RÒZNÉ. Restaurování nástûnn ch maleb v kapli sv. Ludmily baziliky sv. Jifií

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:06

Stránka 349

RÒZNÉ

Restaurování nástûnn˘ch m a l e b v k a p l i s v. L u d m i l y b a z i l i k y s v. J i fi í Na klenbû chóru a v boãních lodích baziliky sv. Jifií byly postupnû od poloviny 19. století aÏ do 70. let století 20. objevovány více ãi ménû souvislé fragmenty nástûnné malífiské v˘zdoby. Vzhledem k tomu, Ïe od posledního restaurování ubûhly uÏ desítky let, nastala potfieba provûfiit stav maleb i podkladov˘ch omítek. Z pfiedbûÏné restaurátorské prohlídky vyplynulo, Ïe vedle revize soudrÏnosti barevné vrstvy a náhrady nevyhovujících retu‰í bude vhodné pofiídit podrobnou dokumentaci dochovan˘ch fragmentÛ, aby bylo moÏné v prÛbûhu let provádût kontrolu jejich stavu a ovûfiovat, 1

2

ce byla shledána v kapli sv. Ludmily, jejíÏ malífiská v˘-

oltáfi, podle nûjÏ je v moderní literatufie naz˘ván –, na-

zdoba vznikla na konci 16. století (v 19. století byla

maloval pravdûpodobnû v dobû kolem roku 1470 pod

pfiemalována a doplnûna o obrazy Josefa Hellicha).

vlivem okruhu norimberského Mistra Tucherova oltá-

Nûkteré partie maleb v kapli dlouhodobû strádaly za-

fie. Pfiedpokládá se, Ïe oltáfi objednala tehdej‰í pfied-

tékáním, pfiiãemÏ nebylo zfiejmé, zda jde o následky

stavená klá‰tera Anna z Kotopek. Zuzana V‰eteãková

aktuální poruchy stfiechy, nebo o vliv zbytkové vody ve

pfiifiazení nástûnn˘ch maleb na oblouku k dílu Mistra

zdivu z prÛsakÛ, ke kter ˘m docházelo v minulosti.

Svatojifiského oltáfie akceptuje, jejich dataci ale klade

V plochách tmav˘ch map, které ohraniãovaly postiÏená

obecnûji do poslední ãtvr tiny 15. století. AneÏka

Není-li uvedeno jinak, je autorem v‰ech fotografií Jan Gloc, 2010. Obr. 1. Praha, PraÏsk˘ hrad, bazilika sv. Jifií, sv. Ludmila na vstupním oblouku do kaple sv. Ludmily, poslední ãtvrtina 15. století, stav po restaurování. Obr. 2. Praha, PraÏsk˘ hrad, bazilika sv. Jifií, bl. Mlada na vstupním oblouku do kaple sv. Ludmily, poslední ãtvrtina 15. století, stav po restaurování.

místa, byla malba silnû uvolnûná a pokrytá soln˘mi v˘-

Merhautová malby na oblouku datuje aÏ do doby ko-

kvûty. Tato skuteãnost byla bezprostfiedním impulsem

lem roku 1500.

zda nedochází k úbytkÛm malby. NejváÏnûj‰í situa-

2

3

4

■ Poznámky

k pfiípravû restaurátorského zásahu, jenÏ probûhl v lé-

Postavy svûtcÛ a svûtic, zejména jejich fyziognomii,

tû roku 2008. Spolu s malbami v kapli byly restauro-

lze porovnat s dvûma Ïensk˘mi a jednou muÏskou fi-

1 K historii kaple srovnej zejména CIBULKA, Josef. Kostel

vány také pozdnû gotické obrazy svûtcÛ a svûtic na

gurou, které byly v 60. letech 20. století zji‰tûny son-

svatého Jifií na hradû PraÏském : Stavební dûjiny a prÛ-

vstupním oblouku do kaple.

dáÏním a infraãerven˘m prÛzkumem na v˘chodní stûnû

vodce památkami. Praha : Státní grafická ‰kola, 1936.

5

Baziliku sv. Jifií zaloÏil kníÏe Vratislav I. Vysvûcena

Svatováclavské kaple katedrály sv. Víta. Srovnáme-li

64 s.; MERHAUTOVÁ, AneÏka. Bazilika sv. Jifií na PraÏ-

byla roku 925 za vlády Vratislavova syna Václava pfii

hlavu sv. Ludmily a bl. Mlady s monumentální hlavou

ském hradû. Praha : Academia, 1966. 92 s. Shrnutí viz

pfiíleÏitosti pfienesení ostatkÛ Václavovy babiãky Lud-

Ïeny ve Svatováclavské kapli, vidíme shodu ve stavbû

VLâEK, Pavel (ed.). Umûlecké památky Prahy. PraÏsk˘

mily – pr vní muãednice z rodu PfiemyslovcÛ. O nûco

hlav, kresbû vyklenutého oboãí a velk˘ch oãí s mírnû

hrad a Hradãany. Praha : Academia, 2000, s. 136–145.

pozdûji zaloÏen˘ pfiilehl˘ klá‰ter benediktinek, jehoÏ

nabûhl˘mi horními i spodními víãky, rovného nosu,

ISBN 80-200-0832-2. K prÛbûhu obnovy kaple srovnej

první abaty‰í se v poslední ãtvrtinû 10. století stala

se‰pulen˘ch v˘razn˘ch rtÛ, r˘hy mezi nosem a horním

MACH, Franti‰ek; ·ITTLER, Eduard. Oprava chrámu svato-

sestra kníÏete Boleslava II. Mlada, byl proto logicky

rtem a dolíãku na bradû. Star‰í vrstva v˘zdoby ve Sva-

jifiského na hradû praÏském. Památky archeologické.

centrem svatoludmilského kultu. Kaple sv. Ludmily by-

továclavské kapli je datována do tfietí ãtvrtiny 15. sto-

1913, roã. 25, s. 133–151. ISSN 0031-0506.

la vybudována za dal‰í v˘znamné abaty‰e AneÏky na

letí, buì do doby konce vlády Jifiího z Podûbrad, nebo

2 Pr vní zásadní anal˘zu díla malífie, jenÏ vytvofiil oltáfi

poãátku 13. století a pfiestavûna ve 14. století. Její

poãátku vlády Vladislava Jagellonského. Slohovû pfií-

sv. Jifií pro benediktinsk˘ klá‰ter sv. Jifií na PraÏském hra-

dne‰ní podoba, v níÏ jsou pod gotickou tumbou uloÏe-

buzné malby svûtcÛ a svûtic na oblouku kaple sv. Lud-

dû, pfiinesl PE·INA, Jaroslav. Pozdnû gotické deskové

ny ostatky sv. Ludmily, je v˘sledkem úpravy z doby ko-

mily kladl Jaroslav Pe‰ina do stejné doby, kolem roku

malífiství v âechách. Praha : âeská akademie vûd a umû-

lem roku 1500 a z let po poÏáru Hradu v roce 1541.

1470, souãasnû s oltáfiem sv. Jifií. Zajímavé je, Ïe fi-

ní, 1940, s. 54–72; T˘Ï. K ãinnosti dílny mistra svatojifi-

Obnova kaple probûhla v roce 1858, dal‰í práce v kap-

gury bl. Mlady(?) a sv. Benedikta nebo sv. Vojtûcha(?)

ského oltáfie. Umûní. 1958, roã. 6, ã. 2, s. 158–166.

li jsou doloÏeny k samému konci 19. století a k roku

se v kostele opakovaly; barokní obrazy tûchto svûtcÛ

ISSN 049-5123; T˘Ï, Paralipomena k dûjinám ãeského

1936. Nástûnné malby pro‰ly zásadním restaurová-

byly nalezeny v roce 1899 u jiÏní empor y, pfiístupné

malífiství pozdní gotiky a renesance. Umûní. 1967,

ním v letech 1961–1962.

z kÛru fieholnic.

1

6

roã. 15, ã. 3, s. 228–230. ISSN 0049-5123. Dále srov-

Kaple je spojená s lodí obloukem, na nûmÏ jsou vy-

Na klenbû pokryté zlat˘mi hvûzdami na modrém po-

malovány ãtyfii nadÏivotní postavy svûtcÛ. Na v˘chodní

zadí jsou vymalovány rozloÏité postavy Krista, Panny

Praha stfiedovûká. Praha : Panorama, 1983, s. 620.

stranû pfiedstavují snad sv. Vojtûcha, pod ním sv. Lud-

Marie, sv. Jana Evangelisty, sv. Mafií Magdalény

3 V·ETEâKOVÁ, Zuzana. Nástûnné malby v bazilice

milu. Naproti je vyobrazena patrnû abaty‰e Mlada, za-

a sv. Petra, dále postavy ãtyfi evangelistÛ a ãtyfi církev-

sv. Jifií na PraÏském hradû. In Castrum Pragense, 2005,

kladatelka klá‰tera, nad ní se nachází ãtvrtá postava

ních otcÛ. Postavy jsou popsány zvlnûn˘mi nápisov˘mi

ã. 6, s. 23–38. ISBN 80-80124541.

svûtce, zamalovaná v 60. letech 20. století kvÛli tor-

páskami, jejichÏ texty se ov‰em dochovaly jen ãásteã-

4 MERHAUTOVÁ, A., cit. v pozn. 1, s. 71.

zálnosti dochování pÛvodní figury. Malby na oblouku

nû. V˘malba na klenbû kaple, obnovené po poÏáru

5 Srovnej k tomu KYZOUROVÁ, Ivana. Restaurování ná-

podle úsudku Jaromíra Pe‰iny souvisejí s dílem Mistra

Hradu v roce 1541, vznikla v poslední ãtvrtinû 16. sto-

stûnn˘ch maleb v kapli sv. Václava. Zprávy památkové

Svatojifiského oltáfie. Ten své stûÏejní dílo – Svatojifisk˘

letí za abaty‰e Judity Eiben‰tolerové, jejíÏ znak se tu

péãe, 2010, roã. 70, ã. 5, s. 321. ISBN 1210-5538.

nej KROPÁâEK, Jifií. Malífiství. In POCHE, Emanuel (ed.).

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / R Ò Z N É | I v a n a K Y Z O U R O VÁ / R e s t a u r o v á n í n á s t û n n ˘ c h m a l e b v k a p l i s v. L u d m i l y b a z i l i k y s v. J i fi í

349

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 350

cím kapli s bazilikou byla odkryta ãtvrtá postava svûtce, jejíÏ ãást, zhruba dvû dolní tfietiny, pochází ze stejné doby jako dal‰í tfii svûtecké postavy; zbytek, tedy zejména hlava, byl domalován v 19. století. To byl nepochybnû dÛvod, proã byla figura v 60. letech celá zabílena. Prezentace sotva sto let star˘ch doplÀkÛ nezapadala do tehdej‰í koncepce restaurování, jehoÏ cílem bylo obnovit autentiãnost pozdnû gotické a renesanãní malby; pfiemalby z 19. století byly vnímány jako degradující. V posledních desetiletích se ale pohled na souÏití tûchto odli‰n˘ch stylÛ podstatnû mûní a v jeho úhlu je odkr ytí ãtvr té postavy a její zakomponování do pÛvodního celku logick˘m rozhodnutím. Ve snaze zlep‰it mikroklima kaple byla také restaurována ãtyfii vitráÏová okna na její v˘chodní a jiÏní stûnû, která byla zpevnûna ve své konstrukci a doplnûna o chybûjící sklenûné ãásti.

10

Pod velké okno v jiÏní

stûnû kaple byla osazena okapnice, do které stéká voda, jeÏ se kondenzuje na povrchu skla. Do provede-

3

ní tohoto opatfiení totiÏ voda stékala po opukovém zdivu a zanechávala na nûm své stopy. Jde o totéÏ zdivo, které bylo v renesanci a v baroku obestavûno dal‰ími zdmi a s konãícím 19. stoletím zase obnaÏeno, v souladu se zámûrem uvést památku „dle odkryt˘ch star ˘ch detailÛv opût a to nezkrácenû v pÛvodní svÛj stav“.

11

Ivana KYZOUROVÁ

4

Obr. 3. PraÏsk˘ hrad, bazilika sv. Jifií, kaple sv. Ludmily, pohled do klenby závûru kaple s postavami Krista, Panny Marie, Jana Evangelisty, sv. Mafií Magdalény a sv. Petra, poslední ãtvrtina 16. století, stav po restaurování. Obr. 4. Hlava sv. Ludmily doãasnû odkrytá v roce 1965 na v˘chodní stûnû Svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta (vlevo), hlava téÏe svûtice z kaple sv. Ludmily v bazilice sv. Jifií (uprostfied) a hlava bl. Mlady z kaple sv. Ludmily v bazilice sv. Jifií (vpravo). (Foto vlevo archiv autorky, foto uprostfied a vpravo Jan Gloc, 2010)

vrstvu, byly sejmuty pfiemalby z 19. století, aby mohly b˘t odhaleny pÛvodní, byÈ neúplnû dochované renesanãní malby. Na západní stûnû, kde se star‰í malba

■ Poznámky

prakticky nedochovala, byly ponechány scény se

6 MACH, Franti‰ek; ·ITTLER, Eduard. Oprava chrámu sva-

sv. Ludmilou od Josefa Hellicha. Ov‰em ani ty nejsou

tojifiského na hradû PraÏském. Památky archeologické.

kompletní, neboÈ byly po‰kozeny bûhem oprav baziliky

1910–1912, roã. 24, se‰it II.–III., s. 111–113, 329,

kolem roku 1900. Pfii restaurování byly také napravo-

356. ISSN 0031-0506.

vány následky zatékání stfiechou, které je evidentnû

7 KRâÁLOVÁ, Jarmila. Renesanãní nástûnná malba v âe-

dlouhodob˘m problémem. Do kaple zfiejmû muselo za-

chách a na Moravû. In Dûjiny ãeského v˘tvarného umûní

tékat i v prÛbûhu posledních desetiletí, neboÈ v mís-

II/1. Praha : Academia, 1989, s. 74. ISBN 80-200-0069-

tech styku klenby a klenebního pasu na severní stranû

0; TáÏ. Obnovené renesanãní malby purkrabství PraÏské-

byly rozsáhlé solné v˘kvûty. Barevná vrstva byla v tûch-

ho hradu. Památková péãe. 1964, roã. 24, s. 275–284.

nachází. V malbách byl shledán vliv benátského malífie

to místech silnû uvolnûná a v ‰upinách odpadávala.

ISBN 1210-5538.

Giulia Licinia, kter˘ byl v letech 1564–1588 dvorním

Vedle konzer vace maleb bylo nutné také dÛkladnû

8 Restaurování v letech 1961–1962 provedli restauráto-

malífiem Maxmiliána II. i Rudolfa II. a kter ˘ zemfiel

zkontrolovat stfiechu i krov kaple a opravit zji‰tûné zá-

fii A. Bergerová, V. Berger, E. Crhová, J. Kadera a J. Va-

pravdûpodobnû v Praze v roce 1593. Malby mohl vy-

vady.

chuda, ale restaurátorská zpráva se na Hradû nenachází,

tvofiit jeho pomocník, t˘Ï, kter ˘ pracoval na v˘zdobû 7

Bûhem restaurování v roce 2008 byly malby lokálnû

jen zápisy ze schÛzek s investorem.

stûn soudní svûtnice Nejvy‰‰ího purkrabství. Scény

odsoleny, prÛbûÏnû upevÀovány a ãi‰tûny. Byly injekto-

9 ZÁHO¤, Tomá‰. Oprava gotick˘ch a renesanãních ma-

ze Ïivota sv. Ludmily na západní stûnû kaple namalo-

vány defekty podél star˘ch, ale mírnû pracujících trhlin

leb kaple sv. Ludmily baziliky sv. Jifií na PraÏském hradû.

val roku 1858 Josef Hellich.

a vymûnûny nevhodné tmely. Odstranila se vût‰ina

Praha, 2008. Restaurátorská zpráva. Registratura Sbírek

Pomineme-li zásahy z 19. století, kdy byly malby

ztmavl˘ch retu‰í ze 60. let 20. století, které nevyhovo-

PraÏského hradu.

v kapli sv. Ludmily pfiemalovány a v˘znamnou mûrou

valy formálnû ani barevnû. Cílem nov˘ch retu‰í bylo

10 Umûlecká huÈ sklenáfiská JI¤IâKA-COUFAL. Restauro-

doplnûny, pro‰ly nejdÛleÏitûj‰ím restaurátorsk˘m zása-

optické scelení fragmentárnû dochovan˘ch maleb. Pro

vání vitráÏov˘ch oken z kaple sv. Ludmily v basilice sv. Jifií

hem na poãátku 60. let 20. století. Malby byly upev-

potlaãení defektÛ v malbû byla pouÏita retu‰ napodo-

na PraÏském hradû. Praha 2008. Registratura Sbírek

nûny a vyãi‰tûny a opravily se rozsáhlé trhliny. V‰ude

bivá. Místa s velk˘mi ztrátami malby byla pojednána

PraÏského hradu.

tam, kde sondáÏní prÛzkum potvrdil star‰í barevnou

v neutrální barevnosti. Na klenebním oblouku spojují-

8

350

9

11 MACH, F.; ·ITTLER, E., cit. v pozn. 1, s. 148.

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / R Ò Z N É | I v a n a K Y Z O U R O VÁ / R e s t a u r o v á n í n á s t û n n ˘ c h m a l e b v k a p l i s v. L u d m i l y b a z i l i k y s v. J i fi í

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 351

Rekonstrukce Archivu PraÏského hradu

Stav prostorÛ archivu, jeho vybavení a rozbor moÏností jeho dal‰ího rozvoje ukázaly, Ïe zásadní rekonstrukce je nezbytná. Zaãala se pfiipravovat v roce 2003

Archiv PraÏského hradu uÏívá ãást jiÏního kfiídla No-

a v prvních úvahách byly zvaÏovány dvû varianty fie‰ení:

vého paláce, a to od doby svého vzniku. Prostory ar-

rekonstruovat archiv ve stávajících historick˘ch prosto-

chivu jsou vzhledem k nádvofií v úrovni suterénu, roz-

rech, nebo vyprojektovat a postavit novou budovu, kte-

hodnû v‰ak neslouÏily jako sklepy. V prostorách se

rá by splÀovala v‰echny nároãné poÏadavky, mimo

v 17.–19. století nacházely skladi‰tû a depozitáfie rÛz-

vlastní jádro PraÏského hradu. Po dÛkladném rozboru

ného druhu. Místnosti jsou rozlehlé, s vysok˘mi klá‰-

byla zvolena první z obou variant. Zadání rekonstrukce

terními klenbami, vybavené velk˘mi okny a minimálnû

vycházelo z archivního zákona (zákon ã. 499/2004

jedním krbem, tedy zpÛsobilé k dlouhodobému pobytu.

Sb., o archivnictví a spisové sluÏbû a o zmûnû nûkte-

Pfii pohledu z jiÏních zahrad jsou také nûkolik metrÛ

r˘ch zákonÛ), kter˘ pfiesnû stanovil pravidla, na zákla-

nad terénem.

dû kter˘ch mÛÏe b˘t udûlena akreditace specializova-

V letech 1921–1923 bylo z Vídnû na základû ujed-

ného archivu sítû vefiejn˘ch archivÛ âeské republiky.

nání mezi rakousk˘mi a ãeskoslovensk˘mi odborníky

Cílem projektu stavebních úprav Archivu PraÏského

pfievezeno 107 beden archiválií, t˘kajících se Hradu

hradu bylo nalézt architektonické a provozní fie‰ení

i historick˘ch zemí Koruny ãeské (takzvaná 1. ãesko-

odpovídající souãasn˘m poÏadavkÛm a navrhnout

slovensko-rakouská spisová a archivní rozluka). Byly

zlep‰ení podmínek uloÏení archiválií, zejména v para-

uloÏeny v pfiízemí Nového paláce, v sousedství pÛvod-

metrech mikroklimatick˘ch a bezpeãnostních. NejdÛ-

ního archivu zámeckého hejtmanství, císafisko-králov-

leÏitûj‰í ãástí archivu jsou depozitáfie, proto byla v pro-

ského správního orgánu Hradu (1860–1918), v nûmÏ

jektu vûnována nejvût‰í péãe splnûní poÏadavkÛ na

byly chovány i spisy pfiedchozích úfiadÛ. Umístûní ar-

bezpeãné a správné uloÏení archiválií. Samostatnou

chivu bylo v té dobû povaÏováno za provizorní. Svûdãí

kapitolou bylo fie‰ení interiéru, pfii kterém projektant

o tom návrh vytvofiit depozitáfie archivu v Jízdárnû

kladl dÛraz na zachování a dal‰í vyuÏití dochovaného

PraÏského hradu ãi PleãnikÛv návrh upravit pro tento

hodnotného mobiliáfie.

1

Obr. 1. Praha, PraÏsk˘ hrad, Nov˘ palác, jiÏní kfiídlo, suterén, interiér takzvané âerné kuchynû, stav po odstranûní vloÏené konstrukce. (Foto Petr Mûchura, 2007)

úãel Tereziánské kfiídlo Starého královského paláce.

Umístûní Archivu PraÏského hradu se jeví jako

V˘znamn˘m pokrokem bylo vytvofiení úloÏného mobiliá-

správné i z hlediska dne‰ních pfiísn˘ch poÏadavkÛ na

zkrátila cesta archiválie k badateli. V klimaticky pfiízni-

fie – skfiíní, stolÛ a regálÛ (1925–1933) podle projektu

kvalitu a stálost vnitfiního klimatu. Hlavní ãást depozi-

vém prostfiedí prvního suterénu vedle depozitáfiÛ byla

Pleãnikova spolupracovníka, architekta Otto Rothmaye-

táfiÛ je umístûna v pûti sálech situovan˘ch mezi tak-

do velkorys˘ch zaklenut˘ch místností umístûna studov-

ra, a to na míru do stávajících prostorÛ. V roce 1957

zvan˘m Schodi‰tûm pod balkonem a Vázov˘m scho-

na plánové dokumentace (velké formáty) a badatelna

byla archivu jako depozitáfi pfiidûlena âerná kuchynû,

di‰tûm, zapu‰tûn˘ch hluboko pod úroveÀ III. nádvofií.

bûÏn˘ch fondÛ. Jako tfietí badatelsk˘ provoz bylo zfiíze-

naz˘vaná dfiíve také Nová korunovaãní kuchynû. Zde

Díky této poloze jsou prostory z jedné strany chránûny

no místo pro studium nejvzácnûj‰ích památek, kde je

kuchyÀsk˘ provoz fungoval od pozdního stfiedovûku

masivem terénu a mohutn˘m zdivem románské hrad-

za dohledu konzervátora moÏno krátkodobû konzulto-

a z poslední korunovace na Hradû (1836) se zachova-

by pfied vnûj‰ími v˘kyvy teploty a vlhkosti a chovají se

vat nejvzácnûj‰í stfiedovûké rukopisy. Toto místo dále

ly pece, ohni‰tû a sporák. V letech 1971–1972 byl

z hlediska vnitfiního klimatu velmi stabilnû. Nejv˘raz-

slouÏí jako pfiípravna archiválií pfied jejich expedicí do

tento depozitáfi vybaven vestavûn˘mi podlaÏími s oce-

nûj‰ím vnûj‰ím faktorem, kter ˘ mohl mikroklima de-

badatelen. Ve v‰ech prostorách je tfieba udrÏovat mik-

lovou konstrukcí a systémem regálÛ na uskladnûní

stabilizovat, byla pfied rekonstrukcí nedostateãnû za-

roklima pfiíbuzné depozitáfiÛm. Pracovi‰tû archiváfiÛ

spisÛ. Tím se sice zv˘‰ila kapacita depozitáfie, záro-

stínûná okna orientovaná na jihov˘chod. Pro nû bylo

bylo pfiemístûno do novû zfiízen˘ch kanceláfií v pfiízemí.

veÀ v‰ak byl monumentální klenut˘ prostor degrado-

navrÏeno osazení nov˘ch venkovních okenic s tepel-

V˘raznou zmûnou proti pÛvodnímu stavu je orientace

ván na obyãejné skladi‰tû. Vestavba byla provedena

nou izolací. Ty pfiedstavují nejúãinnûj‰í zpÛsob stínûní

badatelny a kanceláfie k Vázovému schodi‰ti, které se

bez zásahÛ do stûn a klenby a nedotkla se ani histo-

sluneãního záfiení a nejsou srovnatelnû nahraditelné ji-

tak stalo hlavní vertikální komunikací archivu. Tento

rického vybavení kuchynû.

n˘mi prostfiedky. Zásah do podoby jiÏního prÛãelí, kde

architektonicky hodnotn˘ prostor, pocházející z Pacas-

Provozní uspofiádání Archivu PraÏského hradu pfied

se v souãasnosti Ïádné dal‰í vnûj‰í okenice nevysky-

siho pfiestavby Nového paláce, byl rehabilitován

rekonstrukcí mûlo celou fiadu závad a nedostatkÛ.

tují, byl vyhodnocen jako pfiijateln˘. Stávající zdvojená

a alespoÀ ãásteãnû zpfiístupnûn vefiejnosti. Souãástí

Prostory depozitáfiÛ byly de facto zároveÀ pracovnami

okna byla repasována, zasklena izolaãním dvojsklem

úpravy schodi‰tû bylo restaurátorské odkr ytí pÛvod-

zamûstnancÛ archivu, provoznû od nich nebyla oddû-

a opatfiena tûsnûním. Tûmito opatfieními se nejenom

ních povrchÛ stûn a balustrády a návrat k pÛvodní ba-

lena ani badatelna. Z této skuteãnosti vypl˘valy nejen

sníÏil vliv sluneãního záfiení v letním období na zane-

revnosti. Novû bylo vyfie‰eno i pracovi‰tû fotografa,

nevhodné podmínky pro pracovníky, ale – a to pfiede-

dbatelnou míru, ale souãasnû se v˘raznû zmen‰ila po-

pro archivaci fotografií a negativÛ byl v âerné kuchyni

v‰ím – nepfiijatelné klimatické podmínky pro uloÏení

tfieba vytápûní v zimû, coÏ má za následek stabilnûj‰í

navrÏen chlazen˘ box. Zfiízení tohoto místa se pozitiv-

archiválií. Mezi nimi jsou i unikátní stfiedovûké rukopi-

hodnoty relativní vlhkosti.

nû odrazilo na koncepci ukládání fotografické doku1

sy, vzácné tisky a fondy star˘ch plánÛ, staré fotografie

Splnûní nûkter˘ch stavebnû-technick˘ch podmínek

a negativy vãetnû sklenûn˘ch desek. V dispozici zcela

a eliminace rizik po‰kození archiválií vyÏadovaly sta-

Místnosti získaly po rekonstrukci svÛj pÛvodní cha-

chybûla místnost pro takzvanou oãistu novû pfiejíma-

vební úpravy i úpravy v rozvodech instalací i mimo

rakter: v depozitáfiích byly odstranûny novodobé malífi-

n˘ch fondÛ. V prostorách depozitáfiÛ nebyla prakticky

vlastní prostor y archivu, a to zejména v pfiízemí nad

ské nátûry a obnoveny vápenné malby. Novû byla po-

Ïádná rezerva pro nové pfiírÛstky. Pracovi‰tû pro foto-

depozitáfii a v trafostanici ve druhém suterénu pod

dokumentaci bylo nedostateãné. Nebyly prostorové

âernou kuchyní. Tam bylo nutné tepelnû izolovat strop

moÏnosti ani vhodné klimatické podmínky pro syste-

a zabránit tak neÏádoucímu ohfiívání depozitáfie.

mentace.

■ Poznámky

matické ukládání star‰í i novû vytváfiené fotodoku-

Nové dispoziãní fie‰ení v rámci dan˘ch moÏností od-

1 Srovnej HALATA, Martin; SUCH¯, Marek. Fototéka Ar-

mentace. Zázemí pro pracovníky archivu bylo stísnû-

dûlilo provoz pro vefiejnost od prostoru pracoven a de-

chivu PraÏského hradu (situace v letech 2001–2008). Ar-

né, spí‰e improvizované, a navíc bylo spoleãné i pro

pozitáfiÛ i od komunikaãních tras, kudy se pohybují

chivní ãasopis. 2009, roã. 59, ã. 1, s. 55–59. ISSN

náv‰tûvy badatelÛ.

pracovníci archivu i archiválie. ZároveÀ se podstatnû

0004-0398.

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / R Ò Z N É | M a r t i n H A L ATA , P e t r C H O T ù B O R , P a v e l K O L Í B A L , D a v i d M A R E · / R e k o n s t r u k c e A r c h i v u P r a Ï s k é h o h r a d u

351

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 352

Úprava severního vstupu do PraÏského hradu Severní vstup do PraÏského hradu, takzvaná Pacassiho brána, je ze tfií hradních vstupÛ nejmlad‰í. Vznikl aÏ po pfiemostûní rokle potoka Brusnice v 16. století; v roce 1772 byl upraven Antonínem Haffeneckerem podle projektu Niccola Pacassiho. Renesanãní brána, které pfii Pacassiho pfiestavbû byla pfiedstavena z obou stran nová prÛãelí, spojovala Hrad 2

s Královskou zahradou a s hospodáfisk˘m zázemím.

3

Cesta na valu (dne‰ní Pra‰n˘ most) pÛvodnû ústila jen do prÛjezdu; boãní prÛchody pro pû‰í vznikly zkrácením koníren aÏ ve 20. století. O zfiízení prÛchodu po západní stranû prÛjezdu uvaÏoval uÏ Kamil Hilber t v roce 1919, otevfien byl ale aÏ v souvislosti s Cubrovou adaptací Rudolfovy konírny pro obrazárnu roku 1963. PrÛchod po v˘chodní stranû prÛjezdu byl prosekán a upraven roku 1947, a to podle plánu Vladimíra Stu1

deného. Prostor, kter ˘ pfied v˘chodním prÛchodem tehdy vznikl, dostaãoval pro bûÏn˘ provoz, ale v dobû 4

turistického boomu neobstál; byl mal˘ a stísnûn˘. Cí-

5

lem architektonické úpravy Marka ·tûpána bylo tento

Obr. 2. Praha, PraÏsk˘ hrad, Nov˘ palác, jiÏní kfiídlo, suterén, interiér takzvané âerné kuchynû, stav v prÛbûhu pokládání tepelné izolace podlahy. (Foto Petr Mûchura, 2008) Obr. 3. Praha, PraÏsk˘ hrad, Nov˘ palác, jiÏní kfiídlo, 2. suterén, zdivo vûÏice románského opevnûní pod podlahou depozitáfiÛ Archivu PraÏského hradu. (Foto Petr Mûchura, 2006) Obr. 4. Praha, PraÏsk˘ hrad, Nov˘ palác, jiÏní kfiídlo, suterén, interiér badatelny Archivu PraÏského hradu, stav po rekonstrukci. (Foto Ondfiej Pfiibyl, 2008) Obr. 5. Praha, PraÏsk˘ hrad, Nov˘ palác, jiÏní kfiídlo, suterén, interiér depozitáfie Archivu PraÏského hradu, stav po rekonstrukci. (Foto Ondfiej Pfiibyl, 2008)

chivu byly dÛslednû vyuÏívány pÛvodní trasy, rozsah

prostor roz‰ífiit. To nejen zlep‰ilo plynulost provozu,

nov˘ch dráÏek a prostupÛ byl redukován na nezbytné

ale také umoÏnilo pfiíchozím se tûsnû pfied vstupem

minimum. Tento pfiístup se na PraÏském hradû stal jiÏ

do Hradu zastavit, pfiípadnû posadit na laviãku a od-

samozfiejmostí, i kdyÏ ne vÏdy je jeho dodrÏení pro pro-

poãinout si s v˘hledem do Jeleního pfiíkopu.

2

jektanty a provádûjící firmy snadné. Také v archivu by-

Pr votní motivace urbanistického zásahu pfied se-

lo tfieba nejednou reagovat na situace odkryté teprve

verním vstupem do Hradu byla ale jiná – byla to potfie-

v prÛbûhu stavebních prací. Jako pfiíklad lze uvést do-

ba najít místo pro sochu heraldického lva od Vincence

dateãnou úpravu tras rozvodÛ elektrického proudu pro

Makovského. Socha vytesaná z prachatického dioritu

osvûtlení depozitáfiÛ. PÛvodnû navrÏené trasy byly

pÛvodnû stála na pylonu ka‰ny, kterou pro II. nádvofií

opu‰tûny, protoÏe se ukázalo, Ïe klenby místností se

navrhl Jaroslav Fragner. Ten díky své relativnû pevné

dochovaly s neporu‰en˘mi barokními omítkami. Poãet

politické pozici realizoval nûkteré prestiÏní zakázky,

závûsn˘ch bodÛ pro svítidla byl redukován na nejmen-

kupfiíkladu v letech 1946–1966 provádûl rekonstrukci

‰í moÏnou míru a pfiívodní kabel byl z míst, kam vedla

Karolina, kam navrhl mimo jiné ka‰nu se tfiemi heral-

stávající trasa silnoproudu, napojen volnû pfiímo do

dick˘mi lvy rovnûÏ od Makovského; kompoziãnû jsou

osvûtlovacího tûlesa. Nejnároãnûj‰í technologií z hle-

tyto sochy velmi blízké so‰e heraldického lva zhotove-

diska poÏadavkÛ na velikost prostupÛ a tras je u kaÏ-

né pro PraÏsk˘ hrad. Úpravami PraÏského hradu se

loÏena opuková dlaÏba, která zde nejspí‰e historicky

dé stavby vzduchotechnika. Díky v˘‰e zmínûné stabili-

Fragner zab˘val od roku 1956, pfiiãemÏ novou v˘dlaÏ-

byla a ve fragmentech se dochovala. âerná kuchynû

tû pfiirozeného mikroklimatu v prostorech archivu ji

bu II. hradního nádvofií provedl v letech 1964–1966.

byla vyãi‰tûna od ru‰iv˘ch vestavûn˘ch konstrukcí

bylo moÏné dimenzovat v pomûrnû redukované podo-

Souãástí celkového fie‰ení nádvofií bylo osazení fontá-

a její historické vybavení (sporák a pece) bylo restau-

bû. I tak vycházely profily potrubí natolik velké, Ïe by

ny s postavou heraldického lva, navrÏenou Vincencem

rováno. Prostor sice nebylo moÏné ponechat úplnû

je nebylo moÏné kvÛli památkové ochranû objektu

Makovsk˘m a provedenou Kamennou, sochafiskou hu-

voln˘, ale nové zafiízení bylo navrÏeno tak, aby co nej-

v dne‰ní dobû realizovat, neb˘t instalaãního kanálu

ménû vizuálnû ru‰ilo. V‰echny hodnotné pr vky jako

z 60. let 20. století pod podlahou depozitáfiÛ, kvÛli

dvefie, okna, pÛvodní vnitfiní okenice, mfiíÏe, pískovco-

kterému jiÏ byly v hlavních pfiíãn˘ch zdech velké pro-

■ Poznámky

vá ostûní portálÛ nebo schodi‰tû byly repasovány ne-

stupy prosekány. I tato okolnost pfiispûla sv˘m dílem

1 K historii místa zejména VILÍMKOVÁ, Milada; KA·IâKA,

bo restaurátorsky o‰etfieny. Pokud byly nutné nûjaké

k rozhodnutí ponechat Archiv PraÏského hradu v histo-

Franti‰ek. Severní kfiídlo I. a II. Stavebnû historick˘ prÛ-

úpravy, napfiíklad pro zv˘‰ení poÏární odolnosti histo-

rick˘ch prostorách.

zkum PraÏského hradu. Praha : Státní ústav pro rekon-

3

rick˘ch Ïelezn˘ch dvefií, byly navrÏeny ‰etrnû a tak,

V plném rozsahu byl archiv znovu otevfien v prosinci

aby byly co nejménû patrné. Základem zafiízení interié-

roku 2008; pfiedtím jiÏ od jara procházel zku‰ebním

ského hradu.

ru depozitáfiÛ, pracoven i badatelny zÛstal pÛvodní

provozem, pfii nûmÏ byly sledovány zejména klimatic-

2 Studie na úpravu severního vstupu do PraÏského hradu

mobiliáfi navrÏen˘ Otto Rothmayerem. Jeho modfiínové

ké podmínky v depozitáfiích. Z hlediska uÏivatele i pa-

byla zpracována v roce 2007, projekt následoval v letech

skfiínû byly stejnû jako skfiíÀové pulty repasovány. Po-

mátkové péãe je tfieba v˘sledek rekonstrukce povaÏo-

2008–2009, realizace probûhla v roce 2009.

Ïadavky na provoz pracovi‰tû si vyÏádaly doplnûní no-

vat za zdafiil˘. Byly nejen splnûny nároãné podmínky

3 ·VÁCHA, Rostislav. Fragnerova teorie a praxe. In Jaro-

v˘m mobiliáfiem; ten byl z vût‰í ãásti navrÏen tak, aby

zadání, ale historick˘m prostorÛm archivu, kuchynû

slav Fragner. Náãrty a plány, katalog v˘stavy. Praha : Ga-

bylo dosaÏeno jednoty s pÛvodním zafiízením.

a Vázového schodi‰tû byla do znaãné míry vrácena pÛ-

lerie Jaroslava Fragnera, 1999, s. 116, 141. SoutûÏ na

vodní podoba.

v˘dlaÏbu II. nádvofií se uskuteãnila v roce 1962, v letech

Je tfieba se zmínit o technick˘ch instalacích a rozvodech, které ãasto pfiedstavují v prostfiedí historic-

Martin HALATA, Petr CHOTùBOR,

k˘ch staveb specifick˘ problém. Pfii rekonstrukci ar-

Pavel KOLÍBAL, David MARE·

352

strukci památkov˘ch mûst a objektÛ, 1969. Archiv PraÏ-

1964–1965 na nádvofií probíhal pod vedením Ivana Borkovského archeologick˘ v˘zkum.

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / R Ò Z N É | M a r t i n H A L ATA , P e t r C H O T ù B O R , P a v e l K O L Í B A L , D a v i d M A R E · / R e k o n s t r u k c e A r c h i v u P r a Ï s k é h o h r a d u I v a n a K Y Z O U R O VÁ , M a r e k · T ù PÁ N / Ú p r a v a s e v e r n í h o v s t u p u d o P r a Ï s k é h o h r a d u

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 353

1

Obr. 1. Marek ·tûpán, Architektonická studie na úpravu severního vstupu do PraÏského hradu, axonometrie, 2007. Obr. 2. Marek ·tûpán, Architektonická studie na úpravu severního vstupu do PraÏského hradu, ortogonální pohledy na fasádu a spárofiez dlaÏby, 2007. Obr. 3. Praha, PraÏsk˘ hrad, severní vstup se sochou heraldického lva od Vincence Makovského. Sochu odhalil prezident âeské republiky Václav Klaus 28. fiíjna 2009. (Foto Jan Gloc, 2009)

2

3

ského lva byly praktické cíle hned dva: novû instalovat sochu v˘znamného ãeského sochafie a estetizovat je-

■ Poznámky

den ze vstupÛ do PraÏského hradu. Projekt nefie‰il jen

4 HLU·IâKA, Jifií; MALINA, Jaroslav; ·EBEK, Jifií. Vincenc

bezprostfiední okolí sochy lva, ale zahrnul i Pra‰n˘

Makovsk˘. Brno : Nadace Universitas Masar ykiana,

most – tmavé, zbyteãnû vysoké a jiÏ uhnívající dfievûné

2002, s. 70, 75, 306. ISBN 80-210-2666-9.

v˘plnû plotu byly vymûnûny za niωí a svûtlej‰í. Celková

5 K popisu havárie, mír y po‰kození sochy i doporuãení

úprava cesty k Hradu od severu se tak stala jak˘msi

pro restaurování viz SKUPIN, Lumír. Znaleck˘ posudek

symbolick˘m zakonãením rozsáhl˘ch renovaãních pra-

statické spolehlivosti zmonolitnûné heraldické plastiky

cí, které se bûhem posledních let uskuteãnily v oblas-

lva z II. nádvofií PraÏského hradu. Praha : registratura Sbí-

ti severního pfiedpolí.

8

rek PraÏského hradu, 1987.

