Rozruchu jsou 3 roky!

Kveten 2006

Teplý Bonz č. 19 – květen

Rozruchu jsou 3 roky!

Syslové na letišti ve Kbelích Tak to je poprvé, co byli Brontosauři na letišti. Sice to nebylo pravé vojenské, ale mělo k němu blízko. V hangáru jeden dvojplošník - první spojenecký tryskáč a pár dalších výstavních kousků. Víkendovku pořádal základní článek Syrinx. Sešla se nás tu hrstka fanoušků do letadel a syslů. Letiště je totiž vyhlášeno národní přírodní památkou, protože je tu největší populace syslů v republice. A je to pravda! Jsou tam. V pátek jsem bohužel dorazil až v noci a přišel tak o větší část přednášky o historii výroby letadel v Čechách za První republiky, ale i ten kousek byl moc zajímavý, o zakázky na výrobu letadel se tu pralo několik firem – Avia, Aerovka a Letov, když začala být Aerovka zatlačována do pozadí státním podnikem Letov, tak se vrhla na výrobu automobilů.

Je to tak, Rozruch letos slaví tři roky svého bytí mezi Brontosaurstvem (na ty dvě svíčky navíc si ještě musí počkat), je to ještě docela mimčo, ale chodit už docela umí. Na jaře se dělo opět spousta věcía tak se s úvodníkem nebudu tak rozkecávat a hurá do čtení.

Brontosaurus v Podhoubí aneb Jak na Ekohry? Organizátorská víkendovka na téma tvorby Ekoher a dalších hříček s globální tématikou proběhla koncem března na Ekocentru Podhoubí v Praze pod vedením lektorů Ekocentra.Bla to příjemná akce vyznačující se hlavně setkáním lidí z různých organizací podobného zaměření, dazila i delegace ze Slovenska. Vyzkoušeli jsme si hru Beo, kterážto nebyla nic zázračního, protože se dost vlekla. O hodně lepší byla Válka rostlin, tedy vlastně Opuštěné pole, svižna hra na osazování opuštěného pole rostlinami. Oddychem od ekologických her byly lanové překážky, které jsme natáhli na kraji blízkého lesa. I přes mé obavy z rozmoklého sněhu na zemi se nikomu nic nestalo.

Velikonoce Tradiční velikonoční víkendovka proběhla poblíž Mariánských lázní v Západních Čechách, práce nebylo mnoho, ale o to více se chodilo po okolí.

Sobotní den byl ve znamení úklidu aeroparčíku. Vypadalo to jednoduše, hrabání listí v lesíku a ještě k tomu na jaře. Ale to listí už bylo pěkně shnilé a špatně se s ním manipulovalo, stěhovali jsme ho na přívěsu stařičkého žigula na velikou hromadu podobného neřádstva. Podle svědectví těch chudáků co tam zůstali pomáhat i v podvečer, kdy jsme my s Jakubem vyrazili balit Ekofór na Toulcův dvůr to byla pěkná makačka. Večer pak jsme zahráli válku rostlin (Opuštěné pole). A v neděli se chystali domů. Ale to byl omyl, bylo potřeba vystěhovat letadla ven z hangáru aby se pod nimi dalo zamést. Prvotní pokusy s nafouknutím kol letadel jsme brzy, asi po hodině a půl, vzdali a na hej-rup roz jeli první letadlo – dvouocasý tryskáč z roku 1946, následoval dvojplošník z první světové a pak cvičný Delfín, zrovna v nejlepším tlačení letadla mi zazvonil mobil, no někdy je lepší moderní technologie nechat někde daleko. A co s tím Migem, sviňa velká! Sundali jsme ho z podpor… a a ni máhodou, s tím nehneme. Pak přišel Honza Kubata se skvělým nápadem. Mig se zvedne na podporách do výšky a zamete se to pod ním, pak se uvolní podpory a zamete se pod nimi. Geniální! Na výsledek tohoto pokusu jsem už nečekal a vyrazil domů. Martin

