ROZŠÍ ENÍ ZÁVODU ALUCAST TUPESY - III. ETAPA OZNÁMENÍ ZÁM RU

ROZŠÍ ENÍ ZÁVODU ALUCAST TUPESY - III. ETAPA OZNÁMENÍ ZÁM RU

únor 2016

, Vinohrady 998/46, 639 00 Brno, Czech Republic I : 28346581, DI : CZ28346581

Záznam o vydání dokumentu

Název dokumentu: OZNÁMENÍ ZÁM RU Zakázka/Dokument:

0469-15/D01

Objednatel:

STAVEBNÍ KONZULTING s.r.o.

Ú el vydání:

Dopln ní údaj dle požadavku p íslušného orgánu

Stupe utajení:

Bez omezení

Vydání

Popis

01

Finální vydání

02

Dopln ní údaj dle požadavku p íslušného orgánu

Zpracoval

Kontroloval

Schválil

P Myná

E Ondrá ková

E Ondrá ková

P Myná

E Ondrá ková

E Ondrá ková

Datum 30. 12. 2015

12. 2. 2016

P edcházející vydání tohoto dokumentu musí být bu zni ena, nebo výrazn ozna ena NAHRAZENO.

Rozd lovník:

8 výtisk + elektronicky 1 výtisk + elektronicky

STAVEBNÍ KONZULTING s.r.o. archiv INVEK s.r.o.

© INVEK s.r.o, 2016 Všechna práva vyhrazena. Žádná z ástí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec smluvního ur ení (tj. nad rámec použití v rámci daného projektu) vyzrazeny, zve ejn ny, reprodukovány, kopírovány, p ekládány, p evád ny do jakékoliv elektronické formy nebo strojov zpracovávány bez výslovného souhlasu odpov dného zástupce zpracovatele, spole nosti INVEK s.r.o.

FileName: SaveDate:

AlucastTupesyIII_ozn(2).docx 12.2.2016 14:26:00

Strana: 1 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

Seznam zpracovatel

Oznámení zpracoval: Ing. Petr Myná držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku MŽP .j.: 1278/167/OPVŽP/97 ze dne 22.4.1997, prodloužena rozhodnutím MŽP .j.: 43733/ENV/11 ze dne 28.6.2011

Datum zpracování oznámení:

12. 2. 2016

Seznam osob, které se podílely na zpracování:

Ing. Pavel Cetl, Brno Ing. Pavel Kolá ek, Ph.D., Brno Ing. Petr Myná , Brno Mgr. Edita Ondrá ková, Pop vky

Telefon na jednotlivé zpracovatele:

+420 546 211 349 (prost ednictvím spole nosti INVEK s.r.o.)

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2013, registrovaným u spole nosti Microsoft. Grafické p ílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 11, registrovaným u spole nosti Corel Corporation, a geografickým informa ním systémem ArcMap 10.0, registrovaným u spole nosti ESRI.

FileName: SaveDate:


Strana: 2 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

Obsah Titulní list Záznam o vydání dokumentu Seznam zpracovatel .................................................................................................................................................................... 2 Obsah ........................................................................................................................................................................................... 3 P ehled zkratek ............................................................................................................................................................................. 5 Úvod ............................................................................................................................................................................................. 6 ........................................................................................................................................ 7 A.1. Obchodní firma ................................................................................................................................................................ 7 A.2. I .................................................................................................................................................................................... 7 A.3. Sídlo ................................................................................................................................................................................ 7 A.4. Oprávn ný zástupce oznamovatele .................................................................................................................................. 7 ..................................................................................................................................................... 8 B.I. Základní údaje .................................................................................................................................................................. 8 B.I.1. Název a za azení zám ru ......................................................................................................................................... 8 B.I.2. Kapacita (rozsah) zám ru ......................................................................................................................................... 8 B.I.3. Umíst ní zám ru ...................................................................................................................................................... 8 B.I.4. Charakter zám ru a možnost kumulace s jinými zám ry ............................................................................................ 9 B.I.5. Zd vodn ní pot eby zám ru a jeho umíst ní, p ehled zvažovaných variant ................................................................ 9 B.I.6. Popis technického a technologického ešení zám ru ............................................................................................... 10 B.I.7. P edpokládaný termín zahájení realizace zám ru a jeho dokon ení ......................................................................... 14 B.I.8. Vý et dot ených územn samosprávných celk ...................................................................................................... 15 B.I.9. Vý et navazujících rozhodnutí a správních orgán ....................................................................................................15 B.II. Údaje o vstupech ........................................................................................................................................................... 16 B.II.1. P da ..................................................................................................................................................................... 16 B.II.2. Voda ..................................................................................................................................................................... 16 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ................................................................................................................. 16 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ............................................................................................................... 17 B.III. Údaje o výstupech ......................................................................................................................................................... 17 B.III.1. Ovzduší ............................................................................................................................................................... 17 B.III.2. Odpadní voda ....................................................................................................................................................... 18 B.III.3. Odpady ................................................................................................................................................................ 18 B.III.4. Ostatní ................................................................................................................................................................. 19 .......................................................................... 21 C.I. Vý et nejzávažn jších environmentálních charakteristik dot eného území ....................................................................... 21 C.II. Stru ná charakteristika stavu složek životního prost edí v dot eném území ..................................................................... 22 C.II.1. Obyvatelstvo a ve ejné zdraví ................................................................................................................................ 22 C.II.2. Ovzduší a klima .................................................................................................................................................... 22 C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky .................................................................................................... 25 C.II.4. Povrchová a podzemní voda ................................................................................................................................. 26 C.II.5. P da ..................................................................................................................................................................... 27 C.II.6. Horninové prost edí a p írodní zdroje ..................................................................................................................... 27 C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy ..................................................................................................................................... 28 C.II.8. Krajina .................................................................................................................................................................. 29 C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky ....................................................................................................................... 29 C.II.10. Dopravní a jiná infrastruktura ............................................................................................................................... 30 C.II.11. Jiné charakteristiky životního prost edí ................................................................................................................. 30

FileName: SaveDate:


Strana: 3 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

.................................................. 31 D.I. Charakteristika možných vliv a odhad jejich velikosti a významnosti ............................................................................... 31 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a ve ejné zdraví ..................................................................................................................... 31 D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima ......................................................................................................................................... 31 D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky .................................................................... 34 D.I.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu .................................................................................................................... 37 D.I.5. Vlivy na p du ......................................................................................................................................................... 38 D.I.6. Vlivy na horninové prost edí a p írodní zdroje .......................................................................................................... 39 D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy .......................................................................................................................... 39 D.I.8. Vlivy na krajinu ....................................................................................................................................................... 40 D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ............................................................................................................ 41 D.I.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu .................................................................................................................. 41 D.I.11. Jiné ekologické vlivy ............................................................................................................................................. 41 D.II. Rozsah vliv vzhledem k zasaženému území a populaci ................................................................................................. 42 D.III. Údaje o možných významných nep íznivých vlivech p esahujících státní hranice .............................................................42 D.IV. Opat ení k prevenci, vylou ení a snížení nep íznivých vliv a popis kompenzací..............................................................42 D.V. Charakteristika nedostatk ve znalostech a neur itostí, které se vyskytly p i specifikaci vliv ........................................... 42 ................................................................................................................ 43 ................................................................................................................................................. 44 F.I. Mapová a jiná dokumentace ............................................................................................................................................ 44 F.II. Další podstatné informace oznamovatele ........................................................................................................................ 44 ........................................................ 45 ................................................................................................................................................................... 47

Ilustra ní foto na titulní stran :

FileName: SaveDate:

Závod Alucast Tupesy (zdroj: alucast.cz)


Strana: 4 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

P ehled zkratek AOPK BaP BPEJ GS HMÚ OV R SN SÚ DI EIA EO EVL HV HZS CHKO CHOPAV IDDS KN KP k.ú. MK MT MZCHÚ MŽP n.m. N NBC NBK NV LBC LBK O OP ORP ORL OZKO ORP PP PR p.t. PUPFL RBC RBK SEKM SÚS ÚSES VKP ZCHÚ ZPF ZÚR

FileName: SaveDate:

Agentura ochrany p írody a krajiny benzo(a)pyren bonitovaná p dn -ekologická jednotka eská geologická služba eský hydrometeorologický ústav istírna odpadních vod eská republika eská technická norma (resp. d ív jší eskoslovenská technická norma) eský statistický ú ad dopravní inspektorát posuzování vliv na životní prost edí ( Environmental Impact Assessment) ekvivalentní obyvatel evropsky významná lokalita ozna ení hydrogeologického vrhu hasi ský záchranný sbor chrán ná krajinná oblast chrán ná oblast p irozené akumulace vod identifikace datové schránky katastr nemovitostí krajinný prvek katastrální území místní komunikace mírn teplý maloplošné zvlášt chrán né území Ministerstvo životního prost edí nad mo em kategorie odpadu nebezpe ný nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor na ízení vlády lokální biocentrum lokální biokoridor kategorie odpadu ostatní ochranné pásmo obec s rozší enou p sobností odlu ova ropných látek oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší obec s rozší enou p sobností p írodní památka p írodní rezervace pod terénem pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa regionální biocentrum regionální biokoridor Systém evidence kontaminovaných míst Správa a údržba silnic územní systém ekologické stability významný krajinný prvek zvlášt chrán né území zem d lský p dní fond zásady územního rozvoje


Strana: 5 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

Úvod Oznámení zám ru (dále jen oznámení) ROZŠÍ ENÍ ZÁVODU ALUCAST TUPESY - III. ETAPA je vypracováno ve smyslu § 6 a p ílohy . 3 zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, v platném zn ní (dále jen zákon). Oznámení je zpracováno dle p ílohy . 3 zákona a slouží jako základní podklad pro provedení zjiš ovacího ízení podle § 7 zákona. Cílem oznámení je, v souladu se zákonem, poskytnout základní údaje o zám ru, jeho možných vlivech na životní prost edí a rizicích vyplývajících z jeho výstavby a provozu. Zpracování oznámení prob hlo v listopadu 2015 až únoru 2016. Do druhého vydání tohoto dokumentu jsou dopln ny údaje dle výzvy p íslušného orgánu k dopln ní oznámení zám ru (KÚ Zlínského kraje, .j. KUZL 3132/2016 ze dne 14.1.2016), viz p íloha 4.3 tohoto oznámení.

FileName: SaveDate:


Strana: 6 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

ÁST A (ÚDAJE O OZNAMOVATELI) A.1.

Obchodní firma

ALUCAST, s.r.o. A.2.

I

26232111 A.3.

Sídlo

Tupesy .p. 100 687 07 Tupesy A.4.

Oprávn ný zástupce oznamovatele

Na základ plné moci oznamovatele zám ru zastupuje: Doc. Ing. Ludvík Novák, CSc. jednatel spole nosti STAVEBNÍ KONZULTING s.r.o. Masarykova 118 664 42 Mod ice tel.: +420 547 243 803 IDDS: nkq4eq7

FileName: SaveDate:


Strana: 7 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

ÁST B (ÚDAJE O ZÁM RU)

B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1.

Název a za azení zám ru

Rozší ení závodu Alucast Tupesy - III. etapa

Dle p ílohy . 1 zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, v platném zn ní, je zám r za azen následovn : kategorie: bod: název:

sloupec:

II 4.1 Pr myslové provozy na zpracování železných kov , v etn válcování za tepla, kování kladivy a pokovování; provozy na tavení, v etn slévání i legování, neželezných kov krom vzácných kov , v etn recyklovaných produkt - kovového šrotu, jeho rafinace a lití. B

Dle §4 uvedeného zákona pat í pod odstavec (1) písmeno c) a podléhá posuzování podle zákona, pokud se tak stanoví ve zjiš ovacím ízení. P íslušným ú adem je Krajský ú ad Zlínského kraje. B.I.2.

Kapacita (rozsah) zám ru

P íloha . 1 zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí, v platném zn ní, nestanovuje žádný limitní kapacitní parametr. Kapacita výroby závodu (vztaženo k hmotnosti výrobk , tj. odlitk ) je následující: stávající kapacita závodu: 150 t/rok kapacita závodu po realizaci zám ru: 200 t/rok Podrobn jší údaje o návrhových parametrech zám ru jsou uvedeny v kapitole B.I.6. Popis technického a technologického ešení zám ru (strana 10 tohoto oznámení). B.I.3.

Umíst ní zám ru

Zám r je umíst n na území následujících územních jednotek:

Zlínský

Uherské Hradišt

Tupesy

k.ú. Tupesy na Morav

1351/5, 1351/21, 1351/18, 1351/13, 935/1

Umíst ní zám ru je z ejmé z následujícího obrázku. FileName: SaveDate:


Strana: 8 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

Prostor a okolí zám ru v uvedených katastrálních územích jsou pro ú ely zpracování tohoto oznámení nazývány tzv. dot eným územím. B.I.4.

Charakter zám ru a možnost kumulace s jinými zám ry

Novostavba.

V dot eném území nejsou oznámeny žádné zám ry, které by mohly vést ke kumulaci vliv s p edkládaným zám rem. Zám r se nachází v prostoru, který je územním plánem vymezen pro umíst ní za ízení pro zpracovatelskou výrobu a sklady (VP). Závod ALUCAST, s.r.o., je v sou asné dob jediným provozem, umíst ným v takto vymezeném území (severní ást zóny). Soulad s platným územním plánem obce Tupesy (vyjád ení p íslušného stavebního ú adu z hlediska ÚPD) je doložen v p íloze 4.1 tohoto oznámení. Zám r je sou ástí závodu ALUCAST, s.r.o., jako jeho díl í rozvojová etapa. Bude tedy spolup sobit s p edchozími etapami. S ohledem na tuto skute nost jsou v tomto oznámení uvažovány a posouzeny vlivy závodu jako celku, tj. v jeho celkovém spolup sobícím (kumulativním) ú inku. B.I.5.

Zd vodn ní pot eby zám ru a jeho umíst ní, p ehled zvažovaných variant

Pot eba zám ru je dána poptávkou po výrobcích, produkovaných v závod ALUCAST, s.r.o., Tupesy. Umíst ní zám ru je vázáno na stávající areál závodu, v souladu s územním plánem, a na dostupných pozemcích ve vlastnictví investora. FileName: SaveDate:


Strana: 9 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

Zám r není ešen ve více variantách. B.I.6.

Stru ný popis technického a technologického ešení zám ru

Výkresová dokumentace je doložena v p íloze 1 tohoto oznámení. Podrobn jší technické údaje k technologii zám ru jsou doloženy v p íloze 3 tohoto oznámení. B.I.6.1. Všeobecné údaje Spole nost ALUCAST s.r.o., se zabývá výrobou p esných hliníkových (Al) odlitk . S ohledem na poptávku po výrobcích je uvažováno se zvýšením kapacity výroby závodu Tupesy ze stávajících 150 t/rok na 200 t/rok. Zvýšení kapacity bude realizováno výstavbou nové výrobní haly (ozna ené ALC_3), vybavené moderním robotickým pracovišt m, umož ujícím operativn jší práci s prvky o v tší hmotnosti (a odstra ující fyzicky náro nou práci p i manipulaci s nimi) a umož ujícím výrobu forem s vyšší p esností hotových výrobk . Sou ástí nové haly bude i samostatný sklad vosk , ur ený pro stávající i novou výrobní halu. Sklad vosk bude realizován jako vestavba mezi halu ALC_2 a ALC_3, s kapacitou skladování až 50 t vosku. Bude sloužit pro uskladn ní veškerého vosku používaného v závod Alucast Tupesy. Západní ást objektu ALC_3 bude realizována jako dvoupodlažní obchodn -administrativní ást, s prostorami v p ízemí, ur enými pro expedici s navazujícím pracovišt m kalibrace a zázemím zam stnanc . Objektová skladba zám ru je následující: • SO 01 Hala • SO 02 Artéská studna • SO 03 Jímky odpadového hospodá ství • SO 04 Kr ek mezi halami ALC_2 a ALC_3 • SO 05 Oplocení • Sjezd na silnici III/42821 B.I.6.2. Popis stavebního ešení Nová hala ALC_3 bude délkou shodná s halami stávajícími (ALC_1, ALC_2), ale o v tší ší ce (rozm ry nové haly cca 78,75x24,75 m, resp. 26,25 m v širší ásti s koridorem podél sušárny). Projek n se p edpokládá realizace nepodsklepeného, samostatn stojícího objektu se skladem a propojovacími kr ky, vše o celkové zastav né ploše cca 2162 m2. Hala ALC_3 je zateplena minerální izolací v panelech obvodového i st ešního plášt . Propojení se stávajícím provozem v hale ALC_2 bude zajiš ováno komunika ním kr kem, kterým bude zajiš ován transport palet s výrobky ru ními paletovacími vozíky. Sou ástí celkového ešení je i objekt trafostanice (zastav ná plocha cca 20 m2) a zpevn ná plocha okolo haly (komunikace, chodníky, obratišt , zastav ná plocha cca 1578 m2). Z hlediska technického ešení se jedná o halu s nosným systémem z železobetonového skeletu. Obvodový pláš je ešen jako montovaný z panel z ocelového (hliníkového) plechu s termoizola ní výplní. P í né a podélné ztužení objektu je ešeno v rámci železobetonového skeletu formou p í ných a podélných ztužujících zdí z plných cihel, v kombinaci s ocelovými diagonálními výztuhami tam, kde to požární ešení umožní. Ve st ešním plášti jsou vestav ny sv tlíky pro hygienicky vyhovující osv tlení vnit ních pracoviš . Stavebn konstruk ní ešení haly vyhovuje platným tepeln -technickým normám R pro výrobní a pr myslové budovy. Zdivo spojovacího kr ku je z tvárnic Ytong s p est ešením obloukovou st íškou ze zkruženého plechu, zateplená vrata mají prosv tlení z Makrolonu. Vnit ní len ní objektu bude zajišt no zd nými p í kami pop . sádrokartonovými p í kami. Odvodn ní st ech bude okapy a deš ovými svody do vsakovacích jímek, bezpe nostní p epad z jímek bude zaúst n do recipientu. B.I.6.3. Popis technologie výroby Technologie výroby spo ívá v t chto krocích: • výroba voskových model , • obalování, sušení, • vytavování, • tavení Al slitin, FileName: SaveDate:


Strana: 10 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

• • • • • • •

vypalování keramických forem, odlévání, otloukání, ezání, tryskání, apretace odlitk , kontrola, expedice.