Architektonické fie‰ení prostoru pfied severním

6 ·PAâEK, Josef; KA·PAR, Jifií. Kamenná plastika heral-

tí v Blansku. Vincenc Makovsk˘ dohlíÏel na dohotove-

vstupem je ãisté a jednoduché. Navazuje na tradici,

dického lva – restaurátorská zpráva. Praha : registratura

ní sochy je‰tû krátce pfied svou smrtí, jejího osazení

na jejímÏ poãátku stál Niccolo Pacassi, dvorní archi-

Sbírek PraÏského hradu, 1987.

tekt Marie Terezie (pomineme-li Giovanniho Gargiolli-

7 Restaurátor Ka‰par, kter˘ sochu lva restauroval v roce

Ka‰na se lvem na pÛvodním místû, tedy mezi

ho, kter˘ uÏ za Rudolfa II. zaãal se sjednocováním sta-

1987, uÏ na poãátku 90. let 20. století upozorÀoval, Ïe

stfiedním kfiídlem Nového královského paláce a kaplí

veb kolem II. nádvofií), a na konci Josip Pleãnik,

by bylo Ïádoucí tento zajímav˘ objekt opûtovnû instalovat,

sv. KfiíÏe, nestála dlouho. Na konci roku 1986 do ní

architekt pr vního prezidenta samostatné republiky.

pokud ne na pÛvodním místû, tak jinde v areálu PraÏské-

narazila multikára, náraz rozkmital subtilní pylon ka‰-

Byla to tradice, která ponûkud popfiela pÛvodní struk-

ho hradu. K tomu srovnej KA·PAR, Jifií. Lev Vincence Ma-

ny a ten se zfiítil. Pylon byl úplnû zniãen, socha lva,

turu a stavební konfiguraci PraÏského hradu, jenÏ do

kovského. In HLU·IâKA, J.; MALINA, J.; ·EBEK, J., cit.

která spadla z v˘‰ky témûfi ãtyfi metrÛ, se rozbila na

Pacassiho pfiíchodu byl jak˘msi konglomerátem (v jád-

v pozn. 4, s. 268. O opûtovnou instalaci sochy dlouhodo-

tfiicet osm dílÛ a fiadu dal‰ích úlomkÛ o váze asi pat-

fie) stfiedovûk˘ch ãi renesanãních domÛ a palácÛ, mo-

bû usilovali také odborní pracovníci Kanceláfie prezidenta

náct kilogramÛ. V roce 1987 byla socha restaurová-

zaikou stylÛ a historick˘ch reminiscencí. Pacassi roz-

republiky arch. Viktor Procházka a arch. Vojtûch Veverka.

na (díly byly opûtovnû spojeny do celku ãepy a lepi-

manitost tohoto území uzavfiel do sjednoceného

8 Na severním pfiedpolí PraÏského hradu byly v posled-

dlem). Bez úhony pfieÏila nádrÏka ka‰ny, která tvofiila

celku, ovládaného geometrickou sítí ver tikál a hori-

ních letech upraveny Chotkovy sady a takzvaná Lumbeho

základnu celé kompozice – dnes je uloÏena v depozi-

zontál, jíÏ byl podfiízen i stfiídm˘ dekor staveb. Pleãnik

zahrada, byla zfiízena nová stezka z Horního Jeleního pfií-

táfii. I kdyÏ socha lva byla bezprostfiednû po pádu ná-

na Pacassiho geometrizující styl navázal, zejména

kopu do ulice U Brusnice (2006) a nová pfiístupová cesta

roãnû restaurována, nebyla zfiejmû vÛle ji na pÛvodní

srovnáním a pfiedláÏdûním III. nádvofií; Jaroslav Frag-

na Masarykovu vyhlídku (ta vznikla v roce 2007 podle ná-

místo vrátit; moÏná i proto, Ïe ka‰na jako celek byla

ner pak v obdobném duchu vydláÏdil nádvofií II. Marek

vrhu vítûze studentské soutûÏe vypsané paní Livií Klau-

neopravitelná. V roce 1996 se situace definitivnû vy-

·tûpán tedy pokraãoval v jiÏ dávno vytãeném smûru:

sovou, manÏelkou prezidenta republiky). Dále tu probû-

fie‰ila tím, Ïe místo nûkdej‰í ka‰ny zablokovala mar-

také pro jeho fie‰ení jsou typické velkorysé hladké tva-

hla komplexní renovace Jízdárny vãetnû takzvané

k˘za architekta Bofika ·ípka nad novû zbudovan˘m

ry, jednoduché geometrické formy a u‰lechtilé materiá-

Janákovy zahrady (2003–2007). Byl opraven b˘val˘ dÛm

vchodem do stfiedního kfiídla, pfied nûjÏ byly poloÏeny

ly, srovnatelné s tûmi, které tak rád pouÏíval Pleãnik.

nejvy‰‰ího lovãího (2008–2009) a rekonstruována Mí-

se ale uÏ nedoÏil.

4

5

6

v˘razné schody z rÛÏové Ïuly. Do pÛvodního architek-

·tûpánovo fie‰ení oÏivilo základní motiv kontrastu

ãovna (2007–2010). Snad nejnároãnûj‰í akcí bylo re-

tonického kontextu, kter˘ vytvofiil Fragner na II. nádvo-

vertikály a horizontály (kter˘ známe z Pleãnikovy úpra-

staurování sochafiské v˘zdoby a architektury Královské-

vy Slavatova pomníku v zahradû Na Valech) nebo motiv

ho letohrádku (2004–2010). Obnovou dále pro‰ly Pleãni-

Pokud architekt fie‰í úkol, kter˘ má ryze praktick˘

pfiehnuté draperie, která jako látka pfiepadá pfies ka-

kovy arkády pod terasou zahrady Na Ba‰tû (2008), takz-

cíl, nemusí to pro nûj znamenat jen omezení, ale mÛÏe

mennou zídku podpírající bronzové zábradlí (motiv pfie-

vané Kyklopské schodi‰tû (2008) a Pleãnikova lávka

to b˘t i základem úspûchu. V pfiípadû instalace Makov-

hozené draperie pouÏil Pleãnik u hlavic sloupÛ pavilo-

(2006).

fií, tak lev uÏ vrácen b˘t nemohl.

7

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / R Ò Z N É | I v a n a K Y Z O U R O VÁ , M a r e k · T ù PÁ N / Ú p r a v a s e v e r n í h o v s t u p u d o P r a Ï s k é h o h r a d u

353

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 354

nu Bellevue). Pracovalo s materiály pfiíznaãn˘mi pro

na laviãka z jednoho kusu Ïuly, na které je zopakován

noven ve své pÛvodní podobû, tedy bez druhotn˘ch pfií-

Pleãnikovy realizace (pro obelisk, urãen˘ pÛvodnû do

motiv fabionu. Od v‰ech základních kamenn˘ch ploch

ãek. Vstup byl zfiízen z jiÏní strany prÛchodu pro pû‰í,

Rajské zahrady, vybral Pleãnik ãeskou Ïulu z Mrákotína

je materiálovû i povrchem odli‰en sokl (pylon) sochy

na západním konci konírny byly osazeny velké v˘suvné

a t˘Ï materiál pouÏil ·tûpán pro v˘dlaÏbu podesty ko-

lva. Je proveden z jednoho kusu le‰tûné vahlovické Ïu-

dvefie pro dopravu exponátÛ. Novû vytvofien˘ suterén

lem Makovského sochy). V architektonickém pojetí se-

ly. Má profil shodn˘ s podstavou lva (76 x 35 cm)

zpfiístupnilo schodi‰tû s ocelov˘m tyãov˘m zábradlím.

verního vstupu v‰ak více neÏ o ãerpání z Pleãnika jde

a v˘‰ku 5 m, z toho v˘‰kou 1 m je vetknut v zemním

Na podlahu byla diagonálnû poloÏena keramická dlaÏ-

o rozhovor s ním. Tento rozhovor zahajuje Pleãnik v za-

betonovém kalichu. Po ‰ir‰ích stranách má sokl para-

ba. Projekt fie‰il také problematiku osvûtlení, vytápûní

hradû Na Ba‰tû, arkádách pod ní a lávkou, která nese

bolické vybrání. Ruãnû sekaná plastika lva je oddûle-

a klimatizace. V˘sledkem byla v˘stavní síÀ, která pod-

Pleãnikovo jméno. Tato lávka doposud opticky i faktic-

na tenk˘m bronzov˘m prouÏkem.

statnû obohatila praÏskou kulturní nabídku.

4

5

ky konãila nûkde na hranû chodníku Pra‰ného mostu.

V tûÏi‰ti nové v˘dlaÏby je vloÏena kruhová plocha

S tím, jak se postupnû zvy‰ovaly nároky na zapÛjão-

Dnes jakoby pokraãuje dál a konãí aÏ ·tûpánovou

z bronzu o prÛmûru 322 cm. Nese vystupující le‰tûn˘

vání a vystavování umûleck˘ch pfiedmûtÛ, v‰ak rostla

platformou s pylonem a se lvem. Minulost a souãas-

nápis „PRAVDA VÍTùZÍ – VERITAS VINCIT“. Plocha

potfieba zaji‰tûní stabilnûj‰ího mikroklimatu Císafiské

nost Hradu se tu setkávají ve zcela nové kompozici,

bronzu má mírné pfiev˘‰ení smûrem ke stfiedu a je fií-

konírny tak, aby jeho hodnoty vyhovovaly zahraniãním

která není ani agresivní, ani zbyteãnû skromná, ale

zenû patinovaná do odpovídajícího odstínu. Povrch

i domácím zapÛjãitelÛm umûleck˘ch dûl. V roce 2006

dodává této ãásti Hradu dlouho postrádan˘ akcent.

plochy je u stfiedu hlad‰í a smûrem ke krajÛm se zdrs-

tedy probûhla její dal‰í úprava. Klíãov˘m podkladem

Àuje, u nápisu je vytvofien prstenec s odli‰n˘m povr-

celkového technického a architektonického fie‰ení byly

chem. Bronzov˘ kruh má nerezí vyztuÏenou konstrukci

v˘sledky studie mikroklimatu konírny a návrh nového

Místo stavby je úzce spjato se severním pfiedpolím

vyplnûnou u‰lechtil˘m betonem v celkové síle 10 cm.

vzduchotechnického zafiízení. Ve studii se konstatova-

Hradu, které prodûlalo za posledních 150 let obrov-

Na dlouhé v˘chodní stranû pochozí plochy je poloÏeno

lo, Ïe v˘konnost nového vzduchotechnického zafiízení

sk˘ urbanistick˘ skok. Z pÛvodního okrajového území

bronzové madlo v podobû dlouhého pfiekladu. Na se-

by v˘znamnû podpofiila vysoká dûlicí pfiíãka, situovaná

za Hradem, konce mûsta, se stal dÛleÏit˘ nástup do

verní stranû je madlo jako látka pfiehnuto pfies ka-

tûsnû za schodi‰tû vedoucí do suterénu. Návrh této

Hradu. Vzhledem k takto velkému urbanistickému

menné zábradlí.

pfiíãky, která by zajistila stejnomûrné mikroklima v ce-

Pohled architekta

obratu byla Ïádoucí v˘znamová a symbolická podpora

Ivana KYZOUROVÁ, Marek ·TùPÁN

zádvefií a zábradlí ke schodi‰ti do suterénu.

Novou stavbou byl val Pra‰ného mostu oddûlen

Císafiská konírna pfiedstavuje impozantní prostor

oboustrannou prostorovou césurou od vnitfiního hradu stranû Pleãnikovou lávkou, na stranû druhé novou po-

lém rozsahu v˘stavní sínû, byl hlavním úkolem pro architekta. Ten také novû fie‰il vstup do konírny, jeho

tohoto nástupu.

a jeho tûleso tak získalo jasné ohraniãení – na jedné

6

Úprava Císafiské konírny na moderní v˘stavní síÀ

s obdélnou dispozicí zaklenut˘ valenou klenbou s v˘seãemi, pokrytou sítí ‰tukov˘ch hfiebínkÛ. Dnes si uÏ mÛÏeme jen pfiedstavovat jednotlivá stání pro konû,

chozí platformou. V jejím tûÏi‰ti byl umístûn pylon se lvem, kter˘ zde má i symbolické roviny – heraldick˘ lev

Císafiská konírna je název pro v˘stavní síÀ, která

zachycená je‰tû v plánech z 19. století, a v nich konû

jako symbol ãeské státnosti a lev jako bdící hlídka

vznikla na poãátku 90. let minulého století obnovením

‰panûlské, které tak miloval Rudolf II. Stavební histo-

vstupu do Hradu. Lev je zde umístûn na dvou k sobû

nûkdej‰í konírny vybudované Rudolfem II. Pfiedtím

rii konírny pfiesnû neznáme, ale byl to se v‰í pravdû-

kolm˘ch pohledov˘ch osách – od Pra‰ného mostu

tento prostor Ïádn˘ speciální název nemûl; fiíkalo se

podobností právû zmínûn˘ Habsburk, kdo ji nechal

a od Pleãnikovy lávky – tedy obdobnû jako v místû, pro

mu jednodu‰e v˘chodní konírna nebo konírna pod Ru-

(a dal‰í na protilehlé stranû) vybudovat, moÏná na

které byl pÛvodnû komponován. Pro ovûfiení mûfiítka

dolfovou galerií. Konírna ostatnû byla po dlouhou dobu

místû star‰ích stájí Ferdinandov˘ch. Konírna vypovídá

a kompozice byly mimo jiné pouÏity zákresy do fotogra-

tak stavebnû zanedbaná, Ïe Ïádn˘ zvlá‰tní název ani

o dobû, která stavûla domy pro konû na takové este-

fií a zkou‰ka papírové makety v mûfiítku 1 : 1 in situ.

nepotfiebovala. Byla pfiedûlena druhotn˘mi pfiíãkami

tické úrovni, Ïe jim mohla konkurovat málokterá archi-

Na stavbû byly pouÏity tfii základní materiály – be-

a ve 40. letech 20. století byla ochuzena o západní ãe-

tektura urãená lidem. Je také svûdectvím o dobách

ton, kámen a bronz, v‰echny tfii na hranû sv˘ch tech-

lo, kdyÏ do‰lo k jejímu zkrácení pfii budování prÛchodu

nologick˘ch moÏností a formátÛ. Nosné jádro stavby

pro pû‰í po stranû prÛjezdu vedoucího z Pra‰ného mos-

tvofií zemní komora z pohledového monolitického Ïele-

tu na druhé hradní nádvofií.

1

2

■ Poznámky

zobetonu. Tato spodní stavba je staticky tuhou krabicí

S pfiípravou rehabilitace prostoru konírny se zaãalo

1 VILÍMKOVÁ, Milada; KA·IâKA, Franti‰ek. Severní kfiídlo

tvaru nerovnobûÏného kvádru a byla zvolena s ohle-

aÏ v 80. letech 20. století. Zadáním projektu bylo re-

I a II. Stavebnû historick˘ prÛzkum PraÏského hradu. Pra-

dem na sloÏitûj‰í základové pomûry na náspech Pra‰-

konstruovat konírnu pro úãely shromaÏìování pracov-

ha : Státní ústav pro rekonstrukci památkov˘ch mûst

ného mostu. Na zemní komofie leÏí samostatná rozná-

níkÛ Kanceláfie prezidenta âSSR; projekt zahrnoval

a objektÛ, 1969. Archiv PraÏského hradu (APH).

‰ecí Ïelezobetonová deska, která chrání velké formáty

také úpravu Slévárenského dvora, rekonstrukci vzdu-

2 PrÛchod byl prosekán v roce 1947 podle plánu archi-

dlaÏby pfied moÏn˘mi posuvy a deformacemi. Beton

chotechniky a vytápûní Rudolfovy galerie. Pod dosud

tekta Vladimíra Studeného (1904–2005), kter˘ byl Janá-

podle pfiesné receptury je odlit do hladkého bednûní

nepodsklepen˘m prostorem mûl b˘t zbudován sute-

kov˘m asistentem od roku 1936 a na Hradû pÛsobil aÏ

velk˘ch formátÛ s pfiesn˘m spárofiezem a ostr˘mi hra-

rén, ov‰em po vyhodnocení v˘sledkÛ archeologického

do roku 1966.

nami. Pochozí plocha velikosti 55 m2 je provedena

prÛzkumu byl nakonec zfiízen jen pod nejzápadnûj‰í

3 HEMZAL, Karel. Vûtrání univerzálního sálu PraÏského

z teple ‰edé mrákotínské Ïuly velk˘ch formátÛ. Spáro-

ãástí konírny. Projekt obnovy konírny ale nebyl dÛsled-

hradu. Distribuce vzduchu. Praha, 1986. APH, Nová plá-

fiez kamene má dvû roviny ãtení – základní v osmi vel-

n˘. Prostor mûl slouÏit k více úãelÛm, nejen jako shro-

nová sbírka.

k˘ch ãtvercích a podruÏnou, komornûj‰í v nenavazují-

maÏìovací sál, ale také jako sál v˘stavní a koncertní;

4 BURIAN, M.; PET¤ÍKOVÁ, J. Konírna pod Rudolfovou ga-

cích obdéln˘ch liniích. Do této druhé roviny jsou

historicky jednotn˘ interiér tedy mûl zÛstat i nadále

lerií, zmûna úvodního projektu. Praha, 1990. APH, Nová

vloÏeny i ãtyfii pruhy tmav‰í vahlovické Ïuly ve smûru

rozdûlen do nûkolika samostatn˘ch místností.

plánová sbírka.

3

v˘chod–západ. Základní spárofiez má ‰ir‰í spáry a ãlení

Zfiejmû zmûna politické situace po roce 1989

5 CRICKETTOVÁ-PET¤ÍKOVÁ, J.; BURIAN, M. V˘stavní sál,

dlaÏbu i do dilataãních celkÛ. Na dlouhé stranû v˘dlaÏ-

umoÏnila revizi projektu. Od zámûru vyuÏívat konírnu

koncepce zmûny projektu. Praha, 1992. APH, Nová plá-

ba pfiechází ‰irok˘m fabionem do parapetu a vytváfií tak

k více úãelÛm bylo upu‰tûno a bylo rozhodnuto rekon-

nová sbírka.

dojem plynulosti. Na krat‰ích stranách je plocha dlaÏby

strukci dokonãit tak, aby slouÏila pouze jako sál v˘-

6 âERVENÁK, Jan; JUTTNER, Nikola. Císafiská konírna –

ukotvena dvûma liniemi masivních Ïulov˘ch zábradlí.

stavní, a to pro expozice svûtového v˘znamu. Podle

vûtrání a klimatizace. Praha, 2005. APH, Nová plánová

Do tohoto zábradlí je na severní stranû zakomponová-

zmûnûné projektové dokumentace byl její prostor ob-

sbírka.

354

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / R Ò Z N É | I v a n a K Y Z O U R O VÁ , M a r e k · T ù PÁ N / Ú p r a v a s e v e r n í h o v s t u p u d o P r a Ï s k é h o h r a d u I v a n a K Y Z O U R O VÁ , P e t r F R A N TA / Ú p r a v a C í s a fi s k é k o n í r n y n a m o d e r n í v ˘ s t a v n í s í À

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 355

následujících, které si s tûmito koÀsk˘mi prostory nevûdûly pfiíli‰ rady. Tepr ve souãasnost vrátila konírnû její estetickou tváfi a umûleckou náplÀ. Pr vní pokus o její pfiemûnu ve velmi kvalitní v˘stavní síÀ na sklonku dvacátého století byl zdafiil˘, ov‰em limitovan˘ dobov˘mi moÏnostmi. Tepr ve pozdûji, aÏ ve století jednadvacátém, bylo moÏné kvality v˘stavního prostoru zv˘‰it jak po technické, tak po architektonické stránce. Idea vestavût pfiíãku do jednotnû klenutého prostoru se mohla z prvopoãátku zdát kontroverzní, protoÏe znamenala jeho opûtovné a neÏádoucí dûlení (problém s ní mûla i autorka tohoto ãlánku). Architekt 7

Petr Franta ale na‰el optimální fie‰ení. Pfiíãku navrhl ze skla, s dokonale zpracovan˘mi detaily, a v obdobném duchu fie‰il i dal‰í interiérové pr vky: zábradlí schodi‰tû, zádvefií vstupu a vstup samotn˘. Novû vlo-

Autorem v‰ech fotografií je Lubomír Fuxa, 2007. Obr. 1. Praha, PraÏsk˘ hrad, Císafiská konírna, stav po úpravû provedené podle návrhu Petra Franty v letech 2005–2006. V popfiedí zábradlí ke schodi‰ti do suterénu, za ním sklenûná pfiíãka vylep‰ující klimatické parametry v˘stavní sínû. Obr. 2. Praha, PraÏsk˘ hrad, Císafiská konírna, pohled z v˘stavního prostoru smûrem k západnímu ãelu konírny. Pfied celosklenûnou pfiíãkou votivní deska z P‰ovky s Nejsvûtûj‰í Trojicí od Mistra IW z roku 1530(?). Obr. 3. Praha, PraÏsk˘ hrad, Císafiská konírna. Detail úchytu sklenûné stûny. Obr. 4. Praha, PraÏsk˘ hrad, Císafiská konírna, vstup. Pohled ze zádvefií smûrem do prÛchodu vedoucího na druhé hradní nádvofií. Pfied celosklenûnou stûnou pilony z nerezové oceli s pfiívodem upraveného vzduchu.

1

Ïené prvky jsou transparentní, nijak nenaru‰ují architektonické vyznûní prostoru a dokonal˘m zpracováním pÛsobí velmi kultivovanû. Tepr ve ony jako by na‰ly

ny je 2,8 m; do této v˘‰ky je zaruãena stabilita mikro-

spoleãnou fieã s jemn˘mi hfiebínky (ãi ‰tukov˘mi Ïebry)

klimatu, která pak konãí pod patou klenby. Tak je kle-

klenby, pod níÏ ov‰em uÏ nejsou vestavûna stání pro

nut˘ prostor jasnû ãiteln˘, prÛhledná stûna umocÀuje

konû, ale v˘stavní fundus.

pfiehled v prostoru i vyniknutí historick˘ch detailÛ kle-

Je zvlá‰tní shodou náhod, Ïe první v˘stava, která se

neb. Tento souãasn˘ návrh je‰tû podtrhuje krásu pfií-

v Císafiské konírnû konala po úplném dokonãení v‰ech

jemn˘ch proporcí v˘stavního sálu. Stûna je koncipová-

úprav, byla o dobû Bohuslava Hasi‰tejnského, pfiipra-

na jako celosklenûná, celá nosná konstrukce a statika

vená autorkou této stati. Na archivních fotografiích po-

je téÏ navrÏena z bezpeãnostního skla, s maximálním

fiízen˘ch bezprostfiednû po osazení nov˘ch architekto-

vyuÏitím nejnovûj‰ích technick˘ch moÏností souãas-

nick˘ch pr vkÛ je proto hned za sklenûnou dûlicí

n˘ch technologií a statiky skla. Tradiãní ãesk˘ mate-

stûnou vidût votivní deska ze ·opky se Vzkfií‰en˘m

riál je v tomto pojetí pouÏit bez kovov˘ch konstrukcí,

Kristem od Mistra IW, coÏ byl závûreãn˘ exponát v˘sta-

pouze zámky, úchyty a bodové spojovací pr vky jsou

vy. Je v‰ak nutné hledat nûjak˘ rozpor v tom, Ïe

z nerezavûjící oceli. Stûna zároveÀ splÀuje bezpeã-

v 16. století v konírnû postávali konû a dnes v ní od-

nostní kritérium zádrÏné pfiekáÏky.

borníci v bíl˘ch rukaviãkách rozvû‰ují ‰piãkové exponá-

Sklenûná stûna ve vstupu, vloÏená do pÛvodního

ty z domácích i zahraniãních sbírek? Rudolf II. by asi

obloukového nadpraÏí, nahradila nepÛvodní dfievûné

Ïádn˘ protiklad nevnímal. Jeho konírna sama o sobû

dvefie a tím zviditelnila hlavní vstup do v˘stavního sálu.

byla ‰piãkov˘m umûleck˘m dílem a jeho doba si krás-

Vnûj‰í vestibul a pfiedsálí, téÏ oddûleny sklenûn˘mi

n˘ch koní cenila stejnû, jako si na‰e doba cení luxus-

pfiíãkami, jsou vûtrány vzduchotechnickou clonou

ních automobilÛ. Ne náhodou sem císafisk˘ ‰tolmistr

a jsou souãástí fie‰ení klimatické stability. Tuto stabili-

Adam mlad‰í z Vald‰tejna roku 1609 pfiivedl turecké

tu zaji‰Èuje upraven˘ vzduch pfiivádûn˘ do dvou nerezo-

8

poselstvo, aby mu pfiedvedl poklady císafisk˘ch stájí.

v˘ch pylonÛ se ‰tûrbinovou vyústkou. Pod pískovcovou

Sama konírna byla dílem natolik siln˘m, Ïe jako umû-

dlaÏbou se nacházejí rozvody, pfiívod vzduchotechniky

leck˘ artefakt pfieÏila aÏ do souãasnosti.

je veden vnûj‰kem pod nov˘m vydláÏdûním prÛchodu

2

3

z druhého nádvofií. Pohled architekta

Tûmito intervencemi vznikl v˘stavní prostor s klima-

Císafiská konírna PraÏského hradu pro‰la v letech

tick˘mi podmínkami, které odpovídají nejnároãnûj‰ím

1991–1992 promûnou na v˘stavní prostor. O dekádu

parametrÛm muzeální kvality klimatu. Vedle trezorové

pozdûji vznikl v rámci v˘stavního reÏimu prezentací

Obrazárny urãené pro stálou expozici hradních sbírek

a zápÛjãek vzácn˘ch umûleck˘ch dûl poÏadavek na sta-

vznikl na PraÏském hradû v˘stavní sál s obdobn˘mi

bilitu mikroklimatu v˘stavního sálu nejvy‰‰í kvality. Aby

mikroklimatick˘mi parametr y, ov‰em pro doãasné –

zde mohla b˘t pfiedstavena i díla a artefakty svûtové

v˘mûnné v˘stavy. Ivana KYZOUROVÁ, Petr FRANTA

úrovnû a zároveÀ byly splnûny podmínky jejich poji‰tûní, bylo nutno zajistit mikroklimatickou stabilitu prostfiedí v sále s minimálním kolísáním teploty a vlhkosti. Návrh byl redukován na intervenci pûti transparentních

4

prvkÛ z ãirého skla ve stávajícím prostoru konírny. ■ Poznámky

s. 46–49; Titul Architekt roku 2007, kategorie A Realizo-

se vstupy oddûlujícími vestibul od vlastního prostoru

7 Architekt za tuto realizaci získal cenu Grad Prix Archi-

vané stavby. In Katalog/Catalogue 2007. Praha, 2007,

galerie. Její v˘‰ka byla ovûfiena a posléze navrÏena po

tektÛ 2007 v kategorii Architektonick˘ design a drobná

s. 14.

anal˘ze v modelu mikroklimatu a obrazu proudûní

architektura a cenu Architekt roku 2007. Srovnej Cena

8 KOLDINSKÁ, Marie; MAËA, Petr (eds.). Deník rudolfin-

vzduchu v prostoru pfii rÛzném uspofiádání v˘stavního

v kategorii Architektonick˘ design a drobná architektura.

ského dvofiana: Adam mlad‰í z Vald‰tejna 1602–1633.

fundusu. Z této anal˘zy vyplynulo, Ïe ideální v˘‰ka stû-

In Katalog Grand Prix ArchitektÛ 2007. Praha, 2007,

Praha : Argo, 1997, s. 166. ISBN 80-7203-170-8.

Ve v˘stavním sále byla instalována sklenûná stûna

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / R Ò Z N É | I v a n a K Y Z O U R O VÁ , P e t r F R A N TA / Ú p r a v a C í s a fi s k é k o n í r n y n a m o d e r n í v ˘ s t a v n í s í À

355

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 356

K Ïivotnímu jubileu architekta Franti‰ka Ka‰iãky

1

Dne 6. bfiezna 2010 se doÏil 75 let doc. Ing. arch.

3

zaãátku mûl zfiízeno v˘zkumné oddûlení, zaji‰Èující his-

ket, pojednávající o zdej‰ím prvofiadém hradû i o mûs-

torické podklady pro projekci. Tyto okolnosti urãily také

tû pod ním, vzniklém nad meandrem fieky Ohfie. V roce

náplÀ prvotních, ale i v‰ech dal‰ích Ka‰iãkov˘ch prací.

1983 vydali oba autofii kníÏku Radomy‰l – promûny

Jedním z hlavních úkolÛ byl prÛzkum objektÛ celého his-

mûsteãka, v níÏ navázali na dfiíve publikovan˘ ãlánek

torického jádra Prahy, systematicky sledovaného, do-

o zdej‰ím kostele. Ve zmínûném malém mûstû na Stra-

konãen˘ pfied zánikem ústavu. Franti‰ek Ka‰iãka také

konicku provádûl B. Nechvátal archeologick˘ prÛzkum

provedl pfieãetné stavebnû-historické prÛzkumy objektÛ

rozsáhlého mladohradi‰tního pohfiebi‰tû. V˘zkum ra-

v Praze-Starém Mûstû, na Malé Stranû, PraÏském hra-

domy‰lské tvrze podnítil F. Ka‰iãku a B. Nechvátala

4

5

dû i na Hradãanech. Zpracovával prÛzkumy i v dal‰ích

k v˘zkumu tvrzí a hrádkÛ na celém strakonickém okre-

historick˘ch mûstech, a to nejen rezer vaãních, ale

se, kter ˘ pak vydalo Muzeum stfiedního Pootaví ve

i ostatních – v historick˘ch jádrech Mladé Boleslavi,

Strakonicích. Opût se tu prokázala prospû‰nost spo-

Lokte, Svitav. Tfietí ãást prÛzkumÛ, daná názvem ústavu

lupráce obou profesí; územním podkladem zde byly

(„…pro rekonstrukci památkov˘ch … objektÛ“), patfií

mapy stabilního katastru z roku 1837, dokumentující

u F. Ka‰iãky k nejrozsáhlej‰ím – v jejím rámci zkoumal

v té dobû ãásteãnû zachovan˘ pÛvodní stav. Stfiedovû-

mnohé hrady, hrádky, tvrze a zámky, ãasto ty nejpfied-

ké a renesanãní tvrze tu byly ãasté, stejnû jako v sou-

nûj‰í; lze pfiipomenout alespoÀ Bítov, Vevefií, Boskovice,

sedním prachatickém okrese. Pfii jejich v˘zkumu po-

Konopi‰tû, Vla‰im, Helfenburk, Malenovice, Janovice,

stupovali oba autofii obdobnû a jejich závûr y vydalo

Borovany. Podle metodiky SÚRPMO se po kvalitním za-

Okresní muzeum v Prachaticích v publikaci Tvrze

mûfiení objektu vÏdy na prÛzkumu podílel architekt, his-

a hrádky na Prachaticku. U tfietího jihoãeského okre-

torik ãi umûleck˘ historik a pfiípadnû i odborníci dal‰ích

su, píseckého, se F. Ka‰iãka a B. Nechvátal pfii v˘zku-

profesí. Vedle v˘‰e zmínûn˘ch schopností mûl Franti-

mu feudálních sídel spojili s Tomá‰em Durdíkem. Za-

‰ek Ka‰iãka je‰tû dal‰í, u vût‰iny architektÛ vzácnou:

tímco oba zmínûní autofii opût zkoumali tvrze a hrádky,

dovedl o v˘sledcích prÛzkumÛ zasvûcenû psát.

T. Durdík se zamûfiil na zdej‰í hrady. V˘sledky prÛzku-

6

7

Franti‰ek Ka‰iãka, CSc., jedna z nejv˘znamnûj‰ích

Na prÛzkumech historick˘ch objektÛ mûl Franti‰ek

mÛ vydalo PrácheÀské muzeum v Písku pod názvem

osobností na‰í historické architektury – architekt, his-

Ka‰iãka vÏdy mimofiádn˘ podíl, je v‰ak nutné pfiipome-

Hrady, hrádky a tvrze na Písecku v roce 1995. F. Ka-

torik architektur y a projektant. Narodil se v Dolních

nout pfiínos jeho profese a vazbu s profesí druhou

‰iãka spolu s B. Nechvátalem prozkoumali je‰tû dal‰í

Poãernicích, v letech 1953–1959 vystudoval Fakultu

i smysl pro t˘movou spolupráci, jeÏ vesmûs vedly

tvrze a hrádky v jiném území a své závûry publikovali

architektur y a pozemního stavitelství âVUT v Praze.

k cenn˘m v˘sledkÛm. Lze to uvést na pfiíkladech prÛ-

pod názvem Stfiedovûké tvrze a hrádky pfii v˘chodním

Bûhem studia pÛsobil jako pomocná vûdecká síla

zkumÛ a publikovan˘ch prací realizovan˘ch s archeolo-

okraji praÏského území (ãlánek ve Staleté Praze

v Ústavu teorie a dûjin architektur y u prof. Oldfiicha

gem i historikem umûní PhDr. Bofiivojem Nechvátalem,

XX/1990) a Vodní hrad v Blatné od sv˘ch poãátkÛ do

Stefana, dvakrát byl prohlá‰en nejlep‰ím poslucha-

CSc. Oba byli gymnazijní spoluÏáci, vzájemnû znalí

ãem ‰koly a studium ukonãil druhou státní zkou‰kou

sv˘ch schopností – B. Nechvátal mohl pfii prÛzkumech

s vyznamenáním. Poté nastoupil v roce 1959 do Stát-

zajistit archeologické, historické i umûleckohistorické

■ Poznámky

ního ústavu pro rekonstrukci památkov˘ch mûst a ob-

poznatky, F. Ka‰iãka v˘vojové hodnoty architektur y

1 KA·IâKA, Franti‰ek; NECHVÁTAL, Bofiivoj. Archeologick˘

jektÛ (dále jen SÚRPMO) Praha, do atelieru prÛzkumu

a jejich v˘stiÏné grafické zpracování. Nejdfiíve se set-

a stavební prÛzkum areálu kostela sv. Mar tina v Rado-

historick˘ch staveb a mûst, odbornû vedeného

kali u archeologického a stavebního prÛzkumu areálu

my‰li. Památková péãe. 1973, roã. 33, ã. 2, s. 105–116.

dr. Dobroslavem Líbalem. K jeho pracovní náplni patfii-

kostela sv. Martina v Radomy‰li. Hlavním tématem

ISSN 1210-5538.

lo provádûní stavebnû-historick˘ch prÛzkumÛ objektÛ

jejich spoleãného v˘zkumu v‰ak byl Vy‰ehrad, o nûmÏ

2 KA·IâKA, Franti‰ek; NECHVÁTAL, Bofiivoj. Vy‰ehrad po-

a zpracování architektonick˘ch návrhÛ, pfiedev‰ím na

uvefiejnili fiadu ãlánkÛ vûnovan˘ch problematice jeho

hledem vûkÛ. Praha : Správa národní kulturní památky

úrovni studií. Pro tyto ãinnosti mûl v˘borné pfiedpokla-

jednotliv˘ch památek (bazilika sv. Petra a Pavla, kos-

Vy‰ehrad, 1985. 305 s.

dy – jednak hlubok˘ zájem o památky, jednak v˘razné

tel Stûtí sv. Jana Kfititele, kostel sv. AlÏbûty, Curia re-

3 KA·IâKA, Franti‰ek; NECHVÁTAL, Bofiivoj. Loket.

v˘tvarné nadání se schopností poznání pÛvodního sta-

gis, stfiedovûké a barokní opevnûní, románsk˘ most,

Praha : Odeon, 1983. 265 s.

vu staveb a jejich vhodné soudobé úpravy. Vedle ãet-

takzvaná Libu‰ina lázeÀ, vy‰ehradské brány, hfibitovy

4 KA·IâKA, Franti‰ek; NECHVÁTAL, Bofiivoj. Radomy‰l :

n˘ch úkolÛ v SÚRPMO Praha pokraãoval Franti‰ek Ka-

a jiné). Následnû se oba autofii se‰li u kniÏní publika-

Promûny mûsteãka. Strakonice : Muzeum stfiedního Po-

‰iãka dále ve studiu jako externí vûdeck˘ aspirant, za

ce Vy‰ehrad pohledem vûkÛ, vydané Správou národní

otaví, 1983. 116 s.

téma své práce si zvolil Staré Mûsto praÏské se zfiete-

kulturní památky Vy‰ehrad v roce 1985. Jsou v ní

5 Krátce pfiedtím zpracoval autor tohoto pojednání územ-

lem k jeho pÛvodní uliãní síti. Pracoval na ní od roku

soustfiedûny staré pohledy na Vy‰ehrad z let 1493,

ní plán Radomy‰le s návrhem lokalizace objektu sdruÏe-

1965 a uzavfiel ji v roce 1974, z politick˘ch dÛvodÛ ji

1562, 1601, 1606, 1636, 1685 a dal‰ích a také

ného vybavení, ale pfies jeho schválení situoval místní or-

v‰ak mohl obhajovat aÏ v roce 1993. V SÚRPMO Praha

Priamiho návrh barokní citadely Vy‰ehrad z roku

gán novostavbu na jiném místû s naru‰ením uvedeného

pracoval F. Ka‰iãka 40 let, do jeho zániku v roce 1999.

1664. Zachyceny jsou rovnûÏ jednotlivé vy‰ehradské

pohfiebi‰tû. To pak iniciovalo archeologick˘ v˘zkum, kter˘

âinnost architekta Ka‰iãky je tak rozsáhlá a rÛznoro-

památky, jak ukazují rytiny, perokresby, fresky, koloro-

objevil, Ïe pfii tribunovém kostele sv. Mar tina pÛvodnû

dá, Ïe kaÏd˘ posuzovatel jeho Ïivotního díla musí mít

vaná zobrazení, staré plány – v‰e v jejich ãasovém sle-

stála románská tvrz a severov˘chodnû od nûj kurie.

nad zprávou, kterou o nûm podává, pocit neúplnosti

du. AÏ do druhé poloviny 19. století byl Vy‰ehrad pfie-

6 KA·IâKA, Franti‰ek; NECHVÁTAL, Bofiivoj. Tvrze a hrád-

a nedostateãnosti.

dev‰ím skálou strmû se svaÏující do Vltavy, po

ky na Strakonicku. Strakonice : Muzeum stfiedního Poota-

barokním opevnûní obr ysovû doplnûnou ciheln˘mi

ví, 1986.

hradbami.

7 KA·IâKA, Franti‰ek; NECHVÁTAL, Bofiivoj. Tvrze a hrád-

V SÚRPMO vznikl rozpor mezi organizaãním zaãlenûním a názvem ústavu. Byl to projektov˘ ústav podléhají-

1

2

8

cí samosprávû hlavního mûsta Prahy, nenaz˘val se

Franti‰ek Ka‰iãka je spolu s Bofiivojem Nechváta-

v‰ak PraÏsk˘, ale Státní ústav a mûl záhy poboãky v Br-

lem autorem dal‰ích kniÏních publikací. Nakladatelství

240 s. ISBN 80-900058-2-9.

nû, Chebu a dal‰ích mûstech. Byl zfiízen pro rekon-

Odeon vydávalo v fiadû vûnované mûstsk˘m památko-

8 DURDÍK, Tomá‰; KA·IâKA, Franti‰ek; NECHVÁTAL, Bo-

strukce vybran˘ch historick˘ch mûst prohlá‰en˘ch v ro-

v˘m rezervacím publikace o jednotliv˘ch rezervaãních

fiivoj. Hrady, hrádky a tvrze na Písecku. Písek : PrácheÀ-

ce 1950 za mûstské památkové rezer vace a od

mûstech. V roce 1983 obûma autorÛm vy‰la kniha Lo-

ské muzeum, 1995. 448 s. ISBN 80-902038-0-9.

356

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / RÒZNÉ | Karel KIBIC / K Ïivotnímu jubileu architekta Franti‰ka Ka‰iãky

ky na Prachaticku. Prachatice : Okresní muzeum, 1990.

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 357

9

souãasnosti. F. Ka‰iãka se spojil s B. Nechvátalem

Karlovy Vary v 17. století, hradu Loket (1988), román-

je‰tû u dal‰ích v˘zkumÛ a publikovan˘ch prací, cel-

ského paláce a brány ·piãky na Vy‰ehradû (1992,

kem jich spoleãnû napsali 44. Naopak samostatnû

2006) a dal‰ích.

napsal Franti‰ek Ka‰iãka broÏuru Tvrze stfiedních 10

âech,

Od roku 1990 F. Ka‰iãka externû pfiedná‰el na Fa-

jeÏ souvisí s jeho prÛzkumem tvrzí v Hradení-

kultû architektury âVUT v Praze. V roce 1993 se stal

nû, Popovicích, Zbraslavicích, prÛhonického zámku

vysoko‰kolsk˘m uãitelem a jako docent vedoucím ate-

a dal‰ích lokalit; autor se dále zab˘val hradem v Bos-

liéru (v nûm uplatnil své velké zku‰enosti ze sv˘ch

kovicích, zámkem v Le‰anech a jin˘mi objekty.

ãetn˘ch návrhÛ úprav památek) a pfiedná‰ejícím dûji-

Hlavní Ka‰iãkova ãinnost byla zamûfiena na prÛzku-

ny architektury starovûké (antické ¤ecko), stfiedovûké

my památkov˘ch objektÛ v historickém jádru Prahy –

(Velká Morava, hrady, tvrze) i nûkter˘ch kapitol pfied-

od 60. let 20. století se podílel na zpracování jejich

mûtu Rekonstrukce památek (dokumentace a zamû-

stavebnû-historick˘ch prÛzkumÛ. Jen na PraÏském

fiování historick˘ch budov, SHP, ochrana a prezentace

hradû a Hradãanech jich zpracoval 87, a to pfieváÏnû

archeologick˘ch památek a jiné). V souãasné dobû vy-

ve spolupráci s historiãkou Miladou Vilímkovou. A ne-

uãuje pfiedmût Stavebnû-historick˘ prÛzkum, pro kter˘

byly to jen mû‰Èanské domy, ale také prvofiadé paláce

vydal v roce 2002 skripta. Pro skripta Regenerace his-

– Schwarzenbersk˘, Toskánsk˘, Salmovsk˘, oba palá-

torick˘ch budov, sídel a krajiny, ochrana památek

ce Mar tinické a jiné. Na PraÏském hradû se podílel

(M. Pavlík a kol. 1998) zpracoval kapitolu Dokumenta-

na prÛzkumu hlavních objektÛ a hradního opevnûní,

ce a zamûfiování historick˘ch objektÛ. PrÛzkumy archi-

v roce 1966 tu zaãal s prÛzkumy domÛ v ulici U Dali-

tektonické a urbanistické F. Ka‰iãka pfiedná‰í rovnûÏ

borky a Lvího dvoru ãp. 51/IV, následovaly domky

pro posluchaãe doktorandského studia, je ‰kolitelem

stfielcÛ ve Zlaté uliãce a dal‰í objekty. Je aÏ neuvûfii-

doktorandÛ a v souãasné dobû se na fakultû vûnuje

telné, kolik jich zde stihl zpracovat – napfiíklad jen

také v˘zkumné ãinnosti.

v roce 1974 to bylo ve spolupráci s M. Vilímkovou

2

v této ãásti Prahy 26 stavebnû-historick˘ch prÛzku-

Velmi rozsáhlá je Ka‰iãkova publikaãní ãinnost.

mÛ! ObjektÛm v Praze 4 pfiedcházely stavebnû-histo-

T. Durdík jeho bibliografii v roce 2006 uvefiejnil v ãa-

rické prÛzkumy objektÛ na Starém Mûstû, pozdûj‰í

sopise Castellologica Bohemica 10; v té dobû ãinil po-

jsou prÛzkumy na Malé Stranû. V˘sledky paspor tÛ

ãet Ka‰iãkov˘ch prací (vãetnû knih) 194.

zpracoval v textové i grafické podobû pro Umûlecké 12

na

13

a PraÏsk˘ hrad a Hradãany.