-2-

Teplý Bonz č. 19 - květen

Festival Beltine 30.4.-1.5.2006

doporučeno zkusit smíchat make-up a potravinářské barvivo, což je alespoň teoreticky zdravotně nezávadné. Výsledkem byla žlutá, červenorůžová a tyrkysová barva. Všechny tři jsem na sobě vyzkoušela a při smývání si ověřila, že teplá voda a mýdlo pořád ještě funguje a z obrázku na kůži tedy zbude maximálně nepatrný barevný nádech. Jelikož jsem měla přislíbeno ještě několik barev od Martina, rozhodla jsem se nic dalšího neřešit. Akorát jsem sebrala všechny menší štětce, které jsem doma (a u kamarádů) našla a podle obrázků šperků s keltskou tématikou stáhnutých z internetu nakreslila vzorník ornamentů.

O tomto svátku keltské kultury, který se každoročně odehrává na přelomu dubna a května, jsem už kolikrát slyšela vyprávět, ale letos poprvé jsem ho mohla prožít na vlastní kůži. A rozhodně to stálo za to…

Už někdy v lednu se mi kamarád Martin z Hnutí Brontosaurus svěřil, že by HB možná mohlo mít v dějišti letošního Beltinu - Lipnici nad Sázavou informační stánek. Znělo to docela lákavě a jelikož jsem rovněž členkou této bohulibé organizace, rovnou jsem si předběžně zabrala místo. Počátkem dubna vše začalo nabírat konkrétnější podobu. Povídali jsme si přes ICQ a najednou přiletěla otázka? "Jak jsi na tom s malováním na tělo?" Mou odpovědí bylo duchaplné: "Tím myslíš co?" Po kratší debatě vyplynulo najevo, že bychom vzali tělové barvy, aby po sobě mohli lidé navzájem malovat a já bych je u toho "korigovala", případně se občas na někom výtvarně vyřádila.

Když jsem v neděli ráno z posledních sil doběhla autobus, stihla vlak a zvládla všechny přestupy až do Kolína, bylo to pro mě jasným dobrým znamením. Tam jsem se připojila ke zbylým čtyřem členům naší výpravy, kteří jeli z Prahy, takže odpadla (v případě zpoždění vlaků) původně poměrně reálná hrozba, že se budu muset pěšky trmácet těch asi 7 kilometrů ze Světlé do Lipnice sama samotinká.

Jelikož v sobě nějaké ty kreativní sklony mám, s nadšením jsem souhlasila. Další výhodou bylo, že coby účinkující bychom ušetřili (pro mě) nemalé peníze za vstup, protože bychom dostali volňásky. Byla jsem rovněž požádána, abych co nejdříve napsala krátkou anotaci na tu svou budoucí malovací dílnu. Učinila jsem tak a jaké bylo mé překvapení, když jsem si ji zanedlouho četla na hlavních "beltinovských" webových stránkách v poněkud upravené podobě. Oproti původní verzi ze mě udělali odborníka na bodypainting. Z osoby, která doteď kreslila po lidech maximálně tak propiskou…

Ve Světlé jsme si zašli na oběd a po něm úspěšně zdolali poslední zbytek cesty. Počasí se tvářilo poměrně vlídně, i když na konci dubna bych si představovala poněkud příznivější teplotní podmínky. Amfiteátr jsme v Lipnici našli snadno a tak netrvalo dlouho a začali jsme s přípravou našich aktivit. Pověšení obrázků z Ekofóru (soutěže ekologického humoru), přivázání plachty s nápisem EKOFÓR, napsání upoutávky a dokončování dalších nezbytností nám zabralo čas přesně do začátku festivalu. Ještě se převléct do kostýmu, nezapomenout dvoje punčochy pod sukni a tři další vrstvy pod vršek a jde se na věc.