Formy na voskové modely jsou vyráb ny externí firmou na základ dokumentace, zpracované technickou kancelá í firmy ALUCAST a schválené odb ratelem. Do takto vyrobených forem jsou vyráb ny voskové modely, které jsou p edlohou pro finální odlitky. S ohledem na to, že výroba odlitk je zam ena p evážn na malosériovou výrobu složitých a náro ných odlitk , je výroba voskových model provád na ru n . Vyrobené voskové modely jsou pak išt ny, opravovány, p ípadn je lepeno více voskových díl do jednoho celku. Takto vyrobené a za išt né voskové modely jsou nalepeny do speciálního útvaru, tzv. strome ku, který vytvo í vtokovou soustavu pro následné lití, a ukládány na vozíky. Vozíky se strome ky jsou p evezeny do prostoru k temperování, obalování a sušení. Vlastní výroba keramické formy spo ívá v postupném zamá ení strome k do obalové kaše s následným n kolikanásobným posypem žáruvzdorným ost ivem a sušením. Jako žáruvzdorných materiál se používá nek emenných ost iv. Po cca 96 hodinách, kdy je skon ena výroba keramické formy o tlouš ce 3 až 5 mm, je provád no v autoklávu vytavování voskového modelu z formy. Vytavený vosk je zachycen, zbaven vody a ne istot a znovu používán na výrobu voskových model . Vytavené keramické formy jsou uloženy do skladu a dle plánu výroby zakládány do vypalovací pece. Zde jsou zbaveny chemicky vázané vody a p edeh áty na licí teplotu. Tavení slitin Al je provád no v elektrických pecích. Odlévání je provád no na licím poli s pískovým nebo kovovým (roštovým) ložem dle konfigurace odlitku. Po odlití jsou strome ky p evezeny do prostoru otloukání. Zde jsou zbaveny keramické formy z 50 - 90 % (dle tvarové složitosti odlitku). Po mechanickém odstran ní keramické formy jsou strome ky p evezeny do prostoru išt ní, ezání a tryskání. Zde jsou odlitky na pásové pile odd leny od vtokové soustavy. Vtoková soustava je vrácena do prostoru skladu vratného materiálu a p ipravena k dalšímu použití. Samotné odlitky jsou dále tryskány tlakovou vodou nebo jemnou litinovou drtí za ú elem do išt ní a sjednocení povrchu. Po meziopera ní kontrole jsou odlitky p evezeny na pracovišt kalibrace a oprav. Kone ná kontrola je provád na dle výkresu odlitku a dle schválených p ejímacích podmínek. Balení a expedice je provád na ve vy len ném prostoru, odlitky jsou dodávány spedi ním službami nebo odebírány zákazníky za použití lehkých nákladních (dodávkových) vozidel. Celkový po et pracovník v závod po rozší ení bude cca 200 (stávající po et cca 120), provoz t ísm nný. B.I.6.4. Stru ný popis jednotlivých pracoviš

Spojovací kr ek s halou ALC_2 tvo í jen koridor pro pohyb materiál a osob, bez vestav né technologie.

Sklad vosk bude vestavba do východní ásti dvora mezi halu ALC_2 a ALC_3 s kapacitou skladování až 63 tun vosku. Odpovídá požárn -bezpe nostnímu hledisku a bude sloužit pro uskladn ní veškeré zásoby vosku používaného v závod .

Výroba voskových model bude provád na na vst ikolisech SOM (2 ks) v etn všech navazujících výrobních krok až po osazení model na vtokovou soustavu. Na díln budou umíst na následující pracovišt a za ízení: 1 Výroba voskových model , vtokových soustav a jader na 2 lisech SOM 2 Vyplavování jader - vyplavovací vana 3 Hrotování a za iš ování voskových model 4 Sestavování tj. lepení, párání voskových model 5 Odkládací regály 6 Klimatizace FileName: SaveDate:

2 pracovišt 1 pracovišt 2 pracovišt 3 pracovišt


Strana: 11 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

Pracovišt lepení model a jejich sestavování do strome k je vybaveno ú inným odsáváním. Odsávací za ízení je vybaveno filtra ní tkaninou, ímž se zamezuje úniku polétavých áste ek vosku do volného prostoru. Filtra ní patrony se pravideln vym ují, likvidace použitých patron je zajišt na smluvn .

Temperace strome k (hotových model ) je prostor, kde se modely, p ipravené k obalování, po ur itý as umístí a tím se nah ejí na teplotu, pot ebnou k další operaci - vytvo ení sko epiny (pískové formy).

Zde dochází k postupnému obalování strome k keramickou sko epinou. Veškerá manipulace p i operacích zamá ení, posyp a sušení je provád na "robotem". Na díln budou umíst na následující pracovišt a za ízení: 1 Manipula ní robot ABB 2 Zamá ecí tank 3 Gravita ní sypa 4 Sušící prostor pro 1. a 2. vrstvu 5 Sušící prostor pro 3. a následnou vrstvu 6 Obslužná a dopl ovací za ízení 7 Klimatizace 8 Ventilátory proud ní vzduchu 9 Odvlh ova vzduchu

1 pracovišt 4 pracovišt 5 pracoviš 6x

Odsávání prašnosti je ešeno od jednotlivých pracoviš posypu voskových model okolo robota, p ípadn od jediného ru ního pracovišt gravita ního sypa e. Odsávací za ízení PRO-FILTR JET je umíst no u fasády vn budovy. Odsávací za ízení je vybaveno vysoce ú innou filtrací s ú inností 99,5 % . Úlet prachových ástic do ovzduší je tém zanedbatelný.

Vytavování je pracovišt , na kterém dochází k odstran ní voskové výpln z již vysušené p ipravené formy procesem vytavení vosku p eh átou párou, tj. odstran ní vnit ní voskové výpln . Jedná se o samostatný stavebn odd lený prostor o ploše cca 84 m2 a sv tlé výšce cca 3 m. Na pracovišti je umíst no následující za ízení: 1 Plynový kotel pro výrobu p eh áté páry (t = 160 °C) TH 300 2 Autokláv 3 Vyplachovací vana 4 Zásobník na vosk k recyklaci 5 Úpravna vody 6 Nádrž na demineralizovanou vodu

1 ks (spot eba zemního plynu cca 18 m3/hod) 1 ks 1 ks 1 ks 1x 1 ks

Obalené strome ky jsou naskládány do speciálního vozíku a zasunuty do autoklávu. Zde tepelným šokem (teplota páry 160 °C, tlak 0,8 MPa) je vosk vytaven ze strome k . Vytavený-vyplavitelný vosk A7-2305 (Blayson Olefinec) je nalit do transportního bagu, v n m postupn vychládá a po jeho zapln ní je bag odvezen do skladu vosku a dále k regeneraci ke smluvnímu dodavateli mimo areál firmy. V trání pracovišt je p irozené s odvodem teplého vzduchu st ešními v tracími otvory.

Slévárna je pracovišt , kde dojde k p edeh evu hotové keramické formy ve vozokomorových pecích, a tím k vypálení zbytkového vosku (jehož spálení provede instalovaná dospalovací komora), natavení Al slitiny v tavících pecích a k odlití do keramické formy na licím poli. V prostoru slévárny jsou umíst ny následující stroje a za ízení: 1 Elektrická odporová pec obsahu vsázky 2 Elektrická vozokomorová pec 3 Mobilní nádrž 1 x 1 x 0,8m s chladící vodou 4 Dospalovací komora a plynový ho ák pro dodate né spalování 50 kW 5 Regály pro skladování sko epinových forem 6 Kóje na vratný materiál 7 Mobilní licí pole 8 Zásobník na legující materiály a soli FileName: SaveDate:

2 ks 2 ks 1 ks 1 ks 4 ks 2 ks 1x


Strana: 12 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

Keramické formy zbavené vosku jsou nejd íve po 24 hodinách po vytavení zakládány do vozokomorové pece, ve které jsou keramické formy vypalovány na teplotu max. 600 °C. Formy jsou tímto vypálením zbaveny chemicky vázané vody a p edeh áté na žádanou licí teplotu. Poté jsou formy vyjímány z pece a dávány na licí pole k odlití. V pr b hu vypalování keramických forem ve vozokomorových pecích dochází k dodate nému odpa ování a doho ívání zbytk vosku, který se nepoda ilo dokonale vytavit v autoklávu a vypláchnout ve vyplachovací van . Dospalovací komora zabezpe í ekologickou likvidaci zbytk vosku. Za ízení bude pracovat automaticky a bude spušt no vždy p i otev ení víka pr duchu vozokomorové pece. Potrubím z vozokomorové pece budou zplodiny ho ení dotaženy do spalovací komory, zde likvidovány a odvedeny komínem mimo prostor slévárny. Jedná se o dobu cca 15 minut, kdy je otev en pr duch pece a kdy je zapnuto dospalovací za ízení a probíhá likvidace zbytk vosku. Dospalovací za ízení bude tedy p i dvousm nném provozu pracovat cca 2 hod. denn a zajistí dokonalou likvidaci zbytk vosku pod hranici danou hygienickými p edpisy. B hem zkušebního provozu bude provedeno m ení emisí na komín z tohoto za ízení. Tavení Al slitiny se bude provád t ve dvou elektrických odporových pecích LAC PT 300/11 Mk.II. V pecích se taví hliníkové slitiny dle SN 424331, SN 424334 a to p evážn nakoupené "housky". V n kterých p ípadech se do pecí p idává tzv. "vrat" tj. vtoková soustava po roz ezání strome k . Tavení se provádí v ochranné atmosfé e dusíku. Odlévání se provádí na mobilním licím poli do p edeh átých keramických forem. Formy jsou pln ny gravita n , natavenou slitinou. Krystalizace a tuhnutí je ovliv ována pomocí ízeného chlazení vzduchem. V trání pracovišt je p irozené s odvodem teplého vzduchu st ešními v tracími otvory.

Na tomto pracovišti dochází k odstra ování zbytk forem, o ezávání odlitk ze strome k a otryskávání r zným druhem abraziva v uzav eném okruhu. Abrazivem je nerezový materiál a korundový granulát. Na díln budou umíst na následující pracovišt a za ízení: 1 Pásová pila GM 500 2 Záv sný tryska OTECO 3 Ru ní kabinový tryska

1 ks 1 ks 2 ks

Bezprost edn po odlití a zchladnutí kovu ztrácí keramická forma svou pevnost a dochází k jejímu samovolnému rozpadu. Proto je možné takto odlitý, vychladnutý strome ek ru n kladivem zbavit z cca 80 % keramické formy, která se ve form zlomk ukládá do kontejneru umíst ného mimo prostor slévárny. Tryskání odlitk mechanickou cestou (technologie vodního tryskání není použita) bude provád no: • jednak v záv sném poloautomatickém tryska i, jedná se o za ízení s metacími koly, ešené jako uzav ené za ízení, tj. kabina s vlastním odsáváním a filtrací prachových ástic, • jednak v ru ním tryskacím za ízení, tzv. kabinových tryska ích, kde se vlastní tryskání provádí uvnit uzav eného prostoru kabiny r zné velikosti, p i emž pracovník má vsunuty ob ruce v kabin p i použití speciálních ochranných pryžových rukavic. Tryskací kabiny jsou napojeny na ú inné odsávací za ízení se separací prachových ástic vn haly. Objem emisních i imisních prachových ástic bude pod hranicí udanou platnou normou EN SN. B hem zkušebního provozu bude provedeno m ení pracovního prost edí (výsledky m ení stávajícího provozu odpovídají požadavk m hygienických p edpis a p edpis m o ochran ovzduší). Celková kapacita tryskání iní cca 50 000 m2 upravené plochy za rok. Jednotlivé odlitky, zbavené keramické formy otlu ením a otryskáním, se odd lují od vtok pomocí pásové pily. Pracovišt není odsáváno, odpad z ezání je likvidován ru n - smetky kovových pilin.

Tepelné zpracování je pracovišt , kde odlitky získávají finální mechanické vlastnosti. Skládá se ze dvou krok . První krok je tzv. rozpoušt cí žíhání (540 °C) s následným zamo ením do bazénu s vodou a krokem druhým je tzv. um lé stárnutí (160°C). Na díln budou umíst na následující pracovišt a za ízení: 1 Pec pro rozpoušt cí žíhání 2 Pec pro um lé stárnutí 3 Vodní bazén s nuceným proud ním 4 ídicí systém a monitor

2 ks 2 ks 1 ks 1 ks

Na tomto pracovišti se provádí srovnání odlitku dle výkresu odlitku a dle vypracovaných a oboustrann schválených p ejímacích podmínek. Pracuje se zde s kalibra ními p ípravky, kontrolními m idly, palicí, pilníkem. FileName: SaveDate:


Strana: 13 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

Sádrokartonovými p í kami jsou odd lena dv stálá pracovišt broušení: Hrubé broušení je prostor, kde se zabrušují vtoky, pop . hrubší nerovnosti na povrchu odlitk . Jedná se o ru ní zabrušování na el. pásové brusce (4 kW) s odvodem prachu lokálním odsáváním do separátor vn objektu odsávacím a filtra ním za ízením, odsávající jemné ástice do 1 mg/m3 s výkonem až 2000 m3/hod. Za ízení je uzp sobeno do výbušného prost edí. Jemné broušení je prostor, kde se provádí jemné zabrušování povrch odlitk . Jedná se o zabrušování ru ními pneumatickými bruskami s odvodem prachu lokálním odsáváním do separátor vn objektu odsávacím a filtra ním za ízením, odsávající jemné ástice do 1 mg/m3 s výkonem až 2000 m3/hod. Za ízení je uzp sobeno do výbušného prost edí. Na díln budou umíst na následující pracovišt a za ízení: 1 Kalibra ní stoly 2 Brousící stoly (odtah) 3 Pásová bruska 4 Pneumatická bruska

4 ks 2 ks 1 ks 4 ks

Pracovišt se nachází v západní ásti objektu v 1.NP dvoupodlažního skeletu. Zde se provádí vizuální selekce, do išt ní a posouzení výrobku, zabalení, ozna ování balík , evidence (v . poštovní) a sdružování výrobk na vozidla k rozvozu. Její sou ástí je mj. i pracovišt dokon ovacích operací p ed expedicí výrobk . Dokon ovací operace zahrnují innost jemného dobrušování, p etmelování, velmi jemného dobrušování a lešt ní povrch expedovaných výrobk . Pro ten ú el je místnost vybavena odsávaným pracovním stolem. Na díln budou umíst na následující pracovišt a za ízení: 1 Kontrolní stoly 2 Kancelá ské stoly 3 Balící st l 4 Tmelící st l 5 Brousící st l (s odtahem)

4 ks 4 ks 1 ks 1 ks 1 ks

B.I.6.5. Rekapitulace za ízení k oh evu V sou asné dob jsou v závod umíst ny tyto technologie k oh evu: Hala ALC_1:

4x tavicí pec na hliník (2x PT 110, 1x PT 210, 1x PT 330) 2x vozokomorová pec pro vypalování keramických forem 1x pec pro vytavování ABS (dosud mimo provoz, neprob hlo schvalovací ízení)

Hala ALC_2:

4x pec pro tepelné zpracování (2 nah ívací a 2 vytvrzovací, pro dotvarování hotových výrobk )

Nad stávající rámec výrobní technologie v rámci zám ru p ibude: Hala ALC_3:

2x tavicí a udržovací pec na hliník (PT 300/11 Mk.II) 2x vozokomorová pec pro výpal sko epin a vytavování keramických forem (VKT 2000/12 atyp), k ob ma spole ná 1 ks dospalovací komora s jedním ho ákem 2x pec linky pro tepelné zpracování (KNC/V 1000/65), k nim kalicí vodní láze (bazének) KLV 3400 2x komorová nízkoteplotní pec na um lé stárnutí (SV 1000/03 atyp)

Katalogové listy nových za ízení, v etn jejich technických parametr , jsou doloženy v p íloze 3 tohoto oznámení. B.I.7.

P edpokládaný termín zahájení realizace zám ru a jeho dokon ení

P edpokládaný termín zahájení:

2016

P edpokládaný termín dokon ení, uvedení do provozu:

2018

FileName: SaveDate:


Strana: 14 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

B.I.8.

Vý et dot ených územn samosprávných celk

Dot eny jsou následující územn samosprávné celky: kraj:

Zlínský

Zlínský kraj t ída Tomáše Bati 21 761 90 Zlín tel.: +420 577 043 111 IDDS: scsbwku

obce:

Tupesy

Obec Tupesy Tupesy 135 687 07 Tupesy tel.: +420 572 597 115 IDDS: 4e2bav7

B.I.9.

Vý et navazujících rozhodnutí a správních orgán

Zám r podléhá zákonu . 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon). V rámci tohoto zákona budou v pr b hu p ípravy zám ru probíhat ízení o vydání t chto správních rozhodnutí: • územní rozhodnutí (rozhodnutí o umíst ní stavby), • stavební povolení. P íslušný stavební ú ad:

FileName: SaveDate:

Ú ad m styse Buchlovice Odbor výstavby nám stí Svobody 800 687 08 Buchlovice tel.: +420 572 595 123 IDDS: tczb6p6


Strana: 15 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

B.II. ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1.

P da

Trvalý zábor/odn tí:

cca 3882 m2 Jedná se vým ru plochy stavebních objekt zám ru (cca 2182 m2) a komunikací a zpevn ných ploch (cca 1578 m 2). Realizace zám ru si vyžádá trvalý zábor zem d lského p dního fondu, kategorizovaných jako orná p da (p.p. . 1351/5 o celkové vým e 4816 m2). Pozn.: pozemek 1351/5 je v katastru nemovitostí klasifikován jako orná p da, nicmén byl již ze ZPF od at v celém rozsahu rozhodnutím OŽP M Ú UH, zn.: OŽP/63364/07/306/2007/Pa/ZPF430 ze dne 27.8.2007. Zám rem budou dále dot eny ostatní plochy (manipula ní plocha, silnice, ostatní komunikace) a vodní plocha. Pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa nebudou zám rem dot eny.

Do asný zábor:

bez nárok Pro realizaci zám ru (stavební práce, za ízení staveništ ) budou využity plochy trvalého záboru a stávajícího areálu.

B.II.2.

Voda

Pitná voda:

cca 3120 m3/rok Uvedená hodnota odráží navýšení požadavk odb ru pitné vody pro zám r (III. etapa) související se zvýšeným po tem pracovních míst ze 120 na 200 pracovník . Celková spot eba závodu po rozší ení o III. etapu je uvažována v množství cca 7800 m3/rok, tj. cca 650 m3/m síc. Stávající pot eba je zabezpe ena kopanou studnou (Rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami a o povolení vodního díla byl vydán M stským ú adem Uherské Hradišt , odborem životního prost edí dne 19. ervna 2006 pod j. ŽP 10082/06-B). Navýšení požadavku bude zajišt no novým zdrojem vody (kopaná studna/studny), realizovaným na pozemcích investora. Poloha studny/studní a kapacita zdroje bude ešena ve fázi stavebního povolení odborným hydrogeologickým posudkem.

Požární voda:

spot eba nespecifikována (dle pot eby) Pot eba požární vody bude zabezpe ována ze stávající požární nádrže o kapacit cca 85 m3, umíst né v severovýchodní ásti areálu. Voda je dle pot eby dopl ována ze stávající kopané studny.

Ostatní (technologická) voda:

do 500 m3/rok

Celková spot eba závodu po rozší ení (III. etapa) je uvažována v množství do 1200 m3/rok. Stávající pot eba je (stejn jako u pitné vody) zabezpe ena kopanou studnou. Navýšení požadavku bude zajišt no prost ednictvím nového zdroje vody (kopaná studna/studny), realizovaného na pozemcích investora. Poloha studny/studní a kapacita zdroje bude ešena ve fázi stavebního povolení odborným hydrogeologickým posudkem.

Výstavba:

pitná voda:

spot eba nespecifikována (b žná)

Pitná voda bude spot ebovávána p i zabezpe ování osobní hygieny stavebních d lník - relativn malá množství - v ádu jednotek m3 denn . Voda bude zajiš ována ze stávajícího areálového rozvodu.

ostatní (technologická) voda:

spot eba nespecifikována (b žná)

P íprava betonových sm sí, zvlh ování apod. Užitková voda pro tyto ú ely bude na staveništ dovážena v cisternách, p ípadn budou využity existující rozvody. Výrobna betonových sm sí (doposud neur ena) bude disponovat vlastním zdrojem.

B.II.3.