11

Od té doby vznikly dal‰í autorovy v˘znamné práce:

Malá Stra-

– Letovice na Moravû – stavební v˘voj a promûny zá-

Stavebnû-historic-

meckého souboru, Castellologica Bohemica 10, Pra-

památky Prahy – Staré Mûsto a Josefov,

ké prÛzkumy v‰ak zpracoval Franti‰ek Ka‰iãka také

ha 2006, s. 181–198;

pro vybrané objekty v dal‰ích historick˘ch mûstech

– Poãátky a promûny feudálního sídla ve Vrchotov˘ch

(Nymburk, Ivanãice, Strakonice, Bene‰ov nad âernou,

Janovicích, Dûjiny staveb 2006, s. 63–71;

Ka‰perské hor y, Sobûslav, Jiãín, âeské Budûjovice,

– Tfii poznámky k podobû pfiemyslovského Vy‰ehradu,

RoÏmberk, Hradec Králové, Pelhfiimov, Vy‰‰í Brod, Le-

sborník Královsk˘ Vy‰ehrad III., 2007, s. 360–367;

deã nad Sázavou). Byla uÏ zmínka o autorov˘ch sta-

– Dochované stfiedovûké konstrukce mûstského hra-

vebnû-historick˘ch prÛzkumech hradÛ, tvrzí a zámkÛ,

du v Tfieboni, Dûjiny staveb 2008, s. 66–74;

u nichÏ je tfieba poukázat na jejich ãetnost (doplÀuji

– Hradãanské hradby v ohroÏení. Vûstník Klubu Za sta-

Kfiivoklát, Klenovou, Volyni, Îumberk, TfieboÀ, Pelhfii-

rou Prahu 2/2009, s. 13–17;

mov, Letovice a dal‰í) a ãasto mimofiádnou nároãnost.

– Pohled do poãátkÛ a promûn Karlova námûstí. Vûst-

K tomu pfiistoupily církevní objekty (klá‰tery Dolní Kou-

ník Klubu Za starou Prahu 1/2010, s. 12–18.

nice, Ti‰nov, Daãice, Borovany a dal‰í, kostely Strako-

V brzké dobû vyjde studie Franti‰ek Ka‰iãka – Pavel

nice, Cetviny, Dolní Poãernice a jiné) a zemûdûlské

Zahradník, Rezidence v Královské zahradû PraÏského

3

stavby (Blatná, Dubeã, Dolní Poãernice a dal‰í). Franti‰ek Ka‰iãka v‰ak nezÛstal jen u stavebnû-historick˘ch prÛzkumÛ objektÛ, ale vypracoval – nûkdy

■ Poznámky

s arch. Milanem Pavlíkem – i návrhy rehabilitace ce-

9 KA·IâKA, Franti‰ek; NECHVÁTAL, Bofiivoj. Vodní hrad

l˘ch mûstsk˘ch celkÛ a v˘znamn˘ch památek. Sem

v Blatné od sv˘ch poãátkÛ do souãasnosti. In PETRÁN,

patfií studie Havelsko-Michalského bloku na Starém

Karel. Sborník ke 400. v˘roãí pov˘‰ení Blatné na mûsto.

Mûstû (1964–1965), fie‰ení trasy A praÏského metra

Blatná : Mûstské muzeum, 2001, s. 9–42.

(1966), rehabilitace Novomûstské radnice (1966,

10 KA·IâKA, Franti‰ek. Tvrze stfiedních âech. Praha :

1977), praÏsk˘ch KotcÛ (1966–1979), severního prÛ-

Stfiedisko státní památkové péãe a ochrany pfiírody Stfie-

ãelí PraÏského hradu (1971), Vratislavského paláce

doãeského kraje, 1984.

(1973), úprava hradÛ Kfiivoklát, Loket, ·vihov, Kleno-

11 VLâEK, Pavel et al. Umûlecké památky Prahy – Staré

vá, Sobûslav, Vy‰ehrad, âeská Lípa, Helfenburk, Tros-

Mûsto a Josefov. Praha : Academia, 1996. 639 s. ISBN

ky, Vízmburk, Brand˘s nad Orlicí. Úspû‰n˘ byl také

80-200-0563-3.

v soutûÏích celostátních i vnitroústavních – napfiíklad

12 VLâEK, Pavel et al. Umûlecké památky Prahy – Malá Stra-

na Kulturní dÛm (1963), Smuteãní síÀ (1964), Staro-

na. Praha : Academia, 1999. 685 s. ISBN 80-200-0771-7.

mûstskou radnici (s M. Pavlíkem, 1988) a dal‰í. Zpra-

13 VLâEK, Pavel et al. Umûlecké památky Prahy – PraÏ-

coval i podklady pro modely Kfiivoklátu pfied rokem

sk˘ hrad a Hradãany. Praha : Academia, 2000. 521 s.

1643 (1983), historického stavu Konopi‰tû, mûsta

ISBN 80-200-0832-2.

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / RÒZNÉ | Karel KIBIC / K Ïivotnímu jubileu architekta Franti‰ka Ka‰iãky

4

V‰echny plány a fotografie pocházejí z archivu Franti‰ka Ka‰iãky. Obr. 1. Franti‰ek Ka‰iãka, ãerven 2010. Obr. 2. Kfiivoklát (okres Rakovník), zamûfiení vûÏe. Obr. 3. Praha, Staromûstská radnice, rekonstrukce v˘chodního kfiídla. Obr. 4. Loket (okres Sokolov), mûstské hradby.

357

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 358

Národní památkov˘ ústav v ISPROFIN v období let 2006 aÏ 2009

rodní kulturní poklad (ev. ã. 134120), jehoÏ dlouho-

(Letm˘ pohled oãima architekta v odboru investic

státu, se aÏ dosud reálnû neuvaÏuje. Tento program

Ministerstva kultury âR)

mají naplnit v období let 2006–2017, pfii plánovan˘ch

dob˘m cílem je zlep‰ení podmínek pro zachování pfiedev‰ím movitého kulturního dûdictví ve vlastnictví

v˘dajích jednak ze státního rozpoãtu, jednak z Fondu Na úvod a jen ve struãnosti nûkolik hlavních pojmÛ

národního majetku v souhrnném objemu 10,323 mi-

a zásad. ISPROFIN je jednoslovné oznaãení pro Infor-

liard Kã, pomûrnû rozsáhlé investiãní projekty jin˘ch

maãní systém programového financování. Tento sys-

národních kulturních institucí – Národního muzea, Ná-

tém je spravován a fiízen ministerstvem financí. SlouÏí

rodní knihovny, Národního technického muzea, Umû-

k registraci vûcn˘ch, ãasov˘ch a finanãních ukazatelÛ

leckoprÛmyslového muzea a Národního filmového ar-

akcí dotovan˘ch státem v rámci programÛ, jejichÏ pro-

chivu.

4

stfiednictvím ústfiední správní úfiady a dal‰í organizaã-

V ISPROFIN spoãívá jedna nesporná v˘hoda: podíl

ní sloÏky státu nebo jimi zfiizované organizace pofiizují,

státního rozpoãtu na provedení víceleté akce se po je-

zhodnocují a udrÏují hmotn˘ i nehmotn˘ dlouhodob˘

jí registraci a vydáním prvního rozhodnutí o poskytnutí

majetek âeské republiky, jakoÏ i programÛ urãen˘ch

dotace, jímÏ se upravuje její v˘‰e jak pro pfiíslu‰n˘ rok,

obdobnû pro dal‰í subjekty, jako napfiíklad obce nebo

tak i pro v‰echny dal‰í roky aÏ do doby ukonãení akce

církve a náboÏenské spoleãnosti a jimi zaloÏené práv-

v urãeném termínu, promítá souãasnû prostfiednic-

nické osoby. V˘‰i úãasti prostfiedkÛ státního rozpoãtu,

tvím specializované databáze do stfiednûdob˘ch v˘hle-

souhrnné kvalitativní ukazatele (indikátory) a technic-

dÛ v˘dajÛ jednotliv˘ch programÛ a státního rozpoãtu

ké parametry pro provedení a závûreãné vyhodnocení

jako celku. To znamená, Ïe investor mÛÏe svoji akci

jednotliv˘ch programÛ schvaluje ministerstvo financí.

pfiipravovat od samého zaãátku a vést ji s velkou mí-

Registrace akce v ISPROFIN na návrh investora a po-

rou právní jistoty, Ïe se pfii tom nebude pot˘kat s ne-

skytnutí dotace na realizaci akce spadá do pÛsobnos-

dostatkem finanãních prostfiedkÛ. Odnûtí poskytnuté

ti správce rozpoãtové kapitoly, to znamená správce

dotace je moÏné toliko za podmínek stanoven˘ch taxa-

programu. V˘jimku tvofií registrace a zmûny ukazatelÛ

tivnû zákonem a ve správním fiízení. Tepr ve Ïádost

akcí s pfiedpokládanou úãastí státního rozpoãtu vy‰‰í

o dodateãné nav˘‰ení úãasti státního rozpoãtu mÛÏe

neÏ 100 milionÛ Kã, jeÏ podléhají pfiedchozímu sou-

pfiedstavovat sloÏitûj‰í otázku, jejíÏ fie‰ení se po finanã-

hlasu ministerstva financí. Obsah dokumentace pro-

ní stránce obvykle váÏe na existenci úspor vznikl˘ch ne-

gramu, zpÛsob jeho posuzování, financování a závû-

plánovanû u jin˘ch akcí registrovan˘ch ve stejném pro-

hradu, dílo tfií v˘znamn˘ch architektÛ (K. I. Dientzenho-

reãného vyhodnocení, jakoÏ i registraci, financování

gramu; náleÏité vûcné odÛvodnûní takového poÏadavku

fer, A. Haffenecker, P. Janák), Staletá Praha 1/2010.

a závûreãné vyhodnocení akce upravují rozpoãtová pra-

(zpravidla jde o úhradu nákladÛ spojen˘ch s tak zvan˘-

Bude to autorova 201. publikovaná práce.

vidla a speciální podzákonn˘ pfiedpis. Bliωí zákonná

mi vícepracemi nebo dílãími zmûnami ve vûcném rozsa-

Velká ãást Ka‰iãkov˘ch prací je vûnována v˘sled-

úprava registrace akce v ISPROFIN, i kdyÏ nemá pouze

hu akce, s nimiÏ vyslovilo ministerstvo kultury pfiedchozí

kÛm prÛzkumÛ, na nichÏ se pfieváÏnû podílel i pracov-

evidenãní, ale ve svém dÛsledku i konstitutivní pova-

souhlas) by mûlo b˘t samozfiejmostí. Pfiinejmen‰ím

ník druhé profese (historik ãi umûleck˘ historik) – pro-

hu, schází. Dotace se mají poskytovat rozhodnutím vy-

v tomto smyslu je tedy v˘znamné, aby míra zodpovûd-

to mají publikované práce ãasto dva autor y (uÏ byly

dan˘m v návrhovém fiízení podle rozpoãtov˘ch pravidel,

nosti, odborné erudice, organizaãních schopností a zku-

zmínûny práce publikované s B. Nechvátalem) – pfieva-

na nûÏ se nevztahují obecné pfiedpisy o správním fiíze-

‰eností uplatÀovaná investorem ve fázi pfiípravy akce

Ïují v‰ak Ka‰iãkovy práce samostatné, jichÏ je 129.

ní a jehoÏ soudní pfiezkum je vylouãen. Pro poskyto-

Kromû jiÏ uveden˘ch témat se v nich F. Ka‰iãka vûnu-

vání dotací nicménû platí základní zásady ãinnosti

Dal‰í podstatnou v˘hodu lze spatfiovat v tom, Ïe

je i problematice novostaveb v historickém prostfiedí,

správního orgánu vymezené v §§ 2–8 správního fiádu,

úãastník programu mÛÏe hradit z poskytnuté dotace

úpravám zmínûn˘ch památek, archeologick˘m nále-

zejména zásada legality, materiální pravdy a procesní

zÛm aj. Pozornost také zasluhují ãlánky v Dolnopoãer-

ekonomie, neboÈ rozpoãtová pravidla sama Ïádné ob-

nickém zpravodaji z let 1985–1997 o zdej‰ích památ-

dobné zásady neobsahují. KaÏdá dokonãená akce

■ Poznámky

kách a objektech, prokazující Ka‰iãkÛv vfiel˘ vztah

prochází závûreãn˘m vyhodnocením, jeÏ se formálnû

1 §§ 12–13 zákona ã. 218/2000 Sb., o rozpoãtov˘ch

k rodné obci (podle seznamu z roku 2006 je to 21

uzavírá protokolem vydan˘m správcem programu.

pravidlech a o zmûnû nûkter ˘ch souvisejících zákonÛ

5

Obr. 5. ·vihov (okres Rakovník), vûÏ hradu.

1

2

3

5

a dozoru nad jejím prÛbûhem byla co nejvy‰‰í.

Pokud jde o státní majetek, s nímÏ hospodafií pfií-

(rozpoãtová pravidla), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Vy-

Pro své veliké znalosti památek pÛsobí F. Ka‰iãka

spûvkové organizace zfiizované ministerstvem kultury,

hlá‰ka ã. 560/2006 Sb., o úãasti státního rozpoãtu na

ve dvou vrcholn˘ch komisích MK âR – je ãlenem Ko-

je k dispozici v péãi o nûj nûkolik programÛ evidova-

financování programÛ reprodukce majetku. Viz téÏ pokyn

mise pro hodnocení návrhÛ a v˘sledkÛ v˘zkumn˘ch zá-

n˘ch a provádûn˘ch v ISPROFIN. Funkci správce nûko-

ministerstva financí ã. 1-2010 k upfiesnûní postupu mi-

mûrÛ v oblasti památkové péãe a Komise pro hodno-

lika z nich vykonává odbor investic ministerstva kultu-

nisterstva financí, správcÛ programÛ a úãastníkÛ progra-

cení návrhÛ na prohlá‰ení nemovit˘ch vûcí za kulturní

ry. NPÚ je vyuÏíván zejména program Rozvoj a obnova

mÛ pfii pfiípravû, realizaci, financování a vyhodnocování

památky a Ïádostí na zru‰ení prohlá‰ení. Dále je ãle-

materiálnû-technické základny státních kulturních zafií-

programu nebo akce a k provozování Informaãního systé-

nem Domácí rady Klubu Za starou Prahu a redakãní

zení, a to v rozsahu tûchto podprogramÛ: Podpora re-

mu programového financování. In Finanãní zpravodaj.

rady sborníku NPÚ – ÚOP v hlavním mûstû Praze Sta-

produkce majetku státních kulturních zafiízení (ev.

2010, roã. XLIV, ã. 5. ISSN 0322-9653.

letá Praha. Z odborn˘ch a povahov˘ch vlastností Fran-

ã. 234112), Náhrada úbytku objektÛ kulturních zafiíze-

2 § 14 zákona ã. 218/2000 Sb., cit. v pozn. 1.

ti‰ka Ka‰iãky je tfieba zdÛraznit exaktnost ve vûdecké

ní (ev. ã. 234113) a Podpora realizace úsporn˘ch

3 §§ 2–8 a § 177 zákona ã. 500/2004 Sb., správní fiád,

práci a osobní skromnost, pro kterou je ve svém oko-

energetick˘ch opatfiení (ev. ã. 234115). Program Ná-

ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ.

lí velmi oblíben. Pfieji mu za v‰echny, aby mohl dlouho

hrada objektÛ vydan˘ch v restitucích (ev. ã. 334070)

4 Usnesení vlády ze dne 7. 6. 2006 ã. 716 k dokumen-

pokraãovat ve své zásluÏné práci.

se uplatÀuje z povahy vûci jiÏ jen v ojedinûl˘ch pfiípa-

taci Programu péãe o národní kulturní poklad.

dech. O úãasti NPÚ ve vládním programu Péãe o ná-

5 § 15 zákona ã. 218/2000 Sb., cit. v pozn. 1.

pfiíspûvkÛ, ve skuteãnosti jich bylo 90!).

Karel KIBIC

358

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / RÒZNÉ | Karel KIBIC / K Ïivotnímu jubileu architekta Franti‰ka Ka‰iãky Jan KAIGL / Národní památkov˘ ústav v ISPROFIN v období let 2006 aÏ 2009

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 359

náklady na pofiízení ve‰keré pfiípravné a projektové do-

ra v Sázavû (6 milionÛ Kã), k nimÏ stát zastoupen˘ od-

pracovi‰tûm pfieváÏnû pro správní úãely, pfie‰la do

kumentace vãetnû nezbytn˘ch stavebnû-historick˘ch,

borem památkové péãe ministerstva kultur y uplatnil

druhé etapy (s˘pka; 10,954 milionÛ Kã). Zaãala opra-

restaurátorsk˘ch a jin˘ch prÛzkumÛ nebo napfiíklad ná-

své právo na pfiednostní koupi národních kulturních pa-

va stropÛ, krovÛ a stfiech zámku v Raduni (13,150 mi-

klady, které vzniknou pfii v˘bûru nejvhodnûj‰ího zhoto-

mátek. Obdobnû, i kdyÏ s men‰í intenzitou vefiejného

lionÛ Kã) a celková stavební adaptace s˘pky poblíÏ Ïe-

vitele díla, pfii v˘konu tak zvaného technického dozoru

zájmu a men‰ími nároky na státní rozpoãet (1,809 mi-

leznice v Kutné Hofie-Hlou‰ce (10,680 milionÛ Kã),

investora, autorského dozoru a podobnû. Pfiedem sta-

lionÛ Kã), koupil NPÚ v roce 2006 kostel sv. Floriana

kde vznikne pro NPÚ depozitáfi mobiliárních fondÛ

novenou ãást dotace mÛÏe právnická osoba, tedy

v Ústí nad Labem-Krásném Bfieznû.

8

9

a kde budou umístûny jím provozované restaurátorské

i pfiíspûvková organizace zfiizovaná ministerstvem kul-

V roce 2007 vyãerpal NPÚ finanãní prostfiedky v cel-

a konzer vátorské dílny. Hrad Buchlov má nov˘ vodo-

tury, pouÏít rovnûÏ na úhradu nákladÛ spojen˘ch s pro-

kové v˘‰i 130,532 milionÛ Kã ve vztahu ke tfiiceti dvû-

jem s úpravnou vody a nové hlavní vodovodní rozvody

ma sv˘m akcím. Nejvût‰í ãástky byly pouÏity na pokra-

(9,725 milionÛ Kã). V tak zvané Horské zahradû v areá-

Druhovou skladbu akcí registrovan˘ch v ISPROFIN

ãující rekonstrukci a opravu s˘pky na hradû Pern‰tejnû

lu zámku v âeském Krumlovû byly provedeny práce

ve prospûch NPÚ pfiedurãuje do znaãné míry povaha

(12,948 milionÛ Kã) a rekonstrukci stfiech budovy

podstatné pro její stavebnû-technické zaji‰tûní a zpfií-

a technick˘ stav jím pro stát spravovaného majetku.

Nového konventu v Kladrubech (11,389 milionÛ Kã),

stupnûní vefiejnosti (15 milionÛ Kã). V areálu zámku

Nad rozvojov˘mi zámûry komplexní povahy stále pfie-

na památkovou obnovu zámku v Mní‰ku pod Brdy

ve Valãi NPÚ zahájil opravy správní budovy a stavbu in-

vaÏuje úsilí o zachování hmotné podstaty kulturních

(12,111 milionÛ Kã), na opravu krovÛ a stfiech zámku

Ïen˘rsk˘ch sítí (10,020 milionÛ Kã). Obdobnû zahájil

památek a národních kulturních památek, s nimiÏ or-

v Lednici (12 milionÛ Kã), opravu a restaurování kupo-

opravu krovu a stfiechy tak zvaného Cavalierhausu

ganizace nakládá v zájmu jejich zpfiístupnûní vefiejnos-

le poutního kostela na Zelené hofie u Îìáru nad Sáza-

ti pro kulturní a v˘chovnû-vzdûlávací úãely. V˘jimkou

vou (10 milionÛ Kã), na kanalizaci a stavbu ãistiãky

nejsou drobnûj‰í akce opravy a údrÏby staveb, coÏ se

odpadních vod zámku Sychrov (9,1 milionÛ Kã), na pa-

■ Poznámky

sv˘m zpÛsobem mÛÏe míjet s úãelem a v˘hodami in-

mátkovou obnovu hradu Vevefií (10 milionÛ Kã) a hra-

6 Mezi pfiíjemcem dotace a osobou oprávnûnou k prová-

vestiãních programÛ. V˘bûr akcí, jenÏ nemusel b˘t

du Grab‰tejna (6,078 milionÛ Kã) nebo na opravu kro-

dûní archeologick˘ch v˘zkumÛ v‰ak musí b˘t sjednána do-

v pfiedchozích nûkolika letech vÏdy zcela srozumiteln˘,

vÛ a stfiech tak zvaného Dolního zámku v Bene‰ovû

hoda podle platné právní úpravy (§ 22 odst. 1 zákona

se opírá od roku 2008 o priority stanovené pfiedem.

nad Plouãnicí (6,021 milionÛ Kã).

ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi, ve znûní po-

6

vedením záchranného archeologického v˘zkumu.

NPÚ s nimi pfiichází nejpozdûji v dobû prvotního rozpi-

Objem finanãních prostfiedkÛ spotfiebovan˘ch NPÚ

zdûj‰ích pfiedpisÛ), nikoli tedy smlouva o dílo (jakou se

su svého roãního rozpoãtu. UpfiesÀování znám˘ch

v roce 2008 byl 182,056 milionÛ Kã a t˘kal se tfiiceti

chystala uzavfiít napfiíklad Archaia Olomouc, o. p. s.,

a vyhledávání a posuzování nov˘ch priorit, jejichÏ v˘-

ãtyfi akcí. Pokraãovalo se napfiíklad s realizací v˘‰e

s NPÚ – ÚOP v KromûfiíÏi v roce 2009 pfii pfiípravách opra-

znam nebyl z rÛzn˘ch dÛvodÛ podchycen na zaãátku

zmínûn˘ch projektÛ na Pern‰tejnû (10 milionÛ Kã),

vy ohradní zdi zámku ve Vizovicích, akce ev. ã. 234112-

roku, tvofií souãást bûÏné spolupráce mezi NPÚ a Mi-

Grab‰tejnû (24,356 milionÛ Kã), Vevefií (8 milionÛ Kã),

0348 v ISPROFIN).

nisterstvem kultury âR.

v Kladrubech (13,820 milionÛ Kã), Mní‰ku pod Brdy

7 Na stránkách WWW:
(11,181 milionÛ Kã; dokonãení) nebo v Lednici (9,073

on.aspx>.

registrovan˘ch v ISPROFIN je vefiejnû pfiístupn˘ a Ïe

milionÛ Kã; stfiechy – dokonãení). Bezpochyby v˘znam-

8 Podle § 13 zákona ã. 20/1987 Sb., cit. v pozn. 6. Ná-

ministerstvo kultur y publikuje strukturovan˘ pfiehled

né bylo zahájení nûkolik let pfiipravované generální

kup byl dokonãen s vyuÏitím dotace opût 6 milionÛ Kã po-

v˘dajÛ ze svého rozpoãtu vãetnû jednotliv˘ch dotací

opravy fasád zámku v Lednici (19 milionÛ Kã). Pfiikroãi-

skytnuté odborem investic ministerstva kultur y v rámci

poskytnut˘ch v ISPROFIN ve vlastních v˘roãních zprá-

lo se ke komplexnímu zabezpeãení hradu Beãova nad

ISPROFIN v roce 2007.

vách, lze se zde jen struãnû zmínit ve vztahu k NPÚ

Teplou proti poÏáru (6,738 milionÛ Kã). Celkovou pa-

9 Kostel sv. Floriana je pozoruhodná, i kdyÏ slohovû re-

a jeho územním odborn˘m pracovi‰tím o nûkter˘ch vy-

mátkovou obnovou pro‰el znám˘ silniãní barokní most

tardovaná ukázka architektury pûstované v oblastech na

bran˘ch pfiíkladech ve sledovaném období. Z dvaceti

poblíÏ zámku (b˘valého cisterciáckého klá‰tera) ve

obou stranách ãesko-saské hranice na sklonku 16. sto-

‰esti akcí v roce 2006, na jejichÏ realizaci se dotace

Îìáru nad Sázavou (6 milionÛ Kã). Pro potfieby zejmé-

letí. Tvofií stavební srostlici se sousedním zámkem, jehoÏ

poskytnuté odborem investic ministerstva kultury po-

na svého ústfiedního pracovi‰tû NPÚ koupil a opravil

celková stavební adaptace je jednou z priorit minister-

dílely v souhrnné v˘‰i 89,772 milionÛ Kã, byly finanãnû

pûknou vilu ãp. 569 v Praze-Bubenãi (15,104 milionÛ

stva kultur y – akcí registrovanou v ISPROFIN (podpro-

nejv˘znamnûj‰í dílãí stavební úpravy zámku v Kromûfií-

Kã), postavenou ve 20. letech 20. století. Pro stát

gram ev. ã. 234113) s úãastí státního rozpoãtu ve v˘‰i

Ïi, jeÏ pfiedcházely vzniku územního odborného praco-

koupil rovnûÏ poãetn˘ soubor budov a pozemkÛ v hos-

99,8 milionÛ Kã; termín dokonãení 31. 12. 2011. Zámek

vi‰tû pro Zlínsk˘ kraj (7,779 milionÛ Kã), rekonstrukce

podáfiské ãásti areálu nûkdej‰ího klá‰tera cisterciákÛ

má slouÏit NPÚ – ÚOP v Ústí nad Labem jako jeho hlavní

a oprava s˘pky v areálu hradu Pern‰tejna poniãené vel-

v Plasích (9,5 milionÛ Kã).

Pfii vûdomí toho, Ïe zpÛsob financování v‰ech akcí 7

10

správní budova.

k˘m poÏárem 15. dubna roku 2005 (11,052 milionÛ

V roce 2009 odbor investic ministerstva kultur y

10 Koupû byla vedena snahou po majetkoprávním a uÏiva-

Kã), rekonstrukce stfiech a fasád do dvora tak zvaného

v programech evidovan˘ch v ISPROFIN poskytl NPÚ do-

telském sjednocení památkovû chránûného historického

Nového konventu v b˘valém klá‰tefie benediktinÛ

tace v souhrnné v˘‰i 299,975 milionÛ Kã.

Jednalo

klá‰terního areálu a konkrétní potfiebou vytvofiit podmínky

v Kladrubech (9,888 milionÛ Kã), stavební adaptace

se o ãtyfiicet akcí. Devatenáct jich bylo novû registro-

pro vybudování Centra stavitelského dûdictví, na jehoÏ ãin-

budovy ãp. 418 v Josefovû (Jaromûfii) v souvislosti

váno a zahájeno, popfiípadû i dokonãeno. V souboru

nosti by se NPÚ podílel spoleãnû s Národním technick˘m

s plánem na zaloÏení územního odborného pracovi‰tû

akcí s nejvy‰‰í dotací, které pokraãovaly z minulého ro-

muzeem v Praze. Kupní smlouva byla uzavfiena 14. 2.

pro Královéhradeck˘ kraj (8,461 milionÛ Kã) nebo sta-

ku, nelze opominout opût s˘pku na Pern‰tejnû

2008. Vrchnostensk˘m opatfiením ministra kultury ze dne

vební adaptace domu ãp. 356 v ulici Na Per‰t˘nû

(17,178 milionÛ Kã; dokonãení), fasády zámku v Led-

8. 10. 2008, ã. j. 12017/2008, pfie‰la pfiíslu‰nost hospo-

v Praze 1 pro potfieby územního odborného pracovi‰tû

nici (51,525 milionÛ Kã) a Nového konventu v Kladru-

dafiení s dotãen˘mi nemovitostmi v Plasích na Národní

v hlavním mûstû Praze (6,178 milionÛ Kã). Restauro-

bech (18,067 milionÛ Kã), obnovu Grab‰tejna (21,756

technické muzeum v Praze s úãinností od 31. 10. 2008.

vání historického nábytku pÛvodem z vídeÀského Hof-

milionÛ Kã) a dále krovy a stfiechy zámku v Duchcovû

11 Pfii finanãním vypofiádání dotací a závûreãném vyhod-

burgu a Schönbrunnu (6,404 milionÛ Kã), jenÏ byl pfie-

(10,235 milionÛ Kã). Po pfiekonání ãetn˘ch nedostat-

nocení jednotliv˘ch akcí se ov‰em mÛÏe je‰tû ukázat, Ïe

vezen na jiÏní Moravu na konci druhé svûtové války,

kÛ v pfiípravû akce v minulosti nabrala r ychlé tempo

NPÚ vyãerpal v roce 2009 z rÛzn˘ch dÛvodÛ souhrnnou

dostalo pfiednost pfied jin˘mi akcemi, neboÈ se vázalo

stavební adaptace zámku v Ústí nad Labem-Krásném

ãástku ponûkud men‰í (v pfiípadû NPÚ to bude znamenat

na v˘sledky jednání o vrácení tohoto mobiliáfie zpût do

Bfieznû (28,824 milionÛ Kã). Postupná stavební adap-

úpravu sníÏením nejspí‰ jen v fiádu set tisíc korun). Pfii-

Rakouska. Mimofiádn˘ v˘znam mûla koupû souboru

tace budov tvofiících tak zvan˘ Pfiihrádek v Pardubi-

mûfienû platí totéÏ pro individuálnû poskytnuté dotace

nemovitostí v areálu b˘valého benediktinského klá‰te-

cích, jeÏ jsou uÏívány tamûj‰ím územním odborn˘m

uvedené v textu ãlánku za rok 2009.

11

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / RÒZNÉ | Jan KAIGL / Národní památkov˘ ústav v ISPROFIN v období let 2006 aÏ 2009

359

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 360

nost zku‰en˘ch lidí, zaneprázdnûn˘ch v NPÚ jin˘mi ■ Poznámky

pracovními úkoly. Pokud má autor pfiece jen vytknout za v‰echny

1

Obr. 1. Rozpoãtové v˘daje Ministerstva kultury âR (odboru investic) pro NPÚ v programech evidovan˘ch v ISPROFIN v období let 2006–2009. Souhrnn˘ objem prostfiedkÛ (dotací) pouÏit˘ch organizací v letech 2006, 2007 a 2008 a poskytnut˘ch organizaci v roce 2009 je vyjádfien v milionech Kã nad sloupci grafu. Údaj o poãtu akcí, které byly provádûny v kaÏdém roce, je dole uvnitfi sloupce. (Zpracoval Jan Kaigl)

12 § 32 odst. 2 písm. c) zákona ã. 20/1987 Sb., cit.

ostatní nûkolik akcí, u nichÏ pozitiva hotové práce asi

v pozn. 6.

v˘raznû pfievaÏují nad negativy, pak na prvním místû

13 Autor ãerpá jak z vlastních poznatkÛ, tak i z obsáhlé

uvádí s velkou jistotou památkovou obnovu zámku

dokumentace závûreãného vyhodnocení akce, zpracova-

v Mní‰ku pod Brdy (zapoãata v roce 2001, dokonãena

né investorem pro ministerstvo kultury. Viz téÏ soubor te-

v roce 2008; dotace poskytnutá ministerstvem kultu-

maticky zamûfien˘ch ãlánkÛ v ãasopisu Památky stfied-

ry v programu ev. ã. 334070 v souhrnné v˘‰i 99,999

ních âech. 2008, roã. 22, ã. 2. ISSN 0862-1586. Pfiesto

milionÛ Kã; vlastní finanãní podíl investora na úhradû

v‰ak nemohl b˘t správce programu spokojen se v‰ím, co

celkov˘ch nákladÛ 5,402 milionÛ Kã). Zodpovûdnost

se dûlo kolem památkové obnovy zámku. Tak na pfiíklad

hospodafiit se zanedban˘m zámkem s nevhodn˘m

v závûru obnovy musel zamítnout ve shodû s minister-

pfiedchozím vyuÏitím pfie‰la na Státní památkov˘ ústav

stvem financí poÏadavek investora na dal‰í nav˘‰ení po-

stfiedních âech v Praze v roce 2000. Koncepci jeho no-

skytnuté dotace ze státního rozpoãtu. âást obnovy zá-

vého vyuÏití a obnovy stanovil v pfiedstihu t˘m odborní-

meckého parku byla proto investorem vyãlenûna do

kÛ. Po celou dobu trvání obnovy byla zjevná snaha in-

navazující samostatné akce.

vestora po dosaÏení a udrÏení co nejvy‰‰í odborné

14 Napfiíklad poÏadavky na pfievod prostfiedkÛ neãerpa-

úrovnû ve v‰ech fázích pfiípravy, to znamená prÛzku-

n˘ch v NPÚ v roce 2008 do tak zvaného rezervního fondu

mÛ, dokumentace, památkové koncepce a projekã-

v roce 2009 ãinily pouze 0,415 milionÛ Kã, zatímco

ních prací, a také pfii provádûní stavebních a restaurá-

z roku 2006 na rok 2007 to byla, zejména z dÛvodu za-

torsk˘ch zásahÛ. Pfiede‰lo se tak vût‰inû chyb, které

nedbané investorské a organizaãní práce v NPÚ, ãástka

by mohly podle zku‰eností z jin˘ch oprav nebo rekon-

63,830 milionÛ Kã, tedy 48,9 % z finanãních prostfiedkÛ,

strukcí stavebních památek nastat. Investoru zbyla sí-

které NPÚ v ISPROFIN v roce 2007 od odboru investic

la na to, aby dosaÏené v˘sledky prÛbûÏnû publikoval,

ministerstva kultury obdrÏel.

aby pofiádal na místû odborné exkurze (dílny). Pr vní

15 S úãinností od 19. 1. 2010 podle vyhlá‰ky ã. 11/2010

prohlídkovou trasu na zámku otevfiel v roce 2006. Dal-

Sb., kterou se mûní vyhlá‰ka ã. 560/2006 Sb., o úãasti

13

‰í trasa je zpfiístupnûna vefiejnosti od 28. 6. 2008.

státního rozpoãtu na financování programÛ reprodukce

Vysoké ohodnocení si zaslouÏí v kaÏdém pfiípadû kon-

majetku.

zervace zbytkÛ gotické a renesanãní v˘malby a histo(6,4 milionÛ Kã) stojícího u hlavní zámecké budovy

rick˘ch omítek opatfien˘ch dobov˘mi nápisy, kresbami

v Ratibofiicích u âeské Skalice (v Babiããinû údolí) ne-

a malbami na tak zvaném Horním hradû v Beãovû nad

bo obnovu arkád zámku v Ploskovicích (8,144 milionÛ

Teplou (akce provedena v roce 2007 s dotací 1,331

Studijní program Restaurování klasick˘ch filmov˘ch materiálÛ

Kã).

milionÛ Kã od ministerstva kultur y v podprogramu

na Akademii múzick˘ch umûní v Praze, Filmové a te-

Je nasnadû, Ïe neplatí pfiímá úmûra mezi finanãní

ev. ã. 234112). O mimofiádnosti nákupu souboru ne-

levizní fakultû

nároãností akce registrované v ISPROFIN a její dÛleÏi-

movitostí na Sázavû ve dvou etapách v roce 2006

tostí, zejména vezme-li se v úvahu pfiedmût ãinnosti

a 2007 za 12 milionÛ Kã (z v˘dajÛ podprogramu

V roce 2005 poÏádala praÏská Filmová a televizní

NPÚ a ‰ir‰í kontext oboru památkové péãe v existují-

ev. ã. 234112) byla jiÏ zmínka. V období let

fakulta (dále jen FAMU) Ministerstvo ‰kolství âR o roz-

cích spoleãensk˘ch podmínkách. Drobné práce pfiipra-

2008–2009 nechal NPÚ opravit krovy a stfiechy nû-

‰ífiení akreditace nového studijního programu s názvem

vené, realizované a dÛslednû investorem kontrolova-

kdej‰ího sázavského konventu a zámku (s dotací od

Filmové, televizní a fotografické umûní a nová média,

né s rozvahou a pfii náleÏitém zapojení odborníkÛ

ministerstva kultury 7,388 milionÛ Kã v podprogramu

kter˘ mûl b˘t pfiedná‰en v Centru audiovizuálních stu-

zamûstnan˘ch v organizaci, pfiedev‰ím architektÛ, his-

ev. ã. 234112). V NPÚ nastal v agendách ISPROFIN

dií, jeÏ je souãástí FAMU. Ve zdÛvodnûní Ïádosti v od-

torikÛ staveb a historikÛ umûní – znalcÛ v oboru re-

obrat k lep‰ímu na poãátku roku 2008, pfiinejmen‰ím

stavci Cíle studia se objevilo rozhodnutí nabídnout stu-

staurování, popfiípadû i archeologÛ, mohou ãasto po-

po organizaãní stránce v ústfiedním pracovi‰ti.

Také

dentÛm také moÏnost studia archivace a restaurování

slouÏit obecní a krajské samosprávû i vlastníkÛm pa-

díky tomu se tûÏi‰tû vzájemné spolupráce mezi NPÚ

v oblasti filmu a fotografie: „Magisterské studium

mátek jako pfiíklad hodn˘ následování lépe neÏ roz-

a ministerstvem kultury mohlo v roce 2009 jiÏ pfiesu-

umoÏÀuje akcentovat buì individuální tvorbu v interme-

sáhlé a sv˘m zpÛsobem ojedinûlé opravy hradÛ

nout od opakovaného fie‰ení otázek souvisejících

diální oblasti, nebo zamûfiení na reflexi a rozvoj bada-

a zámkÛ. Právû ty by v‰ak mûly b˘t pfiíleÏitostí mimo ji-

s bûÏnou obsluhou agendy v úrovni administrativnû-

telsk˘ch aktivit v rámci oboru. Jednou z nabízen˘ch

né k cílenému pro‰kolování vlastních odborníkÛ, ze-

technické a formální k váÏnûj‰í rozpravû o zpÛsobech

moÏností bude také rozvinutí kvalifikace v restaurování,

jména pokud pÛsobí v NPÚ jen krátkou dobu. Této pfií-

dal‰ího uplatnûní a smûfiování NPÚ v novû upraveném

uchování a kontextuálním prezentování historick˘ch

leÏitosti ústav vyuÏívá zatím málo.

systému

materiálÛ audiovizuální povahy prostfiednictvím nov˘ch

Bylo by nesprávné hodnotit akce, které je‰tû ne-

14

správy

majetku 15

(SMVS/ISPROFIN)

ve

vlastnictví

státu

1

pamûÈov˘ch a prezentaãních médií.“ Ministerstvo

v pfií‰tích letech.

skonãily. Je také obtíÏné pro kaÏdého pozorovatele

V roce 2010 s úãinností od roku 2011 bylo minis-

zvenãí, aby váÏnû posuzoval dílo, nemá-li o nûm dost

terstvem kultur y rozhodnuto, Ïe v‰echny poÏadavky

Koncem roku 2005 se na Národní filmov˘ archiv

pfiím˘ch poznatkÛ anebo si nemÛÏe vytvofiit vlastní ná-

dosud pfiedkládané NPÚ do Programu záchrany archi-

Praha (dále jen NFA) obrátila praÏská filmová fakulta

zor jednodu‰e proto, Ïe je investorem zanedbána do-

tektonického dûdictví budou fie‰eny v ISPROFIN. DÛ-

se Ïádostí, zda by nepfiipravil pro studenty této ‰koly

kumentace v˘chozího stavu památky a prÛbûhu její ob-

sledky tohoto rozhodnutí, které se budou pouze náso-

v˘uku restaurování klasick˘ch filmov˘ch materiálÛ.

novy. Nûkdy takov˘ typ dokumentace NPÚ vÛbec

bit jinak nutn˘mi úsporami ve v˘dajích státního

Rozsah studia byl stanoven pro studium magisterské

nepofiizuje, a to ani u zásahÛ na národních kulturních

rozpoãtu v následujících nûkolika letech, lze pfii hlub‰í

na dva semestr y, pfiiãemÏ jeden obsahoval padesát

památkách, pfiestoÏe s nimi hospodafií a je k vûci po-

znalosti systémÛ a zpÛsobÛ programového financová-

‰est hodin, tedy celkem sto dvanáct hodin v˘uky. Je-

volán ze zákona jako odborná instituce státní památ-

ní v rezortu kultury velmi dobfie pfiedvídat.

jich Ïádosti NFA, kter˘ se restaurátorské ãinnosti vû-

12

kové péãe.