Na přípravu jsem se vrhla s gustem. Z úsporných důvodů jsem se rozhodla umíchat nějaké barvy sama. Ve výtvarných potřebách mi bylo

-3-

Teplý Bonz č. 19 – květen Zprvu se mi lidé ani moc nehrnuli. Spíše prohlíželi Ekofór, točili s Poi a míchali druidské lektvary, takže se mezi mé první oběti zařadili spoluúčinkující kamarádi. Ovšem poté se situace změnila a návštěvníci se začali trousit po poněkud více, než jen po jednom. Naštěstí mi přišel na pomoc neznámý "malovánímilovný" člen Bratrstva Keltů. Zájem byl převážně o výše zmíněné ornamenty, ale malovala jsem i podle donesených přívěsků, či jen tak podle fantazie. Za své vrcholné dílo považuji "maorského válečníka", který budil nemalou pozornost a udělal mi docela slušnou reklamu. Oficiálně jsem měla končit v osm večer, zároveň se zahájením hudební produkce, ale poslední zájemce jsem dodělávala za svitu čelovky, neodvažuji se typovat v kolik. Když jsem konečně sbalila svou "živnost", zašla jsem si na masalu od čajovny a poté zaslouženě užívat programu. To znamená poslouchat, tancovat a samozřejmě i povídat s kamarády. Nevnímala jsem zdaleka veškeré výstupy a tak mi rozhodně nenáleží právo je nějak hodnotit. Navíc myslím, že článků na téma kvality účinkujících bude více a od zcela jistě povolanějších autorů, než jsem já. Jediné, co mi má chabá paměť dovoluje, je zmínit jména dvou skupin, které se mi opravdu líbily a těmi jsou polský Beltain a slovensko-francouzský Roc'hann. Jelikož s přibývajícími hodinami teplota rozhodně nestoupala, rozhodla jsem se, že lepší variantou než jít spát ven, bude nejít spát vůbec. Původně avizované spaní pod střechou místní sokolovny bylo totiž z neznámých důvodů (nebo že by kvůli bufetu?) zakázáno, můj spacák má extrém okolo 0 stupňů a já se řadím mezi poměrně zimomřivé lidi. Mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní jsem se nechala pozvat na klobásu v domnění, že by se teplo z žaludku mohlo rozšířit i do zbytku těla. Bohužel se tak nestalo, a tudíž jsem byla donucena přibrat další vrstvy oblečení až do maximálního počtu 7 kusů nahoře a dál statečně vzdorovat návalům arktického chladu v bufetu nad kelímkem horkého čaje. Ačkoliv dřevěné lavice i stoly nebyly nejpohodlnější, přesto jsem na nich dokázala asi na půl hodinky usnout.

Když jsem se ráno zmátořila a doploužila se před pódium, zrovna začínalo vystoupení skotských tanců, do kterého byli zapojováni i návštěvníci. Musím říci, že jsem se konečně slušně zahřála a doufám, že vystupující tanečníci i tanečnice rovněž, neb jejich lehké odění jim nic takového rozhodně zaručit nemohlo. Netrvalo dlouho a areál opět začal pulzovat životem. To bylo znamením, že mi za chvíli začne další "šichta". Zašla jsem si na půllitr čaje a snědla výborný jablečný koláč, který jsem vyfasovala od jednoho z mých včerejších "zákazníků". Rozhodně milá pozornost. Asi o půl deváté jsem rozbalila svoje "nádobí" a poté se opakovala včerejší situace. Zpočátku skoro ani noha, ale pak se se zájemci roztrhl pytel, takže jsem malovala bez přestávky až do půl jedné. Skončila jsem dost grogy s myšlenkou na to, kolik věcí se bude muset pro příště (jestli nějaké bude, ale soudě podle ohlasů by být mělo) vychytat. Kolena jsem měla otlačená k neuvěření a v nohou snad celé mraveniště. A jelikož teplou vodu na záchodech nevedli, tak než jsem v té ledovce umyla štětce a následně i své ruce, myslela jsem, že mým horním končetinám pomůže už jen amputace. Než jsem se stihla sbalit a převléct, byli ostatní už dávno v kyvadlovém autobuse směr Světlá, ale naštěstí přemluvili řidiče, aby ještě chvíli počkal. Cestu jsem prospala a když jsme dojeli na nádraží, probudilo mě prakticky letní počasí i s odpovídajícím teplotním rozmezím. Člověk by skoro řekl, že to ta příroda udělala naschvál… Ve vlaku mě veškerá dosavadní aktivita opustila a tak už jsem pouze otevírala tu jedno a tu druhé oko, abych snad nezapomněla vystoupit. To se zadařilo a tak jsem si po asi čtyřiatřiceti hodinách mohla konečně vychutnat měkkou náruč mojí postele.