Ostatní surovinové a energetické zdroje

Surovinové zdroje:

Al slitiny: customcode molochitová mou ka: molochitové ost ivo: rancosil: zircon: vosková hmota: isticí a modifika ní s l: hliník (ve form o kovací drát): nerez-kov:

cca 200 t/rok (slévárna - výroba odlitk ) cca 78 t/rok (obalovna - výroba sko epin) cca 78 t/rok (obalovna - výroba sko epin) cca 156 t/rok (obalovna - výroba sko epin) cca 60 t/rok (obalovna - výroba sko epin) cca 35 t/rok (obalovna - výroba sko epin) cca 60 t/rok (vosková dílna - výroba model ) cca 1,5 t/rok (slévárna) cca 1 t/rok (slévárna) cca 11,3 t/rok (tryskání odlitk )

Uvedené hodnoty p edstavují celkovou spot ebu závodu po rozší ení (III. etapa) a místa použití jednotlivých materiál ve výrob . Zdrojem materiál jsou p ímé dodávky certifikovaných výrobk od jejich dodavatel . FileName: SaveDate:


Strana: 16 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

Elektrická energie:

cca 2200 MWh/rok Uvedená hodnota p edstavuje celkovou spot ebu závodu po rozší ení (III. etapa). Zdrojem je distribu ní sí .

Zemní plyn:

cca 66 000 m3/rok Uvedená hodnota p edstavuje celkovou spot ebu závodu po rozší ení (III. etapa). Zdrojem je distribu ní sí .

Ostatní:

bez nárok Nejsou vyvolány nároky na odb r jiných surovinových i energetických zdroj .

Výstavba:

bez významných nárok B žné stavební a konstruk ní materiály, jednorázov , bez nárok na pravidelný odb r. Zdrojem je nákup na trhu.

B.II.4.

Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

Doprava:

osobní doprava: nákladní doprava:

do 100 osobních vozidel/den do 5 lehkých nákladních vozidel/den do 2 t žkých nákladních vozidel/m síc

Uvedené hodnoty p edstavují intenzitu cílovou intenzitu (po et p íjezd ) závodu po rozší ení (III. etapa). Zdrojová intenzita (po et odjezd ) je shodná. Trasa dopravy je na silnici III/42821, p evážn sm rem Tupesy. Stávající doprava p edstavuje do cca 80 osobních vozidel/den, do 4 lehkých nákladních vozidel/den a do 1 t žkého nákladního vozidla/m síc.

výstavba:

cca jednotky (špi kov desítka) nákladních vozidel/den

Stavební doprava v období výstavby bude variabilní v závislosti na provád ných pracích a bude se pohybovat ve špi kovém období v ádu nejvýše první desítky nákladních vozidel za den. Zám r bude budován v prostoru mimo stávající silnici, nevznikají tedy nároky na uzavírky komunikací a z toho vyplývající objízdné trasy.

Ostatní:

bez významných nárok Zám r nemá významné nároky na odb r energií a médií. Jednotlivé sít , dot ené výstavbou, budou uvedeny do p vodního stavu resp. do stavu vyžadovaného jejich správci.

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH B.III.1.

Ovzduší

Bodové zdroje:

NOx: PM 10:

32,5 g/h 8,2 g/h

Uvedené údaje jsou vztaženy k novým zdroj m zne iš ování ovzduší, tj. kotli pro výrobu technologické páry pro vytavování voskových model , výduchu z dospalovací komory ze dvou komorových pecí pro výpal forem, odsávání prostoru tryska a úpravy odlitk a odsávání obalování (výroba sko epin). Zdroje, které nejsou zám rem dot eny (tj. stávající zdroje v závod ), jsou zahrnuty v celkovém vyhodnocení imisní zát že. Podrobn jší údaje jsou uvedeny v rozptylové studii (p íloha 2 tohoto oznámení).

Liniové zdroje:

málo významné Zm na intenzit dopravy v d sledku zám ru a tedy i emisí z dopravy je málo významná. Podrobn jší údaje jsou uvedeny v rozptylové studii (p íloha 2 tohoto oznámení).

Plošné zdroje:

bez výstup V souvislosti se zám rem nevznikne žádný plošný zdroj zne iš ování ovzduší.

Výstavba:

málo významné V pr b hu výstavby bude docházet k asov omezené emisi tuhých zne iš ujících látek vyvolané terénními a stavebními pracemi. Emitované množství není specifikováno (bude velmi prom nné v závislosti na klimatických podmínkách), jsou uvažována všeobecná opat ení pro omezení emise. Doprava stavebních materiál a provoz stavebních stroj bude zdrojem emisí ze spalovacích motor . Celkový objem emisí a doba provozu zdroj nebude z hlediska celkového vlivu významný.

FileName: SaveDate:


Strana: 17 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

B.III.2.

Odpadní voda

Provoz:

splaškové vody: nakládání:

cca 3120 m3/rok OV, odvod do recipientu

Množství splaškových vod odpovídá množství odebrané pitné vody pro zám r (III. etapa). Celková produkce areálu po rozší ení je pak uvažována množství cca 7800 m3/rok. Voda je/bude likvidována na stávající a další nov projektované OV. Stávající OV je umíst na v severovýchodní ásti areálu. Jde o istírnu odpadních vod typu CNP (výrobce BMTO GROUP a.s.), p vodn dimenzované pro 40 EO. Následnou rekonstrukcí bylo osazeno technologické vystrojení OV typu CNP (BMTO GROUP a.s.) a nová jímka s membránovým reaktorem typu CFR MBR 9, ímž došlo ke zvýšení kapacity o cca 50 EO. Jedná se o novou betonovou nádrž o vnit ním pr m ru 2500 mm, výška ode dna 2700 mm, která je osazena membránovým reaktorem - filtrací (membránový box a aera ní membrána). Vedle OV v podzemním krytu je umíst no dmychadlo DSR 32, které ob nádrže provzduš uje. istírna zajiš uje išt ní splaškových vod ze stávajícího areálu spole nosti ALUCAST s.r.o. p ed jejich vypoušt ním do vodního toku. Kolauda ní souhlas k užívání rekonstruované OV byl vydán M stským ú adem Uherské Hradišt , odbor životního prost edí (zn.: MUUH-OŽP/38084/2015/TomJ ze dne 25.5.2015). Nová OV bude vybudována v jihovýchodní ásti areálu a bude kapacitn dopl ovat stávající OV. P edpokládá se využití kompletní domovní istírny typu Asio AS-VARIOcomp 20K (resp. obdobné), s kapacitou do 24 EO. Kvalita vypoušt ných vod je/bude 4x ro n kontrolována prost ednictvím osoby odborn zp sobilé a oprávn né odb rem tzv. sm sného vzorku. Vzorky jsou/budou odebírány za výstupem z OV. P ed išt né splaškové vody jsou zaúst ny do koryta místní bezejmenné vodote e.

technologické vody:

do 500 m3/rok

nakládání:

shromaž ování v odpadní jímce, následná externí likvidace

Technologické odpadní vody budou produkovány p i výrob voskových model a p i vytavování. Tyto odpadní vody budou shromaž ovány v jímkách o uvažovaném objemu cca 11 m3 navržené v jihovýchodní (rozší ené) ásti areálu a dle pot eby (po napln ní jímek) odváženy k likvidaci smluvní firmou mimo areál (nejedná se o nebezpe né látky, avšak nelze je likvidovat prost ednictvím OV, pon vadž by svojí konzistencí a složením snižovaly její ú innost). Celková produkce odpadních technologických vod po rozší ení areálu je p edpokládána v množství do cca 1200 m3/rok.

srážkové vody: nakládání:

do cca 5900 m3/rok zasakování, odvod do recipientu

Jedná se o odhad množství srážkových vod odvozený z odvod ované plochy, pr m rného ro ního úhrnu srážek a p íslušného odtokového koeficientu pro zám r (III. etapa). Lze p edpokládat, že ást srážek se odpa í i zasákne. Celková produkce srážkových vod areálu je po navýšení uvažována v objemu cca 14 300 m3/rok. Nezne išt né srážkové vody ze st ech objekt a nekontaminovaných zpevn ných ploch budou zasakovány v reten n -drenážním polštá i s obvodovými šesti zasakovacími jímkami v podzákladí haly ALC_3, v etn indikace výšky hladiny podzemní vody v erpací jímce p ed východní fasádou. Nadbilan ní nezasáknuté deš ov -drenážní vody (ze st ech a okolního upraveného terénu nové haly ALC_C) z jarních p ívalových deš , které by v št rkovém "polštá i" pod ALC_3 zvýšily hladinu podzemní vody nad úrove základové spáry, budou jako havarijní vody nucen p e erpávány tlakovým potrubím z erpací jímky p ímo do místní vodote e v míst výústního objektu. Obdobné ešení je realizováno u sousední stavby ALC_2 a velmi se osv d ilo.

Výstavba:

splaškové vody:

nejvýše jednotky m3/den

P edpokládá se využití stávajících sociálních za ízení v areálu p ípadn mobilních WC a sociálních za ízení (mobilní sanitární bu ky s jímáním splašk a s jejich odvozem na OV).

srážkové vody:

nespecifikováno

Množství srážkových odpadních vod bude s postupem výstavby nar stat, až dosáhne objem obdobných jako ve fázi provozu.

B.III.3. Odpady:

FileName: SaveDate:

Odpady odpady z provozu

10 03 08 Solné strusky z druhého tavení, N (10 t/rok) 10 10 08 Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod íslem 10 10 07, O (260 t/rok) 10 10 99 Odpady jinak blíže neur ené, O (1 t/rok) 12 01 03 Piliny a t ísky neželezných kov , O (2 t/rok) 12 01 12 Upot ebené vosky a tuky, N (2 t/rok) 13 01 13 Jiné hydraulické oleje, N (0, 2 t/rok) 15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpe ných látek nebo obaly t mito látkami zne išt né, N (0,2 t/rok)


Strana: 18 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

15 02 02 Absorp ní inidla, filtra ní materiály (v etn olejových filtr jinak blíže neur ených), isticí tkaniny a ochranné od vy zne išt né nebezpe nými látkami, N (1 t/rok) 19 08 05 Kaly z išt ní komunálních odpadních vod, O (6 t/rok) 20 01 02 Sklo, O (0,02 t/rok) 20 01 21 Zá ivky a jiný odpad s obsahem rtuti, N (0,01 t/rok) 20 01 37 D evo obsahující nebezpe né látky, N (2 t/rok) 20 03 01 Sm sný komunální odpad, O (6 t/rok) Uvedené hodnoty jsou orienta ní. Problematika odpadového hospodá ství za provozu zám ru je spolehliv ešitelná v rámci platné legislativy, tj. v režimu zákona . 185/2001 Sb., o odpadech. Odpady budou t íd ny a shromaž ovány dle jednotlivých druh a kategorií a zabezpe eny p ed nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem. P vodcem odpadu bude provozovatel zám ru. Odpady budou p edávány osob oprávn né k jejich p evzetí do svého vlastnictví ve smyslu §12, odst. 3, zákona . 185/2001 Sb. o odpadech, up ednost ováno bude následné využití produkovaných odpad .

odpady z výstavby

skupina 15 Odpadní obaly skupina 17 Stavební a demoli ní odpady skupina 20 Komunální odpady

B hem výstavby budou produkovány zejména odpady z p ípravy stavby (17 05 Zemina, kamení a vyt žená hlušina), odpady z vlastní výstavby a obaly použitých výrobk (15 01 Obaly, 17 01 Beton, cihly, tašky a keramika, 17 02 D evo, sklo a plasty, 17 03 Asfaltové sm si, dehet a výrobky z dehtu, 17 04 Kovy, 17 09 Jiné stavební a demoli ní odpady, 20 02 Odpady ze zahrad a park , 20 03 Ostatní komunální odpady). Kategorie p evážn O, výjime n N (zejména zbytky nát rových hmot resp. absorp ní inidla). Produkce jednorázová (po dobu výstavby), množství v ádu cca desítek tun. Problematika odpadového hospodá ství p i výstavb je spolehliv ešitelná v rámci platné legislativy, tj. v režimu zákona . 185/2001 Sb., o odpadech. Odpady budou t íd ny a shromaž ovány dle jednotlivých druh a kategorií a zabezpe eny p ed nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem. P vodcem odpadu bude dodavatel stavby, odpady budou zneškod ovány oprávn nou osobou (ve smyslu § 12, odst. 3, zákona . 185/2001 Sb. o odpadech), up ednost ováno bude následné využití produkovaných odpad .

B.III.4. Hluk:

Ostatní stacionární zdroje a ú elové komunikace:

LAeq,T < 50/40 dB (den/noc) v nejbližším chrán ném prostoru

Hluk ze stacionárních zdroj a ú elových komunikací (tj. hluk z areálu závodu) je dán provozem technologie a technických za ízení budov (vstupy a výstupy vzduchotechniky, provoz technologie), manipula ními innostmi v areálu zám ru a dopravním provozem na komunikacích zám ru a parkovištích. Technologie je uzav ena uvnit budov, technická za ízení budov p edstavují b žn dostupná za ízení, atestovaná, s nízkými emisemi hluku. Provoz je uvažován nep etržitý, manipula ní innosti ve venkovním prostoru a zásobovací/expedi ní dopravní provoz však budou probíhat pouze v denní dob .

v pr b hu výstavby:

LAeq,T < 65/55 dB (den/noc) v nejbližším chrán ném prostoru

Stavební a konstruk ní innosti v etn související stavební dopravy budou provád ny pouze v denní dob , s vylou ením brzkých ranních a pozdních ve erních hodin (tj. mezi 7:00 až 21:00).

Vibrace:

nejsou produkovány Zám r nebude produkovat vibrace. Totéž se týká potenciálních vibrací vznikajících na komunikacích p i provozu silni ní (v etn stavební) dopravy.

Zá ení:

ionizující zá ení:

zdroje nejsou používány

P i provozu ani výstavb nebudou provozovány žádné plynné nebo kapalné radioaktivní výpusti do životního prost edí, nebudou produkovány radioaktivní odpady. Nelze vylou it p ítomnost za ízení využívajících zá i (nap . ioniza ní hlási e požáru, rentgenová defektoskopická za ízení), vždy však na trhu b žn dostupných, p íslušn atestovaných a schválených, bez vlivu na okolí.

elektromagnetické zá ení:

zdroje nejsou používány

Lze uvažovat pouze s b žnými komunika ními prost edky (vysíla ky, mobilní telefony) p ípadn defektoskopickými p ístroji a dále elektrickými za ízeními, bez vliv na okolí.

Další fyzikální nebo biologické faktory:

nejsou používány

P i provozu ani výstavb zám ru nebudou používány žádné další zdroje fyzikálních vliv . Nebudou používány ani žádné biotechnologie nebo geneticky upravované produkty.

FileName: SaveDate:


Strana: 19 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

B.III.5.

Dopl ující údaje

B.III.5.1. Ostatní Výstavba ani provoz zám ru nebudou produkovat žádné další významné výstupy do životního prost edí. Sou ástí zám ru nejsou významné terénní úpravy nebo zásahy do krajiny. B.III.5.2. Rizika vzniku havárií Zám r nespadá do režimu zákona . 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Provoz zám ru nep edstavuje významný rizikový faktor vzniku havárií nebo nestandardních stav s nep íznivými environmentálními d sledky.

FileName: SaveDate:


Strana: 20 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

ÁST C (ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ V DOT ENÉM ÚZEMÍ)

C.I. VÝ ET NEJZÁVAŽN JŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOT ENÉHO ÚZEMÍ Zám r je umíst n ve Zlínském kraji, okres Uherské Hradišt , v extravilánu obce Tupesy. Nejvýznamn jší environmentální charakteristiky dot eného území lze shrnout následovn : • Zám r nezasahuje do žádného velkoplošného i maloplošného zvlášt chrán ného území (národní park, chrán ná krajinná oblast, národní p írodní rezervace, p írodní rezervace, národní p írodní památka, p írodní památka). • Zám r se nedotýká žádné z lokalit Natura 2000, významný vliv na tyto lokality byl vylou en. • Zám r nezasahuje do žádného registrovaného i neregistrovaného významného krajinného prvku. • Zám r se nedotýká žádného prvku územního systému ekologické stability. • Zám r neleží v žádném p írodním parku (hranice p írodního parku Ch iby prochází podél silnice III/42821 - areál firmy ALUCAST s.r.o leží p i vn jším okraji hranice). • Dot ené území nepat í mezi migra n významná území ani zde nejsou vymezeny dálkové migra ní koridory. • V dot eném území se nevyskytují žádné památné stromy i p echodn chrán né plochy. • Dot ené území není za azeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. • Vlastním územím neprotéká žádný trvalý povrchový tok, nenachází se na n m žádná vodní plocha, prameništ i mok ad. Na pozemcích je z ízena požární nádrž polop irozeného charakteru (nezpevn né dno a b ehy, b ehové porosty). Dot ené pozemky v jihovýchodní ásti areálu lemuje koryto bezejmenné vodote e (meliora ní kanál). • V dot eném území se nenachází žádné ochranné pásmo vodního zdroje ve smyslu zákona . 254/2001 Sb. o vodách, ve zn ní pozd jších p edpis . • Dot ené území se nenachází v chrán né oblasti p irozené akumulace vod (CHOPAV). • Dot ené území se nenachází ve zranitelné oblasti stanovené na ízením vlády . 103/2003 Sb. a revidované na ízením vlády . 219/2007 Sb. • Zám r je umíst n mimo zátopové území Q100. • V dot eném území nebyly zjišt ny st ety s aktivními ložisky nerostných surovin, chrán nými ložiskovými územími a dobývacími prostory, evidované v rozsahu map ložiskové ochrany. • Zám r není v prostorovém konfliktu s hmotným majetkem a architektonickými nebo historickými památkami, plocha výstavby se nenachází v území archeologického zájmu. • V dot eném území nebyly zjišt ny extrémní pom ry, které by mohly mít vliv na proveditelnost navrhovaného zám ru. Bližší údaje viz následující kapitoly oznámení. Podrobn jší údaje viz p íslušné kapitoly ásti C.II. Charakteristika sou asného stavu životního prost edí v dot eném území (strana 22 tohoto oznámení a strany následující).

FileName: SaveDate:


Strana: 21 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

C.II. STRU NÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ V DOT ENÉM ÚZEMÍ C.II.1.

Obyvatelstvo a ve ejné zdraví

V obci Tupesy trvale bydlí 1128 obyvatel ( SÚ, údaje k 31.12.2014). Zám r se nachází v extravilánu obce, v území vy len ném územn plánovací dokumentací pro pr myslovou výrobu a sklady. Nejbližší vzdálenost zám ru k obytné zástavb je cca 410 metr (rodinný d m .p. 151 v osamocené poloze severn od zastav ného území obce), vzdálenost k v tšinové zástavb obce je potom v tší než 650 metr . Údaje o zdravotním stavu obyvatel nebyly pro ú ely zpracování oznámení zjiš ovány. C.II.2.

Ovzduší a klima

C.II.2.1. Kvalita ovzduší Nejbližší stanice imisního monitoringu (jejíž uvád ná reprezentativnost zahrnuje i dot ené území) je stanice HMÚ . 1479 Uherské Hradišt , která se nachází ve vzdálenosti více než 7 km od lokality. S ohledem na vzdálenost proto využíváme p edevším údaje o imisní zát ži za aktuální p tiletí, poskytované HMÚ. Údaje pro jednotlivé škodliviny jsou uvedeny v následujícím textu a také v rozptylové studii (p íloha 2 tohoto oznámení).