360

Pfiitom ne vÏdy obstojí odkaz na pfietíÏe-

Jan KAIGL

‰kolství Ïádosti vyhovûlo a akreditaci pfiidûlilo.

nuje nûkolik desetiletí, vyhovûl a pfiipravil návrh uãeb-

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / RÒZNÉ | Jan KAIGL / Národní památkov˘ ústav v ISPROFIN v období let 2006 aÏ 2009 B l a Ï e n a U R G O · Í K O VÁ / R e s t a u r o v á n í k l a s i c k ˘ c h f i l m o v ˘ c h m a t e r i á l Û n a A k a d e m i i m ú z i c k ˘ c h u m û n í v P r a z e , Filmové a televizní fakultû

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 361

Obr. 1. Studentky FAMU pfii lekci v˘uky pfiedmûtu Restaurování klasick˘ch materiálÛ v NFA, kvûten 2010. (Foto archiv NFA)

ních osnov s rozpisem náplnû jednotliv˘ch hodin. FAMU s navrÏen˘m obsahem pfiedmûtu souhlasila a svûfiila odpovûdnost za teoretickou i praktickou v˘uku NFA, konkrétnû jeho pracovníkÛm, ktefií se restaurováním klasick˘ch filmov˘ch materiálÛ dlouhodobû zab˘vají. FAMU pro toto studium v následujícím roce zakoupila do v˘uky dvouobrazov˘ stfiihací stÛl Debrie HDC 3520C (s moÏností práce s dvûma materiály, z nichÏ jeden mÛÏe b˘t nitrátní, prudce hofilav˘), kter˘ byl instalován v restaurátorské dílnû NFA. Stfiihací stÛl pouÏívají restaurátofii NFA a studenti FAMU spolu

1

s dal‰ími pfiístroji, které náleÏí NFA (stahovací stÛl, pfievíjecí stÛl a dal‰í). Uãební pfiedmût Restaurování klasick˘ch filmov˘ch

dÛvodem, rovnûÏ dÛleÏit˘m, byl také zámûr ukázat

vacím a pfievíjecím stole. Pracovali s materiálem urãe-

materiálÛ byl rozdûlen na dvû ãásti: teoretickou

studentÛm moÏnosti teoretické práce v tomto oboru.

n˘m ke skartaci a mûli k dispozici dva ãeské krátké

a praktickou. V˘chodiskem úvah nad obsahem obou

Souãástí v˘uky bylo seznámení s pracovi‰tûm, s pfií-

hrané filmy, z nichÏ jeden byl nitrátní a jeden acetátní.

ãástí bylo stanovení cíle této v˘uky. Pfiedpokládali

stroji pro restaurování a jejich konkrétním pouÏitím

V souvislosti s lekcí vûnovanou prezentaci filmÛ

jsme pro tento obor jednoho aÏ dva posluchaãe, ktefií

(pfievíjecí stÛl, stahovací stÛl, stfiihací srovnávací stÛl

v minulosti a v pfiítomnosti se dostalo studentÛm je‰tû

by skonãili studium pfiedloÏením ãásti zrestaurované-

s dvûma obrazovkami, lepiãky, svafiovaãky), seznáme-

pouãení o v˘znamu hudby a pfiedev‰ím barvy v ran˘ch

ho filmu (krátk˘ film anebo ãást dlouhého) a závûreã-

ní s filmov˘mi materiály, jejich po‰kozením a ohroÏe-

stádiích filmové historie (kolorované filmy, viráÏe a tó-

n˘m protokolem. V prvním roãníku tohoto studia jsme

ním i s moÏnostmi záchrany. Prakticky se také uãili

nování). Studenti si také vedli o své restaurátorské

v‰ak mûli studentÛ sedm (pozdûji ‰est), a proto jsme

klasickou slepku, opravy perforace a podobnû. Nechy-

práci deník, v nûmÏ byl zaznamenán popis jednotliv˘ch

byli nuceni ãásteãnû zmûnit praktickou ãást, neboÈ

bûly ani pfiedná‰ky o filmové technice a cestû k v˘ro-

sekvencí, jejich ãíslo, metráÏ, poãet filmov˘ch okének

nás limitovalo technické zafiízení NFA.

bû celuloidového filmu v historickém pfiehledu aÏ do

a provedené zmûny. Na závûr studia ke zkou‰ce v tom-

V prvních lekcích – dvû hodiny t˘dnû od fiíjna 2009

souãasnosti, informace o filmov˘ch archivech (jejich

to oboru pfiedloÏili deník a protokol o postupu práce.

– byli studenti seznámeni s historií restaurování umû-

vznik, zaloÏení FIAF, ACE /Asociace evropsk˘ch filmo-

Je samozfiejmé, Ïe se z nich nestali bûhem jednoho

leck˘ch památek, s moderními pfiístupy k restaurování

v˘ch archivÛ/, vznik ãeského filmového archivu, jeho

roku filmoví restaurátofii. Ale v prÛbûhu v˘uky mûli

umûleck˘ch památek, se základními pracemi v tomto

formování a promûny v prÛbûhu let) a historick˘ pfie-

moÏnost nahlédnout do dal‰ího kinematografického

hled filmové restaurátorské ãinnosti.

oboru, kter˘ se jich bude t˘kat v budoucnosti, a moÏ-

2

3

oboru (Alois Riegl, Václav Wagner, Zdenûk Wirth, 5

4

6

Cesare Brandi, Paul Philippot a dal‰í) a s nov˘mi

Cel˘ druh˘ semestr (od února do kvûtna 2010) byl

trendy restaurátorství ve 20. století, kdy se pfiedmû-

vûnován restaurátorsk˘m postupÛm, metodám a je-

tem péãe o kulturní dûdictví stávají fotografie a film.

jich uplatnûní v praxi. K zahájení praktické v˘uky byla

(Program obsahoval rovnûÏ srovnání filmového restau-

vybrána úvodní sekvence ãeského hraného filmu Mly-

rování s restaurováním klasick˘ch umûleck˘ch dûl

náfi a jeho dítû (1928, reÏie Zet Molas), kter˘ se v NFA

a dot˘kal se úvah, co je to film, jaká je jeho specifická

v souãasné dobû rekonstruuje. V˘bûr tohoto filmu

povaha a jeho struktura, postavení filmov˘ch dûl v mi-

umoÏnil upozornit studenty na v˘znamné aspekty fil-

■ Poznámky

nulosti a jejich v˘znam pro souãasnost, zkoumal otáz-

mového restaurátorství, s nimiÏ se mohou setkat a na

1 Îádost o akreditaci roz‰ífieného akreditovaného studij-

ku originálu v kinematografii a dal‰í.) Studenti se také

které v restaurátorském procesu musí reagovat: nety-

ního programu: Filmové, televizní a fotografické umûní

dozvûdûli o existenci a znûní Mezinárodní charty o za-

pické okolnosti vzniku filmu a jeho distribuce, poãet

a nová média (8204 R,T,V). Praha, 16. 3. 2005, s. 2. Fil-

chování památek a sídel (Benátky 1964) a dal‰ích do-

dochovan˘ch filmov˘ch materiálÛ a jejich historie (na-

mová a televizní fakulta Akademie múzick˘ch umûní.

poruãení mezinárodních organizací (UNESCO, FIAF

pfiíklad film byl nûkolikrát upravován a krácen, poprvé

2 RIEGL, Alois. Moderní památková péãe. Praha : Národ-

/Mezinárodní federace filmov˘ch archivÛ/ a podobnû).

uÏ nûkolik t˘dnÛ po svém uvedení, nakonec v 50. le-

ní památkov˘ ústav, ústfiední pracovi‰tû, 2003. 172 s.

Uvést tento specializovan˘ studijní obor do ‰ir‰ích

tech minulého století, v cenzurním spisu se li‰í origi-

ISBN 80-86234-34-7.

kulturních a umûleck˘ch souvislostí jsme pokládali za

nální délka aÏ o sto metrÛ, byly nalezeny dvû rÛzné ti-

3 WAGNER, Václav. Umûlecké dílo minulosti a jeho ochra-

velmi dÛleÏité z nûkolika dÛvodÛ. Restaurátorská ãin-

tulkové listiny i seznam v˘stfiihÛ s metráÏí z roku

na. Praha : Národní památkov˘ ústav, ústfiední pracovi‰-

nost NFA se ve sv˘ch poãátcích pfied více neÏ ãtyfiiceti

1929 a podobnû). Pfii rekonstrukci byly k dispozici

tû, 2005. 135 s. ISBN 80-86234-72-X.

lety snaÏila pov˘‰it z pouhé empirie na solidní teore-

ãtyfii filmové materiály: nitrátní negativ (1 432 m), nit-

4 WIRTH, Zdenûk. V˘voj ochrany památek 1845–1945.

tick˘ odborn˘ základ, a ãerpala právû proto ze zku‰e-

rátní kopie (1 412 m), nitrátní kopie (2 226 m) a ace-

Architektura âSR. 1950, roã. IX, ã. 9–10, s. 236–246.

ností i teoretick˘ch závûrÛ a v˘sledkÛ restaurátorství

tátní (nehofilav˘) duppozitiv (1 442 m). Studenti po-

ISSN 1803-5574; T˘Ï. V˘voj zásad a prakse ochrany pa-

umûní a architektur y, které se opíralo o praxi, jiÏ je

znali v‰echny fáze restaurátorského procesu: návrh

mátek v období 1800–1950. Umûní. 1957, roã. V, ã. 2,

moÏno poãítat i na staletí. Usilovali jsme také o to,

na restaurování konkrétního filmu a jeho zdÛvodnûní,

s. 105–116. ISSN 0049-5123.

aby restaurování filmov˘ch materiálÛ bylo chápáno ja-

vyhledání filmov˘ch i nefilmov˘ch – písemn˘ch ãi foto-

5 BRANDI, Cesare. Teorie restaurování. Kutná Hora : Ti-

ko rovnocenná souãást snah o zachování kulturního

grafick˘ch dokumentÛ a jejich anal˘za, dvoufázová re-

chá Byzanc, 2000. 141 s. ISBN 80-86359-03-4.

dûdictví a aby se problémy filmového restaurátorství

konstrukce dûje, filmové skladby a mezititulkÛ. Po

6 PHILIPPOT, Paul. La restauration, acte critique. In L’ac-

dostaly i do povûdomí pracovníkÛ, ktefií se starají

tûchto lekcích mûli moÏnost sami si vyzkou‰et práci

te restaurateur. Dossier, Recherches Poïétiques. PafiíÏ :

obecnû o ãeské kulturní a umûlecké dûdictví. Dal‰ím

s filmov˘m materiálem jak na stfiihacím, tak na staho-

Archimedia, 1995–1996, ã. 3, s. 18–25.

ná, Ïe nûktefií z nich najdou cestu do filmového archivu a zvolí si ho jako trvalé místo své práce. BlaÏena URGO·ÍKOVÁ

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / R Ò Z N É | B l a Ï e n a U R G O · Í K O VÁ / R e s t a u r o v á n í k l a s i c k ˘ c h f i l m o v ˘ c h m a t e r i á l Û n a A k a d e m i i m ú z i c k ˘ c h u m û n í v P r a z e , Filmové a televizní fakultû

361

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 362

SEMINÁ¤E KONFERENCE AKCE

panonu kostela sv. ·imona a Judy v Dolínû u Slaného

zaiky Kristus – Dobr ˘ Past˘fi pro prodejnu Charity

(pocházející z roku 1908, autor V. Foerster), druh˘m

v Praze. Jeho obraz-karton pfievedla v roce 1982 do

interiérová mozaika z kaple v zámku Holovousích po-

mozaikového díla tehdej‰í praÏská mozaikáfiská huÈ

cházející pravdûpodobnû z roku 1904. Na obou uvede-

Ústfiedí umûleck˘ch fiemesel pod vedením mistra mo-

n˘ch pfiíkladech bylo ukázáno, jaké technologické in-

zaiky Franti‰ka Tesafie. Autor pfiíspûvku rovnûÏ shrnul

formace pfii prÛzkumu mozaikov˘ch skel a pojivé malty

moÏnosti, které mozaiková díla dávají umûlci pfii vyjad-

lze získat aplikací analytick˘ch a dal‰ích metod pouÏí-

fiování jeho estetick˘ch zámûrÛ.

van˘ch v anal˘ze bûÏn˘ch silikátov˘ch materiálÛ.

S e m i n á fi Te c h n i k y s k l e n û n é mozaiky

Autorem závûreãného pfiíspûvku âeská sklenûná

Anal˘zou konkrétní sklenûné tesery nalezené pfii ar-

mozaika druhé poloviny 20. století – v˘voj, specifika

cheologickém prÛzkumu kaple sv. Anny v klá‰tefie

byl jiÏ zmínûn˘ mistr umûleckého fiemesla v oboru

sv. Jifií v roce 1959 se zab˘val referát Anal˘za sklenûné

umûlecká mozaika Franti‰ek Tesafi. Shrnul v nûm his-

Dne 15. dubna 2010 uspofiádala Spoleãnost pro

teser y nalezené v Jifiském klá‰tefie a hledání souvis-

torii Mozaikáfiské dílny Ústfiedí umûleck˘ch fiemesel

technologie ochrany památek STOP v nové budovû Ná-

lostí autorÛ Jifiího France, Jana Frolíka, Jana Kuãer y,

a systém vzniku mozaikov˘ch dûl a podal i základní

rodního muzea (b˘valá budova Federálního shromáÏ-

Anny Langerové a Antonína Zemana. Získané v˘sledky

pfiehled nejv˘znamnûj‰ích dûl, která v této dílnû za do-

dûní) semináfi nazvan˘ Techniky sklenûné mozaiky.

autofii porovnali s v˘sledky anal˘z a mikroskopického

bu její existence vznikla. Pfiíspûvek obsahoval také

Odborn˘m garantem semináfie byl dr. TomበHájek,

pozorování fiady dal‰ích historick˘ch skel pocházejících

struãn˘ pfiehled v˘voje ãeské mozaiky od doby vzniku

pfiidruÏen˘ ãlen spoleãnosti.

z rÛzn˘ch oblastí svûta i rÛzn˘ch ãasov˘ch období, kte-

mozaiky Posledního soudu na katedrále sv. Víta po

Mozaiky, zvlá‰tû sklenûné, patfií mezi umûlecké pa-

ré uvádí odborná literatura. Vûnovali pozornost nejen

60. léta 20. století, kdy autor nastoupil do Mozaikáfi-

mátky s dlouhou tradicí v na‰ich zemích, jejich ochra-

vlastní hmotû skla, ale i pfiítomn˘m nehomogenitám

ské dílny Ústfiedí umûleck˘ch fiemesel. ¤adou osob-

na a péãe o nû v‰ak vût‰inou stojí trochu stranou

(inkluzím). Na základû tûchto srovnání (pfiedev‰ím pfií-

ních vzpomínek a poznámek autor doloÏil hlubok˘

hlavního proudu souãasné památkové péãe. Jednou

tomnosti fluoru v analyzovaném skle) autofii vymezují

vztah nejen k tvorbû nov˘ch dûl, ale i k restaurování

z mála v˘jimek je gotická mozaika na jiÏní fasádû ka-

pfiibliÏnou dobu vzniku nalezeného sklenûného úlomku.

mozaik jiÏ existujících, které mozaikáfiská dílna pod je-

tedrály sv. Víta pocházející z doby z Karla IV. Její ãistû-

Zajímavé a uÏiteãné informace o souãasném systé-

ní a restaurování sledovali pfied nûkolika lety nejen v˘-

mu péãe o jiÏ zmínûnou gotickou mozaiku na katedrále

Dokladem aktuálnosti tématu semináfie a zajímavos-

tvarníci, restaurátofii ãi památkáfii, ale i ‰ir‰í vefiejnost.

sv. Víta poskytla Ivana Kyzourová z Kanceláfie prezi-

ti jednotliv˘ch pfiíspûvkÛ byla i bohatá diskuse. Seminá-

Mozaikov˘ch obrazÛ rÛzného stáfií a kulturní hodnoty

denta republiky v pfiíspûvku Monitoring a údrÏba mo-

fie se zúãastnilo více neÏ 80 zájemcÛ z NPÚ, muzeí, ga-

je v‰ak v na‰í republice podstatnû více – z rÛzn˘ch ob-

zaiky s Posledním soudem na Zlaté bránû katedrály

lerií, odborn˘ch ‰kol, z fiad restaurátorÛ a dal‰ích

dobí, s rÛzn˘mi motivy a zejména v rÛzném technic-

sv. Víta. Spoluprací umûleck˘ch historikÛ, restaurátorÛ

zájemcÛ o mozaiková díla. Texty jednotliv˘ch pfiíspûvkÛ

kém stavu.

a technologÛ byl vypracován systém monitorování pfií-

si v‰ichni úãastníci odnesli v ti‰tûném sborníku, jak je

Právû techniky a materiály pro zhotovování mozaik

padn˘ch poruch ochranného polymerního souvrství.

v pfiípadû semináfiÛ STOP obvyklé. Zájem odborné ve-

byly pfiedmûtem prvního pfiíspûvku Materiály historic-

Jednotlivá místa poruch jsou zaznamenávána do ãtver-

fiejnosti o samotn˘ semináfi i o pfiíspûvky, které zde byly

k˘ch mozaik Magdaleny Kracík ·torkánové (sochafiky

cové sítû, na niÏ je celá mozaika rozdûlena, po‰kození

pfiedneseny, vede organizátory k úvahám o moÏnosti

a mozaikáfiky) a Tomá‰e Hájka. Autofii v nûm pfiehled-

jsou dokumentována fotograficky a zafiazena do cha-

uspofiádat v pfií‰tím roce dal‰í setkání s obdobnou te-

nû shrnuli základní terminologii mozaikov˘ch dûl, je-

rakteristick˘ch skupin podle pfiedem definovaného

matikou.

jich historick˘ v˘voj i základní materiály mozaikov˘ch

vzorníku ãi katalogu poruch. To umoÏÀuje urãitou ob-

obrazÛ – kámen, keramiku nebo sklo. V dal‰ím pfií-

jektivizaci záznamu poruch ochranného souvrství, pfií-

spûvku Evidence, chemické sloÏení a typologie degra-

padnû koroze skla. Souãástí preventivní péãe o mozai-

dace sklenûn˘ch mozaik se TomበHájek vûnoval pfie-

ku je i pfiíprava modelov˘ch vzorkÛ skel s obdobn˘m

dev‰ím sklenûné mozaice. Podal v nûm mimo jiné pfie-

sloÏením jako skla historická a jejich expozice pfiiroze-

hled zcela ãi ãásteãnû sklenûn˘ch mozaik na území

nému stárnutí po o‰etfiení povrchu stejn˘m systémem,

na‰í republiky, kter˘ zpracoval jako souãást své baka-

jak˘ byl pouÏit na vlastní mozaice. Tyto vzorky poskyt-

láfiské práce oboru Technologie konzervování a restau-

nou moÏnost ovûfiit postupy náhrady doÏilého ochran-

rování na V·CHT v Praze. Upozornil, Ïe pravdûpodob-

ného nátûru pfied zásahem na historické mozaice.

ho vedením rovnûÏ v minulosti provádûla.

Petr KOTLÍK

Semináfi Obãan a náv‰tûvník poruchami zraku v památkové rezervaci, v památkové zónû a v památce, muzeu a galerii

nû jedinou evidencí, která sice není vefiejnû dostupná,

Velice zajímavé zku‰enosti s transferem mozaiky

ale fyzicky existuje, je seznam mozaik vytvofien˘ch mo-

pfiedali úãastníkÛm v referátu Rekonstrukce fontány

V Muzeu hlavního mûsta Prahy se dne 5. kvûtna

zaikáfiskou dílnou Ústfiedí umûleck˘ch fiemesel (zahr-

pro EXPO 58 Petr Hampl a Ivana Kopecká. Toto umû-

2010 uskuteãnil jednodenní odborn˘ semináfi Národ-

nuje mozaiky rÛzn˘ch materiálÛ). Autor uvedl rovnûÏ

lecké sklenûné mozaikové dílo, vytvofiené pro ãesko-

ního památkového ústavu (NPÚ) a Muzea hlavního

pfiíklady chemického sloÏení skel z nûkolika vybran˘ch

slovensk˘ pavilon na svûtové v˘stavû EXPO 58 Danou

mûsta Prahy (dále jen MMP) vûnovan˘ problematice

mozaik, které se mu podafiilo zjistit. Velice zajímav˘ byl

Hlobilovou, bylo v následujících letech váÏnû po‰koze-

úprav (nejenom) památkov˘ch rezervací a zón pro zra-

i v pfiíspûvku uveden˘ pfiehled základních typÛ po‰ko-

no a hrozil jeho úpln˘ zánik. Zásluhou Národního tech-

kovû postiÏené obãany a náv‰tûvníky. Na základû do-

zování sklenûn˘ch mozaik.

nického muzea v Praze bylo v nedávné dobû restauro-

savadních zku‰eností získan˘ch prací s nevidom˘mi

Dal‰í referáty se zab˘valy pfiedev‰ím prÛzkumem

váno. Restaurátorsk˘ zásah pfiedstavoval odstranûní

v památkách, muzeích a galeriích âeské republiky se

stavu vybran˘ch mozaik a technologick˘mi problémy

nosné vrstvy pÛvodnû vytvofiené z epoxidové pryskyfii-

zab˘val i moÏnostmi vedoucími ke zpfiístupnûní pa-

spojen˘mi s jejich ochranou. Dana Rohanová, Tomá‰

ce a transfer sklenûné mozaiky na nové lÛÏko z poly-

mátkov˘ch objektÛ tûmto náv‰tûvníkÛm. Pfiíprava se-

Hájek, Silvie ·varcová a Mar tin Míka zkoumali ve

esterové pr yskyfiice. Doplnûny byly i chybûjící ãásti

mináfie navázala na mimofiádné a hlavní úkoly stanove-

svém pfiíspûvku Degradace pojiva a koroze sklenûn˘ch

stojanu se sklenûn˘mi mísami, které tvofií souãást

né Ministerstvem kultury âR generální fieditelce NPÚ,

kamenÛ pouÏit˘ch v ãeské mozaice poãátkem dvacá-

fontány. Plnû funkãní fontána bude umístûna v rekon-

konkrétnû na plnûní hlavního úkolu ã. 10 Nabídka slu-

tého století pochody vyvolávající po‰kozování skla

struované budovû muzea.

Ïeb poskytovan˘ch NPÚ pro zrakovû a sluchovû posti-

a maltového pojiva dvou mozaik úãinkem vnûj‰ích fak-

Jeden z v˘znamn˘ch souãasn˘ch tvÛrcÛ mozaik Ja-

Ïené v roce 2009. Semináfi byl pfiipravován Mgr. ZdeÀ-

torÛ a jejich dÛsledky. Prvním sledovan˘m dílem byla

roslav ·er ˘ch v dal‰ím pfiíspûvku Vizuální slavnost

kou Kalovou, DiS., a Mgr. Milanem Janãem v rámci

exteriérová mozaika Krista – Dobrého past˘fie na tym-

mozaiky vzpomínal na okolnosti vzniku sklenûné mo-

vûdeckého zámûru VZ MK 07503233301, úkolu 101

362

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 363

HS-I Vûdeck˘ v˘zkum ke zkvalitnûní odbornû metodic-

v‰tûvníkÛ památek – sloh románsk˘ a gotick˘. Po pfie-

úãast pracovníkÛ NPÚ podílejících se na tvorbû mobi-

kého fiízení státní památkové péãe.

stávce pokraãovaly pfiíspûvky rovnûÏ vûnované muzeím.

liárních instalací a pfiípravû edukativních, v˘ukov˘ch

Odborn˘ semináfi Obãan a náv‰tûvník s poruchami

O deseti letech ãinnosti Oddûlení dokumentace tyflo-

programÛ pro dûti a mládeÏ, Ïáky a studenty. Jde o to,

zraku v památkové rezer vaci, v památkové zónû

pedick˘ch informací Technického muzea v Brnû infor-

Ïe se stále ãastûji právû v kolektivech ÏákÛ a studen-

a v památce, muzeu a galerii vzbudil mimofiádn˘ zá-

movala Mgr. Eli‰ka Hlu‰í. Jeskyni Blanick˘ch r ytífiÛ,

tÛ setkáváme s tûmi, kter˘m jejich handicap zrakov˘,

jem pfiedev‰ím v fiadách odborné vefiejnosti. Se‰lo se

která je nyní v soukromém vlastnictví a je zpfiístupnû-

sluchov˘ ãi pohybov˘ nebrání, aby se uãili a studovali

na nûm na sedmdesát úãastníkÛ. Kromû zástupcÛ Mi-

ná i pro zrakovû postiÏené, a budovanou Zahradu

v kolektivu zdrav˘ch spoluÏákÛ. Meziinstitucionální

nisterstva kultury âR a Ministerstva pro místní rozvoj

smyslÛ, pfiibliÏující jiÏ dnes zrakovû postiÏen˘m boha-

spolupráce památek, muzeí a galerií a dal‰ích sdruÏe-

âR se ho úãastnili ãlenové Sjednocené organizace

tost vÛní a tvarÛ flóry, pfiedstavila Zdena Popelková.

ní by mûla zabránit, aby se dobfie mínûné projekty ne-

slabozrak˘ch a nevidom˘ch a spoleãnosti TyfloCent-

O pfiípravû a fungovaní expozice Îaláfi dotekem umís-

vydávaly cestou do slep˘ch uliãek, na úkor náv‰tûvní-

rum, zastupující slabozraké a nevidomé v âR, ãlenové

tûné v expozici Muzea mûsta Brna na hradû ·pilberk

kÛ, pro které jsou urãené, aby se opakovanû

Národní rady osob se zdravotním postiÏením a odbor-

referovala Mgr. Monika Hanousková. Blok zakonãil

neobjevovalo objevené, odzkou‰ené a v mnoha pfiípa-

ná vefiejnost z NPÚ – ÚP a územních odborn˘ch praco-

pfiíspûvek PhDr. Ivany Kubeãkové vûnovan˘ hmatov˘m

dech i pfiekonané. Vzájemná v˘mûna znalostí a zku‰e-

vi‰È, Asociace muzeí a galerií âR, muzeí, galerií, uni-

v˘stavám Stfiedoãeského muzea v Roztokách u Prahy,

ností je jednou z cest, jak se zlep‰it. Proto i organizá-

verzit, památkov˘ch objektÛ, nevyjímaje PraÏsk˘ hrad,

jejich moÏnostem a limitÛm.

tofii vûfií, Ïe odborn˘ semináfi Obãan a náv‰tûvník

a zástupci dal‰ích obãansk˘ch sdruÏení pomáhajících

Na muzejní pfiíspûvky navázaly opût ty vûnované

s poruchami zraku v památkové rezer vaci, zónû

zdravotnû postiÏen˘m. Semináfi zahájili fieditelka MMP

památkám. O moÏnostech prezentace cel˘ch histo-

a v památce, muzeu a galerii konan˘ 5. kvûtna 2010

PhDr. Zuzana Strnadová a Mgr. Milan Svoboda, ná-

rick˘ch staveb a mûstsk˘ch ãtvrtí pomocí hmatov˘ch

nebyl na dlouhou dobu tím posledním.

mûstek generální fieditelky NPÚ pro správu památko-

modelÛ pohovofiili a spolupráci mezi spoleãností Tyf-

v˘ch objektÛ. K nim se se sv˘mi úvodními pfiíspûvky pfii-

loCentrum a NPÚ pfiiblíÏili Jan Pfiíborsk˘ a Mgr. Petr

pojili Josef Stiborsk˘, prezident Sjednocené organizace

Bradáã z TyfloCentra Olomouc. O zpfiístupnûní státní-

slabozrak˘ch a nevidom˘ch âR, a Mgr. Viktor Dudr z té-

ho zámku Kozel náv‰tûvníkÛm se zrakov˘mi, slucho-

Ïe organizace, vûnující se dlouhodobû moÏnostem

v˘mi a pohybov˘mi handicapy referoval jeho dlouho-

zpfiístupÀování památek, muzeí a galerií a dal‰ích kul-

let˘ kastelán Karel Bobek. Aby se náv‰tûvník se

turních zafiízení zrakovû postiÏen˘m.

zrakov˘m handicapem dostal k památce, muzeu

Milan JANâO, ZdeÀka KALOVÁ

S o u t û Ï Ve s n i c e r o k u 2 0 1 0 v PlzeÀském kraji

Odborná ãást semináfie byla rozdûlena do ãtyfi zá-

a galerii, aby obãan se zrakov˘m postiÏením mohl

SoutûÏ Vesnice roku si v uplynul˘ch letech získala

kladních blokÛ. ObsaÏena v nich byla jak problematika

svobodnû a bezpeãnû Ïít ve mûstû, nejenom v pa-

na popularitû i váÏnosti, jak to koneãnû dokládá velk˘

úprav vefiejn˘ch prostranství pro zrakovû postiÏené,

mátkové rezer vaci ãi zónû, potfiebuje mít dle sv˘ch

poãet obcí, které se rozhodly pomûfiit v˘sledky své prá-

tak zpfiístupÀování památek, muzeí a galerií pfiede-

potfieb a poÏadavkÛ upravena vefiejná prostranství.

ce s dal‰ími lokalitami. Jen v roce 2010 se v PlzeÀ-

v‰ím formou hmatov˘ch expozic. Bûhem semináfie za-

Tûmto úpravám, na nichÏ závisí bezpeãn˘ pohyb

ském kraji do soutûÏe pfiihlásilo na 30 obcí. V minu-

znûlo celkem patnáct pfiíspûvkÛ, doprovázen˘ch vÏdy

(zdraví i Ïivot) zrakovû postiÏen˘ch, byl vûnován zá-

l˘ch roãnících se na pomyslném stupni vítûzÛ objevila

i diskusí. Odbornou ãást semináfie, blok Památky, za-

vûreãn˘ pfiíspûvek Petra Lnûniãky. Semináfi uzavfiela

fiada lokalit, které se mohou pochlubit pozoruhodn˘m

hájil pfiíspûvek Mgr. Heleny Doubkové vûnovan˘ samo-

obsáhlá diskuse.

historick˘m stavebním fondem a péãí o památky.

statn˘m prohlídkov˘m okruhÛm pro zrakovû postiÏené

Odborn˘ semináfi Obãan a náv‰tûvník s poruchami

Mnohdy jde o obce s vyhlá‰enou plo‰nou památkovou

pfiipraven˘m na hradû Kfiivoklát a na zámku v Mní‰ku

zraku v památkové rezer vaci, v památkové zónû

ochranou – uvést lze napfiíklad D˘‰inu na severním Pl-

pod Brdy. Následovala trojice pfiíspûvkÛ z Národní ga-

a v památce, muzeu a galerii, pfiipraven˘ pfiedev‰ím

zeÀsku. Jinou lokalitou z oblasti severnû od Plznû, kte-

lerie. Hmatovou expozici dûl ãeského stfiedovûkého

pro zamûstnance NPÚ, ukázal, Ïe je od koho a z ãeho

rá byla v uplynul˘ch roãnících soutûÏe velmi úspû‰ná,

umûní pfiedstavila Mgr. Eva Zíková, b˘valou a novû pfii-

se uãit, chceme-li otevfiít a zpfiístupnit bohatství pa-

jsou Neãtiny. Pochopitelnû, Ïe obnova památkového

pravovanou hmatovou expozici asijského umûní

mátkov˘ch objektÛ ve správû NPÚ náv‰tûvníkÛm s po-

fondu obce a regionu a péãe o nûj nejsou jedin˘mi ãi

PhDr. Gabriela ·imková a hmatovou expozici barokní-

ruchami zraku. Úspû‰né realizace projektÛ na hradû

hlavními kritérii pfii hodnocení, svoji váÏnost v‰ak bez-

ho umûní Mgr. Jana Klímová. Pfiíjemn˘m pfiekvapením

Kfiivoklát, na zámcích Kozel, Mní‰ek pod Brdy, Velké

pochyby mají. Leto‰ní roãník soutûÏe v PlzeÀském kra-

bylo pro mnohé vystoupení Mgr. Jany Strakové, která

Losiny, ale i Mnichovo Hradi‰tû, spolupráce TyfloCent-

ji to jen dokazuje.

ve svém pfiíspûvku pfiiblíÏila novou haptickou expozici

ra Olomouc a NPÚ – ÚOP v Olomouci ukazují, Ïe i pa-

Mezi nejváÏnûj‰í kandidáty na získání titulu Vesnice

vytvofienou v Národním divadle v Praze, pfiedstavující

mátky ve správû NPÚ jiÏ mohou b˘t pfiíkladem pro

roku v PlzeÀském kraji pro rok 2010 patfiila obec Cha-

rozsáhl˘ soubor byst osobností ãeského kulturního Ïi-

ostatní. Za pfiínosné lze povaÏovat i spoleãné setkání

novice na HoraÏìovicku, která se mÛÏe pochlubit plo‰-

vota 19. a 20. století.

v‰ech, ktefií se vûnují tvorbû hmatov˘ch expozic napfiíã

nû památkovû chránûn˘m jádrem. Tomu dominuje areál

Nejrozsáhlej‰í soubor pfiíspûvkÛ spadal do kapitoly

institucemi, památkami, muzei a galeriemi, a v˘mûnu

zámku s pfiilehl˘m hospodáfisk˘m dvorem. Obec dvÛr

Muzea. Jak vyplynulo z pfiíspûvkÛ, pfiíprava hmatov˘ch

znalostí a zku‰eností. Pro ty z pfiítomn˘ch, ktefií stáli

získala zhruba pfied deseti roky ve velmi zanedbaném,

expozic není vázaná jen na velké státní instituce. Pfii-

u kolébky hmatov˘ch v˘stav v âeské republice, bylo ji-

aÏ kritickém stavu. Po mnoha letech práce se dvÛr

pravují je i muzea krajská, obecní, a dokonce soukro-

stû pfiíjemn˘m zji‰tûním, Ïe my‰lenka tvorby expozic

stal centrem kulturního Ïivota vsi. Postupnû byl opra-

má. SdruÏení Hapestetika, v˘raznû pfiispívající k pod-

pro v‰echny Ïije, rozvíjí se a má své nadûjné pokraão-

ven i zámek. Je tfieba pfiipomenout, Ïe ãásti obnovy

pofie pfiíprav hmatov˘ch expozic, a Malé máslovické

vatele.

celého areálu podpofiily dotaãní tituly zfiizované Minis-

muzeum másla pfiedstavila Ing. Vladimíra S˘korová.

Setkání v rámci odborného semináfie upozornilo na

terstvem kultury âR. Chloubu téÏe obce pfiedstavuje

O ãinnosti Centra muzejní pedagogiky Moravského

úkoly, jejichÏ fie‰ení by se mûla vûnovat dal‰í odborná

postupnû se rozvíjející soubor lidov˘ch staveb, kter˘

zemského muzea a dvanácti dosavadních v˘stavách

pozornost. Zatímco informace o památkách, muzeích

zfiizuje Vlastivûdné muzeum dr. Hosta‰e v Klatovech.

Dûtského muzea, které byly pfiístupné jak zdrav˘m,

a galeriích dostupn˘ch náv‰tûvníkÛm na vozíku jsou

V místním skanzenu se kaÏdoroãnû pofiádá velmi po-

tak handicapovan˘m, hovofiila PaedDr. ZdeÀka Poláko-

dnes jiÏ bûÏnû k dispozici, expozice pro zrakovû posti-

pulární Den fiemesel. Chanovice nakonec právem za

vá. V˘stavy pofiadatelského Muzea hlavního mûsta

Ïené nejsou dostupné v takovém rozsahu, jak˘ by si

svoje mnohaleté úsilí spojené s obnovou zdej‰ího his-

Prahy pfiibliÏující svût archeologie pfiedstavila Mgr. Mir-

zaslouÏily. Jak semináfi doloÏil, není to tím, Ïe by se

torického stavebního fondu a pfiedev‰ím velmi bohat˘

ka ·molíková. Bûhem pfiestávky mûli zájemci moÏnost

pro zrakovû postiÏené nic nepfiipravovalo. Jist˘m zkla-

kulturnû-spoleãensk˘ Ïivot získaly takzvanou Modrou

se seznámit s hmatovou expozicí MMP Slabikáfi ná-

máním pro organizátor y semináfie byla minimální

stuhu (ocenûní za spoleãensk˘ Ïivot v obci).

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

363

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 364

stfiedovûkou svatyni s krovem a stfiechou, kde se pra-

níÏ byla jednotlivá náboÏenská vyznání barevnû odli‰e-

videlnû konají poutû, koncer ty nebo v˘stavy. Pfiínos

na. Toto barevné rozli‰ení na utrakvisty, katolíky, lute-

obce Hlince komise soutûÏe ohodnotila zvlá‰tním oce-

rány, jednotu bratrskou a kalvinisty provázelo náv‰tûv-

nûním. Dobré je pfiipomenout také fiadu obcí, kde si

níka expozicí jako Ariadnina nit po umûleck˘ch

vzali za svou péãi o drobné kamenné památky volnû

projevech tûchto konfesí a dávalo tak vedle hlavní

umístûné v krajinû. Pfiíkladem mohou b˘t Dolní Lukavi-

chronologické linie náv‰tûvníkovi moÏnost téÏ indivi-

ce na jiÏním PlzeÀsku, které získaly ocenûní za svoji

duálnû sledovat jejich v˘voj.

pfiíkladnou spolupráci se zemûdûlsk˘mi subjekty.

1

2

Ne náhodou byla úvodním exponátem v˘stavy o ães-

Kmenov˘mi ãleny hodnotící komise jsou od samé-

ké reformaci kopie desky s ãesk˘m nápisem pfiipomí-

ho poãátku soutûÏe zástupci ministerstva kultury, na

najícím vyhlá‰ení Basilejsk˘ch kompaktát v roce

regionální úrovni se dnes vût‰inou jedná o pracovníky

1436. Tento v˘znamn˘ právní dokument znamenal ofi-

územního pracovi‰tû Národního památkového ústavu.

ciální uznání utrakvismu ze strany katolické církve.

V leto‰ním roce se za NPÚ – ÚOP v Plzni hodnocení

V ãesk˘ch zemích tak vznikl stav dvojí víry, kter˘ v teh-

soutûÏe zúãastnil Mgr. Karel Foud. Její v˘sledky byly

dej‰ím západokfiesÈanském svûtû nemûl obdoby. Pfied-

vyhlá‰eny v mûsteãku Koloveã na DomaÏlicku, a jak je

stupnû tohoto v˘voje ke specificky ãeské první refor-

jiÏ tradiãnû zvykem, dûje se tak právû v obci, která zís-

maci v 15. století leÏí jiÏ ve století 14. V˘stava tak na

kala titul Vesnice roku. Lze si jen pfiát, aby soutûÏ mû-

poãátku shrnula s pomocí nûkolika exponátÛ v˘voj ve-

la stále své pfiíznivce a pro dal‰í roky i stejnû kvalitnû

doucí od konce 14. století k vyhlá‰ení kompaktát. Ex-

pfiipravené soutûÏící, jako tomu bylo dosud.

pozice zde formulovala dvû hlavní témata, náboÏensk˘

3

A jedna úvaha na závûr. Mnohé obce jiÏ vykonaly

obraz jako problém a husitské obrazoborectví. Pro stfie-

v oblasti památkové obnovy historického stavebního

dovûkého ãlovûka byl obraz dÛleÏit˘ komunikaãní pro-

fondu nesmírn˘ kus práce, kter˘ by bylo vhodné ohod-

stfiedek a didaktická pomÛcka, nicménû právû obraz se

notit i jin˘m zpÛsobem neÏ jen dûkovn˘m listem ãi di-

ve svém ‰irokém slova smyslu stal také pfiedmûtem

plomem komise. Existence stuhy, která ocení pfiíkladn˘

pfiemr‰tûné úcty i zneuÏívání, vyvolávajících odmítavé

poãin v oblasti památkové obnovy a zároveÀ umoÏní dí-

reakce ve spoleãnosti. Zárodky první reformace byly

ky obvykle pfiipojené dotaci napfiíklad pokraãovat v za-

sledovány v rÛzn˘ch spoleãensk˘ch projevech jako kri-

poãatém díle, by jistû v budoucnu stála za zamy‰lení.

tika tehdej‰ích církevních pomûrÛ, viz hnutí devotio

Karel FOUD

moderna ãi snahy o obrodu církve. Nejv˘znamnûj‰ím kritikem tûchto pomûrÛ na ãeské pÛdû poãátkem 15. století byl Mistr Jan Hus, jehoÏ odsouzení na kostnickém koncilu pfiedstavuje zlomov˘ moment ãeské re-

V˘ s t a v a U m û n í ã e s k é r e f o r m a c e (1380–1620)

3

Autorem v‰ech fotografií je Karel Foud. Obr. 1. Chanovice (okres Klatovy), skanzen. Vesnice patfiila mezi favority na zisk prestiÏního ocenûní Vesnice roku v PlzeÀském kraji. Obr. 2. Chanovice (okres Klatovy), zámek. Obr. 3. Chanovice (okres Klatovy), zámek, dvÛr. Komisi zaujala citlivû provedená revitalizace.