-4-

Bára

Teplý Bonz č. 19 - květen

Print & Play Board Games aneb Urob si sám Deskovku Karel „Krápník“ Berka Deskové hry zažívají pomalý ale jistý rozmach. Vždyť kdo by dnes neznal Šachy, Dámu, či nověji Bang!, Osadníky, či Carcassonne? V deskových hrách se objevují nové herní mechanismy inspirované částečně rozmachem počítačových her a na webové databázi BoardGameGeek1 (http://www.boardgamegeek.com) se objevuje denně nová hra. Většinu z nich člověk nikdy neuvidí, ale mnohé hry si naopak může vyrobit. Ptáte se, jak vyrobit? Snadno. Hodně her je volně k dispozici ke stažení a následnému tisku podle hesla Vytiskni a hrej (Print & Play). Pokud ovládáte některý ze světových jazyků, tak to máte navíc jednoznačně lehčí.České hry totiž na webu skoro nenajdete, snad s vyjímkou her od Manticory (http://hry.manticora.com). Pokud tedy umíte anglicky, naleznete až neskutečné množství games v tzv. kanonických listech jak na BoardGameGeeku tak i jinde (http://www.runestoneit.com/~dseag raves/canonical_list.html). Přátelé francouzštiny najdou spoustu dobře popsaných a dle vyrobitelnosti seřazených jeux de societé na NeuroLudicu (http://www.neuroludic.com/choix.ht ml). A nakonec hráčská velmoc Německo má minimálně seznamy die Spiele na Spiele-ausTimbuktu (http://www.spiele-austimbuktu.de). Ale spíš jich bude mít víc, jen já holt neumím německy. Šíře nabídky print&play deskových her je podobně široká, jako šíře nabídky deskových her vůbec takže ohromná. Můžete si vybrat spíše hříčky jako je například Matrix (obr 1), kde se snaží hráči projít postupně všemi body matice. (http://www.8un g.at/printgame s/english/matr ix/detail_e.ht m).

obr 2 – kartička z Fotocaccia paměti vhodná i pro děti2 (http://www.kidultgame.com/en/printandpl ay/FotoCacciaNew_inglese.htm). Ale dají se najít i hry komplexnější. Například karetní přebíjenou pro 4 hráče Cromognomo, kde se hráči v roli dvojic duhových skřítků snaží obarvit duhu do té správné, tedy jejich, barvy. (http://www.davincigames.com/page_eng.cf m?sez=03&gioco=cromognomo) Ale pozor, barvy se velice snadno a rychle mění jedna v druhou. Pokud si chcete zazávodit, tak lze sáhnout například po hře Ascowt (obr 3), v níž soupeří ušlechtilí a rychlí, ehm, tuři a krávy. (http://www.davincigames.com/page_eng.cf m?sez=03&gioco=ascowt , pravidla přeložená do češtiny: http://bobrb.wz.cz/AscowtrulesCZ.pdf) Tak co, dojede Vaše Stračena do cíle dřív, nebo si raději vsadíte na sousedova tura Bura?

obr 3 – plán i s figurkami jednotlivých krav (a jedné plyšové vedle)

obr 1 - Herní plocha Matrixu

Další hříčkou je třebas Fotocaccia (obr 2)- hra na procvičování obrazové 1

Geek se dá přeložit nejlépe jako nadšenec

2

-5-

a příznivce Linuxu, je tam tučňák

Teplý Bonz č. 19 – květen

obr 4 – Ilustrace ze hry Dune: BeneGesseritský štít proti hráčské špionáži; hrací plochou je celá planeta Duna; karta pro Červa, karta pro prudký jed používaný BeneGesseritem .