V roce 2014 stanice nam ila u pr m rných ro ních koncentrací hodnotu 30,9 g.m-3, tedy cca 77 % imisního limitu (40 g.m-3). Maximální hodinová koncentrace na této stanici dosáhla hodnoty 107,7 g.m-3, tedy cca 54 % imisního limitu (200 g.m-3).

V blízkosti zám ru dosahuje stávající imisní zát ž oxidu dusi itého pr m rné ro ní koncentrace až 12,8 g.m-3, tedy do 32 % limitu (LVr = 40 g.m-3).

FileName: SaveDate:


Strana: 22 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

V roce 2014 byla pr m rná ro ní koncentrace PM 10 na stanici v Uherském Hradišti 29,4 g.m-3, což iní 74 % imisního limitu (40 g.m-3). Stávající hodnoty tedy nep esahují hranici platného imisního limitu. Maximální denní koncentrace PM 10 na této stanici dosáhla 125,5 g.m-3, což je nad hodnotou imisního limitu (LV24h = 50 g.m-3), etnost p ekro ení limitní hodnoty zde byla 38 p ípad , tedy více než limitem tolerovaná etnost (35 p ípad za rok).

V blízkosti zám ru dosahuje stávající imisní zát ž PM 10 pr m rné ro ní koncentrace do hodnoty 26,6 g.m-3, tedy do 67 % limitu (LVr = 40 g.m-3). V p ípad maximálních denních koncentrací za období 2010 až 2014 (dle údaj pro vymezení OZKO) jsou v prostoru zám ru uvád ny následující 36. koncentrace PM10 (tedy nejvyšší koncentrace po ode tení 35 p ípad ve kterých je limitem tolerováno p ekro ení limitu):

V blízkosti zám ru dosahuje stávající imisní zát ž PM 10 pr m rné denní koncentrace do hodnoty 50,0 g.m-3, tedy hodnoty limitu (LV24h = 50 g.m-3).

Dle údaj o pr m rných ro ních koncentracích za období 2010 až 2014 (dle údaj pro vymezení OZKO) jsou v prostoru zám ru dosahovány následující koncentrace PM 2,5:

FileName: SaveDate:


Strana: 23 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

V blízkosti zám ru dosahuje stávající imisní zát ž PM 2,5 pr m rné ro ní koncentrace do hodnoty 20,8 g.m-3, tedy pod hodnotou limitu (LVr = 25 g.m-3).

Dle údaj o pr m rných ro ních koncentracích za období 2010 až 2014 (dle údaj pro vymezení OZKO) jsou v prostoru zám ru dosahovány následující koncentrace benzenu:

V blízkosti zám ru dosahuje stávající imisní zát ž benzenu pr m rné ro ní koncentrace 1,7 g.m-3, tedy do 34 % limitu (LVr = 40 g.m-3).

Dle údaj o pr m rných ro ních koncentracích za období 2010 až 2014 (dle údaj pro vymezení OZKO) jsou v prostoru zám ru dosahovány následující koncentrace benzo(a)pyrenu:

V blízkosti zám ru dosahuje stávající imisní zát ž benzenu pr m rné ro ní koncentrace do 1,16 ng.m-3, imisní limit (1 ng.m-3) tedy je p ekro en. C.II.2.2. Klimatické faktory Z klimatického hlediska se lokalita nachází v klimatické oblasti T2 (dle Quitta), tedy v teplé oblasti s následující charakteristikou: T2 FileName: SaveDate:

dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké p echodné období s teplým až mírn teplým jarem i podzimem, krátkou, mírn teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sn hové pokrývky. AlucastTupesyIII_ozn(2).docx 12.2.2016 14:26:00

Strana: 24 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

Klimatická oblast T2 je dále charakterizována následujícími parametry:

Po et letních dn Po et dn s pr m rnou teplotou 10° a více Po et mrazových dn Po et ledových dn Pr m rná teplota v lednu Pr m rná teplota v ervenci Pr m rná teplota v dubnu Pr m rná teplota v íjnu Pr m rný po et dn se srážkami 1mm a více Srážkový úhrn ve vegeta ním období Srážkový úhrn v zimním období Po et dn se sn hovou pokrývkou Po et dn zamra ených Po et dn jasných

C.II.3.

T2 50 až 60 160 až 170 100 až 110 30 až 40 -2 až -3 18 až 19 8 až 9 7 až 9 90 až 100 350 až 400 200 až 300 40 až 50 120 až 140 40 až 50

Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky

C.II.3.1. Hluk Zám r se nachází v pr myslové zón , mimo zastav né území obce. Nejbližší vzdálenost k chrán nému prostoru je cca 410 metr (rodinný d m .p. 151 stojící v osamocené poloze severn od zastav ného území obce), k v tšinové zástavb obce potom více než 650 metr . Chrán ný prostor se nachází daleko mimo hlukový vliv závodu Alucast. Poza ová (existující) hluková situace je zde dána jednak dopravním provozem na silnici III/42821, jednak b žnými ruchy venkovské zástavby a souvisejících inností. Lze o ekávat, že je v souladu s požadovanými limity. Ty jsou (dle na ízení vlády . 272/2011 Sb., o ochran zdraví p ed nep íznivými ú inky hluku a vibrací) následující: Pro hluk ze stacionárních zdroj a ú elových komunikací (hluk z provozoven (týká se i zám ru): LAeq,8h = 50 dB LAeq,1h = 40 dB

v denní dob (pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlu n jších hodin v období mezi 6:00 až 22:00 hodinou), v no ní dob (pro nejhlu n jší 1 hodinu v období mezi 22:00 až 6:00 hodinou).

Pro hluk z dopravy: LAeq,16h = 55 dB LAeq,8h = 45 dB

v denní dob (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou), v no ní dob (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou).

Pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích: LAeq,16h = 60 dB LAeq,8h = 50 dB


Pro starou hlukovou zát ž z dopravy na pozemních komunikacích: LAeq,16h = 70 dB LAeq,8h = 60 dB


Pro hluk ze stavební innosti: LAeq,14h = 65 dB LAeq,1h = 60 dB

pro období od 7:00 do 21:00 hodin. pro období od 6:00 do 7:00 a od 21:00 do 22:00 hodin.

C.II.3.2. Další fyzikální a biologické charakteristiky

V území se nenachází žádné zdroje významných vibrací, v dot eném území ani jeho blízkosti nejsou provád ny t žební práce za použití výbušnin.

FileName: SaveDate:


Strana: 25 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

V dot eném území nejsou provozovány žádné významné zdroje ionizujícího zá ení ani žádné výpusti radionuklid do životního prost edí.

V dot eném území jsou provozovány pouze b žné zdroje elektromagnetického zá ení telekomunika ního charakteru a dále elektrorozvodná sí .

Další závažné fyzikální nebo biologické faktory, které by bylo nutno zohlednit, nebyly zjišt ny C.II.4.

Povrchová a podzemní voda

C.II.4.1. Povrchová voda

Z regionáln -hydrologického hlediska leží oznamovaný zám r v následujícím povodí: • hlavní povodí eky Dunaje 4-00-00, • díl í povodí 4-13-01 D evnice a Morava od D evnice po Olšavu, • drobné povodí 4-13-01-084 Zlechovský potok. Zlechovský potok (d íve se oficiáln používalo také názvu B estecký potok, . IDVT-10194938) pramení pod bývalým vrchnostenským dvorem Zikmundovem cca 1 km východn od obce Staré Hut a ústí do Moravy cca 2 km jihozápadn od Starého M sta. Tok prochází obcemi B estek, Tupesy a Zlechov a jeho délka iní cca 14 km. Zlechovský potok není významným vodním tokem. Území pr myslové zóny Tupesy jižn od dot ených pozemk areálu Alucast odvod uje bezejmenný tok, který protéká okrajem obce Tupesy a obci Zlechov se vlévá do Zlechovského potoka. Délka toku je cca 2 km. Jedná se o meliora ní kanál ( . IDVT-10192965), který odvádí srážkové vody z okolních pozemk . Do meliora ního kanálu jsou/budou odváženy srážkové vody z dot ených pozemk ALUCAST. Zlechovský potok i jeho bezejmenný p ítok pat í dle ekologického potenciálu do kategorie poškozený (zdroj: http://heis.vuv.cz). Na území posuzovaného zám ru se nevyskytuje trvalý povrchový tok, území se nachází mimo zátopová území pro Q100 vodních tok . Nejsou zde registrována pásma hygienické ochrany vodního zdroje (ve smyslu zákona 254/2001 Sb., o vodách). Dot ené území není sou ástí chrán né oblasti p irozené akumulace vod (CHOPAV) povrchové vody. Katastrální území obce Tupesy neleží podle na ízení . 262/2012 Sb. ve zranitelné oblasti. C.II.4.2. Podzemní voda

Dle hydrogeologického len ní spadá území výstavby do rajónu základní vrstvy 2250 - Dolnomoravský úval (http://heis.vuv.cz). Úrove hladiny podzemní vody v rámci archivních pr zkum byla zastižena m lce pod povrchem terénu, v hloubce cca 0,15 až 1,45 m pod jeho úrovní. Hladina v nižších ástech dna údolí m že ve srážkov bohatších obdobích dosahovat až k povrchu terénu. Prachovité soudržné zeminy výpln dna údolí jsou velmi málo propustné (kf = x.10-8 m/s). Jejich propustnost je lokáln zvyšována vyšším podílem pís ité frakce. P i absenci propustných št rk a písk v horizontu zemin výpln údolního dna je pohyb m lké podzemní vody ve sm ru spádu údolí velmi pomalý, což vede k dlouhodob ustálené úrovni hladiny podzemní vody a podmá ení terén v nižších partiích údolního dna. Ve stávajícím areálu jsou vybudovány 2 vrty pro zásobování pitnou a požární vodou. Vrtem TA 1, hloubeným v roce 2006 do úrovn cca 15 m pod terénem, byla ov ována možnost zásobování areálu požární vodou. erpací zkouškou byla stanovena vydatnost pro trvalý odb r na 0,21 l/s, p i emž zásoby umož ují erpat vodu po dobu 30 min v množství až 0,6 l/s. V míst vrtu TA 1 byla vybudována kopaná studna do hloubky cca 6,5 m a ší ky cca 1 m. Vrt TA 2, realizovaný v roce 2007, je hluboký cca 80 m. Potenciální využitelnost vrtu pro dlouhodobý kontinuální odb r byl stanoven na 0,9 l/s. Pro dlouhodobé provozní využití je FileName: SaveDate:


Strana: 26 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

doporu eno uvažovat s množstvím 0,5 l/s. Podzemní voda z tohoto vrtu nejeví známky antropogenního zne išt ní a je vhodná k zásobování pitnou vodou.

Na dot ených pozemcích nejsou evidovány pramenné oblasti.

V dot eném území není dle ve ejn dostupných databází (http://heis.vuv.cz; http://voda.gov.cz/portal/cz) evidován výskyt ochranných pásem vodních zdroj ur ených pro hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou. (ve smyslu zákona 254/2001 Sb., o vodách). Dot ené území není sou ástí chrán né oblasti p irozené akumulace vod (CHOPAV) podzemních vod. C.II.5.

P da

Pozemky dot ené zám rem jsou dle katastru nemovitostí klasifikovány, pop . využívány, jako: • orná p da, • ostatní plocha, • vodní plocha. Realizací zám ru bude z celkové vým ry trvalého záboru dot eno cca 95 % pozemk klasifikovaných jako plochy zem d lského p dního fondu. Dot ený pozemek 1351/5 je sice v katastru nemovitostí klasifikován jako orná p da, nicmén byl již ze ZPF od at v celém rozsahu rozhodnutím OŽP M Ú UH, zn.: OŽP/63364/07/306/2007/Pa/ZPF430 ze dne 27.8.2007. Pro zem d lské ú ely není v sou asné dob využíván. Pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa (lesní pozemky) nebudou zám rem dot eny. V dot eném území nejsou evidovány krajinné prvky1, tzv. krajinné prvky v zem d lské krajin , jejichž legislativní status je zakotven v na ízení vlády . 335/2009 Sb., o stanovení druh krajinných prvk (http://eagri.cz). C.II.6.

Horninové prost edí a p írodní zdroje

C.II.6.1. Horninové prost edí

Podle geomorfologického len ní (Demek J. a kol., 2006) náleží dot ené území do celku Kyjovská pahorkatina, podcelku Kudlovická pahorkatina. Kudlovická pahorkatina tvo í nejseverovýchodn jší podcelek Kyjovské pahorkatiny. Jedná se o lenitou pahorkatinu s plochým, k jihovýchodu se sklán jícím povrchem, tvo ený širokými rozvodními h bety a m lkými rozev enými údolími. Nejvyšším bod je vrchol Hradiska s výškou 271 m n.m. Prostor zám ru je sou ástí m lkého, široce pánvovit utvá eného údolí s osou spádu od severozápadu k jihovýchodu. Pozemek je v mírném spádu od místní komunikace III/42821 Tupesy - Velehrad (jihozápadní hranice parcel) a sm rem k obci se vyrovnává do plochého údolního dna. Z jihozápadu ústí do hlavního údolí (sm rem k zám ru) ústí do hlavního údolí m lká pánvovitá deprese bez povrchového odvodn ní vodote í.

Z regionáln -geologického hlediska náleží zájmové území a jeho nejbližší okolí k neogenním sediment panonu. Litologicky se jedná o souvrství vápnitých a nevápnitých jíl s polohami písk a prach , místy drobnozrnného št rku. P edkvartérní podklad reprezentuje komplex neogenních sediment zrnitostn zastoupený plastickými jíly. Jejich povrch byl archivními vrty v rámci inženýrskogeologického pr zkumu zjišt n od hloubky cca 11 až 13 m pod terénem. Kvartérní pokryv p edstavují aluviální (splachové) sedimenty výpln údolního dna, ov ené do hloubky cca 11 až 13 m pod terénem, v závislosti na p evýšení povrchu terénu. Zrnitostn zde p evažují jíly s nízkou plasticitou. Vizuáln se jedná o prachovité a jemn

1

Krajinný prvek p edstavuje souvislou plochu, pop ípad jiný útvar, i zem d lsky neobhospoda ované p dy, která plní mimoproduk ní funkci zem d lství a v zem d lské krajin hraje významnou stabiliza ní roli. Druhy krajinných prvk definuje na ízení vlády 335/2009 Sb., o stanovení druh krajinných prvk , a je jimi mez, terasa, travnatá údolnice, skupina d evin, stromo adí, solitérní d evina. Na prvky, které jsou/budou prost ednictvím agentur pro zem d lství a venkov zaevidovány, lze získat podporu z fond EU. FileName: SaveDate:


Strana: 27 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

pís ité hlíny sv tle hn dé barvy s polohami rozptýlené organické p ím si (šedé vrstvi ky). P vodním materiálem byly vodou rozplavované a ze svah do údolí splavované spraše.

V dot eném území nejsou evidovány žádné staré ekologické zát že (www.sekm.cz).

V dot eném území nejsou evidována poddolovaná území, sesuvné jevy nebo svahové pohyby. Podle SN EN 1998-1 (73 0036) "Navrhování konstrukcí odolných proti zem t esení" náleží dot ené území do oblasti s malou seizmicitou, se zrychlením 0,04 až 0,08 g, kde seizmicitu p i návrhu konstrukcí lze ešit zjednodušen .

Míra rizika pronikání radonu z podloží nebyla pro ú ely zpracování oznámení zjiš ována. Dle radonové mapy R lze o ekávat nízký až p echodný radonový index. C.II.6.2. Nerostné suroviny a p írodní zdroje V oblasti nejsou dle GS - Geofond registrována žádná chrán ná ložisková území. Dot ené území není vedeno jako významná geologická lokalita. Východn , cca 200 m od hranice areálu, je pod názvem Tupesy ( íslo CHLÚ 18830000) registrován výskyt chrán ného ložiskového území pro cihlá skou surovinu a dosud net ženého ložiska (kategorie Ložiska a prognózní zdroje - Ložiska výhradní plocha, íslo ložiska 3188300). C.II.7.

Fauna, flóra a ekosystémy

C.II.7.1. Biogeografická charakteristika území Podle biogeografického len ní eské republiky (Culek, 1996) leží zájmové území ve Ždánicko-liten ickém bioregionu (3.1), v jeho východní ásti. Bioregion obepíná tém ze všech stran Ch ibský bioregion (3.2) a má rozlohu cca 928 km2. Bioregion je tvo en nízkou teplou pahorkatinou na m kkých vápnitých sedimentech, tvo í p echod mezi typickými ástmi západokarpatské a severopanonské podprovincie. Vyskytuje se zde ada mezních karpatských a panonských prvk . Dominuje 3. dubovo-bukový vegeta ní stupe , na jižních svazích a v nižších polohách se vykytuje 2. bukovo-dubový stupe , odpovídající dubohab inám. Aktuáln jsou zastoupeny velké komplexy dubohabrových a bukových les , v bezlesí p evažuje orná p da, asté jsou sady. Dot ené území náleží z hlediska fyftogeografického do podokresu 77c. Ch iby. Vegeta ní stupe (Skalický): kolinní až suprakolinní. Jako potenciální vegetaci kolem potok lze ozna it luhy asociace Pruno-Fraxinetum. V plochých depresích jsou ojedin le i bažinné olšiny ( ). Podstatnou ástí p irozené náhradní vegetace jsou xerotermní travinobylinné porosty, náležející p evážn svazu , na n asto navazují lemová spole enstva svazu a k oviny , vzácn ji i . V bioregionu se prolíná fauna teplomilných stanoviš stepních lad a kulturní krajiny blízká sousedícím bioregion m panonské podprovincie s faunou háj karpatského podh í. Z hlediska fauny jsou jako významn jší druhy hodnoceny - savci: ježek východní ( ), myšice malooká ( ); ptáci: mandelík hajní ( ), strakapoud jižní ( ), lejsek malý ( ), uhýk menší ( ); obojživelníci: ku ka žlutob ichá ( ); plazi: ješt rka zelená ( ); m kkýši: hlemýž zahradní ( ), páskovka žíhaná ( ), páskovka ke ová ( ). C.II.7.2. Flora a fauna Pozemek, na kterém je zám r umíst n, se nachází p i okraji pr myslové zóny, v území vymezeném územním plánem jako plocha pro podnikání. Území je antropogenn pozm n no, vegeta ní kryt tvo í podmá ený siln ruderalizovaný lu ní porost bez významn jší ekologické funkce. Zástupci fauny nebyli na pozemcích ur ených k výstavb pozorováni. FileName: SaveDate:


Strana: 28 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

Podél silnice III/42821 se nachází liniová výsadba jabloní (

).