4

formace. Upálení Mistra Jana Husa v roce 1415 radikalizovalo pomûry v zemi a autofii v˘stavy náv‰tûvníkovi pfiiblíÏili hlavní dÛvody, které vedly k pozdûj‰ímu niãení

Ve dnech od 15. prosince 2009 do 4. dubna 2010

obrazÛ v husitsk˘ch válkách.

se konala v Císafiské konírnû PraÏského hradu v˘sta-

Tfiicátá léta 15. století znamenala v âechách uklid-

va Umûní ãeské reformace (1380–1620), pofiádaná

nûní politicko-náboÏenské situace. StûÏejním momen-

1

Správou PraÏského hradu. V˘stava byla pfiipravena ke ãtyfisetletému v˘roãí vydání Rudolfova majestátu a mapovala v˘tvarnou tvorbu v ãeském reformaãním

■ Poznámky

prostfiedí od poãátkÛ první reformace po poráÏku hnutí

1 Patronát nad v˘stavou pfievzali manÏelka prezidenta re-

Dále je vhodné zmínit obec Svoj‰ín na Stfiíbrsku,

v bitvû na Bílé hofie. PfiestoÏe je reformace spojována

publiky Livie Klausová, kardinál Miloslav Vlk, v té dobû

která se pfied nûkolika roky pustila do záchrany zdej‰í-

spí‰e s psan˘m slovem a její v˘tvarné projevy podléha-

arcibiskup praÏsk˘ a primas ãesk˘, a pfiedseda Ekume-

ho zámeckého areálu. Doslova jako mal˘ zázrak pak

ly ãastûji niãení, bylo v expozici shromáÏdûno více neÏ

nické rady církví a pfiedseda Rady Církve bratrské Pavel

pÛsobí ãást obnoveného zámeckého parku, kter ˘m

120 historick˘ch pfiedmûtÛ, z nichÏ mnohé byly vysta-

âern˘. Autory v˘stavy byli Katefiina Horníãková a Michal

je‰tû pfied nedávnem nebylo moÏné vÛbec projít. Ne-

veny prakticky poprvé. Mezi nejv˘znamnûj‰í exponáty

·ronûk, na pfiípravû spolupracovali Milena Bartlová, Mar-

tfieba snad pfiipomínat, Ïe revitalizace ãásti zámku

patfiily vedle faksimile Rudolfova majestátu a originálu

tina ·árovcová, Ondfiej Jakubec a Jifií Just.

a parku má nesporn˘ vliv na zkvalitnûní vzhledu obce

první známé ti‰tûné mapy âech, takzvané Klaudiánovy

2 Originál Jenského kodexu (1490–1510) byl do expozi-

a Ïivot v ní. Mimofiádná péãe obce Svoj‰ín o zeleÀ byla

mapy, unikátní husitsk˘ Jensk˘ kodex, Göttingensk˘

ce ze sbírek Národního muzea v Praze zapÛjãen pouze na

rozhodujícím faktorem pro udûlení takzvané Zelené

kodex a oltáfiní kfiídla z RoudníkÛ (pfied 1486) s dosud

dva t˘dny v období od 17. do 30. bfiezna 2010. Po ostat-

stuhy (ocenûní za péãi o zeleÀ a Ïivotní prostfiedí).

jedinou dochovanou deskovou malbou zobrazující Upá-

ní dobu byl nahrazen faksimile. Poãátkem roku 2010 byl

Hodnotící komise byla také velmi pfiíjemnû pfiekvapena

lení Mistra Jana Husa. Cílem v˘stavy bylo ukázat, Ïe

rovnûÏ vydán nakladatelstvím Gallery dvousvazkov˘ sou-

poãinem obce Hlince, místních obyvatel a fiady pfiízniv-

i nekatolické konfese dávaly prostor kvalitním umûlec-

bor faksimile Jenského kodexu, kter˘ byl vefiejnosti slav-

cÛ, ktefií pfii vynaloÏení velkého úsilí zachránili kostel

k˘m dílÛm a Ïe kvalita umûleck˘ch dûl nebyla urãová-

nostnû pfiedstaven v Pantheonu Národního muzea v Pra-

sv. Petra a Pavla v osadû Dolany. Je‰tû pfied nûkolika

na jen vyznáním. Umûlci, bez ohledu na svou náboÏen-

ze v únoru 2010.

málo roky stál tento gotick˘ kostelík, zaloÏen˘ v ‰iro-

skou pfiíslu‰nost, tvofiili pro objednavatele napfiíã

3 Deska je v majetku Archivu Univerzity Karlovy, její origi-

kém údolí fieky Berounky, ve zfiíceninách. Dnes ná-

konfesemi. Vystavená v˘tvarná díla pocházela pfiede-

nál chová Lapidárium Národního muzea v Praze.

v‰tûvník tohoto malebného koutu kraje leÏícího na roz-

v‰ím z v˘znamn˘ch center ãeského nekatolictví. V úvo-

4 Události spojené s kostnick˘m koncilem doprovázelo

hraní severního PlzeÀska a Rokycanska spatfií

du expozice byla zafiazena mapka zachycující náboÏen-

faksimile latinského originálu rukopisu Riechentalovy

v místech nûkdej‰ích zarostl˘ch trosek pozoruhodnou

skou situaci v âechách v první polovinû 16. století, na

kroniky, chovaného ve fondu Národní knihovny v Praze.

364

2

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 365

tem, kter˘ urãoval dal‰í smûfiování zemû, bylo vyhlá‰e-

znamná umûlecká centra v Praze, Kutné Hofie a v˘-

Vzhledem k fiadû historick˘ch událostí následujících

ní kompaktát na Jihlavském snûmu. Do Prahy se vrací

chodních âechách (Hradec Králové, Chrudim), kde lze

po vydání Rudolfova majestátu (1609) se z mnoha re-

císafi Zikmund se sv˘m dvorem a v Praze pÛsobí legát

v jistém smyslu dokonce hovofiit o samostatné v˘cho-

formaãních památek dochovalo jen malé procento.

basilejského koncilu biskup Filibert z Coutances. Ob-

doãeské v˘tvarné skupinû. Umûlecká tvorba zdej‰ích

Autofii se pfiesto pokusili pfiedstavit reformaãní umûní

nova pfiedrevoluãních pomûrÛ v zemi se projevuje ná-

umûlcÛ byla souhrnnû pfiedstavena v kontextu s ros-

v celé jeho komplexnosti. V expozici tak nechybûly ani

vratem k formám krásného slohu, které na v˘stavû

toucí poptávkou utrakvistick˘ch objednavatelÛ a jejich

funerální památky v samostatném oddílu Epitafy ães-

pfiedstavovala díla jako dobová kopie Madony svato-

potfiebou vlastní reprezentace. Snaha prezentovat

ké reformace. Epitafy byly ãasto nositeli svérázné iko-

vítské ãi reprezentant historizujícího smûru Veraikon

svou vûrouku se projevovala od drobn˘ch v˘tvarn˘ch

nografie, jejíÏ podoba byla ovlivnûna objednavatelem

svatovítsk˘. Autofii v této ãásti ukázali, Ïe pfiedstava

projevÛ po monumentální díla. Velk˘ poãet dûl byl na

a jeho vzdûlaností. Ve vût‰ím rozsahu se v expozici

husitského obrazoborectví není vyjádfiením postoje

v˘stavû shromáÏdûn zejména z Kutné Hory, odkud po-

uplatnilo dílo Matou‰e Rudou‰e z Chrudimi a jeho díl-

utrakvistÛ k obrazu. Naopak zdÛraznili jejich názorovou

cházel oltáfi Nanebevzetí Panny Marie Mistra Michala

ny. Z ní pocházely epitafy Samuela Fontina Klatovské-

pluralitu a pomûrnû obvyklé znovuuÏívání po‰koze-

z kostela Panny Marie na Námûti, predela s Poslední

ho (1614), Marty Boleslavské z Koãice a Ostrova a je-

n˘ch dûl po husitsk˘ch válkách. Nûkterá z dodnes do-

veãefií Pánû, mûstská peãeÈ s horníky a kalichem, so-

jích manÏelÛ (1610) a Tomá‰e Lvíka DomaÏlického

chovan˘ch v˘znamn˘ch dûl byla vytvofiena pro T˘nsk˘

cha Bolestného Krista z nedochované pozdnû stfiedo-

a jeho Ïeny Salomeny Francové z Liblic (po 1619). Za-

chrám v Praze, kdysi hlavní náboÏenské centrum círk-

vûké radní sínû nebo socha Panny Marie typu Assump-

fiazeny do expozice byly také vysoce umûlecky hodnot-

ve podobojí. Odtud na v˘stavû pocházely fiezba sv. Ja-

ta, rovnûÏ z mobiliáfie kostela Panny Marie na Námûti.

né epitafy z Jáchymova, rodiny UttmanÛ a Lerchenfel-

na Evangelisty ze souso‰í T˘nské Kalvárie, deskov˘

Vût‰ina z tûchto dûl nenese typicky utrakvistickou iko-

derÛ a oltáfiní epitaf Georga Pullachera (1598). V této

obraz s eucharistick˘m Bolestn˘m Kristem a stfied ol-

nografii, o jejich spojení s utrakvistick˘m prostfiedím

kategorii vzniklo i jedno z vystaven˘ch dûl spojované

táfie sv. Jana Kfi titele se Kfi tem Krista od Monogra-

v‰ak není pochyb. Pfiihlá‰ení Kutné Hory k utrakvismu

s kalvínsk˘m prostfiedím. PfiestoÏe kalvinismus pfied-

misty IP.

vyjadfioval uÏ samotn˘ mûstsk˘ znak, kter˘ byl vysta-

stavoval radikální reformaãní smûr a postoj kalvinistÛ

První reformace reprezentovaná utrakvismem pfiiná-

ven v novodobé kopii z majetku Mûstského úfiadu

k náboÏenskému umûní byl obecnû odmítav˘, podafiilo

‰í kolem poloviny 15. století vznik nov˘ch ikonografic-

v Kutné Hofie. Opominuta nebyla ani skuteãnost, Ïe

se do expozice zaãlenit epitafní oltáfi kalvinisty Jarosla-

k˘ch témat, která vyjadfiují náboÏensk˘ postoj samo-

Kutná Hora byla místem, kde po Praze vznikla druhá

va Smifiického ze Smifiic a jeho Ïeny Katefiiny z Házm-

statné církve. Utrakvistické ikonografii se vûnoval oddíl

utrakvistická konzistofi. Právû toto mûsto ve sloÏité ná-

burka (1588) od Monogramisty TS z kaple sv. Vojtûcha

NáboÏensk˘ obraz v utrakvismu. Ústfiedním motivem

boÏenské situaci poskytlo útoãi‰tû dvûma italsk˘m svû-

zámku v Kostelci nad âern˘mi lesy, na nûmÏ jsou oba

utrakvistické ikonografie byl obraz Mistra Jana Husa,

tícím biskupÛm ve sluÏbách církve pod obojí, Augusti-

donátofii zobrazeni po stranách stfiedového obrazu

kter˘ se vyskytoval v rÛzn˘ch typech od uãence, mu-

novi Lucianimu a Filipu Villanuova, s nimiÏ b˘vá vznik

s Narozením Pánû.

ãedníka, svûtce aÏ po pfiedchÛdce Mar tina Luthera.

konzistofie spojován. Role tûchto svûtících biskupÛ byla

âeská spoleãnost 16. století byla pomûrnû konfesnû

Nejstar‰í Husovo zobrazení pfiedstavovala iluminace

pro církev pod obojí klíãová a dokreslovalo ji vystavení

pestrá a náboÏensky tolerantní. Umûlci zde pracovali

Martinické bible ze 30. let 15. století. Z jeho dochova-

latinského originálu prÛvodního listu kardinála ·tûpána

napfiíã konfesemi a pfietváfieli do umûleck˘ch forem jed-

n˘ch zpodobení zde byly dále vystaveny oltáfi Zmr t-

kostela Panny Marie za Tiberou v ¤ímû, vydaného pro

notlivé náboÏenské v˘znamy dle poÏadavkÛ objednava-

v˘chvstání Krista z Chrudimi, kde se na predele na-

biskupa Augustina Lucianiho dne 25. listopadu 1477,

telÛ. V jednom ze závûreãn˘ch oddílÛ autofii v˘stavy

chází Jan Hus ve spoleãnosti Jeron˘ma PraÏského

ze sbírek Státního okresního archivu v Kutné Hofie.

sledovali umûlecké projevy reformace mimo utrakvis-

5

7

a svat˘ch Václava a Prokopa, Malostransk˘ graduál

V ãeské reformaci hrálo podstatnou roli slovo,

mus. Jednou z hlavních protestantsk˘ch konfesí, která

s iluminacemi Upálení Mistra Jana Husa a Hus mezi

a tím i psaná a ti‰tûná kniha, která slovo BoÏí a zpûvy

se v âechách uplatÀovala, zejména mezi nûmecky mlu-

reformátor y Lutherem a Wycliffem, deska z Vlinûvsi

k poctû BoÏí uchovávala. Proto také od prosazení ães-

vícím obyvatelstvem, bylo luteránství. Luteránství do

z Lobkowiczké sbírky, kde sv. Vojtûchu pfii liturgick˘ch

ké reformace v 15. století utrakvistické prostfiedí ‰iro-

ãeského prostfiedí pfiineslo novou ikonografii i motivy, ja-

obfiadech asistuje Hus v kacífiské ãepici, nebo jiÏ zmí-

ce rozvíjelo kniÏní malbu. Právû s utrakvismem je

ko napfiíklad Zákon a milost, zpracovan˘ Lucasem Cra-

nûná oltáfiní kfiídla z RoudníkÛ s Upálením Mistra Jana

v kniÏním umûní spojen ãesk˘ unikát, kter˘ pfiedstavu-

nachem star‰ím, prezentovan˘ prací kopisty. Oblíben˘

Husa. Z dal‰ích utrakvistick˘ch motivÛ byly pfiedstave-

jí graduály pro úãely literátsk˘ch bratrstev. Jejich v˘-

byl obraz Martina Luthera, kter˘ se zpravidla uplatÀoval

ny napfiíklad kalich, téÏ sv. Václav a andûlé s kalichem

znamu byl autor y právem zasvûcen cel˘ samostatn˘

na umûleckofiemesln˘ch pfiedmûtech. Do expozice byl

ãi husitsk˘ vojevÛdce Jan ÎiÏka. Tato ikonografie pro-

oddíl v˘stavy. Tyto pomûrnû rozmûrné rukopisy s vá-

s tímto motivem zapÛjãen komorov˘ kachel z doby ko-

nikala i do spotfiební umûleckofiemeslné tvorby; ve

hou do nûkolika desítek kilogramÛ byly vytváfieny aÏ do

lem roku 1550, uchovávan˘ v Oblastním muzeu v Lito-

velkém mûfiítku se zachovala na ãelních vyhfiívacích

poãátku 17. století. Jejich v˘voj byl sledován po celé

mûfiicích. Z Mûstského muzea v Ústí nad Labem se do

stûnách kamnov˘ch komorov˘ch kachlÛ zafiazen˘ch

vymezené období. Z Prahy se zde nacházel dvoudíln˘

expozice dostal vysoce umûlecky kvalitní alabastrov˘

do expozice. Z umûleckofiemeslné tvorby je nutné zmí-

graduál literátského bratrstva pfii chrámu sv. Valentina

Pa‰ijov˘ cyklus (1604) Tobiase Lindnera z kazatelny

nit také kfititelnici z Tábora s kalichy vkomponovan˘mi

na Starém Mûstû praÏském. Z prostfiedí literátského

v pÛvodním mobiliáfii luteránského kostela v Krásném

pfiímo do nápisu po obvodu. Se zobrazením pfiijímání

bratrstva pfii kostele sv. Ducha v Hradci Králové vy‰ly

Bfieznû. Z luteránského prostfiedí pocházel i epitafní ol-

pod obojí se mohl náv‰tûvník v˘stavy seznámit na

vystaven˘ FranusÛv graduál, dvoudíln˘ Královéhradec-

kresbû patitulu v Aristotelov˘ch spisech nebo grafic-

k˘ graduál a rorátník Jana Kantora VodÀanského. Tvor-

kém listu ve vydání âeské kroniky Aenea Silvia Picco-

ba jednotliv˘ch iluminátorÛ byla reprezentována díly

lominiho. Za zmínku stojí také vystaven˘ oltáfi sv. Ja-

Matou‰e Ornyse z Lindperka (Tfiebenick˘ graduál)

5 PÛvodnû byl urãen pro hfibitovní kostel sv. KfiíÏe v Chru-

kuba z Libi‰e, kde je ve stfiedu triptychu v nice mezi

a Fabiána Puléfie (Îlutick˘ graduál). Historickou zajíma-

dimi.

andûly malba Bolestného Krista, ãasto uÏívaná právû

vostí byl Tfiebenick˘ graduál (1583), kter˘ byl pofiízen

6 Matou‰ Ornyszlindperk.

utrakvisty. Ojedinûl˘ zpÛsob zobrazení pfiedstavovala

tfiebenick˘mi mû‰Èany a dodnes je ve vlastnictví mûsta

7 Jako pfiíklad za v‰echny z období rudolfínské Prahy byl

v expozici archa BoÏího tûla zvaná NovobydÏovská, na

Tfiebenice. Podle Katefiiny Horníãkové, autorky v˘stavy,

v expozici umístûn epitaf zlatníka Mikulá‰e Müllera od

vnitfiních stranách jejíchÏ kfiídel jsou zpodobeni utra-

umocÀoval vzájemné historické propojení i fakt, Ïe

Bartholomea Sprangera, kter˘ pÛsobil v císafisk˘ch sluÏ-

kvistiãtí knûÏí pfii eucharistick˘ch úkonech.

o zapÛjãení exponátu, z nûhoÏ byla k vidûní iluminace

bách a souãasnû byl v tûsném kontaktu s protestant-

se zasedající mûstskou radou, podobnû jednala sou-

sk˘m prostfiedím.

ãasná mûstská rada.

8 Obraz pochází ze sbírek Národní galerie v Praze.

Od druhé poloviny 15. století se v âechách s dominujícím utrakvististick˘m obyvatelstvem rozvíjejí v˘-

6

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

8

■ Poznámky

365

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 366

ho oltáfie Chrámu sv. Víta v Praze, vytvofieného Lucasem Cranachem star‰ím a zniãeného pfii promy‰leném kalvínském ikonoklastickém útoku na katedrálu v roce

RECENZE BIBLIOGRAFIE

1619, a téÏ obraz Zázraãného zachránûní místodrÏících pfii defenestraci roku 1618 (NPÚ – ÚOP v Telãi, zámek Telã), kter˘ nechal po roce 1620 vytvofiit jeden z místodrÏících a telãsk˘ zámeck˘ pán Vilém Slavata z Chlumu a Ko‰umberka. PoráÏka reformace se záhy projevila

K mariánsk˘m a morov˘m 1 sloupÛm âech a Moravy

v katolické ikonografii. Oblíben˘m symbolem zdÛrazÀují-

Obr. 1. Propagaãní materiál k v˘stavû Umûní ãeské reformace. (Reprofoto)

cím poráÏku byl archandûl Michael, jehoÏ monumentál-

JiÏ název popularizaãního díla Jifiího Slouky je zavá-

ní socha ze druhé ãtvrtiny 17. století z Chrámu sv. Víta

dûjící a nepfiesn˘, neboÈ z nûj vypl˘vá, Ïe mariánské

byla umístûna v závûru expozice. Vítûzství strany pod

sloupy nepatfií k morov˘m sochafisk˘m památkám.

jednou se projevovalo rÛzn˘mi zpÛsoby vãetnû zacháze-

V úvodu vysvûtluje autor vznik svého díla a jeho kon-

ní s reformaãními památkami. Za v‰echny o nakládání

cepci. Práce mûla „uvést do souãasného jazyka“ dílo

s nimi zpravoval náv‰tûvníka pfiíbûh monstrance

Antonína ·orma a Antonína Krajãi Mariánské sloupy

z Chrudimi (1630, fiímskokatolická farnost v Chrudimi)

v âechách a na Moravû, vydané nakladatelstvím Anto-

od Davida Klementa Broumovského, která vznikla pfie-

nína DaÀka v Praze roku 1939. Koncepce v‰ak byla

litím utrakvistického kostelního náãiní.

zmûnûna a Sloukovo dílo „…chce jít je‰tû dál, co se

I pfies torzální dochování ãeského reformaãního

t˘ká zobecnûní poznatkÛ nebo naopak konkrétnûj‰í

umûní dokládá autory nashromáÏdûné mnoÏství expo-

specifikace“. Kniha A. ·orma a A. Krajãi je historic-

nátÛ v˘tvarné bohatství a rozmanitost ve vymezeném

kou publikací, která by mûla zÛstat v autentické podo-

období. V˘stava byla v˘sledkem dlouhodobé a peãlivé

bû. Kromû autorÛ nemá nikdo jin˘ právo autorsk˘ text

práce odborníkÛ, která musela b˘t ãasto pomûrnû

mûnit. Ostatnû mám za to, Ïe toto dílo není tfieba uvá-

pracn˘m vyhledáváním a hodnocením jednotliv˘ch dûl.

dût do souãasného jazyka. Zdá se v‰ak, Ïe Jifií Slouka

Îádn˘ exponát totiÏ bez dobré znalosti jeho historic-

tuto pÛvodní koncepci tak docela neopustil, neboÈ

kého kontextu není moÏné zafiadit k projevÛm pfiíslu‰-

v fiadû sloupÛ, které do svého díla vybral, z historické

né konfese. Velk˘m kladem v˘stavy byla didaktická

práce pfiímo vychází, jak ostatnû sám uvádí pod texty

pfiehlednost, s jakou seznamovala vefiejnost s dosud

jednotliv˘ch památek. Pokud se t˘ká autorem stano-

málo znám˘mi kapitolami ãeského dûjepisu umûní

veného programu jít dál v oblasti zobecnûní poznatkÛ

v rozsahu témûfi tfií set let. Vzhledem ke sloÏité dobo-

a konkrétnûj‰í specifikace, není jasné, jak si práci na

vé náboÏensko-politické situaci v ãesk˘ch zemích je

zobecnûní poznatkÛ autor pfiedstavuje, a ani v pfiípadû

tfieba na adresu autorÛ poznamenat, Ïe prokázali ob-

konkrétnûj‰í specifikace nebyl úkol podrobnûji defino-

rovsk˘ kus zásluÏné práce, která je podnûtem k dal‰í-

ván, takÏe se nedozvídáme, jaké nové, objevné kon-

mu bádání. Mnohá z dûl zde byla znovuobjevena ãi po-

krétnûj‰í specifikace má J. Slouka na mysli.

2

táfi Jana Jetfiicha ze Îerotína (po 1570; NPÚ – ÚOP

pr vé pfiedstavena vefiejnosti. Pro nûkterá z nich

Jifií Slouka se snaÏí vûnovat pozornost statistick˘m

v Josefovû, zámek Opoãno). Pod luteránsk˘mi vlivy

znamenala v˘stava dokonce fyzickou záchranu tím, Ïe

údajÛm a uvefiejÀuje chronologicky fiazen˘ pfiehled mo-

zfiejmû vznikl i vystaven˘ Malostransk˘ graduál

pfiispûla k jejich konzer vaci ãi restaurování. V˘stavu

rov˘ch a mariánsk˘ch statuí a zab˘vá se „chronolo-

3

4

provázela fiada doprovodn˘ch akcí vãetnû prohlídek

gickou ãetností sloupÛ“, kterou má na mysli pfiehled

Reformace se díky své rozvinuté úctû ke slovu v˘-

komentovan˘ch autor y a jejich spolupracovníky. Nej-

poãetního v˘skytu tûchto památek v jednotliv˘ch de-

znamn˘m zpÛsobem podílela na rozvoji kniÏní kultury

dÛleÏitûj‰í z nich byla konference Umûní reformace

setiletích 17.–19. století. Nicménû ani chronologick˘

v âechách, a tím i jazyka. Nejvût‰í vliv na rozkvût ães-

v ãesk˘ch zemích (1380–1620), uspofiádaná Ústa-

pfiehled, ani mnoÏství sloupÛ, které byly postaveny

kého jazyka mûla jednota bratrská, jejíÏ tajné tiskárny

vem dûjin umûní Akademie vûd âR ve dnech

v jednotliv˘ch desetiletích 17. a 18. století, nelze se-

pÛsobily v Ivanãicích a Kralicích. Z tûchto tiskáren by-

17.–19. února 2010. S ní bylo spojeno také slavnost-

rióznû zvefiejÀovat bez znalosti celkového poãtu pamá-

ly na v˘stavû pfiedstaveny nejen vzácné tisky, ale i li-

ní pfiedstavení faksimile Jenského kodexu v historické

tek daného typu a tematiky. A takové údaje nemá au-

tery objevené pfii archeologick˘ch v˘zkumech v kralic-

budovû Národního muzea 17. února 2010. Závûrem

tor k dispozici. V Sloukovû knize totiÏ postrádáme de-

ké tvrzi. Dodnes se dochovaly také knihy a inventáfie

lze fiíci, Ïe v˘stava i pfies svÛj co do prostoru mal˘ roz-

sítky sloupÛ, pilífiÛ, obeliskÛ, komol˘ch jehlanÛ

bratrsk˘ch sborÛ, jako napfiíklad zde vystavené z Ústí

sah patfiila mezi ty velké a dÛleÏité v roce 2010 a prá-

s mariánsk˘mi, trojiãními i svûteck˘mi sochami. Jen

nad Orlicí a SleÏan. V˘stava byla rovnûÏ skvûlou pfiíle-

vem si zaslouÏila zájem vefiejnosti.

(1561–1573, Národní knihovna v Praze).

10

tak ex abrupto si pfiipomeÀme mezi chybûjícími soJitka VLâKOVÁ

Ïitostí znovu prezentovat vefiejnosti unikátní nález

chafisk˘mi památkami mariánské sloupy a pilífie v Bu‰tûhradû (první pÛvodnû z konce 17. století, dru-

osobního archivu Matou‰e Koneãného, biskupa jednoty bratrské v Mladé Boleslavi, kter˘ byl ve dvou dfievûn˘ch truhliãkách objeven pfii stavební obnovû b˘valého minoritského klá‰tera v roce 2006. Jako jedno

■ Poznámky

■ Poznámky

z mála umûleck˘ch dûl spojovan˘ch s jednotou bratr-

9 PÛvodnû zfiejmû urãen˘ pro kostel v Îidlochovicích,

1 SLOUKA, Jifií. Mariánské a morové sloupy âech a Mora-

skou se zde nacházel epitaf Magdalény ze Zástfiizl

dnes uchovávan˘ na zámku ve Velk˘ch Losinách.

vy. Praha : Grada Publishing, 2010. 240 s., 177 fotogra-

10 Katalog k v˘stavû HORNÍâKOVÁ, Katefiina. Umûní re-

fick˘ch reprodukcí (vût‰inou ãernobíl˘ch). ISBN 978-80-

Chronologická linka prolínající se s tematick˘mi

formace v âechách 1380–1620. Vyjde v nakladatelství

247-2996-1.

okruhy se uzavírala na poãátku 17. století, kdy s bit-

Academia v roce 2010. Pfiíspûvky z konference Umûní re-

2 TamtéÏ, s. 7.

vou na Bílé hofie pfiichází poráÏka ãeské reformace.

formace v ãesk˘ch zemích (1380–1620) vyjdou v kniÏním

3 TamtéÏ, s. 36–40.

Dramatické události této doby pfiipomnûlo torzo hlavní-

zpracování rovnûÏ v nakladatelství Academia.

4 TamtéÏ, s. 40.

9

(1570) od Monogramisty HZ.

366

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE | RECENZE, BIBLIOGRAFIE

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 367

6

16

h˘ z let 1700–1702), v Doksanech (1684), v Dfievûni-

vzájem pfiiléhajícími nebo i oddûlen˘mi.“ Definice vy-

ní knize jiÏ v roce 1743 Franti‰ek Fiala.

ci (kolem 1700), v Hofiovicích (1710–1715), v Hosto-

volává pfiedstavu dvou i více boãnû sousedících slou-

lífie se sochou Panny Marie (Polické) v Horní Polici

micích (1714), v Chcebuzi (1700–1710), v Kleãetném

pÛ. Autor mûl nejspí‰ na mysli dva ãi více válcÛ dfiíku

uvádí J. Slouka jako dobu vzniku rok 1722.

(1819), Kozomínû (1705), v Kralupech nad Vltavou-Mi-

na sebe postaven˘ch a vzájemnû sãepovan˘ch. Sloup

v‰ak bylo postaveno jiÏ v roce 1714, jak tuto skuteã-

kovicích (1710–1720), v Krasonicích (1720), v Locho-

„hranolov˘“, „polygonální“: pod pojmem sloup rozumí-

nost potvrzují archivní prameny.

vicích (1687), v Mnichovicích (1680–1700), v Odolenû

me válec, tedy nemÛÏe b˘t ani „hranolov˘“, ani „poly-

ní umûlecké památky v Sloukovû díle se setkáváme

Vodû (1706), v Ole‰né (1715), kde stojí také je‰tû

gonální“. Kvadratické formy se spí‰e vztahují na pilífi.

také u pilífie se sochou Panny Marie na námûstí

sloup se souso‰ím Piety (kolem 1710) a se sv. Janem

Také pfii kategorizaci pilífiÛ pouÏívá J. Slouka neobvyk-

v Doksech. J. Slouka se zmiÀuje o roku 1685.

Nepomuck˘m (1704), dále mariánské statue v Pilníko-

lé, bohuÏel nedostateãnû v˘stiÏné, nepfiesné charak-

tue v‰ak byla postavena aÏ v roce 1723, jak vypl˘vá

vû (1766), v Ploskovicích (1710–1720), v Radvanicích

teristiky pro jednotlivé typy. TûÏko si lze pfiedstavit

z chronogramÛ v kar tu‰ích vytvofien˘ch na stûnách

v âechách (1865), v Rakovníku (1701), ve Slaném

„odstupÀovan˘ pilífi konkávního pÛdorysu“, tedy vydu-

masivního pilífie.

7

V pfiípadû pi17

18

Souso‰í

S chybou v datová-

19

20

Sta-

Podobná chyba se také vyskytuje

(1697), v Tfiebenicích (1705), ve Víchové (1694) a Îe-

tého pÛdor ysu. Také typ nazvan˘ „v˘klenková kom-

leznici (1752) a dal‰í a dal‰í, a to zde neuvádím fiady

pozice“ je podle názvu pfiedem neurãiteln˘. Autor do

na v Citolibech. Jifií Slouka vidí její zrod v roce

chybûjících sloupÛ a pilífiÛ se souso‰ími Nejsvûtûj‰í

této imaginární skupiny fiadí statui Nejsvûtûj‰í Trojice

1717.

Trojice a se svûteck˘mi skulpturami, pfiedev‰ím sv. Ja-

z roku 1720 od Matyá‰e Bernarda Brauna ve Stanovi-

né shody s pracemi Franti‰ka Maxmiliána KaÀky,

8

9

u statue s Nejsvûtûj‰í Trojicí Matyá‰e Bernarda Brau21

Impozantní architektonické dílo, jevící v˘tvar22

na Nepomuckého, sv. Václava, sv. Rocha, sv. Isidora

cích, kde v‰ak nejde o „v˘klenek“, ale o baldach˘n,

v‰ak vzniklo pozdûji, podle nápisu na dnes jiÏ ztrace-

a sv. Vavfiince. Zmínky o nich je moÏné nalézt v odbor-

pod kter˘m je umístûna socha Krista, zatímco na jeho

né kar tu‰i aÏ v roce 1725.

né literatufie, v prvé fiadû v té, která je pfiímo vûnovaná

klenuté stfie‰e spoãívá na kónickém soklíku skulptura

statue na námûstí v Chocni nejde o sloup, jak uvádí

tomuto tématu. Je nejen poãetná, ale serióznû odbor-

Boha Otce a na klenbû nad sochou Krista je upevnûna

Sloukova práce,

nû zpracovaná. Mám zde na mysli nejen historické,

holubice Ducha svatého. Podobnû i SloukÛv typ „sta-

ského pilífie se sochami Immaculaty,

10

24

23

V pfiípadû mariánské

ale o kónick˘ pilífi. Autor marián25

sv. Floriána,

ale i mlad‰í soupisy Umûleck˘ch památek âech a stu-

tue na vyv˘‰eném soklu“

vyvolává fiadu otázek.

sv. Václava a sv. Ludmily z roku 1760 je skuteãnû ne-

die vydávané od roku 1994 Národním památkov˘m

Pfiednû nemoÏnost exaktního urãení rozmûrÛ „vyv˘‰e-

znám˘, ale na vizuální zmûnû celého pomníku se po-

ústavem, jejichÏ ãást Slouka sice v závûru své práce

ného soklu“, absurdnost jakékoli definice s udanou

mûrnû v˘raznû podílel sochafi Josef Rejl, kter˘m byla

uvádí, ale z textu knihy nevypl˘vá, Ïe by je ãetl.

totoÏnou v˘‰kou v centimetrech ãi metrech vztahující

statue v roce 1905 „úplnû zrenovována“, takÏe je

Odborná tematika vyÏaduje znalost odborné termi-

se rovnocennû na v‰echny vyv˘‰ené sokly. Jde tedy

moÏné vyslovit i domnûnku, Ïe dne‰ní postavy svûtcÛ

nologie. Jifií Slouka odborné pojmy stanovené odbor-

o nejasn˘ pojem, kter ˘ nelze pouÏívat pfii tfiídûní ka-

nou literaturou opomíjí a snaÏí se uplatnit vlastní, ãas-

menn˘ch statuí.

to zavádûjící, nev˘stiÏné, víceznaãné a víceménû

Kategorizace památek podle jednotliv˘ch typÛ, dru-

nesrozumitelné charakteristiky architektonick˘ch ãlán-

hÛ, neb˘vá snadnou záleÏitostí uÏ z toho prostého dÛ-

kÛ a tvarÛ v souvislosti s typov˘m rozãlenûním marián-

vodu, Ïe kaÏdé umûlecké dílo je jedineãné a jakékoli

■ Poznámky

sk˘ch statuí. Nelze se proto divit, Ïe ani druhová kate-

roztfiiìování do skupin bude vÏdy vyvolávat nepfiesnos-

5 TamtéÏ, s. 47–48.

gorizace mariánsk˘ch, trojiãních a svûteck˘ch sloupÛ,

ti jednak pro nedostateãné mnoÏství shodn˘ch prvkÛ,

6 TamtéÏ, s. 240.

pilífiÛ a obeliskÛ se J. Sloukovi nepovedla, i kdyÏ uÏ

jednak z toho dÛvodu, Ïe nûkteré kompoziãní ãi detail-

7 TamtéÏ, s. 53.

mûl k dispozici velice poãetnou serióznû vûdecky zpra-

ní architektonické pr vky budou vÏdy pfiesahovat do

8 TamtéÏ, s. 53.

covanou literaturu. Sloupy J. Slouka dûlí podle vlastní-

ostatních skupin. Není to v‰ak jenom tak trochu sa-

9 TamtéÏ, s. 53.

ho hlediska napfiíklad na „hladké“, „profilované“, „or-

moúãelné, rádoby efektní Sloukovo dûlení marián-

10 TamtéÏ, s. 53.

sk˘ch statuí, které vyvolává odborné námitky. Text má

11 TamtéÏ, s. 94.

Pojem „hladk˘“ má protipól „hrub˘“ a obojí charakte-

fiadu faktick˘ch nedostatkÛ, z nichÏ mnohé svûdãí

12 BLAÎÍâEK, Oldfiich J. Sochafiství baroku v âechách.

ristika se vztahuje k povrchu pfiedmûtu, v na‰em pfií-

o zmiÀované neznalosti odborné literatury a o autoro-

Praha : SNKLHU, 1958. s. 103.

padû válci sloupového dfiíku. Hladk˘ povrch dfiíku jiÏ

vû osobní absenci v obcích s mariánsk˘mi, trojiãními

13 POCHE, Emanuel et al. Umûlecké památky âech, Díl

dnes prakticky neexistuje a nemusel takov˘ b˘t ani

a svûteck˘mi sloupy a pilífii.

1 : A–J. Praha : Academia, 1977, s. 194.

namentální“, „dûlené“, „hranolové“, „polygonální“.

5

v dobû vzniku. Povrch pískovcov˘ch blokÛ b˘vá zrnit˘

Tak napfiíklad mariánsk˘ sloup ve dvofie klá‰tera

a hrubost povrchu se je‰tû zvy‰uje u kamenosochafi-

franti‰kánÛ (Ordo Fratrum Minorum) v Hájku, místní

15 TamtéÏ, s. 177.

sk˘ch památek pobytem v exteriéru pÛsobením klima-

ãásti obce âer ven˘ Újezd (okres Kladno), J. Slouka

16 NEJEDL¯, Vratislav; SUCHOMEL, Milo‰; ZAHRADNÍK,

tick˘ch vlivÛ. Autor si pod pojmem „hladk˘“ zfiejmû

datuje do doby „kolem 1771“.

pfiedstavoval dfiík, kter˘ není ani zdoben kanelováním,

je v‰ak vyryt autentick˘ letopoãet 1703. Sloup je pfii-

Z âeského ráje a Podkrkono‰í, 1995, svazek 8, s. 176.

ani doplnûn a iluzivnû jakoby odhmotnûn skulpturální-

pisován odbornou literaturou dílnû, pfiípadnû v˘tvarné-

17 SLOUKA, J., cit. v pozn. 1, s. 100.

mi doplÀky obláãkÛ. Domnívám se v‰ak, Ïe pro slou-

mu okruhu Matûje Václava Jäckela.

Také tento údaj

18 NEJEDL¯, Vratislav; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské,

pov˘ dfiík bez v˘zdoby by se lépe hodilo oznaãení „ho-

v publikaci postrádáme, aãkoli je opakován i v soupi-

trojiãní a dal‰í svûtecké sloupy a pilífie v Libereckém kra-

l˘“. Ale pojem „hladk˘“ pro pouh˘ sloup s patkou

sovém elaborátu âSAV, kter˘ autor knihy v bibliografii

ji. Praha : Národní památkov˘ ústav, 2003, s. 80. ISBN

a hlavicí, natoÏ uÏívan˘ pro celou statui, je nevhodn˘

uvádí.

a zavádûjící a skuteãnost nevystihuje. Pokud se t˘ká

památky je mariánsk˘ sloup v Mladé Boleslavi. Vznik

termínu sloupy „dûlené“, vût‰ina sloupÛ je sestavena

statue datuje do roku 1680.

z fiady kamenn˘ch blokÛ, zvlá‰È b˘vá vytesána patka,

na boãní stûnû podstavce (vpravo) ãteme letopoãet

21 SLOUKA, J., cit. v pozn. 1, s. 75.

zvlá‰È dfiík a oddûlenû i hlavice. Nûkdy je i samotn˘

1681. Kromû toho autor statui zafiazuje mezi oblako-

22 POCHE, Emanuel. MatyበBernard Braun: sochafi ães-

dfiík sloÏen ze dvou ãi nûkolika dílÛ, válcÛ. TakÏe vlast-

vé sloupy, av‰ak ve skuteãnosti je dfiík hol˘, bez jaké-

kého baroka a jeho dílna. Praha : Odeon, 1986, s. 166.

nû v‰echny sloupy, koneckoncÛ i pilífie a obelisky a ko-

koli sochafiské v˘zdoby. V Rovensku pod Troskami pak

23 TamtéÏ, s. 166.

molé jehlany jsou z hlediska skladby dûlené. Sám au-

dfiík sloupu se sochou Panny Marie není „hladk˘“, jak

24 SLOUKA, J., cit. v pozn. 1, s. 110.

tor ov‰em definici dûleného sloupu uvádí v závûru

se domnívá autor,

knihy takto: „Sloup dûlen˘ – sloup s nûkolika dfiíky na-

PÛvodní statui vytvofiil podle zprávy v mûstské pamût-

11

Na soklu balustrády

12

13

Dal‰ím dÛkazem autorovy absence v lokalitû

15

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

14

Nicménû pod nápisem

ale jeho povrch zdobí kanelování.

14 SLOUKA, J., cit. v pozn. 1, s. 144.

Pavel. Mariánské a dal‰í svûtecké sloupy na Semilsku.

80-86234-31-2. 19 SLOUKA, J., cit. v pozn. 1, s. 86. 20 NEJEDL¯, V.; ZAHRADNÍK, P., cit. v pozn. 18, s. 60.

25 V Sloukovû textu je v˘hradnû pouÏíváno pravopisnû nesprávné fonetické znûní slova Immaculata (Immakulata).

367

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 368

26

jsou pouh˘mi kopiemi vytvofien˘mi Josefem Rejlem.

ústav památkové péãe, 1998, s. 51–53. ISBN 80-86234-

Literatura pod dvouvût˘m textem J. Slouky není uve-

00-2.

dena, aãkoli v jin˘ch pfiípadech autor „zdroj“ uvádí.

27 SLOUKA, J., cit. v pozn. 1, s. 135.

Vzhledem k tomu, Ïe v fiadû mariánsk˘ch statuí

28 SUCHOMEL, Milo‰. Libochovická statue. Libochovic-

J. Slouka vûnuje pozornost i stavebníkÛm, dárcÛm,

ké noviny. 1998, ã. 3, s. 11–12.

pfiekvapuje, Ïe tak neuãinil také u sloupu se sochou

29 SLOUKA, J., cit. v pozn. 1, s. 55.

27

Panny Marie v Libochovicích,

kde je donátorka Anna

30 ·ORM, Antonín; KRAJâA, Antonín. Mariánské sloupy

Tajzíková dokonce uvedena v autentickém nápisu na

v âechách a na Moravû: pfiíspûvek k studiu barokní kultu-

stûnû postamentu sloupu: „…TITO BOZI MVKA

ry. Praha : Antonín Danûk péãí Mariánsk˘ch druÏin praÏ-

WISTAWENI SAV…Z NAKLADV WLASNIHO PANNI ANNI

sk˘ch, 1939. 302 s.; TICHÁ, A. Historie a ikonografie

TAGZIKOWI…“

28

Na fiadû stránek v Sloukovû knize

morov˘ch a jin˘ch barokních sloupÛ v okresech Kolín,

pak naráÏíme na neodbornost. Také v kapitole nazva-

Mladá Boleslav a Nymburk. Hradec Králové, 2008. Diplo-

né Stylové hledisko se J. Slouka m˘lí, kdyÏ jako typic-

mová práce (Mgr.). Univerzita Hradec Králové, Pedagogic-

k˘ pfiíklad rokokové mariánské statue uvádí tfieboÀské

ká fakulta.

29

souso‰í s datováním vzniku do roku 1786.