Nicméně lze najít i velice komplikované hry jako například Dunu (obr 4) od Avalon Hillu, která byla uvolněna (http://www.sorvan.com/games/dune/), ve které můžete s Harkonneny konečně zadupat Fremeny a Atreidy do hlubin pouště. Ovšem jen pokud Vás tam nezakopou oni. Poslední hrou, kterou bych chtěl zmínit je hra na kolonizaci a samosebou i dobytí vesmíru zvanou Interspace (obr 5), která má navíc docela zajímavě řešenou plochu postupně sestavovanou a spojovanou z šestiúhelníkových dílů. (http://interformic.com/is.html) A propos, dílů... Na rozdíl od běžných deskových her přichází u těch tištěných ještě jedna důležitá fáze před hrou. Tou je sestavování hry. Nejsnazší způsob většinou bývá barevně vytištěné archy papíru nastříhat do tvaru požadovaných karet, či žetonů a hrát s takto připraveným materiálem. Jenže takováto hra většinou nevypadá a nehraje se zrovna dobře. Takže přichází na řadu lidová tvořivost – papíry podlepit tvrdým papírem (na karty občas dobré a dostačující, nicméně většinou divné na omak), – rovnou tisknout na lepící papíry (líp se s nimi pracuje a méně se lepením krčí), – případně použít oboustranně lesklé a tvrdé papíry (na omak jsou nejlepší,

–

–

dejte si pozor na fotopapíry – většinou jsou lesklé jen z jedné strany), použít herní obaly karet pro Magic (snadná příprava a skoro bez nutnosti cokoliv měnit, navíc, pokud je hra špatná, tak obaly zůstanou a karty se snadno vymění), papíry na žetony podlepovat dřevem, nebo plnou lepenkou (ne vlnovkou!) s dostatečnou tloušťkou (čím pevnější, větší a tlustší žetony, tím lépe se bude hrát, na řezání je bezvadný modelářský odlamovací nůž, případně nůž na koberce).

Jak je vidět i z mého nedokonalého výčtu print&play deskových her, je z čeho vybírat. Nicméně příprava hry určitě nějaký čas zabere a je nutno s ním počítat. Například Interspace jsem vyráběl víc než 10 hodin čisté práce. Obecně platí, že více žetonů znamená nutnosti více času. Ale tento čas se Vám pak, doufám, vrátí v zážitcích. Jak praví staré ruské přísloví: Lidi nejlépe poznáte při cestování či při hře. Nuže, hrajme a poznávejme!

obr 5 – Ilustrace ze hry Interspace: rozehraná partie; žeton kosmické lodi; díl plochy; karta planety

-6-

Teplý Bonz č. 19 - květen

Ekofór 2006

Ekofór hodnotí dvě poroty – odborná, složená ze zástupců ekologických organizací a České unie kariakturistů a Cena veřejnosti. Odborná porota už zasedla a to v úterý 16.května a udělila hlavní ceny. Byla to docela veselá akce a dost náročná na posuzování vtipů. Za Unii karikaturistů tam byl Ivan Hanousek, místopředseda a od něj jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí ze světa kreslených vtipů.

online hlasování je tu Letošní rok se točíme hodně kolem Ekofóru, je to sice už třetí ročník, ale dosud ležela větší část činnosti kolem Ekofóru na kanceláři a v Brně, letos se přesunul celý do Prahy a v Brně na kanceláři zůstala jen zasílací adresa vtipů.Pro připomenutí Ekofór je soutěž kreslených a focených vtipů s tématikou životního prostředí.