Nebyl zjišt n výskyt zvlášt chrán ného druhu rostlin nebo živo ich (podle zákona 114/1992 Sb.), vzhledem k charakteru území nelze jejich výskyt ani o ekávat. C.II.7.3. Územní systém ekologické stability V dot eném území se nenachází prvky územního systému ekologické stability, a to ani na lokální, ani na regionální i nadregionální úrovni. Východn od prostoru zám ru je umíst no lokální biocentrum Bílé Hory, zahrnující ást údolí a strá ku s vysázeným remízem se zbytky xerotermních bylinných spole enstev. Na biocentrum navazuje lokální biokoridor Vl í dol (za stávajícího stavu nefunk ní). C.II.7.4. Významné krajinné prvky, památné stromy V dot eném území se nebyly registrovány žádné významné krajinné prvky, nenachází se zde ani významné krajinné prvky ze zákona (zákon . 114/1992 Sb., v platném zn ní). V území se nenacházejí památné stromy. C.II.7.5. Chrán ná území V dot eném území se nenachází žádné zvlášt chrán né území ani není dot ené území sou ástí žádného zvlášt chrán ného území. Dot ené území neleží v národním parku nebo chrán né krajinné oblasti, v dot eném území nejsou vyhlášeny žádné národní p írodní rezervace, p írodní rezervace, národní p írodní památky nebo p írodní památky. C.II.7.6. Lokality Natura 2000 Zám r nezasahuje do žádné lokality Natura 2000. C.II.7.7. P írodní parky Hranice p írodního parku Ch iby prochází podél silnice III/42821, p i emž areál firmy ALUCAST s.r.o. leží p i jeho vn jším okraji (mimo p írodní park). C.II.8.

Krajina

Dot ené území leží v m lké protáhlé sníženin odvod ované drobnou, bezejmennou vodote í, severovýchodn od souvislé zástavby obce. Z krajinn typologického se jedná o zem d lsky intenzivn využívanou polní krajinu zvln ného podh í Ch ib , kterou v blízkém okolí oživují jen ne etné drobné remízky a lesík. Osu tvo í silnice III/42821, lemovaná dnes již mezerovitou alejí jabloní. Prostor zám ru leží v návaznosti na dvojici stávajících hal severn . Jižn pak leží fotbalové h išt a rozsáhlý areál bývalého zem d lského družstva. C.II.9.

Hmotný majetek a kulturní památky

C.II.9.1. Hmotný majetek V prostoru zám ru se nachází pouze pozemky a budovy ve vlastnictví investora zám ru, nenachází se zde žádný jiný nemovitý hmotný majetek. C.II.9.2. Architektonické a historické památky V prostoru zám ru a v jeho bezprost edním okolí se nenacházejí žádné nemovité kulturní památky, podléhající zákonu . 20/1987 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis , o státní památkové pé i a evidované v Úst edním seznamu kulturních památek eské republiky. V prostoru zám ru se rovn ž nenachází žádná drobná solitérní architektura.

FileName: SaveDate:


Strana: 29 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

C.II.9.3. Archeologická nalezišt V prostoru zám ru se nenachází žádné známé archeologické nalezišt . P i zásazích do terénu však nelze jednozna n vylou it narušení nebo odkrytí archeologických nález (vzhledem k jejich latenci). C.II.10.

Dopravní a jiná infrastruktura

V dot eném území je dostupná veškerá infrastruktura nezbytná pro provoz a výstavbu zám ru, tj. zejména komunika ní sí . Areál firmy Alucast je napojen prost ednictvím úrov ové k ižovatky na silnici III/42821. Prost ednictvím této silnice je zám r navázán na vyšší komunika ní sí . Schéma komunika ní sít dot eného území je z ejmé z následujícího obrázku.

Silnice III/42821 je krajskou silnicí III. t ídy. V profilu zám ru má extravilánový charakter ve dvoupruhovém uspo ádání. Její technický stav je p i zajišt ní stavební a zimní údržby vyhovující. Intenzity dopravy na silnici III/42821 v profilu napojení zám ru jsou shrnuty v následující tabulce:

Silnice III/42821

Úsek 6-4840

T žká 181

Osobní 1020

Motocykly 12

Celkem 1213

Zdroj: www.rsd.cz

Podél silnice III/42821 prochází cyklostezka, propojující Tupesy a Velehrad. V území je dostupná veškerá další nezbytná infrastruktura. C.II.11.

Jiné charakteristiky životního prost edí

Pro území nejsou specifikovány žádné další charakteristiky, které by mohly být zám rem dot eny.

FileName: SaveDate:


Strana: 30 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

ÁST D (ÚDAJE O VLIVECH ZÁM RU NA VE EJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ)

D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIV A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI D.I.1.

Vlivy na obyvatelstvo a ve ejné zdraví

D.I.1.1. Zdravotní vlivy a rizika Zám r neprodukuje ve významné mí e žádné škodliviny (hluk, zne išt ní ovzduší resp. jiné), které by mohly ovlivnit obyvatelstvo dot eného území a jejich zdraví. Zárove významn nem ní stávající zatížení prost edí. Jsou zajišt ny veškeré hygienické požadavky, nad míru stanovenou p íslušnými p edpisy nebudou vlivem zám ru dot eni žádní obyvatelé. D.I.1.2. Sociální a ekonomické d sledky Významné sociální resp. ekonomické d sledky nevznikají. Pokud k nim dojde, p jde o jev pozitivní (pracovní p íležitosti). D.I.1.3. Po et dot ených obyvatel Zám r se p eslimitními resp. negativními zdravotn významnými vlivy nebude dotýkat žádných obyvatel. D.I.1.4. Vlivy v pr b hu výstavby Vzhledem k umíst ní staveništ v pr myslové zón , tj. mimo obytnou zástavbu, nebude pr b h realizace zám ru spojen s významnými negativními vlivy na obyvatelstvo. D.I.2.

Vlivy na ovzduší a klima

D.I.2.1. Vlivy na kvalitu ovzduší Vyhodnocení vliv na kvalitu ovzduší je provedeno v rozptylové studii (p íloha 2 tohoto oznámení), na kterou v podrobnostech odkazujeme. Její výsledky jsou shrnuty následovn .

Pr m rná ro ní koncentrace NO2 v dot eném území, vyvolaná provozem zám ru, dosahuje nejvýše 0,035 g.m-3. Toto výpo tové maximum vychází do prostoru jihozápadn od nové výrobní haly. V porovnání s hodnotou imisního limitu se jedná o nízké hodnoty do 0,09 % limitu (40 g.m-3). V ostatních ástech hodnoceného území, mimo relativn malé území s maximem, budou hodnoty p ísp vku významn nižší.

FileName: SaveDate:


Strana: 31 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

Maximální hodinová koncentrace NO2, vyvolaná provozem zám ru, vychází ve výši do 1,1 g.m-3, tedy do 0,56 % imisního limitu (200 g.m-3). Toto výpo tové maximum vychází do prostoru východn od haly (vrch Bílá Hora). V ostatních ástech hodnoceného území bude p ísp vek imisní zát že dosahovat hodnot ješt nižších. Grafické znázorn ní je uvedeno na následujících obrázcích.

Jak vyplývá z uvedených údaj , imisní p ísp vky NO2, vyvolané provozem zám ru, jsou pom rn nízké. Z vyhodnocení p ísp vk vzhledem ke stávající imisní zát ži území (blíže viz kapitola C.II.2. Ovzduší a klima, strana 22 tohoto oznámení, resp. rozptylová studie, p íloha 2 tohoto oznámení) vyplývá, že zám r významným zp sobem neovlivní kvalitu ovzduší v dot eném území a nezp sobí zvýšení imisní zát že nad hodnotu imisního limitu.

Pr m rné ro ní koncentrace PM 10 v dot eném území, vyvolané provozem zám ru, dosahuje nejvýše 0,087 g.m-3. V porovnání s hodnotou imisního limitu se jedná o hodnoty do 0,22 % limitu (40 g.m-3). Toto výpo tové maximum vychází do prostoru jihozápadn od nové výrobní haly. V ostatních ástech hodnoceného území bude p ísp vek imisní zát že dosahovat hodnot ješt nižších. Pr m rné denní koncentrace PM10, vyvolané provozem zám ru, vycházejí ve výši do 3 g.m-3, tedy 6 % imisního limitu (50 g.m-3). Toto výpo tové maximum vychází do prostoru východn od haly (vrch Bílá Hora). Doby trvání maximální koncentrace jsou relativn krátké. Významn jší ovlivn ní stávající etnosti dosažení imisního limitu tedy není p edpokládáno. V ostatních ástech hodnoceného území, mimo relativn malé území s maximem, budou hodnoty p ísp vku významn nižší. Grafické znázorn ní je uvedeno na následujících obrázcích.

FileName: SaveDate:


Strana: 32 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

Jak vyplývá z uvedených údaj , imisní p ísp vky PM 10, vyvolané provozem zám ru, jsou pom rn nízké. Z vyhodnocení p ísp vk vzhledem ke stávající imisní zát ži území (blíže viz kapitola C.II.2. Ovzduší a klima, strana 22 tohoto oznámení, resp. rozptylová studie, p íloha 2 tohoto oznámení) vyplývá, že zám r významným zp sobem neovlivní kvalitu ovzduší v dot eném území a nezp sobí zvýšení imisní zát že nad hodnotu imisního limitu.

Pr m rná ro ní koncentrace benzenu, vyvolaná provozem zám ru, dosahuje nejvýše 0,003 g.m-3. V porovnání s hodnotou imisního limitu se jedná o hodnoty do 0,06 % limitu (5 g.m-3). Toto výpo tové maximum vychází do prostoru jihozápadn od nové výrobní haly. V ostatních ástech hodnoceného území bude p ísp vek imisní zát že dosahovat hodnot ješt nižších. Grafické znázorn ní je uvedeno na následujícím obrázku.

Jak vyplývá z uvedených údaj , imisní p ísp vek benzenu, vyvolaný provozem zám ru, je pom rn nízký. Z vyhodnocení p ísp vku vzhledem ke stávající imisní zát ži území (blíže viz kapitola C.II.2. Ovzduší a klima, strana 22 tohoto oznámení, resp. rozptylová studie, p íloha 2 tohoto oznámení) vyplývá, že zám r významným zp sobem neovlivní kvalitu ovzduší v dot eném území a nezp sobí zvýšení imisní zát že nad hodnotu imisního limitu.

FileName: SaveDate:


Strana: 33 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

Pr m rná ro ní koncentrace benzo(a)pyrenu, vyvolaná provozem zám ru, dosahuje nejvýše 0,005 ng.m-3. V porovnání s hodnotou imisního limitu se jedná o hodnoty cca 0,5 % limitu (1 ng.m-3). Toto výpo tové maximum vychází do prostoru jihozápadn od nové výrobní haly. V ostatních ástech hodnoceného území bude p ísp vek imisní zát že dosahovat hodnot ješt nižších. Grafické znázorn ní je uvedeno na následujícím obrázku.

Jak vyplývá z uvedených údaj , imisní p ísp vek benzo(a)pyrenu, vyvolaný provozem zám ru, je pom rn nízký. Z vyhodnocení p ísp vku vzhledem ke stávající imisní zát ži území (blíže viz kapitola C.II.2. Ovzduší a klima, strana 22 tohoto oznámení, resp. rozptylová studie, p íloha 2 tohoto oznámení) vyplývá, že zám r významným zp sobem neovlivní kvalitu ovzduší v dot eném území a nezp sobí vznik nových nadlimitních stav . D.I.2.2. Vlivy na klima Vlivy na klima jsou vylou eny. D.I.2.3. Vlivy v pr b hu výstavby Vlivy stavební dopravy a stavební technologie na kvalitu ovzduší budou nízké, do asné a celkov málo významné. Významn jší se jeví možnost vzniku emise prachu, jednak v d sledku stavebních (zemních) prací, jednak v d sledku vynášení materiálu ze staveništ a jeho následné ví ení. Zkušenost ukazuje, že tyto vlivy jsou v n kterých nep íznivých klimatických obdobích problémem všech staveb a posuzovaný p ípad pravd podobn nebude výjimkou. S ohledem na krátkodobost jde ovšem o vliv spíše obt žující než ohrožující. V každém p ípad jsou pro provád ní stavebních prací uvažována všeobecná opat ení pro omezení tohoto vlivu. Staveništ se nachází v osamocené poloze, bez úzkého styku s obytnou zástavbou, což je v tomto p ípad výhodou. D.I.3.

Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky

D.I.3.1. Vlivy hluku Zám r je optimáln umíst n v ásti obce, ur ené územním plánem pro komer ní aktivity, mimo obytnou i jinak chrán nou zástavbu. Vzdálenost k nejbližšímu chrán nému prostoru je cca 410 metr (rodinný d m .p. 151), vzdálenost k v tšinové zástavb obce potom více než 650 metr . Tato vzdálenost je více než dostate ná pro utlumení jakýchkoli významných hlukových vliv . Potenciální vlivy hluku jsou dokladovány níže provedenou analýzou.

FileName: SaveDate:


Strana: 34 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

HLUK+ verze 10.97 profi11 Uživatel: 4028/Ing. Petr Myná Soubor: C:\MYNAR\PRACE\INVEK\AKTUáLNí\0469-15 ALUCAST TUPESY, III. HALA - OZN\PRACOVNí\T_III_1.ZAD Vytišt no: 30.12.2015 19:59 |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K1 PARKOVIŠT : P1 (V rovin ) | 5.00 | | Po et aut za hodinu: | Kryt vozovky: Ca, F3: 2.0, sklon vozovky: 2 stup | |/1 Krajní body: [ 534.8, 605.4] [ 497.8, 545.1] m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 45.9 dB. | |/2 Krajní body: [ 493.8, 547.9] [ 538.8, 602.6] m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 45.9 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| (V rovin ) | | K2 PARKOVIŠT : P2 | Po et aut za hodinu: 1.25 | | Kryt vozovky: Ca, F3: 2.0, sklon vozovky: 2 stup | |/1 Krajní body: [ 487.9, 529.3] [ 544.8, 493.8] m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 39.9 dB. | |/2 Krajní body: [ 542.7, 490.8] [ 490.0, 532.3] m. | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 39.9 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K3 AUTOMOBILY: Osobni (V rovin ) | | Po et vozidel za hodinu ( D E N ): OA=5, NA=0, NS=0 | |/1 Krajní body: [ 482.9, 547.2] [ 494.8, 538.7] m. | | Výpo tová rychlost: 30.0 km/h, kryt: Bb, F3: 1.0 K ižovatka: oba | | Sklon vozovky: 2.0% (stoupající). | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 39.4 dB. | |/2 Krajní body: [ 494.8, 538.7] [ 547.9, 612.4] m. | | Výpo tová rychlost: 30.0 km/h, kryt: Bb, F3: 1.0 K ižovatka: oba | | Sklon vozovky: 2.0% (stoupající). | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 39.4 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | K4 AUTOMOBILY: Os2 (V rovin ) | | | Po et vozidel za hodinu ( D E N ): OA=1, NA=0, NS=0 |/1 Krajní body: [ 480.7, 544.6] [ 559.5, 487.4] m. | | Výpo tová rychlost: 30.0 km/h, kryt: Bb, F3: 1.0 K ižovatka: oba | | Sklon vozovky: 2.0% (stoupající). | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 32.4 dB. | |/2 Krajní body: [ 559.5, 487.4] [ 595.9, 537.4] m. | | Výpo tová rychlost: 30.0 km/h, kryt: Bb, F3: 1.0 K ižovatka: oba | | Sklon vozovky: 2.0% (stoupající). | | LAeq v ref. vzdálenosti 7,5 m: 32.4 dB. | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| FileName: SaveDate:


Strana: 35 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

|————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | P R M Y S L O V É Z D R O J E | | | | Zdroj | Obj | [x ; y] | výška| Q | L2 | Plocha| Lw | RMin | | | | | [m] | | [dB] | [m2] | [dB] | [m] | |————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | P 1 | 0 | 510.7; 526.0 | 1.0| 1.0| 76.0| 1.000| 76.0| 0.28 | | P 2 | 0 | 529.4; 511.7 | 1.0| 1.0| 76.0| 1.000| 76.0| 0.28 | | P 3 | 0 | 506.0; 547.5 | 1.0| 1.0| 76.0| 1.000| 76.0| 0.28 | | P 4 | 1 | 544.2; 581.6 | 7.0| 2.0| 76.0| 1.000| 76.0| 0.40 | | P 5 | 1 | 558.2; 571.2 | 7.0| 2.0| 76.0| 1.000| 76.0| 0.40 | | P 6 | 1 | 578.2; 556.9 | 7.0| 2.0| 76.0| 1.000| 76.0| 0.40 | | P 7 | 1 | 594.3; 544.9 | 7.0| 2.0| 76.0| 1.000| 76.0| 0.40 | | P 8 | 3 | 530.4; 561.3 | 7.0| 2.0| 76.0| 1.000| 76.0| 0.40 | | P 9 | 3 | 540.6; 553.5 | 7.0| 2.0| 76.0| 1.000| 76.0| 0.40 | | P 10 | 3 | 557.7; 541.8 | 7.0| 2.0| 76.0| 1.000| 76.0| 0.40 | | P 11 | 3 | 574.3; 529.9 | 7.0| 2.0| 76.0| 1.000| 76.0| 0.40 | | P 12 | 4 | 512.5; 535.1 | 7.0| 2.0| 76.0| 1.000| 76.0| 0.40 | | P 13 | 4 | 524.2; 527.5 | 7.0| 2.0| 76.0| 1.000| 76.0| 0.40 | | P 14 | 4 | 540.8; 515.3 | 7.0| 2.0| 76.0| 1.000| 76.0| 0.40 | | P 15 | 4 | 556.4; 504.1 | 7.0| 2.0| 76.0| 1.000| 76.0| 0.40 | |————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | |Výpo et po frekvencích: Ne (^F4-prepni) |————————————————————————————————————————————————————————————————————————| |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | Opis zadání - objekty | |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | | | | | sou adnice objektu v (m) | íslo| Typ |výška|———————————————————————————————————————————————————————| | | | (m) | bod . 1/5 | bod . 2/6 | bod . 3 | bod . 4 | |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1. | D m | 6.0| 534.8; 582.7| 599.8; 536.8| 607.9; 548.2| 542.9; 594.1| | 2. | D m | 6.0| 556.4; 585.0| 588.1; 562.6| 593.8; 570.7| 562.1; 593.1| | 3. | D m | 6.0| 520.9; 563.6| 579.5; 522.0| 587.7; 533.6| 529.1; 575.2| | 4. | D m | 6.0| 502.0; 537.1| 560.7; 495.4| 574.6; 514.9| 515.9; 556.6| | 5. | D m | 4.0| 541.9; 538.3| 557.6; 527.1| 562.5; 534.0| 546.8; 545.2| | 6. | D m | 4.0| 566.3; 521.0| 574.5; 515.4| 579.1; 522.2| 570.9; 527.8| |—————————————————————————————————————————————————————————————————————————| |————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | T A B U L K A O B J E K T | | | | | | Výška | p d o r y s [m] | Korekce pro | Bod .1 |délka|ší ka| odraz od st n [dB] | | íslo| Typ | (od) do |Bod |————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1 |D m | | 6.0| 4 | 535; 583| 80| 14| 3.0 | | 2 |D m | | 6.0| 4 | 556; 585| 39| 10| 3.0 | | | 6.0| 4 | 521; 564| 72| 14| 3.0 | | 3 |D m | 4 |D m | | 6.0| 4 | 502; 537| 72| 24| 3.0 | | 5 |D m | | 4.0| 4 | 542; 538| 19| 8| 3.0 | | 6 |D m | | 4.0| 4 | 566; 521| 10| 8| 3.0 | |————————————————————————————————————————————————————————————————————————————————| |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | T A B U L K A B O D V Ý P O T U ( D E N ) | | | | | | | LAeq (dB) | | | .| výška | Sou adnice |doprava|pr mysl|celkem |p edch.| m ení | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1 | 3.0 | 303.8; 150.0 | 8.7 | 28.4 | 28.5 | | | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————|

Jak vyplývá z uvedených údaj , hladina hluku z provozovny zám ru (stacionární zdroje a ú elové komunikace, spolup sobící ú inek celé provozovny po realizaci zám ru) se v nejbližším resp. nejvíce dot eném chrán ném bude pohybovat v úrovni do LAeq,T = 28,5 dB (s uvážením nejistoty výpo tu tedy nep ekro í hodnotu LAeq,T = 32 dB). Tato hodnota spolehliv vyhovuje jak dennímu (LAeq,T = 50 dB), tak i no nímu (LAeq,T = 40 dB) limitu dle na ízení vlády . 272/2011 Sb., o ochran zdraví p ed nep íznivými ú inky hluku a vibrací. Pokud jde o hluk z provozu na ve ejných komunikacích, zám r významn nem ní intenzity dopravy, pohybující se po silnici III/42821. Potenciální zm na se bude pohybovat v pásmu do 0,1 dB, nedochází tedy k akusticky významné zm n (ve smyslu § 20 odst. 4 na ízení vlády . 272/2011 Sb., o ochran zdraví p ed nep íznivými ú inky hluku a vibrací, není za hodnotitelnou zm nu považován rozdíl do 0,9 dB). Dopravní provoz související se zám rem (rozší ení kapacity výroby) tedy prakticky nezm ní existující dopravn -hlukovou situaci v území. Hluková problematika je spolehliv ešitelná v rámci platných limit (a to se zna nou rezervou), riziko vzniku potenciálních p eslimitních hlukových vliv nevzniká. FileName: SaveDate:


Strana: 36 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

D.I.3.2. Další fyzikální a biologické vlivy

Vlivy vibrací jsou vylou eny.