Kónick˘

pilífi se sochou Immaculaty od Johanna Huebera z roku 1781 je charakteristickou klasicistní statuí s typick˘mi dekorativními prvky klasicismu, vûnci, rozetami

Die Burgenstraße

a zavû‰en˘mi festony. Jakékoli studie a literární práce zab˘vající se umû-

GROßMANN, G. Ulrich. Die Burgenstraße. Führer zu

leck˘mi díly, jak˘mi kamenosochafiské památky, tedy

Burgen und Schlössern von Mannheim bis Prag. Pe-

mariánské sloupy a pilífie nepochybnû jsou, vyÏadují

tersberg : Michael Imhof Verlag, 2008. 240 stran

odborné zpracování renomovan˘mi autory. Pfiedpokla-

s obrázky. ISBN 3-86568-318-5.

dem úspûchu je pfiípravná badatelská ãinnost v archi-

Hradní cesta byla jako první turistická trasa spojují-

vech, prÛzkum archivních pramenÛ, studium odborné

cí památky v Nûmecku zaloÏena jiÏ v roce 1954. PÛ-

literatur y, terminologie a v neposlední fiadû také ne-

vodnû vedla od Mannheimu do Norimberka, prodlou-

zbytn˘ prÛzkum a dokumentace originálÛ in situ, to

Ïení do Prahy se doãkala v roce 1994. V souãasné

k˘m bádáním (jistû i z jazykov˘ch dÛvodÛ) i realitou

jest na místû v terénu. Bez této odborné ãinnosti ne-

dobû na ní leÏí pfiibliÏnû 70 hradÛ, zámkÛ a pansk˘ch

velmi omezen˘ kontakt. Kapitolky v‰ak napsal na zá-

lze odpovûdnû proná‰et jakékoli soudy o dané umû-

domÛ. Pro celou tuto impozantní kolekci dostává nyní

kladû jednorázové krátké náv‰tûvy a povrchních do-

leckohistorické tematice a problematice, natoÏ o ní

nûmeckojazyãn˘ zájemce do ruky prÛvodce z pera

jmÛ. Kontaktem se souãasn˘m stavem poznání a de-

psát zasvûcené studie a kniÏní publikace. A právû tyto

osvûdãeného a lehce a rychle pí‰ícího autora. Kniha

tailnûj‰ím studiem se nezdrÏoval a s literaturou

podmínky, jak dosvûdãují pfiedchozí pfiipomínky k v˘bû-

sestává z unifikovan˘ch medailonkÛ jednotliv˘ch pa-

pracoval ve velmi omezeném v˘bûru, a to je‰tû v˘-

ru mariánsk˘ch a morov˘ch sloupÛ âech a Moravy, au-

mátek. Po nadpisu tvofieném jménem následuje krát-

hradnû s nûmeckojazyãnou (napfiíklad jedin˘ titul k fal-

tor publikace nesplnil. K tomu je tfieba je‰tû dodat, Ïe

ká charakteristika objektu. Vlastní text pfiedstavují ka-

ci v Chebu pochází z roku 1934). Vzhledem k nazna-

ani popularizaãní dílo, které si nedûlá nárok na práci

pitolky struãnû popisující historii, prohlídku objektu

ãenému postupu se informovanûj‰í ãtenáfi pfii ãetbû

vûdeckou, si nemÛÏe dovolit nedostatky neodborné,

spojenou s v˘kladem o jeho stavebním v˘voji a zají-

jednotliv˘ch kapitolek mÛÏe jen divit; v nejednom pfií-

nekvalifikované práce, nedostateãnost a nesprávnost

mavosti v okolí. Autorovy pfiedstavy o stavebním v˘vo-

padû zjistí, Ïe text i plány obsahují vyloÏené dezinfor-

faktick˘ch údajÛ, neúplnost v˘bûru umûleck˘ch pamá-

ji jsou prezentovány zjednodu‰en˘mi analytick˘mi ba-

mace (o tom se lze pfiesvûdãit pouh˘m letm˘m pohle-

tek, o nichÏ dílo má pojednávat, a v neposlední fiadû

revn˘mi pÛdor ysy, objekt sám pak nûkolika vesmûs

dem na analytické plány). Dozvíme se napfiíklad, Ïe

i absenci autorov˘ch zku‰eností a znalostí pojednáva-

pohledn˘mi barevn˘mi fotografiemi. Velmi spartánsk˘

dûlové ba‰ty (vûÏe) vnitfiního hradebního okruhu

n˘ch umûleck˘ch dûl z autopsie. Mariánské a morové

v˘bûr literatury je zafiazen na konci publikace.

a ãást vnûj‰ího okruhu vãetnû vûÏe se stfiílnou s otoã-

sloupy âech a Moravy jsou knihou duplicitní, která ne-

Zámûr dát zájemci o spektakulární památky Hradní

n˘m bubnem na ·vihovû pocházejí z poãátku aÏ prvé

pfiiná‰í z umûleckohistorického hlediska nic nového,

cesty do ruky jediného prÛvodce je jistû chvályhodn˘

poloviny 15. století, Mockerova novostavba prvé brá-

prací eklektickou, problematickou (jak ukazují uvede-

a pochopiteln˘ a na bûÏného uÏivatele referovaná

ny na Karl‰tejnû z 15. století a podobnû.

né pfiipomínky), která ãerpá poznatky (pokud se t˘ká li-

publikace jistû na pr vní pohled pÛsobí sympatick˘m

Je-li, jak jiÏ bylo naznaãeno, Hradní cesta spoleã-

bovolnû vybran˘ch sloupÛ, pilífiÛ a obeliskÛ v katalo-

dojmem. Pfiesto v‰ak vyvolává znaãné rozpaky. Ty se

n˘m a jistû prestiÏním nûmecko-ãesk˘m projektem,

gu) pfiedev‰ím z internetov˘ch stránek obcí, zãásti ze

t˘kají jiÏ nûmecké ãásti, psané, jak jiÏ bylo naznaãeno,

do nûhoÏ jsou u nás zapojeny pfiední státní hrady

zmiÀované publikace A. ·orma a A. Krajãi a A. Ti-

s lehkostí autorovi vlastní. Mal˘ rozsah textu jistû ne-

a zámky, nask˘tá se zákonitû otázka vhodnosti, ãi spí-

U fiady objektÛ v‰ak literatura vÛbec chybí.

umoÏÀuje hlub‰í anal˘zy a diskuse, ale pfiesto ne

‰e únosnosti takto zpracovaného jediného oficiálního

Nepfiesností a nedostatkÛ je v této práci víc, neÏ une-

v‰echna sdûlení vzbudí souhlas. Podstatnû vût‰í,

prÛvodce. Urãitû bychom nemûli jeho podobu pfiejít

se rozsahem omezená recenze. V podstatû jde o dílo

a lze fiíci zásadní problémy jsou v‰ak spojeny s ãástí

mlãením a tolerovat jím ‰ífiené nereálné informace,

chybující, nehotové, na kterém bylo tfieba je‰tû hodnû

ãeskou. Je-li Hradní cesta spoleãn˘m projektem dvou

pfiecházející rychle do povûdomí evropské kulturní ve-

pracovat, dfiíve neÏ bylo vydáno.

státÛ, mûla by se tato skuteãnost projevit i v podobû

fiejnosti stejnû jako pfiedstava, Ïe evropskému stan-

prÛvodce. V‰echny ãeské lokality jsou uvádûny pod

dardu odpovídajícího prÛvodce nejsme schopni zpra-

nûmeck˘mi názvy, zatímco ãeské jméno je vyti‰tûno

covat. Referovaná publikace je tedy nepochybnû

men‰ím písmem v závorce. Mnohem zásadnûj‰ím ne-

aktuální v˘zvou, kterou bychom nemûli pfiehlíÏet, ale

■ Poznámky

dostatkem v‰ak je samotn˘ obsah jednotliv˘ch kapito-

ur ychlenû zpracovat a vydat takového prÛvodce po

26 MAXOVÁ, Ivana; NEJEDL¯, Vratislav; SUCHOMEL, Mi-

lek. Podle autorova sdûlení trval nakladatel na kvalit-

ãeské ãásti Hradní cesty, kter ˘ by odpovídal realitû

lo‰; ZAHRADNÍK, Pavel. Mariánské, trojiãní a dal‰í svûtec-

ním zpracování, které dle jeho názoru zaruãuje pouze

i souãasnému stavu poznání.

ké sloupy a pilífie v okrese Ústí nad Orlicí. Praha : Státní

jedin˘ nûmeck˘ odborník. Ulrich Großmann má s ães-

ché.

30

Milo‰ SUCHOMEL

368

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

TomበDURDÍK

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 369

Fremd, vertraut oder anders?

xenologie ve vztahu k památce, odstupu od neznámé

jako byly napfiíklad volné zelené pásy po odstranûné

památky jako vûdeckému principu nebo cizotû jako

zdi, skfiíÀ ovládání elektrického proudu v ostnat˘ch

WOHLLEBEN, Marion (ed.). Fremd, ver traut oder

prostoru ke kombinacím. Dal‰í témata naznaãují nû-

drátech, betonové vytyãovací sloupky, osvûtlovací lam-

anders? Beiträge zu einem denkmaltheoretischen

které názvy pfiíspûvkÛ, jako napfiíklad Neznámé pfiiná‰í

py. Tyto zlomky dávají tu‰it pÛvodní rozmûr, rozsah,

Diskurs. München – Berlin : Deutscher Kunstverlag,

ovoce nebo Cizinec v nás. Ve filozofické rovinû se zde

délku zdi a ducha jejích stavitelÛ. Aã tyto fragmenty po-

2009, 193 stran, 102 barevn˘ch a ãernobíl˘ch obráz-

hovofií o existenci blízkosti urãované pomocí respektu

zbyly své pÛvodní monumentálnosti, mají podnes svÛj

kÛ, pfiedmluva, seznam autorÛ, v nûmeckém jazyce.

ze vzdálenosti a také o tom, Ïe to, co neznáme (co je

v˘znam. Lidské vzpomínání potfiebuje obrazy – míst ãi

ISBN 978-3-422-06874-2.

pro nás cizí), bude pro nás stále znamenat nûco hrozi-

staveb, které lidem vytváfiejí referenãní body, a proto

vého, co je potfieba neustále trestat, pokutovat nebo

zÛstávají v pamûti. Je zde zmiÀován John Ruskin a je-

proti tomu bojovat.

ho kniha Seven Lamps of Architecture, kde se fiíká, Ïe

Publikace pfiedstavuje soubor pfiíspûvkÛ z tfiídenního kolokvia na toto téma, které se konalo na Eidgenössische Technische Hochschule (dále jen ETH) v Cu-

Druhá kapitola s názvem Stavby a materiály

bychom si bez architektury na nic nevzpomnûli a nic si

r ychu ve dnech 10.–12. února 2005. Obsahuje

(s. 59–134) se vûnuje památkám, které v˘raznû zmû-

nepamatovali. Proto je dÛleÏité tyto zbytky a stopy zdi

devatenáct esejÛ o vztahu památkové péãe k památ-

nily podobu pfiestavbou nebo fiízenou destrukcí, tedy

uchránit a zachovat, i kdyÏ v hojnû pfiestavovaném Ber-

kám reprezentujícím období historie, na která bychom

svÛj v‰obecnû znám˘ vzhled vymûnily za nov˘, cizí ãi

línû pÛsobí cizorodû a jako cizí vloÏené tûleso. Zacho-

chtûli zapomenout, k nimÏ máme odstup a pociÈujeme

zcela zmizely. Autor y esejÛ jsou napfiíklad Thomas

vané (byÈ vyãi‰tûné) hraniãní pásmo zeì pfiesto stále

urãit˘ stupeÀ odcizení, ãi památkám, jeÏ nejsou dosta-

Will, Axel Klausmeier anebo Gerhard Vinken,

je-

pfiipomíná. MÛÏeme totiÏ sledovat takzvan˘ Art Negativ

teãnû prozkoumány, a proto pÛsobí cize a vzdálenû.

jichÏ texty jsou nejrozsáhlej‰í a vûnují se pfiíãinám mo-

neboli stinnou – temnou – architekturu (Schattenarchi-

V pfiedmluvû editorka knihy Marion Wohlleben pfii-

dernizace dráÏìanského kostela Kreuzkirche, Berlín-

tektur). Ke zpÛsobu odpovídající prezentace památky

bliÏuje téma kolokvia a název pfiedkládaného sborní-

ské zdi a pfiemûnám basilejsk˘ch mûstsk˘ch bran

se dozvídáme, Ïe se hledá místo, kde by mohl b˘t

ku. ObjasÀuje proces hledání nového nosného tématu

sv. Albana a sv. Johanna.

umístûn centrální památník zdi a obûtí. UvaÏuje se

1

8

9

10

o Braniborské bránû ãi o prostoru Check point Charlie.

z hlediska památkové péãe. Na poãátku stály otázky,

Rád bych pfiiblíÏil obsah pfiíspûvku, kter˘ jeho autor

zda pfii památkové obnovû pracujeme se znám˘mi, ne-

Axel Klausmeier nazval Fragmenty Ïelezné opony, do-

JiÏ zmiÀovaná strategie spojující – zprostfiedkovávají-

bo neznám˘mi – dostateãnû, nebo nedostateãnû po-

kumentace a prezentace jedné nepfiíjemné etapy his-

cí – zájmy poukazuje na stavební památku jako na pfied-

znan˘mi památkami a zda neoddûlujeme historii –

torie zemû na pfiíkladu Berlínské zdi. Po jejím strÏení

spoleãensk˘ v˘voj od stavební památky nebo památ-

na podzim roku 1989 mûlo b˘t celé hraniãní pásmo vy-

ného místa, jestli známe památky dostateãnû, jak˘ je

klizeno. Nejdfiíve se odstraÀovaly malé ãásti, pozdûji

■ Poznámky

rozdíl ve vnímání památek odborníky a laiky, jak vní-

byly niãeny a vzápûtí odstranûny celé dlouhé úseky zdi,

1 Dr. Marion Wohlleben, historiãka umûní, pfiedná‰ela na

máme památky, které neznáme, jeÏ nám jsou pocitovû

která rozdûlila Nûmecko, Evropu a cel˘ svût, oddûlila

Institutu památkové péãe a stavebního prÛzkumu ETH

cizí, a také zda dostateãnû rozumíme rozhodnutím pfií-

rodiny a rozdûlila jeden národ. Na podzim roku 1989 si

v Curychu.

slu‰n˘ch úfiadÛ o osudu památek. PfiestoÏe obory jako

obyvatelé V˘chodního Berlína vynutili její pád právû

2 Heinrich Tessenow (1876–1950), nûmeck˘ architekt,

psychologie, etnologie, historie, sociologie nebo teolo-

z v˘‰e uveden˘ch dÛvodÛ. Od roku 1990 zemsk˘ pa-

urbanista, ãinn˘ v období takzvané V˘marské republiky,

gie bûÏnû pracují s pojmy dÛvûrnost, cizota, odcizení,

mátkov˘ úfiad vyvíjí snahu o zachování jednotliv˘ch

profesor na univerzitû v Mnichovû a na Technologickém

identita, odli‰nost a vzdálenost, zÛstává památková

fragmentÛ a jejich institucionální ochranu. Dûje se tak

institutu v Berlínû-Charlottenburgu, odkud byl v roce

péãe v tomto smyslu zatím nedotãena. Tento stav lze

v souvislosti s prÛzkumem, odhalováním a následnou

1928 nacisty vyhozen. Je spojován s architektem Alber-

zmûnit jedinû dialogem se zástupci jin˘ch odvûtví. V˘-

dokumentací v‰ech typÛ (i nelegálních) hraniãních pfie-

tem Speerem, jehoÏ byl uãitelem. Spolupracoval na za-

sledkem by mûlo b˘t komplexní pochopení jednotli-

chodÛ. Bûhem let 1990–1992 bylo pod patronátem

hradním mûstû Hellerau u DráÏìan (1909, spolu s Her-

v˘ch památek se v‰emi jejich klady a zápor y vãetnû

Ostberliner Institut für Denkmalpflege sedm úsekÛ

mannem Muthesiem a Richardem Riemerschmidem).

traumat, která mÛÏe daná památka vyvolávat. Opakem

a nûkolik dal‰ích ãástí hraniãního pásma prohlá‰eno

3 Srovnej pfiijetí funkcionalistické budovy SVU Mánes na

odcizení a neznalosti je cit pro existující rozdíly a re-

za kulturní památku. Bylo tak uãinûno i pfies protest

dne‰ním Masar ykovû nábfieÏí v Praze nebo takzvaného

spekt k jinakosti památky. Hlub‰í stupeÀ poznání pa-

nûkter ˘ch místních obyvatel i politikÛ, ktefií chtûli

Tanãícího domu na Ra‰ínovû nábfieÏí v Praze.

mátky vede ke zkrácení odstupu od ní. Památky mo-

v rámci euforie z „padlé“ zdi nechat v‰echna prázdná

4 Dr. Johanna Rolshoven, vedoucí Centre for Cultural

hou zÛstat cizí a odli‰né, a pfiesto mÛÏe b˘t správnû

místa v hraniãním pásmu co nejrychleji zastavût. Na-

Studies in Architecture (CCSA) pfii katedfie architektur y

pochopená a provedená památková obnova zásahem,

‰tûstí politická vÛle nic nezmohla a zachované partie

na ETH v Curychu.

kter ˘ památku neznehodnotí. Autorka poukazuje na

zdi budou do budoucna i nadále pociÈovány jako trvalá

5 Prof. Dr. Hans Weder, teolog, pfiedná‰í na Institutu her-

nûkolik pfiíkladÛ, kdy nedostateãná znalost dané pa-

naru‰ení ãi po‰kození mûstského Ïivotního prostoru

meneutiky a filozofie náboÏenství v Curychu.

mátky vedla k jejímu zániku. Napfiíklad Vila Böhler

a jako cizorodé tûleso, které nelze jen tak odstranit. Bo-

6 Prof. Dr. Ueli Mäder pfiedná‰í na Sociologickém institu-

v obci Oberalpina u Svatého Mofiice z let 1916–1918

huÏel byly zachovány jen kusé anonymní zbytky. Dob-

tu na univerzitû v Basileji.

od architekta Heinricha Tessenowa s vnitfiním vyba-

r˘m pfiíkladem bylo pfietvofiení hraniãního pásma s ces-

7 Prof. Dr. Arno Gruen, psychoanalytik, Curych.

vením od Josefa Hoffmanna byla zniãena v roce 1989.

tou pro kolony (Kolonnenweg) s pÛvodními osvûtlovací-

8 Prof. Dipl. Ing. Thomas Will, profesor památkové péãe

Vila byla povaÏována za cizorodou z dÛvodu ne‰v˘car-

mi lampami na stezku pro pû‰í a cyklisty v úseku Wol-

a architektonického navrhování na Technické univerzitû

ské – nûmecké – národnosti jejího autora. K opaãn˘m

lankstrasse, kde se 13. srpna konají kaÏdoroãní

v DráÏìanech.

pfiípadÛm patfií pafiíÏská Eiffelova vûÏ – v období svého

pfiipomínkové akce.

vzniku v 19. století dominující cizorodé tûleso, dnes

dokumentování památky i jejího ‰ir‰ího v˘znamu, pod-

péãe na Braniborské technické univerzitû v Chotûbuzi.

nûcuje diskusi o adekvátním pfiipomenutí památky,

10 Dr. Gerhard Vinken, historik umûní, Düsseldorf.

Kniha je rozdûlena do tfií oddílÛ. V pr vní kapitole

obûtí a o strategii spojující – zprostfiedkovávající – zá-

11 V noci z 12. na 13. srpna 1961 obsadily ozbrojené

s názvem SbliÏování (s. 19–56) jsou soustfiedûny pfií-

jmy (Vermittlungsstrategien). Dovídáme se, Ïe v letech

síly NDR hranice se Západním Berlínem a zaãaly s v˘-

spûvky dot˘kající se teoretického rámce tématu kolo-

2002–2003 byl na katedfie památkové péãe Branibor-

stavbou zdi. StrÏena byla 9. listopadu 1989. Berlínská

ské technické univerzity v Berlínû proveden se studen-

zeì dosahovala celkové délky 165 km, z toho asi 45 km

Hans Weder, Ueli Mäder anebo Arno Gruen. Vûnují

ty prÛzkum, bûhem kterého byla vyhotovena pasporti-

tvofiila vnitfiní mûstská hranice. Odstranûno bylo pfiibliÏnû

se pojetí dÛvûrnosti a cizoty v moderní dobû, v˘znamu

zace asi 800 dochovan˘ch reliktÛ zdi – zbytkÛ a stop,

155 km této zdi.

2

3

symbol mûsta a celého státu.

4

kvia. Jejich autory jsou napfiíklad Johanna Rolshoven, 5

6

7

11

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

Klausmeier hovofií o dÛleÏitosti

9 Dr. Axel Klausmeier, pfiedná‰í na katedfie památkové

369

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 370

Nová kniha o archeologickém v ˘ z k u m u n a Vy ‰ e h r a d û

mût komunikace mezi rÛzn˘mi sociálními subjekty: zá-

mûti. Znepokojuje ji pfiíklon ke konverzi Velké pevnosti

jmov˘mi skupinami, institucemi, politick˘mi stranami

na univerzitní mûsteãko. Klade otázku, zda je tato kon-

a obãany. Památka zatíÏená tolika v˘znamy, jakou je

verze (tedy zmûna funkãní náplnû mûsta a budov) tou

Berlínská zeì, obyãejné lidi sjednocuje, ale politickou

nejvhodnûj‰í. UpozorÀuje na to, Ïe mûsto Terezín tvofií

NECHVÁTAL, Bofiivoj et al. Rotunda sv. Mar tina

reprezentaci bohuÏel rozdûluje. Hledání spoleãn˘ch té-

celek, v nûmÏ se pfiekr˘vá nûkolik vrstev – pevnostní

a bazilika sv. Vavfiince na Vy‰ehradû : archeologick˘

mat – spoleãného zájmu, jak s památkou nakládat, je

mûsto, Ïidovské ghetto, armádní posádkové mûsto

v˘zkum. Praha : Archeologick˘ ústav AV âR, 2009.

nesnadn˘ úkol. Pfiíkladem mÛÏe b˘t osud domku – ne-

a vûznice gestapa. Pfiiklání se k tomu, aby se mûsto

432 s., 369 obr., 24 tab., 1 graf. pfiíloha. ISBN 978-

legální stavby z papundeklÛ, dfievotfiísky a vlnitého ple-

pfietvofiilo v „otevfiené“ památníky, ve kter˘ch by se ko-

80-87365-23-6. Pfiipojena jsou resumé v ãeském, ang-

chu – v b˘valé zemi nikoho mezi Západem a V˘chodem

naly odborné semináfie a dílny studentÛ. Vyzdvihuje ak-

lickém a nûmeckém jazyce, rovnûÏ popisky obrázkÛ

na Thomaskirche v Berlínû-Kreuzbergu. Máme jej od-

tivity kolem rekonstrukce opevnûní po povodni v roce

a tabulek jsou trojjazyãné.

stranit, nebo ponechat? S tím souvisí dal‰í dilema pa-

2002, kterou podporují i místní politici, a vyz˘vá k to-

mátkové péãe. Má památková obnova ãinit ‰karedé

mu, aby se opevnûní stalo novou identitou mûsta a je-

Archeologick˘ ústav AV âR Praha vydal v roce 2009

hezk˘m i za cenu potlaãení ãi ztráty autenticity?

ho turistick˘m poutaãem. Tomu nahrává i skuteãnost,

publikaci o novém archeologickém v˘zkumu realizova-

Pfiíspûvky ve tfietí kapitole s názvem V˘hledy

Ïe vût‰ina domÛ i armádních objektÛ je v majetku

ném v poslední dobû na Vy‰ehradû. Mimofiádn˘ v˘-

(s. 137–192) se vûnují obecnû budoucnosti, která pa-

mûsta. Je tedy otázkou budoucnosti, jak zde bude na-

znam ranû stfiedovûkého Vy‰ehradu si orgány kultury

mátky ãeká, a tomu, jak˘ smysl památky vÛbec mají.

kládáno s památkami – relikty druhé svûtové války –

uvûdomovaly, a proto po úãelovû financovaném v˘zku-

K ãemu památky? O dÛ-

a jaké techniky konzervace a vefiejné prezentace pa-

mu zdej‰ího kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla pod-

vûrnosti, cizotû a identitû téma nejlépe vystihuje. Do-

mátek budou zvoleny. Autorka nabádá, aby se tím za-

pofiilo Ministerstvo kultury âR dal‰í etapu archeologic-

ãaly zab˘vat i celostátní instituce napfiíklad v rámci ev-

kého v˘zkumu Vy‰ehradu pfiidûlením ãtyfiletého

Terezín. Jak˘ památník pro jakou budoucnost? Text se

ropské politiky udrÏitelného rozvoje. Stane se tedy

grantu, jehoÏ cenné v˘sledky jsou prezentovány v no-

zab˘vá Velkou pevností, mûstskou památkovou rezer-

Terezín centrem pro demokracii a kulturu – místem

vé knize Bofiivoje Nechvátala a jeho spolupracovníkÛ.

vací, v níÏ za druhé svûtové války bylo Ïidovské ghet-

pfiipomenutí stfiedoevropské historie, tak jak si pfied-

Úkol navazuje na autorÛv dfiívûj‰í dlouhodob˘ v˘zkum

to. Dále se vûnuje národním kulturním památkám Ná-

stavovala Margot Wallströmová, viceprezidentka Ev-

Vy‰ehradu, v jeho rámci byla nyní vûnována pozornost

rodnímu hfibitovu a Malé pevnosti, v níÏ byla v roce

ropské komise? K tomu je ale nutné, aby si tento zá-

také rotundû sv. Martina, pfiedrománské stavbû v mís-

1940 zfiízena policejní vûznice praÏského gestapa. Au-

mûr evropské a národní instituce vytkly za svÛj cíl.

tû baziliky sv. Vavfiince i této bazilice. Svou v˘pravou

torka se studenty berlínské univerzity provádûla po

Otázkou je, zda jsme natolik silní, abychom dokázali

publikace navazuje na autorovu knihu Kapitulní chrám

nûkolik let od roku 1997 prÛzkum v samotném mûstû

ãíst ve své vlastní minulosti. Pokud tu Ïijeme, mûli by-

sv. Petra a Pavla, vydanou Archeologick˘m ústavem

– ve Velké pevnosti, v níÏ hledali dosud skryté stopy

chom se nauãit de‰ifrovat zdej‰í kulturní kódy. Proto-

AV âR v roce 2004. Její formát je shodn˘, stejnû jako

po Ïidovském ghettu a holocaustu. Díky pochopení

Ïe znovuotevfiené rány nám ãiní pamûÈ bohat‰í.

obrazová prezentace v˘zkumÛ, je tu v‰ak dÛleÏitá

12

Pfiíspûvek Georga Mörsche

volím si pfiiblíÏit pfiíspûvek Astrid Debold-Kritterové

13

1

tehdej‰í reprezentace mûsta a obyvatel jednotliv˘ch

A poznámka na závûr: Nemûlo by se mûsto Terezín

zmûna – ãást obrázkÛ je barevná, coÏ je pfiínosné

domÛ mohli projít dnes nepouÏívan˘ objekt kasáren,

a okolí pfietvofiit na jeden velk˘ památník zahrnující

v nûkolika smûrech. Napfiíklad tím vyniká pÛvabn˘ po-

po válce znovu obydlené mûstské domy, jejich sklepy

dne‰ní Památník Terezín (Velká pevnost – Ïidovské

hled E. Her villeho z roku 1844 na Vy‰ehrad z ptaãí

a pÛdy. Zejména na pÛdách, v b˘val˘ch hromadn˘ch

ghetto, Malá pevnost – vûznice gestapa, Národní hfibi-

perspektivy, kter˘ jej zachycuje v dobû pfied v˘stavbou

a nouzov˘ch bytech objevili studenti rozmanité relikty,

tov) a památky v jeho okolí? Pokud ano, jistû by do to-

kapitulních staveb i úpravou zdej‰ího hfibitova. Barva

jako napfiíklad fragmentárnû dochované prkenné pfiíã-

hoto komplexu mûly patfiit i vlakové nádraÏí v Bohu‰o-

v‰ak je dÛleÏitá i u zobrazení románského zdiva rotun-

ky a heraklitové podbití krovÛ kvÛli lep‰í tepelné izola-

vicích (Bauschowitz), odkud vyjíÏdûly transpor ty do

dy sv. Martina pro odli‰ení pouÏití hornin a pfiedev‰ím

ci, svazky elektrick˘ch kabelÛ jako pozÛstatek provi-

Osvûtimi, b˘val˘ vápencov˘ dÛl pod horou Bídnice,

u mikrofot vzorkÛ kamene. Samy objekty hodnocené

zorního osvûtlení nebo v jednom domû nástûnnou

kde v podzemních ‰tolách vûzni budovali továrny

v obou publikacích se od sebe v˘raznû li‰í; zatímco

tabuli pro vyvû‰ování denního reÏimu a mnoho rÛz-

s oznaãením Richard I a Richard II, a koncentraãní tá-

kapitulní chrám je stavbou velmi bohatou na architek-

n˘ch nástûnn˘ch kreseb (na pÛdách), písmenn˘ch ne-

bor v nedalek˘ch Litomûfiicích. Vedle souãasn˘ch dûjin

tonické ãlánky, u objektÛ posuzovan˘ch ve druhé pub-

bo ãíseln˘ch oznaãení (ãísla domovních blokÛ na vnûj-

by si zaslouÏilo prezentaci i vojenské dílo habsburské

likaci je tomu naopak.

‰í stranû obvodov˘ch zdí). Stopy na‰li ve v‰ech jim

pevnostní politiky.

Takto komplexní památkov˘ sou-

Kniha obsahuje dvû základní stati hlavního fie‰itele

zpfiístupnûn˘ch domech vãetnû takzvaného Proviantní-

bor mÛÏe podat do budoucna mnohá svûdectví a sym-

vûnované rotundû sv. Martina a bazilice sv. Vavfiince.

ho domu (objekt Hannoversk˘ch kasáren) a objektu

bolizovat usmífiení, pozornost a varování!

S nimi jsou úzce provázány samostatné v˘zkumné prá-

15

Ale‰ BIâÍK

Îenijních kasáren. Autorka vyjádfiila znepokojení nad

ce dal‰ích fie‰itelÛ – celkem devût statí, z nichÏ dvû

tím, Ïe v dÛsledku povodní v roce 2002 do‰lo k zániku

zpracoval Ladislav Varadzin (vyhodnocení dfiívûj‰ích ar-

jejím t˘mem zdokumentovan˘ch pr vkÛ z roku 1998.

cheologick˘ch v˘zkumÛ v okolí rotundy sv. Mar tina

Pfiipomíná téÏ, Ïe po roce 2002 nebyla mnohá zji‰tûní

a v bazilice sv. Vavfiince i jejím okolí), ãtyfii pfiírodovûd-

zanesena do plánu památkové obnovy mûsta Terezína.

né Jan Zavfiel (petrografick˘ rozbor hornin z obou hod-

Podle autorky je zde dochováno mnoho reliktÛ holo-

■ Poznámky

nocen˘ch staveb, pojiva základního opukového zdiva

caustu mezinárodního v˘znamu, o které v‰ak autority

12 Prof. Dr. Georg Mörsch pfiedná‰í památkovou péãi na

pfiedrománské stavby pod bazilikou sv. Vavfiince, ma-

katedfie památkové péãe na ETH v Curychu.

teriálové sloÏení malt v bazilice sv. Vavfiince i blízkém

hmotná hodnota místa, která netrpí Ïivly a ani nezá-

13 Prof. Dr. Astrid Debold-Kritter pfiedná‰í památkovou

románském mostû a mikroanal˘za povlakÛ zdej‰í stfie-

jmem úfiadÛ. Tato hodnota je reprezentována napfiíklad

péãi na katedfie urbanismu Technické univerzity v Berlínû.

dovûké keramiky); v dal‰ích statích pojednává Petra

hudbou Ïidovsk˘ch skladatelÛ nucen˘ch pob˘vat v te-

14 Kolokvium se konalo v roce 2005 a reflektuje stav

Stránská o antropologii pohfiebi‰tû u baziliky sv. Vav-

rezínském ghettu. O jejich odkaz se stará soukrom˘

vûcí té doby.

Nadaãní fond Hans Krása. âlánek nám pfiibliÏuje i pro-

15 Pevnost Terezín. Prezentace specifik a funkãnosti

ces hledání zpÛsobu prezentace historie na tomto úze-

systému barokního opevnûní, pfiedná‰ka Jifiího Smutné-

■ Poznámky

mí. Autorka poukazuje na nesprávnou modifikaci my‰-

ho a Jolany Tothové 22. dubna 2009 na Fakultû architek-

1 NECHVÁTAL, Bofiivoj. Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla :

lenky vze‰lé v roce 1997, a to Ïe se mûsto Terezín

tury âVUT v Praze v rámci volného pfiedná‰kového cyklu

archeologick˘ v˘zkum. Praha : Archeologick˘ ústav AV âR,

stane po roce 2000 moderním mûstem a místem pa-

Památky 2009.

2004. 667 s. ISBN 80-86124-49-5.

14

památkové péãe nejeví zájem.

370

Opaãnû je na tom ne-

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 371

fiince, René Kysel˘ o kosterním materiálu z archeolo-

ru. Zji‰tûny byly ãtyfii vnitfiní podlahy, ve druhé podlaze

gick˘ch v˘zkumÛ v okolí baziliky sv. Vavfiince a Václav

nalezeny dvû mince. Na jiÏní, v˘chodní i severní stranû

Rybafiík vyhodnocuje obnovu rotundy sv. Martina v le-

byl hfibitov.

tech 1878–1880 i dobû pozdûj‰í. Ke v‰em statím je uvedena podrobná literatura.

Rotunda sv. Martina, vyzdûná z hrubû opracovan˘ch opukov˘ch dfiíkÛ typu opus pseudoisodomum, má válco-

Pfii zpracování úkolu mûla prvofiad˘ v˘znam zvolená

vou loì zaklenutou kopulí s otvorem na vrcholu, ukonãe-

metodika v˘zkumu. Nejdfiíve bylo nutné shrnout a vy-

nou lucernou se ãtyfimi sdruÏen˘mi okny a kuÏelovou

hodnotit dosud provedené archeologické v˘zkumy, a to

stfiechou. Apsida je ve svém stfiedu a pfii navázání na loì

jednak na celém Vy‰ehradû, jednak u rotundy sv. Mar-

pozoruhodnû ãlenûna tfiemi lizénami. Ostatní architekto-

tina a baziliky sv. Vavfiince. Je tfieba tu ocenit Nechvá-

nické ãlánky jsou dílem stylové pfiestavby arch. Antonína

talovo zpracování zdej‰ích v˘zkumÛ a jejich autorÛ od

Bauma. Pfiedev‰ím jde o novorománsk˘ vstupní portál

18. století aÏ po dne‰ek – zmínûn je tu J. T. Berghauer

proti dfiívûj‰ímu západnímu vstupu (pfied pfiestavbou ba-

(1684–1760), Moric Lüssner (1813–1891), Karel Vla-

roknímu), situovan˘ na jiÏní stranû. Baum jej pojal jako

ãiha (1850–1932), Antonín Wiehl (1846–1910 – v˘-

pfiedsazen˘ na soklech a ukonãen˘ pÛlkruhov˘m oblou-

zkum a rekonstrukce brány ·piãka), Bohumil Matûjka

kem, uvnitfi ústupkov˘ s romantizujícími sloupky na pod-

(1867–1907) a velk˘ meziváleãn˘ v˘zkum za první re-

stavcích,

publiky v letech 1924–1935 (L. Niederle, K. Guth,

TINE.ORA.PRO.NOBIS“ a fieck˘m kfiíÏkem v tympanonu.

E. ·ittler, J. Böhm, J. Filip, S. Svoboda, J. Müller a jiní).

V‰echna okna v lodi i apsidû Baum navenek roz‰ífiil

B. Nechvátal jej charakterizuje takto: „Vy‰ehrad se

a ozdobil omítkov˘m orámováním. V˘razn˘m stylov˘m

stal jedním z nejvût‰ích archeologick˘ch v˘zkumÛ tfii-

obohacením z doby pfiestavby je odstupnûn˘ oblouãko-

cát˘ch let 20. století. V˘zkum byl proveden ve znaã-

v˘ vlys, podpíran˘ zmínûn˘mi lizénami a konzolkami.

ném rozsahu na mnoha místech Vy‰ehradu a kromû

Sloupky sdruÏen˘ch oken lucerny pocházejí rovnûÏ

jiného také u rotundy sv. Martina a u baziliky sv. Vav-

z uvedené pfiestavby, jeden sloupek z ãerveného pís-

fiince. Jako celek nebyl dosud zpracován, ani v jednot-

kovce se v‰ak zachoval, zfiejmû patfiil pÛvodnû jednomu

2

livostech.“

Zachovaly se dílãí písemné zprávy. Od ro-

ku 1966 následoval systematick˘ archeologick˘

nápisem

na

oblouku

„SANCTE.MAR-

1

oknu lucerny. Na jihov˘chodní stranû zdiva lodi je zazdûná koule z doby vpádu PrusÛ v roce 1757.

v˘zkum B. Nechvátala s fiadou zásadních objevÛ (zji‰tûní podoby Vratislavovy románské baziliky sv. Petra

V˘sledky v˘zkumu v rámci grantu

a Pavla, opûtovn˘ nález pfiedrománské stavby pod ba-

Pfii rotundû bylo zji‰tûno men‰í sídli‰tû s kerami-

zilikou sv. Vavfiince a dal‰í), jehoÏ velkou pfiedností je

kou, podle L. Varadzina vzniklou nejdfiíve ve druhé po-

podrobné publikování v‰ech v˘sledkÛ. Proti pfiedváleã-

lovinû 10. století ãi pozdûji. Jde o jeden z podkladÛ

nému v˘zkumu je metodika u hodnoceného grantu

pro datování rotundy do 11. století, dal‰ími jsou pro

B. Nechvátalem roz‰ífiena o komplexní pojetí, tedy do-

star˘ pÛvod svûdãící podkovovitá apsida, objev zdej‰í

plnûna o poznatky z jin˘ch oborÛ – pfiírodovûdné (roz-

metalurgické ãinnosti ãi ran˘ pÛvod rotundy pod kos-

bory hornin pouÏit˘ch u staveb, sloÏení malt, metalur-

telem sv. Pankráce v Nuslích – pÛvodnû osada Kru‰i-

gie v daném místû), demografické, historické

na (první zmínka z roku 1205). Dvorec spjat˘ s osídle-

a umûleckohistorické, antropologické (pohfiebi‰tû

ním zji‰tûn nebyl. Na druhé stranû vznik rotundy

u baziliky sv. Vavfiince) s v˘znamn˘mi poznatky t˘kající-

v 10. století (uvádûjí V. Pí‰a, H. Soukupová) lze vylou-

mi se nejen pfiedrománsk˘ch a románsk˘ch staveb na

ãit. K patrociniu sv. Mar tina – Vacek i Soukupová

Vy‰ehradû, ale celé na‰í architektury tûchto období.

pfiedpokládají pÛvodní zasvûcení rotundy sv. Janu Kfiti-

2

teli. K datování rotundy do poslední tfietiny 11. století Románská rotunda sv. Martina

pfiispûl i rozbor jejího zdiva. Tlou‰Èka obvodového zdi-

Jako ojedinûlá pfiedstavuje citlivû zachovanou stav-

va je v prÛmûru 88–92 cm, tedy stejná jako u baziliky

bu z ranû stfiedovûkého období. Pfiesto pro‰la pohnu-

sv. Vavfiince. Také rotunda je vyzdûna z opukov˘ch

t˘m v˘vojem. Pr vní písemná zmínka o ní je pozdní –

kvádfiíkÛ, niωích, ale s rÛznou v˘‰í hrubû otluãen˘ch,

z roku 1396; stavba patfiila vy‰ehradsk˘m choralis-

aÏ s miskovit˘m tûlem s hrbolat˘m povrchem, klade-

tÛm. B. Nechvátal podrobnû zpracoval dal‰í osudy

n˘ch ve vodorovn˘ch loÏn˘ch spárách. V˘‰ka kvádfiíkÛ

stavby – roku 1420 poniãena husity, 1523 pro svÛj ne-

byla urãena vrstevnatostí opukového souvrství. Pfii v˘-

znám˘ úãel nazvána stavbou „pohanskou“, v roce

zkumu se poukazuje na zámûrné pouÏití tfií (pÛvodnû

1533 opravena, za tfiicetileté války slouÏila jako pra-

ãtyfi) kvádrÛ dlouh˘ch asi 40 cm ze Ïelezn˘ch pískovcÛ

chárna, z roku 1678 pochází smlouva o pokrytí stfie-

a opuky – je tfieba dále uváÏit, zda ‰lo o m˘tickou sym-

chy, opravy v letech 1710, 1719 a 1750, po‰kozena

boliku, ãi o dekoraci. Románské zdivo rotundy bylo

v roce 1757, 1784 zru‰ena a vyuÏita pro vojensk˘

podrobeno dÛkladné anal˘ze, ale Jan Zavfiel se pfii

erár, po roce 1850 k bydlení (v apsidû byla kuchyÀ).

petrografickém rozboru vûnoval uplatnûní kamene

Kapitulou byla vykoupena v roce 1875, velká obnova

vedle rotundy téÏ u pfiedrománské stavby v místû ba-

arch. Antonínem Baumem v letech 1878–1880 (novorománsk˘ jiÏní vstupní portál místo portálu západního, nová stylová hlavní fiímsa, provedena zmûna oken).

■ Poznámky

Zmûna trasy silnice pfii rotundû si vyÏádala vyztuÏení

2 NECHVÁTAL, Bofiivoj et al. Rotunda sv. Martina a bazili-

základÛ po roce 1924. V letech 1924–1926 byla ar-

ka sv. Vavfiince na Vy‰ehradû : archeologick˘ v˘zkum.

cheologicky zkoumána K. Guthem sondami v interié-

Praha : Archeologick˘ ústav AV âR, 2009, s. 11.