Už máme za sebou uzávěrku soutěže, přišlo nám přes 600 vtipů, většinou od dětí v kategorii Ještěrka. Z nich jsme vybrali 75 nejlepších – 25 v každé kategorii a pro ně teď můžete hlasovat v online galerii na stránkách http://ekofor.brontosaurus.cz,

Ekofór byl zatím k vidění na dvou místech – na festivalu Beltine a Dni Země na Toulcově Dvoře. Teď se chystají další výstavy, nejbližší bude na Bambiriádě v Brně. Tedy hlasujte pro nejlepší ekologický vtip a nebo se podívejte na některou z výstav. Aktuality kolem Ekofóru najdete na našich stránkách. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne na festivalu Mohelnický dostavník v Mohelnici u Olomouce 2. září 2006. Martin

-7-

Teplý Bonz č. 19 – květen

Kancelářská krysa

* Kromě toho se chystá velké setkání k Akci Příroda – Okap 3.

Kancelářská krysa Emilka se nám zase po čase prokousala do Bonzu a nechala za sebou kromě několika děr i pár novinek a hlavně drbů.

* Taky bude tradiční CVVZ – Celostátní velká výmena zkušeností organizací pracujících s dětmi a mládeží v Ostravě, to znamená, že bude na podzim pěkně husto velkými akcemi, akorát všechny budou na Moravě. * A aby toho nebylo málo, na podzim chystá Brontosaurus strategické plánování na další roky, abychom věděli kdo jsme, co chceme a čeho chceme dosáhnout. * Rozruch má dva členy ze Slovenska. * Chystá se nový Brontosauří web, který bude na rozdíl od skoro statického webu stávajícího živý a plný diskusí, příspěvků a všeho kolem. * Konečně budeme mít Rozruší trička, koupit si je budou moci členové Rozruchu za cca 150 Kč.

* Na začátku letoška nám prošlo účetnictví kontrolou brontosauří Kontrolní a revizní komise a to úspěšně, až na nějaké drobnosti ho máme v pořádku. * Na podzim se pravděpodobně uskuteční školení hospodářů, bude ho organizovat kancelář Brontosaura. * Letošní propagace táborů sestávala ze dvou vln plakátků, první šla do všech zastávek ČD, mohli jste si jich všimnout při cestování po naší krásné vlasti, bylo jich asi 6000-7000. Příští rok je možná očíslujeme a vyhlásíme soutěž, kdo jich víc najde:-). Druhá vlna už se šířila po rozvěšovačích a byly jich už jen nějaké 3000. Krom toho jste se mohli setkat s brožurkami táborů, těch bylo asi 7000 a zmizely skoro hned. * Speciálně k letošním táborům vznikly nové stránky na http://prazdniny.brontosaurus.cz. * V letošním roce se podařilo Brontosauru získat více peněz na dotacích, než v dřívějších letech a to asi 830 000 Kč, většina z toho se rozdělí mezi základní články a asi čtvrtina zůstane na provoz kanceláře. To nám ale moc nepomůže, protože kancelář potřebuje peníze nejvíce. * Na padzim se chystá celobrontosauří pracovní víkendovka na hradě Cimburk na Moravě.

-8-

* Brontosaurus možná bude v časopise Dívka. * Bára se stala na festivalu Beltine odbornicí na malování na tělo, krom toho, že to o ní vyhlašovali před Beltine v rádiu, tak se jí na festivalu začaly hrnout zakázky na další akce. * Z poroty Ekofóru – v Písku na soutěži kreslených vtipů hodnotí porota vtipy tak, že každý porotce dostane kýbl s pískem a ke vtipu, který se mu líbí trochu usype… * Marta se mnou spolupořádá tábor na Slovensku na Holíči, který organizuje Slovenská brontosauru podobná organizace 5pe. * Zúčastnil jsem se organizátorského kurzu OKAP 2 coby podpora v kuchyni a specialista na všechno, Okap byl docela fajn, akorát trochu přetechnizovaný, na závěr superpalírna 3 notebooky a snažily se vypálit 30 CD v co nejkratší době. Stejně si to nejvíc užili organizátoři. * Před 30ti letou válkou bylo na našem území polovina lesů co teď (z jedné přednášky z OKAPu). * V letošním roce skoro všichni buď maturují, nebo dělají bakalářku, nebo státnice (zdroj: Rozruší statistická kancelář).