Vlivy zá ení nebo dalších faktor jsou vylou eny. D.I.3.3. Vlivy v pr b hu výstavby Hluk v období výstavby je v daném území (zcela mimo kontakt s chrán nými prostory) spolehliv ešitelný. Stavební práce nebudou provád ny v no ním období (22:00-6:00 hodin) ani v asném ranním a pozdním ve erním období (6:007:00, 21:00-22:00 hodin). P ípadné vibrace, zp sobené stavebními mechanismy ovlivní pouze bezprost ední okolí provád ných prací (do vzdálenosti nejvýše n kolika metr ), bez vlivu na stavby resp. obyvatelstvo. V pr b hu výstavby nebudou provád ny trhací práce za použití výbušnin. D.I.4.

Vlivy na povrchovou a podzemní vodu

D.I.4.1. Vlivy na povrchovou vodu

Zám r p edpokládá výstavbu na nezpevn ných plochách. Plocha povrchu terénu, nov zastav ná zpevn nými plochami, bude init cca 3882 m2. Z hlediska odtokových pom r dojde realizací zám ru ke zm n pom ru povrchu zpevn ných a nezpevn ných ploch na lokalit . Aktuáln dochází na ploše budoucí výstavby k p irozenému vsaku srážkových vod, p ípadn odparu nebo využití vegetací. Po realizaci zám ru budou srážkové vody odvád ny do zasakovacích jímek umíst ných po obvodu haly. S ohledem na charakter horninového prost edí (vysoká úrove hladiny podzemní vody, kolísání hladiny) jsou jímky opat eny bezpe nostním p epadem se zaúst ním do místní vodote e. Objem vod, odvedených ze st ech a zpevn ných ploch, bude po realizaci stavby v pr m rném klimatickém roce navýšen o cca 5900 m3, emuž odpovídá navýšení pr m rného povrchového odtoku z území o 0,18 l.s-1. Zm nu odvodn ní území lze, s ohledem na celkov nízký objem odtoku, považovat za málo významný dopad. Zdrojem požární vody bude objem požární nádrže v množství 85 m3, dopl ovaný vodou ze stávající studny. Realizací zám ru nebudou vyvolány p eložky žádných vodních tok ani nebudou provád ny jiné významné zásahy do útvar povrchových vod. V d sledku realizace zám ru nedojde ke zm n v rozsahu hydrologických povodí nebo k p evodu vody z jednoho povodí do jiného. Vliv na charakter odvodn ní hodnotit jako nulový.

V areálu nebudou používány a ani skladovány látky ohrožující jakost vod. Produkovány budou technologické odpadní vody, jejich produkce bude navýšena o cca 500 m3/rok. Shromaž ovány budou v záchytné jímce o objemu cca 11 m3 a po jejím napln ní odváženy k likvidaci mimo areál firmy. Splaškové vody v množství cca 3120 m3/rok budou po vy išt ní na nov vybudované areálové OV vypoušt ny do bezejmenného toku. Hodnoty zne išt ní a množství vypoušt ných odpadních vod budou odpovídat požadavk m vyplývajícím z limit daných p íslušným rozhodnutím. Areál je vybaven prost edky k zachycení a odstran ní havarijních únik vodám nebezpe ných látek. Deš ové vody z plochy parkoviš s možností zne išt ní ropnými látkami budou odvád ny p es odlu ova ropných látek (dostate né kapacity a ú innosti). Vlivem nár stu kapacity výroby spojené se zvýšením po tu produkce splaškových a technologických vod nelze p edpokládat ovlivn ní kvality povrchových vod. FileName: SaveDate:


Strana: 37 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

D.I.4.2. Vlivy na podzemní vodu

Zám r p edpokládá likvidaci srážkových vod ze zpevn ných ploch areálu v podpovrchovém vsakovacím za ízení s bezpe nostním p epadem do vodote e. Vlivy na hydrogeologické pom ry m lké kvartérní zvodn v míst vsaku srážkových vod budou pouze lokální a lze je vzhledem k charakteru prost edí ozna it za nevýznamné. Zdroj pitné vody bude ešen vlastní vrtanou studnou. P epokládané nároky na množství vody v areálu jsou uvažovány v úrovni cca 4000 m3 za rok. Poloha studny/studní a kapacita zdroje bude ešena ve fázi stavebního povolení odborným hydrogeologickým posudkem. Podmínkou je, aby jímáním podzemní vody nedošlo k negativnímu ovlivn ní kvality podzemní vody a vydatnosti okolních zdroj podzemní vody. Vyhloubení vrtané studny a její využívání bude provedeno v souladu s požadavky platné legislativy, a to zejména v souladu se zákonem o vodách a zákonem o hornické innosti, výbušninách a státní bá ské správ . Množství a podmínky odb ru podzemní vody z vrtané studny budou stanoveny autorizovaným vyjád ením hydrogeologa. Zdrojem požární vody bude stávající požární nádrž. Požadavek na zajišt ní požární vody neovlivní pom ry v území a neohrozí vydatnosti okolních zdroj podzemní vody. Hydrogeologické charakteristiky nebudou realizací zám ru ovlivn ny.

Zám r p edpokládá likvidaci potenciáln zne išt ných srážkových vod z ploch parkoviš p ed išt ním a odvedením do deš ové kanalizace. Vliv zám ru na kvalitu podzemních vod lze hodnotit jako nulový.

Navýšení kapacity výroby je spojeno s nárokem na vyšší spot ebu vody o cca 40 % , a to pitné vody z cca 4680 m3/rok na cca 7800 m3/rok (zvýšení po tu pracovník ) a technologické z cca 700 m3/rok na cca 1200 m3/rok, nároky na spot ebu požární vody z stávají beze zm ny. Kapacita stávajících zdroj (vlastní studna/vrt) bude dopln na novými zdroji pro zabezpe ení pokrytí vyšší spot eby. Odb r podzemní vody pro požární ú ely (pohotovostní množství v požární nádrži, hašení požáru) z m lké studny - trvalý odb r možný v množství 0,2 l/s, tj. 6 300 m3/rok, nárazov ( erpání po dobu 30 min) až 0,6 l/s nebude navyšován. D.I.4.3. Vlivy v pr b hu výstavby Stavební aktivity budou provád ny v úrovni stávající hladinou podzemní vody, pop . v dosahu možné amplitudy kolísání. Místní ovlivn ní jakosti odvád ných vod z území výstavby je možné teoreticky pouze v omezeném asovém období výstavby, nap . p sobením úkap z provozovaných mechanism nebo smytím zemin p i siln jších deštích. Jedná se o b žné a malé riziko, které bude minimalizováno požadovaným dodržováním pracovních postup . Významné p sobení t chto vliv nep edpokládáme. D.I.5.

Vlivy na p du

D.I.5.1. Vlivy na p du

Celková zastav né plocha zám ru (stavební objekty v etn komunikací a zpevn ných ploch) iní cca 0,38 ha. Zám r bude realizován p evážn na pozemku p. . 1351/5, který je v katastru nemovitostí kategorizován jako orná p da. Dále budou dot eny ostatní plochy (manipula ní plocha, silnice, ostatní komunikace) a vodní plocha. Pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa nebudou zám rem dot eny. Pozemek p. . 1351/5 je v katastru nemovitostí klasifikován jako orná p da, nicmén byl již ze ZPF od at v celém rozsahu rozhodnutím OŽP M Ú UH, zn.: OŽP/63364/07/306/2007/Pa/ZPF430 ze dne 27.8.2007. Pozemek není aktuáln k zem d lským ú el m využíván, v územním plánu obce je lokalita vedena jako plocha pro podnikání. FileName: SaveDate:


Strana: 38 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

Skryté produk ní vrstvy p dy (ornice) v mocnosti cca 10-15 cm budou p ed zahájením výstavby p esunuty na jihovýchodní ást pozemku k do asnému uložení. Po ukon ení výstavby bude použita na zásypy a terénní úpravy, resp. dle požadavk orgánu ochrany zem d lského p dního fondu.

Zám r je p ipravován v území, které má rovinný charakter. V území nehrozí výrazné eroze p dy. V pr b hu výstavby a provozu nep edpokládáme ohrožení její stability.

Z hlediska zne išt ní p dy nebude zám r p i dodržení standardních provozních opat ení zdrojem negativního ovlivn ní. D.I.5.2. Vlivy v pr b hu výstavby Do asný zábor není v pr b hu výstavby nárokován. Pro výstavbu (za ízení staveništ , pohyb techniky, vlastní stavební práce) budou využity plochy trvalého záboru. P i b žném využívání stavebních stroj , které jsou v dobrém technickém stavu, nedochází k závažnému vnosu cizorodých látek do p d. V p ípad havárie s následným únikem rizikových látek do p d bude provedeno odt žení kontaminovaných zemin, jejich dekontaminace nebo uložení na skládku, kde je ukládání takto zne išt ných zemin povoleno. Významn jší riziko kontaminace zemin v pr b hu výstavby proto nevzniká. D.I.6.

Vlivy na horninové prost edí a p írodní zdroje

D.I.6.1. Vlivy na horninové prost edí Zám r není umíst n v žádné geologicky významné oblasti. Stavba p edpokládá založení objektu v p ípovrchovém horizontu, bez podzemních podlaží a bez významných terénních úprav, Místn tak dojde k zásahu do p irozeného vrstevního sledu, bez dalších dopad . Vliv na horninové prost edí není azen mezi limitující faktory. D.I.6.2. Vlivy na surovinové a jiné p írodní zdroje, ostatní vlivy P írodní zdroje ani zdroje nerostných surovin nebudou zám rem dot eny. Nebudou poškozeny evidované geologické ani paleontologické památky. D.I.6.3. Vlivy v pr b hu výstavby Veškeré výše popsané vlivy na horninové prost edí budou postupovat s pr b hem výstavby od stávajícího stavu až po cílový stav. Významné ovlivn ní horninového prost edí není v pr b hu výstavby o ekáváno. D.I.7.

Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy

D.I.7.1. Vlivy na flóru a faunu

Dot ené území je tvo eno zem d lskými pozemky. Jedná se o antropogenn podmín né porosty. Druhové spektrum reprezentují zástupci b žné pro ruderalizované porosty, p evažují druhov chudé ruderalizované travobylinné formace s výskytem invazivních druh . Realizací zám ru nedojde k likvidaci biotop s výskytem zvlášt chrán ných druh rostlin ve smyslu zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, v platném zn ní, ani takových biotop , jež se v území nebo v širší oblasti vyskytují vzácn .

FileName: SaveDate:


Strana: 39 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

Projekt p edpokládá asanaci ty jedinc jablon domácí, které jsou sou ástí stávajícího silni ního stromo adí. Za tyto bude provedena adekvátní náhradní výsadba. Zásahy a vlivy vyvolané výstavbou zám ru tak lze hodnotit jako akceptovatelné.

Na lokalit nebyl prokázán výskyt zvlášt chrán ných druh obratlovc , chrán ných dle zákona . 114/1992 Sb., v platném zn ní. Lokalita je z hlediska biodiverzity velice chudá a málo perspektivní. Z hlediska migra ní prostupnosti v území nep edstavuje zám r významn jší bariéru. D.I.7.2. Vliv na územní systém ekologické stability Zám r nekoliduje s žádným z prvk územního systému ekologické stability, vlivy jsou tedy vylou eny. D.I.7.3. Vliv na významné krajinné prvky, památné stromy Zám r nekoliduje s žádným významným krajinným prvkem ani památným stromem, vlivy jsou tedy vylou eny. D.I.7.4. Vliv na zvlášt chrán ná území Zám r nekoliduje s žádným zvlášt chrán ným územím, zvlášt chrán ná území nebudou dot ena. D.I.7.5. Vlivy na lokality Natura 2000 Zám r nekoliduje s žádnou z lokalit soustavy Natura 2000. Významný vliv na p íznivý stav p edm tu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo pta í oblasti byl Krajským ú adem Zlínského kraje vylou en (viz p íloha 3.2 tohoto oznámení). D.I.7.6. Vlivy na p írodní parky Zám r se nachází mimo p írodní park. Hranice p írodního parku Ch iby však prochází v blízkosti zám ru (po západním okraji silnice III/42821). Zám r je umíst n v souladu s územním plánem, v pr myslové zón . Objemové ešení zám ru odpovídá ostatním objekt m pr myslové zóny, nevzniká tedy významný dodate ný vliv v i krajinným charakteristikám p írodního parku (viz též níže kapitola D.I.8. Vlivy na krajinu, strana 40 tohoto oznámení). D.I.7.7. Vlivy v pr b hu výstavby Výše popsané vlivy vzniknou v pr b hu výstavby. Další faktory jako hluk a zne išt ní ovzduší v pr b hu provád ní stavebních a konstruk ních prací nebudou dosahovat hodnot, které by mohly vést k poškození rostlin a živo ich v okolí stavby. D.I.8.

Vlivy na krajinu

Prostor hodnoceného zám ru p ímo navazuje na stávající areál firmy Alucast. Navržená hala bude orientována identickým zp sobem jako stávající haly stojící severn od zám ru. Jižn pak leží fotbalové h išt a rozsáhlý areál bývalého JZD. Dle platného územního plánu obce je toto území vymezeno pro ú ely pr myslové výroby a skladování. P edm tné haly budou svým umíst ním, prostorovým a hmotovým uspo ádání korespondovat se stávajícími halovými objekty v sousedství. Z hlediska možného ovlivn ní širších krajinných prostor leží dot ené území ve sníženin údolí ka, které vytvá í vícemén pohledov odclon nou enklávu v i širšímu okolí. Vliv na krajinný ráz území se tedy omezí jen na bližší p ilehlé okolí. Celkov tak lze vyhodnotit vliv na krajinu jako málo významný a tedy akceptovatelný. D.I.8.2. Vlivy v pr b hu výstavby Vlivy na krajinu nejsou v pr b hu výstavby významné.

FileName: SaveDate:


Strana: 40 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

D.I.9.

Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

D.I.9.1. Vlivy na hmotný majetek Hmotný majetek t etích stran není dot en, zám r se nachází na pozemcích ve vlastnictví oznamovatele zám ru. D.I.9.2. Vlivy na architektonické a historické památky Architektonické ani historické památky nejsou dot eny. D.I.9.3. Vlivy na archeologické památky Možnost archeologického nálezu v pr b hu zemních prací p i výstavb zám ru není jednozna n vylou ena. Stavebník je povinen p edem oznámit zám r provád ní výkopových prací oprávn nému pracovišti a v p ípad archeologického nálezu postupovat podle §176 zákona . 183/2006 Sb., stavební zákon. V p ípad , kdy budou skrývkou, výkopem nebo jiným zásahem do terénu, narušeny archeologické struktury, bude nutno, ve smyslu ustanovení zákona . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i ve zn ní pozd jších p edpis , zajistit záchranný archeologický výzkum. D.I.9.4. Vlivy v pr b hu výstavby Vlivy související s možností dot ení archeologických památek se týkají zejména období provád ní stavebních prací. D.I.10.

Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu

D.I.10.1. Vlivy na dopravní infrastrukturu Celkové intenzity dopravy, související s provozem celého závodu Alucast po rozší ení (III. etapa), se budou pohybovat v úrovni do 100 osobních vozidel/den, 5 lehkých a st edních nákladních vozidel/den a 2 t žkých nákladních vozidel/m síc (po et p íjezd , po et odjezd je shodný). Stávající dopravní obsluha závodu iní cca 80 osobních vozidel/den, 4 lehká a st ední nákladní vozidla/den a 1 t žké nákladní vozidlo/m síc (po et p íjezd , po et odjezd je shodný). P itížení dopravy vlivem rozší ení závodu (III. etapa) tak iní do 20 osobních vozidel/den, 1 lehké a st ední nákladní vozidlo/den a 1 t žké nákladní vozidlo/m síc (po et p íjezd , po et odjezd je shodný). P i celkové intenzit dopravy na silnici III/42821 v úrovni 1213 vozidel/den (z toho 181 t žkých) tak podíl zám ru nep ekro í cca 3 % (celková doprava) resp. cca 1 % (nákladní doprava). Tato zm na je z dopravního hlediska nevýznamná. D.I.10.2. Vlivy na jinou infrastrukturu Jiné vlivy na infrastrukturu nejsou o ekávány, nedochází k rozvoji, ani k omezení technické infrastruktury území. D.I.10.3. Vlivy v pr b hu výstavby Dopravní nároky v období výstavby resp. konstruk ních prací jsou celkov málo významné a do asné. D.I.11.

Jiné ekologické vlivy

Nejsou o ekávány žádné další významné vlivy, výše nepopsané.

FileName: SaveDate:


Strana: 41 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

D.II. ROZSAH VLIV

VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI

Rozsah vliv zám ru je lokální, daný prakticky rozsahem zám ru resp. areálu Alucast. Nedochází k zasažení širšího území.

D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEP ÍZNIVÝCH VLIVECH P ESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE Nep íznivé vlivy p esahující státní hranice jsou vylou eny.

D.IV. OPAT ENÍ K PREVENCI, VYLOU ENÍ A SNÍŽENÍ NEP ÍZNIVÝCH VLIV A POPIS KOMPENZACI, POKUD JE TO VZHLEDEM K ZÁM RU MOŽNÉ Prevence nebo vylou ení nep íznivých vliv vyplývá zejména z dodržování platných zákon , norem, p edpis a povolovacích rozhodnutí. Základní projektová opat ení k prevenci, vylou ení, snížení pop ípad kompenzaci nep íznivých vliv spo ívají v t chto oblastech: • umíst ní zám ru v souladu s územním plánem, v pr myslové zón mimo úzký kontakt s obytným územím (z hlediska ochrany ve ejného zdraví), • umíst ní zám ru mimo zvlášt chrán ná a biologicky významná území (z hlediska ochrany p írody a krajiny), • dodržení platných p edpis a norem v oblasti projek ního návrhu rozmíst ní technologie i v oblasti ochrany životního prost edí a ve ejného zdraví.