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

3

Obr. 1. Praha, Vy‰ehrad, rotunda sv. Martina, pohled od jihov˘chodu. (Foto A. Kleibl) Obr. 2. PÛdorys rotundy sv. Vavfiince. Obr. 3. Architektonické ãlánky z Baumovy pfiestavby rotundy – portál, oblouãkov˘ vlys (ãást) a orámování oken. (Foto J. Lebeda)

371

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 372

Obr. 4. PÛdorys pfiedrománské stavby (tmavû dochovaná ãást) a baziliky sv. Vavfiince (‰rafovanû dochovaná ãást). Obr. 5. Praha, Vy‰ehrad, bazilika sv. Vavfiince, zdivo pfiedrománské stavby v základech baziliky. (Foto A. Kleibl) Obr. 6. Celkov˘ plán archeologick˘ch v˘zkumÛ v oblasti baziliky sv. Vavfiince. Obr. 7. Praha, Vy‰ehrad, bazilika sv. Vavfiince, zachované zdivo pfiedrománské stavby a jiÏní a hlavní lodi baziliky.

husitské byla bazilika v roce 1420 zfiejmû poniãena, bûhem 15. století pfiestavûna na kanovnick˘ dÛm, kter˘ ãasem slouÏil jako dûkanství. Jeho podobu v dobû po pfiestavbû Vy‰ehradu na barokní pevnost ukazuje pod ã. 136 prospekt Prahy Folperta van Ouden-Allen kolem roku 1680. V dobû pruské války se v kfiídle dûkanství vyrábûl stfieln˘ prach, v˘buch ve vedlej‰ím objektu v roce 1760 tûÏce po‰kodil i celou budovu, která pak byla pozdnû baroknû obnovena. Poznání baziliky sv. Vavfiince bylo postupné. V roce

4

5

6

ziliky sv. Vavfiince, u této baziliky a u románského mos-

1884 byly nalezeny ranû stfiedovûké dlaÏdice. Pfii prv-

tu. Anal˘zu uzavírá tím, Ïe v‰echny horniny mají po-

ním archeologickém v˘zkumu B. Matûjky v roce 1903

dobn˘ charakter a náleÏejí do bûlohorského souvrství

bylo zji‰tûno, Ïe pocházejí ze zdej‰í románské trojlodní

ãeské kfiídové pánve – s nejvût‰í pravdûpodobností

baziliky sv. Vavfiince s pfiíãnou lodí, vyzdûné z opukov˘ch

byly dob˘vány v historick˘ch lomech petfiínsko-bûlohor-

kvádfiíkÛ; v˘sledky prÛzkumu tehdy publikovali B. Matûj-

ské plánû. Je tu zafiazen obrázek ãásti stûny zaniklého

ka a J. Herain. Následoval druh˘ archeologick˘ v˘zkum

lomu západnû od Ladronky v Bfievnovû s tence vrstev-

K. Gutha v letech 1924–1926, bûhem nûhoÏ byly v ro-

nat˘mi opukami ve svrchní ãásti a lavicovit˘mi opuka-

ce 1925 pod bazilikou objeveny základy star‰í stavby.

mi v partiích niωích. J. Zavfiel také na základû mikro-

Mûla b˘t zamûfiena Ing. Zdichyncem, ale tento plán se

analytick˘ch rozborÛ vyhodnotil sklovité povlaky

nedochoval a pfiedev‰ím objekt vÛbec nebyl hodnocen.

z vy‰ehradsk˘ch stfiedovûk˘ch stfiepÛ se závûrem, Ïe

Jeho podobu a v˘znam rozpoznal aÏ B. Nechvátal pfii v˘-

jsou zfiejmû pozÛstatkem zdej‰í metalurgické ãinnosti.

zkumu v roce 1969 – stavba s kfiíÏovou dispozicí byla

K posouzení rotundy i doby jejího vzniku pfiipomenul

pfiedrománskou sakrální budovou. Pfii její rekonstrukci

B. Nechvátal i jiné rotundy u nás (rotunda sv. Petra na

byly uváÏeny tfii moÏnosti – s chórem pravoúhl˘m, s v˘-

pfiemyslovském hradi‰ti ve Starém Plzenci, dosud fia-

chodní apsidou a s vûÏovit˘m vyv˘‰ením. Kostel se hod-

zená do druhé poloviny 10. století /A. Merhautová ji

notil jako otónsk˘ a byl srovnáván s chrámem objeve-

datuje pfied rok 976/, vznikla podle nového v˘zkumu

n˘m R. Turkem ve slavníkovské Libici nad Cidlinou,

aÏ ve druhé polovinû 11. století ãi zaãátkem 12. sto-

existujícím v letech 962–995 (R. Turek tu pfiipomenul

letí; objevy základÛ dal‰ích rotund v Praze) i v cizinû

i men‰í hradní kapli Jindfiicha I. v saské Werle). V rámci

(v Gritsch, 30 km od Lipska). Pfii v˘zkumu rotundy

zmínûného tfietího v˘zkumu baziliky byla velká pozor-

sv. Martina byla také vûnována velká pozornost sta-

nost vûnována i zdej‰ím dlaÏdicím; obdobné, dfiíve

r˘m cestám v jejím okolí. V˘zkum B. Nechvátal uzavírá

i pozdûji nalezené dlaÏdice jsou charakterizovány jako

konstatováním, Ïe vznik rotundy je na základû sloho-

dlaÏdice vy‰ehradského typu.

3

v˘ch, historick˘ch a archeologick˘ch souvislostí tfieba

Objev centrální stavby na Vy‰ehradû z 10. století

datovat nejdfiíve do poslední tfietiny 11. století, do ob-

podnítil pak dal‰í úvahy o její funkci i podobû u jin˘ch

dobí vlády Vratislava II. (1061–1092) – úvahy o jejím

badatelÛ i B. Nechvátala samého. Ten pfiipomíná pfie-

dfiívûj‰ím vzniku, tfieba v 10. století (V. Pí‰a, H. Sou-

kvapující hrobní absenci ve zmínûném kostele,

kupová), jsou neopodstatnûné. Konãí tak dlouhá dis-

H. Soukupová zmiÀuje palácovou kapli obdobného pÛ-

kuse o vzniku rotundy s dfiívûj‰ími rÛzn˘mi závûry. Pfii

dorysu v polském Ostrowû Lednickem – a také star‰í

hodnocení v˘zkumu rotundy je tfieba velmi ocenit sou-

kostely s pÛdorysem fieckého kfiíÏe v bulharském Kli-

stfiedûn˘ doplÀující obrazov˘ materiál (zachycení na

se-Kjoj, srbském Cariãkin-Gradû a chorvatském Ninu;

panoramatech Prahy, stará vyobrazení, Baumova re-

L. Galu‰ka poukazuje na první kostel ve Starém Mûs-

konstrukce, struktura zdiva, stylové ãlánky z 19. sto-

tû-Sadech téÏ na pÛdor ysu fieckého kfiíÏe, snad sou-

letí) a archeologickou dokumentaci (v˘zkumy v minu-

kromou kapli arcibiskupa Metodûje. B. Nechvátal tu

losti, souãasnû proveden˘ v˘zkum).

úvahy uzavírá: „¤e‰ení problematiky interpretace nejstar‰í sakrální stavby na Vy‰ehradû je nároãn˘m svû-

Bazilika sv. Vavfiince

7

372

dectvím vzájemné provázanosti s nejbliωími sousedy,

âásti baziliky se nacházejí na základech a zdivu ba-

pfiedev‰ím Polskem a Nûmeckem, nejen kulturními,

rokní rezidence ãp. 14 v Sobûslavovû ulici. Bazilika

ale také historick˘mi vazbami.“ Ale také románská

stála na rozhraní kníÏecí a královské akropole a vznik-

bazilika sv. Vavfiince má ve své dobû analogie – napfií-

la za krále Vratislava II., kter˘ dostal od papeÏe ¤eho-

klad kostel Panny Marie Egyptské v krakovském Wa-

fie VII. (1073–1085) mimo jiné i ostatky sv. Vavfiince –

welu z 11. století. H. Soukupová vy‰ehradskou bazili-

ty rozdûlil mezi klá‰terní kostely v Sázavû a Opatovi-

ku shledává jako palácov˘ kostel Vratislava II.

cích. Nejstar‰í zmínka o vy‰ehradské bazilice sv. Vav-

zasvûcen˘ sv. Klimentu a Vavfiinci a zbytky paláce na-

fiince z roku 1267 mluví o plebánovi Arnoldovi jako

vrhuje hledat v˘chodním smûrem od baziliky v oblasti

správci kostelÛ sv. Vavfiince a Klimenta. Proti názorÛm

kanovnick˘ch zahrad. Jistû oprávnûná je Nechvátalova

o dvojím zasvûcení baziliky (H. Soukupová) B. Nechvá-

námitka, Ïe by tak byl kostel i palác situován vnû ak-

tal poukazuje na znûní zprávy dokládající existenci

ropole na v˘chodním pfiedhradí.

4

dvou sakrálních staveb; prokazuje to také listina z ro-

Z baziliky sv. Vavfiince se z vût‰í ãásti dochovala se-

ku 1328. Bazilika byla souãástí dûkanství, jak to po-

verní loì s apsidou a pfiilehl˘m úsekem pfiíãné lodi. Pfii

tvrzují zprávy z let 1369, 1384, 1385 i 1403. V dobû

prÛzkumu apsidy se prokázala pÛvodnost její konchy.

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 373

U baziliky, podle pÛdorysného rozvrhu zafiazené mezi stavby hirsauského typu, B. Nechvátal poukázal na v˘skyt lizén a pfiístûnn˘ch pilífiÛ, z ãehoÏ odvodil, Ïe boãní lodi byly klenuté, zatímco hlavní loì mûla ploch˘

Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

nûkteré objekty mûníren, o jejichÏ fie‰ení se zaslouÏily v˘znamné osobnosti na‰í meziváleãné scény. âlánek rekapituluje textem i obrazem nejzajímavûj‰í z nich. Pavel HALÍK: Jedineãná monografie o pfiíbûhu jedineãné stavby, s. 136.

strop. JiÏ pfii dfiívûj‰ím v˘zkumu (v roce 1983 pfii prová-

Recenze knihy Jifiího Kotalíka Socha domu Jifiího

dûní odvlhãení zdiva) hlavní fie‰itel prokázal proti dfií-

Kaloãe.

vûj‰ím názorÛm provázanost kfiíÏové klenby v pfiízemí severní lodi se zdivem, a tím její vznik uÏ v první etapû v˘stavby baziliky. Ladislav Varadzin ve své rozsáhlé stati dokládá, jak veliká pozornost byla v minulosti vûnována v˘zkumu v bazilice i jejímu okolí. ¤e‰ila se pfiitom funkce baziliky i chronologie. Její nadzemní zdivo má sílu 0,88–0,96 m, základy jsou na obû strany

Architekt 2010/1 Hlavním tématem tohoto ãísla je digitální architektura. Z ostatních ãlánkÛ: DÛm pro rodinnou rekreaci. Hrabûtice v Jizersk˘ch horách, s. 4–13.

Architekt 2010/2 Petr HÁJEK, Helena LÍNOVÁ (Petr Hájek Architekti): Nov˘ pavilon nemocnice, s. 16–19. Autorská zpráva s vizualizacemi a plány o studii nového pavilonu nemocnice v Mariánsk˘ch Lázních, kte-

zhruba o 10 cm ‰ir‰í, síla zdi apsidy dosahuje 0,85 m.

Autorská zpráva (J. Faltejsek / Atelier 4) s fotogra-

âetn˘mi sondami B. Nechvátal tyto prÛzkumy v˘raznû

fiemi a plány o novostavbû rodinného domu v centru

prohloubil a zároveÀ zjistil fragmenty ciheln˘ch hfiebe-

horské rekreaãní osady ve III. ochranné zónû CHKO.

náãÛ, vyroben˘ch nûkdy v období od 11. století aÏ do

DÛm stojí na místû mnohokrát pfiestavovaného stan-

roku 1420. Novû provedl Jan Zavfiel rozbor materiálo-

dardního rodinného domu z první republiky, kter˘ byl

Autorská zpráva s fotografiemi a plány o rekon-

vého sloÏení malt z baziliky. Surovina k v˘robû vápna

odstranûn. Je kompaktní, uzavfien˘, rustikální. Odvolá-

strukci vily postavené roku 1939 v Praze 6 podle ná-

byla s nejvût‰í pravdûpodobností získána tûÏbou prvo-

vá se na architekturu pÛvodní zástavby, zámûrnû je

vrhu Jindfiicha Freiwalda a Jaroslava Böhma. Vila byla

horních barrandiensk˘ch vápencÛ v údolí Vltavy jiÏnû

v‰ak odli‰n˘. Navazují dva rozhovory Julia MACHÁâKA

pfiestavûna v duchu funkcionalismu – stanová stfiecha

od Vy‰ehradu (Podolí, Braník). Koneãnû se doplÀoval

s autorem projektu Josefem Faltejskem a s dodavate-

je nahrazena uskoãen˘m patrem a celkovû je objekt

archeologick˘ v˘zkum pohfiebi‰tû pfii bazilice sv. Vav-

lem stavby Vítûzslavem Hájkem. Téma uzavírá recenze

v˘raznû vût‰í. Na stranû 28 navazuje rozhovor Julia

fiince. Navázalo se tak na rozsáhl˘ prÛzkum hrobÛ v le-

Jifiího DOSTÁLA: Kamenn˘ dÛm – Hrabûtice na s. 12.

MACHÁâKA s autorem a na stranû 28 recenze od

tech 1924–1926, pfiiãemÏ byly nalezeny mince v hrobech ã. 5 a 8 hodnocené jako CharonÛv poplatek

Krkono‰ské centrum environmentálního vzdûlávání / KCEV. Vrchlabí, s. 36–39.

r˘ je spojen s historickou budovou v prostfiedí krásného parku. Rudolf SCHRÁNIL (Atelier S&S): Pfiestavba domu na Babû, s. 24–29.

ZdeÀka LUKE·E. Jifií ·PAâEK: Vila na Hanspaulce, s. 30–35.

a novû posuzované ve studii J. Kláp‰tûho. Mimo jiné

Autorská zpráva (P. Hájek, H. Línová, M. Volf / Petr

Autorská zpráva s fotografiemi a plány o rekon-

byly v roce 1973 nalezeny v dûtském hrobû esovité

Hájek Architekti) s vizualizacemi o studii ekologického

strukci vily v Praze 6, v ulici U Hadovky. Dispozice této

náu‰nice, v sondû S-178 byly objeveny nad podloÏím

objektu, kter ˘ by sám slouÏil jako uãební pomÛcka

vily byla znehodnocena v˘stavbou pûtipodlaÏního blo-

z 11.–12. století dvû ostruhy. V˘zkum pfiedrománské

k ekologické v˘uce a je navrÏen do mûstského parku

ku bytového domu v 60. letech. Rekonstrukce se za-

stavby a baziliky sv. Vavfiince je opût doloÏen rozsáh-

ve Vrchlabí pfied správní budovu KRNAP. V souãasné

mûfiila na zmûnu dispozice a na vytvofiení dvou ustu-

lou dokumentací obrazovou, fotografickou i mûfiickou,

dobû v parku stojí dvû dominantní stavby, správní bu-

pujících podlaÏí nepfievy‰ujících v˘‰ku pÛvodní valbové

stejnû tak ãetné sondy zachycují prÛzkumy pohfiebi‰È

dova a zámek. Stavût do tohoto prostoru tfietí v˘razn˘

stfiechy.

a zobrazení nálezÛ keramik.

objekt není vhodné. Studie navrhuje nov˘ objekt scho-

V˘zkumn˘ úkol prezentovan˘ v uvedené knize zna-

vat do terénu jeho ãásteãn˘m zapu‰tûním. Úpravou

mená mimofiádn˘ pfiínos k poznání na‰í pfiedrománské

stávající budovy KRNAP by dominantní úlohu mohl pfie-

a románské architektury a Vy‰ehradu jako prvofiadého

vzít opût pouze zámek.

centra v raném období na‰eho státu. U Ïádn˘ch staveb z tohoto období nebyla dosud u nás provedena tak

Pfiestavba traktorové stanice na sídlo firmy. Dobranov u âeské Lípy, s. 46–53.

Petr BURIAN, Pavel UTTENDORFSK¯ (DaM): PlzeÀsk˘ Prazdroj, s. 36–43. Autorská zpráva s fotografiemi a plány o rekonstrukci pivovaru, jejímÏ cílem bylo roz‰ífiit a zatraktivnit náv‰tûvnickou trasu v rámci budovy historické varny. Historické prostory byly restaurovány, pfiistavûn v˘tah

hluboká anal˘za jejich zdiva i pouÏitého pojiva. Nejvût-

Autorská zpráva (R. Grafek, Z. Navrátil / RG pro-

a vestibul s fasádou z profilov˘ch skel zlaté barvy. Na-

‰í ocenûní zasluhuje také publikování v˘zkumu v uve-

jekt) s fotografiemi a plány situace pfied rekonstrukcí

vazuje rozhovor s Michalem Bare‰em z firmy Sklo-

dené kniÏní podobû, kterého autor dosáhl získáním

a po ní o pfiemûnû administrativní budovy traktorové

mont, která dodávala skla na novou fasádu.

devatenácti sponzorÛ. Po v˘zkumu kapitulního chrámu

stanice na moderní firemní sídlo se zachovan˘mi slou-

sv. Petra a Pavla pfiedstavuje právû dokonãen˘ v˘zkum

py a stropními klenbami typu ãeská placka. Následují

tfií ranû stfiedovûk˘ch staveb druhou etapu v˘zkumu

rozhovory Hany VÍTOVÉ s Josefem ·i‰ulákem O skle

Beseda, jíÏ se zúãastnili I. Torkoniaková, K. Jirkalo-

Vy‰ehradu. ZÛstává v‰ak je‰tû jako tfietí etapa nemé-

mezi klenbami a sloupy a s Pavlem Hinkem / Zumto-

vá, V. Malina, T. Straka a A. Gebrian, se dotkla mimo

nû v˘znamn˘ prohlouben˘ v˘zkum zdej‰ího palácového

bel O svûtelném fie‰ení prostoru.

jiné fie‰ení dopravy v centrech Prahy a Brna a analogií

Hana VÍTOVÁ: Na téma Architektura a dopravní stavby, s. 48–51.

komplexu. Pfied orgány kultury tak stojí závaÏn˘ úkol –

Anketa, s. 123–125.

v jin˘ch svûtov˘ch mûstech a rekonstrukce praÏského

zaji‰tûní finanãních prostfiedkÛ k nûmu, aby tak byl

Na otázku „Kdybyste stáli pfied úkolem sestavit al-

Hlavního nádraÏí.

v celé ‰ífii poznán Vy‰ehrad jako mimofiádné sídlo pfie-

manach ãeské architektury za rok 2009 – co by v nûm

myslovského státu.

zcela urãitû nechybûlo a co by v nûm urãitû nebylo?“ Karel KIBIC

odpovídají: V. Cílek, A. Gebrian, P. Li‰ka, P. RÛÏiãková, M. PraÏanová, R. Sedláková, V. ·lajchr t, J. Tichá, J. Vomáãka, K. Vránková a J. PotÛãek. Yvonne JANKOVÁ: Od koÀské brány k Národnímu

■ Poznámky 3 HEJDOVÁ, Dagmar; NECHVÁTAL, Bofiivoj. Ranûstfiedovûké dlaÏdice v âechách. Památky archeologické, 1970, roã. 61, ã. 1 a 2, s. 100–183, 395–471. ISSN 0031-

muzeu, s. 127–129.

4 NECHVÁTAL, B. et al., cit. v pozn. 2, s. 270.

Autorská zpráva s fotografiemi a plány o vybudování nové lávky v centru Strakonic. Michal JANATA: Navrhování mostÛ je tak trochu sochafiina, s. 64–69. Rozhovor s Ivetou Torkoniakovou, která se vûnuje

Historie prostoru dne‰ního Václavského námûstí.

mimo jiné navrhování mostÛ, o jejich urbanistick˘ch

Zdenûk LUKE·: Mûnírny elektrick˘ch podnikÛ hl. m.

a krajinn˘ch kontextech, obchvatech mûst, promû-

Prahy, s. 130–131. Dokladem toho, Ïe i drobná technologická zafiízení

0506.

Iveta TORKONIAKOVÁ: Lávka u Strakonického hradu, s. 58–63.

mohou b˘t ‰piãkov˘m architektonick˘m dílem, jsou

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE | Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

nách konstrukcí a materiálÛ. Petr PAROLEK (Parolli): Nová odbavovací budova leti‰tû, s. 70–73.

373

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 374

Autorská zpráva s fotografiemi a plány o nové od-

otázkami, proã jsou konverze tak aktuální, co je jejich

Robert ·REK: Architektura vefiejn˘ch staveb v Kar-

bavovací hale leti‰tû v Karlov˘ch Varech. Sv˘m aero-

pfiedmûtem, k ãemu slouÏí, kdo o nich rozhoduje a pod-

lov˘ch Varech v letech 1780–1850 – The Architecture

dynamick˘m tvarem je v kontrastu s pÛvodní hmotou

le jak˘ch kritérií, jaká je role architekta pfii konverzi.

of Public Structures in Karlovy Var y in 1780–1850,

staré budovy od Karla Wintera z roku 1930, vytváfií s ní v‰ak jeden kompoziãní celek pÛdorysu v podobû

Ivo KOUKOL: Litomy‰l. Revitalizace zámeckého návr‰í v Litomy‰li, s. 24–35.

s. 564–580. Architektura vefiejn˘ch budov a lázeÀsk˘ch staveb

âlánek s fotografiemi a plány pfiedstavuje dokonãe-

z období klasicismu se v Karlov˘ch Varech do dne‰ních

n˘ projekt, kter˘ tvofií sedm budov (pivovar, jízdárna,

dnÛ zachovala jen v nûkolika málo pfiíkladech. Pfied-

konírna, koãárovna, stáj, kostel Nalezení sv. KfiíÏe,

stavu o vzhledu tohoto oblíbeného letoviska v první po-

Stanice od architektonické kanceláfie FAM Architek-

piaristická kolej) a ãtyfii otevfiená prostranství (I. ná-

lovinû 19. století si mÛÏeme utvofiit zejména na zákla-

ti, Feilden + Mawson je jedním z nejfrekventovanûj‰ích

dvofií, horní nádvofií, zámeck˘ park a pfiedzámãí). Na

dû bohaté ikonografické dokumentace a archivních

uzlÛ a zároveÀ tvofií vstupní bránu do v˘znamné zelené

velkorysé revitalizaci se podílely AP ateliér, Architekto-

plánÛ. Atmosféru, která doprovázela vznik jednotliv˘ch

oddychové plochy v Lond˘nû. Projekt revitalizace

nická kanceláfi Burian – Kfiivinka, Ateliér ·tûpán

objektÛ a formovala názor y souãasníkÛ na vûc, lze

a bezbariérového zpfiístupnûní – vizualizace a plány.

a H·H architekti.

zãásti sledovat v soudobé topografické literatufie.

písmene H. Pavel NASADIL: Stanice metra Green Park, s. 74– 81.

Metro Bilbao, s. 78–81. Nové metro pro Bilbao od Foster + Partners. Foto-

Lidmila BURIANOVÁ, Milena SR·≈OVÁ: Hole‰ovice, s. 36–47.

Z recenzí: Mar tin KRUMMHOLZ: Christina Strunck (ed.),

Soubor statí o praÏské ãtvrti, která nabízí nejvíce

Un regista del gran teatro del barocco. Johann Paul

NádraÏí Strasbourg, s. 82–87.

pfiíleÏitostí ke konverzím staveb, obsahuje eseje Jifiího

Schor und die internationale Sprache des Barocks,

Autorská zpráva (J.-M. Duthilleul / AREP, J. C. Brehm,

MRÁZE Hole‰ovice – dobfie nakroãeno a Davida KRAU-

s. 582–585.

E. Trommer, R. English / Seele) s fotografiemi a plány

SE M˘m Hole‰ovicím, abstrakt z diplomové práce so-

o rekonstrukci nádraÏní budovy z roku 1854, která by-

cioloÏky Aleny NOVOTNÉ Gentrifikace: Pfiípad Prahy-

la opravena a zachována v pÛvodním stavu, av‰ak za-

Hole‰ovic?, pfiedstavuje nejv˘znamnûj‰í hole‰ovické

stfie‰ena vãetnû celého nádraÏí sklenûn˘m poklopem.

konverze a pfiiná‰í fiadu reportáÏních fotografií.

Vznikl tak pfiednádraÏní prostor s mnoÏstvím nov˘ch

Pavla MELKOVÁ: PamûÈ místa, s. 48–53.

funkcí.

Filozofická esej o v˘znamu pamûti místa a materie

grafie a plány.

Urbanismus & územní rozvoj 2009/6 Hlavním tématem tohoto ãísla jsou brownfieldy. Jana HURNÍKOVÁ: Brownfieldy a územní rozvoj, s. 3–5.

Hlavní nádraÏí VídeÀ, s. 88–90.

pro kontinuitu Ïivota jednotlivce a spoleãnosti se za-

âlánek popisuje pfiíãiny vzniku brownfieldÛ v souvis-

Autorská zpráva (Atelier Alber t Wimmer, Atelier

b˘vá zejména vztahem nov˘ch architektonick˘ch vrs-

losti s globálním trendem suburbanizace, uvádí nástro-

Ernst Hoffmann, Theo Hotz Architekten und Planer)

tev k vrstvám minul˘m, které jsou nositeli této pamû-

je územního plánování zab˘vající se znehodnocen˘m

s fotografií souãasného stavu a vizualizacemi o no-

ti. Doplnûno fiadou vysvûtlujících fotografií.

územím a vládní instrumenty k podpofie regenerace

vém hlavním nádraÏí, které se staví na místû staré nádraÏní budovy. Michal JANATA: S Jifiím Strásk˘m, s. 98–103. Profilov˘ rozhovor s autorem fiady mostÛ u nás i v zahraniãí, o mostech v krajinû i uvnitfi mûst. Yvonne JANKOVÁ: Severozápadní dráha a její stavby. Ústí nad Orlicí – ChoceÀ – Zámrsk, s. 111–113. Historie v˘znamného úseku Ïeleznice s fiadou pozo-

Rostislav ·VÁCHA: Zaha Hadid o sv˘ch kofienech a v˘hledech, s. 54–57. Úvod ke dvûma rozhovorÛm se slavnou architektkou a k jejímu Parametrickému manifestu, kter ˘ na-

Michal JANATA: Îeleznice nostalgií dunící, s. 114. Recenze knihy Katefiiny Beãkové NádraÏí a Ïelezniãní tratû. Zaniklé, promûnûné a ohroÏené stavby, vy‰lo v edici Zmizelá Praha.

rou CzechInvest, s. 6–8. Na brownfieldy se lze dívat z rÛzn˘ch pohledÛ: z po-

s Hansem Ulrichem Obristem obsahuje zajímavou pa-

hledu územního plánování a urbanismu, z pohledu Ïi-

mátkáfiskou pasáÏ o osudu brutalistick˘ch staveb

votního prostfiedí, z pohledu kulturních památek na‰í

v Lond˘nû.

industriální historie nebo jako na moÏné lokality pro nové investiãní projekty. Otázky brownfieldÛ jsou

Umûní 2009/6 (pfievzato z webu http://www.umeni-ar t.cz/cz/index.html) TomበKNOFLÍâEK: Malífiská v˘zdoba kostela sv. Bar tolomûje v Kunûticích – The Mural Paintings

Pavel HALÍK: Hradec Králové, s. 115.

in the Church of St Bar tholomew in Kunûtice,

Recenze knihy Jakuba POTÒâKA Hradec Králové –

s. 537–548.

architektura a urbanismus 1895–2009.

TomበGRULICH, Igor GARGO·: Brownfieldy v âeské republice: koncepãní podpora regenerace agentu-

psala spoleãnû s Patrikem Schumacherem. Interview

ruhodn˘ch dochovan˘ch staveb. Doplnûno historick˘mi a soudob˘mi fotografiemi.

brownfieldÛ.

K objevu malífiské v˘zdoby kostela sv. Bartolomûje

z tûchto dÛvodÛ fie‰eny celou fiadou institucí. Tradiãní roli v této problematice má Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. âlánek shrnuje základní kroky této agentur y na cestû ke koncepãní podpofie renenerace brownfieldÛ v âeské republice. TomበHÁJEK, Barbora MATÁKOVÁ: V˘chodiska a principy územní studie „Polyfunkãní muzeum v otevfiené krajinû – DÛl Bílina Nord“, s. 12–21.

Olovûn˘ Du‰an 2010, s. 118–121.

v Kunûticích do‰lo v závûru 19. století, krátce nato

Projekt snaÏící se nalézt novou funkãní náplÀ nevy-

V˘sledky studentské soutûÏe s vizualizacemi a plá-

v‰ak byla její pfieváÏná ãást znovu zabílena ãi zniãena.

uÏívaného, nerekultivovaného území v pfiímém dotyku

ny, kde byly mimo jiné ocenûny tyto projekty: Jakub

Odhaleny zÛstaly pouze tfii v˘jevy v˘raznû zatíÏené no-

se západním okrajem aktivního dolu Bílina. ¤e‰ení je

Straka (ateliér J. Aulíka) – Galerie mediálního umûní

vodob˘mi retu‰emi (Bolestn˘ Kristus, Umuãení

polyfunkãní, primárním a sjednocujícím ãinitelem je

na vltavské náplavce a Jifií Vojtû‰ek (ateliér Petra Háj-

sv. Vor‰ily a dvojice svûtic). Nedávn˘ odkryv v˘zdoby

pamûÈ místa. S vyuÏitím teoretick˘ch postupÛ památ-

ka) – DÛm v korytû lanové dráhy / hfibitov.

vítûzného oblouku, zahrnující scény Posledního sou-

kové péãe je pfiipomenut osud obcí zanikl˘ch v dÛ-

Václav AULICK¯: Architekt Ivo Loos, s. 122–123.

du, Umuãení sv. Erasma, Umuãení deseti tisícÛ rytífiÛ,

sledku tûÏby hnûdého uhlí, a vlastnû i celé kulturní

Ohlédnutí za tvorbou v˘znamného architekta.

Zvûstování a zobrazení domácích svûtcÛ, proto roz‰i-

krajiny evokacemi zanikl˘ch drobn˘ch památek (bo-

fiuje pfiedev‰ím moÏnosti formální anal˘zy maleb.

Ïích muk, kaplí, kfiíÏÛ, památníkÛ). Prvním krokem je

Stavba 2010/1 Ústfiedním tématem je konverze star ˘ch staveb a areálÛ.

Malífiské dílo Josefa Platzera, s. 549–563. PraÏsk˘ rodák Josef Platzer (1751–1806) je znám˘

Lidmila BURIANOVÁ, Milena SR·≈OVÁ: Konverze – druhá ‰ance, s. 14–23. Teoretick˘ ãlánek doplnûn˘ ukázkami realizovan˘ch i projektovan˘ch konverzí rÛzn˘ch typÛ budov. Zab˘vá se

374

Jifií BLÁHA: Das malerische Werk Josef Platzers –

pfiedev‰ím jako scénograf. Po úspûchu sv˘ch dekorací

pasportizace památkov˘ch hodnot, následuje hodnocení kompoziãních kvalit území, percepãních a vizuálních charakteristik a vegetaãního krytu. Doplnûno ãetn˘mi tabulkami a vizualizacemi.

pro praÏské Nosticovo divadlo pracoval ve Vídni pro

Antonín VAISHAR, Jana ZAPLETALOVÁ, Vilém WAL-

dvorní divadlo. âlánek pfiiná‰í nov˘ pohled na jeho

TER: Anal˘za stavu a moÏností rozvoje v˘chodní ãásti

scénografické dílo a architektonické malby.

vnitfiního Brna, s. 22–28.

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 375

Tato ãást mûsta v˘chodnû od mûstského jádra a vlakového nádraÏí byla v minulosti charakteristická

teriérÛ doplÀovány umûle v posledních desítkách let

BURGEN UND SCHLÖSSER

a vût‰inou nepfiíli‰ citlivû k prostfiedí.

51. Jahrgang, Heft 2/2010.

koncentrací v˘robních provozÛ, technické infrastruktu-

Dana NOVOTNÁ: PrÛmyslové dûdictví Kufiimi. Jak

Zeitschrift für Burgenforschung und Denkmalpflege.

ry, dûlnick˘ch ãtvrtí a environmentálních problémÛ. Po

strukturu pÛvodnû malého zemûdûlského mûsteãka

Europäisches Burgeninstitut – Einrichtung der Deut-

roce 1990 se sem soustfieìovaly mimo jiné problé-

ovlivnila zbrojovka a proã se její generel nedostal do

schen Burgenvereinigung. Braubach am Rhein. ISSN

mové vrstvy populace, vzniklo zde romské ghetto, na-

dûjin prÛmyslové architektury, s. 25–29.

0007-6201, 64 (65) stran s obrázky.

rostl problém brownfieldÛ. âlánek uvádí konkrétní pfií-

Tûsnû pfied druhou svûtovou válkou zadala Zbrojov-

klady selektivních zmûn souvisejících s gentrifikací –

ka Brno projekt v˘stavby nového závodu v Kufiimi ar-

Holger GRÖNWALD: Cu(c)cagna – „Schlaraffenland“

území má nûkteré pfiedpoklady rozvoje, z nichÏ nejdÛ-

chitektonické kanceláfii Klaudy – Lippert z Vídnû. Za

der Burgenarchäologie im Osten des Friaul (Norditali-

leÏitûj‰í je poloha vzhledem k mûstskému jádru. Otáz-

války byla stavba roz‰ífiena o dal‰í továrnu pro firmu

en) – Cu(c)agna – a paradise for archeologists in east-

kou je, kam jsou z gentrifikovan˘ch území vytlaãováni

Klöckner-Flugmotorenbau pfiestûhovanou z Hamburku.

ern Friuli (Northern Italy), s. 65–82, 128. Prezentace

pfiíjmovû slab‰í obyvatelé.

Souãástí investice bylo i vybudování obytn˘ch kolonií

rozsáhlého a po více stránkách mimofiádnû pfiínosného

pro zamûstnance. Generel areálu je jedním z nejlep-

systematického archeologického v˘zkumu severoital-

‰ích na na‰em území. Vyhovûl i následnému rozvoji

ského hradu, tvofiícího souãást hradní dvojice nedale-

a moderním potfiebám dne‰ní doby.

ko od Udine. V˘zkum probíhá v souvislosti s památko-

Jifií KUPKA: Státní regulaãní komise a rozvoj Prahy, s. 36–41. Stavební rozvoj velk˘ch sídel je nezbytné koncepãnû koordinovat s rozvojem sídel v jejich okolí, aby vznikající aglomerace dobfie fungovala. Historick˘m pfiíkladem takové koordinace na úrovni mûsta a jeho zájmového území je Státní regulaãní komise pro Prahu a okolí z období první ãeskoslovenské republiky. Aãkoli lze této komisi fiadu vûcí vytknout a ne v‰echny zámûry se jí

Rubrika âlánky

v˘mi úpravami. Nejv˘znamnûj‰ím obdobím existence

Zlat˘ fiez ã. 32

hradu bylo 11.–13. století. V prvé fázi vznikla hradba

Toto ãíslo je vûnováno problematice vefiejného prostoru.

jádra, k níÏ byl pfiistavûn palác a volnû stojící ãtverhrann˘ bergfrit. Ve 13. století se plocha jádra zdvojná-

Irena FIALOVÁ: Architektura, která fie‰í urbanistické problémy místa, s. 28–31.

sobila a vznikla zde i kaple. Stavební v˘voj hradu se dle analytického pÛdorysu uzavfiel v 16. století, kdy byl

podafiilo naplnit, její ãinnost mÛÏe b˘t inspirativní

Zpráva o posledním roãníku Evropské ceny za sou-

spojen hradbou se sousedním hradem Zucco. V textu

i dnes, kdy podobn˘ orgán s tak siln˘m mandátem ne-

ãasnou architekturu, jejímiÏ pûti finalisty se staly jen

se v‰ak uvádí, Ïe jiÏ poãátkem tohoto století ztratil v˘-

existuje. Doplnûno historick˘mi plány.

takové stavby, které lze nazvat architekturou fie‰ící ur-

znam a byl ponechán svému osudu. V ãlánku jsou pre-

Eva ROZEHNALOVÁ: Mûsto, region a velké prÛmys-

banistické problémy místa. Vítûzem je projekt Norské

zentovány i zajímavé nálezy militárií. Autor oprávnûnû

lové zóny. Semináfi AUÚP, Ostrava, 8.–9. fiíjna 2009,

oper y a baletu v Oslu; v‰echny finálové projekty po-

podtrhuje pfiínosnost systematického a plo‰ného poje-

s. 58–60.

drobnû pfiedstavují následující ãlánky.

tí v˘zkumu, kter˘ má nadále ve stejném duchu pokra-

Zpráva o semináfii k problematice velk˘ch prÛmyslov˘ch zón, kter˘ se zab˘val mimo jiné i tematikou industriálních památek.

Norská opera a balet, Oslo, s. 32–43.

ãovat.

Autorská zpráva (C. Dykers, T. Lundevall, K. T. Thor-

Volker HEERMANN: Der Huckinger Steinburg –

sen / Snøhetta AS) s fotografiemi a plány o budovû,

ein hochmittelalterliches Steinwerk im Duisburger

Igor KYSELA, NadûÏda ROZMANOVÁ, Marie TOMÍ·-

která je prvním signálem plánované transformace po-

Süden – The stone tower of Huckingen, s. 83–91,

KOVÁ: Ochrana a rozvoj kulturního dûdictví venkova.

loostrova Bjørvika, historického pfiístavu, kter˘ byl tra-

128. Lokalita, respektive ãtverhranná obytná vûÏ, jeÏ

Semináfi, 6. 10. 2009, Velká Hleìsebe, s. 61–68.

diãnû místem pr vního kontaktu mûsta Osla se svû-

by v ãeské terminologii byla klasifikována jako tvrz, se

tem. Následuje rozhovor Ireny FIALOVÉ s autor y na

dochovala v pfiestavûné podobû jako souãást dvora.

s. 44–45.

V˘sledky archeologického prÛzkumu a dendrodatace

âlánek obsahuje v˘tah ze tfií pfiedná‰ek v˘‰e uveden˘ch autorÛ na semináfii.

Universitá Luigi Bocconi Milano, s. 46–55.

umoÏÀují klást její stavbu do druhé poloviny 12. stole-

Autorská zpráva (Y. Farell, S. McNamara / Grafton

tí. Místo samo jiÏ bylo osídleno v 9.–10. století. PÛ-

Ve dnech 23.–25. záfií 2009 pofiádal NPÚ kaÏdoroã-

Architects) s fotografiemi a plány o novém univerzit-

vodnû tfiípodlaÏní vûÏ nebyla zfiejmû opevnûna a dle

ní semináfi o lidovém stavitelství, tentokrát na téma

ním komplexu, kter˘ je co nejvíce otevfien˘ a propoje-

autora vznikla zejména z reprezentaãních dÛvodÛ. Byla

Vesnick˘ dÛm s podstávkovou konstrukcí a jeho regio-

n˘ s mûstem. Je ukázkou, jak úspû‰nû vãlenit monu-

nároãnû pfiestavûna v první polovinû 13. vûku a znovu

nální varianty. Semináfi se konal ve Sloupu v âechách,

mentální mûfiítko objektu do drobného mûfiítka lokální

v dobû pfied rokem 1350, kdy vzniklo nejvy‰‰í, cihlové

tedy v oblasti nejãastûj‰ího v˘skytu tohoto typu domu.

stavby.

obytné patro. Autor shledává podobu vûÏe se stavbami

Marie TOMÍ·KOVÁ: Mezinárodní semináfi k problematice lidového stavitelství, s. 70–71.

Knihovna a centrum pro seniory, Barcelona, s. 56–

Urbanismus & územní rozvoj 2010/1

65.

v hanzovních mûstech. Stefan ULRICH: Die Baugeschichte der Burg Altwied

Autorská zpráva (R. Aranda, C. Pigem, R. Vilalta /

– The history of Altwied castle, s. 92–102, 128. Roz-

Marie TOMÍ·KOVÁ: Cesty dûdictví, s. 13–20.

RCR Arquitectes) s fotografiemi a plány o komplexním

sáhl˘ (pfiibliÏnû 200 m dlouh˘) hrad byl sídlem jedné

Jednou z moÏností roz‰ífiení cestovního ruchu do

zadání revitalizace vnitfiního bloku majícím za cíl oÏive-

z nejv˘znamnûj‰ích stfiedovûk˘ch por ˘nsk˘ch rodin.

ní mûstského prostfiedí.

Trojdílnou dispozici tvofií jádro a dvû pfiedhradí. Jádru

netradiãních míst je nabídka takzvan˘ch cest dûdictví. Jsou to tematické trasy spojující vybrané atraktivní lo-

Tramway Terminal, Nice, s. 66–75.

dominuje obdélná stavba z 12. století, v 13. ãi 14. sto-

kality sestavené do tematicky jednotn˘ch celkÛ, které

Autorská zpráva (M. Barani / Atelier Marc Barani)

letí pfiestavûná na stavbu sálovou s nároãnû pojedna-

s fotografiemi a plány o kultivaci okrajové ãásti mûsta

nou nádvorní fasádou. Silnû pfiestavûna byla po velké

s koneãnou tramvaje, parkovi‰tûm a stfiediskem tech-

destrukci v dobû okolo pfielomu 16. a 17. století.

nické údrÏby tramvají v sousedství dálnice a sídli‰tû.

V jádru se dále nachází zejména rozmûrná obytná stav-

lze kombinovat. Dana NOVOTNÁ: Promûny historick˘ch mûstsk˘ch interiérÛ z pohledu uplatnûní zelenû, s. 21–24.

Zenith Strasbourg, s. 76–85.

ba nejspí‰e z druhé ãtvrtiny 13. století, v˘znamnû pfie-

stfiedovûku do souãasnosti. ·lo o zeleÀ soukromou,

Autorská zpráva (M. a D. Fuksas) s fotografiemi

stavûná v první polovinû 17. vûku. Obû pfiedhradí po-

prezentovanou zahradami okrasn˘mi, bylinn˘mi nebo

a plány o nové rockové koncertní hale na kraji mûsta.

hospodáfisk˘mi, dále vinicemi ãi pozdûji chmelnicemi.

