v˘kony, pfii kter˘ch nechybûla zábava a odreagování. Díky tomu, Ïe t˘m vyhrál stejná triãka, tak je hodlá pouÏít jako dresy pfií‰tí rok, kdy uÏ bude urãitû více sehran˘ a lépe pfiipraven˘. Na závûr se skuteãnû hodí heslo, Ïe není dÛleÏité vyhrát, ale zúãastnit se, ãehoÏ nikdo z hájského t˘mu nelitoval. T˘m z Háje: Iva Linková a Kamila Linková, Miroslav Bfieãka a Petr Bfieãka, Adéla Dytrtová, Petr Sifii‰tû, LukበKadefiábek a Vít Pour. Kulturní a sportovní komise starosty obce Háj u Duchcova Jakub ·imek

Hájsk˘ kohout • obecní zpravodaj • vydává Obec Háj u Duchcova, ul. Kubátova 155, 417 22 Háj u Duchcova, Iâ: 00266302 • vychází zpravidla ãtvrtletnû • náklad vydání 500 ks • pro obãany obce v˘tisk zdarma • kontakt: www.ouhaj.cz, podatelna©ouhaj.cz, telefonní ãíslo: +420 417 837 248, mobil: +420 724 315 800 evidenãní ãíslo MK âR E 19861

HÁJSK¯ KOHOUT

PLACENÁ INZERCE

Cestovní kanceláfi TEP TOUR, www.teptour.cz

Zemfiel hájsk˘ rodák Josef Grünbeck Háji, pak pfie‰el do mû‰Èanské ‰koly v Oseku. A nakonec vystudoval nûmecké gymnázium v Duchcovû. Jako antifa‰ista mohl mluvit o velkém ‰tûstí, Ïe jej prezenãní povinnost vÛãi armádû zastihly aÏ na samém sklonku války. Po jejím skonãení se usadil v bavorském mûsteãku Höchstadt, kde získal odbornou kvalifikace v oboru nástrojafi. Následnû si svou Ïenou Loni zaloÏil dílnu na v˘robu hydroelektrick˘ch zafiízení, ãímÏ byl poloÏen základ pozdûj‰í továr-

Pfii sÀatku v kostele Weis-Kirche v r. 1952

Po dlouhé nemoci zemfiel hájsk˘ rodák a v˘znamn˘ nûmeck˘ liberální politik pan Josef Grünbeck. Narodil se 17. 9. 1925 v Háji u Duchcova jako syn krejãího. Jeho tatínek pocházel z Fr˘dlantu a jeho dûdeãek Rudolf Hanspach z Háje (zemfiel v roce 1935 ve vûku 60 let). Grünbeckova maminka Anna, rozená HansPack (zvaná Hanspach), vyrÛstala jako Bäckerstochter (dcera pakafie). Od sv˘ch ‰esti let Josef Grünbeck nav‰tûvoval po ãtyfii roky povinnou ‰kolní docházku v Národní ‰kole v

ManÏelka Josefa Grünbecka - Loni Grünbeck (rozená v Oseku) pfied kaplí v Lomské ulici v Oseku

Josef Grünbeck pfied sv˘m rodn˘m domem, nyní Háj u Duchcova, Zelenkova ul. ãp. 6 P¤ÍLOHA / 2012

●

HÁJSK¯ KOHOUT

ny - Grünbeck Wasseraufbereitung GmbH - o pûti stech zamûstnancích. Jeho motem bylo - „Voda je na‰e pivo“! V 50. letech byl vyznamenán plaketou Bavorského sportovního sdruÏení, neboÈ se vedle podnikání pravidelnû vûnoval také sportu. Od poãátku sedmdesát˘ch let byl ãlenem Freie Demokratische Partei (FDP) - politické strany svobodn˘ch demokratÛ. V roce 1983 se stává poslancem spolkového snûmu a mluvãím FDP. âinnost vyvíjí i jako pfiedseda v˘boru pro v˘zkum a technologie v oblasti ochrany pfiírody. Po listopadu 1989

(Pokraãování na následující stranû)

Rodina Grünbeckov˘ch v roce 1938, otec Josef Grünbeck, syn Josef, bratr Jan, sestra Elisabeth, bratr Anton a matka Anna

(Dokonãení z pfiedchozí strany) se úãastnil v devadesát˘ch letech jednání s tehdej‰ím prezidentem Václavem Havlem a nûmeck˘m ministrem zahraniãí Hansem Dietrichem Gentscherem ohlednû znovuhodhalení sochy stfiedovûkého pûvce Waltera von der Vogelweide. Osobnû pak zajistil finanãní prostfiedky nutné k restaurování toto sochy a její následné instalaci. Opakovanû dával najevo, Ïe patfií k politikÛm, kter˘m záleÏí na dobr˘ch vztazích mezi âeskou republikou a Nûmeckou spolkovou republikou. Pfii pfiíleÏitosti 50. v˘roãí konce druhé svûtové války se stal jedních z hlavních signatáfiÛ spoleãného prohlá‰ení stovky pfiedních ãesk˘ch a nûmeck˘ch osobností „Smífiení 95“.

Jeho vítûzn˘ postoj ve volbách do Bundestagu v r. 1989

Franti‰ek Nachtmann, kronikáfi obce

O evropském sjednocení

Josef Grünbeck jako podnikatel ve své firmû vodní chemie a vodní aparatury r. 1967

Pfii oslavû sv˘ch narozenin v roce 1995

Zlatá svatba manÏelÛ Grünbeckov˘ch na Mûstském úfiadu v Duchcovû 13. 6. 1994

Obnovení sochy nûmecky pí‰ícího lyrického básníka a nejvût‰í postavy nûmeckého minisengra Waltera von Vogelweite v parku ObráncÛ míru v Duchcovû

Udûlení ãestného obãanství v Duchcovû 13. 6. 1994 HÁJSK¯ KOHOUT

●

P¤ÍLOHA / 2012