D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATK VE ZNALOSTECH A NEUR ITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY P I SPECIFIKACI VLIV V pr b hu zpracování tohoto oznámení se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neur itosti, které by znemož ovaly jednozna nou specifikaci možných vliv zám ru na jednotlivé složky životního prost edí a ve ejného zdraví. Podklady pro zpracování oznámení obsahují všechny nezbytné informace o zám ru, v rámci jeho zpracování byly provedeny všechny nezbytné pr zkumy, pot ebné pro zjišt ní stavu území a následnou specifikaci vliv .

FileName: SaveDate:


Strana: 42 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

ÁST E (POROVNÁNÍ VARIANT

EŠENÍ ZÁM RU)

Zám r není ešen ve více variantách.

FileName: SaveDate:


Strana: 43 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

ÁST F (DOPL UJÍCÍ ÚDAJE)

F.I. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE Situa ní ešení zám ru je dokladováno v p ílohové ásti tohoto oznámení. Tamtéž jsou doloženy i další nezbytné doklady.

F.II. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE Nejsou uvedeny.

FileName: SaveDate:


Strana: 44 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

ÁST G (VŠEOBECN SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU)

V pr myslové zón u obce Tupesy (k.ú. Tupesy) je p ipravováno rozší ení závodu spole nosti ALUCAST s.r.o. Spole nost je zam ena na malosériovou výrobu p esných odlitk z hliníkových slitin metodou vytavitelného vosku. Formy pro voskové modely jsou vyráb ny dle výkres vypracovaných v technické kancelá i ALUCAST s.r.o. subdodavateli mimo areál firmy. Tyto dovezené formy jsou v plni ce pln ny voskem, následn jsou formy ru n rozebrány a voskové modely išt ny, opravovány, pop . je více voskových model slepováno. Za išt né voskové modely jsou nalepeny do strome ku a ukládány do speciálních vozík , které jsou p evezeny do prostoru temperování, obalování a sušení. Zde jsou voskové modely namá eny s mezisušením do obalové kaše s následným posypem žáruvzdorným nek emenným ost ivem. Takto je vytvo ena keramická forma, z níž je vosk vytaven v autoklávu. Vytavený vosk je regenerován (zbaven vody a ne istot) a znovu využit p i výrob model . Keramické formy zbavené vosku jsou vypalovány ve vypalovací elektrické peci, kde jsou zbaveny chemicky vázané vody a p edeh áty na licí teplotu. Následuje lití tekutých hliníkových slitin do vypálených keramických forem, p i emž p íprava slitin je provád na ve ty ech elektrických pecích. Po odlití jsou napln né strome ky (sestavy keramických forem napln ných ztuhlými hliníkovými slitinami) p evezeny do prostoru otloukání, kde jsou mechanicky zbaveny keramické formy. Dále jsou odlitky na pásové pile odd leny od vtokové soustavy a tryskány tlakovou vodou nebo litinovou drtí. Odd lené vtokové soustavy jsou vráceny do výroby na roztavení. Po kontrole a p ípadných opravách jsou výrobky baleny a expedovány. Rozší ení závodu spo ívá ve výstavb nové provozní haly (ozna ené ALC_3), vybavené moderním robotickým pracovišt m, umož ujícím operativn jší práci s prvky o v tší hmotnosti (a odstra ující fyzicky náro nou práci p i manipulaci s nimi) a umož ujícím výrobu forem s vyšší p esností hotových výrobk . Sou ástí nové haly bude i samostatný sklad vosk , ur ený pro stávající i novou výrobní halu. Sklad vosk bude realizován jako vestavba mezi halu ALC_2 a ALC_3, s kapacitou skladování až 50 t vosku. Bude sloužit pro uskladn ní veškerého vosku používaného v závod Alucast Tupesy. Západní ást objektu ALC_3 bude realizována jako dvoupodlažní obchodn -administrativní ást, s prostorami v p ízemí, ur enými pro expedici s navazujícím pracovišt m kalibrace a zázemím zam stnanc . Kapacita závodu se tak zvýší ze stávajících cca 150 t/rok na 200 t/rok (vztaženo k hmotnosti výrobk , tj. hliníkových odlitk ). Umíst ní zám ru je z ejmé z následujícího obrázku:

FileName: SaveDate:


Strana: 45 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

Zám r bezprost edn navazuje na provozovaný závod ALUCAST s.r.o. a stane se jeho nedílnou sou ástí. Vlivy závodu na jednotlivé složky životního prost edí jsou proto vyhodnoceny ve svém kumulativním ú inku (pro cílovou kapacitu 200 t odlitk za rok).

Zám r je umíst n v souladu s územním plánem v pr myslové zón obce Tupesy, mimo kontakt s obytnou nebo jinak chrán nou zástavbou. Vzdálenost zám ru k obytné zástavb je cca 410 metr (rodinný d m .p. 151 v osamocené poloze severn od zastav ného území obce Tupesy), vzdálenost k v tšinové zástavb obce je potom v tší než 650 metr . Zám r neprodukuje ve významné mí e žádné škodliviny (hluk, zne išt ní ovzduší resp. jiné), které by mohly ovlivnit obyvatelstvo dot eného území a jejich zdraví. Zárove významn nem ní stávající zatížení prost edí. Jsou zajišt ny veškeré hygienické požadavky, nad míru stanovenou p íslušnými p edpisy nebudou vlivem zám ru dot eni žádní obyvatelé. Zám r je umíst n na nevyužívaném zem d lském pozemku (v sou asné dob od atém ze zem d lského p dního fondu), bez výskytu zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich . Nedotýká se žádných p írodov dn chrán ných lokalit (v etn lokalit Natura 2000), nejsou dot eny ani žádné prvky územního systému stability, významné krajinné prvky ani památné stromy.

FileName: SaveDate:


Strana: 46 z 47

OZNÁMENÍ ZÁM RU

ÁST H (P ÍLOHY) P ílohy jsou za azeny za hlavním textem tohoto oznámení. Seznam p íloh: P íloha 1 (Mapové a situa ní p ílohy) 1.1 Situace zám ru 1.2 Pohledy, vizualizace P íloha 2 (Rozptylová studie) P íloha 3 (Technické parametry za ízení k oh evu) P íloha 4 (Doklady) 4.1 Vyjád ení p íslušného stavebního ú adu z hlediska územního plánu 4.2 Stanovisko orgánu ochrany p írody podle § 45i zákona . 114/1992 Sb. 4.3 Výzva k dopln ní oznámení zám ru

KONEC HLAVNÍHO TEXTU OZNÁMENÍ Datum zpracování, podpis zpracovatele a seznam osob, které se podílely na zpracování, se nachází v jeho úvodní ásti.

FileName: SaveDate:


Strana: 47 z 47

(Mapové a situa ní p ílohy)

(Rozptylová studie)

Rozší ení závodu ALUCAST TUPESY - III. etapa ROZPTYLOVÁ STUDIE

Zpracováno dle zákona . 201/2012 Sb., o ovzduší, v platném zn ní, p ílohy . 15 k vyhlášce k vyhlášce . 415/2012 Sb. a metodiky SYMOS 97

Zpracoval: ing. Pavel Cetl

Brno, prosinec 2015

Rozší ení závodu ALUCAST TUPESY - III.etapa

Obsah OBSAH ..............................................................................................................................................3

1. ÚVOD.............................................................................................................................................4

2. POPIS METODIKY .........................................................................................................................4

3. VSTUPNÍ ÚDAJE ...........................................................................................................................7 3.1. ÚDAJE O ZDROJÍCH .................................................................................................................................... 7 3.2. METEOROLOGICKÉ PODKLADY ................................................................................................................. 7 3.3. ÚDAJE O TOPOGRAFICKÉM ROZLOŽENÍ REFEREN NÍCH BOD .................................................................. 8 3.4. ÚDAJE O IMISNÍCH LIMITECH A P ÍPUSTNÝCH KONCENTRACÍCH ZNE IŠ UJÍCÍCH LÁTEK ........................ 8 4. P ÍSP VEK NAVRHOVANÉHO ZÁM RU KE STÁVAJÍCÍ IMISNÍ ZÁT ŽI ...................................9 4.1. P 4.2. P 4.3. P 4.4. P 4.5. P

ÍSP ÍSP ÍSP ÍSP ÍSP

VEK NAVRHOVANÉHO ZÁM VEK NAVRHOVANÉHO ZÁM VEK NAVRHOVANÉHO ZÁM VEK NAVRHOVANÉHO ZÁM VEK NAVRHOVANÉHO ZÁM

RU KE STÁVAJÍCÍ RU KE STÁVAJÍCÍ RU KE STÁVAJÍCÍ RU KE STÁVAJÍCÍ RU KE STÁVAJÍCÍ

IMISNÍ ZÁT IMISNÍ ZÁT IMISNÍ ZÁT IMISNÍ ZÁT IMISNÍ ZÁT

ŽI NO 2.................................................. 9 ŽI PM10 .............................................. 10 Ž BENZENU ......................................... 11 Ž BAP................................................. 12 ŽI VE VYBRANÝCH BODECH ................ 12

5. STÁVAJÍCÍ A CELKOVÁ ÚROVE IMISNÍ ZÁT ŽE ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ .................................13

6. KOMPENZA NÍ OPAT ENÍ ........................................................................................................15

7. ZÁV RY.......................................................................................................................................16

8. P ÍLOHY......................................................................................................................................17 8.1. GRAFICKÉ ZNÁZORN NÍ POLOHY VÝPO TOVÝCH BOD .......................................................................... 17 8.2. VÝPO TOVÉ BODY MIMO PRAVIDELNOU SÍ ............................................................................................ 18 8.3.P ÍSP VEK PR M RNÉ RO NÍ KONCENTRACE NO 2 .................................................................................. 19 8.4. P ÍSP VEK MAXIMÁLNÍ HODINOVÉ KONCENTRACE NO 2 ......................................................................... 20 8.5. P ÍSP VEK PR M RNÉ RO NÍ KONCENTRACE PM10................................................................................ 21 8.6. P ÍSP VEK MAXIMÁLNÍ DENNÍ KONCENTRACE PM 10............................................................................... 22 8.7. P ÍSP VEK PR M RNÉ RO NÍ KONCENTRACE BENZENU ......................................................................... 23 8.8. P ÍSP VEK PR M RNÉ RO NÍ KONCENTRACE BAP ................................................................................. 24 ....................................................................................................................................................................... 24

text-RS_Alucast_III.doc

3(24)


1. Úvod Tato rozptylová studie byla zpracována na základ objednávky provozovatele fy. Alucast. s.r.o., Tupesy. Rozptylová studie vyhodnocuje imisní zát ž vyvolanou provozem nových zdroj instalovaných v rámci realizace zám ru "Rozší ení závodu ALUCAST TUPESY - III. etapa" a tvo í p ílohu oznámení zám ru. Výsledkem výpo tu je p ísp vek ke stávající imisní zát ži hodnoceného území. Výpo tov byla hodnocena imisní zát ž oxidem dusi itým (NO2), tuhými látkami (PM10), benzenem a benzo(a)pyrenem (BaP). Jako zdrojová data pro výpo et byly použity hodnoty p edané projektantem stavby a údaje hydrometeorologického ústavu Praha ( HMÚ).

eského

Pro výpo et byl použit po íta ový program SYMOS 97p, verze 2003 vytvo ený spole ností IDEA-ENVI s.r.o. podle metodiky SYMOS 97 vydané HMÚ Praha v roce 1998 a její aktualizace dle zákona . 86/2002 Sb. a na ízení vlády . 350/2002 Sb.

2. Popis metodiky Metodika SYMOS 97 pro výpo et zne išt ní ovzduší vychází z nejnov jších dostupných poznatk získaných domácím i zahrani ním výzkumem, navazuje na d íve používanou metodiku (Metodika výpo tu zne išt ní ovzduší pro stanovení a kontrolu technických parametr zdroj ) vydanou Ministerstvem lesního a vodního hospodá ství SR v roce 1979 a podstatným zp sobem ji rozši uje. Metodika SYMOS 97 umož uje: • • • • •

výpo et zne išt ní ovzduší plynnými látkami a prachem z bodových, liniových a plošných zdroj výpo et zne išt ní od v tšího po tu zdroj stanovit charakteristiky zne išt ní v husté geometrické síti referen ních bod a p ipravit tímto zp sobem podklady pro názorné kartografické zpracování výsledk výpo t brát v úvahu statistické rozložení sm ru a rychlosti v tru vztažené ke t ídám stability mezní vrstvy ovzduší podle klasifikace Bubníka a Koldovského odhad koncentrace zne iš ujících látek p i bezv t í a pod inverzní vrstvou ve složitém terénu

Pro každý referen ní bod umož uje metodika výpo et t chto základních charakteristik zne išt ní ovzduší: • • • •

maximální možné krátkodobé (hodinové) hodnoty koncentrací zne iš ujících látek, které se mohou vyskytnout ve všech t ídách rychlosti v tru a stability ovzduší maximální možné krátkodobé (hodinové) hodnoty koncentrací zne iš ujících látek bez ohledu na t ídu stability a rychlost v tru ro ní pr m rné koncentrace dobu trvání koncentrací p evyšujících ur ité, p edem zadané, hodnoty (nap . imisní limity)

Jako dopl kové charakteristiky je podle metodiky možno: • • • • •

stanovit výšku komína s ohledem na spln ní imisních limit stanovit podíl zdroj zne išt ní ovzduší na celkovém zne išt ní do vzdálenosti 100 km od zdroj stanovit doby p ekro ení zvolených koncentrací pro zdroj se sezónn prom nnou emisí vypo ítat spad prachu vyhodnotit rozptyl exhalací vypoušt ných chladícími v žemi

Programové vybavení Pro vlastní provedení výpo tu byl použit po íta ový program firmy IDEA-ENVI. Program vychází z výše zmín né metodiky SYMOS'97. Hodnoty vypo tených koncentrací v referen ním bod závisejí mimo jiné na tvaru terénu mezi zdrojem a referen ním bodem. Pro výpo et vstupuje terén formou matice hodnot výškopisu v požadované oblasti o libovolné velikosti bu ky.


4(24)


Do výpo tu m že být zahrnut vliv p evýšení v malých vzdálenostech, protože v ad p ípad je nutné vypo ítat zne ist ní i v malých vzdálenostech od komína, kdy ješt vle ka nedosahuje své maximální výšky. V metodice je zahrnut tvar k ivky, po které stoupají exhalace, a tedy po ítat koncentrace i ve velmi malé vzdálenosti od zdroje. Vyskytuje-li se n kolik komín blízko sebe tak, že se jejich kou ové vle ky mohou vzájemn ovliv ovat, celkové p evýšení vle ek vzr stá. Ve výpo tovém modelu jsou zahrnuty vztahy, kterým se toto zvýšení vypo te. V programu je zahrnuto i zeslabení vlivu nízkých zdroj na zne išt ní ovzduší na horách, protože v atmosfé e existují zadržující vrstvy, nad které se zne išt ní z nízkých zdroj nem že dostat. Model obsahuje vztahy vyjad ující statistickou etnost výskytu horní hranice inverze, které jsou odvozeny z aerologických m ení teplotního zvrstvení ovzduší a hladinou 850 hPa na meteorologické stanici Praha-Libuš. Pro výpo et ro ních pr m r výkonu.

se pro každý zdroj udává také relativní ro ní využití maximálního

V p ípad , kdy mezi zdrojem a referen ním bodem je terén zvýšený se p edpokládá, že kou ová vle ka vystupuje podél svah vzh ru a použije se korekce efektivní výšky komínu. Fyzikální a chemické procesy Zne is ující látky se v atmosfé e podrobují r zným proces m, jejichž p i in ním jsou z atmosféry odstra ovány. Jedná se bu o chemické nebo fyzikální procesy. Fyzikální procesy se dále d lí na mokrou a suchou depozici, podle zp sobu jakým jsou p ím si odstra ovány. • •

Suchá depozice: je zachytávání plynné nebo pevné látky na zemském povrchu. Mokrá depozice: je vychytávání t chto látek padajícími srážkami.

Kategorie zne iš ujících látek Model uvažuje pr m rnou dobu setrvání látky v atmosfé e, kterou je možno stanovit pro adu látek. Pro první p iblížení se látky d lí do t í kategorií a výsledná koncentrace se vypo ítá zahrnutím korekce na depozici a transformaci podle daných vztah pro danou kategorii zne iš ující látky. Jednotlivé zne is ující látky jsou rozd leny do kategorií podle pr m rné doby setrvání v atmosfé e. • • •

Kat. I - 20 hodin Kat. II - 6 dní Kat. III - 2 roky

Výpo et pr m rných ro ních koncentrací Pro výpo et pr m rných ro ních koncentrací je nutné zkonstruovat podrobnou v trnou r žici, tj. stanovit etnosti výskytu sm ru v tru pro každý azimut od 0° do 359° p i všech t ídách stability a t ídách rychlosti v tru. Vstupní v trná r žice obsahuje relativní etnosti v procentech pro 8 základních sm r v tru a etnosti bezv t í ve všech t ídách stability. Program umož uje provád t výpo ty nejen po 1°(p edvolená hodnota), ale i v rozsahu od 0.5° do 5°. Klimatické vstupní údaje Klimatické vstupní údaje se obvykle týkají období jednoho roku. Pozornost je t eba v novat tomu, zda jsou údaje z té které meteorologické nebo klimatické stanice reprezentativní pro dané místo výpo tu. Posouzení této reprezentativnosti je však záležitost zna n komplikovaná, závisí nejen na topografii terénu a vzdálenosti stanice od místa výpo tu, ale i na typu klimatických údaj . Jako nejd ležit jší klimatický vstupní údaj se zadává v trná r žice rozlišená podle rychlosti v tru a teplotní stability atmosféry. Rychlost v tru se d lí do t í t íd rychlosti: • slabý vítr 1.7 m/s • st ední vítr 5 m/s • silný vítr 11 m/s Poznámka: Rychlostí v tru se rozumí rychlost zjiš ovaná ve standardní meteorologické výšce 10 m nad zemí.


5(24)


Teplotní stabilita atmosféry její mírou je vertikální teplotní gradient popisující její teplotní zvrstvení. Stabilitní klasifikace obsahuje p t t íd stability ovzduší: • superstabilní - silné inverze, velmi špatné podmínky rozptylu • stabilní - b žné inverze, špatné podmínky rozptylu • izotermní - slabé inverze, izotermie nebo malý kladný teplotní gradient vyskytující mírn zhoršené rozptylové podmínky

asto se

• normální - indiferentní teplotní zvrstvení, b žný p ípad dobrých rozptylových podmínek • labilní - labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl zne iš ujících látek. Ne všechny t ídy stability atmosféry se vyskytují za všech rychlostí v tru. V praxi dochází k výskytu 11 kombinací t íd stability a t íd rychlosti v tru. V trná r žice, která je vstupem pro výpo et zne išt ní ovzduší, tedy obsahuje relativní etnosti sm ru v tru z 8 základních sm r pro t chto 11 r zných rozptylových podmínek a krom toho etnost bezv t í pro každou t ídu stability atmosféry.