Blanka KYNâLOVÁ

âlánek je pfiehledem pouÏití zelenû ve mûstech od

cházejí z 15.–16. století. Joachim ZEUNE: Vom Taubengrab zum architekto-

Sady a rozsáhlej‰í zahrady mûly své místo za hradba-

nischen Kleinod (und zurück?) – der „Fünffingerles-

mi. Zakládání mûstsk˘ch parkÛ a sadÛ je spojeno aÏ

turm“ der Augsburger Stadtbefestigung – From pigeon-

s rozsáhl˘mi asanacemi for tifikací nebo ãástí pfied-

tomb to architectural jewel (and back again?) –

mûstí. Solitérní okrasné stromy byly do mûstsk˘ch in-

the Fünffingerles tower of the town wall of Augsburg,

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

375

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 376

s. 103–114, 128. V˘sledky prÛzkumu vûÏe augsbur-

sämtliche Fronten zu restaurieren, ebenso die Nord-

2009 wurde auch ein Teil der Nordfront

ské mûstské brány postavené v roce 1454. Její res-

und Ostfassade des Flügels mit dem Landtag und

Restaurierung-sarbeiten unterzogen. Da die Besuch-

taurování a zámûr souãasného vyuÏití vedly ke stavbû

den Landtafeln, außerdem auch die zur Kathedrale

erzahlen die Möglichkeiten des Kathedraleninneren

nevhodného moderního schodi‰tû komolícího i torzo

weisende Nordfront des Palastflügels. Während

dauernd überstiegen, mussten sie notgedrungen

hradební zdi. âlánek reflektuje i ostré lokální polemiky

Winter und Frühjahr 2008–2009 verlief

reduziert werden. Zweck Vermeidung von Temperatur-

vedené okolo této úpravy, z nichÏ bohuÏel vypl˘vají dal-

die außerordentlich komplizierte Restaurierung

und Feuchtigkeitsschwankungen wurden 2007 neue

‰í nejasné osudy památky.

des aus dem Jahr 1791 stammenden Fußbodens im

Windfangkonstruktionen sowohl im Nordwestturm als

Wladislaw-Saal. Als letzter der großen

auch im Erdgeschoss des zweiten Westturms

hranlage als großbürgerlicher Wohnistz – Lethmathe

Repräsentationsräume wurde der Landtag

eingebaut.

House – a fortification as an upper-class residence,

restauriert. Nach Abschluss der Arbeiten wurden alle

s. 115–122, 128. Vestfálská tvrz z 15. století se dvû-

für Besichtigungszwecke freigegebenen Räume

ma budovami a bransk˘m objektem pfiestavûná na

wieder mit dem historischen Mobiliar und Elementen

Restaurierung des Bildhauerschmucks am

klasicistní rezidenci byla zkoumána v souvislosti

eines neuen Informationssystems ausgestattet.

Veitsdom

Reinhold SCHNEIDER: Haus Lethmathe – eine We-

Ivana KYZOUROVÁ, Petr MùCHURA

s pfiestavbou na knihovnu.

Schlüsselwörter: Veitsdom, Triforium,

âíslo dále obsahuje standardní rubriky V˘stavy (Pomeranzen-Gold – Fürstliche Orangeriekultur in Bayern

Systematische Restaurierung der Steinarchitektur

Denkmalpflege, gotische Bildhauerkunst, Ka‰par

v Herrenchiemsee), Památky ohroÏeny – památky za-

an der Kathedrale von St. Veit

Bechteler, Ignác Franti‰ek Platzer

chránûny (informace o konkrétních kauzách podané

Petr CHOTùBOR

podle spolkov˘ch zemí) a Recenze (GERSMANN, Gudrun; LANGBRANDTNER, Hans-Werner (ed.). Adelige Lebenswelten im Rheinland. Köln, Weimar, Wien 2009.

Schlüsselwörter: Veitsdom, Baurestaurierung, Chor, Strebepfeiler, Schwibbogen Die Restaurierungsarbeiten am Bau

Auf dem nur schwer zugänglichen oberen Triforium des Veitsdoms sind gotische Büsten von Heiligen aus den Jahren 1373–1385 angebracht. Diese wurden 1868 abgenommen, damit der Bildhauer

des Veitsdoms laufen unterbrechungslos seit 1973.

Lev˘ Kopien anfertigen konnte. Diese fanden aber

Dabei wird nach streng konservierenden Verfahren

keine Verwendung und die gotischen Originale wurden

gearbeitet, um ein Höchstmaß an Originalkonstruk-

wieder an ihren Platz gebracht. Ihre Abnahme wurde

tionen und -bauteilen zu erhalten, gleich, ob diese

2005 wiederholt in Betracht gezogen, da sie

dem 14., 19. oder 20. Jahrhundert entstammen Im

restauriert werden mussten, doch wurde

Jahr 2004 wurde der Nordwestturm der neogotischen

beschlossen, die Büsten an ihrem Platz zu belassen.

Front restauriert, im Folgejahr die Frontfläche

Bei der Restaurierung wurden Gipssteinkrusten und

zwischen den Türmen einschließlich der Wimperge.

kaschierende Kieselgurpatina von den Büsten

Innen wurde im selben Jahr das Mauerwerk

entfernt. Ungeeignete Verkittungen wurden durch

des romanischen Kreuzgangs im Bereich

neue ersetzt. Bei der Schadensaufnahme wurden

der archäologischen Ausgrabungen vor

viele lädierte und nachmodellierte Stellen festgestellt.

Der alte Königspalast – systematische

der Königsgruft restauriert. Lediglich während

Die Blechverdachungen der Wasserschläge

Konservierung und Restaurierung in den Jahren

der Zurschaustellung der Krönungskleinodien wurde

wurden hergestellt, der Glaukonitsandstein gefestigt.

2002–2010

2008 das ansonsten absolut unter Verschluss

Im Zuge der Restaurierungsarbeiten wurde

Petr CHOTùBOR

gehaltene Innere der Krönungskammer für

festgestellt, dass wohl alle Büsten gotische Originale

Restaurierungsarbeiten geöffnet. Hier wurden in

sind. Bislang galt die Ansicht, die Christusbüste sei

Saal, Restaurierung, Gewölbe, historischer Putz,

erster Linie Risse und klaffende Fugen zwischen

eine Kopie von TomበSeidan. Im Weiteren informiert

historische Fußböden

Quadern und Gewölberippensegmenten freigelegt,

der Artikel über die Restaurierung des Renaissance-

gesäubert und verkittet. Eine weitere Etappe im Jahr

Epitaphs Georgs d. J. Popel von Lobkowicz. Zwei

Gewölbejoche im Wladislaw-Saal gesäubert und

2008 brachte die Innenrestaurierung der südlichen

kannelierte Dreiviertelsäulenpaare wurden mittels

ausgebessert. Um die Jahreswende 2003/2004

Vorhalle sowie Rettungsarbeiten am

rostfreier Zapfen gegen etwaigen Absturz gesichert.

wurden die Innenräume des sog. gotischen

Bildhauerschmuck aus dem 14. Jahrhundert.

Auch die Frühbarocktür von Ka‰par Bechteler wurde

Stockwerks und romanischen Souterrains vor

Der Originalverputz des Gewölbes musste von allen

restauriert und anschließend in das von Matthias

Installation der Dauerschau Geschichte der Prager

degradierenden Ausbesserungen befreit werden,

Arras stammende Portal zwischen Südvorhalle und

Burg einer umfassenden Konservierung unterzogen.

damit alle Defekte (vor allem

königlichem Oratorium eingesetzt. Der Artikel

Im Jahr 2007 wurde der Dachbelag über

die Hammerschlagkerbungen) erneut verspachtelt

schließt mit Informationen über die Restaurierung

dem Wladislaw-Saal ausgewechselt und

werden konnten. Zum größten Teil konzentrierten

des Rokoko-Känotaphs des hl. Johannes von

die Nordfront des eigentlichen Palasts einschließlich

sich die Eingriffe im Zeitraum 2004–2010 auf

Nepomuk. Im Dominneren entsprechen diesem

der Fassaden beider angrenzenden Flügel insgesamt

Außenmauer und äußeres Strebewerk

die St. Nepomukkapelle und die Stelle seines

restauriert. In der Wintersaison 2007/2008

des mittelalterlichen Chors. Mehrere Strebepfeiler

ursprünglichen Grabes.

verliefen die Konservierungsarbeiten an den Wänden

wurden instand gesetzt (2004 Nr. XI, 2005 Nr. VIII

und dem komplizierten Kapprippengewölbe

und IX, 2006 Nr. VII, 2008 Nr. VI und XIII, 2009 Nr. II

der Reiterstiege. Im Jahr 2008 wurde das Innere in

und XIV, 2010 Nr. I und IV), im Jahr 2007 wurde

Restaurierung der Wandmalereien

den zwei Obergeschossen des Ludwigsflügel

die Fassade des alten Königspalasts restauriert. Im

in der St. Wenzelskapelle

einschließlich Treppenhäuser und ehemaligen

Jahr 2008 war die südliche Außenwendeltreppe an

Ivana KYZOUROVÁ

Kanzleien konserviert, dazu wurde der Audienzsaal

der Reihe, insbesondere deren Ostseite einschließlich

Wladislaw Jagiellos (sog. Wladislaws Schlafgemach)

Wiederherstellung der der Farben auf

Wandmalerei, Meister des Leitzmeritzer Altars,

mit dem angrenzenden Privatgemach restauriert. Am

den Wappenschilden an allen Fronten. Separat wurde

Restaurierung

Gebäudeäußeren ist es 2008 gelungen, das Dach

die Verfugung der Sockelpartie im Gesamtumfang

der Allerheiligenkirche instand zu setzen und deren

des alten Chorabschnitts ausgebessert. Im Jahr

ISBN 978-3-412-20251-4). TomበDURDÍK

RESUMÉ Zusammenfassung

Schlüsselwörter: Alter Königspalast, Wladislaw-

In den Jahren 2002–2010 wurden einzelne

376

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / Z O B S A H U O D B O R N ¯ C H â A S O P I S Ò | R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

Schlüsselwörter: St. Wenzelskapelle, Veitsdom,

In den Jahren 2005–2009 wurden im Veitsdom die Wandmalereien in den Umgangskapellen

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 377

der heiligen Wenzel, Maria Magdalena und des

Widerstandskraft der Glastesseren, die bei Kontakt

in anderen Palastteilen. Diese Palasttypologie ist bis

Heiligen Kreuzes restauriert. Architekt der Maria

mit Wasser korrodierten. Kein Restaurierungsversuch

heute erhalten geblieben, ergänzt durch neue, häufig

Magdalenenkapelle und teils auch der Kapelle

(der erste wurde schon im 15. Jahrhundert

stark kontrastierende Funktionen (Büroräume und

des Heiligen Kreuzes war Matthias von Arras,

vorgenommen, der letzte in den 80er Jahren

Archiv der Kanzlei des Staatspräsidenten, Büros und

die St. Wenzelskapelle wurde von Peter Parler über

des 20. Jahrhunderts) konnte dem abhelfen. Erst

Archiv der Verwaltung der Prager Burg, Depositorien

dem Grab des Landespatrons errichtet.

der in Zusammenarbeit mit dem Getty Conservation

der Kunstsammlung, Restauratorenateliers,

Institute aus den Jahren 1998–2000 vorgenommene

Amtsräume der Burgpolizei einschließlich Turnhalle,

der St. Wenzelskapelle stammen aus den 70er Jahren

Eingriff brachte die Korrosion des Glases zum

Kraftraum und Sauna, das Archäologische Institut

des 14. Jahrhunderts, die in den oberen Partien vom

Stehen. Damals wurde ein Vierlagen-

der Akademie der Wissenschaften, Besuchs- und

Anfang des 16. Jahrhunderts. Damals wurde

Schutzanstrichsystem aufgetragen (dessen Rezeptur

Gesellschaftsbetrieb).

die Kapelle mit über dreißig Szenen aus

Eric Bescher von der University of California in Los

der St. Wenzelslegende geschmückt. Im Jahr 1614

Angeles erarbeitet hat). Diese Beschichtung schützt

wurden sie von Daniel Alexius von Kvûtná übermalt, in

das Mosaik nun schon seit über zehn Jahren.

Die Reithalle der Prager Burg

den Jahren 1912–1913 von Gustav Miksch gesäubert

Die Eigenschaften des Anstrichs wie Farbwert, Stärke

Petr MùCHURA, Ladislav LÁBUS

und retuschiert. Die Übermalungen von Alexius

oder Adhäsion sind dabei praktisch unverändert

wurden erst bei der Restaurierung in den frühen

geblieben. Das vom Getty Conservation Institute

Rekonstruktion, Johann Baptist Mathey, Pavel Janák,

60er Jahren des 20. Jahrhunderts abgetragen.

entworfene Wartungssystem wurde 2009 von

Ladislav Lábus

Dabei haben Sondierungen an der Ostwand zwei

einer Methode lokaler Ausbesserungen von

Frauenköpfe und das Haupt des hl. Wenzel freigelegt,

Anstrichdefekten abgelöst, die dabei dokumentiert

des 17. Jahrhunderts erbauten sog. Winterreithalle

die in Maßstab und Physiognomie mit den Heiligen-

und ausgewertet werden. Das größte Problem

wurde schon bald nach der Vollendung der

gestalten im Eingangsbogen der St. Ludmilakapelle in

besteht im Haftungsverlust der einzelnen

zweigeschossige schmale Südflügel mit offenen

der St. Georgsbasilika vergleichbar waren. Die ältere

Anstrichlagen, der sich bisher aber nur durch

Arkaden längs der Südfassade in den Hof errichtet –

Malereischicht in der St. Wenzelskapelle wurde nur

Abblättern von kleinen Schuppen zeigt. Die Zahl

die sog. Sommerreithalle. In den Jahren 1797–1798

mittel Schwarzweißfotos dokumentiert; die Autorin

der stellenweise nachgebesserten Glassteinchen wird

wurde die Reithalle zu einem Artilleriemagazin

vertritt die Ansicht, dass die Malereien sowohl auf

statistisch ausgewertet, denn es zeichnet sich

umfunktioniert, wobei sie durch den Einbau

dem Portalbogen zur St. Ludmilakapelle als auch auf

bereits ab, dass ab einem bestimmten Augenblick

einer dreigeschossigen Holzkonstruktion und

der Ostwand der St. Wenzelskapelle vom Meister

das ganze Schutzsystem abgelöst werden muss.

Vermauerung der ursprünglichen Fenster verschandelt

des hl. Georg Altars geschaffen worden sind. Bei

Die Vorbereitungen dazu sind bereits in diesem Jahr

wurde. Im Jahr 1939 wurde am Westende

der Datierung der Renaissancemalereien in

in Labor- und Feldversuchen an neuzeitlichen

ein teilweise unterkellerter Einbau mit

der St. Wenzelskapelle nimmt die Autorin deren

Glasproben sowie an Repliken von historischem Glas

Stahlbetondecken eingefügt. In den Jahren

Entstehung 1509 an und begründet dies auch. In

angelaufen.

1948–1949 wurde die Reithalle nach einem Entwurf

Die Wandmalereien in der unteren Wandzone

Schlüsselwörter: Reithalle der Prager Burg,

Zur Hauptbaumasse der gegen Ende

des Architekten Pavel Janák zu

den Jahren 2006–2009 wurden nacheinander

einem Ausstellungssaal umgebaut und bei dieser

die Kapellensüd-, Nord- und Westwand restauriert, die Restaurierung der Ostwand befindet sich in

Die Wiederherstellung des ehemaligen

Gelegenheit auch der größte Teil des Hauptgebäudes

Vorbereitung. Am schwierigsten gestaltete sich

Edeldamenstifts auf der Prager Burg

unterkellert, anschließend auch der Südflügel. In

der Eingriff an der Südwand, die langfristig unter

Petr MùCHURA, Petr MALINSK¯

den oberirdischen Geschossen wurde dabei mit

Leckwasser- und Frosteinwirkung gelitten hatte.

Schlüsselwörter: Prager Burg, Edeldamenstift,

Ausnahme des Westabschnitts die ursprüngliche

Die Originalfarblagen waren hier schon längst großflächig

Rekonstruktion, Niccolo Pacassi, Josef Hager, Jan

Raumkonzeption einer einschiffigen Halle mit

abgeblättert, sodass eine gänzliche Retuschierung der

Petr Molitor

einer neu eingezogenen, auf vier Säulen ruhenden

Gemälde unmöglich war. Ähnliche Beschädigungen

Die Wiederherstellung des ehemaligen

Stahlbetongalerie wiederhergestellt. In die Süd- und

wurden auch in der Kapellennordwestecke festgestellt,

Edeldamenstifts stellt in der Geschichte der Prager

Nordfront wurden große Fenster und Türen

wo die Malereien unter Salzausblühungen und Schimmel

Burg nach 1989 das umfangreichste Bauvorhaben

gebrochen. Die Umgestaltung der Süd- und

gelitten haben.

dar. Dabei handelt es sich nicht um eine übliche

Nordfassade sorgte für Fachpolemiken, ebenso

Rekonstruktion; man kann das Resultat als

die Eingriffe in das Eingangsportal der Westfront.

Revitalisierung der Anlage bezeichnen, die im Lauf

Die im Jahr 2007 abgeschlossene

Die Geschichte der Instandsetzung und derzeitigen

des 20. Jahrhunderts derart umgenutzt wurde, dass

Gesamtrekonstruktion der Reithalle war vor allem

Wartung am Mosaik mit dem Jüngsten Gericht an

von ihrer ursprünglichen architektonischen Gestaltung

wegen des desolaten Zustands der Fußbodenheizung

der Goldenen Pforte des Veitsdoms

– insbesondere der Innenräume und Innenhoftrakte –

und der unzulänglichen bautechnischen Ausstattung

Ivana KYZOUROVÁ

fast nichts zurückgeblieben ist.

unumgänglich. Dabei ist es gelungen,

Schlüsselwörter: Veitsdom, Goldene Pforte,

Das Edeldamenstift war im 18. Jahrhundert als

die ursprüngliche Raumkonzeption wieder

ein einzigartiges Bauwerk mit einer neuartigen

herzustellen und den Fassaden im Westabschnitt

Hoteltypologie entworfen worden, wobei jede

den von J. B. Mathey und auch P. Janák

der Front der Goldenen Pforte im Prager Veitsdom ist

der dreißig adeligen Palastbewohnerinnen

vorgesehenen ursprünglichen großzügigeren Maßstab

ein einzigartiges Kunstdenkmal aus der Zeit Karls IV.,

ein Dreizimmer-Appartement an einem gemeinsamen

wiederzugeben. Wert und Eigenschaften

ausgeführt in einer nördlich der Alpen recht

Gang bewohnte. Die repräsentativen

des Gebäudes prägten nicht nur den Entwurf,

ungewöhnlichen Glasmosaiktechnik. Das Mosaik über

Gemeinschaftsräume waren vorwiegend in ersten

sondern indirekt auch die Parameter

der Goldenen Pforte wurde aus Plättchen aus

Stock untergebracht, der Versorgungs- und

des Rekonstruktionsprogramms. Das Mikroklima

einheimischem Glas zusammengefügt, das

Betriebsabschnitt befand sich im Souterrain und

der Innenräume wurde auf der Höhe der heutigen

eine andere Zusammensetzung als das in Italien

einem Teil des Erdgeschosses. Eine herrliche

technischen Möglichkeiten, jedoch mit Rücksicht auf

gebräuchliche Glas aufwies. Der hohe Kalium- und

Haupttreppe verband alle die Stockwerke, ergänzt

die Großzügigkeit des gesamten Bauwerks

Kalziumgehalt war die Ursache für die geringe

durch weitere minder prunkvolle Nebentreppenhäuser

geschaffen.

Mosaik, Jüngstes Gericht, Restaurierung Das großflächige Bild vom Jüngsten Gericht über

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

377

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 378

Wartung und Instandsetzung der Dachlandschaft

the northern and eastern facades of the wing of

Restoration of Sculptures of St. Vitus Cathedral

und Fassaden auf dem Prager Burggelände

the House and the New State Records and

Ivana KYZOUROVÁ, Petr MùCHURA

Petr MùCHURA

the northern face of the palace wing facing

Schlüsselwörter: Prager Burg, Neuer Königspalast,

Keywords: St. Vitus Cathedral, triforium,

the cathedral. In the winter and spring season of

monument preservation, Gothic sculpture, Ka‰par

Propstei, Allerheiligenkirche, Rekonstruktionen und

2008–2009, an exceptionally complicated

Bechteler, Ignác Franti‰ek Platzer

Reparaturen

restoration of the floor of Vladislav Hall coming from

Die Prager Burg ist mit ihrer Fläche von über

Gothic busts of the saints from 1373–-1385 can

1791 was performed. The House was restored as

be found in the hardly accessible triforium of St. Vitus

45 Hektar ein ausgesprochen großes Gelände,

the last of the large representative spaces. After

Cathedral. They were taken down in 1868 so that

das eine Bauentwicklung von mehr als tausend

the completion of the works, all spaces open to

sculptor Václav Lev˘ could make their copies.

Jahren durchgemacht hat. Mit der Entstehung

the public were refurbished with the historic

However, these were not used, and the Gothic

der neuen Republik erfuhren Pflege und Erhaltung

furniture and elements of a new information system.

originals were returned to the upper triforium. Their

der Prager Burg einen grundlegenden Wandel.

possible removal was reconsidered in 2005, when

Gegenwärtig besteht die Instandhaltung der ganzen

their restoration had to be prepared; finally, a decision

Anlage nicht nur aus umfassenden Rekonstruktionen,

Systematic Restoration of Stone Architecture

was made to leave them in place. During

die sich über Zeiträume von zwei bis drei Jahrzehnten

of Cathedral of St. Vitus

the restoration, gypsum crusts and consolidating

hinziehen. Sie wird den jeweiligen Bedürfnissen

Petr CHOTùBOR

patinas were taken down from the busts. Unsuitable

der einzelnen Baulichkeiten unter Berücksichtigung von Zustand bzw. auftretenden Problemen angepasst. Ein Grundanliegen ist dabei die Pflege

Keywords: St. Vitus Cathedral, restoration of architecture, choir, buttress, flying buttress The restoration of the architecture of St. Vitus

sealers were replaced by new ones. The detected extent of damage showed many chipped and demodelled spots. The shelters protecting from water

der Dachlandschaft und ein guter Zustand aller

Cathedral has been going on without interruption since

leakage were plated and the glauconitic sandstone

Dächer auf dem Burggelände. Eine ebenso

1973. It has sought to maintain a strictly conservation

was consolidated. During the restoration, the busts

anspruchsvolle Aufgabe ist die Renovierung

approach to keep maximum original structures and

were found, to all probability, to be Gothic originals.

der Fassaden, die von den jeweiligen bauhistorischen

details, no matter whether they come from the 14, 19

So far, Christ’s bust had been considered to be made

Gestaltungen ausgehen muss, gleichzeitig aber nicht

or 20 century. In 2004, the north-western tower of

by Thomas Seidan. Further, the paper informs on

die komplizierte Entwicklung im Rahmen

the Neo-Gothic frontage was restored; the area of

the restoration of the Renaissance epitaph of Junior

der Jahrhunderte außer Betracht lassen darf.

the face between the towers, including the western

Jifií Popel of Lobkowicz. Two couples of three quarters

Der Alterswert des gesamten Burgkomplexes muss

gable, was treated one year later. In the interior,

of fluted piers were fixed, using stainless steel pins,

unbedingt akzeptiert werden, wobei einfühlsam jeder

the masonry of a Romanesque cloister was restored

against potential fall. Also early Baroque doors by

Bestandteil ohne Antastung seiner architektonischen

in the space of archaeological excavations in front of

Ka‰par Bechteler, set in an Arras portal leading to

Integrität zu behandeln ist.

the royal tomb in the same year. In 2008,

the southern hall below the royal oratory. The paper

the otherwise completely inaccessible interior of

concludes with information about the restoration of

the Coronation Chamber was vacated for restoration

the Rococo cenotaph of St. John of Nepomuk.

works for the duration of the exhibition of

The Chapel of St. John of Nepomuk and the place of

the coronation jewels. Cracks and open joints between

the saint’s original grave correspond to it in

the blocks and between the members of the vault ribs

the interior.

Summary

were exposed, cleaned and cemented. The restoration Old Royal Palace – Systematic Conservation and

of the interior of the southern hall and

Restoration between 2002–2010

the preservation of the sculptures coming from

Restoration of Mural Paintings in St. Wenceslas

Petr CHOTùBOR

the 14 century represented another stage of 2008.

Chapel

The original plaster of the vault had to be cleaned from

Ivana KYZOUROVÁ

Keywords: Old Royal Palace, Vladislav Hall, restoration, vaults, historic plasters, historic floors Between 2002–2007, individual severies of

all degraded modern repairs and all defects (especially

Keywords: St. Wenceslas Chapel, St. Vitus

cutting) had to be cemented once again. Most

Cathedral, mural paintings, Master of Litomûfiice

the Vladislav Hall were cleaned and repaired one by

measures undertaken between 2004–2010 focused

altar, restoration

one. The interiors of the so called Gothic Storey and

on the peripheral skin and the external supporting

Romanesque Basement underwent a vast

system of the medieval choir. Some buttresses (2004

the chapels of St. Wenceslas, St. Mary Magdalene

conservation at the turn of 2003 and 2004, prior to

No. XI, 2005 No. VIII and IX, 2006 No. VII, 2008

and Holy Cross were restored in St. Vitus Cathedral.

the installation of the permanent exposition Prague

No. VI and XIII, 2009 No. II and XIV, 2010 No. I and IV)

The architect of the Chapel of St. Mary Magdalene

Castle Story. In 2007, the roof cover above

were repaired; in 2007, the frontage of the Old Royal

and partly also Holy Cross was Mathias of Arras;

Vladislav Hall was replaced and the northern face of

Palace was restored. In 2008, the southern solid

the Chapel of St. Wenceslas was erected above

the palace was completely restored as were

newel stairs, especially the eastern side, were

the grave of the state patron by Peter Parler.

the facades of both the adjoining wings.

renewed, including the colours of the blazons on all

Conservation of the walls and the complicated

the frontages. The repair of the jointing of the socle

of St. Vitus Chapel come from the 1370’s,

ribbed vault of the Riders‘ Staircase took place in

part took place independently in the entire old part of

the upper ones from the early 16 century. Then,

winter 2007–2008. The interiors on two upper floors

the choir. A part of the northern face underwent

the chapel was decorated with more than 30 scenes

of Ludvík’s wing, including two staircases and

restoration in 2009. The high number of visitors

from St. Wenceslas legend. On 1614, they were

former offices, were conserved in 2008;

exceeding the potential of the interior of the cathedral

painted over by Daniel Alexei from Kvûtná; in

the audience chamber of Vladislav of Yagellon (so

led to their principal limitation. In order to prevent

1912–1913, they were cleaned and retouched by

called Vladislav’s bedroom) with a connected private

temperature and moisture fluctuations, the vestibule

Gustav Miksch. Alexei’s repaintings were taken

room were also restored. As concerns the exteriors,

of the structure was newly built on the ground floor of

down as late as in the early 1960’s. Then, probes

the roof of the Church of All Saints was repaired in

the second of the western towers in 2007 as it was in

revealed two female heads and St. Wenceslas head

2008, all its faces were restored, as were

the north-western tower.

on the eastern wall, by their scale and physiognomy

378

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / RESUMÉ | SUMMARY

Between 2005–2009, mural paintings in

The wall paintings in the bottom strip of the walls

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 379

comparable with the figures of the saints on

become obvious that at a certain point the entire

reinforced concrete ceilings was built in at

the entry arch to St. Ludmila’s Chapel in

protective system will have to be replaced.

the western end of the Riding School. In

St. George’s Basilica. The older layer of

Preparations for the replacement of the protective

1948–1949, the Riding School was adapted to

the paintings in St. Wenceslas Chapel was

system have begun this year with laboratory and

an exhibition hall by the design of architect Pavel

documented only on black and white photographs.

field tests of samples of modern glass as well as

Janák. During this adaptation, the prevailing part of

The author thinks that the paintings on the entry

replicas of historic glass.

the main building was provided with cellars, as was the southern wing after that. On above-the-ground

arch to St. Ludmila’s Chapel as well as on

storeys except the western part, the original spatial

the eastern wall of St. Wenceslas Chapel were created by the Master of St. George’s Altar. As

Reconstruction of the Former Institute

concept of a single-nave hall with a newly embedded

concerns the dating of the paintings in

of Noblewomen at the Prague Castle

reinforced concrete structure of a gallery above

St. Wenceslas Chapel, the author believes they

Petr MùCHURA, Petr MALINSK¯

the entrance hall, resting on four pillars was

originated around 1509 and gives her reasons.

Keywords: Prague Castle, Institute of

renewed at that time. Massive windows and doors

The southern, northern and western walls of

Noblewomen, reconstruction, Niccolo Pacassi, Josef

were knocked into the walls of the southern and

the chapel were gradually restored in 2006–2009,

Hager, Jan Petr Molitor

northern frontage. These changes to the southern

the restoration of the eastern wall is being prepared.

The reconstruction of the former Institute of

and northern facade triggered a debate of experts,

The repair of the southern wall was the most

Noblewomen has become the largest construction

as did the changes to the entrance portal of

difficult as it had long suffered from water leakage

activity in the history of the Prague Castle after

the western facade. The general reconstruction of

and freezing. Large areas of the original colour layer

1989. It is not a common reconstruction of

the Riding School was essential particularly due to

had flaked off, the paintings could not be retouched

a building; the outcome may be called revitalization

the critical condition of the heating placed in

fully. Similar damage was found in the northwest

of the institute which was, during the 20 century,

the floor as well as unsuitable building and technical

corner of the chapel where the paintings were

saturated so much that almost nothing of its original

facilities. Then, the original spatial concept was

damaged by salt and moulds.

architectural design, especially its interiors and

renewed and the original, more generous size of

inner tracts of the courtyard, has come to our days.

the facades in the western part of the construction,

The Institue of Noblewomen was designed in

designed by J. B. Mathey and P. Janák, was

History of Repairs and Current Maintenance of

the 18 century as a unique building of an innovative

returned. The value of the construction and its

the Mosaic with the Last Judgement on the Golden

hotel type; each of 30 noble users of the palace

properties formed not only the design, but,

Gate of St. Vitus Cathedral

occupied a three-room apartment situated in

indirectly, also the parameters of the building

Ivana KYZOUROVÁ

a common corridor. Representative social spaces

programme of the reconstruction. The microclimate

were placed especially on the first floor, while

of the interior spaces was solved making use of

the operational facilities could be found in

the up-to-date technological potential while

the basement and in a part of the ground floor.

respecting the generosity of the construction.

Keywords: St. Vitus Cathedral, Golden Gate, mosaic, the Last Judgement, restoration The large-scale picture of the Last Judgement on the face of the Golden Gate of St. Vitus Cathedral in

The beautiful main staircase connects all the three

Prague is a unique relic from the time of Charles IV,

floors and is accompanied by simpler steps in other

using the glass mosaic technique, which was quite

parts of the palace. This palace type has remained

Maintenance and Repairs of Rooftop Scenery and

unusual North of the Alps. The mosaic on

preserved till today and has new, often rather

Facades in Prague Castle Complex

the Golden Gate was composed of cubes made of

contrasting uses (the offices and archive of

Petr MùCHURA

home-made glass, whose composition was different

the Office of the President of the Republic,

Keywords: Prague Castle, New Royal Palace,

from the glass used in Italy. The high content of

the offices and archive of the Prague Castle

Provostry, All Saints Church, reconstructions and

potassium and calcium caused low resistance of

Administration, depositories of art collections,

repairs

glass tesseras which corroded in contact with water.

restoration studios, the offices of the Castle Police,

No restoration attempt (the first one was made as

including the gymnasium, fitness centre and sauna,

45 hectares is an exceptionally vast complex, which

early as in the 15 century, the last one in

the Archaeological Institute of the Czech Academy of

has undergone more than 1,000 years‘ building

the 1980’s) was successful. Only the repair carried

Sciences, tourist and social functions).

development. The approach to the maintenance of

The Prague Castle with its area exceeding

the Prague Castle changed after the foundation of

out in collaboration with the Getty Conservation

the Czechoslovak Republic in 1918. Nowadays,

Institute in 1998–2000 stopped the corrosion of the glass. They applied a protective system of paints

Prague Castle Riding School

the maintenance of constructions within

onto the mosaic (the formula was prepared by Eric

Petr MùCHURA, Ladislav LÁBUS

the complex does not lie only in major

Bescher from the University of California, Los

Keywords: Prague Castle Riding School,

reconstructions taking place in the order of 20 to

Angeles) consisting of four layers. This protective

reconstruction, Johan Baptist Mathey, Pavel Janák,

30 years. It is adjusted to the needs of individual

system protects the mosaic effectively for more than

Ladislav Lábus

constructions taking into account their condition or potential problems. The care for the rooftop scenery

ten years, while the properties of the paint, such as

The main volume of the so called winter riding

the colours, thickness or adhesion remain more or

school, built in the late 17 century, received, soon

and sound state of the roofs of the complex is its

less unchanged. The system of maintenance of

after its completion, a two-storey narrow southern

essential component. The renewal of the facades is

the mosaic designed by the Getty Conservation

wing with arcades open to the courtyard space along

an equally demanding task. It should ensue from

Institute was replaced by the method of local repairs

the southern facade, the so called summer riding

historical architectural solutions while respecting

of paint defects in 2009 which are being

school. In 1797–1798, the Riding School was

the complicated development over the centuries.

documented and assessed. The loss of adhesion of

converted into an artillery storehouse; it was when

The value of the age of the entire castle complex

individual layers of the protective system represents

it was depreciated as a result of embedding

should be accepted and each of its components

the most serious problem, manifesting itself in

a wooden three-storey structure and bricking up

should be solved sensitively without damaging

the coating flaking off. The number of the repaired

the original windows. In 1939, a three-storey built-in

the architectural integrity.

glass cubes will be evaluated statistically as it has

structure partly provided with cellars and with

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / RESUMÉ | SUMMARY

379

kuler_05_10.qxd

2.11.2010

13:07

Stránka 380

Z P R ÁV Y P A M ÁT K O V É P É â E

Do ãísla 5/2010 pfiispûli

roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 Ing. arch. Ale‰ BIâÍK, Fakulta architektury âVUT v Praze / âasopis státní památkové péãe ISSN 1210-5538

prof. PhDr. TomበDURDÍK, DrSc., [email protected], Archeologick˘ ústav AV âR, Praha / Mgr. Karel FOUD,

Praha, fiíjen 2010

[email protected], NPÚ-ÚOP v Plzni / Ing. arch. Petr FRANTA,

Recenzovan˘ ãasopis

[email protected], PETR FRANTA ARCHITEKTI & asoc.

Vydává Národní památkov˘ ústav – ústfiední pracovi‰tû, Vald‰tejnské nám. 3/162, 118 01 Praha 1 s finanãní podporou Ministerstva kultury âeské republiky.

spol. s r. o., Praha / Mgr. Martin HALATA, [email protected], Archiv PraÏského hradu Kanceláfie prezidenta republiky, Praha / prof. PhDr. Ivo HLOBIL, CSc, [email protected], Ústav

Vychází 6x roãnû. Rozsah jednoho roãníku vãetnû pfiíloh ãiní pfiibliÏnû 520 stran.

dûjin umûní AV âR, Praha / Ing. arch. Petr CHOTùBOR, CSc., [email protected], Odbor památkové péãe Kanceláfie

Vedoucí redaktorka: Mgr. Lucie Ernstová Redakce: Mgr. Ludûk Korbel, Mgr. Eva Riedlová Pfieklad do nûmãiny: Jürgen Ostmeyer Pfieklad do angliãtiny: PhDr. Stanislava Kasíková Grafická úprava a sazba: MgA. Jan Hora Redakãní rada

prezidenta republiky, Praha / Mgr. Milan JANâO, [email protected], NPÚ-ÚP, Praha / Ing. arch. Jan KAIGL, NPÚ-ÚOP v Plzni / Mgr. ZdeÀka KALOVÁ, DiS., [email protected], NPÚ-ÚP, Praha / prof. Ing. arch. Karel KIBIC, DrSc., [email protected], Praha / akad. arch. Pavel KOLÍBAL, Praha / doc. Ing. Petr KOTLÍK, CSc., [email protected],

PhDr. Katefiina Beãková (pfiedsedkynû), prof. PhDr. TomበDurdík, DrSc., Mgr. Lucie Ernstová, Mgr. Karel Foud, Mgr. Martin GaÏi, prof. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa, Ing. arch. Petr Chotûbor, CSc., prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc., Mgr. Ludûk Korbel, Mgr. Jifií KfiíÏek, Ing. arch. Vûra Kuãová, doc. PhDr. Ing. arch. Milo‰ Matûj, Ph.D. et Ph.D., Ing. Dagmar Michoinová, Ph.D., PhDr. Ivan Prokop Muchka, PhDr. Vratislav Nejedl˘, CSc., Mgr. Eva Riedlová, Mgr. Marta Sedláková, Ing. Jan Sommer, doc. PhDr. Josef ·tulc, PhDr. Michal Tryml

Ústav chemické technologie restaurování památek V·CHT, Praha / Mgr. Blanka KYNâLOVÁ, [email protected], Fakulta architektury âVUT, Praha / PhDr. Ivana KYZOUROVÁ, [email protected], Odbor památkové péãe Kanceláfie prezidenta republiky, Praha / prof. Ing. arch. Ladislav LÁBUS, [email protected], Fakulta architektury âVUT, Praha / Ing. arch. Petr MALINSK¯, [email protected], architektonická kanceláfi DaM, Praha / Mgr. Petr MùCHURA,

Adresa redakce: ZPP, Vald‰tejnské nám. 3, 118 01 Praha 1, tel.: 257 010 144–5, e-mail: [email protected] Pfiedtisková pfiíprava: NLN, s. r. o., Dykova 15, 101 00 Praha 10 Tisk: Tiskárna Libertas, a. s., Drtinova 10, 150 00 Praha 5 Objednávky pfiedplatného pfiijímá redakce

[email protected], Odbor památkové péãe Kanceláfie prezidenta republiky, Praha / Mgr. Milo‰ SUCHOMEL, Praha / Ing. arch. Marek ·TùPÁN, Atelier ·tûpán / Mgr. BlaÏena URGO·ÍKOVÁ, Národní filmov˘ archiv, Praha / Mgr. Jitka VLâKOVÁ, Ph.D., [email protected], NPÚ–ÚP, Praha

Roãní pfiedplatné roãníku 70 je 510 Kã. Cena jednotlivého ãísla roãníku 70 je 95 Kã. Pokyny pro autory pfiíspûvkÛ naleznete na http://www.npu.cz/pp/zpp/zppautorum Registrace povolena pod ã. MK âR 5993. MIâ 47 992

Prodejní místa

Podávání novinov˘ch zásilek povoleno RPP Bratislava, ã. j. 465 – RPP/952 ze dne 18. 1. 1995. NevyÏádané rukopisy nevracíme. Za pÛvodnost a vûcnou správnost uvefiejnûn˘ch pfiíspûvkÛ odpovídají autofii.

Redakce ãasopisu / Vald‰tejnské námûstí 3, Praha 1

Obsah pfiíspûvkÛ nemusí souhlasit se stanoviskem vydavatele.

Klub Za starou Prahu / Mostecká 1, Praha 1

V‰echna práva k obsahu pfiíspûvkÛ a oti‰tûné dokumentaci náleÏejí autorÛm. Jakékoliv dal‰í pfievzetí

Knihkupectví KAROLINUM / Celetná 20, Praha 1

obsaÏen˘ch údajÛ musí b˘t doloÏeno uvedením pramene (§ 31 autorského zákona).

Knihkupectví Academia / Václavské námûstí 34, Praha 1 /

Vydavatel Ïádá o zaslání pfiípadné recenze ãi publikace citující z ãasopisu Zprávy památkové péãe.

Národní tfiída 7, Praha 1

Vydavatel neodpovídá za obsah inzerátÛ a jejich pravdivost (viz § 5 tiskového zákona). Podle § 420

Knihkupectví Academia / Námûstí Svobody 13, Brno

obãanského zákoníku nenese odpovûdnost za zpÛsobené ‰kody. PouÏití inzerovan˘ch v˘robkÛ ãi sluÏeb

Knihkupectví Academia / Zámecká 2, Ostrava

v jednotliv˘ch pfiípadech nezakládá souhlasné stanovisko v˘konného orgánu státní památkové péãe.

NPÚ–ÚOP v Brnû / Námûstí Svobody 8, Brno Knihkupectví Michala Îení‰ka / Alfa pasáÏ, Po‰tovská 4, Brno

Uzávûrka ãísla 5 byla ke dni 30. 8. 2010.

Knihkupectví Otava / Komenského 39, Jihlava Knihkupectví STUDENTCENTRUM / KfiíÏkovského 14, Olomouc 2

Obr. na 1. stranû obálky – Praha, PraÏsk˘ hrad, Vladislavsk˘ sál, detail klenby . (Foto V. ·krabánek, 2010) Obr. na 2. stranû obálky – Praha, PraÏsk˘ hrad, bazilika sv. Jifií, kaple sv. Ludmily, sv. Ludmila na vstupním oblouku do kaple. (Foto Jan Gloc, 2010) Obr. na 4. stranû obálky – Praha, PraÏsk˘ hrad, Ústav ‰lechtiãen, kaple Nejsvûtûj‰í Trojice a Neposkvrnûného poãetí Panny Marie, interiér po restaurování. (Foto Jan Gloc, 2007)

380

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 /