Teplý Bonz č. 19 - květen

Rozruch na jaře

13.7.-23.7. - III. Rozruší PsB Polární noc místo: Žďárské Vrchy práce: hrabání podmáčených luk Když potká sob soba, mají radost oba. Sauna, iglú, tučňáci a hvězdy za polárním kruhem. Letní akce Prázdnin s Brontosaurem s tématikou života na hranici a těsně za hranicí polárního kruhu a života Čeká nás několik hodin denně péče o naší jedinou masožravku - rosnatku. Rosnatka roste pouze na podmáčených loukách a dusí jí náletové travní porosty, které zarůstají podmáčené louky a tím mokřady zanikají. V ceně je jídlo, vaření na ohništi, bydlení pod přístřeškem, pojištění a program. účastnický poplatek: 650 Kč kontakt: Martin Perlík,608 526 635 [email protected]

26. 5. 2006- 28. 5. 2006 Zeměplocha, aneb Zavazadlo vrací úder místo: Zámek Hrubý Rohozec práce: Pomoc v zámeckém parku Někteří si myslí, že země je placatá a někteří to i vědí jistě. Pojďte do světa, kde světlo je líné a pomalé a místní obyvatelé podivní. Znalost knih o Zeměploše není třeba, uvítáme každého bez rozdílu tvaru. Trpaslíci i Trollové vítáni. účastnický poplatek: 40 Kč (20 Kč pro členy ZČ HB Rozruch) kontakt: Martin Perlík,608 526 635 [email protected]

Frisbee na letné (každou středu od 17:30) Protože už je venku krásné počasí a teplo, tak hrajeme každou středu na Letenské pláni v Praze frisbee, dostaneš se sem tramvají buď z Vltavské nebo z Hradčanské – zastávka Sparta. Pak jdi kolmo od zastávky přes písečnou pláň a na kraji zelené plochy jsme my. Začátek je v 17:30. Hrajeme za každého počasí!

16.6.-18.6. 2006 Jizerky 2006 místo: Mariánskohorské boudy, Jizerské hory práce: pomoc v CHKO

Další zajímavé akce První noc strávíme ve vlastních stanech poblíž lesních školek v Harcově a druhý den se přesuneme do několik set let staré chalupy vysoko v horách. Čeká nás víkend v krásné přírodě Jizerských hor. Zavzpomínejme, jak se žilo před několika sty lety, kdy lidé neměli ani elektřinu, ani jiné výštěky moderní techniky. Těšit se můžete na výber her s tématikou životního prostředí a globalizačních problémů naší civilizace. účastnický poplatek: 40 Kč (20 Kč pro členy ZČ HB Rozruch) kontakt: Martin Perlík,608 526 635 [email protected]

Mohelnický dostavník 1.9.-3.9.2006 Mohelničák je tradiční místo setkávání Brontíků po táborech a nabitém létě. Je to folkový a contry festival, kde mají Brontosauři své aktivity – lanové překážky, čajovnu, výstavu Ekofóru, Ekostan, hry a spoustu dalšího. Sleze se tam kolem stovky Brontíků. Všichni členové brontosaura a účastníci letošních táborů mají vstupné snížené na 100 Kč na celý víkend. Mohelnický dostavník probíhá od 1.9. do 3.9. 2006, sháníme také pomocníky na brány a vůbec na pomoc s našimi aktivitami. Zájemci se obracejte na kanceář Brontosaura – [email protected]. A to je z tohoto Bonzu vše, těším se na viděnou v dalším čísle! A jestli budete mít nějaké povídání z prázdnin a z táborů, pište na adresu: [email protected] a já je zveřejním v záříjovém Bonzu. Martin

-9-