6(24)


3. Vstupní údaje 3.1. Údaje o zdrojích Firma Alucast se zabývá tavením slitin Al a následným odléváním do sko epinových forem vytvá ených podle vytavitelných voskových model . V rámci této rozptylové studie vyhodnocujeme pouze zm nu imisní zát že v d sledku instalace nových zdroj zne iš ování ovzduší a nár stu automobilové dopravy obsluhující zám r. Zdroje, které nebudou posuzovaným zám rem dot eny, ve výpo tu neuvažujeme (jsou už zahrnuty v celkovém vyhodnocení imisní zát že (viz kap. 5). Výpo et byl proveden pro následující bodové zdroje •

kotel pro výrobu technologické páry (pro vytavování voskových model )

•

výduch z dospalovací komory z dvou komorových pecí pro výpal forem

•

odsávání prostoru tryska

•

odsávání obalování - výroby sko epin

•

zám rem vyvolaný nár st autodopravy

a úpravy odlitk - 3 textilní filtry o pr toku 2000 m3.h-1 (každý)

Emise z technologických zdroj Pro výpo et byly uvažovány následující emise (g/h): NOx

PM10

-

2

obalování - výroba sko epin kotel pro výrobu technologické páry

26

dospalovací komora

6.5

0,2

-

6

tryskání a úprava odlitk

Emisní faktory Pro výpo et emisí byly využity údaje o objemu odsávané vzdušiny a koncentrace TZL dle údaj výrobce (a výsledk m ení). Podrobn ji je výpo et emisí uveden v odborném posudku. U všech zdroj byla uvažována výška výduchu 6 m nad terénem. Emise z dopravy Pro výpo et imisní zát že z nár stu dopravy bylo uvažováno s následujícím nár stem dopravních intenzit do areálu (p íjezd za 24 hodin): osobni

lehké nákladní

t žké nákladní

20

1

11

Veškerá doprava je sm ována na obec Tupesy. Emisní faktory Pro výpo et emisí byly využity emisní faktory získané programem MEFA 13, emisní úrove 2015.

3.2. Meteorologické podklady Pro výpo et byl využit odborný odhad v trné r žice, zpracovanou v trné r žice je uveden v následující tabulce:

1

HMÚ Praha. Souhrn použité

N

NE

E

SE

S

SW

W

NW

calm

15.99

12.00

4.00

11.00

13.00

15.00

8.00

13.00

8.01

Za provozu se p edpokládá 1 p íjezd kamionu za m síc, ve výpo tu byl tedy uvažován nejhorší možný stav.


7(24)


3.3. Údaje o topografickém rozložení referen ních bod Pro výpo et imisní zát že byla vytvo ena pravidelná sí referen ních bod o rozm rech 1800x1600 m s krokem sít 50 m, orientovaní rovnob žn se sou adnou sítí JTSK. Rozmíst ní jednotlivých bod je z ejmé z grafické p ílohy této studie. Dále byl výpo et proveden pro 5 vybraných výpo tových bod v nejvyšším podlaží obytných budov v okolí zám ru. objekt íslo RB 1 RB 2

umíst ných do prostoru oken

popis .p.151 .p.460

Rozmíst ní jednotlivých bod je z ejmé z grafické p ílohy této studie. Pro všechny referen ní body byl výpo tovým programem SYMOS vygenerován výškopis. Pro všechny referen ní body byl z mapového podkladu o m ítku 1 : 10 000 ode ten výškopis.

3.4. Údaje o imisních limitech a p ípustných koncentracích zne iš ujících látek Pro vyhodnocení výsledk výpo tu byly použity imisní limity dle p ílohy .1 k zákonu 201/2012 Sb.: zne iš ující látka

doba pr m rování

imisní limit

p ípustná etnost p ekro ení za kalendá ní rok

1 hodina

200 µg.m-3

18

oxid dusi itý (NO2) 1 rok

40 µg.m

-

24 hodin

50 µg.m-3

35

1 rok

40 µg.m-3

-

1 rok

5 µg.m-3

-

1 rok

-3

-

tuhé látky frakce PM10 benzen benzo(a)pyren (BaP)


-3

1 µg.m

8(24)


4. P ísp vek navrhovaného zám ru ke stávající imisní zát ži 4.1. P ísp vek navrhovaného zám ru ke stávající imisní zát ži NO2 Pr m rné ro ní koncentrace NO2 v zájmovém území, vyvolané provozem navrhovaných zám r , dosahuje nejvýše 0,035 µg.m-3. Toto výpo tové maximum vychází do prostoru jihozápadn od nové výrobní haly. V porovnání s hodnotou imisního limitu se jedná o nízké hodnoty do 0,09 % limitu (40 µg.m-3). V ostatních ástech hodnoceného území, mimo relativn malé území s maximem, budou hodnoty p ísp vku významn nižší. Maximální hodinové koncentrace NO 2, vyvolané provozem navrhovaného zám ru z výpo tu vycházejí ve výši do 1,1 µg.m-3, tedy do 0,56 % imisního limitu (200 µg.m-3). Toto výpo tové maximum vychází do prostoru východn od haly (vrch Bílá Hora). V ostatních ástech hodnoceného území bude p ísp vek imisní zát že dosahovat hodnot ješt nižších. Orienta ní grafické znázorn ní je uvedeni na následujících obrázcích:

pr m rné ro ní koncentrace NO2

maximální hodinové koncentrace NO2

Podrobn ji je úrove rozložení imisní zát že z ejmé z grafické p ílohy této studie.


9(24)


4.2. P ísp vek navrhovaného zám ru ke stávající imisní zát ži PM10 Pr m rné ro ní koncentrace PM10 v zájmovém území, vyvolané provozem navrhovaných zám r , dosahuje nejvýše 0,087 µg.m-3. V porovnání s hodnotou imisního limitu se jedná o hodnoty do 0,22% limitu (40 µg.m -3). Toto výpo tové maximum vychází do prostoru jihozápadn od nové výrobní haly. V ostatních ástech hodnoceného území bude p ísp vek imisní zát že dosahovat hodnot ješt nižších. Pr m rné denní koncentrace PM10, vyvolané provozem navrhovaných zám r z výpo tu vycházejí ve výši do 3 µg.m-3, tedy 6 % imisního limitu (50 µg.m-3). Toto výpo tové maximum vychází do prostoru východn od haly (vrch Bílá Hora). Doby trvání maximální koncentrace jsou relativn krátké. Významn jší ovlivn ní stávající etnosti dosažení imisního limitu tedy nep edpokládáme. V ostatních ástech hodnoceného území, mimo relativn malé území s maximem, budou hodnoty p ísp vku významn nižší. Orienta ní grafické znázorn ní je uvedeni na následujících obrázcích:

pr m rné ro ní koncentrace PM10

maximální 24hodinové koncentrace PM10



10(24)


4.3. P ísp vek navrhovaného zám ru ke stávající imisní zát ž benzenu Pr m rné ro ní koncentrace benzenu v zájmovém území, vyvolané provozem navrhovaného zám ru, dosahuje nejvýše 0,003 µg.m-3. V porovnání s hodnotou imisního limitu se jedná o hodnoty do 0,06% limitu (5 µg.m-3). Toto výpo tové maximum vychází do prostoru jihozápadn od nové výrobní haly. V ostatních ástech hodnoceného území bude p ísp vek imisní zát že dosahovat hodnot ješt nižších. V ostatních ástech hodnoceného území, mimo relativn malé území s maximem, budou hodnoty p ísp vku významn nižší. Orienta ní grafické znázorn ní je uvedeni na následujících obrázcích:

pr m rné ro ní koncentrace benzenu



11(24)


4.4. P ísp vek navrhovaného zám ru ke stávající imisní zát ž BaP Pr m rné ro ní koncentrace BaP v zájmovém území, vyvolané provozem navrhovaného zám ru, dosahuje nejvýše 0,005 ng.m-3. V porovnání s hodnotou imisního limitu se jedná o hodnoty cca 0,5% limitu (1 ng.m-3). Toto výpo tové maximum vychází do prostoru jihozápadn od nové výrobní haly. V ostatních ástech hodnoceného území bude p ísp vek imisní zát že dosahovat hodnot ješt nižších. V ostatních ástech hodnoceného území, mimo relativn malé území s maximem, budou hodnoty p ísp vku významn nižší. Orienta ní grafické znázorn ní je uvedeni na následujících obrázcích:

pr m rné ro ní koncentrace BaP


4.5. P ísp vek navrhovaného zám ru ke stávající imisní zát ži ve vybraných bodech Nár st koncentrace ve vyhodnocovaných bodech je uveden v následující tabulce: objekt .p.151 .p.460 stávající pozadí (kap.5) limit

ro ní pr m r 0.012 0.001 12.800 40,00 (µg.m-3)

NO2 hodinové maximum 0.372 0.078 60.000 200,0 (µg.m-3)

ro ní pr m r 0.025 0.003 26.600 40,000 (µg.m-3)

PM10 24hodinové maximum 0.831 0.164 50.000 50,00 (µg.m-3)

benzen ro ní pr m r 0.0009 0.0001 1.7000 5,00 (µg.m-3)

BaP ro ní pr m r 0.0015 0.0001 1.1600 1,00 (ng.m-3)

S ohledem na p edpokládanou úrove stávající imisní zát že (viz kap. 5) tedy v sou tu se stávající imisní zát ží neo ekáváme dosažení i p ekro ení hodnot imisního limitu v prostoru s obytnou zástavbou.


12(24)


5. Stávající a celková úrove imisní zát že zájmového území Nejbližší stanice2 imisního monitoringu se nachází ve vzdálenosti více jak 7 km od lokality (jedná se o stanici Uherské Hradišt ) s ohledem na vzdálenost pro popis stávajícího stavu využíváme p edevším údaje o pr m rné imisní zát ži za aktuální p tiletí poskytované HMÚ.

V roce 2014 stanice nam ila u pr m rných ro ních koncentrací hodnotu 30.9 µg.m-3, tedy cca 77% imisního limitu (40 µg.m-3). Maximální hodinová koncentrace na této stanici dosáhla hodnoty 107,7 µg.m-3, tedy cca 54% imisního limitu (200 µg.m-3 Dle údaj o pr m rných ro ních koncentracích za období 2010 až 2014 (dle údaj OZKO) jsou v prostoru zám ru dosahovány následující koncentrace NO 2:

pro vymezení

V blízkosti navrhovaného zám ru tedy dosahuje stávající imisní zát ž oxidu dusi itého pr m rné ro ní koncentrace až 12,8 µg.m-3, tedy do 32% limitu (LVr=40 µg.m -3). P ísp vek pr m rné ro ní koncentrace NO2 vyvolaný hodnoceným zám rem v zájmovém území dosahuje hodnoty do 0,035 µg.m-3, p ísp vek max. hodinové koncentrace se o ekává do 1,1 µg.m-3. Nejvyšší p ísp vky vychází do blízkosti nové haly. Ve v tší vzdálenosti od areálu hodnota p ísp vk klesá. Imisní p ísp vky vyvolané provozem hodnoceného zám ru jsou tedy pom rn nízké. Vzhledem k výše uvád ným hodnotám stávající imisní zát že tedy konstatujeme, že provoz významným zp sobem neovliv uje kvalitu ovzduší ve svém okolí a nezp sobuje navýšení imisní zát že nad hodnotu imisního limitu.

V roce 2014 byla pr m rná ro ní koncentrace PM10 na stanici v Uherském Hradišti 29,4 µg.m-3, což iní 74% imisního limitu (40 µg.m-3). Stávající hodnoty tedy nep esahují hranici platného imisního limitu. Maximální denní koncentrace PM 10 na této stanici dosáhla 125,5 µg.m-3 což je nad hodnotou imisního limitu (LV24h=50 µg.m-3), etnost p ekro ení limitní hodnoty zde byla 38 p ípad , tedy více než limitem tolerovaná etnost (35 p ípad za rok). Dle údaj o pr m rných ro ních koncentracích za období 2010 až 2014 (dle údaj OZKO) jsou v prostoru zám ru dosahovány následující koncentrace PM10:

2

pro vymezení

Nejbližší stanice jejíž uvád ná representativnost zahrnuje i hodnocené území


13(24)


V blízkosti navrhovaného zám ru tedy dosahuje stávající imisní zát ž PM10 pr m rné ro ní koncentrace do hodnoty 26,6 µg.m-3, tedy do 67% limitu (LVr=40 µg.m-3). V p ípad maximálních denních koncentrací za období 2010 až 2014 (dle údaj pro vymezení OZKO) jsou v prostoru zám ru uvád ny následující 36. koncentrace PM10 (tedy nejvyšší koncentrace po ode tení 35 p ípad ve kterých je limitem tolerováno p ekro ení limitu):

V blízkosti navrhovaného zám ru tedy dosahuje stávající imisní zát ž PM10 pr m rné denní koncentrace do hodnoty 50,0 µg.m-3, tedy hodnotou limitu (LV24h=50 µg.m-3). P ísp vek pr m rné ro ní koncentrace PM10 vyvolaný hodnoceným zám rem v zájmovém území dosahuje hodnoty do 0,087 µg.m-3, p ísp vek maximální 24hodinové koncentrace se o ekává do 3 µg.m-3. Nejvyšší p ísp vky vychází do blízkosti zdroj . Ve v tší vzdálenosti od areálu hodnota p ísp vk klesá. Doby trvání maximálních koncentrací jsou velmi nízké. Imisní p ísp vky vyvolané provozem hodnoceného zám ru jsou tedy pom rn nízké. Vzhledem k výše uvád ným hodnotám stávající imisní zát že tedy konstatujeme, že provoz významným zp sobem neovliv uje kvalitu ovzduší ve svém okolí a nezp sobuje navýšení imisní zát že nad hodnotu imisního limitu.

Dle údaj o pr m rných ro ních koncentracích za období 2010 až 2014 (dle údaj OZKO) jsou v prostoru zám ru dosahovány následující koncentrace PM2,5:

pro vymezení

V blízkosti navrhovaného zám ru tedy dosahuje stávající imisní zát ž PM25 pr m rné ro ní koncentrace do hodnoty 20,8 µg.m-3, tedy pod hodnotou limitu (LVr=25 µg.m -3). P ísp vek pr m rné ro ní koncentrace PM2,5 vyvolaný hodnoceným zám rem v zájmovém území dosahuje hodnoty cca 0,055 µg.m-3 (63% hodnoty PM10), nejvyšší p ísp vek vychází do prostoru jihozápadn od nové haly. Ve v tší vzdálenosti od areálu hodnota p ísp vku klesá. Imisní p ísp vek vyvolaný provozem hodnoceného zám ru je tedy pom rn nízký. Vzhledem k výše uvád ným hodnotám stávající imisní zát že tedy konstatujeme, že provoz významným zp sobem neovliv uje kvalitu ovzduší ve svém okolí a nezp sobuje vznik nových nadlimitních stav .


14(24)


Dle údaj o pr m rných ro ních koncentracích za období 2010 až 2014 (dle údaj OZKO) jsou v prostoru zám ru dosahovány následující koncentrace benzenu:

pro vymezení

V blízkosti navrhovaného zám ru tedy dosahuje stávající imisní zát ž benzenu pr m rné ro ní koncentrace 1,7 µg.m-3, tedy do 34% limitu (LVr=40 µg.m-3). P ísp vek pr m rné ro ní koncentrace benzenu vyvolaný hodnoceným zám rem v zájmovém území dosahuje hodnoty do 0,003 µg.m-3, nejvyšší p ísp vek vychází do prostoru jihozápadn od nové haly. Ve v tší vzdálenosti od areálu hodnota p ísp vku klesá. Imisní p ísp vek vyvolaný provozem hodnoceného zám ru je tedy pom rn nízký. Vzhledem k výše uvád ným hodnotám stávající imisní zát že tedy konstatujeme, že provoz významným zp sobem neovliv uje kvalitu ovzduší ve svém okolí a nezp sobuje navýšení imisní zát že nad hodnotu imisního limitu.

Dle údaj o pr m rných ro ních koncentracích za období 2010 až 2014 (dle údaj OZKO) jsou v prostoru zám ru dosahovány následující koncentrace benzo(a)pyrenu:

pro vymezení

P tiletý pr m r pr m rné ro ní koncentrace benzo(a)pyrenu v p edm tné lokalit 1,16 ng.m-3, imisní limit (1 ng.m-3) tedy je p ekro en.

dosahuje do

P ísp vek pr m rné ro ní koncentrace benzo(a)pyrenu vyvolaný hodnoceným zám rem v zájmovém území dosahuje hodnoty do 0,005 ng.m -3, nejvyšší p ísp vek vychází do prostoru jihozápadn od nové haly. Ve v tší vzdálenosti od areálu hodnota p ísp vku klesá. Imisní p ísp vek vyvolaný provozem hodnoceného zám ru je tedy pom rn nízký. Vzhledem k výše uvád ným hodnotám stávající imisní zát že tedy konstatujeme, že provoz významným zp sobem neovliv uje kvalitu ovzduší ve svém okolí a nezp sobuje vznik nových nadlimitních stav .

6. Kompenza ní opat ení Povinnost uložení kompenza ních opat ení vyplývá z §11, odst. 5 zákona . 201/2012 Sb. Jak je dokladováno v kapitole 5 za stávajícího stavu limitní hodnota imisní zát že pro oxid dusi itý (NO 2), benzen ani PM10 v oblasti vlivu hodnoceného zdroje není dosahována. V aktuálním p tiletém pr m ru je p ekro ena pouze koncentrace BaP. P ísp vek vyvolaný hodnoceným zám rem je však minimální - 0,5% limitu (1 ng.m-3). Proto nep edpokládáme nutnost p ípadného uložení kompenza ních opat ení.


15(24)


7. Záv ry Z výše uvedených vypo tených hodnot vyplývá, že nejvyšší nár st p ísp vku ke stávající imisní zát ži vyvolaný p esunem hodnocených zdroj vychází do t sné blízkosti areálu. P ísp vky ke stávající imisní zát ži dosahují relativn nízkých hodnot. V p ípad sou tu o ekávaného imisního vlivu hodnocených zdroj a p edpokládaných hodnot stávající imisní zát že docházíme k záv ru, že realizací navrhovaného zám ru nedojde v okolí stavby k významnému nár stu imisní zát že, tedy ani k dosažení i p ekro ení hodnot imisního limitu pro pr m rné ro ní ani maxim denní koncentrace vlivem zám ru. S ohledem na výše uvád né výsledky výpo tu, je možno p edpokládat, že ani po zahájení provozu p edm tného zdroje nedojde, v d sledku jejich innosti, k nep ípustné zát ži obyvatel.

V Brn 20.12.2015

…………………………………………………. ing. Pavel Cetl autorizovaná osoba pro výpo et rozptylových studií íslo autorizace 3151/740/03


16(24)


8. P ílohy 8.1. Grafické znázorn ní polohy výpo tových bod

Poznámka: •

vzdálenost referen ních bod pravidelné sít


iní 50m

17(24)


8.2. Výpo tové body mimo pravidelnou sí


18(24)


8.3.P ísp vek pr m rné ro ní koncentrace NO2


19(24)


8.4. P ísp vek maximální hodinové koncentrace NO2


20(24)


8.5. P ísp vek pr m rné ro ní koncentrace PM10


21(24)


8.6. P ísp vek maximální denní koncentrace PM10


22(24)


8.7. P ísp vek pr m rné ro ní koncentrace benzenu


23(24)


8.8. P ísp vek pr m rné ro ní koncentrace BaP


24(24)

(Technické parametry za ízení k oh evu)

(Doklady)

ROZŠÍ ENÍ ZÁVODU ALUCAST TUPESY - III. ETAPA OZNÁMENÍ ZÁM RU

Recommend Documents